PLÁN PLAVBY PO ŘECE LUŽNICI - 2010 JUBILEJNÍ 20 ROČNÍK NA NAŠICH ŘEKÁCH Středa 4.8.2010 den první :
Cesta Říčany – vodácké tábořiště Suchdol nad Lužnicí Příjezd v odpoledních hodinách. Připravíme ležení a oheň Na večerní slavnostní uvítání.Rozdáme vesty,pádla, stany. Rozdělíme obsazení stanů. Večer po seznámení a přečtení nutných pravidel, které se musí na vodě dodržovat zábava u kytar do 23,00 hodin mladí vodáci ostatní déle.
Čtvrtek 5.8.2010 den druhý : První volný den v Suchdole : Bude-li pěkné počasí, koupání v pískovnách, případně návštěva vesnice, samozřejmě hry a soutěže a trénování jízdy na lodi. Pátek 6.8.2010 den třetí :
Ostrý start, již není vyhnutí a lodě jsou na řece. Rozdělíme posádky a vyplouváme směr Majdaléna !!!
Tábořiště Suchdol – Majdaléna ř.km. 125,3 ř.km. 113,9 Koryto Lužnice je v Suchdole velmi úzké a v létě trpí nedostatkem vody, díky náhonu. To rychle skončí a můžeme si vychutnat krásu okolí řeky. Čistá voda a v meandrech řeky písčité pláže, které vybízejí ke koupání. Řeka zde protéká lesy , břehy jsou zarostlé často podemleté a překážkami v plavbě.Jsou napadané stromy v korytě, které je nutné přenášet,nebo přetahovat, mineme ústí Dračice a potoka Žabinec charakter řeky je stále stejný . Jen místy je znát povodeň z roku 2002, kdy se protrhla hráz z řeky do jezera Chlumské propadliny. Sypanou hrází pak bylo koryto Lužnice napřímeno a zkráceno o téměř 600 m . Za tímto místem vplouváme opět do meandrů , po dalších třech km poklidné plavby se Lužnice regulaci napřimuje a poté již po stojaté vodě míjíme vpravo první chatovou osadu. Blížíme se k vysokému a neblaze proslulému jezu s řetězovou lávkou známému pod názvem Pilař na ř.km 117,0. Před ním vlevo odbočuje Zlatá stoka.Zvláštní pozornost bychom pak měli věnovat jezu v jehož vývařišti zhasly již životy mnoha vodáků. Raději přistaneme v „uctivé vzdálenosti“ od přepadu ( za vyššího stavu vody již u odbočení Zlaté stoky) u levého břehu a lodě pod jez přeneseme, což nám ulehčí i schody v šikmé navigaci pod jezem. Podplujeme silniční most na komunikaci mezi Majdlénou a Chlumem u Třeboně a 40 m za ním proplouváme, nelépe středem nízký kamenný stupeň s vodočtem na ř.km 116,9 který je důležitý pro orientační posouzení splavnosti horního toku Lužnice.Z a mostem je koryto řeky výrazně zúženo nízkou šikmou kamennou navigací. Další nízký kamenný stupeň bez problémů překonáme ještě před zákrutem 100 m za mostem a mírný prou opět zpomaluje na vzdutí dalšího stupně na ř.km 116,1 před ústím Koštěnického potoka.Stupeň je sjízdný středem, za vyšší vody pozor na válec, za nižšího stavu pozor na kameny.Po chvíli splouváme kamenný práh na ř.km 114.9.A již nedaleko je vodácké tábořiště Majdaléna na ř.km 113,4 zde naše zítřejší putování ukončíme.Vybavení tábořiště WC, pitná voda, 2 sprchy se studenou vodou, kiosek s občerstvením a krásné koupání v nedalekých pískovnách.Po příjezdu postavíme stany, rozděláme oheň, uvaříme večeři a pak hry, soutěže a pohoda v tábořišti. Večer písničky u kytar.Večerka 23,00 hodin. Povolení pro mladé vodáky přes večerku určuje hlavas po poradě se všemi vedoucími. Za den uplujeme celkem 11,4 ř.km. 1 jez, 2x stupeň, 1x kamenný práh Sobota 7.8.2010 den čtvrtý : volný ve vodáckém tábořišti Majdaléna.Musíme uvařit snídani, oběd a večeři.Koupání v pískovně záleží na počasí, hry soutěže apod. Večer pohoda u ohně s písničkami. 1
