Přístupy KSČM k vědě a výzkumu materiál projednaný na 34. schůzi VV ÚV KSČM dne 17. 12. 2010
Zpracovalo: Oddělení pro odborné zázemí a vztahy k občanskému sektoru ÚV KSČM ve spolupráci se sekcí vědy a výzkumu
Přístupy KSČM k vědě a výzkumu Po několika letech je opět VV ÚV KSČM předkládán k projednání dokument týkající se vědy a výzkumu (dále VaV) v České republice. Po změně společensko-ekonomických formací na našem území a po obnovení imperialistického kapitalismu v globalizované formě došlo k likvidaci podstatné části československé vědy, což významně poznamenalo i českou vědu po lednu 1993. Ukazuje to srovnání statistických čísel z České socialistické republiky 1988 a nynější České republiky. rok 1988 1995 2000
VaV základna: pracovníci celkem 140.432 47.500 53.506
Pracovníci VaV
Z toho VŠ
Úplné střední a vyšší vzdělání
79.713 37.151 49.550
46.384 15 941 20.383
33.429 13 874 16.048
V roce 1988 měla ČSR 20.284 vědeckých a vědeckotechnických pracovníků. V roce 2000 měla kapitalistická ČR 13.119 věd. pracovníků se srovnatelně vysokým vzděláním. Po změně statistických metodik bylo v roce 2005 ve VaV 65.379 pracovníků, z toho 37.542 výzkumných pracovníků, 19.652 technických pracovníků a 8.185 ostatních (pomocných) pracovníků. Z uvedených čísel vyplývá, že výrazně poklesla i výkonnost vědeckovýzkumné základny. Za poslední tři roky reálného socialismu v ČSR byla domácím přihlašovatelům udělena a v praxi využita tato autorská osvědčení a patenty: 1986 uděleno 5.406 Z toho využito v praxi 3.029
1987 5.720 2.824
1988 5.724 2.560
V kapitalistické ČR bylo českým přihlašovatelům uděleno patentů: v roce 2000 - 268, v roce 2005 - 346. Další posouzení umožňují čísla o zahraničním obchodu s licencemi. V roce 1988 ČSR nakoupila 45 licencí a do zahraničí prodala 34 vlastních licencí. V roce 2005 ČR nakoupila 520 licencí na patenty a užitné vzory, z toho 51 nových licencí. ČR v roce 2005 vyvezla a prodala 177 vlastních licencí z toho 36 nových. O něco málo zlepšující se situace VaV je v posledních letech oproti počátku 21. století. Tato skutečnost nebyla způsobena ani tak zásluhou prozření našich politiků, ale hlavně tlakem z EU, jejímž je ČR od 1. května r. 2004 členem. V EU se začala prosazovat orientace k vyšší podpoře VaV, což bylo formulováno v původním textu tzv. Lisabonské strategie z roku 2000. Byl vytyčen úkol zastavit trend k nižší konkurenceschopnosti výroby v EU oproti USA a Japonsku. Jedním z cílů bylo dosáhnout srovnatelné úrovně podpory VaV, tj. 3 % HDP do roku 2010. Nově přistoupivší země měly povinnost přijmout své národní politiky VaV se stanovením odpovídající finanční podpory. Národní politika výzkumu a vývoje ČR byla schválena vládou v lednu r. 2004 a byl vyhlášen úkol dosažení 3% celkové podpory VaV, z toho 1% ze státního rozpočtu. Tento úkol podílu financí ze státního rozpočtu i z HDP dosud nebyl žádnou vládou splněn. 2
Celosvětová krize v posledních třech letech ale silně zkorigovala ambiciózní záměry jak EU tak i v ČR. Země se silnou ekonomikou a i s velkou podporou VaV se vypořádávají s krizí úspěšněji. Patří ČR mezi ty šťastnější? I naše země se patrně ocitla v dluhové pasti. Snahy o zvrácení nepříznivého vývoje mohou vést k omezení financování VaV. Jako první silně pocítila omezování finanční podpory Akademie věd ČR (AV). Programové prohlášení nové vlády premiéra Nečase neříká, že by se měla snižovat podpora VaV. Klade však důraz na hodnocení výsledků institucí VaV. Tím vláda zdůvodňuje své kroky, které ale KSČM považuje za velice nedostatečné. Chybná rozhodnutí mohou způsobit velké škody. Již nyní se projevuje snížení zájmu o práci v ústavech AV. Nadějní mladí absolventi VŠ nevidí perspektivu ve vědecké práci. Může tak vzniknout obdobná generační mezera jako při velké likvidaci pracovišť VaV v první polovině 90. let. Vládní orgány jsou nuceny podávat zprávy o stavu VaV v ČR, a to zejména podle požadavků EU v souvislosti s čerpáním prostředků z evropských fondů. To způsobuje, že informaci o naší VaV je spíše dostatek. Vznikly nové instituce organizačně se zabývající VaV. Hlavní změna spočívá v posunu k podpoře inovační složky vědeckotechnického cyklu. Významným zdrojem informací je také Technologické centrum AV. Solidní informace podávala i Asociace výzkumných organizací(AVO), ale ta již dnes prakticky přestala být aktivní, řadu jejích činností převzala Asociace inovačního podnikání (AIP).
