PLÁN PÉČE O ZCHÚ REVITALIZACE TŮNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA TŮNĚ U ŠPAČKŮ DODATEK NA OBDOBÍ

PLÁN PÉČE O ZCHÚ „PŘÍRODNÍ PAMÁTKA TŮNĚ U ŠPAČKŮ“ DODATEK

„REVITALIZACE TŮNÍ“ NA OBDOBÍ

1.11.2016 – 31. 12. 2024

Dodatek plénu péče zpracoval: Organizace: Krajsky úřad – Jihočeský kraj, Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Zpracovatel: Ing. Milan Vlášek E-mail: [email protected]

1

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: schválen dne: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

454 přírodní památka Tůně u Špačků nařízení kraje Jihočeský kraj 24/2013 14.11.2013 18.12.2013 2.1.2014

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj:

Jihočeský

okres: okres překryv [m2] České Budějovice 307 104 obec s rozšířenou působností (ORP): ORP překryv [m2] České Budějovice 307 104 obec s pověřeným obecním úřadem (POU): POU překryv [m2] České Budějovice 307 104 obec: obec překryv [m2] Staré Hodějovice 307 104 katastrální území: katastrální území překryv [m2] Staré Hodějovice 307 104

překryv [ha] 30,71 překryv [ha] 30,71 překryv [ha] 30,71 překryv [ha] 30,71 překryv [ha] 30,71

rozdělení řešeného území do jednotlivých kategorií ochrany: PP – přírodní památka, PR – přírodní rezervace, OP – ochranné pásmo, SO – smluvní ochrana dle § 39 ZOPK, ZO – ochrana dle § 45c odst. 2 ZOPK, tzv. „základní ochrana“. název Tůně u Špačků Tůně u Špačků

kategorie typ OP OP vyhlášené PP CELKEM Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území

2

plocha části [ha] 19,57 11,14 30,71

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 754331 Staré Hodějovice Číslo

Původ

parcely

parcelního

Výměra Druh pozemku

Způsob využití pozemku

Číslo

Dotčená část

celková 2

podle KN

vymezení

podle KN

podle KN

LV

podle KN (m )

parc. (m2)

674/1

DKM

ostatní plocha

ostatní komunikace

1

2 109

1 283

680/1

DKM

vodní plocha

vodní nádrž umělá

841

9 920

9 919

680/2

DKM

vodní plocha


841

986

986

680/3

DKM

vodní plocha


841

1 285

1 285

680/4

DKM

ostatní plocha

zeleň

841

14 045

14 045

682/2

DKM

vodní plocha


841

1 696

1 696

682/3

DKM

ostatní plocha

zeleň

841

12 279

12 279

683

DKM

vodní plocha


841

116

116

686/1

DKM

ostatní plocha

zeleň

841

62 806

62 806

686/3

DKM

vodní plocha


841

1 905

1 905

686/4

DKM

vodní plocha


841

985

985

686/5

DKM

vodní plocha


841

1 011

1 011

701/2

DKM

trvalý travní porost

841

3 082

3 082

CELKEM

111 398

Ochranné pásmo: Katastrální území: 754331 Staré Hodějovice Číslo

Původ

parcely

parcelního

Druh pozemku


podle KN

vymezení

podle KN

podle KN

674/1

DKM

ostatní plocha

ostatní komunikace

678

DKM

680/5 680/6

Výměra

Dotčená

Číslo

celková

část

LV

podle KN (m2)

parc. (m2)

1

2 109

826


841

16 930

16 930

DKM


519

1 594

1 594

DKM


519

1 546

1 546

682/1

DKM


519

4 107

4 107

685/4

DKM

orná půda

841

3 811

3 811

685/5

DKM

orná půda

464

4 766

4 766

686/6

DKM


841

3 876

3 876

687

DKM

ostatní plocha

zeleň

841

1 537

1 537

693/2

DKM

ostatní plocha

ostatní komunikace

841

1 734

1 734

695

DKM


841

29 991

29 991

701/1

DKM

orná půda

519

109 727

109 727

701/3

DKM

ostatní plocha

zeleň

1

6 268

6 268

701/4

DKM

ostatní plocha

zeleň

1

984

984

702

DKM

ostatní plocha

ostatní komunikace

1

3 853

3 853

704

DKM


1

4 159

4 159

CELKEM

195 706

3

Vlastníci dotčených parcel PP a OP: LV č. 1: Obec Staré Hodějovice, Obecní 5, Staré Hodějovice, 37008 Staré Hodějovice LV č. 841: Jihočeský kraj, U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice 7, 37001 České Budějovice LV č. 519: Blažek Zdeněk, Horní 141, Staré Hodějovice, 37008 Staré Hodějovice LV č. 464: Bohdal Hubert, Borovanská 1102/3, České Budějovice 6 (1/2), 37008 České Budějovice a Svačinová Věra, Hroznová 314/18, České Budějovice 1, 37001 České Budějovice (1/2)

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

ZCHÚ OP plocha v ha plocha v ha

lesní pozemky

0,0000

vodní plochy trvalé porosty

1,7903 travní

orná půda


ZCHÚ a nZCHÚ plocha v ha

zamokřená plocha

0,0000

rybník nebo nádrž

1,7903

vodní tok

0,0000

neplodná půda

0,0000

ostatní způsoby využití

9,0414

0,0000

0,0000

0,3082

6,2201

0,0000

11,8303

ostatní zemědělské 0,0000 pozemky

0,0000

ostatní plochy

9,0414

1,5201

zastavěné plochy a nádvoří

0,0000

0,0000

plocha celkem

11,1399

19,5705

Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiné zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo: přírodní park: regionální a nadregionální ÚSES: část prvek ÚSES název OP NK Červené blato-K118 PP NK Červené blato-K118

NENÍ NENÍ NENÍ NENÍ

překryv ha 9,88 10,42

Lokálního biocentrum: Tůně u Špačků (LBC1264) migračně významná území: lokalita zvláště chráněných druhů nadregionálního významu:

4

NENÍ NENÍ

Natura 2000: ptačí oblast: NENÍ evropsky významná lokalita: CZ0313132 Tůně u Špačků Poznámka: Evropsky významná lokalita CZ0313132 Tůně u Špačků zahrnovala pouze jednu tůň ve stávající přírodní památce a byla zrušena na úrovni národní legislativy Nařízením vlády č. 73/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit. Na úrovni evropské legislativy je stále platná. Důvodem zrušení je prokázané vymizení předmětu ochrany EVL – druhu hořavka duhová (Rhodeus sericeus). 1.6 Kategorie IUCN III. – přírodní památka 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmět ochrany přírodní památky dle článku 3 Nařízení Jihočeského kraje č. 24/2013 ze dne 14. 11. 2013, o vyhlášení Přírodní památky Tůně u Špačků a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek: Článek 3 Předmět ochrany Předmětem ochrany přírodní památky je: (1) ochrana zbytků původního meandrujícího koryta Malše v nivě a drobné zatopené pískovny s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů, (2) vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhu hořavka duhová (Rhodeus sericeus).

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. Společenstva název společenstva Vodní rostliny třídy Lemnetea, řádu Hydrocharition

podíl plochy v ZCHÚ popis biotopu společenstva (%) cca 8 % Společenstva plovoucích nekořenících rostlin v tůních, zejména populace řezanu pilolistého (Stratiotes aloides)

Olšiny a vrbiny Alnenion glutinoso – incanae, Salicetea purpureae

cca 50%

Lužní les a vrbové lemy tůní s ruderálním podrostem

5

B. Druhy název druhu

Hořavka duhová Rhodeus sericeus Řezan pilolistý Stratiotes aloides

Čolek obecný Lissotriton vulgaris

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Dlouhodobě nepotvrzena. Pískárna malá – souvislý porost, desetitisíce jedinců Pískárna velká – méně početná populace, stovky rostlin Severní tůň – slabá populace – desítky rostlin Jednotlivé exempláře v EVL / stovky adultů v okolí.

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

-, EN

Různé typy vod s hostitelskými mlži (Unio, Anodonta, Pseudanodonta). Pískárna malá Pískárna velká Severní tůň V ostatních tůních nebyl nalezen

§2

§2, LC

Ropucha obecná Bufo bufo

V EVL nižší desítky / §3, LC v okolí až stovky adultů.

Rosnička zelená Hyla arborea

Vyšší desítky vokali- §2, NT zujících samců v EVL / vyšší stovky v okolí.

Skokan skřehotavý Pelophylax ridibundus

Stabilní populace, §2, NT vyšší desítky až nižší stovky.

