Příručka pro
Intrastat CZ 2008
Český statistický úřad Generální ředitelství cel leden 2008 – V7
Obsah 1. Úvod………………………………………………….
Strana 5
2. Seznam základních předpisů k Intrastatu…………
5
2.1. Základní nařízení Evropské unie…….…………………… 2.2. Právní předpisy České republiky…………………………
5 6
3. Pojmy a zkratky……………………………………..
6
4. Základní informace……………………………..…...
10
4.1. Co je Intrastat ?……………………………………………
10
4.2. Povinnost vykazovat údaje do Intrastatu………………… 4.3. Co je předmětem vykazování……………………………. 4.4. Formy výkazů……………………………………………. 4.5. Negativní hlášení………………………………………… 4.6. Předávání výkazů………………………………………… 4.7. Všeobecná pravidla pro vyplnění tiskopisu……………… 4.8. Podklady pro údaje Intrastatu…………………………….
10 14 17 18 18 19 20
5. Uvádění údajů do výkazu při odeslání zboţí………
21
5.1. Záhlaví výkazu…………………………………………... 5.1.1. Období (rr/mm)……………………………………. 5.1.2. Počet řádků ……………………………………….. 5.1.3. Označení listů na tiskopisech……………………… 5.1.4. Zpravodajská jednotka ..…………………………... 5.1.5. Třetí strana………………………………………… 5.2. Údaje o zboţí…………………………………………….. 5.2.1. Číslo řádky………………………………………… 5.2.2. Kód zboţí………………………………………….. 5.2.3. Stát určení………….……………………………… 5.2.4. Kraj původu…………….…………………………. 5.2.5. Fakturovaná částka v Kč.………………………….. 5.2.6. Vlastní hmotnost v kg……………………………… 5.2.7. Mnoţství v doplňkové MJ.………………………… 5.2.8. Transakce………..…………………………………. 5.2.9. Dodací podmínky……………..……………………. 5.2.10. Druh dopravy ………………………………….… 5.2.11. Statistický znak…………………………………… 5.2.12. Zvláštní pohyb…………………………………….
21 21 21 21 21 21 22 22 22 22 23 23 26 27 27 31 31 32 33 2
5.2.13. Údaje pod vyznačenými sloupci………………….
33
6. Uvádění údajů do výkazu při přijetí zboţí…………
34
6.1. Záhlaví výkazu…………………………………………... 6.1.1. Období (rr/mm)…………………………………… 6.1.2. Počet řádků ……………………………………….. 6.1.3. Označení listů na tiskopisech……………………… 6.1.4. Zpravodajská jednotka ..…………………………... 6.1.5. Třetí strana………………………………………… 6.2. Údaje o zboţí…………………………………………….. 6.2.1. Číslo řádky………………………………………… 6.2.2. Kód zboţí………………………………………….. 6.2.3. Stát odeslání……………………………………….. 6.2.4. Stát původu………….…………………………….. 6.2.5. Fakturovaná částka v Kč.………………………….. 6.2.6. Vlastní hmotnost v kg……………………………… 6.2.9. Mnoţství v doplňkové MJ.………………………… 6.2.8. Transakce………..…………………………………. 6.2.9. Dodací podmínky……………..…………………… 6.2.10. Druh dopravy ………………………………….… 6.2.11. Statistický znak…………………………………… 6.2.12. Zvláštní pohyb…………………………………… 6.2.13. Údaje pod vyznačenými sloupci………………….
34 34 34 34 34 34 35 35 35 35 36 36 39 40 40 44 45 45 46 47
7. Vykazování údajů o méně obvyklých obchodních operacích……………………………………………..
47
8. Vykazování údajů o vráceném a náhradním zboţí a o zboţí určeném k opravě ...........................................
51
8.1. Vracené a náhradní zboţí v rámci nákupu a prodeje zboţí. 8.2. Vracené a náhradní zboţí v rámci zpracování dle smlouvy
51 52
9. Zvláštní zboţí a pohyby…………………………….. 9.1. Vysvětlení pojmu………………………………………… 9.2. Průmyslové celky………………………………………… 9.3. Rozloţené zásilky………………………………………… 9.4. Lodě…………….………..……………………………….. 9.5. Letadla……………………………………………………. 9.6. Zboţí dodávané do lodí a letadel…………………….…… 9.7. Zařízení na moři …………………………………………. 9.8. Zboţí s opačným směrem platby(např. odpady).................. 9.9. Mořské produkty…………………………………………. 9.10. Kosmické lodi………………………………..…………. 9.11. Malé zásilky……………………………………………..
53 53 53 54 55 56 57 57 58 59 59 60 3
10. Kurz pro přepočet hodnoty v cizí měně ………….
60
11. Pouţití kódu povahy transakce „8“……………….
61
12. Změny a opravy údajů ve výkazu pro Intrastat….
62
12.1. Změny ve výkazu před jeho předáním………………….. 12.2. Změny ve výkazu po jeho předání………………………
62 62
13. Zboţí vyňaté z vykazování Intrastatu…………….
65
13.1. Seznam zboţí, o jehoţ odeslání i přijetí se údaje do výkazů pro Intrastat neuvádějí………………………..… 13.2. Poznámky k seznamu zboţí vyňatého z povinnosti vykazování do Intrastatu……………………………..…
66 66
14. Vykazování odeslání a přijetí elektrické energie a plynu……………………………………………….
70
15. Vykazování údajů o odeslání a přijetí zboţí s instalací nebo montáţí………………………..…
71
16. Vykazování údajů o odeslání a přijetí zboţí na konsignační a podobné sklady a na leasing...........
71
17. Přechodné a všeobecné poznámky………………..
73
Seznam kódů států……………………….…příloha č. 1 Seznam kódů krajů…………………………příloha č. 2 Seznam kódů povahy transakcí……………příloha č. 3 Seznam kódů dodacích podmínek…………příloha č. 4 Seznam kódů druhů dopravy …………….. příloha č. 5 Seznam kódů sledovaných druhů zboţí….. příloha č. 6 Informativní seznam radioaktivních látek..příloha č. 7
75
4
1. ÚVOD Tato příručka je zpracována na základě metodického doporučení Komise Evropských společenství Eurostat jako základní a souhrnný informační materiál, ve kterém jsou shrnuta a do praktické podoby přepracována ustanovení základních právních předpisů k aplikaci systému Intrastat. Nemá sice právně závazný charakter, ale měla by být významnou pomůckou při vykazování údajů pro systém Intrastatu. Pro získání úplných základních informací o provádění Intrastatu je však nezbytné se seznámit a průběţně vyuţívat i právní předpisy, které tuto problematiku upravují. Jejich seznam obsahuje část 2 této příručky. V její části 3 jsou vysvětleny základní pojmy a zkratky v ní pouţívané. Různé další informace o systému Intrastat, zejména o předávání výkazů a o získání a pouţití programového vybavení k elektronickému zasílání výkazů, je moţné najít v části „Intrastat“ na internetových stránkách Generálního ředitelství cel na adrese www.cs.mfcr.cz v oddíle „Clo, daně, obchod se zboţím“. Na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz v části „Intrastat“ jsou zveřejněny číselníky, jejichţ pouţití je předepsáno pro uvádění jednotlivých poţadovaných údajů do výkazů pro Intrastat. Na obou uvedených adresách jsou i další informace a pokyny k provádění Intrastatu, vyplývající z častých otázek k dané problematice, získaných praktických poznatků i potřeb zpravodajských jednotek a jejich zástupců. Současně zde jsou zveřejněny i kontakty na pracovníky celní správy a Českého statistického úřadu, kteří k provádění Intrastatu podávají informace.
2. SEZNAM ZÁKLADNÍCH PŘEDPISŮ K INTRASTATU 2.1. Základní nařízení Evropské unie Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004 o statistice Společenství obchodu se zboţím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/91 Nařízení Komise (ES) č. 1982/2004 ze dne 18. listopadu 2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství obchodu se zboţím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Komise (ES) č. 1901/2000 a (EHS) č. 3590/92 Nařízení Komise (ES) č. 1915/2005 ze dne 24. listopadu 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1982/2004, pokud jde o zjednodušení zaznamenávání mnoţství a údajů o zvláštních pohybech zboţí Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů Příloha I pro výkazy za rok 2008 = v nařízení Komise (ES) č. 1214/2007 ze dne 20. září 2007, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku
5
Příloha I pro opravy údajů za rok 2007 = v nařízení Komise (ES) č. 1549/2006 ze dne 17. října 2006, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku Nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 ze dne 13. prosince 2006 o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Společenství a statistiku obchodu mezi členskými státy Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty
2.2. Právní předpisy České republiky Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváţeného a dováţeného zboţí a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a členskými státy Evropského společenství Vyhláška č. 563/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 201/2005 o statistice vyváţeného a dováţeného zboţí a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a členskými státy Evropského společenství Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších přepisů
3. POJMY A ZKRATKY Pojem Členský stát ČR ČSÚ DIČ Dovoz
Význam Členský stát Evropské unie Česká republika Český statistický úřad Daňové identifikační číslo právnické nebo fyzické osoby, které přiděluje finanční úřad Obdrţení zboţí ze třetí země, která není členem Evropské unie, pokud je toto zboţí do ČR dopraveno pod celním 6
Pojem DPH EU Finanční leasing GŘC Incoterms
Intrastat JSD Kč Kombinovaná nomenklatura
MJ
Odeslání
Povahy transakce
Přijetí Příslušný celní orgán Referenční období
Společenství
Význam dohledem Daň z přidané hodnoty Evropská unie Pronájem zboţí, při kterém je smluvně dohodnuto a předpokládá se, ţe po jeho skončení se nájemce stane vlastníkem zboţí Generální ředitelství cel Mezinárodní obchodní dodací podmínky (International Commercial Terms) vyhlašované mezinárodní obchodní komorou Statistický systém pro sledování pohybu zboţí mezi členskými státy při vnitrounijním obchodu „Jednotný správní dokument“ – předepsaný tiskopis pro písemnou formu celního prohlášení Koruna česká Nomenklatura celního sazebníku EU (osmimístná zboţová nomenklatura vytvořená rozšířením šestimístné nomenklatury Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboţí) Kód pouţívaný pro doplňkové měrné jednotky, ve kterých se vykazuje mnoţství přijatého nebo odeslaného zboţí (např. počet kusů, litrů, metrů…). Jedná se o druhý ukazatel vedle vlastní hmotnosti zboţí, který je uveden u řady poloţek kombinované nomenklatury Odeslání zboţí vykazovaného v systému Intrastat, které opouští území ČR (včetně zboţí vraceného do jiného členského státu EU jeho dodavateli) Charakteristiky, které odlišují jednu transakci od druhé, přičemţ transakcí se rozumí jakákoliv operace, ať uţ obchodní nebo neobchodní, která vede k pohybu zboţí zahrnovaného do Intrastatu Přijetí zboţí vykazovaného v systému Intrastat, které vstupuje na území ČR (včetně vráceného zboţí od odběratele z jiného členského státu EU) Místně příslušný celní úřad, kterému zpravodajská jednotka podle jejího sídla předává údaje do Intrastatu Kalendářní měsíc, za který jsou do Intrastatu vykazovány údaje o odeslání zboţí do jiného členského státu nebo o přijetí zboţí z jiného členského státu. Je to měsíc, ve kterém odesílatel skutečně odeslal z ČR nebo příjemce skutečně přijal do ČR předmětné zboţí. Stejně tak ale můţe být referenčním obdobím také kalendářní měsíc, ve kterém zpravodajské jednotce (osobě registrované k DPH) vznikla povinnost přiznat DPH při pořízení zboţí z jiného členského státu nebo přiznat uskutečnění dodání zboţí do jiného členského státu, pokud tento měsíc povinnosti k přiznání je měsícem následujícím po měsíci odeslání nebo přijetí zboţí Zkrácený a zjednodušený název pro Evropské hospodářské společenství, Evropské společenství nebo EU, často 7
Pojem TARIC
Třetí země Výkaz (výkaz pro Intrastat) Vývoz Zpracování dle smlouvy
Význam pouţívaný zejména v legislativě Integrovaný sazebník EU, který umoţňuje v návaznosti na zboţové kódy kombinované nomenklatury pouţívat opatření obchodní politiky EU, např. celní sazby, kvóty, antidumpingové celní sazby. Kódy KN tvoří prvních osm míst zleva zboţového kódu uváděného v TARICu a jsou shodné s nomenklaturou celního sazebníku EU Země nebo státy, které nejsou členy EU Měsíční výkaz (hlášení) pro Intrastat obsahující předepsané údaje o odeslání zboţí do jiného členského státu nebo o přijetí zboţí z takového státu, předávaný celním orgánům na stanoveném tiskopise nebo ve stanovené elektronické podobě Poskytnutí zboţí do třetí země na základě rozhodnutí celních orgánů Zpracováním dle smlouvy se označuje transakce, při které se dočasné přijímá zboţí do ČR nebo se dočasně odesílá do jiného členského státu z ČR a z hlediska předpisů o DPH je toto přijetí nebo odeslání uskutečňováno za účelem poskytnutí sluţby, kterou je provedení práce na movité věci. Tato práce se označuje také jako práce vykonávaná ve smluvním vztahu. Při dočasném přijetí zboţí ke zpracování dle smlouvy se předpokládá, ţe zpracované (zušlechtěné) výrobky nezůstanou v ČR a nezmění se zde vlastník dočasně přijatého zboţí ani z něj zpracovaných výrobků. Při dočasném odeslání zboţí ke zpracování dle smlouvy se předpokládá, ţe zpracované (zušlechtěné) výrobky nezůstanou v členském státě, kde ke zpracování dochází a nezmění se zde vlastník dočasně odeslaného zboţí ani zpracovaných výrobků. Za zpracování dle smlouvy se nepovaţuje dočasné přijetí nebo odeslání zboţí za účelem jeho opravy nebo údrţby, kterým se rozumí uvedení výrobku do jeho původního stavu nebo stavu podobného původnímu, ve kterém má výrobek opět plnit svoji původní funkci. Přitom není rozhodující, zda se jedná o opravu nebo údrţbu neplacenou nebo prováděnou za úplatu. Mezi takové operace patří například i ostření, kalibrace nebo seřízení, pokud není součástí výroby nového nebo skutečně vylepšovaného výrobku. Poznámka: Například naostření používáním ztupeného nože se považuje za jeho údržbu, první naostření nového nože v rámci jeho výroby může být jeho zpracováním dle smlouvy. Za zpracování dle smlouvy se také nepovaţuje a do Intrastatu se vůbec nevykazuje dočasné přijetí zboţí za účelem 8
Pojem
Význam označení, doplnění, úpravy, zvláštního vybavení apod. výrobků prodávaných vlastníkovi dočasně přijatého nebo odeslaného zboţí
Cílem zpracování dle smlouvy musí být výroba nového nebo skutečně vylepšeného výrobku pomocí operací, jakými jsou zejména přeměna, montáţ, vytvoření, renovace apod., ne pouhé balení, třídění, kontrola, testování zboţí a podobné operace. Zpravodajská jednotka Právnická nebo fyzická osoba, zaregistrovaná v ČR k DPH, která odesílá zboţí do jiného členského státu nebo z takového státu zboţí přijímá a můţe jí vzniknout povinnost poskytovat do INTRASTATU stanovené údaje o tomto zboţí Zvláštní zboţí a Zvláštní případy odeslání nebo přijetí zboţí, při kterých se pohyby údaje do výkazu pro Intrastat uvádějí s určitými výjimkami
9
4. ZÁKLADNÍ INFORMACE 4.1. Co je Intrastat ? 1) Intrastat je systém sběru dat pro statistiku obchodu se zboţím mezi členskými státy, zahrnující i sběr údajů o pohybu zboţí mezi nimi, i kdyţ se nejedná přímo o zboţí, které je předmětem obchodu mezi nimi. Do Intrastatu se vykazují údaje o zboţí, které má status Společenství (viz část 4.3. této příručky) a nepodléhá tak celnímu dohledu ani nevzniká povinnost předkládat ho celním orgánům k provedení celního řízení s podáním celního prohlášení. Systém Intrastat je povinný pro všechny členské státy Evropské unie, není však jednotný v oblasti sběru prvotních údajů (např.ve formě výkazu, organizačním zabezpečení, v rozlišení obchodních transakcí, ve výši osvobozujících prahů i ve sběru některých údajů). 2) Údaje z výkazů pro Intrastat umoţňují sestavit měsíční statistiky zahraničního obchodu České republiky. Zveřejněné údaje především pouţívají:
podnikatelské subjekty, které chtějí znát svůj podíl na trhu a sledovat mnoţství svých prodaných výrobků a jejich cenu a mají snahu objevovat nové trhy a moţnosti pronikání na ně Evropská komise pro studie o integraci vnitřního trhu, pro tvorbu evropské zemědělské a obchodní politiky, pro přijímání antidumpingových opatření, pro uzavírání obchodních dohod Mezinárodní organizace pro vyhodnocení hospodářské situace určité země Český statistický úřad pro potřeby sestavení národních účtů a poskytování informací uţivatelům Ministerstvo průmyslu a obchodu pro provádění hospodářské politiky (konkurenceschopnost na zahraničních trzích atd.) Česká národní banka pro potřeby sestavení platební bilance Regionální orgány pro potřeby regionální hospodářské politiky Velvyslanectví a jiné zastupitelské orgány, které se zajímají o obchodní vztahy s příslušnými zeměmi Profesionální svazy různých odvětví, například průmyslu, obchodu, dopravy, které je pouţívají především pro hájení zájmů svých členů Kaţdý, kdo se zabývá hospodářstvím a potřebuje znát vývoj obratu zahraničního obchodu a obchodní bilance České republiky, případně chce vědět, jak naše země udrţuje svou pozici v konkurenčním prostředí EU
Údaje o zahraničním obchodě jsou měsíčně zveřejňovány na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz v části „Databáze, registry, IČO“ pod označením „Databáze zahr. obchodu“.
4.2. Povinnost vykazovat údaje do Intrastatu 3) Povinnost provádění Intrastatu je dána ustanoveními předpisů Evropské unie, jejichţ seznam je uveden v části 2 této příručky. Pro ČR jsou tato ustanovení dále upravena celním zákonem (§ 319) a příslušnou prováděcí vyhláškou k němu (č. 201/2005 Sb.).
10
4) Povinnost vykazovat data pro Intrastat v ČR se týká osob registrovaných nebo identifikovaných v ČR k DPH. Zpravodajskými jednotkami se tak stávají i právnické osoby, jako jsou například veřejnoprávní instituce, státní orgány, orgány samosprávy apod., které jsou podle zákona o DPH osobami identifikovanými k dani. Povinnost vykazovat data pro Intrastat však nevzniká osobě, která není v České republice registrována k DPH a nemá tak povinnost podávat přiznání k DPH (tzv. neplátce DPH). 5) Povinnost vykazovat data pro Intrastat vzniká také zpravodajským jednotkám, které jsou osobami registrovanými k DPH v jiném členském státě a v ČR nemají své sídlo, místo podnikání nebo provozovnu nebo i zahraniční osoby s daňovou povinností k DPH v ČR, pokud se registrovaly k DPH a DIČ jim přidělil Finanční úřadu pro Prahu 1. Místně příslušným celním úřadem pro odevzdávání výkazů pro Intrastat i pro registraci k elektronickému předávání těchto výkazů je pro tyto zpravodajské jednotky Celní úřad Praha 1, Washingtonova 11, 11000 Praha 1 (telefon: 261 334 773). 6) Povinnost vykazovat data pro Intrastat se týká osob registrovaných nebo identifikovaných k DPH v ČR, které překročí osvobozující hodnotový práh zvlášť při přijetí a zvlášť při odeslání zboţí, o němţ je třeba uvádět údaje do výkazů pro Intrastat. Osvobozující práh je stanoven pro odeslání zboţí hodnotou čtyři milióny Kč a pro přijetí zboţí hodnotou dva milióny Kč. Určuje se z hodnoty, která by jako fakturovaná měla být vykázána do Intrastatu v případě, ţe povinnost vykazovat do něj údaje jiţ dané osobě vznikla. Zboţí osvobozené od vykazování do Intrastatu se do celkové hodnoty určující hranici osvobozujícího prahu nezapočítává, zatímco například údaje o zboţí vraceném zpět, náhradním nebo určeném ke zpracování dle smlouvy jsou pro stanovení osvobozujícího prahu stejně rozhodující, jako údaje o přímých nákupech a prodejích zboţí. Hodnoty pro stanovení výše osvobozujícího prahu je moţné přepočítávat na koruny české podle směnných kurzů pouţívaných pro vedení účetnictví, pro přiznání DPH, pro přiznání osvobození od této daně nebo určených k výpočtu celní hodnoty (pouţívané i pro uvedení údajů do výkazů pro Intrastat). 7) Překročení osvobozujícího prahu si sleduje kaţdý subjekt, kterému by mohla vzniknout povinnost vykazovat údaje do Intrastatu, sám zvlášť za odeslání a zvlášť za přijetí zboţí, a to v rámci kaţdého kalendářního roku počínaje od 1. ledna. 8) Při překročení osvobozujícího prahu je zpravodajská jednotka povinna začít vykazovat příslušné údaje do Intrastatu zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboţí bez vyzvání, a to poprvé za měsíc, ve kterém k překročení osvobozujícího prahu došlo. Údaje za zboţí odeslané nebo přijaté od začátku roku do měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém byl překročen osvobozující práh, se do Intrastatu nevykazují. Dojde-li k překročení osvobozujícího prahu odesláním nebo přijetím zboţí v rozebraném stavu, které zpravodajská jednotka vykazuje do Intrastatu způsobem popsaným v části 9.3. (odstavce 157 a 158) této příručky, výkazy pro Intrastat začne zpravodajská jednotka předávat příslušnému celnímu orgánu počínaje za měsíc, ve kterém odeslala nebo přijala poslední část rozebraného zboţí. Ve výkazu je třeba uvést celkovou hodnotu celého rozebraného zboţí, i kdyţ jeho skutečné odeslání nebo přijetí po částech probíhalo před vznikem povinnosti pro zpravodajskou jednotku uvádět údaje do Intrastatu. 9) Povinnost vykazovat měsíčně údaje do Intrastatu za přijaté zboţí anebo za odeslané zboţí má zpravodajská jednotka vţdy do konce kalendářního roku, ve kterém překročila osvobozující práh a ještě celý kalendářní rok následující. Po roce, ve kterém od jeho počátku zpravodajská jednotka osvobozující práh za přijaté anebo odeslané zboţí 11
nepřekročila, jí povinnost vykazování údajů do Intrastatu končí a za leden následujícího roku jiţ ţádný výkaz nepředává. To samozřejmě za předpokladu, ţe jiţ za leden znovu nedošlo k překročení osvobozujícího prahu. Uvedená pravidla se opět uplatňují zvlášť na odeslání a zvlášť na přijetí zboţí. 10) Vykazovací povinnost pro Intrastat také končí po předání výkazů s údaji o posledním odeslaném anebo přijatém zboţí té zpravodajské jednotce, jejíţ činnost zanikne (např. sloučením, zrušením, rozdělením). Tuto skutečnost musí současně písemně oznámit příslušnému celnímu orgánu (viz téţ odst. 16 této příručky). 11) Mají-li být do výkazů pro Intrastat uváděny údaje o jednotlivých zásilkách odesílaného nebo přijatého zboţí, jejichţ fakturovaná hodnota nepřesahuje šest tisíc Kč, mohou se vyznačit souhrnně pod společným kódem zboţí „99500000“. Při odeslání zboţí se k tomuto společnému zboţovému kódu uvádějí pouze informace o státu přijetí a fakturované hodnotě. Při přijetí zboţí se ke společnému zboţovému kódu uvádějí údaje o státu odeslání a fakturované hodnotě. V příslušném řádku se do sloupce 11 Výkazu s názvem „Zvl. pohyb“ uvede kód „MZ“ (viz téţ část 9.11. této příručky). 12) Zpravodajskou jednotkou, která má povinnost vykazovat údaje o odeslaném nebo přijatém zboţí do výkazů pro Intrastat je vţdy právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu, na jejímţ základě došlo k odeslání nebo přijetí zboţí. Za takovou smlouvu nelze ovšem povaţovat smlouvu o přepravě zboţí. Pokud se přijetí nebo odeslání zboţí neuskutečňuje na základě smlouvy, je zpravodajskou jednotkou ta právnická nebo fyzická osoba, která odesílá, zajišťuje odeslání, přebírá nebo zajišťuje přijetí zboţí. Povinnosti zpravodajské jednotky k uvedení údajů do Intrastatu vznikají také osobě, která si odesílá nebo přijímá zboţí, kterého je vlastníkem a jehoţ odeslání nebo přijetí není spojeno se změnou vlastnictví. Údaje o odeslaném zboţí, jehoţ dodání se musí uvést do přiznání k DPH, vykazuje do Intrastatu vţdy jen ta zpravodajská jednotka, které vznikla povinnost uvedení údajů o daném zboţí do přiznání k DPH. Podobně údaje o přijatém zboţí, jehoţ pořízení se přiznává k DPH, vykazuje do Intrastatu ta zpravodajská jednotka, která má za povinnost přiznat jeho pořízení do přiznání k DPH. Přitom není rozhodující, vykazují-li se do přiznání k DPH údaje o zboţí přímo jako jeho dodání nebo pořízení, nebo jsou sem uváděny spolu s poskytnutou sluţbou nebo jako součást poskytované sluţby (například provedení práce na věci movité či zboţí dodávané nebo nakupované s montáţí). Zpravodajskou jednotkou se tak například stává osoba, která údaje o odeslaném nebo přijatém zboţí uvádí do přiznání o DPH s rozlišením, ţe se jedná o dodání zboţí do jiného členského státu či o pořízení zboţí z jiného členského státu, případně ta zpravodajská jednotka, která uzavřela smlouvu se zahraničním partnerem o poskytnutí prací na movité věci (zajišťuje nebo objednává si ve vztahu k partnerovi z jiného členského státu zpracování dle smlouvy) nebo se jinak podílí na odeslání nebo přijetí zboţí na základě vztahu se zahraničním partnerem. 13) Zpravodajská jednotka však nevykazuje do Intrastatu údaje o přijatém zboţí, pokud je pouze jeho příjemcem (adresátem), to znamená, ţe na její adresu je sice dopravováno zboţí přímo z jiného členského státu, ale daňový doklad jí na takové zboţí vystavuje prodávající (dodavatel) s tuzemským DIČ (nákup zboţí v jiném členském státě nebo přemístění svého obchodního majetku z jiného členského státu provádí jiná osoba neţ adresát přijímaného zboţí, ke kterému je zboţí z jiného členského státu přímo dopraveno). 14) Stejně tak do Intrastatu nevykazuje údaje o odeslaném zboţí jeho odesílatel (dodavatel), pokud je z jeho adresy sice zboţí dopravováno přímo do jiného členského státu, ale daňový 12
doklad prodávající vystavuje na kupujícího s tuzemským DIČ, ne na osobu z jiného členského státu (prodej zboţí do zahraničí provádí jiná osoba neţ odesilatel). 15) Za měsíc, ve kterém zpravodajská jednotka neprovede ţádnou transakci, ale jinak má povinnost vykazování údajů pro Intrastat, je povinna předat příslušnému celnímu orgánu negativní hlášení. To se předává i za kaţdý další měsíc aţ do případného ukončení vykazovací povinnosti zpravodajské jednotky ve stejných termínech, jako se předávají výkazy o odeslaném nebo přijatém zboţí (do 10. nebo 12. pracovního dne po skončení referenčního období), (viz téţ odst. 4.6. této příručky). I negativní hlášení se podává zvlášť za odeslání a zvlášť za přijetí zboţí. 16) Zpravodajská jednotka, která zaniká, ruší se nebo se přeměňuje musí tuto skutečnost bezodkladně písemně sdělit celnímu úřadu, kterému předává výkazy pro INTRASTAT, nebo u kterého se přihlásila k elektronickému předávání těchto výkazů, a to nejpozději v termínu, ve kterém předává celnímu úřadu výkaz pro INTRASTAT s údaji o odeslání anebo přijetí zboţí za poslední měsíc své činnosti. To je za měsíc, ve kterém odeslala do jiného členského státu anebo přijala z takového státu poslední zásilku zboţí. Pro oznámení této skutečnosti není vytvořen ţádný tiskopis. Z hlediska povinností, které musí plnit zpravodajská jednotka pro Intrastat, se její zánik nebo zrušení spojuje s ukončením pouţívání DIČ. Zpravodajská jednotka, které na základě její přeměny (sloučení, rozdělení apod.) bylo přiděleno nové DIČ, je povaţována za nový subjekt a údaje do Intrastatu začne vykazovat aţ po překročení příslušného osvobozujícího prahu, jehoţ výši si začne počítat ode dne přidělení DIČ. Při sloučení dvou nebo více zpravodajských jednotek se povinnost vykazování údajů do Intrastatu řídí DIČ, které bude nový sloučený subjekt pouţívat. S novým DIČ začne vykazovat aţ po překročení příslušného osvobozujícího prahu. Při převzetí DIČ některé ze slučujících se jednotek naváţe nový sloučený subjekt na počítání prahu té zpravodajské jednotky, která dané DIČ pouţívala dříve, nebo pokračuje dále ve vykazování, pokud se k tomuto DIČ povinnost uvádět údaje do Intrastatu jiţ vázala. Převzetí dohledu nad zpravodajskou jednotkou správcem konkurzní podstaty nebo ukončení její obchodní činnosti nezapsané do obchodního rejstříku, registru ţivnostenského podnikaní apod. nijak povinnosti k vykazování údajů do Intrastatu nemění. 17) Zpravodajská jednotka musí bezodkladně písemně oznámit celnímu úřadu, kterému předává výkazy pro INTRASTAT nebo u kterého se přihlásila k elektronickému předávání těchto výkazů, také změny ve svém názvu, adrese nebo v daňovém identifikačním čísle. Po přidělení nového DIČ je povaţována za nový subjekt a údaje do Intrastatu začne vykazovat aţ po překročení příslušného osvobozujícího prahu, který si začne počítat ode dne přidělení DIČ. Poznámky: Změní-li se zpravodajské jednotce DIČ v průběhu referenčního období, v jehož průběhu přijme nebo odešle zboží, a to ve dnech před i po získání (přidělení) nového DIČ, a vznikne jí povinnost vykázat do Intrastatu údaje o zboží pod původním (rušeným) DIČ i DIČ novým (ode dne jeho přidělení do konce měsíce překročila hodnotu osvobozujícího prahu nebo s nově přiděleným DIČ ji vznikla povinnost pokračovat ve vykazování údajů do Intrastatu), odevzdá zpravodajská jednotka za dané referenční období dva výkazy, pro každé DIČ samostatně. Při jiné změně než je DIČ, ke které došlo v průběhu referenčního období (kalendářního měsíce), zejména při změně názvu, adresy nebo typu společnosti, a kterou vzniká zpravodajské jednotce povinnost oznámit takovou změnu bezodkladně a písemně celnímu úřadu, se do výkazu pro Intrastat uvádějí údaje platné poslední den referenčního období (to znamená nová adresa, nový název apod.). Dva nebo více výkazů pro Intrastat v návaznosti na tyto změněné údaje se nevyhotovují. 13
18) V případě, ţe se uskuteční pouze jednorázové nebo příleţitostné odeslání nebo přijetí zboţí, kterým vznikne povinnost předávání výkazů pro Intrastat (převyšuje hodnotu osvobozujícího prahu) a je důvodný předpoklad, ţe do konce kalendářního roku k ţádnému dalšímu odeslání nebo přijetí zboţí nedojde, stačí vykázat pouze toto jednorázové nebo příleţitostné odeslání nebo přijetí a za další měsíce uţ negativní výkazy pro Intrastat nevyhotovovat a nepředávat. Výkaz pro Intrastat s jednorázovým nebo příleţitostným odesláním nebo přijetím zboţí však musí být na horním okraji zřetelně označen nápisem „PŘÍLEŢITOSTNÝ“. Za jednorázové a příleţitostné odeslání nebo přijetí zboţí je moţné povaţovat i dodávku zboţí v rozebraném (rozloţeném) stavu, dopravovanou v průběhu více neţ jednoho referenčního období, kterou je moţné vykázat jako rozloţenou zásilku způsobem popsaným v části 9.3 této příručky (s kódem zvláštního pohybu zboţí „RZ“.). 19) Pokud by do konce kalendářního roku, ve kterém byl celnímu úřadu předán výkaz s označením „PŘÍLEŢITOSTNÝ“, došlo proti předpokladům k dalšímu odeslání nebo přijetí zboţí, vzniká vykazujícímu takovým odesláním nebo přijetím povinnost k předávání výkazů pro Intrastat dle pravidel uvedených v předchozích odstavcích. To znamená, ţe se stává zpravodajskou jednotkou s povinností předávat celnímu úřadu za kaţdý kalendářní měsíc příslušný výkaz pro Intrastat, ať uţ s údaji o odeslaném anebo přijatém zboţí nebo negativní hlášení, a to aţ do konce daného kalendářního roku a ještě celý další rok, nepřesáhne-li v tomto dalším roce stanovený osvobozující práh. Pravidla o tzv. příleţitostném výkazu se uplatňují zvlášť za odeslání a zvlášť za přijetí zboţí. Negativní hlášení o odeslání nebo přijetí zboţí za měsíce mezi příleţitostným a dalším odesláním nebo přijetím se dodatečně nevyhotovují a nepředávají. Informace o negativním hlášení jsou uvedeny v části 4.5. této příručky. 20) Výkaz pro Intrastat můţe za zpravodajskou jednotku vyhotovit a předat příslušnému celnímu úřadu i jí zmocněný zástupce. Zmocnění k vyhotovení anebo předání výkazu pro Intrastat nebo smlouvu o zastupování při těchto činnostech, případně jiný dokument osvědčující oprávnění zastupovat zpravodajskou jednotku, je zástupce povinen na poţádání předloţit celnímu úřadu. Vzor plné moci k zastupování ani forma, jak prokázat zmocnění k zastupování, nejsou stanoveny. Rozsah zastupování je smluvní záleţitostí mezi zpravodajskou jednotkou a jejím zástupcem. Plná odpovědnost zpravodajské jednotky za správné provádění Intrastatu se přenesením činností spojených s jeho prováděním na zástupce nesniţuje. Pokud si zpravodajská jednotka archivuje výkazy pro Intrastat u svého zástupce, při ukončení smluvního vztahu s ním je vhodné, aby si tyto výkazy od něj převzala. Nevhodná je také archivace výkazů pro Intrastat u zástupce, který spadá pod územní působnost jiného celního úřadu neţ zpravodajská jednotka, kterou zastupuje.
