Plán péče o přírodní rezervaci Údolí Vošmendy
na období 2017-2026 Zpracovatel:
Mgr. Martin Šťastný EKOSLUŽBY průzkumy-management-didaktika
IČ: 87050170, DIČ: CZ8204220035 Antala Staška 187 512 51 Lomnice nad Popelkou tel.: 731 738 620 e-mail:
[email protected]
2016 1
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
1929 přírodní rezervace Údolí Vošmendy nařízení Liberecký kraj 6/2006 17.10.2006 23.12.2006
(Dnem nabytí účinnosti nařízení Libereckého kraje se zrušilo nařízení č. 4/1997 Okresního úřadu v Semilech ze dne 3.12.1997 o zřízení přírodní rezervace „Údolí Vošmendy“)
1.2 Údaje o lokalizaci území Liberecký Semily Semily Semily Bozkov, Roztoky u Semil Bozkov, Roztoky u Semil
kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území
2
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí (stav k 26.4.2016) Katastrální území: 608742 Bozkov Číslo Číslo Druh pozemku podle Způsob využití pozemku Číslo Výměra parcely parcely parcely KN podle KN celková podle KN listu podle KN podle PK (m2) nebo jiných vlastni evidencí ctví lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha vodní plocha
1250 1253 1254 1256 1257 1259 1266/2 1880
PUPFL PUPFL PUPFL neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda koryto vodního toku přirozené nebo upravené
181 664 181 379 379 10002 10002 556
3158 5686 1899 795 640 1018 773 2769
Celkem
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
3158 5686 1899 795 640 1018 773 1176
15 145
Katastrální území: 742589 Roztoky u Semil Číslo parcely podle KN
1378 1380 1381/2 1382 1385 1386/1 1386/2 1387/1 1387/2 1388/1 1388/2 1389 1390/1 1390/2 1390/3 1391/1 1391/2 1454/1 1454/2 1454/3 1454/4 1454/5 1455 1456 1457 1458/2 1458/3 1461 1462/1
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
Číslo listu vlastni ctví
Výměra parcely celková podle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha trvalý travní porost lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek
neplodná půda PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda ZPF PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL neplodná půda PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL
131 131 131 131 131 189 55 265 265 265 265 48 48 48 265 265 265 48 48 48 48 48 255 255 48 48 48 255 48
827 8257 464 3629 1032 230 547 255 288 198 281 586 2007 2857 982 468 482 1331 885 637 676 1543 12476 723 216 1511 906 939 1547
827 8257 464 3629 1032 230 547 255 288 198 281 586 2007 2857 982 468 482 1331 885 637 676 1543 12476 723 216 1511 906 939 1547
3
1463 1464/1 1464/2 1465 1466/1 1466/2 1466/3 1466/4 1466/5 1467/1 1467/2 1468 1470 1471/1 1471/2 1472 1473/1 1473/2 1474/1 1474/2 1475/1 1476/1 1476/2 1477 1478/1 1478/2 1479 1480 1481 1483 1485 1486 1487 1488 1490 1491 1492 1493 1494 1496 1499 1500 1546/2 1553 1555 1560 1561 1562 1851 1861/1 1933
lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha trvalý travní porost lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek trvalý travní porost ostatní plocha ostatní plocha vodní plocha
PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda PUPFL neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda PUPFL PUPFL PUPFL neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL neplodná půda neplodná půda PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL neplodná půda ZPF PUPFL PUPFL PUPFL ZPF ostatní komunikace ostatní komunikace koryto vodního toku přirozené nebo upravené
Celkem
131 48 48 131 48 48 48 48 48 48 48 48 255 48 48 48 48 48 48 48 255 48 48 48 48 48 48 48 48 255 247 247 10002 10002 247 247 247 247 247 247 247 247 10002 10002 247 247 247 10002 142 49 196
1550 1072 1327 2359 2252 1701 230 1237 133 327 317 385 2258 522 270 500 180 133 1011 935 2059 360 266 842 288 288 511 967 709 1845 2338 1111 802 917 935 950 10820 1306 921 2590 1175 176 1331 643 7308 1705 1338 1676 6353 4744 2792
1550 1072 1327 2359 2252 1701 230 1237 133 327 317 385 2258 522 270 500 180 133 1011 935 2059 360 266 842 288 288 511 967 709 1845 2338 1111 802 917 935 950 10820 1306 921 2590 1175 176 1331 643 7308 1705 1338 1676 539 2746 1460
116 401
4
Pozn.: Oproti zřizovacímu předpisu zjištěna změna rozloh pozemků v k.ú Roztoky u Semil, konkrétně k 26.4.2016 u p.p.č: 1388/1 z 147 na 198 m2 1390/2 z 2669 na 2857 m2 1458/2 z 1647 na 1511 m2 1463 z 1547 na 1550 m2 K rozdílům v rozloze došlo zřejmě zpřesněním výměr při procesu digitalizace map území. Další změny rozloh pozemků mohou následovat i v dosud nezdigitalizovaném k.ú. Bozkov. Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Do ochranného pásma zasahují následující pozemky: k.ú. Bozkov: 1112/3, 1112/4, 1151, 1153/1, 1153/2, 1154, 1155, 1157, 1158, 1246/2, 1246/3, 1249, 1255/1, 1255/2, 1258/1, 1258/2, 1258/3, 1260, 1266/1, 1272, 1273/1, 1854, 1880 k.ú. Roztoky u Semil: 1032/2, 1246/5, 1330/2, 1331/1, 1331/2, 1332/1, 1332/2, 1333/2, 1371, 1372, 1373, 1374, 1375/1, 1375/2, 1376, 1377, 1381/1, 1445/1, 1445/4, 1449, 1451, 1452, 1453/1, 1453/2, 1453/3, 1453/4, 1461, 1500, 1501, 1502, 1503, 1504, 1546/3, 1556, 1558, 1559, 1563/1, 1566, 1572, 1574, 1575, 1576, 1852/2, 1861/1, 1864, 1933 Celková rozloha ochranného pásma činí dle ÚSOP 10,2097 ha. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma
lesní pozemky
ZCHÚ plocha v ha 10,8014
vodní plochy
0,2636
Druh pozemku
OP plocha v ha
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok
0,2636
neplodná půda
1,4706
ostatní způsoby využití
0,3285
trvalé travní porosty 0,2905 orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
1,7991
13,1546
5
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
není není
Ochranné pásmo vodního zdroje – II. stupně (vrt Jesenný) ÚSES - biocentrum lokální - Vošmenda jeskyně Chráněná ložisková území – Roztoky u Semil (č. CHLÚ: 17890000, surovina CaCO3) Výhradní ložiska nerostných surovin – Jesenný-Zítkova Skála (č. ložiska: 3178900, surovina CaCO3) Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
není není
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN III. - přírodní památka 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Ochrana krasového území s jeskyněmi, ponory a vývěry podzemních vod, s krasovými propady, paleontologickými nálezy (drobní savci z mladšího holocénu), luční a lesní společenstva. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav Ekosystémy (travní porosty, lesy) nejsou recentně v důsledku silných degradací a snížené struktury a funkce hlavním předmětem ochrany.
A. druhy název druhu
bledule jarní – Leucojum vernum
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ hojně, stovky až tisíce exemplářů – trsy, řídké porosty roztroušeně, desítky trsů 2007 – 1 exemplář
stupeň ohrožení
popis biotopu druhu
§3, C3
břehové porosty potoka, travní porosty při levém břehu, prameniště
oměj šalamounek – §3, C3 břehové porosty potoka, travní porosty Aconitum plicatum při levém břehu střevlík Scheidlerův – §3, pravý břeh potoka Vošmendy Carabus scheidleri Stupeň ohrožení rostlin dle Grulicha (2012), další ochranářsky významné druhy rostlin uvedeny v botanickém průzkumu – Příloha T3.
