SPEDIČNÍ CENTRUM ZDIBY

SPEDIČNÍ CENTRUM ZDIBY OZNÁMENÍ VE SMYSLU ZÁKONA Č. 100/2001 Sb.

Datum

Autor

Telefon E-mail

Březen 2004 Mgr. Dana Klepalová Číslo osvědčení: 17681/3042/OIP/03 Jordana Jovkova 3257/13 Praha 4 - Modřany 143 00 606 924 638, 244 402 773 [email protected]

strana 2 z 71

Spediční centrum Zdiby

strana

Obsah 1.

ČÁST A – ÚDAJE O OZNAMOVATELI

5

2. 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5

ČÁST B – ÚDAJE O ZÁMĚRU Základní údaje Název záměru Kapacita záměru Umístění záměru Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. jejich odmítnutí Popis technického a technologického řešení záměru Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Výčet dotčených územně samosprávných celků Údaje o vstupech Půda Voda Ostatní surovinové a energetické zdroje Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Údaje o výstupech Ovzduší Odpadní vody Odpady Ostatní výstupy

5 5 5 5 6 6 7 7 9 10 10 10 11 12 13 15 15 18 20 24

ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Územní systém ekologické stability krajiny Zvláště chráněná území Přírodní parky Významné krajinné prvky Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území Ovzduší a klima Voda Půda Horninové prostředí a přírodní zdroje Fauna a flóra Krajina a krajinný ráz Oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatství

25 25 25 26 27 27 27 27 32 34 35 39 45 46

2.1.6 2.1.7 2.1.8 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 3. 3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6 3.2.7

strana 3 z 71


3.2.8 3.2.9 3.2.10 3.2.11 3.3

Ochranná pásma 46 Architektonické a historické památky, archeologická naleziště 47 Jiné charakteristiky životního prostředí 48 Situování stavby ve vztahu k územně plánovací dokumentaci 48 Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení 48

4.

ČÁST D – KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Vlivy na ovzduší a klima Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Vlivy na povrchové a podzemní vody Vlivy na půdu Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vlivy na krajinu Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možností přeshraničních vlivů Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace

4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.1.6 4.1.7 4.1.8 4.1.9 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6

49 49 49 51 53 57 58 59 60 61 62 62 62 63 66 67

5.

ČÁST E – POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

67

6.

ČÁST F – ZÁVĚR

67

7.

ČÁST G – VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

8.

ČÁST H – PŘÍLOHY

SHRNUTÍ 68 70

strana 4 z 71


Přílohy 1.

Situace širších vztahů, 1:5 000

2.

Situace urbanistická, 1:1 000

3.

Pohledy, 1:500

4.

Bezpečnostní list pro chladivo KLEA 407C

5.

Záznam z jednání o možnosti napojení splaškové kanalizace SC Zdiby na veřejnou kanalizační síť

6.

Vyjádření příslušného stavebního úřadu a Obecního úřadu Zdiby k záměru

7.

Hluková studie

8.

Rozptylová studie

strana 5 z 71


1.

ČÁST A – ÚDAJE O OZNAMOVATELI Obchodní firma: zastoupená:

GONDRAND INVEST a.s. Hansem Peterem Wyssem, předsedou představenstva a Ing. Olgou Zavřelovou, předsedkyní představenstva.

IČ:

26418347

Sídlo:

Modřínová 1404 182 00 Praha 8

Jméno, příjmení, adresa a telefon oprávněného zástupce oznamovatele: DOMY spol. s r. o., Politických vězňů 19, 110 00 Praha 1 Ing. Danica Havlíková, jednatelka společnosti a Ing. Roman Jarosil, projektant tel. 224 233 730, 222 241 334, 222 242 393 fax. 222 245 346.

2. 2.1 2.1.1

ČÁST B – ÚDAJE O ZÁMĚRU Základní údaje Název záměru Spediční centrum Zdiby

2.1.2

Kapacita záměru V areálu bude jeden stavební objekt rozčleněný do tří samostatných dilatačních celků – administrativní část a dva sklady. • Administrativní část je navržena jako čtyřpodlažní objekt s jedním podzemním a třemi nadzemními podlažími s konstrukční výškou 3,0 m (podzemní podlaží 2,85 m). Půdorysné rozměry administrativní části jsou 21 x 36 m. • Sklady jsou navrženy jako jednopodlažní montované haly s vnitřní světlou výškou 6,0 m. Sklad první etapy má půdorysné rozměry 72 x 48 m, sklad druhé etapy 36 x 60 m. Celková plocha skladů je 5 616 m2. V areálu parku bude celkem 57 parkovacích stání pro osobní automobily. Počet zaměstnanců:

86/1 směna

strana 6 z 71


Počet pracovních dnů:

250/rok

Záměr je možné zařadit dle přílohy č.1 zák. č. 100/2001 Sb. do kategorie č. II, bod: 10.6 Průmyslové zóny a obchodní zóny včetně nákupních středisek o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; areály parkovišť nebo garáží se zastavěnou plochou nad 1 000 m2. 2.1.3

Umístění záměru Kraj: Obec: Katastrální území:

Středočeský Zdiby 792411 Zdiby

Příslušným úřadem je Krajský úřad Středočeského kraje. 2.1.4

Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Záměrem investora je výstavba moderního spedičního centra s kapacitou cca 5 tis. m2 skladovací plochy. Výstavba by měla probíhat ve dvou etapách: a) I. etapa - výstavba skladového centra, které bude sloužit (až na výjimky a po dokončení druhé etapy) výlučně mezinárodní sběrné službě – rok dokončení 2005. b) II. etapa - výstavba skladu, který bude sloužit k zajištění skladování zboží jakožto samostatně poskytované službě včetně zajištění služeb souvisejících (např. rozdělování zboží, přebalování aj.) včetně skladování zboží ze zahraničí v celním režimu uskladňování v celním skladu – rok dokončení 2006. c) součástí areálu budou potřebné kancelářské prostory i občerstvení pro zaměstnance, dodavatele a odběratele Ve spedičním centru bude po jeho dokončení působit společnost GONDRAND, a.s. V Klecanech je provozován distribuční sklad firmy Ahold Czech Republic,a.s. Tento sklad je dopravně napojen na silnici III/0083 a dále na silnice II/608 (stará teplická) a D8. Mezi silnicí II/608 a D8 je připravován logistický park D8, který bude dopravně napojen na silnici II/608 okružní křižovatkou a dále na D8. Jižně od posuzovaného záměru je připravován Průmyslový areál Stará pošta dopravně napojený na silnici II/608. Na silnici II/608 a na křižovatce napojující silnici II/608 na silnici D8 bude tedy docházet ke kumulaci automobilové dopravy související s provozem nově navrhovaného spedičního centra, distribučního skladu Ahold, logistického centra PARK D8 a Průmyslového areálu Stará pošta. Vzhledem k počtům osobních a nákladních vozidel

strana 7 z 71


souvisejících s provozem Spedičního centra Zdiby (cca 50 osobních a 15 nákladních vozidel denně) se bude provoz Spedičního centra Zdiby na kumulaci dopravy podílet jen minimálně v porovnání s ostatními subjekty. 2.1.5

Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. jejich odmítnutí Výhodná poloha s blízkou návazností na dálnici D8 na Teplice, zároveň možnost výjezdu na silniční komunikaci II. třídy č. 608, blízkost Prahy, ale současně poloha na jejím okraji (tedy mimo vliv pražských dopravních špiček), využití pozemku blízko silniční komunikace k obchodní činnosti. Areál je situován v dostatečné vzdálenosti od rezidenční zástavby (nejbližší obytná zástavba je obec Zdiby) a neovlivní dopravu v obci Zdiby. Stavba je navrhována pouze v jedné variantě řešení a lokalizace záměru.

2.1.6

Popis technického a technologického řešení záměru Navržené objekty jsou rozdělené do 3 dilatačních celků. Toto členění odpovídá jak provozním, tak konstrukčním podmínkám. 1. etapa: SO 001 a SO 002, 2. etapa SO 003. Zemní práce V areálu bude před započetím stavebních prací provedena skrývka ornice ve vrstvě 0,4 m, která bude přemístěna na mezideponii v rámci areálu. Objem ornice bude 6 200 m3. Ornice bude při dokončování stavby použita na čisté terénní úpravy. Pro konstrukce spodní stavby administrativní budovy bude provedená stavební jáma pro podsklepenou část objektu s výkopem o objemu 2 850 m3. Výkopy pro základové konstrukce budou mít objem 715 m3. Hrubé terénní úpravy se budou skládat převážně z výkopů (hloubka od původního terénu do 0,75 m), jejichž objem bude cca 5 100 m3. Objem výkopů pro zařízení pro odvodnění areálu bude cca 1 800 m3. Část skladové haly I. etapy a celá spediční hala II. etapy bude mít podlahu mírně nad původním terénem a budou zde tedy použity násypy z dříve vykopaných zemin, jejichž geotechnické vlastnosti budou zlepšeny přísadou pojiva. Objem násypů bude cca 4 800 m3. Celkový objem výkopů bude cca 10 500 m3. Celkový objem násypů bude cca 4 800 m3 a bude na ně využita vytěžená zemina. Zakládání Na základě doporučení geologického průzkumu jsou jak administrativní, tak halové objekty založeny na širokoprofilových plovoucích pilotách s tím, že ve zhlaví budou ztužující monolitické pasy, které v obvodové části současně ponesou obvodové stěny.

strana 8 z 71


S ohledem na typ provozu uvnitř haly bude pravděpodobně nutné zpevnění podloží pod podlahy zejména v SO 003, kde vznikne nutnost násypů. SO 001 Administrativní část má 3 nadzemní a 1 podzemní podlaží. Nosnou konstrukci tvoří monolitický železobetonový skelet o rozpětí v příčném směru 6,0+3,0+6,0+6,0 a rozpětí 6,0 m ve směru podélném se stropní deskou se skrytými průvlaky a monolitickým schodištěm. SO 002 Spediční sklad - I. etapa, SO 003 Spediční sklad - II. etapa. Železobetonová montovaná hala na rozpětí 24/12 m, s konstrukcí střechy z trapézových plechů, na které bude přímo uloženo izolační souvrství s tepelnou izolací a s hydroizolací. Hala bude opatřena příčnými světlíky z dvojkomůrkového nezkapávajícího makrolonu. Stěny budou z lehkého kovového obvodového pláště v kombinaci s vraty. Vytápění objektů bude teplovodní, zdrojem tepla bude plynová kotelna umístěná v suterénu administrativní části objektu. Větrání administrativní části objektu bude nucené pomocí vzduchotechnických jednotek umístěných v suterénu. Větrání skladových hal bude v letním období zajištěno pomocí střešních ventilátorů pro odvod vzduchu. Střešní ventilátory budou rozděleny do jednotlivých sekcí, které budou spouštěny dle potřeby. Jako úhrada za odtažený vzduch bude sloužit venkovní vzduch přisávaný přes protidešťové žaluzie a automaticky ovládané uzavírací klapky. V zimním období bude vytápění a větrání obou hal zajišťováno jednotkami typu SAHARA. Část těchto jednotek bude napojena na přívod venkovního vzduchu. Pro halu I bude přívod venkovního vzduchu 3 500 m3/hod, pro halu II pak 2 160 m3/hod. Nedílnou součástí instalovaného vzduchotechnického zařízení bude i zdroj chladicí vody. Uvažovaná chladicí jednotka bude zabezpečovat výrobu chladicí vody 6/12 °C pro vzduchotechnická zařízení větrající administrativní část objektu. Uvažováno je s chladicí jednotkou s odděleným kondenzátorem, který bude umístěn na střeše budovy. Vnitřní jednotka bude umístěna v suterénu administrativní části objektu v samostatné strojovně chlazení o rozměru cca 20 m2. Jako medium bude použit freon R 407 c. V areálu spedičního centra budou nabízeny tyto služby: Mezinárodní sběrná služba Mezinárodní sběrnou službou jsou přepravovány zásilky, které z hlediska hmotnosti či objemu nevyžadují samostatnou jízdu vozidla a mohou být přepravovány po silnici společně s jinými druhy zboží. Druhy zboží přepravovaného mezinárodní sběrnou službou: Všeobecně je možno konstatovat, že mezinárodní sběrná služba není používána pro přepravu hromadných substrátů a rychle kazitelného zboží. Všeobecně také platí, že tímto způsobem jsou přepravovány obvykle zásilky zboží s poměrně vysokou hodnotou a často

strana 9 z 71


vyžadující pečlivou a obezřelou manipulaci. Struktura druhů zboží je velmi rozmanitá. Ve vývozu v současnosti převládá sklo a výrobky ze skla, autodíly, plastové součásti, stroje a strojní součásti a různé druhy nářadí, textil a textilní výrobky. Připadají v úvahu také výrobky ze dřeva (např. hračky), z kůže (boty, kabely) apod. Tento sortiment může být v budoucnu samozřejmě širší. Totéž platí o dovozu. V dovozu převládají stroje, přístroje a jejich části a součásti, různé nástroje, kosmetika, spojovací a upevňovací materiál, šrouby, filtry pro průmyslové účely, potravinové doplňky a přísady pro potravinářský průmysl, přípravky do barev a barvy pro textilní a tiskařský průmysl, víno (lahve v kartonech uložené na paletách), oděvy, hodinky aj. Skladování Pro skladování a služby související je plánována hala, která by měla být stavěna ve druhé etapě. V současnosti investor skladuje pro zákazníky zboží v celním i v českém skladu, a to víno, profily, materiál a díly pro elektroinstalaci aj. stavební účely, přípravky do barev a potravinové doplňky. Jde většinou o zboží z dovozu, které je skladováno v celním režimu uskladnění v celním skladu nebo v českém skladu. Ve sběrné službě je a musí být zboží všeobecně kvalitně baleno pro přepravu s několika překládkami během cesty. Převládá balení v kartonech uložených na paletách, ale vyskytují se i přepravní bedny, dřevěná latění (pro přepravu strojů), pytle a kanystry na paletách (např. přípravky do barev a barvy), soudky na paletách (hl. přísady pro potravinářský průmysl) apod. Pokud je kartonáž uložena na kamionu při přepravě volně (ne na paletě) kvůli úspoře ložného prostoru vozidla, bývají při vykládce a před uskladněním tyto kartony umístěny na paletu. Také v hale určené pro skladování mimo sběrnou službu je počítáno s baleným zbožím obdobného typu (např. víno je baleno v lahvích uložených do kartonů a složených na europalety) s výjimkou kovových a plastových profilů a dalšího materiálu pro elektroinstalaci, který samozřejmě balen není, ale je na paletách uložen volně. Připadá samozřejmě v úvahu i jiné zboží obdobného typu, které nemusí být již zabaleno v prodejním obalu, ale které může být bez problému skladováno s jinými druhy zboží a u kterého kompletace a balení dílčích dodávek (pro konečné zákazníky v ČR či pro vývoz do jiných zemí) může být též poskytovanou skladovou službou. 2.1.7

Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Termín zahájení: Termín dokončení:

2. pol. 2004 I. etapa (administrativní část a sklad I. etapy) - 2005 II. etapa (sklad II. etapy) - 2006

strana 10 z 71


2.1.8

Výčet dotčených územně samosprávných celků Obec Zdiby Středočeský kraj

2.2 2.2.1

Údaje o vstupech Půda Navrhovaná výstavba Spedičního centra Zdiby je navržena na okraji obce Zdiby v blízkosti sjezdu z dálnice D8 na silnici II/608 Praha – Kralupy nad Vltavou a to na půdě, která není vyjmuta ze ZPF a je dosud vedena jako orná půda na pozemku s parc. č. 206. Využití pozemků pro nezemědělské účely a jejich vynětí ze ZPF je tedy nezbytnou podmínkou pro naplnění záměrů územního plánu. Pro Spediční centrum Zdiby je nutný zábor orné půdy v rozsahu 2,5 ha, jednání o vyjmutí z půdního fondu probíhá. Ochrana zemědělského půdního fondu V zájmovém území výstavby se jedná o oblast vysoce bonitních půd zařazených do I. třídy ochrany zemědělské půdy podle přílohy metodického pokynu ze dne 12.6. 1996 Č.j.: OOLP/1067/96. I. třída ochrany zemědělského fondu zahrnuje bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech. a) trvalý zábor Bilance ploch Zastavěná plocha Komunikace a cesty Zeleň Celkem

6 984,58 m2 (27,93 %) 5 823,94 m2 (23,29 %) 12 202,48 m2 (48,78 %) 25 011,00 m2 (100,00 %)

b) dočasný zábor Podle současných znalostí a organizace výstavby nebude dočasný zábor půdy nutný, resp. bude omezen na liniové stavby inženýrských sítí. Budování inženýrských sítí se bude dotýkat pozemků v katastrálních územích: • 792 411 Zdiby – parc.č.: St 1/1, 215/1, 215/2, 215/3, 204, 205/2, 212/3, 213, 247/1, 278/1, 278/4, 483/1, 485, 488/4 • 792 403 Přemýšlení – parc.č.: 128 • 666 033 Klecany – parc.č.: 589/1, 589/2, 589/3, 589/13, 589/15, 675, 676 Plocha zařízení staveniště Spedičního centra Zdiby by neměla přesahovat výše uvedený zábor trvalý.

strana 11 z 71


K záboru půdního lesního fondu nedojde. Chráněná území V zájmovém území výstavby spedičního centra ani v jeho blízkém okolí se nenachází žádné zvláště chráněné území (CHKO, NPR, PR, NPP, PP) ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. § 14, o ochraně přírody a krajiny. 2.2.2

Voda Ve Spedičním centru Zdiby bude využívána voda pouze pro sociální účely. Voda pro sociální účely Potřeba vody pro sociální účely je stanovena podle směrnice MLVH ČSR č. 9/1973 pro výpočet potřeby vody při navrhování vodovodních a kanalizačních zařízení. - administrativa - cca 73 os á 60 l/os/den - sklady - cca 13 os á 80 l/os/den Tab. 1: Výpočet potřeby vody Potřeba vody Zaměstnanec (l/směna) administrativa 60 sklady 80 Celkem 250 pracovních dnů/rok

Počet pracovníků 73 13

Skutečná potřeba (l/den) 4 380 1 040 5 420 1 350 m3/rok

Vypočtená celková potřeba vody pro sociální účely je tedy následující: Denní potřeba vody: QDEN = 5,42 m3 tj. 0,06 l/s Maximální denní potřeba vody: QMAXd = 5,4 x 1,5 = 8,1 m3/den Maximální potřeba vody QMAXh = 8,1 x 2,0/10 = 1,62 m3/hod = 0,45 l/s Roční průměrná spotřeba vody při 250 pracovních dnech: QROK= 1 350 m3/rok Kropení zelených ploch a sadových úprav 1,0303 ha á 1 200 m3/ha.rok 1 236,4 m3/rok Pro kropení zelených ploch a sadových úprav je možné případně využít dešťovou vodu z retenční nádrže. POTŘEBA PITNÉ VODY CELKEM 2 586,4 M3/ROK

strana 12 z 71


Zásobování vodou Dodávka pitné vody pro Spediční centrum Zdiby bude zajištěna pomocí vlastní vodovodní přípojky napojené na stávající vodovodní řad na hranici pozemků mezi motorestem a areálem kovovýroby. Potrubí přípojky bude sestaveno z plastových trubek PE DN 100. Přípojka bude opatřena šoupětem. Potrubí bude vedeno po hranici pozemku kovovýroby a silnice II.třídy č.608 od motorestu až na hranici řešeného pozemku. Hned za vstupem přípojky na pozemek objektu bude na potrubí osazena vodoměrná šachta s vodoměrnou sestavou (domovní vodoměr, filtr a uzávěry). Umístění vodoměrné šachty bude respektovat vedení ostatních přípojek inženýrských sítí. Přípojka vody bude dovedena do technických prostor suterénu objektu, kde bude potrubí vnitřního vodovodu přivedeno ke kotlům pro ÚT a TUV či k místům odběru. Voda pro požární účely Pro vnitřní protipožární zabezpečení objektu se na vnitřním rozvodu vody osadí nástěnné hydranty. Dále je uvažováno s doplňováním nádrže pro sprinklerové zařízení. Vnější protipožární zabezpečení objektu bude zajištěno z retenčních dešťových nádrží se stálým objemem požární vody – cca 45,0 m3. Z těchto nádrží bude zásobován požární vodou hydrantový okruh kolem objektu. Navíc bude zásobování požární vodou doplněno z vodovodní přípojky, ze které lze v souladu s vyjádřením fy Vodárny Kladno – Mělník (viz. část 3. Doklady) odebírat krátkodobě v případě požárního zásahu 14 l/s vody. V areálu budou dle potřeby zřízeny venkovní a vnitřní požární hydranty. 2.2.3

Ostatní surovinové a energetické zdroje V areálu Spedičního centra Zdiby nebude probíhat spotřebovávány žádné suroviny pro technologické účely. Elektrická energie Maximální instalovaný příkon (Pi) Pi = 325 kW Maximální soudobý příkon (Ps): • osvětlení a technologie 60 kW • chlazení 50 kW • vzduchotechnika 75 kW • nabíjárny elektrických vozíků 60 kW • slaboproudé rozvody, požární rozvody (UPS) 15 kW Celkem Ps = 260 kW

žádná

výroba,

nebudou

strana 13 z 71


Zemní plyn Potřeba plynu • 2 ks plyn.kotle (485 kW) á 56,0 m3/hod • max. hodinová potřeba: = 112,0 m3/hod • red. hodinová potřeba: 0,93 x 112,0 = 104,2 m3/hod • roční spotřeba plynu: ÚT + VZT + TUV = cca 150 000 m3/rok 2.2.4

Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Doprava – období výstavby V době nejintenzivnější výstavby se předpokládá provoz cca 8 nákladních vozidel za hodinu. Dopravní obsluha staveniště bude vedena po stávající komunikaci II/608. Doprava - období provozu Spediční centrum je situováno v blízkosti dálnicí D8 Praha – Teplice, severně od obce Zdiby. Pozemek je umístěn podél silnice II. třídy č.608 cca 200 m severně od křižovatky s napojením na dálnici D8. Příjezd do areálu bude po silnici II/608 ve směru od dálnice D8 samostatným odbočovacím pruhem (nákladní auta budou přijíždět výhradně z tohoto směru). Tento odbočovací pruh bude proveden rozšířením stávající komunikace. Vjezd do tohoto areálu, který se napojuje na silnici II. třídy, má šířku 10 m a je situován tak, aby bylo umožněno najetí nákladního auto s návěsem i v případě, že jiné nákladní auto čeká na vyjetí z areálu. Tab. 2: Intenzita dopravy spojená s provozem spedičního centra Typ automobilu Den (700 až 1800 hod) Osobní 57 Nákladní 15 Stručný popis inženýrských objektů Přípojky kanalizace Splašková kanalizace bude napojena na stávající stoku u motorestu, kam bude přivedena výtlakem z přečerpávací fekální šachty na okraji řešeného pozemku. Čerpání splašků bude prováděno v nočních hodinách. Trasa je navržena podél areálu VENET až k motorestu. Dešťové stoky z východní a západní strany objektu budou svedeny do dvou retenčních nádrží a poté budou zaústěny do vsakovací nádrže. Po revitalizaci toku u Zdib se regulovaný odtok z nádrží přepojí do recipientu.

strana 14 z 71


Přípojky vodovodu Vnější přípojka bude napojena na stávající vodovod u motorestu a bude vedena podél areálu VENET až na řešený pozemek. Zde se osadí vodoměrná šachta s vodoměrnou sestavou. Od šachty bude vnitřní přípojka vody dovedena do technických prostor objektu. Přípojka plynovodu Veřejná část STL přípojky plynu bude provedena v rámci výstavby nového STL plynovodu. Veřejný plynovod je navržen okrajem silnice II. třídy č.608. Tato přípojka bude ukončena na hranici pozemku zemním šoupětem. Dále bude přes pozemek vedena soukromá část STL přípojky plynu až k přístavku s STL regulátorem a plynoměrem na fasádě objektu. Přípojka VN Areál bude připojen na elektrickou síť STE/Kralupy nad Vltavou. Z venkovního vrchního vedení VN 22 kV bude provedena z kmenového vedení odbočka VN 22 kV. V místě odbočky bude provedena výměna stávajícího stožáru. Odbočné vedení bude procházet podél stávající komunikace. Ochranné pásmo vrchního vedení při použití závěsného kabelu 22 kV bude 1,0 m od vodiče na každou stranu. Transformovna V prostoru areálu bude osazena stožárová trafostanice, v konečné fázi výstavby 24 kV/400 kVA. Její ochranné pásmo je 7,0 m. Na této stožárové trafostanici bude osazen rozváděč s měřením STE a jištění kabelového vedení do spedičního centra Zdiby. Přípojka NN Z transformovny povede sekundární rozvod 3 PEN AC 400/230 V – TN-C. Přípojka NN bude provedena pomocí dvou kabelů AYKY 3x240+120 do hlavní rozvodny umístěné v objektu. Předpokládaný rozměr rozvodny bude 3x4 m. Přípojka slaboproudu Přípojka slaboproudu bude řešena samostatným zákaznickým projektem firmou Český Telecom. Zabezpečení stávajícího telekomunikačního kabelu Stávající telekomunikační kabel 2 x HDPE 1/1200 bude zabezpečen na křížení s vnitroareálovou komunikací ocelovou chráničkou dle vyjádření fy Český Telecom.

strana 15 z 71


2.3 2.3.1

Údaje o výstupech Ovzduší Etapa výstavby V průběhu výstavby bodové zdroje znečišťování ovzduší nevzniknou. Liniové zdroje znečišťování ovzduší budou představovány provozem nákladní techniky při provádění zemních prací a při odvozu zeminy a dovozu stavebního materiálu. Areál bude napojen na stávající komunikaci II/608, která bude upravena v souladu s předpokládaným využitím území. Transport stavebních materiálů bude realizován mimo souvislou obytnou zástavbu. Za dočasný plošný zdroj znečišťování ovzduší je možné považovat vlastní prostor staveniště, který může být krátkodobým zdrojem sekundární prašnosti. Bilance emisí z plošného zdroje je objektivně těžko kvantifikovatelná. Při požadavku dodržování technologické kázně v etapě výstavby zejména s ohledem na situování nejbližší obytné zástavby bude vybraný zhotovitel stavby povinen dodržovat následující podmínky: • konkretizovat předpokládaná místa očisty vozidel vyjíždějících na veřejné komunikace ze staveniště • zhotovitel stavby zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek při provádění zemních prací • zhotovitel stavby bude zodpovědný za zajištění řádné údržby a sjízdnosti všech jím využívaných přístupových cest k zařízení staveniště po celou dobu výstavby Etapa provozu Emisními zdroji znečišťujících látek budou především emise z dopravy na liniových a plošných zdrojích. Liniovými zdroji emisí budou dopravní prostředky pohybující se po stávajících a nově vybudovaných silnicích a komunikacích v okolí Spedičního centra. Bodovým zdrojem emisí bude plynová kotelna, která bude zdrojem tepla pro všechny objekty Spedičního centra Zdiby. Technologické zdroje emisí výstavbou Spedičního centra Zdiby nevzniknou. Liniové zdroje U stávajících komunikací je již v současné době určitá míra zatížení exhalacemi a škodlivinami z motorů projíždějících automobilů. Zdrojem emisí bude osobní i nákladní automobilová doprava. Stanovení velikosti emisí z dopravy vychází z frekvence dopravy, frekvence pojezdu na parkovištích a na souvisejících liniových zdrojích emisí a z příslušných emisních faktorů. Matematické modelování je provedeno pro emise vznikající v dopravní špičce, kdy je možné očekávat zvýšenou frekvenci pojezdu osobních automobilů způsobenou příjezdem/odjezdem zaměstnanců do/ze zaměstnání a příjezdu/odjezdu kamionů.

strana 16 z 71


Intenzity dopravy pro širší okolí vycházejí z materiálu Ředitelství silnic a dálnic ČR „Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000“. Stanovení velikosti emisí z dopravy vychází z frekvence dopravy na souvisejících liniových zdrojích emisí a z příslušných emisních faktorů. Matematické modelování je provedeno pro emise, v dopravní špičce, kdy je možné očekávat zvýšenou frekvenci pojezdu osobních a nákladních automobilů po parkovišti a přilehlých komunikacích. Při příjezdu budou emise oxidů dusíku významnější než při odjezdu (studený start). Vzhledem k tomu, že emisní faktory dopravního proudu se rok od roku mění vlivem navyšování počtu vozidel s katalyzátorem, jsou vlivy na ovzduší hodnoceny v časových etapách stávajícího stavu roku 2003 a výhledového stavu v roce 2005, s ohledem na zlepšující se emisní faktory vozového parku. Plošným zdrojem emisí bude v případě Spedičního centra Zdiby parkoviště, které je situováno u hlavního vchodu do administrativní části budovy a dále nákladové rampy pro kamiony umístěné na východní a západní straně skladových hal. Tab. 3: Emise znečišťujících látek z liniových zdrojů Znečišťující látka NOx CO benzen

g/s 0,001048 0,004160 0,000028

Emise g/hod špičky 3,77 14,98 0,10

kg/rok 15,6 62,3 0,4

Plošné zdroje Plošným zdrojem emisí bude parkoviště pro osobní automobily, které je přístupné ze severní strany a je na něm celkem 57 stání (z toho dvě stání jsou pro osoby s omezenou schopností pohybu). Pro výpočet emisí z plošných zdrojů byly použity emisní faktory vyjádřené v g/km podle podkladů . Do výpočtu emisí byl zahrnut vliv víceemisí ze studených startů a dále emise pro případ popojíždění. Výpočet je proveden pro hodinu dopravní špičky, kdy se předpokládá příjezd nebo odjezd většiny zaparkovaných vozidel. Výsledné emise z plošných zdrojů uvádí následující tabulka. Tab. 4: Emise z plošných zdrojů Znečišťující látka NOx CO benzen

Hmotnostní tok škodlivin – rok 2005 g/s g/hod špičky kg/rok 0,0001891 0,0015563 0,0000177

0,681 5,60 0,064

2,83 23,3 0,26

strana 17 z 71


Bodový zdroj Bodovým zdrojem emisí bude plynová kotelna umístěná v samostatné místnosti v suterénu administrativní budovy. Zemní plyn jako topné médium byl zvolen vzhledem k ekonomice provozu a dostupnosti energií v areálu. Jedná se o kotelnu II.kategorie dle ČSN 07 0730, s instalovaným výkonem Q = 970 kW (max. 112 m3/hod zemního plynu). Je uvažováno s instalací dvou kotlových jednotek (Q = 2 x 485 kW) s několikastupňovou (resp. plynulou) regulací, aby pracovaly s dobrou účinností i při menším výkonu. Kotelna bude bezobslužná s automatickým provozem a občasným dohledem. Z kotelny bude rozvedena topná voda v několika samostatných větvích, a to pro vytápění administrativní budovy, vytápění haly I., vytápění haly II., pro vratové clony a pro ohřev teplé užitkové vody. Spaliny z kotlů se odvedou kouřovody do samostatných komínů, které vyústí nad střechu budovy při dodržení všech požadavků norem a technických pravidel (ČSN 73 42 01). Výška komínového tělesa bude min. 1m nad úrovní atiky střechy. Tab. 5: Bilance max. příkonů a potřeb tepla Max. tepelný příkon Roční potřeba tepla Q (kW) E (GJ/rok) Vytápění 525 3.360 Ohříváky VZT 90 270 Vratové clony* 350 580 Ohřev TUV 80 150 Celkem 1.045 4.360

Roční spotřeba plynu (m3/rok) 116.000 9.000 20.000 5.000 150.000

* vratových clon je celkem 22, v bilanci se počítá s určitou současností

Pro výpočet velikosti emisí byly použity emisní faktory uvedené v Nařízení vlády č. 352/2002 Sb. k zákonu č. 86/2002 Sb.o ovzduší. Hodnoty emisních faktorů v případě těchto instalovaných výkonů jsou uvedené v následující tabulce v kg škodliviny na 106 m3 zemního plynu. Tab. 6: Emisní faktory pro škodliviny produkované (kg/106 m3 spáleného plynu) Tuhé Výkon Palivo Topeniště znečišťující SO2 kotle látky 2,0.S <0,2 MW 20 Zemní (9,6) Jakékoliv plyn 0,2 až 5 2,0.S 20 MW (9,6)

ze spalování zemního plynu

NOx

CO

VOCS

1600

320

64

1920

320

64

strana 18 z 71


Emise z bodového zdroje plynové kotelny, která bude mít celkový výkon 970 kW, jsou uvedeny níže v tabulce. Nejvýznamnější emitované škodliviny jsou oxidy dusíku. Tab. 7: Emise z bodového zdroje plynové kotelny Emisní vydatnost kg/rok g/hod Tuhé látky 3,0 2,2 NOx 288,0 215,0 CO 48,0 36,0 CxHy 9,6 7,2

g/sec. 0,0006 0,0597 0,0100 0,0020

Rekapitulace emisí Zdrojem emisí znečišťujících látek bude plynová kotelna a navazující automobilová doprava. V následující tabulce jsou uvedeny přehledně zdroje emisí a jejich emisní vydatnosti. Tab. 8: Zdroje emisí s jejich emisní vydatnosti

Tuhé látky NOx CO benzen

Vytápění 3,0 288,0 48,0 --

Emise kg/rok Doprava -18,43 85,6 0,66

Celkem 3,0 306,43 133,6 0,66

Z tabulek vyplývá, že nejvýznamnější emitovanou škodlivinou z provozu Spedičního centra Zdiby budou oxidy dusíku s roční emisí 306,4 kg. Relativně největším zdrojem emisí NOx budou zdroje zajišťující vytápění (94 %). Významnější škodlivinou emitovanou z liniových a plošných zdrojů jsou je oxid uhelnatý (85,6 kg/rok) než emise oxidu dusičitého (18,43 kg/rok). Ostatní znečišťující látky jsou emitovány v zanedbatelném množství. 2.3.2

Odpadní vody V areálu spedičního centra budou vznikat tyto druhy odpadních vod: a) splaškové odpadní vody b) dešťové vody V areálu spedičního centra bude zřízena oddílná dešťová a splašková kanalizace. Skladová technologie nemá nároky na potřebu technologické či průmyslové vody, technologické odpadní vody nebudou v areálu spedičního centra produkovány.

strana 19 z 71


Splaškové odpadní vody Množství splaškových odpadních vod bude odpovídat výše uvedené potřebě vody. Denní produkce splaškových vod: 5,42 m3, tj. 0,06 l/s Celková roční množství odpadních vod: 1 350 m 3/rok Splaškové odpadní vody budou vznikat v sociálních zařízeních. Ve vlastním areálu je gravitační splašková kanalizace, kterou budou splaškové odpadní vody odvedeny do fekální jímky a odtud budou čerpány do veřejné kanalizační sítě. Objem fekální jímky je navržen 6 m3. Čerpání splašků bude prováděno v nočních hodinách. Možnost napojení areálu na veřejnou kanalizaci a ČOV Zdiby byla projednána s provozovatelem ČOV Zdiby a obcí Zdiby s kladným stanoviskem (viz příloha 5). Dešťové odpadní vody a) množství dešťových vod - čisté ze střech − intenzita deště 160 l/s/ha − plocha území 0,63 ha − ø koef. odtoku 0,9 − množství dešť. vod: 0,9 x 0,63 x 160 = 90,7 l/s b) množství dešťových vod - manipul. plocha-východ − intenzita deště 160 l/s/ha − plocha území 0,117 ha − ø koef. odtoku 0,8 − množství dešť. vod: 0,8 x 0,117 x 160 = 14,9 l/s c) množství dešťových vod - manipul. plocha-západ − intenzita deště 160 l/s/ha − plocha území 0,096 ha − ø koef. odtoku 0,8 − množství dešť.vod: 0,8 x 0,096 x 160 = 12,3 l/s d) velikost retenčních nádrží − zadržovaný průtok: 90,7 + 14,9 + 12,3 = 117,9 l/s − zdržení 10 minut − zadržovaný objem: 0,118 x 10 x 60 = 70,8 m3 − rezerva. 100 % − velikost retenční nádrže s 100% rezervou: 2 x 6,0 m x 5,0 m x 2,5 m = 150 m3 e) návrh odlučovače lehkých kapalin - manipulační plocha-východ − intenzita deště 150 l/s/ha − plocha území 0,117 ha − ø koef. odtoku 0,8 − množství dešť. vod na odlučovač: 0,8 x 0,117 x 150 = 14,0 l/s

strana 20 z 71


f) návrh odlučovače lehkých kapalin - manipulační plocha-západ − intenzita deště 150 l/s/ha − plocha území 0,096 ha − ø koef. odtoku 0,8 − množství dešť. vod na odlučovač: 0,8 x 0,096 x 150 = 11,5 l/s Pro zneškodnění dešťových odpadních vod ze střechy objektu a z manipulačních zpevněných ploch jsou navrženy dvě samostatné větve dešťové kanalizace. Čisté dešťové vody ze střechy jsou samostatnými větvemi svedeny do dvou akumulačních prostorů s objemem cca 75 m3, které jsou vyplněny voštinovými bloky. Tyto prostory budou zadržovat průtok návrhového deště (i = 160 l/s/ha, doba trvání 10 min) ve výši cca 90,7 l/s. Z těchto retenčních prostorů bude dešťová voda svedena do recipientu, kterým je Přemyšlenský potok, na jehož revitalizaci se investor bude finančně podílet. Odtoky z retenčních nádrží budou vybaveny vírovým ventilem, který zajistí hodnotu přítoku do recipientu zadanou zpracovatelem projektu revitalizace toku. Dešťová voda s obsahem lehkých kapalin (ropných látek) z manipulačních ploch před objektem bude svedena do odvodňovacích žlabů a poté zaústěna do odlučovačů lehkých kapalin. Pro uvažované zatížení a výpočtový průtok jsou navrženy odlučovače LK se sorpčním stupněm AS-TOP 15 VFS (fa ASIO Brno) - max. průtok do 15,0 l/s a účinnost snížení obsahu RL < 0,1 mg/l. Po vyčištění bude dešťová voda napojena na obě větve dešťové areálové kanalizace ještě před akumulačními nádržemi. Dešťové vody z ostatních ploch areálu budou likvidovány vsakem přímo na místě. Pokud bude realizována varianta s použitím retenčních dešťových nádrží jako zásoby vnější požární vody, budou nádrže vybudovány jako podzemní betonové či plastové objekty se stálým objemem nadržení cca 45,0 m3. Nové areálové dešťové stoky bude sestaveny z plastových trub PVC DN 150 resp. DN 200. Na potrubí budou osazeny revizní šachty. 2.3.3

Odpady Legislativu oblasti nakládání s odpady řeší zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcí předpisy. Pro posuzovanou stavbu jsou důležité zejména vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) a č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Při nakládání s odpady budou dodržena ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů zejména vyhlášky MŽP 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Provozovatel bude jako původce odpadů splňovat povinnosti původců odpadů dle § 16 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Odpady vznikající provozem spedičního centra lze rozdělit na odpady, které budou

strana 21 z 71


vznikat při výstavbě, a na odpady, které budou vznikat za běžného provozu. Provozovatel spedičního centra, jako producent odpadů, bude řešit problematiku odpadového hospodářství ve spolupráci s externími odbornou firmou. Během výstavby se předpokládá vznik běžných stavebních odpadů z použitých stavebních materiálů, výkopová zemina, odpad obalů a malé množství odpadů komunálních. Při provozu spedičního centra budou vznikat odpadové obaly, směsný komunální odpad, odpad zářivek apod. Řešení problematiky odpadového hospodářství bude vycházet z důsledného třídění odpadů v místě jejich vzniku, podle charakteru odpadů a jejich následného stejného způsobu využití nebo zneškodnění. V zásadě budou odpady tříděny na využitelné a nevyužitelné. Využitelné odpady budou tříděny odděleně, podle jednotlivých druhů, nevyužitelné odpady budou tříděny podle charakteru odpadů a následného způsobu zneškodnění (spalování, skládkování na skládce ostatních nebo nebezpečných odpadů). Odpady budou shromažďovány v místě vzniku odděleně podle druhu odpadu do sběrných nádob a odtud budou průběžně odstraňovány a odváženy do shromaždišť odpadů ve výrobních halách. Odtud budou odpady odváženy ke zneškodnění. Zvláštní pozornost bude věnována skladování nebezpečných odpadů, pro které budou mít ve shromaždištích vymezeny oddělené, uzavřené plochy (zabezpečení proti neoprávněné manipulaci s nebezpečnými odpady, zamezení havarijnímu úniku atd.). Odpady budou shromažďovány do speciálně k tomuto účelu určených a označených nádob a kontejnerů, které budou odpovídat požadavkům pro sběr ostatních a nebezpečných odpadů. V následujících tabulkách jsou uvedeny předpokládané odpady vznikající při výstavbě a při provozu areálu. Odpady jsou zatříděny do druhů a kategorií dle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů. Tab. 9: Odpady při výstavbě Kód odpadu Název druhu odpadu Kategorie 08 01 12 Jiné odpadní barvy a laky (např. vodouředitelné barvy) O 15 01 01 Papírové obaly O 15 01 02 Plastové obaly O 150103 Dřevěné obaly O 15 01 06 Směsné obaly O

Způsob nakládání 2 1 1 1 1

strana 22 z 71


Kód odpadu Kategorie 15 01 10 N 15 02 02 N 16 06 01 N 16 06 02 N 17 01 07 O 17 02 01 O 17 02 02 O 17 02 03 O 17 03 02 O 17 04 05 O 17 04 11 O 17 05 01 O 17 06 04 O 17 08 02 O 17 09 04 O 20 01 21 N 20 03 01 O 20 03 04 O

Název druhu odpadu Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

Způsob nakládání 2 1,2

Olověné akumulátory

1

Nikl-kadmiové baterie a akumulátory

1

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků (neznečištěné nebezpečnými látkami)

1,2

Dřevo

1

Sklo

1

Plast

1

Asfaltové směsi (neobsahující dehet)

1,2

Železo a ocel

1

Kabely (bez nebezpečných látek)

1

Zemina a kamení (neobsahující nebezpečné látky)

1

Izolační materiály (bez obsahu azbestu a nebezpečných látek) 1,2 Stavební materiály na bázi sádry (neznečištěné nebezpečnými látkami) Směsné stavební a demoliční odpady (bez PCB a nebezpečných látek)

1,2 1,2

Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

1

Směsný komunální odpad

1,2

Kal ze septiků a žump, odpad z chemických toalet

2

strana 23 z 71


Tab. 10: Odpady při provozu Kód odpadu Název druhu odpadu Kategorie 13 05 02 Kaly z odlučovačů oleje N 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O 15 01 02 Plastové obaly O 15 01 03 Dřevěné obaly O 15 01 06 Směsné obaly O 15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly N těmito látkami znečištěné 15 02 01 Absorpční činidla, čistící tkaniny a ochranné oděvy N znečištěné nebezpečnými látkami 16 06 01 Olověné akumulátory N 20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N 20 03 01 Směsný komunální odpad O

Vysvětlivky: - způsob nakládání: - kategorie odpadu:

Způsob nakládání 1,2 1 1 1 1,2 2 2 1 1 1,2

1 - využití (jako palivo, regenerace, recyklace atd.) 2 - odstranění (skládkování, biologická úprava, spalování atd.) O - ostatní N - nebezpečný

strana 24 z 71


2.3.4

Ostatní výstupy Hluk Problematika hluku je podrobně zpracována v hlukové studii, která je přílohou této dokumentace. Hlavní zdroje hluku související s provozem spedičního centra jsou: • liniové zdroje hluku, tj. automobilová doprava související s provozem spedičního centra, předpokládá se jak provoz osobních a nákladních automobilů. • bodové zdroje hluku, tj. vzduchotechnická zařízení určená pro větrání a vytápění objektu, technologické odtahy, chlazení apod. Vibrace Během výstavby spedičního centra může dojít vlivem průjezdů těžkých nákladních automobilů a stavebních strojů a dalších stavebních pracích k lokálnímu výskytu zvýšených vibrací. Zařízení s velkými zdroji vibrací (např. kompresory) budou umístěny na vlastním základu popř. opatřeny pryžovým podložením. Výskyt jmenovaných zařízení bude převážně krátkodobý a omezí se pouze na denní dobu. Výraznější projev vibrací lze obecně očekávat do vzdálenosti řádově jednotek metrů od zdroje vibrací. Vzhledem ke vzdálenosti nejbližších obytných objektů a ostatních výrobních či nevýrobních objektů od místa výstavby se přenos vibrací do těchto objektů nepředpokládá. Provoz spedičního centra, ani s ním související přírůstek silniční dopravy, nebude zdrojem významných vibrací. Vibrace, které mohou vznikat v souvislosti s provozem objektu (technologická zařízení), budou eliminovány pružným uložením od konstrukce objektu a pryžovými tlumícími prvky. Vliv těchto zdrojů vibrací se na pracovníky a okolní zástavbu nepředpokládá. Záření Radioaktivní záření V objektu spedičního centra se nebudou provozovat žádné zdroje ionizujícího záření s radioaktivními zářiči. Záření elektromagnetické V objektu spedičního centra se nebudou provozovat generátory vysokých a velmi vysokých frekvencí ve smyslu nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.

strana 25 z 71


Záření ultrafialové Škodlivé účinky záření vysokofrekvenčního, infračerveného, viditelného, ultrafialového se uplatní při sváření v průběhu výstavby. Pracovníci budou chráněni osobními ochrannými pracovními prostředky. Osoby v okolí místa sváření budou chráněny zástěnou.

