ZPRAVODAJ MĚSTA PLZNĚ ROČNÍK XX únor 2015
V Doubravce
Plzeň rozzáří
vznikne dětské vodní hřiště
Festival světla
Kočky
strana 3
strana 4
strana 7
zpívají a tančí v Novém divadle
Vědeckotechnický park se zvětšil Město Plzeň dokončilo stavbu poslední části vědeckotechnického parku. Areál se od loňského listopadu zvětšil o dalších více než dva tisíce metrů čtverečních provozních ploch a původní záměr projektu a územní kapacita je tak prozatím naplněna. Třetí etapa byla financována ze 75 procent z dotace poskytnuté Evropskou unií. Realizace této části výstavby si vyžádala zhruba 70 milionů korun. Dva nové objekty vědeckotechnického parku v blízkosti Západočeské univerzity v Plzni a průmyslové zóny Borská pole začaly firmy využívat od začátku letošního roku. V obou budovách s podzemním parkováním mají firmy nyní možnost využít laboratoře, kanceláře a zkušební prostory. Prvními ná-
jemci jsou společnosti MBtech Bohemia a TGE Transmission. Vědeckotechnický park v současnosti nabízí přibližně 11 500 metrů čtverečních ploch k pronájmu, náklady na jejich vznik si vyžádaly zhruba půl miliardy korun. Tento úspěšný projekt již poskytl zázemí více než 50 firmám. Je příležitostí pro začínající i etablované společnosti, které mohou v areálu realizovat své aktivity. „Prostřednictvím vědeckotechnického parku město podporuje podnikatele poskytnutím zázemí a infrastruktury vysokého standardu v atraktivní lokalitě s možností využití širokého portfolia navazujících specializovaných služeb,“ říká ředitel organizace Útvar koordinace evropských projektů města Plzně Erich Beneš.
O pronájem mají zájem například společnosti podnikající v oblasti strojírenství, automobilového průmyslu a elektrotechniky. Prioritou projektu je přispět ke vzniku a růstu inovačních firem v regionu, podpořit rozvoj spolupráce mezi podnikatelskou sférou, vědeckými organizacemi a univerzitou, napomoci komercionalizovat výsledky výzkumu a vývoje a vytvořením vysoce kvalifikovaných pracovních míst udržet kvalitní studenty v regionu. „Vědeckotechnický park se stává motorem růstu oborů s vysokou přidanou hodnotou a nových technologií a plánuje se úzká spolupráce se čtyřmi výzkumnými centry v nedalekém univerzitním areálu,“ dodává Erich Beneš. (red)
Pro plzeňské seniory se chystá nový cvičební projekt Buď Fit Seniore aneb Jedeme dál se jmenuje nový projekt, který nabídne Plzeňanům ve věku od 55 let pravidelné a pro ně vhodné cvičení pod vedením profesionálů, a to nikoli nárazově, ale v průběhu celého roku. Velkým benefitem má být cvičení venku na čerstvém vzduchu ve vybraných a k tomu určených lokalitách městských parků, lesoparků a lesů. „Pravidelné cvičení je prokazatelně prevencí stařecké demence a Alzheimerovy choroby. Má pozitivní efekt na mozek, protože napomáhá jeho okysličování. A navíc fyzická aktivita zlepšuje náladu. Většina lékařských studií potvrzuje, že senioři, kteří zůstali fyzicky aktivní, jsou i v pokročilém věku v dobré du-
ševní kondici,“ připomíná Alena Hynková, vedoucí odboru sociálních služeb magistrátu. Pro seniory bude připraveno několik aktivit, které se navzájem propojují a kombinují, jako jsou například nordic walking, cvičení na fitness hřištích, s velkými míči, zdravotní cvičení nebo sportovní hry seniorů. Projekt inicioval první městský obvod a podílí se na něm magistrátní odbor sociálních služeb i další subjekty, například Plavecká škola Slávie VŠ Plzeň. Jako inspirace posloužil podobný projekt v Praze Buď Fit Seniore pod vedením zakladatele a dlouholetého profesionála v oblasti fitness Davida Hufa. Díky spoluúčasti magistrátního odboru so-
ciálních služeb má být projekt dostupný i pro seniory z jiných částí Plzně. První městský obvod má na svém území vytvořeny rekreačně kondiční okruhy, které hodlá v rámci projektu využívat. Také by zde chtěl vybudovat hřiště pro další aktivity seniorů. Cvičit by se mělo i ve velkém sále bazénu na Lochotíně. Podrobné informace o dílčích aktivitách získají zájemci přímo na odboru sociálních služeb magistrátu, na telefonu 378 033 357 či na e-mailu
[email protected] a rovněž v plaveckém areálu na Lochotíně na telefonu 734 253 484. Uvedených kontaktů lze využít pro předběžné přihlášení. (red)
Největší videomapping v České republice patřil k vrcholům zahajovacího ceremoniálu projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, který zhlédly tisíce návštěvníků. Součástí programu byl dále přechod švýcarského provazochodce Davida Dimitriho po laně od františkánského kláštera na ochoz katedrály svatého Bartoloměje, rozeznění nových zvonů a vystoupení 150 českých a zahraničních umělců. Foto: Eva Kriegerová
ROZHOVOR
Karel Ježek: Chceme porozumět lidskému mozku a paměti Strohá vědecká pracovna s počítači a minimem nábytku, na stěně rozměrná malba s modrým kruhem vpíjejícím se do bílé nazvaná Prázdnota Nebe od Radky Ježkové, výtvarnice a manželky. „Ještě zde od mé choti mám dyptich ‚Bolesti svatby‘, ale o těch raději podrobnosti nesděluji,“ směje se Karel Ježek, který vede Laboratoř experimentální neurofyziologie v Biomedicínském centru Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Rodilý Plzeňan působil sedm let na Kavliho institutu pro systémové neurovědy při Centru pro výpočetní neurovědy univerzity v Trondheimu v Norsku v týmu May-Britty a Edvarda Moserových, loňských držitelů Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii. V Biomedicínském centru nyní působí právě rok. Kde jste v Plzni vyrostl? Plánoval jste, že se někdy vrátíte? Vyrostl jsem na Lochotíně. Na zdejší lékařské fakultě jsem vystudoval a pak vyrazil do světa. Ale nikdy bych se nenadál, že se vrátím. Teď pracuji přímo u svahu, který byl pro nás s bratrem a kamarády nejlepším místem pro sáňkování široko daleko. Návraty jsou zvláštní věc, stará místa viděná novýma očima.
Karel Ježek, vedoucí Laboratoře experimentální neurofyziologie v Biomedicínském centru Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, se vrátil po letech do Plzně.
Co vás k tomu přimělo? Touha po návratu do Čech a kvalitní nabídka od vedení fakulty. Situace v přístupu k vědě se změnila, instituce začínají vyžadovat kvalitní, se světem plně srovnatelný výzkum. Značná část financí na vědu z evropských zdrojů navíc neskončí v Praze, ale jde do regionů. V České republice proto začaly vznikat četné vědecké ústavy, jež bylo potřeba kvalitně personálně obsadit, protože až bruselské zdroje ukončí podporu, musí se uživit samy, což v této malé zemi s podhodnoceným státním rozpočtem pro vědu není jednoduché. A tak se začali oslovovat i lidé v zahraničí. Nejlépe Češi, kteří stáli o návrat, ale podmiňovali jej dobrými podmínkami pro svůj výzkum. V tomto smyslu jsem začal z Norska jednat s Plzní, a když jsme se domluvili na startovních podmínkách, plácli jsme si. Jaké podmínky biomedicínské centrum nabídlo? Základní vybavení, tým a provozní prostředky na první tři roky. Není to ale jen o financích. Klíčové je klima uvnitř fakulty, kde v posledních letech podstatné věci nabraly svěží kurz. Výsledkem je vy-
budování Biomedicínského centra s jasnou vizí a ambicemi. Vědec v jistém momentu života chce založit vlastní laboratoř. Když pak navíc cítíte vstřícnost od kolegů napříč celou institucí a respekt k tomu, čím se zabýváte, tak těžko hledat příhodnější pracovní podmínky. Jak se vám skládal a skládá tým spolupracovníků? Není to jednoduché, je se co učit. Moc si cením zájmu mladých lidí věnovat se vědě a snažím se je podpořit. Zároveň tato činnost není pro každého, nestačí jen být chytrý a pracovitý. Zásadní je kreativita, odhodlání či zvláštní forma zatvrzelosti, nenechat se odradit neúspěšným experimentem, ale zároveň schopnost přijmout fakt, že se člověk ve svých hypotézách může mýlit a zkoušet to znovu z jiných směrů. Každá pozice v laboratoři vyžaduje něco jiného. Kupříkladu výroba mikroelektrod je doslova šperkařská práce a máme obrovské štěstí na kolegyni, která k nám přišla z Prahy. Postgraduální student je ze Slovenska, a přestože vzděláním lékař, je zběhlý v matematické analýze a programování. V týmu se musíme navzájem doplňovat.
