Platná znění novelizovaných zákonů ve znění navrhovaných změn Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů §4 Ministerstvo vnitra (1) Ministerstvo ve spolupráci s orgány veřejné správy a) vyhledává, zpracovává, ukládá a vytváří nové informace, které jsou znalostní základnou pro kvalitní vytváření a rozvoj informačních systémů veřejné správy; b) zpracovává návrhy strategických dokumentů v oblasti informačních systémů veřejné správy, a to i z hlediska bezpečnosti těchto systémů, a předkládá tyto dokumenty vládě, sleduje a analyzuje informační potřeby veřejné správy a stav informačních systémů veřejné správy; c) připravuje nebo koordinuje přípravu záměrů pro budování nebo přetváření informačních systémů veřejné správy vyvolané společnou potřebou více správců informačních systémů veřejné správy; d) připravuje nebo koordinuje přípravu záměrů pro budování nebo přetváření informačních systémů veřejné správy vyvolané potřebou spolupráce a koordinace na mezinárodní úrovni; e) vyjadřuje se k návrhům dokumentací programů obsahujících pořízení, obnovu a provozování informačních a komunikačních technologií vypracovaných podle zvláštního právního předpisu7a). Ministerstvo přitom přihlíží zejména k oprávněným zájmům předkladatele dokumentace programu a k potřebám zajištění řádného výkonu veřejné správy, f) zajišťuje tvorbu metodických pokynů pro výkon odborných činností spojených s vytvářením, rozvojem a využíváním informačních systémů veřejné správy; g) stanoví a spravuje referenční rozhraní a stanoví prováděcím právním předpisem technické a funkční náležitosti uskutečňování vazeb mezi informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní; h) vytváří a spravuje veřejný informační systém, který obsahuje základní informace o dostupnosti a obsahu zpřístupněných informačních systémů veřejné správy; i) vytváří a spravuje veřejný informační systém o datových prvcích, jeho prostřednictvím vyhlašuje datové prvky, a stanoví prováděcím právním předpisem formu a technické náležitosti předávání údajů do něj; j) vytváří a spravuje portál veřejné správy; k) koordinuje a vytváří podmínky pro podporu rozvoje elektronického obchodu; l) koordinuje a vytváří podmínky pro činnost veřejné správy prostřednictvím veřejných informačních systémů, včetně dálkového přístupu,
-2m) koordinuje a vytváří podmínky pro činnost kontaktních míst veřejné správy. (2) Ministerstvo a) kontroluje u orgánů veřejné správy dodržování povinností stanovených tímto zákonem. Při kontrole postupuje podle zvláštního zákona;8) b) se vyjadřuje k investičním záměrům akcí pořízení, obnovy a provozování informačních a komunikačních technologií, jejichž registrace v Informačním systému financování reprodukce majetku, zadání jejich realizace a změna jejich závazně stanovených parametrů se provádí pouze se souhlasem Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu 7a). Ministerstvo přitom přihlíží zejména k oprávněným zájmům předkladatele investičních záměrů a akcí a k potřebám zajištění řádného výkonu veřejné správy; c) vykonává působnost stanovenou tímto zákonem v oblasti akreditace a atestací; d) stanoví pravidla pro sdílení dat a služby mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní a pravidla pro zápis datových prvků do informačního systému o datových prvcích. Postupy ministerstva a orgánů veřejné správy při vedení a zápisu datových prvků do informačního systému o datových prvcích, včetně postupů ministerstva při vyhlašování datových prvků, stanoví prováděcí právní předpis; e) ukládá sankce za správní delikty podle § 7; f) ukládá opatření směřující k nápravě nedostatků; g) vyjadřuje se k projektům informačních systémů veřejné správy; h) vydává Věstník, v němž uveřejňuje metodické pokyny [odstavec 1 písm. f)], seznam atestačních středisek, udělení osvědčení o akreditaci a udělení atestů a další dokumenty vztahující se k informačním systémům veřejné správy. Vydávání Věstníku zabezpečuje ministerstvo prostřednictvím portálu veřejné správy; i) konzultuje návrhy metodických pokynů zejména s dotčenými subjekty formou veřejné konzultace, jejímž cílem je získání stanovisek a připomínek dotčených subjektů k předmětnému návrhu, a za tímto účelem zřídí a spravuje informační systém, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejňuje návrhy metodických pokynů, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledek konzultace., j) kontroluje výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy. Kontaktní místa veřejné správy § 8a (1) Podání správním orgánům lze činit v rozsahu a za podmínek stanovených jinými právními předpisy prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (Českého podacího ověřovacího informačního národního terminálu - Czech POINT). (2) Kontaktními místy veřejné správy jsou
