HARIMATEC CZECH, Zdiby

Tebodin Czech Republic, s.r.o. Prvního pluku 20/224 • 186 59 Praha 8 - Karlín telefon 251 038 111 • telefax 222 325 182 www.tebodin.com • www.tebodin.cz

Zákazník:

Harimatec Czech, s.r.o.

Investor:

Harimatec Czech, s.r.o.

Projekt:

HARIMATEC CZECH, Zdiby

Zakázkové číslo: 5495-900-1 Číslo dokumentu: 5495-000-1/2-BX-01 Revize: Autor:

0 RNDr. Stanislav Lenz

Telefon: 251 038 300 Telefax: 251 038 219

Stupeň:

Oznámení ve smyslu zák. č. 100/2001 Sb., v platném znění

SVAZEK Č. 1 Základní svazek

E-mail:

[email protected]

Datum:

Duben 2007

Tebodin Czech Republic, s.r.o. Číslo dokumentu: 5495-000-1/2-BX-01 Revize: 0 Datum: duben 2007 Strana: 2 z 68

0

04/2007 Ing. Jana Barillová

RNDr. Stanislav Lenz

RNDr. Stanislav Lenz (autorizace dle zák. 100/20010Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí 24141/2709/OPVŽ/99)

Ing. Hana Jarešová Ing. Milana Kuklíková CSc. RNDr. Stanislav Lenz (autorizace dle zák. 100/20010Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí 24141/2709/OPVŽ/99)

RNDr. Marcela Zambojová (č. osvědčení odborné způsobilosti posuzování vlivů na veřejné zdraví OVZ-30018.5.06/23562)

Rev.

Datum

Vypracoval

Zodpovědný projektant

Vedoucí oddělení

Vedoucí projektu

© Copyright Tebodin Czech Republic, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována nebo přenesena v jakékoliv formě nebo jakýmikoliv prostředky bez povolení vydavatele.

Harimatec Czech, Zdiby


Obsah

Strana

1

A. Údaje o oznamovateli

2 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5

2.1.10 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4

B. Údaje o záměru 6 Základní údaje 6 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 6 Kapacita (rozsah) záměru 7 Umístění záměru 7 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry 7 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí 8 Popis technického a technologického řešení záměru 8 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 12 Výčet dotčených územně samosprávných celků 12 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních celků, které budou tato rozhodnutí vydávat 12 Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů 12 Údaje o vstupech 13 Půda 13 Voda 13 Ostatní surovinové a energetické zdroje 15 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 17 Údaje o výstupech 19 Ovzduší 19 Odpadní vody 20 Odpady 23 Ostatní výstupy 26

3 3.1 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6 3.2.7 3.2.8 3.2.9 3.2.10 3.2.11

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Výčet nejvážnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území Ovzduší a klima Voda Půda Geofaktory životního prostředí Fauna a flóra Územní systém ekologické stability a krajinný ráz Krajina Chráněné oblasti, přírodní rezervace, národní parky Oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatství Ochranná pásma Architektonické a historické památky, archeologická naleziště

2.1.6 2.1.7 2.1.8 2.1.9


6

28 28 28 28 32 34 37 39 42 44 45 47 48 48


3.2.12 3.2.13 3.3

Jiné charakteristiky životního prostředí 49 Situování stavby ve vztahu k územně plánovací dokumentaci 50 Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení 51

4 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 51 4.1 Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti 51 4.1.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů 52 4.1.2 Vlivy na ovzduší a klima 54 4.1.3 Vlivy na hlukovou situaci 56 4.1.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody 58 4.1.5 Vlivy na půdu 59 4.1.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje 59 4.1.7 Vlivy na faunu a flóru a ekosystémy 59 4.1.8 Vlivy na krajinu 60 4.1.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky 61 4.2 Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů 62 4.3 Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech 62 4.4 Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí 63 4.5 Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů 65 4.6 Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace 66 5

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

66

6

F. ZÁVĚR

66

7

G. VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

67

Přílohy vázané 1)

Situace širších vztahů 1 : 10 000

2)

Lokalizace projektu v rámci areálu 1 : 4 000

3)

Umístění projektu v rámci stávajícího objektu

4)

Mapa ÚSES

5)

Hydrologická povodí

6)

Chráněná území



7)

Soustava Natura 2000

8)

Chráněná ložisková území

9)

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací

10)

Fotodokumentace

Přílohy volné Svazek č. 2 - Hluková studie

5495-000-1/2-BX-02

Svazek č. 3 - Rozptylová studie

5495-000-1/2-BX-03



1

A. Údaje o oznamovateli Obchodní firma: Harimatec Czech, s.r.o. Sídlo: Praha 1, V Celnici 1031/4, PSČ 110 00 IČ 27862500 Zástupce: Hisao Noguchi, ( 420-722-546-045), ředitel Adresa: Praha 1, V Celnici 1031/4, PSČ 110 00 Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele: Hisao Noguchi, Harimatec Czech, s.r.o. V Celnici 1031/4 11000 Praha 1 RNDr. Stanislav Lenz Tebodin Czech Republic, s.r.o. Prvního pluku 20/224 186 59 Praha 8 – Karlín

2

B. Údaje o záměru

2.1

Základní údaje 2.1.1

Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1

Název záměru: Harimatec Czech, Zdiby Zařazení dle přílohy č. 1 zák. 100/2001 Sb. ve znění zák. 163/2006 Sb. : 10.4. Skladování vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků (vysoce toxických, toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí a pesticidů v množství nad 1 t; kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev a laků v množství nad 100 t Oznámení bylo zpracováno v rozsahu dle přílohy č. 4 zák. č. 100/2001 Sb., ve znění zák. 163/2006 Sb. a 186/2006 Sb. Příslušným úřadem je Krajský úřad Středočeského kraje.



2.1.2

Kapacita (rozsah) záměru

Kapacita výroby Tab. č. 1: Kapacita výroby Výrobek AC pájecí materiál pro tvrdé pájení DHP-106-VA2 MS pájecí pasta pro měkké pájení PS37BR-600A-MV8 MS pájecí pasta pro měkké pájení PS31BR-600A-PWS1

t/měsíc

t/rok

28

336

0,48 0,48

5,76 5,76

Nároky na plochy Jedná se o vestavbu do stávající haly

2.1.3

Umístění záměru

Kraj:

Středočeský

Obec:

Klecany, Zdiby, Sedlec

Katastrální území logistického parku D8: • Klecany: Katastr nemovitostí:

588, 590/1, 590/9, 590/10, 598/1, 598/6, 598/4, 599/24, 599/23, 599/28, 599/35, 667, 684, 685/1, 685/2,

Katastr zjednodušené evidence: 590/1, 590/7, 598/1, 599/8,

590/2, 590/3, 590/4, 590/5, 590/6, 590/8, 590/11, 590/12, 590/13, 590/14, 599/1, 599/4, 599/5, 599/6, 599/7, 599/9, 599/10, 599/11, 599/12

•

Zdiby:

Katastr zjednodušené evidence: 203 , 208

•

Sedlec:

Katastr nemovitostí: 196/1

Záměr výrobního závodu je navrhován v prostoru logistického parku D8, na pozemcích, ohraničených komunikacemi D8 (dálnice Praha – Teplice), silnicí 2. třídy II/608 Praha – Teplice (stará teplická) a komunikací třetí třídy III/0038. Hala, ve které bude umístěna posuzovaná výroba, je situovaná v katastrálním území obce Klecany.

2.1.4

Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Záměrem společnosti je vestavba lehké výroby do prostoru stávající haly v parku D 8, Zdiby.



Vzhledem k charakteru záměru přichází potenciálně v úvahu zejména kumulace vlivů záměru na hlukovou situaci a částečně kvalitu ovzduší se stávajícími a budoucími zdroji hluku a znečištění ovzduší. Jedná se především o hluk a emise z automobilové dopravy na přilehlých komunikacích.

2.1.5

Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí

Záměrem zahraničního investora je umístění nové výrobní kapacity do prostoru evropského trhu. Z hlediska komparativních výhod nižších výrobních a logistických nákladů se jako vhodná destinace jeví Česká republika. Záměr umístění záměru v logistickém parku D8 Zdiby je v souladu se schváleným územním plánem. Charakter výroby odpovídá funkčnímu dle ÚPD. Z hlediska dispozičního a technologického řešení záměru byla zpracovateli předložena jedna varianta řešení, která je předmětem posouzení v této dokumentaci.

Popis technického a technologického řešení záměru

2.1.6

2.1.6.1 Popis technologického řešení

Vlastní výrobu lze rozčlenit na dvě základní linky, odpovídající konečnému produkt, tedy na výrobu „AC“ (výroba materiálu pro tvrdé pájení) a linku „MS“ ( pájecí pasta) Tato výroba probíhá v odděleném prostoru závodu na ploše cca 100 m2. Spočívá v nadávkování jednotlivých složek do nádoby mixéru o objemu 700 l, doplnění demineralizované vody a jejich smícháním (pomocí lopatkového míchadla, poháněného elektromotorem) za současného provzdušňování směsi stlačeným vzduchem. Mixér je naplněn do objemu 600 l, zbylý objem 100 l nad vsázkou tvoří vzduch. Během mísení nedochází k chemické reakci. Jednotlivé složky se plní v níže uvedeném pořadí: -

„Solvent“ (označení 3MMB) – to je ředidlo o stejném chemickém složení jako Binder, avšak bez podílu rozpuštěné pryskyřice. Jedná se o čirou kapalinu, která se dávkuje pomocí stejného čerpadla jako Binder přímo z přepravního obalu.

-

požadované konzistence konečného produktu se dosahuje přidáním demineralizované vody. která se získává ze změkčovací jednotky o výkonu 0,6 m3/hod. Ta je umístěna v blízkosti mixéru, demineralizovaná voda se zachycuje v zásobní nádrži o objemu 1 m3, odkud se čerpá přímo do mixéru.



-

tzv. „Binder“ (označení DHM-62-30VA), což je směs 3-methoxy -3-metyl –butanolu (70%) a akrylové pryskyřice (30%). Tato látka má vzhled čiré kapaliny a je do mixéru dávkována pomocí čerpadla přímo z přepravního obalu.

-

„Flux“ se sype z přepravného obalu přímo do hrdla na víku mixéru, v kterém jsou předem nadávkovány všechny kapaliny. Hrdlo s vlastním uzávěrem je přístupné z obslužné plošiny. Na ní se pytle zvedají pomocí kladkostroje. Při nasýpání je víko otevřeno max. na 20 minut.

Pro chlazení technologického procesu je použita chladicí voda z běžného rozvodu vody v závodu, které se přivádí do meziprostoru dvouplášťové části mixéru. Mixér a dopravní zařízení (čerpadlo a potrubí) je třeba 1x za týden propláchnout vodou, potřebné množství proplachové vody je 20 l. Tato voda znečištěná malým množstvím použitých chemikálií se zachycuje v sudu a periodicky odváží k odborné likvidaci Schéma výrobního procesu AC binder – výroba materiálu pro tvrdé pájení je uvedeno na následující straně.



VÝROBA „AC Binder“ materiál pro tvrdé pájení

vsypání dávky „Fluxu“ (prášek) stlačený stlačenývzduchu vzduch 0,6 0,6MPa MPa

Mixér 700 l 3

chladicí voda 3 až 5 m /hod

;

dávkování „Solventu“ 3MMB (kapalina)

výstup produktu DHP-106-VA2

a dávkování „Binderu“ DHM-62-30VA (kapalina)


dávkování demi vody – 222 l / vsázku

příprava stlačeného vzduchu


VÝROBA „MS“ – Micro Solder pasta pro měkké pájení Výroba pasty pro měkké pájení probíhá podobným způsobem, jako předchozí produkt. Jednotlivé komponenty dle tabulky 7 jsou dávkovány do mixeru objemu 20 l. Schema výrobního procesu je uvedeno níže:

Mixer 20 l

Vstupní materiál Kovový prášek

Produkt

Dusík Pumpa ochranná atmosféra vakuum

Vstupní materiál Pryskyřičná pasta Produkt Pájecí pasta



Konečný produkt bude vyvážen ze skladů produktů pomocí paletového vozíku v příslušných obalech (kartonové boxy) uložených na paletách na jeden ze dvou expedičních doků, kde bude naložen na kamion a odvezen k odběratelům . Četnost expedice je 2x/ měsíc po 2 kamionech.

Časové fondy délka směny počet směn / den počet pracovních dnů

8 hodin/směnu 1 směna/den 250 dnů/rok

(prac. doba 8:30 až 17:00 hod.)

Tab.č. 2: Počty zaměstnanců podle směn, rozdělení na výrobní a THP pracovníky 1. směna

2.1.7

Výrobní zaměstnanci

14

THP

6

Celkem

20

Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Termín zahájení výstavby: Předpokládaný termín zahájení výroby:

2.1.8

07/2007 11/2007

Výčet dotčených územně samosprávných celků

Obce: Kraj:

Klecany, Zdiby, Sedlec Středočeský

Navrhovaný záměr je lokalizován do stávajícího objektu v areálu Logistického parku D8, u obce Zdiby

2.1.9

Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních celků, které budou tato rozhodnutí vydávat

2.1.10 Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů Tab. č. 3: Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů Složka ŽP Obecně


Navazující rozhodnutí dle § 10 zák. Stavební povolení

Správní úřad Příslušný stavební úřad


Výčet potřebných rozhodnutí bude upřesněn na základě stanoviska k posouzení vlivů dle zák. 100/2001 Sb.

2.2

Údaje o vstupech 2.2.1

Půda

Záměr umístění nové výroby je situován ve stávajícím logistickém parku D8, který je umístěn na pozemcích, ohraničených komunikacemi D8 (dálnice Praha – Teplice), silnicí 2. třídy II/608 Praha – Teplice (stará teplická) a komunikací třetí třídy III/0038. Logistický park D8 leží ve třech katastrálních územích: Klecany, Zdiby a Sedlec. Záměr si nevyžádá výstavbu nového objektu. Nový výrobní provoz bude umístěn do části stávajícího objektu haly č.3 . Hala, ve které bude umístěna posuzovaná výroba, je situovaná v katastrálním území obce Klecany. Dotčený pozemek byl již v minulosti vyjmut ze ZPF v souvislosti s výstavbou stávajících objektů. Pozemek tedy není veden v ZPF jako zemědělská půda, ale jako ostatní plochy. Bilance ploch v areálu se tedy nezmění. Bilance ploch Nový provoz společnosti Harima v hale č. 3

1 550 m2

(vestavba do haly o celk. ploše 15000 m2)

Chráněná území V zájmovém území výrobního závodu ani v jeho těsné blízkém okolí se nenachází žádné zvláště chráněné území (CHKO, NPR, PR, NPP, PP) ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. § 14, o ochraně přírody a krajiny.

2.2.2

Voda

Ve výrobním závodě Harima probíhá výroba pájecích materiálů. Veškerá voda přiváděná do areálu logistického parku D8 je pouze pitná voda. Pitná voda bude využívána jak pro sociální, tak i pro průmyslové využití (chlazení, vytápění). Voda pro sociální účely Potřeba vody pro sociální účely je stanovena podle směrnice MLVH ČSR č. 9/1973 pro výpočet potřeby vody při navrhování vodovodních a kanalizačních zařízení. Tab.č. 4 : Potřeba vody dle směrnice MLVH ČSR č. 9/1973 Potřeba vody

Zaměstnanec mytí, sprchování apod.

Pití, stravování

celkem

výrobní dělníci

120

5+25

150

THP (administrativa)

50

5+25

80

Tab.č. 5: Počet zaměstnanců podle směn, rozdělení na výrobní a THP pracovníky Výrobní zaměstnanci Harimatec Czech, Zdiby

1.směna

2. směna

celkem

14

-

14


1.směna

2. směna

celkem

THP (administrativa)

6

-

6

Celkem

20

-

20

Tab.č. 6: Výpočet navýšení potřeby vody Zaměstnanec

Potřeba vody

Počet

Skutečná potřeba

(l/směna)

pracovníků

(l/den)

150

14

2 100

80

6

výrobní dělníci THP(administrativa)

480

Celkem

2 580

pracovních dnů/rok 250

645 m3/rok

Vypočtená celková potřeba vody pro sociální účely je tedy následující: Celková denní potřeba vody = průměrná spotřeba vody v 1. směně: 2,58 m3 t.j. 0,32 m3/hod (0,09 l/s) Maximální potřeba vody: QMAX=

Roční průměrná spotřeba vody: QROK=

0,33 l/s

645 m3/rok

Voda pro technologické účely Pro potřeby technologie bude využívána pitná voda. Pro použití ve vlastním technologickém procesu bude využívaná voda změkčená v iontoměničovém zařízení v množství 0,6 m3/hod. Do iontoměničového zařízení bude vstupovat voda v množství: 0,72 m3/hod, tj. 5,76 m3/den , tj. 1 440 m3/rok. Dále bude voda využívána pro chlazení rektoru, chlazení reaktoru bude průtočné se spotřebou vody v zimním období 3 m3/hod a v letním období 5 m3/hod : 160 dní . 8 hod . 3 m3/hod = 3 840 m3 90 dní . 8 hod . 5 m3/hod = 3 600 m3 Voda pro chlazení celkem: Voda pro technologické účely celkem


7 440 m3/rok 8 880 m3/rok


Kropení zelených ploch a sadových úprav Instalace nového výrobního provozu do části stávajícího objektu haly č.3 nezmění zastavěnost areálu tj. nedojde ke změně plánovaných zelených ploch sadových úprav v zájmovém území areálu Logistického parku D8. Potřeba vody pro kropení sadových úprav tedy nebude realizací projektu v rámci celého areálu navýšena. POTŘEBA VODY CELKEM

9 525 m3/rok

Zásobování vodou Areál logistického parku D8 je zásobován pitnou vodou z veřejného zásobovacího vodovodního řadu DN 300 mm VKM Vodáren Kladno-Mělník a.s., budovaného v rámci dálnice D8, napojeného na vodojem v Odolene Vodě. Tlaková čára v místě napojení se bude pohybovat mezi 320,0 až 330,0 m n. m. Pitná voda, která bude sloužit pro sociální, průmyslové účely (vzduchotechniku a chlazení) a také jako zdroj vody pro hašení požáru, je odebíraná z veřejného zdroje VKM Vodáren Kladno-Mělník a.s.. Profil veřejného vodovodu DN 300 mm. Na vodovodní přípojce pro areál závodu DN 80 mm je navržena nová armaturní vodoměrná šachta. Dodávku pitné vody o dostatečném množství a tlaku zajišťuje podzemní vodojem o využitelném objemu Vužit= 100 (2x50) m3 s automatickou tlakovou stanicí. Vodojem pitné vody je plněný z přípojky pitného vodovodu DN 80 mm. Požární voda Zdrojem hasební vody je projektovaný vodojem požární vody pro sprinklerové hasící zařízení. Distribuce vody zajištěna čerpací stanicí požární vody a zaokruhovaným požárním vodovodem DN 300. Podle státní normy pro požární bezpečnost staveb ČSN 730873 „Zásobování požární vodou“ se musí zabezpečit zdroj požární vody, který je schopen trvale zajišťovat požární vodu v množství 40 l/s (pro v= 1,5 m/s) po dobu alespoň půl hodiny. Zaokruhovaný venkovní rozvod požární vody je napojený na hlavní zdroj požární vody vodojem SHZ s čerpací stanicí požární vody. Čerpací stanice požární vody je ve společném objektu s čerpací stanicí pro sprinklerové hasící zařízení. Vodojem stabilního hasícího zařízení SHZ, plněný z přípojky pitného vodovodu DN 80 mm, slouží k zajištění dodávky požární vody pro vnější a vnitřní požární zásah v požadovaném množství a tlaku.

