Název památky: Zámek Jarom##ice nad Rokytnou Známé též jako: Jarmeritz Lokace: Jarom##ice nad Rokytnou, 70 km západn# od Brna, Jarom##ice nad Rokytnou, Morava, Czech Republic Photograph: Pavel #ech Datace: 1670–1680, 1698, 1700–1737, 1853–1856 Auto#i: Jacob Prandtauer (1660 Stanz – 1726 St. Pölten), Domenico d´Angeli, Johann Lucas Hildebrandt (1668 Janov – 1745 Víde#), Josef Emanuel Fischer von Erlach (1656 Víde# – 1742 Víde#), Konrad Mathias Albrecht, Nicolas Milich (#inný 1627– 1736), Joseph Munggenast (1680–1741) Giovanni Michele Fontana, Giuseppe Camone, Tobias Gravani, Johann Gottfried Auerbach (1679 Mühlheim – 1743 Víde#), Johann Baptist Glunck, Domenico Francia, Alessandro Ferretti, Giovanni Battista Pellizuoli, František Antonín Findt, Frans Stampart (1675 Antverpy –1750 Víde#), Martin Meytens (1695 Stockholm – 1770 Víde#), Karel František Tepper (1682–1738), Kaspar Ober Typ: Šlechtické sídlo – knížecí rezidence Donáto#i: Jan Adam Questenberk (1678–1752), knížata Kounic-Rietberg (do 1848) D#jiny: Po ukon#ení studií na univerzit# procestoval hrab# Questenberk západní Evropu. Podle vzoru Versailles hodlal postavit svou rezidenci a prezentovat sv#j zájem o um#ní, zejména hudbu. Projekt barokní p#estavby renesan#ního zámku vypracoval p#ední rakouský architekt J. Prandtauer, sou#asn# s budovami vznikla i zámecká zahrada francouzského typu. V 18. století zde fungovalo neobvyklé centrum kultury: byla zde velká knihovna, galerie, divadlo a kapela, jejímiž #leny byli i poddaní. Vedoucím zámecké kapely byl známý skladatel František Václav Mí#a, autor první #eské opery “O založení m#sta Jarom##ic” (1730). Od r. 1945 je zámek majetkem státu. Nachází se zde významná kolekce obraz# italských a nizozemských mistr# 17. století, #áste#n# svezených z okolních zámk# (Luka nad Jihlavou, Budíškovice). Popis: Dvoupatrová budova se skládá z trojtraktového st#edního k#ídla, k n#muž se sm#rem do nám#stí napojuje dvojice dvoutrakt# zakon#ených #ty#bokými pavilony, uzavírajícími #estný dv#r. Na východní stran# vystupuje n#kdejší divadlo. Scénografii zde vytvá#eli i proslulí Galli-Bibienové. bolo#ští scénografové p#sobící ve Vídni. Nadokenní #ímsy zdobí reliéfní busty K. Obera, na bocích je architektonické #len#ní iluzivn# namalováno. K terase p#iléhá francouzský parter ukon#ený regulovaným korytem #í#ky Rokytné. Zámek tvo#í
urbanistickou dominantu m#sta, od p#ilehlého nám#stí je odd#len p#íkopem s klenutým mostem. View Short Description Komplex barokní rezidence propojené s m#stem byl významným centrem barokní kultury na Morav#. Proslulé bylo zejména divadlo a hudební p#edstavení, v nichž ú#inkovali i poddaní. Zazn#la zde první #eská opera (1730). Po#tem místností uspo#ádaných ve t#ech podlažích pat#í zámek k nejv#tším ve st#ední Evrop#. Projekt barokní p#estavby vypracoval p#ední rakouský architekt J. Prandtauer. Sou#asn# s budovami vznikla i zámecká zahrada francouzského typu. Ve 20. a 30. letech 18. století zde pracovala #ada italských um#lc#, usazených ve Vídni. P#vod datace: Projekt stavby zámku byl n#kolikráte pozm#n#n, autorská p#ipsání jsou zna#n# problematická. Hlavním zdrojem informací je korepondence hrab#te a další archivní materiál, který je nutno kombinovat stylovou analýzou. Nástropní malba kostela je signována a datována. Vybraná literatura: Ivo Krsek – Zden#k Kud#lka – Miloš Stehlík – Josef Válka, Um#ní baroka na Morav# a ve Slezsku, ed. Zden#k Kud#lka, Praha 1996, s. 247–250, 633. Miroslav Pla#ek, Hrady a zámky na Morav# a ve Slezsku, Praha 1999, s. 181–183. Bohumil Samek, Um#lecké památky Moravy a Slezska II, J– N, Praha 1999, s. 25–27. Ji#í Kroupa (ed.), V zrcadle stín#. Morav# v dob# baroka. 