-3a) notáři, b) krajské úřady, c) matriční úřady, d) obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis, e) zastupitelské úřady stanovené prováděcím právním předpisem, f) držitel poštovní licence15) a Hospodářská komora České republiky., g) banka, které byla ministerstvem udělena autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy (dále jen „osoba autorizovaná ministerstvem“). (3) Držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky Držitel poštovní licence, Hospodářská komora České republiky a osoba autorizovaná ministerstvem mohou za provedení správního úkonu kontaktního místa veřejné správy nebo jiného správního úkonu svěřeného jim zvláštním zákonem požadovat poplatek, jehož výše nesmí přesáhnout sazbu správního poplatku stanovenou pro tento správní úkon v zákoně o správních poplatcích. (4) Nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak, je působnost kontaktního místa veřejné správy výkonem přenesené působnosti krajských a obecních úřadů. (5) Označení Český podací ověřovací informační národní terminál nebo Czech POINT lze užít jen pro kontaktní místo veřejné správy. (6) Systém kontaktních míst veřejné správy (Český podací ověřovací informační národní terminál - Czech POINT) provozuje ministerstvo. § 8b
-4(1) Ministerstvo udělí na žádost banky autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy, splňuje-li věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro výkon této působnosti. Ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení autorizace do 3 měsíců ode dne jejího podání. Autorizace se uděluje na dobu 5 let. (2) Ministerstvo stanovuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy a zveřejňuje je Věstníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Stanoví-li ministerstvo nové podmínky podle věty první, povinnost osoby autorizované ministerstvem splňovat tyto podmínky nastane nejdříve prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k jejich zveřejnění, nestanoví-li ministerstvo delší dobu. (3) Osoba autorizovaná ministerstvem platí za autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy poplatek 2 000 000 Kč za kalendářní rok. Byla-li autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy udělena v průběhu kalendářního roku, osoba autorizovaná ministerstvem platí poměrnou část poplatku ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku za každý započatý kalendářní měsíc. Poplatek se platí v kalendářním roce, v němž byla udělena autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy, do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí ministerstva o udělení autorizace nabylo právní moci, a v dalších kalendářních rocích do 31. ledna příslušného kalendářního roku. Poplatek je příjmem kapitoly státního rozpočtu, jejímž správcem je ministerstvo, vybírá jej ministerstvo a slouží k úhradě nákladů spojených se správou informačního systému, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy. (4) Osoba autorizovaná ministerstvem odpovídá za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem působnosti kontaktního místa veřejné správy. Osoba autorizovaná ministerstvem se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na ní požadovat. (5) Ministerstvo kontroluje u osoby autorizované ministerstvem plnění věcných, personálních, technických, bezpečnostních a organizačních podmínek pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy. (6) Ministerstvo je oprávněno omezit osobě autorizované ministerstvem na nezbytně nutnou dobu přístup do informačního systému, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy, porušila-li osoba autorizovaná ministerstvem věcné, personální, technické, bezpečnostní nebo organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy způsobem vážně ohrožujícím funkčnost informačního systému, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy. (7) Ministerstvo odejme autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy
-5a) nesplňuje-li osoba autorizovaná ministerstvem věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy a nedojde-li do 3 měsíců ode dne, kdy ministerstvo na tuto skutečnost upozornilo, k nápravě, nebo b) požádá-li o to osoba autorizovaná ministerstvem. (8) Osoba, které byla autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy odňata podle odstavce 7, zaplatí poplatek ve výši součtu poplatků podle odstavce 3, které by jinak platila do doby pozbytí platnosti autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy. Poplatek se platí do 3 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí ministerstva o odnětí autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy nabude právní moci. Poplatek je příjmem kapitoly státního rozpočtu, jejímž správcem je ministerstvo, vybírá jej ministerstvo a slouží k úhradě nákladů spojených se správou informačního systému, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy. (9) Ministerstvo vede seznam osob autorizovaných ministerstvem a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro potřeby vedení seznamu osoba autorizovaná ministerstvem bezodkladně informuje ministerstvo o počtu pracovišť, jejichž prostřednictvím vykonává působnost kontaktního místa veřejné správy, adresách těchto pracovišť a o změnách počtu těchto pracovišť a jejich adres.“.