Skokan štíhlý Rana dalmatina

V EVL maximálně §2, NT nižší desítky adultů / v okolí nižší až vyšší stovky. Stabilní populace. §3, LC

Slepýš křehký Anguis fragilis Užovka obojková Natrix natrix Lejsek černohlavý Ficedula hypoleuca Krutihlav obecný Jynx torquila Slavík obecný Luscinia megarhynchos Žluva hajní Oriolus oriolus Slípka zelenonohá Gallinula chloropus Žluna zelená Picus viridis

Stabilní početná pulace Pravděpodobné dění Pravděpodobné dění Pravděpodobné dění Pravděpodobné dění

po- §3, LC hníz- -, hníz- §2, VU hníz- §3, LC hníz- §2, LC

Pravidelný výskyt

-, LC

Pravděpodobné hníz- -, LC dění

Pouze v malé tůňce navazující na hlavní tůň. Využívá dále i terestrická stanoviště – olšinu, vlhké louky jednak pro sběr potravy, jednak jako zimoviště. Zjištěna i v hlavní tůni, kterou využívá k reprodukci. Využívá dále i terestrická stanoviště – olšinu, vlhké louky, a to jednak pro sběr potravy, jednak jako zimoviště. Zjištěni pouze adultní jedinci v celém území. Využívá široké spektrum terestrických biotopů v ploše PP, rozmnožuje se zřejmě v menších tůních mimo EVL. Sledováno rozmnožování i v hlavní tůni, kde část populace zřejmě i zimuje. Využívá dále i okolní stanoviště – zejména vlhké lesy a vlhké louky. V EVL zjištěny nižší desítky snůšek – využívá tůně jako reprodukční stanoviště – okolní terestrické biotopy pak mimo období rozmnožování. Využívá široké spektrum stanovišť v EVL i jejím okolí. Využívá okolí vodních ploch i široké spektrum stanovišť v jejich širším okolí. Výskyt v hnízdní době, teritoriální chování, lokalita představuje vhodný biotop. Potvrzeno teritoriální chování, v lokalitě výskyt vhodného prostředí pro hnízdění. Výskyt v okolí lokality pravidelný, hnízdění pravděpodobné, typický biotop. Typický biotop, pravděpodobné, hnízdění i v okolí sledované lokality. Vodní plochy a jejich okolí. Nepravidelné hnízdění i dvou párů. Vhodný biotop, pravděpodobné hnízdění i v okolí sledované lokality

Tabulka vyplněna s využitím následujících podkladů: Čurnová et al. (2006), Fischer, Vlach (2011), Lešák, Fischer, Rozínek, Svoboda (2011).

6

C. Útvary neživé přírody Útvary neživé přírody nejsou předmětem ochrany. 1.8 Předmět ochrany EVL A. Společenstva Nejsou předmětem ochrany B. Druhy název druhu

Hořavka duhová Rhodeus sericeus

aktuální početnost ne-bo stupeň vitalita populace ohrožení v ZCHÚ -, EN

Aktuálně nepotvrzena

popis biotopu druhu

Různé typy vod s hostitelskými mlži (Unio, Anodonta, Pseudanodonta).

Pro zařazení lokality do soustavy chráněných území Natura 2000 byly zřejmě využity podklady zpracované Hartvichem (2000), který zde uvádí (neověřený) výskyt středně početné stabilizované populace objevené Matěnovou v roce 1999. Na lokalitě doposud proběhla celá řada dalších biologických průzkumů – z toho vertebratologické průzkumy lokality v minulosti realizoval např. Vlček (1989), Vyhnálek et al. (2006), průzkum hlavního předmětu ochrany pak prováděla v roce 2004 AOPK ČR (www.nature.cz) a v nedávné minulosti také Fischer et Vlach (2009, 2011). V rámci provedeného aktualizačního (Fischer et Vlach 2011) nebyl v EVL (tůň 1) ani v dalších zkoumaných vodních plochách v okolí zjištěn výskyt hlavního předmětu ochrany – hořavky duhové. Potápěčský průzkum tůní navíc nepotvrdil v těchto vodních plochách přítomnost vodních mlžů (nebyly nalezeny ani mrtvé schránky v minulosti odumřelých jedinců). Přítomnost mlžů v těchto biotopech za současné situace – tedy za současného charakteru obou stanovišť předběžně vylučuje po obhlídce lokality i náš přední odborník na tuto skupinu živočichů – RNDr. Luboš Beran. Ze studia dostupných pramenů shrnujících průzkumy lokality provedené v posledních letech (AOPK 2004, Vyhnálek et al. 2006, Fischer et Vlach 2009, 2011) vyplývá, že se na lokalitě nepodařilo prokázat výskyt hořavky duhové již nejméně posledních 8 let. Otázkou navíc zůstává, zda se zde tento druh vyskytoval v minulosti a zda např. nemohlo dojít k záměně s juvenilními jedinci hojně se zde vyskytujícího karase stříbřitého (Carassius gibelio). C. Útvary neživé přírody Nejsou předmětem ochrany. 1.9 Cíl ochrany Vytvoření podmínek pro reintrodukci (introdukci?) druhu hořavka duhová, posílení populace ostatních vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů.

7

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Hlavním cílem dodatku plánu péče je revitalizace území části území přírodní památky Tůně u Špačků, která se sestává z následujících navrhovaných opatření: a) výstavba tří nových nevypustitelných tůní a) oprava tří stávajících tůní včetně terénní úpravy podél tůně, která je vedena jako EVL a b) likvidace 2 černých skládek v lokalitě PP Tůně u Špačků c) dvě terénní úpravy za účelem propojení tůní revitalizovaných v první etapě d) likvidace invazivních druhů rostlin v ploše zájmového území Návrh úprav vychází ze stávajícího stavu v PP Tůně u Špačků a navazuje na již provedené revitalizační úpravy v zájmové lokalitě. Realizací navrhovaných revitalizačních úprav dojde k vytvoření zajímavého a členitého biotopu, který bude areálem výskytu pro mnoho druhů organismů a možná přispěje k reintrodukci hořavky duhové. Území PP Tůně u Špačků se vyskytuje v široké ploché nivě řeky Malše. Je tvořeno bezodtokými tůněmi. Jižní tůně v PP představují zbytky původního meandrujícího koryta Malše, kterým protékala před regulací a přenesením koryta západním směrem; severní tůně jsou zatopenými menšími pískovnami. Lokalita je součástí povodí č. 1-06-02-0780 Hodějovický potok o ploše povodí 7,034 km2, který ústí do subpovodí Malše č. 1-06-02-0790 o velikosti povodí 0,855 km2 (velikost povodí nad tímto úsekem je 979 km2). V těsné blízkosti PP se nachází subpodoví Malše č. 1-06-02-0790 o velikosti povodí 21,113 km2 (velikost povodí nad úsekem je 971 km2). PP je také součástí záplavového území Malše č. 100000070_a, vyhlášeného v roce 2005 KÚ Jihočeského kraje (KUJCK 2487/2005 OZZL/Zah). Toto záplavové území se nachází mezi soutokem s Vltavou a 5,343 říčním kilometrem řeky Malše. Lokalita se nachází v městě České Budějovice. Protože však nemá přítok a není ani trvale napojena na hydrologický systém v okolí, nelze předpokládat významný vliv případného znečištění toku řeky Malše na lokalitu. Vzhledem k poloze v zemědělské krajině a sklonu okolního terénu, může být ohrožena spíše splachy s okolních ploch, zazemňováním a případně nevhodnými zásahy do koryta Malše (protipovodňová opatření nebo naopak nevhodně provedená revitalizace napřímeného toku). Jiná situace je při povodních. Jak bylo zmíněno PP leží v aktivním záplavovém území Malše a např. v roce 2002 se stala její součástí. Spíše než znečištěním je lokalita v těchto případech ohrožena potenciálním vypláchnutím populace zájmového druhu. Ostatně poslední ichtyologické průzkumy v roce 2004 a 2009 přítomnost hlavního zájmového druhu (hořavka duhová) nepotvrdily. Celé zájmové území se rozkládá v Českobudějovickém regionu. Větší část území náleží do biochory 3Nh - užší nivy na hadcích 3. vegetačního stupně (dubobukový), část navazujících prvků ÚSES v jihovýchodní část náleží do biochory 3Ro - plošiny/roviny na neutrálních vulkanitech 3. vegetačního stupně (dubobukový). V zájmové území ze stromů dominují olše lepkavá (Alnus glutinosa) a vrba křehká (Salix fragilis), v keřovém patře je hojný bez černý (Sambucus nigra), vrba popelavá (Salix cinerea) a vrba jíva (Salix caprea). V obvodových částech chráněného území (PP) se nacházejí společenstva říčních rákosin (Phalaridion arundinaceae) s dominantní chrasticí rákosovitou (Albrecht et al. 2003). 8

