Přírodovědný průzkum lokality záměru GOODMAN ZDIBY LOGISTICS CENTRE. únor U-24, s.r.o

Přírodovědný průzkum lokality záměru „GOODMAN ZDIBY LOGISTICS CENTRE“ únor 2016

U-24, s.r.o.

Přírodovědný průzkum lokality záměru „GOODMANZDIBYLOGISTICSCENTRE“

02/2016

Přírodovědný průzkum lokality záměru

„GOODMAN ZDIBY LOGISTICS CENTRE“ Objednatel:

LI-VI Praha spol. s.r.o. Jana Želivského 8, 130 00, Praha 3 Statutární zástupce: Ing. Jiří Blažek, CSc., jednatel společnosti IČO: 41189027 DIČ: CZ41189027

Zhotovitel:

U-24 s.r.o., ateliér pro urbanismus a územní plánování Perucká 11a, 120 00, Praha 2 Prokurista: Mgr. David Třešňák IČO: 43870538 DIČ: CZ43870538

Autorský kolektiv:

Mgr. Roman Tuček

(autorizovaná osoba pro hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.)

Mgr. David Třešňák

U – 24, s.r.o.

2


02/2016

Obsah Obsah....................................................................................................................................................... 3 Úvod ........................................................................................................................................................ 4 Popis lokality............................................................................................................................................ 4 Ochranářsky významná území (ZCHÚ, Natura 2000, VKP, ÚSES, přírodní parky) ................................... 6 Průzkum vegetace ................................................................................................................................... 6 Zoologické zhodnocení ............................................................................................................................ 6 Závěr ........................................................................................................................................................ 7 Navržená opatření ................................................................................................................................... 7 Zdroje a literatura.................................................................................................................................... 7 Přílohy...................................................................................................................................................... 9

U – 24, s.r.o.

3


02/2016

Úvod Účelem tohoto dokumentu je biologické zhodnocení lokality pro výstavbu logistických hal v lokalitě Zdiby pro potřeby posouzení vlivu záměru na životní prostředí. Zdiby jsou samostatnou obcí ve Středočeském kraji nacházející se na severním okraji Prahy (okres Praha – východ) při dálnici D8. Záměr výstavby logistických hal je v souladu s platným územním plánem Zdiby z roku 2010 (plocha Z19 – Občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá).

Popis lokality Zákres lokality v ortofotomapě je uveden v příloze na straně 9. Zájmová lokalita pro výstavbu logistických hal je situována v nezastavěném území na východním okraji obce Zdiby mezi silnicí č. II/608 a dálnicí D8. Plocha je tvořena obdělávanou ornou půdou. Nejbližší trvale obydlenou zástavbou jsou rodinné domy v ulici J. Kámena na jihozápadním okraji zájmové plochy. Přírodní poměry Klima Klimatické podmínky vyskytující se na určitém území jsou určeny jeho zeměpisnou polohou, reliéfem krajiny a klimatickými faktory. Zájmové území se nachází v teplé klimatické oblasti (T2). Léto je dlouhé s 40-50 letními dny, teplé s průměrnou teplotou 15-16 °C, přiměřené vlhké se srážkami 200-400 mm, 100-140 dny se srážkami  1 mm za den. Zima je normálně dlouhá s 50-60 ledovými dny, mírně chladná s průměrnou teplotou -2 až -3 °C, vyššími srážkami  400 mm, spíše kratším trváním sněhové pokrývky 50-60 dnů. (podle Atlas krajiny ČR, 2008). Geomorfologie, terén Podle geomorfologického členění (Bína a Demek, 2012) leží zájmové území v:     

Poberounská soustava Brdská podsoustava celek Pražská plošina podcelek Kladenská tabule okrsek Zdibská tabule