-6Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů § 14 Informační systém datových schránek (1) Informační systém datových schránek je informačním systémem veřejné správy4), který obsahuje informace o datových schránkách a jejich uživatelích. (2) Správcem informačního systému datových schránek je ministerstvo. Provozovatelem informačního systému datových schránek je držitel poštovní licence. Odměna držiteli poštovní licence za provozování informačního systému datových schránek se stanoví podle cenových předpisů5). Náklady spojené s provozováním informačního systému datových schránek hradí stát z prostředků státního rozpočtu vyčleněných podle návrhu ministerstva pro stanovený účel v kapitole všeobecná pokladní správa 5a). (3) V informačním systému datových schránek se vedou tyto informace o datových schránkách: a) identifikátor datové schránky (dále jen „identifikátor“), b) datum zřízení, zpřístupnění, znepřístupnění a zrušení datové schránky s uvedením hodiny, minuty a sekundy, c) datum přihlášení osoby oprávněné k přístupu do datové schránky do této datové schránky s uvedením hodiny, minuty a sekundy a údaj identifikující tuto osobu, d) datum odeslání dokumentu nebo provedení úkonu z datové schránky s uvedením hodiny, minuty a sekundy a údaj identifikující osobu, která odeslání dokumentu nebo úkon provedla, e) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky anebo adresa bydliště mimo území České republiky fyzické osoby, pro niž byla zřízena datová schránka, f) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firma podnikající fyzické osoby, pro niž byla zřízena datová schránka, datum a místo jejího narození, adresa místa trvalého pobytu u občanů České republiky, místo, kde má povolení k pobytu nebo k trvalému pobytu v České republice, včetně uvedení adresy, a adresa bydliště v cizině, jde-li o cizince, adresa bydliště v členském státě Evropské unie, ve kterém je usazen, jde-li o státního příslušníka členského státu Evropské unie, který nemá povolení k pobytu nebo k trvalému pobytu v České republice, místo podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, g) obchodní firma nebo název právnické osoby, pro niž byla zřízena datová schránka, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, h) název a sídlo organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro kterou byla zřízena datová schránka, i) název orgánu veřejné moci, pro nějž byla zřízena datová schránka, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
-7j) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky anebo adresa bydliště mimo území České republiky osoby oprávněné k přístupu do datové schránky, přístupové údaje, vazby přístupových údajů na přístupové údaje k individuálním uživatelským účtům podle § 14a, rozsah přístupu a datum vzniku a zániku oprávnění k přístupu do datové schránky s uvedením hodiny, minuty a sekundy, k) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky anebo adresa bydliště mimo území České republiky administrátora a datum vzniku a zániku určení administrátorem s uvedením hodiny, minuty a sekundy, l) elektronická adresa nebo obdobný údaj pro vyrozumění o dodání datové zprávy do datové schránky, popřípadě kontaktní adresa, na niž má být adresátu doručováno; seznam kontaktních adres, u nichž byl dán souhlas k jejich zveřejnění, vede ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup, m) datum a čas událostí spojených s provozem informačního systému datových schránek. (4) Údaje uvedené v odstavci 3 jsou neveřejné a nelze je poskytnout jiným osobám, s výjimkou kontaktní adresy, na niž má být adresátu doručováno, byl-li dán souhlas k jejímu zveřejnění. Ministerstvo umožní identifikovat datovou schránku tak, aby do ní mohlo být doručováno. (5) Správce a provozovatel informačního systému datových schránek zajišťuje náležitá opatření v oblasti bezpečnosti informačního systému datových schránek. (6) Správce ani provozovatel informačního systému datových schránek nejsou oprávněni k přístupu do datových schránek jiných subjektů. § 14a (1) Ministerstvo může na žádost osoby poskytující své služby na internetu, jež jsou přístupné prostřednictvím jí provozovaných