Spolupracujete i nadále s manželi May-Brittou a Edvardem Moserovými? Pořád nám pomáhají, například s přenosem technologií. Spolupráce funguje skvěle. Nebylo vám líto, že odcházíte z jejich týmu? Od začátku bylo jasné, že tam nezůstanu natrvalo. Zavedený model je ten, že zůstávají jen šéfové a technici, ostatní přicházejí a odcházejí. Často jsme si s kolegy v té fázi kariéry připadali jako žoldnéři. Mezi 30. a 40. rokem života vystřídat několik laboratoří po světě a pak založit vlastní. Ne vždy se poštěstí vrátit se do vlasti a zároveň moci plnohodnotně pokračovat. A teď mi prosím laicky vysvětlete, čím se vlastně zabýváte? Zajímá nás paměť. To, jak je organizována na úrovni jednotlivých mozkových buněk a jejich komunikačních okruhů. Je to oblast, ve které si s klasickými paměťovými testy nevystačíme. Ty ukazují jen výsledek nesmírně komplexní činnosti mnoha center najednou. Pro rozkrytí onoho hodinového stroje je nutno do něj vstoupit a ne jen hledět na rafičky. Pochopit mechanizmy, které mozek k paměti používá. Pokračování na straně 2
S T R ANA 2 / únor 2015
Předměstský dům v Lochotínské ulici skrývá historický unikát Překvapením během obnovy lusthausu byl nález záklopových malovaných stropů Nejstarší plzeňský lusthaus skrývá ve svém jádru předměstský dům, který se nachází v Lochotínské ulici 24. Kdysi se mu říkalo Lerchenfeldovský nebo U Táborů. Nyní patří soukromým majitelům, s nimiž se město spojilo při záchraně této cenné budovy. „V minulosti se v areálu nacházela Bolevecká karosárna, pak byl vrácen v restituci a teď jej vlastníme my. Opravy jsou ale velice finančně náročné,“ říká Tomáš Hříbal, jednatel společnosti, které objekt patří. „V celkovém řešení představuje dům památkově hodnotný doklad historické zástavby Severního Předměstí,“ uvádí Petr Bukovský z odboru památkové péče magistrátu. Restaurátoři díky finanční podpoře města především obnovili mimořádně hodnotné malované záklopové stropy původního lusthausu včetně barokních omítek severního průčelí domu. Podařilo se opravit také soubor kamenných okenních a dveřních ostění severního traktu. „Město se kromě restaurátorských prací podílelo částkou zhruba 1,13 milionu korun na statickém zabezpečení domu, na obnově jeho střechy a na rekonstrukci severní pavlače, to vše za dílčí podpory Plzeňského kraje a Ministerstva kultury,“ připomíná Petr Bukovský. Veškeré práce se uskutečnily v letech 2008 až 2013. Celkové náklady
na obnovu kulturní památky přesáhly dva miliony korun. Původně měl být unikátní historický objekt zbrourán. Ještě v roce 1985 počítal územní plán města s plošnou asanací Severního (dříve Saského) Předměstí za řekou Mží u historického jádra. Tehdejší zástavbu měla zcela nahradit nová. Památková ochrana se vztahovala pouze na dva objekty, Tušnerovský dům v Lochotínské ulici 35 a předměstkou venkovskou usedlost Na Roudné 12. „Boris Skřivan, vlastník objektu v Lochotínské ulici 26, již tehdy svým dopisem Národnímu výboru města Plzně inicioval přehodnocení záměru asanace tohoto území a mezi budovami s historickou hodnotou jmenoval i bývalý dvůr U Táborů v Lochotínské 24,“ upozorňuje Petr Bukovský. „Překvapením během obnovy lusthausu byla existence záklopových malovaných stropů. První byl objeven v roce 2008 nad patrem v severním traktu souvisejícím se zastřešením pavlače. Potom odborníci odkryli dekorativní úpravy i na jejím podhledu. Sondy zjistily také barokní omítky na průčelí. V roce 2010 pak průzkum restaurovaného stropu nad patrem odhalil původní podobu konstrukce. Ukázalo se, že strop
Malovaný strop nad pavlačí a barokní omítky severního průčelí domu v Lochotínské ulici 24 po dokončení rekontrukce. Foto: archiv
byl součástí střechy lusthausu a pokračoval i před jižní průčelí. Dále bylo objeveno torzo malovaného stropu v severní části nad přízemím. Tyto nálezy a další fragmenty barokních omítek na fasádách potvrdily, že se jedná o unikát, který nemá v Plzni obdoby,” zdůrazňuje Petr Bukovský. Na základě výsledků podrobného průzkumu části dřevěných konstrukcí stropů lze odhadovat, že výstavba lusthausu se uskutečnila kolem roku 1725. „Objekt kryla mansardová valbová střecha s dřevěnými šindeli. Jeho vnější plášť a interiér byly bohatě barevně dekorovány. Všechny tyto úpravy nesou jeden autorský rukopis. Stavitele ani umělce, který se podílel na výzdobě, však neznáme,“ připomíná Petr Bukovský. Okolí lusthausu vypadalo dříve zcela jinak než nyní. Před budovou jižním směrem k ulici a ke vstupnímu portálu se nacházely hospodářské budovy, které sloužily jako sklady, chlévy, černá kuchyně a zřejmě i řemeslná dílna. „Středová ulička končila schodištěm vedoucím na pavlač. Úroveň terénu kolem objektu byla ze strany dnešní Lochotínské ulice přibližně o tři čtvrtě metru níže, než je nynější chodník. (red)
Noví náměstci a radní představují záměry ve svých resortech Co všechno spadá do vaší působnosti? Jaké jsou vaše priority během nadcházejících čtyř let? Jak se ve svém volném čase odreagujete od práce na radnici? To jsou tři otázky, které redakce Radničních listů postupně pokládá členům Rady města Plzně. V tomto vydání odpověděli Petr Náhlík (KDU-ČSL), náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí, Pavel Šindelář (ODS), náměstek pro oblast technickou a Michal Dvořák (bez politické příslušnosti, za hnutí Občané patrioti), radní pro oblast podpory podnikání a sportu. Petr Náhlík 1) Jako radnímu de facto všechno, protože rada je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti. Jako náměstek mám zastupitelstvem svěřenou odpovědnost za činnost města v oblasti dopravy a životního prostředí. Městská rada není vládou s jednotlivými ministry, ale rozhoduje společně o mnoha podstatných věcech v životě Plzně a jejích občanů. Náměstci a radní jsou především ga-
ranty věcné správnosti předkládaných materiálů. 2) Prioritou, ať chci nebo nechci, je splácení závazků města, zejména z období 2010 až 2014. Také se zaměřím na vytváření podmínek pro mladé rodiny, důstojný život sociálně potřebných či handicapovaných, podporu služeb poskytovaných neziskovými organizacemi v oblasti sociální, kulturní, životního prostředí, výchovy dětí a mládeže. Cílem je město jako dobré místo k žití. V pozici náměstka pro oblast životního prostředí chci, aby město ku prospěchu svých občanů lépe využívalo rekreační potenciál údolí plzeňských řek, rybniční soustavy a městských lesů a hodlám přispět k omezení zdrojů znečištění životního prostředí. Chci dokončit přípravu západní části okruhu, což je krajská silnice v úseku Křimice – Radčice – Košutka, a východní části okruhu, kterou je silnice I/20 v úseku Plaská – Jateční, v polích mezi Mikulkou a železniční tratí od Bílé Hory k Bolevci. Mojí prioritou je i rozvoj veřejné dopravy jak ve městě, tak v plzeňské aglomeraci včetně přestupních uzlů a záchytných parkovišť či parkovacích objektů. Od roku 1990 se důsledně věnuji problematice cyklostezek a lávek. 3) Jako otec tří dětí se snažím alespoň tu malou část dne, která mi po večerním ná-
vratu domů zbývá, věnovat vlastní ženě a dětem. K odreagování během týdne mi pomáhá zahrada, po vzrušených politických jednáních je nejlepší přehazovat kompost. Víkendy dělím mezi rodinu, farnost, skauty a trampy. Loni v lednu jsme s kamarády založili old skautský oddíl a teď společně opravujeme klubovnu pro mladší skauty a jezdíme na vandry.
Plzeň do majetku města a schválení nového územního plánu. Rád bych, aby město Plzeň mělo již v roce 2016 nový územní plán schválený. 3) Ve svém volném čase se věnuji hlavně rodině a malému synovi. Rád cestuji a poznávám nové končiny. Největším odreagováním jsou pro mne chvíle s rodinou, s přáteli, třeba i u dobrého vína.
Pavel Šindelář 1) Do mé působnosti spadá zejména Technický úřad Magistrátu města Plzně, z něhož mi kompetenčně podléhá odbor stavebně správní, odbor rozvoje a plánování, odbor investic a odbor správy infrastruktury. Dále dohlížím na chod Útvaru koncepce a rozvoje. Jako technický náměstek mám v gesci Plzeňskou teplárenskou a Vodárnu Plzeň. Nově do mé kompetence spadá i Správa informačních technologií. 2) Mezi mé priority pro příští čtyři roky patří zejména dokončení projektové přípravy propojení Severního Předměstí s centrem a úspěšné převzetí Vodárny
Michal Dvořák 1) Moje resortní oblast jako radního města Plzně zahrnuje sport a využití volného času, podporu podnikání, zejména komunikaci s podnikatelskými sdruženími, dále pak koordinaci spolupráce města a společností v příslušné oblasti. Dohlížím na činnost městských příspěvkových organizací a právnických osob s majetkovou účastí města, a to s Nadací sportující mládeže, Vědeckotechnickým parkem Plzeň a World Trade Center Pilsen. 2) Mezi mé priority v současné době patří zpracování dvou koncepcí. První se zabývá sportem v Plzni. Jak určitě
sami pozorujete, dnešní společnost je pohlcena moderními technologiemi, jako jsou počítače, notebooky nebo tablety. Tato zařízení velmi ráda používá dnešní mládež a na zdravý pohyb jí tak zbývá čím dál tím méně času. Vše se posléze projeví na našem zdraví ve věku, kdy už jsme dospělí, a o to hůře se nám na zdravém životním stylu pracuje. Rád bych přivedl všechny opět ke sportu, především děti a mládež. Do tohoto procesu jsou zapojeni odborníci a organizace podílející se v současné době na rozvoji sportu a sportovní infrastruktury v našem městě, od nichž můžeme získat aktuální informace k dané problematice. Můj resort zahrnuje i podporu podnikání, a proto je mojí prioritou rovněž příprava koncepce, která v Plzni chybí. Rádi bychom se zaměřili na několik okruhů, mezi které patří oboustranný vztah města a podnikatelů. Důležitým odvětvím je také školství a technické vzdělávání a nelze opomenout ani nezaměstnanost. 3) I když už jsem pověsil brusle na hřebík, pohyb stále potřebuji. Je to skvělá možnost, jak se odreagovat a vyčistit si hlavu. Několikrát týdně cvičím v posilovně a boxuji a samozřejmě se ve volném čase věnuji své rodině, která mě podporuje. (red)
ROZHOVOR
Karel Ježek: Chceme porozumět lidskému mozku a paměti Pokračování ze strany 1 A jak? Nejprve registrujeme aktivitu jednotlivých buněk, které za paměťové funkce zodpovídají. Má podobu nervových elektrických vzruchů, které zachycujeme prostřednictvím mikroelektrod tenčích než vlas, to abychom se k buňkám bez poškození přiblížili a „odposlouchali“ jejich komunikaci. Tento miniaturní signál zesílíme a získáme záznam vzruchů charakteru nul a jedniček. Pak následuje analýza signálu, je nutné jej dekódovat. V některých paměťových strukturách to dokážeme velice úspěšně, i díky zmíněným „nobelistům“. Společně jsme navrhli metodu, která umožní přímo sledovat a rozkódovat
proces rozpomínání se. Popsali jsme základní kinetiku přechodu z jednoho paměťového stavu do jiného. Povedlo se to zatím v jedné neuronové síti oblasti mozku, o níž věříme, že se tam paměť formuje. Nevíme ale, jak se vybavení paměti šíří do dalších mozkových struktur. A to nyní začínáme studovat v naší laboratoři. Které nemoci má váš výzkum pomáhat léčit? Spíše bych řekl, které nemoci usilujeme pochopit. Nabízí se Alzheimerova choroba a schizofrenie. Kam byste chtěli dospět? K prokázání hypotézy o vzájemném propojení jistých mozkových eeg rytmů a komunikace mezi různými částmi moz-
Karel Ježek při práci v laboratoři.
