PŘIPRAVENOST PRACOVNÍKŮ PŘÍMÉ OBSLUŽNÉ PÉČE V DOMOVECH PRO SENIORY Z POHLEDU VŠEOBECNÝCH SESTER

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Bc. Iva Obšilová

PŘIPRAVENOST PRACOVNÍKŮ PŘÍMÉ OBSLUŽNÉ PÉČE V DOMOVECH PRO SENIORY Z POHLEDU VŠEOBECNÝCH SESTER Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Simona Saibertová

Brno 2013

Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

V Brně dne: 14. dubna 2013 ……………………………. Bc. Iva Obšilová

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Simony Saibertové a konzultanta Mgr. Petra Fučíka, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne 14. dubna 2013

……….………………… Bc. Iva Obšilová

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji, za odborné vedení práce a cenné rady Mgr. Simoně Saibertové, které mi v průběhu práce poskytla a podněty k jejímu zpracování. V neposlední řadě děkuji Mgr. Petru Fučíkovi, Ph.D. za pomoc při statistickém zpracování dat a také děkuji respondentům, za jejich ochotu a čas, který mi věnovali.

V Brně dne 14. dubna 2013

……….…………………. Bc. Iva Obšilová

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................. 6 1 1.1

1.2

1.3

Gerontologie a geriatrie ........................................................................................... 8 Stáří a stárnutí .................................................................................................. 9 1.1.1

Biologické změny ve stáří....................................................................... 10

1.1.2

Psychické změny ve stáří ........................................................................ 13

1.1.3

Sociální změny ve stáří ........................................................................... 15

1.1.4

Specifika nemocí ve stáří ........................................................................ 15

Systém péče o seniory .................................................................................... 18 1.2.1

Historie péče o staré lidi ......................................................................... 18

1.2.2

Národní a mezinárodní dokumenty o seniorech ..................................... 20

1.2.3

Systém geriatrické péče v současnosti .................................................... 23

Geriatrický pacient a ústavní péče ................................................................. 30 1.3.1

1.4

2

Etické aspekty geriatrického ošetřování ................................................. 31

Pracovníci v sociálních službách ................................................................... 34 1.4.1

Pracovník přímé obslužné péče .............................................................. 34

1.4.2

Vzdělávání pracovníků přímé obslužné péče ......................................... 35

1.4.3

Náplň práce pracovníků přímé obslužné péče ........................................ 36

Empirická část ....................................................................................................... 39

2.1

Cíle a hypotézy............................................................................................... 39

2.2

Metodika výzkumu......................................................................................... 40

2.3

2.2.1

Výběr metody ......................................................................................... 40

2.2.2

Struktura dotazníku ................................................................................. 41

2.2.3

Průběh průzkumného šetření .................................................................. 41

2.2.4

Zpracování dotazníků ............................................................................. 41

Analýza výsledků průzkumného šetření ........................................................ 42

2.4

Testování hypotéz .......................................................................................... 64 2.4.1

Testování hypotézy č. 1 .......................................................................... 64

2.4.2


2.4.3


2.4.4


2.4.5


2.4.6


DISKUZE ..................................................................................................................... 90 NÁVRH ŘEŠENÍ ......................................................................................................... 97 ZÁVĚR ......................................................................................................................... 99 ANOTACE ................................................................................................................. 101 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................ 103 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................ 106 SEZNAM TABULEK ................................................................................................ 107 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................... 109 SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................... 111

ÚVOD Stárnutí populace je označován jako jev celosvětový a v naší zemi stejně jako ve vyspělých zemích narůstá počet osob, které z důvodu vysokého věku nebo zhoršeného zdravotního stavu nejsou schopny se o sebe postarat. Ve velké míře se jedná o lidi, u kterých je zdravotní stav natolik stabilizován, že nevyžaduje akutní lůžkovou péči ve

zdravotnickém

zařízení,

ale

současně

neumožňuje

plnou

soběstačnost.

Demografická prognóza OSN z roku 1993 odhaduje, že do roku 2020 by mělo dojít ke zvýšení podílu seniorů v populaci téměř o jednu polovinu. Stárnutí se netýká jen populace jako takové, ale současně se také zvyšuje počet osob starších 80 let, kteří již mají své specifické potřeby. Zejména u této věkové skupiny lze předpokládat, vyšší nároky na sociální a zdravotní péči a určitý podíl seniorů bude vyžadovat v důsledku multimorbidity a křehkosti podporu a péči. Jedná se zejména o Alzheimerovu chorobu a jiné demence, depresi, poruchy pohybového systému, metabolické poruchy, následky traumat a cévních mozkových příhod a také kardiovaskulární onemocnění. Důležité téma dnešní doby je nutnost přizpůsobit institucionální péči potřebám těchto seniorů. Dle programu Národní strategie podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 musí péče o seniory nabízet co nejširší škálu služeb, odpovídající rozdílným potřebám a životním situacím seniorů a v budoucnu lze očekávat zvýšení nároků na zdravotní i sociální péči. Mezi jeden z cílů tohoto programu určené pro Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí a jednotlivé zdravotní pojišťovny patří nastavení fungujícího systému dlouhodobé péče, který by seniorům zajistil přístup ke kvalitním, koordinovaným, komplexním a navzájem provázaným zdravotně sociálním službám. V důsledku pokračujících změn ve společnosti a změnami v ekonomické či bytové situaci rodin, zaměstnaností anebo nutností cestování

za

prací,

je

počet

rodin

ochotných

a

schopných

pečovat

o nemocného a často i nesoběstačného seniora stále nižší. Jejich péče je z těchto důvodů nahrazována zejména hospitalizací na lůžkových odděleních LDN, zdravotnických zařízeních a v domovech pro seniory. V těchto zařízeních dlouhodobou péči seniorům poskytují profesionální poskytovatelé, kteří spadají do resortu Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí. Cílem zdravotní péče je zlepšení zdravotního stavu a cílem dlouhodobé péče kompenzace nesoběstačnosti. Oba tyto typy péče v praxi nelze zcela oddělit, neboť stav seniorů 6

často vyžaduje poskytování obou typů péče a to i mnohdy z důvodu, že dlouhodobá nesoběstačnost nemusí být nutně fyziologická záležitost, ale výsledek zhoršení zdravotního stavu. Péče o seniory představuje jak služby zdravotnické, jako je léčba, rehabilitace, diagnostika komplikací, tak také služby sociální. Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních kapitol, teoretické a empirické. Teoretická kapitola je rozdělena do čtyř částí a zabývá se stářím a stárnutím s ohledem na specifika biologických, psychických a sociálních změn ve stáří a také zvláštnostmi nemocí ve stáří. Dále je zde uveden systém péče o seniory v minulosti i současnosti a také shrnuty národní a mezinárodní dokumenty o seniorech. Třetí část se zabývá problematikou péče o seniory v ústavním zařízení a etickými aspekty v geriatrické péči. Poslední, čtvrtá, část je vyhrazena pro specifikaci povolání pracovníka přímé obslužné péče v domovech pro seniory, systémem jejich vzdělávání a náplni práce. V domovech pro seniory je poskytována jak péče sociální, tak i péče zdravotní a proto se empirická část zabývá vzájemnou spoluprácí všeobecných sester a pracovníků přímé obslužné péče. Cílem výzkumu bylo zjistit, prostřednictvím názorů všeobecných sester jednotlivých domovů pro seniory, odpovědi na otázky, co pracovníkům přímé obslužné péče činí největší problémy při práci se seniory a jaká kritéria ovlivňují spokojenost všeobecných sester se spoluprácí s pracovníky přímé obslužné péče.

7

1

Gerontologie a geriatrie

Pojem gerontologie představuje nauku o stárnutí a stáří, která se zabývá problematikou starých lidí a života ve stáří. Jedná se o integrovaný vědní obor s interdisciplinárním charakterem,

který zkoumá

problematiku

stárnutí

z

pohledu

biologického,

demografického, sociálního a z mnoha dalších aspektů. Cílem gerontologie je oblast degenerativních onemocnění ve stáří, základní fyziologické mechanismy, které působí na funkční zdatnost jedince a také rozdíly mezi fyziologickými a chorobnými mechanismy. Gerontologie se dělí na tři vědní oblasti: Gerontologii experimentální, která studuje, proč a jak stárnou živé organismy. Základy jejího výzkumu spočívají na buněčné a molekulární úrovni. Gerontologii sociální, která se věnuje vztahům starého člověka a společnosti, potřebám starých lidí od společnosti a také zkoumá, jak stárnutí populace ovlivňuje společnost. Gerontologii klinickou (geriatrii), která je oblastí medicíny zabývající se zdravotním a funkčním stavem starých lidí.1 Dle Webera se gerontologie zabývá hlavně prvotními fyziologickými mechanismy stárnutí, které působí na funkční zdatnost jedince.2 Současně lze také říci, že klinická gerontologie je lékařským oborem, který se zabývá diagnostikou onemocnění ve stáří a zároveň také širšími spojitostmi z pohledu veřejného zdravotnictví, respektuje zvláštnosti chorob ve stáří, sociální podmíněnost a důsledky chronických chorob. Klade si za cíl zachování funkčního potenciálu seniorů, nedotknutelnosti jejich individuality, důstojnosti a kvality života. Hlavním obsahem geriatrie je poskytování akutní, dlouhodobé, ústavní i ambulantní péče a klade velký důraz na prevenci, edukaci a rehabilitaci k udržení soběstačnosti a co nejdelšímu oddálení závislosti. Snaží se o umožnění co nejdelšího pobytu seniora v domácím prostředí, přičemž také úzce spolupracuje i se sociální péčí.3

1

Srov. KALVACH, Z., a spolupracovníci, Geriatrie a gerontologie, s. 49.

2

Srov. WEBER, P., et al. Minimum z klinické gerontologie pro lékaře a sestru v ambulanci, s. 11.

3

Srov. HOLMEROVÁ, I., a kol. Vybrané kapitoly z gerontologie, s. 128 [online] Dostupné na WWW: http://www.geriatrie.cz/dokumenty/VybrKapZGerontologie.pdf [cit. 2012-10-14].

8

1.1 Stáří a stárnutí Stárnutí znamená přirozený a fyziologický proces, v průběhu kterého nastává úbytek funkčních rezerv organismu. Současně se uplatňují změny degenerativní, morfologické a funkční. Fenotypem stáří bývají nazývány projevy a změny, kterými se odlišují staří lidé od mladých.4 Na otázku proč stárneme, se snaží odpovědět teorie stárnutí. Teorie lze rozdělit do dvou skupin a to na stochastické a nestochastické. Stochastické teorie, nahodilé, předpokládají, že s věkem přibývá poruch buněčného selhání. Tyto teorie v podstatě vycházejí z pravděpodobné poruchy rovnováhy mezi poškozením a nápravou. •

Teorie omylů a katastrof – podle této teorie nastává nahromadění chyb

v syntéze proteinů při jejich transkripci a translaci. •

Teorie překřížení („Cross-Linking Theory“) – dle níž dochází k přehození

proteinů a dalších buněčných makromolekul. •

Teorie „opotřebení“ – kumulativní poškození životně nenahraditelných součástí

organismu, které cestou zániku buněk vedou k poškození tkáně, následně orgánů a nakonec organismu. •

Teorie volných radikálů – kdy superoxidové radikály O2, jsou schopné poškodit

membránové proteiny, enzymy a DNA. •

Teorie somatických mutací – předpokládá, že se stárnutím roste počet

genových mutací, které způsobující nakonec až zánik buněk. Nestochastické teorie v sobě zahrnují dramaticky odlišné druhově specifické odlišnosti v maximálně

možné délce života, těsnou závislost s přežitím

u jednovaječných dvojčat ve srovnání s dvojvaječnými a fakt, že prosté mutace mohou prolongovat délku života až o 50% u některých červů, much a myší. •

Pacemakerová teorie (genetických hodin). Dle této teorie jsou určité orgány

nebo orgánové systémy (imunitní a neuroendokrinní) pokládány za geneticky naprogramovaný pacemaker na určitou dobu života. •

Podle hormonální teorie biologické hodiny určují hormonální sekreci vedoucí

ke tkáňovým změnám.

4


9

•

Imunologická teorie. T-buňky klesají, což vede k vyšší šanci onemocnět infekcí

nebo tumorem. Již v adolescenci dochází např. k involuci thymu, poklesu funkce B- a hlavně T- lymfocytů.5

1.1.1 Biologické změny ve stáří S věkem dochází ke snižování tělesné výšky vlivem snižování výšky meziobratlových disků a kompresi obratlů. Tělesná hmotnost obvykle stoupá do 7. - 8. decennia a pak nastává úbytek aktivní tělesné hmoty a přibývá tuk a vazivo. Involučně nastává pokles hmotnosti kosti a vnitřních orgánů. Ve stáří se zmenšuje tělesný povrch, uvádí se u mužů pokles o 13 cm2 a u žen o 15 cm2. S přibývajícím věkem nastává také změna výrazu obličeje a stírají se sexuální rozdíly. Nápadné jsou vrásky, šedivění vlasů a zejména u mužů alopecie. Současně nastává prodlužování ušních lalůčků, pokles tváří, změny v oblasti očních víček a nosu. Se ztrátou zubů se mění výraz úst a dolní části obličeje.6 V souvislosti se snižováním funkce endokrinních žláz se sekrece jednotlivých hormonů nerovnoměrně zmenšuje a toto vede k hormonální nerovnováze, kdy hladiny některých hormonů klesají, jiných zase naopak nápadně stoupají a dochází k určité dezintegraci celého systému s následnými orgánovými a funkčními změnami.7 Změnou v distribuci tělesných tekutin klesá podíl intracelulární tekutiny, přičemž celkové množství vody v těle se nemění. Ve stáří také dochází ke změnám vzhledu kůže, kdy kromě přibývajících vrásek se kůže ztenčuje, je suchá a svraštělá. Snížený je i kožní turgor a zejména na nekrytých částech těla se objevuje pigmentace. Zpomaluje se růst nehtů a začínají se na nich objevovat podélné rýhy.8 Stárnutí nervového systému se projevuje postupným nestejnoměrným snižováním počtu neuronů, kdy k biochemickým změnám v neuronech především patří ukládání lipofuscinu, tvorba senilních plaků, změny v množství neurotransmiterů. Vlivem stárnutí dochází na periferním nervovém systému k zužování poměrů myelinizovaných 5

Srov. MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ, H., a kol., Gerontologie, s. 10-11.

6


7

Srov. Tamtéž, s. 670.

8

Srov. JAROŠOVÁ, D., Péče o seniory, s. 22.

10

nervů a snižování rychlosti vedení. Tyto změny hlubokého čití se projevují poruchou chůze, postoje a rovnováhy.9 Pro změny postoje a chůze je typická hyperkyfóza a nastává zkrácení kroku a zpomalení chůze. Současně také dochází k úbytku svalové hmoty a svalové síly a velmi časté jsou degenerativní kloubní onemocnění.10 Ve stáří jsou také velmi časté poruchy spánku, kdy mezi nejčastější patří insomnie, dále také obtížné usínání, noční buzení, buzení v časných ranních hodinách a celkový pocit nedostatečného spánku a únavy. Závažný je také výskyt spánkové inverze.11 Často se vyskytuje noční buzení a ve dne dochází k vyššímu počtu krátkých usnutí. U starých lidí je vyšší náchylnost k poruchám časového schématu dne. K poruchám spánku častěji dochází u institucionalizovaných seniorů než u seniorů žijícím ve vlastním domácím prostředí.12 Vlivem metabolických změn dochází ke ztížení vstupu glukózy do buňky a k porušení glukózové tolerance a současně ke snížení bazálního metabolismu až o pětinu.13 Za hlavní příčinu poklesu glukózové tolerance během stárnutí je označována inzulínová rezistence v periferních tkáních, hlavně ve svalech.14 Častý je také výskyt poruch termoregulace, kdy je účinnost a přesnost teplotních regulací snížena. Mezi hlavní příčiny poruch termoregulace patří úbytek tělesné hmoty a s tím spojené zhoršené podmínky pro přídatnou svalovou tvorbu tepla. Při rozvoji neuropatie hrozí zhoršení tepelného čití. Současně k poruchám termoregulace napomáhá vymizení podkožního tuku jako izolační vrstvy a poruchy vazokonstrikce a vasodilatace.15 V oběhovém systému nastává pokles průtoku krve všemi orgány, zejména pak ledvinami. Dochází k zvětšení a prodloužení tepen, které pojmou více krve, ale současně klesá jejich elasticita. V důsledku narušení regulace krevního tlaku dochází ke vzniku tzv. pružníkové hypertenze. Nastává snížení poddajnosti levé srdeční komory a tím ke sklonu k srdečnímu selhávání. Při zvýšení srdeční zátěže se zhoršuje

9


10


11


12


13


14

Srov. MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ, H., a kol., Gerontologie, s. 60.

15


11

srdeční výkonnost a je menší zrychlení srdeční frekvence. Zanikají srdeční buňky převodního systému, dochází k degeneraci srdečních chlopní a ukládání vápníku do chlopní.16 Pravděpodobně nejčastější patologií kardiovaskulárního systému ve stáří je hypertenze. Dalším velmi častým onemocněním, jehož prevalence se zvyšuje s věkem, je ischemická choroba srdeční, srdeční insuficience a arytmie. Ve stáří se také mohou objevit synkopy, které mohou mít řadu příčin s různou prognózou.17 V důsledku změn v respiračním systému se mění poddajnost plic, dochází ke zvětšování alveolárních prostorů, klesá vitální kapacita plic a v důsledku snížení výkonnosti řasinkového epitelu se častěji vyskytuje infekce dýchacích cest.18 S věkem se zhoršuje plicní ventilace, tato situace vede k ventilačně-perfuzní nerovnováze a pozvolnému snižování PaO2 (parciálního tlaku kyslíku). Současně také dochází ke zhoršení ventilační odpovědi na hypoxémii a hyperkapnii. Zhoršuje se schopnost fyzické zátěže a kašlací reflex.19 Ve vylučovacím systému dochází k úbytku ledvinných glomerulů a s tím spojeným snížením glomerulární filtrace. Očišťovací schopnost ledvin klesá spolu s maximální koncentrační schopností. Během stárnutí se snižuje elasticita uretry, snižuje se kapacita močového měchýře a současně také síla obou svěračů a tím dochází k vzniku inkontinence. Stoupá postmikční reziduum.20 Často nelze odlišit, zda pokles funkce ledvin nastal postupnými involučními procesy anebo zda je zhoršování způsobeno dalšími chorobnými stavy, zejména vlivem hypertenze a aterosklerotickými změnami renálních cév.21 Změny v trávicím systému jsou ovlivněny nižším vylučování slin a snížením acidity žaludeční šťávy. Dochází ke zpomalení motility trávicí trubice a zhoršení vyprazdňování žaludku. Je narušeno vstřebávání minerálů a vitamínů. V souvislosti se změnou peristaltiky tlustého střeva dochází často k zácpám. V pankreatu vznikají atrofické změny Langerharsových ostrůvků, které mohou zapříčinit vznik stařeckého diabetu. Současně se zvyšuje opotřebování a ztráta zubů.22 V souvislosti s věkem

16


17


18


19

Srov. TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s. 94.

20


21 22

Srov. KALVACH, Z., a spolupracovníci, Geriatrie a gerontologie, s. 739. Srov. JAROŠOVÁ, D., Péče o seniory, s. 24.

