Přistoupení České republiky do Evropské unie

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 6: Přistoupení ČR do EU

Přistoupení České republiky do Evropské unie Předvstupní období Pro každou kandidátskou zemi začalo rozšiřování podepsáním Asociační (Evropské) dohody s Evropskými společenstvími, jejímž cílem bylo do 10 let zavést zónu volného obchodu. (Asociační dohoda mezi ES a ČSFR byla podepsána 16. 12. 1991, mezi ČR a ES pak 4. 10. 1993.) Klíčové však bylo zveřejnění tzv. Kodaňských kritérií, v nichž Evropská rada na svém zasedání 22. 6. 1993 vyslovila tři základní požadavky na členství v Unii. V Madridu 1995 byly tyto podmínky doplněny další, týkající se administrativních kapacit kandidátských států, které měly být upraveny tak, aby zajistily harmonické fungování politik EU po vstupu. V Lucemburku Evropská rada zdůraznila, že není dostačující jen začlenění acquis do domácí legislativy, ale že je nutné jeho skutečné uplatňování. 17. 1. 1996 ČR podává žádost o členství v EU, 30. 3. 1998 je oficiálně zahájen proces přistoupení ČR do EU, tj. jednání o podmínkách členství. Rada EU rozdělila uchazeče do dvou skupin dle stupně jejich připravenosti. Kromě ČR byly v první skupině i Estonsko, Kypr, Maďarsko, Polsko a Slovinsko. S Bulharskem, Litvou, Lotyšskem, Maltou, Rumunskem a Slovenskem byla přístupová jednání otevřena až na summitu v Helsinkách v roce 1999. Rozdíly mezi oběma skupinami se však až na případy Bulharska a Rumunska v podstatě smazaly ⇒ rozšíření „velkým třeskem“. Pokrok kandidátských zemí je každý rok v říjnu hodnocen v Pravidelné zprávě, která je tvořena jak z informací získaných samotnou Komisí, tak i z dat poskytnutých kandidáty. Každý rok má zpráva stejnou strukturu: − předmluva a hodnocení vztahů mezi danou zemí a EU (např. fungování Výboru a Rady přidružení, Parlamentního výboru přidružení, twinning, stav vzájemného obchodu, programy pomoci Společenství kandidátským zemím, účast na programech Společenství) − zhodnocení situace v dané zemi a pokrok s ohledem na kodaňská kritéria (politická, ekonomická a schopnost převzít závazky spojené s členstvím – kapitoly acquis) − závěr s přehledem krátkodobých a střednědobých priorit a hodnocení NPAA (Národní program pro přijetí acquis). Pravidelná zpráva hodnotí legislativu skutečně přijatou a rozhodnutí skutečně učiněná. V ČR byly dlouhodobě kritizovány především následující oblasti: − Reforma veřejné správy vyžaduje jasné právní postavení úředníků, právnost, spolehlivost a předvídatelnost práce úřadů, jejich zodpovědnost, otevřenost, průhlednost a kontrolní postupy. − Reforma justice má zajistit nezávislost, nestrannost a právní základ systému, jeho transparentnost a otevřenost, délku řízení, statut a odměňování soudců, jejich počet, školení a pracovní podmínky (vybavení, infrastruktura). − Antikorupční opatření zahrnují vytvoření antikorupční strategie, institucionální zajištění, zásady chování úředníků, jejich školení, schválení hlavních mezinárodních antikorupčních nástrojů.