Neděle 8.8.2010 den pátý : Majdaléna Mláka (Wainzettleův mlýn, Starý Hamr) ř.km. 113,9 na rozvodí 109,5 dále pokračujeme po nové řece z ř.km 13.5 - na ř.km 3.9 Vyplouváme kolem dvanácté hodiny z kempu Majdaléna a čeká nás další úsek meandrujícím korytem.Za zákrutem doleva pak přejíždíme brod, tvořící v řečišti krátkou peřejku, po dalším levým zákrutem podplouváme pěší lávku a o 300 m níže za slepým ramenem vpravo v dohledu samoty U Tikalských přeplouváme další brod. Po necelých třech kilometrech se Lužnice, příjemně proudící řadou ostrých zákrutů se slepými rameny, postupně zpomaluje, mineme menší ostrov a připlouváme k rozvodí na ř.km 109,5.V tomto místě se Lužnice dělí na Starou a Novou řeku a my poplujeme po Nové řece. Rozvodí je zvané Novořecké splavy dnes tvoří dva pohyblivé segmentové uzávěry pod dvěma obslužnými mosty oddělenými ostrovem, za kterým pokračuje původní koryto Lužnice, stará řeka. Vpravo od segmentů odbočuje ze starého koryta umělý tok Nové řeky. Jako příjemnější se jeví plavba po Nové řece a Nežárce. Stará řeka je stále větší divočinou pro romantiky a odolnější jedince. My poplujeme po Nové řece a pokračujeme na novém ř.km 13,5. Hned za rozvodím je nízký jízek se šikmým profilem tak zvaný Jamborův práh – za příznivého stavu vody sjízdný nejlépe vpravo od středu.Již po zdolání několika desítek metrů Nové řeky si můžeme všimnout oproti Staré řece zcela odlišného charakteru tohoto umělého toku. Řečiště je ploché, zřetelně širší, písčité až kamenité a za nízkých vodních stavů se objevují mělčiny.Po 800 m plavby od rozvodí míjíme v mírném proudu vpravo slepé rameno a 200 m podjíždíme dřevěnou pěší lávku Dlouhý most a postupně se dostáváme do míst, kde dříve Nová řeka napájela úzký protáhlý, dnes již zaniklý Novořecký rybník. 500 m za Dlouhým mostem můžeme ještě vlevo, dále od řeky na hrázi pod lesem zahlédnout budovu Novořecké bašty a za příštím mírným ohybem doprava proplouváme partii kde je řečiště v letním období často zúžené porosty pobřežních travin a kde si můžete všimnout fragmentů zaniklého dřevěného mostu. Pokračujeme po mírně tekoucí vodě asi jeden km a před zákrutem doleva, si můžeme všimnout asi 100 m dlouhého obnoveného úseku hráze na ř. km 10,25 poškozeného při povodních v roce 2002. Za levým zákrutem řeky vplouváme do přibližně 2 km dlouhého, téměř přímého úseku, v jehož závěru v úrovni rybníků u Leštiny končí na levobřežní hrázi dubová alej a za pravobřežním slepým ramenem se mezi stromy vpravo na horizontu objevuje obec Stříbřec. Za pozvolným zákrutem doleva pak v mírném proudu míjíme vpravo slepé rameno a vlevo samotu Leština. Zde se řeka rozlévá do šířky a vytváří podélné slepé rameno s několika ostrůvky.A to se již blížíme k silničnímu mostu, vzdáleného jen 2 km od Stříbřece. Kousek za silničním mostem asi 300 m je na levém břehu pomníček zpěvačky Emy Destinnové možno zastavit a podívat se.V tomto místě se již zřetelně širší koryto řeky hlouběji se zařezává do terénu a vstupuje do souvislého lesa, přičemž pravý břeh je vyšší a od řeky obtížně přístupný.V dalším úseku již plujeme po nehybné hladině, vzduté 3,5 km vzdáleným jezem a po 2 kilometrech pohodové plavby uprostřed lesů se před prudkým ohybem doprava objevuje