S_Kost1a.doc
SOUSTAVA
KOSTERNÍ
Autor textu: RNDr. Miroslav TURJAP, 2004. Určeno: Jako pomocný text pro žáky III. ročníku gymnázia. Odkazy: Novotný, I. - Hruška, M. : BIOLOGIE ČLOVĚKA. Praha, Fortuna 1995.
KOSTRA je složena z kostí a jejich spojení, je pevnou a pohyblivou oporou těla. Tvoří pasivní pohybový aparát, má i funkci ochrannou. Podle tvaru a velikosti jsou kosti: dlouhé, ploché, krátké a drobné. Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12 - 13) POJIVOVÉ TKÁNĚ (Viz učivo o tkáních). Osteocyty se diferencují z mezenchymu cévek, vytvářejí mezibuněčnou kostní hmotu (ossein + anorg. látky Ca3(PO4)2, CaCO3). Postupně se vytvářejí lamely a jejich systémy OSTEONY (Haversovy systémy - koncentrické, vmezeřené aj.). KOSTNÍ HMOTA a) Kostní hmota hutná - je pevná bez dutinek, tvoří povrchovou část kosti. b) Kostní hmota houbovitá - tvoří ji systém trámců uspořádaných kolmo ve směru zatížení (kostní trajektorie, architektonika kosti - může se během života měnit - přestavba kosti). Kostní dřeň - je uvnitř kostních dutin. Tzv. červená kostní dřeň se skládá ze sítě vaziva s krevními vlásečnicemi - krvetvorná tkáň (tvorba červených a bílých krvinek a krevních destiček). V dospělosti je u dlouhých kostí nahrazena tzv. žlutou kostní dření, která nemá schopnost krvetvorby. Okostice - je na povrchu kosti jako pevný vazivový obal, který je protkán cévami a nervovými vlákny - zajišťuje výživu, ochranu, růst a regeneraci kosti.
Mechanické vlastnosti kosti Kost je velmi pevná. Její pevnost závisí na druhu kosti, stáří (ve stáří se pevnost kosti zmenšuje až o 20 %) a na typu zatížení. Např. kost pažní má statické mezdní zatížení: - ve směru podélné osy 600 kg, - kolmo k podélné ose 300 kg, - ve zkrutu (torze) k podélné ose jen 10 kg !
Vznik a vývoj kosti Během prenatálního vývoje (u zárodku a plodu) vzniká kostní tkáň: a) z vaziva - (osifikace např. kostí klenby lebeční a obličeje); b) z chrupavky - (osifikace většiny kostí). Postup osifikace je u různých kostí různý, např. u dlouhé kosti: 1. Uprostřed chrupavky se vytvoří osifikační jádro a odtud se kostní tkáň šíří ke koncům kosti. Střední osifikovaná část kosti je tzv. diafysa. 2. Na koncích dlouhé kosti vznikají další osifikační jádra. Osifikovaný konec kosti je tzv. epifysa. 3. Mezi diafysou a epifysou je pruh chrupavky, tzv. růstová chrupavka, umožňuje růst kosti do délky, uzavírá se až v dospělosti. 4. Vzniká dřeňová dutina - druhotným odbouráváním kostní tkáně uvnitř kosti, zaplňuje se kostní dření. (uč. Přírodopis 8. roč. ZŠ; Schéma osifikace kosti - Tf)
1
SPOJENÍ KOSTÍ 1. Spojení PEVNÉ - kosti jsou plynule spojeny pojivovou tkání. 2. Spojení VOLNÉ - kosti se navzájem dotýkají styčnými plochami, pouze na obvodu styčných ploch jsou spojeny vazivem - spojení kloubní. Spojení PEVNÉ (pojivovou tkání) a) Vazivové spojení Např.: vaz - provazec vaziva spojující kosti, šev - vazivové spojení plochých lebečních kostí, vklínění - vazivové spojení mezi kořenem zubu a kostní jamkou v čelisti. b) Chrupavčité spojení Např.: hyalinní chrupavkou - žebro - kost hrudní; vazivovou chrupavkou - spojení stydkých kostí, meziobratlové destičky aj. c) Spojení pomocí kostní tkáně - srůst Např.: srůst křížových obratlů v kost křížovou aj.
Spojení VOLNÉ (kloubní) Je pohyblivé spojení dvou nebo více kostí, jež se uvnitř vazivového pouzdra dotýkají plochami povlečenými chrupavkou (většinou chrupavkou hyalinní), často bývá jedna styčná plocha konkávní - jamka kloubní a druhá konvexní - hlavice kloubní. Hlavní části kloubu jsou: kloubní jamka, kloubní hlavice, kloubní pouzdro z vaziva, kloubní maz - zmenšuje tření kostí v dutině (štěrbině) kloubní. Další části kloubu jsou: vaz kloubní, ploténka (např. v kloubu čelistním), meniskus - chrupavčitý lem protažený ve vaz (např. v kloubu kolenním). (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 14; Tf).