I. Stav vědy a výzkumu Hlavním parametrem, který určuje tzv. intenzitu VaV, je relativní podpora VaV vzhledem k HDP, i když o jeho přesnosti lze pochybovat. Pro věcnou správnost je nutná analýza pomocí dalších parametrů. Financování VaV se dělí na vládní podporu, prostředky schválené státními rozpočty a na příspěvek z podnikatelských zdrojů.
Graf ukazuje významný nárůst absolutního objemu prostředků pro VaV. Tento nárůst má relativní hodnotu vzhledem k cenám vstupů a platům ve VaV. Podíl financování ze státního rozpočtu (SR) je však stále pod 0,6 % podpory ze státního rozpočtu. Tzn., že k cílům politiky VaV se ČR vůbec nepřiblížila a nenaplnily se ani oprávněné požadavky vědců na růst podpory ze státního rozpočtu na 0,7 %. Vzhledem k legislativním úpravám se ale začalo podnikům vyplácet vykazovat část výdajů jako výdaje inovační
3
a to je zřejmě převládající příčina nárůstu podpory z nestátních zdrojů. Projevuje se to v mnohem vyšších hodnotách celkové podpory, viz červená křivka, což Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) vykazuje jako velké pozitivum. Ve skutečnosti se financování VaV podniky z nestátních zdrojů výrazně neprojevuje v podpoře veřejných výzkumných institucí ani vysokoškolských pracovišť. Podle návrhu státního rozpočtu pro VaV na příští léta dojde ke stagnaci absolutních hodnot financování. Nejvíce to pociťuje AV, jak je vidět z dalšího grafu:
RVVI navrhovala ještě drastičtější omezení, které by patrně vedlo k úplné likvidaci AV. To vyvolalo velké protesty hlavně mezi mladými vědeckými pracovníky. K tomu je třeba upřesnit, že se jedná hlavně o institucionální výdaje ústavů AV. Při reformě VaV je kladen důraz na účelové financování, které motivuje k vyšším výkonům a činí výdaje na VaV efektivnějšími. Snaha o eliminaci nesoutěžní složky dotací výzkumu je ovšem negativně světově unikátní. Již dříve vědci poukazovali na přílišnou závislost na systému grantů. Jejich hlavním nedostatkem je nejistota, která se ještě prohloubila poslední změnou pravidel. Získat grant u GA ČR je nyní mnohem obtížnější. Pracoviště, která v tom neuspějí, přežívají jen s velkými problémy, a mnohde to vede ke ztrátám jak již zakoupených investic tak i v odchodu pracovníků. V následující tabulce uvádíme vývoj finanční podpory v letech 2000 až 2008 v mil. Kč. ze SR celkem a na jednotlivé subjekty tzv. poskytovatelů a příjemců veřejné podpory VaV. Grantová agentura (GA) samozřejmě sama VaV nedělá, ale kromě vlastních výdajů uděluje granty pracovníkům Veřejných výzkumných institucí, VŠ a i jiných organizací. Rovněž tak ministerstva hlavně poskytují SR jim přidělené prostředky. Resortní, přímo ministerstvům podřízené organizace VaV, byly rozsáhle zrušeny. V následující tabulce jsou srovnatelné roky 2000 až 2003. Rok 2004 je třeba chápat jako rok přechodný, kdy se ČR stala členskou zemí EU. Údaje v letech 2005 až 2008 ukazují srovnatelně stav financování VaV v podmínkách členství ČR v EU. 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Celkem
11 896
12 610
12 276
13 425
14 175
16 443
18 308
20 476
20 490
institucionální
5 797
6 864
6 996
7 598
7 784
9 322
9 841
11 276
11 038
účelová
6 098
5 746
5 280
5 827
6 391
7 121
8 467
9 200
9 451
. 4
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