V rámci zájmové oblasti byly pouze na části PUPFL v navazujících územích ÚSES identifikovány následující soubory lesních typů: 1L - jilmový luh, 3S -svěží dubová bučina. V zájmovém území bylo recentním průzkumem zaznamenáno 7 typů přírodních biotopů a 4 typy nepřírodních biotopů: V1B – makrofytní vegetace eutrofních a mezotrofních stojatých vod s řezanem pilolistým (Stratiotes aloides), V1F – makrofytní vegetace eutrofních a mezotrofních stojatých vod bez ochranářsky významných vodních makrofytů, V4 – makrofytní vegetace vodních toků s potencionálním výskytem vodních makrofyt, M1.3 – eutrofní vegetace bahnitých substrátů, M1.7 – vegetace vysokých ostřic, K1 – mokřadní vrbiny, L7.2 - vlhké acidofilní doubravy, X2 – intenzivně obhospodařovaná pole, X5 – intenzivně obhospodařované louky, X7 – ruderální bylinná vegetace mimo sídla, X12 – nálety pionýrských dřevin (Masopustová 2013). Ze živočichů se zde, kromě vzácných druhů bezobratlých (zástupci korýšů a vířníků), vyskytují především ohrožené druhy obojživelníků – čolek obecný (Triturus vulgaris), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), ropucha zelená (Bufo viridis), rosnička obecná (Hyla arborea), skokan zelený (Rana esculenta), skokan skřehotavý (Rana ridibunda) a nechráněný druh skokan hnědý (Rana temporaria). Z ptačích druhů zde byly zaznamenány druhy využívající především porosty křovin a stromů, např. strakapoud malý (Dendrocopos minor), žluna zelená (Picus viridis), žluva hajní (Oriolus oriolus), lejsek šedý (Muscicapa striata) nebo moudivláček lužní (Remiz pendulinus; Albrecht et al. 2003, Nálezová databáze AOPK ČR, 2011). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Botanický průzkum: latinský název

Carex buekii Ceratophyllum submersum

český název

vyhláška 395/92

ostřice Buekova §SO

Červený dílčí rozšíření seznam plocha C4 2, 3, 6, 9, Vzácně, na 11, 17 lokalitě 11 a 17 hojně C3 10 vzácně

růžkatec bradavčitý C4

Galium elongatum Hottonia palustris Ranunculus lingua Stratiotes aloides Veronica scutellata

svízel prodloužený žebratka bahenní pryskyřník velký řezan pilolistý rozrazil štítkovitý

§O §SO §SO

9

C3 C1 C1 C4

1, 6, 9, 13, 16 13 6 8, 15 6, 10, 13

roztroušeně vzácně vzácně hojně vzácně

Malakologický průzkum: V tůních v PP Tůně u Špačků bylo celkem zjištěno 10 druhů vodních měkkýšů. Kromě běžných druhů byl zjištěn i výskyt několika ochranářsky významných druhů. Jedná se o zranitelné druhy Aplexa hypnorum a Segmentina nitida. Druhý z nich je však v regionu jižních Čech prozatím relativně častý. Nejvýznamnějším nálezem je zjištění výskytu kriticky ohroženého druhu Pisidium globulare ve dvou odbahněných tůních. Výskyt všech těchto druhů je obecně vázán na hustě zarostlé až periodické tůně. Ve sledovaném území byly nalezeny v některých odbahněných tůních. Výskyt jiných mlžů kromě již zmíněné hrachovky Pisidium globulare a častější hrachovky P. obtusale zjištěn nebyl. Existenci velkých mlžů čel. Unionidae lze v tůních v PP Tůně u Špačků v současnosti prakticky vyloučit. Rybáři byl udáván výskyt škeblí z rozsáhlé vodní plochy. Zde jejich výskyt v současnosti zjištěn nebyl, i když ho nelze vyloučit. Lokalita je však pro velké mlže dle mého názoru v současnosti naprosto neperspektivní a není jisté, že by se v tomto ohledu výrazně zlepšila odbahněním. Na několika lokalitách byl také zjištěn výskyt nepůvodního severoamerického druhu Gyraulus parvus. Při srovnání tůní jsou patrné značné rozdíly. Nejchudší společenstva byla zjištěna v tůních silně zazemněných a zastíněných. Často zde byly zjištěny pouze 1-2 druhy a v nízkých koncentracích. Naopak v odbahněných tůních byl zjištěn obvykle vyšší počet druhů a především výrazně vyšší počet jedinců. Nejpočetnější populace se vyskytovaly v dostatečně osluněných a odbahněných tůních, kde docházelo k postupnému zárůstu litorální vegetací. Z toho je patrný pozitivní vliv odbahnění tůní a prosvětlení jejich okolí.

10

Entomologický průzkum (Výskyt druhu – 1 - hojný, 2 – řídký, vzácný.): Druh

§/CS/EU

Výskyt

-/VU/-/NT/-/VU/3/-/-/NT/-

2 1 2 1 ?

2/-/II -/VU/3/-/-

2 2 2

-/EN/-/NT/-/NT/-

2 2

-/NT/-

2

-/NT/-

1

Carabidae Potápník Dytiscus circumflexus Potápník Hydaticus continentalis Plavčík Haliplus fulvus Střevlík Carabus scheidleri scheidleri Tesařík pižmový Aromia moschata

Lepidoptera Přástevník kostivalový Callimorpha quadripunctaria Pod. Kovolesklec kopřivový Syngrapha interrogationis L. Bělopásek topolový Limenitis populi

Odonata Klínatka vidlitá Onychogomphus forcipatus Šídlatka hnědá Sympecma fusca Vážka bělořitná Orthetrum albistylum Orthoptera Saranče mokřadní (tlustá) Stethophyma grossum Heteroptera Notonecta fulva

Ichtyologický průzkum: V rámci realizovaného ichtyologického průzkumu třinácti dílčích lokalit v biocentru Tůně u Špačků byl zjištěn výskyt celkem devíti druhů ryb. Z toho jeden – vranka obecná (Cottus gobio) – patří mezi druhy zvláště chráněné (kategorie ohrožený) a dva - karas obecný (Carassius carassius) a vranka obecná – figurují v příslušném červeném seznamu (oba v kategorii VU). Dva druhy – karas stříbřitý (Carassius gibelio) a střevlička východní (Pseudorasbora parva) – naopak patří mezi nežádoucí nepůvodní invazní taxony. Ze zjištěných druhů jich bylo celkem 5 (karas obecný, karas stříbřitý, plotice obecná, jelec tloušť a jelec proudník) zaznamenáno v biotopech charakteru tůně. Kromě obou druhů karasů zde ale pravděpodobně dlouhodobě nepřežijí – jedná se totiž s největší pravděpodobností o jedince uvízlé v tůních po posledních povodních. 6 druhů bylo zaznamenáno v korytě náhonu – jednalo se o plotici obecnou, střevličku východní, jelce tlouště, hrouzka obecného, okouna říčního a vranku obecnou. Herpetologický průzkum:

České jméno druhu Ještěrka obecná Slepýš křehký Užovka obojková

Latinské jméno druhu Lacerta agilis Anguis fragilis Natrix natrix

dle vyhlášky 395/1992 Sb. SO SO O

Stupeň ohrožení druhu dle dle Červeného Červeného seznamu seznamu ČR IUCN (2011 NT LC LC NE LC

11

LC

dle Bernské úmluvy Příloha II. III. III.

Batrachologický průzkum:

Stupeň ohrožení druhu České jméno druhu

Latinské jméno druhu dle vyhlášky 395/1992 Sb.

dle Červeného seznamu ČR

dle Červeného seznamu IUCN (2011)

dle Bernské úmluvy Příloha

Skokan ostronosý

Rana arvalis

KO

EN

LC

II.

Skokan skřehotavý

Rana ridibunda

KO

NT

LC

III.

Čolek obecný

Triturus vulgaris

SO

NT

LC

III.

Čolek velký

Triturus cristatus

SO

EN

LC

II.

Kuňka ohnivá

Bombina bombina

SO

EN

LC

II.

Rosnička zelená

Hyla arborea

SO

NT

LC

II.

Skokan štíhlý

Rana dalmatina

SO

NT

LC

II.

Skokan hnědý

Rana temporaria

-

NT

LC

III.

Ropucha obecná

Bufo bufo

O

NT

LC

III.