6
B. útvary neživé přírody útvar
geologická charakteristika popis útvaru
krasové jevy
podrobněji kapitola 2.1
jeskyně, ponory a vývěry podzemních vod, krasové propady, paleontologické nálezy (drobní savci z mladšího holocénu) přirozeně meandrující tok s břehovými porosty a štěrkopískovými náplavy
přirozené koryto potoka Vošmenda
1.9 Cíl ochrany u travních porostů omezení či pozastavení vývojových procesů v ekosystémech, které vedle přírody významně formoval svou činností i člověk tak, aby bylo zachováno vývojové stádium ekosystému potřebné pro udržení dobrého stavu předmětu ochrany chráněného území, t.j. zachování populací zvláště chráněných a ohrožených druhů a vhodným obhospodařováním zvýšit celkovou diverzitu degradovaných pcháčových luk u neživých předmětů ochrany a fragmentů přirozených či přírodě blízkých lesních porostů (např. břehové porosty Vošmendy) zamezení nebo zmírnění nepříznivých vlivů působících na samovolné vývojové procesy v přirozených ekosystémech, tvořících předmět ochrany chráněného území, zachování krasových jevů včetně jeskyní a jejich zabezpečení před poškozováním, postupná přeměna lesních porostů v porosty s přirozenou dřevinnou skladbou
7
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní rezervace se nachází v údolí potoka Vošmendy cca 300 m nad soutokem se Staroveským potokem, na pomyslné spojnici mezi obcemi Bozkov a Roztoky u Semil. Zaujímá část údolní nivy v délce 600 m a přilehlý východní zalesněný svah údolí v nadmořské výšce 420 – 480 m n.m. Přírodovědně zajímavé je i okolí rezervace – např. EVL Údolí Jizery a Kamenice, NPP Bozkovské dolomitové jeskyně či Drábova pec v údolí Vošmendy (Vítek 1990). Geomorfologicky území náleží do Krkonošského podhůří, oblasti Železnobrodská vrchovina, celek Bozkovská vrchovina. Klimaticky se jedná o mírně teplou oblast MT2. Charakteristika krasu a jeskyní (Ouhrabka 2013) Jeskyně náleží do karsologické oblasti „Kras povodí Kamenice a Železnobrodska“, který je vázán na izolované ostrovy karbonátových hornin v Bozkovské vrchovině. Karbonáty vystupují v souvrství metamorfovaných hornin železnobrodské části krkonošskojizerského krystalinika, tvořeného převážně fylity a zelenými břidlicemi tzv. ponikelské skupiny silurského stáří. Nesouvislé pruhy, čočky, i nepravidelná tělesa přeměněných karbonátů jsou různé kvality a složení, od vysoce čistých (až 99% CaCO3) krystalických vápenců, přes fylitické vápence až vápnité fylity, až po různé typy dolomitických vápenců a dolomitů. Krasové jevy a jeskyně jsou v nich zastiženy většinou při okrajích starých zarovnaných terciérních plošin na hranách hluboce zaříznutých údolí. Na území rezervace ve východním svahu údolí Vošmendy je vystupuje krasový ostrov označovaný místním názvem „Zítkova skála“ (422-471 m n. m.). Je budován velmi čistými, bělavými vápenci uloženými v sericitických fylitech, jen v části nadloží je pruh sericitickochloritických fylitů. Těleso je protaženo ve směru vrstev ssz.-jjv. v délce cca 400 m, šířka dosahuje 200 m a zapadá 30-40° k vsv. (max. 20-50°). Nejširší je v centru a na jihu, zužuje se k ssz. a na západ od Vošmendy patrně vykliňuje. Jižní hranice je tektonická podle dislokace zjz.-vsv. Mocnost dosahuje 120 m. Podle N. Krutského se jedná o synklinálu překocenou k východu. Vápence vystupují až na povrch, jen v příčných erozních rýhách a ve starých meandrech Vošmendy jsou překryty až 5 m mocnými zvětralinami a náplavy (HROMAS 1975). Z krasových jevů jsou zde popsány, krasové vývěry a ponory, závrty, drobné škrapy a abri. Z karsologického hlediska je území významné i dosud ne zcela objasněnou krasovou hydrografií, která se projevuje závislostí vodního režimu jeskyní na výšce hladiny podzemních vod 1,5 km vzdálených vápencových tělesech v obci Jesenný. Příkladem je jeskyně Ponor Vošmendy (K162 50 10 J00004), která až do opuštění lomu v Jesenném plnila funkci ponoru a po zatopení lomové jámy, kdy se změnila úroveň krasových vod, jeskyně začala pracovat jako vydatný vývěr. Jeskyni tvoří stupňovitá, prudce k jihu až jihovýchodu klesající chodba, která byla po 10 m v hloubce cca 4 m neprůchodně zaplněnou fluviálními štěrky Vošmendy. Nad předpokládanými dutinami v pokračování ponoru se tvoří recentní závrtové deprese až propady. Z dalších významnějších jevů je popsána jeskyně Vykopaná (K162 50 10 J00003) ležící v jižní části tělesa. Jedná se o umělým výkopem rozšířenou krasovou dutinu o délce 4,5 m, šířce 1-2,8 m a výšce až 1,2 m vzniklou na křížení vrstev a puklin. Její pokračování k severu až východu je uzavřeno balvanitým závalem, přecházejícím v počvě do rozvětralého ostrohranného štěrku až jílovitého písku. Na skalních stěnách jsou známky koroze i mechanického působení mrazu. Výrazně zkrasovělé pukliny 8
s jílovitopísčitou výplní jsou odkryty i bývalým jámovým lůmkem na jižním okraji Zítkovy skály. N. Krutský (1968) zjistil geoelektricky několik zaplněných závrtů a vrtem v jižní části tělesa také zahliněné krasové dutiny v hloubce 21,8-29,3 m. Nejvýznamnější krasový objekt v rezervaci - jeskyni Na Vošmendě (K162 50 10 J00002) tvoří soustava úzkých a až 10m vysokých, pravoúhle se křížících puklinových chodeb. Výškově je jeskyně rozčleněna několika stupni tvořenými balvanitými závaly. Od vchodu v nejvyšším místě systému chodby postupně klesají až do hloubky 17 m, kde končí 3 m hlubokou propástkou. Další pokračování ve směru odtoku vody je uzavřeno sedimenty. Počvu jeskyně tvoří jílovitý písek až ostrohranný štěrk, místy překrytý sintrovými kůrami s hrázkami. Stěny na mnoha místech pokrývají sintrové náteky a zejména několik centimetrů mocné povlaky nickamínku, které často přecházejí v krápníkové tvary a záclony. Mimo to se zde nachází drobné excentrické krápníčky, brčka a množství jeskynních perel. Z jeskyně pochází nálezy cca 900 kusů kostí 19 druhů obratlovců a přibližně 90 ulit měkkýšů (15 druhů) náležející holocenním druhům, které reprezentují faunu velkých lesních celků z období před cca 1 až 1,5 tisíci lety. Z tohoto hlediska je významný nález vrásenky pomezní (Discus ruderatus). Některé nálezy, např. fosilizované čelisti netopýra velkouchého (Miotis bechsteini), dokládají, že v sedimentech jsou zachyceny pozůstatky již od atlantského období 6000-4000 l. př. n. l. (RYBÁŘ 1970, 1971). Vchod do jeskyně Na Vošmendě je v současné době zabezpečen plně vyhovujícím dvojitým ocelovým uzávěrem, jehož poslední úpravy proběhly v roce 2006. Pedologie V půdním pokryvu jsou zastoupeny kambizemě (kambizem dystrická a kyselá varieta kambizemě typické), místy značně skeletovité, v úzké nivě potoka jsou ostrůvky fluvizemě glejové, gleje typického i pseudogleje primárního. V dolní části území se na plošně menším výchozu vápenců vyvinuly rendziny (rendzina typická a kambická) (Mackovčin a kol. 2002). Botanika Lesní porosty tvoří z větší části smrkové monokultury s malou příměsí listnatých dřevin a jedle, v některých méně přístupných partiích nacházíme různým stupněm degradované fragmenty květnatých bučin a suťových lesů (Zítkova skála), resp. jde mnohdy o přítomnost diagnostických druhů bylinného patra těchto biotopů v podrostu smrkové kultury. Květena rezervace je i přes výše uvedené skutečnosti poměrně pestrá. Rostou zde bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), kopytník evropský (Asarum auropaeum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), devětsil bílý (Petasites albus), růže převislá (Rosa pendulina), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), ostřice prstnatá (Carex digitata), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), hrachor jarní (Lathyrus vernus), svízel vonný (Galium odoratum), svízel lesní (Galium sylvaticum), hruštice jednostranná (Orthilia secunda), břečťan popínavý (Hedera helix) a další. Na skalních výchozech Zítkovy skály roste sleziník routička (Asplenium ruta-muraria), sleziník červený (Asplenium trichomanes), puchýřník křehký (Cystopteris fragilis), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum) a zastoupeny jsou i druhy bučin a suťových lesů. Při toku Vošmendy nacházíme přirozené břehové porosty (jasanovo-olšový luh, v S části i mokřadní vrbinu). Vyskytuji se zde např. řeřišnice hořká (Cardamine amara), oměj šalamounek (Aconitum plicatum), bledule jarní (Leucojum vernum), škarda bahenní (Crepis paludosa), krabilice srstnatá (Chaerophyllum hirsutum), blatouch bahenní (Caltha palustris), mokrýš střídavolistý i vstřícnolistý (Chrysosplenium alternifolium, Ch. oppositifolium), čarovník prostřední (Circaea x intermedia), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), devětsil
9
lékařský i bílý (Petasites hybridus, P. albus), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), papratka samičí (Athyrium filix-femina), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), podbílek šupinatý (Lathraea squamaria), okrajově růže převislá (Rosa pendulina), často expanduje ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). V nivě Vošmendy se nacházejí vlhké, silně degradované, pcháčové louky s bohatým výskytem bledule jarní (Leucojum vernum) a roztroušeným omějem šalamounkem (Aconitum plicatum). V důsledku dlouhodobé absence obhospodařování zde dominuje ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), místy též chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Existují botanické údaje z let 1972 a 1986-1991 (souhrnně v práci Petříček, Faltys a Faltysová 1991). Fytocenologický průzkum byl proveden v roce 2008 před zahájením péče o travní porosty v nivě (ZO ČSOP Gáia 2008). Seznam všech rostlinných taxonů zaznamenaných v roce 2016 je součástí tohoto plánu péče – Příloha T3. Během vegetační sezóny 2016 byl potvrzen výskyt 196 taxonů. Nově byly z významnějších objeveny např. hruštice jednostranná (Orthilia secunda), hruštička menší (Pyrola minor) či žindava evropská (Sanicula europaea). O výskytu kapradiny laločnaté (Polystichum aculeatum) se poprvé zmiňuje ZO ČSOP Gáia (2008). Některé druhy uváděné v minulosti se nepodařilo potvrdit (např. vemeník dvoulistý – Platanthera bifolia, bradáček vejčitý – Listera ovata, žebrovice různolistá – Blechnum spicant, plavuň vidlačka – Lycopodium clavatum). Petříček, Faltys a Faltysová (1991) uvádějí celkem 277 taxonů a to nejen druhy rostoucí přímo na území PR, ale rovněž v ochranném pásmu a okolí (např. řada lučních druhů, které se v rezervaci nevyskytují). Zajímavá je populace oměje šalamounku (Aconitum plicatum), kterou autor srovnal s populacemi, které zná z Krkonoš. Některé statnější rostliny odpovídají determinačními znaky bez pochyb Aconitum plicatum. Menší, slabší a sterilní rostliny mohou být kříženci A. plicatum x A. variegatum (A. x exaltatum). Populace rostoucí v PR Údolí Vošmendy vyžadují další studium a revizi, zda všechny zde rostoucí exempláře patří pouze k A. plicatum. Mimochodem v práci Petříček, Faltys a Faltysová (1991) je odtud uváděn A. variegatum a výskyt A. plicatum (syn. A. firmum) je považován za omyl. Zoologie Kromě běžných druhů živočichů žijí v údolí potoka ledňáček říční (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus), v potoce pstruh potoční (Salmo trutta), ve vlhkých roklích byl pozorován mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Z motýlů je odtud znám batolec duhový (Apatura iris) (Mackovčin a kol. 2002). Průzkum členovců v PR proběhl v roce 2007 (Mlejnek 2007). Celkem bylo zjištěno 93 taxonů patřících do 8 řádů a 20 čeledí. Nejbohatší druhové zastoupení má řád brouků (Coleoptera), kterých bylo zjištěno celkem 73 druhů. Následují pavouci (Araneida) se 12 druhy. Méně početné jsou mnohonožky (Diplopoda) – 3 druhy, stonožky (Chilopoda) – 3 druhy, stejnonožci (Isopoda) – 2 druhy. Podzemní prostory obývá pavouk Porrhomma egaria. Určitá vazba na jeskyně byla prokázána i u brouků (Catops picipes, Choleva glauca, Omalium rivulare, Quedius mesomelinus, Q. suturalis). V suťových lesích žije Catops longulus, na vlhkých stanovištích s úplným zastíněním Leistus piceus. Za nejvýznamnější nález lze považovat střevlíka Cychrus attenuatus, který je řazen mezi reliktní druhy. Kvalitu přírodního prostředí zde dokládají rovněž další druhy střevlíků: Cychrus caraboides, Pterostichus burmeisteri a Molops piceus. Ze zvláště chráněných zde žije ohrožený střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri). V letech 1985 a 1986 zde prováděl zjišťování stavu a kroužkování netopýrů RNDr. Flousek.