2.2.3

Ostatní surovinové a energetické zdroje

Vstupní materiál bude přivážen od výrobců (resp. distributorů) v příslušných obalech (sudy, pytle, kanystry, lahve) uložených na paletách kamiony a na jednom ze dvou nakládacích můstků vyvážen do příslušného skladu pomocí paletového vozíku. Četnost zavážení 2x/ měsíc po 2 kamionech. Tab. č. 7 : Vstupní suroviny a materiály Výroba AC binder Kg/měsíc

Binder Flux Harimatec Czech, Zdiby

DHM-32-30VA Nocolok Flux

4320 9600

Max. sklad. množství /kg/

8 640 19 200


Solvent water MS Rosin Paste MV8 Rosin Paste PWS1 Sn/Ag/In/Bi Alloy Sn/Ag/Cu Alloy Propylamine, 3-bromo-, hydrobromide Triethanol amine Methyl alcohol Ethyl alcohol n-hexyl carbitol Succinic Acid Xylol Pentaerythritol Butyl carbitol butyldiglycol Hartoll M-33 Oxalic Acid anhydrous Ethylen glycol 1.2-Ethanediol Pentamethyl diethylenetriamine

3MMB

4 800 8 880

9 805

50 50 500 500 1 5 16 16 16 1 16 20 17 16 1 1 14

85 119 1 200 1 200 20 2,5 3,5 3,5 32 1,5 30 40 34 32 1,5 1,5 28

Elektrická energie: napětí

380/230 V celkový příkon náhradní zdroj

110 kW technologie ne

Zemní plyn Hala je v současné době vytápěna zemním plynem. Při realizaci záměru nedojde k navýšení spotřeby plynu. Zemní plyn pro technologická zařízení: 0,0 Nm3 (nebude použit)

Stlačený vzduch parametry stlač. vzduchu: tlak : množství:


0,6 MPa 0,4 m3/min


2.2.4

Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

V rámci areálu Logistického parku D8 bude dle schválené dokumentace vystavěno 7 hlavních objektů – skladových hal. Každá hala má řešenou vlastní administrativně-sociální část uvnitř objektu. V současné době jsou v provozu již 3 haly (hala č. 1, č. 3 a č. 4), jedna hala (hala č. 2) je ve výstavbě. Areál je napojen na vnější komunikační síť kruhovou křižovatkou ze silnice II/608. Přes tuto křižovatku je zrealizován hlavní přístup do areálu. Nejvíce návštěvníků areálu přijíždí z obou směrů dálnice D8, příjezd z ostatních směrů je minimální. Uvnitř areálu je navržena páteřní komunikace o šíři 11m, na kterou jsou napojeny manipulační plochy pro kamiony u jednotlivých hal se samostatnými příjezdovými komunikacemi. Tyto plochy jsou pro větší bezpečnost a plynulost provozu napojeny na páteřní komunikaci malými kruhovými křižovatkami s vnitřním poloměrem 13m. Celkový počet parkovacích míst v areálu je 413 parkovacích míst pro osobní vozy, z toho 22 parkovacích stání z celkového počtu je vyhrazeno pro osoby se sníženou pohyblivostí (5%) . V prostoru před vjezdem do areálu, jihozápadně od vrátnice, je situována parkovací plocha pro kamiony o celkovém počtu 16-ti stání. Zásobování vodou Vodovodní přípojka DN 80 mm pro zásobování terminálu je napojena na veřejný zásobovací vodovodní řad VKM Vodáren Kladno-Mělník a.s., DN 300 mm (PVC) v severozápadním rohu plánovaného areálu. Napojení bude provedeno z přivaděče DN 300 mm pro řídící vodojem v Klecanech, ve stávající šachtě, na stávající odbočku. Tato šachta je umístěna dle přiloženého situačního výkresu u státní silnice II. třídy Praha - Teplice. Ihned za napojením bude vybudovaná vodoměrná a armaturní šachta, ve které bude umístěno zařízení, omezující odběr vody na maximum 3,9 l/s. Napojovací místo bylo určeno správcem VKM Vodárny Kladno – Mělník. Deficit vody pro špičkový odběr bude dotován vlastním vyrovnávacím vodojemem 2 x 50 m3 a bude doplňovat průměrný povolený odběr z vodojemu Odolena Voda. Distribuci pitné vody z vyrovnávacího vodojemu do spotřebiště bude zajišťovat čerpací automatická tlaková stanice. Vodojem a čerpací stanice jsou objekty bez trvalé obsluhy. V souladu s provozním řádem bude prováděna periodicky kontrola a údržba zařízení, doplňování roztoku NaClO a čištění nádrží. Pro možnost dodatečného dávkování chlornanu sodného je technologický komplet čerpací stanice doplněn o zařízení na dávkování chlornanu sodného. Je navrženo dávkovací čerpadlo PROMINENT řízené kontaktním vodoměrem, čerpadlo je vybaveno pulzní multiplikací (nastaví se počet zdvihů na jeden příchozí signál od vodoměru, nebo obráceně jeden zdvih dávkovacího čerpadla na počet příchozích signálů od vodoměru), chod dávkovacího čerpadla bude signalizován do dispečinku- místnosti rozvaděče. Optimální dávkování desinfekčního prostředku při dochlorování vody se určí laboratorně. Zásobování požární vodou Zdrojem hasební vody je projektovaný vodojem požární vody 2 x 600 m3 s centrálním požárním vodovodním okruhem DN 300 mm a přípojkami DN 250 pro 1 až 2 ventilové stanice sprinklerového hasícího zařízení v jenotlivých halách plánovaného terminálu. Čerpací stanice je vybavena náhradním



dieselpohonem, protože doba jejího uvedení do činnosti nesmí přesáhnout pět minut. Vodojem SHZ bude plněn pitnou vodou. Distribuci hasební vody pro vnější a vnitřní hasební zásah zajišťuje navržený zaokruhovaný požární vodovod DN 300 a DN 250 mm, napojený na čerpací stanici požární vody. Podle ČSN 730873 je při požáru max. odběr s požárním čerpadlem 40 l/s při v = 1,5 m/s (výrobní objekty, sklady o ploše S větší než 2500 m2). Na venkovním požárním vodovodu budou vysazeny nadzemní hydranty, které budou zajišťovat hasební vodu v dostatečném množství a tlaku. Kanalizace K areálu logistického parku D8 jsou přivedeny přípojky dešťové a splaškové kanalizace. V průběhu výstavby jednotlivých etap logistického parku D8 je budován nový oddílný kanalizační systém. Kanalizace splašková Splaškové odpadní vody odtékají uvnitř areálu gravitačně splaškovou kanalizací do čerpací stanice splašků. Splaškové odpadní vody ze splaškové kanalizace jsou mělnícími čerpadly v čerpací stanici splašků o Vužit= 25 m3 přivedeny výtlakem do stávající splaškové kanalizace PEMA PRAHA a dále do čistírny odpadních vod v Klíčanech. Podle konzultace s majitelem systému je možné eventuální rozšíření stávající, již zcela funkční ČOV Kanalizace dešťová Dešťová kanalizace DN 300 až DN 1650 mm odvádí dešťové odpadní vody ze zpevněných ploch a střech areálu distribučního centra do retenční dešťové nádrže (RDN). Při návrhu odkanalizování byl kladen důraz na rozdělení dešťových vod podle stupně znečištění již na ploše budoucí zástavby tak, aby bylo dosaženo nejvyšší účinnosti čištění před řízeným vypouštěním do recipientu. V rámci výstavby jednotlivých etap bude řešeno oddělení tzv. „čistých ploch“ (střechy a méně frekventované komunikace) a ploch s větším rizikem úkapů ropných látek z těžkých nákladních vozidel během manipulace a při distribuci zboží a dále ploch s větším zatížením z hlediska odtoku plovoucích a sunutých splavenin. Čisté plochy budou odvodněny přímo do RDN, zpevněné plochy s nebezpečím úkapů a všechny více zatížené plochy budou odkanalizovány do lokálních lapačů ropných látek a usaditelných splavenin. Detail odvodnění komunikací a zpevněných ploch bude zajištěn systémem odvodňovacích žlabů a uličních vpustí. V místech pojezdu a manipulace s těžkými nákladními automobily je navržena ochrana před havarijním znečištění dešťových vod. Na této části kanalizace budou instalovány plastové gravitační lapače ropných látek AS-TOP VFS (velikosti 30 až 125) do betonových jímek. V 1. etapě přípravy území (výstavby hlavní infrastruktury) logistického parku D8 byla realizována zemní retenční dešťová nádrž se stálým nadržení vody, do které budou zaústěny předčištěné odpadní vody z odlučovačů ropných látek a splavenin AS TOP a dešťové vody z „čistých ploch“. Regulátor na odtoku z retenční nádrže bude omezovat maximální odtok do nového dešťovéno kanalizačního sběrače Klíčany a tím i odtok do Hoštického-Máslovického potoka v Klíčanech na QMAX= 100 l/s.



2.3

Údaje o výstupech 2.3.1

Ovzduší

Bodové zdroje Emise znečišťujících látek z technologie se budou do ovzduší dostávat při plnění míchacích tanků vstupními surovinami. Půjde o těkavé organické látky tvořené především 3-methoxy-3-methyl-1butanolem. Míchací procesy jsou navrženy tak, aby nedocházelo ke tvorbě aerosolů. Do ovzduší se mohou dostávat pouze páry těkavých médií, která jsou z nádob vytěsňována načerpávanými vstupními surovinami. Výpočet emisí VOC byl proveden za nejméně příznivého předpokladu, kdy vzduch nad hladinou v míchacím tanku bude nasycen příslušnými parami 3-methoxy-3-methyl-1-butanolu na 100 % hodnotu jeho tenze par pro pracovní teplotu. Pro výpočet emisí byla opět brána v úvahu méně příznivá varianta, ve které předpokládáme, že ke snížení odpařivosti (tenze par) v procesu míchání nedochází. Celková roční spotřeba 3-methoxy-3-methyl-1-butanolu v procesu míchání přípravků je dle podkladů investora 78,24 t.rok-1. Tenze par této těkavé organické látky je 125 Pa při 25oC. Na základě teoretického výpočtu pak můžeme očekávat celkový ročního hmotnostní tok těkavých organických látek (3-methoxy-3methyl-1-butanol) z procesu míchání přípravků 0,5 kg.rok-1. Dalším zdrojem emisí do ovzduší bude odlučovač tuhých znečišťujících látek, který je zařazen za procesem míchání přípravků na tuhé bázi. Dle podkladů investora bude v zařízení osazen filtr VNA Series. Vzduchový výkon ventilátoru: 55 m3.min-1 Koncentrace TZL na výstupu: < 5 mg.m-3 Roční fond pracovní doby: 170 hodin Roční hmotnostní tok TZL: 2,8 kg TZL.rok-1

Liniové a plošné zdroje Areál logistického centra je dopravně napojen vnitroareálovými komunikacemi přes hlavní vrátnici areálu logistického parku kruhovou křižovatkou na silnici II. třídy č. 608 a dále na dálnici D8. Zdrojem emisí výfukových plynů bude navazující osobní i nákladní automobilová doprava, která tvoří liniové a plošné zdroje emisí do ovzduší. Zásobování závodu a doprava hotových výrobků, popř. odpadů se předpokládá těžkými nákladními automobily. Osobní automobily budou používat především zaměstnanci, případně návštěvníci výrobního závodu. Podle podkladů investora bude frekvence navazující dopravy 8 nákladních automobilů nad 3,5 t za měsíc. Manipulační plocha pro kamiony je situována na severním okraji logistické haly č. 3. Rozptylová studie počítá s maximální hodinovou intenzitou nákladní automobilové dopravy 1 TNA/hodinu (příjezd a odjezd). V souvislosti s dopravou zaměstnanců a návštěvníků výrobního závodu se předpokládá provoz 20 osobních automobilů za den. Ve špičkové hodině pak 10 osobních automobilů příjezd/odjezd. Parkoviště a odstavná plocha pro kamiony a osobní automobily tvoří plošné zdroje emisí. Obslužná komunikace tvoří liniový zdroj emisí. Pro výpočet emisí jsou použity jednotné emisní faktory pro motorová vozidla uvedené v PC programu MEFA v.02 (Mobilní Emisní FAktory, verze 2002). Pro výpočet emisních vydatností z dopravních zdrojů jsou použity tyto emisní faktory pro rok 2007.



Výsledné emisní vydatnosti oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a benzenu uvádějí následující tabulky. Tab. č. 8: Emise NOx z dopravy Emise NOx Zdroj emisí g/h špičky

g/den

kg/rok

Parkoviště a odstavné plochy pro kamiony

4,9

10,8

4,7

Obslužné komunikace

8,8

24,9

6,2

Doprava – celkem

13,7

35,7

10,9

Tab. č. 9: Emise CO z dopravy Emise CO Zdroj emisí g/h špičky

g/den

kg/rok


30,0

66,2

38,2


4,4

16,0

4,0

Doprava – celkem

34,4

82,2

42,2

Tab. č. 10: Emise benzenu z dopravy Emise benzenu Zdroj emisí g/h špičky

g/den

kg/rok


0,048

0,105

0,076


0,021

0,114

0,029

Doprava – celkem

0,069

0,219

0,105

2.3.2

Odpadní vody

V průběhu výstavby jednotlivých etap areálu skladového centra bude vybudován nový oddílný kanalizační systém pro splaškové odpadní vody a pro dešťové vody. Z navrhovaného provozu výrobního závodu Harima instalovaného do části haly č.3 budou vznikat následující hlavní druhy odpadních vod: − splaškové odpadní vody − technologické odpadní vody − dešťové vody Produkce odpadních vod výrobního závodu jsou následující.



Splaškové odpadní vody Množství splaškových odpadních vod bude odpovídat výše uvedené potřebě vody. Celková roční množství splaškových odpadních vod :

645 m3/rok

Splaškové odpadní vody vznikají v sociálních zařízeních jednotlivých částí výrobního závodu (toalety, umývárny a sprchy, kuchyňky). Množství splaškových odpadních vod odpovídá spotřebě pitné vody v těchto zařízeních. Kanalizace splašková Odpadní splaškové vody budou svedeny do stávají splaškové kanalizace v areálu závodu. Nebude potřeba budovat žádné nové kanalizační přípojky, protože nové linky budou instalovány ve stávajících objektech. Odpadní vody z kuchyňského provozu budou před zaústěním do kanalizační sítě předčištěny v lapači tuků. Kanalizace splašková odvádí odpadní vody ze sociálních zařízení objektů vybudovaných v jednotlivých etapách výstavby gravitačně splaškovou kanalizací do čerpací stanice splaškových vod. Splašky jsou dopravovány výtlakem do stávající šachty splaškové kanalizace PEMA VOLVO a dále na ČOV Klíčany. Vyčištěné odpadní vody z ČOV jsou vypouštěny do Hoštického-Máslovického potoka. Během výstavby jednotlivých částí areálu bude prováděna výstavba sběrné kanalizační sítě spolu s ostatními inženýrskými sítěmi. Technologické odpadní vody Ve výrobním závodu Harima budou vznikat technologické odpadní vody jednak z regenerace iontoměničových kolon při výrobě změkčené vody pro výrobní proces a chladicí vody z průtočného chlazení reakčního tanku: • Z regenerace iontoměničových patron bude vznikat odpad koncentrovaného solného roztoku 0,12 m3/hod, tj. 0,96 m3/den , tj. 240 m3/rok. • Z průtočného chlazení rektoru bude vypouštěno množství odpadních vod odpadních vod bude odpovídající potřebě vody pro chlazení: v zimním období 3 m3/hod a v letním období 5 m3/hod tj. odpadní chladicí voda celkem: 7 440 m3/rok Tato odpadní voda bude nezatížená znečištěním. Odpadní technologická voda celkem

7 680 m3/rok

Odpadní technologické vody budou vypouštěny společně do splaškové kanalizace v areálu. Zasolené odpadní vody z regenerace iontoměničů budou chladicí vodou naředěny tak, že budou spolehlivě splňovat svým složením ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod (limity kanalizačního řádu) a budou vypouštěny do splaškové kanalizační sítě v areálu a dále na ČOV Klíčany Dešťové vody Dešťové odpadní vody jsou tvořeny všemi druhy atmosférických srážek, spadlých na povrch odkanalizovaného území, které po povrchu odtékají do stok.



Geologické poměry na staveništi nedovolují zasakování rozhodující části srážkových přívalových dešťů. Skalní podklad tvoří jílovce a slínovce, kryté sedimenty s vložkami šedého jílu. Jílovité písky jsou popisovány s vysokým procentem jílovité a hlinité frakce. Polohy jílů jsou i několik metrů mocné. Území je vyrovnáno sprašovou návějí. Z hlediska zakládání budov je nutno základovou spáru chránit před klimatickými vlivy a po stavbě objektů vyloučit možnost styku spraší a sprašových hlín se zasakující srážkovou vodou. Dešťové vody a drenážní odpadní vody odtékají dešťovou kanalizací do retenční a dočišťovací nádrže se stálým nadržením a dále novým kanalizačnim sběračem do Hoštického-Máslovického potoka (č. h. p. 112-02-020) v Klíčanech. Dešťová kanalizace DN 300 až DN 1650 mm odvádí dešťové odpadní vody ze zpevněných ploch a střech areálu do retenční dešťové nádrže (RDN). Při návrhu odkanalizování byl kladen důraz na rozdělení dešťových vod podle stupně znečištění již na ploše budoucí zástavby tak, aby bylo dosaženo nejvyšší účinnosti čištění před řízeným vypouštěním do recipientu. V rámci výstavby jednotlivých etap výstavby areálu Logistického parku D8 je řešeno oddělení tzv. „čistých ploch“ (střechy a méně frekventované komunikace) a ploch s větším rizikem úkapů ropných látek z těžkých nákladních vozidel během manipulace a při distribuci zboží a dále ploch s větším zatížením z hlediska odtoku plovoucích a sunutých splavenin. Čisté plochy budou odvodněny přímo do RDN, zpevněné plochy s nebezpečím úkapů a všechny více zatížené plochy budou odkanalizovány do lokálních lapačů ropných látek a usaditelných splavenin. Výstavba inženýrských sítí kolem nových objektů uvnitř jednotlivých etap a lapačů ropných a usaditelných látek, včetně návrhu likvidace vytěžených hmot, bude součástí projektu jednotlivých staveb plánovaného areálu. Detail odvodnění komunikací a zpevněných ploch bude zajištěn systémem odvodňovacích žlabů a uličních vpustí. V místech pojezdu a manipulace s těžkými nákladními automobily je navržena ochrana před havarijním znečištění dešťových vod. Na této části kanalizace budou instalovány plastové gravitační lapače ropných látek AS-TOP VFS (velikosti 30 až 125) do betonových jímek.Tento typ je speciálně konstruován pro parkoviště a odstavné plochy určené pro parkování nákladních vozidel bez jakékoliv jiné manipulace s ropnými látkami. Odlučovač je určen pro osazení v místech s potřebou vyšších účinností a s výstupními hodnotami pod 0,2 mg/l zbytkových RoL. Jedná se o základní typ rozšířený o prostor, ve kterém je instalována fibroilová kolona (Sp). U větších typů je kolona umístěna v samostatné nádrži. Kolona má za cíl další snížení obsahu RoL, a to sorpcí na povrchu vláken. Je použita geotextilie Fibroil. Výrobcem Fibroilu je Výzkumný ústav textilní v Liberci. Doporučená množství a intervaly výměny náplně pro dosažení nižších výstupních hodnot při výstupu jsou uvedeny v provozních předpisech výrobce. V 1. etapě přípravy území (výstavby hlavní infrastruktury) skladovacího a distribučního centra byla navržena zemní retenční dešťová nádrž se stálým nadržení vody, do které budou zaústěny předčištěné odpadní vody z odlučovačů ropných látek a splavenin AS TOP a dešťové vody z „čistých ploch“. Regulátor na odtoku z retenční nádrže bude omezovat maximální odtok do nového dešťovéno kanalizačního sběrače Klíčany a tím i odtok do Hoštického-Máslovického potoka v Klíčanech na QMAX= 100 l/s (viz Posouzení kapacity Hoštického-Máslovického potoka, Projekta, květen 1997). Dešťové vody budou odkanalizovány gravitačně do plánované dešťové stoky DN 500 mm. Navržený systém retence dešťových vod vyhoví i pro zachycení 20-ti leté srážky, podle tabulky byl vyhodnocen déšť doby trvání 120 minut jako kritický a jemu odpovídající objem retenční nádrže 9578 m3. Doba dotoku z plánovaných zdrží do Máslovického potoka bude cca 30 minut.



Nádrž je prázdněna do hladiny stálého nadržení 1337 m3. S ohledem na výstup převážně předčištěných dešťových vod z odlučovačů ropných látek, se předpokládá minimální zanášení. Příznivé ovlivnění kvality vypouštěných vod do vodoteče bylo docíleno samočistícím efektem mělké přírodní dočišťovací nádrže s dostatečnou plochou pro přestup kyslíku (1319 m2, hloubka 0,70 až 1,5 m). Kyslík dodávaný k aerobním pochodům povrchovou aerací tvoří nepatrnou část kyslíku vznikajícího činností řas. Rozpuštěné organické látky jsou oxidovány baktériemi za aerobních podmínek. Anorganický dusík a fosfor je oxidován baktériemi za aerobních podmínek. Anorganický dusík a fosfor je odstraňován řasami. Usaditelné látky klesají ke dnu, kde probíhají anaerobní pochody. Tento typ nádrží je nejrozšířenější a vyznačuje se tím, že v nich existuje rovnováha mezi pochody aerobními a anaerobními. Dočišťovací stabilizační nádrže se navrhují zejména pro dočišťování mechanicky a biologicky čištěných odpadních vod. Doba zdržení je min. 5 dní, látkové plošné zatížení maximálně 3,5 g/m2.d hloubka 0,6 až 1,5 m. Předpokládaná účinnost čištění 35 až 40 % podle BSK5, 15 až 20 % podle CHSK, 30 až 35 % podle nerozpuštěných látek, 35 až 40 % podle celkového fosforu a 20 až 25 % podle celkového dusíku. Gravitační odtok dešťových vod do Hoštického - Máslovického potoka zajistí nový dešťový kanalizační sběrač Klíčany DN 500 mm, vedený nejkratším směrem z nejnižšího místa pozemku pro areál terminálu podél státní silnice II. třídy Praha - Teplice. V dalším stupni projektové dokumentace je nutno řešit souběh projektované stoky se státní silnicí podle požadavků správce veřejných komunikací. V místě vyústění do potoka bude navržena úprava stávající vodoteče v okolí vyústního objektu, tak aby nedocházelo k poškození dna a břehů koryta toku. Způsob provedení úpravy v místě zaústění kanalizace bude konzultován v dalším stupni PD se správcem toku. Dešťové vody jsou odkanalizovány do Máslovického potoka. Součástí předchozí dokumentace byla studie „Posouzení kapacity Hoštického-Máslovického potoka“, na základě které bylo vydáno souhlasné „Stanovisko k posouzení změny řešení“ dopisem POVODÍ VLTAVY a.s. č,j. PS 4.2/3910/97 ze dne 27.10.1997. Provedený průzkum a studie prokázala, že ve sledovaném úseku Máslovického potoka až po vyústění do Vltavy nemůže pro posuzovaný odtok Qmax= 100 l/s dojít k narušení stávající rovnováhy údolní nivy - přírodně stabilizovaného koryta. Příznivá je také poměrně dlouhá doba dotoku z dešťových zdrží do Máslovického potoka (cca 30 minut). Kvalita srážkových vod odváděných do vodoteče musí splňovat podmínky vodoprávního povolení a nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a vod odpadních, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech včetně přílohy 3.