Petr König

Strana 1/1

16.9.2004

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 6: Přistoupení ČR do EU

Kodaňský summit, Smlouva o přistoupení k Evropské unii V Kodani (12. a 13. 12. 2002) došlo k uzavření všech kapitol a předvstupního vyjednávání mezi EU15 a 10 kandidátskými státy. Před Kodaňským summitem měla ČR uzavřených 26 z 31 kapitol, zbývaly Zemědělství, Dopravní politika, Finanční a rozpočtová ustanovení, Instituce a Ostatní. V rámci některých kapitol byla sjednána přechodná období požadovaná jak kandidátskými tak i členskými státy. Česká republika vydala prohlášení o dopravní politice, že „v souladu se společným postojem EU ke kapitole Dopravní politika si mohou stávající a nové členské státy postupně zvyšovat povolení kabotáže na základě dvoustranných dohod, včetně možnosti plné liberalizace. S ohledem na výše uvedené Česká republika proto očekává, že se bude pokračovat ve dvoustranných jednáních s členskými státy v průběhu roku 2003, aby bylo dosaženo buď dvoustranné dohody o plné liberalizaci kabotáže, nebo postupného zvyšování výměny kabotáže v případě, že přechodné období bude vyžadováno. Česká republika vítá, že bylo dosaženo vzájemné dohody s Německem o vypracovávání analýzy struktury nákladů, na jejímž základě by mohly být od roku 2004 dále stanoveny dvoustranné kabotážní kvóty.“ (Evropská rada, 2003). Další společné prohlášení vydaly ČR a Rakousko o jejich dvoustranné dohodě týkající se Jaderné elektrárny Temelín. Česká republika a Rakouská republika se v něm zavázaly, že „budou plnit své dvoustranné závazky podle jimi společně přijatých 'Závěrů melkského procesu a následných opatření' ze dne 29. listopadu 2001.“ V oblasti zemědělství byla v rámci opatření na rozvoj venkova dojednána částka, kterou má mít deset kandidátských zemí k dispozici na léta 2004–2006: € 5,1 miliard. Platby v rámci přímé pomoci (přímé platby) novým členským státům se budou uplatňovat fázovým způsobem s rozdělením do deseti let. V roce 2004 tak nové členské státy získají 25 % z plné sazby platné v EU, v roce 2005 se tento podíl zvýší na 30 a v roce 2006 na 35 %. Od roku 2007 (40 %) do roku 2013 bude meziroční tempo přírůstku 10 %. Tyto úrovně plateb lze doplnit až o 30 %, což znamená, že se platby mohou v roce 2004 zvýšit celkem až na 55 %, v roce 2005 na 60 a v roce 2006 až na 65 %. Do roku 2006 se doplňující platby mohou zčásti (až do 40 % úrovně EU) spolufinancovat z fondů určených v nových členských státech na rozvoj venkova. Podíl fondů EU určených na rozvoj venkova však při použití pro účely doplňujících plateb nesmí přesáhnout 20 % (případně 25 % v roce 2004, 20 % v roce 2005 a 15 % v roce 2006). Následně od roku 2007 mohou nové členské státy pokračovat v doplňování přímých plateb od EU (opět až o 30 % částky připadající na daný rok podle fázového zavádění přímých plateb), ale toto doplňování se nadále už bude muset plně financovat z vlastních zdrojů daného nového členského státu. Zemědělci z nových členských států získají plný a bezprostřední přístup k tržním opatřením Společné zemědělské politiky. Využitelná rozvojová opatření (financovaná nejvýše z 80 procent ze zdrojů EU): • předčasný odchod zemědělců do důchodu • podpora pro znevýhodněné oblasti nebo oblasti s ekologickými omezeními • zemědělsko-ekologické programy • zalesňování zemědělské půdy • konkrétní opatření pro částečně samozásobitelská hospodářství • utváření skupin výrobců • technická pomoc • zvláštní pomoc pro plnění standardů EU.