3 610 3 540
4 325 3 884
4 184 3 889
4 583 3 647
4 538 4 005
5 587 4 439
6 703 4 835
7 509 5 656
7 771 5 552
1 359 543
1 152 577
1 084 613
1 205 1 183
1 542 1 242
1 820 1 335
2 125 1 407
2 545 1 520
2 479 1 538
703 468 906 380 97 129 28 133
752 497 561 402 96 133 51 179
733 527 398 407 95 113 52 182
731 586 509 528 96 79 76 201
728 671 383 554 129 82 71 27 202
859 727 480 562 190 89 118 33 205
880 767 532 410 164 93 117 46 228
965 827 429 406 136 96 103 31 253
728 841 491 482 177 91 88 34 218
3 294 3 530
3 987 3 896
4 151 3 861
4 195 4 406
4 270 4 699
5 303 5 000
5 611 5 176
6 785 6 483
6 934 6 750
1 582 1 669 230 1 591
1 888 1 471 248 1 121
1 507 1 437 230 785 305
1 799 1 596 242 633 555
1 746 2 365 327 21 748
1 831 2 880 325 33 1 070
1 855 3 176 366 37 2 088
2 152 3 634 320 303 799
2 029 3 604 322 219 631
podle hlavních poskytovatelů MŠMT celkem AV ČR celkem Ministerstvo průmyslu a obchodu Grantová agentura Ministerstvo zdravotnictví zemědělství obrany životního prostředí dopravy kultury práce a sociálních věcí pro místní rozvoj ostatní podle příjemců veřejné vysoké školy ústavy AV ČR resortní výzkumné a ostatní státní organizace právnické osoby konsorcia podpora VaV v zahraničí ostatní nebo nerozlišeno
Po nástupu pravicových vlád (Topolánkovy a Fischerovy vlády) dochází přes číselný nárůst ke stagnaci výdajů na VaV. U Nečasovy vlády jde dále o výrazný pokles financování AV. Nově se v návrzích státního rozpočtu od r. 2009 objevuje jako poskytovatel Technologická agentura (TA). Navíc roste rozpočet GA podle vládou schváleného návrhu. AV je uvedena v tabulce pro srovnání: AV jako poskytovatel Grantová agentura Technologická agentura
2009 5 882 1 779 0
2010 5 150 1 946 780
2011 4 864 2 790 2 000
2012 4 527 2 950 1 950
2013 4 403
Jedině u AV je patrný pokles absolutní hodnoty. Jedním z argumentů k omezování podpory je rozsah základního výzkumu a potřeba posilování výzkumu aplikačního charakteru. Převod výsledků VaV do praxe je více než žádoucí. Význam aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje začal být u našich politiků brán vážněji až po vyhlášení 7. rámcového programu EU. Do té doby byl naopak podporován, zejména GA, jen základní výzkum. Vykazování výzkumu jako základního i tam, kde to neodpovídá jeho charakteru, je jen důsledkem předchozí krajnosti. Financování VaV je nutnou podmínkou, ale je třeba se také zabývat přínosem a finanční návratností investic do VaV. Bohužel i minulé reprezentace AV přispěly ke stavu, kdy se užitečnost VaV posuzuje podle řady formálních parametrů, převážně bibliometrických, podle množství citací.
5
Stále přetrvává malý zájem úkolovat VaV k řešení důležitých celospolečenských problémů. Pokrok je v tlaku na dosahování špičkových výsledků, i když sám systém hodnocení vede spíše k průměrnosti. Podobně jako zainteresovanost na co největších počtech studentů na VŠ. Honba za body v systému hodnocení vede k snížení snahy o zásadní poznatky, náročné jak časově, tak i přístrojovým vybavením. Může vést k rozmělňování a odvádí pozornost od mnoha skutečně nových objevů. I to způsobuje malou patentovou aktivitu u nás, která je výrazně pod evropským průměrem. Pozitivní trend ve financování VaV se v letech 2009 - 2010 spíše zastavil.