12

dochází také ke zhoršování chuti a čichu, které způsobují nechutenství a přispívají k úbytku hmotnosti. Častý je také výskyt divertiklů, divertikulární choroby a vlivem redukce střevního povrchu může docházet k dyspepsii.23 S přibývajícím věkem nastává také snížení výkonnosti smyslových orgánů. Mezi nejzávažnější patří postižení zraku a sluchu. Klesá akomodační schopnost oka, kdy je hlavně postižena schopnost vidění do blízka. Také se často se vyskytuje glaukom a senilní katarakta. Vlivem atrofických změn dochází ke snížení zásobování oka krví a toto může způsobovat snížení ostrosti, barevného vidění, vidění v šeru a schopnost rozpoznání kontrastů. Současně se také může vyskytovat zúžení zorného pole.24 V souvislosti s věkem roste také výskyt věkem podmíněné makulární degenerace, která je nejčastější příčinou slepoty ve stáří.25 Velmi častá je porucha sluchu, kdy se objevují atrofické změny na sluchové dráze a dochází ke vzniku stařecké nedoslýchavosti, většinou oboustranné.26 Podle Topinkové postižení sluchu patří mezi čtvrté nejčastější chronické onemocnění ve vyšším věku a důsledkem poruch sluchu může být omezení komunikace, ztráta kontaktu s okolím, sociální izolace a osamělost. Velmi často přicházejí deprese, poruchy chování s paranoidními rysy a může také nastat výskyt sluchových halucinací.27

1.1.2 Psychické změny ve stáří Stárnutí ovlivňuje mnoho faktorů. Je možné mezi ně zařadit faktory genetické, různé životní události a velký vliv má také osobnost jedince a jeho zdravotní historie.28 Obdobně jako k fyzickým změnám, dochází ve stáří ke změnám v psychické oblasti. Obě tyto změny spolu úzce souvisí a jsou navzájem ovlivňovány.29 Odezva na změny je ovlivněna jak osobností seniora, tak také reakcemi jeho okolí a možností získat pomoc v oblastech, které senior nemůže zvládnout sám.30 Některé změny jsou 23


24


25


26


27


28


29

Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří, s. 145.

30

Srov. VENGLÁŘOVÁ, M., Problematické situace v péči o seniory, s. 12.

13

podmíněny biologicky, další mohou být důsledkem psychosociálních vlivů a může jít také o výsledek jejich interakce. Přičemž doba, kdy se tyto změny mohou začít projevovat, je individuální. Pokles funkčních rezerv a také zhoršování adaptačních schopností může být ovlivňován i psychosociálními faktory jako je vzdělání, individuální životní styl a také očekávání a postoje společnosti ke starým lidem.31 Mezi další příznaky psychických změn je možno zařadit také zhoršení paměti, obtížnější osvojování nového, nedůvěřivost, snížená sebedůvěra, sugestibilita, emoční labilita a také změny vnímání a zhoršení úsudku.32 Současně také dochází ke snížení vštípivosti a výbavnosti, kdy vštípit si něco do paměti trvá podstatně delší dobu anebo se vůbec nepodaří. Naopak paradoxně dobře si senioři pamatují podrobnosti ze svého dětství a mládí, ale mají problém vzpomenout si, co dělali včera nebo kdy a co naposledy jedli.33 Zhoršení paměti není závislé pouze na biologických změnách, ale jde o individuálně specifický projev, který závisí na genetických předpokladech, aktuálním zdraví a současně také na zkušenostech a postojích k duševní činnosti. Zachování funkcí paměti je ovlivněno vzděláním, mírou rozumových schopností a také mírou užívání paměti.34 Mezi další významné psychické změny ve stáří patří také zpomalení poznávacích procesů s prodloužením reakčních časů. Celkové zpomalení může způsobovat téměř dvojnásobné prodloužení schopnosti zvládnout určitý úkol. Senioři se obtížně rozhodují a už jenom samotný fakt, že se musí rozhodnout je pro ně stresující. Ve stáří dochází také k výrazným změnám v rozdělování a přenášení pozornosti. Staří lidé více chybují a jejich schopnost soustředění se na větší množství podnětů je snížená. Současně však tento pokles pozornosti nemusí mít na běžný život seniorů podstatný vliv, může se významněji projevit pouze v náročných situacích.35 Během stáří dochází k postupné proměně intelektových funkcí, přičemž je tato proměna individuálně variabilní a závisí na biologických i sociálních faktorech.36 Dle Haškovcové podle některých studií není individuální intelektuální úroveň seniorů

31

Srov. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie, s. 315-317.

32


33

Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří, s. 145-147.

34

Srov. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie, s. 322.

35


36

Srov. VÁGNEROVÁ, M.. Vývojová psychologie, s. 326.

14

výrazně poškozena a může dokonce i vzrůstat.37 Současně také i uvažování starých lidí může mít určité typické rysy podmíněné stárnutím a také změnou životního stylu. Zvětšuje se tendence k dogmatismu, ulpívavosti a rozvláčnosti.38 Venglářová popisuje model adaptace na stáří, kdy je možné pozorovat konstruktivní přístup ke stáří a v případě tohoto přístupu si během produktivního věku člověk připravuje aktivity, které později rozvíjí. Současně také udržuje vhodné pohybové aktivity a sociální kontakty. Dalším bodem modelu adaptace je vytvoření závislosti na okolí, kdy senior například může rodinu svými obtížemi nutit k výraznějším kontaktům. Někdy může také nastat situace, kdy senior situaci nezvládne a zaujme nepřátelský postoj, který se projevuje hostilitou - nepřátelstvím k lidem okolo.39

1.1.3 Sociální změny ve stáří Sociální stáří se vyznačuje změnou sociálních rolí a potřeb, současně i změnou životního stylu a ekonomického zajištění. Mezi hlavní rizika seniorů patří maladaptace na změnu pobytu, změna životního programu, ztráta společenské prestiže, osamělost, možný pokles životní úrovně, nebezpečí ztráty soběstačnosti a také nebezpečí diskriminace. Za stěžejní je považován odchod do důchodu nebo penzionování.40 Mezi další zátěže patří smrt životního partnera, kdy subjektivní stres spojený se ztrátou roste s věkem, a i když starší lidé vědí, že ztráta partnera nastane, snáší tuto situaci většinou velmi těžce.41

1.1.4 Specifika nemocí ve stáří Specifika chorob ve stáří vznikají vzájemným působením stárnutí na jedné straně a choroby na straně druhé. Nemoci a chorobné stavy se vyznačují četnými zvláštnostmi, mezi které lze zahrnout polymorbiditu, kdy jedinec má současně více 37


38

Srov. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie, s. 329-330.

39


40


41

Srov. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie, s. 376.

15

chorob bez vzájemné souvislosti nebo vzájemné podmíněnosti. Další riziko představuje oboustranná podmíněnost zdravotní a sociální situace. Každá změna v sociální oblasti může vyvolat změnu zdravotního stavu seniora a naopak. Mezi zvláštnosti

klinického

obrazu

ve

stáří

patří

mikrosymptomatologie,

monosymptomatologie nebo oligosymptomatologie, vzdálené příznaky, sklon ke chronicitě a ke komplikacím a také atypický příznak chorob. Nemoci ve stáří mají sklon ke kumulaci a vzájemnému potencování a typická je vícerozměrnost. Současně se somatickými obtížemi se objevují potíže i v psychické a sociální oblasti.42 K významným charakteristikám geriatrických pacientů patří křehkost (frailty). V tomto případě jde o označení určité funkční kategorie seniorů, jež nezvládá instrumentální aktivity každodenního života a důsledkem může být nutnost poskytování komunitní péče anebo dlouhodobé ústavní péče.43 Dle Kalvacha je ve stáří zvýrazněn konstituční charakter poruch zdraví oproti monokauzální podmíněnosti chorob mladšího věku. Velmi často se vyskytuje polymorbidita, kdy klinický obraz choroby, její průběh a prognóza je ovlivněna nejen základní chorobou, ale také přidruženými chorobami a funkční rezervou organismu. Mezi důsledky multimorbidity je možné také zařadit polypragmazii, předepisování a užívání velkého množství léků, které mohou zhoršit spolupráci nemocného a spolehlivost užívání zásadních léků. Často může nastat dominový efekt, kdy akutní onemocnění může dekompenzovat i přidružená chronická onemocnění. V důsledku dominového efektu vzniká nebezpečí fenoménu dekompenzace nejkřehčího orgánu a zátěžové stavy mohou ohrozit nejkřehčí orgán. Velmi závažné je „naříkání nevinného orgánu“, kdy vlastní příznaky základního onemocnění bývají atypicky nenápadné a málo vyjádřené. Může jít například o nepřítomnost bolesti u tiché ischemie myokardu, srdečního infarktu, bezbolestné žaludeční vředy. Závažné je také absence horečky nebo zvýšené teploty u zánětlivých stavů, chybění napětí břišních svalů u náhlých příhod břišních při kachexii a svalové atrofii. Při zánětech, srdečního selhávání, anemii a plicní embolii může chybět tachykardie. Velmi často je klinický obraz ovlivněn encefalopatií, kdy dochází vlivem například hypoperfuze, hypoxemie, poruchám mikrocirkulace, léků, hypoglykémie a jeho důsledkem je vznik

42

Srov. WEBER, P., et al. Minimum z klinické gerontologie pro lékaře a sestru v ambulanci, s. 17-19.

43


16

geriatrických syndromů, kterými jsou instabilita, imobilita, intelektové poruchy, inkontinence a iatrogenie.44 •

Instabilita je ve stáří nejčastěji průvodním jevem multimorbidity a patří mezi

hlavní geriatrický syndrom působící velké potíže značnému počtu seniorů. Instabilita souvisí s pojmy rovnováha, stoj, ztráta rovnováhy, závrať a pády. K rozvoji instability také přispívají systémové choroby, jako je anémie, elektrolytové poruchy, hypoglykémie nebo hyperglykémie, poruchy acidobazické rovnováhy a poruchy funkce štítné žlázy.45 •

Další z geriatrických syndromů je imobilita, která může být trvalého nebo

přechodného charakteru a mezi její příčiny patří vlivy fyzikální, psychologické a vlivy prostředí.46 •

Pro popis psychických změn ve stáří je užíváno označení intelektová porucha

a terminologicky je pro ně užíváno označení jako senilita, zmatenost, encefalopatie, mozková nebo cerebrální dysfunkce. Intelektové poruchy je možné vnímat jako mozkové selhávání, klinický syndrom, u něhož se mozek stává funkčně abnormální a to v důsledku změn difuzních, funkčních nebo patologických. Patří mezi ně delirium, derilantní stavy a demence.47 •

Velké problémy společenské i hygienické přináší i inkontinence ať už moči

nebo i stolice. Tyto obtíže vznikají z poruchy souhry činnosti močového měchýře, střeva a mnoha dalších faktorů zevního prostředí.48 •

Iatrogenie představuje rozvoj geriatrického hospitalismu včetně nadměrného

aplikování psychofarmak „ke zklidnění“.49 Nově byly přidány i další geriatrické syndromy, které mohou seniora nejen omezovat na soběstačnosti a samostatnosti, ale současně i ohrožovat na životě, s následujícím trvalým pobytem ve zdravotnickém či sociálním zařízení: •

Syndrom hypomobility, dekondice a svalové slabosti,

•

Syndrom anorexie a malnutrice,

•

Syndrom kognitivního deficitu, demence a poruch,

44

Srov. KALVACH, Z., a spolupracovníci, Geriatrie a gerontologie, s. 205-207.

45


46


47


48


49


17

•

Syndrom deliria,

•

Syndrom týrání a zneužívání starého člověka,

•

Syndrom teplotní zátěže a teplotního poškození,

•

Syndrom dehydratace,

•

Syndrom duálního senzorického deficitu,

•

Syndrom maladaptace,

•

Syndrom terminální geriatrické deteriorace,

•

Farmakoterapie jako patogenetický i dekompenzující faktor,

•

Systémová zánětlivá rekce jako patogenetický i dekompenzující faktor geriatrické křehkosti.50

1.2 Systém péče o seniory 1.2.1 Historie péče o staré lidi První poznatky z péče o staré lidi jsou datovány již do staré Číny, kdy Konfucius vyžadoval láskyplné zacházení se starými rodinnými příslušníky a úctu k předkům. Ve starověké Indii se zmínky o péči o staré lidi spojují s buddhismem a bylo rozlišováno mezi naplněným životem a jednoduchým stárnutím v letech. Jako prostředek na udržení mládí byla doporučována konzumace česneku anebo léčebné koupele. Ve starém Izraeli byla úcta k důstojnosti stáří součástí společenské etiky. Staří Egypťané spojovali stárnutí s hnilobou vnitřností. Hippokrates považovat za příčinu stárnutí úbytek tepla v organismu starého člověka a ve svém díle „De diaeta“ doporučoval optimální dietu pro starce. Platón měl názor, že životospráva v mládí je rozhodující pro způsob stárnutí. Dle Aristotelova názoru byla choroba předčasnou starobou a staroba přirozenou chorobou.51 V případě, že o starého člověka nemohla pečovat rodina, staří lidé většinou živořili v nedůstojných podmínkách, ocitali se na periferii společnosti, byli nuceni žebrat a často umírali hladem a žízní. Teprve v roce 1504 vyšel v Anglii první zákon, který měl za cíl řešení sociálních problémů starých lidí, a za vlády královny Alžběty bylo 50

Srov. KALVACH, Z., a spolupracovníci Geriatrické syndromy a geriatrický pacient,141-318.

51

Srov. HEGYI, L., KRAJČÍK, Š., Geriatria, s. 18.

18

vydáno první chudinské právo, které platilo 200 let. První starobince byly v Anglii zřizovány od roku 1782 a teprve od roku 1909 bylo stanoveno získání penze pro každého nemajetného občana staršího 70 let. Majetnější občané mohli pobývat v „penzionech pro staré dámy a pány“. V Evropě byly už 15. a 16. století zakládány obecní ústavy pro zchudlé a staré občany. Také v USA vznikaly v 18. století tzv. „farmy chudých“, dobročinné a veřejné domy.52 V Čechách a na Moravě existovaly tři základní typy ústavní péče většinou s charitativní pomocí. Středověké špitály, které sloužily jako útulky pro nemocné a potřebné lidi a to nejenom pro staré občany, ale i pro mladší lidi. Bylo možné koupit si tam i byt a stravu a platit si tam ošetřování. Dalším typem byly klášterní nemocnice a nemocnice pro malomocné.53 Ve 12. století byly zřizovány církevní špitály, které chudým a starým lidem poskytovaly nocleh a stravu, je možné je tedy označit za první zařízení pro dlouhodobý pobyt seniorů. V domácím prostředí nebo v klášterních nemocnicích byli léčeni pouze bohatí. Od 17. století byly zakládány první nemocnice, ve kterých převládala léčebná péče, a proto byli senioři umisťováni do starobinců a chudobinců. Od 18. Století se objevují první známky institucionalizované péče a dochází k budování pastoušek a nemocnic pro chudé. V těchto zařízeních byla péče na nízké úrovni s malým počtem ošetřovatelek bez odborné přípravy a potřebného vzdělání. Během první republiky začala vznikat nová zařízení, v Praze byla založena Rudolfem Eiseltem Klinika nemocí ve stáří. Po druhé světové válce dochází k masivnímu rozvoji ústavní péče a z původních domů odpočinku vznikají domovy důchodců. Dochází také k rozvoji pečovatelských služeb o osamělé staré lidi. V 60. letech dochází ke vzniku gerontologických ambulancí, síti gerontologických poraden, preventivním depistážím a školením geriatrických sester.54 Později dochází také ke vzniku domů s pečovatelskou službou a v 70. letech k budování léčeben pro dlouhodobě nemocné. Po roce 1980 vznikají specializované geriatrické ordinace a oddělení a po roce1989 jsou zakládány agentury domácí péče a první hospicová zařízení.55 V tuto dobu byly vytvářeny jak zdravotní, tak sociální systémy a péče o seniory je rozdělena na péči zdravotní a na péči sociální. Ovšem v průběhu času

52


53

Srov. Tamtéž, s. 185-186.

54

Srov. MATOUŠEK, O., a kol., Základy sociální práce, s. 146.

55

Srov. JAROŠOVÁ, D., Péče o seniory, s. 29-41.

19

se ukazuje, že tento systém nevyhovuje a je potřeba budovat služby zdravotně-sociální koordinovaně, aby byl zajištěn takový systém péče, který pokrývá skutečné potřeby obyvatel.

56

Přičemž zdravotně-sociální péče nemůže být považována za zvláštní péči,

ale za péči pronikající mezi oba rezorty – Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí. Tento systém péče však u nás dosud v uspokojivé podobě neexistuje vzhledem k oddělenosti obou resortů. S ohledem na specifičnost problémů a potřeb seniora je nutné, aby byl systém zdravotně sociální péče potřebám seniorů přizpůsoben.57

1.2.2 Národní a mezinárodní dokumenty o seniorech •

Vídeňský

mezinárodní

akční

plán

stárnutí

byl

schválen

Valným

shromážděním OSN roku 1982 poté, co byl přijat ve stejném roce Světovým shromážděním pro problematiku stárnutí ve Vídni. Jedná se o první mezinárodní dokument pro problematiku stárnutí. Je zaměřen na posílení schopnosti států a občanské společnosti řešit účinně stárnutí obyvatelstva. Mezi jeho další zaměření patří využití rozvojového potenciálu seniorů a podpora regionální a mezinárodní spolupráce. Zahrnuje 62 doporučení pro kroky zaměřené na výzkum, sběr a analýzu dat, výcvik, vzdělávání i tato odvětví: zdraví a výživa, ochrana starších konzumentů, bydlení a životní prostředí, rodina, sociální zabezpečení, zabezpečení příjmu a zaměstnání, vzdělávání. •

Zásady OSN pro seniory byly přijaty Valným shromážděním OSN v roce

1991. Dle tohoto dokumentu jsou vlády vyzývány k tomu, aby tyto zásady začlenily do svých národních programů. Celkem 18 zásad je seskupeno do 5 oblastí vztahujících se k postavení seniorů: nezávislost, zapojení do společnosti, péče, seberealizace, důstojnost. •

Mezinárodní rok seniorů byl deklarován Valným shromážděním OSN na rok

1999. K tomuto roku byl vyhlášen koncepční a operativní pracovní rámec, náměty pro aktivity na národní i místní úrovni.

56

Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., České ošetřovatelství, s. 34-35.

57

Srov. JAROŠOVÁ, D., Úvod do komunitního ošetřovatelství, s. 74.

20

•

Montrealská deklarace byla přijatá na 4. světové konferenci o stárnutí v roce

1999. V deklaraci je upozorněno na právo starých lidí na důstojnost, respekt a odpovědnost přispívat k realizaci práv seniorů účastí i na politickém procesu v místě jejich bydliště v souladu s demokratickými principy OSN jako právoplatní občané. V této deklaraci je také obsažena i výzva adresovaná Spojeným národům, aby zaručily začleňování otázek stárnutí do pořadu všech jednání, činnosti, výzkumů, plánů a programů. •

Rezoluce Zajištění udržitelnosti a kvality důchodů v Evropě přijatá

na jednání výkonného výboru Evropské odborové konfederace v roce 2001 v Bruselu, uvádí, že je třeba v návaznosti na cíle spravedlnosti a solidarity všemožně usilovat o to, aby důchody byly svázány s vývojem cen a mezd a poskytnout důchodcům zaručený příjem s přihlédnutím k jejich životní úrovni a životní úrovni obyvatelstva.58 •

Madridský mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí 2002

představuje závěrečný dokument druhého světového shromáždění Organizace spojených národů o stárnutí a stáří. Tento plán si klade za cíl zajistit všem lidem na světě podmínky pro stárnutí v bezpečí a důstojnosti, a aby se mohli ve společnosti i nadále podílet na všech aktivitách. Dle tohoto plánu je třeba zaměřit se na klíčové priority v souvislosti se stárnutím obyvatelstva. Navržená doporučení pro postup jsou rozdělena do tří nejdůležitějších směrů: a)

starší lidé a rozvoj – zde je zdůrazněno plné zapojení starších lidí do procesu rozvoje a také prospěch z jeho výhod, problém stárnutí pracovní síly, přístup ke znalostem, výchově a vzdělání. Významná je zde mezigenerační solidarita, příležitosti k zaměstnání pro všechny starší pracovníky, kteří chtějí pracovat, rovnost příležitostí po celý život při dalším vzdělávání, sociální zabezpečení a také zajištění příjmu seniorům a vymýcení chudoby,

b)

zachování zdraví a pohody ve stáří – tento směr je významný pro ekonomický růst a rozvoj společnosti. Zdůrazňuje zdraví a pohodu seniorů, plný nárok na přístup k preventivní a léčebné péči a také léčení seniorů se zdravotním postižením. Klade velkou důležitost na výuku personálu a zařízení umožňující plnit potřeby staršího obyvatelstva,

58

Srov. Český helsinský výbor Zásadní mezinárodní a národní dokumenty týkající se seniorů. [online] Dostupné na WWW: http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2005040109 [cit. 2012-12-17].

