Plán péče o Přírodní památku Na ostrově

Plán péče o Přírodní památku Na ostrově

na období 2006 -2015

ZO ČSOP Vlašim Pláteníkova 264 25801 Vlašim tel. 317846169 e-mail: [email protected] zpracovatel: Ing. Mgr. Martin Klaudys

1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Kód ZCHÚ: 570 Kategorie: přírodní památka Název: Na ostrově Kategorie IUCN: IV. - řízená rezervace 1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ vydal: Ministerstvo kultury ČSR číslo: výnos č.j. 18.077/72 dne: 29.12.1972 1.3 Územně-správní členění kraj: Středočeský obec s rozšířenou působností třetího stupně: Vlašim obec: Nemíž katastrální území: Nemíž Příloha č.1: Orientační mapa PP Na ostrově 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí PP je zanesena do KN. Vedení západní hranice území je dle vyhlášky vymezeno hranicí lesního porostu dle LHP 1.1.1963, lesní oddělení 1d3. V mapových podkladech je tato hranice zakreslena s různou mírou nepřesnosti. V současné mapě katastru nemovitostí tato hranice není a hranice PP tedy vede přes pozemek 457/1. Nájemcem lesních pozemků je ZO ČSOP Vlašim, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim. Katastrální území: 70316 Nemíž Číslo parcely podle KN

Číslo parcely podle PK

457/1 457/3 458

Druh pozemku podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely KN podle KN vlastnictví celková podle KN (m2)

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

24500 4861 18777 48138

les les les

10001 10001 10001

32750 4861 18777

Celkem

Ochranné pásmo ze zákona. Zájmové pozemky v ochranném pásmu: Katastrální území: 70316 Nemíž Číslo parcely podle KN

Číslo parcely podle PK

753

Druh pozemku podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely KN podle KN vlastnictví celková podle KN (m2)

Výměra parcely v OP ZCHÚ (m2)

vodní tok

5453 5453

vodní plocha

Celkem

1

163

5453

Katastrální území: 665312 Kladruby u Vlašimi Číslo parcely podle KN

Číslo parcely podle PK

1652/1 Celkem

Druh pozemku podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely KN podle KN vlastnictví celková podle KN (m2)

Výměra parcely v OP ZCHÚ (m2)

vodní tok

2305 48138

vodní plocha

274

2305

Příloha č.2: Parcelní vymezení PP Na ostrově 1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma stav dle KN Druh pozemku lesní pozemky

ZCHÚ plocha v 0,0000 ha 4,8138

stav dle skutečnosti – výměra zjištěna z GIS nad ortofotomapou Využití pozemku les

ZCHÚ plocha v 0,0000 ha 4,3146

louky

0,4992

Ochranné pásmo ze zákona, dotčené pozemky možno odečíst z mapy z Přílohy č.2. 1.6 Hlavní předmět ochrany 1.6.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany je bohatá lokalita jalovce obecného (Juniperus communis) na bývalé obecní pastvině. Na porosty jalovce je vázána vzácná mykoflóra a entomofauna. Pozornosti zasluhují i společenstva širokolistých suchých trávníků a vřesovišť. 1.6.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav název druhu

jalovec obecný (Juniperus communis)

aktuální početnost stupeň nebo vitalita ohrožení populace v ZCHÚ vitální populace C3 desítek jedinců různého stáří

popis biotopu druhu

skalnatý zalesněný svah

Jedná se o vzpřímeně rostoucí keř až malý strom s jedním nebo i více kmeny, až 10 m vysoký. Je stálezelený, pomalu rostoucí. Větvení začíná již několik centimetrů nad zemí nebo je větvený už od země. Koruna je kuželovitá, ale často i nepravidelně rozložitá, jehlice vyrůstají v trojčetných přeslenech, jsou rovné, dlouze zašpičatělé, od větvičky odstálé, na spodu z bílým pruhem (drobné průduchy). Kůra jalovce je mírně drsná, odlupující se ve velkých plátech. Samčí květy 4 až 5 mm velké, vejcovité, žluté, samičí cca 2 mm velké, zelené. Plody (jalovčinky) kulovité, 6 až 10 mm v průměru, zprvu zelené, později modré až černé a ojíněné, dozrávají po 2 letech, 3. rokem opadávají. Kvete v IV až V.

2

Roste na pastvinách, světlinách lesů, písčinách a skalnatých místech, vždy na slunci, v pásmu od nížin až do hor na půdách suchých nebo střídavě vlhkých, písčitých, často málo výživných, obvykle nevápnitých. Často bývá vysazován také v zahradách, obvykle se pěstují četné kultivary, především sloupovitého vzrůstu. Samotný botanický druh je značně variabilní, rozdíly se projevují v celkovém habitu, tvaru koruny, délce a tvaru jehlic i tvaru plodů. Jalovec byl od pradávna ceněn jako významná léčivá rostlina, zužitkovávalo se i jeho vonné dřevo. Plody se osvědčovaly při přípravě oleje i destilátů, stejně jako koření v kuchyni. Dříve byl rozšířen po celém území, dnes silně ustupuje, roztroušeně roste jen tam, kde byl dříve hojný. 1.7 Dlouhodobý cíl péče Zachování populace jalovce obecného (Juniperus communis) v území PP. Současně zachování cenných biotopů a na ně vázaných společenstev.