4.3. Co je předmětem vykazování 21) Do statistiky obchodu mezi členskými státy, to je Intrastatu, se zahrnuje všechno zboţí, které má status Společenství a pohybuje se mezi členskými státy, s výjimkou zboţí osvobozeného od vykazování, jehoţ seznam je uveden v části č. 13 této příručky. Zboţím Společenství je zboţí: - úplně získané nebo vyrobené na území Společenství - zboţí ze zemí a území, které nejsou součástí celního území, propuštěné do volného oběhu - zboţí vyrobené nebo získané ze zboţí uvedeného dříve. (Viz téţ ustanovení článku 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů). Za zboţí se povaţuje 14
všechno zboţí, které lze zařadit do kombinované nomenklatury, to znamená všechny věci movité a elektrická energie. 22) Do výkazů pro Intrastat se neuvádějí údaje o zboţí odeslaném na území nebo přijatém z území, které není součástí území Společenství podle Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, nebo i kdyţ jsou součástí území Společenství, tato směrnice se na ně také nevztahuje a v souladu s ustanovením článku 206 nařízení Komise (EHS) č 2454/93 se při obchodu zboţím Společenství s těmito územími pouţívá tiskopis JSD, podobně jako při vývozu nebo dovozu zboţí ve vztahu k třetím zemím. Jedná se o tato území: - Kanárské ostrovy - Francouzské zámořské departementy (Réunion, Guadeloupe, Martinik a Francouzská Guyana - Normanské ostrovy - Hora Athos (Řecko) - Ålandy - Ostrov Helgoland - Území Büsingen - Ceuta - Melilla - Livigno - Campione d’Italia - Italské vody jezera Lugano 23) Při odeslání se uvádějí do výkazu pro Intrastat informace o zboţí Společenství, které opustilo území ČR do jiného členského státu, a to i o zboţí, které bylo v ČR propuštěno celními orgány do celního reţimu volného oběhu a následně bylo odesláno do jiného členského státu, kde bude pouţívané nebo spotřebované, a který bude státem určení. Do výkazů pro Intrastat o odeslání zboţí je nutné uvádět i údaje o zboţí, které je vyváţeno do třetí země a při opuštění ČR není ještě propuštěno do některého z vývozních celních reţimů, protoţe toto propuštění provedou celní orgány v jiném členském státě. 24) Při přijetí zboţí se uvádějí do výkazu pro Intrastat informace o zboţí Společenství, které vstoupilo na území ČR a není pod celním dohledem (není například v celním reţimu tranzitu) a také není přes ČR pouze prováţeno z důvodů dopravních. 25) Pokud je při dovozu ze třetí země zboţí propuštěno do celního reţimu volného oběhu v jiném členském státě neţ je ČR (clo je vyměřeno v jiném členském státě, ve kterém zboţí získalo status Společenství), musí být v tuzemsku, jako ve státě určení, vykázáno pro Intrastat jako zboţí přijaté. Zemí odeslání bude v tomto případě členský stát, ze kterého bylo zboţí přímo dopraveno do ČR. Příklad: Česká osoba nakupuje zboží v USA, a to je dopravované do ČR přes Německo, kde je německými celními orgány propuštěno do volného oběhu. Zboží dopravené z Německa, které má při přijetí do ČR již status zboží Společenství, musí být ve výkazu pro Intrastat uvedeno jako zboží přijaté ze státu odeslání Německo. 26) Zboţí dováţené ze třetí země, které propuštěním do celního reţimu volného oběhu získá status Společenství aţ v ČR nebo je zde propuštěno českými celními orgány do jiného celního reţimu, se do výkazu pro Intrastat jako přijaté zboţí nevykazuje. Stejně tak se do výkazu pro Intrastat nevykazuje zboţí, které přes členský stát pouze tranzituje, a to bez ohledu na 15
skutečnost, zda je takové zboţí dopravováno přímo přes území daného členského státu pod celním dohledem, zejména v celním reţimu tranzitu, nebo se jedná o zboţí Společenství prováţené bez celního dohledu přes ČR pouze z důvodů dopravních. 27) Operace, které jsou předmětem vykazování nemusí mít pouze obchodní charakter. Zpravodajská jednotka poskytuje informaci bez ohledu na to, zda je dodání zboţí spojeno s peněţní transakcí či nikoli. Stejně tak se do Intrastatu vykazují i údaje o zboţí, jehoţ přijetí nebo odeslání není spojeno se změnou jeho vlastníka. 28) Vracení zboţí a posílání náhradního zboţí, například z důvodů reklamací, se vykazuje ve směru, v jakém je vracené nebo náhradní zboţí skutečně posíláno. To znamená, ţe zboţí přijaté z jiného členského státu do ČR z důvodů vrácení původně z ČR odeslaného zboţí, nebo zboţí přijaté do ČR jako náhrada za jiné původně přijaté zboţí, se vykazují zásadně do výkazů pro Intrastat na přijetí zboţí. Naopak zboţí vracené z ČR do jiného členského státu nebo zasílané do jiného členského státu, jako náhradní za původně tam odeslané zboţí, se vţdy vykazuje do výkazů pro Intrastat na odeslání zboţí. Pokud je vraceno zpět zboţí v nezměněném stavu (nepřepracované), které bylo přijato nebo odesláno ve stejném kalendářním měsíci jako došlo k jeho vrácení, je uvedení údajů o přijetí a zpětném odeslání nebo o odeslání a zpětném přijetí takového zboţí nepovinné. 29) Do Intrastatu se vykazují údaje zejména o následujícím zboţí přijatém z jiného členského státu nebo odeslaném do jiného členského státu: -
nakupovaném a prodávaném
-
určeném na zpracování dle smlouvy (k zušlechtění)
-
vraceném po zpracování dle smlouvy, to je po provedení zpracovatelských operací
-
dodávaném a mimořádně i zpět vraceném v rámci finančního leasingu
-
v souvislosti s vyřizováním reklamací vadného plnění kupní smlouvy, včetně vracení zpět vadného zboţí a zboţí odesílaného a přijímaného náhradou za vadné reklamované zboţí
-
dodávaném zdarma, nejedná-li se o bezúplatné obchodní vzorky nebo reklamní materiál a jiné zboţí osvobozené od vykazování
-
dodávaném v rámci stavebních a konstrukčních prací
-
dodávaném jako součást sluţby, je-li zboţí přiznáváno k DPH jako zboţí pořízené z jiného členského státu nebo dodané do jiného členského státu
-
v rámci dodávek do centrálních skladů, distribučních skladů a konsignačních skladů, včetně tzv. call of stock
-
v souvislosti s pouhým uskladněním zboţí, pokud se předpokládá, ţe doba skladování bude delší neţ dva roky a po jeho ukončení se zboţí vrátí zpět jeho vlastníkovi
-
k dočasnému pouţití, je-li jeho předpokládaná doba delší neţ 24 měsíců (například zboţí bezplatně zapůjčené na dobu delší neţ 2 roky nebo zboţí na operativní leasing delší neţ dva roky)
- jedná-li se o obchodní majetek přemísťovaný z jiného členského státu do ČR nebo z ČR do jiného členského státu. 29a) S výjimkou některých zvláštních druhů zboţí a zvláštního pohybu zboţí popsaných v části 9 této příručky (lodě, letadla, zboţí dodávané do lodí a letadel, mořské produkty a 16
kosmické lodi) se do výkazů pro Intrastat uvádějí pouze údaje o zboţí, které skutečně přestoupilo přes státní hranice ČR. 30) Předmětem vykazování do Intrastatu jsou i pravidelné dodávky novin, časopisů a podobných periodik, i kdyţ je za ně úhrada prováděna předplatitelským způsobem. Do výkazu pro Intrastat se vykazuje přijetí těchto předplacených periodik vţdy za měsíc, kdy byly skutečně obdrţeny. Odeslání předplacených periodik se vykazuje vţdy za referenční období, ve kterém byly odeslány odběrateli. 31) Naopak do výkazů pro Intrastat se nevykazují údaje o transakcích a o zboţí uvedených v části č. 13 této příručky, zejména údaje o zboţí, které je předmětem vybraných dočasných obchodních transakcí, to znamená, ţe je odesíláno s předpokladem zpětného přijetí nebo je přijímáno s předpokladem zpětného odeslání nejpozději do dvou let, aniţ by se jednalo o dočasné odeslání nebo přijetí zboţí za účelem jeho zpracování dle smlouvy nebo za účelem jeho pouţití při zpracování následně prodávaného zboţí. Údaje o odeslání nebo přijetí zboţí v souvislosti s jeho zpracováním dle smlouvy se musí vykazovat vţdy. 32) Do výkazů pro Intrastat se vykazují údaje o zboţí přijatém zpravodajskou jednotkou nejen od osoby, která je ve státě odeslání zaregistrována k DPH, ale také přijatém od osoby k DPH neregistrované, pokud je prokazatelné a jednoznačné, ţe zboţí od takové osoby bylo přijato z jiného členského státu. Stejně tak se do výkazů pro Intrastat vykazují i údaje o zboţí, které zpravodajská jednotka dodává osobě neregistrované k DPH, pokud je prokazatelně takové zboţí dopravováno této osobě do jiného členského státu, to je mimo území ČR. DPH, která je součástí ceny fakturované zpravodajskou jednotkou při prodeji zboţí takové osobě, se nezahrnuje do fakturované hodnoty uváděné do výkazu pro Intrastat. 33) Údaje do výkazů pro Intrastat se uvádějí souhrnně za sledované období, to je za jeden kalendářní měsíc, zvlášť za odeslání zboţí a zvlášť za přijetí zboţí. Rozepsání údajů podle jednotlivých zásilek, faktur apod. je moţné, ale nedoporučuje se. Je-li výkaz pro Intrastat podáván na tiskopise, jeho převzetí celním úřadem by tak mohlo být časově delší. Zvlášť za odeslání a zvlášť za přijetí za kaţdý kalendářní měsíc se vyhotovuje i negativní hlášení. 34) Jednotlivé transakce se stejnými kvalitativními údaji ve výkazu pro Intrastat tak lze sčítat (např. několik odeslaných zásilek zboţí ve sledovaném období s totoţnými údaji ve sloupcích výkazu 1 aţ 3 a 7 aţ 11 výkazu lze sečíst hodnotově a mnoţstevně a uvést je do jednoho řádku).
4.4. Formy výkazů 35) Výkaz pro Intrastat lze vyhotovit na předepsaném tiskopise v papírové formě, přičemţ je výhodné z důvodů časové úspory při předání výkazu, údaje z něj předat současně celnímu úřadu i v elektronické podobě, například na CD nebo disketě. Vzory tiskopisů výkazů pro Intrastat (dále jen „výkaz“) jsou uvedeny v příloze č. 4 k vyhlášce č. 201/2005 Sb. a také na webových stránkách ČSÚ (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/intrastat_tiskopisy_a_ciselniky), odkud je moţné si je stáhnout a vytisknout. Tiskopisy pouţívaných výkazů musí odpovídat takto zveřejněným vzorům vzhledově i obsahem, není však na závadu, budou-li se v celkových rozměrech i v rozměrech jejich jednotlivých částí lišit od těchto vzorů o několik milimetrů. Celní úřad můţe dle svého uváţení přijmout i tiskopis výkazu pro Intrastat, jehoţ předtisk je v jiném neţ českém jazyku, pokud mu je tento text srozumitelný.
17
36) Pro sdělení údajů o odeslání zboţí se pouţívá jiný tiskopis neţ pro přijetí zboţí. Na kaţdý tiskopis výkazu lze deklarovat aţ 15 údajů o různých transakcích zboţí, například 15 podpoloţek zboţí. Pouţití tiskopisu výkazu s naznačenými okénky pro jednotlivé číslice v záhlaví tiskopisu není na závadu. Stejně tak se nepovaţuje za chybný tiskopis, který nebude mít v jednotlivých sloupcích tečkovaně naznačené rozdělení (např. ve sloupci 1, 2, 3, 8, 10). 37) Výhodnější a častěji pouţívané je vyhotovení i odeslání výkazu elektronicky v předepsaném elektronickém formátu bez pouţití tiskopisu. V roce 2008 je moţné pro elektronické vyhotovování a předání výkazu pouţívat program IDES-CZ (aktuální pro rok 2008 k 1. 2. 2008 je verze 5.1.). Elektronicky je moţné výkazy pro Intrastat předávat i přes Portál veřejné správy nebo pomocí webové aplikace „InstatOnline“. Pro kaţdou z těchto moţností předávání údajů do Intrastatu v elektronické podobě zpravodajské jednotce stanovuje podmínky její místně příslušný celní úřad. Další informace o elektronickém předávání dat je moţné získat na webových stránkách GŘC (www.cs.mfcr.cz v oddíle „Clo, daně, obchod se zboţím“ v části „Intrastat“) nebo na celních úřadech. 38) Do všech forem výkazu pro Intrastat (papírové i elektronické) jsou poţadovány stejné informace o přijetí a odeslání zboţí. Obsah, rozsah a význam údajů vyţadovaných do výkazu pro Intrastat vyhotovených na tiskopisech a popsaných v této příručce je shodný s obsahem, rozsahem a významem údajů uváděných na výkazy pro Intrastat zpracovávané a předávané elektronicky. Metodické informace o obsahu a rozsahu dat vykazovaných do Intrastatu i k legislativě upravující provádění Intrastatu lze získat na Českém statistickém úřadě na telefonních číslech 274 052 213 nebo 274 054 058.
4.5. Negativní hlášení 39) V případě, ţe zpravodajská jednotka, která je povinna pravidelně měsíčně předávat výkazy pro Intrastat o přijetí anebo o odeslání zboţí, v některém měsíci ţádnou transakci nerealizuje, je povinna předat příslušnému celnímu orgánu o této skutečnosti negativní hlášení. Negativní hlášení se předává zvlášť za přijetí zboţí a zvlášť za jeho odeslání ve stejných termínech jako běţný výkaz (do 10. pracovního dne, je-li negativní hlášení podáváno na předepsaném tiskopise nebo do 12. pracovního dne, pokud se zasílá elektronicky) – viz téţ odst. 41 aţ 44 této příručky. 40) Pro negativní hlášení se pouţije příslušný výkaz s úplně vyplněným záhlavím, jako na běţném výkazu, s výjimkou údaje o počtu řádek. Sloupce 1 aţ 11 s prázdnými řádky pro údaje o zboţí se kříţem proškrtnou. Na výkazu se vpravo od nadpisu „ODESLÁNÍ“ nebo „PŘIJETÍ“ uvede poznámka „NEGATIVNÍ“.
4.6. Předávání výkazů 41) Výkazy s údaji pro Intrastat, včetně tzv. negativního hlášení, zpracované na předepsaném tiskopise (viz odst. 36 této příručky), se předávají příslušným celním úřadům nejméně jednou měsíčně tak, aby je celní úřad obdrţel nejpozději do 10. pracovního dne měsíce následujícího po referenčním období. Při předávání výkazů na tiskopisech se doporučuje nečekat s předáním aţ na poslední den uvedené lhůty, kdy je moţné předpokládat, ţe při předání výkazu větším počtem zpravodajských jednotek v jeden den, bude na celních úřadech třeba na předání delší dobu čekat. Při posílání výkazu poštou se nezbavuje zpravodajská jednotka odpovědnosti za pozdní doručení výkazu a proto musí zásilku s výkazy podat na poštu v dostatečném časovém předstihu před stanoveným termínem (10. pracovní den), kdy jiţ musí být poštou na celní úřad doručena. 18
42) Příslušným celním úřadem se rozumí místně příslušný celní úřad k adrese sídla nebo místa trvalého pobytu zpravodajské jednotky. Tato adresa by měla odpovídat adrese, podle které se zpravodajské jednotce určuje příslušný finanční úřad , který je správcem její DPH. Místně příslušným celním úřadem zpravodajské jednotky, která nemá v ČR své sídlo, místo podnikání nebo provozovnu nebo je zahraniční osobou povinnou přiznat v ČR DPH a registrovala se proto k DPH na Finančním úřadu pro Prahu 1, je Celní úřad Praha 1 (Washingtonova č. 11, 110 00 Praha 1 – tel. 261 334 773). Seznam celních úřadů s jejich místní působností je uveden v příloze č. 2 a 3 zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, který je téţ zveřejněn na internetových stránkách Generálního ředitelství cel na adrese www.cs.mfcr.cz v oddíle „Clo, daně, obchod se zboţím“ v části „Celní předpisy“ pod názvem „Národní – obecně závazné“. 43) Předávání výkazů pro Intrastat elektronicky se musí předem projednat s příslušným celním úřadem, který zpravodajské jednotce určuje způsob a podmínky takového předávání (identifikační údaje, heslo apod.). Podklady, které k tomuto jednání zpravodajská jednotka potřebuje jsou popsány na internetových stránkách Generálního ředitelství cel na adrese www.cs.mfcr.cz v oddíle „Clo, daně, obchod se zboţím“ v části „Intrastat“. Zde jsou také zveřejněny příručky pro pouţití jednotlivých způsobů sběru dat pro Intrastat elektronickou formou, aktuální informace o těchto způsobech i spojení na pracovníky tzv. „helpdesku“, pro případné získání informací o postupech při elektronickém předávání dat (telefonní čísla 585 111 180 aţ 185). Výkazy pro Intrastat zpracované elektronicky je třeba odeslat příslušnému celnímu orgánu nejpozději 12. pracovní den měsíce následujícího po referenčním období. 44) Výkaz pro Intrastat je zpravodajská jednotka povinna předat celnímu úřadu nebo odeslat elektronicky na určenou adresu za sledované období pouze jednou. Jeho duplicitní předání, např. elektronicky i na tiskopisu, je chybné. Za elektronické předání údajů se nepovaţují případy, kdy je iniciativně ze strany zpravodajské jednotky spolu s tiskopisem předán i nosič informací (např. disketa nebo CD) s nahranými údaji. Výkaz pro Intrastat můţe za zpravodajskou jednotku předat příslušnému celnímu úřadu i jí zmocněný zástupce (viz téţ odst. 20 této příručky). K výkazům pro Intrastat předávaným celním úřadům se nepřikládají ţádné přílohy, jako jsou faktury, osvědčení, dodací listy apod. Ty si můţe zpravodajská jednotka přiloţit k uchovávané kopii výkazu pro Intrastat v zájmu snazšího průběhu moţné následné kontroly správnosti a úplnosti v něm uvedených údajů, kterou jsou oprávněny provádět celní orgány. Kopie celnímu úřadu předaných výkazů pro Intrastat je zpravodajská jednotka povinna si uchovávat po dobu dvou let od ukončení lhůty k jejich předání. V jaké formě si je uchová není stanoveno. Proto i výkaz předaný elektronicky se můţe uchovávat v písemné podobě vytištěný na papíře. Příklad: Zpravodajská jednotka, která předá dne 6. března 2008 celnímu úřadu výkaz s údaji o zboží odeslaném v měsíci únoru 2008, si musí uchovat kopii tohoto výkazu až do desátého nebo dvanáctého pracovního dne měsíce března 2010 (do 13.3. nebo 17.3.2010) podle toho, zda je výkaz předáván na tiskopise nebo v elektronické podobě.
4.7. Všeobecná pravidla pro vyplnění tiskopisu 45) Tiskopisy výkazu pro Intrastat se vyplňují psacím strojem, tiskem nebo jinak strojopisem. Vypsat je lze i ručně, tiskacím písmem, ne však obyčejnou nebo inkoustovou tuţkou. Vyplněné údaje v nich musí být napsány modrou nebo černou barvou tak, aby byly 19
nesmazatelné a co nejlépe čitelné. Údaje lze uvádět pouze do předepsaných částí a není přípustné je doplňovat jinými údaji, pro které nejsou příslušné sloupce vyhrazeny. Údaje uvedené ve výkazu pro Intrastat nesmějí být mazány, ani přepisovány. 46) Odeslané nebo přijaté zásilky zboţí, jejichţ fakturovaná hodnota nepřesahuje 6 000 Kč, je moţné vyznačovat souhrnně pod společným zboţovým kódem „99500000“. Při odeslání zboţí se k tomuto společnému zboţovému kódu uvádějí pouze informace o státu určení a fakturované hodnotě. Při přijetí zboţí se k němu uvádějí pouze údaje o státu odeslání a fakturované hodnotě. Údaje vykazované zjednodušeně pod společným kódem „99500000“ musí být označeny na výkazu pro Intrastat ještě v příslušné řádce sloupce 11 kódem zvláštního pohybu „MZ“. Ty části výkazu, do kterých se při zjednodušeném uvádění údajů u malých zásilek nemusejí uvádět údaje, se na tiskopisech ponechávají volné (sloupce 3, 5 aţ 10). I údaje o malých zásilkách vykazované zjednodušeně lze do výkazů za příslušné referenční období uvádět souhrnně a za příslušnou zemi odeslání nebo přijetí je pro uvedení do výkazu pro Intrastat sečíst. Vyuţití této výhody při vykazování údajů o zásilkách malé hodnoty je věcí zpravodajské jednotky, není proto na závadu vykazovat o zboţí z malých zásilek všechny předepsané údaje. 47) Při odeslání nebo přijetí zvláštního zboţí nebo při zvláštních pohybech vybraných druhů zboţí, popsaných v části 9 této příručky, můţe zpravodajská jednotka vyuţít pravidlo o neuvádění některých údajů o odeslaném nebo přijatém zboţí do výkazů pro Intrastat. Prostory vyhrazené pro vyznačení takových údajů, které se při zvláštních pohybech zboţí nemusejí do Intrastatu vykazovat, se na tiskopisech výkazů ponechávají volné. 48) Výkaz pro Intrastat můţe za zpravodajskou jednotku vyhotovit i jí zmocněný zástupce (viz téţ část 4.2. této příručky).
4.8. Podklady pro údaje Intrastatu 49) Podkladem pro vyplnění výkazu Intrastatu jsou zejména údaje z evidence zpravodajské jednotky o pohybu zásob a zboţí, ale také z její daňové evidence nebo z účetnictví. Vyuţívat je moţné téţ:
prodejní a nákupní faktury s uvedenou hodnotou a hmotností dopravní dokumenty nebo dodací listy nutné pro dokázání uskutečněné transakce; je v nich uvedena hmotnost, počet kusů, párů, metrů atd. (např. CMR) smlouvy nebo objednávky, které určují, zda se jedná o nákup nebo prodej, komisionářskou smlouvu, zpracování, opravu atd. a v nichţ se obecně uvádějí dodací podmínky.
20
5. UVÁDĚNÍ ÚDAJŮ DO VÝKAZU PŘI ODESLÁNÍ ZBOŢÍ 5.1. Záhlaví výkazu 50) Údaje ze záhlaví je třeba uvést na kaţdém listu tiskopisu.
5.1.1. Období (rr/mm) 51) Do vyznačených okének se uvádí rok a měsíc, za který jsou ve výkazu uvedeny údaje. Například o zboţí odeslaném v únoru 2008 = 0 8 0 2 5 8 5.1.2. Počet řádků 5 8 5 2 2 celkový počet vyplněných řádků na 52) Za předtisk se do pěti předtištěných okének uvádí všech listech předávaného výkazu. Případně přeškrtnuté řádky z důvodů oprav chybných údajů se do celkového počtu řádek nepočítají. Nevyuţitá okénka před číslem vyjadřujícím počet řádků se doplňují nulami.
5.1.3. Označení listů na tiskopisech 53) Do předtištěného okénka za slovem „List“ se uvádí pořadové číslo listu a do dalšího okénka za písmenem „z“ celkový počet listů předávaného výkazu. Například pokud se vyplňují dva listy výkazu (tzn. více neţ 15 řádek), na prvním listu se uvádí: List
z 1 2 1 1 5.1.4. Zpravodajská jednotka 1
na druhém listu se uvádí: List
2
z
2
54) Uvádí se tyto identifikační údaje:
DIČ zpravodajské jednotky, včetně označení „CZ“, pokud není v tiskopisu výkazu jiţ předtištěno Obchodní jméno nebo název nebo příjmení, jméno a adresa zpravodajské jednotky Příjmení a jméno kontaktní osoby, která můţe poskytnout za zpravodajskou jednotku podrobnější informace Telefonní číslo kontaktní osoby Číslo faxu kontaktní osoby E-mail kontaktní osoby
55) V případě, ţe některý z uvedených druhů spojení na kontaktní osobu neexistuje (například zpravodajská jednotka nevlastní fax), ponechává se prostor vyhrazený pro příslušné číslo prázdný.
5.1.5. Třetí strana
21
56) Výkaz můţe za zpravodajskou jednotku vyplnit anebo předat celnímu úřadu jiný subjekt jako její zástupce. Za správnost vyplnění výkazu a jeho odeslání zůstává však odpovědná zpravodajská jednotka. 57) Jestliţe výkaz bude vyplňovat anebo předávat zástupce, musí uvést do pravé části záhlaví za nadpis „Třetí strana“ slovo „ANO“. V případě, ţe zástupce zpravodajské jednotky uvede do této části výkazu svůj název nebo obchodní firmu, slovo „ANO“ do této části výkazu jiţ vyznačovat nemusí. Svůj název nebo obchodní firmu můţe zástupce zpravodajské jednotky doplnit i o svou adresu a případně i o příjmení a jméno, a telefonní nebo faxové či e-mailové spojení na kontaktní fyzickou osobu, která je za zástupce zpravodajské jednotky schopna a pověřena podat k předanému výkazu případně poţadované vysvětlení. 58) Pokud některý z uvedených druhů spojení na kontaktní osobu neexistuje (například osoba nevlastní fax) nebo je zpravodajská jednotka či její zástupce do výkazu uvést nechtějí, ponechává se prostor vyhrazený pro příslušné číslo prázdný. 59) V případě, ţe výkaz vyhotovuje sama zpravodajská jednotka bez pomoci zástupce, pravá část s nadpisem „Třetí strana“ se nevyplňuje.
5.2 Údaje o zboţí 5.2.1. Číslo řádky 60) Na tiskopisech výkazů pro odeslání jsou na kaţdém listu předtištěné řádky 01 – 15. Pokud při opravě chybných údajů dojde k přeškrtnutí řádky, číslování řádek se nemění.
5.2.2. Kód zboţí
Sloupec 1 výkazu
61) Uvádí se osmimístný číselný kód odpovídající podpoloţky odeslaného zboţí dle kombinované nomenklatury. Kombinovaná nomenklatura je obsaţena v celním sazebníku Společenství nebo v TARICu (prvních osm čísel zleva zboţového kódu). Tento osmimístný číselný kód zboţí je shodný s kódem uváděným do první části zleva kolonky 33 JSD při dovozu nebo vývozu zboţí. Celní sazebník Společenství je zveřejněn na internetových stránkách GŘC na adrese www.cs.mfcr.cz, v oddíle „Obchod se zboţím“, v části „Sazební zařazení“ pod názvem „Kombinovaná nomenklatura“. Zboţové kódy Kombinované nomenklatury, se zkrácenými názvy a kódy doplňkových měrných jednotek, jsou téţ mezi číselníky na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz. v oddíle „Intrastat“, v části „Tiskopisy a číselníky“ jako „Export číselníků pro GŘC“ s názvem „cis_kn8.txt“. K určení správného nomenklaturního čísla zboţí je nutné se řídit Všeobecnými pravidly pro výklad kombinované nomenklatury. Protoţe kombinovaná nomenklatura je kaţdoročně k 1. lednu aktualizována a měněna, je třeba věnovat pozornost i platnosti a účinnosti zveřejněných číselníků. Přehled o kaţdoročních změnách v kombinované nomenklatuře zveřejňuje Generální ředitelství cel na internetové adrese, uvedené v tomto odstavci výše, ve formě pracovní pomůcky obsahující samostatné seznamy měněných, rušených i nově zavedených podpoloţek zboţí, vysvětlivky ke změnám v obsahu a rozsahu jednotlivých zboţových kódů atd.