Petr König

Strana 2/2

16.9.2004

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 6: Přistoupení ČR do EU Finanční a rozpočtová ustanovení byla dojednána podle celkového finančního rámce pro rozšíření stanoveného Evropskou radou v Berlíně 25. března 1999 v rámci Finanční perspektivy na současné programovací období. Původně se předpokládalo rozšíření EU o 6 zemí v roce 2002. Příděly na závazky se měly zvyšovat z € 6 450 miliónů v roce 2002 na € 16 780 miliónů v roce 2006. Celkem šlo o € 58 070 miliónů. V roce 2004 to mělo být € 11 610 miliónů a v roce 2005 € 14 200 miliónů. V období 2004–2006 tedy € 42 590 miliónů. Protože došlo k rozhodnutí rozšířit Unii o 10 zemí, navrhla Komise 30. 1. 2002 upravený finanční rámec. Limity stanovené Berlínským summitem však zůstaly závazné. Dánské předsednictví dále navrhlo tzv. cash flow kompenzace, jejichž účelem je pomoci rozpočtům nových členských zemí bezprostředně po vstupu do EU, kdy pro ně vznikne nové finanční zatížení vyplývající z povinností přispívat do rozpočtu EU. Tento typ kompenzací získávají v roce 2004 všechny nové členské země. Pro dodržení principu nezhoršení čisté rozpočtové pozice oproti poslednímu roku před vstupem byla propočítána pozice v roce 2003 – tedy příjem prostředků z předvstupních fondů. Tato pozice se stala základem pro propočet tzv. rozpočtových kompenzací pro nezhoršení čisté pozice. Na tyto kompenzace měly nárok pouze země, u kterých by i po započtení cash flow kompenzací byla čistá pozice horší než v roce 2003 (Ministerstvo financí ČR, 2003). Jednání na summitu v Kodani se musela vyrovnat s tím, že řada členských států EU vzhledem ke své domácí situaci, kdy se potýkají s hrozbou nadměrných deficitů svých veřejných rozpočtů, chápala zvyšování prostředků na rozšíření hlavně jako dodatečnou finanční zátěž pro své rozpočty. V Kodani bylo nakonec rozděleno dodatečných € 300 milionů, ze kterých se ČR podařilo získat nejvíce: € 83,1 milionů. ČR a Polsko dále vyjednaly převod části závazku ze strukturálních fondů do rozpočtových kompenzací. ČR takto přesunula € 100 milionů a Polsko € 1 miliardu. Toto nejsou dodatečné prostředky, ale tímto přesunem se staly nárokovými a přestaly být účelově vázané. To znamená, že je ČR a Polsko získají, aniž by musely předkládat projekty, plnit přísné podmínky EU pro jejich použití a v neposlední řadě doplnit je národními prostředky spolufinancování. Pokud tyto peníze budou skutečně využity na spolufinancování, k čemuž vláda ČR není ničím vázána, bude možné lépe využít nabízené prostředky na strukturální operace (celkem € 2,3 mld.). Umožní se tak méně strmý náběh čerpání prostředků na strukturální operace po vstupu. Jako přímý příjem do státního rozpočtu v letech 2004–2006 ČR získá € 747 milionů, tj. cca 23 mld. Kč, což je po Polsku druhá nejvyšší suma. Neberou-li se v úvahu převedené prostředky ze strukturálních fondů, vyjednala ČR vůbec nejvyšší částku kompenzací. Pokud jde o další kandidátské státy nepřizvané k nejbližšímu rozšíření (Bulharsko, Rumunsko a Turecko), Smlouva stanovuje, že v prosinci roku 2004 se Evropská unie rozhodne, zda zahájí vstupní rozhovory s Tureckem. Základem má být zpráva Evropské komise o jeho pokroku při naplňování kritérií členství v EU. Unie se dále ve Smlouvě zavázala výrazně zvýšit předvstupní pomoc Turecku, která bude od roku 2004 financována pod hlavičkou „předvstupní výdaje“. Vedoucí činitelé EU dále potvrdili naději, že jako nové členské státy přivítají Rumunsko a Bulharsko v EU v roce 2007. Obě země se také mohly v roli pozorovatelů zúčastnit Mezivládní konference jednající o evropské ústavě. K podpisu Smlouvy o přistoupení došlo 16. 4. 2003 v Aténách. Smlouva byla ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny

Petr König

Strana 3/3

16.9.2004

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 6: Přistoupení ČR do EU musely být uloženy u vlády Italské republiky nejpozději do 30. 4. 2004. Smlouva vstoupila v platnost 1. 5. 2004.

Vyjednaná přechodná období požadovaná ČR: •

•

•

•

•

•

Volný pohyb kapitálu (nabývání vedlejšího bydlení v délce 5 let od vstupu ČR do EU; nabývání zemědělské půdy a lesů v délce 7 let pro osoby, které nemají trvalý pobyt na území ČR. Po třech letech bude přechodné období revidováno.) Pozn.: případná změna bude schválena Radou EU na základě jednomyslného rozhodnutí. Zemědělství (do 31. 12. 2006 na dosažení plné harmonizace hygienických parametrů s podmínkami platnými v EU pro celkem 52 zpracovatelských podniků; do 31. 12. 2009 pro již používané neobohacené klecové systémy pro nosnice, které nesplňují technický požadavek stanovený směrnicí Rady 1999/74/ES na výšku klece.) Daně (zachování snížené sazby DPH u dodávek tepelné energie do 31. 12. 2007; dodávky stavebních prací pro účely bydlení do 31. 12. 2007; zachování nižších sazeb spotřební daně u cigaret a tabákových výrobků do 31. 12. 2006 pro dosažení 57% zdanění a přizpůsobení se novému acquis v této oblasti do konce roku 2007; trvalá výjimka (zvláštní úprava – derogace) osvobozující osoby s obratem nižším než € 35 tisíc od registrace plátce DPH; trvalá výjimka na spotřební daně z lihu u pěstitelského pálení s cílem zachovat tradiční domácí výrobu ovocných destilátů.) Energetika (vytvoření úplných nouzových zásob ropy a ropných produktů do 31. 12. 2005; přechodné období do konce roku 2004 pro aplikaci čl. 18 směrnice 98/30/ES o vnitřním trhu s plynem – liberalizace trhu plynem. Přijetí energetického zákona umožnilo ČR výrazně zkrátit (o 3 roky) žádost o PO na liberalizaci trhu plynem. Zákonem stanovený harmonogram totiž urychlil oproti původnímu předpokladu proces otevírání trhu plynem. ČR tak dosáhne Unií požadovaného procenta otevření trhu na 28 % již k 1. 1. 2005.) Životní prostředí (nakládání s odpady – směrnice 94/62/EC o obalech a obalových odpadech, do 31. 12. 2005. PO pro dosažení cílových hodnot u recyklace a opětovného využití obalu, čl. 6 směrnice; kvalita vody – směrnice 91/271/EEC o městských odpadních vodách – čištění komunálních vod – praktická implementace požadavku výstavby čistíren odpadních vod u obcí kategorie 2 000–10 000 ekvivalentních obyvatel do 31. 12. 2010; průmyslové znečištění a management rizik – odklad platnosti pro nová zařízení do 30. 10. 2004 spadající pod směrnici 96/61/EC o integrované prevenci a omezování znečišťování (IPPC). Pro jedno stávající zařízení, tj. pro jeden podnik, který požádal o PO, by měla být situace dořešena v srpnu 2002.) Různé (přechodné období v délce pěti let pro postupný náběh příspěvků do základního kapitálu a rezerv Evropské investiční banky s tím, že k první platbě dojde nejdříve v druhé polovině roku 2005.)