3

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka leží jihozápadně od obce Nemíž na pravém svahu údolí Petřinského potoka (též zvané "Údolí ticha"), ústícího západně od území do řeky Blanice. Svah má J až JV expozici, je poměrně strmý, s vystouplými skalisky. Nadmořská výška území se pohybuje od 340 do 390 m.n.m. Klimaticky patří lokalita do oblasti mírně teplé, do okrsku mírně teplého, mírně vlhkého, s mírnou zimou. Průměrná roční teplota je udávána 7ºC, roční úhrn srážek 600 mm. Vzhledem ke geomorfologii území lze konstatovat posun k vyšší roční průměrné teplotě a nižšímu úhrnu srážek. Tento fakt dokládá i charakter vegetace. Geologický podklad tvoří biotitické a silimaniticko-biotoitické pararuly, místy vystupující na povrch jako skaliska. Půdy jsou mělké, skeletovité. V jižní části území přechází svah v údolní nivu s nivními půdami vyvinutými v různé mocnosti na náplavech. V regionálně biogeografickém členění České republiky (Culek, 1996) náleží území do Posázavského bioregionu (1.22). V geobotanické rekonstrukční mapě (Mikyška) jsou v území vyznačeny acidofilní doubravy a v údolí luhy a olšiny. V mapě potenciální přirozené vegetace (Neuhauslová, 1998) je v území vymapována biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae-Quercetum petrae, Abieti-Quercetum). Většinu území tvoří lesní kultury s dominantní borovicí lesní (Pinus sylvestris) s přimíšeným smrkem ztepilým (Picea abies), břízou bradavičnatou (Betula pendula), dubem letním (Quercus robur) a zimním (Q. petrea). Z výsadeb se do území rozšiřuje též akát (Robinia pseudoacacia). V keřovém patře roste jalovec obecný (Juniperus communis), rostoucí samostatně i ve skupinách. Dalšími druhy jsou růže šípková (Rosa canina), bez hroznatý (Sambucus racemosa). Bylinné parto je v kultuře chudé, nicméně zde nalezneme druhy acidofilních a teplomilných doubrav: kostřavu ovčí (Festuca ovina), smolničku obecnou (Viscaria vulgaris), silenku nicí (Silene nutans), mateřku trojžilnou (Moehringia trinervia). Na prosvětlených místech se zachovaly zbytky společenstva širokolistých suchých trávníků (svaz Bromion erecti), dříve udržovaných pastvou. Dominantním druhem je válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), dále se vyskytují chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), chrastavec rolní (Knautia arvensis), smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata), devaterník penízkový (Helianthemum nummularium), violka chlupatá (Viola hirta) a bojínek Boehmerův (Phleum boehmeri). Výskyt tohoto společenstva je regionálně velmi významný, zvláštní pozornost je mu věnována též v rámci soustavy NATURA 2000. Na prosvětlených místech po vykácení borovice nastupují druhy lesních pasek jako je třtina výběžkatá (Calamagrostis epigejos), ostružiník (Rubus fruticosus), maliník (R. idaeus), konopice ozdobná (Galeopsis speciosa) a jahodník obecný (Fragaria vesca). Ve spodní části svahu a na přechodu lesa a louky se vyskytuje biotop suchých vřesovišť nížin a pahorkatin (svaz Genistion). Význačný je vřes obecný (Calluna vulgaris), dále zde rostou suchomilné acidofyty jako kostřava ovčí (Festuca ovina), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), pavinec horský (Jasione montana) a další druhy jako třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) a mateřídouška vejčitá (Thymus pulgeoides). I do těchrto částí zasahuje jalovec (Juniperus communis), doprovázený janovcem metlatým (Sarothamnus scoparius). I toto společenstvo je významné z hlediska ochrany přírody i fytogeograficky.