5.2.3. Stát určení
Sloupec 2 výkazu
22
62) Státem určení je poslední členský stát, o kterém je v době odeslání známo, ţe do něj má být zboţí v rámci příslušné transakce dopraveno (dodáno). Většinou je to stát, kam je zásilka přímo adresována. Pro vyznačení státu určení se pouţívají následující alfabetické kódy. BE BG DK EE FI FR IE IT CY
Belgie Bulharsko Dánsko Estonsko Finsko Francie (a Monako) Irsko Itálie Kypr
5.2.4. Kraj původu
LT LV LU HU MT DE NL PL PT
Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemí Polsko Portugalsko
AT RO GR SK SI GB ES SE
Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko
Sloupec 3 výkazu
63) Do sloupce 3 se uvádí kód kraje původu zboţí. Jedná se o kraj v ČR, kde zboţí bylo vyrobeno, zpracováno, smontováno, zušlechtěno, vytěţeno, vypěstováno apod.. Není-li kraj původu znám nebo zboţí nepochází z ČR, uvede se kód „99“. Pro vyznačení kraje původu při odeslání zboţí se pouţívají následující kódy: Kód kraje 10 20 31 32 41 42 51
Název kraje Hl. město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj
Kód kraje 52 53 61 62 71 72 80
Název kraje Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
5.2.5. Fakturovaná částka v Kč Sloupec 4 výkazu 64) Fakturovaná hodnota v Kč je hodnota, kterou prodávající obdrţí od kupujícího za odeslané zboţí. Jedná se vlastně o převodní hodnotu zboţí, kterou samozřejmě ovlivňuje druh pouţitých dodacích podmínek. Převodní hodnota je ta, kterou uhrazuje kupující prodávajícímu bez ohledu na pouţití různých dodacích podmínek a skutečnost, zda jsou prodávajícím do převodní hodnoty promítnuty přímé obchodní náklady nebo ne. Fakturovaná hodnota je většinou celková částka na faktuře, která můţe být i součtem jmenovitě na faktuře vyjádřené ceny za samotné zboţí, nákladů spojených s jeho dopravou, balením atd. Součástí fakturované hodnoty zboţí musí být i dávky, poplatky, spotřební daně a vedlejší výdaje, kterými se rozumí zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize, pokud jsou součástí úplaty hrazené kupujícím prodávajícímu a současně jsou zahrnovány do základu daně z přidané hodnoty. Do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu se ale nezahrnuje částka DPH, i kdyţ je například součástí ceny hrazené kupujícím, který není plátce DPH. Stejně tak se do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu nepřipočítávají k ceně fakturované kupujícímu částky z faktur, které v souvislosti s dodávkou odesílaného zboţí 23
uhrazuje prodávající například dopravcům, pojišťovně a jiným subjektům. Prakticky tyto náklady kupující stejně prodávajícímu nahradí, protoţe ten je většinou zahrne (schová) přímo do ceny fakturované kupujícímu nebo je na faktuře pro kupujícího jmenovitě vyčíslí (tzv. je přefakturuje). Částka do Intrastatu vykazované fakturované hodnoty musí být také niţší o případně prodávajícím poskytnutou slevu za platbu předem, rabaty a podobné slevy, pokud jsou zaúčtované v okamţiku dodání nebo poskytnutí zboţí a o jejich částku se sniţuje základ DPH. Příklady a poznámky: Při odeslání zboží, jehož samotná hodnota je 100, bude při dodací podmínce EXW, kdy se náklady spojené s dopravou zboží hradí sám kupující, fakturovaná hodnota také 100. Při stejném zboží a dodací podmínce DDU-místo příjemce, kdy přímé obchodní náklady spojené s dopravou budou činit 50 a na faktuře bude celková cena 150 (prodávající logicky zvýšil hodnotu zboží 100 o hodnotu jim vynaložených přímých obchodních nákladů 50, to znamená, že přímé obchodní náklady zahrnul přímo do ceny zboží), bude fakturovaná hodnota 150 . Při stejném zboží a dodací podmínce DDU-místo příjemce, kdy přímé obchodní náklady spojené s dopravou budou činit 50 a na faktuře bude zvlášť uvedena cena zboží 100 a zvlášť přímé obchodní náklady 50, bude fakturovaná hodnota také 150. Z výše uvedených příkladů vyplývá, že není rozhodující, zda na faktuře bude hodnota přímých obchodních nákladů vyznačena zvlášť (například zboží 100, přímé obchodní náklady 50, celkem k zaplacení 150) nebo zde bude souhrnná celková částka 150. Stejně tak by se zahrnovala při dodací podmínce DDU do fakturované hodnoty k vlastní ceně zboží 100 hodnota přímých obchodních nákladů v případě, kdyby tyto náklady byly fakturovány zvlášť (1. faktura - zboží za 100 a druhá faktura- přímé obchodní náklady 50) a fakturovaná hodnota by byla též 150. To ovšem pouze za předpokladu, že je plněna dodací podmínka DDU do místa příjemce (dopravu zajišťuje a hradí odesílatel a není považována a v rámci přiznání k DPH označována jako zvlášť poskytovaná služba). 64a) Při prodeji odesílaného zboţí, které má být ve spoluvlastnictví více neţ jedné osoby, a proto prodávající vystavuje na takové zboţí dvě i více faktur na dva a více kupujících, se do Intrastatu uvádí fakturovaná hodnota rovnající se celkové hodnotě zboţí, čili součtu všech vystavených faktur na všechny kupující. Při prodeji zboţí, které je z ČR odesíláno jako nedohotovený výrobek, zpracovávaný do své finální podoby mimo území ČR, při své cestě ke konečnému odběrateli, se do Intrastatu vykazovaná fakturovaná hodnota odesílaného zboţí rovná ceně zboţí fakturované konečnému odběrateli sníţené o hodnotu uhrazenou za zpracování zboţí v průběhu jeho cesty po opuštění tuzemska. Hodnota zboţí uváděná do výkazů pro Intrastat v těchto případech odpovídá hodnotě zboţí, kterou má v době jeho odeslání z ČR. 65) Pro jiné transakce neţ prodej, musí být hodnota určena tak, jako by se o prodej jednalo a deklarovaná hodnota se musí stanovit na základě údajů uvedených na proforma faktuře, dle kalkulace nebo odhadem. To se týká například případů, kdy si zpravodajská jednotka odesílá (přemísťuje si) svůj majetek do jiného členského státu, třeba za účelem nejistého prodeje, k uskladnění na dobu delší neţ 24 měsíců nebo i ke zpracování dle smlouvy. Přímé obchodní náklady spojené s odesláním takového zboţí zpravodajská jednotka do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu nezapočítává. Obdobně se postupuje i při dodávce zboţí náhradního za zboţí vadné, bez ohledu na to, zda bylo nesprávné zboţí vráceno zpět či nikoliv. Vykazovaná hodnota se však v tomto případě musí rovnat do Intrastatu vykázané hodnotě původně odeslaného vadného zboţí. 24
66) Pokud jde o odeslání zboţí po jeho zpracování dle smlouvy, musí vykazovaná hodnota obsahovat hodnotu zboţí přijatého ke zpracování zvýšenou o hodnotu zpracovatelské operace (provedenou práci na zboţí) a o hodnotu případných přídavků dodaných ke zpracovanému (zušlechtěnému) zboţí zpracovatelem. Fakturovaná hodnota je v těchto případech vlastně celková hodnota zpracovaného zboţí, to je hodnota z faktury zpracovatele zvýšená o hodnotu, která byla vykázána v Intrastatu jako fakturovaná hodnota při přijetí zboţí ke zpracování nebo měla být vykázána jako tato hodnota. 67) Při odesílání zboţí, za které není od odběratele inkasováno, ale naopak je za ně odběrateli placeno (například při odesílání odpadů), se namísto fakturované hodnoty uvádí do sloupce 4 výkazu číslice nula. Místo fakturované hodnoty se do výkazu pro Intrastat uvádí nula i v případech, kdy je zboţí, za které by bylo běţně odběrateli dodavatelem placeno (tzv. zboţí s opačným směrem platby), poskytováno bezplatně. Poznámka: Ve všech případech, ve kterých se namísto fakturované hodnoty uvádí do výkazu pro Intrastat nula a jedná se o zboží, za které je, nebo by bylo, prodávajícím placeno kupujícímu, se do sloupce 11 tohoto výkazu („Zvláštní pohyb“) musí uvést kód zvláštního druhu zboží „ZO“. 68) Při zpětném odesílání zboţí, které je vraceno do jiného členského státu a nejedná se o zpětné odeslání zboţí, které bylo v ČR zpracováno dle smlouvy, se do výkazu pro Intrastat uvádí jako fakturovaná hodnota stejná hodnota, jaká byla vykázána v Intrastatu při přijetí předmětného zboţí. To se týká například i zboţí přijatého na finanční leasing, pokud je proti původním předpokladům odesíláno zpět jeho vlastníkovi nebo zboţí vraceného z důvodů reklamace jeho kvality. S přihlédnutím k pravidlu uvedenému v odstavci 65 této příručky, se i zboţí náhradní, je-li stejného druhu a provedení jako zboţí původní, oceňuje shodně se zboţím nahrazovaným. Jeho hodnota v Kč vykazovaná do Intrastatu, musí být totoţná s hodnotou v Kč uvedenou do výkazu pro Intrastat při původním odeslání zboţí, za které je poskytována náhrada . Poznámka: Poskytne-li prodávající kupujícímu za reklamované zboží náhradou zboží jiného druhu a provedení než bylo zboží původně dodané (například za vadné chladničky dodá náhradou v jejich hodnotě nové pračky), náhradní zboží je třeba do Intrastatu vykázat s kódem povahy transakce „1“. 69) Při odesílání nosičů informací, obsahujících data nebo instrukce pro zařízení na zpracování dat, je součástí fakturované hodnoty i cena na nosiči nahraných těchto dat nebo instrukcí (zboţí se zařazuje pod kód nosiče informací) - viz téţ část 13. této příručky. 70) V případě, ţe odesílaná zásilka zboţí Intrastatu obsahuje více druhů zboţí, jejichţ hodnota je vyjádřena na jedné faktuře bez podrobného rozdělení na hodnoty jednotlivých druhů zboţí, fakturovaná hodnota pro příslušný řádek ve výkazu se určí rozdělením celkové hodnoty kalkulací nebo odhadem na jednotlivé hodnoty konkrétních druhů zboţí. 71) Pokud je faktura vystavena na více druhů zboţí, které se zařazuje do různých kódů kombinované nomenklatury, kaţdá podpoloţka zboţí je však zvlášť oceněna, ale hodnota přímých obchodních nákladů spojených s dopravou zboţí je zde vyjádřena jen celkově souhrnnou částkou za všechno uvedené zboţí, musí se přímé obchodní náklady poměrně rozpočítat k jednotlivým podpoloţkám zboţí podle vzájemného poměru jejich hmotnosti nebo mnoţství v doplňkové měrné jednotce, je-li pro všechny druhy zboţí uvedené na faktuře 25
měrná jednotka stejná. Není-li moţné vyuţít vzájemného poměru mnoţství jednotlivých druhů zboţí, rozpočítají se náklady spojené s dopravou podle vzájemného poměru jejich cen. 72) Fakturovaná hodnota zboţí se do výkazu pro Intrastat uvádí vţdy v celých Kč zaokrouhleně směrem nahoru bez interpunkčních znamének, bez desetinných míst a bez označení „Kč“. 73) Pro přepočet fakturované hodnoty v cizí měně na Kč se pouţívá kurz devizového trhu stanovený pro celní účely na sledované období. Tento kurz určený v souladu s ustanovením článků 169-171 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí celní kodex Společenství, je zveřejňován na internetových stránkách GŘC na adrese www.cs.mfcr.cz v oddíle „Servis“ v části „Kurzovní lístek“ pod označením „Měsíční kurzy pro výpočet cla a ostatních poplatků“. Při výběru příslušného kurzu je nutné věnovat pozornost správnému zadání měsíce, pro který je kurz poţadován a který musí odpovídat referenčnímu období. Na internetové stránky GŘC s kurzovním lístkem lze přímo přejít z internetových stránek ČSÚ (www.czso.cz) v části „Intrastat“. Kurzy pro přepočet hodnot vykazovaných do Intrastatu jsou totoţné s kurzy pro přepočet hodnot v cizí měně na koruny české uváděných do celních prohlášení (JSD). K pouţití kurzů pro přepočet hodnot viz téţ část 10. této příručky. 74) Fakturovaná hodnota uváděná do výkazu pro Intrastat nemůţe být nikdy minusová. Nulu namísto fakturované hodnoty připadá v úvahu uvést do sloupce 4 výkazu jen za zboţí prodávané s opačnou platbou (viz odst. 67 této příručky) nebo v souvislosti s vyznačením kódu „8“ povahy transakce.
5.2.6. Vlastní hmotnost v kg
Sloupec 5 výkazu
75) Uvádí se údaj o vlastní hmotnosti odeslaného zboţí zaokrouhleně v celých kilogramech pro kaţdý řádek ve výkazu zvlášť. Hmotnost menší neţ 1 kg se zaokrouhluje směrem nahoru na 1 kg. Hmotnost vyšší neţ 1 kg se zaokrouhluje tak, ţe se desetinná místa pod 0,5 kg zaokrouhlí směrem dolů a desetinná místa od 0,5 kg směrem nahoru. V případech, kdy zpravodajská jednotka nemůţe vlastní hmotnost vykazované podpoloţky zboţí přesně určit, můţe do řádku uvést údaj o čisté hmotnosti nebo průměrnou hmotnost vypočítanou podle doplňkové měrné jednotky zboţí. Výpočet se provede násobením součtu měrných jednotek zboţí odhadnutým průměrem za jednu měrnou jednotku. 76) Vlastní hmotnost zboţí je jeho hmotnost bez jakýchkoli obalů. Čistá hmotnost je vlastní hmotnost zboţí s komerčním obalem nebo komerčními obaly, které přímo chrání zboţí. 77) Vlastní hmotnost se do sloupce 5 výkazu uvádí bez označení „kg“, bez interpunkčních znamének a bez desetinných míst. 78) Údaj o vlastní hmotnosti odeslaného zboţí se do výkazu pro Intrastat uvádí povinně v případech, ve kterých je v kombinované nomenklatuře ke kódu příslušné podpoloţky zboţí, namísto kódu doplňkové měrné jednotky, vyznačena pomlčka nebo je v číselníku kombinované nomenklatury kód doplňkové měrné jednotky nahrazen kódem „ZZZ“. Musí–li být ve výkazu pro Intrastat uvedeno mnoţství odeslaného zboţí v doplňkové měrné jednotce (např. v kusech, litrech, párech – viz odstavec 79 této příručky), je uvedení údaje o vlastní hmotnosti takového zboţí nepovinné a lze ho vyjádřit uvedením nuly. Namísto údaje o hmotnosti se do výkazu pro Intrastat uvádí nula i v případech, kdy se vykazuje odeslání radioaktivních látek. Informativní seznam radioaktivních látek je uveden příloze č. 7 této 26
příručky. Případné vyznačení údaje o vlastní hmotnosti do výkazu pro Intrastat i v případech, kdy je v něm vykázáno i mnoţství odeslaného zboţí v doplňkové měrné jednotce, se nepovaţuje za chybné.
5.2.7. Mnoţství v doplňkové MJ
Sloupec 6 výkazu
79) Uvádí se mnoţství odeslaného zboţí v doplňkových měrných jednotkách, které jsou k jednotlivým podpoloţkám zboţí přiřazeny v kombinované nomenklatuře. Příslušné kódy doplňkových měrných jednotek náleţející k jednotlivým zboţovým kódům kombinované nomenklatury jsou vyznačeny v celním sazebníku Společenství, zveřejněném na internetových stránkách GŘC na adrese www.cs.mfcr.cz, v oddíle „Clo, daně, obchod se zboţím“, v části „Sazební zařazení“ pod názvem „Kombinovaná nomenklatura“. Její zboţové kódy se zkrácenými názvy a měrnými jednotkami jsou téţ mezi číselníky na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz. v oddíle „Intrastat“, v části „Tiskopisy a číselníky“ a „Export číselníků pro GŘC“, jako číselník označený „cis_kn8.txt“. Pod označením „cis_merj.txt“ je zde také zveřejněn seznam kódů doplňkových měrných jednotek pouţívaných v číselníku kombinované nomenklatury. Poznámka: Pro označení doplňkových měrných jednotek jsou v celním sazebníku používány jiné kódy než v číselníku kombinované nomenklatury (například počet kusů je v sazebníku označen kódem „p/st“, v číselníku kódem „PCE“; karáty jsou v sazebníku vyznačeny jako „c/k“, v číselníku „CTM“, gram je „g“ a „GRM). Významově mezi nimi žádný rozdíl ve vztahu k určité podpoložce zboží není . 80) Mnoţství v celé doplňkové měrné jednotce se do sloupce 6 výkazu uvádí bez interpunkčních znamének, příslušných kódů měrných jednotek (např. ks, p/st nebo PCE) a bez desetinných míst. Případná desetinná místa pod 0,5 se zaokrouhlují směrem dolů a od 0,5 směrem nahoru. Je-li údaj menší neţ 1, zaokrouhluje se směrem nahoru na 1. Jestliţe je k dané podpoloţce zboţí v celním sazebníku místo kódu měrné jednotky pomlčka (případně v elektronické verzi kód „ZZZ“), uvádí se zde nula a do sloupce 5 výkazu se musí se uvést údaj o vlastní hmotnosti v kg.
5.2.8. Transakce
Sloupec 7 výkazu
81) Uvádí se jednomístný číselný kód povahy transakce (obchodní operace) odesílaného zboţí. Povahou transakce jsou všechny charakteristiky, které odlišují jednu transakci od druhé, zejména co do změny vlastnictví odeslaného zboţí, obdrţení úhrady za ně, účelů jeho odeslání (například ke zpracování dle smlouvy nebo vrácení po takovém zpracování) apod. 82) Pro vyznačení povahy transakce se při odeslání zboţí pouţívají následující kódy: Kód Popis povahy transakce 1 - Transakce zahrnující skutečné nebo zamyšlené převody vlastnictví za protiplnění (finanční nebo jiné) - kromě obchodních operací označených kódy „7“ a „8“ Vysvětlivky: Tímto kódem se označuje většina transakcí odeslaného zboží, při kterých přechází vlastnictví ke zboží z jedné osoby na druhou a je spojené s provedením platby nebo jiné náhrady za dodané zboží (například poskytnutím jiného zboží nebo služby). Přitom 27
není rozhodující, kdy kupující úhradu za zboží provede (zda k ní dochází předem, v době dodávky, nebo i následně, třeba formou splátek). Pro použití kódu „1“ povahy transakce musí však být samotné odeslání zboží přímo spojeno se změnou jeho vlastníka a úhradou za ně. Přemístění vlastního majetku za účelem jeho následného ekonomického využití mimo území ČR se proto označuje kódem transakce „9“. Za transakci označovanou kódem „1“ se považuje i finanční leasing; leasingové splátky se vypočítávají tak, aby pokrývaly zcela nebo téměř zcela hodnotu zboží. Finanční leasing je takový, kdy nebezpečí a výnosy spojené s vlastnictvím pronajatého zboží přecházejí na nájemce. Na konci trvání smlouvy se nájemce stává zákonným vlastníkem zboží. Mezi transakce se zamýšleným prodejem, označované kódem povahy transakce „1“, se zařazují též dodávky zboží na konsignační sklady, označované „call-off“ sklady, kdy je zboží z takového konsignačního skladu určeno k následnému dodání jen jednomu odběrateli. Pod kód transakce „1“ ale nepatří případy, kdy si tuzemský vlastník odesílá zboží do jiného členského státu sám sobě, za účelem ekonomického využití daného zboží ve státě určení (s daňovým dokladem obsahujícím jeho české DIČ i jeho DIČ z jiného členského státu, kde je také registrován k DPH). Patří sem i odeslání náhradních dílů a jiných zbožových náhrad poskytovaných za úhradu, ne však jednoznačně bezúplatné dodání zboží, při kterém by se transakce označila kódem „3“. Kódem transakce “1“ se však neoznačují případy, kdy je zboží odesílané osobě ve spojení nebo do ústředních distribučních skladů, a při takovém přemístění zboží se nemění jeho vlastník nebo není spojeno s poskytnutím úhrady za něj. V takových případech se použije kód transakce „9“. 2 - Vrácení zboţí z původní transakce označené kódem „1“, náhrada takového zboţí zdarma a jeho bezplatná výměna Vysvětlivky: Pod kód „2“ se zahrnují zejména transakce, kterými se řeší reklamace vadného plnění dodávek zboží, které bylo původně přijaté pod kódem transakce „1“ a vyjadřuje se jím zpětné odeslání, to je vrácení, původně přijatého zboží i odeslání náhradního zboží za jiné odeslané zboží stejného druhu a požadované kvality, které bylo do Intrastatu vykázáno s kódem transakce „1“. Přitom není rozhodující, je-li původně odeslané zboží vraceno zpět nebo ne. Zpětné odeslání (vracení) zboží přijatého v transakcích označených kódy „3“ až „9“, které neprošlo v ČR zpracováním dle smlouvy, se označuje pod stejnými kódy (3 až 9) a ne kódem „2“. Stejně tak se pod stejnými kódy povahy transakce „3“ až „9“ vykazuje odeslání náhradního zboží za zboží stejného druhu, které bylo původně odeslané v transakcích označených kódy „3“ až „ 9“, Kódem „2“ se také neoznačuje odeslání zboží jiného druhu a provedení, než bylo zboží původně odeslané s kódem transakce „1“, i když je takové zboží odesíláno jako náhrada za původní chybné plnění ze strany dodavatele, namísto poskytnutí dobropisu nebo odeslání nového náhradního zboží v původně požadované kvalitě a provedení. Takové odeslání zboží se do výkazu pro Intrastat označuje kódem transakce „1“, ať už se původní zboží vrátilo zpět prodávajícímu, nebo ne. 28
3 - Transakce, které nejsou přechodné povahy (nejedná se o dočasné odeslání), zahrnující převod vlastnictví zboţí bez finančního nebo jiného protiplnění (bezúplatné odeslání s převodem vlastnických práv) Vysvětlivky: Kódem „3“ se označuje zejména odeslání bezúplatně dodávaných náhradních dílů ke zboží a darů nebo bezúplatně poskytovaných propagačních předmětů, jejichž hodnota za jeden kus je větší než 500 Kč. 4 - Transakce, jejichţ účelem je zpracování zboţí na základě smluvního vztahu (odeslání zboţí k provedení zpracovatelských operací podle smluv o pasivním zušlechtění), při kterém zpracovatelskou operací není placená i bezplatná oprava nebo údrţba zboţí Vysvětlivka: Při dočasném odeslání zboží ke zpracování dle smlouvy, které se dříve označovalo jako odeslání k pasivnímu zušlechtění, se nemění vlastník tohoto zboží. Kód povahy transakce „4“ se nevztahuje na odeslání zboží k takové zpracovatelské operaci, při které si zpracovatel zboží pořizuje do svého vlastnictví, aby ho po jeho zpracování prodal ve formě zušlechtěných výrobků. Jedná se o případy, kdy zpracovatel nezušlechťuje zboží, které si zaslal objednatel ke zpracování, ale sám nakupuje zboží určené ke zpracování a následnému prodeji. Takové transakce se označují kódem povahy transakce „1“, případně kódem transakce „3“, pokud by takové zboží zpracovatel získal do svého vlastnictví bezúplatně. Kód povahy transakce „4“ rovněž nelze použít v případech, kdy kupující odesílá svému obchodnímu partnerovi z jiného členského státu, část zboží za účelem jejího přidání k nakupovanému zboží, k použití při jeho výrobě apod., přičemž se nemění vlastník dočasně odeslané části zboží, ani se nejedná o dočasné odeslání zboží ke zpracování dle smlouvy. Takové dočasné odeslání zboží bez změny jeho vlastníka a s předpokládaným zpětným přijetím ve formě nakupovaného výrobku při jehož výrobě bylo dočasně odeslané zboží použito, se označuje kódem transakce „9“. Kód transakce „4“ se však používá na zpětné odeslání (vrácení) zboží, které bylo přijato ke zpracování dle smlouvy (kód transakce „4“), ale tímto zpracováním neprošlo, například není ke zpracování vhodné, ze zpracování sešlo z jiných důvodů apod. Zbytky a odpady ze zpracování dle smlouvy odesílané zpět (vracené) objednateli tohoto zpracování se označují stejně jako zpracované výrobky kódem transakce „5“. 5 - Transakce, jejímţ účelem je zpětné odeslání zboţí po jeho zpracování podle smlouvy, většinou ve formě zpracovaných výrobků (odeslání zboţí po jeho aktivním zušlechtění, při kterém zpracovatelskou operací nebyla oprava nebo údrţba a zboţí přijaté k tomuto zpracování bylo při dočasném přijetí vykázáno do Intrastatu s kódem transakce „4“) Vysvětlivka: Kód povahy transakce „5“ se nevztahuje na odeslání zboží po takové zpracovatelské operaci, při které si zpracovatel toto zboží pořídil do svého vlastnictví, aby ho po jeho zpracování prodal ve formě zušlechtěných výrobků. Jedná se o případy, kdy zpracovatel nezušlechtil zboží, které si zaslal objednatel ke zpracování dle smlouvy, ale sám nakoupil zboží určené ke zpracování a následnému prodeji. Takové transakce se označují kódem „1“. Kódem transakce „5“ se označuje i odeslání zbytků a odpadů vzniklých při zpracování 29
dle smlouvy. Kód transakce „5“ se také používá při odeslání náhradního zboží za zboží původně odeslané po zpracování dle smlouvy (například při odeslání náhradního zboží za zboží, které bylo zpracováno chybně). Kód „5“ transakce je ale rovněž určen pro odeslání zboží, které bylo přijato po zpracování dle smlouvy v jiném členském státě (po pasivním zpracování ) a je vraceno zpět (například z důvodů reklamace špatně provedeného zpracování). 6 - V ČR se tento kód transakce do výkazu pro Intrastat o odeslaném zboţí neuvádí. 7 - Transakce podle společných obranných projektů nebo jiných společných mezivládních výrobních programů (např. Airbus). Uvedení tohoto kódu v ČR zatím nepřipadá v úvahu a o jeho případném pouţití obdrţí zpravodajská jednotka informace přímo. 8 - Dodávka stavebních materiálů a zařízení pro práce, které jsou součástí obecné stavební nebo inţenýrské smlouvy (všeobecné dodavatelské smlouvy) Vysvětlivka: Kódem „8“ se označují transakce, při kterých je prodáváno a odesíláno zboží investiční povahy, jako celé investiční celky či jejich části, které nejsou samostatně fakturovány, ale pro které je vystavena souhrnná faktura zahrnující celkovou hodnotu díla (viz též část 11 příručky). Pokud by takové zboží nebylo fakturováno souhrnně označovalo by se jeho odeslání kódem transakce „1“. 9 - Ostatní obchodní operace (transakce) Vysvětlivka: Kód „9“ se používá v případech, které nelze označit některým z výše uvedených kódů, zejména tehdy, je-li odesíláno zboží, jehož vlastník se v souvislosti s odesláním zboží nemění (například zboží zůstává ve vlastnictví tuzemského odesílatele) a není odesíláno dočasně za účelem zpracování dle smlouvy. Kódem transakce „9“ se označuje také zpětné odeslání (vrácení) zboží, které bylo původně přijato pod kódem transakce „9“. Často se kódem „9“ označuje: -
dočasné odeslání zboží za účelem jeho uskladnění v jiném členském státě, pokud zde není skladováno v přímé souvislosti s jeho prodejem a předpokládaná doba jeho uskladnění je delší než 2 roky,
-
dočasné odeslání zboží za účelem jeho zapůjčení nebo pronájmu (operativní leasing) na předpokládanou dobu přesahující 2 roky (jedná-li se o finanční leasing, kdy se má nájemce stát po skončení pronájmu vlastníkem zboží, se označuje kódem povahy transakce „1“),
-
dočasné přemístění vlastního majetku za účelem uskutečňování ekonomické činnost z ČR do jiného členského státu na předpokládanou dobu delší než 2 roky za jiným účelem než uvedeným výše,
-
trvalé přemístění vlastního majetku z ČR do jiného členského státu za účelem uskutečňování ekonomické činnosti.
30
Některé případy použití kódu „9“ povahy transakce jsou také popsány i v odstavcích 83, 136, 136a, 136b, 215 a 234 této příručky. Stejně tak se kód transakce „9“ použije při vykázání údajů o zboží, které si osoba z ČR odesílá do jiného členského státu, ve kterém si je nechá propustit do některého z vývozních celních režimů a následně ho dopraví mimo území EU. Například zboží prodávané do Ruska odesílá na Slovensko, kde teprve bude slovenskými celníky propuštěno do celního režimu vývozu.
5.2.9. Dodací podmínky
Sloupec 8 výkazu
83) Uvádí se třímístný alfabetický kód dodací podmínky pouţité při odeslání zboţí. Dodací podmínka většinou odpovídá pravidlům Incoterms a vyplývá z kupní smlouvy. Rozhodující pro uvedení správného údaje je skutečnost, za pouţití jaké dodací podmínky se příslušná transakce uskutečnila. Pouţívají se následující kódy: Dodací podmínky Přeprava placena do Přeprava a pojištění placeny do Náklady a přepravné placeny Náklady, pojištění a přepravné S dodáním na hranici
Kód CPT CIP CFR CIF DAF
Dodací podmínky S dodáním clo neplaceno S dodáním clo placeno Ze závodu Vyplaceně k boku lodi Vyplaceně loď
Kód DDU DDP EXW FAS FOB
S dodáním z nábřeţí
DEQ
Vyplaceně dopravci
FCA
S dodáním z lodi
DES
Jiná dodací podmínka neţ výše XXX uvedená
Vysvětlivka: Použití dodacích podmínek označených kódy FAS, FOB, CFR, CIF, DES, DEQ připadá v úvahu pouze v případech, kdy je při dopravě zboží od odesílatele k příjemci použita alespoň částečně vnitrozemská vodní nebo námořní doprava (zboží je dopravováno alespoň část cesty mořskou nebo říční lodí). Použitá dodací doložka Incoterms většinou přímo souvisí s platbami anebo náklady za služby spojené s předáním zboží kupujícímu nebo do místa, které bylo s kupujícím dohodnuté. Například při dodací podmínce označené kódem EXW nelze uvažovat o tom, že by prodávající na svoje náklady a rizika obstarával dopravu zboží do místa ve státě určení a tyto náklady zahrnoval do fakturované hodnoty odesílaného zboží. Kódem „XXX“ se označí dodací podmínka nejen v případech, kdy způsob dodání zboží neodpovídá žádnému z kódů Incoterms, ale také v případech, kdy si zpravodajská jednotka odesílá zboží ve svém vlastnictví do jiného členského státu sama pro sebe a do Intrastatu je vykazuje s kódem transakce „9“. Vysvětlivky k jednotlivým dodacím doložkám Incoterms a informace o pramenech, ze kterých je možné takové informace získat, jsou zveřejněny na internetové adrese Národního výboru Mezinárodní obchodní komory v České republice www.icc-cr.cz.
5.2.10. Druh dopravy
Sloupec 9 výkazu
31
84) Při odeslání se uvádí jednomístný kód druhu dopravy odesílaného zboţí Intrastatu, jehoţ pouţití se předpokládá při opuštění území ČR, to je při přechodu odesílaného zboţí přes státní hranici ČR. Pouţívají se tyto kódy: 2 - Ţelezniční doprava (včetně kamionů na nákladním vagónu) 3 - Silniční doprava 4 - Letecká doprava 5 - Poštovní zásilky 7 - Pevná přepravní zařízení (např. potrubí a vedení) 8 - Vnitrozemská říční doprava 9 - Vlastní pohon (týká se zboţí, které překročí hranici na vlastní ose, například odeslání letadla, kamionu, lodě, vagónu apod., pokud nejsou dopravována jiným dopravním prostředkem). Poznámka: Za poštovní zásilky se považují i ty, jejichž doprava je zajišťována tzv. rychlopoštou, to znamená některou ze specializovaných společností na expresní dodání zboží, pokud je podání zásilky k přepravě obdobné podání běžné poštovní zásilky a nejedná se o expresní dopravu jedním předem určeným nebo zpravodajské jednotce známým dopravním prostředkem, o kterém lze předpokládat, že se použije při přechodu daného zboží přes státní hranici ČR.
5.2.11. Statistický znak
Sloupec 10 výkazu
85) Je-li odeslané zboţí ve sloupci 1 výkazu pro Intrastat označené některým z kódů uvedených níţe, doplní se do sloupce 10 výkazu, v návaznosti na upřesněný název zboţí, zvláštní dvoumístný číselný kód (statistický znak), který je příslušnému zboţovému kódu přiřazen v seznamu sledovaných druhů zboţí. Seznam sledovaných druhů zboţí, ve kterém jsou vybrané zboţové podpoloţky kapitol 22, 27, 29, 34 a 38 kombinované nomenklatury, je v příloze č. 3 této příručky. Je-li nutno k jednomu zboţovému kódu přiřadit více zvláštních dvoumístných číselných kódů (statistických znaků), musí být kaţdý zboţový kód uváděn do samostatného řádku výkazu. Pokud k dále uvedeným kódům kombinované nomenklatury nelze přiřadit ţádný ze zvláštních dvoumístných číselných kódů, s ohledem na upřesněný název odesílaného zboţí, do sloupce 10 výkazu se zvláštní číselný statistický znak neuvádí a místo pro jeho vyplnění se ponechá prázdné. Seznam kódů kombinované nomenklatury, ke kterým existují zvláštní statistické znaky: 22071000 22072000 27101121 27101125 27101141 27101190 27101929
27101941 27101945 27101949 27101961 27101963 27101965 27101969
27101981 27101983 27101985 27101987 27101991 27101993 27101999
27132000 27150000 29091900 34031991 34039910 38249098
32
Poznámky: V kombinované nomenklatuře pro rok 2008 byl zbožový kód 29091900 zrušen a nahrazen dvěma novými zbožovými kódy 29091910 a 29091990, ke kterým se žádné statistické kódy neuvádějí. Dále byl také v kombinované nomenklatuře pro rok 2008 zrušen zbožový kód 38249098, který byl nahrazen dvěma novými kódy 38249091 a 38249097, ke kterým se žádné statistické kódy neuvádějí
5.2.12. Zvláštní pohyb
Sloupec 11 výkazu
86) V případech, kdy se jedná o zvláštní druh nebo pohyb zboţí nebo se zjednodušeně vykazují zásilky zboţí malé hodnoty (do 6 000 Kč), se do sloupce 11 výkazu uvádí některý z těchto kódů: MZ - malé zásilky se zboţím uvedeným pod kódem 99 50 00 00 ZI - průmyslové celky (investiční celky), pokud je ČSÚ povoleno zjednodušené zařazování ZR - rozloţené zásilky (zboţí v rozebraném stavu) ZL - letadla (převod vlastnictví) ZP - lodě (převod vlastnictví) ZZ - zboţí dodávané do lodí a letadel ZT - zařízení na moři ZM - odeslání mořských produktů ZK - odeslání kosmické lodi ZO - zboţí s opačným směrem úhrady (například odpady) 87) Pokud se nejedná o zvláštní druh nebo pohyb zboţí, případně se nevyuţívá zvláštních nebo zjednodušených moţností uvádění údajů do výkazů pro Intrastat u takového zboţí, příslušný řádek ve sloupci 11 výkazu se ponechává volný. Další komentář k zvláštním druhům a pohybům zboţí je uveden v části 9 této příručky.
5.2.13. Údaje pod vyznačenými sloupci výkazu 88) Za příslušné předtisky se uvede příjmení, jméno a podpis osoby, která odpovídá za správnost a úplnost údajů uvedených ve výkazu a do okének s nadpisem „Datum“ se uvede datum vystavení dokladu způsobem rok, rok, měsíc, měsíc, den, den (např. 11. března 2007 = 070311).
33
6. UVÁDĚNÍ ÚDAJŮ DO VÝKAZU PŘI PŘIJETÍ ZBOŢÍ 6.1. Záhlaví výkazu 89) Údaje ze záhlaví je třeba uvést na kaţdém listu tiskopisu.
