Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Pěnovce u rybníka Lutovník CZ0210721
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Pěnovce u rybníka Lutovník Kód lokality: CZ0210721 Kód lokality v ÚSOP: 5363 Rozloha (ha): 0,9769 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.371/2009 Sb., příloha 75b
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany Navrhována kategorie PP, v úvahu připadá i smluvní ochrana (jediným vlastníkem jsou Vojenské lesy a statky). Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,9769 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100
Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Loučeň
Dotčená katastrální území Loučeň
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Jedná se o pěnovcovou kupu na podloží třetihorních slínovců. Geomorfologie: Lokalita leží v jižní části okrsku Jabkenická plošina v rámci celku Jizerská tabule. Reliéf: Údolíčko v pramenné oblasti Smilovického potoka. Pěnovcové prameniště se nachází v mírném svahu nad levým břehem potoka. Pedologie: Podél potoka a v okolí rybníčků se nacházejí glejové pelické černice, které výše po svahu přecházejí v pelozemě melanické s ostrůvky slatiny. Krajinná charakteristika: Mělké údolí s bezlesým svahovým pramenným mokřadem se silnou inkrustací pěnovce uvnitř porostů mokřadních olšin.
Biota Jedná se o trvale bezlesé prameniště se silnou pěnovcovou inkrustací (R1.1). Na pěnovcové kupě se vyskytuje charakteristická slatiništní vápnomilná vegetace s dominujícím bezkolencem modrým (Molinia caerulea) a dále se sítinou slatinnou (Juncus subnodulosus), tolijí bahenní (Parnassia palustris), suchopýrem širokolistým (Eriophorum latifolium), Carex flava agg. (včetně Cx. lepidocarpa) a ostřicí Davallovou (Carex davalliana) a s bohatými porosty mechorostů r. Cratoneuron a Fissidens. K lokalitě je zahrnuta i část přiléhající mokřadní olšiny (L1), v jejímž podrostu jsou hojné např. ostřice stinná (Carex umbrosa), bledule jarní (Leucojum vernum), strdivka zbarvená (Melica picta) a kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). Dále se v území vyskytuje i svízel severní (Galium boreale) či hadí mord nízký (Scorzonera humilis).
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 7220 Název předmětu ochrany: Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) Rozloha (ha): 0,3454 Relativní rozloha (%): 35,36 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: vynikající hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachovalé, funkční prameniště bez přítomnosti dřevin (nebo s jejich velmi roztroušeným výskytem) se stabilizovaným vodním režimem a s výskytem vzácných rostlinných druhů.
2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 7220 Název předmětu ochrany: Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) Popis nároků předmětu ochrany: Předmětem ochrany jsou luční pěnovcová prameniště, resp. svahová, často extenzivně kosená prameništní slatiniště v lučních porostech. Voda je zde silně zásaditá a velmi bohatá na minerály, charakteristický je vysoký obsah vápníku, hořčíku a hydrogenuhličitanů. Hojně se vytváří vápencové inkrustace. Biotop je ohrožen především v důsledku odvodnění, poklesu vydatnosti pramenů nebo jejich svedení do studny, nadměrný přísun živin, absence hospodaření nebo naopak jeho intenzifikace, mechanické narušení intenzivní pastvou nebo pojezdem těžkou technikou. Nevhodné je umělé hloubení tůní. Lesní pěnovcová prameniště zahrnují zastíněná prameniště v lesních porostech. Pěnovcová prameniště se vytváří na stanovištích s minerálně bohatou a silně zásaditou vodou, druhý typ pramenišť je vázán na místa s měkkou vodou, jejíž nízký obsah vápníku a hydrogenuhličitanových aniontů neumožňuje srážení vápenců.0 Biotop je ohrožen zejména pojezdy těžkou lesnickou technikou, svedením vody do druhotné hydrologické sítě (svážnice, erodující lesní cesty, meliorace) a výsadbou smrkových kultur. Prameniště jsou také ohrožena odstíněním, např. při holosečné těžbě, kdy dochází k rychlé degradaci vegetace. Přirozená stanoviště bez nutného managementu. Je ale potřeba přizpůsobit lesní hospodaření v okolních lesních porostech – eliminovat pojezdy těžkou technikou, svážnice vést mimo prameniště i jejich těsné (podmáčené) okolí, neodvodňovat, neukládat potěžební dřevní materiál zejména větve, kůra po asanaci, apod. V okolí pramenišť je třeba zachovat alespoň částečně druhové složení porostu odpovídající danému stanovišti, nežádoucí je zakládání a udržování smrkových monokultur.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Teoreticky možný je konflikt mezi předmětem ochrany EVL a druhovou ochranou (zejména rostlin). Při správném načasování a provádění managementových zásahů ale není tento konflikt reálný.