1670–1790, Paris – Rennes – Brno 2003, s. 28, 29, 59, 130,140–141, #. kat. 30, 258. Rostislav Smíšek, Jan Adam z Questenberka a hmotná kultura v zámku v Jarom##icích nad Rokytnou. P#ísp#vek ke šlechtické reprezentaci v první polovin# 18. století, Západní Morava 9, 2005, s. 50–70. Citace: Zora WörgötterZámek Jarom##ice nad Rokytnou in Discover Islamic Art, Museum With No Frontiers,2016 http://www.discoverbaroqueart.org/database_item.php? id=monument;BAR;cz;Mon11_D;32;cs P#ipravil: ,Editoval: Zora Wörgötter,Ji#í Kroupa MWNF – pracovní #íslo: CZ 32
Schodišt# 1731 Giuseppe Camone, Domenico Maria Francia Dvouramenné schodišt# se štukovou výzdobou završuje nástropní malba “Pád Gigant#”. Pro hrab#t# Questenberka pracovala ve 20. a 30. letech 18. století #ada italských um#lc#, usazených ve Vídni.
Sál p#edk# 1728
Pavel #ech Moravská galerie v Brn#
Josef Emanuel Fischer von Erlach (1656 Víde# – 1742 Víde#), Tobias Gravani, Johann Gotfried Auerbach (1679 Mühlheim – 1743 Víde#), Johann Baptist Glunck, Martin Meytens (1695 Stockholm – 1770 Víde#), Domenico Maria Francia, Alessandro Ferretti V táflování, jež je kopií sálu #íšské kancelá#e ve Vídni, jsou zasazeny rodové portréty od p#edních víde#ských portrétist#. Pat#il mezi n# i Jan Kupecký. Na klenb# je vyobrazena Oslava Jarom##ic, rámovaná iluzivní architekturou. Salla terena 1714 Giovanni Michele Fontana, Johann Wenzel Bergel?
Pavel #ech Moravská galerie v Brn#
Jarom##ice castle
Jarom##ice castle
Národní památkový ústav, Praha
Prostor zdobí iluzivní ornamentální malba evokující zarostlou pergolu. V p#ilehlém salonku se nacházejí japonské žánrové scény a tzv. #ímské lázn# se štukovou výzdobou zdobenou mušlemi a kameny.
Národní památkový ústav, Praha Hrab#cí kabinet 1729–1737 Jacob Prandtauer (1660–1726), Johann Friedrich Praetorius
Národní památkový ústav, Praha
Na tzv. #ínský salonek navazovala knihovna. Podlahu vykládanou r#znými druhy d#eva vytvo#i dvorní stola#. V#tšinu svého um#leckého podnikání konzultoval hrab# se svým víde#ským poradcem Conradem Adolphem von Albrecht, #inným také pro Sinzendorfy v Židlochovicích.
Národní památkový ústav, Praha
Národní památkový ústav, Praha
Národní památkový ústav, Praha Kostel sv. Markéty 1716–1782 Johann Lucas von Hildebrandt (1668 Janov – 1745 Víde#), František Antonín Findt, Karel František Tepper, Kaspar Ober Jarom##ice castle
Orientovaný chrám s oválnou lodí, presbytá#em a p#edsíní je 20,2 m dlouhý, 14,8 m široký, 44 m vysoký. Fresková výzdoba chrámu je apoteózou sv. Markéty, patronky kostela.
Sv#tice je doprovázena dv#ma and#ly, v nichž shledáváme kryptoportéty stavebníka a jeho manželky Marie Antonie z Friedbergu a Scheeru. V lodi kostela je 6 vedlejších oltá##. P#ední dva obsahují relikviá#e dvou mladých mu#edník# sv. Vincence a sv. Reparaty, které obdržel hrab# na své cest# do #íma p#ímo od papeže Inocence XII. Stavbou kostela došlo k propojení zámku a podzám#í. Tento koncept má nejen urbanistický význam: p#edstavuje sounáležitost panovníka s obcí, jeden z aspekt# „dobré vlády“.