6.1.1. Období (rr/mm) 90) Do vyznačených okének se uvádí rok a měsíc, za který jsou ve výkazu uvedeny údaje. Například o zboţí přijatém v únoru 2008 = 0 8 0 2
6.1.2. Počet řádků 91) Za předtisk se do pěti předtištěných okének uvádí celkový počet vyplněných řádků na všech listech předávaného výkazu. Případně přeškrtnuté řádky z důvodů oprav chybných údajů se do celkového počtu řádek nepočítají. Nevyuţitá okénka před číslem vyjadřujícím počet řádků se doplňují nulami.
6.1.3. Označení listů na tiskopisech 92) Do předtištěného okénka za slovem „List“ se uvádí pořadové číslo listu a do dalšího okénka za písmenem „z“ celkový počet listů předávaného výkazu. Například pokud se vyplňují dva listy výkazu (tzn. více neţ 15 zboţových poloţek), na prvním listu se uvádí: List
z 1 2 1 1 6.1.4. Zpravodajská jednotka 1 1 93) Uvádí se tyto identifikační údaje:
na druhém listu se uvádí: List
2
z
2
DIČ zpravodajské jednotky, a to bez označení „CZ“, pokud je v tiskopisu výkazu předtištěno Obchodní jméno nebo název nebo příjmení, jméno a adresa zpravodajské jednotky Příjmení a jméno kontaktní osoby, která můţe poskytnout za zpravodajskou jednotku podrobnější informace Telefonní číslo kontaktní osoby Číslo faxu kontaktní osoby E-mail kontaktní osoby
94) V případě, ţe některý z uvedených druhů spojení na kontaktní osobu neexistuje (například zpravodajská jednotka nevlastní fax), ponechává se prostor vyhrazený pro příslušné číslo prázdný.
6.1.5. Třetí strana
34
95) Výkaz můţe za zpravodajskou jednotku vyplnit anebo předat celnímu úřadu jiný subjekt jako její zástupce. Za správnost vyplnění výkazu a jeho odeslání zůstává však odpovědná zpravodajská jednotka. 96) Jestliţe výkaz bude vyplňovat anebo předávat zástupce, musí uvést do pravé části záhlaví za nadpis „Třetí strana“ slovo „ANO“. V případě, ţe zástupce zpravodajské jednotky uvede do této části výkazu svůj název nebo obchodní firmu, slovo „ANO“ do této části výkazu jiţ vyznačovat nemusí. Svůj název nebo obchodní firmu můţe zástupce zpravodajské jednotky doplnit i o svou adresu a případně i o příjmení a jméno, a telefonní nebo faxové či e-mailové spojení na kontaktní fyzickou osobu, která je za zástupce zpravodajské jednotky schopna a pověřena podat k předanému výkazu případně poţadované vysvětlení. 97) Pokud některý z uvedených druhů spojení na kontaktní osobu neexistuje (například osoba nevlastní fax) nebo je zpravodajská jednotka či její zástupce do výkazu uvést nechtějí, ponechává se prostor vyhrazený pro příslušné číslo prázdný. 98) V případě, ţe výkaz vyhotovuje sama zpravodajská jednotka bez pomoci zástupce, pravá část s nadpisem „Třetí strana“ se nevyplňuje.
6.2 Údaje o zboţí 6.2.1. Číslo řádky 99) Na tiskopisech výkazů pro odeslání jsou na kaţdém listu předtištěné řádky 01 – 15. Pokud při opravě chybných údajů dojde k přeškrtnutí řádky, číslování řádek se nemění.
6.2.2. Kód zboţí
Sloupec 1 výkazu
100) Uvádí se osmimístný číselný kód odpovídající podpoloţky přijatého zboţí dle kombinované nomenklatury. Kombinovaná nomenklatura je obsaţena v celním sazebníku Společenství nebo v TARICu (prvních osm čísel zleva zboţového kódu = shodný osmimístný číselný kód zboţí uváděný do první části zleva kolonky 33 JSD při dovozu nebo vývozu zboţí). Celní sazebník Společenství je zveřejněn na internetových stránkách GŘC na adrese www.cs.mfcr.cz v oddíle „Obchod se zboţím“, v části „Sazební zařazení“ pod názvem „Kombinovaná nomenklatura“. Její zboţové kódy se zkrácenými názvy a měrnými jednotkami jsou téţ mezi číselníky na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz. v oddíle „Intrastat“, v části „Tiskopisy a číselníky“ jako „Export číselníků pro GŘC“ s názvem „cis_kn8.txt“. K určení správného nomenklaturního čísla zboţí je nutné se řídit Všeobecnými pravidly pro výklad kombinované nomenklatury. Protoţe kombinovaná nomenklatura je kaţdoročně k 1. lednu aktualizována a měněna, je třeba věnovat pozornost i platnosti a účinnosti zveřejněných číselníků. Přehled o kaţdoročních změnách v kombinované nomenklatuře zveřejňuje Generální ředitelství cel na internetové adrese, uvedené v tomto odstavci výše, ve formě pracovní pomůcky obsahující samostatné seznamy měněných, rušených i nově zavedených podpoloţek zboţí, vysvětlivky ke změnám v obsahu a rozsahu jednotlivých zboţových kódů atd.
6.2.3. Stát odeslání
Sloupec 2 výkazu
101) Státem odeslání je členský stát, ze kterého bylo zboţí přímo odesláno do místa určení v ČR. Není to však stát, přes který je zboţí pouze převáţeno, i kdyţ na jeho území, přes které 35
zboţí tranzituje, bylo například překládáno na jiný dopravní prostředek, změnilo zde druh dopravního prostředku nebo zde bylo v rámci dopravy i skladováno. Pokud je ale zboţí na cestě k jeho příjemci v jiném státě, neţ ve kterém začala jeho přeprava, nějak měněno, například přepracováváno (tzv. zušlechtění na cestě), kompletováno s jiným zboţím apod., zemí odeslání se stává země, v níţ daná změna proběhla. Stát odeslání se do výkazu pro Intrastat na přijetí zboţí vyznačuje uvedením dvoumístného alfabetického kódu členského státu. Pro vyznačení státu odeslání se pouţívají následující alfabetické kódy. BE BG DK EE FI FR IE IT CY
Belgie Bulharsko Dánsko Estonsko Finsko Francie (a Monako) Irsko Itálie Kypr
6.2.4. Stát původu
LT LV LU HU MT DE NL PL PT
Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemí Polsko Portugalsko
AT RO GR SK SI GB ES SE
Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko
Sloupec 3 výkazu
102) Státem původu je při přijetí zboţí stát, ve kterém bylo zboţí vyrobeno, zpracováno, vytěţeno, vypěstováno apod. V případě zpracování v různých státech se státem původu rozumí stát, ve kterém zboţí, o němţ se vykazují údaje do Intrastatu, získalo svoji konečnou podobu, zejména v návaznosti na své zařazení pod příslušný kód kombinované nomenklatury. Za stát původu se nepovaţuje stát, ve kterém bylo zboţí podrobeno pouhé jednoduché operaci, např. balení, přebalení, ošetření a smíchání. Určení původu zboţí pro jeho vykázání do Intrastatu se řídí nepreferenčními pravidly původu dle ustanovení článků 23 a 24 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů. V případech, kdy původ zboţí není znám, třeba proto, ţe ho odesílatel příjemci nesdělil, ani není informace o původu uvedena na přijímaném zboţí nebo je známa pouze skutečnost, ţe zboţí pochází z určitého seskupení zemí (například z EU), uvede se do příslušné řádky sloupce 3 výkazu pro Intrastat namísto kódu státu původu kód „QU“. Seznam kódů států je v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 uveden v příloze č. 1 této příručky.
6.2.5. Fakturovaná částka v Kč Sloupec 4 výkazu 103) Fakturovaná hodnota je hodnota, kterou kupující hradí prodávajícímu za přijaté zboţí. Jedná se vlastně o převodní hodnotu zboţí, kterou samozřejmě ovlivňuje druh pouţitých dodacích podmínek. Převodní hodnota je ta, kterou uhrazuje kupující prodávajícímu bez ohledu na pouţití různých dodacích podmínek a skutečnost, zda jsou prodávajícím do převodní hodnoty promítnuty přímé obchodní náklady nebo ne. Fakturovaná hodnota je většinou na faktuře uvedená celková částka určená k uhrazení, která můţe být i součtem jmenovitě na faktuře vyjádřené ceny za samotné zboţí, nákladů spojených s jeho dopravou, s balením atd. Součástí fakturované hodnoty zboţí musí být i dávky, poplatky, spotřební daně a vedlejší výdaje, kterými se rozumí zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize, pokud jsou součástí úplaty hrazené kupujícím prodávajícímu a současně jsou zahrnovány do základu daně z přidané hodnoty. Do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu se ale nikdy nezahrnuje částka DPH. Stejné tak se do fakturované hodnoty vykazované do 36
Intrastatu nepřipočítávají k ceně fakturované prodávajícím částky z faktur, které v souvislosti s dodávkou přijímaného zboţí uhrazuje kupující jiné osobě neţ je prodávající, například dopravci, pojišťovně apod. Prakticky tyto náklady kupující stejně prodávajícímu nahradí, protoţe ten je většinou zahrne (schová) přímo do ceny fakturované kupujícímu, nebo je na faktuře pro kupujícího jmenovitě vyčíslí (tzv. je přefakturuje). Částka do Intrastatu vykazované fakturované hodnoty musí být také niţší o případně prodávajícím poskytnutou slevu za platbu předem, rabaty a podobné slevy, pokud jsou zaúčtované v okamţiku dodání nebo poskytnutí zboţí a o jejich částku se sniţuje základ DPH. Příklady a poznámky: Při přijetí zboží, jehož samotná hodnota je 100, bude při dodací podmínce EXW, kdy se náklady spojené s dopravou zboží hradí sám kupující, fakturovaná hodnota také 100. Při stejném zboží a dodací podmínce DDU-místo příjemce, kdy přímé obchodní náklady spojené s dopravou budou činit 50 a na faktuře bude celková cena 150 (prodávající logicky zvýšil hodnotu zboží 100 o hodnotu jim vynaložených přímých obchodních nákladů 50, to znamená, že přímé obchodní náklady zahrnul přímo do ceny zboží), bude fakturovaná hodnota 150 . Při stejném zboží a dodací podmínce DDU-místo příjemce, kdy přímé obchodní náklady spojené s dopravou budou činit 50 a na faktuře bude zvlášť uvedena cena zboží 100 a zvlášť přímé obchodní náklady = 50, bude fakturovaná hodnota také 150. Z výše uvedených příkladů vyplývá, že není rozhodující, zda na faktuře bude hodnota přímých obchodních nákladů vyznačena zvlášť (například zboží 100, přímé obchodní náklady 50, celkem k zaplacení 150) nebo zde bude souhrnná celková částka 150. Stejně tak by se zahrnovala při dodací podmínce DDU do fakturované hodnoty k vlastní ceně zboží 100 hodnota přímých obchodních nákladů v případě, kdyby tyto náklady byly fakturovány zvlášť (1. faktura - zboží za 100 a druhá faktura - přímé obchodní náklady 50) a fakturovaná hodnota by byla též 150. To ovšem pouze za předpokladu, že je plněna dodací podmínka DDU do místa příjemce (dopravu zajišťuje a hradí dodavatel a tato doprava není považována a v rámci přiznání k DPH označována jako zvlášť poskytovaná služba). 103a) Při nákupu zboţí ve spoluvlastnictví více osob, za které zpravodajská jednotka obdrţí více dílčích faktur od více prodávajících, se do Intrastatu uvádí fakturovaná hodnota rovnající se celkové hodnotě zboţí, to znamená součtu hodnot ze všech vystavených dílčích faktur od všech prodávajících. Při nákupu zboţí, které si jeho kupující nechá v průběhu jeho cesty do ČR zpracovat do finální podoby u jiné osoby neţ je prodávající (třeba i v jiném členském státě), se do Intrastatu vykazovaná fakturovaná hodnota odesílaného zboţí rovná součtu ceny zboţí fakturované jeho dodavatelem a ceny hrazené za jeho zpracování před přijetím do ČR. Hodnota zboţí uváděná do výkazů pro Intrastat v těchto případech odpovídá hodnotě zboţí, kterou má v době jeho přijetí do ČR. 104) Pro jiné transakce neţ je nákup přijatého zboţí , musí být hodnota určena tak, jako by se o nákup jednalo a deklarovaná hodnota se musí stanovit na základě údajů uvedených na dodacím listu nebo proforma faktuře, dle kalkulace nebo odhadem. To se týká například případů, kdy zpravodajská jednotka přijímá z jiného členského státu (přemísťuje si) svůj majetek, třeba za účelem nejistého prodeje, k uskladnění na dobu delší neţ 24 měsíců nebo i ke zpracování dle smlouvy. Přímé obchodní náklady spojené s přijetím takového zboţí zpravodajská jednotka do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu nezapočítává. Obdobně se postupuje i při dodávce zboţí náhradního za zboţí vadné, bez ohledu na to, zda bylo nesprávné zboţí vráceno do jiného členského státu nebo nikoliv. Vykazovaná hodnota se
37
však v tomto případě musí rovnat do Intrastatu vykázané hodnotě původně přijatého vadného zboţí. 105) Pokud jde o přijetí zboţí po jeho zpracování dle smlouvy, musí vykazovaná hodnota obsahovat hodnotu zboţí odeslaného ke zpracování zvýšenou o hodnotu zpracovatelské operace (provedenou práci na zboţí) a o hodnotu případných přídavků dodaných k zušlechtěnému zboţí zpracovatelem v jiném členském státě. Fakturovaná hodnota je v těchto případech vlastně celková hodnota přijatého zpracovaného zboţí, to je hodnota z faktury zpracovatele zvýšená o hodnotu, která byla vykázána v Intrastatu jako fakturovaná hodnota při odeslání zboţí ke zpracování nebo měla být vykázána jako tato hodnota. 106) Při přijetí zboţí, za které není jeho dodavateli nic hrazeno, ale naopak je za ně odběratelem přijímána úhrada od dodavatele (například při přijetí odpadů), se namísto fakturované hodnoty uvádí do příslušného řádku sloupce 4 výkazu číslice nula. Místo fakturované hodnoty se do výkazu pro Intrastat uvádí nula i v případech, kdy je zboţí, za které by bylo běţně odběrateli dodavatelem placeno (tzv. zboţí s opačným směrem platby), poskytováno bezplatně. Poznámka: Ve všech případech, ve kterých se namísto fakturované hodnoty uvádí do výkazu pro Intrastat nula a jedná se o zboží, za které je, nebo by bylo, prodávajícím placeno kupujícímu, se do sloupce 11 tohoto výkazu („Zvláštní pohyb“) musí uvést kód zvláštního druhu zboží „ZO“. 107) Při zpětném přijetí zboţí, které je vraceno z jiného členského státu, a nejedná se o zpětné přijetí zboţí, které bylo v jiném členském státě zpracováno dle smlouvy, se do výkazu pro Intrastat uvádí jako fakturovaná hodnota stejná hodnota jaká byla vykázána v Intrastatu při odeslání předmětného zboţí. To se týká například i zboţí odeslaného na finanční leasing, pokud je proti původním předpokladům přijímáno jeho vlastníkem od nájemce zpět nebo zboţí vraceného z důvodů reklamace jeho kvality. S přihlédnutím k pravidlu uvedenému v odstavci 104 této příručky, se i zboţí náhradní, je-li stejného druhu a provedení jako zboţí původní, oceňuje shodně se zboţím nahrazovaným. Jeho, do Intrastatu vykazovaná hodnota v Kč, musí být totoţná s hodnotou vykázanou v Kč při původním přijetí zboţí, za které je poskytována náhrada . Poznámka: Poskytne-li prodávající kupujícímu za reklamované zboží náhradou zboží jiného druhu a provedení než bylo zboží původně dodané (například za vadné chladničky dodá náhradou v jejich hodnotě nové pračky), náhradní zboží je třeba do Intrastatu vykázat s kódem povahy transakce „1“. 108) Při přijetí nosičů informací obsahujících data nebo instrukce pro zařízení na zpracování dat je součástí fakturované hodnoty i cena na nosiči nahraných těchto dat nebo instrukcí (zboţí se zařazuje pod kód nosiče informací) – viz téţ část 13 této příručky. 109) V případě, ţe přijatá zásilka obsahuje více druhů zboţí, jejichţ hodnota je vyjádřena na jedné faktuře bez podrobného rozdělení na hodnoty jednotlivých druhů zboţí, fakturovaná hodnota pro příslušný řádek ve výkazu se určí rozdělením celkové hodnoty kalkulací nebo odhadem na jednotlivé hodnoty konkrétních druhů zboţí. 110) Pokud je faktura vystavena na více druhů zboţí, které se zařazuje do různých kódů kombinované nomenklatury, kaţdá podpoloţka zboţí je však zvlášť oceněna, ale hodnota přímých obchodních nákladů spojených s dopravou zboţí je zde vyjádřena jen celkově 38
souhrnnou částkou za všechno uvedené zboţí, musí se přímé obchodní náklady poměrně rozpočítat k jednotlivým podpoloţkám zboţí podle vzájemného poměru jejich hmotnosti nebo mnoţství v doplňkové měrné jednotce, je-li pro všechny druhy zboţí uvedené na faktuře měrná jednotka stejná. Není-li moţné vyuţít vzájemného poměru mnoţství jednotlivých druhů zboţí, rozpočítají se náklady spojené s dopravou podle vzájemného poměru jejich cen. 111) Fakturovaná hodnota zboţí se do výkazu pro Intrastat uvádí vţdy v celých Kč zaokrouhleně směrem nahoru bez interpunkčních znamének, bez desetinných míst a bez označení „Kč“. 112) Pro přepočet fakturované hodnoty v cizí měně na Kč se pouţívá kurz devizového trhu stanovený pro celní účely na sledované období. Tento kurz určený v souladu s ustanovením článků 169-171 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí celní kodex Společenství, je zveřejňován na internetových stránkách GŘC na adrese www.cs.mfcr.cz v oddíle „Servis“ v části „Kurzovní lístek“ pod označením „Měsíční kurzy pro výpočet cla a ostatních poplatků“. Při výběru příslušného kurzu je nutné věnovat pozornost správnému zadání měsíce, pro který je kurz poţadován a který musí odpovídat referenčnímu období. Na internetové stránky GŘC s kurzovním lístkem lze přímo přejít z internetových stránek ČSÚ (www.czso.cz) v části „Intrastat“. Kurzy pro přepočet hodnot vykazovaných do Intrastatu jsou totoţné s kurzy pro přepočet hodnot v cizí měně na koruny české uváděných do celních prohlášení (JSD). K pouţití kurzů pro přepočet hodnot viz téţ část 10. této příručky. 113) Fakturovaná hodnota uváděná do výkazu pro Intrastat nemůţe být nikdy minusová. Nulu namísto fakturované hodnoty připadá v úvahu uvést do sloupce 4 výkazu jen za zboţí kupované s opačnou platbou (viz odst. 106 této příručky) nebo v souvislosti s vyznačením kódu „8“ povahy transakce.
6.2.6. Vlastní hmotnost v kg
Sloupec 5 výkazu
114) Uvádí se údaj o vlastní hmotnosti přijatého zboţí zaokrouhleně v celých kilogramech pro kaţdý řádek ve výkazu zvlášť. Hmotnost menší neţ 1 kg se zaokrouhluje směrem nahoru na 1 kg. Hmotnost vyšší neţ 1 kg se zaokrouhluje tak, ţe se desetinná místa pod 0,5 kg zaokrouhlí směrem dolů a desetinná místa od 0,5 kg směrem nahoru. V případech, kdy zpravodajská jednotka nemůţe vlastní hmotnost vykazované podpoloţky zboţí přesně určit, můţe do řádku uvést údaj o čisté hmotnosti nebo průměrnou hmotnost vypočítanou podle doplňkové měrné jednotky zboţí. Výpočet se provede násobením součtu měrných jednotek zboţí odhadnutým průměrem za jednu měrnou jednotku. 115) Vlastní hmotnost zboţí je jeho hmotnost bez jakýchkoli obalů. Čistá hmotnost je vlastní hmotnost zboţí s komerčním obalem nebo komerčními obaly, které přímo chrání zboţí. 116) Vlastní hmotnost se do sloupce 5 výkazu uvádí bez označení „kg“, bez interpunkčních znamének a bez desetinných míst. 117) Údaj o vlastní hmotnosti přijatého zboţí se do výkazu pro Intrastat uvádí povinně v případech, ve kterých je v kombinované nomenklatuře ke kódu příslušné podpoloţky zboţí, namísto kódu doplňkové měrné jednotky, vyznačena pomlčka nebo je v číselníku kombinované nomenklatury kód doplňkové měrné jednotky nahrazen kódem „ZZZ“. Musí–li být ve výkazu pro Intrastat uvedeno mnoţství přijatého zboţí v doplňkové měrné jednotce (např. v kusech, litrech, párech – viz odstavec 118 této příručky), je uvedení údaje o vlastní 39
hmotnosti takového zboţí nepovinné a lze ho vyjádřit uvedením nuly. Namísto údaje o hmotnosti se do výkazu pro Intrastat uvádí nula i v případech, kdy se vykazuje přijetí radioaktivních látek. Informativní seznam radioaktivních látek je uveden v příloze č. 7 této příručky. Případné vyznačení údaje o vlastní hmotnosti do výkazu pro Intrastat i v případech, kdy je v něm vykázáno i mnoţství přijatého zboţí v doplňkové měrné jednotce, se nepovaţuje za chybné.
6.2.7. Mnoţství v doplňkové MJ
Sloupec 6 výkazu
118) Uvádí se mnoţství přijatého zboţí v doplňkových měrných jednotkách, které jsou k jednotlivým podpoloţkám zboţí přiřazeny v kombinované nomenklatuře. Příslušné kódy doplňkových měrných jednotek náleţející k jednotlivým zboţovým kódům kombinované nomenklatury jsou vyznačeny v celním sazebníku Společenství, zveřejněném na internetových stránkách GŘC na adrese www.cs.mfcr.cz, v oddíle „Clo, daně, obchod se zboţím“, v části „Sazební zařazení“ pod názvem „Kombinovaná nomenklatura“. Její zboţové kódy se zkrácenými názvy a měrnými jednotkami jsou téţ mezi číselníky na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz. v oddíle „Intrastat“, v části „Tiskopisy a číselníky“ a „Export číselníků pro GŘC“, jako číselník označený „cis_kn8.txt“. Pod označením „cis_merj.txt“ je zde také zveřejněn seznam kódů doplňkových měrných jednotek pouţívaných v číselníku kombinované nomenklatury. Poznámka: Pro označení doplňkových měrných jednotek jsou v celním sazebníku používány jiné kódy než v číselníku kombinované nomenklatury (například počet kusů je v sazebníku označen kódem „p/st“, v číselníku kódem „PCE“; karáty jsou v sazebníku vyznačeny jako „c/k“, v číselníku „CTM“, gram je „g“ a „GRM). Významově mezi nimi žádný rozdíl ve vztahu k určité podpoložce zboží není . 119) Mnoţství v celé doplňkové měrné jednotce se do sloupce 6 výkazu uvádí bez interpunkčních znamének, příslušných kódů měrných jednotek (např. ks, párů) a bez desetinných míst. Případná desetinná místa pod 0,5 se zaokrouhlují směrem dolů a od 0,5 směrem nahoru. Je-li údaj menší neţ 1, zaokrouhluje se směrem nahoru na 1. Jestliţe je k dané podpoloţce zboţí v celním sazebníku místo kódu měrné jednotky pomlčka (případně v elektronické verzi kód „ZZZ“), uvádí se zde nula a do sloupce 5 výkazu se musí se uvést údaj o vlastní hmotnosti v kg.
6.2.8. Transakce
Sloupec 7 výkazu
120) Uvádí se jednomístný číselný kód povahy transakce (obchodní operace) přijatého zboţí. Povahou transakce jsou všechny charakteristiky, které odlišují jednu transakci od druhé, zejména co do změny vlastnictví přijatého zboţí, poskytnutí úhrady za ně, účelu jeho přijetí (například ke zpracování dle smlouvy nebo po takovém zpracování) apod. 121) Pro vyznačení povahy transakce se při o přijetí zboţí pouţívají následující kódy: Kód Popis povahy transakce 1 - Transakce zahrnující skutečné nebo zamyšlené převody vlastnictví za protiplnění (finanční nebo jiné) - kromě obchodních operací označených kódy 7 a 8. Vysvětlivky: 40
Tímto kódem se označuje většina transakcí přijatého zboží, při kterých přechází vlastnictví ke zboží z jedné osoby na druhou a je spojené s provedením platby nebo náhrady za přijaté zboží (například poskytnutím jiného zboží nebo služby). Přitom není rozhodující, kdy kupující úhradu za zboží provede (zda k ní dochází předem, v době dodávky, nebo i následně, třeba formou splátek). Pro použití kódu „1“ povahy transakce musí však být přijetí zboží z jiného členského státu přímo spojeno se změnou jeho vlastníka a úhradou za ně. Přemístění vlastního majetku za účelem jeho následného ekonomického využití v ČR se proto označuje kódem transakce „9“. Za transakci označovanou kódem „1“ se považuje i finanční leasing; leasingové splátky se vypočítávají tak, aby pokrývaly zcela nebo téměř zcela hodnotu zboží. Finanční leasing je takový, kdy nebezpečí a výnosy spojené s vlastnictvím pronajatého zboží přecházejí na nájemce. Na konci trvání smlouvy se nájemce stává zákonným vlastníkem zboží. Mezi transakce se zamýšleným prodejem, označované kódem povahy transakce „1“, se zařazují též dodávky zboží přijatého na konsignační sklad. Ovšem pouze případy, kdy je zboží určeno jednomu kupujícímu, který také toto zboží přiznává k DPH jako zboží pořízené z jiného členského státu (tzv. sklad „call-off“). Pod kód transakce „1“ ale nepatří případy, kdy si vlastník z jiného členského státu odesílá zboží do ČR sám sobě, za účelem ekonomického využití daného zboží v tuzemsku (s daňovým dokladem obsahujícím jeho DIČ z jiného členského státu i jeho DIČ z ČR, kde je také registrován k DPH). Například přijetí zboží na konsignační sklad, jiný než nazývaný „call-off“, kdy zboží uskladněné v takovém skladu zůstává ve vlastnictví dodavatele z jiného členského státu a je určeno pro dodání více odběratelům v ČR. Do Intrastatu se taková transakce označuje kódem „9“. Patří sem i přijetí náhradních dílů a jiných zbožových náhrad poskytovaných za úhradu, ne však jednoznačně bezúplatné obdržení zboží, při kterém by se transakce označila kódem „3“. Kódem transakce “1“ se však neoznačují případy, kdy je zboží přijímané od osoby ve spojení nebo do ústředních distribučních skladů, a při takovém přemístění zboží se nemění jeho vlastník nebo není spojeno s poskytnutím úhrady za něj. V takových případech se použije kód transakce „9“. 2 - Vrácení zboţí z původní transakce označené kódem „1“, náhrada takového zboţí zdarma a jeho bezplatná výměna Vysvětlivky: Pod kód 2 se zahrnují zejména transakce, kterými se řeší reklamace vadného plnění dodávek zboží, které bylo původně odeslané pod kódem transakce „1“ a vyjadřuje se jím zpětné přijetí, to je vrácení, původně odeslaného zboží i přijetí náhradního zboží za jiné přijaté zboží stejného druhu a požadované kvality, které bylo do Intrastatu vykázáno s kódem transakce „1“. Přitom není rozhodující, je-li původně přijaté zboží odeslané zboží vraceno zpět nebo ne. Zpětné přijetí (vracení) zboží odeslaného v transakcích označených kódy „3“ až „9“, které neprošlo v jiném členském státě zpracováním dle smlouvy, se označuje pod stejnými kódy (3 až 9) a ne kódem „2“. 41
Stejně tak se pod stejnými kódy povahy transakce „3“ až „9“ vykazuje přijetí náhradního zboží za zboží stejného druhu, které bylo původně přijaté v transakcích označených kódy „3“ až „ 9“. Kódem „2“ se také neoznačuje odeslání zboží jiného druhu a provedení, než bylo zboží původně přijaté s kódem transakce „1“, i když je takové zboží přijímáno jako náhrada za původní chybné plnění ze strany dodavatele, namísto poskytnutí dobropisu nebo přijetí nového náhradního zboží v původně požadované kvalitě a provedení. Takové přijetí zboží se do výkazu pro Intrastat označuje kódem transakce „1“, ať už se původní zboží vrátilo zpět prodávajícímu, nebo ne. Vrácení odeslaného zboží a náhrada za zboží přijaté, které bylo původně odeslané v transakcích označených kódy „3“ až „ 9“, se označuje pod stejnými kódy (3 až 9) a ne kódem „2“. 3 - Transakce, které nejsou přechodné povahy (nejedná se o dočasné přijetí), zahrnující převod vlastnictví zboţí bez finančního nebo jiného protiplnění (bezúplatné přijetí s převodem vlastnických práv) Vysvětlivky: Kódem „3“ se označuje zejména přijetí bezúplatně dodávaných náhradních dílů ke zboží a darů nebo bezúplatně poskytovaných propagačních předmětů, jejichž hodnota za jeden kus je větší než 500 Kč. 4 - Transakce, jejichţ účelem je zpracování na základě smluvního vztahu (přijetí zboţí k provedení zpracovatelských operací podle smluv o aktivním zušlechtění), při kterém zpracovatelskou operací není oprava (placené i neplacené) nebo údrţba zboţí. Vysvětlivka: Při dočasném přijetí zboží ke zpracování dle smlouvy, které se dříve označovalo jako přijetí k aktivnímu zušlechtění, se nemění vlastník tohoto zboţí. Kód povahy transakce „4“ se nevztahuje na přijetí zboží k takové zpracovatelské operaci, při které si zpracovatel zboží pořizuje do svého vlastnictví, aby po jeho zpracování ho prodal ve formě zpracovaných výrobků. Jedná se o případy, kdy zpracovatel nezušlechťuje zboží, které si zaslal objednatel ke zpracování, ale sám nakupuje zboží určené k zušlechtění a následnému prodeji. Takové transakce se označují kódem povahy transakce „1“, případně kódem transakce „3“, pokud by takové zboží zpracovatel získal do svého vlastnictví bezúplatně. Kód povahy transakce „4“ rovněž nelze použít v případech, kdy kupující přijímá od svého obchodního partnera z jiného členského státu, část zboží za účelem jejího přidání k prodávanému a odesílanému zboží, k použití při jeho výrobě apod., přičemž se nemění vlastník dočasně přijaté části zboží ani se nejedná o dočasné přijetí zboží ke zpracování dle smlouvy. Takové dočasné přijetí zboží bez změny jeho vlastníka a s předpokládaným zpětným odesláním ve formě nakupovaného výrobku při jehož výrobě bylo dočasně přijaté zboží použito, se označuje kódem transakce „9“. Kód transakce „4“ se však používá na zpětné přijetí (vrácení) zboží, které bylo odesláno ke zpracování dle smlouvy (kód transakce „4“), ale tímto zpracováním neprošlo, například nebylo ke zpracování vhodné, ze zpracování sešlo z jiných důvodů apod. Zbytky a odpady ze zpracování dle smlouvy přijímané zpět (vracené) objednateli tohoto zpracování se označují stejně jako zpracované výrobky kódem transakce „5“.