Kladenská tabule se šíří od severu a sz. předměstí Prahy až k linii probíhající zhruba mezi městy Kladno, Slaný a Kralupy nad Vltavou. V tomto území se horniny Barrandienu i karbonské vrstvy zvolna noří pod svrchnokřídový pokryv. V důsledku toho povrch patří dvěma typům: jednak křídovým strukturně denudačním plošinám (převážně na S a V), jednak zarovnaným povrchům různé geneze (obnažená předkřídová parovina, erozně denudační plošiny, pedimenty, které se místy spojily do pediplénů). Do plochého georeliéfu obou typů se zařezává tok Vltavy se zaklesnutým meandrem pod městem Roztoky a dolní úseky přítoků. Nad hranou zaříznutého vltavského údolí se rozkládají vysoké akumulační říční terasy. Zdibská tabule má v podstatě jen tabulový ráz na svrchnokřídovém podkladu. Plochý povrch rozřezávají krátká, ale ostře zaříznutá údolí pravých vltavských přítoků. Nejvyšším bodem je buližníkový suk Ládví (359 m n. m.) nacházející se jižně v nedalekém Ďáblickém háji. Zájmová lokalita je rovinatého charakteru s nadmořskou výškou 300 – 305 m n. m. Západní okraj plochy při silnici č. II/608 je tvořen navážkou.

U – 24, s.r.o.

4


02/2016

Vodní poměry Hydrograficky přísluší zájmové území k povodí Labe a jeho dílčímu povodí číslo 1-12-02 Vltava od Rokytky po ústí. Dle detailnějšího členění (povodí 4. řádu) se území nachází v hydrologickém povodí číslo 1-12-02-0160-0-00 (Přemyšlenský potok). Přemyšlenský potok pramení v jižní části obce Zdiby, odkud protéká západním směrem přes soustavu místních rybníků a naproti Roztokům se vlévá do Vltavy. Vlastní hodnocené území je suché, neprotéká jím žádný trvalý ani občasný povrchový tok a nenachází se na něm ani žádná vodní plocha, prameniště či mokřad. Zájmové území se nenachází na území ochranného pásma vodního zdroje. Areál neleží v zátopovém území vodního toku. Geologické a půdní poměry Z hlediska regionálně geologického členění se zájmové území nachází ve středočeské oblasti Českého masívu v oblasti Barrandienu, který je zde zastoupen letenským souvrstvím tvořeným horninami staršího paleozoika. Dominantním půdním typem Pražské plošiny jsou na pravém břehu Vltavy hnědé půdy (místy s ostrůvky hnědozemí) na paleozoických břidlicích. V centrální části Pražské plošiny se výrazně v půdním spektru projevují zavážkové antropogenní půdy. Zájmová plocha je z převážné části tvořena hlubokou bezskeletovitou černozemí. Biogeografie, fytogeografie Zájmové území se nachází v Řípském bioregionu (1.2). Rozsáhlý bioregion je tvořen nížinnou tabulí na severozápadě středních Čech, zabírá převážnou část Dolnooharské tabule a západní část Pražské plošiny, má protáhlý tvar ve směru SZ-JV. Území patří k nejstarším sídelním oblastem u nás. Osídlení je velmi staré, souvislé od neolitu. Bioregion byl již v prehistorické době odlesněn na většině plochy, dnes jsou lesy velmi omezené. Přirozené lesní porosty jsou často nahrazeny druhotnými akátinami, na píscích kulturními bory. V bezlesí převládají agrikultury, louky jsou dnes jen ojedinělé, travinobylinné porosty jsou častější pouze na prudších svazích. Fauna regionu je původně ryze hercynská, se západoevropským vlivem (ježek západní, ropucha krátkonohá). V současnosti jde většinou o téměř bezlesou kulturní step, charakterizovanou např. koloniemi havrana polního Podle regionálně fytogeografického členění ČR je zájmová oblast zařazena do fytogeografické oblasti termofytika, do obvodu Českého termofytika, do okresu Pražská plošina a podokresu 10a - Jenštejnská tabule. Ta je charakterizována rozmanitou květenou s výskytem termofytů i mezofytů, rozpětí vegetačních stupňů je kolinního až pahorkatinného. Flóra širší oblasti se vyvíjela v podmínkách suchého a teplého klimatu převážně na bohatých substrátech v polohách nížiny až pahorkatin. V podmínkách historicky dlouhodobě osídlené, zorněné a zemědělsky intenzivně exploatované krajiny se zachovaly pouze fragmenty přírodě blízkých ekosystémů, charakteristické zejména výskytem termofytů. Potenciální přirozenou vegetací zájmové oblasti je Černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosiCarpinetum), která je nejrozšířenějším hájovým společenstvem nížin a pahorkatin České vysočiny. Jejich stromové patro tvoří dub zimní a letní s příměsí habru a lípy srdčité, dále je v pestré směsi vtroušena většina druhů mezofilních listnatých lesů, v teplejší oblasti zejm. třešeň ptačí, jasan ztepilý, javor mléč, babyka, jilmy, pestrý podrost tvoří zmlazující listnáče, z keřů je charakteristická líska, svída krvavá, hlohy, brslen evropský, ptačí zob obecný, výskyt řady dalších druhů, pestré bylinné patro s charakteristickými hájovými druhy. Druhy přirozených lesních společenstev je vhodné dle možností maximálně využívat i při vegetačních úpravách okolí budoucí stavby.