2.3.3

Odpady

Legislativu oblasti nakládání s odpady řeší zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění pozdějších úprav a jeho prováděcí předpisy. Pro posuzovanou stavbu jsou důležité zejména vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., v platném znění, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), a č. 383/2001 Sb., v platném znění o podrobnostech nakládání s odpady.



Při nakládání s odpady budou dodržena ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění pozdějších úprav a jeho prováděcích předpisů zejména vyhlášky MŽP 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Provozovatel bude jako původce odpadů splňovat povinnosti původců odpadů dle § 16 zákona č. 185/2001 Sb. O odpadech v platném znění pozdějších úprav. Odpady vznikající z provozu výrobního závodu Harima lze rozdělit na odpady, které budou vznikat při úpravě objektu pro potřebu instalace nového výrobního provozu a na odpady, které budou vznikat za běžného provozu. Provozovatel výrobního závodu, jako producent odpadů, bude řešit problematiku odpadového hospodářství ve spolupráci s externími odbornou firmou. Během úpravy části haly č.3 se předpokládá vznik běžných stavebních odpadů z použitých stavebních materiálů, odpad obalů a malé množství odpadů komunálních. Při provozu výrobního závodu Harima budou převážně vznikat odpady z výroby pájecích materiálů, tj.z výroby „AC“ (výroba materiálu pro tvrdé pájení) a výroby „MS“ ( pájecí pasta). Bude vznikat převážně odpad zachycených vstupních surovin na filtračním zařízení, z úpravy vody, odpady z údržby zařízení (strojní a mazací oleje, znečištěné textilie apod.), odpad obalových materiálů, směsný komunální odpad odpady z údržby objektu (např. zářivky) apod. Řešení problematiky odpadového hospodářství bude vycházet z důsledného třídění odpadů v místě jejich vzniku, podle charakteru odpadů a jejich následného stejného způsobu využití nebo zneškodnění. V zásadě budou odpady tříděny na využitelné a nevyužitelné. Využitelné odpady budou tříděny odděleně, podle jednotlivých druhů a kategorií, nevyužitelné odpady budou tříděny podle charakteru odpadů, druhů a kategorií odpadu, a následného způsobu nakládání (skládkování, spalování apod.). Odpady budou shromažďovány v místě vzniku odděleně podle druhu odpadu do sběrných nádob a odtud budou průběžně odstraňovány a odváženy do shromaždišť odpadů. Odtud budou odpady odváženy ke zneškodnění. Zvláštní pozornost bude věnována skladování nebezpečných odpadů, pro které budou mít ve shromaždištích vymezeny oddělené, uzavřené plochy (zabezpečení proti neoprávněné manipulaci s nebezpečnými odpady, zamezení havarijnímu úniku atd.). Odpady budou shromažďovány do speciálně k tomuto účelu určených a označených nádob a kontejnerů, případně záchytných jímek, které budou odpovídat požadavkům pro sběr ostatních a nebezpečných odpadů. V následujících tabulkách jsou uvedeny předpokládané odpady vznikající při výstavbě a při provozu výrobního závodu Harima. Odpady jsou zatříděny do druhů a kategorií dle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb. Katalog odpadů. Tab. č. 11 : Odpady při výstavbě Kód odpadu Kategorie

Název druhu odpadu

Způsob nakládání

08 01 12 O

Jiné odpadní barvy a laky (např. vodouředitelné barvy)

2

15 01 01 O

Papírové a lepenkové obaly

1



Kód odpadu Kategorie

Název druhu odpadu


15 01 02 O

Plastové obaly

1

15 01 03 O

Dřevěné obaly

1

15 01 04 O

Kovové obaly

1

15 01 06 O

Směsné obaly

1

15 01 10 N

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

2

15 02 02 N

Absorpční činidla, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

1,2

17 02 01 O

Dřevo

1

17 02 02 O

Sklo

1

17 02 03 O

Plast

1

17 04 05 O

Železo a ocel

1

17 04 11 O

Kabely (bez nebezpečných látek) neuvedené pod 17 04 10

1

17 06 04 O

Izolační materiály (bez obsahu azbestu a nebezpečných látek) neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03

1,2

17 08 02 O

Stavební materiály na bázi sádry (neznečištěné nebezpečnými látkami)

1,2

17 09 04 O

Směsné stavební a demoliční odpady (bez PCB a nebezpečných látek)

1,2

20 03 01 O

Směsný komunální odpad

1,2

Tab. č. 12: Odpady při provozu Kód odpadu Kategorie

Název druhu odpadu

06 03 14 N

Pevné soli a roztoky neuvedené pod číslem 06 03 11 a 06 03 13

13 02 06 N

Syntetické motorové, převodové a mazací oleje

15 01 02 O

Plastové obaly


Množství t/rok


0,96

2

do 0,1

1

do 1

1


Kód odpadu Kategorie

Název druhu odpadu

Množství t/rok


15 01 03 O

Dřevěné obaly

do 1

1

15 01 04 O

Kovové obaly

do 1

1

15 01 10 N

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

do 0,5

1

15 02 02 N

Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

cca 0,5

2

15 02 02 N

Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami (fitry se zachycenými prachovými složkami s obsahem těžkých kovů)

0,588

2

16 06 01 N

Olověné akumulátory

do 0,5

1

19 09 05 O

Nasycené nebo upotřebené pryskyřice iontoměničů

do 0,5

2

20 01 08 O

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven

cca 1

3

20 01 21 N

Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

do 0,5

1

20 03 01 O

Směsný komunální odpad

cca 1

2

Vysvětlivky: - způsob nakládání:

- kategorie odpadu:

2.3.4

1 – využití (jako palivo, regenerace, recyklace atd.) 2 – odstranění (skládkování, spalování atd.) 3 – biologická úprava O - ostatní N – nebezpečný

Ostatní výstupy

Hluk Problematika hluku je podrobně zpracována v hlukové studii, která je přílohou této dokumentace (číslo dokumentu. Zdroje hluku související s provozem výrobního závodu lze rozdělit na liniové, stacionární a plošné. Liniové zdroje hluku V souvislosti s provozem záměru – umístění nové technologie firmy Harimatec Czech, s.r.o. v části haly č. 3 v rámci areálu Logistického parku D8 bude dle podkladů investora frekvence navazující dopravy 8 nákladních automobilů nad 3,5 t za měsíc. Vzhledem k pouze dennímu provozu předmětné výroby (provoz od 8:30 – 17:00) nebude v noční době od 22:00 do 6:00 vyvolaná nákladní doprava provozována. Harimatec Czech, Zdiby


Nárůst frekvence osobní automobilové dopravy se oproti již schválenému areálu Logistického parku D8 nepředpokládá. Dopravní napojení nákladní automobilové dopravy bude vnitroareálovými komunikacemi přes hlavní vrátnici areálu logistického parku kruhovou křižovatkou na silnici II. třídy č. 608 a dále na dálnici D8. Stacionární zdroje hluku Mezi hlavní bodové zdroje hluku, které budou nově instalovány na objektu haly č. 3, lze zařadit hlavně nová vzduchotechnická zařízení určená pro větrání popř. chlazení vnitřních prostor dotčených částí haly a technologická zařízení spojená s instalací nové technologie (prachový odlučovač). Koncepce větrání byla konzultována s projektantem TZB, v rámci kterého byly také upřesněny hlukové parametry daných vzduchotechnických zařízení. Vzhledem k tomu, že se předpokládá pouze provoz 8:30 – 17:00 tj. pouze ve dne, budou zařízení spojená s provozem nové technologie vesměs pouze v denní době. Tab. 13: Stacionární zdroje – nová technologie Harimatec Czech Počet v Zdroj

provozu (den i noc)

Společné sání VZT jednotek zajišťující větrání vnitřních prostorů (jednotky jsou umístěné na plošině nad vestavky uvnitř haly) Společný výtlak VZT jednotek zajišťující větrání vnitřních prostorů (jednotky jsou umístěné na plošině nad vestavky uvnitř haly) Kondenzační jednotka pro chlazení odpočinkové, školící místnosti a technické kanceláře a skladů (přerušovaný zdroj hluku)

Hladina akustického tlaku A ve vzdálenosti 1 m

Umístění

LPA v dB

1/1

85

střecha haly

1/1

85

střecha haly

1/1

70

střecha haly

Střešní ventilátor pro odvod odpadního vzduchu ze skladu (přerušovaný zdroj hluku)

3/3

64

střecha haly

Výtlak odtahu odpadního od digestoře (přerušovaný zdroj hluku)

4/0

59

střecha haly

68

samostatný zdroj u severní fasády

Výtlak prachového odlučovače

1/0

Plošné zdroje hluku Vzhledem k neprůzvučnosti prvků obvodového pláště haly RW = 32 dB a charakteru činnosti uvnitř objektu, jejíž hluk nepřesáhne hladinu akustického tlaku A LpA = 80 dB, bude hladina hluku z činnosti uvnitř budovy vně obvodového pláště dostatečně utlumena. Vliv hluku na okolní prostředí z vnitřních zdrojů prostřednictvím obvodového pláště (plošné zdroje hluku) se proto neuplatní.



Záření Radioaktivní záření V objektech výrobního areálu se nebudou provozovat žádné zdroje ionizujícího záření s radioaktivními zářiči. Záření elektromagnetické V objektech se nebudou v technologických zařízeních provozovat generátory vysokých a velmi vysokých frekvencí ve smyslu nařízení vlády č. 480/2000 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Pro pracoviště s výpočetní technikou (resp. monitory), budou uplatněny požadavky bezpečnosti práce tj. budou používána schválená zařízení, uspořádání pracovišť bude navrženo dle příslušných hygienických předpisů. V rámci stavby se nemusí navrhovat opatření ochrany zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření. V areálu závodu budou používána běžná telekomunikační zařízení, typu mobilních telefonů. Záření ultrafialové Škodlivé účinky záření vysokofrekvenčního, infračerveného, viditelného, ultrafialového se uplatní při sváření v průběhu výstavby areálu. Pracovníci budou chráněni osobními ochrannými pracovními prostředky. Osoby v okolí místa sváření budou chráněny zástěnou.

3

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

3.1

Výčet nejvážnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Logistický park není v současné době nadměrně zatěžován hlukem. Hluková zátěž je vytvářena převážně dopravou. Ze srovnání naměřených imisních koncentrací na relativně nejbližších měřících imisních stanicích s imisními limity dle zákona č. 86/2002 Sb. vyplývá, že imisní limity oxidu dusičitého, oxidu uhelnatého a benzenu jsou v posledních letech s rezervou splněny. Záměr respektuje územní systém ekologické stability krajiny a neovlivňuje žádné chráněná území nebo přírodní park . Situování záměru není umístěno v prostoru, který by mohl být označen jako území historického, kulturního nebo archeologického významu. Z hlediska stávající zátěže životního prostředí se nejedná o území nadměrně zatěžované. Záměr je v souladu s platnou územní dokumentací. Povinností provozovatele je splnění limitů a předpisů v oblasti životního prostředí vyplývajících z legislativy České Republiky a příslušných norem a předpisů. Věcné splnění všech předpisů bude zárukou udržitelného rozvoje území.

3.2

Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území 3.2.1

Ovzduší a klima

Základním obecným podkladem pro hodnocení současného imisního zatížení škodlivinami znečišťujícími ovzduší jsou výsledky měření na imisních stanicích. Nejbližší imisní stanice je stanice AKOBA Pha8Kobylisy (staré číslo ISKO 779). Jedná se pozaďovou stanici umístěnou v předměstské obytné zóně. Harimatec Czech, Zdiby


Stanice je umístěna u areálu ČSAV asi 500 m od hlavní komunikace. Cílem stanice je využití při operativním řízení a regulaci (SVRS). Stanice je v provozu od roku 1991 a od zájmové lokality je vzdálená 6,5 km jižním směrem. Umístění imisní stanice ve vztahu k zájmové lokalitě je patrné z následujícího obrázku. Logistický park D8

Imisní stanice Pha8-Kobylisy Naměřené imisní koncentrace oxidu dusičitého z let 2001 až 2005 na nejbližší imisní stanici v Praze Kobylisích jsou uvedeny v následující tabulce. V tabulce je pro porovnání uveden příslušný imisní limit podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Tab. č. 14: Naměřené imisní koncentrace oxidu dusičitého (μg/m3) Imisní stanice

Rok

Nejvyšší hodinová imise IHh = 200

19. nejvyšší hodinová imise

Průměrná roční imise IHr = 40

Pha 8 Kobylisy

2001

130,2

94,4

34,0



Imisní stanice

Rok

Nejvyšší hodinová imise IHh = 200

19. nejvyšší hodinová imise

Průměrná roční imise IHr = 40

2002

119,8

100,1

33,0

2003

193,1

117,0

31,4

2004

136,0

104,6

28,2

2005

128,0

98,5

27,7

Imisní limit pro maximální hodinovou imisi je stanoven na 200 μg/m3 s tím, že dovolený počet překročení imisního limitu je 18 x v roce. Z tohoto důvodu je v tabulce naměřených imisí uvedena 19. nejvyšší hodinové imise. Z výsledků měření je patrné, že naměřené hodnoty imisní limit splňují s rezervou. V případě průměrných roční imisních koncentrací je imisní limit stanoven na 40 μg/m3 a jeho plnění není též problematické. Další sledovanou škodlivinou vzhledem k předpokládaným emisím z řešené stavby je oxid uhelnatý. Na imisní stanici v Praze Kobylisích není tato škodlivina sledována. V následující tabulce jsou uvedeny naměřené hodnoty na vybraných stanicích v Praze. Maximální hodnoty osmihodinových imisních koncentrací oxidu uhelnatého jsou uvedeny spolu s příslušným imisním limitem na ochranu zdraví dle zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. v následující tabulce: Tab. č. 15: Naměřené imisní koncentrace oxidu uhelnatého (µg/m3) v roce 2001 - 2005 Měřící stanice

Praha 4 Libuš

Praha 8 Sokolovská

Praha 9 Vysočany

Praha 10 Jasmínova

Praha 10 Uhříněves Harimatec Czech, Zdiby

Rok

Nejvyšší 8hodinový průměr IHr = 10 000

Počet překročení meze tolerance (VoM)

2001

2 025

0

2002

2 034

0

2003

3 812

0

2004 2005

2 604 1 568

0

2001

18 359

3

2002

15 313

0

2003

11 719

0

2004 2005

2 721

0

2001 2002

3 270 3 288

0 0

2003 2004

3 158 2 358

0 0

2005

1 900

2001

-

-

2002 2003 2004

5 759 4 150

0 0

2005

3 813

2004

4 727

0


Měřící stanice

Rok

Nejvyšší 8hodinový průměr IHr = 10 000

2005

2 640

Počet překročení meze tolerance (VoM)

Z naměřených údajů uvedených v tabulce je zřejmé, že vybraných měřících stanic, které na území hlavního města sledují maximální imise oxidu uhelnatého, docházelo v minulosti na stanici Sokolovská k překračování imisního limitu krátkodobého. Imisní limit maximální osmihodinový je na ostatních uvedených imisních stanicích v Praze s rezervou splněn (hodnoty naměřených imisí pod hranicí horní meze 7 500 μg/m3, resp. dolní meze pro vyhodnocování 5 000 μg/m3). Počet stanic, na kterých jsou imise další sledované škodliviny – benzenu - monitorovány, je omezen. Naměřené průměrné roční hodnoty imisních koncentrací benzenu z let 2000 až 2005 v České republice jsou uvedeny v následujících tabulkách. Imisní limit legislativně stanovený pro benzen 5 μg/m3 se vztahuje na dobu průměrování 1 rok. Tab.č. 16: Naměřené hodnoty imisních koncentrací benzenu v ČR Naměřená průměrná roční imisní koncentrace (μg.m-3)

Imisní stanice

rok 2000

rok 2001

rok 2002

rok 2003

rok 2004

rok 2005

Praha – Libuš

1,24

1,3

1,2

0,8

1,6

-

Praha 5 Smíchov

3,00

-

2,3

-

2,0

1,7

Praha 10 Šrobárova

2,22

3,0

4,6

-

4,1

3,3

Sokolov

3,03

2,7

2,9

2,5

4

3,9

-

-

-

-

1,0

0,8

3,00

3,1

2,9

3,8

3,5

1,7

Tušimice

-

-

-

-

1,4

1,5

Rudolice v Horách

-

-

-

-

0,9

0,6

3,77

4,3

3,8

3,7

-

3,9

Ústí n. L. město

-

-

-

-

-

1,4

Ústí n. L. Všebořická

-

-

-

-

-

2,7

3,09

-

4,3

-

3,1

2,0

Pardubice - Rosice

-

1,6

-

-

2,3

1,9

Pardubice Dukla

-

-

-

-

-

0,9

Liberec

-

-

-

-

-

1,6

Tábor

-

-

-

-

-

1,3

Plzeň Slovany Most

Ústí n. L. Pasteurova

Hradec Králové Sukovy sady

-

České Budějovice Košetice Jihlava Brno střed

-

-

-

-

0,7

1,1

0,74

0,76

0,82

0,6

-

-

-

-

-

-

-

0,8

-

-

-

-

-

2,9

Karviná

3,34

4,0

-

-

3,5

3,1

Ostrava Přívoz

12,00

8,1

9,6

9,4

7,7

7,0

Ostrava Přívoz HS

-

7,9

4,3

7,6

2,7

10,4

Olomouc

-

-

-

-

0,7

1,7

Zlín

-

-

-

-

0,7

1,0



Imisní stanice

Naměřená průměrná roční imisní koncentrace (μg.m-3) rok 2000

rok 2001

rok 2002

rok 2003

rok 2004

rok 2005

Třinec

-

-

-

-

1,4

2,0

Ostrava Poruba

-

-

-

-

2,3

2,4

Ostrava Fifejdy

-

-

-

-

4,1

4,1

Imisní limit za posledních 5 let byl překročen pouze na imisní stanici v Ostravě Přívozu. Naměřené imisní koncentrace benzenu na imisních stanicích v Praze splňují imisní limit s rezervou. Můžeme předpokládat imisní rezervu i v řešené lokalitě Zdib.