3.

ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

3.1

Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

3.1.1

Územní systém ekologické stability krajiny Návrh územního systému ekologické stability (ÚSES) vychází z ÚTPM MMR a MPŽ ČR pro vymezování regionálního a nadregionálního ÚSES ČR (1996). Jde o vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných přírodě blízkých ekosystémů, které udržují v území přírodní rovnováhu. ÚSES je navrhován tak, aby se vytvořila síť biocenter a biokoridorů, které je vzájemně propojují, a interakčních prvků. ÚSES má zabezpečit uchování, případně rozhojnění genofondu rostlin a živočichů přírodních společenstev a umožnit jim migraci v daném území. Základním prvkem ÚSES je nadregionální biocentrum (NRBC) č. 2001 – Údolí Vltavy o rozloze 1 417 ha, které leží na NRBK K59 řeky Vltavy (osa vodní, nivní, teplomilných doubrav) a které zahrnuje údolí Vltavy od Sedlce až po Máslovce a údolí potoků vtékajících do Vltavy. V širším okolí zájmového území výstavby (cca 1,5 až 2 km) probíhá od severu k jihu regionální biokoridor (RBK) č. 1 146 s vloženým regionálním biocentrem (RBC) č. 1 854 Beckov (30 ha, určené k vymezení). Tato území tj. Vltava se strmými stráněmi a bočními hlubokými, většinou zalesněnými údolími menších vodních toků a lesní komplex Beckov jsou rovněž jedinými většími ekologicky stabilními prvky v okolí. Podklady ohledně místního ÚSES pro Zdiby a okolí zpracoval v rámci Generelu lokálních systémů ekologické stability v katastrálních územích Bašť, Husinec, Klíčany, Klecany, Drasty, Máslovice, Větrušice, Vodochody, Hoštice,, Zdiby, Brnky, Přemýšlení Ing. Jan Dřevíkovský, Kutná Hora, v listopadu l993. Obec Zdiby nemá zpracovanou územně plánovací dokumentaci a lokální ÚSES existuje pouze v návrhu, který nebyl dosud projednán a schválen. Nebližším navrženým prvkem lokálního ÚSES je lokální biokoridor (LBK), procházející po severním okraji obce Zdiby. V místě bývalé pískovny se starými stromy je navrženo lokální biocentrum. Dále se tento LBK napojuje na Přemyšlenský potok.

strana 26 z 71


Zájmové území výstavby spedičního centra leží na orné půdě a nedotýká se žádného prvku ÚSES, včetně navržených prvků lokálního ÚSES. Z hlediska ekologické stability území je možné konstatovat, že posuzované území leží v ploché krajině, na západě ohraničené hlubokým údolím Vltavy, na k. ú. Zdiby. Krajina je zde osídlena a zemědělsky využívána již od doby kamenné, což se projevuje téměř úplným odlesněním. Celková výměra území posuzované obce Zdiby je 1013 ha. Tab. 11: Charakteristika ekologické stability území K. ú. Ekologicky stabilní prvky, % Lesní půda Zemědělská Vodní kultura plocha Zdiby 0,36 4,26 4,77 Brnky 16,68 2,43 19,23 Přemýšlení 20,30 8,31 29,24

Ekologicky labilní prvky, % Zemědělská Nezemědělská kultura plocha 79,36 9,83 47,82 8,79 53,65 8,35

KES

0,053 0,340 0,472

Koeficient ekologické stability (KES) pro celé řešené území je 0,195, což je pod průměrem KES okresu Praha – východ, který je 0,327 (KES do 0,39 charakterizuje velmi intenzívně využívané území). Z toho vyplývá, že posuzované území patří jako celek mezi území velmi intenzívně využívané. Ostatní území v okolí se vyznačuje výraznou převahou intenzivních kultur, nedostatkem rozptýlené zeleně či jiných přírodě blízkých prvků. 3.1.2

Zvláště chráněná území Samotné území výstavby Spedičního centra Zdiby je umístěno na intenzivně zemědělsky využívané orné půdě a na jeho území ani v jeho nejbližším okolí se nenacházejí žádné chráněné části přírody (zvláště chráněná území, chráněné stromy apod.) ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V širším okolí (cca 3 až 6 km) areálu plánované výstavby spedičního centra Zdiby se nacházejí tato chráněná území přírody: • Přírodní památka (PP) Zámky – výchozy proteozoických hornin se skalními a lesními společenstvy • Přírodní památka (PP) Čimické údolí – údolí se skalnatými ostrohy, zbytky skalních stepí • Přírodní památka (PP) Bohnické údolí – skalnaté svahy nad Bohnickým potokem se skalními společenstvy • Přírodní rezervace (PR) Podhoří – výchozy proteozoických hornin s teplomilnými společenstvy

strana 27 z 71


• Národní přírodní rezervace (NPR) Větrušické rokle 27,72 ha – spilitové skály s travnatými společenstvy – zachovalé ekosystémy skalních stepí (říční fenomén) se stanovištěm řady ohrožených druhů živočichů i rostlin;. Na protilehlém (levém) břehu Vltavy se ve vzdálenosti 3 – 6 km nacházejí tato chráněná území přírody: • Přírodní rezervace (PR) Roztocký háj – Tiché údolí – krajinářsky velmi hodnotné území, smíšené porosty, teplomilná společenstva, výchozy skal • Přírodní památka (PP) Sedlecké skály – skály a svahy se zachovanou květenou stepí a skal • Přírodní rezervace (PR) Údolí Únětického potoka – část epigenetického údolí se společenstvy skalních stepí a vřesovišť, paleolitické nálezy osídlení 3.1.3

Přírodní parky V blízkém okolí zájmového území se nenachází žádný přírodní park ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

3.1.4

Významné krajinné prvky Realizací stavby nebudou negativně ovlivněny žádné významné krajinné prvky (VKP) v okolí lokality posuzovaného záměru.

3.2 3.2.1

Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území Ovzduší a klima Klasifikace klimatu Podle klimatické rajonizace náleží katastr Klecan i Zdib do mírně teplé klimatické oblasti. Pro okrsek B1 je charakteristické dlouhé, teplé a suché léto, velmi krátké a teplé až mírně teplé přechodné období a krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá zima s krátkým trváním sněhové pokrývky. Nejbližší klimatickou stanicí sledující teplotu vzduchu, jsou Ďáblice (285 m n.m.), vzdálené cca 4 km JV od Zdib. Další klimatické prvky se nejblíže sledují na pražských stanicích. Jejich údaje však není vhodné aplikovat vně městské zástavby. Srážkové poměry jsou sledovány nejblíže v Klecanech (269 m n.m.) ve vzdálenosti cca 3 km ZSZ od Zdib. Roční průměr teplot (Ďáblice) 8,2°C, s maximem v červenci 17,8°C a minimem v lednu - 1,7°C. Průměrný roční úhrn srážek ve sledované oblasti činí 520 mm. Kvalita ovzduší v zájmovém území je poměrně dobrá, k čemuž přispívají dobré

strana 28 z 71


rozptylové podmínky – oblast je velmi dobře ventilovaná. Převládající větry vanou z jihozápadu. Vertikální teplotní gradient je převážně normální až izotermní. Převládá proudění ve vyšších vrstvách atmosféry, inverzní stavy se vyskytují řídce a mají krátkodobý charakter. Déletrvající inverzní stavy se vyskytují poměrně řídce, a soustřeďují se na zimní měsíce. Tab. 12: Odborný odhad větrné růžice pro oblast Zdiby N NE E SE S SW Součet 8,75 9,2 14,09 8,15 5,26 22,12

W 17,5

NW CALM součet 14,93 0 100.00

Stávající stav ovzduší Přímá sledování kvality ovzduší nebyla v Klecanech ani Zdibech prováděna. K celkové charakteristice je nutné uvést, že obce jsou situovány v přímém sousedství oblasti hlavního města Prahy. Podle starších údajů je kvalita prostředí obcí hodnocena 5. stupněm, tj. silně narušené životní prostředí. Na tomto stavu se z hygienických faktorů podílely zejména polétavý prach, oxidy síry a hluk z dopravy. V katastru Klecan, Zdib a Sedlece nejsou umístěny významné zdroje znečištění ovzduší a stávající úroveň znečištění lze odvozovat od zdrojů situovaných mimo sídlo (Pražská aglomerace). Lokalita určená pro výstavbu Spedičního centra Zdiby se nachází na pozemku v katastru obce Zdiby (severní okraj obce), v těsném sousedství dálnice D8 Praha – Teplice. Ze severovýchodní strany je pozemek ohraničen silnicí č. 608, podél níž se nachází ojedinělá výstavba. Nejbližší stanice sledující imisní koncentrace znečišťujících látek se nachází v Praze – Kobylisích a je vzdálena od místa výstavby 6 km jižním směrem. Podmínky rozptylu charakterizuje větrná růžice pro oblast Horních Chaber. Místo výpočtu je od Horních Chaber vzdáleno 3,5 km severním směrem a leží v obdobném terénu.

strana 29 z 71


Mezi škodliviny emitované z provozu řešené stavby budou patřit především oxidy dusíku, oxid uhelnatý a benzen, které jsou obsažené ve výfukových plynech automobilů. Z těchto škodlivin jsou nejvýznamnější oxidy dusíku. Vliv dalších škodlivin jako je prach a oxid siřičitý je zcela zanedbatelný. Při stanovení stavu ovzduší v lokalitě výstavby Spedičního centra Zdiby lze vycházet z materiálu ČHMÚ - Praha ”Znečištění ovzduší na území České republiky - za roky 1997, 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002”. Základním obecným podkladem pro hodnocení současného imisního zatížení škodlivinami znečišťujícími ovzduší v lokalitě Zdiby jsou výsledky imisního měření na stanici v Praze Kobylisích. Stanice č. 779 ČHMÚ Kobylisy se nachází ve značně svažitém terénu. Stanice je umístěna u areálu ČSAV, asi 500 m od hlavní komunikace. Krajina je částečně zastavěná a částečně nezastavěná plocha. Na stanici se měří imisní koncentrace oxidu siřičitého, oxidu dusnatého, oxidu dusičitého, ozonu, oxidů dusíku a prašných částic PM10. Reprezentativnost stanice je 0,5 až 4 km. Naměřené hodnoty imisí na stanici č. 779 Kobylisy uvádějí následující tabulky. Významnou škodlivinou z hlediska ochrany zdraví je oxid dusičitý. Tab. 13: Naměřené imisní koncentrace oxidu dusičitého (µg/m3)

Označení stanice

Nejvyšší hodinová imise IHh = 200 µg/m3

Nejvyšší denní imise NO2 IHd nestanoven

95% kvantil denní imise

Průměrná roční imise NO2 IHr = 40 µg/m3

1997

779 Kobylisy ČHMÚ

--

100

65

33

1998

779 Kobylisy ČHMÚ

--

84

52

28

1999 2000

779 Kobylisy ČHMÚ 779 Kobylisy ČHMÚ

---

65 54

45 45

27 27

2001

779 Kobylisy ČHMÚ

130,2

77,2

50,9

34

2002

779 Kobylisy ČHMÚ

119,8

81,5

51,9

33

Rok

Hodnoty průměrných ročních imisních koncentrací oxidu dusičitého na stanici 779 Kobylisy imisní limit stanovený na 40 µg/m3 nepřekračují. V letech 1999 a 2000 se roční imise blížily úrovni dolní meze posuzování, která je v případě oxidu dusičitého stanovena na 26 µg/m3. Nejvyšší hodinové i průměrné roční imise bylo dosaženo v roce 2001, oba imisní limity byly přesto s rezervou splněny. Hodnoty oxidu dusičitého jsou v období let 2001 a 2002 do určité míry v dané oblasti měřící stanice 779 Kobylisy ČHMÚ ovlivněny zvýšenou intenzitou dopravy v souvislosti s výstavbou stanice metra Ládví. Místo výstavby stanice metra Ládví se nachází od měřící stanice imisí cca 500 m severním směrem.

strana 30 z 71


Další sledovanou škodlivinou na imisní stanici je oxid siřičitý. Maximální hodnoty denních imisních koncentrací a průměrné roční imisní koncentrace SO2 z roku 1997 až 2002 jsou uvedeny spolu s původními i novými příslušnými imisními limity na ochranu zdraví dle nového zákona č. 86/2002 Sb., o ovzduší v následující tabulce: Tab. 14: Naměřené imisní koncentrace oxidu siřičitého (µg /m3)

Rok

Označení stanice

Nejvyšší denní imise SO2

95% kvantil denní imise

Imisní limit denní původní/nový

Průměrná roční imise SO2

Imisní limit roční

1997

779 Kobylisy ČHMÚ

181

68

150 / 125

25

60 / 50

1998 1999

779 Kobylisy ČHMÚ 779 Kobylisy ČHMÚ

64 55

35 19

150 / 125 150 / 125

12 10

60 / 50 60 / 50

2000

779 Kobylisy ČHMÚ

37

16

150 / 125

10

60 / 50

2001

779 Kobylisy ČHMÚ

30,6

--

150 / 125

9,1

60 / 50

2002

779 Kobylisy ČHMÚ

31,8

16,8

150 / 125

8,4

60 / 50

Z tabulky vyplývá překračování denních limitů v roce 1997 pod tehdejší legislativou tolerovaných 5 % případů a více méně klesající tendence podlimitních imisních koncentrací oxidu siřičitého po tomto roce. Nejvyšší denní imise SO2 splňují tedy nový imisní limit v roce 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002. V případě průměrných ročních imisí SO2 je patrný pokles od roku 1997 až do roku 2002. Průměrné roční imise činí na sledované imisní stanici 9 až 25 µg/m3, což je hluboko pod imisním limitem. Horní a dolní mez pro posuzování není v případě průměrných ročních imisí stanovena. Další sledovanou škodlivinou na imisních stanicích jsou prachové částice. Maximální hodnoty imisních koncentrací denních a průměrné roční imisní koncentrace další sledované škodliviny – prachových částic PM10 z roku 1997 až 2002 jsou uvedeny spolu s původními i novými imisními limity na ochranu zdraví dle nového zákona č. 86/2002 Sb., o ovzduší v následující tabulce. V případě imisního limitu ročního jsou stanoveny nově dvě hodnoty platné pro období do roku 2005 a to 40 µg /m3 a pro období do roku 2010 - 20 µg /m3.

strana 31 z 71


Tab. 15: Naměřené imisní koncentrace prachových částic PM10 (µg/m3) 90/95/98 % Imisní limit kvantil denní denní původní/nový imise

Rok

Označení stanice

Nejvyšší denní imise PM10

Průměrná roční imise PM10

Imisní limit roční původní/nový

1997

779 Kobylisy ČHMÚ

129

-/70/86

75 / 50

38

48 / 40 resp.20

1998

779 Kobylisy ČHMÚ

96

39/-/57

75 / 50

20

48 / 40 resp.20

1999

779 Kobylisy ČHMÚ

54

32/-/41

75 / 50

19

48 / 40 resp.20

2000

779 Kobylisy ČHMÚ

117

39/-/57

75 / 50

22

48 / 40 resp.20

2001

779 Kobylisy ČHMÚ

123,9

-/73,3/90

75 / 50

30

48 / 40 resp.20

2002

779 Kobylisy ČHMÚ

147,6

-/-/100,1

75 / 50

42

48 / 40 resp.20

Z tabulky vyplývá překračování nového denního imisního limitu 50µg/m3 i původního 75µg/m3, kromě roku 1999. Tento imisní limit nesmí být překročen více než 35krát za kalendářní rok, po roce 2010 více než 7krát. To znamená, že zhruba postačuje splnění 90% kvantilu denního průměru do roku 2010, resp. 98% kvantilu po tomto roce. V ročenkách ČHMÚ je uveden 90% kvantil pro rok 1998, 1999 a 2000. Na imisní stanici ČHMÚ č. 779 je tento imisní kvantil v roce 1998, 1999 a 2000 splněn. Průměrné roční imisní koncentrace na této stanici také splňují příslušný imisní limit pro první etapu (vyjma roku 2002). Na této stanici je patrná tendence poklesu imisních hodnot v letech 1998 a 1999. V roce 2000, 2001 a 2002 dochází k mírnému nárůstu imisních koncentrací. Hodnoty oxidů dusíku a prachových částic jsou v období let 2001 a 2002 do určité míry v dané oblasti měřící stanice 779 Kobylisy ČHMÚ ovlivněny zvýšenou intenzitou dopravy v souvislosti s výstavbou stanice metra Ládví. Místo výstavby stanice metra Ládví se nachází od měřící stanice imisí cca 500 m severním směrem. Ze srovnání naměřených imisních koncentrací na imisní stanici v Kobylisích s novými imisními limity dle zákona č. 86/2002 Sb., vyplývá, že imisní limity oxidu siřičitého jsou v posledních letech s rezervou splněny. Pozornost je třeba věnovat pouze imisím prachových částic PM10 ve vztahu ke zpřísněnému ročnímu i dennímu imisnímu limitu. Počet imisních stanic sledujících imisní koncentrace benzenu v České republice je relativně malý. V hlavním městě Praze jsou prováděna měření imisí benzenu pouze na třech stanicích: Libuš, Šrobárova a Smíchov. Pro orientaci jsou zde uvedeny hodnoty na vybraných imisních stanicích za roky 2000 a 2001.

strana 32 z 71


Tab. 16: Naměřené imisní koncentrace benzenu na vybraných stanicích (µg /m3) Imisní stanice 2000 2001 Libuš 1,24 1,33 Šrobárova 2,22 3,00 Smíchov 3,00 Tyto hodnoty znečištění ovzduší benzenem jsou ovlivněny převážně místními dopravními zdroji v blízkosti měřicích stanic a dálkovým přenosem. Imisní stanice jsou od posuzovaného místa budoucí výstavby spedičního centra vzdáleny: • stanice č. 779 Kobylisy 6 km, • stanice č. 1459 Smíchov 11 km, • stanice Šrobárova 10 km, • stanice Libuš 18 km. Tab. 17: Naměřené imisní koncentrace benzenu (µg/m3) Nejvyšší 90/95/98 denní % imise kvantit

Rok

Označení stanice

Imisní limit denní Průměrná Imisní limit roční původní/nový roční imise původní/nový

1997

Libuš ČHMÚ

12

-/9/10

Nedefinováno

--

10/5

1998

Libuš ČHMÚ

21

-/11/14

Nedefinováno

5

10/5

1999 2000

Libuš ČHMÚ Libuš ČHMÚ

8,0 7,0

-/5/6 -/3/4

Nedefinováno Nedefinováno

-2

10/5 10/5

2001

Libuš ČHMÚ

5,4

-/3,4/3,8

Nedefinováno

1,33

10/5

2002

Libuš ČHMÚ

8,0

-/4,4/5,5

Nedefinováno

--

10/5

Z výše uvedeného přehledu vyplývá klesající tendence imisních koncentrací benzenu v období od roku 1997 až do roku 2001. Pokud se týče benzenu v daných podmínkách oblasti Zdib je možné průměrné roční imisní koncentrace očekávat menší než 1,5 µg/m3. Celkově lze konstatovat, že kvalita ovzduší v zájmovém území je přes významné lokální působení liniových zdrojů poměrně dobrá, k čemuž přispívají velmi dobré rozptylové podmínky a absence větších stacionárních lokálních zdrojů znečištění. 3.2.2

Voda Zájmové území výstavby spedičního centra Zdiby se rozkládá na vyvýšenině bezprostředně na rozvodnici dvou povodí: Dolní Vltavy od Rokytky po ústí - číslo hydrologického pořadí 1-12-02 a Labe od Jizery po Vltavu - číslo hydrologického pořadí 1-05-04.