vlevo hájovna Krávovna.Na horizontu přímého úseku lze rozeznat rozdíl hladin jediného jezu na Nové řece ř.km 3,9 „Weinzettelova mlýna“, Známého pod názvem Starý Hamr.Ještě než připlujeme do blízkosti jezu, můžeme si vpravo všimnout upraveného výstupu využívaného vodáky při přenášení jezu a také výstupu na protějším levém břehu, odkud vede cesta do kempu, zvaného podle nedaleké obce Mláka. Kemp svým vybavením splňuje požadavky náročnějších vodáků. Zde naší zítřejší plavbu ukončíme. Odpoledne a večer stálý program u ohně s kytarami. Večerka 23,00 hodin. Za den uplujeme celkem 14,0 ř.km jez pod tábořištěm Pondělí 9.8.2010 den šestý
Kemp Mláka - Tábořiště Jemčina pod zámkem ř.km 3,9 ř.km 22,9 ř.km 3,9 na soutok Nové řeky s Nežárkou ř.km 0,0 a pokračujeme na ř.km 25,1 Nežárka Po opuštění kempu Mláka na nás čeká hned překonání jezu Weinzettelova mlýna ř.km 3,8. Jez je v pravé části kolmý a propusť vlevo je trvale uzavřená.K jeho překonání máme tři možnosti. Buď lodě za nižšího průtoku opatrně vytáhneme zleva na hlavní pilíř a neseme až 2
na kamenný val, kde je podle stavu vody spustíme na vodu zleva, nebo zprava a nebo je přetáhneme přímo propustí přes zábranu,vybavenou otočným válcem a skluzem. Za vyššího průtoku, kdy voda přepadá i přes hlavní pilíř propusti, nám pak nezbývá nic jiného, než lodě vynést po upraveném výstupu na pravém břehu proti výstupu ke kempu Mláka, asi 80 m před jezem a přenést asi 100 m do pravobřežní zátoky pod jezem.Bezpečné místo k nalodění pak musíme zvolit podle dosahu vratného proudu,který do zátoky směřuje od skalního přepadu pod hrází jezu.Pod jezem jsou místy peřejky v meandrech, mineme chatový tábor s restaurací a po překonání nízkého stupně U Šestáků na ř. km 1,35. Podplujeme silniční most jsme před ústím do řeky Nežárky. Zde končí Nová řeka na ř.km 0,0 a začíná Nežárka na ř.km 25,1. Nežárka je zde již širokým tokem, sjížděného vodáky ne jen od soutoku, ale i výše. Od soutoku doplujeme po klidné vodě k jezu „Jemčina“ na ř.km 23,9. Jez je kolmý se skalní kaskádou vlevo a širokou šlajsnou vpravo. Propusť bývá otevřená jen málokdy a splutí kaskády vlevo je za optimálního stavu vody jen pro velmi zkušené singlové lodě. Nejvhodnější je přenést lodě po pravém břehu. Pod jezem řeka chvíli teče a na dohled máme zámek Jemčina, přejedeme brod ř.km 23,20 a nízký stupeň ř,km 23,10 a vpravo uvidíme schůdky k vodáckému tábořišti pod zámkem. Tábořiště je se stylovou hospůdkou. Protože zítřejší trasa je dosti krátká a bude dost času. Po příjezdu do tábořiště Jemčina na ř.km 22,9 postavíme stany, připravíme ohniště na večer, jídlo a až bude vše hotovo můžeme zde navštívit zámek Jemčina, který je kousek od tábořiště. Za den uplujeme celkem 6.1 ř.km 2 jezy, 2x stupeň Úterý 10.8.2010 den sedmý
Tábořiště Jemčina pod zámkem - Tábořiště Hamr ř.km 22,9 ř.km 8,80