ku při vybavování si vzpomínek. Pokud se ukáže hypotéza správná a že poruchy těchto rytmů hrají významnou roli při rozvoji Alzheimerovy demence, mohli bychom přemýšlet o experimentální terapii. Zatím je to sice divoká spekulace, ale mozkové rytmy každopádně vnější stimulací ovlivňovat lze. Podobně jako například u kardiostimulace. Uvidíme, je to běh na dlouhou trať. Motivace je ale obrovská. Populace stárne, neumíráme ve čtyřiceti, ale v osmdesáti a s nemocemi spojenými se stářím budeme bojovat stále více. Máte radu, jak se o paměť starat? Panuje mýtus, že ji lze jitřit křížovkami nebo rébusy. Ale je to hloupost.
Když člověk luští, je dobrý v luštění, ale už ne v tom si vzpomenout, co má koupit, když jde do obchodu, natož si živě vybavovat vlastní zážitky, které se staly již dávno. Paměť je nutno trénovat jako svaly, mnohostranně a nekompromisně. Říká se, že člověk sejde po odchodu do důchodu, a je to tak. Najednou není vystaven pracovní zátěži, stresu, nutnosti komunikovat, formulovat myšlenky, přít se o ně. To všechno nemusíte, když sedíte na gauči, takže se vrhněte mezi lidi, vzpomínejte na své prožitky aktivně i sami a co do největších detailů, třeba vás vlastní paměť příjemně překvapí. (an) Foto: archiv Karla Ježka
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 3
Přihlásit dítě do mateřské školy lze jen elektronicky
O kénko so c i á ln í c h sl u ž e b
Rodiče mohou vyplnit přihlášky od 16. do 24. března letošního roku Zápisy do plzeňských mateřských škol začnou v polovině března. Přihlásit dítě k docházce bude letos možné pouze elektronicky. „Zvýší se transparentnost přijímacího řízení a sníží se administrativní náročnost,“ uvádí Eva Prokopová, vedoucí Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Plzně. Rodiče si mohou přihlášku vyplnit od 16. do 24. března na adrese www.mszapis.plzen.eu a rovnou ji vytisknout. Odevzdat ji a předložit k ní rodný list dítěte, jeho průkaz zdravotního pojištění a občanský průkaz budou moci ve dvou následujících dnech, 25. a 26. března, v době, kterou si ředitelky jednotlivých mateřských škol stanoví samy. Než ji ale do vybrané mateřské školy odnesou, musí si nechat potvrdit požadované údaje od dětského lékaře. „Důležité je číslo pojištěnce
VÝMĚNA PLZEŇSKÉ KARTY
První etapa výměny začala Plzeňané už začali žádat o výměnu Plzeňských karet. Celkem 544 žádostí přijali do 4. února pracovníci v Zákaznických centrech Plzeňských městských dopravních podniků na Denisově nábřeží 12 a Klatovské třídě 12. Bylo by jich více, ale nemohli zaevidovat všechny, protože žádosti neměly patřičné náležitosti. „Přicházejí zákazníci, kteří mají karty s vyššími čísly než s těmi, které lze nyní měnit,“ říká Kateřina Fránová, vedoucí oddělení marketingu Plzeňských městských dopravních podniků. Dodává, že lidé také chybují v tom, že podávají žádost o novou kartu. „Musejí předložit žádost o výměnu karty a podepsat Obecné obchodní podmínky. Pokud výměnu požaduje jiná osoba než majitel karty, například za manželku manžel, pak k žádosti musí předložit ověřenou plnou moc,“ upozorňuje Kateřina Fránová. Komplexní informace zájemci naleznou na internetových stránkách www.plzenskakarta.cz. (red)
První čísla Plzeňských karet určená k výměně Období podání žádosti čísla PK únor - březen 1 až 4 999 březen - duben 5 000 až 9 999 duben - květen 10 000 až 14 999 květen - červen 15 000 až 19 999
Na Rychtářce se platí stále pět korun Za první tři hodiny nebo část této doby parkování na Rychtářce budou platit řidiči pět korun až do 30. dubna 2015. Městská rada už podruhé prodloužila dobu pro zlevněnou sazbu placeného stání v parkovacím domě Rychtářka. Termín souvisí s ukončením rekonstrukcí komunikací a tramvajových tratí v historickém jádru. (red)
Strážníkům pomáhají noví psi Jednotka psovodů plzeňské městské policie se rozšířila o trojici německých ovčáků, kteří absolvovali několikaměsíční speciální výcvik. Dar, Vir a Grim jsou využíváni například při kontrole rizikových míst, parků, zahrádkářských kolonií, chatových oblastí a také při hokejových a fotbalových utkáních a kulturních akcích. (red)
uvedené na průkazu zdravotního pojištění dítěte,“ upozorňuje Eva Prokopová. Kritéria pro přijetí budou zveřejněna nejpozději do 28. února 2015. Možnost přihlásit dítě najednou do více mateřských škol zůstává. Rodičům, kteří nemají přístup k internetu nebo tiskárně, budou k dispozici kontaktní místa na odboru školství, mládeže a tělovýchovy magistrátu v Kopeckého sadech 11 nebo na příslušných úřadech městských obvodů. „Elektronickou přihlášku si tady mohou vyplnit a vytisknout,“ doplňuje Eva Prokopová. Průběh přijímacího řízení mohou rodiče sledovat online. Od 27. března do 20. dubna obdrží oficiální rozhodnutí o přijetí či nepřijetí dítěte. Aktuální počet volných míst v městských mateřských školách bude uveden v systému před jeho spuštěním. (red)
Kontaktní místa • Magistrát města Plzně, odbor školství, mládeže a tělovýchovy, Kopeckého sady 11, č. dveří 329, Jitka Zalabáková, tel.: 378 033 163 • Úřad městského obvodu Plzeň 1, odbor investiční a stavebně správní, alej Svobody 60, č. dveří 303, Veronika Dušková, tel.: 378 036 092 • Úřad městského obvodu Plzeň 2 - Slovany, odbor ekonomický a poplatkový, Koterovská třída 83, č. dveří 203, Marta Kovářová, tel.: 378 036 334
Odborníky zajímá názor občanů
• Úřad městského obvodu Plzeň 3, odbor majetkový, sady Pětatřicátníků 1, č. dveří 105, Petr Huňát, tel.: 378 036 555
O názory a doporučení mají zájem pracovníci Odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně. „V květnu se stejně jako v minulých letech sejdou pracovní skupiny pro cílové oblasti rodina, děti a mladiství, senioři, zdravotně postižení, cizinci a osoby sociálně vyloučené. Jejich úkolem bude vyhodnotit předešlý rok a projednat možnosti zkvalitnění služeb. V pracovních skupinách je prostor i pro názory občanů, pro které se služby plánují. Právě jejich zkušenosti nás zajímají nejvíce,“ říká vedoucí odboru Alena Hynková. Informace mohou zájemci získat přímo na odboru, případně telefonicky na čísle 378 033 351 či pomocí e-mailu
[email protected]. (red)
• Úřad městského obvodu Plzeň 4, odbor stavebně správní, dopravy a investic, Mohylová 55, Šárka Hrabáková, tel.: 378 036 650 • Úřad městského obvodu Plzeň 5-Křimice, odbor sociální, Prvomájová 100, Monika Mašlová, tel.: 378 036 803 • Úřad městského obvodu Plzeň 6-Litice, odbor daní a poplatků, Klatovská 243, Martina Draská, tel.: 378 036 825
V Doubravce vznikají nová jezírka i vodní hřiště Nová jezírka, dětské vodní hřiště a plocha na petanque jsou součástí první etapy stavby, která vzniká na městských pozemcích na Lobezské louce v Doubravce. Dokončena by měla být v polovině letošního roku a vyžádá si necelých 11 milionů korun bez DPH. Úřad městského obvodu Plzeň 4 na ni získal dotaci z Operačního programu Životní prostředí. „Stavba je součástí řešení revitalizace nábřeží řeky Úslavy v úseku mezi Rokycanskou a Lobezskou ulicí a je naplánována do několika etap. Hlavním cílem první části je zmírnit povodňové průtoky pomocí systému tůní, který umožní vznik nových retenčních prostorů o objemu sedmi až osmi tisíc metrů krychlových,“ vysvětluje Šárka Hrabáková, vedoucí Odboru stavebně správního, dopravy a investic Úřadu městského obvodu Plzeň 4. Úpravy posílí ochranu přírody a říční krajiny a zároveň budou plnit rekreační funkci. „Přírodní část budou tvořit malé tůňky přiléhající ke korytu Úslavy s novou výsadbou vhodných druhů dřevin. K rekreaci poslouží největší tůň, hřiště a prolézačka. Vše bude rozmístěno s ohledem na platné aktivní záplavové území,“ uvádí Šárka Hrabáková. V areálu vzniknou mlatové cesty a pěšiny s naučnými tabulemi. Stavba bude tvořit vyvážený krajinotvorný prvek, který přispěje ke zlepšení estetické funkce celého území. To je v současné době v nevyhovujícím stavu. Všechny tůně budou plněné ze spodních vod, které budou přefiltrovány přes štěrkopísky. Podle předpokladů by v nich mohla být čistější voda než v řece.