21

c)

zajištění napomáhajících a podpůrných prostředí – tato část popisuje čtyři hlavní okruhy problémů. Patří mezi ně bydlení a životní prostředí seniorů, péče a podpora poskytovatelů péče, násilí, zneužívání a zanedbávání u seniorů a celkový obraz stárnutí. 59

•

Národní program přípravy na stárnutí na období let 2013-2017 je nový

hlavní výstup Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 v České republice. Jeho cílem je zvýšení kvality života seniorů a podpora aktivního zapojení starších osob a seniorů do společnosti. Zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí (dále MPSV) a dalších resortů, neziskových organizací, místních a krajských samospráv, akademické sféry a samotných seniorů se shodli především na těchto oblastech, které je nutné podpořit: a)

rozvoj virtuálních univerzit třetího věku do menších měst a obcí,

b)

zařazení konceptu age-managementu do personálních procesů firem,

c)

rozvoj projektů a aktivit zaměřených na mezigenerační dialog a využití životních zkušeností a moudrosti seniorů ve společnosti,

d)

vytváření zdravého a k seniorům přátelského prostředí v komunitě s ohledem na zajištění vhodného bydlení, dopravu a dostupnost zdravotních a sociálních služeb,

e)

aktivní zapojení seniorů do dobrovolnictví,

f)

zvyšování mediální kultury ve vztahu k seniorům a stárnutí populace obecně.60

•

Program „Zdraví 21“ se mimo jiné také v bodě 5 zabývá seniorskou populací

a uvádí, že z hlediska zdravotního a funkčního velmi heterogenní a vyžadují senioři diferencované přístupy a projekty. Významnou část seniorů je možno chápat jako typicky geriatrické pacienty. Zde vystupuje do popředí křehkost, atypičnost chorobných projevů a mnohočetnost jejich obtíží. Jen u menší části seniorů dochází ke ztrátě soběstačnosti, která je vždy důsledkem kombinace zdravotního postižení, nároků prostředí a sociální situace. U těchto seniorů je zapotřebí zabezpečit účelné sladění

59

Srov. Madridský mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí 2002. [online] Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/1205/madrid.pdf [cit. 2010-12-17].

60

Srov. Národní strategie podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017. [online] Dostupné na WWW: www.mpsv.cz/files/clanky/13099/Teze_NS.pdf [cit. 2012-12-17].

22

zdravotnických a sociálních služeb s využitím všech možností k životu v přirozeném prostředí.61

1.2.3 Systém geriatrické péče v současnosti Cílem současné péče o seniory je co nejdelší zachování zdraví a soběstačnosti, začlenění do společnosti, co nejdelší setrvání v rodinném a domácím prostředí. Péče v období nemoci seniora představuje intenzivní a šetrné léčení a také rehabilitaci se zřetelem na potřeby seniora. Valným shromážděním Organizace spojených národů byly v roce 1991 přijaty Zásady OSN pro seniory. V těchto zásadách je v 18 bodech rozpracováno 5 aspektů: zabezpečenost, důstojnost, nezávislost, seberealizace a participace. Základními cíli jsou společenská integrace seniorů, odmítnutí projevů segregace, mezigenerační solidarita a kvalita života ve stáří (United Nations Principles, 1997). Vzhledem ke zvyšování počtu osob vyššího věku, prodlužováním délky života ve stáří a současně také s prodlužováním období, kdy starý člověk potřebuje pomoc a péči, dochází také k rozvoji terénních zdravotnických a sociálních služeb. Přičemž zdravotní a sociální péče od sebe nelze oddělovat, protože zdravotní problémy jsou často spojeny se sociálními a naopak. Propojenost zdravotní a sociální péče by měla zahrnovat zdravotní péči akutní, následnou doléčovací a rehabilitační, péči ambulantní a domácí péči, semiambulantní a v neposlední řadě sociální péči, sociální intervence. Principy zdravotně - sociální péče dle navržené strategie na Vídeňském sympoziu o stárnutí a stáří v roce 1982 lze shrnout do čtyř bodů: •

Demedicinace – zvláště u chronicky nemocných je třeba usilovat o to,

aby medicínské aspekty péče byly podřízeny kvalitě života. Ústavní dlouhodobá péče by měla usilovat o zachování civilního prostředí, včetně oblečení. Tím by ovšem neměla být dotčena dostupnost a účinnost diagnostické, léčebné a rehabilitační péče, •

Deinstitucionalizace – hlavní těžiště péče by mělo spočívat v terénních

komunitních službách poskytovaných v domácím prostředí, •

Desektorializace – pro zlepšení kvality péče je třeba usilovat o prolomení

bariéry mezi zdravotní a sociální péčí, ambulantní a ústavní péčí, 61

Srov. Zdraví 21. [online] Dostupné na WWW: http://aplikace.msmt.cz/HTM/1046zdravi21cil1_9str1_56.htm [cit. 2012-12-30].

23

•

Deprofesionalizace – při péči laických pečovatelů, například rodinných

příslušníků, dobrovolníků, by odborníci v ošetřovatelství a rehabilitaci plnili roli instruktorů a supervizorů.62 Je nutné, aby péče o seniory byla poskytována jak v rovině zdravotní, tak v rovině sociální. Často senior potřebuje obě péče současně, a přesto přetrvává organizační rozdělení obou služeb.63

Zdravotní služby Podmínky pro poskytování a provozování zdravotních služeb upravuje zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Tento zákon charakterizuje zdravotní péči jako soubor činností a opatření, které jsou prováděné u fyzických osob za účelem předcházení, odhalení a odstranění nemoci, udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního a funkčního stavu, udržení a prodloužení života a zmírnění utrpení. V § 5 tohoto zákona jsou vymezeny druhy zdravotní péče podle časové naléhavosti jejího poskytnutí a podle účelu jejího poskytnutí. Dále tento zákon vymezuje níže uvedené druhy zdravotní péče podle účelu jejího poskytnutí a současně formy zdravotní péče.64 Ambulantní geriatrická péče: •

Ordinace praktického lékaře poskytující základní, primární zdravotní péči.

Hlavním úkolem praktického lékaře v péči o seniory by měla být prevence ztrát funkčních schopností, prevence a léčba onemocnění, podpora péče poskytované rodinou a pomoc při klidném a dobrém odchodu.65 Praktického lékaře navštíví až 80% starých osob, proto je právem označován jako geriatr první linie. Je zde uplatňována primární, sekundární i terciární prevence a dispenzarizace, a proto je možno předejít vzniku nesoběstačnosti a závislosti seniora. Současně také spolupracuje s pacientovou rodinou, domácí ošetřovatelskou péčí, pečovatelskou službou a dalšími neziskovými organizacemi,

62

Srov. KALVACH, Z., a kol., Geriatrie a gerontologie, s. 465-466.

63

Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Sociální gerontologie, s. 173.

64

Srov. § 2 zákona 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování [online] Dostupné na WWW: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-6-listopadu-2011-o-zdravotnich-sluzbacha-podminkach-jejich-poskytovani-zakon-o-zdravotnich-sluzbach-18611.html,[cit. 2012-11-18].

65


24

•

Oddělení

ambulantní

geriatrické

péče,

poskytují

konziliární

služby

u hospitalizovaných i ambulantních pacientů. Jsou zde poskytována odborná vyšetření zejména z oborů vnitřního lékařství, urologie, oční, neurologie a dermatovenerologie. Geriatrické ambulance mohou být i součástí nemocnic,66 •

Domácí péče představuje péči o pacienta v jeho vlastním sociálním prostředí

za pomocí podpory komunity a při využití zbytkových potenciálů seniora, začlenění rodinných příslušníků, blízkých a agentur domácí péče.67 Cílem domácí péče je snížení potřeby ústavní péče, oddálení trvalé ústavní péče a snaha o odvrácení akutní hospitalizace.68 Nemocniční geriatrická péče: Geriatrická oddělení nemocnic jsou určena nemocným s interdisciplinárními problémy, mezi něž patří kolapsové stavy, pády, poruchy kognice, náhlá akutní nespecifická zhoršení zdravotního stavu. Současně jsou určena pro ty starší nemocné, kteří prodělali léčbu závažného onemocnění nebo úrazu a jejich zdravotní stav ještě vyžaduje dlouhodobější léčbu.69 Pobyt zde je hrazen zdravotními pojišťovnami. •

Léčebny dlouhodobě nemocných zajišťuje péči o nemocné, u nichž se ani při

použití nejlepších léčebných prostředků a metod nedá předpokládat v době kratší než tři měsíce podstatné zlepšení. Pobyty v těchto léčebnách jsou do značné míry zdravotně – sociální.70 Jde o zdravotnické zařízení s péčí hrazenou zdravotními pojišťovnami. Většinou jsou zde překládáni nemocní z akutních lůžek nemocnic a geriatrických oddělení, ale také z domova na doporučení praktických nebo odborných lékařů. Snahou tohoto zařízení je významně zlepšit soběstačnost a nácvik sebeobsluhy hospitalizovaných, •

Na gerontopsychiatrických odděleních jsou hospitalizováni senioři s projevy

demence senilní a demence arteriosklerotické, s Alzheimerovou nemocí, depresemi, stavy zmatenosti, úzkostnými stavy, •

Hospicová péče představuje ústavní zdravotnické zařízení s převážně

symptomatickou a paliativní terapií. Je zde kladen důraz na léčbu bolesti, úzkosti a na kvalitu terminálního života. Současně je také zdůrazňována komunikace, zajištění 66


67


68


69

Srov. MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ, H., Gerontologie, s. 75.

70


25

důstojnosti, soukromí a kontaktu s rodinou. Tyto služby přesahují již rámec a možnosti nemocničního oddělení.71 Hospicová péče současně umožňuje respitní péči - odlehčovací služby. Tyto služby jsou poskytovány za účelem odpočinku pečující rodiny, hospitalizace pečovatele, dovolená apod. Náklady na hospicovou péči jsou hrazeny pacientem nebo rodinou.

Současně se zdravotními službami jsou ve zdravotnických zařízeních poskytovány i služby sociální. Poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních upravuje § 52 zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách. Podle tohoto zákona se ve zdravotnických zařízeních poskytují pobytové sociální služby pacientům, u kterých již není vyžadována lůžková péče, ale s ohledem na svůj zdravotní stav nejsou schopni obejít se bez pomoci jiné osoby a nemohou být propuštěni ze zdravotnického zařízení do doby, než je jim zajištěna pomoc jinou osobou nebo je zajištěno poskytování sociálních služeb ambulantních, terénních anebo pobytových sociálních služeb v zařízení sociálních služeb. Mezi tyto služby patří poskytnutí ubytování, stravy, pomoc při osobní hygieně a poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, dopomoc při zvládání

běžných

úkonů

péče

o

vlastní

osobu,

zprostředkován

kontaktu

nespolečenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí.72 Péče o seniory má výrazně smíšený charakter zdravotně-sociální. Z tohoto pohledu je neodpovídající současný přístup v České republice, kdy sociální a zdravotní záležitosti jsou oddělovány, což již po dlouhá léta působí značné obtíže právě v péči o seniory.73

Sociální služby Sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb. jsou poskytovány ve formě pobytové, ambulantní a terénní. Pobytové služby jsou služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantní služby jsou určeny pro osoby, které jsou na službu dopravovány nebo na ni dochází a terénní služby jsou osobám poskytovány v jejich

71


72

Srov. § 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách [online] Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/cs/7334, [cit. 2012-12-1].

73

Srov. MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ, H., a kol., Gerontologie., s. 76.

26

přirozeném sociálním prostředí. Sociální služby seniorům pomáhají zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost a snaží se co nejvíce umožnit jim zapojení do běžného života společnosti, důstojné prostředí a zacházení.74 Poskytování těchto služeb včetně úhrady za poskytování těchto služeb upravuje vyhláška č. 505/2006 Sb. Mezi základní sociální služby pro seniory patří: •

Sociální poradenství, které je poskytováno v poradnách pro seniory

a umožňuje zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti. Pomáhá při uplatňování práv seniorů, •

Osobní asistence je terénní služba, která poskytuje osobám se sníženou

soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění či zdravotního stavu služby v přirozeném sociálním prostředí. Mezi úkony osobní asistence patří pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, při osobní hygieně, zajištění stravy a chodu domácnosti. Součástí osobní asistence jsou výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a dopomoc při uplatňování práv seniora, •

Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba, která je poskytována

ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb. Součástí péče je pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně a poskytnutí stravy a pomoc při zajištění chodu domácnosti a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, •

Tísňová péče je terénní služba, kterou je poskytována nepřetržitá distanční

a hlasová elektronická komunikace s osobami vystavenými neustálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života, jestliže dojde k náhlému zhoršení zdravotního stavu, •

Průvodcovské a předčitatelské služby představují terénní nebo ambulantní

služby, pomocí níž si senioři mohou osobně si vyřídit vlastní záležitosti, •

Odlehčovací služby mohou být terénní, ambulantní nebo pobytové a poskytují

se seniorům, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Cílem služby je umožnit osobě, která o seniora pečuje, nezbytný odpočinek, •

Centra denních služeb poskytují ambulantní služby seniorům, kteří mají

sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení a jejichž stav vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Jsou určena rodinám, 74

Srov. ČEVELA, R., KALVACH, Z., ČELEDOVÁ, L., Sociální gerontologie, s. 156.

27

pečujícím o seniora v domácím prostředí, ale zajištění péče v době vlastních pracovních povinností je pro ně nedostupné. Centra denních služeb je možno využít v pracovní dny. Je zde zajištěn dohled, stravování, kulturní a zájmová činnost. Současně může být poskytována i hygienická péče a dovoz a odvoz do tohoto zařízení, •

Denní a týdenní stacionáře umožňují poskytování služeb ambulantních

a pobytových. Jsou zde poskytovány služby lidem, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby, •

V domovech pro seniory jsou poskytovány pobytové služby seniorům, jejichž

situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Je zde poskytnuto ubytování, strava, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti a pomoc při uplatňování práv. Domovy pro seniory mohou mít různé zřizovatele státní, obecní, církevní a jiné, •

V domovech se zvláštním režimem jsou poskytovány pobytové služby

osobám se sníženou soběstačností z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách a osobám s různými typy demencí. Režim v těchto zařízeních je přizpůsoben speciálním potřebám těchto osob. Služba poskytuje ubytování, stravu, pomoc při osobní hygieně, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o

vlastní

osobu,

sociálně

terapeutické

činnosti,

zprostředkování

kontaktu

se společenským prostředím a pomoc při uplatňování práv, •

Sociálně aktivizační služby jsou terénní nebo ambulantní služby, které jsou

poskytovány seniorům nebo lidem se zdravotním postižením ohroženým sociálním vyloučením,75 •

Chráněné bydlení pro seniory je pobytová služba, která poskytuje pomoc

lidem, kteří vyžadují pomoc jiné fyzické osoby z důvodu snížené soběstačnosti pro zdravotní postižení nebo chronické onemocnění. Tato služba je poskytována ve formě skupinového nebo individuálního bydlení,76

75

Srov. § 3 - § 35 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách [online] Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/cs/7334. [cit. 2012-12-01].

76

Srov. § 51 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách [online] Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/cs/7334, [cit. 2012-12-1].

28

•

Příspěvek na péči je upraven v § 7 zákona 108/2006 Sb. a je poskytován

osobám závislým na pomoci jiných fyzických osob. Tento příspěvek je určený na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci při zvládání základních životních potřeb osob. Dle tohoto zákona je osoba starší 18 let považována za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve 4 stupních: -

stupeň I (lehká závislost) nastává, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby,

-

stupeň II (středně těžká závislost) znamená, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest životních potřeb,

-

stupeň III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb,

-

stupeň IV (úplná závislost) je přiznán, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.

Při posuzování stupně závislosti je hodnocena schopnost zvládání těchto základních životních potřeb: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost.77 Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby je upraven § 1 a § 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb., přičemž hodnocení probíhá podle přílohy č. 1 stanovené touto vyhláškou. Při hodnocení schopnosti osoby zvládat základní životní potřeby jsou hodnoceny tělesné struktury a tělesné funkce duševní, mentální, smyslové, oběhové, dechové, hematologické, imunologické, endokrinologické, metabolické, zažívací, vylučovací, neuromuskuloskeletální, včetně hrubé a jemné motoriky a funkce hlasu, řeči a kůže, a to ve vztahu k rozsahu a tíži poruchy funkčních schopností. Za neschopnost zvládání základní životní potřeby je považován stav, kdy porucha funkčních schopností dosahuje úrovně úplné poruchy nebo poruchy těžké, kdy i přes využívání zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využívání běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení 77

Srov. § 7 a § 9 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách [online] Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/cs/7334, [cit. 2012-12-1].

29

domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku nelze zvládnout životní potřebu v přijatelném standardu. Současně za neschopnost zvládat základní životní potřeby je považován také stav, kdy režim nařízený odborným lékařem poskytujícím specializované zdravotnické služby neumožňuje provádění základní životní potřeby v přijatelném standardu. Současně je také posuzováno, zda z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je rozsah duševních, mentálních, tělesných a smyslových funkčních schopností dostatečný k pravidelnému zvládání základní životní potřeby a zda je fyzická osoba schopna rozpoznat, provést a zkontrolovat správnost zvládnutí základní životní potřeby. Přitom se přihlíží k tomu, zda dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav trvale ovlivňuje funkční schopnosti. Celé znění přílohy č. 1 Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby k vyhlášce č. 505/2006 Sb. je uvedeno v příloze č. 1 a straně č. 112.78

1.3 Geriatrický pacient a ústavní péče Staří lidé, křehcí a závislí senioři, s omezením soběstačnosti a se závažným zdravotním postižením se stávají seniory dlouhodobé péče. V tomto případě jde o řešení situace nesoběstačných lidí, kteří nemohou žít v přirozeném domácím prostředí pro závažné postižení, absenci pečující rodiny nebo překročení ošetřovatelské kapacity terénní služby. Dlouhodobá ústavní péče představuje souhrn služeb potřebných pro lidi s omezenou tělesnou či duševní funkční kapacitou a s dlouhodobou závislostí na dopomoci při základních aktivitách denního života.79 Provoz domova pro seniory upravuje § 15 vyhlášky č. 505/2006 Sb. a specifikuje základní činnosti při poskytování služeb v těchto zařízeních. Mezi tyto služby patří poskytnutí ubytování, úklid, praní, drobné opravy ložního a osobního prádla, ošacení a žehlení. Součástí péče je také zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel. Dále také pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, zprostředkování kontaktu se společenským 78

Srov. § 1 a § 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách [online] Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/cs/7334. [cit. 2012-12-01].

79

Srov. ČEVELA, R., KALVACH, Z., ČELEDOVÁ, L., Sociální gerontologie, s. 175.

30

prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti. Pobytová sociální služba nemůže být poskytnuta, jestliže zdravotní stav osoby vyžaduje ústavní péči ve zdravotnickém zařízení. Osoba také není schopna pobytu v zařízení sociálních služeb z důvodu akutní infekční nemoci, nebo její chování z důvodu duševní poruchy závažným způsobem narušuje kolektivní soužití. Toto neplatí, jde-li o poskytnutí pobytové sociální služby v domově se zvláštním režimem.80 Změna prostředí představuje závažnou stresovou situaci, kdy zátěž a riziko institucionalizace představují především neznalost nového prostředí, porušení mezilidských vazeb, ztráta a omezení autonomie a soukromí. S těmito změnami přichází také změna sebehodnocení a životní perspektivy, ztráta anebo omezení kontaktů s vnějším světem a v neposlední řadě nevhodné chování personálu nebo spolubydlících.81 Pozitivum vyplývající z bydlení seniorů v zařízeních dlouhodobé péče představuje pro seniora s významným stupněm ztráty soběstačnosti výrazné ulehčení života a zvýšení kvality života. Opačná situace nastává u těch seniorů, kteří volí pobyt v zařízení dlouhodobé péče jako řešení bytové situace pro mladší generaci nebo jako řešení rodinných neshod při vícegeneračním bydlení. Tito senioři jsou obvykle ještě natolik aktivní a soběstační, že způsob života v daném zařízení pro ně může představovat regresi v aktivitách i celkové kvalitě života. U institucionalizovaných seniorů často dochází k několikanásobně vyššímu výskytu depresivních stavů, tendenci k pasivitě a apatii, nastává rychlejší rozvoj osteoporózy z důvodu nízké pohybové aktivity, dochází ke ztrátě obratnosti a vyššímu riziku pádů. Velký význam má aktivizace seniorů formou ergoterapie a rehabilitace, pořádání kulturních akcí, výletů, besídek, návštěvy například dětí ze základních škol.82

1.3.1 Etické aspekty geriatrického ošetřování Etika v ošetřovatelství je definována jako teorie o podmínkách a příčinách ošetřovatelsky žádoucího a nežádoucího jednání a chování. Mezi cíle ošetřovatelské 80

Srov. § 15 a § 36 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách [online] Dostupné WWW: http://www.mpsv.cz/cs/7334. [cit. 2012-12-01].