Vyplouváme a po 200 m podplouváme silniční most, který spojuje Novosedly s Jemčinou. V dalším úseku až k samotě Pávek teče Nežárka množstvím zákrutů řídce osídlenou krajinou. Na cestě nás čeká několik kamenných prahů a stupňů, které za vyššího stavu vody tvoří lehké peřeje a na opak za malé vody se v poměrně mělkém korytě často setkáváme s mělčinami. Poblíž samoty U Beránků sjíždíme nejlépe středem kamenný práh na ř.km 21,55 a dva stupně na ř.km 21,50. Na tomto místě řeka opět nabírá na rychlosti, přičemž za pravým zákrutem opět zdoláváme nízký stupeň na ř.km 20,95 a o 200m dále proplouváme krátkou peřejkou. Po příjemně tekoucí vodě po několik zákrutech míjíme vlevo samotu Šticha, vzápětí opět zdoláváme kamenný práh na ř.km 19,40 v úrovni samoty U Blažků. Za velkým obloukem doleva pak na levém břehu nemůžeme přehlédnout samotu Pávek, za níž na obou březích míjíme další kolonie chat. Pod samotou Pávek vytváří Nežárka ostrou smyčku doleva, za jejímž vrcholem míjíme vpravo kamennou hráz přepadu na ř.km 16,85 do 150 m dlouhého odlehčovacího ramene, které propojuje následující ostrý meandr. V dalším 2 km úseku teče Nežárka hlubokými lesy a civilizaci zde připomíná pouze několik chat a chatový tábor.Pod táborem proud krátce zrychluje a podplouváme tzv. „Spálený most“silnice která vede k samotě a bývalému rybníku Karštejn. 200 m za mostem splouváme nízký práh, tvořícího za vyššího průtoku vody krátkou peřejku a po několika záběrech plujeme po příjemně tekoucí vodě kolem pozoruhodně upraveného arboreta se stromy,živými ploty a křovinami, končícími srubem s občerstvením. Rád bych se občerstvil a vy myslím také. Protože plavba na jez Metel na ř.km 11,50 je po nehybné hladině dlouhá. Tento vysoký lomený jez s kolmým profilem hráze, dlouhým vývařištěm, trvale zavřenou širokou propustí u pravého břehu a lávkou nad jezem je díky své špatné pověsti „zaškatulkován“mezi „jezy smrti“a jeho sjízdnost nebudeme ani hodnotit. Lodě tedy krátce přeneseme po pravém břehu z náhonu od schodů v šikmé opěrné zdi po kamenné dlažbě ke schodům v šikmé navigaci pod propustí a občerstvíme se ve špičkovém kiosku u jezu. Pak navštívíme našeho kamaráda Vaška Menzu , který má kousek od jezu chatu. Po návštěvě vyplouváme. Jen co mineme vpravo ústí náhonu začíná Nežárka opět silně meandrovat mezi loukami a od levého břehu téměř trvale odstupují lesy. Po 2 km plavby v převážně mírném proudu se pak za posledním ostrým meandrem řeka napřimuje ,proud se zpomaluje a kolem pravobřežní louky ohraničené bývalým slepým ramenem, která je součástí příštího tábořiště, se rychle blížíme k silničnímu 3
mostu v obci Hamr a ke kolmému lomenému jezu Hamr na ř.km 8,85 nesjíždíme a raději bezpečně přeneseme po pravém břehu.Lodě musíme s ohledem na sílu proudu opatrně vynést za vtokem do náhonu po schodech v šikmé navigaci, pouhých 5m od přepadu , krátce přenést po kamenné dlažbě kole budovy MVE a snést po dlouhé šikmé opěrné zdi k řece.Nasedáme pod jezem,pozor na kameny a mělčiny. Po 100 m připlouváme do známého tábořiště, které se rozkládá na dvou velkých loukách před a za mostem v Hamru na ř.km 88,80, spojených úzkou „nudlí“ vyhrazeného pozemku v úrovni maringotky s občerstvením. Zde zítřejší den ukončíme, složíme lodě,rozbalíme ležení uvaříme večeři a po chvíli oddechu, uvidíme jak na tom budeme s časem a pak rozhodneme s ohledem na počasí co bude dál. Večer již klasika, písničky, kytara, basa a legrace. Možnost křtění nových vodáků, případně bojová hra. Večerka 23,00 hodin pro mladé vodáky, praktikanti mohou být déle,ale ráno musí fungovat.Konec dne. Za den uplujeme celkem 14,1 ř.km 2 jezy z toho jeden smrťák, 2x kamenný práh, 2x stupeň. Středa
11.8.2010 den osmý: Volný den v tábořišti Hamr- hry soutěže návštěva obce, případně bojová hra.