Pokračování v dalších etapách projektu je podmíněno majetkoprávním vypořádáním s vlastníky přilehlých pozemků. Cílem je vedení koryta řeky v původní historické meandrové podobě a vybudování nové rekreační oblasti propojené s rekonstruovaným Lobezským parkem. „Projekt ve formě studie vypracoval Útvar koncepce a rozvoje
města Plzně. Obvod jej nyní realizuje ve spolupráci s Útvarem koordinace evropských projektů města Plzně,“ dodává Šárka Hrabáková. V minulém století byly plzeňské řeky napřimovány a ubývalo také prostoru v jejich údolních nivách. „Toto je dlouhodobý směr o navrácení do přírodě bližšího stavu. Samozřejmě,
Vizualizace první etapy projektu stavby, která vzniká v Doubravce. Veřejnosti by měla sloužit v polovině letošního roku. Vizualizace: Úřad městského obvodu Plzeň 4
dTest nabízí pomoc spotřebitelům
Likvidace komunálního odpadu - v Plzni lépe a levněji Češi vytvoří za rok 24 milionů tun odpadu. Přes 20 milionů z tohoto množství vyprodukují podniky, především stavební firmy. Množství komunálního odpadu loni dosáhlo 3,2 milionu tun. Na jednoho obyvatele České republiky tak připadlo v průměru 308 kilogramů. Kde vzniká nejvíce odpadu? Zdálo by se, že množství odpadu kopíruje výši průměrné mzdy, protože nejvíce ho vytvářejí Středočeši, což je podle statistiků ovlivněno masivním stěhováním obyvatel Prahy právě do tohoto kraje. To jim přináší odpadkové „vítězství“ s 372 kilogramy ročně na osobu. Jenže spekulaci o souvislosti výše mzdy a množství odpadu popírá skutečnost, že druzí v pořadí jsou Severočeši, které následují obyvatelé
že jedno opatření nemůže zachytit celou povodňovou vlnu na Úslavě, která je poměrně prudká. I tak ale přírodě blízká protipovodňová ochrana zlepší ekologický stav údolní nivy Úslavy a lidem přinese dvojí užitek,“ doplňuje Pavlína Valentová z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně. (red)
kraje Vysočina. Plzeňský kraj vytváří odpadů nejméně ze všech regionů, a to pouhých 231 kilogramů na osobu. Západ Evropy – hory odpadu Nejvíce komunálního odpadu v rámci Evropské unie produkují Němci, je to 611 kilogramů na osobu, před nimi jsou v Evropě jen Švýcaři s 694 kilogramy. Další v pořadí jsou Irové (572 kg), Rakušané (552 kg) a Francouzi (534 kg). Poslední příčka „odpadového žebříčku“ patří Rumunsku (271 kg), Česká republika je s 308 kilogramy předposlední. Na konci letošního roku bude uvedena do provozu spalovna ZEVO Chotíkov. Podíl spalování neboli energetického využití odpadu v České republice se pak zvýší na 23 procent. Zařízení se bude řadit k menším spalovnám s kapacitou necelých 100 tisíc tun odpadu ročně. Svozu odpadu se v naší republice věnuje celá řada firem. Jejich celkové
tržby se pohybují kolem 30 miliard za rok. Plzeňská teplárenská, která se bude od 1. září letošního roku zabývat svozem odpadu v Plzni prostřednictvím své dceřiné společnosti Plzeňské komunální služby, nehledá v této činnosti zisk. Považuje ji za veřejnou službu pro svého jediného akcionáře město Plzeň, především však pro občany, kteří zde žijí. (PI) Graf znázorňuje, jak je likvidován komunální odpad v České republice. Název grafu
1 3% 1
2 20% 4 56%
2 3 4
5 3 21%
6 7
8 9
Kompostování 3 % Spalování 20 %
Recyklace 21 % Skládkování 56 %
1 1 2
2 3 3 4 4
Společnost dTest nabízí veřejnosti bezplatné poradenství a pomoc při řešení sporů mezi spotřebiteli a podnikateli. „Občané se denně ocitají v roli spotřebitelů a mnohdy se setkávají s nejrůznějšími úskalími. Velké riziko číhá například na předváděcích akcích a při podomním či pouličním prodeji. Mnozí lidé kvůli tomu přišli o životní úspory, zadlužili se na dlouhá léta. V takových situacích je důležité znát svá práva i povinnosti a vědět, na koho se obrátit o radu,“ uvádí vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený. Bezplatné poradenství funguje na telefonní lince 299 149 009 za běžný tarif v pracovních dnech od 9 do 17 hodin. Zájemci mohou zdarma využít služby na internetové adrese www.vasestiznosti.cz, kde je rovněž prostor pro dotazy spotřebitelů. (red)
S T R ANA 4 / únor 2015
PLZEŇ 2015
Festival světla nabídne díla českých i zahraničních umělců
Instalace budou zářit podél řeky Radbuzy v úseku mezi pivovarem a areálem DEPO2015 Po slavnostním zahájení projektu Evropské hlavní město kultury 2015 čeká Plzeňany v pátek 20. a v sobotu 21. února vždy od 18 do 23.30 hodin další venkovní akce s neopakovatelnou atmosférou. Díky spolupráci s pražskou akcí Signal se v Plzni rozzáří díla českých i zahraničních špičkových umělců. V kavárně kulturního centra Papírna bude na návštěvníky čekat Speederman. Toto sochařské dílo vytvořil jeden z předních současných českých vizuálních umělců David Černý, který rád šokuje svými vyhraněnými názory a kontroverzními počiny. V areálu Depo2015 zájemci uvidí hedvábné Stíny tokijské vizuální umělkyně a ilustrátorky Hiroko Matsushity, které vznikly v rámci její umělecké rezidence. Pod mostem Milénia zazáří monumentální Transmitter, mohutný vysílač, osamělý ostrov, zrcadlo, který může připomínat medúzu i pádlující bárku vznášející se na jednom místě. Jeho autor, multimediální výtvarník a představitel nejmladší české umělecké generace, Jakub Nepraš vystavuje po celém světě a je držitelem několika mezinárodních ocenění. K vytváření trojrozměrných koláží využívá nejmodernější technologie,
pomocí kterých představuje svět jako specifický organismus plný komplikovaných vztahů. Korandův sbor rozpulzuje interaktivní instalace Srdce z dílny tří studenů Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Srdce reaguje na okolí a propojuje lidskost s moderní technickou pomocí světla a hudby. Ve františkánském klášteře podmaní magickou atmosférou zeleno-žluté Uranium Figure úspěšného českého sklářského výtvarníka a designéra Ronyho Plesla. Zavěšená skleněná plastika se skládá z 35 trubic z uranového skla se zářivkami. V Západočeském muzeu se uskuteční pro Plzeň na míru ušitý videomapping, který vznikl v dílně štrasburských architektů a designérů AV Exciters. Audiovizuální projekt SPAM, který připravili multimediální umělci Vladimir 518 a David Vrbík, propojí v podchodu v Tyršově ulici umění s matematikou. Na nádvoří Plzeňského Prazdroje vznikne živoucí svítící mrak z tisíce starých žárovek. Instalace irských autorů Caitlind Brown a Waynea Garretta se stala ikonou pražského Signal festivalu. Posledním zastavením bude více než 40 pohyblivých lamp Die Herde německého autora Axela T Schmidta v pivovarských
Výběr z programu únor - březen 2015 • 17. 1. – 10. 5. Výstava Ateliér Jiřího Trnky - Galerie města Plzně, Galerie Jiřího Trnky • 14. 1. – 27. 2. Výstava Plzeňské děti Jiřímu Trnkovi - Galerie Evropského domu • 27. 2. – 31. 12. Výstava Světýlka v hlubinách - Pivovarské muzeum a Plzeňské podzemí • 28. 1. – 6. 4. Výstava Mnichov - zářící metropole umění - Masné krámy • 18. 2. – 31. 5. Výstava Hommage á Ladislav Sutnar - Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara • 19. 2. Večer současné norské literatury Meeting Literature - Galerie Evropského domu • 19. 2. – 3. 5. Výstava Neviditelná loajalita? Rakušané, Němci a Češi v plzeňské kultuře 19. století - Západočeské muzeum v Plzni • 20. – 21. 2. Akce ve veřejném prostoru Ostrovy Land Art, Park sv. Jiří v Plzni, krajina v Nečtinech, Plané a v Dýšině • 20. 2. – 21. 2. Festival světla - prostor mezi DEPO2015 a Plzeňským Prazdrojem • 22. 2. Koncert hráče na klávesové nástroje Ricka Wakemana - kulturní dům Peklo • 25. 2. Divadelní představení V roce 2015 mi bude 20 - Divadlo Dialog Více informací je k dispozici na www.plzen2015.cz.