3.2.2

Voda

Povrchové toky Zájmové území pro výrobní závod Harima se rozkládá na vyvýšenině bezprostředně u rozvodnice dvou povodí: Dolní Vltavy od Rokytky po ústí – číslo hydrologického pořadí 1-12-02 a Labe od Jizery po Vltavu - číslo hydrologického pořadí 1-05-04. Vlastní území logistického areálu se rozkládá na území tří dílčích povodí: Jižní část zájmového území, do nějž patří i obec Zdiby, odvodňuje Přemyšlenský potok – číslo dílčího povodí 1-12-02-016, který pramení na výchozech křídových hornin západně od obce v nadmořské výšce cca 270 m n.m. Střední část zájmového území areálu, ve kterém leží navrhovaný záměr výrobního závodu Harima, leží v hydrologickém povodí 1-12-02-017 což znamená Vltava od Přemyšlenského potoka po Podmoráňský potok a zájmové území na pravém břehu Vltavy je odvodňováno drobnými bezejmennými vodotečemi do Vltavy. Severovýchodní část zájmového území areálu leží v hydrologickém povodí 1-12-02-020 tj. v povodí Hoštického - Máslovického potoka. Dešťové vody z celého areálu budou odvedeny do tohoto vodního toku. Východ širšího zájmového území odvodňuje Líbeznický potok – číslo dílčího povodí 1-05-04-025, který pramení u obce Pakoměřice v nadmořské výšce zhruba 250 m n.m. Ve všech případech se jedná o málo vodné toky. Území je poměrně intenzivně odvodňováno, nedochází zde k akumulaci povrchových vod a slouží jako pramenná oblast pro oba zmíněné vodní toky. Hlavní hydrologickou osou území je však nedaleký tok Vltavy, jejíž erozivní báze je na úrovni zhruba 175 m n.m. Přemyšlenský potok pramení ve Veltěži západně od Zdib a z menší části odvodňuje kolektorsky významné horniny svrchní křídy, které jsou významné z hlediska zásob podzemní vody (viz část hydrogeologie). Severně od Veltěže má vodoteč občasný charakter, souvislý průtok má vodoteč od mokřadu (zarostlého rybníka) v obci Zdiby, do kterého jsou zaústěny odvodňovací příkopy a dešťové řady ze severní části obce. V pramenné oblasti jsou využívané vodní zdroje (motorest, výzkumný ústav) sloužící pro lokální i hromadné zásobování vodou. Do vodoteče jsou zaústěny odvedené dešťové vody z obce Zdiby, odvodnění komunikací a areálů (celnice, výzkumný ústav). Na horním toku má tato vodoteč kolísavý průtok s maximy kolem 0,1 m3/s, průměrné průtoky jsou řádově nižší a pohybují se v řádu 0,01 m3/s. Harimatec Czech, Zdiby


Přemyšlenský potok není významným tokem ve smyslu vyhl. 470/2001 Sb. Potok na svém horním toku prochází širokým mělkým údolím a jsou na něm zřízeny menší rybníky. Rybníky působí částečně jako retence a regulují průtok v Přemyšlenském potoce, jejich stav však v důsledku zanedbané údržby není uspokojivý. Lze proto konstatovat, že zejména horní tok Přemyšlenského potoka bude nutno revitalizovat a upravit tak, aby plnil svoje funkce. Kvalita vody v Přemyšlenském potoce není výrazně negativně ovlivněna, potok je recipientem přečištěných odpadních vod z obce Zdiby. Jiné významné zdroje znečištění se v jeho povodí nenacházejí. Z tohoto důvodu je kvalita ve většině ukazatelů poměrně dobrá a nepřekračuje třídu znečištění III ve smyslu ČSN 75 7221 Hodnocení kvality vody v povrchových tocích. Hošticko-Máslovický potok má plochu povodí 14,5 km2 a délku toku 4,5 km. Jde o drobný tok v intenzívně zemědělsky obhospodařované krajině, kde je typická velká kolísavost průtoku v závislosti na srážkách a také poměrně špatná kvalita vody. Průměrný průtok u ústí je cca 8 l/s. Hydrologická data Máslovického potoka pod křížením s polní cestou v obci Hoštice: Průměrná dlouhodobá roční výška srážek (Pa) v mm 545 mm Průměrný dlouhodobý roční průtok (Q355) pod křížením s polní cestou v obci Hoštice: 2 l/s Maximální plánovaný odtok z povodí plánované stavby 100 l/s Dešťové vody z celého areálu budou odkanalizovány do Máslovického potoka. Vzhledem k malé vodnosti Hoštického-Máslovického potoka bylo nutno provést průzkum a posouzení vlivu vypouštěných odpadních vod z areálu na úsek Hoštického-Máslovického potoka pro špičkové průtoky. Účelem tohoto průzkumu bylo zabránit erozivním účinkům a zabezpečit neškodné odvedení přívalových vod. Proto byla v předchozích fázích výstavby areálu zpracovaná dokumentace studie „Posouzení kapacity Hoštického-Máslovického potoka“, na základě které bylo vydáno souhlasné „Stanovisko k posouzení změny řešení“ dopisem POVODÍ VLTAVY a.s. č,j. PS 4.2/3910/97 ze dne 27.10.1997. Provedený průzkum a studie prokázala, že ve sledovaném úseku Máslovického potoka až po vyústění do Vltavy nemůže pro posuzovaný odtok Qmax= 100 l/s dojít k narušení stávající rovnováhy údolní nivy přírodně stabilizovaného koryta. Příznivá je také poměrně dlouhá doba dotoku z dešťových zdrží do Máslovického potoka (cca 30 minut). Hlavní tok širšího zájmového území – Vltava patří v zásadě do cejnového pásma,na Vltavě však ještě doznívá vliv Vltavské kaskády a tak má částečně charakter sekundárního pstruhového pásma. Vltava Kvalita povrchové vody je sledována a nejbližší monitorovací stanice ve spádovém povodí je na Vltavě v profilu L ibčice nad Vltavou zhruba 5,5 km od zájmového území. Tab. č. 17: Jakost vody ve Vltavě – údaje Českého hydrometeorologického ústavu Jakost vody v profilu:

Libčice, v období 2004-2005

Číslo profilu: Vodní tok: Hydrologické pořadí:

1046 Vltava 1-12-02-019

Říční km: Oblast:

28.2 Oblast povodí Dolní Vltavy

ukazatel

jednotka


minimum

maximum

průměr

medián

C90

C95

imisní

třída

limity

jakosti


teplota vody reakce vody elektrolytická konduktivita biochemická spotřeba kyslíku BSK-5 chemická spotřeba kyslíku dichromanem amoniakální dusík dusičnanový dusík celkový fosfor

°C

0.3

20.8

10.9

10.6

19.7

20.7

25

7.4

9.2

7.9

7.8

8.6

9.1

6-8

24.7

43.8

33.8

32.5

42.6

43.6

mg/l

0.9

6.7

2.8

2.1

5.3

6.1

6

III.

mg/l

14.8

29.3

21.1

21.0

27.4

28.4

35

III.

mg/l

0.03

1.13

0.30

0.25

0.66

0.91

0.5

II.

mg/l

1.9

5.3

3.3

3.3

4.7

5.2

7

II.

mg/l

0.10

0.26

0.17

0.16

0.25

0.25

0.15

III.

mS/m

II.

Pozn. Imisní limity dle nařízení vlády č.61/2003 Sb., třída jakosti vody dle ČSN 75 7221 (říjen 1998)

Dle přílohy č.1 k vyhlášce č. 470/2001 Sb. není Přemyšlenský potok ani Vltava v této části toku zařazeny mezi významné vodní toky. Zájmové území se nenachází v CHOPAV . Podzemní voda V průběhu sondážních prací před výstavbou v zájmovém území nebyla podzemní voda naražena, avšak po jednom týdnu byla zjištěna na bázi terasových sedimentů v hloubce 6,90 m pod povrchem území. Nutno ovšem upozornit, že vrtné práce probíhaly v období minimálních srážek až sucha a podzemní voda byla zakleslá. V archivních sondách hloubených pro výstavbu přemostění dálnice byla podzemní voda zjištěna v hloubce 3 m, čili pod polohami spraší v celém profilu písčitých sedimentů zdibské terasy. Úroveň hladiny podzemní vody je v přímé závislosti na intenzitě srážkové činnosti. Agresivita kapalného prostředí byla stanovena dle tabulky č. 4.4 ČSN ISO 9690. Rozbor vykázal agresivitu uhličitou (CO2 - 22 mg/l) a dle normy se kapalné prostředí řadí do stupně agresivity A1L. Podle tabulky 2 ČSN P ENV 206 se jedná o mírně agresivní chemické prostředí klasifikované jako 5a.

3.2.3

Půda

Posuzovaný záměr je situovaný do logistického areálu na pozemku, na kterém již v minulosti proběhla výstavba. Realizace Záměru je tedy situována do stávajícího objektu a nevyžádá si žádné další vynětí ze ZPF. Na posuzovaném území pro výstavbu a v jeho okolí se vyskytuje jako typ pokryvné půdy černozem na spraši. Z hlediska pedologického byla plocha v zájmovém území před výstavbou pokryta typickou



černozemí na spraši s krotovinami. Vrstva ornice měla mocnost 0,3-0,5 m. Podorniční slabě humózní vrstva mělo mocnost v rozmezí 0,2-0,35 m a dosahovalo do hloubek 0,60-0,80 m. Vlastnosti, vznik a rozšíření těchto půd obecně jsou následující: Černozemě jsou rozšířeny v našich nejsušších a nejteplejších oblastech, kde vznikly v raných obdobích postglaciálu pod původní stepí a lesostepí. V dnešní době se uchovávají ve své původní podobě převážně jen díky zemědělské kultivaci. Roční úhrn srážek v černozemních oblastech činí 450 – 650 mm a průměrná roční teplota je nad 80C. Matečným substrátem jsou většinou spraše, jen místy se uplatňují zvětraliny slínovců, vápnité terciérní jíly nebo vápnité písky. Nadmořská výška jejich výskytu zpravidla nepřesahuje 300 m a utváření terénu je převážně rovinaté. Hlavním půdotvorným procesem při vzniku černozemí byla intenzivní humifikace, která probíhala pod stepní vegetací (černozemní půdotvorný pochod). Pro půdní profil je charakteristický nápadně mocný, tmavě zbarvený humusový horizont zasahující do hloubky 60 – 80 cm. Tento horizont se vyznačuje odolnou vodostálou strukturou a hojným edafonem. Půdy jsou nejčastěji středně těžké, bez skeletu, s vyšším obsahem kvalitního humusu, neutrální reakcí a velmi dobrými sorpčními vlastnostmi a fyzikálními vlastnostmi. Půdní poměry jsou na jednotlivých plochách zemědělského půdního fondu charakterizovány kódem bonitované půdně-ekologické jednotky (BPEJ). Tyto jednotky charakterizují kvalitu půdy z hledisek půdního typu (hlavní půdní jednotka), klasifikace klimatu do klimatických regionů a sklonitosti, expozice, skeletovitosti a hloubky půdy. Tímto způsobem byl celý ZPF bonitován na základě rozhodnutí vlády ČSR v květnu 1971. Celkem je vyčleněno 1 650 BPEJ, z toho zemědělsky funkčních 1200. BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným kódem. V součíslí vyjadřuje: • 1. číslice příslušnost ke klimatickému regionu, • 2. a 3. číslice určuje příslušnost k hlavní půdní jednotce HPJ, což je účelové seskupení půdních forem příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány morfogenetickým půdním typem, subtypem, zrnitostí atd. • 4. číslice označuje kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám, • 5. číslice vyjadřuje kombinaci hloubky půdy a její skeletovitosti. Tímto způsobem byla veškerá zemědělská půda zařazena do půdně-ekologických jednotek – BPEJ na základě rozhodnutí vlády ČSR v květnu 1971. Celkem je vyčleněno 1 650 BPEJ, z toho zemědělsky funkčních 1 200. K přesnějšímu určení kvality zemědělských půd slouží zařazení půd do tříd ochrany (I až V, nejlepší jsou půdy I. třídy ochrany) – dle „Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR z 1.10.1996, č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona pozdějších předpisů. Podle příslušné mapy bonitace ZPF se jednalo před vynětím ze ZPF o BPEJ 2.01.00. Tato půda byla zařazena do I. třídy ochrany zemědělského půdního fondu. 1. – kód regionu 2 – teplý, mírně suchý, s průměrnými ročními teplotami 8 – 9 oC a průměrnými ročními úhrny srážek 500 – 600 mm 2. a 3. – HPJ 01 – černozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem 4. – svaž., expoz. 0 – rovina (0 - 3o), expozice všesměrná 5. – skeletovitost


0 – bezskeletovité, hluboké (> 60 cm)


I. třída ochrany – půdy bonitně nejcennější v jednotlivých klimatických regionech, převážně plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno vyjmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu

Kontaminace V zájmovém území byl v říjnu 2002 realizován ” Podrobný inženýrskogeologický, hydrogeologický a radonový průzkum a průzkum zenčištění zemin a vod.” Bylo analyzováno 5 kompozitních vzorků zemin z různých hloubek. U vzorků byly stanoveny koncentrace monocyklických a polycyklických aromatických uhlovodíků /PAU/, polychlorovaných bifenylů /PCB/, nepolárních extrahovatelných látek a těžkých kovů /As, Cd, Cr, Cu, Hg, Pb, Zn /. Zjištěné hodnoty nepřekročily v žádném vzorku kritéria znečištění A podle ”Metodického pokynu MŽP” z r. 1996. V zájmovém území byl v r. 1994 realizován ” Průzkum znečištění půdního horizontu pozemku” /PÚDIS/. Bylo analyzováno 10 kompozitních vzorků zemin z hloubky cca 10 cm. U vzorků byly stanoveny koncentrace monocyklických a polycyklických aromatických uhlovodíků /PAU/, alkanů, polychlorovaných bifenylů /PCB/, organochlorových pesticidů, nepolárních extrahovatelných látek a těžkých kovů /Pb, Cd, As, Cr, Be, Hg/. U některých polutantů byly zjištěny zvýšené koncentrace ve srovnání s limity Vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostředí o ochraně zemědělského půdního fondu z r. 93. Jednalo se o PAU /fenanthren, fluoranthen, pyren a benzo(b)fluoranthen/ a dále PCB. Rovněž byla překročena i kritéria A podle ”Metodického pokynu MŽP” z r. 1996. U fenanthrenu byla nejvyšší zjištěná koncentrace 0,11 mg/kg, přičemž hodnota kritéria A, které obecně odpovídá přirozeným obsahům je 0,15 mg/kg. U fluoranthenu byla maximální zjištěná koncentrace 0,53 mg/kg (kritérium A = 0,3 mg/kg, kritérium B = 40 mg/kg). Nejvyšší obsah pyrenu byl 0,44 mg/kg (kritérium A = 0,2 mg/kg, B = 40 mg/kg). Nejvyšší koncentrace benzo/b/fluoranthenu byla vyšetřena 0,5 mg/kg (A = 0,1 mg/kg, B = 4,0 mg/kg). Maximální zjištěný obsah PCB v zemině činil 0,06 mg/kg (A = 0,02 mg/kg, B = 2,5 mg/kg). V rámci předběžného inženýrskogeologického a hydrogeologického průzkumu pro Olympia Zdiby /IKE, 1998/ byl 1 vzorek zeminy podroben analýze přítomnosti kontaminantů /PAU, Cl-U, NEL a TK/. Kritérium A dle ”Metodického pokynu MŽP” bylo překročeno u niklu, zjištěný obsah Ni činil 100 mg/kg. Rovněž byl analyzován 1 vzorek podzemní vody, odebraný z hloubky 6,90 m, který nebyl dle výše zmíněných kritérií kontaminován. V zájmovém území byl v říjnu 2002 realizován ” Podrobný inženýrskogeologický, hydrogeologický a radonový průzkum a průzkum zenčištění zemin a vod.” Bylo analyzováno 5 kompozitních vzorků zemin z různých hloubek. U vzorků byly stanoveny koncentrace monocyklických a polycyklických aromatických uhlovodíků /PAU/, polychlorovaných bifenylů /PCB/, nepolárních extrahovatelných látek a těžkých kovů /As, Cd, Cr, Cu, Hg, Pb, Zn /. Zjištěné hodnoty nepřekročily v žádném vzorku kritéria znečištění A podle ”Metodického pokynu MŽP” z r. 1996.



V zájmovém území bylo zjištěna mírná kontaminace zemin především v prostoru při staré teplické komunikaci zejména polycyklickými aromatickými uhlovodíky a méně výrazně též polychlorovanými bifenyly. Vzorky odebrané z prostoru podél dálnice D8 nebyly kontaminovány. Odolnost půdy vůči antropogenním vlivům a znečištění Zranitelnost půdy vůči antropogenním vlivům (kontaminace rizikovými polutanty, acidifikace) je dána především jejich odolností proti vyluhování, kterou nejlépe vystihují sorpční vlastnosti půdy (kationtová výměnná kapacita a stupeň nasycenosti sorpčního komplexu). Odolnost půdy k antropogennímu znečištění je tím vyšší čím jsou vyšší sorpční schopnosti půdy. Zemědělskou půdu lze podle odolnosti vůči znečištění začlenit do celkem pěti kategorií. V zájmovém území výstavby spedičního centra Zdiby jsou půdy zařazené do I. třídy ochrany ZPF a spadají do kategorie odolnosti půd vůči znečištění IV. tj. půdy k antropogennímu znečištění slabě náchylné. Eroze Okolní zemědělská půda i vlastní území plánované výstavby je vzhledem k využívání lokality jako orné půdy náchylná hlavně k větrné erozi. Větrná eroze je navíc zvyšována malým rozčleněním okolního území porosty stromů (remízky apod.), které zpomalují rychlost větrů. Vodní eroze není příliš významná, neboť zájmové území má rovinný charakter jen s mírným sklonem.

3.2.4

Geofaktory životního prostředí

Geomorfologické poměry Začlenění zájmového území dle geomorfologické mapy: Systém: Hercynský Subsystém: Hercynská pohoří Provincie: Česká vysočina Subprovincie: Poberounská soustava Oblast: Brdská oblast Celek: Pražská plošina Podcelek: Kladenská tabule Okrsek: Zdibská tabule Geomorfologické poměry Reliéf zájmového území má monotónní charakter terasové plošiny zarovnané sprašovou pokrývkou. Nadmořská výška terénu mírně stoupá od SZ k JV v relaci cca 294 až 304 m n. m. se vyznačuje velmi mírně členitým parovinným reliéfem, který byl modelován zejména vlivy větrné a vodní eroze. Východně od Zdib je generelně plochý reliéf s nadmořskou výškou kolem 280 m n.m.členěn řadou mělkých údolí potoků s generelním směrem JZ - SV (Mratínský, Hovorčovický, Líbeznický a Zlonínský potok) a pozvolna se svažuje SV směrem do údolí Labe. Všechny uvedené potoky jsou levostranné přítoky Labe, které je možno považovat za regionální erozivní bázi. Charakter reliéfu je zde parovinný. Oblast obce Zdiby a její západní okolí již leží za regionální rozvodnicí a z morfologického hlediska ze zde již dominantně uplatňuje snaha o vyrovnání erozivní báze toku Vltavy. Terén je členitější a jeho skon prudší, a terén je výrazně erozivně modelován činností Přemyšlenského potoka, který pramení na



výchozech hornin svrchní křídy na západ od Zdib. Směrem k Vltavě se údolí prudce zařezává a nabývá kaňonovitý charakter. Charakter reliéfu je pahorkatinný. Na jihu a jihozápadě je území geomorfologicky poměrně výrazně ohraničeno údolím Vltavy a jejích přítoků, které již náleží k sousední Brdské podsoustavě. Výrazně dominantní morfologické prvky se v území nevyskytují, v širším okolí jako dominanta působí hora Ládví (359 m n.m.) Za výrazný liniový antropomorfní prvek lze označit těleso dálnice D8, která probíhá napříč zájmovým územím. Vlastní staveniště leží na svahu lokální elevace v nadmořské výšce kolem 300 m n.m.. Má plochý reliéf, mírně se svažující k JZ směrem do údolí Přemyšlenského potoka. Geologické poměry Z regionálně-geologického hlediska spadá zájmové území do vltavsko-berounské oblasti české křídové pánve, která je součástí středočeské oblasti /Mísař Z. et al, 1983/. Skalní podklad je zde tvořen subhorizontálně uloženými horninami svrchní křídy, které jsou diskordantně uloženy na zvrásněném proterozoiku. Sedimentace svrchní křídy začíná peruckými vrstvami svrchního cenomanu, jež jsou prezentovány písčitými jílovci, jílovitými prachovci, pískovci a lokálně též slepenci. V nadloží jsou uloženy korycanské vrstvy zastoupené jílovitými až křemennými pískovci. Výše spočívají horniny bělohorského souvrství spodního až středního turonu, konkrétně slínovce, vápnité jílovce a jemně písčité slínovce /opuky/. Celková mocnost svrchnokřídových sedimentů je cca 50 m. Sedimenty svrchní křídy jsou překryty neogenními terasovými sedimenty zdibského stadia, které se usadily v pliocénu jako důsledek pozvolného zdvihu Českého masívu v kombinaci s klimatickými změnami. Materiál terasy je tvořen písky s drobným štěrčíkem a čočkami jílu o celkové mocnosti cca 2-3 m. Kvartérní sedimenty jsou zastoupeny silně vápnitými slabě písčitými sprašemi eolického původu /würm/. Zájmové území je pokryto souvisle těmito uloženinami o mocnosti 3,0 –4,0 m, které dokonale vyrovnávají drobné terénní nerovnosti předkvartérního podkladu. Spraše jsou namrzavé, rozbřídavé a při nasycení prosedavé. Nejsvrchnější zemní horizont je tvořen ornicí o mocnosti cca 0,4 m. Hydrogeologické poměry Nejvýznamnější zvodnění je vázáno na sedimenty cenomanu /pískovce/, které představují kolektor s průlinově-puklinovou propustností. Oběh podzemní vody je ovlivňován mocností hornin, tvarem reliéfu pánevního podloží a celoplošným výskytem hydrogeologických izolátorů /spraše, slínovce, jílovce, písčité slínovce/. Proterozoické břidlice jako relativně nepropustný materiál tvoří dno cenomanského kolektoru, který je svrchu omezen nepropustnými písčitými slínovci. Koeficient transmisivity cenomanského kolektoru je možno hodnotit jako střední /T=1,2 . 10-3 m2 . s-1/. Vydatnosti vodních zdrojů se řádově pohybují -1 v intervalu od několika desetin do 1 l.s . Podzemní voda v křídových pískovcích je typu Ca-HCO3 . Mělký horizont podzemní vody s průlinovou propustností se vytváří při bázi terasových sedimentů. -1 Vydatnost kolektoru se pohybuje v desetinách l.s . Hladina podzemní vody má v závislosti na morfologii terénu mírný sklon k západu. Podzemní voda má vysoký obsah iontů Cl- zřejmě jako důsledek zimního solení komunikací a je slabě agresivní na betonové konstrukce /SO4 , CO2/. Hladina podzemní vody se nalézá v úrovni 4,5 do 8,0 m pod terénem.



Geodynamické jevy Výskyt geodynamických jevů není v zájmovém území předpokládán. Podle registru Geofondu nejsou v zájmovém území registrována místa s aktivními nebo potencionálními svahovými deformacemi (www.geofond.cz). Svahovým pohybům ve stěnách stavebních výkopů bude zabráněno pažením nebo bezpečným svahováním Eroze Eroze (větrná ani vodní) nebude realizací projektu zvýšena. Hodnoty erozního koeficientu K (vliv půdního druhu, svažitost) se nijak významně nezmění. Seismicita Staveniště se nenachází v oblasti se zvýšenou sesmickou aktivitou ve smyslu ČSN 73 0036 Seismické zatížení staveb. Seismické poměry resp. seismicita nevybočuje z hodnot běžných v této oblasti a její hodnoty nebudou stavbou ovlivněny. Radon Z provedeného průzkumu radonového rizika vyplývá (”Podrobný inženýrsko-geologický, hydrogeologický a radonový průzkum a průzkum znečištění zemin a vod.” GeoTec-GS,a.s. Praha, říjen 2002), že zájmové území spadá do kategorie nízkého radonového indexu Tab. 18: Kategorie radonového rizika Kategorie radonového rizika

Objemová aktivita 222Rn v půdním vzduchu (kBq.m-3)

vysoké

větší než 100

větší než 70

větší než 30

střední nízké Propustnost

30 - 100 menší než 30 nízká

20 - 70 menší než 20 střední

10 – 30 menší než 10 vysoká

Podle § 63 vyhlášky 184/1997 Sb. při umisťování nových staveb s pobytovými prostory je směrným ukazatelem pro rozhodnutí o způsobu případné ochrany proti pronikání radonu z podloží zjištění, že se nejedná o stavební pozemek s nízkým radonovým rizikem. Z toho vyplývá, že nebude třeba provádět odpovídající technická opatření proti pronikání radioaktivní emanace do objektu v souladu s platnými normami a předpisy.