4

Na vlhčích místech s hlubší půdou (náplavy potoka) se tvoří přechody k trávníkům mezofilních ovsíkových luk (svaz Arrhenatherion). Nalezneme zde druhy jako ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), lipnice luční (Poa pratensis), zvonek rozkladitý (Campanula patula), mrkev obecnou (Daucus carota) a medyněk vlnatý (Holcus lanatus). V údolí u potoka se rozkládají vlhké pcháčové louky (svaz Calthion) částečně obnovené redukcí mladého potočního luhu. Roste zde skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), blatouch bahenní (Caltha palustris), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum) a pomněnka bahenní (Myosotis palustris). Při okrajích louky jsou přechody k potočnímu luhu, který nalézáme i v západním pokračování údolí směrem k Blanici, kde roste olše lepkavá (Alnus glutinosa) a střemcha obecná (Prunus padus). Všechny části louky jsou pravidelně koseny. Na svahu se vyskytují i maloplošné biotopy, které zvyšují diverzitu území. Jedná se o svahová prameniště, které doprovází vlhkomilné rostliny jako sítina klubkatá (Juncus conglomeratus) a sítina rozkladitá (J.effusus), dále máta rolní (Mentha arvensis) a karbinec evropský (Lycopus europaeus). V západní části se na obnažených výslunných skalách vyskytuje štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin zastoupená sleziníkem severním (Asplenium septentrionale), kostřavou ovčí (Festuca ovina), řeřišničníkem písečným (Cardaminopsis arenosa), zvonkem okrouhlolistým (Campanula rotundifolia), jestřábníkem chlupáčkem (Hieracium pilosella) a chmerkem vytrvalým (Scleranthus perennis). Území je bohaté mykologicky. Mykologický průzkum (Svrček, 1982) popsal v území výskyt celkem 123 druhů hub. K nejpozoruhodnějším patří na výskyt diskomycetu Chloroscypha sabinae (jediné naleziště v Čechách) a kornatcovité houby Aleurodiscus norvegicus (jediné známé naleziště mimo území Norska a Dánska). Oba druhy jsou vázány na jalovec. Ucelený faunistický průzkum území nebyl proveden. Dílčí průzkum zaměřený na motýly (Záruba,1997b) potvrdil výskyt zajímavých druhů jako je Dichomeria juniperella (druh lesostepí, vázaný na jalovec) nebo obdobná Eupithecia sorbinata. Průzkum motýlů celkově potvrdil mikroklimatickou výjmečnost lokality zastoupením celé řady tepomilných druhů a některých vázaných na jalovce. Stejný autor provedl dílčí průzkum jepic (Záruba,1997a). Průzkum byl proveden v Petřinském potoce včetně úseku u chráněného území. Byl zjištěn výskyt např. druhu Baetis rhodani a Baetis vernus. Průzkum jepic potvrdil kvalitní čistou vodu v potoce, tento fakt podporuje i výskyt střevle potoční (Phoxinus phoxinus). Dílčí údaj o broucích přinesl Špryňar (2002), který uvádí výskyt druhu Trachodes hispidus. Hojná je drobná ptačí fauna, která v jalovcích nalézá příležitost k hnízdění. Vyskytuje se zde např. ubývající konopka obecná (Acanthis cannabina). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin název druhu

jalovec obecný (Juniperus communis)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vitální populace desítek jedinců různého stáří

kategorie popis biotopu druhu podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ohrožený skalnatý zalesněný svah

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti V 1.polovině 20.století bylo území využíváno jako obecní pastvina s pastvou koz a ovcí. V období kolem roku 1950 byly pastva ukončena v souvislosti s hospodářsko-

5

společenskými změnami. Následoval nástup dřevin - jednak cílený (zalesnění borovicí), jednak náletovými dřevinami - bříza. Jalovec jako světlomilný druh špatně snášel zastínění vzrůstajícími dřevinami, slábl, prosychal a na řadě míst i odumíral. V 60-tých letech se o lokalitu začínají zajímat přírodovědci z regionu. Ochranu přírody na lokalitu upozornil Zelený (1966). V roce 1968 lokalitu navštívili pracovníci státní ochrany přírody, bylo doporučeno vyhlásit zde chráněné naleziště a byla konstatována nutnost prosvětlení porostu. V roce 1972 bylo území vyhlášeno jako chráněné naleziště. V letech 1973 a 1974 byl proveden první těžební zásah, kterým se odstranila část borovicového porostu. Stav části populace jalovce se tím zlepšil. V průběhu 70-tých let bylo území několikrát navštíveno pracovníky státní ochrany přírody (např. 1973 J.Čeřovský) za účelem získání dalších informací o území. V roce 1977 byla M. Molíkovou zpracována botanická inventarizace území, v práci bylo zakresleno i rozšíření biotopů v území. Následně v roce 1979 byla provedena další opatření k prosvětlení porostu. Opatření realizoval LZ Kácov. V 80-tých letech se území dostává do zájmu i dobrovolných ochránců přírody (ČSOP Benešov). Pozoruhodná jsou zjištění mykologického průzkumu z těchto let (Svrček,1982). V roce 1989 zpracoval J. Unar lesnickou inventarizaci území. V tomto období bylo také území označeno pásovým značením a tabulemi. Od počátku 90-tých let provádí managementová opatření v území ZO ČSOP Vlašim. Zásahy spočívají v sečení luk, odstraňování padlých stromů z území, údržbě značení a informačních tabulí. Z podnětu organizace proběhly i dílčí průzkumy bezobratlých (Záruba,1997a,b). V rámci záchranného programu bylo v letech 1997 a 1998 dosazeno do území cca 300 mladých jedinců jalovce. Sadební materiál pocházel z řízků a plodů ze starších místních jedinců. Od roku 1997 je nájemcem území PP ZO ČSOP Vlašim. Od roku 1991 se na části louky v jižním okraji PP koná letní tábor mladých ochránců přírody. Po dobu 15 dnů (přelom července a srpna) je tak louka vystavena intenzivnímu sešlapu. V dlouhodobém horizontu 15 let nejsou na louce pozorovány známky degradace, naopak sešlap dětí simuluje pohyb hospodářských zvířat a napomáhá tak udržení původního biotopu pastviny. Existenci letního tábora je nutno hodnotit pozitivně i z dalších hledisek, protože plní nezanedbatelnou funkci v EVVO a účastníci letního tábora podílí i na managementových opatřeních (hrabání posečené trávy). 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Základním souvisejícím plánovacím dokumentem pro území PP jsou LHO pro LHC Vlašim, platné od 1.1.2001 do 31.12.2010. Území je součástí lokálního biokoridoru. 2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti -

Přestože byla značná část populace uvolněna, zbylý jalovec pod výsadbou borovice nemá ideální podmínky. Zastínění jedinci jsou vytáhlí do výšky, slabí a prosychají. Plochy, které vznikly a pravděpodobně vzniknou prosvětlením porostu, jsou obsazovány druhy lesních pasek s expanzním potenciálem. V území je stavební uzávěra, nicméně lze očekávat tlak na rekreační využití ploch v blízkosti území a možné zvýšení návštěvnosti. Potok na jižní hranici má erozní koryto s odnosem materiálu. Podobný charakter má i drobný přítok na východní hranici území. V části území dochází k invazi akátu z ploch mimo PP.

6

2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.5.1.Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek zařizovací obvod Výměra LHC v PP (ha) Období platnosti LHO

10 Středočeská pahorkatina / 106801 Vlašim 4,8138 1.1.2001– 31.12.2010

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 10 Středočeská pahorkatina Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT typů (SLT) 3J Lipová javořina JD+2, duby+2, BK1-5, HB+2, JV1-4, JS+1, JL+1, LP1-4, TS 0+ 2C Vysýchavá buková doubrava BO0-1, DBZ5-8, BK0-2, HB+3, LP+2, BR+2 3K Kyselá dubová bučina JD+2, BO0+, DBZ+3, BK 5-7, LP+1, HB0+ 1Z Zakrslá doubrava BO7-9, DBZ+2, BK0-2, HB0+, LP+, BR0-1 Celkem

Výměra (ha) 1,00

Podíl (%)

0,29

7,71

0,25

6,68

2,22

59,04

3,76

100 %

26,57

Mapa plošného vymezení souborů lesních typů v PP Na ostrově je v příloze č.3. Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany Borovice lesní BO Smrk ztepilý SM Modřín opadavý MD Jedle bělokorá JD Tis obecný TS Jalovec obecný JAL

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

1,82 0,14 0,15 0,57

52,6 4,0 4,3 16,5

1,3945 0,1527 0,0268 -

37,1 4,1 0,8 -

DB(Z) Dub letní (zimní) Lípa malolistá LP Bříza bělokorá BR Buk lesní BK Jilm vaz JL Javor klen JV Jasan ztepilý JS Habr obecný HB Olše lepkavá OL Trnovník akát AK Celkem

0,56 0,18 0,01 0,03 3,76

16,2 5,2 0,3 0,9 100 %

0,6351 0,3135 0,2082 0,4763 0,0571 0,1714 0,0571 0,2654 3,76

16,9 8,3 5,5 12,7 1,5 4,6 1,5 7,1 100%

7

Při zpracování tabulky “Porovnání přirozené a současné skladby lesa” byla stanovena přirozená skladba podle Macků (1999 (1)), in. Vrška, Hort (2003)). Mapa stupňů přirozenosti lesa je uvedena v příloze č.4. Zkratky dřevin jsou uvedeny podle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování. Další informace o lesních porostech jsou uvedeny v Příloze č.4 „Lesnická mapa porostní a mapa stupňů přirozenosti lesa“ a dále v Příloze č.6 „Popis lesních porostů, ploch mimo les a výčet plánovaných zásahů v nich“. 2.5.2 Základní údaje o vodních tocích Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou Charakter toku Příčné objekty na toku Správce toku

Petřinský potok 1-09-03-022 (řeka Blanice) cca 300 m. bystřinný Nejsou Lesy ČR - Lesní meliorační správa