10
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu
bledule jarní – Leucojum vernum
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ hojně, tisíce exemplářů – trsy, řídké porosty roztroušeně, desítky trsů neznámá
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ohrožený
popis biotopu druhu, další poznámky
silně ohrožený
břehové porosty potoka, travní porosty při levém břehu, prameniště břehové porosty potoka, travní porosty při levém břehu dle údajů AOPK
silně ohrožený ohrožený
dle údajů AOPK pravý břeh potoka Vošmendy
ohrožený
lesní cesty, okraje smíšených lesů, vlhká údolí, zarostlé paseky zjištěny pobytové stopy
oměj šalamounek – Aconitum plicatum mlok skvrnitý – Salamandra salamandra ještěrka obecná – Lacerta agilis neznámá střevlík Scheidlerův - Carabus 2007 – 1 exemplář scheidleri batolec duhový – Apatura iris neznámá
ohrožený
veverka obecná – Sciurus vulgaris mravenci rodu Formica čmeláci rodu Bombus
neznámá
ohrožený
hojný občasně
ohrožený ohrožený
ledňáček říční - Alcedo atthis netopýr vodní - Myotis daubentonii vranka obecná - Cottus gobio
neznámá malá – 3ks
silně ohrožený silně ohrožený
neznámá
ohrožený
zjištěny v lokalitě zjištěny v lokalitě - potravní vazby na sekaných loukách dle podkladových údajů Průzkum Flousek 1993, 3ks
pozorován 2004 na + dílčí plán povodí toku Vošmendy, NDOP AOPK ČR čáp černý - Ciconia nigra neznámá silně ohrožený pozorován 2015 Dále je uváděn historický výskyt netopýrů. Zda obývají území i v současnosti a v jaké početnosti není autorovi známo.
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Stručná historie speleologického výzkumu (Ouhrabka 2013): Významný impuls ke speleologickému výzkumu celé oblasti údolí Vošmendy dal objev jeskyně Na Vošmendě, která byla odkryta bozkovskými jeskyňáři 23. června 1961. Do vstupní chodby pronikli sondou vedenou v místě zjištěné ventaroly. Pro umožnění průzkumu dalších části jeskyní bylo nutné postupně rozšířit několik velmi úzkých míst. Součástí výzkumu jeskyně bylo vyhodnocení nálezu množství úlomků kostí ležících na dně chodeb. V letech 1969-1971 zde byl proveden podrobný zoologický a paleontologický průzkum (RYBÁŘ 1970, 1971). Ve stejné době (1971-72) proběhlo v údolí Vošmendy několik barvících pokusů, jejichž cílem bylo zjistit charakter proudění krasových vod, zejména najít vývěry vody propadající se v té době do podzemí (v určitých obdobích se zde ponářel celý tok Vošmendy s průtokem více jak 20 l/s (ŘEHÁK, JÍNOVÁ 1972). Speleologický průzkum se v těchto letech soustředil na prolongaci jeskyně Ponor Vošmendy. Nebyl však dokončen z důvodu výše zmiňovaných hydrologických změn a zatopení jeskyně po ukončení těžby v lomu v Jesenném. V letech 1974-75 byl proveden tektonický výzkum jeskyní a inventarizace krasových jevů v oblasti Bozkova, Jesenného a Roztok u Semil zahrnující i krasové těleso Zítkovy skály (HROMAS 1975). V pozdějším období byl speleologický průzkum prováděn pouze nesystematicky a nahodile. Více méně kontinuálně probíhalo 11
sledování, měření vydatnosti a chemizmu krasových vývěrů (MILKA 1987), které bylo završeno v letech 2001-2002 podrobnějším výzkumem provedeným v rámci diplomové práce A. Vojtěchovské členky ZO ČSS 5-01 Bozkov (VOJTĚCHOVSKÁ 2002). Okrajově se různí autoři zabývali výzkumem a srovnáním výskytu nickamínku z jeskyně Na Vošmendě s obdobnými výskyty v jiných oblastech ČR (LYSENKO 1969, ŽÁK et. al. 2006). Vchod do jeskyně Na Vošmendě je v současné době zabezpečen plně vyhovujícím dvojitým ocelovým uzávěrem, jehož poslední úpravy proběhly v roce 2006. Na území byla vybudována speleologická terénní stanice sloužící jako základna pro tento výzkum. V roce 1997 byla vyhlášena přírodní rezervace. Historická mapa z let 1836-1852 (dle http://www.mapy.cz)
b) lesní hospodářství Lesní porosty byly většinou přeměněny na smrkové monokultury. I v současné době dochází bohužel k zalesňování výhradně smrkem. Podíl melioračních a zpevňujících dřevin není většinou dodržen. Některé vykácené části nebyly zalesněny vůbec a jsou zarostlé náletovými dřevinami. V roce 2015 vznikla v S části PR holina, která byla opět zalesněna smrkem. Opakované pěstování smrku má negativní vliv zejména na ochuzování bylinného patra. Přesto se v některých méně přístupných místech (např. Zítkova skála) zachovaly prvky květnatých bučin a suťových lesů v mozaice se štěrbinovou vegetací skal. c) zemědělské hospodaření Okraje rezervace na styku se zemědělsky využívanými pozemky byly postiženy necitlivými rekultivačními zásahy. Vlhké louky v nivě byly koseny v 80. a 90. letech 20. stol. v rámci ochranářských táborů, poté zřejmě až do roku 2009 nekosené a podléhaly degradacím. V současné době jsou každoročně kosené. Druhová diverzita vzrůstá jen velmi pomalu (porosty expandující ostřice třeslicovité (Carex brizoides) či chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), podařilo se zde však úspěšně eliminovat náletové dřeviny. d) myslivost V území se nachází krmelec se seníkem. Negativní je vliv vysokých stavů zvěře na přirozené zmlazení listnatých dřevin a jedle bělokoré (Abies alba). Odstraněním krmelce by se snížila atraktivita území PR pro zvěř.