81 82

Srov. KALVACH, Z., a spolupracovníci, Geriatrie a gerontologie, s. 495. Srov. MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ, H., a kol., Gerontologie., s. 76.

31

etiky patří humanizace mezilidských vztahů mezi pacientem a ošetřujícím personálem, usměrnění chování při výkonech ošetřovatelství s cílem porozumět člověku, pochopit tíživost jeho situace a umět mu pomoci. Dále je zde také zahrnuto vhodným způsobem usilovat o uspokojení léčebných, psychických, sociálních, kulturních a duchovních potřeb seniorů.83 Mezi základní principy geriatrického ošetřování patří zachování důstojnosti, kdy hromadící se deficity v sebeobsluze i v kognitivních funkcích vedou často ke značnému úpadku seniora. Je třeba přizpůsobit způsob komunikace a vyjadřování současným schopnostem seniora, nesnížit se k degradaci seniora ironickými či dokonce posměšnými poznámkami. Velmi závažné a často nedodržované je respektování intimity a studu nemocného při hygienické péči. Jednání jako se sobě rovným patří rovněž mezi základní principy geriatrického ošetřování. Je třeba mít na paměti, že senioři si zaslouží prokazování úcty a vážnosti, Mezi ně patří i oslovování příslušným titulem či oslovením „pane, paní“, nejlépe podle domluvy s nemocným, jaké oslovení si přeje, nikoli nevhodnými familiárními osloveními. Dalším principem geriatrického ošetřování je aplikování práv pacientů u nemocných ve vyšším věku jako u ostatních nemocných. Mezi tato práva patří tedy právo znát jméno ošetřujícího personálu. V případě seniorů, to znamená, že je nutné se představit i když máme jmenovku, protože starší člověk nemusí být schopen jméno přečíst. Právo být informován o své nemoci je třeba aplikovat adekvátně aktuálnímu stavu nemocného.84 Dle § 33 zákona č. 372/2011 Sb. je nutné vyžádat si jméno blízkého, kterého je možno o zdravotním stavu nemocného informovat.85 Velké opatrnosti je třeba u nemocných s narušenými rodinnými vztahy, kdy podané informace může být snadno zneužito. V případě, že si nemocný přeje, aby o jeho zdravotním stavu nebyl informován nikdo, je povinnost tento pokyn dodržet. Ovšem dilematické je, jestliže se u nemocného ve chvíli sdělení svého přání projevují příznaky poruchy orientace.

83

Srov. KUTNOHORSKÁ, J., Etika v ošetřovatelství, s. 13-22.

84

Srov. MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ, H., a kol., Gerontologie., s. 80.

85

Srov. § 33 zákona č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), [online] Dostupné na WWW: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-6listopadu-2011-o-zdravotnich-sluzbach-a-podminkach-jejich-poskytovani-zakon-o-zdravotnich-sluzbach18611.html,[cit. 2012-11-18].

32

Při hospitalizaci v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory se mění psychika seniorů a dochází ke stírání osobnosti seniorů. Ve vynuceném prostředí dochází vlivem přizpůsobování a podřizování se „řádu“, na rozdíl od rodinného prostředí s přirozeným zvýrazňováním osobnosti člověka, ke stírání individuality jedince, klesá sebedůvěra, sebejistota a sebevědomí. Adaptace na ústavní prostředí se vyznačuje čtyřmi fázemi: seznamování, vnější přizpůsobení, vnitřní přizpůsobení, slábnutí vazby na dění mimo ústav a ztotožnění s ústavním prostředím.86 Spolu se zvyšováním věku může docházet ke zvýraznění některých povahových rysů a psychické změny mohou být laiky označovány za zhoršení povahy. Do popředí se mohou dostávat negativní rysy osobnosti. Vždy je nezbytné rozlišit problematické chování způsobené změnami ve stáří od duševních nebo somatických chorob.87 Dle Kalvacha může ústavní péče představovat velké riziko z hlediska nevhodného zacházení, zanedbávání a všech forem týrání a zneužívání. Jejich důvodem je vysoká zranitelnost a bezbrannost seniorů, značný výskyt demence, fatických poruch, časté trvalé upoutání na lůžko, osamělost značné části pacientů a často i praktická nemožnost opustit zařízení. Dalším z faktorů je v neposlední řadě přetížení a syndrom vyhoření (burn out syndrome) u ošetřujícího personálu.88 K hlavním projevům syndromu vyhoření patří mimo jiné deprese, lhostejnost, cynismus a ztráta sebedůvěry.89 Spolu s výše uvedeným přichází ageismus, který je možno chápat jako proces systematického stereotypizování a diskriminace lidí pro jejich stáří, kdy staří lidé jsou zařazováni do kategorií jako senilní a rigidní ve svém myšlení a chování, staromódní v morálce a dovednostech.90 Jak již bylo výše uvedeno, velké riziko představuje také možnost týrání seniorů. Mezi faktory mající podíl na vzniku týrání seniorů patří na prvním místě nedostatek kvalifikovaného personálu, nevytvoření dostatečných stimulujících podmínek pro pečující pracovníky a vznik syndromu vyhoření. Dále je zde možné uvést nedostatek finančních prostředků a málo vyhovující organizace zdravotních a sociálních služeb.91

86


87


88


89

Srov. KOPŘIVA, K., Lidský vztah jako součást profese, s. 101.

90

Srov. MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, s. 36.

91


33

1.4 Pracovníci v sociálních službách Péče o seniory je zabezpečována pomocí multidisciplinárního týmu, který může být složen z mnoha profesí. Mezi ně patří v první řadě zdravotníci, dále pedagogičtí pracovníci, sociální pracovníci, duchovní a další profese.92 Činnost pracovníků v sociálních službách legislativně upravuje zákon č. 105/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Dle § 115 tohoto zákona odbornou činnost v sociálních službách vykonávají

sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách,

pedagogičtí, zdravotničtí pracovníci, manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální službu. Současně při poskytování sociálních služeb působí dobrovolníci za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Podle § 116 výše citovaného zákona je pracovníkem v sociálních službách ten, kdo vykonává přímou obslužnou péči o osoby v ambulantních nebo pobytových zařízeních sociálních služeb, dále základní výchovnou nepedagogickou činnost spočívající v prohlubování a upevňování základních hygienických a společenských návyků, anebo pečovatelskou činnost spočívající ve vykonávání prací spojených s přímým stykem s osobami s fyzickými a psychickými obtížemi.

1.4.1 Pracovník přímé obslužné péče Pracovník přímé obslužné péče (dále jen PSS) je dle výše zmiňovaného zákona v § 116 ten, kdo vykonává přímou obslužnou péči o osoby v ambulantních nebo pobytových zařízeních sociálních služeb spočívající v nácviku jednoduchých denních činností, manipulaci s přístroji, pomůckami, pomoci při oblékání a hygieně, udržování čistoty a osobní hygieny, podporu soběstačnosti, posilování životní aktivizace, vytváření

základních

sociálních

a

společenských

kontaktů

a

uspokojování

psychosociálních potřeb. Podmínkou pro výkon činnosti pracovníka přímé obslužné péče je odborná způsobilost, bezúhonnost a zdravotní způsobilost.93

92 93

Srov. DVOŘÁČKOVÁ, D., Kvalita života seniorů, s. 87. Srov. § 115 a § 116 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách [online] Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/cs/7334, [cit. 2012-12-1].

34

1.4.2 Vzdělávání pracovníků přímé obslužné péče Odbornou

způsobilost PSS

získá se základním

nebo

středním

vzděláním

a po absolvování akreditovaného specializačního kurzu v minimálním rozsahu 150 hodin. Absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetřovatelství a u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu sociálního pracovníka. V uvedeném počtu 150 výukových hodin, musí být minimálně 80 hodin praxe. Pracovník musí kvalifikační kurz absolvovat nejpozději do 18 měsíců ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání. Dále je zaměstnavatel povinen zajistit další vzdělávání v rozsahu minimálně 24 hodin za kalendářní rok.94 Obsah kvalifikačního kurzu je stanoven v § 37 vyhláškou č. 505/2006 Sb., a je složen ze dvou částí: Obecná část obsahuje úvod do problematiky kvality v sociálních službách, standardy kvality sociálních služeb, základy komunikace, rozvoj komunikačních dovedností, asertivita, metody alternativní komunikace, úvod do psychologie, psychopatologie, somatologie, základy ochrany zdraví, etika výkonu činnosti pracovníka v sociálních službách, lidská práva a důstojnost. Součástí obecné části jsou také základy prevence vzniku závislosti osob na sociální službě, sociálně právní minimum, metody sociální práce. Zvláštní část obsahuje základy péče o nemocné, základy hygieny, úvod do problematiky, psychosociálních aspektů chronických infekčních onemocnění, aktivizační, vzdělávací a výchovné techniky a základy pedagogiky volného času. Do zvláštní části také patří prevence týrání a zneužívání osob, kterým jsou poskytovány sociální služby základy výuky péče o domácnost, odborná praxe a krizová intervence. Dále také úvod do problematiky zdravotního postižení a zvládání jednání osoby, které je poskytována sociální služba, jestliže toto jednání ohrožuje její zdraví a život nebo zdraví a život jiných fyzických osob včetně pravidel šetrné sebeobrany. Zvláštní část kurzu musí tvořit minimálně 80 hodin.95 Příklad kompletní náplně kurzu je uveden se souhlasem lektora kurzu Republikového centra vzdělávání v příloze č. 2 na str. 114.

94

Srov. Tamtéž § 115 a § 116.

95

Srov. § 37 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách [online] Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/cs/7334. [cit. 2012-12-01].

35

1.4.3 Náplň práce pracovníků přímé obslužné péče Pracovní činnosti PSS vykonávající práci přímé obslužné péče jsou v obecné rovině analyzovány v zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, přičemž náplň práce a pracovní profil pracovníka v přímé obslužné péči závisí také na druhu poskytované sociální služby. Každý typ sociální služby má vymezené základní činnosti, které jsou uvedeny ve vyhlášce č. 505/2006 Sb., které musí být uživatelům služby zajištěny. PSS vykonávající přímou obslužnou péči jsou v bezprostředním kontaktu se seniory, často jim poskytují služby velmi intimní povahy a do požadavků na znalosti, dovednosti a osobnostní předpoklady by se měly potřeby seniorů promítnout.

Mezi činnosti zahrnuté do náplně práce PSS patří: •

Dohled nad udržováním čistoty v prostorách oddělení a provádění dezinfekce

určených povrchů a prostor podle harmonogramu, současně také péče o použité pomůcky a provádění manipulace s čistým a použitým osobním i ložním prádlem seniora, •

Přebírání stravy z centrální kuchyně a provádění přípravy stravy. Dopomoc

seniorovi v potřebném rozsahu s příjmem potravy, sledování pitného režimu, podávání nápojů, nabízení tekutin, •

Péče o lůžko, provádění povrchové dezinfekce a péče o polohovací,

rehabilitační a jiné pomůcky v lůžku. Poskytování pomoci při udržení žádoucí polohy na lůžku a pomáhání při změnách polohy, během dne opakované provádění úpravy lůžka. Poskytování pomoci při odpočinku a spánku, zajištění signalizace na dosah rukou, •

Dopomoc seniorům při pohybových aktivitách mimo lůžko, pomoc při

používání vhodného oděvu, při svlékání a oblékání, zouvání a obouvání, podávání oděvu, a také při náročných činnostech (manipulace s knoflíky, zipy), •

Pomoc seniorům při udržování čistoty a upravenosti těla a při ochraně pokožky.

Sledování čistoty těla seniora, projevy změn na kůži a podle potřeby provádění péče s použitím vhodných přípravků. Sledování projevů tepelného komfortu či diskomfortu seniora a podle potřeby zvolení opatření k dosažení optimální hodnoty tělesné teploty.

36

•

Poskytování seniorům pomoc při vyprazdňování a provádění v potřebném

rozsahu hygienické péče v souvislosti s vyprazdňováním, zejména u seniorů s inkontinencí moči a stolice, •

Poskytování ochrany seniorům před nebezpečím z okolí a podílení se na

zajištění jeho bezpečnosti v mimořádných situacích, odstraňování možných rizikových zdrojů v okolí, •

Podílení se podle pokynů vedoucí zdravotního úseku a úsekové sestry

na vytváření a udržování optimálního léčebného prostředí a pod dohledem všeobecné sestry provádění základní ošetřovatelské péče. Sledování chování, míru soběstačnosti a aktivity seniora a předávání všech informací všeobecné a úsekové sestře, nebo vedoucí zdravotního úseku. •

Podle instrukcí všeobecné, úsekové sestry nebo vedoucí zdravotního úseku

provádění péče o umírajícího, uspokojování jeho základních potřeb a poskytování psychické podpory. Provádění péče o tělo zemřelého. Příprava osobních předmětů zemřelého k předání pozůstalým. Provádění úklidu a dezinfekce lůžka, pokoje a veškerého vybavení používaného u zemřelého, •

Plnění role klíčového pracovníka a se svěřenými seniory projednávání tvorby

individuálního plánu a vytváření návrhu činností. Se souhlasem seniora zápis dohodnuté intervence do individuálního plánu a organizačně zajištění jejich plnění. Spolupráce na realizaci s dalšími pracovníky. Průběžné sledování efektu prováděných činností a v dohodnutých termínech hodnocení se seniorem plnění individuálního plánu. Podle výsledků hodnocení pokračování v dalším plánování a realizaci činností. Vedení samostatně záznamů v dokumentaci individuálního plánu, zápis v časové posloupnosti průběh plnění plánu, změny důležité informace apod., •

U nekomunikujících používání intuitivních technik ke zjišťování potřeb seniorů

a spolupráce s příbuznými i s jinými blízkými osobami seniora a používání augmentativních a alternativních komunikačních technik. Podle potřeby používání dohodnutých aktivizačních a stimulačních prvků a metod, například vypracovaný plán péče podle konceptu bazální stimulace. Tato bazální stimulace představuje využívání somatických, taktilně haptických, vibračních, vestibulárních, akustických, orálních a vizuálních podnětů.96 PSS při komunikaci a přístupu používání všech prvků emoční inteligence, 96

Srov. JANOVCOVÁ, Z., Alternativní a augmentativní komunikace, s. 41-42.

37

•

Do náplně práce dále patří vykonávání další práce a činností, pokud jsou

obsahem uzavřené pracovní smlouvy. Celé znění náplně práce v konkrétním zařízení je po vyslovení souhlasu vedoucí zdravotně sociálního úseku součástí přílohy č. 3 str. 118.

38

2 Empirická část 2.1 Cíle a hypotézy cíl č. 1: Zjistit, jaká kritéria ovlivňují spokojenost všeobecných sester se spoluprácí s pracovníky přímé obslužné péče. cíl č. 2: Zjistit názory všeobecných sester, co pracovníkům přímé obslužné péče činí největší problémy při práci se seniory.

1H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi tím, komu jsou pracovníci přímé obslužné péče podřízeni a spokojeností všeobecných sester se spoluprácí s těmito pracovníky. 1HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mez tím, komu jsou pracovníci přímé obslužné péče podřízeni a spokojeností všeobecných sester se spoluprácí s těmito pracovníky.

2H0: Předpokládám, že spokojenost všeobecných sester se spoluprácí s pracovníky přímé obslužné péče se v Čechách oproti Moravě statisticky významně neliší. 2HA: Předpokládám, že spokojenost všeobecných sester se spoluprácí s pracovníky přímé obslužné péče se v Čechách oproti Moravě statisticky významně liší.

3H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pracovním zařazením všeobecných sester a jejich spokojeností s pracovníky přímé obslužné péče. 3HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pracovním zařazením všeobecných sester a jejich spokojeností s pracovníky přímé obslužné péče.

4H0: Předpokládám, že počet seniorů dle stupňů závislosti neovlivňuje spokojenost všeobecných sester s pracovníky přímé obslužné péče. 4HA: Předpokládám, že počet seniorů dle stupňů závislosti ovlivňuje spokojenost všeobecných sester s pracovníky přímé obslužné péče.

5H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi počtem seniorů dle stupňů závislosti a tím, co činí pracovníkům přímé obslužné péče největší obtíže. 39

5HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi počtem seniorů dle stupňů závislosti a tím, co činí pracovníkům přímé obslužné péče největší obtíže.

6H0: Předpokládám, že počet seniorů dle stupňů závislosti neovlivňuje schopnost pracovníků přímé obslužné péče reagovat adekvátně na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů. 6HA: Předpokládám, že počet seniorů dle stupňů závislosti ovlivňuje schopnost pracovníků přímé obslužné péče reagovat adekvátně na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů.

2.2 Metodika výzkumu 2.2.1 Výběr metody Výzkum probíhal kvantitativní metodou pomocí anonymního dotazníkového šetření, jehož výhodou je rychlé získání dat od velkého počtu respondentů, ovšem data získaná dotazníkem mají podmíněnou platnost a uvedená data mohou být ovlivněna subjektivním názorem.97 Do zkoumaného souboru byly zařazeny všeobecné sestry, pracující na různých pracovních postech v domovech pro seniory ze všech krajů v České republice a které spolupracují s pracovníky sociálních služeb. Záměrem dotazníkového šetření bylo získání co největší počet respondentů z řad všeobecných sester, proto byly osloveny zařízení Domovů pro seniory (dále DpS) v České republice dle registru Ministerstva práce a sociálních věcí (dále MPSV).98 Osloveny byly vrchní sestry nebo vedoucí pracovníci pro ošetřovatelskou péči v DpS elektronickou cestou zasláním dopisu s žádostí o spolupráci. Celé znění žádosti je uvedeno v příloze č. 4 na str. 123.

97

Srov. CHRÁSKA, M., Metody pedagogického výzkumu, s. 164.

98

Srov. http://iregistr.mpsv.cz [online], [cit. 2012-10-16].

40

2.2.2 Struktura dotazníku Distribuovaný dotazník obsahoval 17 položek, z toho 8 uzavřených otázek a 9 polootevřených. Otázky byly formulovány s ohledem na téma a cíle této práce. V položkách č. 1 a 2 jsou uvedeny identifikační údaje. V položkách 3 až 8 jsou otázky týkající se organizačního schématu jednotlivých zařízení. V otázkách 9 až 17 jsou uvedeny dotazy na jednotlivá specifika spolupráce s PSS týkající se kurzu pro PSS, pracovních činností, které mohou PSS činit obtíže a názory všeobecných sester na PSS. U otázek č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 9, 11, 13, 14, 15 a 16 byla možná jedna odpověď, u otázek č. 7, 8, 10, 12 a 17 mohli respondenti zvolit z více odpovědí. Celé znění dotazníku je uvedeno v příloze č. 5 na str. 124.

2.2.3 Průběh průzkumného šetření V červenci 2012 proběhla předvýzkumná část ve vybraném zařízení DpS za účelem zhodnocení srozumitelnosti položených otázek a současně také pro jejich zhodnocení. Na základě tohoto pretestu byla zpracována závěrečná podoba dotazníku. Jelikož se nejednalo o zásadní změny v celkové koncepci dotazníku, byly tyto dotazníky následně zařazeny do samotného průzkumu. Respondenti měli možnost na dotazník odpovídat v době od 1. 9. 2012 do 31. 10. 2012 formou přílohy e-mailu nebo pomocí elektronické formy dotazníku na internetových stránkách Survio.99 Současně bylo nabídnuto zaslání požadovaného počtu dotazníků poštou. Celkem bylo osloveno 280 DpS z celé České republiky vybraných dle registru MPSV.

2.2.4 Zpracování dotazníků Dotazníky byly zpracovány v aplikaci tabulkového editoru Microsoft Office Excel 2003 a statisticky testovány v programu SPSS – (Statistical Package for Social Sciences) 15.0. Jednotlivé položky dotazníku jsou uvedeny v tabulkách v absolutních (N) a relativních (%) četnostech se zaokrouhlením na jedno desetinné číslo. Výjimku 99

Srov. http://www.survio.com/cs/ [online], [cit. 2012-10-16].