42
5 - Transakce, jejímţ účelem je zpětné přijetí zboţí po jeho zpracování podle smlouvy většinou ve formě zpracovaných výrobků (přijetí zboţí po jeho pasivním zušlechtění, při kterém zpracovatelskou operací nebyla oprava nebo údrţba a zboţí dočasně odeslané k tomuto zpracování bylo vykázáno do Intrastatu s kódem transakce „4“) Vysvětlivka: Kód povahy transakce „5“ se nevztahuje na přijetí zboží k takové zpracovatelské operaci, při které si objednatel zpracovaného zboží nezaslal své zboží ke zpracování, ale prodal ho zpracovateli a ve formě zpracovaného výrobku ho kupuje zpět. Jedná se o případy, kdy zpracovatel nezpracoval zboží, které si zaslal objednatel ke zpracování dle smlouvy, ale sám nakoupil zboží určené k zušlechtění a následnému prodeji (třeba i od odběratele zpracovaného výrobku). Takové transakce se označují kódem „1“. Kódem transakce „5“ se označuje i přijetí zbytků a odpadů vzniklých při zpracování dle smlouvy v jiném členském státě. Kód transakce „5“ se také používá při přijetí náhradního zboží za zboží původně přijaté po zpracování dle smlouvy (například při přijetí náhradního zboží za zboží, které bylo zpracováno chybně). Kód „5“ transakce je ale rovněž určen pro přijetí zboží, které bylo odesláno po zpracování dle smlouvy (po aktivním zpracování ) a je vraceno zpět (například z důvodů reklamace špatně provedeného zpracování). 6 - V ČR se tento kód transakce do výkazu pro Intrastat o přijatém zboţí neuvádí. 7 – Transakce podle společných obranných projektů nebo jiných společných mezivládních výrobních programů (např. Airbus). V ČR se tento kód transakce do výkazu pro Intrastat o přijatém zboţí neuvádí a o jeho případném pouţití obdrţí zpravodajská jednotka informace přímo. 8 - Dodávka stavebních materiálů a zařízení pro práce, které jsou součástí obecné stavební nebo inţenýrské smlouvy (všeobecné dodavatelské smlouvy) Vysvětlivka: Kódem „8“ se označují transakce, při kterých je kupováno a přijímáno zboží investiční povahy, jako celé investiční celky či jejich části, které nejsou samostatně fakturovány, ale pro které je vystavena souhrnná faktura zahrnující celkovou hodnotu díla (viz též část 11. této příručky). Pokud by takové zboží nebylo fakturováno souhrnně, označovalo by se jeho přijetí kódem transakce „1“. 9 - Ostatní obchodní operace (transakce) Vysvětlivka: Kód 9 se používá v případech, které nelze označit některým z výše uvedených kódů, zejména tehdy, je-li přijímáno zboží, jehož vlastník se v souvislosti s přijetím takového zboží nemění (například zboží zůstává ve vlastnictví odesílatele z jiného členského státu) a není přijímáno dočasně za účelem jeho zpracování dle smlouvy. Kódem transakce „9“ se označuje také zpětné přijetí (vrácení) zboží, které bylo původně odesláno pod kódem transakce „9“. Často se kódem „9“ označuje:
43
-
dočasné přijetí zboží za účelem jeho uskladnění v tuzemsku, pokud zde není skladováno v přímé souvislosti s jeho prodejem a předpokládaná doba jeho uskladnění je delší než 2 roky,
dočasné přijetí zboží za účelem jeho zapůjčení nebo pronájmu (operativní leasing) na předpokládanou dobu přesahující 2 roky (jedná-li se o finanční leasing, kdy se má nájemce stát po skončení pronájmu vlastníkem zboží, se označuje kódem povahy transakce „1“), - dočasné přemístění vlastního majetku za účelem uskutečňování ekonomické činnosti z jiného členského státu do ČR na předpokládanou dobu delší než 2 roky za jiným účelem než uvedeným výše, -
- trvalé přemístění vlastního majetku z jiného členského státu do ČR za účelem uskutečňování ekonomické činnosti. Kódem transakce „9“ se rovněž označuje přijetí zboží z jiného členského státu, ve kterém toto zboží bylo po dovozu ze třetí země propuštěno celními orgány do některého z celních režimů a získalo tak status Společenství. Například zboží nakoupené v USA, které bylo propuštěno do celního režimu volného oběhu na hranicích EU v Belgii belgickými celníky po vyložení z námořní lodě, a dále je už do ČR dopravováno bez celního dohledu jako zboží Společenství. Kód transakce „9“ se použije i v případě, kdy zpravodajská jednotka přijímá do ČR od svého obchodního partnera zboží, které mu původně prodala po nákupu v jiném členském státě, ze kterého mu takové zboží bylo přímo dodáno. Například česká firma prodala do Polska zboží s přímou dodávkou z Litvy, kde ho koupila od litevského obchodního partnera. Polský kupující však v rámci reklamace vrací takové zboží tomu, od koho je získal, to je české firmě do ČR. Případy použití kódu „9“ povahy transakce jsou také popsány v odstavcích 122, 136, 136a, 136b, 215 a 234 této příručky.
6.2.9. Dodací podmínky
Sloupec 8 výkazu
122) Uvádí se třímístný alfabetický kód dodací podmínky pouţité při přijetí zboţí. Dodací podmínka většinou odpovídá pravidlům Incoterms a vyplývá z kupní smlouvy. Rozhodující pro uvedení správného údaje je skutečnost, za pouţití jaké dodací podmínky se příslušná transakce uskutečnila. Pouţívají se následující kódy: Dodací podmínky Přeprava placena do Přeprava a pojištění placeny do Náklady a přepravné placeny Náklady, pojištění a přepravné S dodáním na hranici
Kód CPT CIP CFR CIF DAF
Dodací podmínky S dodáním clo neplaceno S dodáním clo placeno Ze závodu Vyplaceně k boku lodi Vyplaceně loď
Kód DDU DDP EXW FAS FOB
S dodáním z nábřeţí
DEQ
Vyplaceně dopravci
FCA
S dodáním z lodi
DES
Jiná dodací podmínka neţ výše XXX uvedená
Vysvětlivka:
44
Použití dodacích podmínek označených kódy FAS, FOB, CFR, CIF, DES, DEQ připadá v úvahu pouze v případech, kdy je při dopravě zboží od odesílatele k příjemci použita alespoň částečně vnitrozemská vodní nebo námořní doprava (zboží je dopravováno alespoň část cesty mořskou nebo říční lodí). Použitá dodací doložka Incoterms většinou přímo souvisí s platbami anebo náklady za služby spojené s převzetím zboží od prodávajícího nebo z místa, které bylo s prodávajícím dohodnuté. Například při dodací podmínce označené kódem DDU nelze uvažovat o tom, že by si kupující na svoje náklady a rizika obstarával dopravu zboží z místa ve státě odeslání a tyto náklady měl současně od prodávajícího zahrnuté ve fakturované hodnotě přijatého zboží. Kódem „XXX“ se označí dodací podmínka nejen v případech, kdy způsob dodání zboží neodpovídá žádnému z kódů Incoterms, ale také v případech, kdy zpravodajská jednotka přijímá zboží ve svém vlastnictví, které si přemísťuje z jiného členského státu sama pro sebe (do Intrastatu se vykáže s kódem transakce „9“). Vysvětlivky k jednotlivým dodacím doložkám Incoterms a informace o pramenech, ze kterých je možné takové informace získat, jsou zveřejněny na internetové adrese Národního výboru Mezinárodní obchodní komory v České republice www.icc-cr.cz.
6.2.10. Druh dopravy
Sloupec 9 výkazu
123) Druh dopravy při přechodu přijatého zboţí přes státní hranici ČR se vyznačuje do sloupce 9 výkazu pro Intrastat jednomístným číselným kódem. Pouţívají se tyto kódy: 2 - Ţelezniční doprava (včetně kamionů na nákladním vagónu) 3 - Silniční doprava 4 - Letecká doprava 5 - Poštovní zásilky 7 - Pevná přepravní zařízení (např. potrubí a vedení) 8 - Vnitrozemská říční doprava 9 - Vlastní pohon (týká se zboţí, které překročí hranici na vlastní ose, například přijetí letadla, kamionu, lodě, vagónu apod., pokud nejsou dopravována jiným dopravním prostředkem). Poznámka: Za poštovní zásilky se považují i ty, jejichž doprava je zajišťována tzv. rychlopoštou, to znamená některou ze specializovaných společností na expresní dodání zboží, pokud je přijetí zásilky obdobné přijetí běžné poštovní zásilce a nejedná se o expresní dopravu jedním předem určeným nebo zpravodajské jednotce známým dopravním prostředkem.
6.2.11. Statistický znak
Sloupec 10 výkazu
124) Je-li přijaté zboţí ve sloupci 1 výkazu pro Intrastat označené některým z kódů uvedených níţe, doplní se do sloupce 10 výkazu, v návaznosti na upřesněný název zboţí, 45
zvláštní dvoumístný číselný kód (statistický znak), který je příslušnému zboţovému kódu přiřazen v seznamu sledovaných druhů zboţí. Seznam sledovaných druhů zboţí, ve kterém jsou vybrané zboţové podpoloţky kapitol 22, 27, 29, 34 a 38 kombinované nomenklatury je v příloze č. 3 této příručky. Je-li nutno k jednomu zboţovému kódu přiřadit více zvláštních dvoumístných číselných kódů (statistických znaků), musí být kaţdý zboţový kód uváděn do samostatného řádku výkazu. Pokud k dále uvedeným kódům kombinované nomenklatury nelze přiřadit ţádný ze zvláštních dvoumístných číselných kódů, s ohledem na upřesněný název odesílaného zboţí, do sloupce 10 výkazu se zvláštní číselný statistický znak neuvádí a místo pro jeho vyplnění se ponechá prázdné. Seznam kódů kombinované nomenklatury, ke kterým existují zvláštní statistické znaky: 22071000 22072000 27101121 27101125 27101141 27101190 27101929
27101941 27101945 27101949 27101961 27101963 27101965 27101969
27101981 27101983 27101985 27101987 27101991 27101993 27101999
27132000 27150000 29091900 34031991 34039910 38249098
Poznámky: V kombinované nomenklatuře pro rok 2008 byl zbožový kód 29091900 zrušen a nahrazen dvěma novými zbožovými kódy 29091910 a 29091990, ke kterým se žádné statistické kódy neuvádějí. Dále byl také v kombinované nomenklatuře pro rok 2008 zrušen zbožový kód 38249098, který byl nahrazen dvěma novými kódy 38249091 a 38249097, ke kterým se žádné statistické kódy neuvádějí
6.2.12. Zvláštní pohyb
Sloupec 11 výkazu
125) V případech, kdy se jedná o zvláštní druh nebo pohyb přijatého zboţí nebo se zjednodušeně vykazují zásilky přijatého zboţí malé hodnoty (do 6 000 Kč), se do sloupce 11 výkazu uvádí některý z těchto kódů: MZ - malé zásilky se zboţím uvedeným pod kódem 99 50 00 00 ZI - průmyslové celky (investiční celky), pokud je ČSÚ povoleno zjednodušené zařazování ZR - rozloţené zásilky (zboţí v rozebraném stavu) ZL - letadla (převod vlastnictví) ZP - lodě (převod vlastnictví) ZT - zařízení na moři ZM - odeslání mořských produktů ZK - odeslání kosmické lodi ZO - zboţí s opačným směrem úhrady (například odpady) 126) Pokud se nejedná o zvláštní druh nebo pohyb zboţí, případně se nevyuţívá zvláštních nebo zjednodušených moţností uvádění údajů do výkazů pro Intrastat u takového zboţí,
46
příslušný řádek ve sloupci 11 výkazu se ponechává volný. Další komentář k zvláštním druhům a pohybům zboţí je uveden v části 9 této příručky.
6.2.13. Údaje pod vyznačenými sloupci výkazu 127) Za příslušné předtisky se uvede příjmení, jméno a podpis osoby, která odpovídá za správnost a úplnost údajů uvedených ve výkazu a do okének s nadpisem „Datum“ se uvede datum vystavení dokladu způsobem rok, rok, měsíc, měsíc, den, den (např. 11. září 2007 = 070911).
7. VYKAZOVÁNÍ ÚDAJŮ OBCHODNÍCH OPERACÍCH
O
MÉNĚ
OBVYKLÝCH
128) Obchodní případ, při kterém osoba A z jednoho členského státu nakupuje zboţí od osoby B z druhého členského státu a prodává ho osobě C do třetího členského státu, přičemţ zboţí je dopravováno přímo od prvního prodávajícího - osoby B ke konečnému odběrateli či kupujícímu osobě C, vykazuje do Intrastatu osoba B z druhého členského státu, a to jako zboţí prodané (kód transakce „1“) do třetího státu, který je vykázán jako stát určení. Nakupující z třetího státu osoba C vykazuje toto zboţí jako přijaté z druhého státu (stát odeslání) s kódem transakce „1“. Osoba A z prvního státu, která je vlastně přímým obchodním partnerem osob B i C, ale přes jejíţ stát zboţí maximálně tranzituje, údaje o takovém zboţí do Intrastatu vůbec nevykazuje, i kdyţ je s oběma dalšími osobami v platebním styku za předmětné zboţí. Podobně se postupuje i při bezúplatných dodávkách zboţí nebo obchodních transakcích, jejichţ účelem je zpracování zboţí dle smlouvy. Rozhodující v těchto případech je samotný pohyb zboţí s vyjádřením státu jeho odeslání a přijetí, ne platba za ně nebo stát, ve kterém je usazena osoba, v jejímţ zájmu se daná transakce uskutečňuje, i kdyţ zainteresované osoby ze státu odeslání a přijetí nejsou spolu vůbec v ţádném kontaktu. Příklady: Osoba v ČR A, která působí jako prostředník, nakupuje zboží ve Francii od osoby B, která zboží na základě požadavku osoby A zasílá přímo osobě C v Německu, které osoba A zboží prodává. Protože toto zboží nevstoupí do ČR ani není určeno pro ČR, stejně jako není z ČR odesíláno, osoba A je do Intrastatu vůbec nevykazuje. Údaje o zboží se objeví ve výkazu pro odeslání ve Francii a na výkazu pro přijetí v Německu. Osoba v ČR C nakupuje zboží od osoby A v Německu, která ji dodává zboží do ČR přímo od jejího dodavatele, osoby B na Slovensku. Zboží je tak dopravováno přímo ze Slovenska do ČR, platba však probíhá mezi ČR a Německem. Zboží zaznamená osoba C v ČR jako přijaté, zemí odeslání je Slovensko (rozhodující je pohyb zboží, ne pohyb finančních prostředků). Na Slovensku osoba B zboží do Intrastatu vykáže jako odeslané do ČR a v Německu by se vůbec vykazovat nemělo. 129) Zboţovou transakci mezi dvěma členskými státy, při níţ osoba A nakupuje zboţí od osoby B ze stejného členského státu a prodává ho třetí osobě C z jiného členského státu, do Intrastatu vykazuje jako zboţí odeslané osoba A, která zboţí do jiného členského státu prodává, přiznává ho k DPH jako dodané do jiného členského státu a uvádí o něm informace do souhrnného hlášení k DPH (čtvrtletního). To i v případech, kdy zboţí osobě C v jiném 47
členském státě odesílá přímo osoba B. Není totiţ rozhodující, zda zboţí do jiného členského státu bylo odesláno anebo dopraveno přímo osobou, která je prodala partnerovi ve své zemi a v daňovém přiznání uvádí transakci jako vnitrostátní plnění nebo bylo kupujícímu z jiného členského státu dopravováno přímo jeho obchodním partnerem. Podobně se postupuje i při bezúplatných dodávkách zboţí nebo obchodních transakcích jejichţ účelem je zpracování zboţí dle smlouvy. Osobou, která má povinnost uvést údaje o takové transakci do výkazu pro Intrastat je jednoznačně vţdy ta zpravodajská jednotka, která je obchodním partnerem osoby z jiného členského státu, přičemţ není rozhodující, zda je také osobou z jejíţ adresy je zásilka zboţí do jiného členského státu odesílána. Příklad: Osoba v ČR (A) nakupuje zboží od jiné osoby v ČR (B) a prodává ho osobě (C) do Německa. Bez ohledu na skutečnost, zda zboží odesílá do Německa osoba A nebo B, jako zboží odeslané, bude vždy do výkazu pro Intrastat deklarováno osobou A. 130) Zboţovou transakci mezi dvěma státy, při níţ osoba A z jednoho členského státu prodává zboţí osobě B z druhého členského státu a přímo je dodává třetí osobě C z členského státu, který je i státem jeho obchodního partnera – kupujícího (osoby B a C jsou z jednoho státu), vykazuje do Intrastatu ve státě přijetí ta osoba, která zboţí v jiném členském státě pořídila, to je osoba B. To znamená ta osoba, která přiznala k DPH pořízení zboţí v jiném členském státě a na níţ byl prodávajícím vyhotoven daňový doklad na dodání zboţí z jiného členského státu. Skutečný adresát a příjemce zboţí, osoba C, která zboţí nakupuje od osoby B ve stejném členském státě, zboţí do Intrastatu nevykazuje. Podobně se postupuje i při bezúplatných dodávkách zboţí nebo obchodních transakcích jejichţ účelem je zpracování zboţí dle smlouvy. Osobou, která má povinnost uvést údaje o takové transakci do výkazu pro Intrastat je jednoznačně vţdy ta zpravodajská jednotka, která je obchodním partnerem osoby z jiného členského státu, přičemţ není rozhodující, zda je také osobou na jejíţ adresu je zásilka zboţí adresována a z jiného členského státu doručena. Příklad: Osoba v Německu (A) prodává zboží osobě v ČR (B), ale zasílá ho jiné osobě v ČR (C). Skutečný příjemce zboží, osoba C, toto zboží nakupuje od osoby B. Přijetí zboží v ČR vykáže do Intrastatu osoba B. 131) Dalším moţným případem je obchodní transakce dvou osob registrovaných k DPH ve dvou členských státech a jedné osoby z třetí země. První osoba A vyváţí zboţí z členského státu přímo osobě C do třetí země, přičemţ je prodává osobě B z jiného členského státu, která toto zboţí dále prodává osobě C. Pohyb zboţí se do výkazu pro Intrastat nezaznamenává, zboţí musí být vyvezeno do třetí země na základě rozhodnutí o jeho propuštění příslušnými celními orgány. Příklad: Osoba v ČR (A) prodává zboží osobě v Německu (B), která je dále prodává osobě v Rusku (C). Na základě požadavku německé osoby (B) je zboží propuštěno do celního režimu vývozu v ČR a dopravováno přímo z ČR do Ruska. Vývoz do Ruska se do Intrastatu nevykazuje, zboží musí být vyvezeno na základě rozhodnutí celního úřadu. Kdo a odkud za zboží dodavateli platí není rozhodující. 132) Jinak je to s vykazováním do Intrastatu při obchodní zboţové transakci dvou osob registrovaných k DPH ve dvou členských státech a jedné osoby z třetí země, při které osoba A z jednoho členského státu prodává zboţí osobě B ze třetí země, která není zaregistrována k DPH v ţádném členském státě. Na ţádost osoby B ze třetí země, která zboţí 48
dále prodává osobě C z druhého členského státu, první osoba A dopravuje zboţí přímo této osobě C do druhého členského státu. Odeslání zboţí osoba A do výkazu pro Intrastat zaznamená, přestoţe zboţí prodává osobě, která není registrována v členském státě k DPH, a to vzhledem k tomu, ţe zboţí dopravuje sám prodávající a můţe prokázat, ţe zboţí nezůstalo v ČR, ale bylo dopraveno do jiného členského státu. Příklad: Osoba v ČR (A) prodává zboží osobě ve Švýcarsku (B), která je dále prodává osobě v Německu (C). Na základě požadavku švýcarské osoby (B) je zboží dopravováno přímo z ČR do Německa. Zboží musí být švýcarské osobě prodáno s DPH a do Intrastatu vykázáno osobou v ČR (A) jako zboží odeslané do Německa (ve výkazu pro Intrastat uvedená fakturovaná hodnota nezahrnuje DPH) . 133) Přijetí zboţí vykáţe do Intrastatu osoba A z jednoho členského státu, pokud takové zboţí má status Společenství (není pod celním dohledem) a prokazatelně je obdrţela z jiného členského státu od osoby B, i kdyţ ho koupila od osoby C, která není zaregistrována k DPH v ţádném členském státu a za zboţí se jí platilo do třetí země. Příklad: Osoba v ČR (A) nakupuje zboží švýcarského původu od švýcarské osoby (B), která není registrována k DPH v EU. Za zboží platí do Švýcarska, ale zboží, které není pod celním dohledem, obdrží od jeho odesílatele osoby (C) v Německu. Osoba v ČR (A) musí vykázat do Intrastatu přijetí takového zboží ze státu odeslání Německo a stát původu vyznačí Švýcarsko. 134) Zboţí obdrţené z jednoho členského státu ke zpracování dle smlouvy a po provedení zpracovatelské operace odesílané zpracovatelem do jiného členského státu, neţ ze kterého bylo přijato, (většinou na základě ţádosti objednatele zpracování), se vykazuje do Intrastatu při přijetí ke zpracování s kódem transakce „4“ a při odeslání po zpracování s kódem transakce „5“. Příklad: Osoba v ČR (A) uzavřela smlouvu o zpracování s osobou na Slovensku (B), odkud také dostává zboží ke zpracování. Slovenská osoba (B) požaduje, aby zušlechtěné výrobky po skončení zpracování nebyly osobou (A) zasílány na Slovensko, ale do Francie osobě (C). Osoba v ČR (A) vykazuje přijetí zboží ze Slovenska s kódem transakce „4“ a odeslání zboží po zpracování do Francie s kódem transakce „5“. 135) Zboţí prodávané do jiného členského státu nebo nakupované v jiném členském státě, které je cestou ze státu prodávajícího do státu kupujícího v třetím členském státě zpracované dle smlouvy (tzv. zušlechtění na cestě), je prodávajícím vykazováno do Intrastatu jako zboţí prodávané, ale s vyznačením státu určení, ve kterém je zpracováváno a kupujícím jako zboţí nakupované se státem odeslání z toho státu, ve kterém je zpracováváno. Příklady Osoba v ČR (A) prodává zboží osobě ve Španělsku (B) a současně uzavře s osobou ve Francii (C) smlouvu o zpracování a zboží v rámci jeho odeslání do Španělska zašle nejdříve do Francie ke zpracování dle smlouvy s požadavkem, aby po zpracování bylo přímo z Francie dopraveno jeho konečnému odběrateli ve Španělsku. Osoba v ČR (A) vykazuje zboží do Intrastatu v ČR jako zboží odeslané s kódem transakce „1“ do státu určení Francie. Osoba v ČR (A) nakupuje zboží od osoby ve Španělsku (B), ale zboží obdrží z Francie, kde bylo v průběhu cesty od prodávajícího (B) na základě jeho smlouvy o zpracování s francouzským zpracovatelem osobou (C) zušlechtěno. Osoba v ČR vykazuje zboží do 49
Intrastatu po jeho obdržení a dopravení do ČR, jako zboží přijaté do ČR, s kódem transakce „1“ ze země odeslání Francie. 136) Zboţí, u kterého se nemění jeho vlastník a které si kupující pošle prodávajícímu s poţadavkem, aby takové zboţí bylo pouţito při výrobě kupovaného finálního výrobku a přitom se nejedná z hlediska přiznávání DPH o zpracování dle smlouvy, je kupujícím konečného výrobku vykazované do Intrastatu pouze při odeslání do státu prodávajícího s kódem transakce „9“. Prodávající celého výrobku přijetí komponentu nebo jiného zboţí, které pouţije při výrobě následně prodávaného zboţí, vykáţe do Intrastatu jako zboţí přijaté s kódem transakce „9“ (nestává se vlastníkem tohoto zboţí). Odeslání prodávaného výrobku se vykazuje s kódem transakce „1“ a s hodnotou, za kterou je prodávajícímu dodáván. Vrácení zboţí, pouţitého při výrobě prodávaného výrobku, se zvlášť do Intrastatu nevykazuje. Případné vrácení zboţí nepouţitého při výrobě prodávaného výrobku jeho vlastníkovi se vykazuje s kódem transakce „9“ a s hodnotou i kódem kombinované nomenklatury stejnými jako při jeho přijetí. Příklady: Osoba v ČR (A) prodává osobě v Rakousku (B) automobil, který chce mít rakouský kupující (B) obutý pneumatikami, které vlastní a dodá české osobě (A) k namontování na kupované auto. Přijaté pneu česká osoba (A) vykáže do Intrastatu s kódem transakce „9“ a odeslání celého automobilu s namontovanými pneumatikami rakouského odběratele se vykáže do Intrastatu na odeslání zboží s kódem transakce „1“. Lze předpokládat, že auto s pneumatikami, které si dodal sám kupující, bude levnější o tyto pneumatiky než auto, které někdo koupí kompletně. Samotné pneumatiky se do výkazu pro odeslání zboží z ČR v tomto případě nevykazují. Osoba v ČR (A) kupuje od italské osoby (B) automobil, který chce mít obutý do pneumatik, které si odešle do Itálie s požadavkem, aby byly použity při výrobě objednaného auta, přičemž tyto pneumatiky neprodává a zůstávají jejím vlastnictvím. Odeslání takových pneu se vykáže do Intrastatu s kódem transakce „9“, jejich vrácení na koupeném autě se už do Intrastatu nezaznamená a přijatý automobil se vykáže s kódem transakce „1“ a fakturovanou hodnotou, za kterou byl od italské osoby (B) nakoupen. 136a) Zboţí, které si jeho vlastník, registrovaný k DPH v členském státě odeslání i v členském státě přijetí, zasílá z jednoho členského státu do druhého (sám sobě), jako přemístění svého obchodního majetku za účelem uskutečňování ekonomických činností v jiném členském státě se do Intrastatu vykazuje také s kódem povahy transakce „9“. Příklady: Německá firma s německým i českým DIČ, která má v ČR pobočný výrobní závod svého hlavního závodu v Německu, si přemísťuje do tuzemska své stroje k zajištění nové výrobní činnosti v ČR, kterou zatím prováděla ve svém hlavním závodě v Německu. Přijetí takového zboží se do výkazu pro Intrastat uvede s kódem transakce „9“. Slovenská firma se slovenským i českým DIČ dodává do ČR zboží na konsignační sklad, ze kterého následně bude toto zboží prodávat několika českým odběratelům s tím, že daňové doklady na tyto kupující bude vystavovat se svým českým DIČ a s českou DPH. Přijetí zboží do ČR vykáže slovenská firma s českým DIČ s kódem transakce „9“ (v referenčním období přijetí zboží do ČR a s hodnotou, kterou v této době zboží má – v případě následného prodeje za jinou hodnotu, se původně do Intrastatu vykázaný údaj dodatečně neopravuje). 136b) Zboţí, které jeho kupující obdrţí přímo z jiného členského státu, přičemţ daňový doklad je vystavený prodávajícím z jiného členského státu s jeho českým DIČ, protoţe je 50
registrován k DPH nejen ve státě, kde je usazen, ale i v ČR. Přijetí zboţí do Intrastatu musí vykázat prodávající s kódem transakce „9“ pod svým českým DIČ jako přemístění svého majetku z jiného členského státu, protoţe prodej se uskutečňuje aţ následně jako operace mezi dvěma subjekty s českým DIČ (obdoba případu uvedeného v předchozím odstavci). Kupující do Intrastatu nic o této operaci nevykazuje, vzhledem k tomu, ţe i k DPH toto obdrţení zboţí nepřiznává jako pořízení zboţí z jiného členského státu. 137) Zboţí obdrţené z jiného členského státu ke zpracování dle smlouvy a po provedení zpracovatelské operace předávané k provedení další zpracovatelské operace jinému zpracovateli ve stejném státě, který na zboţí provede další operaci a přepracované zboţí odešle (vrátí v zušlechtěném stavu) do jiného členského státu, vykáţe do Intrastatu první zpracovatel, jako zboţí přijaté ke zpracování dle smlouvy s kódem transakce „4“ a druhý zpracovatel s kódem transakce „5“, jako zboţí po zpracování dle smlouvy s nomenklaturním zboţovým zařazením odpovídajícím stavu zboţí při jeho odeslání a s hodnotou odpovídající celkové hodnotě odesílaného (zušlechtěného) výrobku. Příklady: Osoba v ČR (A) na základě smlouvy o zpracování s polskou osobou (B) přijímá zboží z Polska, částečně ho opracovává a dle pokynů jeho polského vlastníka ho odesílá jiné osobě v ČR (C), která na něm provádí další zpracování. Druhý zpracovatel v ČR (C) po skončení jím prováděných zpracovatelských operací odesílá zpracované (zušlechtěné) výrobky zpět do Polska. Osoba A vykáže přijetí zboží do Intrastatu s kódem transakce „4“, osoba C do výkazu pro Intrastat na odeslání zboží vykáže vrácení zboží do Polska s kódem transakce „5“. Do Intrastatu vykazovaná hodnota odesílaného zboží by se měla rovnat hodnotě zboží přijatého ke zpracování zvýšené o hodnotu fakturovanou za zpracování zboží osobou A i C. Pokud osoba C nezná hodnotu fakturovanou osobou A, musí do výkazu pro Intrastat uvést odhadní hodnotu celého odesílaného zboží po jeho zpracování.
8. Vykazování údajů o vráceném a náhradním zboţí a o zboţí určeném k opravě 8.1. Vracené a náhradní zboţí v rámci nákupu a prodeje zboţí 138) Pokud se zboţí odeslané z ČR a vykázané do Intrastatu s kódem transakce „1“ vrací z jakýchkoliv důvodů zpět jeho dodavateli v rámci jedné obchodní operace, například ho kupující odmítá (chybný výrobek, nepříslušná dodávka, neschopnost poskytnutí náhrady apod.), zpětné přijetí zboţí se do Intrastatu vykáţe s kódem transakce „2“ a s původní fakturovanou hodnotou, která byla vykázána při odeslání zboţí. Původní výkaz pro Intrastat na odeslání s kódem transakce „1“ se při vrácení zboţí neopravuje, i kdyţ je vracena pouze část odeslané zásilky nebo je uskutečněn dobropis za vrácené zboţí. 139) Vrácení zboţí, které bylo přijato z jiného členského státu a vykázáno do Intrastatu s kódem transakce „1“ se uvádí do výkazu pro Intrastat na odeslání zboţí s kódem transakce „2“ a s hodnotou, která byla hlášena do Intrastatu při přijetí tohoto zboţí. Není přitom rozhodující z jakých důvodů je zboţí kupujícím vraceno (vadná dodávka, zboţí kupujícímu nepatřící apod.). Původní výkaz pro Intrastat na přijetí zboţí s kódem transakce „1“ se na základě skutečného vrácení zboţí neopravuje, i kdyţ je vracena pouze část přijaté zásilky nebo je za vrácené zboţí zpět dobropisována jeho fakturovaná hodnota. 51
140) Zboţí odesílané nebo přijímané náhradou za zboţí vrácené a vykázané do Intrastatu s kódem „2“ se vykazuje jak při odeslání tak při přijetí také s kódem transakce „2“ a se stále stejnou hodnotou, která byla vykázána do Intrastatu při původní dodávce zboţí z dané obchodní operace (s kódem transakce „1), tak i při vrácení zboţí (s kódem transakce „2“). 141) S kódem transakce „2“ se do výkazu pro Intrastat uvádějí i údaje o odeslání nebo přijetí náhradního zboţí za zboţí reklamované, i kdyţ ke skutečnému vrácení zboţí z vadného plnění kupní smlouvy nedošlo. 142) Dojde-li k odmítnutí vráceného zboţí vykázaného jiţ do Intrastatu s kódem transakce „2“ (například nebyla uznána vada zboţí, která byla důvodem jeho vrácení) a původně prodané a následně vrácené zboţí je opět odesíláno jeho odběrateli nebo přijímáno zpět jeho odběratelem, je třeba ho znovu uvést do výkazu pro Intrastat s kódem transakce „2“. 143) V případech, kdy je zboţí vracené zpět, většinou z důvodů reklamace jeho vady, vykázané do Intrastatu s kódem transakce „2“, ale po jeho převzetí prodávající reklamaci vyřídí opravou vráceného výrobku a ten opět zašle jeho odběrateli, je nutné přijetí nebo odeslání takového zboţí po jeho opravě vykázat do Intrastatu také s kódem transakce „2“, i kdyţ se jedná o vrácení zboţí po jeho opravě. 144) Naopak zboţí, které je vraceno zpět v rámci reklamace vadného plnění kupní smlouvy s předpokladem, ţe bude opraveno a po opravě vráceno jeho odběrateli, se do Intrastatu vůbec nevykazuje (viz téţ část 13. této příručky). Do výkazů pro Intrastat se také vůbec neuvádějí údaje o zboţí, které bylo vráceno za účelem opravy, a je opět odesíláno jeho odběrateli bez provedení zamýšlené opravy (z opravy sešlo). Je-li oprava zajištěna dodávkou zastupitelného zboţí stejného druhu jako by bylo zboţí přijaté k opravě po jejím provedení, vrácení takového zboţí jeho odběrateli se do Intrastatu také nevykazuje. 145) Rozhodující pro nevykázání nebo vykázání údajů o vráceném zboţí do Intrastatu je znalost a předpoklad zpravodajské jednotky o skutečnosti, zda zboţí je vraceno k opravě (nevykazuje se) nebo za účelem jeho výměny za náhradní zboţí (vykazuje se s kódem transakce „2“) nebo pro dobropis či zrušení fakturace za ně (vykazuje se s kódem transakce „2“).