12
Honitba CZ 51071110704 Roztoky - Helkovice, CZ 5107110706 Bozkov. Plán péče nenavrhuje omezení lovu v lokalitě, naopak je doporučena redukce nadměrného počtu jelení a srnčí zvěře. e) rekreace a sport V roce 2015 byla vybudována naučná stezka včetně interaktivních prvků a povalového chodníku (zčásti v trase původní naučné stezky z 80. let 20. stol.). Došlo k vyčištění profilu stezky od náletových dřevin, k odstranění vyvrácených a popadaných stromů, pěšina byla stabilizována drobnými terénními úpravami, spočívajícími ve vyrovnání průchodného profilu v šířce cca 60 cm, zajištění okrajů stezky dřevěnou kulatinou a její dosypání dřevěnou štěpkou smíchanou se stávající zeminou. V blízkosti koryta toku Vošmendy byl okraj cesty zpevněn rovnaným přírodním kamenem. Zamokřené úseky byly zprůchodněny dřevěným povalovým chodníkem o šířce 60 cm. Jsou zde umístěny 3 ks informačních tabulí a 5 ks interaktivních herních prvků, prolézačka a dřevěné posezení. Návštěvnost je přiměřená a nemá v současné době negativní vliv na předměty ochrany. K nepříznivým jevům patří činnost „divokých speleologů“, především narušování uzávěru Jeskyně na Vošmendě a nežádoucí návštěvy jeskyně vedoucí k poškozování výzdoby. Lesní cesty a pěšiny, ale též niva potoka jsou často využívány k projížďkám na terénních motocyklech a čtyřkolkách. Dochází tak k přílišné disturbanci a ničení populací bledule jarní, oměje šalamounku a dalších druhů. f) těžba nerostných surovin Ložisko krystalických vápenců bylo v minulosti v JV části těženo v drobném jámovém lůmku. Na plochém vrcholu Zítkovy skály jsou pozůstatky po historické těžbě železných rud. Na území byl proveden podrobný ložiskový geologický průzkum a vyhodnoceny zásoby krystalického vápence. Vlivem těžební činnosti na ložisku vápenců v Jesenném (zastavena v 70. letech 20. stol.) došlo na území rezervace ke změně hydrologických poměrů krasových vod. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Ochranné pásmo vodního zdroje – II. stupně – vnitřní (vrt Jesenný) Vod/1342/85/86 ÚSES - biocentrum lokální Vošmenda jeskyně Územní plán obcí Bozkov a Roztoky u Semil ve znění pozdějších změn Národní plán povodí Labe 2015-2021 Plán dílčího povodí Horního a středního Labe 2015-2021 Honitba CZ 51071110704 Roztoky - Helkovice, CZ 5107110706 Bozkov LHP LHC Tanvald – les zvláštního určení LHO Semily – Semilsko – hospodářský les Chráněná ložisková území – Roztoky u Semil (č. CHLÚ: 17890000, surovina CaCO3) Výhradní ložiska nerostných surovin – Jesenný-Zítkova Skála (č. ložiska: 3178900, surovina CaCO3, dosud netěženo) Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Zásady územního rozvoje Libereckého kraje Výjimky z ochranných podmínek či souhlasy k činnostem – výjimka ze zákazů dle § 34 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů k činnostem nevratně poškozovat půdní povrch a povolovat a umisťovat nové stavby v Přírodní rezervaci Údolí Vošmendy dle Průvodní a technické zprávy „Naučná stezka Bozkov – PR Údolí Vošmenda“. O udělení výjimky a souhlasu bylo žádáno na období do 31.5.2015. Správní řízení bylo zahájeno 13.10.2014. Výjimka ze zákazů pro Českou speleologickou společnost- monitoring a výzkum jeskyní. Změny plánu péče nebyly projednávány.
13
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka
23 Podkrkonoší 501856 LHO Semily - Semilsko
Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství
23 Podkrkonoší LHC Tanvald, identifikátor LHC 1386, ID27016
Nižší organizační jednotka
7,4514 1.1.2013 – 31.12.2022 -----
3,35 1.1.2013 – 31.12.2022 LČR s.p. - LS Jablonec nad Nisou, lesní správce Ing. Michal Hovorka revír Bozkov
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů (dle OPRL) Přírodní lesní oblast: 23 - Podkrkonoší Soubor lesních Název SLT typů (SLT) 3L Jasanová olšina 4K Kyselá bučina 4S Svěží bučina 4A Lipová bučina 5V Vlhká jedlová bučina 5U Vlhká jasanová javořina Celkem
Přirozená dřevinná skladba SLT OL7, JS3, SM BK7, DB1, JD2 BK8, JD2 BK6, JV1, LP2, JD1 BK5, JD4, KL1, JS JS4, BK3, JD2, JV1, SM, DB
Výměra (ha) 3,25 5,27 1,58 2,18 0,45 0,48 13,21
Podíl (%) 24,6 39,7 12,0 16,6 3,4 3,7 100 %
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany smrk ztepilý SM jedle bělokorá JD Listnáče dub zimní DBZ buk lesní BK javor mléč JV javor klen KL olše lepkavá OL jasan ztepilý JS lípa malolistá LP bříza bělokorá BR jeřáb ptačí JR
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
Přirozené zastoupení (ha)
Přirozené zastoupení (%)
8,39 0,40
76,4 3,6
0,02 1,85
0,15 14,08
0,08 0,01 0,07 0,28 0,90 0,42
0,7 0,1 0,6 2,5 8,2 3,8
0,53 6,57 0,26 0,04 2,27 1,17 0,43 -
4,03 50,01 1,98 0,30 17,28 8,90 3,27 -
14
OS
topol osika vrby ostatní keře
Celkem
0,23 0,09 0,13 11
2,1 0,08 1,2 100 %
-----
-----
Přirozená dřevinná skladba v této Tab. dle minulého plánu péče (tj. dle OPRL). Nejsou zde však zachyceny veškeré vtroušené dřeviny (ty uvedeny podrobně v Příloze T1 a v botanickém průzkumu – Příloha T3). Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. M1 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů – příloha č. M5 2.4.2 Základní údaje o tocích Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán
Vošmenda 1-05-01-0770-0-00; ID toku 10100674 PR se nachází přibližně v polovině 12,3 km dlouhého potoka lososové vody ----PLA kód 4, Povodí Labe s.p. ČRS MO Semily Vošmenda 1 – od ústí s Horskou Kamenicí až k pramenům - 6,2 km, celý revír je chovný - rybolov zakázán - pstruhová voda ---
Zdroj dat o toku: http://eagri.cz/public/web/mze/voda/aplikace/cevt.html
Příloha: - tabulka “Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů“ – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3
15
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V 80. letech probíhalo kosení lučních porostů v rámci ochranářských táborů a byla zřízena naučná stezka, která však po roce 1989 zanikla. Realizovaly se kontrolní sestupy do jeskyně Na Vošmendě, při kterých byly z jeskyně vyklizeny zbytky starého nářadí a drobné odpadky a suť deponovaná ve vstupní části jeskyně. V rámci těchto návštěv byla ověřována možnost otevření nového vchodu v nejvzdálenější části jeskyně. Vzhledem k poloze této části jeskyně pod nebo přímo v hraně skalního svahu bylo velice těžké určit přesné místo pro jeho otevření. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto provést nové zaměření a teprve na základě přesné lokalizace rozhodnout o dalším postupu. Drobné ověřovací sondážní práce probíhaly v koncovém kanálu na dně propástky a na povrchu v místě dlouhodobě sledované ventaroly u paty stěny Zítkovy skály. V tomto místě byl v několika předešlých zimách pozorován výrazný mastný flek. Sondou zde však nebyly zjištěny žádné otevřené pukliny ani jiné zjevné příčiny výronu teplého vzduchu. V koncové části jeskyně byl proveden pokus o orientační zaměření komína a propástky pomocí lavinového hlásiče (ARVA evolution+) a celá jeskyně znovu zaměřena přístrojem DISTO X pro potřeby vytyčení koncového místa na povrchu. Jeho vytyčení na povrchu bylo provedeno na základě připojené podzemní situace pomocí přístroje SOOKIA SET 4A a ověřeno za použití proudu vody čerpaného do blízkých otevřených puklin. Ve vytyčeném místě bylo takto prokázáno přímě propojení puklin s koncovou částí jeskyně nad propástkou. Byla provedena běžná údržba uzávěru. Vnější vchodový uzávěr byl očištěn a natřen barvou. Dále bylo nutné provést opravu uzavíracího mechanizmu vnitřního nerezového poklopu. Byla provedena výměna zajišťovacích šroubů. Na území v blízkém okolí vchodu do jeskyně probíhala v minulých letech těžba dřeva. Část dřevního odpadu (větve) byla v této době deponována přímo na uzavřeném vchodu do jeskyně a jeho bezprostředním okolí čímž byl po velkou část roku znemožněn přístup do jeskyně. Byl proveden úklid větví z okolí vchodu a jeskyně znovu zpřístupněna pro speleologické práce. Na území PR byl také prováděn běžný úklid odpadků podél původní trasy naučné stezky, z okolí ponorů, vývěrů, propadů a závrtů. V rámci úklidu byl odklizen spadlý strom z prostoru krasového vývěru (Ouhrabka 2013). Byl zajištěn druhý vchod do jeskyně. Došlo k vykácení starého smrkového porostu v S části území PR a bohužel k opětovnému zalesnění smrkem (nedošlo tak k realizaci návrhů stanovených v minulém plánu péče). Na vrcholu Zítkovy skály došlo naopak k pozitivnímu odtěžení několika SM a v oplocence byl vysazen KL, JD a dále jsou přítomny dřeviny z náletu. V některých mladých porostech je silně zanedbána prořezávka (husté neprůchodné porosty s dominancí SM a náletových dřevin – např. BR, OS apod.). Na většině území není ponecháváno dostatečné množství mrtvého dřeva k zetlení. Je třeba lesnickému hospodaření v této PR věnovat vyšší pozornost a postupně obnovovat přirozenou dřevinnou skladbu. Vlhké louky v nivě nebyly do roku 2008 pravidelně koseny a postupně tak zarůstaly náletovými dřevinami a konkurenčně silnými druhy travin a bylin. Po roce 2008 došlo k obnovení péče o luční porosty – každoročně jsou koseny a zároveň s tím odstraňovány i případné náletové dřeviny. Pokosená biomasa je shromažďována v okrajových zónách travních porostů, kde může sloužit mj. jako líhniště plazů. V současnosti již nedochází ke hromadění stařiny, což má pozitivní vliv na zvláště chráněné druhy rostlin (bledule jarní Leucojum vernum, oměj šalamounek - Aconitum plicatum). Travní porosty jsou však bohužel i přes uvedenou péči stále silně degradované a to především expanzí ostřice třeslicovité (Carex brizoides) a chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) a jsou druhově značně
16
ochuzené, struktura a funkce je méně příznivá až nepříznivá. Je tedy nezbytné v každoročním kosení pokračovat i nadále, aby se stav degradovaných pcháčových luk zlepšil. V roce 2015 zde byla vybudována velmi zdařilá naučná stezka, která vede zhruba v trase původní stezky a pokračuje i mimo území rezervace. Na dílčí ploše 1 jsou umístěny prolézačka, posezení a též interaktivní herní prvky. Vybudování naučné stezky je velmi pozitivní a vede návštěvníky ke kladnému vztahu k přírodě. Je nezbytné udržovat veškeré prvky naučné stezky v bezvadném stavu. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize V tomto území je v případě kolize prioritní především zachování neživých předmětů ochrany.