Čtvrtek 12.8.2010 den devátý : převezeme vše pod město Tábor na ř. km 38,95 Tábor ř.km 38,95
tábořiště „Salon Lužnice“ Bečice ř.km 27,00
Zabalíme a v dopoledních hodinách se všichni přemístíme pod čtvrtý a poslední jez č.4 „Na Papírně“, který je u silničního mostu na ř. km 38,95 pod městem Tábor. A na tomto pěkném místě sundáme lodě a řidiči převezou vozidla do tábořiště Saloon Lužnice a my ostatní zde počkáme v místní vodácké hospůdce, která je na pravém břehu hned pod jezem. Po návratu řidičů vyplouváme na peřeje, které se tvoří pod jezem. Jen chvíli se řeka zklidní a jsme u Benešova mlýna se zbytky jezu a pěknou peřejí lépe sjízdnou vlevo, ale nevím zda-li je tento stav, protože při posledním splouváním Lužnice v roce 2005 byl jez opravován a tak situace může být jiná. Většinou po opravě se jezy již sjíždět nedají, protože pro nás vodáky na řekách nechtějí a to z důvodů, že někteří „tak zvaní vodáci“ dělají na řekách nepořádek. Nutné prohlédnout !!! Po splutí, nebo přenesení se za ostrým zákrutem objeví 100 m dlouhá peřej, která je za vyššího průtoku vody sjízdná oběma rameny a za nižšího pouze vpravo. Jen co překonáme tuto peřej ve vorařské dráze opět proplouváme táhlou peřejí. Na pravém břehu se objeví tábořiště a restaurace Harrachovka. Na konci tábořiště je lávka a další pěkná peřej, končící jazykem do pravého ramene. Ještě několik vln a jsme na hladině jezu na ř. km 35,60 u Kvěchova mlýna. Je silně poškozený a připomíná krátkou těžkou peřej. Přímé sjíždění je obtížné a zvládnou jej pouze zkušené posádky. Lodě přetáhneme vpravo od protržené části a za vyššího stavu zcela vpravo u opěrné zdi bývalého mlýna. Pod jezem nás čeká peřej s názvem „ Stádo“. Díky menšímu spádu však těchto 300 m proplouváme v rychlejším proudu bez větších problémů. Za chvíli nám již oblíbený „volej“ připomíná nedaleký jez na ř.km 34,00 „Matoušovský mlýn“ před tímto jezem je krásné přírodní vodácké tábořiště na pravém břehu. Břeh je vyšší travnatý s výstupním molem na konci tábořiště v úrovni fragmentu dřevěného kola 50 m od jezu. Snížený výstup před zákrutem na začátku tábořiště. Občerstvení je možné v sousední hospůdce ve mlýně. Jez s lomenou hrází je poněkud neobvyklé konstrukce s vorovou a úzkou sportovní propustí. V budoucnu budou na pilířích sportovní propusti instalovány tzv. „naváděcí tyče“ a za vyšších průtoků se počítá s odstraněním nástavby, aby posádky lodí propust neminuly. Vzhledem ke kamenům v podjezí přichází sjíždění jezu přes korunu v úvahu pouze u pravého břehu, což ale vyžaduje opravdu zkušené vodáky. Pokud se rozhodnete spíše pro jistější, ale namáhavější přenášení lodí, provedeme to po levém břehu. Pod jezem pokračujeme peřejí, kde říční údolí je zalesněné a hluboce zaříznuté. Po necelém kilometru proplouváme za pravostranným přítokem Vlásenického potoka krátkou peřejkou, za malé vody mělčinou. Míjíme kiosek s občerstvením a vplouváme po necelých 300 m u Bredova mlýna vpravo a malého ostrova vlevo do asi 150 m dlouhé 4
