Příspěvek k analýze vztahu učňů k mistrům odborného výcviku pavel
Če p
ek
Výzkumný ústav odborného školství, Praha
V rámci širšího sociologicko-pedagogického výzkumu, který prováděl v roce 1966 Výzkumný ústav odborného školství a který byl zaměřen zejména na odhalení specifických možností výchovného působení na učně ve vyučovacím předmětu odborný výcvik,*) byl zkoumán také vztah učňů k mistrům odborného výcviku (dále jen mistrům). Bližší poznání tohoto .vztahu mělo posílit nebo oslabit základní hypotézu, že odborný výcvik je v zařízeních pro výchovu učňů nejen nejdůležitějším vzděláva cím, ale také výchovným předmětem. Při těchto úvahách jsme vycházeli ze známé zkušenosti, že nejlépe může výchovně působit ten výchovný pracovník, ke kterému má mládež přátelský vztah. V2 spojitosti s tím byla vyslovena dílčí hypotéza, že učni mají převážně k mistrům dobrý vztah. Opírala se o toto hodnocení postavení mistra ve výchovně vzdělávacím procesu: mistr je vždy pra covník, který vyšel z provozu, zná dokonale pracovní činnosti, kterým se mají učni naučit a které budou nezbytně ve svém povolání potřebovat; vyučuje předmětu, který mají učni zejména pro jeho praktický charak ter a rozmanitost rádi; mistr v průběhu vyučování nestojí na stupínku nad učni proti »kolektivu školních lavic«, ale mezi učni jako starší spolu pracovník, což mu umožňuje vstupovat s jednotlivými učni do neformál ního styku. Malý počet učňů v učební skupině a poměrně značný počet vyučovacích hodin věnovaných odbornému výcviku (více než 50 °/o cel kového vyučovacího času) mistrovi umožňuje učně dokonale poznat a i citově na ně působit. Zmíněný výzkum měl — kromě jiného — empiricky prověřit dílčí hy potézu týkající se přátelského vztahu učňů k mistrům. Projekt výzkumu byl spojen s vyřešením mnoha složitých metodolo gických problémů, jimiž se v tomto článku nehodlám detailně zabývat. Odkazuji v tom směru na svou studii Význam odborného výcviku v ko munistické výchově učňů, kterou vydal v prosinci 1967 Výzkumný ústav odborného školství. Pro porozumění dále uvedených zjištění a závěrů *) Viz P. Čepek, Význam odborného výcviku v kom u nistické výchově učňů, Zprávy Výzkumného ústavu odborného školství v Praze, svazek 6, prosinec 1967.
851
pokládám však za nutné zmínit se o metodologickém přístupu alespoň v hrubých rysech. Ve výzkumu bylo použito metody kvantitativní a kvalitativní analýzy zejména výpovědí učňů, mistrů odborného výcviku a vedoucích odbor ných učilišť a různých technik: 1. Dotazník I; učni měli za úkol za 35—40 minut odpovědět na 30 jednoduchých uza vřených otázek a to zaškrtnutím příslušných políček dotazníku. 2. Dotazník II; učňům byla ústně položena otevřená otázka: »Chcete-li, připište na dotazník, co vám leží na srdci, třebas to, co se vám v učení líbí a nelíbí.« Učni mohli, ale nemuseli, v pěti až deseti minutách [výzkum byl rozpočten na jednu vyučovací hodinu) volně vyjádřit své názory. 3. Interview I; s vedoucími odborných učilišť byl veden polostandardizovaný rozho vor, v jehož rámci bylo položeno šest uzavřených a otevřených otázek. 4. Interview II; s mistry odborného výcviku byl veden obdobný rozhovor obsahující 11 otázek. Některé z nich byly voleny tak, aby se doplňovaly s otázkami položenými učňům a vedoucím odborných učilišť. 5. Nestandardizované terénní pozorování; pozorování bylo zaměřeno zejména na pra covní prostředí učňů. 6. Statistický dotazník zaměřený na kvalifikaci mistrů odborného výcviku; tento do tazník vyplnili vedoucí navštívených odborných učilišť.