individuálních uživatelských účtů adresátů těchto služeb (dále jen „poskytovatel internetových služeb“), povolit využívání rozhraní informačního systému datových schránek, které slouží pro správu přístupových údajů a identity osob oprávněných k přístupu do datových schránek a vazby přístupových údajů těchto osob na přístupové údaje k individuálním uživatelským účtům (dále jen „přístupové rozhraní“). (2) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 3 měsíců ode dne jejího podání. Splňuje -li poskytovatel internetových služeb bezpečnostní a technické podmínky, ministerstvo mu vydá povolení k využívání přístupového rozhraní. Povolení se vydává na dobu 5 let. (3) Ministerstvo stanovuje bezpečnostní a technické podmínky pro využívání přístupového rozhraní a zveřejňuje je ve Věstníku ministerstva a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Stanoví-li ministerstvo nové podmínky podle věty první, povinnost poskytovatele internetových služeb splňovat tyto podmínky nastane nejdříve
-8prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k jejich zveřejnění, nestanoví-li ministerstvo delší dobu. (4) Poskytovatel internetových služeb platí za využívání přístupového rozhraní roční poplatek vypočtený jako součin částky 100 Kč a počtu uživatelských účtů k jeho službám, pro které v daném kalendářním roce využil přístupového rozhraní. Poplatek se platí do 31. ledna následujícího kalendářního roku. Poplatek je příjmem kapitoly státního rozpočtu, jejímž správcem je ministerstvo, vybírá jej ministerstvo a slouží k úhradě nákladů spojených se správou informačního systému datových schránek. (5) Poskytovatel internetových služeb odpovídá za škodu způsobenou v souvislosti s využíváním přístupového rozhraní. Poskytovatel internetových služeb se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. (6) Ministerstvo kontroluje u poskytovatele internetových služeb plnění bezpečnostních a technických podmínek pro využívání přístupového rozhraní. (7) Ministerstvo rozhodne o odnětí povolení k využívání přístupového rozhraní a) nesplňuje-li poskytovatel internetových služeb bezpečnostní a technické podmínky pro využívání přístupového rozhraní a nedojde-li do 3 měsíců ode dne, kdy ministerstvo na tuto skutečnost upozornilo, k nápravě, nebo b) požádá-li o to poskytovatel internetových služeb. (8) Ministerstvo vede seznam poskytovatelů internetových služeb, kteří využívají přístupové rozhraní, a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 18a Dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob (1) Ministerstvo umožní na žádost fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby dodávání dokumentů z datové schránky jiné fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby do datové schránky této osoby. (2) Ustanovení § 17 odst. 3 a 4 se na dokument dodaný podle odstavce 1 nevztahuje. Dokument podle odstavce 1 je doručen okamžikem, kdy jeho převzetí potvrdí odesílateli adresát prostřednictvím své datové schránky; toto potvrzení je bezplatné. (3) Za dodání dokumentu podle odstavce 1 náleží provozovateli informačního systému datových schránek odměna, kterou hradí fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, z jejíž datové schránky byl dokument odeslán. Odměna podle věty první se stanoví podle cenových předpisů 5). (3) Za dodání dokumentu podle odstavce 1 náleží provozovateli informačního systému datových schránek odměna. Odměnu hradí fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, z jejíž datové schránky byl dokument odeslán. Tato osoba může určit, že bude hradit i dodání dokumentu, který je odpovědí na dokument dodaný