Rozdělení kloubů a) Podle počtu kostí: - klouby jednoduché - zajišťují styk dvou kostí; - klouby složené - zajišťují styk více než dvou kostí, ev. je vsunuta ploténka nebo meniskus. b) Podle tvaru styčných ploch: - kloub kulovitý - např. kloub ramenní, kloub kyčelní; - kloub elipsovitý - např. kloub tylní; - kloub sedlový - např. zápěstnězáprstní kloub palce; - kloub válcový se vyskytuje v typech: - kloub šarnýrový - např. klouby mezi články prstů, - kloub kolový - např. spojení kosti vřetenní a loketní v kloubu loketním; - kloub kladkový - např. kloub loketní; - kloub plochý - např. některé drobné klouby; - kloub tuhý - např. kloub křížokyčelní. (Viz vyobrazení na Tf)
2
ČLENĚNÍ KOSTRY 1. OSOVÁ KOSTRA * páteř, * kostra hrudníku, * kostra hlavy (lebka) 2. KOSTRA KONČETIN * kostra horní končetiny, * kostra dolní končetiny P Á T E Ř [33/34] Je tvořena obratli; část krční [7], část hrudní [12], část bederní [5], část křížová [5 obratlů srostlých v kost křížovou ], část kostrční [4-5 obratlů, zakrnělé, srostlé v kost kostrční ]. Obecná stavba obratle (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 1 1. krční obratel - nosič, 2. krční obratel - čepovec Bederní obratle mají nejmohutnější těla, adaptace na velké zatížení. Fyziologické zakřivení páteře - jako adaptace na bipedii: - LORDOSA krční a bederní - KYFOSA hrudní a kostrční - SKOLIOSA - vybočení do stran jako důsledek asymetrie dolních končetin a vnitřních orgánů. Lordosa a kyfosa se vytvářejí postupně již během prvních dvou let života dítěte. Patologické zakřivení páteře - nastává nejčastěji jako následek jednostranného zatěžování a chybných pohybových návyků. LORDOSA bývá příliš velká nebo příliš malá, KYFOSA bývá příliš velká nebo příliš malá, SKOLIOSA - vybočení páteře bývá příliš velké a netypické.
K O S T R A H R U D N Í K U [5] Kostěný hrudník se skládá z 12 párů žeber, která jsou kloubně a pomocí vazů připojena k 12 hrudním obratlům (viz páteř), a z nepárové kosti hrudní spojené s žebry chrupavkami. - žebra pravá - 1. až 7. pár, se svými chrupavkami se připojují přímo ke kosti hrudní; - žebra nepravá - 8. až 10. pár, svými chrupavkami se připojují na chrupavku 7. páru žeber; - žebra volná - 11. a 12. pár, jsou kratší, nedosahují na břišní stranu. Kost hrudní je plochá nepárová kost na přední straně hrudníku, má kloubní spojení s kostí klíční a prostřednictvím chrupavek s žebry; Kostra hrudníku chrání orgány v dutině hrudní (srdce, plíce) a podílí se na mechanice dýchání.
K O S T R A H L A V Y - L E B K A [29] MOZKOVÁ ČÁST [15] Kost tylní - nepárová - tvoří zadní část a bázi mozkovny; - má spojení s kostmi temenními - šev lambdový. Kost klínová - nepárová - tvoří bázi a přední část mozkovny. Kost čichová - nepárová - je tenkostěnná, složitě tvarovaná, dírkovaná kůstka se souborem dutin; - navazuje na kost klínovou v přední části mozkovny, má spojení s kostí slzní, kost čelní, kost patrovou a s horní čelistí, její perforací procházejí vlákna čichového nervu z dutiny nosní do mozku. Dolní skořepa nosní - párová - je tenká, vyklenutá, připojená švem k horní čelisti, ční do dutiny nosní. Kost spánková - párová - tvoří spánkovou krajinu lebky, vzniká spojením kostí různého původu. Kost čelní - nepárová - je to plochá kost, tvoří horní část mozkovny - klenbu lebeční, vzniká srůstem dvou kostí (pokud vyjímečně srůst nenastane, je mezi oběma kostmi šev). 3
Kost temenní - párová - je to plochá kost, tvoří střední část klenby mozkové, obě kosti jsou navzájem spojeny švem šípovým, spojení s kostí čelní, spánkovou a tylní je rovněž pomocí švů. Kost slzní - párová - je to tenká čtverhranná kůstka, je nasazena do vnitřní části očnice, vytváří dutinu pro slzní vak a slzní kanál; - stýká se s kostí čelní, kostí čichovou a s horní čelistí. Kost nosní - párová - obě malé kůstky se stýkají navzájem (šev), stýkají se rovněž s kostí čelní a s horní čelistí, vytvářejí kostěnou část nosu. Kost radličná - nepárová - plochá kost, vytváří kostěnou přepážku nosní, stýká se s kostí klínovou a s horní čelistí.