II. Budoucnost vědy a výzkumu Postavení naší republiky mezi zeměmi EU se odlišuje zejména vyčerpaností přírodních zdrojů a velkou energetickou a surovinovou závislostí. Pokud je v EU chápána vzdělanostní společnost jako šance pro budoucnost, pak u nás to platí dvojnásob. Na cestu náročné progresivní ekonomiky se silnou podporou VaV se dalo např. Finsko a ze zemí mimo EU např. Jižní Korea nebo Čína. Pro ČR je však takové srovnání pouze relativní. Hlavně v technických oborech dochází ve světě k velkému pokroku. Jsou nalézány technologie s nižší spotřebou, jsou objevovány nové materiály a nové postupy. Velký pokrok je ve výrobě léčiv a ve spotřebním průmyslu. Země, které jsou nositely novinek, z toho čerpají značné výhody. V řadě věcí se přizpůsobujeme požadavkům EU. Nejde jen o nárůst výdajů na VaV. Naše pracoviště a instituce se připojují k různým programům, což lze jen podpořit. Jedním z pozoruhodných faktů je práce na vybudování nových výzkumných center, tak zvaných velkých infrastruktur, zčásti financovaných ze Strukturálních fondů EU. Některá pracoviště mají mít dokonce charakter celoevropský. Zároveň se podílíme na realizaci řady projektů i v jiných zemích. Je to ale také závislé na dobré úrovni absolventů našich škol, jejichž úroveň však stále klesá. Pokud by se dohledné době výrazně nezvýšila, došlo by k dalšímu negativnímu obratu úrovně VaV.
III. Přístup KSČM KSČM programově i politicky podporuje VaV. V minulém roce vědci ocenili, že se KSČM postavila na obranu AV. Vývoj v kapitalistické společnosti je odvislý od rozvoje výrobních sil, který není myslitelný bez využití nejnovějších poznatků VaV. KSČM podporujeme otevřené bádání a vědecké myšlení ve prospěch naší společnosti i celého lidstva. Je třeba bránit snahám o komercionalizaci vědecké práce, akademické svobody myšlení a neomezené internacionální spolupráce. Fakticky jsou vědeckým pracovníkům pojmy míry zisku a bezohledného soupeření dosti vzdálené. Velká část z nich přijímá politické názory liberálního pojetí světa. KSČM je pro funkční systém vědeckotechnického pokroku v naší společnosti. To znamená nejen jeho akademickou složku. Podporu si zaslouží všechny aktivity posilující tendence v hospodářství ČR, které považujeme za perspektivní. Jde především o výrobu s vysokou mírou přidané hodnoty, která by co nejvíce zhodnocovala velmi dobrou kulturní úroveň našich obyvatel. Podporuje zavádění technologií šetrných k životnímu prostředí a zlepšujících pracovní podmínky. Pro KSČM je v řízení vědy, výzkumu a experimentálního vývoje dosavadní orientace na poradní orgán, jakým je RVVI, nedostatečná. Proto KSČM prosazuje strategické řízení vědy a výzkumu, vytvoření profesionální a autoritativní instituce, schopné kvalifikovaných a respektovaných rozhodnutí. KSČM dále prosazuje bezpodmínečně vyčlenit finanční prostředky na vědu a výzkum až na 3 % HDP, z toho 1 % ze státního rozpočtu. Dále požadujeme podporovat financování vědy a aplikovaného výzkumu v perspektivních oborech (např. informačních technologiích, 6
mikroelektronice, biotechnologii a kvalifikované chemii a vybraných strojírenských odvětvích). KSČM chce podporovat lékařský a farmaceutický výzkum a nesouhlasí s omezováním v této oblasti. V souvislosti s dostavbou 3. a 4. bloku JE Temelín podporuje odpovídající výzkum v této oblasti. KSČM požaduje výrazněji podpořit český zemědělský výzkum.
7