strana 33 z 71


Západní část zájmového území, do nějž patří i obec Zdiby, odvodňuje Přemyšlenský potok – číslo dílčího povodí 1-12-02-016, který pramení na výchozech křídových hornin západně od obce v nadmořské výšce cca 270 m n.m. Východ širšího zájmového území odvodňuje Líbeznický potok – číslo dílčího povodí 1-05-04-025, který pramení u obce Pakoměřice v nadmořské výšce zhruba 250 m n.m. V obou případech se jedná o málo vodné toky. Území je poměrně intenzivně odvodňováno, nedochází zde k akumulaci povrchových vod a slouží jako pramenná oblast pro oba zmíněné vodní toky. Hlavní hydrologickou osou území je však nedaleký tok Vltavy, jejíž erozivní báze je na úrovni zhruba 175 m n.m. Vzhledem k tomu, že se uvažuje s odvodněním spedičního centra ve Zdibech do Přemyšlenského potoka, nebude plánovanou výstavbou ovlivněn průtok v Líbeznickém potoce. Přemyšlenský potok pramení ve Veltěži západně od Zdib a z menší části odvodňuje kolektorsky významné horniny svrchní křídy, které jsou významné z hlediska zásob podzemní vody (viz část hydrogeologie). Severně od Veltěže má vodoteč občasný charakter, souvislý průtok má vodoteč od mokřadu (zarostlého rybníka) v obci Zdiby, do kterého jsou zaústěny odvodňovací příkopy a dešťové řady ze severní části obce. V pramenné oblasti jsou využívané vodní zdroje (motorest, výzkumný ústav) sloužící pro lokální i hromadné zásobování vodou. Do vodoteče jsou zaústěny odvedené dešťové vody z obce Zdiby, odvodnění komunikací a areálů (celnice, výzkumný ústav). Na horním toku má tato vodoteč kolísavý průtok s maximy kolem 0,1 m3/s, průměrné průtoky jsou řádově nižší a pohybují se v řádu 0,01 m3/s. Přemyšlenský potok není významným tokem ve smyslu vyhl. č. 470/2001 Sb. Potok na svém horním toku prochází širokým mělkým údolím a jsou na něm zřízeny menší rybníky. Rybníky působí částečně jako retence a regulují průtok v Přemyšlenském potoce, jejich stav však v důsledku zanedbané údržby není uspokojivý. Lze proto konstatovat, že zejména horní tok Přemyšlenského potoka bude nutno revitalizovat a upravit tak, aby plnil svoje funkce. Kvalita vody v Přemyšlenském potoce není výrazně negativně ovlivněna, potok je recipientem přečištěných odpadních vod z obce Zdiby. Jiné významné zdroje znečištění se v jeho povodí nenacházejí. Z tohoto důvodu je kvalita ve většině ukazatelů poměrně dobrá a nepřekračuje třídu znečištění III ve smyslu ČSN 75 7221 Hodnocení kvality vody v povrchových tocích. Hlavní tok širšího zájmového území – Vltava patří v zásadě do cejnového pásma, na Vltavě však ještě doznívá vliv Vltavské kaskády a tak má částečně charakter sekundárního pstruhového pásma.

strana 34 z 71


3.2.3

Půda Na posuzovaném území pro výstavbu Spedičního centra Zdiby a v jeho okolí se vyskytuje jako typ pokryvné půdy černozem na spraši. Vlastnosti, vznik a rozšíření těchto půd obecně jsou následující: Černozemě jsou rozšířeny v našich nejsušších a nejteplejších oblastech, kde vznikly v raných obdobích postglaciálu pod původní stepí a lesostepí. V dnešní době se uchovávají ve své původní podobě převážně jen díky zemědělské kultivaci. Roční úhrn srážek v černozemních oblastech činí 450 – 650 mm a průměrná roční teplota je nad 80C. Matečným substrátem jsou většinou spraše, jen místy se uplatňují zvětraliny slínovců, vápnité terciérní jíly nebo vápnité písky. Nadmořská výška jejich výskytu zpravidla nepřesahuje 300 m a utváření terénu je převážně rovinaté. Hlavním půdotvorným procesem při vzniku černozemí byla intenzivní humifikace, která probíhala pod stepní vegetací (černozemní půdotvorný pochod). Pro půdní profil je charakteristický nápadně mocný, tmavě zbarvený humusový horizont zasahující do hloubky 60 – 80 cm. Tento horizont se vyznačuje odolnou vodostálou strukturou a hojným edafonem. Půdy jsou nejčastěji středně těžké, bez skeletu, s vyšším obsahem kvalitního humusu, neutrální reakcí a velmi dobrými sorpčními vlastnostmi a fyzikálními vlastnostmi. Půdní poměry jsou na jednotlivých plochách zemědělského půdního fondu charakterizovány kódem bonitované půdně-ekologické jednotky (BPEJ). Tyto jednotky charakterizují kvalitu půdy z hledisek půdního typu (hlavní půdní jednotka), klasifikace klimatu do klimatických regionů a sklonitosti, expozice, skeletovitosti a hloubky půdy. Tímto způsobem byl celý ZPF bonitován na základě rozhodnutí vlády ČSR v květnu 1971. Celkem je vyčleněno 1 650 BPEJ, z toho zemědělsky funkčních 1200. BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným kódem. V součíslí vyjadřuje: • 1. číslice příslušnost ke klimatickému regionu, • 2. a 3. číslice určuje příslušnost k hlavní půdní jednotce HPJ, což je účelové seskupení půdních forem příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány morfogenetickým půdním typem, subtypem, zrnitostí atd. • 4. číslice označuje kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám, • 5. číslice vyjadřuje kombinaci hloubky půdy a její skeletovitosti. Tímto způsobem byla veškerá zemědělská půda zařazena do půdně-ekologických jednotek – BPEJ na základě rozhodnutí vlády ČSR v květnu 1971. Celkem je vyčleněno 1 650 BPEJ, z toho zemědělsky funkčních 1 200. K přesnějšímu určení kvality zemědělských půd slouží zařazení půd do tříd ochrany (I až V, nejlepší jsou půdy I. třídy ochrany) – dle „Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR z 1.10.1996, č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona pozdějších předpisů.

strana 35 z 71


Podle příslušné mapy bonitace ZPF a Výpisu z katastru nemovitostí – Informací o parcelách KN, vyhotoveného Katastrálním úřadem Praha – východ dne 28.07.2003 se jedná u dotčené parcely s parc. č. 206 o BPEJ 2.01.00. Tato půda je zařazena do I. třídy ochrany zemědělského půdního fondu. V současnosti je tato orná půda využívána k zemědělským účelům, zoraná po sklizni obilí. 1. – kód regionu 2 – teplý, mírně suchý, s průměrnými ročními teplotami 8 – 9 oC a průměrnými ročními úhrny srážek 500 – 600 mm 2. a 3. – HPJ 01 – černozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem 4. – svaž., expoz. 0 – rovina (0 - 3o), expozice všesměrná 5. – skeletovitost 0 – bezskeletovité, hluboké (> 60 cm) Odolnost půdy vůči antropogenním vlivům a znečištění Zranitelnost půdy vůči antropogenním vlivům (kontaminace rizikovými polutanty, acidifikace) je dána především jejich odolností proti vyluhování, kterou nejlépe vystihují sorpční vlastnosti půdy (kationtová výměnná kapacita a stupeň nasycenosti sorpčního komplexu). Odolnost půdy k antropogennímu znečištění je tím vyšší, čím jsou vyšší sorpční schopnosti půdy. Zemědělskou půdu lze podle odolnosti vůči znečištění začlenit do celkem pěti kategorií. V zájmovém území výstavby Spedičního centra Zdiby jsou půdy zařazené do I. třídy ochrany ZPF a spadají do kategorie odolnosti půd vůči znečištění IV. tj. půdy k antropogennímu znečištění slabě náchylné. Eroze Okolní zemědělská půda i vlastní území plánované výstavby je vzhledem k využívání lokality jako orné půdy náchylná hlavně k větrné erozi. Jde o velkoplošné lány orné půdy málo chráněné před větrnou erozí, v okolním území je málo porostů (remízky apod.), které mohou zpomalovat rychlost větrů. Vodní eroze není příliš významná, neboť zájmové území má rovinný charakter jen s mírným sklonem. 3.2.4

Horninové prostředí a přírodní zdroje Geomorfologické poměry Z orografického hlediska spadá zájmové území do západní části Středolabské tabule, resp. v části Českobrodské tabuli. Tento geomorfologický celek se vyznačuje velmi mírně členitým parovinným reliéfem, který byl modelován zejména vlivy větrné a vodní eroze. Reliéf má tedy monotónní charakter terasové plošiny zarovnané sprašovou pokrývkou. Zájmové území výstavby je rovinné, jen s mírným sklonem v relaci cca 300 až 304 m n.m.

strana 36 z 71


Východně od Zdib je generelně plochý reliéf s nadmořskou výškou kolem 280 m n.m. členěn řadou mělkých údolí potoků s generelním směrem JZ - SV (Mratínský, Hovorčovický, Líbeznický a Zlonínský potok) a pozvolna se svažuje SV směrem do údolí Labe. Všechny uvedené potoky jsou levostranné přítoky Labe, které je možno považovat za regionální erozivní bázi. Charakter reliéfu je zde parovinný. Oblast obce Zdiby a její západní okolí již leží za regionální rozvodnicí a z morfologického hlediska ze zde již dominantně uplatňuje snaha o vyrovnání erozivní báze toku Vltavy. Terén je členitější a jeho skon prudší. Terén je výrazně erozivně modelován činností Přemyšlenského potoka, který pramení na výchozech hornin svrchní křídy na západ od Zdib. Směrem k Vltavě se údolí prudce zařezává a nabývá kaňonovitý charakter. Charakter reliéfu je pahorkatinný. Na jihu a jihozápadě je území geomorfologicky poměrně výrazně ohraničeno údolím Vltavy a jejích přítoků, které již náleží k sousední Brdské podsoustavě. Výrazně dominantní morfologické prvky se v území nevyskytují, v širším okolí jako dominanta působí hora Ládví (359 m n.m.). Za výrazný liniový antropomorfní prvek lze označit těleso dálnice D8, která probíhá východně od zájmového území. Vlastní staveniště leží na svahu lokální elevace v nadmořské výšce kolem 300 m n.m.. Má plochý reliéf, mírně se svažující k JZ směrem do údolí Přemyšlenského potoka. Geologické poměry Z regionálně-geologického hlediska spadá zájmové území do vltavsko-berounské oblasti české křídové pánve, která je součástí středočeské oblasti (Mísař Z. et al, 1983). Skalní podklad je zde tvořen subhorizontálně uloženými horninami svrchní křídy, které jsou diskordantně uloženy na zvrásněném proterozoiku. Sedimentace svrchní křídy začíná peruckými vrstvami svrchního cenomanu, jež jsou prezentovány písčitými jílovci, jílovitými prachovci, pískovci a lokálně též slepenci. V nadloží jsou uloženy korycanské vrstvy zastoupené jílovitými až křemennými pískovci. Výše spočívají horniny bělohorského souvrství spodního až středního turonu, konkrétně slínovce, vápnité jílovce a jemně písčité slínovce (opuky). Celková mocnost svrchnokřídových sedimentů je cca 50 m. Sedimenty svrchní křídy jsou překryty neogenními terasovými sedimenty zdibského stadia, které se usadily v pliocénu jako důsledek pozvolného zdvihu Českého masívu v kombinaci s klimatickými změnami. Materiál terasy je tvořen písky s drobným štěrčíkem a čočkami jílu o celkové mocnosti cca 2-3 m. Kvartérní sedimenty jsou zastoupeny silně vápnitými, slabě písčitými sprašemi eolického původu (Wurm). Zájmové území je pokryto souvisle těmito uloženinami o mocnosti 3,0 – 4,0 m, které dokonale vyrovnávají drobné terénní nerovnosti předkvartérního podkladu. Spraše jsou namrzavé, rozbřídavé a při nasycení prosedavé. Nejsvrchnější zemní horizont je tvořen ornicí o mocnosti cca 0,4 m.

strana 37 z 71


Hydrogeologické poměry Z hydrogeologického hlediska je území poměrně významné, neboť se zde vyskytují horniny s příznivými kolektorskými vlastnostmi, ve kterých se vytváří zvodně využitelné pro zásobování vodou. Území je však poměrně intenzivně odvodňováno, významně se uplatňuje blízkost regionální rozvodnice a hydrogeologické poměry se poměrně výrazně mění se vzdáleností od erozivní báze. Nejvýznamnější jsou z hydrogeologického hlediska horniny svrchní křídy. Zvodnění v horninách proterozoika je vázáno na převážně puklinově propustné břidlice, které jsou samy o sobě pouze velmi omezeně propustné. Hydraulické vlastnosti charakterizuje velmi nízký koeficient transmisivity T v řádu 1*10-6 – 1*10-5 m2.s-1. Transmisivita se vyznačuje velmi vysokou variabilitou. Využitelná vydatnost zvodně je zanedbatelná, vydatnosti v řádu desetin l/s jsou výjimečné, a lze je dosáhnout pouze při zastižení zvodnělého puklinového systému, obvyklé vázaného na tektonicky oslabené zóny s živějším oběhem podzemní vody. Obvyklá vydatnost nepřesahuje setiny l/s a zvodeň je pro zásobování vodou nepoužitelná. Z hydrogeologického hlediska jsou nejvýznamnější horniny svrchní křídy, ve kterých je možno v zájmovém území odlišit dvě zvodně. Hlubší je vázána na kolektor pískovců mořského cenomanu, mělčí na písčité slínovce a pískovce spodního turonu. V případě, že není vyvinut izolační horizont peruckých vrstev, nelze obě zvodně hydraulicky odlišit. Cenomanská zvodeň je vázána na převážně průlinově propustné pískovce. Koeficient filtrace se v cenomanském kolektoru pohybují v rozmezí řádů 1*10-4 - 1*10-5 m-1.s-1, koeficient transmisivity v řádech 1*10-3- 1.10-4 m2.s-1. Variabilita transmisivity je nízká. Chemismus podzemní vody je převážně typu Ca(Mg)-HCO3-SO4 s alkalickou nebo slabě alkalickou reakcí, středně mineralizované. Turonská zvodeň je vyvinuta v písčitých slínovcích bělohorského souvrství, resp. pískovcích a prachovcích jizerského souvrství.. Jedná se o kolektor s kombinovaným typem propustnosti, uplatňuje se však převážně puklinová propustnost. Koeficient filtrace kolísá v rozmezí několika řádů, z vyhodnocení čerpacích a stoupacích zkoušek byly zaznamenány hodnoty od 1*10-3 do 1*10-8 m-1 .s-1. Rozptyl v rozmezí pěti řádů lze pozorovat i u koeficientu transmisivity. Popsaná variabilita je ovlivněna několika faktory, z nichž nejvýznamnější je litologické složení, četnost puklin a pozice vůči erozivní bázi. Chemismus podzemní vody je převážně typu Ca-Mg-SO4-HCO3 s vysokou mineralizací a slabě alkalickou reakcí. Směr proudění podzemní vody v křídových horninách je ovlivněn zejména vzdáleností od erozivní báze, přítomností infiltračních čel křídových hornin a sklonem vrstev do centra pánve k SV. V oblasti infiltračních čel proudí podzemní voda směrem k erozivní bázi (toku Vltavy) tj. k západu, ve větších vzdálenostech od erozivní báze (za rozvodnicí) se uplatňuje sklon vrstev do centra pánve a voda proudí k severovýchodu. Uvedené skutečnost je příčinou značných rozdílů ve vydatnosti jímacích vrtů, kdy byly zastiženy vydatnosti kolem 0,4-0,5 l/s až po vrty s vydatností kolem 0,01 l/s nepoužitelné pro zásobování. Z hlediska upravitelnosti jsou podzemní vody řazeny do II. kategorie, tj. při

strana 38 z 71


použití pro pitné účely vyžadují složitější úpravu. Na závadu bývají obvykle vysoké obsahy železa a manganu a dále obsah dusíkatých látek. Zvodnění pliocenní zdibské terasy je proměnlivé podle polohy vůči erozivní bázi a závisí i na faciálním vývoji tohoto kolektoru. V oblasti rozvodnice není terasa obvykle zvodněna vůbec. Ve větších vzdálenostech od rozvodnice lze očekávat hladinu podzemní vody v hloubkách kolem 6-10 m pod terénem, a obvykle hydraulicky souvisí s křídovou zvodní. Kvartérní pokryv není obvykle zvodněn, nelze však zcela vyloučit, zejména při vyšších srážkových úhrnech, výskyt plošně omezených lokálních zavěšených zvodní. Kvartérní kolektor je z hydrogeologického hlediska nevýznamný, neboť akumuluje pouze nesouvislou zvodeň s minimální vydatností, která je vázána na propustnější polohy ve spraších a sprašových hlínách. Spraše samy o sobě obvykle neakumulují podzemní vodu a mají izolační vlastnosti. Lze konstatovat úzkou spojitost s intenzitou atmosférických srážek, kterými je dotována. Hladinu podzemní vody lze v souvislosti s popisovanou zvodní zastihnout výjimečně již v poměrně malých hloubkách pod terénem (cca 3 m), zvodnění má však občasný charakter a bývá aktivováno v obdobích s vyššími srážkovými úhrny. Zvodeň má pouze zanedbatelnou vydatnost a je snadno odčerpatelná. Výskyt takových zvodní v zájmové oblasti, která tvoří převážně infiltrační (nikoli akumulační) oblast, je nepravděpodobná. Jedná se o kolektor s výrazně průlinovým typem propustnosti, jehož hydraulické parametry charakterizuje koeficient transmisivity T = 1,5.10-6 - 1,0 .10-5 m2.s-1. Variabilita transmisivity je poměrně nízká. Vydatnost zvodně je zanedbatelná. V prostoru staveniště lze předpokládat méně významné zvodnění sedimentů zdibské terasy, související hydraulicky s významnějším zvodněním v turonských sedimentech. Hladinu podzemní vody lze očekávat v hloubce kolem 6 -8 m pod terénem, směr proudění k JZ směrem k lokální erozivní bázi. Ustálenou vydatnost zvodně lze předpokládat maximálně kolem 0,2 - 0,25 l/s Antropogenní znečištění podzemních vod bylo v minulosti indikováno u motorestu ve Zdibech, kde byly analyzovány zvýšené obsahy ropných látek pocházející zřejmě z bývalého objektu čerpací stanice PHM. Vzhledem k časové odlehlosti již není tato kontaminace riziková. Geodynamické jevy Výskyt geodynamických jevů není v zájmovém území předpokládán. Podle registru Geofondu nejsou v zájmovém území registrována místa s aktivními nebo potencionálními svahovými deformacemi (www.geofond.cz). Seismicita Staveniště se nenachází v oblasti se zvýšenou sesmickou aktivitou ve smyslu ČSN 73 0036 Seismické zatížení staveb. Seismické poměry resp. seismicita nevybočuje z hodnot běžných v této oblasti a její hodnoty nebudou stavbou ovlivněny.

strana 39 z 71


3.2.5

Fauna a flóra Z hlediska potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová a kol., 1998) leží zájmové území výstavby Spedičního centra Zdiby a jeho blízkého okolí v oblasti na rozhraní společenstev Černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) a Břekové doubravy (Sorbo torminalis-Quercetum). V nivě toku Vltavy se podél jejího toku rozkládá společenstvo Jilmové doubravy (Querco-Ulmetum). Oblasti výskytu společenstva Černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) byly plošně nejrozšířenějším společenstvem dubohabřin v České republice. Vyskytuje se ve výškách (200) 250 – 450 m n.m. Představuje klimaxovou vegetaci planárního až subplanárního stupně naší republiky s optimem výskytu ve stupni kolinním. Představuje jednotku značné ekologické variability. Osidluje různé tvary reliéfu – nížinné roviny, různě orientované svahy i mírné terénní deprese, půdy vznikající zvětráváním různých geologických substrátů od kyselých hornin krystalinika po krystalické vápence, svahoviny, spraše nebo aluviální náplavy. Ve stromovém patře převládal dominantní dub zimní – Quercus petraea a habr obecný – Carpinus betulus s častou příměsí lípy srdčité – Tilia cordata, na vlhčích stanovištích lípy velkolisté – T. platyphylos), dubu letního – Quercus robur a stanovištně náročnějších listnáčů: jasan ztepilý – Fraxinus exelsior, javor klen – Acer pseudoplatanus, javor mléč – A. platanoides, třešeň – Cerasum avium. Ve vyšších nebo inverzních polohách se též objevuje buk lesní – Fagus sylvatica a jedle – Abies alba. Dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními druhy opadavých listnatých lesů nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy, především byliny a méně často trávy. Břekové doubravy (Sorbo torminalis-Quercetum) jsou typickým společenstvem kolinního stupně, s rozšířením v nadmořských výškách 250 až 450 m. V teplých a suchých oblastech se může jednat o velkoplošně rozšířené společenstvo krystalinických plošin (např. Brněnsko, Moravskokrumlovsko, Znojemsko), naopak ve srážkově o něco bohatších nebo chladnějších oblastech jsou zastoupeny vetšinou jen maloplošně na výslunných svazích, typicky v říčních údolích středních Čech a jihozápadní Moravy. Půdy jsou mělké, oligotrofní. Jde o rankery až kambizemě vyvinuté na minerálně silných až středně silných horninách silikátové série. Tato společenstva jsou tvořena rozvolněnými lesy o pokryvnosti 60 – 90 %, na extrémních stanovištích až jen kolem 40 %. Ve stromovém patře dominuje dub zimní – Quercum petrae s občasnou příměsí habru obecného – Carpinus betulus, dále jsou přimíšeny zejména jeřáb muk – Sorbus aria a jeřáb břek – S. torminalis, borovice – Pinus sylvestris a javor babyka – Acer campestre. Na výslunných skalnatých svazích je stromové patro obvykle křivolakého růstu a dosahuje často jen 4 – 6 m výšky, takže