V dílčím výzkumu týkajícím se vztahu učňů k mistrům odborného vý cviku bylo použito zejména techniky dotazníku. Učni vyplňovali ano nymní dotazníky, jejichž srozumitelnost a vhodnost byla přezkoušena předvýzkumem, ve školních třídách za přítomnosti výzkumného pracov níka bez účasti učitele. Taková organizace shromažďování dat zajistila 100% návratnost dotazníků a v podstatě vyloučila vnější ovlivňování respondentů. Vážným problémem bylo stanovení výběrového souboru učňů. Potíže tu vyplývaly z těchto skutečností: a) V době výzkumu se učni připravovali pro povolání ve 288 učebních oborech. Počet učňů v jednotlivých oborech kolísá řádově od několika desítek až do hodnot nad 10.000. b) Mentální úroveň učňů je velmi rozdílná. c j Technické možnosti a finanční prostředky organizátorů výzkumu byly omezené. Tyto skutečnosti vedly k rozhodnutí, že bude použito řízeného, troj stupňového výběru respondentů. Nejdříve bylo vybráno šest masových učebních oborů značně odlišných svým charakterem (strojní zámečník, zemědělec-mechanizátor, zedník, horník, prodavač potravinářského zbo ží, provozní elektromontér). Na druhém stupni výběru byla vybrána od borná učiliště, a to v různých krajích, ve velkých, středních i v malých městech. Na třetím stupni byly více méně náhodně vybrány školní třídy, a to polovina prvního a polovina druhého ročníku. To proto, aby bylo možno výsledky týkající se názorů a postojů učňů hodnotit také z hle diska jejich vývoje. Učni třetího ročníku nebyli předmětem výzkumu, pro tože v tomto ročníku zpravidla již nepracují pod přímým vedením mistra odborného výcviku. Celkem byl výzkum proveden v 35 odborných učiliš tích a učňovských školách (v 70 třídách) a dotazníky zodpovědělo 1723 učňů a učnic, 250—300 z každého ze šesti zvolených učebních oborů. 852
Autor projektu si byl vědom úskalí takto stanoveného výběrového souboru (náhodného výběru nebylo prakticky možno použít), přesto se domníval, a výsledky jeho domněnku posílily, že lze s tímto souborem při získávání většiny dat s dostatečnou mírou přesnosti pracovat. Projekt výzkumu počítal s tím, že číselné výsledky zjištěné v jednotlivých učeb ních oborech budou mít platnost pro základní soubory učňů příslušných učebních oborů. Počítal dále s tím, že budou-li si číselné výsledky v jednot livých učebních oborech blízké, bude možno průměr těchto výsledků po kládat za směrodatný prakticky pro celou učňovskou populaci vedenou v odborném výcviku mistry odborného výcviku. Na posouzení vztahu učňů k mistrům odborného výcviku bylo zaměřeno těchto šest uzavřených otázek dotazníku, z nichž některé byly otázkami kontrolními: 1. Kdybys mél možnost jet zdarma na rekreaci k moři za podmínky, že pojede s sebou jedna dospělá osoba, koho by sis vybral? 2. Kdybys měl nějakou nepříjemnost s SNB a sám nevěděl, jak postupovat, s kte rým dospělým člověkem by ses nejspíše poradil? 3. Koho sí nejvíce z níže uvedených osob vážíš a chtěl by ses mu proto po stránce •charakterové v životě podobat? 4. Máš rád svého mistra odborného výcviku? 5. Proč hlavně máš rád, popř. máš nerad mistra odborného výcviku? 6. Jaké vlastnosti musí mít mistr, aby sis ho vážil?