41

tvoří položky dotazníku 3, 7 a 8, kde je uveden průměr, medián a modus. Průměr je součet všech naměřených hodnot, který je vydělený jejich počtem. Medián představuje hodnotu, která dělí řadu dle velikosti seřazených výsledků na dvě stejně početné poloviny a minimalizuje součet absolutních odchylek měření od zvoleného čísla. Modus je hodnota, která se v datech vyskytuje nejčastěji.100 Výpočty jsou vyjádřeny pomocí koláčových, sloupcových grafů a pruhových grafů, kde jsou data uváděna v relativních hodnotách. Pro statistické testování hypotéz byly použity statistické testy chí-kvadrát a Kruskal-Wallis. Test chí-kvadrát ověřuje, zda naměřené četnosti se odlišují od teoretických četností, které odpovídají dané nulové hypotéze.101 Test Kruskal-Wallis se používá, jestliže není možné vycházet z předpokladu, že měření jsou normálně rozdělená.102

2.3 Analýza výsledků průzkumného šetření Z každého kraje České republiky bylo vybráno 20 DpS náhodným výběrem podle seznamu zveřejněném na registru MPSV. Celkem bylo osloveno 280 zařízení v České republice, z tohoto počtu se průzkumu zúčastnilo a celkem odpovědělo 54 DpS, což činí 19,2 %. V jednotlivých zařízeních mohlo odpovídat více pracovníků, průzkumného šetření se zúčastnilo a dotazník vyplnilo celkem 145 respondentů. Z celkového počtu vyplněných dotazníků odpovědělo elektronickou poštou přílohou e-mailu

62

respondentů,

cestou

internetových

stránek

Survio

odpovědělo

24 respondentů a 6 zařízení DpS si vyžádalo zaslání dotazníků pro vyplnění poštou, celkem 59 dotazníků. Všechny doručené dotazníky byly vyplněné správně a pro další zpracování bylo použito všech 145 vyplněných dotazníků, tj. 100 %.

100

Srov. HENDL, J., Přehled statistických metod zpracování dat: analýzy a metaanalýza dat, s. 93-94.

101


102

Srov. HENDL, J., Přehled statistických metod zpracování dat: analýzy a metaanalýza dat, s. 347.

42

Analýza položky č. 1: Kraj, ve kterém se nachází oslovená zařízení a počet odpovědí s procentem odpovědí

Tabulka č. 1: Pracoviště DpS a respondentů dle jednotlivých krajů Ve kterém kraji se nachází Vaše zařízení? Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Celkem

Absolutní Relativní četnost – DpS četnost – DpS (N) (%) 3 5 1 5 2 6 10 3 1 8 4 1 3 2 54

5,5 9,2 1,9 9,2 3,8 11,1 18,5 5,5 1,9 14,8 7,4 1,9 5,5 3,8 100,0

Absolutní četnost – VS (N)

Relativní četnost - VS (%)

4 11 1 8 2 13 55 9 1 24 9 1 4 3 145

2,8 7,6 0,7 5,5 1,4 9,0 37,9 6,2 0,7 16,5 6,2 0,7 2,8 2,0 100,0

Tato tabulka uvádí počty DpS, které odpověděly na zaslaný dotazník i počet respondentů z jednotlivých DpS. V otázce číslo 1 byla zjišťována rozdělení respondentů

dle

jednotlivých

krajů.

Nejvíce

respondentů,

55,

odpovědělo

v Olomouckém kraji, což činí z celkového počtu 37,9 %. V Praze odpovědělo 24 respondentů, tj. 16,5 %. V Moravskoslezském kraji odpovědělo 13 respondentů, tj. 9,0 %. V Jihomoravském kraji 11 respondentů, tj. 7,6 %. Pardubický a Středočeský kraj má shodně po 9 respondentech tj. 6,2 %. Královéhradecký kraj 8 respondentů, tj. 5,5 %. V Jihočeském kraji a v kraji Vysočina také shodně 4 respondenti, tj. 2,8 %. Ze Zlínského kraje odpověděli 3 respondenti, tj. 2,0 %, z Libereckého kraje 2 respondenti, tj. 1,4 %. Nejméně odpovědělo z Karlovarského kraje, Ústeckého a Plzeňského kraje po jednom respondentovi, což činí 0,7 % z celkového počtu respondentů.

43

Graf č. 1: Zastoupení DpS v dle jednotlivých krajů

Graf č. 2: Respondenti dle jednotlivých krajů

44

Analýza položky č. 2: Pracovní zařazení respondentů Tabulka č. 2: Pracovní zařazení respondentů Pracujete ve funkci Staniční sestra Vrchní sestra Všeobecná sestra Celkem

Absolutní četnost (N) 19 46 80 145

Relativní četnost (%) 13,1 31,7 55,2 100,0

V položce č. 2 bylo zjišťováno pracovní zařazení respondentů. Nejvíce odpovědělo všeobecných sester, v počtu 80, což je 55,2 %. Staničních sester odpovědělo 46, tj. 31,7 % a vrchních sester odpovědělo 19, tj. 13,1 % z celkového počtu respondentů.

Graf č. 3: Pracovní zařazení respondentů

45

Analýza položky č. 3: počet seniorů dle stanoveného stupně závislosti

Tabulka č. 3: Počet seniorů dle stanoveného stupně závislosti Uveďte prosím počet seniorů dle stupně závislosti, o které pečují PSS ve Vašem zařízení Počet seniorů - stupeň I-II Počet seniorů - stupeň III-IV

Počet odpovědí

Průměr

Medián

Modus

120 124

29,2 46,9

19,0 41,0

4 41

V této otázcce jsou zahrnuty odpovědi respondentů, kteří uvedli konkrétní počet seniorů o které pečují PSS. V průměru PSS pečují o 29,2 seniorů se stupněm závislosti I-II, což představuje medián 19,0 a o 46,9 seniorů se stanoveným stupněm závislosti III a IV, medián 41.

Graf č. 4: Počet seniorů dle stupně závislosti

46

Analýza položky č. 4: Komu jsou pracovníci přímé obslužné péče podřízeni

Tabulka č. 4: Podřízenost PSS Komu jsou PSS podřízeni Sociální úsek Zdravotně-sociální úsek Zdravotní úsek Celkem

Absolutní četnost (N) 43 17 85 145

Relativní četnost (%) 29,7 11,7 58,6 100,0

V této položce respondenti odpovídali na otázku, komu jsou PSS v jejich zařízení podřízeni. V naprosté většině, 85 respondentů, tj. 58,6 %, respondenti uvedli, že PSS jsou podřízeni zdravotnímu úseku. 43 respondentů, tj. 29,7 % sociálnímu úseku a 17 respondentů, tj. 11,7 %, zdravotně-sociálnímu úseku.

Graf č. 5: Podřízenost PSS

47

Analýza položky č. 5: Spolupráce s PSS v případě, že jsou pod vedením sociálního úseku

Tabulka č. 5: Spolupráce s PSS v případě, že jsou pod vedením sociálního úseku V případě, že PSS jsou pod vedením sociálního úseku, jaká je s vedoucím tohoto úseku spolupráce? Na velmi dobré úrovni Spolupráce vázne na nedostatečně vzájemné komunikaci, vzájemně se nepředávají informace mezi jednotlivými členy týmu, zdravotní úsek je zodpovědnější v péči o seniory Většinou dobrá Celkem

Absolutní četnost (N) 28

Relativní četnost (%) 46,7

1 31 60

1,7 51,6 100,0

Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, na jejichž pracovišti PSS pracují pod vedením sociálního nebo zdravotně sociálního úseku a tento počet respondetů byl použit pro výpočet relativní četnosti, tj. 60 respondentů z celkového počtu 145, N = 60. 28 respondentů, tj. 46,7 %, hodnotilo spolupráci se socálním úsekem jako velmi dobrou. 1 pracovník, tj 1,7 %, uvedl nespokojenost se vzájemnou spoluprácí a 31 pracovníků, tj. 51,6 %, hodnotí spolupráci jako většinou dobrou.

Graf č. 6: Spolupráce s PSS v případě, že jsou pod vedením sociálního úseku

48

Analýza položky č. 6: Odpovědnost za pracovníky přímé obslužné péče v případě nepřítomnosti nadřízeného pracovníka

Tabulka č. 6: Odpovědnost za pracovníky přímé obslužné péče v případě nepřítomnosti nadřízeného pracovníka Absolutní četnost (N)

Relativní četnost (%)

Jiný vedoucí služby K této situaci nedochází PSS Sestra ve službě Sestra, vedoucí směny Sociální úsek Zástup není upřesněn Zástupce vrchní sestry Zdravotní úsek

3 2 1 3 1 4 1 1 129

2,0 1,4 0,7 2,0 0,7 2,8 0,7 0,7 89,0

Celkem

145

100,0

Kdo přebírá odpovědnost za PSS v případě nepřítomnosti nadřízeného pracovníka?

V tabulce č. 6 je uvedeno, kdo přebírá zodpovědnost za PSS v případě nepřítomnosti nadřízeného pracovníka. Ve většině případů 129, tj. 89,9 %, přebírá zodpovědnost za PSS zdravotní úsek, ve čtyřech případech, tj. 2,8 %, sociální úsek. Jiná sestra ve službě nebo jiný vedoucí služby shodně ve 3 případech, tj. 2,0 %. Ve dvou zařízeních, tj. 1,4 %, k těmto situacím nedochází.

Graf č. 7: Odpovědnost za pracovníky přímé obslužné péče v případě nepřítomnosti nadřízeného pracovníka

49

Analýza položky č. 7: Vzdělanostní kategorie PSS

Tabulka č. 7: Vzdělání PSS Uveďte prosím počet PSS ve Vašem zařízení podle jednotlivých vzdělanostních kategorií Základní škola Vyučen Střední škola Vyšší odborná škola Vysoká škola

Průměr

Medián

modus

4,0 11,3 7,3 1,1 1,1

2,0 8,0 5,0 1,0 1,0

4 6 4 0 0

V této tabulce jsou znázorněny odhady počtu PSS v jednotlivých vzdělanostních kategoriích. Dle odhadů sester je nejvíce PSS vyučeno, v průměru 11,3, medián 8,0, modus 6. Střední školu má v průměru 7,3 PSS, medián 5,0, modus 4. Základní školu v průměru 4,0, medián 2,0, modus 4. Vyšší odbornou školu a vysokou školu absolvovalo v průměru po 1,1, medián 1,0, modus 0.

Graf. č. 8: Vzdělání PSS

50

Analýza položky č. 8: Počet PSS dle kvalifikace Tabulka č. 8: Počet PSS dle kvalifikace Uveďte prosím počet pracovníků přímé obslužné péče dle kvalifikace: Rekvalifikační kurz 150-200 hodin Zdravotnický asistent Všeobecná sestra Sociální péče – pečovatelská činnost Sociální činnost – sociální pečovatelství Kvalifikace před platností zákona 108/2006 Rodinná škola – sociální služby Vysoká škola

Průměr

Medián

modus

15,6 1,1 4,2 3,3 0,6

11,0 1,0 2,0 2,0 0,0

30 0 0 0 0

3,8

1,0

0

0,3 0,8

0,0 0,0

0 0

Dle odhadu všeobecných sester je nejčastější kvalifikace PSS rekvalifikační kurz 150200 hodin. V půměru absolvovalo kurz 15,6 PSS, medán 11,0, modus 30. Všeobecných sester pracuje na pozici PSS průměru 4,2, medián 2,0, modus 0. Kvalifikaci před platností zákona č. 108/2006 Sb. má v průměru 3,8 PSS, medián 1,0, modus 0. Socální péče – pečovatelská činnost je zastoupena v průměru 3,3 PSS, medián 2,0, modus 0. Zdravotnický asistent v průměru 1,1, modus 1,0, medián 0. Vysoká škola v průměru 0,8, medián 0,0, modus 0. Sociální činnost - pečovatelství v průměru 0,6, medián 0,0, modus 0. Nejméně rodinná škola – sociální služby 0,3, medián 0,0, modus 0.

Graf č. 9: Počet PSS dle kvalifikace

51

Analýza položky č. 9: Hodnocení kurzu pro PSS Tabulka č. 9: Hodnocení kurzu pro PSS Je, rekvalifikační kurz 150-200 hodin dostatečnou kvalifikací pracovníků přímé obslužné péče pro práci se seniory ve vašem zařízení? Nevím Ano Částečně Ne Celkem

Absolutní četnost (N)


9 34 42 60 145

6,2 23,4 29,0 41,4 100,0

Nejvíce respondentů, 60, tj. 41,4 % se domnívá, že rekvalifikační kurz není dostatečnou kvalifikací pro PSS. 42 respondentů, tj. 29,0 % odpovědělo, že kurz je dostatečný pouze částečně, 34 respondentů, tj. 23,4 %, se domnívá, že kurz je dostatečný. 9 respondentů, tj. 6,2 % uvedlo, že neví, zda je kurz pro PSS postačující.

Graf č.10: hodnocení kurzu pro PSS

52

Analýza položky č. 10: Návrh tématických okruhů k navýšení v kurzu pro PSS Tabulka č. 10: Návrh tématických okruhů k navýšení v kurzu pro PSS Pro které tematické okruhy by podle Vás bylo vhodné navýšit vyučovací hodiny? Orientace v problematice sociálních služebprávní minimum Psychologie, komunikační dovednosti Somatologie, psychopatologie Základy první pomoci Praktické základy péče o nemocné – stlaní postelí, hygiena seniorů, ošetřování Praktický výcvik Specifikace chorob ve stáří Není nutné navyšovat hodiny Celkem


Relativní četnost % odpovědí

36

9,1

95 29 48

23,9 7,3 12,0

61

15,4

60 57 11 397

15,1 14,4 2,8 100,0

V této otázce bylo možné odpovídat na více možností a proto jsou zpracována podle procenta odpovědí. Jako procento odpovědí, které se počítá z počtu všech odpovědí, toto číslo je vyšší než počet respondentů a součet procent dává 100 %. Z tabulky je zřejmé, že nejčastěji respondenti, celkem 95, tj. 23,9 %, navrhovali navýšit vyučovací hodiny v problematice psychologie a komunikačních dovednostech. V 61 odpovědích, tj. 15,4 %, se jedná o praktické základy péče o nemocné. 60 respondentů, tj. 15,1 %, navrhuje navýšit hodiny o praktický výcvik. 57 respondentů, tj. 14,4 %, uvedlo specifikaci chorob ve stáří. 48, tj. 12,0 % respondentů uvedlo základy první pomoci. 36, tj. 9,1 % odpovědělo orientace v problematice sociálních služeb-právní minimum a 29, tj. 7,3 % respondentů uvedlo somatologii a psychopatologii. Naopak 11, tj. 2,8 % se respondentů se domnívá, že není třeba navyšovat vyučovací hodiny.

53

Graf č. 11: Návrh tématických okruhů k navýšení v kurzu pro PSS

54

Analýza položky č. 11: Charakteristika kurzu pro PSS Tabulka č. 11: Charakteristika kurzu pro PSS Setkáváte se při své práci s nějakou problematikou, kterou pracovníci přímé obslužné péče neabsolvovali v kurzu? Ne Ano Celkem

Absolutní četnost (N) 99 46 145

Relativní četnost (%) 68,3 31,7 100,0

V této otázce respondenti vyjadřovali svůj názor, zda chybí nějaká problematika, kterou PSS neabsolvovali v kurzu. 99 respondentů, tj. 68,3 % , uvedlo, že se nesetkávají s žádnou problematikou, kterou by PSS neabsolvovali v kurzu. 46 respondentů, tj. 31.7 % uvedlo, že existují poblematiky, které PSS neabsolvovali v kurzu. Současně měli respondenti možnost uvést problematiku, se kterou se dle jejich názoru, PSS nesetkali v kurzu. Mezi hlavní nedostatky rekvalifikačních kurzů respondenti spatřují ve výuce komunikace s pacienty, péči o imobilní pacienty, znalost psychiatrického onemocnění, základní znalosti nemocí ve stáří, práce v noci, paliativní péče, péče o umírající a zemřelé, práce s výpočetní technikou. Mezi odpověďmi se objevil i názor, že v kurzech je nadbytek somatologie na úkor výcviku praktické péče o polymorbidního pacienta.

Graf č. 12 Charakteristika kurzu pro PSS

55

Analýza položky č. 12: Problematické činnosti při výkonu práce PSS

Tabulka č. 12: Problematické činnosti při výkonu práce PSS Co činí největší potíže pracovníkům přímé obslužné péče při výkonu práce? Práce s umírajícími a těžce nemocnými Komunikace s rodinnými příslušníky Znalost a dodržování standardů péče Směnný provoz Práce s počítačem Nemají žádné potíže Celkem

Absolutní četnost (N) 62 66 38 6 96 20 288

Relativní četnost % odpovědí 21,6 22,9 13,2 2,1 33,3 6,9 100,0

V této otázce bylo možné, stejně jako v otázce č. 11, odpovídat na více možností a proto jsou zpracována podle procenta odpovědí. Dle respondentů, 96 odpovědí, tj. 33,3 %, největší obtíže PSS činí práce s počítačem. V 66 odpovědích, tj. v 22,9 %, respondenti uvedli nedostatky PSS v komunikaci s rodinnými příslušníky. Práci s umírajícími a těžce nemocnými uvedli respondenti v 62 odpovědích, tj. v 21,6 %. Znalost a dodržování standardů péče označili jako problematické v 38 odpovědích, což činí 13,2 %. Směnný provoz uvedlo 6 respondentů, tj. 2,1 % odpovědích. 20 respondentů, tj. 6,9 %, uvedlo, že PSS nemají žádné obtíže při práci se seniory.

Graf č. 13: Problematické činnosti při výkonu práce PSS

56

Analýza položky č. 13: Schopnost PSS reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů

Tabulka č. 13: Schopnost PSS reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů Jsou PSS připraveni reagovat adekvátně na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů? Ano Částečně Ne Celkem



33 94 18 145

22,8 64,8 12,4 100

Tato tabulka vyjadřuje názor všeobecných sester na schopnost PSS reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu senorů. 33 všeobecných sester, tj. 22,8 % se domnívá, že PSS jsou připraveni reagovat, 94 sester, tj. 64,8 % uvedlo, že jsou schopni reagovat částečně a 18 sester, tj. 12,4 % uvedlo, že PSS nejsou připraveni reagovat adekvátně na změnu zdravotního stavu seniorů.

Graf. č. 14: Schopnost PSS reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu

57

Analýza položky č. 14: Změna zdravotního stavu seniorů

Tabulka č. 14: Změna zdravotního stavu seniorů O jakou změnu zdravotního stavu seniorů, se nejčastěji jedná? Progrese základního onemocnění Nemají žádné obtíže při změnách zdravotního stavu seniorů Změny stavu kůže Náhlá srdeční příhoda Dekompenzace diabetu Zhoršení dekubitů Nedodržování dietního režimu Agresivita, změny nálad, apod. Psychosomatické změny u lidí s AD a jinými demencemi Vše U nás je VS vždy ve službě, takže PSS změny pouze ohlásí, přímo nezasahují Celkem



48

33,1

24

16,6

18 16 14 12 7 1

12,4 11,0 9,6 8,3 4,8 0,7

1

0,7

3

2,1

1

0,7

145

100,0

Na otázku o jaké změny zdravotního stavů seniorů se jedná, respondenti nejčastěji v 48 případech, tj. v 33,1 %, uvedli progresi základního onemocnění. 18 respondentů, tj. 12,4 % označilo změny stavu kůže seniorů. Náhlou srdeční příhodu uvedlo 16 respondentů, tj. 11,0 %, dekompenzaci diabetu 14 respondentů, tj. 9,6 %. Zhoršení dekubitů uvedlo 12 respondentů, tj. 8,3 %. 7 respondentů, tj. 4,8 % uvedlo nedodržování dietního režimu. Agresivitu a změny nálad a psychosomatické změny u demencí udalo po jednom respondentovi, což činí 0,7 %. Jeden respondent, tj. 0,7 % uvedl, že PSS nikdy nepracují samy, 3 respondenti, tj. 2,1 %, uvedli, že PSS mají obtíže ve všech uvedených případech a naopak 24 respondentů, tj. 16,6 %, uvedlo, že PSS nemají žádné obtíže.