Ornitologický průzkum: Během hlavní části ornitologického průzkumu v hnízdní sezóně 2012 bylo na území LBC Tůně u Špačků zaznamenáno celkem 52 druhů ptáků, z toho 15 druhů bylo zařazeno mezi druhy ohrožené dle červeného seznamu nebo vyhlášky č. 395/1992 Sb. Zaznamenán zde byl výskyt 3 druhů přílohy I směrnice o ptácích - kopřivka obecná (Anas strepera), žluna šedá (Picus canus), ledňáček říční (Alcedo atthis). Celkem 45 druhů ptáků bylo zařazeno do hnízdní ornitocenózy, 7 druhů bylo zaznamenáno pouze na přeletu území. Hnízdění bylo prokázáno u 3 druhů ptáků: Parus major, Sturnus vulgaris, Cyanistes caeruleus. Projevy pravděpodobného hnízdění byly pozorovány u 10 druhů ptáků, projevy možného hnízdění byly zaznamenány u 31 druhů ptáků, včetně 2 druhů přílohy I směrnice o ptácích - Alcedo atthis, Picus canus . Z pohledu zastoupení druhů v ptačím společenstvu bylo mezi dominantní druhy zařazeno 7 běžných druhů ptáků lesních celků a doprovodných porostů (sestupně): Sturnus vulgaris, Parus major, Phylloscopus collybita, Turdus merula, Sylvia atricapilla, 12

Erithacus rubecula, Fringilla coelebs. Za celé období provádění průzkumných prací v letech 2011-2013 bylo na území LBC a navazujících prvků ÚSES zaznamenáno celkem 71 druhů ptáků, z toho 6 druhů přílohy I směrnice o ptácích (vč. čl.4 ods.2) - Picus canus, Alcedo atthis, Nycticorax nycticorax, Anas strepera, Dryocopus martius, Sterna hirundo. Teriologický průzkum: Při teriologickém průzkumu v oblasti PP Tůně u Špačků a v navazujících územích bylo zjištěno nejméně 13 druhů savců - myšice křovinná (Apodemus sylvaticus), myšice lesní (Apodemus flavicollis), hraboš polní (Microtus arvalis), norník rudý (Clethrionomys glareolus), rejsek obecný (Sorex araneus), krtek obecný (Talpa europaea), bělozubka šedá (Crocidura suaveolens), zajíc polní (Lepus europaeus), veverka obecná (Sciurus vulgaris), ježek (Erinaceus sp.), vydra říční (Lutra lutra), liška obecná (Vulpes vulpes), srnec obecný (Capreolus capreolus). Pomocí sklapovacích pastí byli odchyceni zástupci 6 druhů drobných savců. Nejvíce odchytových záznamů bylo pořízeno u rodu Apodemus sylvaticus (n=6), dále (sestupně) Apodemus flavicollis (n=3), Clethrionomys glareolus (n=2) a Microtus arvalis, Sorex arenus, Crocidura suaveolens (n=1). Všichni zaznamenaní jedinci se nacházeli mimo reprodukční období. Ze zaznamenaných druhů byly mezi druhy ohrožené dle červeného seznamu a vyhlášky č. 395/1992 Sb. zařazeny: zajíc polní (Lepus europaeus; NT/-), veverka obecná (Sciurus vulgaris; NE/O) a vydra říční (Lutra lutra; VU/SO). 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody • • • • •

V roce 1954 byla zřízena rezervace Tůně u Špačků v jižní části stávající přírodní památky, která byla vyhláškou Ministerstva kultury prohlášena státní přírodní rezervací. Území stávající EVL bylo součástí zvláště chráněného území „Tůně u Špačků II“ vyhlášeného jako chráněný přírodní výtvor v roce 1991. V roce 1992 mu byl přidělen status přírodní památka. Na základě nařízení vlády 132/2005 Sb. byla lokalita zařazena na seznam evropsky významných lokalit pod kódem CZ0313117. Na základě Nařízení Jihočeského kraje č. 24/2013 ze dne 14. 11. 2013, je EVL aktuálně součástí Přírodní památky Tůně u Špačků a jejího ochranného pásma. Nařízením vlády č. 73/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit byla na národní úrovni zrušena EVL. Na úrovni evropské legislativy je stále platná.

b) zemědělské hospodaření Zemědělské hospodaření na území EVL neprobíhá dlouhodobě, přinejmenším od doby zahájení těžby písku v 50. letech minulého století (http://kontaminace.cenia.cz/) Zemědělské hospodaření v bezprostředním okolí EVL může lokalitu ovlivňovat zejména splachy z orné půdy, nacházející se severně od plochy EVL.

c) těžba surovin Tůň v této EVL vznikla těžbou písku probíhající od 50. let minulého století. Kdy došlo k ukončení těžby není zpracovateli PP známo.

13

d) ohrožení druhu a rizikové faktory V rámci dosavadních průzkumů lokality byly zaznamenány následující faktory s negativními, popř. potenciálně negativními dopady jak na hlavní předmět ochrany, tak na ostatní cenné složky bioty v ploše PP: Nepřítomnost hostitelských druhů. V PP a se pravděpodobně již dlouhodobě nevyskytují mlži. Vzhledem ke striktní reprodukční vazbě hlavního předmětu ochrany původní EVL – hořavky duhové – na tuto skupinu živočichů se tak jedná v daném případě zřejmě o hlavní faktor, který je příčinou nepřítomnosti druhu v zájmové lokalitě a zároveň o skutečnost, která do budoucna limituje případnou reintrodukci (introdukci) hořavek do plochy PP. Nevyhovující stav vodních ploch. Problémem z pohledu zájmové bioty je např. skutečnost, že tůně jsou součástí rybářského revíru (jsou sem tedy zřejmě nasazovány ryby), což v kombinaci s absencí litorálních porostů např. silně limituje využitelnost těchto vodních ploch jako reprodukčního stanoviště většiny druhů obojživelníků.

Silná degradace potenciálně vhodných tůní. Řešené stávající tůně jsou v současné době silně zaneseny mocnou vrstvou jemného bahnitého sedimentu a stávají se tak nevhodným prostředím jak pro život hostitelských mlžů, tak i pro život hořavky a pro další zájmové druhy obojživelníků i vodních makrofyt. Původ hlavní části sedimentu lze pravděpodobně hledat v zanesení tůní při povodních v roce 2002, vznik bahnitých sedimentů je ale navíc kontinuálně podporován masivním přísunem opadaného listí z okolních dřevin a rozpadem bujných porostů vodních, popř. mokřadních rostlin. Výskyt nepůvodních invazních druhů ryb. V tůních byl zjištěn nežádoucí výskyt karase stříbřitého. Za potenciální (ale aktuálně nezaznamenané) negativní jevy lze pak považovat především: - vysazení (odchov) polodivokých kachen či jiné vodní drůbeže - nasazování ryb bez souhlasu orgánu přírody - aplikaci biocidů a jiných chemických látek v ploše EVL. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy o Nařízení Ministerstva kultury z roku 1954 o Vyhláška Ministerstva kultury ČR z roku 1988 o zřízení SPR Tůně u Špačků o Vyhláška Okresního úřadu České Budějovice z roku 1991 o zřízení CHPV Tůně u Špačků II o Lokalita Tůně u Špačků byla zařazena na seznam evropsky významných lokalit na základě nařízení vlády 132/2005 Sb. pod kódem CZ 0313132. o Nařízení Jihočeského kraje č. 24/2013 ze dne 14. 11. 2013, o vyhlášení Přírodní památky Tůně u Špačků a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek o Nařízením vlády č. 73/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit 14