Kromě těchto uzavřených otázek byla ústně položena široká .otevřená otázka tohoto znění: »Chcete-li, připište na dotazník, co vám leží na srdci, třebas to, co se vám v učení libí a nelíbí?«
Jelikož v odpovědích na tuto otázku byl často přetřásán vztah k mis trům, přiřazuji ji k tomuto tématickému bloku otázek. Odpovědi na ni po skytly mnoho cenného informativního materiálu, z něhož bylo čerpáno při ilustraci některých závěrů získaných kvantitativní metodou. Smyslem nepřímých otázek 1 a 2 a přímé otázky 3 bylo zjistit, jaká je pozice mistra »v konkurenci« ostatních výchovných činitelů pokud jde o přátelství, důvěru a oceňování charakterových vlastností. Nabídnuty byly tyto odpovědi: otec, mistr odborného výcviku, třídní učitel (učitel ka) nebo některý jiný učitel (učitelka). Pro úplnost byla připojena jedna neutrální odpověď. Do soustavy odpovědí nebyla zařazena matka. To proto, že matka hraje zpravidla rozhodující úlohu v citovém životě dětí a mládeže bez ohledu na jejich věk a pravděpodobně by zaujala jasně dominantní postavení mezi ostatními činiteli. To by sice potvrdilo domněnku o citové hegemo nii matky, ale pro vlastní účel výzkumu, tj. postavení mistra v soustavě »konkurenčních« výchovných činitelů by získané odpovědi byly v pod statě jalové. Odpovědi na uvedené tři otázky vyvrátily domněnku, že v adolescentní fázi hledá většina nebo alespoň velký díl učňů svůj vzor, popř. staršího přítele a důvěrníka v některém výchovném činiteli mimo rodinu. Nejen 853
matka, ale zřejmě i otec jsou v citovém životě učňů mezi ostatními vý chovnými činiteli hegemony. Toto zjištění potvrzuje výsledky jiných so ciologických výzkumů, které docházejí v podstatě k stejnému výsledku. Vyplývá z něj nezvratný závěr, že výchovný vliv rodičů je i v adolescentní fázi pro formování mládeže nesmírně důležitý. Detailní tabulky vzhledem k jejich rozsáhlosti neuvádím. Pro ilustraci uvádím však alespoň tyto údaje: S mistrem (s učitelem) chce jeti k moři K mistrovi (k učiteli) má největší důvěru Mistrovi (učiteli) se chce podobat S otcem chce )etl k moři K otci má největší důvěru Otci se chce podobat
8 8 11 , 09 05 57
% % % °/o % %
(9 % ) učňů (4 °/o) učňů (8 %) učňů učňů učňů učňů
Statistické řady zachycující stav v jednotlivých učebních oborech jsou dosti vyrovnané. Z toho lze vyvodit, že získaná data mají s velkou prav děpodobností platnost pro veškerý učňovský dorost. Nápadné je, že v učebních oborech, v nichž jsou učni mentálně nejvyspělejší (prodavač, elektromontér), je nejmenší podíl učňů, kteří volí mistra. Na přímou jednoznačnou otázku »Máš rád mistra odborného výcviku?« odpověděli všichni učni. Nezodpovězena nezůstala tato otázka ani v jed nom případě. Přehled o získaných výsledcích podává tabulka 1. Tab. 1. Vztah učňů k mistrům odborného výcviku
Text
Všechny učební obory
Uč ební obor strojní zámečn.
zeměd. mechan.
zedník
horník
proda vač
provoz. elektr.
1% ! !