3.2.5

Fauna a flóra

Z hlediska potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová a kol., 1998) leží zájmové území výstavby spedičního centra Zdiby a jeho blízkého okolí v oblasti na rozhraní společenstev Černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) a Břekové doubravy (Sorbo torminalis-Quercetum). V nivě toku Vltavy se podél jejího toku rozkládá společenstvo Jilmové doubravy (Querco-Ulmetum). Oblasti výskytu společenstva Černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) byly plošně nejrozšířenějším společenstvem dubohabřin v České republice. Vyskytuje se ve výškách (200) 250 – 450



m n.m. Představuje klimaxovou vegetaci planárního až subplanárního stupně naší republiky s optimem výskytu ve stupni kolinním. Představuje jednotku značné ekologické variability. Osidluje různé tvary reliéfu – nížinné roviny, různě orientované svahy i mírné terénní deprese, půdy vznikající zvětráváním různých geologických substrátů od kyselých hornin krystalinika po krystalické vápence, svahoviny, spraše nebo aluviální náplavy. Ve stromovém patře převládal dominantní dub zimní – Quercus petraea a habr obecný – Carpinus betulus s častou příměsí lípy srdčité – Tilia cordata, na vlhčích stanovištích lípy velkolisté – T. platyphylos), dubu letního – Quercus robur a stanovištně náročnějších listnáčů: jasan ztepilý – Fraxinus exelsior, javor klen – Acer pseudoplatanus, javor mléč – A. platanoides, třešeň – Cerasum avium. Ve vyšších nebo inverzních polohách se též objevuje buk lesní – Fagus sylvatica a jedle – Abies alba. Dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními druhy opadavých listnatých lesů nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy, především byliny a méně často trávy. Břekové doubravy (Sorbo torminalis-Quercetum) jsou typickým společenstvem kolinního stupně, s rozšířením v nadmořských výškách 250 až 450 m. V teplých a suchých oblastech se může jednat o velkoplošně rozšířené společenstvo krystalinických plošin (např. Brněnsko, Moravskokrumlovsko, Znojemsko), naopak ve srážkově o něco bohatších nebo chladnějších oblastech jsou zastoupeny vetšinou jen maloplošně na výslunných svazích, typicky v říčních údolích středních Čech a jihozápadní Moravy. Půdy jsou mělké, oligotrofní. Jde o rankery až kambizemě vyvinuté na minerálně silných až středně silných horninách silikátové série. Tato společenstva jsou tvořena rozvolněnými lesy o pokryvnosti 60 – 90 %, na extrémních stanovištích až jen kolem 40 %. Ve stromovém patře dominuje dub zimní – Quercum petrae s občasnou příměsí habru obecného – Carpinus betulus, dále jsou přimíšeny zejména jeřáb muk – Sorbus aria a jeřáb břek – S. torminalis, borovice – Pinus sylvestris a javor babyka – Acer campestre. Na výslunných skalnatých svazích je stromové patro obvykle křivolakého růstu a dosahuje často jen 4 – 6 m výšky, takže rozdíly mezi ním a keřovým patrem se v některých porostech stírají. Keřové patro je často vyvinuto jen v omezené míře a významnou roli v něm hrají mladí jedinci dubu zimního. V bylinném patru jsou zastoupeny druhy teplomilných doubrav, ale také některé hájové druhy eutrofnějších půd. Břekové doubravy jsou v současné krajině společenstvem, které je ve víceméně přirozeném složení zachováno prakticky už jen na relativně extrémnějších stanovištích strmých svahů. Jejich rozsáhlejší porosty na plošinách byly buď vykáceny nebo postiženy zaváděním stanovištně nevhodných dřevin. Patří do skupiny ochranných lesů s významnou funkcí ochrany půdy proti erozi. Jilmová doubrava (Querco ulmetum) je společenstvem jen zřídka zaplavovaných říčních niv v nížinách teplé klimatické oblasti, s optimem výskytu v nadmořských výškách pod 220 m n.m. J e vázáno na pedogeneticky vyvinutější lužní příp. glejové půdy v širokých říčních úvalech, je typickým společenstvem českého termofytika především Středolabské, Východolabské a Dolnooharské tabule. Jilmová doubrava tvoří zpravidla třípatrové fytocenózy s dominantním dubem letním – Quercus robur nebo jasanem – Fraxinus excelsior ve stromovém patru. Podíl jilmů – Ulmus minor, U. laevis, typických dřevin tvrdého luhu, v poslední době poklesl v důsledku grafitózy. Častou příměs tvoří lípa srdčitá – Tilia cordata, ve vlhčí variantě olše lepkavá – Alnus glutinosa a další typické dřeviny měkkého luhu, v sušší variantě habr obecný – Carpinus betulus, příp. javor babyka – Acer campestre. Druhově bohaté bývá keřové patro, kromě zmlazených dřevin stromového patra se objevuje Swida sanguinea, Padus avium, příp. Sambucus nigra. Bylinné patro tvoří zpravidla výrazný jarní aspekt jarních geofyt.



Zbytky porostů přirozeného složení jsou velmi sporadické (cca 5 % konstruované plochy). Většinu porostů představují monokultury (Fraxinus excelsior, Quercus robur, příp. i americký Quercus rubra, Acer pseudoplatanus či rychle rostoucí hybridní topoly) Převážná část plochy těchto luhů je zemědělsky využívána, a to především jako výnosná pole, řidčeji jako produktivní louky, část plochy připadá též na areál zástavby. Biogeografické členění Z biogeografického hlediska je hodnocené území součástí provincie středoevropských listnatých lesů, subprovincie hercynské, sosiekoregion 1.03. Vlastní řešená lokalita se nachází v bioregionu 1.5- Českobrodský bioregion. Českobrodský bioregion – 1.5 leží uprostřed středních Čech a tvoří úpatí Českomoravské vrchoviny a Středočeské pahorkatiny směrem k Polabí. Reliéf má ráz ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 30 až 75 m, má charakter tabule ukloněné od jihu k severozápadu až severovýchodu. Plochý povrch zpestřují malá výrazně zaříznutá, ale jen 20 až 50 m hluboká údolí, směřující z vyšší pahorkatiny směrem k Vltavě a Labi. Geologickou stavbu území vyznačuje poloha na okraji české křídové pánve, z jejíhož podloží směrem k jihu vystupují horniny starších útvarů. Převážná část území leží v teplé oblasti T 2, pouze při hranicích s vrchovinami na jihu je pruh území náležející mírně teplé oblasti MT 10. Bioregion tvoří plošiny na starších sedimentech s pokryvy spraší a vegetací hájů s malými ostrovy acidofilních doubrav, významná jsou menší skalnatá údolí s acidofilními a teplomilnými doubravami i skalními společenstvy. Převažuje slabě teplomilná biota 2. (bukovo-dubového) vegetačního stupně. Bioregion se rozkládá zčásti v termofytikua tčásti v mezofytiku a zaujímá větší část fytogeografického okresun 10. Pražská plošina (fytogeografický podokres 10a. Jenštejnská tabule a západní část fytogeografického podokresu 10b. Pražská kotlina). Vegetační stupeň (Skalický) kolinní až suprakolinní. Flóra je charakterizována zastoupením hercynské hájové květeny. Lokální mezní prvky nejsou příliš výrazné, jsou reprezentovány některými termofilnějšími druhy těžších půd, exklávní prvky jsou výjimečné. Fauna bioregionu je hercynského původu, silně ochuzená, se západními vlivy. Bioregion patří k velmi starým sídelním oblastem, trvale byl osídlen již od neolitu. Většina lesů byla v minulosti vymýcena, na odlesněných místech převažují agrikultury. Současný stav Aktuální stav výše uvedené geobotanické rekonstrukci neodpovídá. Vzhledem k charakteru krajiny Prahy a jejího okolí, dané celkovým vývojem od poslední doby ledové, je rozvoj území spojen s rozvojem lidského druhu a jeho osídlením ideálních oblastí poblíž toku Vltavy a Berounky. Základní antropomorfní znak je podstatné odlesnění celé oblasti, dané také okolními podmínkami - celá oblast má dispozici přecházet do stepí. Tento trend na druhou stranu přispěl k rozšíření xerotermních druhů a plevelů. V současné době najdeme na území hlavního města Prahy a v jejím okolí původní „přírodní“ či „nedotčené“ ekosystémy nebo společenstva. Většina současných společenstev jsou daná ekologickými podmínkami stanoviště, klimatu a určitým typem hospodaření člověka a jeho intenzitě. V širší oblasti je možno rozlišovat tři základní druhy ekosystémů: 1. ekosystémy mírných svahů a planin převážně využívané intenzivní zemědělskou velkovýrobou, jedná se o degradované černozemě a hnědozemě vyvinuté na spraších a svahových hlínách. 2. plošně malé roztroušené křovinaté lesy na strmých svazích jednotlivých potoků protínajících českou Harimatec Czech, Zdiby


křídovou tabuli. 3. vlastní plochy dna aluvií vodotečí. Zájmové území patřilo pod výše uvedený bod 1. Jedná se o území v rovném terénu na okrajích katastrálních území Zdiby a Klecany mezi dálnicí D8 a starou teplickou - komunikací II/608. Užší okolí zájmové lokality je zemědělsky intenzívně využívaná krajina, kde vzájemná ekologická stabilita krajinných složek charakterizovaná koeficientem ekologické stability je na velmi nízké úrovni. Trvalý rostlinný pokryv v okolí je zatlačen na meze, okraje cest, zahrady obytných domů. Na zemědělsky obdělávaných plochách se kromě polních plodin vyskytují druhově chudá společenstva plevelů (vlčí mák, locika kompasová, heřmánek terčovitý, hlaváček letní...). Druhově bohatší jsou lemy cest a mezí, jde však o běžné druhy kulturních luk s příměsí ruderálů. Konkrétní druhový výčet je dost skromný - pýr plazivý, třtina křovoštní, bojínek luční,sveřep jalový, jetel plazivý, podběl lékařský, smetanka lékařská, pelyněk černobyl, lebeda, heřmánek terčovitý, rmen rolní, hrachor hlíznatý, turan kanadský a podobné druhy. Jde o mozaiku ruderálů, polních plevelů a druhů lučních. Z hlediska zoologického jde o druhy polní a druhy schopné tolerovat podobné podmínky. Z nižších živočichů tvoří největší podíl druhů druhy hmyzu vázané troficky (z hlediska potravy) na luční ekosystémy, které se drží v lemech cest a na ruderální společenstva. Jde o běžné zástupce např. mšic (čeleď Aphididae), třásněnek (čeleď - Thynasoptera), ploštic (čeleď - Myridae), dvoukřídlého hmyzu (Diptera), blanokřídlých (Hymenoptera) a běžných druhů motýlů (Lepidoptera). Ze savců jde o typické druhy zemědělské krajiny jako srnčí zvěř, zajíc polní, hraboš polní. Z ptáků skřivan polní, poštolka, bažant, vrabec polní a domácí, dále druhy hnízdící v otevřené krajině na roztroušených dřevinách jako běžné sýkory, strnad obecný, zvonek zelený, špaček obecný atd.

Samotný pozemek se v současné době nachází v průmyslovém areálu logistického centra, kde probíhá pokračující výstavba dalších fází areálu. Vzhledem k dlouhodobému ovlivnění lokality intenzivní zemědělskou činností a výstavbou realizovanou v posledních letech se jedná o lokalitu nevýznamnou ať už z hlediska botanického či zoologického. Na zájmovém území se nedá předpokládat výsky žádných zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ani tento výskyt nebyl zaznamenán. Z hlediska zeleně rostoucí mimo les lze konstatovat, že v okruhu sto metrů od dané lokality se nachází pouze řídká neúplná alej jasanu ztepilého a javoru mléče (podél komunikace II/608 - stáří cca 20 let). Dále se zde vyskytuje zatravněný pás podél dálnice D8 a sadové úpravy na násypu přejezdu komunikace III/0083 přes D8. Soubor vzrostlých dřevin vyskytujících se u usedlosti Zdibsko, nebude navrženým záměrem nijak dotčen. Celkově lze říci, že záměr nevyvolá potřebu kácení, jde o úpravu již postavené haly pro výrobní závod Harima. V rámci sadových úprav se předpokládá výsadba vzrostlých dřevin v areálu. Součástí bude i územním plánem požadovaný pás kvalitní zeleně k oddělení areálu parku D8 od komunikace II/608.

3.2.6

Územní systém ekologické stability a krajinný ráz

Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií – tj. podle rozmanitosti potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území, na základě jejich prostorových vazeb a nezbytných prostorových Harimatec Czech, Zdiby


parametrů (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridorů a minimální nutné šířky), dle aktuálního stavu krajiny a společenských limitů a záměrů určujících současné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému (Míchal I., 1994). Návrh územního systému ekologické stability (ÚSES) vychází z ÚTPM MMR a MŽP ČR pro vymezování regionálního a nadregionálního ÚSES ČR (1996). Dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění je územní systém ekologické stability krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných přírodě blízkých ekosystémů, které udržují v území přírodní rovnováhu. ÚSES je navrhován tak, aby se vytvořila síť biocenter a biokoridorů, které je vzájemně propojují a interakčních prvků. ÚSES má zabezpečit uchování, případně rozhojnění genofondu rostlin a živočichů přírodních společenstev a umožnit jim migraci v daném území. Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje existenci druhů nebo společenstev rostlin a živočichů. Biokoridor je část krajiny, která spojuje biocentra a umožňuje organismům přechody mezi biocentry. Na zájmové území pro výrobní závod Harima nezasahuje žádný prvek ÚSES. Nadregionální a regionální ÚSES Kostrou systému ekologické stability v širším okolí zájmového území je nadregionální biocentrum (NRBC) 2001 Údolí Vltavy (Šárka, Roztoky, Větrušice), které se táhne podél toku Vltavy a některých jeho přítoků od Sedlce až za Libčice nad Vltavou a je nejblíže zájmovému vzdáleno cca 2,2 km západním směrem. NRBC 2001 Údolí Vltavy je vymezené o rozloze 1 417 ha a zahrnuje celou škálu vegetace od převážně přirozených lesních porostů, vegetace skal a sut´, semixerotermní a xerotermní trávníky a lesy, křoviny, šípákové a subxerofilní doubravy po lesní kulticenózy a akátiny. Nejbližšími prvky regionálního ÚSES jsou převážně nefunkční regionální biokoridor (RBK) 1146 ve vzdálenosti cca 1,4 km východně, který propojuje regionální biocentrum (RBC) 1854 Beckov ve vzdálenosti cca 1,6 km severovýchodně s rovněž převážně nefunkčním – navrženým RBK 1148. RBC 1854 Beckov o rozloze 30 ha je určené k vymezení, zahrnuje stávající vegetační typ lesní s převahou dubu. Lokální ÚSES Lokalita výstavby není součástí navrženého územního systému ekologické stability. Biokoridory probíhají mimo zájmové území. Nejbližším prvkem lokálního ÚSES je lokální biocentrum LBC 15 a biokoridor spojující toto biocentrum s biocentrem LBC 21, které se nachází cca 2 km západně. Jde o nefunkční a přesně nevymezené prvky v místě současné plochy orné půdy. Územní systém ekologické stability vychází z Generelu místního systému ekologické stability, který zpracoval ing. Jan Dřevíkovský, listopad 1993. Rovněž se nepředpokládá výrazné ovlivnění krajiny z hlediska KES (koeficient ekologické stability), který je velmi nízký, protože se zde nevyskytují žádná ekologicky stabilní území.



Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky (VKP) jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Ze zákona jsou VKP lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody a krajin, jde zejména o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní porosty, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, zaregistrovány do VKP mohou být i cenné plochy porostů sídelních útvarů (např. parky, zahrady, důležité aleje, hřbitovy apod.). Podmínky pro činnost ve VKP upravuje § 4 odst. 2) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zpřesňovány jsou v rozhodnutích o registraci. Na ploše určené pro vlastní zástavbu nejsou dle § 6 zákona č.114/1992 Sb žádné registrované prvky VKP ani žádné významné krajinné prvky navržené k registraci. a realizací stavby nebudou negativně ovlivněny žádné významné krajinné prvky v okolí lokality posuzovaného záměru. Významné krajinné prvky ze zákona se částečně kryjí se skladebnými prvky ÚSES. Nejbližším VKP ze zákona je vodní tok Přemyšlenský potok, který protéká cca 0,9 km od zájmového území. Všechna biocentra a biokoridory a VKP se nacházejí v dostatečné vzdálenosti a nebudou stavbou ani jejím provozem dotčeny. Výstavbou navržené stavby by nemělo dojít k negativnímu ovlivnění tohoto územního systému.

3.2.7

Krajina

Krajina v okolí zamýšlené výstavby se dá charakterizovat jako rovinatá silně zemědělsky využívaná bez jakýchkoliv přirozených přírodních útvarů. Přestože jsou hranice Prahy vzdáleny pouze několik km, sídelní struktura se dá charakterizovat jako sídelní jednotky malého typu, ovlivněné bezprostřední blízkostí metropole. Rekreační využití krajiny v okolí uvažované výstavby je prakticky nulové. Za rekreací obyvatelstvo vyjíždí do vzdálenějších oblastí. Průmyslová výroba je soustředěna do průmyslových částí Prahy. Celkově krajinný ráz lokality i jejího okolí působí naprosto monotónním dojmem, což je dáno plochým terénem, bez jakékoliv krajinné dominanty, vysokým stupněm zornění pozemků a prakticky totální absencí krajinné zeleně. Vzhledem k umístění uvnitř stávajícího areálu v průmyslové zóně u dálničního exitu je tato možnost využití velmi vhodná. Instalace nové technologie do stávajícího průmyslového areálu nijak neovlivní stávající pohledový charakter území a krajinný ráz. V souvislosti s rozvojem průmyslu, dopravy ale i zemědělství došlo k silné redukci rozmanitosti krajiny a druhové pestrosti fauny a flóry v okolí zájmového území. Výsledkem je silné antropogenní ovlivnění krajiny v blízkém okolí, s převahou ploch ekologicky málo stabilních až nestabilních. Jedná se tedy o nadprůměrně využívané území se zřetelným porušením přírodních struktur a s nízkým koeficientem ekologické stability. Širší okolí které je z hlediska krajinného rázu harmoničtější a pohledově esteticky hodnotné, nebude novým záměrem nijak ovlivněno. Harimatec Czech, Zdiby


Z hlediska úrovně životního prostředí dle Atlasu ŽP a obyvatelstva ČSFR leží zájmové území na rozhraní třídy IV. - prostředí silně narušené a třídy V. – prostředí extrémně narušené.