peřeje, která je pozůstatkem již zaniklého jezu. Peřej je lépe sjízdná vlevo. V tomto místě se Lužnice ohýbá doprava, říční proud se zpomaluje a v sevřeném údolí proplouváme po 600 m od přítoku zleva v úseku 150 m další peřejí. Jen co se hladina řeky uklidní, zvlní jí u samoty U Hajného krátká peřejka, přičemž její silnější sestřička nám zpestří plavbu o 300 m dále v úrovni dvou ostrovů, které míjíme vpravo. Mohutné slepé rameno , jež odbočuje vpravo, vytváří za velké vody s řekou ostrov, na kterém podle pověsti přebývala sekta Adamitů. Míjíme Příběnice v meandru pod hradní loukou s budovou penzionu a restaurace. Za rekreačním areálem nás čeká ještě kilometr stojaté vody, zadržované jezem u Bejšovcova mlýna na ř.km 27,95. Opět šikmý jez, uzavřená propust a velmi problematické sjíždění. Pokud tedy rozumně upustíme od přímé jízdy, můžeme ještě za malé vody zkusit lodě přetáhnout přes vysokou zábranu propusti , neboť jinak nás čeká dlouhé přenášení po levém břehu.Při přenášení jezu si můžeme „odskočit“do blízké restaurace Lužničanka s posezením na terase, asi 300 m od jezu. Pod jezem se řeka po krátké peřeji dále „vleče“ do rekreační oblasti pod obcí Bečice se dvěma tábořišti. Kemp„Country“, který se rozkládá na části levobřežní louky se táhne 400 m podél řeky. Druhé z tábořišť s názvem „Saloon Lužnice“ je na okraji lesa a téměř navazuje na předchozí kemp. Pro nás výhodnější, je tu stín a útulněji. V předchozích letech jsme ho již na našich průzkumných akcí navštívili a je po povodních opraveno. Zde připlouváme k cíli zítřejšího dne a skončíme putování po řece Lužnici. Za den uplujeme celkem 11,95 ř.km 3 jezy. Pátek 13.8.2010 den desátý:
volný den ve vodáckém tábořišti „Saloon Lužnice“ hry, soutěže, pasování, pohoda, příprava jídel atd.
Sobota 14.8.2010 den jedenáctý: volný den ve vodáckém tábořišti „Saloon Lužnice“ hry Soutěže a příprava na závěrečný večer. Již tradičně s grilováním masa, švédské stoly, pivíčko, křupky, brambůrky, cocacola, prostě si budeme užívat, písničky v podání našich umělců. Ti kterým se bude chtít mohou za dobrého počasí spát pod širákem. Tím zakončíme jubilejní již dvacátý ročník splouvání českých řek. Neděle 15.8.2010 den dvanáctý: A také poslední. Dopoledne v klidu zabalíme, odevzdáme zapůjčené vybavení. Rozloučíme se s řekou Lužnicí a v poklidu vyrazíme směr Říčany, asi ve14,00 hodin. Cestou domů zastávka v restauraci na nějaký dobrý oběd. Předpokládaný příjezd do Říčan mezi 17.00-18,00 Celkový počet ř.km splutých po řece je 57,55. Celkový počet jezů je 8x, z toho sjízdných 2x jen za vyššího stavu vody, 2 jezy smrťáky. Celkový počet stupňů 6x převážně sjízdné. Celkový počet kamenných prahů 3x sjízdné Hlavas letošního 20 jubilejního ročníku Petr Henke a všichni vedoucí si vyhrazují právo na změny, které mohou nastat s ohledem na počasí a zdravotní stav všech posádek a stav lodí a techniky, kterou používáme. V případě zájmu na naší nabídku uvádíme kontakt. Vodácký klub Říčany o.s. mob. 606 756 178 prezident klubu pan Dvořáček Jiří Říčany Thomayerova 946/22. Přihlaste své dítě na vodácké putování po českých řekách a památkách v jejím okolí. Vyplouváme ve středu 4 srpna na 12 dní. Naše internetové stránky www. vodaciricany.cz : zde o nás zjistíte více. Případně E-mail
[email protected] Zpracoval. Dvořáček Jiří alias „Sysel“. ........................................
5