-9podle předchozí věty. Fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba může rovněž určit, že bude hradit odměnu za dodávání všech dokumentů podle odstavce 1 odeslaných z datové schránky určeného držitele datové schránky. Odměna se stanoví podle cenových předpisů 5). _____________________________________________________ 5) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. § 30 (1) Konverzi na žádost provádí u držitele poštovní licence a Hospodářské komory České republiky držitele poštovní licence, Hospodářské komory České republiky a osoby, které byla ministerstvem udělena autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy, zaměstnanec, který složil zkoušku; složení zkoušky se nevyžaduje, splňuje-li zaměstnanec požadavky pro provádění vidimace a legalizace9). (2) Obsahem zkoušky je ověření znalostí tohoto zákona, vybraných ustanovení právních předpisů týkajících se správních poplatků a správního řádu a schopnosti jejich aplikace. (3) Provádění zkoušky zabezpečuje ministerstvo. (4) Složení zkoušky se prokazuje osvědčením o vykonání zkoušky. Vzor osvědčení stanoví ministerstvo vyhláškou. (5) Neuspěl-li zaměstnanec při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovanou zkoušku je možno vykonat nejdříve za 60 dnů a nejpozději do 90 dnů ode dne konání zkoušky, při níž zaměstnanec neuspěl.
- 10 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách §1 (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území České republiky. Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciová společnost, 1a) které a) přijímají vklady od veřejnosti, a b) poskytují úvěry, a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci (dále jen „licence“) (§ 4). Ustanovení obchodního zákoníku o akciové společnosti se pro ně nepoužijí, pokud tento zákon stanoví jinak. (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu; b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky. (3) Banka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci, a) investování do cenných papírů na vlastní účet, b) finanční pronájem (finanční leasing), c) platební styk a zúčtování, d) vydávání a správu platebních prostředků, například platebních karet a cestovních šeků, e) poskytování záruk, f) otvírání akreditivů, g) obstarávání inkasa, h) poskytování investičních služeb podle zvláštního právního předpisu, 1b) s tím, že se v licenci uvede, které hlavní investiční služby a činnosti a doplňkové investiční služby je banka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům podle zvláštního právního předpisu,1b) i) finanční makléřství,
- 11 j) výkon funkce depozitáře, k) směnárenskou činnost, l) poskytování bankovních informací, m) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem, n) pronájem bezpečnostních schránek, o) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech a) až n) a v odstavci 1. (4) Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v licenci. To neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí se zajištěním jejího provozu a provozu jí ovládaných jiných bank, finančních institucí a podniků pomocných služeb. (4) Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v licenci; to neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí se zajištěním jejího provozu a provozu jí ovládaných jiných bank, finančních institucí a podniků pomocných služeb. Banka může vykonávat působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona. (5) Výkon některých činností uvedených v odstavci 3 může být zvláštním zákonem vázán na udělení povolení. Pokud zvláštní právní předpis podmiňuje výkon některé činnosti udělením povolení, lze takovou činnost povolit v licenci až poté, kdy bude uděleno povolení podle zvláštního právního předpisu. (6) Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 3 mohou vykonávat prostřednictvím svých poboček také zahraniční banky, které k tomu mají licenci podle § 5. (7) Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů, a dále může obsahovat stanovení podmínek, které musí banka nebo pobočka zahraniční banky splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti. (8) Právní postavení České národní banky upravuje zvláštní zákon. 2
- 12 Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. §2 (1) Provozovatelem stavebního spoření je stavební spořitelna. Stavební spořitelna je banka,3) která může vykonávat pouze činnosti, povolené v jí udělené bankovní licenci, kterými jsou stavební spoření a další činnosti podle tohoto zákona (§ 9). Stavební spořitelna může rovněž vykonávat působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona. (2) Při své činnosti podléhá stavební spořitelna bankovnímu dohledu podle zvláštního zákona,4) pokud tento zákon nestanoví jinak.