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů – příloha č. M5 Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 1
Kategorie lesa les zvláštního určení
Soubory lesních typů 3L, 4K, 4S, 4A, 5V, 5U
Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě 3L JS 3-4, OL 6-7, JV, KL, JL, DB 4K BK 7, DBZ 1, JD 2 4S BK 8, JD 2 4A BK 5-6, JD +-1, LP 2, JV 1-2, JLH 5V BK 2-5, JD 2-4, KL 1-3, JS +-2, JLH 1, SM -1 5U SM 2-4, JD 2-3, BK 1-2, JS 1-2, (KL, JV) 2-3, JLH +-1 Porostní typ A Bukový, smíšený
Porostní typ B Olšový
Porostní typ C Smrkový
Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) výběrný, podrostní, předsunuté skupiny nebo úzké pruhy (kotlíky)
Hospodářský způsob (forma) většina bez zásahu, příp. výběrný
Obmýtí 120-150
Obmýtí 80-100
Hospodářský způsob (forma) aktuálně především výběrný (porosty které nejsou v mýtním věku), podrostní, násečný, předsunuté skupiny nebo úzké pruhy (kotlíky, náseky, pruhová clonná seč) Obmýtí Obnovní doba 110 40
Obnovní doba 30-40
Obnovní doba 20
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty
17
Věkově, prostorově a druhově rozrůzněné přírodě blízké porosty
Věkově, prostorově a druhově rozrůzněné přírodě blízké porosty
Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Využívat přirozenou obnovu. Využívat výhradně přirozenou Uvolnit zmlazení. Plotit juv. JD. obnovu – přirozené zmlazení olše Umělá obnova dřevinami atd. přirozených dřevin. odpovídajícími přirozené skladbě. Nevnášet exotické topoly apod. Těžbu provádět v době vegetačního klidu.
Postupně převést během vyšších desítek let na les přírodě blízký s diferencovanou věkovou a prostorovou strukturou a druhovým složením odpovídajícím přirozenému Dle LHP, LHO. Kde je to možné, tam využívat přirozenou obnovu (na mnoha plochách však nepravděpodobná). Většinou je nutná umělá obnova dřevinami odpovídajícími přirozené skladbě. Těžbu provádět v době vegetačního klidu.
Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 3L JS 30-40, OL 60-70, JV, Oplocení proti okusu zvěří. KL, JL, DB Břehové porosty v tomto deceniu uměle neobnovovat. 4K BK 70, DBZ 10, JD 20 4S BK 80, JD 20 4A BK 50-60, JD +-10, LP 20, JV 10-20, JLH 5V BK 20-50, JD 20-40, KL 10-30, JS +-20, JLH 10, SM -10 5U SM 20-40, JD 20-30, BK 10-20, JS 10-20, (KL, JV) 20-30, JLH +-10 Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Nutná ochrana proti buřeni Ochrana proti buřeni ožínáním, Nutná ochrana proti buřeni ožínáním dle potřeby, nepoužívat nepoužívat herbicidy. ožínáním dle potřeby, nepoužívat herbicidy, ochrana proti okusu herbicidy, ochrana proti okusu plocením. Redukce jehličnanů plocením. Redukce jehličnanů (kromě JD). (kromě JD). Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ochrana proti kůrovci včasným Podmáčený terén – zamezit odstraněním kůrovcových přílišné disturbanci. stromů. Mechanická ochrana proti okusu. Neumisťovat nová myslivecká zařízení, stávající přesunout mimo PR. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Včasné vytěžení kůrovcového dříví Odstranění příp. stromů a polomů. Jednotlivé souše, padlých do vodního toku či na vývraty a zlomy listnáčů, které stezku (období mimo fenofáze dovolují jejich bezpečné bledule jarní). ponechání přirozenému rozpadu, nezpracovávat – zvýšit tak podíl mrtvého dřeva. Šetrné přibližování dřevní hmoty. Používat dopravní technologie nepoškozující půdní povrch. Poznámka
18
Ochrana proti kůrovci včasným odstraněním kůrovcových stromů. Mechanická ochrana proti okusu. Neumisťovat nová myslivecká zařízení.
Včasné vytěžení kůrovcového dříví a polomů.
Dle aktuálních potřeb odstraňování polomů a pádem hrozících stromů v okolí stezky (bezpečnost návštěvníků). Výskyt ohrožených druhů rostlin. Lesní estetika – ponechávat staré listnaté stromy přirozené dřevinné skladby, především doupných stromů a JD (cca 10 stromů na ha). Důležitá je i přítomnost mrtvého dřeva v různém stupni rozkladu. Okolí vstupu do jeskyně ponechat bez zásahu. Zamezit kontaminaci vod. Dbát na protierozní ochranu území. Předpokládá se, že v případech nejméně zachovalých typů přírodních stanovišť, podobně jako v případech biotopů zcela pozměněných (mapovaných jako X9A), povede dodržování ustanovení platného zákona č. 289/95 Sb. o lesích a jeho prováděcích předpisů ke zlepšení současného stavu (recentně dominující SM bude za několik desítek let subdominantní).
b) péče o vodní toky Přirozené břehové porosty Vošmendy se štěrkopískovými náplavy ponechat prozatím bez zásahu samovolnému vývoji, průběžně odklízet naplavené odpadky, zamezit vjezdu motorových vozidel, v případě pádu stromů do toku provést šetrné odstranění v době vegetačního klidu. Vyloučit jakékoli nevhodné zásahy do toku. c) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní plochy č. 1, 2, 3 (louky) Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
ruční kosení 1x ročně 1x ročně křovinořez, kosa konec 6 až konec 9 fázová seč, mozaikovitá seč – z entomologického hlediska je vhodné pokosit travní plochy postupně během sezóny (nikoli naráz v jednom termínu) nejlépe od konce června do konce září po částech (nepravidelné laloky, ovály, pruhy apod.); úklid pokosené biomasy po jejím zaschnutí na kupy do míst ochranářsky méně významných bez výskytu zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, nejlépe do okrajů smrkových monokultur, kde není bylinný podrost; vhodné je část biomasy využít na vytvoření líhnišť pro plazy s obvodovou konstrukcí z kulatiny; pokosená biomasa bude odklizena do 10 dní od seče; během daného roku budou pokoseny celé travní plochy, ale v různých termínech; obsekání rostlin oměje šalamounku (Aconitum plicatum); kosit před vymetáním expanzívních druhů ostřice třeslicovitá (Carex brizoides) a chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)
d) péče o rostliny Rostliny oměje šalamounku (Aconitum plicatum) nekosit, ale obsekávat a ponechat je asimilovat a vysemenit. Ochranářsky významné luční druhy (zde především bledule) budou podporovány navrženým kosením (eliminace stařiny), čímž budou zároveň tlumeny druhy expanzivní. e) péče o živočichy Dodržovat zásady uvedené u kosení travních ploch – tedy realizovat kosení ve fázích a mozaikovitě či v pruzích.
19
V lesních porostech ponechávat veškeré staré doupné stromy (především BK, JD, KL, včetně jejich torz a zlomů pro ptactvo a hmyz. Odstraňovat pouze stromy, které by měly ohrozit bezpečnost a zdraví návštěvníků procházejících po naučné stezce. Přesunout krmelec se seníkem mimo území PR a podporovat redukci srnčí a vysoké zvěře v lokalitě. f) péče o útvary neživé přírody - šetrné lesní hospodaření v okolí povrchových krasových jevů - údržba uzávěrů vchodů do jeskyně - odstranění pozůstatků z dřívějších průzkumných prací v jeskyni – vyklizení deponií z jeskyně - očištění sintrových útvarů v hlavní chodbě jeskyně od bláta (omytí vodou) - krasové propady, závrty, vývěry udržovat bez odpadků, dřevní hmoty, klestí apod. - běžná údržba terénní stanice ČSS 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Příloha: - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 c) útvary neživé přírody Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2 d) nelesní pozemky Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Rozloha ochranného pásma „ze zákona“ je postačující. Provést opravu v systému ÚSOP - dle nařízení o zřízení PR č. 6/2006 (Čl. 4) zabezpečuje rezervaci před rušivými vlivy z okolí ochranné pásmo tzv. „ze zákona“, tj. v pruhu širokém 50 m podél hranice rezervace, nejedná se o ochranné pásmo vyhlášené, jak je v současnosti uvedeno v ÚSOP. Z hlediska zachování diverzity živé přírody nepokračovat v zalesňování nekosených travních ploch S od PR. Louky v OP kosit extenzivně cca 2x ročně. V lesních porostech podporovat přirozenou dřevinnou skladbu a hospodaření provádět šetrnými technologiemi. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Zhruba v polovině platnosti plánu péče obnovit pruhové značení na hraničních stromech a natřít stojany s madonkou a státním znakem.