3.2.8

Chráněné oblasti, přírodní rezervace, národní parky

Zvláště chráněná území Samotné území výstavby výrobního závodu Harima je umístěno v logistickém areálu a na jeho území ani v jeho nejbližším okolí se nenacházejí žádné chráněné části přírody (zvláště chráněná území, chráněné stromy apod.) ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V areálu ani v jeho okolí se nenacházejí ani do něj zasahují žádné chráněné části přírody (zvláště chráněné území, naleziště popř. chráněné stromy) ve smyslu zákona číslo 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění pozdějších právních úprav. Stejně tak nebyl zjištěn výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Zájmová lokalita není součástí chráněné oblasti, CHKO Český kras je vzdálena cca 21 km jihozápadně, CHKO Kokořínsko je vzdálena cca 24 km severoseverovýchodně a CHKO Křivoklátsko cca 29 km západozápadojižně. Tyto CHKO nebudou novou výrobou ovlivněny. V okolí (cca 3 až 6 km) zájmového území výrobního závodu Harima se nacházejí tato chráněná území přírody: • • •

• • • •

Přírodní památka 70 (PP) Čimické údolí (10,82 ha) ve vzdálenosti cca 4,3 km jihozápadním směrem od zájmového území – údolí se skalnatými ostrohy, zbytky skalních stepí Přírodní památka 748 (PP) Ládví (0,66 ha) ve vzdálenosti cca 4,4 km jihozápadním směrem od zájmového území – opuštěný buližníkový lom se zachovanými sedimenty svrchnokřídového moře Národní přírodní rezervace 506 (NPR) Větrušické rokle (24,72 ha) ve vzdálenosti cca 5 km severozápadním směrem od zájmového území – spilitové skály s travnatými společenstvy – zachovalé ekosystémy skalních stepí (říční fenomén) se stanovištěm řady ohrožených druhů živočichů i rostlin;. Přírodní památka 763 (PP) Zámky (5,23 ha) ve vzdálenosti cca 5,2 km jihozápadním směrem od zájmového území – výchozy proteozoických hornin se skalními a lesními společenstvy Přírodní památka 762 (PP) Bohnické údolí (4,59 ha) ve vzdálenosti cca 5,6 km jihozápadním směrem od zájmového území – skalnaté svahy nad Bohnickým potokem se skalními společenstvy Přírodní rezervace 761 (PR) Podhoří (8,45 ha) ve vzdálenosti cca 5,9 km jihozápadním směrem od zájmového území – výchozy proteozoických hornin s teplomilnými společenstvy Přírodní památka 494 (PP) Velká skála (1,80 ha) ve vzdálenosti cca 6 km jihojihozápadním směrem od zájmového území – skalnaté svahy nad Bohnickým potokem se skalními společenstvy

Na protilehlém (levém) břehu Vltavy se ve vzdálenosti 3 – 6 km nacházejí tato chráněná území přírody: •

Přírodní rezervace 374 (PR) Roztocký háj – Tiché údolí (111,42 ha) ve vzdálenosti cca 5,6 km od zájmového území – krajinářsky velmi hodnotné území, smíšené porosty, teplomilná společenstva,



výchozy skal Přírodní památka 757(PP) Sedlecké skály (7,48 ha) ve vzdálenosti cca 6 km od zájmového území – skály a svahy se zachovanou květenou stepí a skal

•

Přírodní parky V blízkém okolí zájmového území se nenachází přírodní park ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V okolí do okruhu 10 km zájmového území se nachází několik přírodních parků ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny: • Přírodní park 210 – Dolní Povltaví o rozloze 1 042,78 ha ve vzdálenosti cca 2 km západně od zájmového území je nejbližším přírodním parkem a rozkládá se podél pravého břehu Vltavy. •

•

Přírodní park 105 – Drahaň-Trója o rozloze 478,16 ha se rozkládá nejblíže ve vzdálenosti cca 2,9 km jihozápadně od zájmového území –zahrnující území podél pravého břehu Vltavy od Tróji a údolí Drahanského potoka Přírodní park 104 – Šárka-Lysolaje o rozloze 1 005,66 ha se rozkládá nejblíže ve vzdálenosti cca 7,2 km jihozápadně od zájmového území na levém břehu Vltavy – zahrnuje území Lysolajského údolí a Šáreckého údolí.

Je možno prohlásit, že na úrovni současných znalostí bude vliv nové technologie v areálu firmy Harima na tato ZCHÚ prakticky nulový. Soustava NATURA 2000 Ptačí oblasti V zájmovém území ani v jeho nejbližším okolí se nenalézá žádná vyhlášená ptačí oblast. Nejblíže zájmovému území leží Ptačí oblast Křivoklátsko : • Ptačí oblast Křivoklátsko – dle nařízení vlády č. 684/2004 Sb., západně od zájmového území (cca 34 km), o rozloze 31 932,13 ha se rozkládá v celku Křivoklátské vrchoviny, středem protéká hluboko zaříznutý tok Berounky. Křivoklátsko slouží jako oblast hnízdění převážně pro lesní druhy ptáků – šplhavce a druhy hnízdící v dutinách, význam má i pro druhy využívající skalní výchozy a prudké srázy, zároveň pestrost krajiny vytváří hnízdní možnosti i pro další spektrum druhů. Celkový počet zjištěných hnízdících druhů je 120 a dalších 40 druhů bylo zaznamenáno mimo hnízdní období. Evropsky významné lokality (EVL) V zájmovém území ani v jeho nejbližším okolí se nenalézá žádná navržená evropsky významná lokalita. Nejbližší lokality jsou od zájmového území vzdálené 7 - 10 km: • Evropsky významná lokalita Praha-Letňany – kód lokality CZ0113774, jihovýchodně od zájmového území (cca 7,2 km), o rozloze 75,17 ha, je území sportovního letiště na území hlavního města Prahy, městská část Praha 18 – Letňany, Biotou je pravidelně sečený trvalý travní porost, část vegetace lze přiřadit k biotopu mezofilních ovsíkových luk (svaz Arrhenatherion a vzhledem k časté seči, vlivu sešlapu a pojezdu přecházejí tyto porosty místy k vegetaci narušovaných trávníků a pastvin. Porosty jsou druhově poměrně chudé, vyskytují se pouze běžné druhy. Jediným poněkud vzácnějším druhem je teplomilný ruderální druh Nepeta catharia.



•

3.2.9

Předmětem ochrany na lokalitě nejpočetnější populace sysla obecného v ČR (v současnosti evidováno celkem 26 lokalit). Evropsky významná lokalita Polabí u Kostelce – kód lokality CZ0210150, severoseverovýchodně od zájmového území (cca 9 km), o rozloze 387,82 ha, jde o harmonický úsek labské nivy mezi Neratovicemi a Kostelcem nad Labem, který si dosud uchoval přirozený ráz. Nadprůměrně zachovalá ukázka říční nivy velkého toku s charakteristickou mozaikou lužních lesů, luk, vodních ploch a mokřadů. Kostrou navrhovaného komplexu jsou dobře uchované tvrdé luhy, místy nahrazené výsadbami nepůvodních hybridních topolů, v regulací odškrcených ramenech se vyvíjejí společenstva vysokých vrb řazená k měkkým luhům. Druhým základním kamenem nivní krajiny jsou aluviální louky. Hlavní význam leží především v zachovalosti harmonické mozaiky lučních, lesních a vodních biotopů.

Oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatství

Ložiska nerostných surovin Do zájmového území areálu předpokládané výstavby nezasahuje žádné ložisko chráněné ve smyslu Horního zákona (zák.č. 439/1992 Sb.). V roce 1956 proběhl v této oblasti vyhledávací průzkum na štěrkopísek "Zdiby - štěrkopísek-dálnice". Vzhledem k vysokému podílu odplavitelných částic bylo však ložisko hodnoceno jako neperspektivní. Ložisko není tedy územně chráněno a zásoby nejsou vedeny v bilanci zásob nerostných surovin ČR. Podle mapového podkladu GEOFONDU mapy ložiskové ochrany – Surovinový informační systém (SURIS) se v zájmového území výstavby nenachází žádné registrované zdroje nerostných surovin. Nejbližší CHLÚ, dobývací prostor a ložisko výhradní plocha jsou na území obce Husinec cca 3 – 3,5 km západně od zájmového území:

Chráněné ložiskové území (CHLÚ) Identifikační číslo 02160000

Název

Surovina

Husinec

Stavební kámen - Stavební kámen

Dobývací prostory Identifikační číslo

Organizace

Stav využití

Název

Nerost Surovina

70075

Lom Klecany, s.r.o., Praha 9

těžené

Husinec (Klecany)

Algonkická droba Stavební kámen

Ložiska zrušená plocha Identifikační číslo

Organizace


Číslo ložiska

Subregistr

Název

Těžba

Nerost Surovina


302160000

Lom Klecany, s.r.o., Praha 9

3021600

Bbilancovaná ložiska (výhradní)

KlecanyHusinec

3porfyrit, fylitická současná břidlice, metadroba povrchová Stavební kámen

Poddolovaná území Dle Registru poddolovaných území (MŽP ČR - Geofond ČR, mapa LNS ČR) se v zájmovém území ani v jeho okolí nenacházejí poddolovaná území. Tato území jsou vymezená dle Registru poddolovaných území (MŽP ČR prostřednictvím Geofondu ČR, 1996). Registr představuje informační soustavu, která upozorňuje na skutečnost, že na vymezených plochách existovala nebo existuje hornická činnost, jejíž výsledky se mohou projevit na povrchu. Poddolovaným územím se rozumí každé území, ve kterém byla hloubena nebo ražena hlubinná důlní díla.

3.2.10 Ochranná pásma Zájmová území zasahují do ochranného pásma dálnice D 8 Praha – Teplice (I/9), do pásma silnice II. třídy Praha – Teplice (II/608) a do pásma silnice III. třídy (III/0038). Pro ochranné pásmo dálnice byla udělena výjimka. V silničních ochranných pásmech lze provádět stavby jen na základě povolení vydaného silničním správním úřadem, a to za podmínek, které tento úřad stanoví. V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. a II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoli objekty, vysazovat stromy nebo pěstovat kultury, které by svým vzrůstem rušily potřebný rozhled. Strany rozhledových trojúhelníků se stanovují u hlavní silnice 100 m u silnice vedlejší 55 m. Ochranná pásma inženýrských sítí Ochranné pásmo rozvodu vysokotlakého plynu, situovaného severozápadně od areálu podél komunikace III. třídy nemá zásadní vliv na využití pozemků. Ochranné pásmo letiště Pro dané území platí výškové omezení nových staveb z hlediska ochranných pásem pro letiště Vodochody a z hlediska jejich vlivu na postupy přiblížení. Toto omezení je určeno v dané lokalitě výškou 318 m nad mořem.

3.2.11 Architektonické a historické památky, archeologická naleziště Architektonické a historické památky v obci Klecany a Zdiby ani v zájmovém území těchto obcí nebudou výstavbou areálu dotčeny. Celá oblast v okolí uvažované výstavby se dá charakterizovat jako tzv."středočeská kulturní krajina" ovlivněná lidskými zásahy a stavební činností již od pravěku. Je tedy postupovat nanejvýš obezřetně vzhledem k možnosti archeologického nálezu.



Na lokalitě areálu parku D8 či v jeho bezprostředním okolí není znám výskyt evidovaného paleontologické či archeologické naleziště (hradiště v Klecanech je relativně vzdálené). Je však nutno mít na vědomí, že tato naleziště nejsou "zatím" známa. Vzhledem k charakteru archeologických památek, jenž jsou stopami lidské aktivity a existence mnohatisíciletého vývoje ukrytých pod zemí, je nutno předpokládat, že na určitých teritoriích (tzn.stará sídelní území) výhodných svou polohou a klimatem je doloženo v podstatě nepřetržitý sled pravěkého až časně středověkého osídlení. Na takových územích je možno narušení archeologických nálezů při velkých plošných zásazích velmi pravděpodobné. Praha a její bezprostřední okolí patří právě k takovým územím. Katastry Zdiby a Klecany jsou navíc velmi bohaté na archeologické nálezy. Jedná se tedy o území archeologického zájmu, to znamená o území s archeologickými nálezy. V rámci průzkumu lokality byl proveden předběžný orientační archeologický průzkum hledáním střepů keramiky. Vzhledem k pozitivním nálezům je třeba uvedené předpoklady brát velmi vážně a respektovat zákonné požadavky památkové péče z hlediska archeologických výzkumů a nálezů (zákon č. 20/1987 Sb. ve znění zák. č. 242/92 Sb., par. 21 a 22 a dále vyhlášky č. 66/1988 Sb.). Vzhledem k tomu že výrobní závod Harima bude situovaný do již realizované haly, nedá se předpokládat možnost dalších archeologických nálezů na tomto území logistického areálu. V bezprostředním okolí uvažované výstavby se v obci Zdiby nachází několik objektů, zařazených do státního seznamu nemovitých kulturních památek: • Jedná se o areál kostela Povýšení Svatého Kříže číslo rejstříku 47232/2-2203 památkou od 31.12.1966, a areál zámku číslo rejstříku 11451/2-2204, památkou od 31.12.1966, zapsáno do ÚSKP ČR 22.11.1996, který je ale v současné době v špatném stavu,. • Dalším památným objektem je dům č.p. 161. Žádný z těchto objektů nemá vyhlášeno ochranné pásmo a předpokládanou výstavbou nebudou dotčeny. • Zámek v Brnkách, číslo rejstříku 32219/2-2205, památkou od 31.12.1966

3.2.12 Jiné charakteristiky životního prostředí

Hluk Stávající hluková situace v hodnocené lokalitě je ovlivňována hlavně intenzívní automobilovou dopravou na komunikacích - především na silnici dálničního typu D8 (frekvence dopravy: 30 300 automobilů / 24 hodin z toho 11 151 nákladních automobilů nad 3,5 t / 24 hodin dle ŘSD ČR) a na velmi frekventované silnici II. třídy č. 608 (frekvence dopravy: 10 726 automobilů / 24 hodin z toho 1 730 nákladních automobilů nad 3,5 t / 24 hodin dle ŘSD ČR). Podíl nákladní automobilové dopravy, která je poměrně zatěžujícím zdrojem hluku, je zde výrazný. Dle provedených výpočtů zpracovaných v rámci hlukové studie, která je součástí dokumentace Oznámení ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. (Tebodin Czech Republic, s.r.o.) z prosince 2002 je patrné, že v posuzované lokalitě je hluková situace poměrně nepříznivá. Výsledné hodnoty u zástavby situované v okolí silnice II. třídy č. 608 (motorest Stará pošta, resp. část, která je určena k trvalému bydlení a obytné objekty statku Zdibsko) jsou výrazně nad hygienickými limity v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, a to v denní době 63 – 66 dB, v noční době 54 – 57 dB.



Při průzkumu dané lokality bylo zjištěno, že v současné době jsou sice v provozu již 3 skladové haly v rámci areálu Logistického parku D8. Stacionární zdroje hluku spojené s jejich provozem jsou oproti hluku z dopravy na přilehlých komunikacích zcela zanedbatelné.

3.2.13 Situování stavby ve vztahu k územně plánovací dokumentaci Navrhovaná instalace nové technologie do stávajícího objektu v areálu Logistického parku D8 je v souladu se schváleným územním plánem obce Zdiby, který zájmový území vede jako areál smíšený obchodu a služeb OS. Zájmové území výstavby se rozkládá ve značné vzdálenosti od obytné zástavby nejbližších obcí. Jedná se o okraj obce Zdiby situované jižním směrem ve vzdálenosti od cca 935 m, okraj obce Klecany situované západním směrem ve vzdálenosti cca 1,5 km a okraj obce Sedlec situované severovýchodním směrem již za dálnicí D8 ve vzdálenosti cca od 900 m. Nejbližší stávající obytná zástavba, resp. chráněný venkovní prostor obytných staveb, je v současné době situována jižním směrem ve vzdálenosti cca od 430 m od haly č. 3 logistického parku D8, která je předmětem změny. Jedná se o motorest Stará pošta, resp. část, která je určena k trvalému bydlení. Dále je nejbližší obytná zástavba situována severozápadním směrem ve vzdálenosti cca 520 m od haly č. 3. Jedná se o obytné objekty statku Zdibsko součástí kterého je i hotel. Funkčně i urbanisticky je využití tohoto území pro ekonomiku vhodné, je dostatečně vzdálené od obytné zástavby obce a v blízkosti exitu dálnice D8. Zájmové území areálu Logistického parku D8 je v ÚPn obce Zdiby vedeno jako OS areály smíšené obchodu a služeb. V zájmovém území areálu Logistického parku D8 jsou jako základní funkční využití uvedeny aktivity sloužící k soustředění zařízení obchodu a služeb, výrobních a skladových ploch (i nadmístního či regionálního významu), ke skladování a spediční činnosti, k nerušící výrobě (technologické parky, ap.), s možným minimalizovaným vlivem na okolí. nesmí mít negativní účinky na obytná území. Jako vhodné a převládající funkce v tomto území jsou uvredeny : 1) služby a obchod – obchodní centra, prodejní sklady, areály služeb s odpovídajícím zázemím; 2) monofunkční i polyfunkční stavby; 3) stavby pro servisní a opravárenské služby; ¨ 4) multifunkční kulturní a zábavní zařízení, sportovní zařízení, mimoškolní zařízení pro děti a mládež; 5) nerušící výroba, služby a sklady; 6) stavby pro veřejnou správu; 7) stavby technických služeb; 8) parkoviště P + R; 9) stavby pro administrativu; 10) plochy zeleně v sídle - liniové a plošné keřové a stromové porosty; 11) sportovní zařízení; 12) bydlení ve služebních bytech. Jako přípustné funkce v tomto území jsou uvedeny: 1) ubytovací zařízení; Harimatec Czech, Zdiby


2) manipulační a odstavné plochy; 3) zařízení technické vybavenosti sloužící k zajištění hlavního využití území (trafostanice, retenční a čerpací jímky, apod.); 4) garáže pro osobní a nákladní automobily a speciální vozidla; 5) stavby pro výzkumné, vývojové, zkušební a projekční provozy; 6) stavby pro stravování jako součást areálů a staveb hlavních; 7) odstavné a parkovací plochy pro osobní a nákladní automobily, speciální vozidla, motocykly a kola; 8) místní a účelové komunikace motorové, komunikace pro pěší a cyklisty; 9) služební byty včetně ubytovací jednotky ve služebním RD; 10) čerpací stanice pohonných hmot; 11) příslušné technické vybavení 12) parkování, garážování. Jako nepřípustné funkce v tomto území jsou uvedeny: 1) stavby pro výrobu s negativním vlivem na okolí; 2) autobazary; 3) tržnice; 4) zdravotnictví; 5) bydlení, kromě služebních - pohotovostních domů a bytů. Předkládaný záměr je tedy situován do území, které dle územního plánu odpovídá navrhované aktivitě. Volba tohoto území pro stanovené funkční využití odpovídá jeho charakteru, to znamená, že se nejedná o území přírodovědně cenné, respektive krajinářsky zajímavé území.

3.3

Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení Zájmové území v areálu Logistického parku D8 je v současné době antropogenně výrazně přetvořené výstavbou infrastruktury a jednotlivých hal v areálu. Navazuje na rovněž antropogenně změněné území okolo dálnice D8 a jejího exitu. Velká část plánovaných objektů v areálu Logistického parku D8 ploch již byla realizována nebo je ve výstavbě a aktuální biologická hodnota průmyslové zóny je proto poměrně malá. Původní společenstva rostlin a živočichů se fakticky nedochovala. Vzhledem k lokalizaci záměru ve stávajícím průmyslovém areálu se na zájmovém území výstavby nenalézají významné biologicky cenné biotopy.

4

D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

4.1

Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti



4.1.1

Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů

Hlavními potenciálními vlivy navrhovaného záměru na obyvatelstvo budou vlivy vlivy na hlukovou situaci, eventuelně kvalitu ovzduší u nejbližší chráněné obytné zástavby. Působení záměru na kvalitu ovzduší ve venkovním prostoru je vyhodnoceno v rozptylové studii, která je samostatnou přílohou oznámení. Působení na hlukovou situaci je podrobně hodnoceno v hlukové studii, která je rovněž přílohou oznámení. 4.1.1.1 Zdravotní rizika Hodnocení zdravotních rizik imisí Ovzduší Realizací řešené stavby vzniknou minimální nové zdroje znečišťování ovzduší. V rozptylové studii jsou vypočítány imisní příspěvky řešeného záměru, které jsou zhodnoceny spolu s imisním pozadím lokality. Emitovanými škodlivinami budou oxidy dusíku, oxid uhelnatý a benzen. Oxid dusičitý Z hlediska lidského zdraví je zřejmě nejvýznamnější ze sumy oxidů dusíku oxid dusičitý. Monitorováním venkovního ovzduší byly zjištěny v České republice maximální hodinové imisní koncentrace oxidu dusičitého za posledních publikovaných 5 let 2001 až 2005 v rozmezí 24 µg/m3 na pozaďových přírodních stanicích až po např. 349 µg/m3 na imisní stanici v Praze 2 Legerova ulice. Imisní koncentrace převyšující hodinový imisní limit 200 µg/m3 byly naměřeny ve městech především na dopravních stanicích. Uvnitř budov však mohou k individuální expozici významně přispívat např. plynové spotřebiče nebo cigaretový kouř. V případě průměrných ročních imisí oxidu dusičitého se pohybují naměřené průměrné roční imise za poslední čtyři roky na imisních stanicích publikovaných v ročenkách ČHMÚ (Znečištění ovzduší v datech) v rozmezí 5 až maximálně 76 µg/m3 . Při vdechování může být absorbováno 80 až 90 % oxidu dusičitého. Významná část vdechnutého oxidu dusičitého je odstraněna z nosohltanu; proto při změně dýchání nosem na dýchání ústy lze očekávat zvýšené pronikání oxidu dusičitého do dolních cest dýchacích. Studie řízených expozic u lidí uvádějí smíšené a vzájemně rozporné výsledky týkající se respiračních účinků u astmatiků a normálních jedinců exponovaných oxidu dusičitému při koncentracích v rozsahu 190 až 7520 µg/m3. Ačkoliv v základních souborech zdravotních údajů zůstávají nejistoty, pravděpodobně nejcitlivějšími subjekty jsou astmatičtí pacienti. Z řady studií vyplývá, že specifická imunitní obrana u lidí (např. alveolární makrofágy) může být oxidem dusičitým změněna. Akutní expozice (řádově v hodinách) nízkým koncentracím oxidu dusičitého jen zřídka vyvolají pozorovatelné účinky. Chronické a subchronické expozice (měsíce a týdny) nízkým koncentracím oxidu dusičitého však způsobují řadu poškození včetně změn plicního metabolismu, struktury a funkce, zvýšení vnímavosti k infekcím plic a změn podobných emfyzému (rozedma plic, trvale nadměrný obsah

vzduchu v plicích při současném úbytku a poškození vlastní plicní tkáně, nejčastěji následek chronického zánětu průdušek, často u kuřáků, následné zhoršení výměny plynů v plicích).