strana 40 z 71


rozdíly mezi ním a keřovým patrem se v některých porostech stírají. Keřové patro je často vyvinuto jen v omezené míře a významnou roli v něm hrají mladí jedinci dubu zimního. V bylinném patru jsou zastoupeny druhy teplomilných doubrav, ale také některé hájové druhy eutrofnějších půd. Břekové doubravy jsou v současné krajině společenstvem, které je ve víceméně přirozeném složení zachováno prakticky už jen na relativně extrémnějších stanovištích strmých svahů. Jejich rozsáhlejší porosty na plošinách byly buď vykáceny nebo postiženy zaváděním stanovištně nevhodných dřevin. Patří do skupiny ochranných lesů s významnou funkcí ochrany půdy proti erozi. Jilmová doubrava (Querco ulmetum) je společenstvem jen zřídka zaplavovaných říčních niv v nížinách teplé klimatické oblasti, s optimem výskytu v nadmořských výškách pod 220 m n.m. J e vázáno na pedogeneticky vyvinutější lužní příp. glejové půdy v širokých říčních úvalech, je typickým společenstvem českého termofytika především Středolabské, Východolabské a Dolnooharské tabule. Jilmová doubrava tvoří zpravidla třípatrové fytocenózy s dominantním dubem letním – Quercus robur nebo jasanem – Fraxinus excelsior ve stromovém patru. Podíl jilmů – Ulmus minor, U. laevis, typických dřevin tvrdého luhu, v poslední době poklesl v důsledku grafitózy. Častou příměs tvoří lípa srdčitá – Tilia cordata, ve vlhčí variantě olše lepkavá – Alnus glutinosa a další typické dřeviny měkkého luhu, v sušší variantě habr obecný – Carpinus betulus, příp. javor babyka – Acer campestre. Druhově bohaté bývá keřové patro, kromě zmlazených dřevin stromového patra se objevuje Swida sanguinea, Padus avium, příp. Sambucus nigra. Bylinné patro tvoří zpravidla výrazný jarní aspekt jarních geofyt. Zbytky porostů přirozeného složení jsou velmi sporadické (cca 5 % konstruované plochy). Většinu porostů představují monokultury (Fraxinus excelsior, Quercus robur, příp. i americký Quercus rubra, Acer pseudoplatanus či rychle rostoucí hybridní topoly) Převážná část plochy těchto luhů je zemědělsky využívána, a to především jako výnosná pole, řidčeji jako produktivní louky, část plochy připadá též na areál zástavby. Biogeografické členění Z biogeografického hlediska je hodnocené území součástí provincie středoevropských listnatých lesů, subprovincie hercynské, sosiekoregion 1.03. Vlastní řešená lokalita se nachází v bioregionu 1.5 - Českobrodský bioregion. Českobrodský bioregion – 1.5 leží uprostřed středních Čech a tvoří úpatí Českomoravské vrchoviny a Středočeské pahorkatiny směrem k Polabí. Reliéf má ráz ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 30 až 75 m, má charakter tabule ukloněné od jihu k severozápadu až severovýchodu. Plochý povrch zpestřují malá výrazně zaříznutá, ale jen 20 až 50 m hluboká údolí, směřující z vyšší pahorkatiny směrem k Vltavě a Labi. Geologickou stavbu území vyznačuje poloha na okraji české křídové pánve, z jejíhož

strana 41 z 71


podloží směrem k jihu vystupují horniny starších útvarů. Převážná část území leží v teplé oblasti T 2, pouze při hranicích s vrchovinami na jihu je pruh území náležející mírně teplé oblasti MT 10. Bioregion tvoří plošiny na starších sedimentech s pokryvy spraší a vegetací hájů s malými ostrovy acidofilních doubrav, významná jsou menší skalnatá údolí s acidofilními a teplomilnými doubravami i skalními společenstvy. Převažuje slabě teplomilná biota 2. (bukovo-dubového) vegetačního stupně. Bioregion se rozkládá zčásti v termofytikua a z části v mezofytiku a zaujímá větší část fytogeografického okresu 10. Pražská plošina (fytogeografický podokres 10a. Jenštejnská tabule a západní část fytogeografického podokresu 10b. Pražská kotlina). Vegetační stupeň (Skalický) kolinní až suprakolinní. Flóra je charakterizována zastoupením hercynské hájové květeny. Lokální mezní prvky nejsou příliš výrazné, jsou reprezentovány některými termofilnějšími druhy těžších půd, exklávní prvky jsou výjimečné. Fauna bioregionu je hercynského původu, silně ochuzená, se západními vlivy. Bioregion patří k velmi starým sídelním oblastem, trvale byl osídlen již od neolitu. Většina lesů byla v minulosti vymýcena, na odlesněných místech převažují agrikultury. Plánovaná výstavba spedičního centra spadá do řady objektů podél silnice č. 608/II, kde na sebe navazují směrem od Zdib. Areál spedičního centra sousedí z východní strany s areálem firmy RITTAL, ze severovýchodní strany se silnicí II. třídy č. 608 a z východní strany s místní (polní) zpevněnou cestou. Ze zbylých stran je plánovaný areál spedičního centra otevřen do volné krajiny a obklopují ho lány orné půdy. Vlastní území výstavby spedičního centra je silně ovlivněné zemědělskou činností a na jeho území se nenachází žádná přirozená vegetace. Jedná se o území, které je součástí velkoplošných lánů kvalitní orné půdy, v době terénního průzkumu (srpen) bylo na poli strniště po sklizni obilovin. Druhové složení flory a fauny je převážně vázáno na intenzivně obhospodařovanou ornou půdu, kde se druhová skladba polních plevelů a částečně i skladba druhů bezobratlých mění v závislosti na změnách pěstovaných kultur, obecně je možné očekávat běžný výskyt plevelných rostlin typických pro ornou půdu. Nelze proto tyto populace považovat za přirozená společenstva. V řešeném území ani v jeho bezprostředním okolí není podle dostupných informací zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 48 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Podél silnice II. třídy č. 608 vede zatravněný pruh osázený alejí mladých stromů jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), který hostí travní společenstva v různých stádiích sekundární sukcese a s výskytem ruderálních druhů (např. kopřiva, kerblík, bršlice kozí noha a další běžné druhy). Na opačné straně silnice II/608 jsou opět lány orné půdy, které jsou silně ovlivňovány blízkostí dálnice. Podél zpevněné cesty je pouze úzký pruh 0,3 až 0,5 m zeleně s výskytem převážně běžných ruderálních druhů a druhů, které byly v minulosti pěstovány na sousední orné půdě. Na druhé straně této zpevněné cesty se nachází zatravněný ovocný sad s porostem

strana 42 z 71


jabloní, hrušní a švestek. Tráva v sadu je pravidelně sekána. V době zpracování dokumentace byly zaznamenány následující druhy rostlin, které však byly zjištěny především na okrajích zájmového území: Bylinné druhy • pýr plazivý • bedrník větší • bér zelený • bodlák obecný • bojínek luční • bršlice kozí noha • čekanka obecná • heřmánkovec přímořský • hluchavka nachová • hrachor hlíznatý • chrpa čekánek • jetel plazivý • jetel pochybný • jitrocel kopinatý • jitrocel větší • kokoška pastuší tobolka • komonice lékařská • konopice polní • kopřiva dvoudomá • lebeda hrálovitá • lebeda rozkladitá • lipnice luční • lipnice roční • lnice květel • locika kompasová • lopuch plstnatý • mák vlčí • mochna husí • mochna pětilístek • ostrožka polní • ovsík vyvýšený • pelyněk černobýl • penízek rolní • pcháč obecný • pcháč oset

(Agropyron repens) (Pimpinella major) (Setaria viridis) (Carduus acanthoides) (Phleum pratense) (Aegopodium podagraria) (Cichorium intybus) (Matricaria maritima) (Lamium purpureum) (Lathyrus tuberosus) (Centaurea scabiosa) (Trifolium repens) (Trifolium dubium) (Plantago lanceolata) (Plantago major) (Capsella bursa-pastoris) (Melilotus officinalis) (Galeopsis tetrahit) (Urtica dioica) (Atriplex latifolia) (Atriplex patula) (Poa pratensis) (Poa annua) (Linaria vulgaris) (Lactuca serriola) (Arctium tomentosum) (Papaver rhoeas) (Potentilla anserina) (Potentilla reptans) (Consolida regalis) (Arrhenatherum elatius) (Artemisia vulgaris) (Thlaspi arvense) (Cirsium vulgare) (Cirsium arvense)

strana 43 z 71


• • • • • • • • • • • • • • • • • •

pryšec chvojka pšenice setá rdesno ptačí rozrazil břečťanolistý rozrazil rezekvítek rožec rolní řebříček obecný řepík lékařský smetanka lékařská srha říznačka sveřep jalový svízel přítula svlačec rolní šťovík tupolistý třezalka tečkovaná vikev plotní vikev tenkolistá vrbka úzkolistá

Dřeviny rostou v pruhu podél zpevněnou polní cestou: • hrušeň • jabloň • jasan ztepilý • slivon (švestka) domácí

(Euphorbia cyparissias) (Triticum sativum) (Polygonum aviculare) (Veronica hederifolium) (Veronica chamaedrys) (Cerastium arvense) (Achillea millefolium) (Agrimonia eupatoria) (Taraxacum officinale) (Dactylis glomerata) (Bromus sterilis) (Galium aparine) (Convolvulus arvensis) (Rumex obtusifolius) (Hypericum perforatum) (Vicia sepium) (Vicia tenuifolia) (Chamaenerium angustifolium) silnice II/608 a v ovocném sadu mezi silnící II/608 a (Pyrus sp.) (Malus sp.) (Fraxinus excelsior) (Prunus domestika)

Fauna zájmového území. Druhové složení fauny v zájmovém území výstavby a v jeho blízkém okolí je vázáno na zemědělsky obhospodařovanou volnou krajinu, na blízkost sídel a neskýtá vhodné podmínky pro hnízdění ptactva ani pro výskyt a rozmnožování zvláště chráněných druhů plazů, obojživelníků a hmyzu. Výjimkou je ojediněle zaznamenaný výskyt čmeláků v okolí zájmovém území výstavby. Ve vegetačním období byly zjištěny (vlastní průzkum a dostupné podklady) většinou běžné druhy, vázané na zemědělsky obhospodařovanou půdu v závislosti na změně pěstovaných kultur.

strana 44 z 71


Savci • hraboš polní • krtek obecný • myšice křovinná • srnec obecný • zajíc polní Vzhledem k blízkosti lidských (Martes foina).

(Microtus arvalis) (Talpa europaea) (Apodemus sylvaticus) (Capreolus capreolus) (Lepus europaeus) sídel je předpoklad dočasného výskytu kuny skalní

Ptáci S výjimkou skřivana polního, který může v zájmovém území hnízdit, je výskyt a hnízdění těchto druhů vázán na okolní stromové a keřové porosty – hlavně na porosty v blízké zahrádkářské kolonii a v jejím okolí. Na zájmové území ptáci mohou zaletovat za potravou nebo přeletovat přes zájmové území (káně lesní na lovu). • • • • • • •

kos černý straka obecná vrabec domácí vrabec polní skřivan polní káně lesní holub hřivnáč

Hmyz Motýli • babočka paví oko • bělásek zelný • okáč zední Brouci • krytohlav hedvábitý • mandelinka šťovíková • páteříček žlutý • slunéčko sedmitečné • střevlíček obecný • střevlíček hnědý • svižník Dvoukřídlí • bzučivka zední • masařka obecná • moucha • komár pisklavý

(Turdus merula) (Pica pica) (Passer domesticus) (Passer montanus) (Alauda arvensis) (Buteo buteo) (Columba palumbus)

(Nymphalis io) (Pieris brassicae) (Lasiommata megera) (Cryptocephalus sericeus) (Gastroidea viridula) (Rhagonycha fulva) (Coccinella septempunctata) (Pterostichus mellanarius) (Calathus fuscipes) (Cicindela germanica) (Pollenia rudis) (Sarcophaga carnaria) (Pyrelia vivida) (Culex pipiens)

strana 45 z 71


Blanokřídlí • čmelák skalní • čmelák zemní • kutilky • mravenec černý • včela medonosná Rovnokřídlí • cvrček polní • kobylka šedá • kobylka zelená • saranče vlašská Síťokřídlí • zlatoočka obecná Ploštice • kněžice páskovaná • kněžice zelená • ruměnice pospolná • vroubenka

(Bombus lapidarius) (Bombus terrestris) (rod Ammophila) (Lasius niger) (Apis melifera) (Gryllus campestris) (Platycleis grissea) (Tettigonia viridissima) (Calliptamus italicus) (Chrysopa carnea) (Graphosoma lineatum) (Palomena viridissima) (Pyrrhocoris apterus) (Syromastus rhombeus)

Z dalších bezobratlích byly nalezeny ulity i jedinci hlemýždě zahradního (Helix pomatia), páskovky keřové (Cepaea hortensis) a vlahovky narudlé (Monachoides incarnata). 3.2.6

Krajina a krajinný ráz Krajina v okolí zamýšlené výstavby, která se nachází na okraji obce Zdiby, se dá charakterizovat jako rovinatá silně zemědělsky využívaná bez jakýchkoliv přirozených přírodních útvarů. Přestože jsou hranice Prahy vzdáleny pouze několik kilometrů, sídelní struktura se dá charakterizovat jako sídelní jednotky malého typu, ovlivněné bezprostřední blízkostí metropole. Krajina je intenzivně zemědělsky využívaná a pozměněná činností člověka spojenou s výrazným odlesněním. V souvislosti s dalším rozvojem zemědělství v průběhu dvacátého století došlo k sloučení orné půdy ve velkoplošné celky. Území tak vykazuje známky poměrně značného strukturního a funkčního zjednodušení, zapříčiněného zejména výraznými intenzifikačními zásahy do nelesní krajiny v průběhu 60. - 80. let (zornění nad 80 %, odvodnění původních luk, vysoká míra upravenosti malých vodotečí). Tento charakter hospodaření zvýšil možnost vzniku větrné i vodní eroze orné půdy. Jde o území souvisle osídlené již od neolitu s nedostatkem původních přírodních prvků. Výstavba Spedičního centra Zdiby je navrhována do volné krajiny, do zatím nezastavěného území s převládajícím rázem kulturní zemědělsky využívané krajiny. Okolí je navíc poznamenáno dálnicí D8 a silnicí II/608. Plánovaná výstavba zapadá do řady objektů podél silnice č. 608/II, kde na sebe navazují směrem od Zdib.

strana 46 z 71


Rekreační využití krajiny v okolí uvažované výstavby je prakticky nulové. Za rekreací obyvatelstvo vyjíždí do vzdálenějších oblastí. Průmyslová výroba je soustředěna do průmyslových částí Prahy. Celkově krajinný ráz lokality i jejího okolí působí naprosto monotónním dojmem, což je dáno plochým terénem, bez jakékoliv krajinné dominanty, vysokým stupněm zornění pozemků a prakticky totální absencí krajinné zeleně. Členité a zalesněné svahy údolí Vltavy a jejích drobných přítoků jsou od zájmového území výstavby spedičního centra poměrně vzdálené a neovlivňují jeho krajinný ráz. Nejbližším územím s ochranou krajinného rázu je Přírodní park Rymáň na území okresu Mělník. Vzhledem ke značné vzdálenosti a charakteru terénu nebude nijak negativně dotčeno. 3.2.7

Oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatství V širším posuzovaném území se nenacházejí ložiska surovin a nejsou dotčeny zájmy chráněné zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerosného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Do zájmového území předpokládané výstavby nezasahuje žádné ložisko chráněné ve smyslu Horního zákona (zákon č. 44/1988 Sb.). V roce 1956 proběhl v této oblasti vyhledávací průzkum na štěrkopísek "Zdiby – štěrkopísek - dálnice". Vzhledem k vysokému podílu odplavitelných částic bylo však ložisko hodnoceno jako neperspektivní. Ložisko není tedy územně chráněno a zásoby nejsou vedeny v bilanci zásob nerostných surovin ČR.

3.2.8

Ochranná pásma Ochranná pásma stávající Územím stavby prochází kabel fy Český Telecom. Oddělení ochrany sítí bylo požádáno o stanovení způsobu ochrany tohoto kabelu při křížení komunikací. Českým Telecomem požadovaný způsob bude uplatněn. Stavba se nachází v ochranném pásmu komunikace ze silničního zákona, které činí 25 m od osy vozovky (zákon č. 13/1997 Sb.). Příjezd do areálu bude po silnici II/608 ve směru od dálnice D8 samostatným odbočovacím pruhem (nákladní auta budou přijíždět výhradně z tohoto směru). Tento odbočovací pruh bude proveden rozšířením stávající komunikace. Stavba se nenachází v ochranném pásmu (dříve pásmo hygienické ochrany PHO) vodního zdroje dle § 30 zákona o vodách č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ochranná pásma nová Ochranné pásmo přípojky elektrického proudu vedené podél stávající zpevněné polní

strana 47 z 71


cesty ze stávajícího vedení VN 22 kV bude při použití závěsného kabelu (vrchní vedení) VN 22 kV 1,0 m na každou stranu od vodiče. Primární přípojka VN 22 kV bude zakončena stožárovou transformátorovou stanicí na pozemku investora s ochranným pásmem 7,0 m. 3.2.9

Architektonické a historické památky, archeologická naleziště V bezprostředním okolí posuzované výstavby Spedičního centra Zdiby nejsou známy žádné významné architektonické ani historické památky či archeologická naleziště, které by mohly být výstavbou či provozem areálu a jeho vlivy negativně dotčeny. V nejbližším okolí v k.ú. obce Zdiby, která je doložena r. 1266, se nachází několik objektů, zařazených do státního seznamu nemovitých kulturních památek: • Pozdně barokní zámek z konce 18. století, patrový, obdélný, s mansardovou střechou a vikýři. Zbytky anglického parku. • Kostel Povýšení svatého Kříže připomínán r. 1384, dnešní podoba z r. 1734, další úpravy byly provedeny v 19. století. • Dalším památným objektem je dům č.p. 161. Žádný z těchto objektů nemá vyhlášeno ochranné pásmo a předpokládanou výstavbou nebudou dotčeny. Všechny uvedené kulturně - historické památky Zdib se nachází mimo dosah posuzované zástavby a nebudou plánovanou výstavbou ani provozem Spedičního centra Zdiby nijak dotčeny. Krajina řešeného území se nachází severně od Prahy. Jedná se o plochou úrodnou krajinu, převážně se sprašovým pokryvem. Celá oblast v okolí uvažované výstavby se dá charakterizovat jako tzv."středočeská kulturní krajina" ovlivněná lidskými zásahy a stavební činností již od pravěku. Tato krajina je již od neolitu osídlena a zemědělsky využívána a výsledkem je její téměř úplné odlesnění. Je tedy nutné postupovat nanejvýš obezřetně vzhledem k možnosti archeologického nálezu. V lokalitě výstavby ani v jeho bezprostředním okolí není znám výskyt evidovaného paleontologického či archeologického naleziště (hradiště v Klecanech je relativně vzdálené). Avšak vzhledem k charakteru archeologických památek, jenž jsou stopami lidské aktivity a existence mnohatisíciletého vývoje ukrytých pod zemí, je nutno předpokládat, že na určitých teritoriích (tzn. stará sídelní území) výhodných svou polohou a klimatem je doložen v podstatě nepřetržitý sled pravěkého až časně středověkého osídlení. Na takových územích je možno narušení archeologických nálezů při velkých plošných zásazích velmi pravděpodobné. Praha a její bezprostřední okolí patří právě k takovým územím. Katastry Zdiby a Klecany jsou navíc velmi bohaté na archeologické nálezy. Jedná se tedy o území archeologického zájmu, to znamená o území s archeologickými nálezy. S ohledem na staré osídlení již od neolitu lze tedy doporučit ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, aby byl příslušný

strana 48 z 71


Archeologický ústav o posuzované aktivitě informován. 3.2.10

Jiné charakteristiky životního prostředí Hluk Nejbližší trvalá obytná zástavba je cca 570 m jižně od areálu spedičního centra (obec Zdiby), cca 150 jihovýchodně od areálu je chatová osada a 150 m východně je areál motorestu s bungalovy. Pro nejbližší obytnou zástavbu v okolí lokality plánované výstavby je nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A stanovena LAeq = 55/45 dB den/noc. Pro areál spedičního centra je nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A stanovena LAeq = 70/60 dB den/noc. Pro hluk z provozu spedičního centra a navazující dopravu je nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A stanovena LAeq = 50/40 dB den/noc. Stávající hluková situace v obci Zdiby je nejvíce ovlivňována dopravou na silnici I/8, D8 a II/608. U hodnocené obytné zástavby není v současné době překračována nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq = 55/45 dB den/noc.

3.2.11

Situování stavby ve vztahu k územně plánovací dokumentaci V současné době nemá obec Zdiby schválenou územně plánovací dokumentaci. Posuzovaný záměr je v souladu s připravovanou územně plánovací dokumentaci obce Zdiby (viz souhlas se záměrem v příloze dokumentace).

3.3

Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení V souvislosti s rozvojem dopravy a průmyslu v širším okolí došlo k redukci rozmanitosti krajiny a druhové pestrosti fauny a flory. Zájmové území a jeho blízké okolí nebylo v minulosti zasaženo průmyslovou výrobou a ani jinými aktivitami, bylo významněji zatěžováno především intenzivním zemědělským obhospodařováním orné půdy. Výsledkem je silné antropogenní ovlivnění krajiny, s převahou ploch ekologicky málo stabilních až nestabilních. Podle připravované územně plánovací dokumentace obce Zdiby zde vznikne plocha určená pro areály výroby, skladů a služeb – komerční plochy. Stávající je zde výrobní závod RITTAL (kovovýroba), severně od posuzovaného záměru vzniká rozsáhlý Logistický park D8 a jižně od areálu posuzovaného záměru se připravuje Průmyslový areál Stará pošta. Jedná se o nadprůměrně využívané území se zřetelným porušením přírodních struktur.

strana 49 z 71


4.