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch V PP Tůně u Špačků je hodně vodních ploch. Proto se může laikovi zdát, že je zbytečné budovat další vodní plochy. Ty současné jsou ale často neúměrně zaneseny sedimentem (z občasných záplav), vyskytují se v nich rybí predátoři, jsou „zataženy“ vodní vegetací, například řezanem pilolistým (Stratiotes aloides), jsou příliš zastíněné náletovou vegetací nebo jsou znečištěny komunálním odpadem. Nové tůně tyto negativní faktory nemají, vzniknou nové volné niky a dají tak příležitost mladým jedincům, kteří expandují ze stávajících ploch dále do krajiny. Část tůní na území biocentra se v současné době nachází ve stavu, který není vhodný pro život ryb a obojživelníků. Důvodem je především skutečnost, že některé vodní plochy (a to včetně tůní obnovených v roce 2011), v letním období zcela vysychají. Zároveň charakter většiny tůní umožňuje dlouhodobé přežití pouze omezenému spektru druhů, schopných přežít pravděpodobné kyslíkové deficity, ke kterým zde zřejmě dochází např. v důsledku rozkladu obrovského množství organických zbytků deponovaných v sedimentu. Částečně se jedná o materiál deponovaný v tůních při záplavách, částečně pak o rozkládající se masu vodních rostlin (růžkatec, řezan, rdesty). Část tůní je v pokročilém stádiu přirozeného zazemnění. Všechny tůně se navíc nacházejí v záplavovém území Malše (a to již v území zasaženým pětiletou vodou), a tak dochází k jejich pravidelnému proplachování povodňovými vlnami. To má za následek především jejich bleskové zanášení sedimenty, neumožňující, mimo jiné, např. kolonizaci tůní stabilními populacemi velkých mlžů (což je základní podmínka pro případnou existenci životaschopné populace hořavek). Dalším důsledkem této skutečnosti je jednak nanášení značného množství organického materiálu, který při tlení může být příčinou kyslíkových deficitů a jednak poměrně rychlé změlčování a následný zánik těchto vodních ploch (i v tůních obnovených v roce 2011 byly již zjištěny sedimenty o mocnosti několika desítek centimetrů). Zánik tůní je samozřejmě fatálním jevem pro všechny zjištěné druhy zájmové druhy. Specifickým problémem z pohledu hořavky duhové je, že žádná z místních stojatých vodních ploch, včetně původní EVL není v současné době osídlena trvalou populací mlžů (Beran 2013, Beran in verb., Fischer et Vlach 2011) a není ji za stávajících podmínek schopna ani hostit (Beran in verb.). 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Projekt „Revitalizace starých ramen Malše a tůní v přírodní památce a lokálním biocentru u Špačků – 1. etapa“ byl schválen zastupitelstvem Jihočeského kraje usnesením č. 455/2009/ZK dne 15. 9. 2009. Dotace z Operačního programu životní prostředí byla přidělena Jihočeskému kraji rozhodnutím č. 10054316-SFŽP. Realizované dílo spočívalo v obnově 7 vodních tůní o celkové ploše 8 564 m2 V této 1. etapě se jednalo v zásadě o prosté vyčištění vybraných tůní od nashromážděných sedimentů. Současně s tím byly také částečně upraveny profily tůní tak, aby vyhovovaly rozvoji vodní fauny a flóry. Prostor je dán především litorálním zónám s hloubkou vody do 0,4 – 0,5 m, jsou však vytvořeny i prostory z hloubkou větší pro umožnění odpovídajícího přezimování vodní fauny (0,7 – 1,0 m) Stavba byla členěna na tyto stavební objekty: SO 1 - tůně T 1 a 2 Jedná se o dvě nejníže položené malé tůně s celkovou plochou vodní hladiny 438 m2. Průměrná vrstva odtěžovaných sedimentů je u tůně 1 je 0,4 m a průměrná hloubka vody po vyčištění je cca 0,55 m, u tůně 2 je průměrná vrstva odtěžovaných sedimentů 0,15 m a průměrná hloubka vody po vyčištění je cca 0,3 m SO 2 - tůň T 3 Tato malá tůň má plochu vodní hladiny 172 m2. Průměrná vrstva odtěžovaných sedimentů je zde 0,25 m, průměrná hloubka vody po vyčištění je cca 0,4 m. 15

SO 3 - tůň T 4 (páteřní tůň celého systému) Tuto tůň lze považovat za páteř celé soustavy. Plocha vodní hladiny je 4 934 m2. Průměrná vrstva odtěžovaných sedimentů je zde 0,55 m, průměrná hloubka vody po vyčištění je cca 0,75 m. SO 4 - tůň T 5 Plocha vodní hladiny činí 991 m2. Průměrná vrstva odtěžovaných sedimentů je zde 0,40 m, průměrná hloubka vody po vyčištění je cca 0,55 m. SO 5 - tůň T 6 Plocha vodní hladiny činí 1 279 m2. Průměrná vrstva odtěžovaných sedimentů je zde 0,50 m, průměrná hloubka vody po vyčištění je cca 0,70 m. SO 6 - tůň T 7 Je to ukončující tůň na větvi A. Plocha vodní hladiny činí 750 m2. Průměrná vrstva odtěžovaných sedimentů je zde 0,30 m, průměrná hloubka vody po vyčištění je cca 0,40 m. Na základě provedených inventarizačních průzkumů bylo zjištěno, že provedená první etapa revitalizace tůní v PP měla pozitivní vliv zejména na populace obojživelníků. Vzhledem k současnému stavu lokality bude třeba přistoupit k razantní revitalizaci dalších vodních ploch (zejména v původní EVL) a k zahájení managementu okolních ploch (prosvětlení, úprava břehů, likvidace černých skládek …). 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem je ochrana (obnova) populace hořavky duhové, která je předmětem ochrany v této PP a posílení populací dalších zájmových druhů v lokalitě. Kolize s ostatními zájmy ochrany přírody a krajiny se nepředpokládá, protože hlavním opatřením pro ochranu populace hořavky duhové je revitalizace tůní a omezení ukládání sedimentu na její dno, případně vytvoření alespoň malého rozsahu mělčin po jejím obvodu.

16

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Přílohy M3, T1 – popis a lokalizace dílčích ploch 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání - Vodní plochy v PP je třeba revitalizovat a uvést tak do stavu vhodného pro případnou reintrodukci (introdukci) zájmového druhu i pro život dalších významných druhů. - Případné nasazování ryb a sportovní rybolov budou podléhat souhlasu orgánu ochrany přírody. Doporučujeme lokalitu vyjmout z rybářského revíru. - Tůně nebudou využívány k chovu (vypouštění) polodivokých (mysliveckých) kachen. - V rámci PP a jejího ochranného pásma nebudou používány biocidy, hnojiva a jiné chemické látky (v opodstatněných případech může jejich aplikaci povolit či nařídit – např. v rámci likvidace nežádoucích druhů ryb – pouze příslušný OOP). - V rámci PP a jejího bezprostředního okolí nebudou bez souhlasu OOP umísťovány myslivecké objekty (krmelce, budky pro kachny, újediště atd.). - Náletové dřeviny po obvodu tůní budou udržovány tak, aby nadměrně nezastiňovaly okraje tůní. - Drobné tůně na okrajích vodní plochy budou s periodou cca 2-5 let pročišťovány tak, aby mohly být využity vodními bezobratlými a např. ke sběru potravy ptáků. 3.1.2

Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území

Projekt revitalizace tůní v EVL a PP Tůně u Špačků - 2.etapa Dotčené pozemky: k.ú. Staré Hodějovice, parc. č. 680/3, 680/4, 680/2, 680/1, 682/3, 683, 686/1 a 682/2. Všechny uvedené dotčené pozemky jsou v majetku Jihočeského kraje. Hlavním cílem projektu je revitalizace území části území přírodní památky Tůně u Špačků, která se sestává z následujících navrhovaných opatření: b) výstavba tří nových nevypustitelných tůní e) oprava tří stávajících tůní včetně terénní úpravy podél tůně, která je vedena jako EVL a f) likvidace 2 černých skládek v lokalitě PP Tůně u Špačků g) dvě terénní úpravy za účelem propojení tůní revitalizovaných v první etapě h) likvidace invazivních druhů rostlin v ploše zájmového území Návrh úprav vychází ze stávajícího stavu v PP Tůně u Špačků a navazuje na již provedené revitalizační úpravy v zájmové lokalitě. Realizací navrhovaných revitalizačních úprav dojde k vytvoření zajímavého a členitého biotopu, který bude areálem výskytu pro mnoho druhů organismů a možná přispěje k reintrodukci hořavky duhové.