20
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Byly zjištěny rozdíly v rozloze u některých pozemkových parcel v k.ú. Roztoky u Semil, vzniklé digitalizací map v území. Upozorňuje se, že v případě přehlašování PR Údolí Vošmendy je třeba tyto změny zohlednit. Další změny rozloh u pozemků mohou následovat i v dosud nezdigitalizovaném k.ú. Bozkov. Proto se doporučuje případně změny nařízení o zřízení PR učinit až po dokončení procesu digitalizace. Na základě průzkumů zvážit rozšíření PR o tok Vošmendy a přilehlou nivu severně od současné PR (přirozený meandrující tok, pravděpodobně významný i z hlediska botanického a zoologického). Návrhy na změnu druhů pozemků: P.p.č. 1556 k.ú. Roztoky u Semil (lůmek) přičlenit k PR (v terénu dle pruhového značení je součástí PR). P.p.č.1553 k.ú. Roztoky u Semil druh pozemku TTP změnit na lesní pozemek, dle skutečného stavu na místě (musí však zažádat vlastník pozemku). Možnost vyžádat si adekvátní odklad povinnosti zalesnění podle lesního zákona za účelem prodloužení doby zajištění porostu ve prospěch přirozené zmlazení. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Udržovat vybudovanou naučnou stezku včetně interaktivních prvků (doplňování štěpky, prořezávka náletu, kosení podél cesty a instalovaných prvků, nátěry a další opravy dle aktuálních potřeb). Přemístit duplicitní informační tabuli o rezervaci na přístupovou cestu od Staroveského potoka. Realizovat opravu erodované svážnice v J části PR autochtonním materiálem. Vybudování zábrany proti vjezdu motocyklů a čtyřkolek. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Udržovat v dobrém stavu vybudovanou naučnou stezku včetně jejích interaktivních prvků. Veškerá tato zařízení jsou nyní (2016) ve výborném stavu a jejich rozsáhlejší údržba se předpokládá cca v polovině platnosti plánu péče. Je možné uvažovat o vydání brožury informující o přírodních hodnotách PR. Jeskyně v PR lze využít pouze k ojedinělým speleologickým exkurzím v doprovodu odpovědného člena ČSS. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Realizovat speleologický průzkum jeskyně Na Vošmendě a dalších krasových jevů, invantarizaci geologickou a speleologickou, další inventarizace zoologické (obratlovci, bezobratlí vč. nočních průzkumů „lov na světlo“, netopýři). Případné sedimenty v jeskyni podrobit paleontologickému průzkumu. Monitorovat stav luk a vliv hospodaření v lesích z hlediska botanického a zoologického (možnost založení trvalých monitorovacích ploch). Studium populace oměje šalamounku (Aconitum plicatum).
21
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Jednorázové a časově omezené zásahy údržba pruhového značení, stojanů se státním znakem (cca rok 2021) speleologický průzkum a dokumentace geologický průzkum zoologické průzkumy (vybrané skupiny bezobratlých, obratlovci, netopýři, noční entomologický průzkum) očista výzdoby v jeskyni Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)
Orientační náklady za rok (Kč)
----------
20 000,-
----------------------------
15 000,10 000,40 000,-
-------------------
12 000,97.000,-
Opakované zásahy ruční kosení travních porostů údržba naučné stezky, úklid odpadků apod. aktuálně potřebné práce práce v jeskyni (údržba uzávěrů, očista jeskyně) 3x v deceniu Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč) Pozn.: Lesnické zásahy nebude hradit OOP.
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
----------
25 000,20 000,-
250 000,200 000,-
5 000,-
15 000,-
50 000,-
465 000,562.000,-
4.2 Použité podklady a zdroje informací DVOŘÁK, J. 2009. Přírodní památka Údolí Vošmendy. Krkonoše – Jizerské hory, 42, 5: s. 40. DVOŘÁK, J. 2010. Meandry Vošmendy. Krkonoše – Jizerské hory, 43, 4: s. 41. GRULICH, V. 2012. Red List of vascular plants of the Czech Republic. 3. vyd. In Preslia, Praha: 84 (3), s. 631-645. HROMAS, J. 1975. Tektonická analýza oblasti Jesenný-Bozkov ve vztahu ke krasovým jevům. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Praha. HROMAS, J. (ed.) a kol. 2009. Jeskyně. In: Mackovčin, P. - Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XIV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 608 s. JÍNOVÁ, J. - ŘEHÁK, J. 1972. Barvící pokus v údolí Vošmendy. Československý kras, 24, s. 101-103.
22
KOLEKTIV 2004. Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice. Základní doporučení pro hospodářské soubory. Planeta – odborný časopis pro životní prostředí, 12, 3: s. 1-23. KUBÁT, K. (ed.) 2002. Klíč ke květeně České republiky. 1. vyd. Praha: Academia. 928 s. KUČERA, B. - TURNOVEC, I. (eds.) 1997. Kras Krkonoš a Podkrkonoší. In Příroda. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 9, s. 1–114. KRUTSKÝ, N. et al. 1968. Závěrečná zpráva Jesenný - Bozkov 512 320 035. Surovina: vápenec. Etapa: vyhledávání. Stav ke dni: 31.3.1968. - Geoindustria. Geofond Praha. KŘÍŽ, L. 1988. Zpráva o provedení hydrogeologického průzkumu na lokalitě Jesenný, okres Semily. - Vodní zdroje Praha. Geofond Praha. LYSENKO, V. 1969. Nickamínek – jeho vznik. Československý Kras, 21, s. 123-124. MACKOVČIN, P. - SEDLÁČEK, M. et KUNCOVÁ, J. (eds.) 2002. Liberecko. In: MACKOVČIN, P. et SEDLÁČEK, M. (eds.) Chráněná území ČR - svazek III. 1.vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 331 s. MILES, P. 1970. Netopýři Krkonoš. Krkonoše, 3, 1: s. 8-10. MILKA, D. 1987. Zpráva o prováděných pracech v krasové lokalitě - navrhovaná SPR Údolí Vošmendy, k.ú. Bozkov, Roztoky u Semil, Vč. kraj, v letech 1982 - 1986. – Archív ČSS Praha. MÍCHAL, I. et PETŘÍČEK, V. (eds.) 1998. Péče o chráněná území II. Lesní společenstva. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 714 s. MLEJNEK, R. 2007. Faunistický průzkum PR Údolí Vošmendy zaměřený na členovce (Arthropoda). 7 s. + přílohy. Ms. Depon.in: Krajský úřad Libereckého kraje, OŽPZ (rezervační kniha PR). MODRÝ, M. et SÝKOROVÁ, J. 2004. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, resort životního prostředí a zemědělství. s. 111. MORAVEC, J. et al. 1995. Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. In Severočeskou přírodou. Litoměřice. s. 1 - 206. OUHRABKA, V. 2013. Zpráva o provedení managementových prací v PR Údolí Vošmendy v roce 2013. 4 s. + přílohy. Ms. Depon.in: ČSS, základní organizace 5-01 Bozkov. OUHRABKA, V. – FRIEB, L. – HAVLÍČEK, K. 2005. Plán péče pro PR Údolí Vošmendy na období 2006-2015. 17 s. + přílohy. Ms. Depon.in: Krajský úřad Libereckého kraje, OŽPZ (rezervační kniha PR). PETŘÍČEK, V. – FALTYS, V. – FALTYSOVÁ, H. 1991. Návrh státní přírodní rezervace Údolí Vošmendy. Botanický inventarizační průzkum. 15 s. Ms. Depon.in: Krajský úřad Libereckého kraje, OŽPZ (rezervační kniha PR). PETŘÍČEK, V. (ed.) 1999. Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 456 s.
23
RYBÁŘ, P. 1970. Subrecentní fauna z jeskyně v údolí Vošmendy u Bozkova na Semilsku. In Acta musei Reginaehradecensis S.A., 11, s. 31-37. RYBÁŘ, P. 1971. Nové poznatky o holocenní fauně z jeskyně v údolí Vošmendy u Bozkova. In Acta musei Reginaehradecensis S.A., 12, s.139-150. ŘEHÁK, J. 1964. Jeskyně a krasové jevy v údolí Vošmendy u Bozkova. Československý kras, 16, s. 17–21. ŘEHÁK, J. 1974. Krkonošský kras. Krkonoše, 7, 1: s.14-15, 2: s.14-15. SÝKOROVÁ, J. – VLČKOVÁ, R. – MODRÝ, M. 2015. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, odbor životního prostředí a zemědělství. 3. přepracované a doplněné vydání. s. 129. VACA, O. 1969. SPR Vošmenda, návrh. Lesnický posudek k návrhu SPR. 12 s. Ms. Depon.in: Krajský úřad Libereckého kraje, OŽPZ (rezervační kniha PR). VÍTEK, J. 1990. Drábova pec v údolí Vošmendy. Památky a příroda, 15, 4: s. 246-247. VOJŤECHOVSKÁ, A. 2002. Hydrogeologie karbonátových výskytů v krkonošsko – jizerském krystaliniku. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Praha. ZPRÁVY o činnosti České speleologické společnosti, základní organizace 5-01 Bozkov za roky 2005, 2006, 2007 a 2010. Archiv ČSS. ZO ČSOP Gáia, 2008. Fytocenologický průzkum přírodní rezervace Údolí Vošmendy. 7 s. + mapová příloha. Ms. Depon.in: Krajský úřad Libereckého kraje, OŽPZ (rezervační kniha PR). ŽÁK, K. et al. 2006. Revize výskytu nickamínku ve Velikonoční jeskyni u Týnčan. Český kras 32, s.17-25. ŽITNÝ, L. 1965. Návrh pokračování hydrogeologických prací a možnost jímání podzemní vody v oblasti krystalických vápenců u Jesenného u Vysokého nad Jizerou. - Vodní zdroje Praha. Geofond Praha. ŽITNÝ, L. 1984. Jesenný - vrt, návrh pásem hygienické ochrany. - Vodní zdroje Praha. Geofond Praha. ŽIŽKA, V. 1977. Hydrogeologický průzkum na lokalitě Jesenný, okres Semily, doplnění závěrečného zhodnocení prací z let 1975 - 1976. - Vodní zdroje Praha. Geofond Praha. Zákon č. 114/1992 Sb. Vyhláška č. 395/1992 Sb. Vyhláška č. 64/2011 Sb. ISO 690 Vyhlašovací dokumentace PR. Data z USOP. http://drusop.nature.cz/ Data z ČÚZK. http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Data z UHUL. http://geoportal1.uhul.cz/OprlMap/ Zásady územního rozvoje Libereckého kraje. http://oupsr.kraj-lbc.cz/page2416/Uzemne-planovaci-dokumentykraje/Zasady-uzemniho-rozvoje-Libereckeho-kraje Mapové podklady: http://eagri.cz/public/app/uhul/ds_lho/ http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=mp_heis_voda&TMPL=AJAX_MAIN&IFRAME=1&LEGEND_ HIDE=0&QUERY_SELECTION=1&FULLTEXT_CHECKED=1# http://eagri.cz/public/web/mze/voda/aplikace/cevt.html http://geoportal.kraj-lbc.cz/mapy
24
https://mapy.cz/19stoleti?x=15.3329873&y=50.6425580&z=12&l=0 http://sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/ http://janitor.cenia.cz http://geoportal.lesycr.cz/ITC/default.aspx?ck=1&SID=# http://webgis.nature.cz Vlastní terénní šetření v letech 2014 až 2016. Za poskytnutí informací a dat k PR Údolí Vošmendy děkuji Ing. Kláře Špiklové a Mgr. Vratislavu Ouhrabkovi.