OBLIČEJOVÁ ČÁST [14] Horní čelist - párová - vytváří střední část obličeje, tělo kosti obsahuje dutiny, má jamky pro vklínění zubů. Kost patrová - párová - je tvořena plochými lamelami ve tvaru „L“, ve střední rovině se obě kosti stýkají a vytvářejí zadní část tvrdého patra. Kost lícní - párová - spojuje obličej s mozkovou částí. Dolní čelist - nepárová - původně párová kost ve tvaru „V“, je kloubně připojena ke kosti spánkové, má jamky pro vklínění zubů; Jazylka - nepárová - je uložena vpředu ve svalstvu krčním, v úhlu mezi spodinou ústní a hrtanem. Kůstky sluchové - párové - jsou umístěny ve středoušní dutině, tvoří propojení bubínku s vnitřním uchem, podílejí se na přenosu zvuku do sluchového orgánu, jsou to: kladívko, kovadlinka, třmínek. POZNÁMKA: Jiní autoři (např. R. LINC, J. KLEMENTA) zařazují dolní skořepy nosní, kosti slzní, kosti nosní a kost radličnou do části obličejové a naopak kůstky sluchové zařazují do části mozkové.
KOSTRA KONČETIN Kostra končetin je připojena k osové kostře, patří k ní: - kosti horní končetiny (pletenec lopatkový + volná horní končetina), - kosti dolní končetiny (pletenec pánevní + volná dolní končetina).
KOSTI HORNÍ KONČETINY [2x32] P l e t e n e c h o r n í k o n č e t i n y - pletenec lopatkový je tvořen párovými kostmi (lopatka, kost klíční), které připevňují volnou horní končetinu k osové kostře. Lopatka - párová - je plochá kost ve tvaru trojúhelníku, - je umístěna ve svalstvu zad ve výši 2. až 7. žebra, kloubně je spojena s kosti klíční a s kostí pažní. Kost klíční - párová - je štíhlá kost, dlouhá 12 - 16 cm, příčně spojuje hrudní kost s lopatkou. Kostra v o l n é h o r n í k o n č e t i n y - je párová, tvoří ji kost pažní, kosti předloktí a kosti ruky. Kost pažní - párová dlouhá kost, kloubně je připojena k lopatce (kloub ramenní) a ke kostem předloktí (kloub loketní). K o s t i p ř e d l o k t í jsou dvě, jsou skloubené s kostí pažní, a s kostmi zápěstí. Na palcové straně (vně stranou) je kost vřetenní a na malíkové straně (směrem k tělu) je kost loketní. K o s t i r u k y zahrnují: Kosti zápěstní - tvoří osm menších kostí nepravidelného tvaru, jsou seřazeny do dvou řad - tvoří vyklenutý celek - zápěstí. 4
Kosti záprstní - tvoří pět menších podlouhlých kostí vytvářejících dlaň. Kosti prstů ruky - tvoří dva články palce a po třech článcích u ostatních prstů, celkem 14 článků.
KOSTI DOLNÍ KONČETINY [2x31] P l e t e n e c d o l n í k o n č e t i n y - pletenec pánevní, tvoří párová kost pánevní. Tato kost je vzadu kloubně připojena ke kosti křížové a vpředu je sponou stydkou spojena s druhostrannou pánevní kostí. Kost pánevní vzniká během osifikace ze tří kostí: kost kyčelní, kost sedací a kost stydká. Hranice jejich vzájemného srůstu má tvar písmene " Y " , všechny tři kosti se stýkají v jamce kyčelního kloubu. Kostra v o l n é d o l n í k o n č e t i n y je párová, tvoří ji kost stehenní, čéška, kosti bércové (kost holenní a lýtková) a kosti nohy. Kost stehenní - je největší a nejsilnější kostí těla, kloubně je spojena s kostí pánevní (kyčelní kloub) a s kostmi bércovými (kolenní kloub). Čéška - společně s kostí stehenní a s kostí holenní se podílí na stavbě složeného kolenního kloubu, jehož zvláštní součástí jsou dva pohyblivé chrupavčité lemy - menisky. K o s t i b é r c o v é - jsou dvě kosti: kost holenní, která je silnější a stojí mediálně (směrem do středu); kost lýtková, která je tenká a stojí laterálně (směrem vně, stranou), nemá nosnou funkci, slouží převážně jako místo svalových začátků. K o s t i n o h y zahrnují: Kosti zanártní - tvoří sedm kostí nepravidelného tvaru. Kosti nártní - se skládají z pěti menších podlouhlých kostí, které vytvářejí nárt, kloubně se napojují na kosti zanártní. Kosti prstů nohy tvoří dva články palce a po třech článcích u ostatních prstů, celkem 14 článků.
5