Dosud nebylo popsáno, že by oxid dusičitý způsoboval maligní tumory, mutagenezi nebo teratogenezi. Za normálních fyziologických podmínek nebyly získány žádné důkazy o tvorbě potenciálně karcinogenních nitrosaminů. WHO považuje za hodnotu LOAEL (nejnižší úroveň expozice, při které jsou ještě pozorovány zdravotně nepříznivé účinky) koncentraci 375 – 565 µg/m3 při 1 – 2 hodinové expozici, která u této části populace zvyšuje reaktivitu dýchacích cest a působí malé změny plicních funkcí. Skupina expertů WHO proto při odvození návrhu doporučeného imisního limitu vycházejícího z hodnoty LOAEL použila míru nejistoty 50 % a tak dospěla u NO2 k doporučené 1 hodinové limitní koncentraci 200 µg/m3. WHO je dále doporučena limitní hodnota průměrné roční koncentrace NO2 40 µg/m3. Zdůrazňuje se přitom však fakt, že nebylo možné stanovit úroveň koncentrace, která by při dlouhodobé expozici prokazatelně zdravotně nepříznivý účinek neměla. Limitní jednohodinová koncentrace oxidu dusičitého ve vnitřním ovzduší pobytových místností stanovená Vyhláškou MZ č. 6/2003 Sb. činí 100 µg/m3. Pro oxidy dusíku je stanovena hodnota přípustného expozičního limitu v nařízení vlády 523/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, která činí 10 mg/m3. Vzhledem k minimálním přírůstkům není očekáváno ovlivnění stávající situace z hlediska zdravotních rizik. 4.1.1.2 Sociální a ekonomické důsledky Realizace záměru bude mít na sociální a ekonomickou situaci pozitivní vliv. Po stránce sociální bude pozitivním přínosem realizace záměru vznik cca 20 přímých pracovních míst a dalších (nepřímých) pracovních míst u dodavatelů materiálů, komponentů a služeb. 4.1.1.3 Hluk Nadměrný hluk patří k významným zdravotně nepříznivým faktorům současného životního prostředí. Rušivá hlučnost dnes působí na značnou část našeho obyvatelstva. Mezi lidmi jsou však velké rozdíly citlivosti na hluk v závislosti na individuálních vlastnostech nervového systému, zdravotního stavu, věku aj. Výskyt osob vysloveně senzitivních na hluk se v naší populaci odhaduje na 5 - 8%. Na druhé straně existuje obdobně velká skupina lidí ke hluku relativně odolných. U zbytku populace stoupá účinek s rostoucí intenzitou hluku (ovšem i v závislosti na řadě dalších faktorů). Rušivé působení hluku má poněkud odlišné účinky v době denní a v době noční. Zvýšené úrovně denního hluku působí především na nervový systém a psychiku člověka. Touto cestou se při intenzivním působení mohou podílet i na psychosomatických poruchách. Vyvolávají a) rušení, jestliže interferují s nějakou činností nebo odpočinkem (duševní prací, řečovou komunikací, spánkem aj.), b) rozmrzelost, tj. pocit nepohody, odpor a nelibost, vznikající při nuceném vnímání zvuků, k nimž má jedinec zamítavý postoj, c) pocit obtěžování nepřípustným ovlivňováním životního prostředí a osobních a skupinových práv, d) změny sociálního chování (v hlučném prostředí klesá ohleduplnost, ochota poskytnout pomoc Harimatec Czech, Zdiby


a schopnost spolupracovat, roste celková podrážděnost a agresivita). Subjektivní pocit rozmrzelosti z hluku a obtěžování hlukem je dán emoční složkou vnímání. Podrážděnost, která v této souvislosti vzniká, vede k pocitu diskomfortu až odporu, důsledkem je zhoršení psychické pohody. Emocionální prožitek není principielně vázán na intenzitu hlukového podnětu. Pocity obtěžování se však vyskytují častěji v prostředí s vyššími hladinami hluku. V rozmezí hodnot blízkých základním přípustným hladinám (50 dB ve dne a 40 dB v noci) je podle některých autorů možno odvodit, že růst hlučnosti o 5 dB zvyšuje počet rozmrzelých osob o cca 10 - 15 %. Při normované hladině (ve dne 50 dB) je to cca 10 % osob, při 60 dB cca 25 – 40 % osob, při růstu hlučnosti nad 60 dB procento rozmrzelých dále stoupá. Jiní udávají pro uvedené hodnoty odhad osob velmi rušených, a to při 50 dB cca do 5%, při 60 dB 6 – 16 % a při 70 dB 18 – 30 %. I při dodržení hlukových hladin požadovaných našimi předpisy (nařízení vlády č. 502/2000 Sb.). tedy není zajištěna plná ochrana citlivých lidí, asi 10 % osob i tak zažívá pocit rozmrzelosti z hluku. Zvýšené hladiny nočního hluku se dotýkají exponovaného obyvatelstva tím, že narušují usínání a kvalitu i délku spánku. Účinek závisí na individuální citlivosti lidí, která je značně rozdílná, diference v ovlivnění zvukovými podněty činí až 25 i 30 dB. Vedle konstitučních zvláštností se zde uplatňuje též věk, směrem ke stáří se vnímavost k rušení spánku značně zvyšuje (určitou ochranou ve stáří je na druhé straně snižování sluchové ostrosti). Děti jsou odolnější. Význam má i frekvenční šíře hluku, širokopásmový hluk působí intenzivněji. S rostoucí intenzitou hluku procento postižených narůstá. Na druhé straně se u některých lidí citlivost může snížit postupným návykem. Klidný a nerušený spánek je přitom považován za nezbytnou podmínku uchování zdraví a tělesné i duševní výkonnosti. Jeho kvalita je hlukem postihována i když se dotčený člověk neprobudí (resp. si není krátkodobého probuzení vědom), spánek je však méně hluboký a jsou omezeny spánkové fáze, které jsou nejvýznamnější pro regeneraci sil (SWS a REM). Pokud si člověk probuzení uvědomí, dostavují se mnohdy obtíže s opětovným usnutím a s tím spojená rozmrzelost a pocit zdravotní újmy. V experimentech byla po takové noci v následujícím dnu prokázána snížená pozornost, výkonnost a schopnost soustředění. Hladina hluku v ložnici, která prokazatelně nemění vlastnosti spánku, je 35 - 37 dB, nad touto úrovní již nastupuje rušení. Vzhledem k minimálnímu ovlivnění hlukové situace, nejsou zdravotní vlivy předpokládány.

4.1.2

Vlivy na ovzduší a klima

Příspěvek k maximálním hodinovým imisím oxidu dusičitého hodnoceného záměru činí v mapované lokalitě 0,02 až 0,18 μg/m3. Maximálních příspěvků je dosahováno v nejbližším okolí obslužné komunikace. Tyto výsledné maximální hodinové imise oxidu dusičitého se týkají extrémně nepříznivých podmínek, které nastanou v každém referenčním bodě jindy, např. za jiného směru větru. V následující tabulce uvádíme výsledky modelování příspěvků k imisím koncentracím oxidu dusičitého u nejbližší obytné zástavby (umístění referenčních bodů je patrné z přílohy č. 1.



Tab. č. 19: Příspěvky k imisním konc. oxidu dusičitého v místě nejbližší obyt. zástavby RB

X

Y

1

1830

1570

výška nad terénem

maximální hodinové imise µg/m3

průměrné roční imise µg/m3

0,1030

0,000253

0,0634

0,000053

1,5 m 2

1150

2160

Na nejbližší imisní měřící stanici v Praze Kobylisích byla naměřena maximální hodinová koncentrace oxidu dusičitého za posledních 5 let 193,1 μg/m3. Imisní limit krátkodobý pro oxid dusičitý činí 200 μg/m3. Na imisní stanici v Praze Kobylisích naměřené maximální hodinové imise oxidu dusičitého stanovený limit s rezervou splňují. Příspěvky provozu Harimatec Czech ve své maximální výši 0,18 μg/m3 jsou vzhledem zanedbatelné a nezpůsobí překročení imisního limitu pro maximální hodinové imisní koncentrace, který je v pozadí s rezervou plněn. V případě průměrných ročních imisí NO2 činí výsledný příspěvek řešeného záměru k imisním koncentracím pozadí v mapované lokalitě maximálně 6.10-4 μg/m3. Maximálního příspěvku je dosahováno opět v nejbližší okolí obslužné komunikace, po které se budou pohybovat těžké nákladní a osobní automobily. Imisní limit roční pro oxid dusičitý na ochranu zdraví činí 40 μg/m3. Průměrná roční imisní koncentrace NO2 činila na měřící stanici v Praze Kobylisích za posledních 5 let činí 27,7 – 34,0 μg/m3. Příspěvek k průměrné roční imisní koncentraci oxidu dusičitého na úrovni maximálně několika tisícin mikrogramu nezpůsobí překročení imisního limitu, který je v pozadí s rezervou plněn.

Zhodnocení příspěvků k imisním koncentracím oxidu uhelnatého Modelované příspěvky řešeného závodu k maximálním osmihodinovým imisním koncentracím oxidu uhelnatého se pohybují v mapované lokalitě na úrovni do 1 μg/m3. Maxim je dosahováno v místě parkoviště osobních automobilů a v místech nakládacích ramp pro kamiony. V místě nejbližší obytné zástavby můžeme očekávat maximální příspěvky ve výši do 0,5 μg/m3. Imisní limit pro klouzavý osmihodinový denní průměr je legislativně stanoven na 10 000 μg/m3. Maximální osmihodinové imisní koncentrace oxidu uhelnatého v roce 2005 na vybraných nejbližších imisních stanicích v Praze byla naměřena v Praze 10 na stanici Jasmínová - 3 813 μg/m3 a je pod hodnotou dolní meze pro vyhodnocování stanovené v případě oxidu uhelnatého na 5000 μg/m3. Příspěvek na úrovni maximálně 1 μg/m3 k této pozaďové imisní koncentraci oxidu uhelnatého zanedbatelný a nezpůsobí překročení imisního limitu (10 000 μg/m3), který je v pozadí s rezervou plněn. Tab. č. 20: Příspěvky k imisním konc. oxidu uhelnatého v místě nejbližší obyt. zástavby

RB

X

Y


1

1830

1570

1,5 m


maximální osmihodinové imise µg/m3 0,47072

průměrné roční imise µg/m3 11,9.10-4



RB

X

Y

2

1150

2160

maximální osmihodinové imise µg/m3

průměrné roční imise µg/m3 5,4. 10-4

0,32214

Zhodnocení příspěvků k imisním koncentracím benzenu Příspěvky závodu k průměrným ročním koncentracím benzenu v mapované lokalitě v okolí Logistického parku D8 dle výsledků modelování vychází nejvýše 6.10-6 μg/m3. S ohledem na stávající úroveň znečištěné vzduší benzenem a výši imisního limitu (5 μg/m3) můžeme označit příspěvky za zanedbatelné. Příspěvek provozu Harima Czech (související automobilové dopravy) nezpůsobí v kumulativním součtu s pozadím překročení imisního limitu. Tab. č. 21: Příspěvky k imisním konc. benzenu v místě nejbližší obyt. zástavby výška nad terénem

RB

X

Y

1

1830

1570

průměrné roční imise µg/m3 2.10-6

1,5 m 1150

2

4.1.3

1.10-6

2160

Vlivy na hlukovou situaci

V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z provozu posuzovaného záměru tzv. přírůstku vyvolaného provozem nové technologie firmy Harimatec Czech, s.r.o., a to pro denní i noční dobu. Lokalizace výpočtových bodů je patrná ze situace uvedené v příloze č. 1 této studie. Tab. 22: Vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z provozu záměru - přírůstek Číslo

Výška

výpočtového

výpočtového

bodu

bodu [m]

1 2

Vypočtená hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,T [dB] den - LAeq, 8 hod

noc - LAeq, 1 hod prům.

doprava

prům. zdroje

celkem

doprava

3,0 6,0 3,0

10,6 11,9 ---

27,3 28,7 26,8

27,4 28,8 26,8

-------

24,3 25,7 23,9

24,3 25,7 23,9

6,0

---

28,5

28,5

---

25,5

25,5


zdroje

celkem


Z výsledků výpočtů uvedených v předchozí tabulce je patrné, že hluk z provozu stacionárních zdrojů nově instalovaných v rámci nového záměru a dopravy vyvolané novým záměrem v rámci areálu logistického parku nepřekročí s výraznou rezervou hygienický limit hluku pro denní i noční dobu, tj. LAeq,T = 50 dB /den/ resp. 40 dB /noc/, vztažený k nejbližší obytné zástavbě resp. chráněnému venkovnímu prostoru staveb situované v blízkosti posuzovaného záměru. Mapky s vyznačenými hlukovými pásmy a výpočty jsou uvedeny v příloze č. 2 této studie.

Vliv dopravy na veřejných komunikacích Dopravní napojení nákladní automobilové dopravy bude vnitroareálovými komunikacemi přes hlavní vrátnici areálu logistického parku kruhovou křižovatkou na silnici II. třídy č. 608 a dále na dálnici D8. Nárůst dopravy způsobený posuzovaným záměrem (8 nákladních automobilů nad 3,5 t za měsíc, resp. 1 nákladní automobil nad 3,5 t za den (6:00 – 22:00) nezpůsobí dle odborných zkušeností zpracovatele této studie navýšení hluku u nejbližší posuzované hlukově chráněné (obytné) zástavby. Hluk z provozu Logistického parku D8 V námi posuzovaných výpočtových bodech byly pro tzv. aktivní variantu vypočteny dle matematického vztahu (viz kap. 6 této studie) celkové ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z provozu areálu Logistického parku D8. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 23: Hodnoty LAeq z provozu Logistického parku D8 – aktivní varianta – den Číslo výpočtového bodu

1 2

Výška výpočtového

Vypočtená hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq [dB]

bodu [m] Nulová varianta

Příspěvek záměru

Aktivní varianta

3,0

26,7

27,4

30,1

6,0

26,7

28,8

30,9

3,0

23,2

26,8

28,4

6,0

23,2

28,5

29,6

Tab. 24: Hodnoty LAeq z provozu Logistického parku D8 – aktivní varianta – noc Číslo výpočtového bodu

Výška výpočtového

Vypočtená hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq [dB]

bodu [m] Nulová varianta

Příspěvek záměru

Aktivní varianta

1

3,0 6,0

26,7 26,7

24,3 25,7

28,7 29,2

2

3,0 6,0

23,2 23,2

23,9 25,5

26,6 27,5

Z výsledků výpočtů uvedených v předchozí tabulce je patrné, že hluk z provozu areálu Logistického parku D8 (stacionární zdroje a doprava v areálu závodu) i po instalování nové technologie firmy Harimatec Czech, s.r.o. v části haly č. 3 s výraznou rezervou nepřekročí hygienický limit hluku pro denní i noční dobu, tj. LAeq,T = 50 dB /den/ resp. 40 dB /noc/, vztažený k nejbližší obytné zástavbě resp. chráněnému venkovnímu prostoru staveb situované v blízkosti posuzovaného záměru.



U obytné zástavby nejblíže situovaných obcí (Zdiby, Klecany, Sedlec) bude výsledný hluku již zcela zanedbatelný.

4.1.4

Vlivy na povrchové a podzemní vody

V zájmovém území se nenachází žádný zdroj podzemní ani povrchové vody pro veřejné zásobování obyvatelstva, lokalita se nenachází na území CHOPAV ani na ni nezasahuje žádné ochranné pásmo vodního zdroje. Z provozu výrobního závodu budou produkovány odpadní vody splaškové, technologické a dešťové. Splaškové odpadní vody Odpadní splaškové vody budou z nového provozu budou odtékat gravitační splaškovou kanalizací do čerpací stanice v areálu Logistického parku D8, ze které budou výtlakem přečerpávány do stávající šachty splaškové kanalizace PEMA VOLVO a dále na ČOV Klíčany. Vypouštěné splaškové odpadní vody budou svým složením vyhovovat parametrům kanalizačního řádu. Technologické odpadní vody Odpadní technologické vody vznikající z provozu nového výrobního závodu linek budou vypouštěny společně do splaškové kanalizace v areálu Logistického parku D8. Zasolené odpadní vody z regenerace iontoměničů budou chladicí vodou naředěny tak, že budou spolehlivě splňovat svým složením ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod (limity kanalizačního řádu) a budou vypouštěny do splaškové kanalizační sítě v areálu a dále na ČOV Klíčany Dešťové odpadní vody Instalace nového výrobního provozu Harima bude situována do již realizované haly v areálu Logistického parku D8 a nedojde tedy ke zvýšení zastavěnosti území. Vlivem postupné zástavby území areálu Logistického parku D8 dochází k omezení infiltrace srážkových vod do podloží. Realizace nového výrobního provozu Harima do již realizované haly nepovede k dalšímu snížení infiltrace srážkových vod v rámci areálu Logistického parku D8. Omezenou infiltrací nebude významně ovlivněn horizont podzemní vody. Směr a rychlost proudění podzemních vody nebude významně ovlivněna. Celkové ovlivnění podzemních vod lze považovat za nevýznamné a realizace záměru je více neovlivní. Výstavbou ani provozem nebude zasažen žádný povrchový tok a nepředpokládá se negativní ovlivnění kvality povrchových ani podzemních vod. Dešťové vody z areálu Logistického parku D8 budou odváděny přes retenční nádrž do HoštickéhoMáslovického potoka v Klíčanech podle podmínek vodoprávních povolení na vypouštění dešťových vod do vod povrchových. Příznivé ovlivnění kvality vypouštěných vod do vodoteče bude docíleno samočistícím efektem mělké přírodní dočišťovací nádrže s dostatečnou plochou pro přestup kyslíku (1319 m2, hloubka 0,70 až 1,5 m). Maximální odtok z areálu bude 100 l/s. Kvalita srážkových vod odváděných do Hoštického-Máslovického potoka bude splňovat podmínky vodoprávního povolení a nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a vod odpadních, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech včetně přílohy 3. Harimatec Czech, Zdiby


4.1.5

Vlivy na půdu

Realizací záměru nedojde k odnětí ZPF a tím ke změně funkčního využití plochy. Záměr je situován do areálu Logistického parku D8, který je ve výstavbě. Provoz bude situován do již realizovaného objektu haly č.3, nedojde tedy ke zvýšení zastavěnosti území. Posuzovaný záměr je v souladu s územně plánovací dokumentací obce Zdiby a Klecany . Budoucím provozem nového výrobního provozu nebude docházet ke znečišťování zemního a horninové prostředí v zájmovém území. Rizikem by mohly být pouze případné havarijní úniky závadných látek během instalace nové technologie a v průběhu provozu. Při dodržení příslušných provozních a manipulačních předpisů výrobního závodu bude riziko zcela eliminováno nebo minimalizováno. U ostatních vlivů na půdu (např. úkapy ropných derivátů atd.) zejména vlivem obslužné dopravy, je nutno uvést, že v areálu Logistického parku D8 jsou realizována taková opatření (dočištění vod z parkovišť a manipulačních ploch, skladování látek nebezpečných vodám), která toto riziko eliminují. Instalace nového výrobního provozu nezpůsobí vznik erozních fenoménů. Stabilita terénu nebude významně ovlivněna.

4.1.6

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

Geologické podmínky Geologické poměry nebudou realizací záměru významně ovlivněny. Poškození, ztráta nebo ovlivnění geologických a paleontologických památek, stratotypů atd. je v místě stavby vyloučeno. Realizace záměru nebude mít negativní vlivy na horninové prostředí v zájmovém území ani na využívání hornin a nerostných zdrojů. Hydrogeologické podmínky Na území řešené lokality ani v jejím nejbližším okolí se nenachází zdroj podzemní vody, který by mohl být výstavbou narušen. Instalace nového výrobního provozu nepovede ke změně ïInfiltračních poměrů a nebude mít významný vliv na hydrogeologické poměry v zájmovém území. Stávajících hydraulické a hydrogeologické poměry nebudou ovlivněny stejně jako směr a rychlost proudění podzemní vody. Hlubinné hydrogeologické struktury nebudou navrhovaným záměrem ovlivněny.