Plán péče zpracoval (datum, podpis, razítko):
V Lomnici nad Popelkou 15.9.2016 Mgr. Martin Šťastný
4.3 Seznam používaných zkratek Zkratky dřevin dle Kolektiv (2004) AOPK – Agentura ochrany přírody a krajiny ČSS – Česká speleologická společnost DP – dílčí plocha IUCN – Mezinárodní svaz ochrany přírody KN – katastr nemovitostí k.ú. – katastrální území LHC – lesní hospodářský celek LHP – lesní hospodářský plán PR – přírodní rezervace OP – ochranné pásmo p.p.č. – pozemková parcela číslo S, J, V, Z – světové strany a jejich kombinace UHUL – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů ÚSES – územní systém ekologické stability ÚSOP – ústřední seznam ochrany přírody ZCHD – zvláště chráněný druh ZCHÚ – zvláště chráněné území
25
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:
Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.5.1 a k bodu 3.1.2). Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.5.2, 2.5.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2). Příloha T3 – Botanický inventarizační průzkum
Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů
Příloha. text - platné znění nařízení o zřízení přírodní rezervace Údolí Vošmendy a jejího ochranného pásma.
26
NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 6/2006 ze dne 17. října 2006, o zřízení přírodní rezervace Údolí Vošmendy a jejího ochranného pásma. Rada Libereckého kraje v souladu s § 7 a § 59 odst. 1 písm. k) zák. č. 129/2000Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a na základě zmocnění § 77a odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s ust. § 33 a 37 tohoto zákona vydává toto nařízení kraje. Čl. 1 Vymezení přírodní rezervace a její poslání 1) Zřizuje se přírodní rezervace Údolí Vošmendy (dále jen „rezervace“). Rezervace se nachází v Libereckém kraji, okrese Semily, na území obcí Bozkov a Roztoky u Semil na parcelách uvedených v příloze č.1. Celková výměra rezervace činí 13,1440 ha. 2) Hlavním posláním rezervace bude i nadále ochrana krasového území s jeskyněmi, ponory a vývěry podzemních vod, s krasovými propady, paleontologickými nálezy (drobní savci z mladšího holocénu), luční a lesní společenstva. Čl. 2 Základní ochranné podmínky Základní ochranné podmínky rezervace stanoví § 34 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Čl. 3 Bližší ochranné podmínky Na území rezervace lze jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody1): 1) vstupovat do jeskyní, provádět speleologické činnosti, měnit dochovaný stav jeskyní nebo provádět v nich technické úpravy, 2) zřizovat tábořiště, rozdělávat ohně, 3) provozovat horolezeckou činnost, 4) pořádat sportovní akce, 5) vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu, požární ochranu a veterinární službu, 6) provádět výzkumy a průzkumy, 7) umísťovat myslivecká zařízení všeho druhu. Čl. 4 Ochranné pásmo 1) Před rušivými vlivy z okolí zabezpečuje rezervaci ochranné pásmo v pruhu širokém 50 m podél hranice rezervace. 2) V ochranném pásmu je nezbytný předchozí souhlas orgánu ochrany přírody k činnostem, uvedeným v § 37 odst. 2 zákona.2)
27
Čl. 5 Závěrečná ustanovení 1) Vyhlášení rezervace se provede zveřejněním tohoto nařízení ve Věstníku právních předpisů Libereckého kraje. Věstník je veřejnosti přístupný na Krajském úřadu Libereckého kraje, na obecních úřadech v kraji a na Ministerstvu vnitra ČR. 2) O rezervaci se vede evidence podle § 42 zákona. Originál nařízení je uložen u Krajského úřadu Libereckého kraje a u Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Praze, kde je možno do něj nahlížet a pořizovat výpisy, opisy a kopie. Jedno originální vyhotovení nařízení je uloženo u místně příslušného katastrálního úřadu. 3) Činnost v rezervaci a v jejím ochranném pásmu je upravena plánem péče. Schválený plán péče je v tištěné podobě uložen u příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny a u Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Praze. 4) Porušení povinností stanovených tímto nařízením lze postihnout jako přestupek nebo protiprávní jednání dle ust. § 87 a 88 zákona nebo podle zvláštního předpisu.3) 5) Toto nařízení kraje bylo schváleno usnesením Rady Libereckého kraje č.1096/06/RK ze dne 17. října 2006 Čl. 6 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti 15. dnem následujícím po dni, kdy bylo vyhlášeno ve Věstníku právních předpisů Libereckého kraje a tento den se zároveň ruší Nařízení Okresního úřadu Semily č. 4/97 o zřízení přírodní rezervace Údolí Vošmendy ze dne 3. 12. 1997.
Petr Skokan v.r. hejtman Karel Dolejší v.r. statutární náměstek hejtmana Příloha: 1) Parcelní vymezení PR Údolí Vošmendy 2) Vymezení hranic rezervace – parcelní situace 1) Příslušným orgánem ochrany přírody dle ust. § 77a odst. 3 písm. f) je Krajský úřad Libereckého kraje. 2) Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám kultury pozemků a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. 3) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb.,(krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
28
29
30
31
32
33
34
35
36
Příloha T1 k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označení JPRL
105Ce6
výměra dílčí číslo rámcové dřeviny plochy směrnice (ha) / porostní typ 0,18 1/B OL
105Ce7
0,32
100
109Pa5
0,19
1/C
SM OL DB BK MD SM OL BR SM
109Pa12
0,68
1/C
SM
100
109Pb12 109Pc5
0,15 0,42
1/C 1/C
SM SM BR MD SM BR SM BK KL BR DB JD SM MD OS BR SM JR OS OL KL
100 95 4 1 98 2 85 6 3 4 1 1 97 2 1 45 15 28 9 1 2
SM
100
105Cf7
0,57
1 / C (B)
zastoupení dřevin (%)
1 / C (B)
109Pc8
0,29
1/C
109Pc12
0,28
1 /C
109Pd8
109Pe2
109Pe8
37
0,47
1,34
0,07
1/C
1/A
1/C
97 3 + + + 95 5 + 100
průměrná výška porostu (m) 22
stupeň přirozenosti
doporučený zásah
naléhavost
poznámka
C
bez zásahu
E
probírka SM, prameniště bez zásahu
2
bez zásahu i jasanovo-olšový luh na bezlesí – břehové porosty Vošmendy na části je bezlesí 502 (louka)
E
probírka SM, OL bez zásahu
2
OL více zastoupena v J části u potoka
E
probírka SM
2
E
2
E E
doplnit výsadbu o BK a JD, dle LHO 30% MZD, vyžínat buřeň (nepoužívat chemickou ochranu!) dle LHO, min. 25% MZD, výsadba BK, JD, KL probírka SM
2 2
kmenovina, taxačně silně diferenc. porost, téměř bez E1 paseka (cca v r. 2014-2015) zalesněná pouze SM!!! kmenovina, téměř bez E1 kmenovina, silně tloušť. diferenc., téměř bez E1
E
probírka SM, zavádět BK a JD
2
kmenovina
E
dle LHO, clonná seč, ponechávat výstavky BK, JD a KL, min. 25% MZD, výsadba BK, JD, KL
2
kmenovina, juv. JD plotit
E
při obnově zavádět BK a JD, osikovou skupinu a navazující mokřadní vrbinu v SZ části ponechat samovolnému vývoji prořezávka, individuální podsadby JD a BK , prameniště a drobnou vodoteč s hojným výskytem Leucojum vernum a Daphne mezereum ponechat samovolnému vývoji! přemístit krmelec nejlépe mimo PR, nezkrmené seno nekupit pod krmelec (eutrofizace prameniště, klíčení semen), na světlinách vyžínat buřeň obnova se zaváděním BK a JD
2
téměř bez E1
2
svah místy silně podmáčený s prameništěm, převažují náletové listnaté dřeviny, na prameništi bledule jarní a lýkovec jedovatý
2
porostní zbytek, mezernatý porost
23-29
23-31 25 0 35 24-26 25-29
24-36
27-30 C (-D)
5-8
29
E
109Pf2
109Pf5 109Pf8 109Pf9
0,11
0,08 0,25 0,61
1/C
1/C 1/C 1/C
109Pf10
0,15
1/C
109Pg2
0,23
1/C
109Ph2
0,10
1/C
109Ph1
0,09
1/C
109Pi2
0,21
1/C
109Pj12
109Pk2
109Pl2
109Pl10 109Pm5
38
0,17
0,18
0,15
0,09 0,16
1/C
1/A
1/C
1/C 1/C
BR JR KR SM SM SM SM JD
40 30 15 15 100 100 99 1
SM JD SM BR JR KL OS SM BR KL SM
99 1 15 40 30 10 5 98 1 1 100
BR JR KL KR SM SM JD
30 30 15 15 10 100 +
KR JR KL BR JIV KR JR SM BR KL SM SM
50 30 10 5 5 30 30 10 25 5 100 100
C (-D)