ČÁST D – KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

4.1

Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti

4.1.1

Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Ovzduší Etapa výstavby Zájmová lokalita je od stále obydlené oblasti poměrně daleko (nejbližší rodinné domky v obci Zdiby jsou vzdáleny více než 500 m). Přesto lze očekávat, že etapa výstavby může představovat narušení faktorů pohody. Případnou sekundární prašnost lze technicky eliminovat. Pro minimalizaci negativních vlivů jsou formulována následující doporučení: • dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především v průběhu zemních prací • zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány • celý proces výstavby bude organizačně zajištěn tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu • v případě nepříznivých klimatických podmínek v období zemních prací bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch Etapa provozu Jak již bylo uvedeno v předcházejících částech předkládané dokumentace, v rozptylové studii jsou řešeny bodové, liniové a plošné zdroje znečištění ovzduší související s vytápěním objektů Spedičního centra Zdiby a s dopravními nároky. Řešeny jsou tři situace: • stávající stav roku 2003 bez realizace výstavby Spedičního centra • stav v roce 2005 s realizací Spedičního centra • samostatný příspěvek k imisní zátěži související s provozem a dopravou uvnitř areálu Spedičního centra Výpočet z hlediska plošného rozptylu škodlivin byl proveden s využitím programu SYMOS 97, verze 2003. Výpočet imisních koncentrací byl proveden ve výpočtové síti bodů a dále ve třech referenčních bodech pracovně nazvaných RB5, RB6 a RB7. Referenční bod RB5 představuje objekty v zahrádkářské kolonii a RB6 a RB7 reprezentují nejbližší objekty trvale obydlené zástavby obce Zdiby. Výpočtové body mimo výpočtovou síť jsou totožné i pro akustickou studii a jsou hodnoceny v kapitole vlivy na ovzduší.

strana 50 z 71


Hluk Nadměrný hluk patří k významným zdravotně nepříznivým faktorům současného životního prostředí. Rušivá hlučnost dnes působí na značnou část našeho obyvatelstva. Mezi lidmi jsou však velké rozdíly citlivosti na hluk v závislosti na individuálních vlastnostech nervového systému, zdravotního stavu, věku aj. Výskyt osob vysloveně senzitivních na hluk se v naší populaci odhaduje na 5 - 8%. Na druhé straně existuje obdobně velká skupina lidí ke hluku relativně odolných. U zbytku populace stoupá účinek s rostoucí intenzitou hluku (ovšem i v závislosti na řadě dalších faktorů). Rušivé působení hluku má poněkud odlišné účinky v době denní a v době noční. Zvýšené úrovně denního hluku působí především na nervový systém a psychiku člověka. Touto cestou se při intenzivním působení mohou podílet i na psychosomatických poruchách. Vyvolávají a) rušení, jestliže interferují s nějakou činností nebo odpočinkem (duševní prací, řečovou komunikací, spánkem aj.), b) rozmrzelost, tj. pocit nepohody, odpor a nelibost, vznikající při nuceném vnímání zvuků, k nimž má jedinec zamítavý postoj, c) pocit obtěžování nepřípustným ovlivňováním životního prostředí a osobních a skupinových práv, d) změny sociálního chování (v hlučném prostředí klesá ohleduplnost, ochota poskytnout pomoc a schopnost spolupracovat, roste celková podrážděnost a agresivita). Subjektivní pocit rozmrzelosti z hluku a obtěžování hlukem je dán emoční složkou vnímání. Podrážděnost, která v této souvislosti vzniká, vede k pocitu dyskomfortu až odporu, důsledkem je zhoršení psychické pohody. Emocionální prožitek není principielně vázán na intenzitu hlukového podnětu. Pocity obtěžování se však vyskytují častěji v prostředí s vyššími hladinami hluku. V rozmezí hodnot blízkých základním přípustným hladinám (50 dB ve dne a 40 dB v noci) je podle některých autorů možno odvodit, že růst hlučnosti o 5 dB zvyšuje počet rozmrzelých osob o cca 10 - 15 %. Při normované hladině (ve dne 50 dB) je to cca 10 % osob, při 60 dB cca 25 – 40 % osob, při růstu hlučnosti nad 60 dB procento rozmrzelých dále stoupá. Jiní udávají pro uvedené hodnoty odhad osob velmi rušených, a to při 50 dB cca do 5%, při 60 dB 6 – 16 % a při 70 dB 18 – 30 %. I při dodržení hlukových hladin požadovaných našimi předpisy (nařízení vlády č. 502/2000 Sb.). tedy není zajištěna plná ochrana citlivých lidí, asi 10 % osob i tak zažívá pocit rozmrzelosti z hluku. Zvýšené hladiny nočního hluku se dotýkají exponovaného obyvatelstva tím, že narušují usínání a kvalitu i délku spánku. Účinek závisí na individuální citlivosti lidí, která je značně rozdílná, diference v ovlivnění zvukovými podněty činí až 25 i 30 dB(A). Vedle konstitučních zvláštností se zde uplatňuje též věk, směrem ke stáří se vnímavost k rušení spánku značně zvyšuje (určitou ochranou ve stáří je na druhé straně snižování sluchové

strana 51 z 71


ostrosti). Děti jsou odolnější. Význam má i frekvenční šíře hluku, širokopásmový hluk působí intenzivněji. S rostoucí intenzitou hluku procento postižených narůstá. Na druhé straně se u některých lidí citlivost může snížit postupným návykem. Klidný a nerušený spánek je přitom považován za nezbytnou podmínku uchování zdraví a tělesné i duševní výkonnosti. Jeho kvalita je hlukem postihována i když se dotčený člověk neprobudí (resp. si není krátkodobého probuzení vědom), spánek je však méně hluboký a jsou omezeny spánkové fáze, které jsou nejvýznamnější pro regeneraci sil (SWS a REM). Pokud si člověk probuzení uvědomí, dostavují se mnohdy obtíže s opětovným usnutím a s tím spojená rozmrzelost a pocit zdravotní újmy. V experimentech byla po takové noci v následujícím dnu prokázána snížená pozornost, výkonnost a schopnost soustředění. Hladina hluku v ložnici, která prokazatelně nemění vlastnosti spánku, je 35 - 37 dB(A), nad touto úrovní již nastupuje rušení. Potenciálnímu vlivu hluku ze spedičního centra je exponován zejména přilehlý okraj obce Zdiby ve vzdálenosti cca 570 m. Hluková situace v obci Zdiby je ovlivňována především provozem na silnici II/608, I/8 a D8. Při hodnocení vlivu hluku na zdraví obyvatelstva zde vycházíme z hlukové studie, která je součástí této dokumentace. Stávající hlukové pozadí u nejbližších obytných domů v obci Zdiby nepřekračuje nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny kaustického tlaku A ve smyslu nařízení vlády č. 502/2000 Sb. Spediční centrum Zdiby k tomu přičiní další zdroje hluku, jednak liniové (vyvolanou automobilovou dopravou), jednak stacionární. Stacionárními zdroji hluku zde budou vzduchotechnická a chladicí zařízení umístěná na střeše a fasádě objektů. Ve výhledovém roce 2005 dojde k mírnému nárůstu či poklesu LAeq a to v řádu desetin decibelu. Vliv hluku na zdraví obyvatelstva se oproti stávajícímu stavu nezmění. 4.1.2

Vlivy na ovzduší a klima Přestože v dané oblasti a od provozu Spedičního centra převládá vliv dopravy, jsou ve sledovaných referenčních bodech patrné tendence snížení imisních koncentrací v roce 2005 v průměru 3 a ž 8 μg /m3. Obdobně tomu je i u oxidu uhelnatého. V tabulce jsou uvedeny maximální hodinové imise oxidu dusičitého vypočtené při modelování znečištění ovzduší v roce 2003 a 2005 v daných referenčních bodech.

strana 52 z 71


Tab. 18: Imisní koncentrace oxidu dusičitého (μg /m3) v referenčních bodech Maximální hodinová imisní koncentrace oxidu dusičitého Referenční bod 2003 2005 imisní limit hodinový 5 104,6 96,8 200 μg/m3 6 99,2 96 200 μg/m3 7 101,8 95,8 200 μg/m3 Z tabulky je patrné zlepšení imisní situace v porovnání let 2003 a 2005, které je způsobeno zlepšením technických vlastností vozového parku a snížením emisní vydatnosti dopravních zdrojů znečišťování, které mají na koncentrace NO2 největší vliv. Příspěvek k maximálním hodinovým imisím oxidu dusičitého z provozu plynové kotelny SC Zdiby bude činit v místě referenčních bodů v roce 2005 maximálně 0,8 μg.m-3, což je vzhledem k imisnímu limitu zanedbatelné. Podle nové legislativy činí imisní limit pro maximální hodinové koncentrace oxidu dusičitého 200 µg/m3. Vzhledem k tomu, že původní imisní limit půlhodinový pro celou sumu oxidů dusíku (podle Opatření FVŽP, 1991) činil shodně 200 µg/m3, jedná se tedy o značné změkčení dosavadního limitu a nepředpokládá se obecně jeho překročení. Na imisní stanici v Praze - Kobylisích, která je pro místo výstavby reprezentativní, byla v roce 2002 naměřena maximální hodinová imisní koncentrace NO2 119,8 μg/m3. Stanovený imisní limit je tedy splněn s velkou rezervou. Imisní limit roční je stanoven pro oxidu dusičitý na 40 μg/m3. Jak je patrno z grafické přílohy, budou průměrné roční imisní koncentrace NO2 v roce 2005 ve sledované lokalitě činit maximálně 31,5 µg/m3. Příspěvek vlastního provozu SC Zdiby k průměrným ročním imisím oxidu dusičitého se bude pohybovat v desetinách μg/m3. Příspěvek k maximálním hodinovým i průměrným ročním imisním koncentracím oxidu dusičitého je vzhledem k pozadí nevýznamný a nezpůsobí překročení imisního limitu. Zhodnocení imisních přírůstků oxidu uhelnatého Tab. 19: Imisní koncentrace oxidu uhelnatého (μg/m3) v referenčních bodech Referenční bod 5 6 7

Maximální osmihodinová imisní koncentrace oxidu uhelnatého 2003 2005 imisní limit 8hod. 1646 1648 10 000 μg/m3 1582 1585 10 000 μg/m3 1569 1565 10 000 μg/m3

Vlastní příspěvek SC Zdiby k maximálním osmihodinovým imisním koncentracím oxidu uhelnatého je uveden v grafické příloze a jeho hodnoty nebudou vyšší než 8 μg/m3. Imisní limit pro osmihodinový klouzavý průměr je v případě oxidu uhelnatého stanoven

strana 53 z 71


na 10.000 μg/m3. Jak je patrno z tabulky, příspěvek realizace výstavby SC Zdiby je při porovnání s imisním limitem nevýznamný a nemůže v žádném případě způsobit jeho překročení. Zhodnocení imisních přírůstků benzenu Průměrné roční imisní koncentrace benzenu v lokalitě plánované výstavby SC Zdiby se pohybují v roce 2003 v intervalu 1,2 – 1,31 μg/m3. Tab. 20: Imisní koncentrace benzenu (μg/m3) v referenčních bodech Referenční bod 5 6 7

Průměrná roční imisní koncentrace benzenu 2003 2005 imisní limit 8hod. 1,225 1,212 5 μg/m3 1,203 1,198 5 μg/m3 1,199 1,195 5 μg/m3

Platný roční imisní limit pro benzen činí 5 μg/m3. Jak již bylo uvedeno, imisní koncentrace benzenu jsou sledovány na imisních stanicích sporadicky. K dispozici jsou údaje ze tří pražských imisních stanic, z kterých lze odhadnout imisní koncentraci v lokalitě Zdiby. Nepředpokládá se, že by v pozadí byly imisní hodnoty benzenu blízké imisnímu limitu. Příspěvek vlastního provozu k imisím benzenu bude max. 0,00028 μg/m3 a nezpůsobí překročení platného imisního limitu. 4.1.3

Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Problematika hluku je podrobně zpracována v hlukové studii, která je přílohou této dokumentace. Hlavní zdroje hluku související s provozem spedičního centra závodu jsou: • liniové zdroje hluku, tj. automobilová doprava související s provozem spedičního centra, předpokládá se jak provoz osobních a nákladních automobilů. • bodové zdroje hluku, tj. vzduchotechnická zařízení určená pro větrání a vytápění objektu, technologické odtahy, chlazení apod. Pro výpočty hluku byl použit výpočtový program HLUK+, který umožňuje výpočet hluku ve venkovním prostředí generovaného dopravními i průmyslovými zdroji hluku v území. Počítán a hodnocen byl hluk stávající v roce 2003, hluk z provozu spedičního centra a hluk ve výhledu roku 2005. Umístění výpočtových bodů je uvedeno v následující tabulce.

strana 54 z 71


Tab. 21: Výpočtové body Číslo výpočtového bodu Umístění výpočtového bodu

1 2 3 4 5 6 7

Hranice areálu spedičního centra Hranice areálu spedičního centra Hranice areálu spedičního centra Hranice areálu spedičního centra Hranice chatové osady Hranice obytné zástavby (Zdiby) Hranice obytné zástavby (Zdiby)

V následujících tabulkách jsou uvedeny vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z provozu spedičního centra. Tab. 22: Vypočtené hodnoty LAeq z provozu spedičního centra - den Číslo Výška Vypočtená hodnota ekvivalentní hladiny výpočtového výpočtového akustického tlaku LAeq [dB(A)] bodu bodu [m] doprava prům. zdroje celkem 3,0 43,9 40,7 45,6 1 10,0 45,2 40,8 46,6 3,0 40,0 36,0 41,4 2 10,0 41,6 38,4 43,3 3,0 28,9 32,4 34,0 3 10,0 30,2 33,4 35,1 3,0 45,9 32,5 46,1 4 10,0 45,9 38,2 46,6 3,0 28,5 29,5 32,1 5 10,0 28,2 31,0 32,8 3,0 15,5 21,4 22,4 6 10,0 14,5 21,7 22,4 3,0 13,6 21,8 22,4 7 10,0 13,3 20,9 21,6

strana 55 z 71


Tab. 23: Vypočtené hodnoty LAeq z provozu spedičního centra - noc Číslo Výška Vypočtená hodnota ekvivalentní hladiny výpočtového výpočtového akustického tlaku LAeq [dB(A)] bodu bodu [m] doprava prům. zdroje celkem 3,0 0,0 27,7 27,7 1 10,0 0,0 30,5 30,5 3,0 0,0 29,1 29,1 2 10,0 0,0 31,7 31,7 3,0 0,0 23,5 23,5 3 10,0 0,0 25,8 25,8 3,0 0,0 26,1 26,1 4 10,0 0,0 33,0 33,0 3,0 0,0 22,5 22,5 5 10,0 0,0 24,9 24,9 3,0 0,0 15,5 15,5 6 10,0 0,0 16,5 16,5 3,0 0,0 15,4 15,4 7 10,0 0,0 15,6 15,6 Z výsledků výpočtů uvedených v předchozích tabulkách je patrně, že hluk z provozu spedičního centra nepřekračuje nejvyšší přípustné hladiny akustického tlaku A pro denní ani noční dobu. V následujících tabulkách jsou uvedeny celkové hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A vypočtené pro rok 2003 a 2005 pro denní a noční dobu.

strana 56 z 71


Tab. 24: Porovnání vypočtených LAeq v dB – stávající stav 2003 a výhledový stav 2005 DEN Číslo

Výška

Vypočtená ekvivalentní hladina akustického

výpočtového výpočtového Umístění výpočtového bodu bodu

bodu [m]

1 2 3 4 5 6 7

3,0 10,0 3,0 10,0 3,0 10,0 3,0 10,0 3,0 10,0 3,0 10,0 3,0 10,0


tlaku A LAeq [dB(A)] 2003

2005

Nárůst/pokles

51,0 53,9 60,5 62,7 40,9 44,4 44,9 48,9 44,0 48,3 40,0 45,1 35,9 39,7

52,1 54,6 60,6 62,8 40,4 43,8 48,5 50,8 44,1 48,5 40,1 45,2 36,1 39,8

+1,1 +0,7 +0,1 +0,1 -0,5 -0,6 +3,6 +1,9 +0,1 +0,2 +0,1 +0,1 +0,2 +0,1

Tab. 25: Porovnání vypočtených LAeq v dB – stávající stav 2003 a výhledový stav 2005 NOC Číslo

Výška

Vypočtená ekvivalentní hladina akustického

výpočtového výpočtového Umístění výpočtového bodu bodu

bodu [m]

1 2 3 4 5 6 7

3,0 10,0 3,0 10,0 3,0 10,0 3,0 10,0 3,0 10,0 3,0 10,0 3,0 10,0


tlaku A LAeq [dB(A)] 2003

2005

Nárůst/pokles

42,0 44,9 51,2 53,4 32,8 36,3 36,3 40,4 35,8 40,2 31,7 36,9 27,9 31,8

42,0 44,9 51,3 53,4 31,7 35,6 36,6 41,0 35,9 40,4 31,9 37,1 28,2 32,0

0 0 +0,1 0 -1,1 -0,7 +0,3 +0,6 +0,1 +0,2 +0,2 +0,2 +0,3 +0,2

strana 57 z 71


Vypočtené hodnoty LAeq nepřekračují nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinu akustického tlaku A pro denní ani noční dobu. V roce 2005 dochází k mírnému nárůstu či poklesu a to v řádech desetin decibelu. Tento nárůst či pokles je nižší, než je odchylka měření a výpočtového programu tj. ± 1,8 dB. 4.1.4

Vlivy na povrchové a podzemní vody Vzhledem k vybudování haly spedičního centra a řady zpevněných ploch na zájmovém území, dojde ke zvýšení odtoku dešťových vod. Dešťové vody budou svedeny oddílnou dešťovou kanalizací do retenčních nádrží, které mají dostatečnou kapacitu na zachycení přívalového 10ti minutového deště (viz kapitola odpadní vody). Do retenčních nádrží budou svedeny čisté dešťové vody (ze střech) a dešťové vody z manipulačních ploch, které budou vedeny před zaústěním do dešťové kanalizace přes odlučovače ropných látek. Navržené odlučovače ropných látek při max. průtoku 15 l/s sníží obsah RL pod 0,1 mg/l. Z retenčních nádrží budou dešťové vody vedeny do recipientu, kterým je Přemyšlenský potok, na jehož revitalizaci se bude investor finančně podílet. V souvislosti s koncepcí odvodnění celé severní části obce Zdiby a s ohledem na předpokládanou další zástavbu bude nutno problematiku odvodnění komplexně řešit. Je proto navržena revitalizace horního toku Přemyšlenského potoka, která koncepčně řeší dlouhodobě neřešené odvodnění celé oblasti na horním toku Přemyšlenského potoka. Technické řešení revitalizace toku Přemyšlenského potoka bude řešit jeho část od rybníka s hrází tvořící státní silnici směr na Klecany až po areál Stará pošta, severně obce. Koncepce bude řešit i protipovodňová opatření s odpovídající ochranou území na velké vody do Q20. Celková délka revitalizovaného toku je kolem 2,1 km. Z toho cca 1 km ve spodní části tvoří revitalizace stávající trasy se stanovením podmínek na úpravy nyní neudržovaného a okolními majiteli a uživateli pozemků omezovaného profilu vodoteče s návrhem na rekonstrukce stávajících vodohospodářských děl (dolní průtočný rybník, prostřední soukromý neprůtočný rybník, požární nádrž, horní zanesený rybník) a pročištěním koryta, odstraněním nevhodných úprav, lokálně s doplněním potřebných stabilizací zanedbaného profilu koryta a s probírkou stávající vegetace a dosadbou potřebné nové vegetace při respektování charakteru vegetačního doprovodu břehových porostů Přemyšlenského potoka. Horní část trasy vedená od objektu horního rybníka bude o plánované délce cca 1,1 km a vytvoří tak nové, nyní ještě neexistující koryto situované v prvních cca 550 m do stávajících stísněných poměrů území. Trasa tohoto úseku nového koryta zde tak bude respektovat vybudovaný kanalizační řad v obci po pravé straně a po levé straně hranice soukromých pozemků. Vedení osy koryta bude se snahou vytvořit mírně zvlněnou trasu s příčným profilem přírodě blízkého charakteru se stabilizací přírodním kamenivem. Pro eliminaci erozních vlivů a snížení rychlosti průtoku bude část koryta budována v násypech a prostory vzniklé severně od koryta budou využity jako ochranné retenční

strana 58 z 71


prostory charakteru poldru s vegetačním doprovodem. Zbývající část revitalizace toku bude tvořit horní trasa nového koryta, vedená od plánované výstavby areálu skladových hal (areál Stará pošta) v návaznosti na odvodňovací příkop bezpečnostního přepadu čerpací stanice prosecké radiály. Bude hlavně řešit bezproblémové odvedení dešťových vod z nově plánovaných urbanizovaných ploch severně nad obcí korytem vedeným na západ podél severní rodinné zástavby obce. Šířkové uspořádání záboru tohoto úseku bude předjednáno s obcí, doporučuje se širší pruh, pro možnost vyloučení jen přímé trasy v území tvořícím spádnici, je však nutno respektovat vedení tras inženýrských sítí. Naznačená koncepce revitalizace bude řešena komplexně projektem na základě podrobného zaměření terénu. Naznačenou koncepci revitalizace lze hodnotit jako přínosnou, neboť umožní komplexně řešit odvodnění území na horním toku Přemyšlenského potoka při respektování charakteru odvodnění území. Do spedičního centra bude přivedena pitná voda pro sociální účely ve výše uvedeném množství. Odpovídající množství splaškových odpadních vod bude vypouštěno do kanalizační sítě. Gravitační splašková kanalizace bude odvádět odpadní vody do fekální jímky a odtud budou čerpány do veřejné kanalizační sítě. Objem fekální jímky je navržen 6 m3. Čerpání splašků bude prováděno v nočních hodinách. Možnost napojení areálu na veřejnou kanalizaci a ČOV Zdiby byla projednána s provozovatelem ČOV Zdiby a obcí Zdiby s kladným stanoviskem. 4.1.5

Vlivy na půdu Plocha určená k zástavbě je v současné době využívána k zemědělské rostlinné výrobě. Zamýšlenou výstavbou dojde k odnětí ZPF a tím ke změně funkčního využití plochy. Posuzovaný záměr je v souladu s připravovanou územně plánovací dokumentaci obce Zdiby (viz souhlas se záměrem v příloze dokumentace). V případě realizace záměru bude jeho nezbytným předpokladem vynětí území ze zemědělského půdního fondu (ZPF). Jde o ornou půdu – černozem, která patří mezi bonitně nejcennější půdy s nadprůměrnou produkční schopností a s vysokým stupněm ochrany, zařazené do I. třídy ochrany ZPF. Na části pozemku určeného pro výstavu Spedičního centra Zdiby bude ve smyslu zákonných ustanovení o ochraně ZPF (zákon ČNR č. 334 /1992 Sb., vyhláška MŽP č.13/1994 Sb.) v rozsahu stavby před započetím hrubých terénních úprav provedena skrývka orniční vrstvy půdy o mocnosti 0,4 m. Se skrytou ornicí bude nakládáno v souladu s platnými předpisy.

strana 59 z 71


Budoucím provozem spedičního centra nebude docházet ke znečišťování zemního a horninové prostředí v zájmovém území. Rizikem by mohly být pouze případné havarijní úniky závadných látek během výstavby a v průběhu provozu. Při dodržení příslušných provozních a manipulačních předpisů spedičního centra bude riziko zcela eliminováno nebo minimalizováno. U ostatních vlivů na půdu (např. úkapy ropných derivátů atd.) zejména vlivem obslužné dopravy, je nutno uvést, že projektová dokumentace bude řešit taková opatření (dočištění vod z parkovišť a manipulačních ploch, skladování látek nebezpečných vodám), která toto riziko eliminují. Stavba spedičního centra nezpůsobí vznik erozních fenoménů. Stabilita terénu nebude významně ovlivněna. Při zemních pracích, respektive při realizaci výkopů pro základové patky a inženýrské sítě budou svahy prováděny v bezpečném sklonu proti usmyknutí nebo budou důsledně paženy. Zemní práce na staveništi budou prováděny v souladu s ČSN 73 3050 "Zemní práce". 4.1.6