8.2. Vracené a náhradní zboţí v rámci zpracování dle smlouvy 146) Zboţí odesílané nebo přijímané po zpracování dle smlouvy, které prošlo zpracovatelskou operací, se označuje vţdy kódem transakce „5“, přičemţ není rozhodující, zda se jedná o vrácení zboţí ve formě zpracovaného (zušlechtěného) výrobku, nebo se zpět odesílají nebo přijímají odpady či zbytky vzniklé při zpracování. 147) Zboţí, které bylo odesláno nebo přijato ke zpracování dle smlouvy a do Intrastatu vykázáno s kódem transakce „4“, se při zpětném přijetí nebo zpětném odeslání, před kterým vůbec neprošlo zpracovatelskou operací, vykazuje do Intrastatu s kódem transakce „4“ (například při vrácení suroviny, kterou objednatel zpracování zaslal zpracovateli a ten ji s ohledem na její kvalitu při zpracování nemůţe pouţít). Kód transakce „4“ se pouţije také pro vykázání náhradního odeslání nebo přijetí za zboţí, které nemohlo být při zpracování pouţito, a to bez ohledu na to, zda původně odeslané nebo přijaté a ke zpracování nevhodné zboţí bylo vráceno zpět nebo ne (například se v místě provádění zpracovatelské operace zlikvidovalo).
52
148) Pokud zboţí, které bylo odesláno nebo přijato po provedení zpracovatelské operace a do Intrastatu vykázáno s kódem transakce „5“, je vraceno zpět zpracovateli (například z důvodů reklamace kvality zušlechtění), zpětné odeslání i přijetí takového zboţí se do Intrastatu uvádí s kódem transakce „5“. Zaslání náhradního zboţí za takto vrácené zboţí se označuje také kódem transakce „5“. Kód transakce „5“ se pouţije rovněţ při zaslání náhradního zboţí za zboţí původně odeslané po zpracování dle smlouvy s kódem transakce „5“, i kdyţ se původní zboţí zpět od objednatele zpracování nevrátilo.
9. ZVLÁŠTNÍ ZBOŢÍ A POHYBY 9.1. Vysvětlení pojmu 149) Zvláštním zboţím a zvláštními pohyby zboţí se pro účely Intrastatu rozumí odeslání a přijetí zboţí, která jsou s ohledem na svou zvláštní charakteristiku významná pro vykazování údajů, a to s ohledem na samotný pohyb zboţí nebo jeho povahu. Vykazování údajů o odeslání nebo přijetí zvláštního zboţí nebo zvláštních pohybů zboţí se provádí, nebo je moţné je provádět, s určitými výjimkami proti obecně stanoveným pravidlům. Za takové zboţí se povaţuje odeslání anebo přijetí: a) průmyslových celků b) rozloţených zásilek c) lodí d) letadel e) zboţí dodávaného do lodí a letadel f) zboţí odesílaného na zařízení na moři nebo přijímaného z takového zařízení g) mořských produktů h) kosmických lodí i) zboţí s opačným směrem platby za ně (prodávající platí kupujícímu) j) malých zásilek Zboţí s opačným směrem platby za ně (například odpady) a malé zásilky jsou povaţovány za zvláštní zboţí a zvláštní pohyby zboţí pouze v ČR, s ohledem na totoţný postup s označováním zvláštního zboţí a zvláštních pohybů určenými kódy do sloupce 11 výkazu pro Intrastat. 150) Pokud se při vykazování údajů o zvláštním zboţí a pohybech do výkazu pro Intrastat některé údaje nevykazují a není jmenovitě stanoveno, ţe se nahrazují nulou, prostor pro jejich vyplnění se ponechává volný.
9.2. Průmyslové celky 151) Za zvláštní pohyb průmyslových celků se povaţuje odeslání anebo přijetí součástí průmyslových (investičních) celků, o nichţ je moţné uvádět údaje do výkazů pro Intrastat za určitých stanovených podmínek zjednodušeným způsobem. 152) Průmyslovým celkem je kombinace strojů, přístrojů, zařízení, vybavení, nástrojů a materiálů, které spolu tvoří velké stálé jednotky vyrábějící zboţí nebo poskytující sluţby (např. ucelené výrobní linky, stavby „na klíč“ celých výrobních závodů nebo hotelů).
53
153) V souladu s ustanovením článku 15 nařízení Komise(ES) č. 1982/2004 ze dne 18. listopadu 2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství obchodu se zboţím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Komise (ES) č. 1901/2000 a (EHS) č. 3590/92, v platném znění (zejména ve znění nařízení Komise (ES) č. 1915/2005), je moţné vykazovat do Intrastatu údaje o přijatých nebo odeslaných součástech průmyslového celku, které se zařazují do různých podpoloţek kombinované nomenklatury, dále uvedeným zjednodušeným způsobem, pokud souhrnná statistická hodnota daného průmyslového celku přesáhne 3 milióny EUR (cca 87 miliónů Kč), jedná-li se o celek nový. Přijetí nebo odeslání částí průmyslového celku určeného k opětnému pouţití můţe být vykázáno do Intrastatu zjednodušeným způsobem bez ohledu na jeho hodnotu. 154) Zjednodušení spočívá v tom, ţe je moţné neuvádět do výkazu pro Intrastat údaje o vlastní hmotnosti a mnoţství zboţí v doplňkových měrných jednotkách a namísto příslušné podpoloţky kombinované nomenklatury všechny odeslané nebo přijaté součásti průmyslového celku zařazovat do určených čísel kapitoly 98 této nomenklatury. Do výkazů pro Intrastat se potom vyznačují zvláštní kódy zboţí, jejichţ první čtyři číslice zleva budou vţdy 9880, pátá a šestá číslice bude odpovídat označení kapitoly kombinované nomenklatury zboţí, do které patří příslušná součást průmyslového celku, a sedmá a osmá číslice bude vţdy nula. Do sloupce 11 výkazu nebo do datového pole „zvláštní pohyb“ formuláře „Hlášení Intrastatu“, u výkazů předávaných celním úřadům elektronicky, se při tomto zjednodušeném vykazování musí uvést velkými písmeny dvoumístný alfabetický kód „ZI“. Ostatní údaje se do výkazu pro Intrastat uvádějí stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání nebo přijímání jiného zboţí, které není zboţím zvláštním, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb. 155) V souladu s ustanovením poznámky ke kapitole 98 kombinované nomenklatury v nařízení Komise (ES) č. 1810/2004 ze dne 7. září 2004, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, lze zjednodušený způsob zařazování a vykazování součástí průmyslového celku, popsaný v předchozím odstavci, provádět pouze na základě povolení ČSÚ. Neúčelné je ţádat o povolení ke zjednodušenému postupu při zařazování a vykazování součástí průmyslového celku v případech, kdy se všechny jeho komponenty zařazují do jednoho číselného kódu jiné kapitoly kombinované nomenklatury, neţ je kapitola 98 (například dle poznámky č. 4 ke třídě XVI harmonizovaného systému) 156) Ţádost o povolení ke zjednodušenému postupu při zařazování a vykazování součástí přijímaného nebo odesílaného průmyslového celku se podává písemně na adresu „Český statistický úřad, odbor statistiky zahraničního obchodu, Na padesátém č. 81, 100 82 Praha 10“. Forma podání ţádosti, která nepodléhá placení správního poplatku, není stanovena. V ţádosti však musí být uvedeny údaje identifikující příslušnou zpravodajskou jednotku (název nebo jméno a příjmení, adresu, daňové identifikační číslo), jméno a příjmení tzv. kontaktní osoby (fyzické osoby, která můţe za zpravodajskou jednotku podat vysvětlení k podané ţádosti), předpokládané datumy, kdy bude zahájeno a kdy bude ukončeno odesílání nebo příjímání jednotlivých komponentů kompletního průmyslového celku, jeho popis a jeho předpokládanou celkovou fakturovanou hodnotu. Dále i země, do kterých nebo ze kterých budou posílány komponenty průmyslového celku a informaci, zda se jedná o nový nebo pouţitý průmyslový celek.
9.3. Rozloţené zásilky
54
157) Za rozloţené zásilky jsou povaţovány přijaté nebo odeslané zásilky zboţí v nesmontovaném nebo v demontovaném (rozebraném) stavu z obchodních nebo dopravních důvodů. Patří sem zboţí, které se zařazuje do jednoho kódu kombinované nomenklatury a které nelze podle jednotlivých částí zasílaných v oddělených zásilkách samostatně ocenit. Do výkazu pro Intrastat se údaje o jednotlivých rozloţených zásilkách, pokud se jejich odeslání nebo přijetí neuskuteční v jednom měsíci, uvádějí souhrnně za referenční období, ve kterém byla odeslána nebo přijata poslední částečná (dílčí) zásilka výrobku v rozebraném stavu. 158) Údaje o časově rozloţených zásilkách se v příslušném řádku do sloupce 11 výkazu podávaném na tiskopisu nebo do datového pole „zvláštní pohyb“ formuláře „Hlášení Intrastatu“, u výkazů předávaných celním úřadům elektronicky, označí kódem „ZR“. I při jednorázovém překročení osvobozujícího prahu z důvodů odeslání anebo přijetí zásilky v rozebraném stavu, lze i k vykázání údajů o této zásilce vyuţít moţnosti podání výkazu pro Intrastat, který se označuje jako „Příleţitostný“. 158a) Při pouţití různých druhů dopravy, různých dodacích podmínek anebo výjimečně i při různém státu odeslání, přijetí i původu jednotlivých dílčích zásilek se do výkazů pro Intrastat vyznačuje kód druhu dopravy a kód druhu dodací podmínky, případně stát odeslání, přijetí nebo původu, odpovídající poslední zásilce. V případě, ţe poslední zásilka zboţí v rozebraném stavu bude dopravována poštou, která zřejmě nemohla dopravovat většinu ostatních dílčích zásilek, vyznačí se do výkazu pro Intrastat ten druh dopravy, který se pouţil u předchozích dílčích zásilek převáţně nebo odpovídá druhu dopravy hlavní části rozebraného výrobku. Ostatní údaje o odeslaných nebo přijatých rozloţených zásilkách se do výkazu pro Intrastat uvádějí stejně jako při odeslání nebo přijetí jiného zboţí, které není zvláštním zboţím, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb.
9.4. Lodě 159) Způsobem uvedeným dále v této části je nutné do výkazů pro Intrastat uvádět údaje o lodi, u které došlo ve sledovaném období k převodu vlastnictví mezi fyzickými nebo právnickými osobami registrovanými jako vlastníci této lodi ve dvou členských státech, jedná –li se o loď pouţívanou pro mořskou přepravu o délce nejméně 12 metrů nebo o bojovou loď a dle dodatečných poznámek 1 a 2 ke kapitole 89 kombinované nomenklatury celního sazebníku Společenství patří do některého z těchto kódů podpoloţek kombinované nomenklatury: 89011010, 89012010, 89013010, 89019010, 89020012, 89020018, 89039110, 89039210, 89040091, 89069010, 89051010 nebo 89059010.
55
160) Do výkazů o přijetí zboţí se uvádějí údaje o lodi, která je převáděna z vlastníka usazeného v jiném členském státě na vlastníka usazeného v ČR. Do výkazů o odeslání zboţí se uvádějí údaje o lodi, která je převáděna z vlastníka usazeného v ČR na vlastníka usazeného v jiném členském státě. Převodem vlastnictví k lodi se rozumí změna registrace jejího vlastnictví. 161) Stejným způsobem se do výkazů pro Intrastat vykazují i údaje o nově vyrobené lodi, která je pořizována v jiném členském státě. Do výkazu o přijetí se potom uvede stát, kde byla loď vyrobena jako stát odeslání. Údaje o nové lodi vyrobené v ČR se uvádějí do výkazu pro odeslání zboţí a členský stát, ve kterém je usazen odběratel takové lodi, se do výkazu pro Intrastat vyznačí jako stát určení. 162) Do Intrastatu je třeba vykázat údaje o převodu vlastnictví k lodi bez ohledu na skutečnost, zda předmětná loď byla skutečně do ČR přivezena nebo se v ní nacházela. 163) Do výkazu pro Intrastat o odeslání nebo přijetí lodě se v souladu s výše uvedenými podmínkami, uvádějí stejným způsobem a ve stejném rozsahu stejné údaje, jako při odeslání nebo přijetí jiného zboţí, které není zboţím zvláštním, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb, ale s těmito výjimkami: - namísto vlastní hmotnosti v kg se vykazuje mnoţství v kusech, - fakturovanou hodnotou se rozumí celková částka, která bude fakturována v případě prodeje či nákupu lodi, sníţená o případné dopravní náklady a pojistné, - jako stát odeslání se do výkazu pro Intrastat o přijetí zboţí uvádí členský stát, ve kterém je usazena fyzická nebo právnická osoba, od které je převáděno vlastnictví lodě na osobu registrující se jako nový vlastník této lodě v ČR, - jako stát určení ve výkazu pro Intrastat o odeslání zboţí se uvádí členský stát, ve kterém je usazena fyzická nebo právnická osoba na níţ se převádí vlastnictví lodě, - do sloupce 11 tiskopisu výkazu, případně do datového pole „zvláštní pohyb“ formuláře „Hlášení Intrastatu“, u výkazů předávaných celním úřadům elektronicky, se uvádí kód zvláštního pohybu „ZP“.
9.5. Letadla 164) Letadlem, o jehoţ přijetí nebo odeslání se do Intrastatu vykazují údaje způsobem popsaným níţe v této části, se rozumí letadlo zařazované do podpoloţky kombinované nomenklatury začínající zleva číslicemi 8802, které je určené pro civilní pouţití leteckou společností nebo pro vojenské pouţití. 165) Do výkazů o přijetí zboţí se uvádějí údaje o letadle, které je převáděno z vlastníka usazeného v jiném členském státě na vlastníka usazeného v ČR. Do výkazů o odeslání zboţí se uvádějí údaje o letadle, které je převáděno z vlastníka usazeného v ČR na vlastníka usazeného v jiném členském státě. Převod vlastnictví k letadlu se pro účely této části rovná registraci jeho vlastnictví. 166) Stejným způsobem se do výkazů pro Intrastat vykazují i údaje o nově vyrobeném letadle, které je pořizováno v jiném členském státě. Do výkazu o přijetí se potom uvede stát, kde bylo letadlo vyrobeno, jako stát odeslání. Údaje o novém letadle vyrobeném v ČR se uvádějí do výkazu pro odeslání zboţí a členský stát, ve kterém je usazen odběratel takového letadla, se do výkazu pro Intrastat vyznačí jako stát určení. 56
167) Do Intrastatu je třeba vykázat údaje o převodu vlastnictví k letadlu bez ohledu na skutečnost, zda bylo skutečně do ČR dopraveno nebo se v ní nacházelo. 168) Do výkazu pro Intrastat se údaje o odeslání nebo přijetí letadla, v souladu s podmínkami uvedenými v této části, uvádějí stejným způsobem stejné údaje jako při odeslání nebo přijetí jiného zboţí, které není zboţím zvláštním, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb, ale s těmito výjimkami: - fakturovanou hodnotou se rozumí samotná vlastní hodnota letadla bez nákladů spojených s jeho případnou dopravou, - jako stát odeslání se do výkazu pro Intrastat o přijetí zboţí uvádí členský stát, ve kterém je usazena fyzická nebo právnická osoba, od které je převáděno vlastnictví letadla na osobu registrující se jako nový vlastník tohoto letadla v ČR, - jako stát určení ve výkazu pro Intrastat o odeslání zboţí se uvádí členský stát, ve kterém je usazena fyzická nebo právnická osoba na níţ se převádí vlastnictví letadla z registrace v ČR, - do sloupce 11 tiskopisu výkazu nebo do datového pole „zvláštní pohyb“ formuláře „Hlášení Intrastatu“, u výkazů předávaných celním úřadům elektronicky, se uvádí kód zvláštního pohybu „ZL“
9.6. Zboţí dodávané do lodí a letadel 169) Za zboţí dodávané do lodí a letadel ve smyslu této kapitoly je povaţováno různé zboţí určené pro posádky a cestující těchto dopravních prostředků, většinou ke spotřebě v průběhu letu nebo plavby. Dále sem patří i výrobky určené pro provoz motorů, strojů a dalších zařízení lodí nebo letadel, například pohonné hmoty, oleje nebo maziva. 170) Další podmínkou pro moţnost vyuţít zjednodušený způsob vykazování údajů do Intrastatu o zboţí dodávaném do lodí a letadel je skutečnost, ţe domovským státem takové lodi nebo letadla je členský stát, ve kterém jsou daná loď nebo letadlo registrovány. 171) Zjednodušeným způsobem je moţné do Intrastatu vykazovat jen údaje o zboţí dodávaném na území ČR do lodí a letadel registrovaných v jiném členském státě. Do výkazu pro Intrastat se údaje o dodání takového zboţí zaznamenávají stejným způsobem, stejné údaje a ve stejném rozsahu jako při odeslání jiného zboţí, které není zboţím zvláštním, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb, ale s těmito výjimkami: - zboţí náleţející do kapitol kombinované nomenklatury 1 aţ 24 se označuje zboţovým kódem 99302400, - zboţí náleţející do kapitoly kombinované nomenklatury 27 se označuje zboţovým kódem 99302700, - zboţí náleţející do jiných kapitol kombinované nomenklatury neţ je 1 aţ 24 a 27 se označuje zboţovým kódem 99309900, - stát určení můţe být vyjádřen kódem „QR“, - není třeba uvádět údaj o vlastní hmotnosti odesílaného zboţí, vyjma zboţí náleţejícího do kapitoly 27 kombinované nomenklatury (vykázaného pod kódem 99302700), u kterého je nutné vlastní hmotnost vykázat, - neuvádí se údaj o mnoţství zboţí v doplňkových měrných jednotkách - je nutné uvést kód zvláštního pohybu „ZZ“ do sloupce 11 tiskopisu výkazu nebo do datového pole „zvláštní pohyb“ formuláře „Hlášení Intrastatu“ u výkazů předávaných celním úřadům elektronicky.
9.7. Zařízení na moři 57
172) V této části dále uvedený zjednodušený postup pro uvádění údajů do výkazu pro Intrastat o přijetí zboţí ze zařízení na moři, nebo o odeslání zboţí na zařízení na moři, je moţný pouze při splnění těchto podmínek: - zařízení na moři, kterým se rozumí zejména těţební a průzkumné plošiny anebo přístroje, musí být instalované na volném moři mimo statistické území jakéhokoliv státu, - domovským státem zařízení na moři musí být členský stát, to znamená, ţe právnická nebo fyzická osoba, která je odpovědná za provozování takového zařízení, musí být usazena v některém členském státě, - odesílané nebo přijímané zboţí musí být určené pro pracovníky (personál) zařízení na moři nebo se musí jednat o zboţí určené pro provoz motorů, strojů a jiného vybavení zařízení na moři. 173) O zboţí odeslaném na zařízení na moři, nebo zpět přijatém z tohoto zařízení, se do výkazu pro Intrastat uvádějí údaje stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání jiného zboţí, které není zboţím zvláštním, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb, ale s těmito výjimkami: - zboţí náleţející do kapitol kombinované nomenklatury 1 aţ 24 se označuje zboţovým kódem 99312400, - zboţí náleţející do kapitoly kombinované nomenklatury 27 se označuje zboţovým kódem 99312700, - zboţí náleţející do jiných kapitol kombinované nomenklatury neţ je 1 aţ 24 a 27 se označuje zboţovým kódem 99319900, - stát odeslání na výkazu pro Intrastat o přijetí zboţí můţe být vyjádřen kódem „QV“, - stát určení u odeslaného zboţí můţe být vyjádřen kódem „QV“, - není třeba uvádět údaj o vlastní hmotnosti odeslaného nebo přijatého zboţí, vyjma zboţí náleţejícího do kapitoly 27 kombinované nomenklatury (vykázaného pod kódem 99312700), u kterého je nutné vlastní hmotnost vykázat, - uvádění údajů o mnoţství zboţí v doplňkových měrných jednotkách je nepovinné, - je nutné uvést kód zvláštního pohybu „ZT“ do sloupce 11 tiskopisu výkazu nebo do datového pole „zvláštní pohyb“ formuláře „Hlášení Intrastatu“ u výkazů předávaných celním úřadům elektronicky.
9.8. Zboţí s opačným směrem platby(např. odpady) 174) Zboţí s opačným směrem platby se pro účely této části příručky rozumí zboţí, za které není odběratelem placeno, ale naopak je za ně od jeho dodavatele inkasováno. Většinou, ne však vţdy, jsou takovým zboţím odpady. Někdy se však můţe jednat o zboţí, které odpadem není (například ojeté pneumatiky určené k protektorování). Odeslání nebo přijetí takového zboţí se do příslušného řádku sloupce 11 výkazu nebo do datového pole „zvláštní pohyb“ formuláře „Hlášení Intrastatu“, u výkazů předávaných celním úřadům elektronicky, označí uvedením kódu „ZO“. 175) S výjimkou fakturované hodnoty se do výkazu pro Intrastat uvádějí ostatní údaje o odeslaném nebo přijatém zboţí s tzv. opačnou platbou stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání nebo přijetí jiného zboţí, které není zboţím zvláštním, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb. Namísto částky fakturované hodnoty se do výkazu pro Intrastat u zboţí s opačným směrem platby uvádí vţdy nula. Poznámka: 58
Odeslání nebo přijetí odpadů (ve smyslu ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech), se kterými se neváže opačný směr platby za zboží (například prodej nebo nákup odpadů za zbytkovou hodnotu) se za zvláštní pohyb zboží označovaný kódem „ZO“ nepovažuje a jeho odeslání nebo přijetí se vykazuje stejně jako u jiného prodávaného nebo nakupovaného zboží. Bezúplatné odeslání nebo přijetí odpadů (ve smyslu ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech), se kterými se tím pádem žádný opačný směr platby za zboží neváže (jsou dodávány zcela zdarma), se za zvláštní pohyb zboží označovaný kódem „ZO“ také nepovažuje a jeho odeslání nebo přijetí se vykazuje stejně jako jiné bezúplatně dodávané zboží a do výkazu pro Intrastat se v takovém případě uvádí s kódem povahy transakce „3“ a s hodnotou, za kterou by se prodávalo nebo nakupovalo, pokud by bylo předmětem prodeje nebo nákupu (většinou je to částka rovnající se zbytkové nebo sběrové hodnotě odpadu) .
9.9 Mořské produkty 176) Mořskými produkty jsou pro účely této kapitoly rybí výrobky, minerály a další pouţitelné mořské produkty. Do výkazu pro Intrastat o odeslání zboţí se uvádějí údaje o mořských produktech vyloţených z mořské lodi registrované v ČR v přístavu jiného členského státu nebo z této lodi získané na loď registrovanou v jiném členském státu. Do výkazu pro Intrastat o přijetí zboţí se uvádějí údaje o mořských produktech získaných lodí registrovanou v ČR z lodě registrované v jiném členském státě. 177) Údaje o odeslaných nebo přijatých mořských produktech se do výkazu pro Intrastat uvádějí stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání nebo přijetí jiného zboţí, které není zboţím zvláštním, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb. Do příslušného řádku sloupce 11 výkazu nebo do datového pole „zvláštní pohyb“ formuláře „Hlášení Intrastatu“, u výkazů předávaných celním úřadům elektronicky, je však třeba navíc uvést kód „ZM“.
9.10 Kosmické lodi 178) Kosmickou lodí se označuje pro účely této kapitoly systém, který je schopen letět za hranice zemské atmosféry. Do výkazu pro Intrastat o odeslání zboţí se vykazují údaje o kosmické lodi odesílané z ČR, pokud zde byla dokončena její výroba. Do výkazu o přijetí zboţí se vykazují údaje o kosmické lodi, stala-li se jejím novým vlastníkem osoba usazená v ČR a toto vlastnictví na ní přešlo od osoby usazené v jiném členském státě, ve kterém byla dokončena výroba kosmické lodi. 179) Údaje o odeslané nebo přijaté kosmické lodi do výkazu pro Intrastat uvádějí stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání nebo přijetí jiného zboţí, které není zboţím zvláštním, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb, ale s těmito výjimkami: - fakturovanou hodnotou odeslané nebo přijaté kosmické lodi je samotná její hodnota bez nákladů spojených s její případnou dopravou, to je tzv. hodnota ze závodu odpovídající dodací podmínce Incoterms „ex work“, - státem určení při odeslání kosmické lodi je členský stát, ve kterém je usazen její nový vlastník, - státem odeslání při přijetí je členský stát, ve kterém byla dokončena výroba kosmické lodi, - je nutné uvést kód „ZK“ do příslušné řádky sloupce 11 tiskopisu výkazu nebo do datového pole „zvláštní pohyb“ formuláře „Hlášení Intrastatu“, u výkazů předávaných celním úřadům elektronicky. 59
9.11. Malé zásilky 180) Malé zásilky odeslaného nebo přijatého zboţí, které je moţné vykazovat do Intrastatu zjednodušeným, dále uvedeným způsobem, jsou zásilky, jejichţ fakturovaná hodnota nepřesahuje 6 000 Kč. Za jednu zásilku je povaţováno zboţí dopravované na jednu přepravní listinu (například jedna poštovní zásilka, jedna celokamiónová zásilka, jednotlivá zásilka ve sběrném kamiónu nebo vagónu apod.). 181) Do výkazu pro Intrastat je moţné uvádět o malých zásilkách odeslaného zboţí pouze tyto údaje: - jednotný společný kód zboţí „99500000“ namísto kódu kombinované nomenklatury, - kód členského státu určení, - výši fakturované hodnoty, - kód „MZ“ do příslušné řádky sloupce 11 tiskopisu výkazu nebo do datového pole „zvláštní pohyb“ formuláře „Hlášení Intrastatu“, u výkazů předávaných celním úřadům elektronicky. 182) Do výkazu pro Intrastat je moţné uvádět o malých zásilkách přijatého zboţí pouze tyto údaje: - jednotný společný kód zboţí „99500000“ namísto kódu kombinované nomenklatury, - kód členského státu odeslání, - výši fakturované hodnoty, - kód „MZ“ do příslušné řádky sloupce 11 tiskopisu výkazu nebo do datového pole „zvláštní pohyb“ formuláře „Hlášení Intrastatu“, u výkazů předávaných celním úřadům elektronicky. 183) Jiné údaje se do řádku výkazu o odeslání nebo o přijetí zboţí s vyznačeným kódem „MZ“ neuvádějí a místo pro jejich vyplnění se ponechává volné. Vyplní-li se do výkazu i u malých zásilek všechny údaje stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání nebo přijetí jiného zboţí, které není zasíláno v malé zásilce, kód „MZ“ se do příslušného řádku sloupce 11 neuvádí a ponechává se prázdný. Údaje o více malých zásilkách dopravovaných v jednom referenčním období do jednoho stejného státu určení nebo z jednoho stejného státu odeslání lze do výkazu o odeslání zboţí nebo o přijetí zboţí za dané referenční období sečíst a vykázat souhrnně do jednoho řádku nebo věty. Například 100 stejných malých zásilek i různých druhů zboţí, kaţdou v hodnotě 5 000 Kč, odeslaných v různých dnech měsíce srpna 2005 do Německa lze vykázat jako zboţí podpoloţky „99500000“ do státu určení „DE“ ve fakturované hodnotě 500 000 s kódem „MZ“.
10. KURZ PRO PŘEPOČET HODNOTY V CIZÍ MĚNĚ 184) Kurzy, které se pouţívají pro přepočet údajů o hodnotě zboţí v cizí měně na koruny české pro uvedení poţadovaných údajů o částkách fakturovaných hodnot do výkazů pro Intrastat, se určují dle ustanovení článků 169-171 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí celní kodex Společenství. Tyto kurzy jsou zveřejňovány na internetových stránkách Generálního ředitelství cel (www.cs.mfcr.cz) v oddíle „Clo online“, v části „Kurzovní lístek“, pod označením „Měsíční kurzy pro výpočet cla a ostatních poplatků“. Kurzovní lístek na stránkách Generálního ředitelství cel je moţné si otevřít i označením 60
přímého odkazu s názvem „Kurz pro přepočet fakturované hodnoty“ na internetových stránkách Českého statistického úřadu v části „Intrastat“. 185) Kurzy pro přepočet hodnot vykazovaných do Intrastatu jsou totoţné s kurzy pro přepočet hodnot v cizí měně na koruny české uváděných do celních prohlášení (JSD) a pouţívají se vţdy tak, jak jsou zveřejněny, to znamená v rozsahu se třemi desetinnými místy. Platnost pouţívaných kurzů se musí rovnat referenčnímu období (kalendářnímu měsíci), za které jsou vykazovány údaje do Intrastatu. Poznámka: Při uvádění údajů do výkazu pro Intrastat začátkem měsíce následujícího po měsíci, který je referenčním obdobím, je proto třeba věnovat pozornost zobrazení platnosti kurzovního lístku v okénkách nad kurzy jednotlivých měn. Příklad: Při vyplňování výkazu pro Intrastat dne 6. března 2008 za referenční období měsíce února 2008 (s údaji o zboží odeslaném a přijatém v únoru 2008) je nutné v okénku nad kurzy jednotlivých měn v kurzovním lístku změnit označení aktuálního měsíce března na měsíc únor a požádat o zobrazení platného kurzu s následnou kontrolou, zda se příslušně změnil nadpis platnosti v horní části kurzovního lístku z měsíce března na únor (za dvojtečkou po nadpisu „Kurzy platné na“). 186) V případě, ţe v průběhu sledovaného období dojde mimořádně ke změně výše zveřejněného kurzu, pouţije se kurz, který byl zveřejněn na internetových stránkách GŘC v den, kdy je třeba příslušný kurz pouţít pro přepočet nebo stanovení fakturované hodnoty s ohledem na evidenci údajů o zboţí, při průběţném nebo konečném vyhotovení výkazu pro Intrastat apod. Pro údaje uváděné do výkazu pro Intrastat se vţdy musí pouţít přepočítací kurz platný pro stejné sledované období, za které jsou vykazována data v příslušném výkazu. Proto při vyhotovování výkazu aţ počátkem měsíce následujícího po sledovaném období, je nutné pouţívat kurz zveřejněný na internetových stránkách GŘC s platností pro poslední den měsíce, který byl sledovaným obdobím. Příklad: Je-li vyhotovován výkaz za měsíc srpen 7. září, použije se kurz s platností do 31. 8. 187) Pouţití přepočítacích kurzů platných pro stejné sledované období, za které jsou vykazována data v příslušném výkazu, je třeba dodrţovat i v případech dodatečných oprav nebo úprav údajů vykazovaných do Intrastatu. Pro tento účel je moţné na internetových stránkách GŘC získat i kurzy z předchozích měsíců.
11. POUŢITÍ KÓDU POVAHY TRANSAKCE „8“ 188) Kódem povahy transakce „8“ se označuje odeslání nebo přijetí stavebního materiálu a zařízení, které jsou součástí dodávky celé stavby a nejsou samostatně fakturovány. To znamená, ţe je pro ně vystavena souhrnná faktura zahrnující celkovou hodnotu zboţí zařazovaného do různých kódů kombinované nomenklatury a dopravovaného většinou ve více zásilkách i v průběhu několika sledovaných období. Jedná se o případy, kdy v rámci jednotlivých druhů zboţí podle kódů kombinované nomenklatury i za jednotlivá sledovaná 61
období nelze ze souhrnné faktury za celý investiční nebo podobný celek určit příslušné hodnotové údaje. 189) Při uvedení kódu povahy transakce „8“ do výkazu pro Intrastat je moţné uvádět údaje o fakturované hodnotě souhrnně pouze za sledované období, ve kterém došlo k částečné nebo úplné úhradě ceny ze souhrnné faktury, případně v kalendářním měsíci nejbliţším takové úhradě, ve kterém zpravodajská jednotka předkládá i výkaz pro Intrastat na odeslání nebo přijetí zboţí, ke kterému se daná transakce vztahuje. Tyto hodnotové údaje je navíc moţné uvést ke kterémukoliv kódu kombinované nomenklatury, kterým je vykazováno odeslání nebo přijetí zboţí z této transakce. U ostatních kódů kombinované nomenklatury a v jiných sledovaných obdobích se uvádějí do výkazů pro Intrastat namísto údajů o hodnotách nuly. 190) Označení kódu transakce „8“ a zjednodušený a souhrnný způsob vykazování hodnot o odeslaném nebo přijatém zboţí nevylučuje současnou moţnost pro kompletní průmyslové celky vyuţít příslušná ustanovení o zvláštních pohybech zboţí se zjednodušených postupem při zařazování komponentů takového celku (viz téţ část 9.2. této příručky). 191) Kódem povahy transakce „8“, se zjednodušeným souhrnným vykazováním údajů o hodnotách zboţí, nelze označovat odeslání nebo přijetí zboţí, pro které je moţné určit hodnotové údaje k uvedení do výkazů pro Intrastat na základě výpočtu ze souhrnné faktury, například podle počtu měrných jednotek daného zboţí, jeho hmotnosti apod.