1%
%
%
55 165 32 57 13 30
65 178 23 92 12 40
57 30 13
77 33 17
61 105 26 31 13 10
72 21 7
%
% í i
%
1091 439 192
63 204 26 60 11 34
68 198 20 46 12 26
73 179 I 62 167 17 87 30 97 10 22 1 8 40 | ii
588 209 64
68 115 24 29 8 11
74 116 19 17 7 5
84 12 4
M áš rád m istra? 1. Mám 2. Je mi lhostejný 3. Nemám Bez odpovědi
'
1. ročník 1. Mám 2. Je mi lhostejný 3. Nemám Bez odpovědi
64 33 3
55 34 11
83 51 17
i 1
I
2. ročník 1. Mám 2. Je mi lhostejný 3. Nemám Bez odpovědi
92 48 4
503 230 128
58 27 15
89 31 23
í 62 22 16
82 29 21
62 22 16
,
87 39 18
60 27 13
84 46 23
55 30 15
| 88 j 70 24 19 13 i! 11
44 37 19
73 61 30
í
Tabulka ukazuje, Že statistické řady u odpovědí »mám« a »je mi lhostej ný« jsou dosti rozkolísané, statistická řada u odpovědi »nemám« je vy854
rovnaná. Z toho lze vyvodit, že podíl mistrů, kteří jsou učňům výrazně nesympatičtí, je ve všech učebních oborech pravděpodobně podobný a pohybuje se kolem 10 %. Tito mistři se nepochybně rekrutují především z těch a jim podobných, o nichž se učni na otevřenou otázku »Co se vám v učení líbí a nelíbí?« vyjadřují např. takto (reprodukuji i s chybami): — Náš mistr nás velmi často nepěkná ponižuje před druhými, není s ničím spokojen a známkuje velmi často podle jména děvčete, a ne podle našich schopností a naší práce. Zkrátka nám vůbec nerozumí a to je velmi trapné, proto nechodím do práce se zálibou, třebaže mi práce velmi baví a zajímá. Myslím však, že kdyby měl s. mistr pro nás jen trochu porozumění, bylo by vše jiné — (zámečník, 1. ročník, Plzeň). - - Mistr chodí s rukama v kapsách a pobízí nás, aby jsme dělali, sám nemá ani mon térky na sobě. Většinou děláme podřadné práce, např. čištění, mistr nám dává vše lijaké nadávky, které neodpovídají našemu činu. Ke strojům se vůbec nedostaneme — (zemědělec-mechanizátor, 2. ročník, Roudnice). — Nelíbí se mi náš mistr, protože mi řádně nevysvětlí práci a potom vyžaduje, abv Graf A: Vztah učňů k mistrům odborného výcviku
1- roční,(
Legendo:
2. ročník
'hiistra mám rád, mistr je mi lhostejný, mistra nemám rád.
855
byla dobře udělána. Zdá se mi, jako by mě nechtěl nic nauCit. Mistr si nás nehledí. Dá nám práci a odejde. Jde mu o to, aby jsme plnili plán, ale na kvalitu nehledí — (zedník, 2. ročník, Kladno). — Myslím, že by měli mistři více dbát, abychom se něčemu naučili a ne, když přijdou na pracoviště, tak aby si sedli, jak oni to dělají. Měli by nám také ukázat, jak se to má dělat. — (horník, 2. ročník, Zbůch). — V odborném výcviku máme dvě mistrové, jedna je velmi hodná, pracuje, pomáhá. Velmi si jí vážíme, Ale druhá mistrová je pravý opak. Na pracovišti ji vůbec nevidí me. Sedí stále v učebně, kouří nebo čte. Ale vždy má nejvíce připomínek k práci a k chování. Nemáme ji rády. Kdybychom si měli z ní vzít příklad, tak nevím kdy by se naše socialistická společnost vybudovala — (prodavačka, 2. ročník, Olo mouc). — Domnívám se, že všichni mistři nemají takové vzdělání, aby mohli učit v učilišti. S tím, co někteří znají, by se jinde neuživili — (elektromontér, 2. ročník, Praha).