58

Graf č. 15: Změna zdravotního stavu seniorů

59

Analýza položky č. 15: Spolupráce s PSS

Tabulka č. 15: Spolupráce s PSS Je na tyto pracovníky při vzájemné spolupráci spolehnutí? Ano, vždy Nechápou souvislosti onemocnění, nevědí, proč mají postupovat podle plánu péče Spíše ano Spíše ne Zodpovědnost za své konání často přenášejí na zdravotnické pracovníky Celkem



22

15,2

1

0,7

114 7

78,6 4,8

1

0,7

145

100,0

Analýza ukazuje, že v 114 případech, tj. 78,6 % označují všeobecné sestry spokojenost se spolehlivostí PSS jako spíše dobrou, ve 22 případech, tj., 15,2 % uvedly, že je na PSS spolehnutí vždy, v 7 případech,tj. 4,8 % spíše ne a ve 2 případech, tj po 0,7 % byla vyjádřena nespokojenost se spoluprácí s PSS.

Graf č. 16: Spolupráce s PSS

60

Analýza položky č. 16: Procento odhadu odchodu PSS ze zaměstnání ve zkušební době

Tabulka č. 16: Procento odhadu odchodu PSS ze zaměstnání ve zkušební době Odhadněte, v kolika procentech nastává, že je nutné tyto pracovníky propustit ze zaměstnání ve zkušební době? 0-5 % 5-10 % 11-25 % 26-50 % Celkem



111 21 6 7 145

76,6 14,5 4,1 4,8 100,0

V této otázce respondenti uváděli svůj odhad na nutnost propuštění PSS ve zkušební době vyjádřenou v procentech. V naprosté většině, 111, tj. 76,6 %, respondenti uvedli, že PSS jsou nuceni odejít ze zaměstnání maximálně v 0-5 % případů. Ve 21 odpovědích, tj. 14,5 %, je nezbytnost odchodu ze zaměstnání v 5-10 %. Možnost odchodu ze zaměstnání v 11-25 % byla uvedena v 6 případech, tj. 4,1 % a 26-50 % propuštění uvedlo 7 respondentů, tj. 4,8 %.

Graf č. 17: Procento odhadu odchodu PSS ze zaměstnání

61

Analýza položky č. 17: Důvody pro propuštění ze zaměstnání

Tabulka č. 17: Důvody pro propuštění ze zaměstnání Uveďte prosím, důvody, pro které je nutné pracovníky přímé obslužné péče propustit ze zaměstnání ve zkušební době? Nedodržování pracovní doby Požívání alkoholu Nedodržování ochrany práv osob Špatný vztah k lidem Neomluvená absence Na vlastní žádost Nikdo nebyl ve zkušební době propuštěn Nevím Celkem

Absolutní četnost (N) 36 47 30 78 35 57 11 17 311

Relativní četnost % odpovědí 11,6 15,1 9,6 25,1 11,3 18,3 3,5 5,5 100,0

V této otázce bylo možné odpovídat na více možností a proto jsou zpracována podle procenta odpovědí. Procento odpověd se počítá z počtu všech odpovědí, toto číslo je vyšší než počet respondentů a součet procent dává 100 %. Procento odpovědí odpovídá na otázku, jaký podíl ze všech odpovědí připadá na danou kategorii. V nejvíce případech, 78 odpovědí, tj. 25,1 %, respondenti uvedli jako důvody k propuštění PSS špatný vztah k lidem. V 57 odpovědích, tj. 18,3 % byly PSS propuštěni na vlastní žádost. V 47 případech, tj. v 15,1 % bylo uvedeno požívání alkoholu, nedodržování pracovní doby bylo uvedeno ve 36 odpovědích, tj. 11,6 %. Podobně tak neomluvená absence, 35 odpovědí, tj., 11,3 %. Ve 30 případech, tj., 9,6 % bylo uvedeno nedodržování ochrany práv osob. V 11 případech, tj. 3,5 %, respondenti uvedli, že nikdo nebyl ve zkušební době propuštěn. 17 respondentů, tj. 5,5 %, nezná důvod propuštění PSS ze zaměstnání.

62

Graf č. 18: Důvody pro propuštění ze zaměstnání.

63

2.4 Testování hypotéz Hypotézy byly testovány pomocí kontingenčních tabulek a hladina významnosti, hodnota signifikace, byla zvolena 0,05. V případě, je-li vypočítaná pravděpodobnost menší, než zvolená hladina významnosti, je možné nulovou hypotézu odmítnout a přijmout alternativní hypotézu. V případě, je-li vypočítaná pravděpodobnost větší, než zvolená hladina významnosti, připouští se platnost nulové hypotézy.103

2.4.1 Testování hypotézy č. 1 1H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi tím, komu jsou pracovníci přímé obslužné péče podřízeni a spokojeností všeobecných sester se spoluprácí s těmito pracovníky. 1HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi tím, komu jsou pracovníci přímé obslužné péče podřízeni a spokojeností všeobecných sester se spoluprácí s těmito pracovníky. Při testování této hypotézy byly k položce dotazníku č. 4: „Komu jsou PSS podřízeni,“ použity otázky dotazníku č.: 13, 15, 16 jako indikátory spokojenosti: •

č. 13 - Jsou PSS připraveni reagovat adekvátně na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů?

•

č. 15 - Je na PSS při vzájemné spolupráci spolehnutí?

•

č. 16 - Odhadněte, v kolika procentech nastává, že je nutné PSS propustit ze zaměstnání ve zkušební době?

V položkách č. 15 a 16 v posledních dvou odpovědích bylo nutné sloučit vždy dvě negativní odpovědi z důvodu malého množství případů na srovnání. Analýza byla provedena formou kontingenčních tabulek a odpovědi na uvedené tři otázky jsou tříděny podle toho, komu jsou PSS podřízeni.

103


64

A)

Testování hypotézy č. 1 dle položky dotazníku č. 13:

Tabulka č. 18: Kontingenční tabulka podle podřízenosti PSS a jejich schopností reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů Schopnost PSS reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů Ano Částečně Ne Celkem

Komu jsou pracovníci přímé obslužné péče podřízeni Sociální úsek (%)

Zdravotněsociální úsek (%)

Zdravotní úsek (%)

Celkem (%)

9,3 69,8 20,9 100,0

58,8 35,3 5,9 100,0

22,4 68,2 9,4 100,0

22,8 64,8 12,4 100,0

Graf č. 19: Podřízenost PSS a jejich schopnost reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů

Test Chí-kvadrát pro kontingenční tabulku dle schopnosti PSS reagovat na změnu zdravotního stavu seniorů Hodnota

Počet stupňů

statistiky

volnosti

Signifikance

Pearsonův Chí-kvadrát

19,5

4,0

0,001

Počet platných případů

145

Schopnost PSS reagovat na změny zdravotního stavu seniorů se liší podle jednotlivých úseků. Nejlépe všeobecné sestry hodnotí PSS v případě podřízenosti zdravotně sociálnímu úseku, kdy na schopnost reagovat na změnu zdravotního stavu uvedlo 65

„ano“ v 58,8 %, „částečně“ v 35,3 % a „ne“ v 5,9 %. Nejhůře jsou reakce PSS hodnoceny sestrami v případě, jsou-li PSS podřízení pouze sociálnímu úseku. Dle všeobecných sester jsou schopni na změnu zdravotního stavu reagovat zcela v 9,3 %, částečně v 69,8 % a nejsou schopni reagovat ve 20,9 %. V tomto případě je možno nulovou hypotézu zamítnout a přijmout alternativní hypotézu, protože signifikace je 0,001, což znamená statisticky významný rozdíl.

B)

Testování hypotézy č. 1 dle položky dotazníku č. 15

Tabulka č. 19: Kontingenční tabulka podle podřízenosti PSS a jejich spolehlivost

Je na PSS při vzájemné spolupráci spolehnutí? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne / ne Celkem

Komu jsou pracovníci přímé obslužné péče podřízeni: ZdravotněZdravotní Sociální úsek sociální Celkem úsek (%) úsek (%) (%) (%) 7,0 47,1 12,9 15,2 88,3 47,1 80,0 78,6 4,7 5,8 7,1 6,2 100,0 100,0 100,0 100,0

Graf č. 20: Podřízenost PSS a jejich spolehlivost

66

Test Chí-kvadrát pro kontingenční tabulku dle spolehlivosti PSS

Hodnota

Počet stupňů

statistiky

volnosti

Signifikance


16,5

4,0

0,002


145

Z této analýzy vyplývá, že jako „rozhodně ano“ označila většina sester, 47,1 % spolehnutí na PSS v případě, že PSS jsou podřízeni zdravotně – sociálnímu úseku. Jako „spíše ano“, v 88,3 %, je nejlépe hodnocen sociální úsek a v 7,1 % označují sestry nejhorší spolehnutí v případě podřízenosti PSS zdravotnímu úseku. Hodnota signifikance činí 0,002, nulovou hypotézu v tomto případě testování lze zamítnout a přijmout alternativní hypotézu.

C)


Tabulka č. 20: Kontingenční tabulka podle podřízenosti PSS a odhadu sester v procentech propuštění PSS ve zkušební době Odhadněte, v kolika procentech nastává, že je nutné PSS propustit ze zaměstnání ve zkušební době 0-5% 5 - 10 % 11 a více % Celkem

Komu jsou pracovníci přímé obslužné péče podřízeni: ZdravotněZdravotní Sociální úsek sociální Celkem úsek (%) úsek (%) (%) (%) 76,7 76,4 76,5 76,5 18,6 11,8 12,9 14,5 4,7 11,8 10,6 9,0 100,0 100,0 100,0 100,0

67

Graf č. 21: Podřízenost PSS a odhad sester v procentech propuštění PSS ve zkušební době

Test Chí-kvadrát pro kontingenční tabulku odhadu sester v procentech propuštění PSS ve zkušební době Hodnota

Počet stupňů

statistiky

volnosti


2,0


145

4,0

Signifikance 0,732

Z této části analýzy vyplývá, že není rozdíl v tom, komu jsou PSS podřízeni a nutnosti jejich propuštění ze zaměstnání ve zkušební době. Hodnota signifikance je 0,732 a nulovou hypotézu v tomto případě nelze zamítnout.

Závěr: Jelikož je ve dvou ze tří testování nulová hypotéza zamítnuta, je možné konstatovat, že spokojenost všeobecných sester je ovlivněna, tím, komu jsou PSS podřízeni. Hypotéza 1H0 je zamítnuta a přijímá se 1HA.

68

2.4.2 Testování hypotézy č. 2 2H0: Předpokládám, že spokojenost všeobecných sester se spoluprácí s pracovníky přímé obslužné péče se v Čechách oproti Moravě statisticky významně neliší. 2HA: Předpokládám, že spokojenost všeobecných sester se spoluprácí s pracovníky přímé obslužné péče se v Čechách oproti Moravě statisticky významně liší.

Při testování této hypotézy byly k položce dotazníku č. 1: „Ve kterém kraji se nachází Vaše zařízení“ použity otázky dotazníku č.: 13, 15, 16 jako indikátory spokojenosti: •


•


•


V položkách č. 15 a 16 v posledních dvou odpovědích bylo nutné sloučit vždy dvě negativní odpovědi z důvodu malého množství případů na srovnání. Analýza byla provedena formou kontingenčních tabulek a odpovědi na uvedené tři otázky jsou členěny podle toho, kde se DpS nachází.

A)


Tabulka č. 21: Kontingenční tabulka podle krajů, kde se nachází jednotlivá DpS a schopností PSS reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů Jsou PSS připraveni reagovat adekvátně na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů? Ano Částečně Ne Celkem

Kde se nachází zařízení? Čechy (%)

Morava (%)

Celkem (%)

27,2 55,9 16,9 100,0

19,8 70,9 9,3 100,0

22,8 64,8 12,4 100,0

69

Graf č. 22: Kraje, kde se nachází jednotlivá DpS a schopnost PSS reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů

Test Chí-kvadrát pro kontingenční tabulku schopností PSS reagovat na změnu zdravotního stavu seniorů. Hodnota

Počet stupňů

statistiky

volnosti

Signifikance


3,7

2,0

0,158


145

Z této části analýzy vyplývá, že všeobecné sestry v Čechách i na Moravě vnímají schopnost PSS reagovat na změnu zdravotního stavu seniorů obdobně. Hodnota signifikance je 0,158 a nulovou hypotézu v tomto případě nelze zamítnout.

70

B)


Tabulka č. 22: Kontingenční tabulka podle krajů, kde se nachází jednotlivá DpS a spolehlivosti PSS Je na PSS při vzájemné spolupráci spolehnutí? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne / ne Celkem

Kde se nachází zařízení? Čechy (%) 22,0 76,3 1,7 100,0

Morava (%) 10,5 80,2 9,3 100,0

Celkem (%) 15,2 78,6 6,2 100,0

Graf č. 23: Kraje, kde se nachází jednotlivá DpS a spolehlivost PSS

Test Chí-kvadrát pro kontingenční tabulku spolehlivosti PSS Hodnota

Počet stupňů

statistiky

volnosti

Signifikance


6,4

2,0

0,040


145

Z této analýzy vyplývá, že na Moravě a Čechách sestry spolehlivost PSS hodnotí rozdílně. Jako rozhodně „ano“ hodnotí, Čechách 22,0 %, na Moravě 10,5 % sester. V Čechách označilo spolehlivost PSS jako „ne nebo spíše ne“ 1,7 % sester, kdežto na 71

Moravě 9,3 % sester. Hodnota signifikance je 0,040 a v případě této analýzy lze nulovou hypotézu zamítnout. C)


Tabulka č. 23: Kontingenční tabulka podle krajů, kde se nachází jednotlivá DpS a odhadu sester v procentech propuštění PSS ve zkušební době Odhadněte, v kolika procentech nastává, že je nutné PSS propustit ze zaměstnání ve zkušební době? 0-5% 5 - 10 % 11 a více % Celkem

Kde se nachází zařízení?

Čechy (%)

Morava (%)

Celkem (%)

66,2 16,9 16,9 100,0

83,7 12,8 3,5 100,0

76,5 14,5 9,0 100,0

Graf č. 24: Kraje, kde se nachází jednotlivá DpS a odhad sester v procentech propuštění PSS ve zkušební době

72

Test Chí-kvadrát pro kontingenční tabulku Hodnota

Počet stupňů

statistiky

volnosti

Signifikance


8,9

2,0

0,012


145

Z testování 3. části hypotézy č. 2 vyplynulo, že dle odhadu sester, nejvíce PSS, 16,9 %, bylo propuštěno ve zkušební době v Čechách. Na Moravě se jednalo pouze o 3,5 %. Nejméně PSS bylo propuštěno na Moravě 83,7 %, v Čechách toto činilo 66,1 %. Hodnota signifikance je 0,012 a nulovou hypotézu v případě tohoto testování lze zamítnout.

Závěr: Jelikož je ve dvou ze tří testování nulová hypotéza zamítnuta, je možné konstatovat, že spokojenost všeobecných sester s PSS je rozdílná v Čechách a na Moravě. Hypotéza 2H0 se zamítá a přijímá se 2HA.

2.4.3 Testování hypotézy č. 3 3H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pracovním zařazením všeobecných sester a jejich spokojeností s pracovníky přímé obslužné péče. 3HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pracovním zařazením všeobecných sester a jejich spokojeností s pracovníky přímé obslužné péče.

Při testování této hypotézy byly v položce dotazníku č. 2: „Pracujete ve funkci,“ sloučeny sestry na pozicích staniční sestra a vrchní sestra do kategorie vedoucí pracovník a byly použity otázky dotazníku č. 13, 15, 16 jako indikátory spokojenosti: •


•


•

č. 16 - Odhadněte, v kolika procentech nastává, že je nutné PSS propustit ze zaměstnání ve zkušební době? 73

V položkách č. 15 a 16 v posledních dvou odpovědích bylo nutné sloučit vždy dvě negativní odpovědi z důvodu malého množství případů na srovnání. Analýza byla provedena formou kontingenčních tabulek a odpovědi na uvedené tři otázky jsou tříděny podle pracovního zařazení všeobecných sester.

A)


Tabulka č. 24: Kontingenční tabulka podle pracovního zařazení všeobecných sester a jejich názoru na schopnost PSS reagovat na náhlou změnu stavu seniorů Jsou PSS připraveni reagovat adekvátně na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů? Ano Částečně Ne Celkem

Pracovní zařazení sester Vedoucí (%)

Všeobecná sestra (%)

Celkem (%)

10,8 75,4 13,8 100,0

32,5 56,2 11,3 100,0

22,8 64,8 12,4 100,0

Graf č. 25: Pracovní zařazení všeobecných sester a jejich názor na schopnost PSS reagovat na náhlou změnu stavu seniorů

74


Počet stupňů

statistiky

volnosti

Signifikance


9,7

2,0

0,008


145

Z této analýzy vyplývá, že dle názoru sester ve vedoucích pozicích je PSS schopno na změnu zdravotního stavu seniorů reagovat zcela v 10,8 %, částečně v 75,4 % a nejsou připraveni v 13,8 %. Naopak sestry pracující na pozicích všeobecných sester jsou toho názoru, že PSS jsou připraveni reagovat na změnu zdravotního stavu zcela v 32,5 %, částečně v 56,3 % a nepřipraveny v 11,3 %. Hodnota signifikance je 0,008 a nulovou hypotézu je možno zamítnout.

B)


Tabulka č. 25: Kontingenční tabulka podle pracovního zařazení všeobecných sester a jejich názoru na spolehlivost PSS Je na tyto pracovníky při vzájemné spolupráci spolehnutí?

Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne / ne Celkem



Celkem (%)

7,7 86,1 6,2 100,0

21,2 72,5 6,3 100,0

15,2 78,6 6,2 100,0

75

Graf č. 26: Pracovní zařazení všeobecných sester a jejich názor na spolehlivost PSS


Počet stupňů

statistiky

volnosti

Signifikance


5,2

2,0

0,074


145

Z této části analýzy vyplývá, že sestry na vedoucích pozicích jsou se spolehlivostí PSS zcela spokojeny v 7,7 %, „spíše ano“ v 86,2 % a „spíše ne“ 6,2 %. Sestry na pozicích všeobecných sester jsou zcela spokojeny ve 21,3 %, „spíše ano“ v 72,5 % a „spíše ne“ v 6,3 %. Hodnota signifikance činí 0,074 a nulovou hypotézu v tomto případě nelze zamítnout.

76

C)


Tabulka

č.

26:

Kontingenční

tabulka

podle

pracovního

zařazení

sester

a jejich odhadu procenta propuštění PSS ve zkušební době Odhadněte, v kolika procentech nastává, že je nutné PSS propustit ze zaměstnání ve zkušební době? 0-5% 5 - 10 % 11 a více % Celkem



Celkem (%)

67,7 20,0 12,3 100,0

83,7 10,0 6,3 100,0

76,5 14,5 9,0 100,0

Graf č. 27: Pracovní zařazení sester a jejich odhad procenta propuštění PSS ve zkušební době


Počet stupňů

statistiky

volnosti

Signifikance


5,2

2,0

0,076


145

Z testování této hypotézy vyplynulo, že dle názoru sester na vedoucích pozicích jsou PSS propuštěni v „0 - 5 %“ a to v 67,7 %, v „5 – 10 %“ je nutné propuštění ve 20 % a v „11 a více %“ je jejich odhad 12,3 %. Všeobecné sestry odhaduji propuštění PSS 77

v „0 - 5%“ na 83,7 %, v „5 – 10 %“ je nutné propuštění v 10,0 % a v „11 a více %“ je jejich odhad propuštění 6,3 %. V tomto případě je hodnota signifikance 0,076 a nulovou hypotézu nelze zamítnout.

Závěr: Jelikož je ve dvou ze tří testování nulová signifikance vyšší jak 0,05 nemůže být nulová hypotéza zamítnuta a je možné konstatovat, že pracovní zařazení všeobecných sester neovlivňuje jejich spokojenost s PSS. Hypotézu 3H0 nelze zamítnout.