U – 24, s.r.o.

5


02/2016

Potenciální přirozená vegetace by se vytvořila v určitém území a v určité časové etapě za předpokladu vyloučení jakékoliv další činnosti člověka. Při konstrukci potenciální přirozené vegetace se vychází ze současných podmínek prostředí, v nichž se odrážejí i jeho nevratné změny podmíněné lidskou činností.

Ochranářsky významná území (ZCHÚ, Natura 2000, VKP, ÚSES, přírodní parky) Zájmová lokalita nezasahuje do žádného ochranářsky významného území. Nejbližším zvláště chráněným územím je PP Ládví (cca 3,7 km j. směrem) a PP Čimické údolí (cca 4,1 km jz. směrem). Nejbližší lokalitou soustavy Natura 2000 je EVL Kaňon Vltavy u Sedlce (CZ0110154) – cca 4,3 km jz. směrem. Záměrem nebudou dotčeny žádné významné krajinné prvky definované v § 3 odst. 1 zákona č. 114/1992 sb. Nejbližším registrovaným významným krajinným prvkem je skalní výchoz v Dolních Chabrech s výskytem křivatce českého. Záměrem nebude dotčen žádný funkční prvek ÚSES. Jižní hranice zájmové plochy hraničí s navrženým lokálním biokoridorem LBK 3. Záměr tento vymezený prvek ÚSES respektuje. Lokalita nezasahuje do žádného vyhlášeného přírodního parku. Nejbližším je přírodní park Dolní Povltaví, jehož hranice prochází západní částí obce Zdiby. Nejbližší památný strom (dub letní) se nachází v Březiněvsi, od zájmové plochy vzdálen přes 2 km jv. směrem.

Průzkum vegetace Zájmová plocha je v převážné většině tvořena intenzivně obdělávanou ornou půdou. Vegetace je v zájmové ploše vázána na úzký pruh liniové zeleně při silnici č. II/608. Tato zeleň je převážně tvořena keři (pustoryl, šípek, bez, hloh) a stromy (lípa, javor, jasan, staré ovocné dřeviny). Pro záměr byl zpracován zvlášť dendrologický průzkum, kde je podrobně popsán nejen výčet jednotlivých druhů, ale i stav a potenciál jednotlivých dřevin. Z hlediska aktuálního stavu (orná půda, úzký pruh zeleně na navážce podél silnice) a polohy lokality (mezi silnicí č. II/608 a dálnicí D8) bylo provedeno terénní šetření pouze v zimním období (únor 2016). Z hlediska bylin dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Z invazivních druhů je zde hojně zastoupen celík kanadský (Solidago canadensis). Bylinné patro je dále tvořeno zejména ruderálními druhy jako kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), štětka planá (Dipsacus fullonum), vratič obecný (vratič obecný), lopuch plstnatý (Arctium tomentosum). Dále byl zaznamenán ostružiník, maliník (Rubus sp.), divizna (Verbascum sp.). Souhrnně lze říci, že na dotčené ploše se z hlediska bylinných druhů nachází převážně ruderální vegetace, která je dotována živinami z navazujícího obdělávaného pole. Lokalita neskýtá vhodný biotop pro hodnotnější vegetační pokryv, popř. ohrožené druhy rostlin.

Zoologické zhodnocení Zájmová plocha nepředstavuje v současné době vhodný biotop pro žádné významnější druhy obratlovců. Většina plochy je jednak trvale zemědělsky obdělávaná a jednak se zde vyskytuje minimum

U – 24, s.r.o.