Velmi smutnou skutečností je v čase probíhající slábnutí kladného vztahu učňů k mistrům (viz graf A). Zatímco v 1. ročníku odpovídá 68 % učňů »mám rád mistra odborného výcviku«, v druhém ročníku dává stejnou odpověď už jen 58 °/o učňů. Zde je nutno poznamenat, že u druhého ročníku byla podrobena zkoumání jiná učňovská populace než u ročníku prvého. Bylo by nepochybně průkaznější, kdyby výzkum byl proveden u stejné populace, což by si ovšem bylo vyžádalo odstup jed noho roku. Hlavní příčinou slábnutí kladného vztahu učňů k mistrům je pravdě podobně desiluze z lidí, kteří se romantickému pohledu nováčků zdáli být vzory, avšak později, v kritickém pohledu již zkušenějších mladých lidí neobstáli. Snížení podílu kladných odpovědí se týká všech učebních oborů s vý jimkou horníků, u nichž zůstává percentuální podíl kladných odpovědí stejný, a u prodavačů, u kterých se počet kladných odpovědí zvyšuje. U obou těchto učebních oborů působí v 2. ročníku na učně zpravidla dva výchovní činitelé — mistr a instruktor učňů, resp. mistr a vedoucí pro dejny, mezi nimiž si učni ve svých odpovědích vybírali. Údaje v těchto dvou učebních oborech nejsou proto dosti spolehlivé. V ostatních učeb ních oborech se pohybuje pokles kladných vyjádření »mám rád« od 4 % do 28 %. Na jednu z výchovných chyb, jichž se mistři dopouštějí, ukazuje ná zorně srovnání odpovědí na výše uvedfenou otázku »Máš rád svého mistra odborného výcviku« a na otázku »Hovoří s tebou mistr o tvých starostech a zájmech?« (viz graf B). Podle instrukce k otázce »Prpč hlavně máš rád, popř. máš nerad mis tra odborného výcviku?« měli učni zatrhnout z deseti odpovědí (pět z nich bylo kladných a pět záporných) nejvýše čtyři. / Nabídnuty byly tyto odpovědi: — — — — —
856
jedná kamarádsky, rozumí mládeži, chápe nás. Jedná povýšeně, nerozumí mládeži, nechápe nás. Je přísný, ale spravedlivý. Je přísný, až tvrdý, někdy nespravedlivý. Snaží se o to, aby z nás vychoval dobré, poctivé lidi.
Graf B: Závislost vztahu učňů k mistrům odborného výcviku na jejích zájmu o soukrom í učňů. 90%
90%
90
Legenda: □
mistra mám rád mistr je mi lhostejný mistra nemám rád
— — — — —
Nesnaží se o to, aby nás dobře vychoval. Je důsledný, co slíbí, to také splní. Je nedůsledný, neplní to, co slíbí. Má velký zájem o to, aby nás naučil dobře pracovat. Nemá velký zájem o to, aby nás naučil dobře pracovat.
Statistické vyhodnocení získaných dat ukázalo, že 78 % odpovědí je kladných a 22 % záporných. Tím bylo potvrzeno, že převážná většina učňů má kladný vztah k mistrům. Zjištěný výsledek je příznivější než výsledek zjištěný přímou otázkou »Máš rád svého mistra« pravděpodob ně proto, že učni, kteří na první otázku odpovídali neutrálně (»Je mi 857
lhostejný«), když se museli rozhodnout pro kladné nebo záporné hodno cení vlastností mistrů, volili spíše hodnocení kladné. Nabídnuté odpovědi, jak se ukázalo při jejich vyhodnocování, nebyly nejlépe kategorizovány. Přesto jsou získané výsledky zajímavé, a to ze jména pokud se týče vztahu souhrnů kladných odpovědí k obsahově podobným souhrnům odpovědí záporných. Přehled podává tabulka 2. Tab. 2. Srovnání příčin obliby mistra odborného výcviku Text
Počet výpovědí
%
Jedná kamarádsky, rozumí mládeži, chápe n á s ..................... Jedná povýšeně, nerozumí mládeži, nechápe n á s.....................
991 390
72 28
1381
100
677 394
64 36
1071
100
983 64
94 6
1047
100
556 225
71 29
781
100
1083 108
91 9
1191
100
Je přísný, ale spraved livý.......................................................... Je přísný až tvrdý, někdy nespravedlivý.................................
Snaží se o to, aby z nás vychoval dobré a poctivé lidi. . . . Nesnaží se o to, aby nás dobře vych oval.................................
Je důsledný, co slíbí, to také sp ln í............................................. Je nedůsledný, neplní to, co s l í b í ..............................................
Má velký zájem o to, aby nás naučil dobře pracovat . . . . Nemá velký zájem o to, aby nás naučil dobře pracovat . . .