12. ZMĚNY INTRASTAT
A
OPRAVY
ÚDAJŮ
VE
VÝKAZU
PRO
12.1. Změny ve výkazu před jeho předáním 192) Před předáním výkazu příslušnému celnímu úřadu lze opravu jednoho nebo více chybných údajů provést pouhým přeškrtnutím celého řádku (všech jedenácti sloupců), ve kterém je chybný údaj uveden, a případným doplněním úplného nového řádku nebo řádků se správnými údaji. Jestliţe takto prováděnou opravou dojde ke změně počtu řádků s vykázanými údaji nebo ke změně celkového počtu listů výkazu, je nutné opravit i příslušné údaje v záhlaví dokladu. 193) Oprava údajů v prvním řádku záhlaví výkazu (období, počet řádků nebo pořadové číslo a celkový počet listů) se provádí přeškrtnutím chybných údajů a napsáním nových správných vpravo od vyznačených okének. Opravu ostatních údajů v záhlaví výkazu (např. DIČ zpravodajské jednotky) lze provést pouze zrušením chybného listu a vyhotovením nového se správnými údaji.
12.2. Změny ve výkazu po jeho předání 194) Opravu nepřesných anebo chybných údajů ve výkazu, který byl jiţ předán na předepsaném tiskopisu celnímu úřadu, je moţné provést pouze vyhotovením celého nového výkazu se správnými údaji, který se v pravém horním rohu musí zřetelně označit slovem „OPRAVA“. Opravu výkazu, který byl předán celnímu úřadu na předepsaném tiskopisu, není moţné odesílat elektronicky, ale jen na novém tiskopisu. Nové výkazy se správnými údaji je 62
třeba vyhotovit co nejdříve po zjištění skutečnosti, ţe v předaném dokladu byly chybné nebo nepřesné údaje. Nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se zpravodajská jednotka o nepřesnosti nebo chybě dozvěděla nebo jí zjistila, je povinna předat nový výkaz s označením „OPRAVA“ celnímu úřadu, kterému se dříve předal výkaz chybný, nahrazovaný nyní novým správným. 195) Opravy nepřesných anebo chybných údajů, uvedených do výkazu pro Intrastat odeslaného celnímu úřadu elektronicky, se provádějí změnou údajů nebo jejich zrušením v nesprávném výkazu. Opravený výkaz se elektronicky odesílá pod stejným označením (jménem) jako výkaz původní, který se opraveným výkazem následně automaticky přepíše. Zrušit lze také všechny vykázané údaje a jako opravený výkaz odeslat výkaz prázdný bez údajů o zboţí, ale pod stejným označením (jménem) jako výkaz původní rušený a ten případně nahradit výkazem novým. Doplnění údajů chybějících v jiţ elektronicky odeslaném výkazu pro Intrastat je moţné pouze jejich uvedením do nového výkazu, který se odesílá pod novým označením (jménem). Opravu výkazu pro Intrastat podaného elektronicky nelze provést na tiskopisu, ale je třeba ji odeslat také elektronickým způsobem. 196) Následné opravy údajů ve výkazu pro Intrastat předaném elektronicky je třeba odeslat celnímu úřadu také nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se zpravodajská jednotka o opravované chybě nebo nepřesnosti dozvěděla. 197) S výjimkou údajů o fakturované hodnotě a mnoţství (hmotnosti i v jednotkách mnoţství určených kombinovanou nomenklaturou), není povinné následně opravovat údaje ve výkazech pro Intrastat o odeslaném nebo přijatém zboţí, nepřesahuje-li hodnota zboţí, ke kterému se nesprávný nebo chybějící údaj vztahuje, 500 Kč. To například znamená, ţe se nemusí opravovat ten řádek nebo věta ve výkazu, ve které bude s chybnou nomenklaturou zboţí nebo nesprávným údajem o státu odeslání, původu či určení nebo s chybnou dodací podmínkou, kódem druhu dopravy nebo statistickým znakem stejně jako s chybným kódem zvláštního pohybu deklarováno, i kdyţ třeba souhrnně za více zásilek, zboţí v hodnotě nepřesahující 500 Kč. 198) Dále není třeba opravovat chybné nebo nepřesné údaje o fakturovaných hodnotách zboţí, které byly uvedeny ve výkazu pro Intrastat jiţ předaném celnímu úřadu, pokud za jedno referenční období (kalendářní měsíc) nedojde v těchto hodnotách provedenou opravou k celkové změně ve výkazu o odeslaném zboţí o více jak 5 % nebo ve výkazu o přijatém zboţí o více jak 5 %. Stejně tak je moţné neprovádět opravy hodnotových údajů, nečiní-li celková hodnota opravy provedené za jedno referenční období zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboţí více jak 100 000 Kč. Vysvětlivky: Hodnotový limit 5 % z celkového součtu vykázaných fakturovaných hodnot za příslušné referenční období se počítá zvlášť k výkazu za odeslané zboží a zvlášť k výkazu za přijaté zboží. Za celkovou změnu ve výkazu o odeslaném nebo přijatém zboží je třeba považovat součet všech dodatečných upřesnění a oprav k jakémukoliv údaji o fakturované hodnotě, uvedenému ve výkazu pro Intrastat za příslušné referenční období. Pro určení pětiprocentního limitu není proto rozhodující, zda se vykázané hodnoty mají snížit nebo zvýšit (plusové změny se s mínusovými sčítají). Stejné pravidlo platí i pro limit 100 000 Kč. Stanovené limity 5 % a 100 000 Kč dávají pouze možnost neopravovat nepřesně nebo chybně uvedené údaje o fakturovaných hodnotách odeslaného nebo přijatého zboží. Dodatečná oprava jakéhokoliv nepřesně nebo chybně ve výkazu uvedeného údaje není na závadu. Příklady: 63
1. Zpravodajská jednotka vykáže za měsíc duben 2007 celkem 4 případy odeslání zboží v celkové hodnotě 10 miliónů Kč. V červnu 2007 zjistí, že u prvního případu uvedla chybně hodnotu o 200 tisíc Kč menší a u třetího případu o 200 tisíc větší. Opravu není zatím nutné provádět, protože potřebná změna činí celkem 400 tisíc a nepřesahuje 5 % ( z 10 miliónů = 4%). V září 2007 se na základě dodatečné cenové úpravy určí nová hodnota druhého případu vykázaného v dubnu 2007, která je o 150 tisíc Kč nižší než hodnota původně vykázaná. Vzhledem k tomu, že celkový součet potřebných oprav dubnového výkazu je 550 tisíc a přesahuje 5 % (z 10 mil. = 5,5 %), musí zpravodajská jednotka dodatečně výkaz za duben 2007 opravit. 2. Zpravodajská jednotka vykáže za měsíc květen 2007 údaje o přijatém zboží v celkové hodnotě 200 000 Kč a údaje o odeslaném zboží v celkové hodnotě 150 000 Kč. V návaznosti na dodatečné cenové změny v srpnu 2007 zjistí, že celková hodnota přijatého zboží za květen 2007 měla činit 100 000 Kč (snižuje se o 50 %) a hodnota odeslaného zboží 180 000 Kč. Opravu výkazů za květen 2007 provádět nemusí, protože na žádném ze směru pohybu zboží se vykázaná hodnota nemění o více jak 100 000 Kč. 199) Nemusí se také opravovat výkazy pro Intrastat s chybnými nebo nepřesnými údaji o mnoţství zboţí, nezmění-li se opravou součet vlastní hmotnosti nebo mnoţství v jedné doplňkové měrné jednotce za jedno referenční období o více jak 10 %. 200) Jakékoliv opravy a změny výkazů pro Intrastat předaných celnímu úřadu na předepsaných tiskopisech nebo elektronicky se neprovádějí, není-li je moţné doručit na celní úřad do 30. června roku následujícího po roce, v němţ bylo referenční období s nesprávně vykázanými údaji. Proto například 30. červen 2007 je posledním dnem k předání oprav nepřesných anebo chybných údajů, které byly do Intrastatu vykázány za kterékoliv referenční období roku 2006. 201) Výše uvedený způsob oprav původně vykázaných nepřesných údajů je třeba provést i v případech, kdy jsou mezi kupujícím a prodávajícím následně upřesňovány hodnoty nebo ceny zboţí. Netýká se ale takových cenových změn, které nejsou předmětem oprav základu DPH (například věrnostní odměna povaţovaná jako dar a přiznávaná k dani z příjmu, věrnostní rabat nevztahující se ke konkrétnímu zboţí a jeho dodávkám apod.). 202) Následně opravit původně vykázané údaje o hodnotě zboţí je však třeba při poskytnutí dobropisu (následného sníţení ceny) prodávajícím na základě uznané reklamace vadného plnění kupní smlouvy, třeba z důvodů špatné kvality dodaného zboţí. Dodatečně se ale neopravují ve výkazu pro Intrastat uvedené údaje o zboţí, za které po jeho přijetí nebo odeslání byla v rámci reklamačního řízení vrácena zpět prodávajícím kupujícímu celá uhrazená cena, to znamená, ţe došlo k tzv. úplnému dobropisu, a to bez ohledu na skutečnost, vztahuje-li se takový úplný dobropis na celou zásilku zboţí nebo jen na některou její část. Příklady: 1. Zpravodajská jednotka prodá a odešle v květnu 2008 do Německa 10 strojů, každý v hodnotě 1 milión Kč. V listopadu 2008 uzná reklamaci naprosté nepoužitelnosti 2 kusů z těchto strojů a odběrateli dobropisuje jejich celou hodnotu ve výši 2 miliónů Kč. Protože se jedná o tzv. úplný dobropis, výkaz pro Intrastat za květen 2008 se neopravuje a poskytnutí dobropisu se do Intrastatu nijak nevykazuje. 2. Zpravodajská jednotka prodá a odešle v únoru 2008 na Slovensko 20 strojů, každý v hodnotě 1 milión Kč. V říjnu 2008 uzná reklamaci ne zcela kvalitního provedení 8 kusů těchto strojů a jejich kupujícímu poskytne dodatečně dvaceti procentní slevu z jejich ceny v celkové výši 1,6 miliónů Kč. Zpravodajská jednotka je povinna provést opravu výkazu pro 64
Intrastat za měsíc únor a v tomto výkazu změnit původně uvedenou hodnotu 20 000 000 Kč na 18 400 000 Kč. 202a) Opravy vykázaných hodnotových údajů, při jejich následném upřesnění v případech popsaných v předchozích dvou odstavcích, se samozřejmě nemusí provádět, nedojde-li v těchto hodnotách provedením všech oprav chybných a nepřesných údajů k celkové změně ve výkazu za dané referenční období, zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboţí, o více jak 5% nebo nečiní-li celková částka všech těchto oprav v jednom výkazu více jak 100 000 Kč (viz téţ odstavec 198 této příručky) . 203) Údaje o odeslaném nebo přijatém zboţí se dodatečně neopravují ani v případech, kdy v rámci reklamačního řízení se celá zásilka zboţí nebo i jen její část vrací zpět (zpětné přijetí původně odeslaného nebo zpětné odeslání původně přijatého zboţí se většinou označí kódem transakce „2“). 204) V případě, ţe zpravodajská jednotka s velkou pravděpodobností předpokládá, ţe dojde k následné změně vykazovaných hodnot a v době, kdy vyhotovuje výkaz pro Intrastat jiţ můţe takovou změnu vykalkulovat, můţe se také v zájmu omezení následných oprav rozhodnout, ţe do výkazu za příslušné sledované období uvede rovnou hodnoty předpokládané, a to bez ohledu na výši úhrady provedené v souvislosti s převzetím nebo odesláním zboţí, přiloţenou fakturou apod. V případě, ţe se předpoklad následné úpravy hodnoty neuskuteční nebo bude v jiné výši, neţ jak jí promítla zpravodajská jednotka do příslušného výkazu, musí se původně uvedené údaje s předpokládanými úpravami hodnot opravit podle výše uvedených pravidel na údaje skutečné. Příklad: V kupní smlouvě je uvedeno, že dohodnutá cena zboží za každý dodaný kus se po odebrání více jak jednoho tisíce kusů výrobků v daném roce sníží následně o 10 %. Vzniklý přeplatek na ceně bude odběrateli dodavatelem vrácen. Protože odběratel je přesvědčen, že těchto výrobků letos odebere více jak tři tisíce, může do Intrastatu vykazovat rovnou hodnoty vycházející z ceny o 10 % nižší, i když za výrobky musí platit cenu bez snížení v souladu s fakturami, které jsou na jednotlivé zásilky dodavatelem předkládány. V nepředpokládaném případě neodebrání alespoň tisíce kusů těchto výrobků, a tím nezískání dané cenové výhody, bude muset odběratel údaje uvedené do výkazů pro Intrastat následně opravit na údaje o hodnotách vycházejících z cen nesnížených. 205) Následně se neopravují údaje ve výkazech pro Intrastat a do Intrastatu se vůbec nevykazují následné změny v označených transakcích se zboţím, pokud kód transakce v době uvedení do výkazu byl správný podle předpokladů, ale pozdější nakládání se zboţím těmto předpokladům neodpovídá. Jedná se například o dodatečné dohody a rozhodnutí o nevrácení zboţí po jeho zpracování dle smlouvy nebo o nevrácení zboţí původně určeného k takovému zpracování, o nevrácení zboţí po jeho dlouhodobém skladování na jiném neţ konsignačním či distribučním skladu nebo po jiném dočasném přijetí nebo odeslání k dočasnému pouţití na dobu delší neţ dva roky.
13. ZBOŢÍ VYŇATÉ Z VYKAZOVÁNÍ DO INTRASTATU
65
13.1. Seznam zboţí, o jehoţ odeslání i přijetí se údaje do výkazů pro Intrastat neuvádějí 206) Údaje o odeslání nebo přijetí se neuvádějí do výkazů pro Intrastat, jedná-li se o některé z tohoto zboţí: a)
platební prostředky, které jsou zákonnými platidly a cennými papíry,
b)
měnové zlato,
c)
zboţí pro pomoc v nouzi pro oblasti postiţené katastrofami,
d)
zboţí podléhající diplomatické, konsulární či jiné nebo podobné imunitě,
e)
zboţí pro přechodné pouţití či po něm, při splnění všech následujících podmínek : 1.
není plánováno či uskutečněno ţádné přepracování,
2.
předpokládaná doba přechodného pouţití není delší neţ 24 měsíců,
3.
vývoz-odeslání / dovoz-přijetí nebylo deklarováno jako dodávka / nákup pro účely DPH.
f)
zboţí pouţité jako nosiče informací, jako jsou diskety, počítačové pásky, filmy, plány, audio a video kazety CD-ROMy s uloţeným počítačovým softwarem, jsou-li vyvinuté na zakázku konkrétního klienta, nebo nejsou-li předmětem obchodních transakcí, jakoţ i doplňky předešlých dodávek, např. aktualizace, u kterých není příjemci toto zboţí fakturováno,
g)
za předpokladu, ţe nejsou předmětem obchodní transakce : 1.
reklamní materiál,
2.
obchodní vzorky.
h)
zboţí pro opravu a po ní, a s ní související náhradní díly. Oprava zahrnuje uvedení zboţí do jeho původní funkce a stavu. Cílem operace je prostě udrţení zboţí v provozuschopném stavu; to můţe zahrnovat některé přestavení či vylepšení, které ale ţádným způsobem nemění povahu zboţí,
i)
zboţí dodávané národním ozbrojeným silám mimo statistické území a zboţí obdrţené z jiného členského státu, které bylo dopraveno mimo statistické území národními ozbrojenými silami, jakoţ i zboţí získané či spotřebované na statistickém území členského státu ozbrojenými silami jiného členského státu, které jsou zde usazeny,
j)
odpalovací zařízení kosmických lodí při odeslání-vývozu nebo při přijetí-dovozu během vystřelení do vesmíru a v době vystřelení do vesmíru,
k)
nové dopravní prostředky prodávané fyzickými či právnickými osobami registrovanými k DPH soukromým osobám z ostatních členských států.
13.2. Poznámky k seznamu zboţí vyňatého z povinnosti vykazování do Intrastatu 207) V systému Intrastat se nevykazuje zboţí odeslané do jiného členského státu za účelem provedení placené či neplacené opravy nebo údrţby na tomto zboţí, ani jeho zpětné přijetí, bez ohledu na skutečnost, zda na zboţí oprava nebo údrţba byla nebo nebyla provedena, nebo byla uskutečněna dodávkou zastupitelného zboţí stejného druhu a provedení, tzv. výměnným způsobem. Platí to i pro případy, kdy odeslání zastupitelného zboţí časově 66
předchází přijetí zboţí k opravě nebo údrţbě. Rozhodující také není, jedná-li se o opravu nebo údrţbu prováděnou bezplatně nebo za úhradu, ať uţ finanční, poskytnutím sluţby nebo zboţí. 208) Stejně tak se do výkazů pro Intrastat neuvádějí údaje o zboţí přijatém k placené či bezúplatné opravě nebo údrţbě ani jeho zpětné odeslání, a to bez ohledu na skutečnost, zda oprava nebo údrţba zboţí byla nebo nebyla provedena, nebo se namísto opraveného zboţí vrací zpět zboţí zastupitelné stejného druhu a provedení a oprava nebo údrţba zboţí je tak prováděna tzv. výměnným způsobem. Platí to i pro případy, kdy odeslání zastupitelného zboţí časově předchází přijetí zboţí k opravě nebo údrţbě. Rozhodující také není, jedná-li se o opravu nebo údrţbu prováděnou bezplatně nebo za úhradu, ať uţ finanční, poskytnutím sluţby nebo zboţí. 208a) Za opravu, resp. údrţbu, se povaţuje i takové uvedení zboţí do jeho původního stavu, které zahrnuje drobná vylepšení a změny opravovaného výrobku, například změnu barvy nebo kvality obnovovaného laku, doplnění kvalitnějších olejových, tiskařských a podobných náplní, provedení kvalitnějšího odhlučení. Za opravu nebo údrţbu nelze však povaţovat provedení jakékoliv operace v rámci výroby nového zboţí, například provedení prvního nátěru dosud nenatřené části v rámci výrobního procesu, první naplnění olejovými, tiskařskými nebo podobnými náplněmi při výrobě nového výrobku apod. Poznámka: Pokud se dočasné přijetí nebo odeslání zboží k těmto výrobním operacím realizuje jako provedení práce na věci movité (tzv. zušlechtění), a tím se i nemění vlastník tohoto zboží, do Intrastatu se vykazuje s kódem transakce „4“ jako přijetí nebo odeslání zboží ke zpracování dle smlouvy (vrácení po zpracování s kódem transakce „5“). Příklad: Používáním ztupený nůž z obráběcího stroje dočasně přijatý k jeho nabroušení, aby mohl plnit svoji původní funkci, se do Intrastatu nevykazuje, zatímco obdobný nůž ještě nebroušený, který je dočasně přijatý k prvnímu nabroušení, aby mohl být zamontován do nového obráběcího stroje, se do Intrastatu vykáže s kódem transakce „4“ (broušení je součástí výroby obráběcího stroje). 208b) Pokud je za zboţí, které bylo přijato nebo odesláno k provedení bezúplatné opravy (například v rámci garance), poskytnuto bezplatně náhradní zboţí zcela jiného druhu a provedení, do Intrastatu se jeho dodávka vykázat musí s kódem povahy transakce „1“. 209) Osvobozeny od vykazování do Intrastatu jsou rovněţ s opravami dočasně přijatého nebo odeslaného zboţí související odesílané nebo přijímané náhradní díly, a to jak vracené po výměně, tak i určené pro výměnu nebo jiné pouţití v průběhu prováděné opravy . Naopak přijetí nebo odeslání náhradních dílů, které jsou předmětem prodeje či nákupu, případně jsou bezúplatně odesílány nebo přijímány k provedení oprav na zboţí, které v souvislosti s opravou nebo údrţbou není dočasně odesílané nebo dočasně přijímané, se do Intrastatu vykazovat musí (kód transakce „1“ nebo „3“). 210) Od vykazování do Intrastatu je osvobozeno všechno dočasně odesílané nebo přijímané zboţí určené na výstavy, veletrhy a podobné předváděcí akce s předpokládanou dobou pro vrácení zboţí nepřesahující 2 roky, a to i při jeho zpětném přijetí nebo odeslání. Toto osvobození se samozřejmě týká i výstavních exponátů, ovšem s výjimkou těch, které jsou odesílány nebo přijímány na prodejní výstavy a veletrhy a předpokládá se jejich prodej na takové akci. Údaje o zboţí, u kterého se předpokládá v souvislosti s jeho odesláním nebo přijetím následná změna vlastníka spojená s finančním nebo jiným protiplněním, se do 67
výkazu pro Intrastat uvádějí s kódem transakce „1“. Údaje o odeslání nebo přijetí zboţí pro výstavu nebo veletrh, které se má v průběhu výstavy nebo veletrhu spotřebovat, se do výkazů pro Intrastat uvádějí. 211) Bezúplatné obchodní vzorky (zejména ukázky následně obchodovatelného zboţí určené k předvedení, vyzkoušení, ověření, analýze apod.) jsou všechny od vykazování do Intrastatu osvobozeny. Znamená to, ţe do výkazů pro Intrastat se neuvádějí údaje o přijetí nebo odeslání bezúplatných obchodních vzorků, a to jak v případech, kdy se mění jejich vlastník, tak i při jejich dočasném odeslání nebo přijetí a následném vrácení zpět. Přitom není rozhodující jak budou následně novým vlastníkem bezúplatné obchodní vzorky pouţity (například, zda budou zničeny při zkouškách, budou prodány, budou předváděny, budou vráceny zpět). Proto se do Intrastatu neuvádějí ani údaje o bezúplatném odeslání nebo bezúplatném přijetí bezcenných či úmyslně znehodnocených vzorcích zboţí. Nakupované nebo prodávané obchodní vzorky se však do výkazu pro Intrastat uvádět musejí. 212) Do výkazů pro Intrastat se dále neuvádějí údaje o odeslání a přijetí obalů, které v době, kdy jsou přijímány nebo odesílány mají charakter vratných obalů, to znamená, ţe je předpokládáno nebo dohodnuto jejich vrácení. Za obaly se povaţují například pytle, sáčky, obálky, krabice, lahve, sudy, bedny, latění, ale i cívky a palety. Charakter vratných obalů mají obaly: - určené ke zpětnému přijetí nebo zpětnému odeslání spolu se zboţím, které se do nich zabalí (naplní, navine, naskládá, vloţí atd.), - které jsou zpět odesílány nebo přijímány po jejich vyprázdnění, kdyţ předtím byly přijaty nebo odeslány spolu se zboţím - v nichţ je zabaleno přijímané nebo odesílané zboţí, pokud se předpokládá, ţe po vybalení zboţí by měly být vráceny zpět jejich vlastníkovi. Přitom není rozhodující, zda takové vratné obaly jsou zapůjčovány jejich vlastníkem bezplatně nebo jsou zálohovány nebo dokonce dočasně prodávány s podmínkou, ţe je jejich vlastník následně odkoupí zpět. Na skutečnosti, ţe se do Intrastatu nevykazují obaly, které mají v době jejich přijetí nebo odeslání charakter vratných obalů nic nemění ani skutečnost, ţe k jejich vrácení následně a nepředpokládaně nedojde (například budou prodány za cenu lepší neţ je propadlá záloha za ně). Poznámka: Hodnota obalů, které mají charakter vratného obalu, se nezahrnuje do hodnoty vykazované do Intrastatu o přijatém nebo odeslaném zboží zabaleném v takovém obalu. 212a) Obaly odesílané nebo přijímané jako součást zboţí, u nichţ se nepředpokládá jejich vrácení zpět, to znamená, ţe nemají charakter vratného obalu, se povaţují za součást zboţí, které je v nich zabaleno. Proto se do výkazů pro Intrastat zvlášť neoznačují kódy kombinované nomenklatury a jejich hodnota se zahrnuje do vykazované hodnoty odesílaného nebo přijatého zboţí. Za součást zboţí jsou pro účely uvádění údajů do Intrastatu povaţovány i nevratné obaly, jejichţ hodnota je na příslušné zboţové faktuře uvedena samostatně a jmenovitě, nebo je zjevně součástí zvlášť oceněného balného. Do Intrastatu by se samostatně vykazovaly obaly, zejména pokud by byly předmětem trvalého odeslání nebo přijetí při obchodu s nimi, kdy například zpravodajská jednotka na základě objednávky na nákup palet, tyto palety odesílá a prodává svému obchodnímu partnerovi nebo je přijímá a nakupuje od takového partnera. 213) Z povinnosti vykazovat do Intrastatu je vyňato i pronajaté zboţí, pokud se jedná o zboţí dočasně odesílané nebo dočasně přijímané k tzv. operativnímu (operačnímu) leasingu nebo zboţí dočasně odesílané nebo dočasně přijímané k bezplatnému zapůjčení, pokud se 68
předpokládá, ţe doba takového operačního leasingu nebo zapůjčení nebude delší neţ dva roky. Stejně tak se do Intrastatu, neuvádějí údaje o vrácení takového zboţí po jeho operativním leasingu nebo bezplatném zapůjčení, a to bez ohledu na skutečnost, ţe podmínky dočasného odeslání nebo přijetí byly případně následně změněny (například se termín 18. měsíců dohodnutý pro zapůjčení zboţí v době jeho přijetí následně po roce prodlouţí na 48 měsíců). Do Intrastatu se také nijak nezaznamenává následná změna podmínek dočasného přijetí nebo odeslání zboţí k operativnímu leasingu nebo k bezplatnému zapůjčení na dobu nepřesahující dva roky, na jejichţ základě se zboţí zpět nevrací. Poznámka: Při operativním leasingu se nepředpokládá změna vlastníka pronajatého zboží a po jeho skončení se toto zboží obvykle vrací jeho pronajímateli. Na rozdíl od finančního leasingu, při kterém v souvislosti s převzetím zboží přecházejí na nájemce rizika a výnosy spojené s vlastnictvím pronajatého zboží a na konci trvání smlouvy se nájemce obvykle stává zákonným vlastníkem zboží. 214) Při odeslání nebo přijetí zboţí na dobu delší neţ dva roky k bezplatnému zapůjčení nebo k leasingu jinému neţ je leasing finanční, je třeba údaje o takovém zboţí do Intrastatu vykázat a transakci označit kódem „9“ (viz téţ část 16 této příručky). 215) Zboţí dočasně odeslané nebo dočasně přijaté za účelem poskytnutí sluţby skladování do jiného neţ konsignačního, distribučního, centrálního a podobného prodejního skladu (viz část 16 této příručky), se do výkazů pro Intrastat zaznamenává pouze tehdy, má-li být doba uskladnění delší neţ dva roky a označuje se kódem transakce „9“. Do Intrastatu se proto nevykazují údaje o dočasném odeslání nebo dočasném přijetí zboţí na předpokládanou dobu nepřesahující 2 roky, pokud účelem takového dočasného odeslání nebo přijetí zboţí je pouhé poskytnutí nebo přijetí sluţby jeho skladování. Do Intrastatu se neuvádějí ani údaje o zpětném vrácení tohoto zboţí, ani se dodatečně do Intrastatu nezaznamenává skutečnost, ţe se předpokládaná doba uskladnění následně prodlouţila na více jak dva roky nebo se zboţí zpět nevrací, protoţe se prodá nebo odkoupí, dojde k jeho zničení nebo se jinak změní podmínky dočasného odeslání nebo přijetí takového zboţí. 216) Do výkazů pro Intrastat se neuvádějí údaje o zboţí, které bylo dočasně odesláno nebo přijato k provedení prací nebo k výkonu povolání, aniţ by změnilo svého vlastníka, pokud se předpokládá zpětné přijetí nebo odeslání takového zboţí nejpozději do dvou let (například odeslání nářadí a měřících přístrojů, které si s sebou veze mechanik k provedení prací). Dočasně odeslání nebo přijetí zboţí určeného k provedení prací nebo k výkonu povolání na dobu delší neţ dva roky (například zemní stroj pouţívaný při stavbě v jiném členském státě) se do Intrastatu zaznamenává s kódem transakce „9“, stejně jako i zpětné přijetí a zpětné odeslání takového zboţí. 217) Z trvale odesílaného nebo přijímaného zboţí, které mění svého vlastníka, se do Intrastatu nezaznamenávají údaje o bezúplatně poskytovaném nebo obdrţeném reklamním materiálu, jako jsou návody k pouţití, ceníky, plakáty a podobné předměty určené výlučně pro reklamu a bezúplatně odesílané nebo bezúplatně přijímané propagační předměty (věci, většinou menší hodnoty, které mají svoji vlastní uţitnou hodnotu, ale současně propagují nějaký výrobek, sluţbu, to znamená, ţe jsou opatřeny nějakým nápisem, vyobrazením apod.). Vyňaté z povinnosti vykazování do Intrastatu je však pouze ten bezúplatně odesílaný nebo bezúplatně přijímaný reklamní nebo propagační předmět, jehoţ pořizovací hodnota bez DPH za jeden kus nepřesahuje 500 Kč.
69
218) Do Intrastatu se nevykazuje ani prodej nového dopravního prostředku osobám nezaregistrovaným ani neidentifikovaným k DPH z jiného členského státu. Poznámka: Novým dopravním prostředkem se pro účely nevykazování údajů o jeho prodeji do Intrastatu rozumí pozemní motorové vozidlo prodané do 6 měsíců ode dne jeho prvního uvedení do provozu, má-li najeto méně než 6000 km, loď prodaná do 3 měsíců ode dne jejího prvního uvedení do provozu, má-li najeto méně než 100 hodin nebo letadlo prodané do 3 měsíců ode dne jeho prvního uvedení do provozu, má-li nalétáno méně než 40 hodin. 219) Přijetí nebo odeslání software (programové vybavení) se do Intrastatu vykazuje pod poloţkou hardware (počítačové vybavení) nebo pod zboţovou podpoloţkou mobilního nosiče informací, jako je například DVD, CD-ROM, disketa, páska, kazeta, film, plány apod. Pod poloţkou hardware se software vykazuje, je-li v něm nahrán a ovlivňuje tak hodnotu počítačového vybavení. Dále se do Intrastatu uvádějí údaje o odeslání nebo přijetí software, který je předmětem obchodní transakce (je poskytnutý za úhradu) a přitom se jedná o software běţně obchodovatelný, nevytvořený na zakázku odběratele. V takovém případě se do Intrastatu vykáţe zboţový kód příslušného nosiče (DVD, CD atd.) a hodnota tohoto nosiče zvýšená o hodnotu prodávaného nebo nakupovaného software. 220) Odeslaný nebo přijatý software se proto do Intrastatu vůbec nevykazuje, je-li zasílán elektronickým přenosem dat nebo se jedná o software vyhotovený na zakázku odběratele, a to bez ohledu na skutečnost, jsou-li takové software dodávány bezúplatně nebo za úhradu. Stejně tak se do Intrastatu nevykazuje odeslání nebo přijetí jakéhokoliv software dodávaného bezúplatně i software poskytovaného za úhradu, je-li jenom programovým vybavením inicializujícím software jiţ zabudovaný v hardware. Do Intrastatu je tak třeba uvádět zejména údaje o odeslání nebo přijetí těch přenosných nosičů informací (DVD, CD, disketa, páska kazeta apod.), na nichţ jsou nahrány audiovisuální nahrávky, filmy, běţně a obecně dodávané programové vybavení apod. a jsou současně předmětem všeobecného obchodu, to znamená, ţe jsou za úplatu, ale nejsou vyhotoveny na zakázku konkrétního odběratele. 221) Podobně jako software se do Intrastatu vykazuje i odeslání nebo přijetí plánů a projektů nahraných na elektronických nosičích informací nebo vyhotovených na jiných takových nosičích, například vytištěné na papíře. Proto se do Intrastatu nevykazují plány a projekty odesílané nebo přijímané v papírové formě, jsou-li vyhotovené na zakázku odběratele, a to bez ohledu na skutečnost, jsou-li takové software dodávány bezúplatně nebo za úhradu a všechny takové plány nebo projekty, za které není jejich dodavateli poskytována ţádná úhrada (jsou dodávány bezplatně). Běţně obchodovatelné takové plány, projekty a výkresy odeslané nebo přijaté za úplatu, ale nezhotovené na zakázku odběratele, se vykazují do Intrastatu pod příslušným zboţovým kódem kapitoly 49 kombinované nomenklatury. 222) Informace odesílané nebo přijímané jinak neţ na přenosných nosičích informací popsaných výše v odstavcích 219 aţ 221 (například přenášené po sítích), nejsou věcí, které je přidělen zboţový kód kombinované nomenklatury (nejsou věcí movitou ani elektrickou energií) a do výkazu pro Intrastat se proto nezaznamenávají, stejně jako pouhé finanční transakce nebo sluţby, s nimiţ není přímo spojeno odeslání nebo přijetí zboţí.
70
14. VYKAZOVÁNÍ ODESLÁNÍ A PŘIJETÍ ELEKTRICKÉ ENERGIE A PLYNU 223) Údaje o odeslání nebo přijetí elektrické energie nebo plynu je povinna do Intrastatu vykazovat osoba, která je povinná přiznávat k DPH pořízení tohoto zboţí z jiného členského státu nebo jeho dodání do takového státu. Zpravodajskou jednotkou, která vykazuje odeslání nebo přijetí elektrické energie nebo plynu do Intrastatu, je proto ta osoba, která prodává elektřinu nebo plyn kupujícímu z jiného členského státu nebo nakupuje elektřinu nebo plyn od prodávajícího z jiného členského státu. 224) Referenční období, za které zpravodajská jednotka vykazuje přijetí nebo odeslání elektřiny či plynu do Intrastatu, se rovná kalendářnímu měsíci, ve kterém jí vznikla povinnost přiznat uskutečnění dodání zboţí do jiného členského státu nebo přiznat DPH při pořízení elektřiny nebo plynu z takového státu.