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Geologické podmínky V rámci hrubých terénních úprav dojde k vytěžení zemin ze zářezů a k uložení výkopku do násypů. Výškové umístění stavby bude sledovat vyrovnanou bilanci zemních prací. Vliv zemních prací na geologické poměry zájmového území bude nevýznamný. Geologické poměry nebudou realizací záměru významně ovlivněny. Poškození, ztráta nebo ovlivnění geologických a paleontologických památek, stratotypů atd. je v místě stavby vyloučeno. Nerostné zdroje nebudou předmětnou stavbou dotčeny. Hydrogeologické podmínky Snížení infiltrace srážkových vod v prostoru zastavěných a zpevněných ploch nebude významné. V případě likvidace dešťových vod zasakováním nebude vodní bilance území realizovanou výstavbou ovlivněna. Celkové ovlivnění hydrogeologických poměrů lze považovat za nevýznamné. Vlivy na chráněné části přírody V zájmovém území se nevyskytují žádné chráněné části přírody, ani žádná území, která by byla chráněna v rámci současně platných právních předpisů pro ochranu přírody. Výstavba a provoz spedičního centra se nedotknou žádných významných krajinných prvků nebo jinak chráněných částí přírody ve smyslu zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

strana 60 z 71


Vlivy v důsledku ukládání odpadů Výše uvedené složky životního prostředí (zejména půda) nebudou zatěžovány ani odpady ukládanými, resp. skládkovanými, jelikož s odpady bude nakládáno podle příslušných obecně závazných platných předpisů a technických norem. Odpady budou likvidovány mimo areál průběžně a jejich odvoz a další zpracování bude prováděno pouze organizacemi oprávněnými k nakládání s odpady ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. 4.1.7

Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vlivy na faunu a flóru Výstavbou posuzovaného areálu spedičního centra Zdiby a jeho účelným provozováním podle předloženého podnikatelského záměru se nepředpokládá vyhynutí ani akutní ohrožení žádného druhu rostlinných a živočišných druhů, případně jejich biotopů. Lze předpokládat, že plánovaná stavba nebude mít podstatný negativní vliv na flóru a faunu mimo vlastní lokalitu výstavby. Vlastní lokalitu výstavby tvoří zemědělsky obdělávané pozemky – orná půda. Z hlediska zoologického i botanického je možné konstatovat, že na území plánované výstavby spedičního centra nebyl nalezen žádný druh zvláště chráněných druhů rostlin ani živočichů (s výjimkou čmeláků, kteří na dané území zaletují), a je možné ji označit z hlediska botanického a zoologického jako nepříliš významnou. Na úrovni současných znalostí lze konstatovat, že realizace stavby ani jejím provoz nebude mít měřitelné negativní vlivy na chráněné části přírody uvedené v předchozích částech dokumentace. V rámci ukončení stavebních prací v areálu spedičního centra bude nutno zajistit rekultivaci výstavbou zasažených ploch z důvodu prevence šíření ruderálních a euryvalentních druhů rostlin, často s výraznými alergenními účinky na obyvatelstvo nejbližší zástavby v sídlech. Po ukončení výstavby budou volné plochy ozeleněny trvalými travními porosty a osázeny vhodnými druhy vyšší a střední zeleně. Vlivy na ekosystémy Terestrické Vlastní území plánované výstavby spedičního centra Zdiby lze charakterizovat jako agroekosystém. Přírodní prvky jsou většinou silně ruderalizovaného charakteru na okrajích pozemku. Lokalita nemá význam ani přechodně a zprostředkovaně v širším měřítku např. v důsledku potravních možností, hnízdišť, migrace, atd. na okrajích polních cest. Výstavba spedičního centra nezasáhne do cenných systémů ekologické stability území, které se nacházejí v dostatečné vzdálenosti. Nepředpokládá se však, že výstavbou a provozem spedičního centra dojde k výraznému ovlivnění jiných ekosystémů mimo hranice jeho areálu.

strana 61 z 71


Aquatické Ovlivnění aquatických systémů novou stavbou bude vázáno na řešení odvodu dešťových odpadních vod – do zasakovacího zářezu a po realizaci navržené revitalizace horní části toku do recipientu, kterým bude Přemyšlenský potok. Bližší informace jsou uvedeny v kapitole odpadní vody a vlivy na vodu. 4.1.8

Vlivy na krajinu Celkově lze lokalitu charakterizovat jako území se značně nevyváženým poměrem krajinných složek a se značným zastoupením rušivých prvků. Zájmové území a jeho okolí je výrazně urbanizovaná krajina, obsahující sídelní zástavbu, rozsáhlé plochy intenzivně obhospodařované orné půdy a výrazný podíl prvků infrastruktury (křížení dálnice s komunikacemi nižší třídy apod.). V širším okolí pak území přechází v intenzivně zemědělsky využívanou krajinu . Stavba se nachází na území určeném v připravované územně plánovací dokumentaci obce pro komerční aktivity. Předurčení tohoto území pro komerční účely je dáno blízkostí křižovatky silnice II. třídy č. 608 (cca 200 m severně) s napojením na dálnici D8. Tyto výrazné prvky infrastruktury výrazně narušují krajinný ráz území. Plánovaná výstavba spedičního centra zapadá do řady objektů podél silnice č. 608/II, kde na sebe navazují směrem od Zdib budovy Purtex s.r.o., areál VÚGTK, dále pak navržený Průmyslový areál Stará pošta Zdiby, směrem od dálničního exitu areál motorestu „Stará pošta“ a areál firmy RITTAL, který z východní strany sousedí s areálem spedičního centra. Dále je mezi silnicí II/608 a D8 je připravován logistický park D8, který bude dopravně napojen na silnici II/608 okružní křižovatkou a dále na D8. Jižní a západní okraje plánovaného spedičního centra zůstávají otevřeny do volné krajiny – do velkoplošných lánů orné půdy, které jsou jen minimálně pohledově rozčleněny stromovými a keřovými porosty. Z tohoto důvodu je pro pohledové odclonění budoucích hal žádoucí použít při výsadbě dřevin po obvodu areálu vhodných dřevin s vyšším vzrůstem zvláště na severní a jižní straně, doplněných vhodnou keřovou zelení. Pro výsadbu obvodového lemu dřevin je možné doporučit např. jasan ztepilý, javor mléč, javor klen a ostatní vhodné dřeviny společenstva dubohabřin a břekových doubrav, které jsou potenciálními společenstvy v okolí plánované výstavby. Dále je možno doporučit vtroušené doplnění například lípou plstnatou, která je odolná vůči znečištěnému městskému ovzduší. Při dodržení výše uvedených hledisek není začlenění do krajiny příliš zatěžující a krajinný ráz nebude novou výstavbou spedičního centra příliš narušen, navíc při ozelenění areálu dojde k částečnému doplnění zeleně v krajině.

strana 62 z 71


4.1.9

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Vlivy na budovy, architektonické a archeologické památky V zájmovém území se nenacházejí žádné architektonické objekty chráněné v zájmu památkové péče. Z výše uvedených důvodů neočekáváme žádné negativní vlivy na tyto objekty a památky. Architektonické památky, které se nacházejí v širším okolí zájmového území, nebudou vzhledem k jejich vzdálenosti od prostoru plánované výstavby ovlivněny. Výstavbou a provozem závodu nedojde k přímému negativnímu působení na budovy, architektonické a archeologické památky v nejbližším okolí stavby. Poškození, ztráta nebo ovlivnění geologických a paleontologických památek, stratotypů atd. v místě výstavby nehrozí. Území se nenachází v oblasti prokázaného výskytu archeologických nálezů. Katastry Zdiby a Klecany jsou však velmi bohaté na archeologické nálezy. Jedná se tedy o území archeologického zájmu, to znamená o území s archeologickými nálezy Vzhledem k velmi starému osídlení této oblasti, kde je doložen podstatě nepřetržitý sled osídlení od konce neolitu, a řadě význačných nálezů v okolí není možné vyloučit v zájmovém území výstavby spedičního centra náhodné odkrytí archeologických nálezů. Proto doporučujeme ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů oznámit stavební záměry Ústavu archeologické památkové péče středních Čech a postupovat při realizaci stavby podle jejich pokynů. Vliv na kulturní hodnoty nehmotné povahy Výstavbou a provozem nového spedičního centra nebudou narušeny žádné kulturní hodnoty. Životní styl a tradice obyvatelstva žijících v okolí projektované stavby nebudou realizací záměru významně ovlivněny.

4.2

Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možností přeshraničních vlivů Posuzovaný záměr se nedotýká území jiného státu.

4.3

Charakteristika environmentálních rizik při a nestandardních stavech

možných haváriích

Rizika vyplývající z činností v rámci etapy výstavby jsou běžného charakteru (možné úrazy související se stavebními a montážními pracemi, únik pohonných hmot ze stavebních strojů, dopravních prostředků, exploze plynů v souvislosti se svářením). Z běžného provozu Spedičního centra Zdiby nevyplývají pro pracovníky ani obyvatele nejbližšího okolí žádná významná rizika. Areál bude svými parametry splňovat veškeré platné právní normy na ochranu zdraví a životního prostředí. Riziko bezpečnosti provozu by tedy představoval případ mimořádné události.

strana 63 z 71


Přestože celý areál je projektován tak, aby nedocházelo k mimořádným událostem, nelze v žádném provozu vyloučit technickou závadu nebo selhání lidského faktoru, jehož důsledkem může být mimořádná událost (únik kapalných látek, požár, výbuch). Provoz spedičního centra bude zabezpečen tak, aby se riziko havárií minimalizovalo. Havarijní situace, které je možno předpokládat, budou popsány v havarijním řádu a na základě jejich popisu budou přijata odpovídající opatření k prevenci havárií a k odstranění jejich případných následků. Rizika případných havárií jsou vzhledem k charakteru stavby relativně minimální. Nejvýznamnějším rizikem je požár a výbuch působením požáru. Požární zabezpečení stavby bude řešeno dle příslušné legislativy a ČSN. Objekt je rozdělen do odpovídajících požárních úseků. Objekt bude proti požáru jištěn SHZ. V projektu stavby pro stavební řízení bude podrobně řešena problematika požáru, rizika vzniku požáru vyhodnocena a navržena příslušná protipožární opatření. Budou navržena přiměřená prevenční opatření, která možnost vzniku požáru minimalizují na technicky přijatelné minimum. Objekt bude zajištěn proti nežádoucímu úniku závadných látek při hašení požáru. Pro účely chlazení prostorů v administrativní části objektu bude instalována v suterénu chladící jednotka s kondenzační jednotkou umístěnou na střeše. Jako chladící medium bude použit freon R 407 c. Podle údajů uvedených v bezpečnostním listě není tento přípravek klasifikován jako nebezpečná látka ve smyslu zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích (viz příloha 4). V areálu Spedičního centra Zdiby nebudou skladovány vybrané nebezpečné chemické látky ve smyslu tabulky I přílohy č. 1 zákona č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a nebezpečné chemické látky a přípravky posuzované podle vybraných vlastností ve smyslu tabulky II přílohy č. 1 zákona v množstvích překračujících množství ve sloupcích 1 nebo 2 tabulky I nebo II. Nepředpokládáme zařazení areálu spedičního centra do skupiny A nebo B ve smyslu zákona č. 353/1999 Sb..

4.4

Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí Opatření technického rázu na ochranu jednotlivých složek životního prostředí bude muset být provedena celá řada, v předkládaném oznámení jsou stanovena pouze rámcově, detailně budou rozpracována a řešena v dalších stupních projektové dokumentace. Opatření by měla být zaměřena především na nejproblémovější jevy v území, tedy zejména na ochranu před hlukem, na snížení imisního zatížení lokality, zajištění ochrany vod a půdy před případnou kontaminací závadnými látkami, zabezpečení a zkvalitňování přírodních prvků v území. Opatření lze časově a věcně rozdělit pro jednotlivé fáze přípravy, realizace stavby a provozu výrobního závodu.

strana 64 z 71


Období přípravy − při výběrovém řízení na dodavatele stavby doporučujeme jako jedno z kritérií i specifikaci jeho garancí na minimalizaci negativních vlivů v době výstavby a na celkovou délku trvání výstavby, − v dalších stupních projektové dokumentace po výběru dodavatele technologických celků, které mohou být zdrojem hluku, doložit orgánu ochrany zdraví garantované parametry stacionárních zdrojů hluku, − v následujících stupních projektové dokumentace specifikovat prostory pro shromažďování jednotlivých druhů odpadů, zejména pak odpadů kategorie N. Tyto budou ukládány pouze ve vybraných a označených prostorách v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadovém hospodářství, − před uvedením stavby do provozu bude vypracovat a předložit ke schválení Plán opatření pro případ havárie a zhoršení jakosti vod, provozní řád a požární řád. − vypracovat koordinované provozní řády retenčních nádrží v průmyslové zóně, problematiku řešit komplexně pro celé povodí Podolského potoka, − prověřit možnost zasakování části neznečištěných dešťových vod do zemního prostředí. Období výstavby Pro minimalizaci negativních vlivů v průběhu výstavby je třeba uplatnit následující opatření pro ochranu životního prostředí: − v maximální možné míře budou využit stavební mechanismy se sníženou hlučností (např. odhlučněné kompresory), − hlučné mechanismy nebo technologie budou využívat pouze v určené době, − regulovat rychlost v areálu výstavby a mimo zpevněné vozovky, dodržovat stanovenou pracovní dobu a směnnost, − terénní úpravy, stavební práce a přepravu výkopové zeminy a stavebních i konstrukčních materiálů nákladními automobily provádět pouze v denní době 7 – 21 hod, − v plánu organizace výstavby stanovit opatření pro snížení prašnosti, zejména při zemních pracích (skrápění), − v případě nebezpečí znečištění vozovek blátem ze staveniště provádět manuální čištění a mytí dopravních prostředků a mechanismů, které budou opouštět areál stavby, − na staveništi neprovádět údržba mechanismů (výměny mazacích náplní atd.) s výjimkou denní údržby, − plnění palivy v areálu stavby provádět v nezbytných případech, kdy by plnění mimo areál bylo organizačně neschůdné nebo technicky nerealizovatelné, zásobní paliva musí být uskladněna odpovídajícím způsobem (např. barely se záchytnou jímkou), − všechna použitá stavební mechanizace musí být v dobrém technickém stavu,

strana 65 z 71


−

− −

průběžně kontrolována, aby bylo zamezeno případným úkapům ropných látek či nadměrným emisím výfukových plynů, v místech zemních prací bude věnována pozornost potencionálnímu výskytu archeologických nálezů, pracovníci provádějící zemní práce budou poučení jak postupovat v případě výskytu archeologických nálezů v areálu stavby, odpady ze stavby budou ukládány do připravených kontejnerů odděleně ostatní odpady a odpady nebezpečné, dodavatel stavby předloží ke kolaudaci stavby specifikaci druhů a množství odpadů vzniklých v průběhu výstavby a doloží způsob jejich využití nebo odstranění.

Období provozu Hluk − technickými prostředky a opatřeními zabezpečit zdroje hluku (stacionární a dopravní) v areálu tak, aby nebyla překračována nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve smyslu nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, Ovzduší − vytápění objektu je řešeno centrálně za použití nízkoemisních kotlů pro spalování zemního plynu, − v rámci provozu spedičního centra nebudou používány látky poškozující ozónovou vrstvu Země, Vody − dešťové vody z nejvíce zatížených zpevněných ploch budou v odlučovačích ropných látek, − dodržovat zpracovaný provozně-manipulační řád retenční nádrže.

předčištěny

Odpady − v dalších stupních projektové dokumentace, resp. návrhu provozních řádů, bude vyřešeno oddělené ukládání odpadů vznikajících při provozu podle způsobu jejich následného nakládání (odpad určený k využívání, odpad určený k odstranění, ostatní odpad, nebezpečný odpad podle druhů), − při nakládání s odpady budou dodržet ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů zejména vyhlášky MŽP 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, − plnit povinnosti původců odpadů dle § 16 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, − nakládání s odpady, jejich odvoz a další zpracování bude provádět pouze organizacemi oprávněnými k nakládání s odpady ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.

strana 66 z 71


Zeleň − po skončení výstavby budou příslušné plochy areálu ozeleněny trvalými travními porosty a osázeny vhodnými druhy vyšší a střední zeleně, − realizovat obvodový pás dřevin podél obvodu výrobního závodu, Ostatní − s chemickými látkami a přípravky bude nakládáno v souladu s požadavky zákona č. 157/1998 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích, − v návaznosti na dopravní opatření věnovat pozornost organizaci nákladní dopravy v areálu a optimalizaci tras mimo areál, − vyloučit nebo alespoň omezovat co nejvíce zbytečný běh motorů nákladních aut naprázdno.

4.5

Charakteristika použitých metod předpokladů při hodnocení vlivů

prognózování

a

výchozích

Pro hodnocení vlivů stavby na životní prostředí byly použity standardní metody hodnocení vlivů na životní prostředí. Stávající stav životního prostředí byl hodnocen na základě místního šetření. Informace o zájmovém území jsme získali z relevantních mapových a literárních podkladů, které jsme doplnili o informace orgánů státní správy. Imisní a hluková situace byla posuzována pomocí matematického modelování. Pro výpočty hluku byl použit výpočtový program HLUK+ pásma 6.01., který umožňuje výpočet hluku ve venkovním prostředí generovaného dopravními i průmyslovými zdroji hluku v území. Použitá verze programu HLUK+ má v sobě zabudovanou „Novelu metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (Kozák J., Liberko M., Zpravodaj MŽP ČR č. 3/1996). Tato novela umožňuje výpočet hluku ze silniční dopravy s uvažováním výhledových emisních hlučností vozidlového parku a jeho obměny. Použitím novelizovaného postupu je možné získávat přesnější údaje o hodnotách LAeq silniční dopravy, a to počínaje rokem 1996. Při výpočtech LAeq generované ve venkovním prostředí průmyslovými zdroji se nejvíce používá postup uvedený v materiálu „Podklady pro navrhování a posuzování průmyslových staveb, díl 3 – stavební akustika“ (Meller M., Stěnička J., VÚPS Praha, 1985). Pro výpočet znečištění ovzduší byla použita metodika SYMOS`97 uveřejněná ve věstníku MŽP č. 3/1998. Metodika výpočtu obsažená v programu SYMOS´97 verze 2003 umožňuje výpočet znečištění plynnými látkami z bodových, liniových a plošných zdrojů znečištění ovzduší. Dále je možno počítat imisní koncentrace krátkodobé i průměrné roční od velkého počtu (teoreticky neomezeného) zdrojů. Výpočet bere v úvahu statistické rozložení směru a rychlosti větru vztažené ke třídám stability mezní vrstvy ovzduší a tím zjišťuje imisní koncentrace ve zvolených referenčních bodech i za nejméně

strana 67 z 71


příznivých rozptylových podmínek. Metodika je určena především pro vypracování rozptylových studií jakožto podkladu pro hodnocení kvality ovzduší. Hodnocení vlivů stavby na životní prostředí bylo provedeno na základě posouzení dle platné legislativy.

4.6

Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace Tato dokumentace byla zpracována na základě podkladů předaných investorem. Některé podklady budou ještě upřesněny v dalších stupních projektové dokumentace a zapracovány do příslušných projektových dokumentací. Ve vlastním projektu se mohou objevit dílčí změny proti předkládanému oznámení, které však zásadně nemohou ovlivnit celkovou koncepci záměru a hodnocené vlivy na životní prostředí, mohou však již odrážet návrhy obsažené v tomto oznámení a v každém případě závěry z projednání záměru v dalších stupních přípravy.

5.

ČÁST E – POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Záměr je navrhován pouze v jedné variantě stavebně-technického řešení a umístění. Toto řešení bylo předmětem posouzení v předkládaném Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.

6.

ČÁST F – ZÁVĚR Při posuzování předmětného záměru nenarazil zpracovatel oznámení na problém, který by nebylo možno řešit standardními technickými postupy a běžným správním řízením. Z hlediska vlivu stavby na životní prostředí nejsou známy skutečnosti, které by bránily realizaci záměru Spediční centrum Zdiby. Závěrem je možné konstatovat, že na základě posouzení všech přímých i nepřímých vlivů na životní prostředí a za splnění navržených opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí, nebude výstavbou a provozem Spedičního centra Zdiby docházet k nadměrnému zatížení antropogenních ani přírodních systémů. Po posouzení všech účinků na životní prostředí lze konstatovat, že stavba Spedičního centra Zdiby je z hlediska životního prostředí akceptovatelná.

strana 68 z 71


7.