2.4.4 Testování hypotézy č. 4 4H0:

Předpokládám, že počet seniorů dle stupňů závislosti neovlivňuje spokojenost

všeobecných sester s pracovníky přímé obslužné péče. 4HA: Předpokládám, že počet seniorů dle stupňů závislosti ovlivňuje spokojenost všeobecných sester s pracovníky přímé obslužné péče. Při testování této hypotézy byly k položce dotazníku č. 3: „Uveďte prosím počet seniorů se stanoveným dle stupně závislosti, o které pečují PSS“ opět použity otázky dotazníku č. 13, 15, 16 jako indikátory spokojenosti: •


•


•


V položkách č. 15 a 16 v posledních dvou odpovědích bylo nutné opět sloučit vždy dvě negativní odpovědi z důvodu malého množství případů na srovnání. Analýza této hypotézy byla provedena formou srovnání průměrů.

78

A)

Testování hypotézy č. 4 dle položky dotazníku č. 13. Při testování bylo

zjišťováno, zda je ovlivněna schopnost PSS reagovat na změny zdravotního stavu ovlivněna počty seniorů dle stanovených stupňů závislosti. Tento počet se bude lišit dle jednotlivých zařízení podle jejich velikosti a kapacity daného DpS. Pro výpočet byl použit test Kruskal-Wallis. Tabulka č. 27: Kontingenční tabulka podle počtu seniorů dle stanovených stupňů závislosti a názoru všeobecných sester na schopnost PSS reagovat na náhlou změnu stavu seniorů Jsou PSS připraveni reagovat adekvátně na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů? Ano Částečně Ne Celkem

Průměr

Počet případů

Směrodatná odchylka

Standardní chyba průměru

Počet seniorů stupeň I-II

Počet seniorů stupeň III-IV







24,3 29,5 35,1 29,2

48,5 45,3 52,1 46,9

25 79 16 120

27 81 16 124

32,0 25,7 29,1 27,5

30,8 28,8 23,0 28,5

6,4 2,9 7,3 2,5

5,9 3,2 5,7 2,6

Vysvětlivky ke sloupcům: Průměr – srovnává odpovědi sester dle počtu seniorů a stanovených stupňů závislosti Počet případů – jedná se o počet případů, z kolika je průměr vypočítán Směrodatná odchylka – určuje, jak jsou data rozptýlena – míra rozptýlenosti Standardní chyba průměru – z této hodnoty lze odvodit interval spolehlivosti a odhadnout, zda je statistický rozdíly významný

79

Graf č. 28: Srovnání dle počtu seniorů podle stanovených stupňů závislosti a názor všeobecných sester na schopnost PSS reagovat na náhlou změnu stavu seniorů

Test Kruskal-Wallis pro srovnání průměrů počet seniorů -

počet seniorů -

stupeň I-II

stupeň III-IV

Chí-kvadrát

4,5

1,9

Počet stupňů volnosti

2,0

2,0

0,105

0,383

Signifikance

Z této části analýzy lze odvodit, že počet seniorů dle stanoveného stupně závislosti neovlivňuje schopnost PSS reagovat na změnu zdravotního stavu seniorů. Hodnota signifikace testu je 0,383. Nulovou hypotézu nelze zamítnout.

80

B)


zjišťováno, zda je ovlivněna spolehlivost na PSS počty seniorů dle stanovených stupňů závislosti. Tento počet se bude lišit dle jednotlivých zařízení podle jejich velikosti a kapacity daného DpS. Pro výpočet byl použit test Kruskal-Wallis.

Tabulka č. 28: Kontingenční tabulka podle počtu seniorů dle stanovených stupňů závislosti a názoru všeobecných sester na spolehlivost PSS Je na PSS při vzájemné spolupráci spolehnutí?

Průměr

Počet případů

Směrodatná odchylka Počet Počet seniorů seniorů stupeň stupeň I-II III-IV

Standardní chyba průměru Počet Počet seniorů seniorů stupeň stupeň I-II III-IV





Rozhodně ano

18,6

45,4

15

15

17,6

24,2

4,5

6,2

Spíše ano

31,1

46,6

96

100

28,7

29,1

2,9

2,9

Spíše ne / ne

25,8

52,7

9

9

25,8

29,5

8,6

9,8

Celkem

29,2

46,9

120

124

27,5

28,5

2,5

2,6

Graf č. 29: Srovnání dle počtu seniorů podle stanovených stupňů závislosti a názor všeobecných sester názoru všeobecných sester na spolehlivost PSS

81


počet seniorů -

stupeň I-II

stupeň III-IV

Chí-kvadrát

5,9

0,2


2,0

2,0

0,053

0,924

Signifikance

Z této části analýzy lze odvodit, že počet seniorů dle stanoveného stupně závislosti neovlivňuje spolehlivost PSS. Hodnota signifikace testu je 0,924. Nulovou hypotézu nelze zamítnout.


C)

zjišťováno, zda je množství odchodů PSS ze zaměstnání ve zkušební době ovlivněn počty seniorů dle stanovených stupňů závislosti. Tento počet se bude lišit dle jednotlivých zařízení podle jejich velikosti a kapacity daného DpS. Pro výpočet byl použit test Kruskal-Wallis.

Tabulka č. 29: Kontingenční tabulka podle počtu seniorů dle stanovených stupňů závislosti a odhadu všeobecných sester procenta nutnosti propuštění PSS ve zkušební době Odhad nutnosti propuštění PSS zkušební době?





0-5%

26,1

47,1

92

94

23,1

26,7

2,4

2,8

5 - 10 %

44,5

51,1

18

18

39,8

33,7

9,4

7,9

11 a více %

29,5

38,7

10

12

32,9

33,9

10,4

9,8

Celkem

29,2

46,9

120

124

27,5

28,5

2,5

2,6

Průměr

Počet případů

82

Směrodatná odchylka Počet Počet seniorů seniorů stupeň stupeň I-II III-IV

Standardní chyba průměru Počet Počet seniorů seniorů stupeň stupeň I-II III-IV

Graf č. 30: Srovnání dle počtu seniorů podle stanovených stupňů závislosti a odhadu všeobecných sester procenta nutnosti propuštění PSS ve zkušební době


počet seniorů -

stupeň I-II

stupeň III-IV

Chí- kvadrát

5,4

0,3


2,0

2,0

0,066

0,855

Signifikance

Z této části analýzy lze odvodit, že počet seniorů dle stanoveného stupně závislosti neovlivňuje odchod ze zaměstnání PSS. Hodnota signifikace testu je 0,855. Nulovou hypotézu nelze zamítnout.

Závěr: Jelikož je ve všech parametrech testování nulová signifikance vyšší jak 0,05 nemůže být nulová hypotéza zamítnuta a je možné konstatovat, že počet seniorů dle stanovených stupňů závislosti neovlivňuje spokojenost všeobecných sester s PSS. Hypotézu 4H0 nelze zamítnout.

83

2.4.5 Testování hypotézy č. 5 5H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi počtem seniorů dle stupňů závislosti a tím, co činí pracovníkům přímé obslužné péče největší obtíže. 5HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi počtem seniorů dle stupňů závislosti a tím, co činí pracovníkům přímé obslužné péče největší obtíže. Pro testování hypotézy č. 5 dle položky dotazníku č. 12: „ Co činí PSS největší obtíže při výkonu práce?“ byla použita otázka s více možnostmi odpovědí, a proto bylo nutné

srovnání

průměrů

vždy

u

každé

odpovědi

zvlášť

srovnáním

varianty

vybráno/nevybráno.

Tabulka č. 30: Srovnání problematických činností PSS dle počtu seniorů s jednotlivými stupni závislosti Průměr Co činí PSS největší obtíže při výkonu práce?

Počet případů

Směrodatná odchylka Počet Počet senior. senior. stupeň stupeň I-II III-IV

Standardní chyba průměru Počet Počet senior. senior. stupeň stupeň I-II III-IV

Počet senior. stupeň I-II

Počet senior. stupeň III-IV

Počet senior. stupeň I-II

Počet senior. stupeň III-IV

Nevybr.

28,9

48,3

71

73

27,5

27,1

3,3

3,2

Vybr.

29,6

44,9

49

51

27,8

30,5

4,0

4,3

Nevybr.

26,6

44,8

61

63

20,5

27,7

2,6

3,5

Vybr.

31,8

49,0

59

61

33,3

29,3

4,3

3,8

Nevybr.

26,1

48,1

90

92

23,1

28,1

2,4

2,9

Vybr.

38,5

43,2

30

32

36,7

29,5

6,7

5,2

Směnný provoz

Nevybr.

29,6

47,4

115

119

27,9

28,9

2,6

2,6

Vybr.

19,6

34,6

5

5

14,7

8,2

6,6

3,7

Práce s počítačem

Nevybr.

24,9

41,2

35

36

28,5

21,6

4,8

3,6

Vybr.

31,0

49,2

85

88

27,1

30,6

2,9

3,3

Nemají žádné potíže

Nevybr.

31,1

46,8

107

111

28,0

28,5

2,7

2,7

Vybr.

13,2

47,1

13

13

16,6

29,4

4,6

8,2

Práce s těžce nem. Komunikace s rod. přísluš. Znalost dodrž. stand. péče

84

Graf č. 31: Srovnání problematických činností PSS dle počtu seniorů se stanoveným stupněm závislosti

Test Kruskal-Wallis pro srovnání průměrů Proměnná: práce s umírajícími a těžce

Počet seniorů -

počet seniorů -

nemocnými

stupeň I-II

stupeň III-IV

Chí-kvadrát

0,0

0,7


1,0

1,0

0,987

0,403

Signifikance

Při srovnání počtu seniorů se stupněm závislosti I-II je hodnota signifikace testu 0,987. Při srovnání počtu seniorů se stupněm závislosti III-IV je hodnota signifikace testu 0,403. Nulovou hypotézu nelze zamítnout.

Test Kruskal-Wallis pro srovnání průměrů Počet seniorů -

počet seniorů -

stupeň I-II

stupeň III-IV

Chí-kvadrát

0,0

0,5


1,0

1,0

0,975

0,493

Proměnná: komunikace s rodinnými příslušníky

Signifikance

85



počet seniorů -

stupeň I-II

stupeň III-IV

Chí-kvadrát

2,3

0,7


1,0

1,0

0,126

0,388

Proměnná: znalost a dodržování standardů péče

Signifikance



počet seniorů -

stupeň I-II

stupeň III-IV

Chí-kvadrát

0,2

1,1


1,0

1,0

0,626

0,297

Proměnná: směnný provoz

Signifikance



počet seniorů -

stupeň I-II

stupeň III-IV

Chí-kvadrát

1,9

1,3


1,0

1,0

0,164

0,251

Proměnná: práce s počítačem

Signifikance

86



počet seniorů -

stupeň I-II

stupeň III-IV

Chi-kvadrát

8,2

0,0


1,0

1,0

0,004

0,832

Proměnná: nemají žádné potíže

Signifikance

Při srovnání počtu seniorů se stupněm závislosti I-II je hodnota signifikace testu 0,004. Při srovnání počtu seniorů se stupněm závislosti III-IV je hodnota signifikace testu 0,832. Nulovou hypotézu lze zamítnout pouze při srovnání počtu seniorů se stupněm závislosti I-II.

Závěr: Nulová hypotéze nemůže zamítnuta a je možné konstatovat, že počet problematických činností PSS při péči o seniory počet seniorů dle stanovených stupňů závislosti neovlivňuje. Hypotézu 5H0 nelze zamítnout.

2.4.6 Testování hypotézy č. 6 6H0: Předpokládám, že počet seniorů dle stupňů závislosti neovlivňuje schopnost pracovníků přímé obslužné péče reagovat adekvátně na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů. 6HA: Předpokládám, že počet seniorů dle stupňů závislosti ovlivňuje schopnost pracovníků přímé obslužné péče reagovat adekvátně na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů. Při testování této hypotézy byla použita otázka dotazníku č. 13: „Jsou PSS připraveni reagovat adekvátně na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů?“

87

Tabulka č. 31: Srovnání dle počtu seniorů podle stanovených stupňů závislosti a připravenosti PSS reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů Jsou PSS připraveni reagovat adekvátně na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů? Ano Částečně Ne Celkem

Průměr

Počet případů

Směrodatná odchylka

Standardní chyba průměru









24,3 29,5 35,1 29,2

48,5 45,3 52,1 46,9

25 79 16 120

27 81 16 124

32,0 25,7 29,1 27,5

30,8 28,8 23,0 28,5

6,4 2,9 7,3 2,5

5,9 3,2 5,7 2,6

Graf č. 32: Srovnání dle počtu seniorů podle stanovených stupňů závislosti a připravenosti PSS reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů

88

Test Kruskal-Wallis pro srovnání průměrů Proměnná: Jsou pracovníci přímé obslužné péče připraveni reagovat adekvátně na náhlou

Počet seniorů -

počet seniorů -

stupeň I-II

stupeň III-IV

Chí-kvadrát

4,5

1,9


2,0

2,0

0,105

0,383

změnu zdravotního seniorů?

Signifikance


Závěr: Je možné konstatovat, že počet seniorů dle stanovených stupňů závislosti neovlivňuje připravenost PSS reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů. Hypotézu 6H0 nelze zamítnout.

89

DISKUZE Dle statistické ročenky ÚZIS v roce 2011 žilo v České republice zhruba 1,7 milionů osob ve věku 65 a více let, z toho přibližně 161 tisíc ve věku 85 let a více. Index stáří dosahoval v tomto roce hodnoty 110,4 a při srovnání s rokem 2010, kdy činil 107,8, došlo k jeho nárůstu. Dle této ročenky žilo k datu 31. prosince 2011 v České republice v domovech pro seniory 36 523 seniorů.104 S nárůstem stárnutí populace vyvstává potřeba komplexní a multidisciplinární péče o starého člověka a díky rychlému stárnutí české populace mají zdravotně – sociální potřeby narůstající tendenci zejména v souvislosti se zvyšující se morbiditou seniorů. Současně také dochází k nárůstu zdravotní péče, kterou senioři využívají. Zákon č. 108/2006 v § 36 ukládá poskytovatelům sociálních služeb zajistit seniorům také řádnou zdravotní péči, zejména ošetřovatelskou a rehabilitační, prostřednictvím zaměstnanců, kteří mají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Zabezpečení zdravotní péče v sociálních službách je třeba posuzovat podle zdravotního stavu, stupně omezení a podle posouzení funkčního stavu seniora. Zdravotničtí pracovníci i pracovníci sociální péče musí být profesionálové a k jejich profesionalitě neodmyslitelně mimo jiné patří empatie, smysl pro týmovou práci a spolupráci. V multidisciplinárním týmu má každý své kompetence, které by měly být ostatními členy dodržovány. Ve většině domovů pro seniory převážná část seniorů vzhledem ke svému zdravotnímu stavu vyžaduje odborný dohled všeobecných sester. Panuje zde velká nestálost zdravotního stavu seniorů, nestabilita, rychlé střídání a nepředvídatelné zvraty. Většina seniorů je multimorbidních a včasné nerozpoznání zhoršení nemoci může mít velmi závažné následky. Vzhledem ke vzdělání, kompetencím a časové vytíženosti PSS lze předpokládat, že není v silách těchto pracovníků možné včasné zachycení všech změn zdravotního stavu, vznik nových akutních příhod anebo rozvoj příznaků nového onemocnění a jejich důsledkem může být výrazný pokles kvality péče a zhoršování zdravotního stavu seniorů.105 Jako první cíl práce mne zajímalo zjistit, jaká kritéria ovlivňují spokojenost se spoluprácí všeobecných sester s pracovníky přímé obslužné péče a druhým cílem bylo 104

Srov. Zdravotnická ročenka ÚZIS 2011, [ online] Dostupné WWW: http://www.uzis.cz/system/files/zdrroccz2011.pdf. [cit. 2013-02-17].

105

Srov. MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, s. 131-132

90

zjistit názory sester, co pracovníkům přímé obslužné péče činí největší problémy při práci se seniory. Protože jsem chtěla získat co nejobjektivnější názor, oslovila jsem s žádostí o účast na průzkumném šetření z každého kraje české republiky 20 DpS. Výběr byl proveden dle registru MPSV106, celkem bylo osloveno 280 zařízení z celé České republiky, šetření se zúčastnilo celkem 54 DpS a do dalšího zpracování bylo zařazeno 145 dotazníků od jednotlivých pracovníků DpS. Na otázky v dotazníku odpovídalo 80 pracovníků zařazených na pozici všeobecná sestra a 65 sester na funkcích vrchní nebo staniční sestry. V průměru je v DpS pečováno o 29,2 seniorů se stanoveným stupněm závislosti I a II a 46,9 seniorů se stanoveným stupněm závislosti III a IV. Tyto počty jsou ovlivněny velikostí jednotlivých zařízení, ale současně mohou vypovídat o náročnosti práce, fyzickém a psychickém zatížením pečujících. Podle platné legislativy mohou práci PSS vykonávat pracovníci s různým typem vzdělání, což je také zřejmé ve výsledcích šetření. Ve svých odpovědích sestry uvedly, že základní vzdělání má v průměru 4,0 PSS, vyučeno je v průměru 11,3 PSS, střední školu má v průměru 7,3 PSS. Tyto výsledky jsou pouze odhadem sester a pro přesnější informace by bylo nutné oslovit jednotlivá personální oddělení DpS. Nicméně tato otázka do dotazníkového šetření byla zahrnuta, protože v multidisciplinárním týmu je předpoklad, že se většina pracovníků vzájemně zná. Obdobně toto tvrzení platí pro zjištění kvalifikace PSS. Z výsledků vyplynulo, že naprostá většina PSS má absolvovaný rekvalifikační kurz 150 - 200 hodin, v průměru se jedná o15,6 pracovníků na jednotlivé DpS. Ve svých odpovědích většina respondentů, 41,4 %, uvedlo, že dle jejich názoru není výše zmiňovaný kurz dostatečný pro práci PSS se seniory. 29,0 % se domnívá, že je dostatečný pouze částečně a jen 23,4 % sester považují tento kurz za dostatečný. Nejčastěji, v 23,9 %, byly uváděny návrhy na navýšení hodin v kurzech pro PSS v psychologii a komunikačních dovednostech, praktický výcvik byl uveden v 15,1 % a základy péče o nemocné v 15,4 %. Současně také, v 14,4 %, sestry uvedly nedostatky ve výuce specifikací chorob ve stáří. Je zřejmé, že pro tak náročnou práci, jako je péče o polymorbidní seniory, je pouze kurz tohoto rozsahu hodnocen jako málo obsáhlý. Současně se také respondenti měli možnost vyjádřit k tomu, co by považovali za vhodné doplnit do kurzů. V odpovědích se vyskytovala tato témata: individuální 106

Srov. http://iregistr.mpsv.cz [online], [cit. 2013-02-17].

91

plánování, psychiatrie, polohování, péče o chronickou ránu, práce na PC, praxe, vedení dokumentace, výuka k samostatnosti a zodpovědnosti, základy bazální stimulace a také zlepšení celoživotního vzdělávání. Špatné komunikační dovednosti a nedostatky v psychologickém přístupu k seniorům mohou také korespondovat se vzděláním PSS, kdy pouze základní vzdělání nebo vyučení doplněné kurzem nemusí být pro péči o těžce postižené seniory dostatečné. Většina respondentů, 68,3 %, na dotaz, zda dle jejich názoru je nějaká problematika, která chybí v kurzech pro PSS, odpovědělo negativně. Ti respondenti, kteří odpověděli „ano“, 31,7 %, měli možnost uvést své návrhy na doplnění kurzu. Mezi problematiku, se kterou se dle všeobecných sester PSS v kurzech nesetkali, patří nejčastěji uváděné téma komunikace s pacienty, péče o imobilní pacienty, fyzická zátěž, znalost psychiatrického onemocnění, základní znalosti nemocí ve stáří, práce v noci, paliativní péče, péče o umírající a zemřelé, práce s výpočetní technikou. Mezi odpověďmi se objevil i názor, že v kurzech je nadbytek somatologie na úkor praktické péče o polymorbidního pacienta. Také, dle některých respondentů, si někteří PSS dělají kurz ne proto, že by měli zájem o tuto práci, ale protože nemají jiné zaměstnání. Problematikou základních kurzů pro PSS se ve své bakalářské práci zabývala Daniela Trochtová107, ve své práci se dotazovala přímo PSS z 5 DpS v Jihočeském kraji. Většina dotázaných, 73,0 %, uvedlo, že absolvovalo základní kurz pro PSS. V 65,2 % odpovědělo, že dle jejich názoru pro výkon jejich práce nebyl přínosem a dotace 150 hodin kurzu se těmto pracovníkům, v 52,4 % jeví jako nedostatečná. Jak se ukázalo i v mém šetření, obdobný názor zastávají i všeobecné sestry, které s PSS úzce spolupracují. Na otázku, jaké činnosti považují všeobecné sestry pro PSS při výkonu práce za nejvíce problematické, byla jako nejčastější odpověď uvedena práce s počítačem a to v 33,3 %. Zde se opět jeví jako pravděpodobný důvod původní vzdělání PSS. Jako další byla označena ve 22,9 % komunikace s rodinnými příslušníky a ve 21,6 % práce s umírajícími a těžce nemocnými. Tato problematika již byla zmiňovaná a respondenty primárně označena jako chybějící v kurzech pro PSS. Za zmínku také stojí nedostatky PSS ve znalosti a dodržování standardů péče, kdy tyto nedostatky udávaly sestry v 13,2 %. 107

Srov. TROCHTOVÁ, D., Pracovník v sociálních službách a jeho role při poskytování péče seniorům v domově pro seniory [online] Dostupné WWW: http://www.theses.cz/id/0d3o5p/Bakalsk_prce_Daniela_Trochov_2011.pdf [cit. 2013-02-17].