sklepech. Některé z vystavených objektů jsou interaktivní a vtáhnou návštěvníky přímo do hry. „Říční trasa mezi depem a pivovarem je velmi dobrodružnou výzvou,“ dodává Martin Pošta, ředitel pražského Signal festivalu. Do Festivalu světla se zapojí i městská plovárna u Radbuzy komunitní akcí, kterou budou spoluvytvářet sami diváci. Návštěvníkům poskytne příjemné místo, kde si mohou odpočinout po večerní procházce podél řeky nebo kde se mohou naladit na začátek cesty. Celý venkovní prostor plovárny bude osvětlen lampiony a svíčkami, na místě bude jeden či více ohňů. Během večera zahraje živá hudba v asijském stylu a bude připravené teplé pití a občerstvení. Dalším bodem na světelné dráze bude ekologická instalace Light Bottles japonské umělkyně Kazumi. Stovky recyklovaných plastových lahví rozzáří cestu mezi areálem DEPO2015 a městskou plovárnou u Radbuzy. V sobotu 21. února chystá speciální zastavení také Měšťanská beseda v Kopeckého sadech. Ta bude pro tento večer speciálně nasvícena u příležitosti reprezentačního plesu města Plzně. (red)
Instalace Mrak autorů Caitlind r.c. Brown & Wayne Garrett bude k vidění na nádvoří pivovaru. Do Plzně ji zapůjčí ZIBA, Muzeum moderního skla v Praze. Foto: Luboš Wisniewski
Bývalé depo otevře PechaKucha Night Aladin vznikl v režii
První letošní PechaKucha Night otevře nové prostory pro pořádání kulturních akcí DEPO2015. Její účastníci se v bývalém areálu městských dopravních podniků v Cukrovarské ulici setkají například s japonskou umělkyní Hiroko Matsushitou, fotografkou Vendulou Knopovou, ilustrátory Davidem Böhmem a Jiřím Frantou nebo grafickým designérem Petrem Babákem. Součástí programu bude afterparty s The Love Songs Orchestra a DJ Gadjo.cz. Akce je navíc součástí zahájení Festivalu světla. „Jsme rádi, že můžeme otevřít DEPO2015. Uspořádat tady PechaKucha Night máme v plánu už dva roky, od doby kdy jsme se dozvěděli, že tento prostor bude volný. Zároveň se jedná o vyústění spolupráce s týmem společnosti Plzeň 2015,” říká Jakub
Mareš ze spolku „k světu.“. „Snažíme se propojovat lidi neotřelým způsobem a ukazovat jim zapomenutá místa v našem městě. Zatím se nám daří vyhledávat stále nové osobnosti, prostory a s nimi nové výzvy. To nás baví nejvíc,“ dodává za organizátory Alice Slavíčková. PechaKucha Night se současně odehrává na mnoha místech po celém světě a přináší zajímavá témata v originálním formátu. „Každý vystupující má k dispozici 20 vteřin na každý z dvaceti snímků prezentace. Výsledkem je intenzivní náboj informací bez zbytečných řečí,“ sděluje Alice Slavíčková. PechaKucha Night se v bývalém depu uskuteční v pátek 20. února od 20.15 hodin. Více informací lze získat na www.pknp.cz nebo facebookovém profilu akce. (red)
Matěje Formana Jako součást projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 se od 26. února do 2. března návštěvníkům Divadla Alfa otevře pohádkový svět vytvořený česko-francouzským týmem pod vedením Matěje Formana. Inscenace Aladin vznikala mezi lety 2013 a 2014 ve Francii u příležitosti, kdy se město Marseille stalo Evropským hlavním městem kultury. Divadlo Alfa inscenaci uvede devětkrát. Vstupenky lze zakoupit v předprodeji na portále Plzeňská vstupenka nebo osobně v Meeting pointu na náměstí Republiky. (mr)
ROZHOVOR
Martin Pošta: Některé světelné instalace budou mít světovou premiéru Martin Pošta, ředitel pražského Signal festivalu, který britský deník The Guardian zařadil mezi deset nejlepších evropských festivalů světla, předvede své umění také v Plzni. Festival světla se bude konat 20. a 21. února na trase podél řeky Radbuzy v úseku od bývalého depa v Cukrovarské ulici po areál Plzeňského Prazdroje. Podobně jako při slavnostním zahájení projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 při něm bude hrát důležitou roli videomapping. Na co se tedy lidé na plzeňském Festivalu světla mohou těšit? My sami se na něj ohromně těšíme. Jeho říční trasa mezi depem a pivovarem je sama o sobě velmi dobrodružnou výzvou. Pro plzeňskou verzi festivalu jsme ve spolupráci s organizátory projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 připravili
Martin Pošta připravuje pro Plzeň Festival světla. Foto: archiv Martina Pošty
deset instalací. Nemálo z nich uvidí návštěvníci Plzně ve světové premiéře. Přivezeme novou světelnou sochu Davida Černého s názvem Speederman, své umění zde předvedou i dvě umělkyně z Japonska, jedna z nich, Kazumi, vytvoří Plzni na míru instalaci z PET lahví nedaleko bývalé městské plovárny. Také přivezeme oblíbenou instalaci „Mrak“ z více než šesti tisíc starých žárovek kanadských autorů Caitlind Brown a Wayna Garretta. Nezapomněli jsme ani na velice populární videomapping, který vytvoří francouzští AV Exciters. Jakou techniku k videomappingu a světelným instalacím používáte? V obecné rovině je proces videomappingu poměrně komplexní prací. Při našem nejznámějším projektu u příležitosti výročí 600 let pražského staroměstského orloje nám příprava celkem desetiminutového mappingu
trvala více než dva měsíce. Byl to komplexní mapping založený na vyprávění, ke kterému jsme nejprve připravovali propracovaný scénář. Na jeho základě vznikl scénosled a ten se poté dlouhý měsíc a půl ve studiu přepracovával do animace. Samotná projekce se pak pouští ze speciálně upraveného počítače, který je přímo určený pro použití velikého množství datových informací. A jak vlastně pracuje? Celý proces videomappingu vzniká vytvořením virtuálního modelu dané budovy nebo objektu. Přímo pro tento model se pak připravuje animace, která respektuje jeho fyzické parametry, a tím vzniká možnost vytvoření iluze 3D prostoru, který vlastně na plochém objektu v takové míře neexistuje. Následovně se nahraje do speciálních výkonných počítačů a pomocí projektorů, které někdy mohou vážit i přes
100 kilogramů, se pak video promítá na původní objekt či budovu. Podmínkou je samozřejmě obrovská přesnost „zaměření“ projektorů, protože každá, byť centimetrová odchylka původní záměr zhatí. Prozradíte, jak jste se k této práci dostal? A co vás na ní baví? Můj první videomappingový projekt byla právě projekce u příležitosti 600. výročí vzniku staroměstského orloje v Praze, který živě i na internetu viděly desítky milionů lidí. Na základě toho jsme dostali možnost cestovat i pracovat v zahraničí, a tak vznikl festival světla Signal v Praze, jehož druhý ročník se stal se svými 463 tisíci návštěvníky největší kulturní událostí v České republice. Na téhle práci je jednoznačně motivující její variabilita, překonávání překážek, ale i skutečnost, že člověk svou prací baví, inspiruje a fascinuje neuvěřitelné množství lidí. (an)
Vážení a milí Plzeňané, upřímně a rád bych Vám poděkoval za Vaši účast na Slavnostním zahájení projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Vašeho zájmu, důvěry nebo třeba jen zvědavosti si nesmírně cením. Společně jsme prožili okamžik prvního slavnostního rozeznění nových zvonů na věži katedrály. Jejich ‚hlas“ dal symbolicky vědět širokému okolí i světu, že jsme vstoupili do roku kultury. A nám otevřel možnost se setkávat a nahlížet nebo se nechávat vtáhnout do toho rozmanitého a někdy třeba i trochu bláznivého a těžko popsatelného světa fantazie, zvuků, barev a emocí. Spolu s celým týmem Plzeň 2015 se těším, že před sebou máme rok, kdy můžeme společně objevovat a poznávat všechna zákoutí a projevy kultury a nechat se jimi inspirovat a ovlivňovat.
Petr Forman umělecký šéf projektu
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 5
Výzkum financovaný Nadací pro transplantace kostní dřeně zdokonaluje léčbu První pacienti Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni dostali vylepšené buňky z kostní dřeně. Umožnil to výzkum, který už čtvrtým rokem podporuje Nadace pro transplantace kostní dřeně. „Díky tomu se může opět zlepšovat úspěšnost výsledků transplantací a léčby leukémií či lymfomů,“ říká Samuel Vokurka, předseda správní rady nadace a lékař hematologicko-onkologického oddělení plzeňské fakultní nemocnice. Během více než dvacetileté historie programu nadace, registru dárců kostní dřeně a hematologicko-onkologického oddělení, které zakládal primář Vladimír Koza, jsou podle něho výsledky léčby leukémií a lymfomů (nádorů uzlin) mnohonásobně lepší. „Objevují se stále nové a nové léky, rozvíjejí se programy umožňující zlepšování výsledků transplantací pomocí buněk imunitního systému. Počty transplantací se již nepočítají na prstech jedné ruky, ale čítají desítky ročně. Díky moderním postupům podpůrné léčby a ošetřovatelské péče se daří mnohem lépe zvládat i komplikace hematologicko-onkologické léčby,“ zdůrazňuje Samuel Vokurka. Nadace do výzkumu ročně vkládá zhruba 350 tisíc korun. Do podpory dárcovství kostní dřeně pak poskytuje zhruba tři miliony korun ročně.