ČÁST G – VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Záměrem investora je výstavba nového spedičního centra severně od obce Zdiby u křižovatky silnic č. II/608, č. R8 – D8 a č. I/9 v územním plánem navrhované výrobní a skladové zóně. S ohledem na jednoznačnost umístění posuzovaného spedičního centra byla od počátku záměru investora sledována jediná územní varianta v podobě, jak je prezentována a hodnocena v tomto Oznámení. Realizace záměru bude probíhat na pozemku v katastrálním území obce Zdiby parc. č. 206 nad stávajícím areálem firmy RITTAL u silnice č. II/608. Celkově se jedná o výměru 25 011,00 m2, které jsou dosud využívány jako zemědělská půda. V daném případě posuzovaného záměru se jedná o BPEJ 2.01.00, což jsou vysoce bonitní půdy zařazené do I. třídy ochrany zemědělské půdy podle přílohy metodického pokynu ze dne 12.6. 1996 Č.j.: OOLP/1067/96. Posuzovaná lokalita je určena k zastavění připravovanou změnou územního plánu, jedná se o plochy pro výstavbu – zóna výrobní a skladová. Realizace stavby neovlivní chráněné části přírody ani významné krajinné prvky ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Výstavbou posuzovaného areálu spedičního centra Zdiby a jeho účelným provozováním podle předloženého podnikatelského záměru se nepředpokládá vyhynutí ani akutní ohrožení žádného druhu rostlinných a živočišných druhů, případně jejich biotopů. Výstavbou spedičního centra nedojde k žádným výrazným změnám charakteru reliéfu krajiny. Z hlediska nároků na vodu je celková potřeba pitné vody 2 586,4 m3/rok. Zdrojem vody bude napojení areálu na stávající vodovodní veřejný řad na hranici pozemků mezi motorestem a areálem kovovýroby. Z hlediska spotřeby elektrické energie je maximální instalovaný příkon Pi = 325 kW. Areál bude připojen na elektrickou síť STE/Kralupy nad Vltavou. Spotřeba zemního plynu pro celá areál je 150 000 m3/rok. Toto množství bude pokrývat veškeré nároky na vytápění a přípravu TUV. Veřejná část STL přípojky plynu bude provedena v rámci výstavby nového STL plynovodu. Veřejný plynovod je navržen okrajem silnice II/608. Tato přípojka bude ukončena na hranici pozemku zemním šoupětem. Dále bude přes pozemek vedena soukromá část STL přípojky plynu až k nice s STL regulátorem a plynoměrem na fasádě objektu. Dopravní napojení bude na silnici II/608 samostatným odbočovacím pruhem ve směru od Prahy. Dopravní napojení bylo projednáno se Správou a údržbou silnic Mnichovo Hradiště a Policií ČR. Z výše prezentovaných výsledků výpočtů emisí a imisních koncentrací je patrné, že posuzovaný záměr nebude znamenat žádné prokazatelně významné příspěvky k imisní zátěži v oxidech dusíku, oxidu uhelnatého a benzenu u nejbližších objektů obytné

strana 69 z 71


zástavby. Z hlediska příspěvků k ročním průměrným koncentracím znečišťujících látek je záměr akceptovatelný jak z hlediska stávajících, tak i navrhovaných imisních limitů. Příspěvky k imisní zátěži benzenu lze označit za neproblematické. Ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší § 4 odst. 5 je kotelna Spedičního centra Zdiby středním zdrojem znečišťování ovzduší (výkon 0,2 – 5MW). Na základě výsledků hlukové studie lze konstatovat, že stavba a provoz spedičního centra nebude překračovat nejvyšší přípustné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ve smyslu nařízení vlády č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a výrazně negativně neovlivní životní prostředí. Veškeré splaškové odpadní vody budou svedeny do gravitační splaškové kanalizace, kterou budou odvedeny do fekální jímky a odtud budou čerpány do veřejné kanalizační sítě. Objem fekální jímky je navržen 6 m3. Čerpání splašků bude prováděno v nočních hodinách. Možnost napojení areálu na veřejnou kanalizaci a ČOV Zdiby byla projednána s provozovatelem ČOV Zdiby a obcí Zdiby s kladným stanoviskem. Kvalita odváděných splaškových vod se neliší od kvality obvyklé u městských splaškových vod a je v souladu s požadavky kanalizačního řádu. Dešťové odpadní vody ze střechy objektu a z manipulačních zpevněných ploch budou odvedeny dvěma samostatnými větvemi dešťové kanalizace. Čisté dešťové vody ze střechy budou svedeny do dvou akumulačních prostorů s objemem cca 75 m3, které jsou vyplněny voštinovými bloky. Z těchto retenčních prostorů bude dešťová voda svedena do recipientu, kterým je Přemyšlenský potok na jehož revitalizací se investor bude finančně podílet. Dešťová voda s obsahem lehkých kapalin (ropných látek) z manipulačních ploch před objektem bude svedena do odvodňovacích žlabů a poté zaústěna do odlučovačů lehkých kapalin. Po vyčištění bude dešťová voda napojena na obě větve dešťové areálové kanalizace ještě před akumulačními nádržemi. Dešťové vody z ostatních ploch areálu budou likvidovány vsakem přímo na místě. Odtoky z retenčních nádrží budou vybaveny vírovým ventilem, který zajistí hodnotu přítoku do recipientu zadanou zpracovatelem projektu revitalizace toku. S veškerými vznikajícími odpady bude nakládáno v souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů. Z celkového hodnocení lze vyslovit závěr, že posuzovaný záměr je z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo přijatelný za předpokladu dodržení všech doporučených opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí.

strana 70 z 71


8.

ČÁST H – PŘÍLOHY Přílohy 1.

Situace širších vztahů, 1:5 000

2.

Situace urbanistická, 1:1 000

3.

Pohledy, 1:500

4.

Bezpečnostní list pro chladivo KLEA 407C

5.

Záznam z jednání o možnosti napojení splaškové kanalizace SC Zdiby na veřejnou kanalizační síť

6.

Vyjádření příslušného stavebního úřadu a Obecního úřadu Zdiby k záměru

7.

Hluková studie

8.

Rozptylová studie

strana 71 z 71


Datum zpracování dokumentace:

5.3.2004

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele dokumentace a osob, které se podílely na zpracování dokumentace: Mgr. Dana Klepalová Jordana Jovkova 3257/13 143 00 Praha 4 - Modřany číslo osvědčení: 17681/3042/OIP/03 Tel.: 606 924 638 Ing. Milana Kuklíková CSc. Malinová 23 106 00 Praha 10 - Záběhlice Tel.: 732 981 588 Ing. Josef Pilát U staré plynárny 8 170 00 Praha 7 – Holešovice Tel.: 736 104 776 Ing. Martin Vejr Brigádnická 324 262 23 Jince Tel.: 607 863 335 Podpis zpracovatele dokumentace:

PŘÍLOHA 1 Situace širších vztahů, 1:5 000

PŘÍLOHA 2 Situace urbanistická, 1:1 000

PŘÍLOHA 3 Pohledy, 1:500

PŘÍLOHA 4 Bezpečnostní list pro chladivo KLEA 407C

INEOS Fluor Chemický bezpečnostní list

KLEA 407C Oddíl 1 * Identifikace výrobku, výrobce a dovozce Název výrobku Chemický název Další názvy látky

KLEA 407C směs látek viz bod 2 používaná mezinár. označení: HFC 407C, R 407C

Výrobce

INEOS Fluor, P.O. Box 13, The Heath, Runcorn Cheshire WA7 4QG, Anglie tel.: +44 (1928) 511 192

Dovozce

Frosttechnika s.r.o., Přátelství 172 Praha 10 – Uhříněves, Česká republika IČO: 45280991 tel.: +420 (2) 6771 0821 fax: +420 (2) 6771 1891

Tísňové volání

pokud vyžadujete speciální poradenství v případě nouze volejte +44 (1928) 572000, čísla tísňového volání v případě havárie během přepravy výrobků INEOS Fluor v evropských zemích, jsou součástí přepravních informací produktu.

Oddíl 2. * Složení látky, informace o příměsích Název složky Chemický název Objem v (%) Číslo CAS Číslo ES (EINECS) Symbol nebezpečnosti R-věta S-věta

HFC 32 difluormethan 23 000075-10-5 200-839-4 F+ R12 -

HFC 125 pentafluorethan 25 000354-33-6 206-557-8 -

HFC 134a 1,1,12-tetrafluorethan 52 000811-97-2 212-377-0 -

Není klasifikováno jako nebezpečná látka ve smyslu směrnice EC Directive 67/548/EEC. Není klasifikováno jako nebezpečná látka ve smyslu zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích.

Oddíl 3. * Údaje o nebezpečnosti látky nebo přípravku Nejzávažnější nepříznivé účinky na zdraví člověka při používání látky / přípravku: Produkt má nízkou akutní toxicitu. Vysoká expozice může způsobit změny srdečního rytmu a způsobit až náhlé úmrtí. Velmi vysoké koncentrace v atmosféře mohou mít anestetické účinky nebo vést k dušení z nedostatku kyslíku. Postříkání zkapalněným plynem může způsobit popáleniny kůže a očí. Nejzávažnější nepříznivé účinky na životní prostředí při používání látky / přípravku: Poškozuje ozónovou vrstvu země. Možné nesprávné použití látky / přípravku: Další údaje:

Oddíl 4. * Pokyny pro první pomoc Uvedené pokyny pro případ kontaktu s kůží, očima a požití jsou platné jak po styk s kapalinou tak s mlhou. Další informace také v odd. 11. Při nadýchání

Vyvést postiženého z kontaminované oblasti a ponechat jej v teple a klidu. Použít kyslík, pokud je to nutné. Při zástavě dýchání začít s umělým dýcháním. Při zástavě srdeční činnosti provádět srdeční masáž. Přivolat okamžitě odbornou lékařskou pomoc.

Při styku s kůží Postižená místa spláchnout vodou. Odstranit kontaminovaný oděv. Pozor, součásti oděvu mohou být "přilepené" ke kůži pokud došlo k omrznutí. Potřísněnou kůži je třeba omýt větším množstvím vlažné vody. Dojde-li k podráždění nebo omrzlinám, je třeba poskytnout odborné ošetření lékařem. Při zasažení očí Okamžitě vymýt oči roztokem na výplach očí nebo alespoň čistou vodou, víčka nutno držet oddělená po dobu nejméně 10-ti minut. Je nutné okamžité lékařské ošetření. Při požití

Velmi nepravděpodobný způsob kontaminace. Nevyvolávat zvracení. Je-li postižený při vědomí, vypláchnout ústa vodou a nechat vypít sklenici vody (cca 200 ml). Postiženého odvést k lékaři.

Další lékařská péče Doporučuje se symptomatické ošetření a podpůrná terapie. Nedoporučuje se používat adrenalin a obdobné sympathomimetické léky v době po expozici, protože by mohlo dojít k aritmii s případnými kardiackými následky.

Oddíl 5. * Protipožární opatření Látka je v přítomnosti vzduchu a za obvyklých okolních podmínek (normální teploty a tlaku) nehořlavá látka. Určité směsi látky a vzduchu pod tlakem však mohou být hořlavé. Používání směsí vzduchu a látky za zvýšeného tlaku by se mělo proto zabránit. Směsi HFC a chloru mohou být za určitých podmínek hořlavé nebo reaktivní. Hasební prostředky Vhodnost použití hasebních prostředků se řídí podle prostředí, kde došlo k požáru. Obaly obsahující látku chladit vodní mlhou. Zvláštní nebezpečí Termický rozklad vede k tvorbě velmi toxických a korozivních zplodin (fluorovodíku a chlorovodíku). Obaly se mohou při přehřátí roztrhnout. Požárnické ochranné prostředky Při požáru je třeba používat nezávislý dýchací přístroj a úplný ochranný oděv (viz též oddíl 8).

Oddíl 6. * Opatření v případě náhodného úniku Bezpečnostní opatření pro ochranu osob Osoby likvidující únik musí být vybaveny vhodnými osobními ochrannými prostředky včetně pomůcek pro ochranu dýchacího traktu (viz. odd. 8). Bezpečnostní opatření pro ochranu životního prostředí Za předpokladu, že je to bezpečné a proveditelné, je třeba izolovat zdroj úniku. Doporučené metody čištění a zneškodnění Malé úniky kapaliny: - nechat samovolně odpařit, je-li prostor dostatečně větraný. Velké úniky kapaliny: - zajistit dobrou ventilaci prostoru. Kaluž zasypat pískem, zeminou nebo jiným použitelným absorpčním materiálem. Nenechat uniknout kapalinu do odpadů, kanalizace nebo záchytných nádrží, kde by se mohla vytvořit dusivá atmosféra s nedostatkem kyslíku.

Oddíl 7. * Pokyny pro zacházení a skladování Pokyny pro zacházení Úroveň koncentrace par musí být udržována pod povolenou úrovní expozičního limitu. Je třeba zabránit možnosti vdechování vzduchu obsahujícího zvýšenou koncentraci látky.Toho lze docílit dodržováním pravidel pro správnou provozní praxi a hygieny práce. Pára je těžší než vzduch a v nízkých úrovních proto dochází k hromadění par a růstu koncentrace u země, kde je také zpravidla snížená intenzita větrání. Za těchto podmínek je potřeba používat příslušné ochranné pomůcky, což je dýchací maska se zdrojem vzduchu. Je třeba vyhnout se styku látky s otevřeným plamenem a rozžhavenými povrchy, protože za těchto

podmínek se tvoří korozívní a toxické zplodiny. Vyhněte se styku nechráněných částí těla a oči s kapalinou. Pro dodržení správného složení chladicí směsi je potřeba plnit zařízení kapalnou fází ne plynem. Riziko při zpracování Přeprava kapalného chladiva mezi obalem a místem zpracování způsobuje tvorbu elektrostatického náboje, a proto je nutné dobré uzemnění všech částí vedení, zásobníku i konečného zařízení. Některé směsi HFC s chlorem mohou být za určitých podmínek hořlavé nebo reaktivní.

Pokyny pro skladování Produkt se skladuje v dobře větraných prostorách. Produkt musí být skladován v chladu v prostorách bez požárního rizika, chráněný před přímým slunečním zářením a dalšími zdroji tepla jako jsou elektrické nebo parní radiátory. Je třeba zabránit skladování v blízkosti sacích vstupů klimatizace, u tepelných výměníků, nebo ohřívačů a v blízkosti otevřených odpadů. Tlakové láhve a sudy: udržovat nádoby suché. Skladovací teploty: pod 45°C.

Oddíl 8. * Kontrola expozice a ochrana osob Osobní ochranné prostředky Při práci s látkou je třeba používat ochranný oděv, rukavice a brýle nebo štít. Při manipulaci s kapalným produktem je nutno používat tepelně izolující rukavice. V případě nedostatečné ventilace, kdy by mohlo dojít ke zvýšení koncentrace par, je nutno použít dýchací přístroje s dodávkou vzduchu. Povolený limit koncentrace na pracovištích Složka Difluormethan Pentafluorethan 1,1,1,2-Tetrafluoroethan LTEL 8 hod TWA STEL ppm

LTEL 8 hodin TWA 3 ppm mg/m 1 000 1 000 1 000 4240

STEL ppm -

3

mg/m -

Čas min. -

znamená dlouhodobý expoziční koncentrační limit jako časově vážený průměr přes interval 8 hodin. krátkodobý limit koncentrace, se pro tyto látky nestanovuje údaj o koncentraci, znamená 1 díl z milionu, tj. 10-4 %.

Oddíl 9. * Fyzikální a chemické vlastnosti Fyzikální forma zkapalněný plyn Barva bezbarvý Odér (zápach) lehce éterická vůně Teplota varu - 44,3 až –37,1°C Tlak páry 7810 mm Hg při 20°C Rozpustnost ve vodě nerozpustný Rozpustnost v jiných kap. rozpustný v alkoholech, chlorovaných rozpouštědlech a esterech Měrná hmotnost 1 160 kg/m3 při 20 °C Rel. měrná hmotnost par 3.00 (vzduch = 1) při teplotě v počátečním bodu varu

Oddíl 10. * Stabilita a reaktivita Podmínky, kterých je nutno se vyvarovat - Nebezpečné reakce Určité směsi HFC a chloru mohou být za určitých podmínek hořlavé.

Látky a materiály, s nimiž výrobek nesmí přijít do styku Neslučitelné materiály jsou: jemně rozptýlené kovy - práškové kovy jemně zrněné, hořčík a jeho slitiny obsahující více než 2% hořčíku. Prudká reakce může nastat při styku s alkalickými kovy nebo kovy alkalických zemin - sodík, draslík, vápník, barium. Nebezpečné rozkladné produkty Teplotním rozkladem a hydrolýzou se uvolňuje fluorovodík a chlorovodík.

Oddíl 11. * Toxikologické informace Inhalace

Vysoká úroveň expozice může vést k nepravidelnostem srdečního rytmu a k náhlým úmrtím. Vysoká atmosférická koncentrace má anestetické účinky a vede k nedostatku kyslíku.

Styk s pokožkou

Potřísnění kapalinou nebo mlhou kapaliny způsobuje omrzliny. Riziko absorpce pokožkou je vysoce nepravděpodobné.

Zasažení očí

Zasažení oka kapalinou způsobí omrznutí.

Požití

Velmi nepravděpodobné - ale i v tomto případě by došlo k omrzlinám.

Dlouhodobý účinek HFC 32: Studium inhalace na zvířaty ukázalo, že opakovaná vystaveni nezpůsobují žádné významné efekty. (49.500 ppm na krysách) HFC 125: Studium inhalace na zvířaty ukázalo, že opakovaná vystaveni nezpůsobují žádné významné efekty. (50.000 ppm na krysách)

HFC 134a: Dlouhodobé celoživotní zkoušky na laboratorních zvířatech ukázaly, že celoživotní expozice v úrovni 50.000 ppm měly za následek nezhoubné nádory na testisu. Zvýšený výskyt nádorů byl pozorován pouze u dlouhodobých expozic a není považován za relevantní pro člověka vystaveného pouze povoleným nebo nižším pracovním úrovním HFC 134a.

Oddíl 12. * Ekologické informace Distribuce a osud v životním prostředí Vysoko objemová výroba je prováděna v totálně uzavřených zařízeních. Velká množství jsou používána v otevřených systémech. Produkt se distribuuje ve formě páry. Persistence a rozklad HFC 32: Relativně rychlý rozklad nastává již v nízkých vrstvách atmosféry (troposféra). Atmosférická životnost je 5.6 roku. Rozkladné produkty budou vysoce rozptýlené a tudíž budou jen ve velmi nízkých koncentracích. Produkt neovlivňuje tvorbu chemického smogu (tj. není na seznamu VOC podle specifikace UNECE dohody). Nepoškozuje ozónovou vrstvu Země. Produkt má vliv na globální oteplování ovzduší (GWP). Jeho relativní potenciál HGWP=0.15 (kde hodnota CFC11=1). Relativní potenciál GWP je 650 jednotek. (vztažený ke kysličníku uhličitému = 1 během 100 let). HFC 125: Relativně pomalý rozklad nastává již v nízkých vrstvách atmosféry (troposféra). Atmosférická životnost je 32.6 roku. Rozkladné produkty budou vysoce rozptýlené a tudíž budou jen ve velmi nízkých koncentracích. Produkt neovlivňuje tvorbu chemického smogu (tj. není na seznamu VOC podle specifikace UNECE dohody). Nepoškozuje ozónovou vrstvu Země. Produkt má vliv na globální oteplování ovzduší (GWP). Jeho relativní potenciál HGWP=0.7 (kde hodnota CFC11=1). Relativní potenciál GWP je 2800 jednotek. (vztažený ke kysličníku uhličitému = 1 během 100 let). HFC 134a: Relativně rychlý rozklad nastává již v nízkých vrstvách atmosféry (troposféra). Atmosférická životnost je 14.6 roku. Rozkladné produkty budou vysoce rozptýlené a tudíž budou jen ve velmi nízkých koncentracích. Produkt neovlivňuje tvorbu chemického smogu (tj. není na seznamu VOC podle specifikace UNECE dohody). Nepoškozuje ozónovou vrstvu Země. Produkt má vliv na globální oteplování ovzduší (GWP). Jeho relativní potenciál HGWP=0.30 (kde hodnota CFC11=1). Relativní potenciál GWP je 1300 jednotek. (vztažený ke kysličníku uhličitému = 1 během 100 let). Účinek na odpadní vody Produkt uniká z odpadních vod do atmosféry a nedochází proto k dlouhodobé kontaminaci odpadních vod.

Oddíl 13. * Informace o zneškodňování Nejlepším způsobem je sběr a recyklace použitého nebo odpadního materiálu. Není-li to možné, likviduje se odpad ve schválených spalovnách vybavených absorbéry na kyselé plyny ze spalin a na další toxické produkty.

Oddíl 14. * Informace pro přepravu UN Číslo produktu

3340

Silniční a železniční přeprava ADR/RID Třída 2 ADR/RID článek č 2A ADR SIN 3340 Vnitrozemská vodní přeprava ADN/ADNR Třída Kategorie Námořní přeprava IMDG Třída - primárně 2.2 Látka znečišťující moře NE Technický název REFRIGERANT GAS R 407C Letecká přeprava ICAO/IATA Třída - primárně 2.2 Další údaje Pro přepravu látky se používají tlakové obaly pro stlačený plyn. Pro tyto obaly není vyžadováno zvláštní Číslo UN.

Oddíl 15. * Legislativní opatření Riziková fráze: Bezpečnostní fráze:

Látka není klasifikována jako nebezpečná. Látka není klasifikována jako nebezpečná.

Oddíl 16. * Ostatní informace Tento dokument byl připraven v souladu se zákonem č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů a podle vyhlášky č. 27/1999 Sb., o formě a obsahu bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a přípravku. Pro zpracování dokumentu byl využit aktuální Bezpečnostní list pro Klea 407C, rev.07 z ledna 2001, vydaný a připravený výrobcem látky, firmou INEOS Fluor, v souladu s instrukcí č. EEC DIRECTIVE 93/112/EC. 'Arcton' a 'Klea' je registrovanou ochrannou značkou INEOS Fluor Holdings Ltd. Tato nová verze obsahuje změny v bodech 1, 12 a 16. Informace poskytované v tomto dokumentu jsou uvedeny v dobré víře a co nejpřesněji, je však na konečném uživateli aby posoudil jejich vhodnost pro jeho specifické účely použití. Firma INEOS Fluor Ltd., jako výrobce, ani firma Frosttechnika s.r.o., jako její autorizovaný distributor a dovozce látky, nemůže zaručit vhodnost produktu pro každé zvláštní použití a nelze očekávat žádné vázané záruky nebo podmínky kromě těch vyhrazených zákonem. Nelze předpokládat svobodu využití patentů a dalších chráněných práv. Všechny uvedené chráněné známky, vyjma loga firmy Frosttechnika s.r.o., jsou chráněnými známkami v rámci společností patřících do skupiny INEOS Fluor Holdings Ltd.

PŘÍLOHA 5 Záznam z jednání o možnosti napojení splaškové kanalizace SC Zdiby na veřejnou kanalizační síť

PŘÍLOHA 6 Vyjádření příslušného stavebního úřadu a Obecního úřadu Zdiby k záměru

PŘÍLOHA 7 Hluková studie

PŘÍLOHA 8 Rozptylová studie

SPEDIČNÍ CENTRUM ZDIBY

Recommend Documents