i
Jelikož kladné odpovědi převládají v celém souboru odpovědí, pře vládají přirozeně i v hodnocení jednotlivých vlastností mistra, popř. jeho jednání. Číselný poměr mezi kladným a záporným hodnocením těchto vlastností je u různých druhů vlastností podstatně rozdílný a může, jak se domnívám, ukázat na některá, z hlediska výchovy citlivá místa. Těmito citlivými místy jsou přísnost a spravedlnost (64 % kladných, 36 % zá porných odpovědí) důslednost a plnění slibů (71 % kladných a 29 °/o záporných odpovědí) a kamarádské jednání a pochopení pro mládež (72 procent kladných a 28 % záporných odpovědí). Jak je vidět, záporné hodnocení se percentuálně projevuje nejvíce u těch vlastností, s kterými významně souvisí citové působení mistrů na učně. Statistické řady v jednotlivých učebních oborech jsou velmi vyrovnané. Proto lze míti za to, že zjištěné průměry mají zhruba platnost pro učně všech učebních oborů. Bližší vysvětlení určitých stanovisek učňů k některým kladným a zá porným vlastnostem mistrů lze nalézt v odpovědích učňů na otevřenou otázku »Co se vám v učení líbí a nelíbí«. Několik příkladů: 858
— V učebním oboru se mi líbí. Práce mé zajímá. Náš mistr se k nám chová velmi slušné a je kamarádský. Občas, když je špatné počasí, povídá si s námi, co jsme se naučili ve škole. Předává nám své zkušenosti. Vypráví nám o svém příběhu, když byl mladý — (zedník, Kladno). — Nelíbí se mi povýšenost některých učitelů a mistrů. Myslím, že ani oni nesnědl® všechnu moudrost světa a učeň je také člověk (nebo snad ne?) — (zámečník, Ostrava). — V praxi se mi líbí porozumění naší soudružky mistrové, která, jak často říkáme, je na nás dost přísná, ale já vím a jsem přesvědčena, že je to správné, neboť volné a lhostejné jednání by nás nepřimělo k dobré práci — (prodavačka, Praha). — Nelíbí se mi na mistrovi, že se o nás málo stará, je na nás moc přísný (já uznávám, že přísnost musí být, ale on je až přespříliš) — (zámečník, Praha). — Mistr je nám sympatický. Co řekne, to dodrží — (zedník, Kladno). — V učení se mi líbí naše mistrová, protože se snaží nás co nejvíc naučit — (prodavač ka, Plzeň).
Poslední v souboru uzavřených otázek zaměřených na vztah učňů k mis trům byla otázka: »Jaké vlastnosti musí mít mistr, aby sis ho vážil?« Učni měli seřadit podle významnosti tyto nabídnuté odpovědi: — Musí být vzdělaný, musí umět odpovědět nejen na odborné, ale také na řadu dal ších otázek. — Musí být slušný, musí se pěkně chovat k lidem. — Musí plnit všechny své sliby. — Musí být pracovitý, musí být v práci dobrým příkladem. — Musí dokonale ovládat všechny odborné práce. — Musí dobře organizovat práci. Statistické vyhodnocení bylo provedeno tak, aby za 1. místo v pořadí bylo přiznáno 6 bodů, za druhé 5 bodů atd., za šesté 1 bod.
Statistické zpracování bodů přiznaných jednotlivým odpovědím uká zalo, že učni zkoumaných učebních oborů připisují všem uvedeným vlast nostem velký význam. Největší význam připisují vzdělanosti, pracovitosti a odborným dovednostem mistra. Toto hodnocení má pravděpodobně obecnou platnost. Mezi hodnocením učňů a učnic nebyly zjištěny vý znamnější rozdíly. Stanovisko učňů k některým vlastnostem mistrů je doloženo mnoha odpověďmi na otevřenou otázku, o níž byla již zmínka. Pro ilustraci uvá dím některé z nich: — Mám rád mistra, který je vzdělaný a může mi poradit. — (horník, Plzeň). — Velmi mnoho je zde mistrů, kteří svému povolání nerozumějí. Kdyby takových mistrů: bylo více, naše společnost by šla pomalu, ale jistě zpátky — (elektromontér, Praha). —• Myslím si, že nezáleží moc na tom, co se probírá, ale jak se ta určitá látka vyloží. Toto bych chtěl doložit tím, že výklad ve škole někteří z nás nepochopili a na pra covišti nám to mistr vyložil tak, že jsme tomu porozuměli bez velkých těžkosti — (elektromontér, Praha).