Během více než dvacetileté historie programu nadace, registru dárců kostní dřeně a hematologicko-onkologického oddělení jsou výsledky léčby leukémií a lymfomů mnohonásobně lepší. Foto: Michal Böhm
V nadaci působí i dcera primáře Vladimíra Kozy, který v roce 2012 podlehl vážné nemoci, lékařka Markéta Sobotová. Její sestra Naděžda Lasotová zasedá v dozorčí radě registru. „Chtěly jsme pokračovat v práci, kterou začal tatínek a která má ohromný význam. Věnoval jí množství svého času, ale přitom nás nijak nešidil. Vždy byl po ruce, když jsme ho potřebovaly,“ vzpomíná Markéta Sobotová. Jejich otce připomene letošní benefiční večer nadace, který se uskuteční v plzeňském Divadle J. K. Tyla 29. května. „Zároveň chceme touto akcí upozornit, že jsou mezi námi pacienti se závažnými onemocněními krve, kostní dřeně a uzlin, kteří potřebují naši pomoc, a to nejen ve formě transplantace kostní dřeně,“ zdůrazňuje Samuel Vokurka. Nadace v posledních letech zvýšila podporu pacientských klubů, v loňském roce podpořila zavedení bezplatného internetu pro hospitalizované na hemato-onkologii v Plzni, zlepšila vybavení transplantační jednotky v Hradci Králové, zaplatila moderní polohovací křeslo pro dárce v brněnském separačním centru a poskytla podporu i do Olomouce. „Pomáháme jednorázově finančně pacientům, kteří se ocitnou v nouzi,“ říká Markéta Sobotová. Na-
dace získává prostředky od přispěvatelů, dobrodinců a sponzorů z celé republiky, a proto je její činnost zaměřena na nadregionální pomoc. Podporuje aktivity Českého národního registru dárců kostní dřeně, do kterého se v září loňského roku zapsalo už 50 tisíc dárců, a za dobu existence registru darovalo kostní dřeň již více než 500 lidí. „Protože registr obhájil světové akreditace, má možnost zajistit dárce kostní dřeně ze zahraničí pro ty pacienty, kteří v České republice svého ,dvojníka‘ nenaleznou a naopak. Celkově se tedy podařilo díky práci nadace a registru dát naději na nový život více než 1000 nemocným pacientům v Čechách i v zahraničí. Prostředky, které nadace do tohoto programu vložila, přesahují 60 milionů,“ vyčísluje Samuel Vokurka. Nadace se podílí na podpoře náborových akcí, které nyní koordinuje Český národní registr dárců dřeně tak, aby byly co nejúčelnější. Proto a také z důvodu zdravotnických jsou zaměřeny především na mladé zdravé dárce a především muže. Mnohé akce se konaly ve spolupráci s policií, armádou a hasičským záchranným sborem, sportovními kluby a dalšími subjekty. (red)
Zdeňka pro nadaci získává dárce a peníze, Laďka organizuje, pomáhá i řada dalších Zdeňce Wasserbauerové ze Zlína je přes 70 let. To jí ale nebrání, aby pomáhala Nadaci pro transplantace kostní dřeně. „Když jsem zjistila, že základní vyšetření HLA antigenů ve vzorcích krve potencionálních dárců dřeně stojí kolem dvou tisíc korun, začala jsem obstarávat finance, oslovovat instituce, města, obce v našem regionu a jeho okolí,“ popisuje Zdeňka Wasserbauerová. Do Plzně pravidelně jezdí na setkání spolupracovníků, aby se dozvěděla o novinkách ze života nadace a registru a možných dalších formách spolupráce. Každoročně se jí podaří pro nadaci získat kolem 150 tisíc korun. Pro vstup do Českého národního registru dárců dřeně přesvědčila už víc než 4 800 mladých
lidí, tedy téměř desetinu z celkového počtu. Několik desítek z nich už nemocným z České republiky i z jiných zemí dřeň věnovalo, někteří opakovaně. Díky ní patří Český národní registr dárců dřeně mezi největší a nejkvalitnější ve střední Evropě. Laďce Eichenmannové, drobné plavovlásce s velkýma modrýma očima, před bezmála 17 lety lékaři po narození druhého dítěte diagnostikovali Non-hodgkinův lymfom, rakovinu lymfatických uzlin ve čtvrtém stádiu. Po vážné nemoci se stále potýká s omezenou imunitou, přesto, nebo právě proto, ve prospěch programu dárcovství kostní dřeně stačí zorganizovat množství akcí. Podle lékařů se vyléčila a pomohla jí
v tom nezlomná vůle. V práci pro nadaci Laďku Eichenmannovou podporuje maminka a Barunka, která rovněž zvítězila nad vážnou nemocí krvetvorby. Hynek Sladký z Kyšic se díky dárci dřeně z Německa vítězně popral s chronickou leukémií. Následně se podílel na organizaci benefičního koncertu, který se v září minulého roku uskutečnil v dýšinském kostele a jehož výtěžek pro nadaci byl přes 70 tisíc korun. Pomáhá rovněž Karla Hašková z Františkových Lázní, jíž kostní dřeň daroval Američan. I proto překonala aplastickou anémii a dožila se čtyřicátin. „Mám to štěstí, že mohu slavit dvoje narozeniny. Mé druhé vybojované spolu s tý-
Laďka Eichenmannová ve prospěch programu dárcovství kostní dřeně organizuje mnoho akcí.
mem lékařů a sester na hematologickoonkologickém oddělení fakultní nemocnice jsou 23. března, kdy jsem v roce 2005 podstoupila transplantaci kostní dřeně,“ říká Karla Hašková. Ke spolupracovníkům nadace patří řada dalších lidí. Například pedagožka plzeňského Gymnázia Luďka Pika Marie Helmová, která začala pořádat sbírky pro nadaci zhruba před 18 lety. „Studenti školy za tu dobu za sluníčko vyrobené babičkami z domova pro seniory, samotnými studenty či dětmi z mateřských škol získali více než 2,5 milionu korun. Plzeňské sluníčkové sbírky navíc nezůstaly osamocené, připojila se k nim řada škol z celé republiky. (red), foto: archiv Nadace pro transplantace kostní dřeně
V Liticích stále vládne zdravý venkovský duch a lidé si pomáhají Radniční listy na návštěvě Úspěšnými sportovními oddíly, činností dobrovolných hasičů, zahrádkářů, kulturními akcemi i křesťanskou komunitou Koinonia Jan Křtitel se mohou pochlubit Litice. Největším zdejším spolkem jsou sportovci. V současné době mají čtyři oddíly, kopanou, národní házenou, nohejbal a pozemní hokej s celkem 415 členy. Mezi největší patří oddíl pozemního hokeje, jenž má v současnosti v soutěži dvanáct mládežnických družstev. Tým mužů se v roce 2010 stal v extralize republikovým přeborníkem. Pozemní hokejisté mezi sebou mají řadu reprezentantů. Tři byli v roce 2014 na mistrovství Evropy 16letých, dalších pět 21letých získalo na juniorském evropském šampionátu stříbrné medaile. „Velmi dobře si vedou ve svých soutěžích i sportovci ostatních oddílů. Loni se podařilo dokončit přestavbu hřiště národní házené na víceúčelové hřiště zhruba za dva miliony korun. Rekonstrukci nám umožnily dotace Plzeňského kraje, města Plzně, městského obvodu a řady místních firem. Hřiště bude vedle národní házené sloužit také rekreačním sportovcům a především mládeži, stejně jako všechna naše sportoviště včetně tělocvičny,“ říká předseda Tělovýchovné jednoty Plzeň-Litice Miloslav Klůs.
V obci dostávají prostor také biatlonisté. „Závodíme hlavně v letním biatlonu, ale zapojujeme se i do zimního. V současné době pokračujeme v 60tileté tradici s 24 závodníky. Pořádáme regionální závody v areálu Hliniště s účastí 140 sportovců z celé republiky,“ uvádí předsedkyně Klubu biatlonu Blanka Kantová. A shoduje se s dalšími lidmi, že si
občané při akcích pomáhají. „Vládne tady ještě pořád zdravý venkovský duch a místní lidé spolupracují. Proto dokážeme každý rok připravit množství akcí. Podporuje nás přitom úřad městského obvodu,“ pochvaluje si předseda základní organizace Českého svazu zahrádkářů Jaroslav Moule, jehož manželka Marie, fyzioterapeutka, vede v Lidovém domě
V Liticích si lidé vzájemně pomáhají. Spolupracují tam sportovci,zahrádkáři, hasiči, lidé z místní farnosti a řada dalších. Foto Michal Böhm
už několik let rehabilitační cvičení pro širokou veřejnost. Zahrádkáři ve spolupráci s hasiči pravidelně organizují masopusty. „Máme v průvodu koně, kozlíka s vozíkem, zhruba 50 masek a všechno doprovází živá hudba,“ popisuje Jaroslav Moule. Dodává, že pořádají výstavy výpěstků a účastní se jich na krajské úrovni. Připravují rovněž vánoční a velikonoční výstavu. Ta letošní se uskuteční od 27. do 29. března a děti při ní „omotají“ školu vejci. „Také pro zájemce moštujeme. Osud moštárny je pro další období nejistý, protože Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ji chce prodat a může se stát, že ji nezískáme ani do pronájmu,“ říká Jaroslav Moule. V Lidovém domě, který patří tělovýchovné jednotě, se například cvičí jóga, hraje stolní tenis a odehrává řada kulturních akcí. „Na bál zveme týden předem obyvatele osobně, obcházíme v uniformách dům od domu,“ přibližuje zvyky velitel jednotky dobrovolných hasičů Rudolf Klečanský. Hasiči rovněž vychovávají své nástupce, pracují tak s dětmi od tří let. Podílejí se na rozsvícení vánočního stromu nebo pomáhají obci s ořezáváním stromů či s úklidem vánočních stromků. Letos oslaví 125. výročí své existence. Koncerty a akce pro děti pořádá i křesťanská komunita Koinonia Jan Křtitel. „Loni se podařilo díky mecenáši z Itálie
• Plzeň 6-Litice je městský obvod v jižní části Plzně. • První historická zmínka o vsi je z roku 1211. • V roce 1970 byly Litice opět po šesti letech připojeny k Plzni. • Od roku 1990 jsou samostatným městským obvodem. • Katastrální výměra obvodu je 10,82km². • Počet obyvatel činí 1830. dokončit opravu varhan v kostele sv. Petra a Pavla. Při úvodním slavnostním koncertě se kostel zcela zaplnil. Pro nejmenší pak pořádáme například v červnu Pohádkový les, kterého se loni účastnily zhruba dvě stovky dětí a dospělých,“ přibližuje část činnosti Jana Nováková z Koinonie. Aktivní je také sdružení Naše Litice, které se zaměřuje zejména na kulturu. „Je tu jádro flexibilních lidí, kteří si pomáhají. Vznikají pak takové akce, jako jsou Tajemný hrad v Liticích v podání místního ochotnického souboru na téma litických pověstí, letní kino či večery s hudbou,“ říká hlavní organizátor Pavel Bosák. A dodává, že v Liticích nezapomínají ani na přírodu. „Sejdeme se a společně uklízíme nepořádek kolem nás.“ (an)
