POČÁTKY PSANÍ Zpočátku lidé své záznamy vrývali do kamene, dřeva a kosti. Ve starověké Mezopotámii (Babylónii) využili dostatku vhodné hlíny, kterou použili jako psací materiál. Údaje do hliněných “knih” zaznamenávali pomocí tzv. klínového písma. Popsané tabulky se pak v ohni vypalovaly (díky tomu se zachovaly dodnes). Obr. vpravo: fragment tabulky s klínovým písmem (Epos o Gilgamešovi) z poloviny 7. stol. př. n. l.
PAPYRUS Obr.: Papyrový svitek s Homérovou Iliadou
Ale desky byly těžké a mnoho se na ně nevešlo. Navíc vhodná hlína nebyla všude k dispozici. V Egyptě, na březích Nilu, naopak rostl hojně papyrus (“příbuzný” pokojového šáchoru). Jeho stvol, vysoký asi 4 m, rozdělili na kusy, vyňali z něho dřeň a rozřezali ji na tenké proužky. Proužky pak kladli vedle sebe do 2 vrstev, křížem na sebe, lisovali a uhlazovali. Pak tyto “archy” slepovali k sobě, až vznikly svitky několik metrů dlouhé.
PERGAMEN Ale ani papyrus všude neroste. V městě Pergamon v Malé Asii vyčinili kůži jehňat, telat, ovcí, koz nebo oslů tak, že z ní vznikla tenká blána. Tu potřeli bělobou rozpuštěnou v oleji, vyhladili a vyleštili. Tento psací materiál na počest svého města nazvali pergamen. Pergamen byl však drahý. Nebylo by možno psát na něco jiného? Bylo. Podle historických záznamů na to přišel čínský ministr orby Ts‘ai Lun a roku 105 to oznámil svému císaři. Ten materiál se jmenoval papír (nedávné archeologické výzkumy však dokládají, že už byl znám o nějakých 200 let předtím).
VÝROBA PAPÍRU V ČÍNĚ Původní čínský papír se vyráběl z konopí. To se nechalo nasáknout vodou a pak ho rozdrtili dřevěnými palicemi. Tuto kaši z rostlinných vláken proplachovali, přidávali moučný škrob a bělidlo a kašovinu nalévali na síta z hrubé látky v bambusových rámech. Tam kašovinu natřásali a částečně nechali vyschnout. Pak ze síta vyjmuli archy papíru a dosoušeli je na hladké a teplé zdi. Výroba se zrychlila, když vymysleli hladší materiál na síta, ze kterých bylo možno vyjmout arch ihned po odkapání vody.
VÝROBA PAPÍRU I když výroba papíru doznala během staletí mnohých změn, sama podstata výroby zůstala stejná. Jednou z prvních důležitých změn bylo lisování archů pod papírenským lisem, odvozeným z vinařského lisu (11. stol.). Dalším zrychlením výroby bylo použití různých mlecích zařízení, zejména tzv. holandru. Holanďané tento svůj vynález dlouhou řadu let utajovali (na naše území se dostal až r. 1710). Významným pokrokem byly stroje na výrobu papíru. První z nich se objevil v 18. století. Tvůrcem stroje, který to roku 1804 dokázal, byl Francouz Nicholas-Louis Robert. Obr.: Legendární stroj na kontinuální výrobu papíru - “fourdrinier”
PAPÍR Druhů papíru je několik tisíc. Papír se dnes vyrábí z vláknitých surovin jako je buničina, polobuničina, dřevovina nebo – při výrobě některých náročných druhů papíru (cigaretový, bankovkový, filtrační) – hadrovina. Pro dnešní papírenský stroj není problémem vyrábět pás papíru široký 2 až 9 m rychlostí 200 – 1 500 mm/min (tj. ročně až 150 000 t).
RECYKLOVANÝ PAPÍR Kromě “nového” papíru se také vyrábí papír recyklací. Její podíl na výrobě papíru stále roste, v roce 1993 bylo v USA poprvé v historii vyrobeno více recyklovaného papíru než z “nových” surovin. Recyklace není tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát. V každém případě je však výchozím požadavkem třídění papíru. Např. novinový papír se většinou používá na hedvábný papír a na lepenku, staré časopisy zase na novinový papír. Papír se může recyklovat 5 – 8krát.
JAK SE DĚLÁ RUČNÍ PAPÍR Pomůcky a materiál: natrhaný papír na kousky (noviny, reklamní letáčky – ne lesklé,…), voda, sklenice (5l), mixér, jekor (koberec), sítko (pletivo), váleček, mísa Motivace: povím si s dětmi o původu papíru, řekneme si, jak lidé v historii papír vyráběli, ukážu jim obrázky, aby si vše lépe představily. Chtěly byste si samy zkusit papír vyrobit? Myslíte, že by z něj mohlo být třeba pěkné přání pro kamaráda, obrázek nebo deníček?