Náš mistr nepracuje podle svých zkušeností, ale ptá se pcSřád jiného mistra. Používá neodborné výrazy. Např. místo omítka říká placky — (zedník, Kladno). 850
Provedená zjištění dávají podklady k vyvození těchto závěrů: V ě t š i n a u č ň ů má k m i s t r ů m o d b o r n é h o v ý c v i k u k l a d n ý a ž p ř á t e l s k ý v z t a h . 1 0 % u č ň ů má k m i s t r ů m vztah záporný. Vztah k mistrům v průměru zdaleka nedosahuje intenzity vzta hu k otci. U č n i p o k l á d a j í z a p r v n í p ř e d p o k l a d s v é h o k l a d n é h o v z t a h u k m i s t r o v i j e ho z á j e m a snahu, aby j e d o b ř e v y u č i l a v y c h o v a l . Podmínkou, aby toho byl schopen, je podle názoru učňů především vzdělanost, odborné dovednosti, praco vitost, přátelský vztah a další kladné morální vlastnosti. Protože účinnost výchovného působení je kromě jiného závislá na vztahu učňů k vyučujícímu, podepírá experimentální zjištění o vztahu učňů k mistrům významně autorovu hypotézu odvozenou z vlastností od borného výcviku, že tento předmět je nejen nejdůležitějším vzdělávacím, ale i výchovným prostředkem v přípravě mládeže v učebním poměru pro život v socialistické společnosti. ПАВЕЛ
ЧЕЛЕК
К АНАЛИЗУ ОТНОШЕНИЙ УЧЕНИКОВ К МАСТЕРАМ В ПРОЦЕССЕ ПРОИЗВОДСТВЕННО-ТЕХНИЧЕСКОЙ ПОДГОТОВКИ Научно-исследовательский институт про фессионального образования занимается так же решением вопросов нравственного и поли
свою заинтерессованность в этом отношении. По мнению учеников этой цели могут до стичь мастера образованные, отличающиеся
тического воспитания учеников и формиро
профессиональной
вания их мировоззрения. В 1966 г. проводи
дружественным отношением к ученикам и другими положительными качествами.
лись социологическо-педагогические исследо вания,
затрагивающие
некоторые
аспекты
сноровкой,
трудолюбием,
Поскольку эффективность воспитательного
этой проблематики.
воздействия зависит также и от отношения
В своей статье автор в общих чертах опи сывает методику исследований и на основа
учеников к обучающему, экспериментальное выявление отношения учеников к мастерам
нии результатов опроса учеников приходит
совпадает с гипотезой автора, построенной
к выводу, что преобладающее большинство
на свойствах профессиональной подготовки,
руководя
что этот предмет является важнейшим сред
щим профессиональной подготовкой, положи
ством не только образования, но и воспита
тельно. В частности, ученики высоко оцени
ния молодежи в процессе ученической под
учеников относится к
мастерам,
вают стремление мастеров хорошо подгото
готовки для вступления в жизнь в социалис
вить
тическом обществе.
своих
PAVEL
учеников,
проявляя
при
этом
CEPEK
A CONTRIBUTION TO THE ANALYSIS OB’ A PPRENTICES' ATTITUDE TOWARDS THEIR INSTRUCTORS
The research institute of vocational training is also concerned with questins of world-outlook, ethical and political education of apprentices. In 1966 a socio logical-pedagogical research was carried 86П
out, which was concerned with some aspects of the problems involved. The author of this article outlines the methods of the research and on the basis of an analysis of the apprentices answers
comes to the conclusion that the relation ship of an overwhelming majority of ap prentices to the instructors responsible for their craft training was positive. Ap prentices appreciate especially the in structor’s interest and efforts to train them well for their craft. In order to be able to do so, the foreman-instructor must be, in the apprentices’ opinion, educated, highly skilled in his craft, hard-working, friendly and must possess further positive moral qualities of a foreman.
As the effectiveness of character trains ing is also dependent on the relation ship of apprentices to their instructor, the experimental findings about the relation ship of apprentices to their foremen instructors are in keeping with the author’s hypothesis, derived from the characteristic features of craft training, stating that craft training is not only the most im portant educational but al90 character-training medium in the preparation of apprentices for life in socialist society.
f
861