2.5.3 Základní údaje o nelesních plochách V PP se nalézají travní porosty na lesních pozemcích. Proto bylo území rozděleno do následujících dílčích ploch: 1. Lesní kultura tvořená převážně borovicí lesní, dále vzrostlé modříny, v mladších věkových kategoriích hojný dub, dále smrk, který je i vysazován. V podrostu zbytky původních trávníků pastvin. Jalovec se vyskytuje jednotlivě i ve skupinkách, rozšíření naznačeno na mapě. 2. Rozvolněná lesní kultura borovice, prosvětleno předchozími zásahy. Jalovec velmi hojný v jihovýchodní části. Ponechány výstavky borovice a modřínu, též smrk. V severozápadní části jalovec ojediněle. Vřesoviště s cennou vegetací. 3. Úzkolistý suchý trávník s přechody k mezofilním loukám na vlhčích místech. V jižní části místo tábora. 4. Vlhká pcháčová louka zčásti vzniklá redukcí mladého potočního luhu. Zbytky luhu ve střední části nivy v PP, dále pokračuje směrem na západ (již mimo PP). Místy až podmáčené plošky. 2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Prosvětlení porostu borovice (1974, 1979, 90-tá léta) opakovaně potvrdilo kladný vliv na vitalitu jalovců v podrostu. Kladně se projevilo i posílení populace výsadbou mladých jedinců, kteří jsou vesměs vitální. Proto je účelné v těchto aktivitách pokračovat. Aby nedošlo k expanzi pasekových druhů, zejména třtiny, je nutno následně travní porosty sekat. Ideální by bylo obnovení pastvy. Na loukách v údolí se kladně projevuje sečení, obnovuje se druhová skladba bylin. Dle poznatků o rozmnožování jalovce obecného (Žížala, Pešout, 1997) je důležité, aby osemení plodů (resp. dužnatých šištic) bylo narušeno v trávicím traktu zvířat. Přitom dochází k značnému zlepšení klíčivosti. Nelze zanedbat ani fakt, že semena vychází z trávicího traktu obalená trusem a tak jsou chráněny proti vysychání, mají též počáteční zásobu živin.

8

Pokud by údržba území spočívala pouze v sečení nebo vyžinování, nelze zaručit obnovu jalovce, protože i při pozorném sečení dochází k poškozování semenáčků a mladých jedinců jalovce. Současný LHP nezahrnuje žádné těžební zásahy v lesních porostech. Pro posílení populace jalovce je však třeba pokračovat v prosvětlování porostu, ovšem za splnění legislativních výjimek, které toto upravují. Výsledkem by nemělo být plošné smýcení ani části lesního porostu, neboť na svahu bez rostlinného pokryvu by mohlo dojít k erozi. 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Kolize s jinými zájmy ochrany přírody se nepředpokládají.

9

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 21

Kategorie lesa les hospodářský

Soubory lesních typů 1Z, 2C, 3J, 3K

Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny vše DB3 HB1, LP1

ostatní dřeviny BR1

Porostní typ V současnosti les vysoký, kmenovina s převahou BO. Cílovým stavem nejspíše pařezina, rozvolněný podpásaný porost. Základní rozhodnutí Obmýtí - není Obnovní doba není Hospodářský způsob – Výběrný Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Postupným snižováním zakmenění dosáhnout optimálních podmínek pro rozvoj populace jalovce. Podporovat perspektivní jedince DB a LP a přirozenou obnovu. Způsob obnovy a obnovní postup Jednotlivý výběr BO a MD, směřování k přirozenému vývoji. S obnovou začít okamžitě. Snížení celkového zakmenění porostu do 20 let na 5. Zásahy provádět průběžně s předností míst se zastíněným jalovcem. Péče o nálety, nárosty a kultury Maximální možné využití přirozené obnovy DB a BR. V případě LP a HB výsadba zejména v části SLT 3J. SM ponechat vývoji, bude redukován pastvou. Výchova porostů Podporovat perspektivní jedince listnáčů i jehličnanů. Opatření ochrany lesa Snižovat zkamenění postupně aby nedošlo k polomům. Ochranou proti buřeni je primárně pastva. Ochrana proti zvěři a pastevním zvířatům individuální nebo oplocením. Provádění nahodilých těžeb Doporučené technologie Těžba šetrným způsobem k podrostu a jalovcům, přibližování ideálně koňmo. Poznámka Budování mysliveckých zařízení vyloučeno.

Pro zlepšení stavu a dlouhodobou udržitelnost populace jalovce a dalších cenných biotopů je nutné obnovení pastvy na území PP. Pastva je ve střetu se současnou lesní legislativou, která pastvu v lese zakazuje. Další dílčí střet nastává v navrhovaném snížení

10

zakmenění lesního porostu. Obecně zde nastává kolize mezi ochranou jalovce a biotopů a ochranou lesa. Vzhledem k významu lokality, který přesahuje hranice regionu, je prioritním zájmen ochrana přírody (tj. ochrana jalovce obecného a teplomilných biotopů). b) péče o vodní tok Vodní tok není předmětem ochrany, nicméně v rámci zachování druhové a stanovištní pestrosti by měla být věnována pozornost. Vodní tok by měl být zachován ve stávající kvalitě, případně zásahy zvýšit diverzitu biotopů pro hmyz a drobné obratlovce. c) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče nelesního managementu Pracovní plocha 1 – zalesněný svah se zbytky trávníků a suchá louka Typ managementu Rotační pastva Vhodný interval 2x – 3x za rok na dané ploše Minimální interval 1x za 2 roky Hosp. zvíře Ovce + koza – smíšené stádo 25 -30 ks Kalendář pro management VI. – IX. Upřesňující podmínky Sečení nedopasků na pracovní ploše 3 min 1x za 3 roky Celé území navrhované k pastvě bude rozděleno na 3-4 díly, které budou spásány jednotlivě po sobě v čase. Při pastvě dbát na prevenci tvorby chodníků, které by mohly být náchylné k erozi. 1x za 3 roky bude pasená plocha po skončení pastvy posečena. Pracovní plocha 4 – vlhké pcháčové louky Typ managementu Sečení se sušením a odvozem biomasy Vhodný interval 1-2x za rok Minimální interval 1x za 2 roky Prac. Nástroj Ruční nástroje, samohybná lehká technika Kalendář pro management VI. – VII. Upřesňující podmínky Součástí vymezené pracovní plochy č.4 je i část ochranného pásma. Louka na území PP a louka v ochranném pásmu na sebe navazují a v terénu je velmi obtížné nalézt hranici. Protože výměra navazujících lučních pozemků není plošně významná, ale z biologického hlediska cenná, byly zahrnuty do plochy navržené k sečení. d) péče o rostliny Pro zlepšení stavu a dlouhodobou udržitelnost populace jalovce je nutné obnovení pastvy na území PP. Pastva je ekonomicky výhodným a z biologického hlediska vhodným způsobem managementu. Pro podporu populace jalovce lze uvažovat o dalších dosadbách na uvolněné plochy, nicméně bude vhodné posečkat na výsledky a zkušenosti z pastevního obhospodařování. e) zásady jiných způsobů využívání území Dle vyhlášky je využívání území omezeno následujícím způsobem:

11

- vstup je možný pouze po přístupových cestách - nelze budovat myslivecká zařízení všeho druhu. Vzhledem k současné kategorii zvláště chráněného území není nutné trvat na omezení vstupu, myslivecká zařízení jsou nevhodná. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Popis zásahů v lese je uveden v Příloze č.6 „Popis lesních porostů, ploch mimo les a výčet plánovaných zásahů v nich“. b) vodní toky Pro zábranu další erozní činnosti je navrženo přeložit erozní část toku Petřinského potoka dle parametrů uvedených v příloze č.7, situační zákres navrhovaných úprav je uveden v Příloze č.8. Přeložení spočívá v navrácení potoka do staršího stabilního koryta ve tvaru dlouhého meandru. Doprovodným zásahem je vybudování 2 tůní pro podporu obojživelníků, zčásti by bylo možné využít stávajícího koryta. V podstatě se jedná o obnovení původního dlouhého meandru, proto nebude třeba stabilizačních prvků, pouze na exponovaném místě v zaústění do původního koryta dojde k zpevnění kamenným záhozem. Obdobný stabilizační zásah vyžaduje též drobný tok ne východním okraji PP. Tento tok vymílá koryto a potenciálně ohrožuje stabilitu svahu ve východní části PP, vlastní tok je mimo PP. c) nelesní pozemky Na celé ploše chráněného území je navrženo provádět pastvu smíšeným stádem ovcí a koz o 25-30 kusech. Pastvu provádět v letním období s využitím ohradníků a dohledu pastevce tak, aby nedocházelo ke škodám na okolních pozemcích, zejména lesních. Pastva bude prováděna po celé letní období rotačně – území bude rozděleno na 3-4 díly, které budou spásány jednotlivě po sobě v čase. Pro zajištění pastvy bude nutné ponechat přístup zvířat k vodě, i když vlastní mokré louky v nivě nebudou paseny. Stádo bude na území trvale, za dohledu pastevce (zázemí v přistavené maringotce), příp. v sušších letech bude stádo na 1-2 týdny převezeno jinam, aby nedošlo k destrukci drnu a nadměrnému vypasení. Pasenou plochu je vhodné 1x za 3 roky jednorázově posekat, aby se zabránilo selekci při pastvě. Sečení nedopasků po pastvě není každoročně nutné, protože vegetace je na pasených plochách poměrně řídká a primárním účelem pastvy je v tomto období redukce dřevin a pasečných druhů. V pozdějším období (až se bylinná vegetace více zapojí) bude třeba i každoročního kosení nedopasků. Každoroční sečení nedopasků je nyní navrženo pouze u suché zapojené louky (pracovní plocha č.5). Možným managementem nahrazujícím pastvu je každoroční sečení (1x ročně) trávníků pracovní plochy č.1 spojená s odstraňováním keřů a náletů. V obtížném skalnatém terénu je kosení nesrovnatelně náročnější než pastva, odhad ročních nákladů na kosení s odstraňováním keřů je cca 100000,- Kč. Nepasené plocha vlhkých luk (pracovní plocha č.3) je navržena pouze k sečení. Dále jsou navrhovaná opatření specifikována v příloze č.6.