Postup: Natrháme noviny, dáme je do vody v poměru 1:2 a necháme odstát 24 hodin. Pomocí mixéru rozmixujeme na kaši (i s vodou). Vystřihneme síto do potřebného tvaru a pokládáme na něj kaši, kterou máme ve větší nádobě (pekáči). Na horní část kaše položíme jekor, jekorem položíme na stůl a převálíme válečkem, síto oddělíme. Takto necháme vyschnout.
Poznámka: Hotový papír můžeme nechat jak je nebo jej svázat do deníčku, použít jako přání apod. Kaši můžeme ještě plasticky přidávat na vyválený plát papíru, do vlhkého papíru můžeme zalisovat kytičky, sypat koření.
INDIÁNSKÝ NÁHRDELNÍK Pomůcky a materiál: časopisový papír, tuhé lepidlo, nůžky, špejle, provázek (kůže nebo gumička) Motivace: přečtu dětem indiánskou pohádku (Kuyas Wapusk: Polární Záře) a pak si povídáme o tom, jak takoví Indiáni vypadají, jaké ozdoby nosí,…
Postup: Nastříháme proužky z časopisového papíru (délka časopisu, šířka z jedné strany 1cm a z druhé 3 cm). Vezmeme špejli, širší konec papíru přeložíme přes špejli, zbytek papíru potřeme lepidlem a smotáme do roličky. Potom vytáhneme špejli a děláme další korálky. Po zaschnutí navlečeme na provázek, gumičku či kůži, můžeme svazovat do různých tvarů. Mezi jednotlivé korálky se dají navléct také dřevěné korálky pro větší oživení.
KOŠÍČEK Z VLNITÉ LEPENKY Pomůcky a materiál: barevné archy vlnité lepenky, šablony na košíčky, tvrdý karton, lepidlo, paspartovací nožík, nůžky, tužka, černý fix Motivace: dárek, výzdoba interiéru
Postup: Nejdřív dětem ukážeme v knize, jaký košíček si mohou vyrobit a podle toho jim dáme šablonu a vlnitou lepenku barvy, kterou potřebují. Na lepenku si děti obkreslí tužkou všechny potřebné části a vystřihnou nůžkami, učitel jim popř. pomůže vyříznout paspartovacím nožem. Jednotlivé části slepíme podle konkrétního popisu v brožuře. Domalujeme detaily (oči a čumák myši) černým fixem. Necháme pořádně zaschnout.
KAŠÍROVÁNÍ Pomůcky a materiál: noviny, škrob za studena (nebo tapetové lepidlo), latex, tónovací barvy na latex, štětec, miska, lepenka, drát, lepidlo, nafukovací balónek Motivace: dárek, maska, výzdoba interiéru, nádoby, zvířátka
Postup: Natrhané noviny namočené do škrobu nanášíme na připravenou věc z lepenky, drátu, na nafukovací balónek, jablko nebo jinou věc. Vrstvy novin dáváme podle potřeby. Nanesené noviny necháme pořádně zaschnout. Potom potřeme latexem, po jeho zaschnutí barvíme. Poznámka: Pozor na vrstvy novin. Do temperových barev přidáváme lepidlo Herkules.
UBROUSKOVÁ TECHNIKA Pomůcky a materiál: ubrousky s obrázkovými motivy, manikúrní nůžky, lepidlo na ubrouskovou techniku (na textil či keramiku – porcelán), tričko nebo hrnek (květináč) nebo jiné (zástěra, ubrus,…), plochý tvrdý štětec, igelit (tvrdý), pečicí papír, žehlička Motivace: dárek, zkrášlení všedních (starých) věcí
Postup: Vybereme si motiv, který chceme použít, opatrně vystřihneme nůžkami (přesně) a oddělíme všechny spodní vrstvy, necháme jen tu s obrázkem. Plochu, kam chceme obrázek umístit, potřeme lepidlem (tričko nebo hrnek). Po té obrázek položíme a mírně přitlačíme, potíráme znovu lepidlem. Necháme 24 hodin zaschnout. Textilii přežehlíme buď zrubu nebo přes pečicí papír.
Poznámka: V případě tvorby na textilii je nutné dát igelit mezi jednu a druhou vrstvu (trička), aby se nám nepřilepily k sobě.
Použitá literatura a zdroje http://www.quido.cz/Objevy/papir.htm Krčálová, H.: Projekt k zápočtu. Bidlová, V., Tintěrová, M.: Ruční papír vlastnoručně. Tereza. Praha, 1999. Košíčky z vlnité lepenky a barevného papíru (Krčálová H. - vlastní výrobek) Penny, S.: Tvoříme z papírové hmoty – kašírování. Computer press. Brno, 2003.