prořezávka, podsadby JD, BK
2
mlazina, převažují náletové listnaté dřeviny
E E E
2 2 2
vzácně BK, BR, téměř bez E1 kmenovina mírná strž, podmáčení, kmenovina se silnou přirozenou obnovou, místy i druhá etáž, masivní nálet SM
2
vzácně lýkovec jedovatý
E
probírka SM obnova se zaváděním BK a JD dle LHO násekem nebo clonně uvolnit spodní etáž, min. 15% MZD, též individuální podsadba JD a BK, staré JD ponechat na dožití – odstranit jen případné poškozené a pádem hrozící jedince u stezky dle LHO min. 30% MZD, obnova se zaváděním BK a JD prořezávka, vhodná předčasná obnova s BK, KL a JD
2
mlazina – tyčkovina, SM kultura potlačená nárosty náletových dřevin KL, BR, OS, JIV
E
prořezávka, vhodná předčasná obnova s BK, KL a JD
2
SM kultura potlačená nárosty náletových dřevin
E
prořezávka, vhodná předčasná obnova s BK, KL a JD
2
E
prořezávka, vhodná předčasná obnova s BK, KL a JD
2
věkově i výškově diferencovaná kultura z přirozené i umělé obnovy mlazina - tyčkovina
E
ponechat staré JD na dožití, probírka SM, prořezávka mladých SM, využít přirozené zmlazení, obnova s BK, KL a JD, dle LHO min. 25% MZD, násek či clonná seč šetrná prořezávka, poté podsadba několika indiv. JD a BK (10 ks), individuální oplocení
2
kmenovina, pomístně hojné přirozené zmlazení SM, JR i druhá etáž
2
mlazina náletových dřevin a keřů (především líska), vzácně lýkovec jedovatý, orlíček obecný, řídce kyčelnice devítilistá, u stezky růže převislá
E
předčasná obnova s JD a KL, min. 30% MZD
2
mlazina – tyčkovina, mezernatý porost
E E
obnova KL, BK, JD, dle LHO min. 25% MZD předčasná obnova s BK a JD – po probírce možno místy i podsadby, kotlík
2 2
smrková kmenovina tyčovina až slabá kmenovina, vzácně BK, BR, téměř bez E1
6-9 24 27 30-33
33
E
6-9
4-6 1
3-8
35 C 6-8
2-8
29 24
209La1
0,1
1/A
KL, JD
100
C
vyžínat buřeň
2
E
výchova s podporou BK, na světlině vyžínat buřeň
2
E
výchova, prořezávka, odstranit okrajový smrk pichlavý 2
E
výchova, probírka, předčasná obnova s BK a JD – možno místy i podsadby
0 209La2
0,28
1/C
SM
100
209La3
0,33
1/C
SM
100
209La5
0,06
1/C
SM
100
6 12 22
209La10
209La11
2,59
0,14
1/A
1/C
SM JD OS BR DB
75 15 4 3 3
SM
100
32
33
2
C (místy podpora JD a listnáčů hlavně BK, LP, JLH a KL, 1 -E) omezit BR a OS, realizovat selektivní prokácení SM za účelem celkového prosvětlení - probírka – odtěžit např. cca 30% SM, poté provést do vzniklých světlinek podsadby JD, BK, LP a KL v indiv. oploc., možno i kotlíky, odtěžení provést velmi šetrně, přibližování koněm (svažité), min. 30% MZD, ponechat veškeré staré JD a listnáče, především BK, ale i keře lísky, uvolnit mladé listnáče z náletu, neprovádět les.zásahy v okolí vchodu do jeskyně a na strmé skále E podpora JD a BK, omezit BR a OS, probírka, 2 podsadby JD, BK
oplocenka s mladými listnáči – především KL, JR, líska, na části i JD, kyčelnice devítilistá a jiné prvky květnatých bučin BR+, pěstebně zanedbané, mezernaté, skupinka mladých BK, nálet JS BR+, pěstebně zanedbaná mlazina složená ze 2 částí výšková a tloušťková rozrůzněnost, místy mezernaté, KL +, řídce lýkovec jedovatý a prvosenka vyšší, 1 trs bledule jarní výškově a tloušťkově silně rozrůzněná kmenovina, MD, BK, KL, JLH, HB, JIV+, výskyt kyčelnice devítilisté (především okolí skály -až hojně), lýkovce jedovatého, orlíčku obecného, kruštíku širolistého, kapradiny laločnaté, na vrcholu skály též hruštice jednostranné a hruštičky menší, skála s četnými petrofyty a kalcifyty
výškově a tloušťkově rozrůzněná kmenovina, JD, KL, BR, OS +, řídce lýkovec jedovatý a prvosenka vyšší, jsou zde juv. JD - plotit
Pozn.: stupeň přirozenosti dle Přílohy 2 k vyhlášce č. 64/2011 Sb. (C – přírodě blízký, D – kulturní, E – nepůvodní). naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.
39
Příloha T2 k bodům 2.4.2, 2.4.3 a 2.4.4 a k bodu 3.1.2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních (i lesních) pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (zároveň jde o seznam dílčích ploch pro botanický průzkum v příloze T3) označení název plochy nebo objektu 1 louka s herními prvky 2
centrální louka
3
louka v J části
4
břehové porosty Vošmendy
5
mokřadní vrbina v S části
6
prameniště v Z části
7
prameniště ve V části
8
Zítkova skála s jeskyní „Na Vošmendě“
9
Krasové propady a vývěry u chaty
10
Ostatní lesní porosty
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče antropicky ovlivněná vlhká louka s herními prvky a posezením, cílem zvýšit celkovou diverzitu travního porostu degradovaná vlhká až podmáčená pcháčová louka, cílem snížit degradaci expanzními taxony a zvýšit celkovou diverzitu degradovaná vlhká až podmáčená pcháčová louka, cílem snížit degradaci expanzními taxony a zvýšit celkovou diverzitu jasanovo-olšový luh s přirozeně meandrujícím tokem a štěrkopískovými náplavy, s výskytem bledule jarní a oměje šalamounku, cílem zachování a zlepšení stavu biotopu mokřadní vrbina v S části PR, včetně přilehlých břehových porostů Vošmendy, pozit. přítomnost mrtvého dřeva, cílem zachování a zlepšení stavu biotopu, snížení projevů nitrifikace prameniště v Z části PR, cílem zachování a zlepšení stavu
doporučený zásah
naléhavost
termín provedení
interval provádění
ruční kosení
1
6-9
1xročně
ruční kosení
1
6-9
1xročně
ruční kosení, úklid kupy větví
1
6-9
1xročně
les bez zásahu, v případě potřeby úklid naplavených odpadků apod., zamezit vjezdu motorkářů, v okolí šetrně lesnicky hospodařit a zamezit přílišné disturbanci do budoucna v případě potřeby ruční kosení nitrofilní vegetace či ploch zabuřeněných maliníkem na světlinách a při toku bez zásahu, v okolí šetrně lesnicky hospodařit, zamezit přílišné disturbanci bez zásahu, příp. vyžínání buřeně – ostružiníku – pouze mechanicky s vyloučením herbicidů! keře lýkovců šetrně obsekat a nepoškozovat je viz lesnická část – ideálně proředit starý SM porost a provést podsadby JD, BK a dalších dřevin přirozené skladby (po vzoru KRNAP), ponechávat staré listnaté stromy a JD, v okolí vstupu do jeskyně netěžit a nekumulovat dřevní hmotu – neomezovat tak speleologické průzkumy
1
-
dle aktuální potřeby
2
6-9
-
-
dle aktuální potřeby -
2
po zatažení bledulí v době vegetačníh o klidu
dle aktuální potřeby jednorázov ě
1
-
dle aktuální potřeby
-
-
-
prameniště a okolí vodoteče ve V části PR s porosty bledule jarní a s keři lýkovce jedovatého, cílem zachování a zlepšení stavu, snížení pokryvnosti buřeně - ostružiníku fragmenty (resp. přechody) suťového lesa a květnaté bučiny, lokální přechody k acidofilním bučinám, štěrbinová vegetace skal, místy i zachovalejší úseky na méně přístupných skalnatých plochách (tam i dostatek mrtvého dřeva), celkově však struktura a funkce biotopů méně příznivá v důsledku pozměněného stromového patra ve prospěch SM, vedle jasanovo-olšového luhu jde o druhou hodnotnější lesní plochu, cílem je zlepšit její stav, vpravit dřeviny přirozené skladby a zachovat veškeré ochranářsky významné druhy rostlin krasové propady, závrty, ponory a vývěry, skalní výchozy a případný úklid odpadků, dřevní hmoty, likvidace balvany mj. i s petrofyty, cílem zachování a zlepšení jejich náletových dřevin, buřeně apod., v okolí těchto stavu včetně nejbližšího okolí útvarů velmi šetrně lesnicky hospodařit a zamezit přílišné disturbanci převážně SM monokultury s ojedinělou příměsí JD či listnáčů, viz lesnická část, odkup pozemků od soukromých cílem během vyšších desítek let zlepšit současný stav směrem vlastníků k přirozené dřevinné skladbě
Pozn. – pro přehlednost uvedeny i dílčí plochy v lesních porostech - pro účely botanického průzkumu – Příloha T3
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.
40
1