Zdroj: Euroskop (2003a).

Vyjednaná přechodná období požadovaná EU15: •

•

Volný pohyb osob (až 7 let ve formátu 2+3+2 na omezení volného pohybu pracovních sil. Během platnosti výše uvedeného aranžmá se však mohou současné a nové členské státy na základě bilaterálních dohod domluvit na liberalizaci pohybu pracovních sil. Švédsko, Irsko a Velká Británie tak učinily.) Doprava (až pět let ve formátu 2+2+1 na vnitrostátní silniční přepravu – kabotáž. Současně recipročně bude platit pro dopravce ze současných a nových čl. zemí zákaz provádění kabotáže v ČR. Během platnosti výše uvedeného se však mohou současné

Petr König

Strana 4/4

16.9.2004

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 6: Přistoupení ČR do EU

•

a nové čl. státy na základě bilaterálních dohod domluvit na postupné výměně povolení pro provádění kabotáže včetně možnosti plné liberalizace trhu.) Zemědělství (viz výše v textu).

Zdroj: Euroskop (2003b).

Referendum o přistoupení Referenda o přistoupení v 10 kandidátských zemích Tabulka 1: Výsledky referend v 10 kandidátských státech v roce 2003, údaje v %

Země

Datum Účast ANO NE Poznámka Kypr Referendum nebylo, vstup jednomyslně schválen parlamentem Česká republika 13.–14. 6. 2003 55,21 77,33 22,67 Estonsko 14.9.2003 64,02 66,84 33,16 Nezávazné Maďarsko 12.4.2003 45,6 83,76 16,24 Lotyšsko 20.9.2003 72,5 67 33 Litva 10.–11. 5. 2003 63,3 89,82 8,85 Malta 8.3.2003 91 53,6 46,4 Nezávazné Polsko 7.–8. 6. 2003 58,85 77,45 22,55 Slovensko 16.–17. 5. 2003 52,15 92,46 6,2 Slovinsko 23.3.2003 60,3 89,6 10,4 Zdroj: Zastoupení Evropské komise v České republice (2004).

Předchozí referenda Země Irsko Norsko Dánsko Rakousko Finsko Švédsko Norsko

Rok Účast ANO NE 1972 71 83 17 1972 79 46 54 1972 90 63 36 1994 82 66 34 1994 70 57 43 1994 83 53 47 1994 89 48 52

Zdroj: Euroskop (2003c).

Petr König

Strana 5/5

16.9.2004

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 6: Přistoupení ČR do EU Zdroje informací Euroskop: Vyjednaná přechodná období požadovaná ČR. [online] c2003a [cit. 2003-04-27]. http://www.euroskop.cz/cze/article.asp?id=41212&cat=5179&ts=10ec41. Euroskop: Vyjednaná přechodná období požadovaná ČR. [online] c2003b [cit. 2003-04-27]. http://www.euroskop.cz/cze/article.asp?id=41212&chapter=1&preview=&cat=5179&ts=2ec4 2. Euroskop: Referenda o přistoupení k EU v kandidátských zemích. [online] c2003c [cit. 200312-26]. http://www.euroskop.cz/cze/article.asp?id=41406&cat=5183&ts=4ec64. Evropská rada: Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie. [online] c2003 [cit. 2003-04-27]. http://www.euroskop.cz/cze/get_file.asp?lng=cz&company=91&news=85&id=4432. Ministerstvo financí ČR: Průběh a výsledky jednání o přistoupení k EU. Finanční a rozpočtová ustanovení. [online] c2003 [cit. 2003-05-15]. http://www.mfcr.cz/static/Integrace/cz/prubeh.htm. Zastoupení Evropské komise v České republice: Referenda o rozšíření. [online] c2004 [cit. 2004-08-26]. http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=1855.

Petr König

Strana 6/6

16.9.2004