12

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Navazující luční plochy je třeba obhospodařovat sečením, aby se nestaly zdrojem nežádoucích invazních druhů. Lesní okraje přiléhající k PP jsou zdrojem ohrožení nálety akátů. K tomuto by bylo třeba přihlédnout při hospodaření příp. tvorbě LHO. Petřinský potok je cenný svým neregulovaným tokem a čistou vodou. Nevhodné je budování opevnění. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Zaměřit a zanést do KN západní hranici území. Doporučuje se rozdělení pozemku 457/1 v souvislosti s navrhovaným vynětím z fondu PUPFL. Území je v terénu vyznačeno standardním pruhovým značením, dále jsou instalovány tabule se státním znakem s doplňujícími informativními texty. Doporučena je obnova značení 1x za dobu plánu péče. Informační tabule je doporučeno v průběhu plánu péče 1x nahradit novými. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Komplexním řešením je vynětí pozemků na území PP z PUPFL. Historicky bylo území využíváno jako pastvina, k lesu bylo území přičleněno až v 2. pol. 20. stol. Do doby vynětí je k navrhovanému způsobu hospodaření pastvou smíšeného stáda ovcí a koz je nutné získat vyjímku ze zákona 289/1995Sb. (zákon o lesích), kde je pastva v lesích §20, odst.1, písm. a) zakázána. Rovněž k navrhovanému snížení zakmenění na 5 je je nutné získat vyjímku ze zákona 289/1995Sb. (zákon o lesích), kde je snížení zakmenění na méně než 7 v §31 odst. 4 zakázáno. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Vyloučit budování mysliveckých zařízení. Příjezdová cesta do území je zabezpečena proti vjezdu automobilů závorou na severovýchodním konci, závoru zachovat. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Pro vzdělávací využití je třeba údržby a inovace informačních tabulí. Doporučuje se pokračování tábora mladých ochránců přírody, kdy je nutné skloubit provoz tábora s pastvou. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Při zásazích v lesních porostech je mírou úspěchu vitalita populace jalovce a jednotlivých jedinců druhu. Stav je nutné sledovat a pořizovat zejména fotografickou dokumentaci. V případě biotopů je mírou plošný rozsah biotopů a druhové zastoupení. Sečení luk je vhodné dokumentovat sledováním druhové skladby a dominantních druhů na loukách. Pro tyto účely budou vymezeny trvalé zkusné plochy na pracovní ploše 3, 5, případně na trávnících na ploše č.1.

13

Další průzkum zaměřit na další druhy bezobratlých, provést sledování ptáků a drobných savců. Dále je doporučeno pokračování průzkumu hub za účelem ověření údajů, ev. prověření změny mykoflóry po provedených opatřeních.

14

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. Orientační Orientační plochy) náklady za rok náklady za období (Kč) platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy revitalizace koryta potoka (vč. projektu) ---------150000,vybudování tůní ---------80000,obnova tabulí ---------20000,obnova značení 13000,asanace akátu ---------30000,vynětí pozemků z lesního půdního fondu ---------17000,C e l k e m (Kč) ---------310000,Opakované zásahy Pastva 54000,sečení nedopasků na suché louce 1x ročně 12000,sečení nedopasků na celé pasené ploše č.1 1x za 3 60000,- (1x za 3 roky roky) sečení vlhkých luk (bez pastvy) 18000,založení a sledování trvalých ploch 2000,C e l k e m (Kč) 86000,- (+ 60000,1x za 3 roky)

540000,120000,180000,180000,20000,1040000,-

4.2 Použité podklady a zdroje informací Culek M.(1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. Jupa J.(1974): Jalovec obecný na Podblanicku. Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 15: 223 - 224. Molíková M.(1977): Botanická inventarizace chráněného naleziště "Na ostrově". ms. SSPPOP Středočeského kraje. depon. AOPK ČR, středisko Praha. Míchal I., Petříček V. (edits.) (1999): Péče o chráněná území. Díl II. Lesní společenstva. AOPK ČR, Praha. MŽP a AOPKČR (2004): Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice. PLANETA 3/2004. MŽP a AOPKČR (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA 8/2004. Němec J.(edits.)(1996): Chráněná území ČR 1. Střední Čechy.AOPK ČR a Consult, Praha. Ústřední seznam ochrany přírody, textová a grafická data zapůjčená AOPK ČR. Neuhauslová Z. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. Svrček M. (1982): Mykoflóra chráněného naleziště "Na ostrově" u Nemíže. Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 23:75-98.

15

Unar J.(1989): Lesnická inventarizace CHN Na ostrově. ms. SSPPOP Středočeského kraje. depon. AOPK ČR, středisko Praha. Záruba P. (1997a): Inventarizační průzkum PP Na ostrově - Ephemeroptera.ms. depon in Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim. Záruba P. (1997b): Inventarizační průzkum PP Na ostrově - Lepidoptera. ms. depon in Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim. Zelený V.(1966): Příspěvek k výzkumu květeny Vlašimska III. Sborník vlastivědných praí z Podblanicka 7: 46 - 57. Žížala J., Pešout P.(1997): Záchrana jalovcových strání. Pod Blaníkem ročn.I. (XXIII), č.2:78. 4.3 Seznam mapových listů a) katastrální mapa (měřítko) číslo mapového listu: 582018, 582019, 282102, 582103 b) Státní mapa 1:5000 – odvozená číslo mapového listu: Vlašim 4-2, 4-3 c) Základní mapa České republiky 1:10000 číslo mapového listu: 13-33-19, 13-33-20, 13-33-24, 13-33-25 4.4 Seznam používaných zkratek AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky EVVO - environmentální vzdělávání, výchova a osvěta LHP - lesní hospodářský plán LZ - Lesní závod PP - Přírodní památka PUPPFL - pozemky určené k plnění funkcí lesa SLT - soubor lesních typů SSPPOP - Středisko státní památkové péče a ochrany přírody ZCHÚ - zvláště chráněné území dle zákona č.114/92 Sb. ZO ČSOP - Základní organizace Českého svazu ochránců přírody 4.5 Plán péče zpracoval Pro území dosud nebyl zpracován plán péče. ZO ČSOP Vlašim Ing. Mgr. Martin Klaudys 29.3.2006