4.1.7

Vlivy na faunu a flóru a ekosystémy

Vliv na faunu a flóru Instalací nového výrobního provozu do již realizované haly č.3 a jeho účelným provozováním podle předloženého podnikatelského záměru se nepředpokládá významné ovlivnění nebo ohrožení žádného z rostlinných či živočišných druhů, případně jejich biotopů. Plánovaný záměr nebude mít podstatný negativní vliv na flóru i faunu mimo vlastní lokalitu areálu Logistického parku D8. Vzhledem k tomu, že vlastní zájmové území leží uprostřed areálu Logistického parku D8 a tvoří jej plochy převážně zastavěné a Harimatec Czech, Zdiby


zpevněné a ovlivněné probíhající výstavbou v areálu, je možné ji označit z hlediska botanického a zoologického jako nepříliš významnou. Na zájmovém území areálu Logistického parku D8 se nenalézají žádné rostlinné a živočišné druhy chráněné ve smyslu zákona 114 / 92 Sb. Vysazená zeleň v areálu Logistického parku D8 bude pravidelně udržována podle plánu údržby zeleně, který je součástí provozního řádu areálu (včetně pravidelného sekání sadově upravovaných travnatých ploch). Na úrovni současných znalostí lze konstatovat, že realizace záměru ani jeho provoz nebude mít měřitelné negativní vlivy na ostatní chráněné části přírody uvedené v předchozích částech dokumentace. Vlivy na ekosystémy Terestrické Vlastní území areálu Logistického parku D8 lze charakterizovat jako druhově velmi chudý antropický ekosystém ovlivněný výrazně probíhající postupnou výstavbou areálu. Lokalita nemá v širším měřítku velký význam, jedná se o území silně antropogenně ovlivněné probíhajísí výstavboz areálu i předchozí výstavbou dálnice D8. Realizací projektu nedojde k zásahu do některých přírodě blízkých biotopů vyskytujících se za hranici areálu Logistického parku D8 v jeho okolí, které poskytují hnízdní a úkrytové možnosti. Projekt se bude realizovat v již postavené hale č. 3 v areálu Logistického parku D8. Z hlediska zoologického jde o druhy schopné tolerovat podobné podmínky. Lokalita areálu Logistického parku D8 neposkytuje ani dostatečné úkrytové a hnízdní možnosti pro živočichy vyskytující se v okolní krajině. Ve vlastní lokalitě se trvale nevyskytují žádné zvláště chráněné druhy ve smyslu zákona 114/92 Sb. Ani v blízkém okolí stavby se nevyskytují žádné zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Instalací nového výrobního provozu do haly č.3 nedojde k další zástavbě území v areálu Logistického parku D8 a tedy nedojde ani k likvidaci potravních stanovišť. Lze předpokládat, že změna nebude mít dopad na okolí a není tedy potřeba navrhovat zvláštní kompenzační opatření. Realizace záměru nebude mít vliv na cenné ekosystémy vedené v soustavě Natura 2000 ani na ekosystémy ve zvláště chráněných územích v okolí záměru. Realizací záměru v areálu Logistického parku D8 nedojde k výraznému ovlivnění jiných ekosystémů mimo hranice areálu. Aquatické Realizací záměru nebudou ovlivněny aquatické systémy vázané na odvod dešťových vod z areálu do dešťové kanalizační sítě a následně do recipientů, protože odtokové poměry zájmového území se nezmění. Bližší informace jsou uvedeny v kapitole odpadní vody. Rovněž nehrozí kontaminace podzemních a povrchových vod vlivem skladovaných látek. Lze tedy konstatovat, že navržený objekt nebude mít negativní dopad na okolní vodoteče.

4.1.8

Vlivy na krajinu

Navrhovaná výroba společnosti Harima se nachází v rovinatém území v areálu Logistického parku D8, který se nachází podél dálnice D8 na okraji obce Zdiby. Krajina v okolí zamýšlené výstavby se dá charakterizovat jako rovinatá silně zemědělsky využívaná bez jakýchkoliv přirozených přírodních útvarů. Přestože jsou hranice Prahy vzdáleny pouze několik km, sídelní



struktura se dá charakterizovat jako sídelní jednotky malého typu, ovlivněné bezprostřední blízkostí metropole. v v nadmořské výšce 375 až 385 m n.m. se směrem sklonu k severovýchodu a v blízkosti komunikace I/14. Celý areál je dlouhodobě průmyslově využívané území. V souvislosti s rozvojem hlavního města Prahy, průmyslu, dopravy (dálnice D8) ale i zemědělství v jeho okolí došlo k silné redukci rozmanitosti krajiny a druhové pestrosti fauny a flory v okolí zájmového území areálu Logistického parku D8. Výsledkem je silné antropogenní ovlivnění krajiny, s převahou ploch ekologicky málo stabilních až nestabilních. Jedná se tedy o nadprůměrně využívané území se zřetelným porušením přírodních struktur a s nízkým koeficientem ekologické stability. Stavba se nachází na území již silně ovlivněném antropogenními aktivitami na v souvislosti s rozvojem dopravy a výstavby areálu Logistického parku D8. Celkově lze lokalitu charakterizovat jako území s nevyváženým poměrem krajinných složek a se značným zastoupením antropogenních prvků. Krajinný ráz zájmového území a jeho blízkého okolí byl vlivem intenzivního využívání téměř úplně setřen. Plánovaná instalace nového provozu společnosti Harima do již postavené haly č.3 nebude mít významný vliv na současné takto narušené místo krajinného rázu. Architektonické řešení exteriéru areálu Logistického parku D8, bude dotvořeno úpravou sadových a parkových ploch v areálu s ohledem na krajinný ráz lokality tak, aby co nejlépe zapadl do okolní krajiny. Instalace nového provozu do stávající haly nepovede ke změně ploch zeleně v areálu Logistického parku D8. Vzhledem k tomu, že území je pro objekty tohoto typu vyčleněno Územním plánem a architektonicky nebudou v areálu Logistického parku D8, prováděny významné změny, nelze záměr hodnotit negativně z hlediska vlivu na krajinu. Na základě zjištěných vlivů na jednotlivé složky životního prostředí, je možno konstatovat, že se nepředpokládá výrazné působení nového provozu na okolní krajinu.

4.1.9

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

Vlivy na budovy, architektonické a archeologické památky Vlivy na budovy, architektonické a archeologické památky V zájmovém území areálu Logistického parku D8 se nenacházejí žádné architektonické objekty chráněné v zájmu památkové péče. Realizací záměru nebudou dotčeny žádné kulturní památky, ani hmotný majetek. Provoz bude umístěn do již realizované haly č.3, nelze tedy očekávat ani náhodné archeologické nálezy. Poškození, ztráta nebo ovlivnění geologických a paleontologických památek, stratotypů atd. v zájmovém území nehrozí. Architektonické památky, které se nacházejí v širším okolí zájmového území, nebudou vzhledem k jejich vzdálenosti od prostoru plánované výstavby ovlivněny. Vliv na kulturní hodnoty nehmotné povahy Provozem nové výroby v areálu Logistického parku D8 nebudou narušeny žádné kulturní hodnoty. Životní styl a tradice obyvatelstva žijících v okolí projektovaného záměru nebudou jeho realizací významně ovlivněny. Realizací záměru nedojde ke zhoršení estetické kvality území. Nový výrobní provoz bude



instalován do již realizovaného objektu haly č.3 a nenaruší tedy stávající ráz krajiny. Vzhledem k dosavadnímu využití nepatří lokalita k místům rekreace. Vliv na dopravu Areál je napojen na vnější komunikační síť kruhovou křižovatkou ze silnice II/608. Přes tuto křižovatku je zrealizován hlavní přístup do areálu. Nejvíce návštěvníků areálu přijíždí z obou směrů dálnice D8, příjezd z ostatních směrů je minimální. Uvnitř areálu je navržena páteřní komunikace o šíři 11m, na kterou jsou napojeny manipulační plochy pro kamiony u jednotlivých hal se samostatnými příjezdovými komunikacemi. Tyto plochy jsou pro větší bezpečnost a plynulost provozu napojeny na páteřní komunikaci malými kruhovými křižovatkami s vnitřním poloměrem 13m. Navýšení dopravy vlivem provozu navrhovaného záměru je relativně malé a nebude mít významný vliv na dopravní zátěž, případně na místní dopravní síť a dopravní vztahy.

4.2

Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů Instalace ani provoz nového výrobního závodu společnosti Harima do stávající haly č.3 v areálu linek v areálu Logistického parku D8 nebude mít vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatelstva přesahujících státní hranice.

4.3

Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Rizika vyplývající z činností v rámci etapy výstavby jsou běžného charakteru (možné úrazy související se stavebními a montážními pracemi, únik pohonných hmot ze stavebních strojů, dopravních prostředků, exploze plynů v souvislosti se svářením). Z běžného provozu výrobního závodu nevyplývají pro pracovníky ani obyvatele nejbližšího okolí žádná významná rizika. Závod bude svými parametry splňovat veškeré platné právní normy na ochranu zdraví a životního prostředí. Riziko bezpečnosti provozu by tedy představoval případ mimořádné události. Přestože celý technologický proces je projektován tak, aby nedocházelo k mimořádným událostem, nelze v žádném provozu vyloučit technickou závadu nebo selhání lidského faktoru, jehož důsledkem může být mimořádná událost (požár, výbuch). Možnost vzniku havárií Provoz závodu bude zabezpečen tak, aby se riziko havárií minimalizovalo. Během zkušebního provozu závodu budou vyhotoveny příslušné provozní řády. Výrobní závod nebude spadat do režimu zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií. Z provozu jednotlivých technologických celků by teoreticky mohly nastat následující havarijní situace: •

Výpadek dodávky zemního plynu



• • • • •

Výpadky dodávky elektrické energie Poruchy rozhodujících zařízení Výbuch Požár Únik chemických látek

V projektu stavby pro stavební řízení bude podrobně řešena problematika požáru, rizika vzniku požáru vyhodnocena a navržena příslušná protipožární opatření. Budou navržena přiměřená prevenční opatření, která možnost vzniku požáru minimalizují na technicky přijatelné minimum.

4.4

Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí Opatření technického rázu na ochranu jednotlivých složek životního prostředí bude muset být provedena celá řada, v předkládaném oznámení jsou stanovena pouze rámcově, detailně budou rozpracována a řešena v dalších stupních projektu. Opatření by měla být zaměřena především na nejproblémovější jevy v území, tedy zejména na ochranu před hlukem, na snížení imisního zatížení lokality, zabezpečení a zkvalitňování přírodních prvků v území. Opatření lze časově a věcně rozdělit pro jednotlivé fáze přípravy, realizace stavby a provozu výrobního závodu. Období přípravy − při výběrovém řízení na dodavatele stavby doporučujeme jako jedno z kritérií i specifikaci jeho garancí na minimalizaci negativních vlivů v době výstavby a na celkovou délku trvání výstavby, − v dalších stupních projektové dokumentace při výběru dodavatele technologických celků, které mohou být zdrojem hluku, věnovat pozornost minimalizaci hlukových emisí, − v následujících stupních projektové dokumentace specifikovat prostory pro shromažďování jednotlivých druhů odpadů, zejména pak odpadů kategorie N. Tyto budou ukládány pouze ve vybraných a označených prostorách v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadovém hospodářství, − před uvedením stavby do provozu bude vypracován a předložen ke schválení Plán opatření pro případ havárie a zhoršení jakosti vod, provozní řád a požární řád. Období výstavby Pro minimalizaci negativních vlivů v průběhu výstavby budou uplatněna následující opatření pro ochranu životního prostředí: − v maximální možné míře budou využity stavební mechanismy se sníženou hlučností (např. odhlučněné kompresory), − hlučné mechanismy nebo technologie budou využívány pouze v určené době, − bude snížena povolená rychlost v areálu výstavby a mimo zpevněné vozovky, přísné dodržování stanovené pracovní doby a směnnosti, − terénní úpravy, stavební práce a přepravu výkopové zeminy a stavebních i konstrukčních materiálů nákladními automobily provádět pouze v denní době 7 – 21 hod,



− − −

−

−

− −

v případě nebezpečí znečištění vozovek blátem ze staveniště bude prováděno manuální čištění a mytí dopravních prostředků a mechanismů, které budou opouštět areál stavby, na staveništi nebude prováděna údržba mechanismů (výměny mazacích náplní atd.) s výjimkou denní údržby, plnění palivy v areálu stavby bude prováděno v nezbytných případech, kdy by plnění mimo areál bylo organizačně neschůdné nebo technicky nerealizovatelné, zásobní paliva musí být uskladněna odpovídajícím způsobem (např. barely se záchytnou jímkou), všechna použitá stavební mechanizace musí být v dobrém technickém stavu, průběžně kontrolována, aby bylo zamezeno případným úkapům ropných látek či nadměrným emisím výfukových plynů, v místech zemních prací bude věnována pozornost potencionálnímu výskytu archeologických nálezů, pracovníci provádějící zemní práce budou poučení jak postupovat v případě výskytu archeologických nálezů v areálu stavby, odpady ze stavby budou ukládány do připravených kontejnerů, budou ukládány odděleně ostatní odpady a odpady nebezpečné, dodavatel stavby předloží ke kolaudaci stavby specifikaci druhů a množství odpadů vzniklých v průběhu výstavby a doloží způsob jejich využití resp. odstranění.

Období provozu Všechny činnosti jsou navrženy s důrazem na minimalizaci vlivů na životní prostředí během provozu. Ovzduší − emise TZL budou minimalizovány za použití odlučovače tuhých znečišťujících látek, − vytápění objektu je řešeno zemním plynem. Vody − technologické odpadní vody budou svým složením splňovat podmínky pro vypouštění do splaškové kanalizace − dešťové vody budou odvedeny oddílnou kanalizací areálu do retenční nádrže dešťové zdrže, ze které budou řízeně vypouštěny do nového kanalizačního sběrače a vypouštěny do HoštickéhoMáslovického potoka v Klíčanech − v areálu Logistického parku D8 bude vyřešeno oddílné vedení dešťových vod z manipulačních ploch přes ORL do dešťové retenčné nádrže − splaškové odpadní vody budou vypouštěny do gravitační splaškové kanalizace v areálu Logistického parku D8 a dále přečerpávány do kanalizace firmy PEMA, která je odvede na ČOV Klíčany. Odpady − v dalších stupních projektové dokumentace, resp. návrhu provozních řádů, bude vyřešeno oddělené ukládání odpadů vznikajících při provozu výrobního závodu podle způsobu jejich následného nakládání (odpad určený k využívání, odpad určený k odstranění, ostatní odpad, nebezpečný odpad podle druhů), − při nakládání s odpady budou dodržena ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů zejména vyhlášky MŽP 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění pozdějších úprav, − provozovatel bude jako původce odpadů splňovat povinnosti původců odpadů dle § 16 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, v platném znění pozdějších úprav,



−

Hluk −

nakládání s odpady, jejich odvoz a další zpracování bude prováděno pouze organizacemi oprávněnými k nakládání s odpady ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění pozdějších úprav. technickými prostředky a opatřeními zabezpečit stacionární zdroje hluku v areálu výrobního závodu tak, aby nebyly překročeny hygienické limity pro chráněný venkovní prostor staveb dle NV č. 148/2006 Sb.

Ostatní − v návaznosti na dopravní opatření věnovat pozornost organizaci nákladní dopravy v areálu, vyloučit nebo alespoň omezovat co nejvíce zbytečný běh motorů nákladních aut naprázdno.

4.5

Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Pro hodnocení vlivů záměru na životní prostředí byly použity standardní metody hodnocení vlivů na životní prostředí. Pro stanovení významnosti jednotlivých vlivů byly použity jak kvalitativní metody, tak kvantitativní metody (matematické modelování). Ovzduší Pro výpočet znečištění ovzduší byla použita metodika SYMOS`97 uveřejněná ve věstníku MŽP č. 3/1998, verze 2003. Metodika výpočtu obsažená v programu SYMOS´97 umožňuje výpočet znečištění plynnými látkami z bodových, liniových a plošných zdrojů znečištění ovzduší. Dále je možno počítat imisní koncentrace krátkodobé i průměrné roční od velkého počtu (teoreticky neomezeného) zdrojů. Výpočet bere v úvahu statistické rozložení směru a rychlosti větru vztažené ke třídám stability mezní vrstvy ovzduší a tím zjišťuje imisní koncentrace ve zvolených referenčních bodech i za nejméně příznivých rozptylových podmínek. Metodika je určena především pro vypracování rozptylových studií jakožto podkladu pro hodnocení kvality ovzduší. Hluk Pro výpočty hluku byl použit výpočtový program HLUK+, verze 7.16 Profi, který umožňuje výpočet hluku ve venkovním prostředí generovaného dopravními i průmyslovými zdroji hluku v území. Použitá verze programu HLUK+ má v sobě zabudovanou již „Novelu metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy 2004 (RNDr. M. Liberko, časopis MŽP ČR, Planeta číslo 2/2005). Tato novela důsledně respektuje zásady a postupy algoritmického postupu pro výpočet hluku ze silniční dopravy, které byly dosaženy v prvním vydání Novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy v roce 1996. Na tyto zásady a postupy pak navazuje a rozšiřuje je. Upřesnění postupů v Novele metodiky z roku 2004 se týká emisní i imisní části výpočtů hluku ze silniční dopravy. V oblasti emisí se upřesnění vztahuje na: obměnu vozidlového parku, příčné rozdělení intenzit a složení dopravy, rychlosti dopravního proudu, distribuci dopravy pro denní a noční dobu, aktualizaci kategorií krytu povrchu vozovky. V imisní části výpočtových postupů se upřesnění týká: Harimatec Czech, Zdiby


-

útlumu hluku nad odrazivým terénem, vloženého útlumu hluku protihlukovou clonou, meteorologických podmínek, vliv odrazivých struktur, křižovatek.

Hodnocení vlivů stavby na životní prostředí bylo provedeno na základě posouzení dle platné legislativy.

4.6

Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace Oznámení bylo zpracováno na základě podnikatelského záměru, konzultací s investorem, odbornými firmami, zpracovateli projektové dokumentace a také osobních zkušeností zpracovatelů oznámení. Prognostické metody použité v oblasti emisí, imisí a hluku jsou postaveny na základě současného stupně poznání a nejsou, a ani nemohou být absolutně přesnou prognózou, přesto predikované parametry charakerizující znečištění ovzduší a hlukovou situaci při provozu záměru empiricky bývají téměř totožné s realitou.

5

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Z hlediska hlukové situace jsou v samostatné hlukové studii řešeny dvě varianty, a to nulová varianta a aktivní varianta. V nulové variantě je počítána a hodnocena celková hluková situace posuzované lokality pro případ, že by nebyl projekt realizován. V aktivní variantě je počítána a hodnocena celková hluková situace posuzované lokality pro případ, že projekt bude realizován. Výpočty a hodnocení je provedeno opět zvlášť pro stacionární zdroje a pro dopravu na veřejných komunikacích. Hygienické limity hluk pro denní a noční dobu v souvislosti s provozem záměru budou splněny. Posouzení vlivu stavby na imisní situaci je předmětem rozptylové studie. Aktivní varianta, představující vliv provozu závodu včetně navazující automobilové dopravy na imisní situaci, hodnotí výsledné imisní příspěvky emitovaných škodlivin, kterými jsou oxidy dusíku, resp. oxid dusičitý, oxid uhelnatý a benzen. V nulové variantě byla zjištěna dostatečná imisní rezerva u řešených škodlivin, realizací řešené stavby v aktivní variantě dojde k minimálnímu ovlivnění imisní situace.

6

F. ZÁVĚR Při posuzování předmětného záměru nenarazil zpracovatel předkládané dokumentace na problém, který by nebylo možno řešit standardními technickými postupy a běžným správním řízením. Z hlediska vlivu stavby na životní prostředí nejsou známy skutečnosti, které by bránily realizaci záměru a provozu nového výrobního závodu. Harimatec Czech, Zdiby


V souhrnu se stávajícími vlivy v lokalitě nebude, za předpokladů uvedených v předchozích kapitolách, docházet k významnějšímu zatěžování životního prostředí. Závěrem je možné konstatovat, že na základě posouzení všech přímých i nepřímých vlivů na životní prostředí a za splnění předpokladů uvedených v předaných podkladech, nebude výstavbou a provozem nového výrobního závodu docházet k nadměrnému zatížení antropogenních ani přírodních systémů. Po posouzení všech účinků na životní prostředí lze konstatovat, že realizace záměru „Harimatec Czech, Zdiby “, je z hlediska životního prostředí akceptovatelná.

7

G. VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Předmětem oznámení záměru dle č. 100/2001 Sb. je návrh instalace výroby pájecích přípravků do stávající haly v Parku D8, Zdiby. Lehká výroba nebude negativně ovlivňovat životní prostředí. Záměr je v souladu s územním plánem. Dopravní napojení zůstane stávající. Areál je napojen na vnější komunikační síť kruhovou křižovatkou ze silnice II/608. Přes tuto křižovatku je zrealizován hlavní přístup do areálu. Nejvíce návštěvníků areálu přijíždí z obou směrů dálnice D8, příjezd z ostatních směrů je minimální. Hluk Ovlivnění hlukové situace vlivem provozu závodu bude minimální. Na základě výsledků výpočtů ekvivalentní hladiny akustického tlaku A vyvolané provozem záměru, které budou na hranici chráněného venkovního prostoru nejbližších obytných staveb pro denní i noční dobu výrazně podlimitní a na základě porovnání nulové a aktivní varianty, lze předpokládat, pouze minimální navýšení stávající ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru staveb situovaných v okolí. Stavba a provoz areálu nepřekročí požadované hlukové limity dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Ovzduší Škodlivinami emitovanými z energetických spalovacích zdrojů a z navazující automobilové dopravy řešeného projektu v parku D8 budou patřit především oxidy dusíku, oxid uhelnatý a benzen. Celkově lze emise do ovzduší označit za minimální. Odpadní vody Technologické odpadní vody budou splňovat limity kanalizačního řádu splaškové kanalizace a budou spolu se splaškovými odpadními vodami svedeny do splaškové kanalizace. Odpady Vznikající odpady budou důsledně separovány a likvidovány v souladu s příslušnými právními normami a předpisy se snahou o sekundární využití. Půda Vlivem realizace záměru nedojde k novým záborům zemědělské půdy.



Ostatní V zájmovém území se nenacházejí žádné architektonické objekty chráněné v zájmu památkové péče. Vzhledem k charakteru záměru nebudou ovlivněny žádné přírodní prvky. Z hlediska ochrany životního prostředí nebyly zjištěny skutečnosti, které by bránily realizaci předkládaného záměru. Stavbu lze celkově z hlediska vlivů na životní prostředí považovat za přijatelnou.

Datum zpracování oznámení: 04/2007

Zpracovatel:

RNDr. Stanislav Lenz (autorizace dle zák. 100/20010Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí 24141/2709/OPVŽ/99) Tebodin Czech Republic, s.r.o. Prvního pluku 224/20 186 59 Praha 8 tel. 251 038 300


HARIMATEC CZECH, Zdiby

Recommend Documents