6


02/2016

přirozeného vegetačního krytu (pouze pás zeleně podél silnice č. II/608). Plocha je uzavřena ze všech stran komunikační sítí, frekventovanou dálnicí D8 a silnicí II. třídy č. 608. Bezprostřední přítomnost frekventovaných silnic znamená v podstatě trvalé rušení (hluk, světlo) a omezenou prostupnost krajiny (významná liniová migrační bariéra, fragmentace krajiny), které významně snižují atraktivnost lokality i pro případné hnízdění ptactva ve stávající liniové zeleni při silnici č. II/608. Při terénním šetření (únor 2016) byl zaznamenán výskyt srnky obecné (Capreolus capreolus), krtka obecného (Talpa europea). Z ptáků se na lokalitě hojně vyskytoval havran polní (Corvus frugilegus). Dále byl zaznamenán bažant obecný (Phasianus colchicus), kos černý (Turdus merula) a straka obecná (Pica pica). Zástupci obojživelníků a plazů nebyly v době terénního šetření zaznamenány (zimní období), a ani se nepředpokládá jejich výskyt. Na stávající orné půdě lze očekávat výskyt drobných zemních savců jako hraboš polní (Microtus arvalis) a myšice křovinná (Apodemus sylvaticus). Cílený průzkum bezobratlých nebyl proveden - lze předpokládat chudé spektrum obecných expanzivních druhů stanovišť silně ovlivněných činností člověka.

Závěr Zájmová lokalita pro výstavbu logistických hal nepředstavuje z hlediska fauny a flóry hodnotný biotop. Jako hodnotné lze označit některé vzrostlé dřeviny podél silnice č. II/608 (viz dendrologický průzkum). Součástí záměru jsou vegetační úpravy areálu, které při vhodném provedení mohou zcela nahradit stávající liniovou zeleň podél silnice č. II/608, která bude výstavbou dotčena. I přesto je třeba stávající pruh zeleně zachovat v co největší míře. Záměrem nebude dotčeno žádné zvláště chráněné území, nebudou dotčeny vymezené prvky ÚSES (vymezený LBK 3 je záměrem respektován), VKP a ani jiné zájmy chráněné zákonem č. 114/1992 Sb.

Navržená opatření Konečné vegetační úpravy koncipovat pokud možno jako prvek přirozené krajinné zeleně s vegetační mozaikou stromových a křovinných skupin přirozených druhů. Výsadby realizovat nejlépe autochtonními, stanovištně přirozenými druhy, zároveň tolerantními k zatížení exhalacemi a prachem. Je třeba zajistit následnou péči o vysazenou zeleň. V maximální možné míře je třeba zachovat liniovou zeleň podél komunikace č. II/608. Výstavbou nesmí být ztížena realizace v územním plánu vymezeném prvku ÚSES (LBK 3).

Zdroje a literatura Autorský kolektiv (2007): Atlas podnebí Česka, Český hydrometeorologický ústav v kooperaci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Praha, Olomouc. Bína J., Demek J. (2012): Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. Academia, Praha. Culek a kol. (2005): Biogeografické členění České republiky II. díl, Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. AOPK ČR Praha.

U – 24, s.r.o.

7


02/2016

Kubát K. (ed.) (2002): Klíč ke květeně ČR. Academia, Praha. Neuhäuslová, Z. a kol. (2001): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky - textová + mapová část. Academia, Praha. Slavík B. 1988. Regionálně fytogeografické členění. In: Květena ČSR I., Academia, Praha.

U – 24, s.r.o.

8


02/2016

Přílohy Zákres zájmové lokality v ortofotomapě

U – 24, s.r.o.

9


02/2016

Fotodokumentace (R. Tuček, únor 2016)

Většina plochy je tvořena ornou půdou

Liniová zeleň podél silnice č. II/608

Porost invazivního celíku kanadského

Pohled na zájmovou plochu z jihu

U – 24, s.r.o.

10

Přírodovědný průzkum lokality záměru GOODMAN ZDIBY LOGISTICS CENTRE. únor U-24, s.r.o

Recommend Documents