16

Seznam příloh Příloha č.1 Orientační mapa PP Na ostrově Příloha č.2 Mapa parcelního vymezení PP Na ostrově Příloha č.3 Lesnická mapa typologická pro PP Na ostrově Příloha č.4 Lesnická mapa porostní a mapa stupňů přirozenosti lesních porostů pro PP Na ostrově Příloha č.5 Mapa zhodnocení současného stavu podle jednotlivých částí Příloha č.6 Popis lesních porostů, ploch mimo les a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č.7 Mapa pracovních ploch a opatření v lesích Příloha č.8 Návrh revitalizačních úprav potoka

17

2b

2c

426C5 část

1,6

0,48

praco- výměra vní plochy plocha (0,00 ha) 2a 2,35

426C5 část

426C5 část

označení JPRL

1Z 3K 3J

3J 2C

1Z 3J 2C

SLT

zastoupení číslo rám. Dřeviny zastoupení SLT směrnice dřevin (%) (%) BO 55 60 21 30 DB 15 10 JAL 10 MD 6 BR 6 SM 5 AK 2 OL 1 90 21 BO 43 10 DB 20 JAL 25 SM 5 BR 5 MD 2 BO 60 60 21 20 DB 19 20 JAL 5 MD 5 SM 5 BR 5 AK 1

Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich

50

50

50

věk

naléhavý

jednotlivý výběr BO (6m3) a MD (3m3)

vhodný

naléhavý

jednotlivý výběr BO (32m3) a MD (6m3), uvolnění DB

odstraňování padlých kmenů, výjimečně jednotlivý výběr BO

naléhavost

doporučený zásah

Příloha č.6 Popis lesních porostů, ploch mimo les a výčet plánovaných zásahů v nich

-

les přírodě vzdálený

opatrnost les přírodě při kácení v vzdálený blízkosti jalovců

stupeň přirozenosti opatrnost les přírodě při kácení v vzdálený blízkosti jalovců

poznámka

4 + ochranné 0,5 pásmo

ochranné pásmo 0,1 + 4 část

3

1

3

4

5

6

0,5

0,3

4,4

1,2.3 část

1

doporučený zásah

naléhavost

pastva smíšeným stádem ovcí a naléhavý koz - pastva hospodářských zvířat podporuje obnovu jalovce, tlumí nežádoucí druhy pasek a podporuje suché trávníky. Jedná se o návrat k původní formě obhospodařování území, nutné oplocení území ohradníkem, zvířatům musí být umožněn přístup k vodě (potoku) zalesněný svah s trávníky periodické sečení nedopasků po naléhavý pastvě vlhké louky v nivě potoka se zbytky luhu. sečení vlhkých luk 2x ročně naléhavý Zachovat a postupně zlepšovat stav louky lehkou mechanizací, ručně pravidelnou sečí. Zachovat stávající poměr vedená sekačka rozšíření zbytku olšového luhu a louky. Dílčími akcemi zlepšit atraktivitu prostředí pro obojživelníky a další vlhkomilné organismy. erozí poškozené koryto potoka a přilehlé • revitalizace potoka vhodný podmáčené plochy. Zábrana dalšího odnosu půdy, stabilizací koryta – podpora obojživelníků. vytvoření meandru, vybudování dvou tůní – o cca 400 m3, při max. hloubce 1m • při akci budou zachovány stromy v okolí potoka luční plochy navržené k pastvě. Po pastvě zůstávají sečení nedopasků po pastvě 1x vhodný nedopasky, které by se mohly stát zdrojem šíření ročně - lehká mechanizace, ručně nežádoucích druhů. vedená sekačka, min interval 1x za 3 roky část lesa s výskytem akátů. Zábrana šíření akátu a s asanace akátu, smýcení vhodný tím spojené negativní vlivy na místní společenstva. semenáčků i vzrostlých stromů

výměra stručný popis charakteru plochy nebo objektu a (ha) dlouhodobý cíl péče 4,4 zalesněný svah se zbytky trávníků a populací jalovce, dále navazující suché a mezofilní trávníky. Zachovat a zlepšit podmínky populace jalovce obecného. Obnovit pastvinu spolu s cennou charakteristickou vegetací. Přitom zachovat dosti rozvolněný porost dubu, břízy a dalších listnáčů, aby nedošlo k erozi svahu.

Pracovní Dílčí plocha plocha 1 1,2.3 část

Popis dílčích ploch mimo les a výčet plánovaných zásahů v nich

II. – III.

VII. – X.

X. – XI.

VI. – IX.

IX. – X.

termín provedení VI. – IX.

2x za období plánu péče

každoročně

jednorázově

1x za 3 roky každoročně

interval provádění každoročně