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti EVL Pěnovce u rybníka Lutovník leží na lesních pozemcích pod správou Vojenských lesů a statků, s.p. Z toho vyplývá způsob užívání území v současnosti (pěstování lesa), samotné prameniště bez přítomnosti dřevin není nijak obhospodařováno, okolní lesní porosty podléhají běžnému lesnímu hospodaření, přičemž to je v nejbližším okolí Smilovického potoka a pěnovcové kupy částečně limitováno podmáčeným terénem. Jižní okraje území zasahují do hospodářského lesa s hojnými jehličnany (smrk, borovice).
Rozloha pěnovcového prameniště a slatinných luk byla v minulosti mnohem větší (tvořila podstatnou část dnešní EVL a v nejspíše zahrnovala celé aluvium Smilovického potoka mezi rybníky Lutovník a Knižecí, včetně jejich okrajových částí, viz letecké snímky z padesátých let nebo také Kaufmann 1948), ale díky absenci hospodaření (kosení) a pravděpodobně i díky odvodnění došlo k uchycení dřevin a k sukcesnímu posunu směrem k mladým jaseninám, případně olšinám. Nicméně alespoň v nejbližším okolí kupy lze předpokládat při vhodném managementu návrat zpět k lučním biotopům. Absence hospodaření v bezlesé části se v současnosti projevuje nástupem některých dřevin (například Frangula alnus), ale především naprostou dominancí bezkolence (Molinia caerulea s.l.). Smilovický potok je poměrně zahlouben, přilehlé rybníky Lutovník a Knížecí jsou bez hospodaření, s poškozenými hrázemi a v podstatě zanikají. Výše uvedené a také dlouhodobý srážkový deficit poměrně silně ovlivňují stav mokřadních olšin v EVL, přesněji - jejich postupné vysýchání (ale nedotýkají se samotné pěnovcové kupy, zde je vodní režim plus minus zachovalý). Mokřiny na pěnovcové kupě jsou občas využívány jako kaliště lesní zvěře. Územím nevedou žádné cesty (lesní ani turistické) a pohyb osob je zde velmi malý (například houbaři). Vzhledem k tomu, že na lokalitě nerostou žádné výrazně atraktivní rostliny (například orchideje nebo třeba masožravé rostliny), není území atraktivní pro zájemce o rostlinstvo. Jiné způsoby využívání nebyly zaznamenány.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů NEJSOU
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Prioritní pro další existenci předmětu ochrany je zabránění jakýmkoliv snahám či příčinám, které by mohly narušit vodní režim pěnovcového prameniště. Tj. nepřípustné je jakékoliv odvodňování a to nejen na lokalitě samotné, ale i v jejím blízkém okolí (to znamená v přilehlých lesních porostech). Lokalitě by prospělo vybudování menších dřevěných přehrádek na stružkách, protékajících kupou. Tento zásah není nezbytně nutný (resp. akutně potřebný) a měl by sloužit rozsáhlejšímu a rovnoměrnějšímu zalévání kupy. Budování přehrádek musí být prováděno v období vegetačního klidu (od konce října do začátku března). V tuto chvíli je nejpotřebnější obnova pravidelného kosení (v počátcích určitě každoročního, v pozdějších letech by mohlo stačit kosení ob rok). Vzhledem k dominanci bezkolence je nutné kosení načasovat tak, aby potlačovalo především bezkolenec (tj. kosit před počátkem kvetení bezkolence), což vzhledem k posunuté fenologii bezkolence znamená kosit v termínu na přelomu června a července. Přípustné je kosení ruční (kosa) či křovinořezem. Ten je v počástečních letech vhodnějším nástrojem, neboť vzhledem k jeho mírně disturbačním účinkum dochází k rozvolnění zápoje a tvorbě "gapů" v porostech. Tyto gapy mohou pak sloužit pro přežití konkurenčně slabších druhů. Sklizenou biomasu je v každém případě bezpodmínečně nutné z území odstranit. V pozdějších letech je možné (pokud se podaří bezkolenec omezit) kosit v jednou za dva roky. Stružky, kde se vyskytuje Juncus subnodulosus a Carex davalliana, je možné ponechávat nepokosené (nebo je alespoň nekosit každoročně). Prameniště