17

OBJEKT 01 – 03 - VÝSTAVBA NOVÉ TŮNĚ Č.1 – Č.3 Záměrem projektu je výstavba tří nových nevypustitelných, z odvodňovacích detailů nad zájmovou lokalitou nebo z okolních tůní vodou dotovaných periodických tůní s variabilní výškou vodního sloupce v tůních, s mírnými sklony břehů. Realizací navrhovaného prvku dojde k vytvoření zajímavého a členitého biotopu, který bude areálem výskytu pro mnoho druhů vodních a na vodu vázaných organismů. Nová tůň č. 1 Základní technické parametry Plocha stavby 1 470 m2 Kóta okolního terénu 389,70 - 388,06 m n.m. Nejnižší místo 387,61 m n.m. Kóta hladiny při max. plnění 388,60 m n.m. Výkop 485 m3 Plocha maximálního naplnění 1 000 m2 Objem vody při max. naplnění 600 m3 Průměrná hl. vody 0,6 m Nová tůň č. 2 Základní technické parametry Plocha stavby 730 m2 Kóta okolního terénu 390,00-388,27 m n.m. Nejnižší místo 387,76 m n.m. Kóta hladiny při max. plnění 388,60 m n.m. Výkop 216 m3 Plocha maximálního naplnění 440 m2 Objem vody při max. naplnění 176 m3 Průměrná hl. vody 0,4 m Úprava břehů – množství materiálu ke svahování 45 m3 Nová tůň č. 3 Základní technické parametry Plocha stavby 230 m2 Kóta okolního terénu 390,80 -389,16 m n.m. Nejnižší místo 388,80 m n.m. Kóta hladiny při max. plnění 388,70 m n.m. Výkop 60 m3 Plocha maximálního naplnění 75 m2 Objem vody při max. naplnění 30 m3 Průměrná hl. vody 0,4 m Výkopek z tůní bude uložen na skládku komunálního odpadu, skládka S-00 v Lišově, dopravní vzdálenost je cca 17 km. OBJEKT 04 - OPRAVA TŮNĚ (původní EVL) A TERÉNNÍ ÚPRAVY PODÉL TŮNĚ Největší tůň v zájmové lokalitě – EVL je bývalá zaplavená pískovna. Břehy nádrže jsou strmé. Nádrž je po celém obvodu obrostlá stromovým a keřovým listnatým patrem – nádrž je silně zastíněná, volná vodní hladina je pokryta hustým porostem okřehků. Dle našeho měření prováděného v září 2013, sondou MULTISAMPLER, bylo zjištěno, že téměř celé dno tůně je poryto cca 0,15-0,2 m velmi jemným, řídkým sedimentem. Pouze v severovýchodní části tůně, na ploše cca 1200 m2 je nános kompaktní a jeho mocnost je průměrně 0,3 m. Návrh úpravy stávající největší tůně - EVL spočívá v 18

přečerpání vody z tůně a z následného odtěžení cca 360 m3 kompaktního nánosu a v odtěžení jemného nánosu 1300 m3. Ve zmírnění sklonů břehů nádrže. Po dostatečném odvodnění sedimentu bude sediment odtěžen pomocí bagrů a poté bude odvážen na pozemky pč. 678, 695 dle KN v k.ú. Staré Hodějovice v kultuře trvalý travní porost a na pozemek p.č. 685/4 dle KN v k.ú. Staré Hodějovice v kultuře orná půda. Podél východního břehu je navržena terénní úprava strmého svahu nad tůní na ploše cca 1650 m2 a o celkovém množství odstraňovaného materiálu 1779 m3. Vhodná část materiálu odtěženého v rámci úprav východního břehu bude použita na zmírnění sklonů břehů tůní. Zbývající část výkopku bude uložena na skládku komunálního odpadu, skládka S-00 v Lišově, dopravní vzdálenost je cca 17 km. Terénní úprava svahu spočívá v odtěžení materiálu, přespádování a v cca polovině přerušení dlouhého svahu rovnou plochou o šířce 3,0 m, která bude sloužit jako přístupová trasa pro manipulaci s přesunovaným materiálem. Stávající tůň č. 1 - EVL Základní technické parametry Kóta hladiny při max. plnění 388,70 m n.m. Odstranění kompaktního sedimentu 360 m3 Odstranění řídkého nánosu 1300 m3 Plocha maximálního naplnění 8890 m2 Objem vody při max. naplnění 11557 m3 Průměrná hl. Vody 1,3 m Úprava břehů – množství materiálu ke svahování 230 m3 Plocha terénních úprav 1650 m2 Množství odstraňovaného materiálu v rámci terénních úprav 1779 m3 OBJEKT 05 – OPRAVA STÁVAJÍCÍ TŮNĚ Č.2 A LIKVIDACE ČERNÉ SKLÁDKY Navrhovaná úprava se týká terénní sníženiny v severovýchodní části lokality, sníženina leží v blízkosti tůně vedené jako EVL. V dnešní době je sníženina černou divokou skládkou. V rámci realizace stavby je navrženo černou skládku na ploše cca 1150 m2 zlikvidovat. Odpad bude odstraněn v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech. Bude převezen na skládku komunálního odpadu, skládka S-00 v Lišově, dopravní vzdálenost je cca 17 km. Svahy tůně budou upraveny – výkopek ze svahování bude také přemístěn na skládku komunálního odpadu do Lišova. V následující tabulce jsou uvedeny parametry tůně po odstranění stávající skládky a úpravě svahů. Stávající tůň č.2 Základní technické parametry Kóta hladiny při max. plnění 388,90 m n.m. Plocha divoké skládky 1150 m2 Plocha maximálního naplnění 700 m2 Objem vody při max. naplnění 350 m3 Průměrná hl. Vody 0,5 m Výkop 226 m3 OBJEKT 06 – OPRAVA STÁVAJÍCÍ TŮNĚ Č.3 A LIKVIDACE ČERNÉ SKLÁDKY Úpravy na stávající tůni č.3 (tůň ležící ve východní části PP Tůně u Špačků. ) spočívají v likvidaci černé divoké skládky podél východního břehu tůně o ploše cca 400 m2. Odpad bude odstraněn v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech. Vodní plocha je porostlá kompaktním porostem řezanu pilolistého, vodní plocha je částečně zastiňována hustou stromovou a keřovou vegetací okolo celé tůně. Dle našeho měření prováděného v září 2013, sondou MULTISAMPLER bylo zjištěno, že téměř celé dno tůně je poryto vrstvou cca 0,2 m velmi jemného, řídkého sedimentu. 1/3 tůně odděluje 19

zemní hrázka. V této partii, na ploše cca 350 m2 je nános kompaktní a jeho mocnost je průměrně 0,4 m. Před zahájením zemních prací bude proveden záchranný transfer řezanu pilolistého do stávajících tůní v okolí. Poté bude z tůně odčerpána voda a bude odtěžen nános z cca ⅔ zbývající zátopy za zemní hrázkou. ⅓ plochy za zemní hrázkou bude ponechána bez zásahu, bude zachována stávající vrstva sedimentu. Návrh úpravy stávající tůně spočívá v odčerpání cca 140 m3 kompaktního nánosu a s 150 m3 jemného sedimentu a ve zmírnění sklonů břehů nádrže. Po dostatečném odvodnění sedimentu bude nános odtěžen standardní metodou – pomocí bagrů a poté bude sediment odvážen na pozemky pč. 678, 695 dle KN v k.ú. Staré Hodějovice v kultuře trvalý travní porost a na pozemek p.č. 685/4 dle KN v k.ú. Staré Hodějovice v kultuře orná půda. V následující tabulce jsou uvedeny navrhované parametry tůně. Stávající tůň č.3 Základní technické parametry Kóta hladiny při max. plnění 389,70 m n.m. Plocha divoké skládky 400 m2 Odstranění tuhého sedimentu 140 m3 Odstranění jemného sedimentu 150 m3 Plocha maximálního naplnění 2316 m2 Objem vody při max. naplnění 2084 m3 Průměrná hl. Vody 0,9 m OBJEKT 07 – TERÉNNÍ ÚPRAVY ZA ÚČELEM PROPOJENÍ TŮNÍ REVITALIZOVANÝCH V PRVNÍ ETAPĚ Terénní úpravy spočívají ve vyspádování stávajícího území tzn.ve vytvoření úzkého průlehu plynule svažujícího se od jedné tůně k druhé. Délka úpravy v jižní části je cca 125 m. Délka úpravy v severní části 63 m. Likvidace invazivních druhů rostlin v ploše zájmového území V rámci realizace akce je navržena likvidace invazivního druhu vyšší cévnaté rostliny – křídlatky japonské na ploše zájmového území. Tento druh se zatím vyskytuje pouze v jihovýchodní části území v blízkosti stávající tůně č.3 (tůň s porostem řezanu pilolistého) a dle inventarizačního průzkumu (botanika) se jedná o nevýznamnou populaci. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Nesou stanoveny zvláštní podmínky.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území PP je nově zaměřeno a označeno v souladu se zákonem. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy potřebných administrativně - správních opatření nejsou známy. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Případné nasazování ryb a sportovní rybolov budou podléhat souhlasu orgánu ochrany přírody. Doporučujeme lokalitu vyjmout z rybářského revíru. 20

Plocha se nachází na jižním okraji velkoměstské aglomerace, a to čtvrti České Budějovice 6. Lidé z města sem chodí na procházky, protože okolní krajina je prakticky jedno velké pole v němž jsou Tůně u Špačků jediným zeleným ostrovem. K SV okraji přírodní památky přiléhá JZ okraj zahrádkářské kolonie. Zahrádkáři sem vozí odpad ze svých zahrádek, zejména biologický rozložitelný odpad, který zde v hromadách hnije. Bohužel se v území ve velké míře objevuje i odpad nerozložitelný a velkoobjemový jako vyhozený nábytek, koberce, zahradní nářadí, skoro všudy přítomný je plastový odpad, zejména plastové láhve. Celé území je hustě protkáno sítí vyšlapaných pěšinek, které doprovázejí hromady odpadků a černé skládky. Ve velké pískovně chytají sportovní rybáři ryby a kolem jejich sezení se také hromadí odpadky. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Není navrhováno. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území

•

•

Výzkum zaměřený na výskyt velkých vodních mlžů (velevrub malířský, škeble rybničná).