S T R ANA 6 / únor 2015 F OT OS T R A N A
Areál na Božkovském ostrově vyhledávají často sportovci a milovníci přírody a odpočinku v klidném prostředí. Od loňského roku se do něj dostanou také prostřednictvím lávky přes řeku Úslavu. Foto: Eva Kriegerová
Davy lidí se zapojily do čtyř průvodů v rámci zahájení celoroční akce Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Jeden z nich (na snímku) vyšel z pivovaru. Zúčastnili se jich členové kulturních spolků, sportovci, zástupci škol i další nadšenci z celého Plzeňského kraje. Nechyběly ani historické a alegorické vozy. Foto: archiv
Před 65 lety byl slavnostně otevřen původní nekrytý zimní stadion. Jeho provoz zahájil duel hokejových týmů Plzně a Prešova v únoru 1950. Stadion sloužil do roku 1966, kdy na jeho místě na Štefánikově náměstí začala výstavba kryté haly. Na snímku nastupují plzeňští hokejisté k zápasu s kanadským týmem Trail Smoke Eaters v únoru 1963. Foto: archiv
Návštěvníky zahájení projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 lákal ledový bar, který vznikl pod vedením sochaře Františka Bálka v Kopeckého sadech. Zapotřebí bylo 70 ledových kvádrů, z nichž každý vážil 125 kilogramů. Foto: Libor Sváček
Výstavou nazvanou Ateliér Jiřího Trnky se nechal zlákat i Roman Černík, umělecký ředitel centra Johan. Návštěvníci v Galerii města Plzně a Galerii Jiřího Trnky uvidí mimo jiné loutky, které plzeňský rodák a světoznámý výtvarník Jiří Trnka vyrobil v osmnácti letech, nebo ukázky z jeho filmů. Foto: Martin Pecuch
Plzeňané se v symbolickém oděvu bavili v Měsťanské besedě při Velké puntíkaté tančírně. Akce se konala v rámci slavnostního zahájení projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Foto: Libor Sváček
kulturní dění
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 7
Muzikálové Kočky zpívají a tančí v Novém divadle
Plzeňská scéna uvedla tento náročný titul jako třetí v republice Legendární muzikál Kočky, který na celém světě zhlédlo 67 milionů diváků, nastudovalo Divadlo J. K. Tyla. Stalo se teprve třetí scénou v České republice, která nabízí tento náročný titul. Příběh ze světa koček Andrewa Lloyda Webbera byl poprvé uveden v roce 2004 v pražském divadle Milénium a předloni v Městském divadle Brno. „Rozhodnutí uvést Kočky na plzeňské jeviště je v rámci uměleckého vývoje a dramaturgie našeho souboru převratným krokem. Je to něco, s čím se divák v Plzni setkává poprvé a s čím své síly tento soubor ještě nezměřil,“ sděluje režisér inscenace a šéf muzikálového souboru Roman Meluzín. Děj se odehrává během setkání pestré kočičí komunity, kde se prezentují jednotlivé osudy, příběhy a různorodé charaktery. V originální londýnské verzi se kočičí párty odehrávala na smetišti. Roman Meluzín umístil plzeňskou inscenaci do prostředí skladu divadelních kostýmů a použitých dekorací. Představení stojí na plném nasazení celého souboru i hostů. Hlavní roli prašivé, ale nevzdávající se kočky Grizabelly nastudovala Stanislava Topinková Fořtová, starý divadelní kocour Múz je příležitostí pro hostujícího Mira Grisu. O přízeň diváků dále usiluje svérázný Rambajz-tágo v podání Jozefa Hruškociho, Rozumbrad Laca Hudce či Lukáše Ondruše, Pavel Režný s Evou Staškovičovou jako rozpustilá klaunská dvojice Mungojerrie a Tingl Tangl, zvídavá Demetra Veroniky Veselé, její rivalka Bomba-balerína Karolíny Gudasové a řada dalších. Kočky měly světovou premiéru v londýnském West Endu v roce 1981. Ná-
KRÁTCE
Archiv zve na přednášku Přednášku Přízrak jménem Banderovci: Ukrajinská povstalecká armáda v historických souvislostech pořádá v úterý 24. února Archiv města Plzně. Přednášet bude David Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů. Akce se uskuteční od 16.30 hodin v sále Velkého klubu v budově radnice na náměstí Republiky 1. Vstup je volný. Více informací o přednáškách lze získat na webu amp.plzen.eu. (red)
sledně je vidělo publikum na Broadwayi v New Yorku. Dvakrát získaly prestižní cenu Grammy a sedm ocenění Tony. Muzikál je inspirován populární dětskou
knihou veršů Thomase Stearnse Eliota Old Possum's Book of Practical Cats z roku 1939, jež v České republice vyšla poprvé loni v nezkrácené verzi pod názvem
Praktická příručka o kočkách. Pro generace anglických dětí představuje podobný fenomén jako u nás Karafiátovi Broučci. (red)
c hyst á se
Na plese vystoupí Karel Gott Vystoupení Karla Gotta a řadu světelných překvapení nabídne 11. reprezentační ples města Plzně. Uskuteční se v sobotu 21. února od 20 hodin v Měšťanské besedě. Organizátoři se inspirovali Festivalem světla, který ve stejném termínu rozzáří plzeňské ulice. Kromě ojedinělých světelných zážitků čeká na návštěvníky videomapping a několik originálních tanečních vystoupení. Mimo jiné se představí skupina Pyroterra s laserovou show, jejíž součástí bude světelný tunel v barvách města. Plzeňskému rodákovi Karlu Gottovi bude patřit pětačtyřicetiminutový blok programu. V Malém sále se ukuteční Disco párty, která připomene taneční trendy od druhé poloviny 20. století až po současnost. Večerem provede moderátor Vladimír Šťovíček, k tanci a poslechu zahraje Boom! Band Jiřího Dvořáka. Vstupenky v ceně od 190 do 490 korun jsou k dispozici v rámci Plzeňské vstupenky.
Univerzita hostí výstavu o Janu Zajícovi
Děj muzikálu se odehrává během setkání pestré kočičí komunity, kde se prezentují jednotlivé osudy, příběhy a různorodé charaktery. Foto: Antonín Malý
Vizitkář představuje umělce s vazbami na Plzeň V nově vydané publikaci s titulem Vizitkář západočeských spisovatelů a výtvarníků se představuje více než půl druhá stovka autorů spjatých se západočeskou metropolí. Jsou prezentováni portrétní fotografií, základními údaji a kontakty, ale hlavně prostřednictvím uměleckých vizitek, tedy výtvarných reprodukcí a literárních ukázek. Vydání publikace v nakladatelství Pro libris iniciovala Knihovna města Plzně. „Vizitkář je obdobou encyklopedie osobností Who is who (Kdo je kdo) v literárním a výtvarném světě Plzeňska. Je nejen souborem vizitek, ale má také propagační charakter. Bude sloužit k navazování uměleckých kontaktů s autory jak
v letošním roce, kdy je Plzeň Evropským hlavním městem kultury, tak v letech následujících,“ sděluje editorka publikace Jana Horáková. Výtvarníci se ve Vizitkáři představují prostřednictvím reprodukcí dvou svých děl, literáti pak ukázkou textu, která je přeložena nejméně do jednoho evropského jazyka. „Převažuje angličtina, v níž jsou uváděna i základní biografická data a popisky, a také němčina a francouzština. Nejvíce překládaným autorem je výtvarník, tvůrce komiksů, Večerníčku, pohádek i krátkých próz Vojtěch Jurík alias Vhrsti. Ukázka z jeho knihy pro děti Už se nebojím tmy byla přeložena do osmi jazyků. Následován je Josefem
Hrubým. Jeho báseň Barvy si lze přečíst v sedmi evropských jazycích,“ dodává Jana Horáková. Vizitkář bude v roce 2015 sloužit zdejším kulturním, informačním a prezentačním institucím k propagaci. „Tak jako v běžné obchodní komunikaci s klientem každý předává svoji vizitku, město vydává vizitky svých literárních a výtvarných umělců,“ uzavírá Jana Horáková. Na vydání Vizitkáře se kromě Knihovny města Plzně podílela také Galerie města Plzně, společnost Plzeň 2015, Středisko západočeských spisovatelů a Unie výtvarných umělců. (red)
Putovní výstavu věnovanou Janu Zajícovi, který se v únoru 1969 upálil na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, představuje Univerzitní knihovnaZápadočeskéuniverzityvPlzni. Expozice nabízí autentický pohled na člověka, který obětoval svůj život boji za svobodu a demokracii. Návštěvníci zde mohou vidět dopisy na rozloučenou, dokumenty zachycující atmosféru Zajícova pohřbu a seznámit se s mediální odezvou jeho činu. Opomenuty nejsou informace o následcích události pro celou rodinu i o tom, jak se Zajícova památka připomíná v současné době. Širší historické souvislosti zajišťuje prostor věnovaný srpnové okupaci a období normalizace. Autory expozice jsou studenti šumperského gymnázia. Výstava v prostorách vstupní haly nové budovy univerzitní knihovny potrvá do 27. února. (red)
Smetanovské dny letos poprvé nabídnou loutkovou operu Zahajovací koncert Staatskapelle Weimar a závěrečné oratorium Jakuba Jana Ryby Stabat Mater v podání Plzeňské filharmonie, Českého filharmonického sboru Brno a řady sólistů se mají stát vrcholy 35. ročníku mezinárodního mezioborového festivalu Smetanovské dny. Hlavní hudební část nabídne během března kromě klasické také populární hudbu a poprvé i loutkové představení. S operou Don Giovanni se představí Národní divadlo marionet. Soubor ji uvede v unikátní verzi klasického loutkového divadla. Inscenace je oslavou doby, ve které žil autor Dona Giovanniho Wolfgang Amadeus Mozart, a je nastudováno v italštině. Festivalové publikum se může rovněž těšit na nové prostory, ve kterých se odehrají některá vystoupení, a to Starou synagogu a kapli v Husově ulici. Prologem Smetanovských dnů byl
v polovině února tradiční masopust s průvodem maškar a lidovou veselicí v restauraci Na spilce. „Uskuteční se rovněž mezioborové sympozium nazvané Neviditelná loajalita? Rakušané, Němci a Češi v české kultuře 19. století. Jeho pořadateli jsou Ústav dějin umění Akademie věd ČR a Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR ve spolupráci se Západočeským muzeem a Západočeskou galerií v Plzni. Další akcí bude pietní akt u pomníku Bedřicha Smetany v pondělí 2. března,“ sděluje za organizátory festivalu z Plzeňské filharmonie Soňa Kratochvílová. Stejné téma jako v případě sympozia se stalo inspirací pro čtyři výstavy. První z nich se uskuteční v Západočeském muzeu v Plzni od soboty 28. února do neděle 3. května. V galerii „13“ se koná výstava nazvaná Riziko loajálnosti? Rakouská, německá a česká kulturní identita v umění 19. sto-