15. VYKAZOVÁNÍ ÚDAJŮ O ODESLÁNÍ A PŘIJETÍ ZBOŢÍ S INSTALACÍ NEBO MONTÁŢÍ 225) Do výkazů pro Intrastat se uvádějí i údaje o zboţí, které je odesíláno nebo přijímáno s instalací nebo montáţí. Do vykazované fakturované hodnoty takového zboţí se zahrnuje cena za instalaci nebo montáţ, pokud také společně s hodnotou zboţí tvoří jednotný základ DPH. Cena za instalaci nebo montáţ odesílaného nebo přijímaného zboţí se do jeho fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu nezapočítává, jsou-li tyto zboţové operace v přiznání k DPH vykazovány odděleně jako přijaté nebo poskytnuté sluţby a pořízené nebo dodané zboţí.
16. VYKAZOVÁNÍ ÚDAJŮ O ODESLÁNÍ A PŘIJETÍ ZBOŢÍ NA KONSIGNAČNÍ A PODOBNÉ SKLADY A NA LEASING 226) Přijetí nebo odeslání zboţí na operativní leasing, jehoţ předpokládaná doba není delší neţ dva roky, se do Intrastatu vůbec nevykazuje (viz téţ část 13 této příručky). Přijetí nebo odeslání zboţí na operativní leasing s předpokládanou dobou jeho trvání delší neţ dva roky se do Intrastatu uvádí s kódem povahy transakce „9“. Fakturovanou hodnotou vykazovanou do Intrastatu při přijetí nebo odeslání zboţí na operační leasing delší neţ dva roky je hodnota pronajímaného zboţí, která se předpokládá jako dosaţitelná při jeho prodeji nebo koupi, pokud by k němu došlo v době převzetí nebo odeslání zboţí k operativnímu leasingu. Při operativním leasingu se nepředpokládá v souvislosti s ním změna vlastníka pronajatého zboţí a po jeho skončení se pronajaté zboţí obvykle vrací jeho pronajímateli. 227) Stejná pravidla jako pro vykazování údajů do Intrastatu při operativním leasingu platí i pro uvádění údajů do výkazů pro Intrastat o zboţí dočasně přijatém nebo odeslaném v souvislosti s jeho bezplatným zapůjčením. To znamená, ţe zboţí zapůjčené 71
s předpokladem, ţe doba výpůjčky nepřesáhne dva roky se do Intrastatu vůbec nevykazuje a zboţí zapůjčované na dobu delší se do výkazu pro Intrastat uvede s kódem transakce „9“ a s hodnotou, za kterou by se prodalo nebo nakoupilo. 228) Zpětné odeslání nebo přijetí zboţí po skončení jeho operativního leasingu nebo bezplatného zapůjčení se do Intrastatu nevykazuje, pokud se nevykazovalo ani jeho přijetí nebo odeslání k tomuto leasingu nebo zapůjčení (nepředpokládala se doba delší neţ dva roky). Zboţí, vracené po operativním leasingu nebo zapůjčení, které bylo při zahájení těchto operací vykázáno do Intrastatu s kódem transakce "9“ se opět uvede do výkazu pro Intrastat s kódem transakce „9“ a se stejnou hodnotou, jaká byla vykázána při jeho přijetí nebo odeslání k operativnímu leasingu nebo zapůjčení. 229) Změní-li se po vykázání údajů do Intrastatu o přijetí nebo odeslání zboţí k operativnímu leasingu nebo bezplatnému zapůjčení podmínky dané operace (například se zkrátí doba pronájmu nebo zápůjčky, rozhodne se o prodeji či nákupu zboţí bez jeho vrácení zpět nebo dojde ke změně operativního leasingu na leasing finanční), do výkazu pro Intrastat se takové dodatečné změny jiţ nijak nepromítají. 230 Přijetí nebo odeslání zboţí na finanční leasing se, bez ohledu na jeho předpokládanou dobu trvání, do Intrastatu vykazuje vţdy, a to s kódem povahy transakce „1“ za referenční období skutečného přijetí nebo odeslání zboţí a s hodnotovými údaji, které vycházejí z ceny zboţí předpokládané v době tohoto přijetí nebo odeslání. 231) Následná změna vlastníka zboţí po skončení finančního leasingu se jiţ do Intrastatu nevykazuje. Nemění se ani původně vykázaná hodnota zboţí přijatého nebo odeslaného k finančnímu leasingu, byla-li při jeho ukončení a změně vlastníka předmětného zboţí dosaţena cena jiná a zboţí se tak vlastně prodalo za cenu niţší nebo vyšší neţ byla ta, na jejímţ základě se určila fakturovaná hodnota při přijetí nebo odeslání zboţí. Fakturovanou hodnotou vykazovanou do Intrastatu při přijetí nebo odeslání zboţí na finanční leasing je stejně jako u operativního leasingu hodnota pronajímaného zboţí, která se předpokládá jako dosaţitelná při jeho prodeji nebo koupi, pokud by k němu došlo v době převzetí nebo odeslání zboţí k pronájmu. Při finančním leasingu se na konci trvání smlouvy o něm, nájemce obvykle stává zákonným vlastníkem zboţí. Při převzetí zboţí k finančnímu leasingu přebírá nájemce od pronajímatele obvykle také rizika a výnosy spojené s vlastnictvím pronajatého zboţí. 232) Zboţí přijaté nebo odeslané ke skladování v konsignačním, centrálním, distribučním a podobném skladu, ze kterého by se mělo později nakupovat nebo prodávat, se do výkazů pro Intrastat vykazuje s kódem povahy transakce „1“. Jeho fakturovanou hodnotou uváděnou do Intrastatu je hodnota, za kterou se předpokládá, ţe by se zboţí v době jeho přijetí nebo odeslání do příslušného skladu nakoupilo nebo prodalo. 233) Následná změna vlastníka zboţí po skončení skladování v konsignačním a podobném prodejním skladu (tzv. realizace) se jiţ do Intrastatu nevykazuje, stejně jako se nemění původně vykázaná hodnota zboţí přijatého nebo odeslaného k umístění do takového skladu, i kdyţ byla následně při ukončení skladování a změně vlastníka předmětného zboţí dosaţena cena jiná a zboţí se tak vlastně prodalo za cenu niţší nebo vyšší neţ byla ta, na jejímţ základě se určila fakturovaná hodnota při přijetí nebo odeslání zboţí. Vrácení zboţí po jeho uskladnění v některém z výše uvedených skladů zpět, například z důvodů, ţe se obchod s ním nezdařil, se do Intrastatu vykazuje s kódem povahy transakce „2“ a se stejnou hodnotou, jaká byla do Intrastatu vykázána při jeho přijetí nebo odeslání na sklad.
72
234) Pokud si však zboţí přijímá nebo odesílá (přemísťuje) z jiného nebo do jiného členského státu sám vlastník tohoto zboţí, který je zaregistrován k DPH jak v ČR, tak i ve státě odeslání nebo ve státě přijetí, do výkazu pro Intrastat se taková operace vykazuje s kódem transakce „9“. To platí i pro případy, ţe své přijaté zboţí bude jeho vlastník následně v ČR prodávat a tuzemskému kupujícímu bude vystavovat daňový doklad pro přiznání k DPH se svým českým DIČ nebo bude odeslané zboţí v jiném členském státě prodávat a dodávat kupujícímu z tohoto státu s vystavením daňového dokladu s DIČ přiděleným příslušnými orgány státu určení. Poznámka: Jedná se o případy, kdy odeslání nebo přijetí zboží není přímo spojeno se změnou vlastnictví k němu a zpravodajská jednotka si vlastně daňový doklad vyhotovuje na sebe sama s DIČ přiděleném v ČR a DIČ přiděleném v jiném členském státě.
17. PŘECHODNÉ A VŠEOBECNÉ POZNÁMKY 235) Jak jiţ bylo uvedeno, součástí fakturované hodnoty odeslaného i přijatého zboţí uváděné do výkazu pro Intrastat není DPH. V případech, kdy je na faktuře nebo proforma faktuře uveden takový kód dodací podmínky, kterému neodpovídá fakturovaná hodnota (například u dodací podmínky EXW je prodávajícím fakturována kupujícímu i cena za dopravu), je třeba ověřit jak správnost uvedených cen, tak i vyznačení pouţité dodací podmínky a výši fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu sjednotit s hodnotou, která byla základem DPH. 236) Obsahují-li průvodní doklady nebo doklady náleţející k přijatému zboţí, vyhotovené obchodním partnerem zpravodajské jednotky, nehodnověrné nebo kupní smlouvě neodpovídající informace o zboţí a obchodní operaci s ním, není moţné je pouţít jako podklad pro uvedení údajů do výkazu pro Intrastat. Příklady: 1. Je-li dodacím listu k zásilce bezúplatně přijatého zboží uvedena namísto ceny tohoto zboží nula nebo je zde vyznačena prokazatelně jen symbolická hodnota (např. 1 EUR), do výkazu pro Intrastat je nutné uvést skutečnou hodnotu zboží, která odpovídá jeho ceně, kterou by mělo v případě, že by bylo předmětem nákupu nebo prodeje. 2. Obchodní partner zpravodajské jednotky, která si sama na vlastní riziko obstarává a hradí dopravu zboží z výrobního závodu prodávajícího ve státě odeslání, uvede do dodavatelské faktury kód dodací podmínky Incoterms „DDU“. Do výkazu pro Intrastat se tento kód uvést nemůže, protože je prokazatelně chybný a neodpovídající použitým dodacím podmínkám. 237) Zboţí, které je vracené a vykázané zejména pod kódy transakcí „2“ nebo „5“ musí být vykázáno pod stejnými kódy transakcí i v případech, kdy takové vrácení zboţí například prodávající neuzná, zboţí jen opraví a zašle je zpět jeho odběrateli. Příklad: Zboží bylo původně prodáno do jiného členského státu a vykázáno do Intrastatu jako zboží odeslané s kódem transakce „1“. Jeho vrácení do ČR s předpokladem, že odběrateli budou vráceny zaplacené peníze nebo mu bude zboží vyměněno za nové náhradní, se vykáže do Intrastatu na přijetí zboží s kódem transakce „2“. Po zjištění, že reklamace byla neoprávněná 73
a zboží bude opět zasláno jeho odběrateli nebo jestliže bylo možné reklamaci vyřídit pouhou opravou vráceného zboží, se opětné odeslání zboží odběrateli vykáže do Intrastatu o odeslání pod stejným kódem transakce, pod jakým bylo zboží vráceno („2“). 238) Naopak u vraceného zboţí, u kterého se předpokládalo, ţe bude opraveno, a proto do výkazu pro Intrastat se jeho dočasné přijetí k opravě vůbec nevykázalo, se nevykazuje ani zboţí odeslané jako náhradní za takto vrácené k opravě a kaţdopádně se neprovádějí ţádné dodatečné opravy výkazů na původní dodání i vrácení zboţí. 239) Podle vyhlášky č. 201/2005 Sb., o statistice vyváţeného a dováţeného zboţí a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropského společenství, ve znění vyhlášky č. 563/2006 Sb. a podle této příručky se vyhotovují výkazy pro Intrastat počínaje referenčním obdobím, kterým je leden 2008. 240) Opravy chybných, nepřesných a nadbytečných údajů nebo dodatečné doplnění chybějících údajů ve výkazech za referenční období roku 2007 se provádějí do 30. 6. 2008.
74
PŘÍLOHA č. 1
SEZNAM KÓDŮ STÁTŮ Název země
VG
Britské Panenské ostrovy
Afghánistán
BN
Brunej Darussalam
AL
Albánie
BG
Bulharsko
DZ
Alžírsko
BF
Burkina Faso
AS
Americká Samoa
BI
Burundi
VI
Americké Panenské ostrovy
XC
Ceuta
AD
Andorra
CK
Cookovy ostrovy
AO
Angola
TD
Čad
AI
Anguilla
ME
Černá Hora
AQ
Antarktida
CZ
Česká republika
AG
Antigua a Barbuda
CN
Čína
AR
Argentina
DK
Dánsko
AM
Arménie
DM
Dominika
AW
Aruba
DO
Dominikánská republika
AU
Austrálie
DJ
Džibutsko
AZ
Ázerbájdžán
EG
Egypt
BS
Bahamy
EC
Ekvádor
BH
Bahrajn
ER
Eritrea
BD
Bangladéš
EE
Estonsko
BB
Barbados
ET
Etiopie
BE
Belgie
FO
Faerské ostrovy
BZ
Belize
FK
Falklandy
BY
Bělorusko
FJ
Fidži
BJ
Benin
PH
Filipíny
BM
Bermudy
FI
Finsko
BT
Bhútán
FR
Francie
BO
Bolívie
TF
Francouzská jižní území
BA
Bosna a Hercegovina
PF
Francouzská Polynésie
BW
Botswana
GA
Gabon
BV
Bouvetův ostrov
GM
Gambie
BR
Brazílie
GH
Ghana
IO
Britské indickooceánské území
GI
Gibraltar
GD
Grenada
Kód AF
GL
Grónsko
KI
Kiribati
GE
Gruzie
CC
Kokosové ostrovy
GU
Guam
CO
Kolumbie
GT
Guatemala
KM
Komory
GN
Guinea
CG
Kongo
GW
Guinea-Bissau
CD
Kongo, demokratická republika
GY
Guyana
KR
Korea
HT
Haiti
KP
Korea, lidově demokratická republika
HM
XK
Kosovo
HN
Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy Honduras
CR
Kostarika
HK
Hongkong
CU
Kuba
CL
Chile
KW
Kuvajt
HR
Chorvatsko
CY
Kypr
IN
Indie
KG
Kyrgyzstán
ID
Indonésie
LA
Laos
IQ
Irák
LS
Lesotho
IR
Írán
LB
Libanon
IE
Irsko
LR
Libérie
IS
Island
LY
Libye
IT
Itálie
LI
Lichtenštejnsko
IL
Izrael
LT
Litva
JM
Jamajka
LV
Lotyšsko
JP
Japonsko
LU
Lucembursko
YE
Jemen
MO
Macao
ZA
Jihoafrická republika
MG
Madagaskar
GS
HU
Maďarsko
MK
Makedonie
JO
Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy Jordánsko
MY
Malajsie
KY
Kajmanské ostrovy
MW
Malawi
KH
Kambodža
MV
Maledivy
CM
Kamerun
ML
Mali
CA
Kanada
MT
Malta
CV
Kapverdy
MA
Maroko
QA
Katar
MH
Marshallovy ostrovy
KZ
Kazachstán
MU
Mauricius
KE
Keňa
MR
Mauritánie
CI
Pobřeží slonoviny
YT
Mayotte
PL
Polsko
XL
Melilla
PT
Portugalsko
UM
Menší odlehlé ostrovy USA
AT
Rakousko
MX
Mexiko
GQ
Rovníková Guinea
FM
Mikronésie
RO
Rumunsko
MD
Moldavsko
RU
Rusko
MN
Mongolsko
RW
Rwanda
MS
Montserrat
GR
Řecko
MZ
Mosambik
PM
Saint Pierre a Miquelon
MM
Myanmar
SV
Salvador
NA
Namibie
WS
Samoa
NR
Nauru
SM
San Marino
DE
Německo
SA
Saúdská Arábie
NP
Nepál
SN
Senegal
QU
Neznámá země původu
MP
Severní Mariany
NE
Niger
SC
Seychely
NG
Nigérie
SL
Sierra Leone
NI
Nikaragua
SG
Singapur
NU
Niue
SK
Slovensko
AN
Nizozemské Antily
SI
Slovinsko
NL
Nizozemsko
SO
Somálsko
NF
Norfolk
AE
Spojené arabské emiráty
NO
Norsko
GB
Spojené království
NC
Nová Kaledonie
US
Spojené státy
NZ
Nový Zéland
LK
Srí Lanka
PS
Okupované palestinské území
XS
Srbsko
OM
Omán
CF
Středoafrická republika
PK
Pákistán
SD
Súdán
PW
Palau
SR
Surinam
PA
Panama
SH
Svatá Helena
PG
Papua Nová Guinea
LC
Svatá Lucie
PY
Paraguay
KN
Svatý Kryštof a Nevis
PE
Peru
VA
Svatý stolec
PN
Pitcairn
ST
Svatý Tomáš
VC
Svatý Vincenc a Grenadiny
TC
Turks a Caicos
SZ
Svazijsko
TV
Tuvalu
SY
Sýrie
UG
Uganda
SB
Šalamounovy ostrovy
UA
Ukrajina
ES
Španělsko
UY
Uruguay
SE
Švédsko
UZ
Uzbekistán
CH
Švýcarsko
CX
Vánoční ostrov
TJ
Tádžikistán
VU
Vanuatu
TZ
Tanzanie
VE
Venezuela
TH
Thajsko
VN
Vietnam
TW
Tchaj-wan
TL
Timor-Leste
TG
Togo
WF
Wallis a Futuna
TK
Tokelau
ZM
Zambie
TO
Tonga
ZW
Zimbabwe
TT
Trinidad a Tobago
QU
Neznámá země původu
TN
Tunisko
QV
Zvláštní zboží – zařízení na moři
TR
Turecko
QR
TM
Turkmenistán
Zvláštní zboží - zboží dodávané do lodí a letadel
PŘÍLOHA č. 2
KÓDY KRAJŮ 10 - Hl. město Praha 20 - Středočeský kraj 31 - Jihočeský kraj 32 – Plzeňský kraj 41 – Karlovarský kraj 42 – Ústecký kraj 51 – Liberecký kraj 52 – Královéhradecký kraj 53 – Pardubický kraj 61 – Vysočina 62 – Jihomoravský kraj 71 – Olomoucký kraj 72 – Zlínský kraj 80 – Moravskoslezský kraj 99 – neznámý nebo mimo ČR
PŘÍLOHA č. 3
KÓDY POVAHY TRANSAKCE 1 - Transakce zahrnující skutečné nebo zamyšlené převody vlastnictví za protiplnění (finanční nebo jiné) - kromě obchodních operací označených kódy 2, 7 a 8 2 - Vrácení zboţí z původní transakce označené kódem 1, náhrada zboţí zdarma, bezplatná výměna zboţí 3 - Transakce, které nejsou přechodné povahy (nejedná se o dočasné přijetí nebo odeslání), zahrnující převod vlastnictví zboţí bez finančního nebo jiného protiplnění (bezúplatné přijetí s převodem vlastnických práv) 4 - Transakce, kromě těch, které se označují kódem 7, jejichţ účelem je zpracování na základě smluvního vztahu (přijetí nebo odeslání zboţí k provedení zpracovatelských operací podle smluv o aktivním nebo pasivním zušlechtění), při kterých zpracovatelskou operací není oprava (placené i neplacené) nebo údrţba zboţí. 5 - Transakce prováděné po zpracování podle smlouvy, kterým nebyla oprava nebo údrţba zboţí ani operace označená kódem 7 (přijetí zboţí po jeho pasivním zušlechtění nebo odeslání po jeho aktivním zušlechtění, při kterém zpracovatelskou operací nebyla oprava nebo údrţba) 6 -Transakce pro národní účely. V ČR se tento kód transakce do výkazu pro Intrastat o přijatém nebo odeslaném zboţí neuvádí. 7 - Transakce podle společných obranných projektů nebo jiných společných mezivládních výrobních programů (např. Airbus). V ČR se tento kód transakce do výkaze pro Intrastat o odeslaném zboţí neuvádí. 8 - Dodávka stavebních materiálů a zařízení pro práce, které jsou součástí obecné stavební nebo inţenýrské smlouvy (všeobecné dodavatelské smlouvy) 9 - Ostatní obchodní operace (transakce)
PŘÍLOHA č. 4
KÓDY DODACÍCH PODMÍNEK CPT - přeprava placena do CIP – přeprava a pojištění placeny do CFR – náklady a přepravné placeny do CIF – náklady, pojištění a přepravné DAF – s dodáním na hranici DEQ – s dodáním z nábřeţí DES – s dodáním z lodi DDU – s dodáním clo neplaceno DDP – s dodáním clo placeno EXW – ze závodu FAS – vyplaceně k boku lodi FOB – vyplaceně loď FCA –vyplaceně dopravci XXX – jiná dodací podmínka neţ výše neuvedená
PŘÍLOHA č. 5
KÓDY DRUHŮ DOPRAVY 2 - Ţelezniční doprava (včetně kamionů na nákladním vagónu) 3 - Silniční doprava 4 - Letecká doprava 5 - Poštovní zásilky 7 - Pevná přepravní zařízení (např. potrubí a vedení) 8 - Vnitrozemská říční doprava 9 - Vlastní pohon
PŘÍLOHA č. 6
SEZNAM SLEDOVANÝCH DRUHŮ ZBOŢÍ Kód a název poloţky kombinované nomenklatury
Statistický kód a název sledovaného druhu zboţí
Kapitola 22 22071000 Ethylalkohol nedenaturovaný s obsahem alkoholu 80% obj. nebo více
10 90
22072000 Ethylalkohol a destiláty, denaturované, s jakýmkoliv obsahem alkoholu
10
90
Ethylalkohol nedenaturovaný s obsahem alkoholu 80% obj. nebo více pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů Ethylalkohol nedenaturovaný s obsahem alkoholu 80% obj. nebo více pro jiné pouţití neţ pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů
Ethylalkohol a destiláty, denaturované, s jakýmkoliv obsahem alkoholu pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů Ethylalkohol a destiláty, denaturované, s jakýmkoliv obsahem alkoholu pro jiné pouţití neţ pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů Kapitola 27
27101121 Lakový benzin (White spirit)
10 20 90
27101125 Speciální druhy benzinu, ostatní
10 20
Lakový benzin jako komponenta pro výrobu motorových benzínů Lakový benzin jako komponenta pro výrobu motorové nafty Lakový benzin pro jiné pouţití neţ jako komponenta pro výrobu motorových paliv
Benzin speciální, ostatní jako komponenta pro výrobu motorových benzínů Benzin speciální, ostatní jako komponenta pro výrobu
90
27101141 Motorový benzin, ostatní, o obsahu olova nepřesahujícím 0,013 g/l, s oktanovým číslem (OČVM) 10 nižším než 95 20
27101190 Ostatní lehké oleje
10 20 90
27101929 Střední oleje pro jiné účely, ostatní
10 20 91 99
27101941 Těžké oleje plynové, pro jiné účely, obsah síry do 0,05% hmotnostních
30
51 91 99
motorové nafty Benzin speciální, ostatní pro jiné pouţití neţ jako komponenta pro výrobu motorových paliv
Motorový benzin ostatní s obsahem olova do 0,013 g/l, s oktanovým číslem do 95 bez přísad Motorový benzin ostatní s obsahem olova do 0,013 g/l, s oktanovým číslem do 95 s přísadami proti zatloukání ventilů Ostatní lehké oleje jako komponenta pro výrobu motorových benzínů Ostatní lehké oleje jako komponenta pro výrobu motorové nafty Ostatní lehké oleje pro jiné pouţití neţ jako komponenta pro výrobu motorových paliv
Střední oleje pro pohon nebo výrobu směsí paliv pro pohon motorů Střední oleje pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla Střední oleje s funkčními přísadami29) Střední oleje pro jiné pouţití neţ pro pohon, výrobu motorových paliv nebo výrobu tepla
Těţké oleje plynové pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, obsah síry do 0,05 % hmotnostních Těţké oleje plynové pro pohon nebo výrobu směsí paliv pro pohon motorů, obsah síry do 0,05 % hmotnostních Těţké oleje plynové s funkčními přísadami29), obsah síry do 0,05 % hmotnostních Těţké oleje plynové pro jiné pouţití neţ pro pohon, výrobu motorových paliv nebo výrobu tepla, obsah síry do 0,05 % hmotnostních
___________________________ 29) Vyhláška č. 186/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv, ve znění pozdějších předpisů
27101945 Těžké oleje plynové, pro jiné účely, obsah síry nad 0,05, ale nepřesahující 0,2% hmotnostních
30
51
91 99
27101949 Těžké oleje plynové, pro jiné účely, obsah síry nad 0,2 % hmotnostních
30
51 91 99
27101961 Těžké oleje topné, pro jiné účely, obsah síry do 1 % hmotnostních
10 90
27101963 Těžké oleje topné, pro jiné účely, obsah síry nad 1 %, ale nepřesahující 2 % hmotnostních
10 90
Těţké oleje plynové pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, obsah síry nad 0,05, ale nepřesahující 0,2 % hmotnostních Těţké oleje plynové pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů obsah síry nad 0,05, ale nepřesahující 0,2 % hmotnostních Těţké oleje plynové s funkčními přísadami29), obsah síry nad 0,05, ale nepřesahující 0,2 % hmotnostních Těţké oleje plynové pro jiné pouţití neţ pro výrobu motorových paliv nebo výrobu tepla, obsah síry nad 0,05, ale nepřesahující 0,2 % hmotnostních
Těţké oleje plynové pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, obsah síry nad 0,2 % hmotnostních Těţké oleje plynové pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů, obsah síry nad 0,2 % hmotnostních Těţké oleje plynové s funkčními přísadami29), obsah síry nad 0,2 % hmotnostních Těţké oleje plynové pro jiné pouţití neţ pro výrobu motorových paliv nebo výrobu tepla, obsah síry nad 0,2 % hmotnostních
Těţké oleje topné pro výrobu tepla, obsah síry do 1 % hmotnostních Těţké oleje topné pro jiné pouţití neţ pro výrobu tepla, obsah síry do 1 % hmotnostních
Těţké oleje topné pro výrobu tepla, obsah síry nad 1 %, ale nepřesahující 2 % hmotnostních Těţké oleje topné pro jiné pouţití neţ pro výrobu tepla,
obsah síry nad 1 %, ale nepřesahující 2 % hmotnostních
27101965 Těžké oleje topné, pro jiné účely, obsah síry nad 2 %, ale nepřesahující 2,8 % hmotnostních
10 90
27101969 Těžké oleje topné, pro jiné účely, obsah síry nad 2,8 % hmotnostních
10 90
27101981 Motorové oleje, mazací oleje pro kompresory, 11 mazací oleje pro turbiny 12 20 30 40 50 90 27101983 Kapaliny pro hydraulické účely
Těţké oleje topné pro výrobu tepla, obsah síry nad 2 %, ale nepřesahující 2,8 % hmotnostních Těţké oleje topné pro jiné pouţití neţ pro výrobu tepla, obsah síry nad 2 %, ale nepřesahující 2,8 % hmotnostních
Těţké oleje topné pro výrobu tepla, obsah síry nad 2,8 % hmotnostních Těţké oleje topné pro jiné pouţití neţ pro výrobu tepla, obsah síry nad 2,8 % hmotnostních
Motorové oleje automobilové Motorové oleje letecké Motorové oleje ostatní; ne automobilové, letecké Mazací oleje pro chladící kompresory Mazací oleje pro plynové a vzduchové kompresory Mazací oleje turbínové Oleje kompresorové, turbínové, ostatní
10 90
Oleje hydraulické Kapaliny pro hydraulické účely, ostatní
10 20
Oleje bílé technické Oleje medicinální (paraffinum liquidum)
11 12 20 90
Oleje převodové automobilové Oleje převodové letecké Oleje převodové průmyslové Oleje převodové pro reduktory
27101985 Bílé oleje, kapalný parafin
27101987 Převodové oleje a oleje pro reduktory
27101991 Oleje používané při obrábění kovů, při uvolňování odlitků z forem, antikorozní oleje
27101993 Elektroizolační oleje
27101999 Ostatní mazací oleje a ostatní oleje
10 20 30
Oleje pro obrábění kovů Oleje pro uvolňování odlitků Oleje antikorozní
10 20
Oleje transformátorové Oleje elektroizolační, ostatní
10 20 30 41
Oleje loţiskové Oleje mazací pro technologické účely Oleje pro přenos tepla, kalení Maziva plastická automobilová, obsahující nad 70 % minerálních olejů Maziva plastická ostatní, obsahující nad 70 % minerálních olejů Oleje textilní Oleje postřikové Oleje formové Oleje ostatní
42 50 60 70 90 27132000 Ropné živice
10 20 30 40 90
27150000 Živičné směsi na bázi přírodního asfaltu, přírodní živice, ropné živice, minerálního dehtu nebo minerální dehtové smoly (například živičné tmely, ředěné produkty)
10 20 90
Asfalty ropné silniční pro stavbu silnic a úpravy vozovek Asfalty ropné stavebně izolační, zejména zálivky, nátěry Asfalty ropné průmyslové pro výrobu lepenek, krytin Asfalty ropné modifikované speciální, s polymery a kopolymery Ţivice petrolejové ostatní
Asfaltové emulze - asfalt s vodou a emulgátory Asfaltové výrobky s rozpustidlem ředěné asfalty Ostatní směsi ţivičné na bázi přírodní ropné ţivice, dehtu, smoly
Kapitola 29 29091900 Acyklické ethery a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty, ostatní
30 40 90
Ethyltercbutyleter (ETBE) jako komponenta pro výrobu motorových benzínů Metyltercbutyleter (MTBE) jako komponenta pro výrobu motorových benzínů Ostatní acyklické ethery a jejich halogen-, sulfo-, nitronebo nitrosoderiváty, pro jiné pouţití neţ jako komponenta pro výrobu motorových paliv Poznámka: V kombinované nomenklatuře pro rok 2008 byl zbožový kód 29091900 zrušen a nahrazen dvěma novými zbožovými kódy 29091910 a 29091990, ke kterým se žádné statistické kódy neuvádějí Kapitola 34
34031991 Přípravky pro mazání strojů, zařízení a vozidel obsahující minerální oleje, s obsahem minerálních olejů do 70 % hmotnostních
38249098 Ostatní chemické výrobky a přípravky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví (včetně sestávajících ze směsí přírodních výrobků), jinde neuvedené ani nezahrnuté, ostatní
10 Syntetické přípravky pro mazání strojů a zařízení s obsahem minerálních olejů do 70 % hmotnostních 20 Syntetické přípravky pro mazání vozidel s obsahem minerálních olejů do 70 % hmotnostních 90 Ostatní přípravky pro mazání strojů, zařízení a vozidel obsahující minerální oleje, s obsahem minerálních olejů do 70 % hmotnostních Kapitola 38
70 80
90 99
Methylestery mastných kyselin (např. MEŘO), pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů Směsi minerálních olejů s methylestery mastných kyselin (např. MEŘO), jejichţ hmotnostní podíl je nad 30 %, pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů Methylestery mastných kyselin a jejich směsi, ostatní, pro jiné pouţití neţ pro pohon motorů Ostatní chemické výrobky a přípravky, jiné neţ
methylestery mastných kyselin a jejich směsi s minerálními oleji. Poznámka: V kombinované nomenklatuře pro rok 2008 byl zbožový kód 38249098 zrušen a nahrazen dvěma novými kódy 38249091 a 38249097, ke kterým se žádné statistické kódy neuvádějí
PŘÍLOHA č. 7
INFORMATIVNÍ SEZNAM RADIOAKIVNÍCH LÁTEK KN 26121010 26121090 26122010 26122090 26179000 28443011 28443019 28443051 28443055 28443061 28443069 28443091 28443099 28444010 28444020 28444030 28444080 84011000 90181400
Název zboţí Rudy uranové, smolinec, koncentráty s obsahem uranu nad 5 % Rudy uranové ostatní, obsah uranu do 5 % Monazit, uranithorainit, ostat. rudy thoriové, koncentráty, obsah thoria nad 20 % Rudy thoriové ostatní, obsah thoria do 20 % Rudy, koncentráty ostatní, ne viz sazebník Cermenty uranu Uran ochuzený o U235, slitiny, disperze, výrobky, směsi apod., ne cermenty Cermenty thoria Thorium surové, odpad, zbytky Thorium ve tvaru tyčí, prutů, úhelníků, tvarovek, profilů, drátů, desek, pásů Thorium ostatní, ne surové, odpad, zbytky tyčí, úhelník, tvarovka, drátěná deska apod. Sloučeniny uranu ochuzeného o U235, sloučeniny thoria, ne thoriové soli Thoriové soli Uran získaný z U233 a sloučeniny, disperzní slitiny, keramické výrobky, směsi , sloučeniny z U233 Umělé radioaktivní izotopy Sloučeniny umělých radioaktivních izotopů Radioaktivní sloučeniny, disperzní slitiny, keramické výrobky, směsi, sloučeniny z U233, ostatní, ne viz sazebník Reaktory jaderné Scintigrafické přístroje