nelze v žádné případě zalesňovat, naopak je nutné odstranit z kupy nálet dřevin (například Frangula alnus, ale i jiné) a plochu bezlesí postupně rozšiřovat odstraňováním dřevin po obvodu bezlesí (zejména v místech, kde jsou patrné zbytky slatinné vegetace). Vyřezávání dřevin je třeba provádět šetrně a ručně (pilou, případně křovinořezem), bez použití chemických prostředků proti zmlazování (herbicidní přípravky). Větší kmeny je třeba odstraňovat šetrně, například rozřezáním na menší špalky a ručně odnosit a v žádném případě je nelze stahovat přes prameniště. Veškerá biomasa z vykácených dřevin musí být z území odstraněna (tj. nelze zde ponechávat klest a klády). V přilehlých lesních porostech je potřeba eliminovat pojezdy těžkou technikou, aby nedošlo k narušení pramene, stejně tak je třeba případné svážnice vést mimo prameniště a jeho okolí. Při obnově lesa v okolních porostech je velmi žádoucí využívat stanovištně odpovídající dřeviny (tj. listnáče jako dub, jasan, habr a další), nikoliv jehličnany - smrk, borovice. Vhodné je také zvýšit hladinu Smilovického potoka (též vybudováním dřevěných přehrádek), opět v období vegetačního klidu.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management
1, 2 Ruční kosení podmáčených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou dostupností Kosení 7220 Ruční posečení lokality s odklizením zelené píce. Možno kosit jak kosou, tak křovinořezem. V prvních letech je vhodnější užití křovinořezu kvůli jeho mírně disturbačním účinkům a vytvoření drobných "gapů" pro přežívání konkurečně slabých druhů. Břehy stružek a porosty ve stružkách s koncentrovaným výskytem Juncus subnodulosus není vhodné kosit každoročně. Posečená biomasa musí být z území v každém případě odstraněna. 1 x za 1 rok / let Polovina června až červenec, kvůli nutnosti potlačit dominantní bezkolenec není pozdější, tj. srpnová seč již příliš vhodná.
Poznámka
Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany
2 Výřez náletových dřevin plošně Výřez náletu 7220
Popis opatření
Šetrné vyřezání keřů a stromů jak v ploše vápnitého prameniště, tak i po obvodu tohoto prameniště, tak aby se plocha bezlesé části zvětšila (především do míst s fragmenty lučních biotopů). V EVL a nejbližším okolí nelze použít těžkou mechanizaci (došlo by k narušení vodního režimu), není přípustné stahovat vykácené dřevo přes plochu prameniště (doporučený je ruční odnos), klest a kmeny lze skladovat jen mimo plochu EVL. V případě potřeby (zmlazování, nový nálet) je nutné zásah opakovat, plochu bezlesí postupně rozšiřovat. Zmlazující dřeviny je nutné likvidovat mechanicky, není vhodné použití chemických přípravků.
Kalendář pro management Poznámka
V období vegetačního klidu, tj. od října do března.
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Háková A., Klaudisová A. a Sádlo J. (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. - Planeta XII, 3/2004: 1-144. Kaufman S. (1948): Květena nymburského okresu. – Ms. (Dipl. pr. depon. in Knihovna katedry botaniky PřF UK Praha.) Rydlo J. [ed.] (2003): Výsledky floristického kursu České botanické společnosti v Nymburce v roce 2002. – Muzeum a současnost, řada přírodovědná, 18: 1–104. Sádlo J. (2004): A0478 - Jabkenická obora. - Ms. (Závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.)
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Michal Štefánek E-mail:
[email protected] Organizace: KS Praha a střední Čechy Zpracovatel: Ing. Josef Spilka E-mail:
[email protected] Poznámka: mapové přílohy Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0210721_Penovce_u_rybnika_Lutovnik_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0210721_Penovce_u_rybnika_Lutovnik_Jine.pdf CZ0210721_Penovce_u_rybnika_Lutovnik_Koseni.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