letí. K vidění bude do neděle17. května. Pořadatelem je Západočeská galerie v Plzni. Dvě expozice připravila Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. V budově ve Smetanových sadech 2 se bude od čtvrtka 26. února do soboty 28. března konat výstava nazvaná Plzeň loajální. Další, věnovanou významnému rakouskému malíři Gustavu Klimtovi, lze zhlédnout od středy 4. do pátku 27. března v Galerii Evropského domu na náměstí Republiky. Organizátoři festivalu v letošním roce očekávají podobnou návštěvnost jako loni, tedy téměř deset tisíc lidí. Zájemci mohou opět využít akreditaci neboli celofestivalovou vstupenku Zlatý Smetana za zvýhodněnou cenu 990 korun. Více informací o programu přehlídky mohou získat na internetových stránkách www.smetanovskedny.cz. (red)
S operou Don Giovanni se na festivalu představí Národní divadlo marionet. Foto: Národní divadlo marionet
S T R ANA 8 / únor 2015
PSALO SE PŘED 26 LETY
„Odhalený anonym“ V první polovině měsíce února roku 1989 byly v řadě měst Československé socialistické republiky zaznamenány anonymní telefonáty vyhrožující výbuchy budov státních orgánů, které měly podle tehdejších sdělovacích prostředků „vyvolat ve společnosti neklid a šířit atmosféru strachu“. Přestože nejvíce těchto výhrůžek bylo registrováno v severních Čechách, kde dokonce došlo k výbuchu před budovou Krajského národního výboru v Ústí nad Labem, nevyhnuly se ani Plzni. Jediným zadrženým však byl Plzeňan, který dne 14. února oznámil nastraženou nálož v jedné z budov, kde sídlil Sbor národní bezpečnosti. S ohledem na to, že většina autorů anonymních telefonátů, včetně strůjce útoku v Ústí nad Labem, nebyla nikdy vypátrána a režim tyto události využil k diskreditaci politické opozice, soudila část veřejnosti, že akce zorganizovala sama komunistická Státní bezpečnost, aby měla důvod k většímu pronásledování disidentů. Adam Skála Archiv města Plzně
Kniha představuje staré hostince Staré plzeňské hostince aneb Kde se v Plzni jedlo, pilo a veskrze dobře žilo, to je název nové knihy Markéty Maškovské. Publikace je zajímavým vyprávěním o dobách dávno minulých. Čtenáře seznámí s vysokou úrovní plzeňského pohostinství v 19. a na počátku 20. století. Zachytila vzpomínky přímých pamětníků nebo jejich potomků. Popis hostinců seřazených podle plzeňských ulic je doplněn téměř 300 unikátními snímky. Publikaci, která má více než 420 stran, vydalo plzeňské nakladatelství Ševčík. (red)
P R O V OL N Ý Č A S
Františkánskému klášteru hrozil zánik – 1. část Vybíráme zajímavosti z Archivu města Plzně Řád františkánů byl založen svatým Františkem z Assisi roku 1209. Později se rozštěpil především z důvodu rozdílného názoru na řádový majetek do tří větví, observanty, kapucíny a minority. Do Čech přišli první bratři z tohoto žebravého řádu kolem roku 1225. V Plzni se objevili pravděpodobně hned při jejím založení Václavem II. kolem roku 1295. První zmínky o nich jsou podloženy až testamentem měšťana Pavla ze 4. května 1336. Usadila se zde větev minoritů, neboli konventuálů, která připouštěla řádový majetek. Jejich klášter byl vybudován
v jihovýchodním cípu města. Vznikl zde také kostel Nanebevzetí Panny Marie a kaple sv. Barbory. Do husitských válek zůstává historie areálu zahalena tajemstvím. U zdejšího obyvatelstva zřejmě nebyl v takové oblibě jako klášter dominikánský, protože informací o odkazech měšťanů k tomuto objektu není příliš. V první fázi husitských válek, kdy město bylo pod vlivem Václava Korandy a Jana Žižky, byl klášter vydrancován a mniši vyhnáni. Vrátit se sem mohli teprve po odchodu Žižkových stoupenců v roce 1420.
Františkánský klášter kolem roku 1890 před výstavbou Západočeského muzea v Plzni. Foto: Archiv města Plzně
Budovy však dost utrpěly i během několika dalších obléhání Plzně husity. Důležitým mezníkem v dějinách kláštera byl rok 1460, kdy na naléhání měšťanů papež Pius II. rozhodl, aby byl předán přísnější větvi observantů, kteří se zříkali veškerého majetku. Jeho jmění tudíž přešlo na obec a ta měla nadále zajišťovat veškeré potřeby mnichů včetně oprav budov. Z tohoto důvodu král Ludvík v roce 1524 vydal nařízení, že zde nesmí žít více než deset mnichů, aby nebyla obec příliš finančně zatěžována. V 16. století a během mansfeldské okupace města byl areál v úpadku. Teprve kolem poloviny 17. století začal opět vzkvétat. Od roku 1650 zde fungoval noviciát. V letech 1722 až 1724 se uskutečnila přestavba kláštera i kostelního průčelí významným plzeňským stavitelem Jakubem Augustonem. V roce 1740 bylo vybudováno nové křídlo pro noviciát, čímž byla dokončena barokní přestavba. V roce 1746 žilo v těchto prostorách 27 kněží a devět noviců. Při kostele fungoval hřbitov, který byl zrušen v roce 1784. Definitivně ale zanikl až zhruba v polovině 19. století. Za josefinských reforem měl být v roce 1786 zlikvidován i klášter, ale nakonec bylo rozhodnuto, že v jeho kostele se budou nadále konat bohoslužby pro německé obyvatele Plzně, a tak zůstal zachován. Štěpánka Pflegerová Pokračování v příštím čísle
H R A J E M E SI S PL ZNÍ ( 2.) V minulých Radničních listech hledali naši nejmenší čtenáři pět rozdílů mezi obrázky katedrály sv. Bartoloměje od kreslíře a ilustrátora Vhrsti. Lišily se ručičky hodin na věži, počet oken, umístění věžičky, „obličej“ vrtulníku a tvar bílého pásu za ním. Při losování měla nejvíce štěstí Iveta Špačková, která získává čtyři vstupenky do zoologické a botanické zahrady a další zajímavé ceny. Výhra je pro vítězku připravena v informační kanceláři radnice. Pro děti jsou tentokrát určeny obrázky Masných krámů. Poslouží nejen jako omalovánky, ale opět je mezi nimi pět rozdílů.
Pokud je naši nejmenší čtenáři najdou, mohou jejich seznam poslat s pomocí dospělých do 25. února na adresu redakce. K dispozici je také e-mail
[email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Hrajeme si s Plzní, jméno, věk dítěte a adresu. Vylosovaný výherce získá opět čtyři vstupenky do Zoologické a botanické zahrady města Plzně a další ceny. Pokud se dětem podaří vybarvit všech deset obrázků, budou automaticky zařazeny do speciálního slosování o zajímavou cenu. Posílat je mohou do redakce postupně, nebo najednou s poslední kresbou na konci letošního roku.
Masné krámy, které jsou motivem dnešní soutěže, byly postaveny ve 14. století v místech bývalého parkánu. Původně sloužily jako masná tržnice. Průčelí s malebným cimbuřím dnes tvoří dominantu spodní části Pražské ulice a Křižíkových sadů. Budova sloužila svému účelu do druhé světové války, pak byla využívána jako skladiště a postupně chátrala. Začalo se proto uvažovat o jejím stržení. Objekt zachránilo rozhodnutí, že bude využíván jako výstavní síň. Následovala rekonstrukce a v březnu 1972 se zde uskutečnila první výstava. Masné krámy jsou k tomuto účelu využívány dodnes. (red)
V í me , k u dy c hod í me ? ( 2 . ) Soutěž inspirovaná názvy plzeňských ulic dnes pokračuje další trojicí. Ještě předtím musíme uvést na pravou míru informace zveřejněné v minulém čísle k ulici Hruškova. Úvodní věta, že Martin Hruška byl prvním archivářem města Plzně, je správná, ale pak se nám do textu nechtěně vloudil „Hroznata“, po němž je pojmenována ulice v Mariánských Lázních. Omlouváme se a Hruškovu ulici uvádíme ještě jednou, správně. Následuje ulice Rejskova, která byla předmětem soutěžní otázky. • Hruškova – Martin Hruška, první archivář města Plzně, je autorem Kroniky královského krajského města Plzně. Tiskem vyšla až po jeho smrti v roce 1883. Pro starší období jsou jeho zprávy značně nekritické, ale pro 19. století jsou velmi cenné, neboť částečně nahrazují mezery v archivním materiálu. • Rejskova – Matěj Rejsek, stavitel a dekorativní kameník. Žil v letech 1445 až 1506. Stal se jedním z nejpozoruhodnějších stavitelů vladislavské gotiky. Mezi jeho díla patří pražská Prašná brána nebo ochoz a klenba chóru sv. Barbory v Kutné Hoře. • Růženy Svobodové – Růžena Svobodová, spisovatelka, představitelka literárního impresionismu, autorka povídek a románů o osudech žen a próz pro děti a o dětech. • Jablonského – Boleslav Jablonský, vlastním jménem Karel Eugen Tupý, byl obrozenecký básník, katolický kněz a národní buditel. Proslul milostnými a vlasteneckými básněmi a jeho dílo patří k počátkům romantismu v české literatuře. SOUTĚŽ: Výhercem první části naší nové soutěže se stal Lukáš Bednář. Získává fotografickou publikaci Libora Sváčka Plzeň. Stejnou knihu obdrží i jeden z vylosovaných, který zašle správnou odpověď na druhou soutěžní otázku, jež je spojena s Emingerovou ulicí. Víte, po kom byla pojmenována? Odpovědi lze posílat do 25. února na adresu redakce. K dispozici je také e-mail
[email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Víme, kudy chodíme?, své jméno a adresu. Zdroj: encyklopedie ulic západních Čech „Víte, kde bydlíte?“ od Markéty Čekanové.
RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 20 • Vychází desetkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň, Tiskové oddělení KP, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 017, e-mail:
[email protected] • Náklad 80 000 výtisků • Bez jazykové úpravy Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: NAVA TISK, s. r. o. • Sazba písmen Lido STF od Františka Štorma • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 203 441 • Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v informační kanceláři radnice • Archiv Radničních listů je k dispozici na www.plzen.eu • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 18. února 2015