•

Monitoring hladiny stávajících tůní v pokročilém sukcesím stádiu a průběhu zazemňování.

•

Vyhodnocení zásahu spočívajícího v obnovení zanikajících tůní cca po 5 letech od vyhrnutí.

•

Monitoring populace řezanu pilolistého v území. Periodická kontrola výskytu obojživelníků v území.

21

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Uvedené ceny opakovaných zásahů jsou stanoveny orientačně na základě ceníku AOPK ČR platného pro rok 2016 (v cenách bez DPH). V případě IP a monitoringu jsou stanoveny jako ceny běžné za podobné objemy prací (ceníky AOPK jsou v tomto ohledu zpracovány zcela nereálně). Pro obnovu tůní byly použity zaokrouhlené kalkulace z podrobného položkového rozpočtu projektové dokumentace (2015).

Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. Orientační plochy) náklady za rok (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy 01 – výstavba tůně č. 1 02 – výstavba tůně č. 2 03 – výstavba tůně č. 3 04 – oprava tůně EVL, terénní úpravy okolí 05 – oprava stávající tůně č. 2, likvidace skládky 06 – oprava stavající tůně č. 3, likvidace skládky 07 – terénní úpravy, propojení tůní případná introdukce mlžů a reintrodukce (introdukce) aktuálně nelze odhořavek hadnout Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------Opakované zásahy Kontrola a případné drobné pročištění tůní a 10.000,propojujících objektů, 1 x 5 let Monitoring populací hořavky, mlžů a obojživelníků 20.000,1x 5 let Každoroční monitoring kvality vod (průhlednost, 15.000,zooplankton, základní fyzikální a chemické parametry, ...) V případě potřeby likvidace dřevin zastiňujících tůně 5.000,-

Opakované náklady celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč)

22

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 540.000,240.000,70.000,3.800.000,1.640.000,930.000,40.000,aktuálně nelze odhadnout min 7.260.000,20.000,40.000,150.000,-

dle frekvence zásahu odhadem 15.000,225.000,min. 7.485.000,+ náklady případnou introdukci mlžů a hořavek

4.2 Použité podklady a zdroje informací Albrecht J. a kol., 2003: Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M.. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 pp. Fischer, D., Vlach, P. (2011): Podklady pro plán péče; EVL Tůně u Špačků. IP hořavky duhové. Nepublikovaná zpráva, depon. in NaturaServis s.r.o. Rozínek, K. (2011): Podklady pro plán péče; EVL Tůně u Špačků. IP Batrachologický. Nepublikovaná zpráva. Depon. in NaturaServis s.r.o. Vyhnálek, V, Čurnová, A., Boháč, J., Přibylová, A. (2006): Přírodní památka Tůně u Špačků – biologický průzkum. Nepublikovaná zpráva. Depon. in KÚ Jihočeského kraje. Lešák, L. (2011): Podklady pro plán péče; EVL Tůně u Špačků. IP Ornitologický. Nepublikovaná zpráva. Depon. in NaturaServis s.r.o. Faina R., Fischer D., Svoboda A., Vlach P. (2011): Podklady pro plán péče; EVL Tůně u Špačků. IP hydrologie., Nepublikovaná zpráva. Depon. in NaturaServis s.r.o. Dusík, M., Svoboda A. et Švorc, J. (2013): Podklady pro opatření na podporu biodiverzity v LBC Tůně u Špačků. IP teriologický. Nepublikováno. Depon. in NaturaServis s.r.o. Fischer, D. (2013): Podklady pro opatření na podporu biodiverzity v LBC Tůně u Špačků. 2.6 opatření na optimalizaci podmínek původních druhů ryb. Nepublikováno. Depon. in NaturaServis s.r.o. Fischer, D. et Vlach P. (2013): Podklady pro opatření na podporu biodiverzity v LBC Tůně u Špačků. IP ichtyologický. Nepublikováno. Depon. in NaturaServis s.r.o. Hesoun, P. et Otomar, A. (2013): Podklady pro opatření na podporu biodiverzity v LBC Tůně u Špačků. IP entomologický. Nepublikováno. Depon. in NaturaServis s.r.o. Beran, L. (2011): Podklady pro plán péče; LBC Tůně u Špačků. IP malakologický. Nepublikováno. Depon. in NaturaServis s.r.o. Hrnčiarová T., Mackovčin P., Zvara I. et al. (2009): Atlas krajiny České republiky. MŽP ČR, VÚST Průhonice, Praha, 332 p. Lešák, L. (2011): Podklady pro plán péče; EVL Tůně u Špačků. IP ornitologický. Nepublikováno. Depon. in NaturaServis s.r.o. Kubečková, M. 2011: LBC Tůně u Špačků - zevrubný botanický průzkum. Nepublikováno, depon. in NaturaServis s.r.o. Masopustová, A. (2013): Podklady pro opatření na podporu biodiverzity v LBC Tůně u Špačků. IP botanický. Nepublikováno. Depon. in NaturaServis s.r.o. Masopustová, A. (2013): Podklady pro opatření na podporu biodiverzity v LBC Tůně u Špačků. 2.1 návrh vegetačních úprav Nepublikováno. Depon. in NaturaServis s.r.o. Rozínek, K. (2011): Podklady pro plán péče; EVL Tůně u Špačků. IP herpetologický. Nepublikováno. Depon. in NaturaServis s.r.o. Rozínek, K. et Rozínek, R. (2013): Podklady pro opatření na podporu biodiverzity v LBC Tůně u Špačků. IP batrachologický a herpetologický. Nepublikováno. Depon. in NaturaServis s.r.o. Rozínek, R. (2013): Podklady pro opatření na podporu biodiverzity v LBC Tůně u Špačků. 2.5 návrh optimalizace podmínek pro obojživelníky. Nepublikováno. Depon. in NaturaServis s.r.o. Rozínek, R. (2013b): Podklady pro opatření na podporu biodiverzity v LBC Tůně u Špačků. 2.4 návrh optimalizace podmínek pro plazy. Nepublikováno. Depon. in NaturaServis s.r.o. Svoboda A. 2011: LBC Tůně u Špačků - podzimní ornitologický průzkum. Nepublikováno, depon. in NaturaServis s.r.o. Svoboda A. 2013: LBC Tůně u Špačků - ornitologický průzkum. Nepublikováno, depon. in NaturaServis s.r.o. Svoboda A. 2013b: LBC Tůně u Špačků 2.3 návrh optimalizaci podmínek ptáků. Nepublikováno, depon. in NaturaServis s.r.o.

23

Svoboda A. 2013c: LBC Tůně u Špačků 1.10 zmapování doupných stromů. Nepublikováno, depon. in NaturaServis s.r.o. Svoboda A. 2013d: LBC Tůně u Špačků 2.7 návrh monitoringu. Nepublikováno, depon. in NaturaServis s.r.o. Svoboda A. 2013e: LBC Tůně u Špačků 2.9 bufferové zóny. Nepublikováno, depon. in NaturaServis s.r.o. Svoboda A., Masopustová, A. 2013: LBC Tůně u Špačků - 1.11 biocenologická analýza význačných stanovišť. Nepublikováno, depon. in NaturaServis s.r.o. 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR PP PR ZCHÚ DP §

– Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky – přírodní památka – přírodní rezervace – zvláště chráněné území – dílčí plocha = zvláště chráněné druhy podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: §1 = kriticky ohrožený, §2 = silně ohrožený, §3 = ohrožený C (arabské číslice) = druhy Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka /ed/ 2001): C1 = kriticky ohrožený taxon, C2 = silně ohrožený taxon; C3 = ohrožený taxon; C4 = vzácnější taxon vyžadující pozornost, méně ohrožený velká písmena - stupeň ohrožení dle Červeného seznamu ohrožených druhů ČR – obratlovci (Plesník a kol., 2003) a dle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. (Farkač a kol., 2005): CR – kriticky ohrožený, EN ohrožený, VU - zranitelný, LC – málo dotčený, NT – téměř ohrožený EVL – evropsky významná lokalita RKK – relativní krmný koeficient

24

5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území .................................................................................................. 1 1.1 Základní identifikační údaje ................................................................................................................... 2 1.2 Údaje o lokalizaci území ........................................................................................................................ 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ............................................................. 3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ............................................................................................... 4 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími nebo významnými jevy ÚAP Jihočeského kraje ............ 4 1.6 Kategorie IUCN ..................................................................................................................................... 5 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ......................................................................................................................... 5 1.8 Předmět ochrany EVL ............................................................................................................................ 7 1.9 Cíl ochrany ............................................................................................................................................. 7 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ..................................................... 8 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů .............................................................. 8 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ..................................................................................................................................... 13 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ............................................. 14 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ........................................................ 15 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup......................................................................................................................................................... 15 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize .......................................... 16 3. Plán zásahů a opatření................................................................................................................................ 17 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ.................................................... 17 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ....................................................................................................................................................... 20 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu .................................................................................................. 20 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ......................................................... 20 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností.......................................... 20 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území .................................................................................................... 21 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ............................................... 21 4. Závěrečné údaje ......................................................................................................................................... 22 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) .......................................................................................................................................................... 22 4.2 Použité podklady a zdroje informací .................................................................................................... 23 4.3 Seznam používaných zkratek ............................................................................................................... 24 5. Obsah ......................................................................................................................................................... 25 6. Přílohy ....................................................................................................................................................... 26

25

6. Přílohy

Mapy:

příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území PP přílohy M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů

Tabulky:

Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich

26

M 1: Širší okolí PP Tůně u Špačků

27

M 2: Zákres PP a OP do katastrální mapy

28

M 3:Dílčí plochy a zásahy

29

30

Tabulka T1 Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu 01

název

výměra (m2)

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a doporučený zásah dlouhodobý cíl péče

naléhavo termín st provedení

interval provádění

Nová tůň č. 1 1470

Záměrem je výstavba nové nevypustitelné, z Vytvoření nové tůně odvodňovacích detailů nad zájmovou lokalitou nebo z okolních tůní vodou dotované periodické tůně s variabilní výškou vodního sloupce v tůni, s mírnými sklony břehů. Realizací navrhovaného prvku dojde k vytvoření zajímavého a členitého biotopu, který bude areálem výskytu pro mnoho druhů vodních a na vodu vázaných organismů.

1

2016 - 2018

jednorázově

02



1

2016 - 2018

jednorázově

03



1

2016 - 2018

jednorázově

04

Revitalizace 1650 stávající tůně (EVL)

Největší tůň v zájmové lokalitě – EVL je bývalá zaplavená pískovna. Břehy nádrže jsou strmé. Nádrž je po celém obvodu obrostlá stromovým a keřovým listnatým patrem – nádrž je silně zastíněná, volná vodní hladina je pokryta hustým porostem okřehků. Dle našeho měření prováděného v září 2013, sondou MULTISAMPLER, bylo zjištěno, že téměř celé dno tůně je poryto cca 0,15-0,2 m velmi jemným, řídkým sedimentem. Pouze v severovýchodní části tůně, na ploše cca 1200 m2 je nános kompaktní a jeho mocnost je průměrně 0,3 m.

05

Revitalizace 1150 stávající tůně č. 2, likvidace černé skládky

Navrhovaná úprava se týká terénní sníženiny v severovýchodní části lokality, sníženina leží v blízkosti tůně vedené jako EVL. V dnešní době je sníženina černou divokou skládkou. V rámci realizace stavby je navrženo černou skládku na ploše cca 1150 m2 zlikvidovat.

Návrh úpravy stávající největší tůně - 1 EVL spočívá v přečerpání vody z tůně a z následného odtěžení cca 360 m3 kompaktního nánosu a v odtěžení jemného nánosu 1300 m3. Ve zmírnění sklonů břehů nádrže. Po dostatečném odvodnění sedimentu bude sediment odtěžen pomocí bagrů a poté bude odvážen na pozemky pč. 678, 695 dle KN v k.ú. Staré Hodějovice v kultuře trvalý travní porost a na pozemek p.č. 685/4 dle KN v k.ú. Staré Hodějovice v kultuře orná půda. Podél východního břehu je navržena terénní úprava strmého svahu nad tůní na ploše cca 1650 m2 a o celkovém množství odstraňovaného materiálu 1779 m3. Vhodná část materiálu odtěženého v rámci úprav východního břehu bude použita na zmírnění sklonů břehů tůní. Zbývající část výkopku bude uložena na skládku komunálního odpadu, skládka S00 v Lišově, dopravní vzdálenost je cca 17 km. Terénní úprava svahu spočívá v odtěžení materiálu, přespádování a v cca polovině přerušení dlouhého svahu rovnou plochou o šířce 3,0 m, která bude sloužit jako přístupová trasa pro manipulaci s přesunovaným materiálem. Odpad bude odstraněn v souladu se 1 zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech. Bude převezen na skládku komunálního odpadu, skládka S-00 v Lišově, dopravní vzdálenost je cca 17 km. Svahy tůně budou upraveny – výkopek ze svahování bude také přemístěn na skládku komunálního odpadu do Lišova. V následující tabulce jsou uvedeny parametry tůně po odstranění stávající skládky a úpravě svahů.

2016 - 2018

jednorázově

2016 - 2018

jednorázově

06

Revitalizace 400 stávající tůně č. 3, likvidace černé skládky

Úpravy na stávající tůni č.3 (tůň ležící ve východní části PP Tůně u Špačků. ) spočívají v likvidaci černé divoké skládky podél východního břehu tůně o ploše cca 400 m2.

07

cca 125 a 63 Terénní úpravy za běžných metrů účelem propojení tůní revitalizovan ých v první etapě (2011)

Terénní úpravy spočívají ve vyspádování stávajícího území tzn.ve vytvoření úzkého průlehu plynule svažujícího se od jedné tůně k druhé. Délka úpravy v jižní části je cca 125 m. Délka úpravy v severní části 63 m.

01 - 06

01 - 07

Obnova populace hořavky duhové Drobné pročištění objektů, kontrola

Likvidace invazivních druhů rostlin v ploše zájmového území

nestanoveno

Obnova populace druhu hořavka duhová

nestanoveno

Kontrola a případné drobné opravy (pročištění) jednotlivých objektů – udržení ve stavu příznivém pro zájmové druhy PP. V případě potřeby odstranění náletových dřevin.

Odpad bude odstraněn v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech. Vodní plocha je porostlá kompaktním porostem řezanu pilolistého, vodní plocha je částečně zastiňována hustou stromovou a keřovou vegetací okolo celé tůně. Dle našeho měření prováděného v září 2013, sondou MULTISAMPLER bylo zjištěno, že téměř celé dno tůně je poryto vrstvou cca 0,2 m velmi jemného, řídkého sedimentu. 1/3 tůně odděluje zemní hrázka. V této partii, na ploše cca 350 m2 je nános kompaktní a jeho mocnost je průměrně 0,4 m. Před zahájením zemních prací bude proveden záchranný transfer řezanu pilolistého do stávajících tůní v okolí. Poté bude z tůně odčerpána voda a bude odtěžen nános z cca ⅔ zbývající zátopy za zemní hrázkou. ⅓ plochy za zemní hrázkou bude ponechána bez zásahu, bude zachována stávající vrstva sedimentu. Návrh úpravy stávající tůně spočívá v odčerpání cca 140 m3 kompaktního nánosu a s 150 m3 jemného sedimentu a ve zmírnění sklonů břehů nádrže. V rámci realizace akce je navržena likvidace invazivního druhu vyšší cévnaté rostliny – křídlatky japonské na ploše zájmového území. Tento druh se zatím vyskytuje pouze v jihovýchodní části území v blízkosti stávající tůně č.3 (tůň s porostem řezanu pilolistého) a dle inventarizačního průzkumu (botanika) se jedná o nevýznamnou populaci. Introdukce hostitelských plžů (pravděpodobně Anodonta anatina) a následný monitoring jejich populací. Reintrodukce hořavky duhové. Pravidelné kontroly stavu, mimořádné kontroly v případě mimořádných klimatických jevů (přívalové srážky, povodně, dlouhotrvající sucho apod.).

1

2016 - 2018

jednorázově

1

2016 - 2018

jednorázově

2

2018-2020 a jednorázově dále podle potřeby

2

každoročně

dle potřeby

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.

PLÁN PÉČE O ZCHÚ REVITALIZACE TŮNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA TŮNĚ U ŠPAČKŮ DODATEK NA OBDOBÍ

Recommend Documents