92

Na otázku, zdali jsou PSS schopni reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů, uvedly všeobecné sestry v 64,8 %, že schopnosti považují za částečné a jednoznačně negativně se vyjádřilo 12,4 % sester. Současně jsem se také setkala v dotaznících s připomínkou, že PSS pracuje vždy pod dohledem všeobecné sestry. Ovšem tato situace není pravidlem a ani platná legislativa dohled sestry nad PSS neukládá. Současně také není možné s ohledem na pracovní vytížení a personální obsazení zajistit vždy na směnu PSS i se všeobecnou sestrou, která by na něj dohlížela. V některých DpS například na nočních směnách pracují PSS samy, bez dohledu sester. Vzhledem k náplni práce PSS je zřejmé, že pracují samostatně a jsou v blízkém kontaktu s křehkými seniory, jejichž zdravotní stav se může často rychle změnit a pozdní reakce může mít i fatální následky. Odpověď na tento problém je možno nalézt i v reakcích na otázku o jaké změny zdravotního stavu seniorů se nejčastěji jedná. Jako hlavní problém dotazované sestry uváděly progresi základního onemocnění a to v 33,1 %. Změny stavu kůže byly uvedeny v 12,4 % a náhlá srdeční příhoda v 11,0 %. Dekompenzaci diabetu uvedlo 9,6 % sester, zhoršení dekubitů v 8,3 %. Oproti tomuto 16,6 % sester uvedlo, že PSS v jejich DpS nemají žádné obtíže při změnách zdravotního stavu seniorů. Dále byla zákonem č. 108/2006 Sb. stanovena povinnost dalšího vzdělávání PSS s minimální časovou dotací 24 hodin za kalendářní rok a tento rozsah jsou povinni zaměstnavatelé zajistit.108 V roce 2010 proběhlo dotazníkové šetření mezi pracovníky činnými v sociálních službách v městě Prostějov. Toto šetření bylo rozděleno do tří celků a mne nejvíce zajímaly výsledky bloku III: specifické znalosti a dovednosti, které potřebují pracovníci pro svou práci, zejména v přímé péči. V tomto šetření pracovníci uváděli jako nejvíce problematické a z jejich pohledu potřebné v kurzech řešení konfliktů, v 81 % a problémové chování seniorů, v 79 %. Jako další problematická činnost byla v 72 % uvedena motivace uživatele a aktivizace osob se zdravotním postižením v 63 %.109 Obdobné výsledky jsou uvedeny i ve výsledcích výzkumu mé práce, kde všeobecné sestry uvedly jako jedny z hlavních obtíží PSS práci s těžce nemocnými a problémy při komunikaci. Srov. § 111 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách [online] Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/cs/7334, [cit. 2013-03-1]. 109 Srov. Šetření v oblasti vzdělávacích potřeb pracovníků činných v sociálních službách [online] Dostupné na: http://www.oslipka.cz/cms_dokumenty/Setreni_v_oblasti_vzdelavacich_potreb_pracovniku_cinnych_v_social.p df [cit. 2013-02-17]. 108

93

Zajímavý výsledek mého výzkumu přineslo také zjištění názoru sester na důvody propuštění PSS ze zaměstnání, kdy jako nejčastější možný důvod byl uveden špatný přístup PSS k lidem a to v 25,1 %. Jako další důvod byl označen odchod ze zaměstnání na vlastní žádost, v 18,3 %. Za zmínku určitě stojí poměrně vysoké procento propuštění z důvodu požívání alkoholu, 15,1 % a neomluvená absence v 11,3 %. Dá se předpokládat, že za špatným přístupem k lidem stojí i systém vzdělávání PSS. Jelikož PSS mohou být podřízeni jak zdravotnímu, tak sociálnímu úseku nebo i úseku společnému pro obě složky, zajímalo mne, zda to, komu jsou PSS podřízeni, může nějak ovlivnit spokojenost všeobecných sester se vzájemnou spoluprácí. Z šetření vyplynulo, že spokojenost všeobecných sester se schopností PSS reagovat na změny zdravotního stavu seniorů negativně ovlivňuje fakt, jestliže jsou PSS podřízeni pouze sociálnímu úseku. Lépe je již hodnocen stav, kdy jsou PSS podřízeni zdravotně – sociálnímu úseku a nejlépe sestry hodnotí PSS v případě, jestliže PSS spadá pod zdravotní úsek. Další dotaz směřoval k otázce, zda fakt, kdo je přímým nadřízeným PSS, ovlivňuje jejich spolehlivost při vzájemné spolupráci a v tomto případě sestry nejlépe hodnotí spolehlivost na PSS v případě jejich podřízenosti zdravotněsociálnímu úseku. Při testování hypotézy, zda má vliv podřízenost PSS na odhad procenta propuštěných PSS ve zkušební době, se tento vliv neprokázal a nutnost odchodu ze zaměstnání byla uváděna téměř shodně, 0,5 %. Při shrnutí všech výsledků lze konstatovat, že podřízenost PSS zdravotnímu nebo zdravotně – sociálnímu úseku ovlivňuje jejich schopnost reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů a také má vliv na spolehlivost PSS. Nicméně při testování hypotézy ve vztahu k nutnosti propuštění ve zkušební době se vliv podřízenosti PSS neprokázal. Další zkoumanou položkou bylo zjištění, zda jsou nějaké rozdíly ve spokojenosti sester s PSS v Čechách a na Moravě. Z výsledků šetření vyplývá, že rozdíl ve schopnosti PSS reagovat na změny zdravotního stavu v Čechách a na Moravě, je dle názorů sester nevýznamný. Ovšem jako statisticky významný se ukázal rozdíl v čechách a na Moravě mezi spolehlivosti PSS. V tomto případě je velký rozdíl s nespokojeností sester na Moravě, 9,3 % oproti Čechám, 1,7 %. Zde mohou být výsledky ovlivněny zastoupením jednotlivých DpS v krajích. Zajímavé je zjištění, že v Čechách je dle odhadu sester vyšší procento propuštěných PSS, 16,9 %, než na Moravě, kde tento odhad je 3,5 %.

94

Při testování hypotézy, zda pracovní zařazení sester ovlivňuje jejich spokojenost s PSS, bylo zjištěno, že sestry zařazené na postech vedoucího pracovníka hodnotí schopnost

PSS

reagovat

na

změny

zdravotního

stavu

seniorů

kritičtěji

a vyjadřují jednoznačnou spokojenost s PSS pouze v 10,8 % oproti všeobecným sestrám, které jednoznačnou spokojenost vyjadřují v 32,5 %. Stejně tak jednoznačně „ne“ uvedlo 13,8 % vedoucích sester a 11,3 % všeobecných sester. Je zde tedy statisticky významný rozdíl v hodnocení sester na vedoucích funkcích oproti sestrám na pozici všeobecných sester. Nicméně názor na spolehlivost PSS a odhad nutnosti propuštění ve zkušební době není ovlivněn pracovním zařazením jednotlivých respondentů. Další z parametrů, u kterého jsem předpokládala možnost ovlivnění spokojenosti sester s PSS, byl počet seniorů v DpS se stanovenými stupni závislosti III a IV. Ačkoliv by se dalo předpokládat, že počet takto nemocných seniorů ovlivní náročnost práce a tím i spokojenost sester s PSS, výzkum toto nepotvrdil ani v jednom parametru testování. Přiznaný stupeň závislosti se tímto jeví spíše sociální než zdravotní ukazatel a nevypovídá o náročnosti zdravotní péče. Náplň práce a kompetence PSS vychází z katalogu prací, který je zveřejněn v nařízení vlády č. 222/2010 Sb., kdy v nejnižší platové třídě patří do náplně práce provádění jednoduchých úkonů pečovatelské služby. Mezi tyto činnosti patří: výdej a rozvoz jídla seniorům, provádění dílčích sociálně-pečovatelských úkonů pro seniory, poskytování přímé obslužné péče o seniory, podpora jejich soběstačnosti, nácvik jednoduchých denních činností a poskytování pomoci při osobní hygieně a oblékání seniorů, manipulace s přístroji, pomůckami a prádlem a udržování čistoty a hygieny u seniorů.110 Výše zmíněné nařízení vlády již neřeší, zda tyto činnosti mohou PSS vykonávat samostatně nebo pod dohledem všeobecných sester a je na zvyklostech jednotlivých DpS a jejich vnitřních nařízeních, jak budou tyto činnosti PSS vykonávat. Zde se tedy nabízí otázka, zda pouze základní vzdělání PSS doplněné rekvalifikačním kurzem je dostatečné pro vykonávání této náročné práce s polymorbidními seniory. Argumenty pojišťoven, že při péči v rodinném prostředí o seniora pečuje také laik, dle mého názoru neobstojí. Typickým pečujícím v rodinném prostředí žena ve věku

110

Srov. Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, [online] Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8980/Katalog_praci_UZ_1_10_2010.pdf s. 106 [cit. 2012-03-04].

95

56 let111 a dá se předpokládat, že tito pečující, byť laici, jsou vybaveni notnými životními zkušenostmi, zodpovědností, dávkou empatie a také lásky. Otázkou důvodu odchodu seniorů do domova pro seniory se zabývalo více autorů a všichni se shodli, že nejčastějším důvodem pro odchod je zhoršení zdravotního stavu seniora a jeho obava z toho, že by se o něj neměl kdo starat. Současně také senioři očekávali péči zdravotnického personálu a lékařů a většinou netušili, že ošetřování o ně budou provádět také pracovníci, kteří nemají zdravotnické vzdělání.112 Dle mého názoru fakt, že PSS v domovech pro seniory často, například na nočních směnách pracují sami, bez přítomnosti všeobecné sestry a ani lékaře může mít vliv na kvalitu poskytované péče a může i dojít a také dochází, k ohrožení svěřených seniorů. Vzhledem k tomu, že neproběhlo šetření u PSS na téma jejich schopností reagovat na změny zdravotního stavu seniorů, jistě by stálo za úvahu obdobné šetření provést a to i s ohledem na výše uvedené, že PSS často pracují na směně v DpS samy, bez přítomnosti všeobecné sestry a lékaře. Současně také zjištění, zda mají rodiny seniorů, senioři sami a veřejnost povědomí, že péči v DpS mohou zajišťovat také téměř laici s minimálním vzděláním a bez odborného dohledu, by mohlo být předmětem další studie. Mezi dimenze a aspekty kvality dlouhodobé péče patří dle OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) mimo jiné také počet a kvalifikace personálu.113 V současné době, kdy je značná část všeobecných sester v DpS nahrazována v rámci úspor personálem z řad PSS, je otázkou, zda je požadovaná kvalita péče zajištěna dostatečně kvalifikovaným personálem a také je nutné více se orientovat na souhrnné zajištění požadované zdravotně – sociálně péče o lidi s komplexními ošetřovatelskými potřebami.

Srov. Válková, M., Diskusní materiál k východiskům dlouhodobé péče v české republice, [online] Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/9597/dlouhodoba_pece_CR.pdf [cit. 2013-03-03] s. 40. 112 Srov. Burgetová, M., V pobytových sociálních službách senior očekává poskytování ošetřovatelské péče [online] Dostupné WWW: http://library.upol.cz/i2/i2.search.cls?ictx=upol&disprec=5&iset=1&pg=&xrecidx=upol_us_cat17*e0032785 [cit. 2013-02-17]. 113 Srov. Válková, M., Diskusní materiál k východiskům dlouhodobé péče v české republice, [online] Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/9597/dlouhodoba_pece_CR.pdf [cit. 2013-03-03], s. 47. 111

96

NÁVRH ŘEŠENÍ Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách umožňuje poskytovat v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem péči o osoby se zvláštní zdravotní problematikou, jako je například Alzheimerova choroba a současně také umožňuje alespoň částečné financování této zdravotní péče. Bohužel ani tímto opatřením nebyla vyřešena potřeba zajištění integrované zdravotně sociální péče. Poskytování kvalitní péče o seniory je často diskutovaným tématem jak u nás, tak na celém světě. Mnohé studie ukazují, že kvalita poskytované péče je různá a mohou vznikat zanedbání a pochybení velmi často v souvislosti s poskytováním péče za co nejnižší náklady, zejména personálu.

prostřednictvím 114

nekvalifikovaného

nebo

nejméně

kvalifikovaného

Také neprofesionální vystupování pracovníků spolu s neznalostí

vhodných komunikačních technik může vést k nastolení nedůvěry a k odmítání spolupráce pacienta s ošetřujícím personálem.115 Vzdělání pracujících všech profesí u dlouhodobé péče je velmi důležité a je třeba klást velký důraz na vytvoření programů vstupního i celoživotního vzdělávání a edukace pro tyto pracovníky. Je třeba zlepšit služby o seniory zejména doplněním kvalifikovaných zdravotnických služeb a ošetřovatelského procesu na potřebná místa. Jestliže tedy ze zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách vyplývá možnost zajištění péče o seniory také prostřednictvím PSS i se základním vzděláním, bylo by vhodné, výběr těchto pracovníků doplnit také například psychotesty s ověřením, zda jsou tito žadatelé o zaměstnání vhodní i bez vzdělání v oboru pečovat o nemocné seniory také s ohledem na osobnostní vlastnosti pracovníka. Z výsledku mého šetření vyplynulo, že by bylo vhodné navýšit obsah kurzu PSS zejména v těchto oblastech: a)

oblast psychologie a komunikačních dovedností,

b)

praktický výcvik spolu s péčí o imobilní pacienty, základech péče o nemocné, polohování,

c)

výuka specifikací chorob ve stáří,

d)

znalost o psychiatrických onemocněních a psychiatrie,

e)

individuální plánování,

Srov. Válková, M., Diskusní materiál k východiskům dlouhodobé péče v české republice, [online] Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/9597/dlouhodoba_pece_CR.pdf [cit. 2013-03-03]. 115 Srov. MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, s. 188. 114

97

f)

péče o chronickou ránu,

g)

paliativní péče,

h)

vedení dokumentace,

i)

výuka k samostatnosti a zodpovědnosti,

j)

základy bazální stimulace,

k)

psychologický přístup,

l)

znalost práce s výpočetní technikou.

Také nepovažuji za dostatečné zákonem nařízené další vzdělávání v rozsahu 24 hodin za kalendářní rok již s ohledem na fakt, že vstupní vzdělání těchto pracovníků je málo transparentní. Dle zjištěných výsledků výzkumu doporučuji zaměřit i toto vzdělávání na již výše uvedenou chybějící problematiku základní ošetřovatelské péče o seniory. V praxi je potřebné zavedení zdravotní péče v sociálních zařízeních hrazené z veřejného zdravotního pojištění, neboť senioři s umístěním do zařízení sociální péče, nepřestávají být pojištěnci zdravotních pojišťoven a úroveň poskytované péče musí být v souladu se zdravotními a sociálními potřebami seniorů.

98

ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaká kritéria ovlivňují míru spokojenosti všeobecných sester se spoluprácí s pracovníky přímé obslužné péče v domovech pro seniory, a jejím dalším cílem bylo zjištění názorů všeobecných sester, co činí pracovníků přímé obslužné péče největší problémy při práci se seniory. Teoretická část se zabývá problematikou stáří a stárnutí, biologickými, psychickými a sociálními změnami ve stáří a také zvláštnostmi nemocí ve stáří. Současně popisuje systém péče o seniory v minulosti i v současnosti a problematiku seniorů v ústavní péči. Poslední část se zabývá povoláním pracovníka přímé obslužné péče v domovech pro seniory, systémem jeho vzdělávání a náplni práce. Empirická část analyzuje výsledky dotazníkového šetření spolu s testováním hypotéz. Při testování hypotéz byly potvrzeny dvě alternativní hypotézy a čtyři alternativní hypotézy nebyly potvrzeny. Prvním cílem této práce bylo zjištění, jaká kritéria ovlivňují míru spokojenosti se spoluprácí všeobecných sester s pracovníky přímé obslužné péče v domovech pro seniory. K tomuto cíli se vztahovaly hypotézy č. 1, 2, 3 a 4. Jako indikátory spokojenosti při testování těchto hypotéz byly použity otázky v dotazníku č. 13: „Jsou PSS připraveni reagovat adekvátně na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů?“, č. 15: „Je na PSS při vzájemné spolupráci spolehnutí?,“ a č. 16: „Odhadněte, v kolika procentech nastává, že je nutné PSS propustit ze zaměstnání ve zkušební době?“ Testováním bylo zjištěno, že spokojenost sester se spoluprácí s PSS ovlivňuje fakt, komu jsou PSS podřízeni. Současně byl zjištěn statisticky významný rozdíl ve spokojenosti sester s PSS v Čechách oproti Moravě a na Moravě jsou PSS vnímáni kritičtěji. Nulové hypotézy 1 a 2 bylo možno zamítnout a přijmout hypotézy alternativní. Při testování hypotézy č. 3 nebyla prokázána statisticky významná závislost mezi pracovním zařazením sester a jejich spokojeností s PSS a nulovou hypotézu nelze zamítnout. Při zkoumání hypotézy č. 4 nebyla prokázána statisticky významná závislost mezi počtem zabezpečovaných seniorů dle stanovených stupňů závislosti a spokojeností sester s těmito pracovníky. Nulovou hypotézu také nebylo možno zamítnout. Druhým cílem bylo zjištění názorů sester na to, co činí pracovníkům přímé obslužné péče největší potíže při práci se seniory. K tomuto cíli se vztahovaly hypotézy 99

č. 5 a č. 6. Pro ověření hypotézy č. 5 byla použita otázka v dotazníku č. 12: „Co činí PSS největší obtíže při výkonu práce?“ Při tomto testování se nepotvrdil vliv počtu zabezpečovaných

seniorů

dle

jednotlivých

stupňů

závislosti

a

množství

problematických činností PSS. Pro ověření hypotézy č. 6 byla použita otázka v dotazníku č. 13: „Jsou PSS připraveni reagovat adekvátně na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů?“ Testováním bylo zjištěno, že schopnost PSS reagovat na jejich náhlou změnu zdravotního stavu seniorů není ovlivněna počtem zabezpečovaných seniorů dle stanovených stupňů závislosti. Toto šetření současně také ukázalo rezervy v náplni kurzů PSS tak, jak je vnímají všeobecné sestry, které s PSS spolupracují. Dle jejich názorů by bylo vhodné kurzy navýšit zejména o praktické činnosti spojené s péčí o nemocné seniory. Cíle práce byly splněny a šetření mimo jiné ukázalo, že nelze posuzovat náročnost práce s polymorbidními seniory pouze dle počtu stanovených stupňů závislosti, kdy se tento parametr jeví spíše jako sociální ukazatel. Že se jedná o téma aktuální, ukázal i fakt, že o výsledky šetření projevilo zájem 8 zařízení DpS. Je třeba v úvahu že, při poskytování sociálních služeb často nejde pouze o sociální péči, ale tato péče se ve zvyšující míře prolíná s péčí zdravotní. Mnohdy jednotlivé úkony představují zdravotnické a ošetřovatelské činnosti a tyto služby je nutné poskytovat v požadované kvalitě. Poskytování těchto služeb v současné době, zejména z dlouhodobého hlediska, není provázané a mezi sebou koordinované a lze předpokládat i určitý negativní dopad na kvalitu poskytované péče a její efektivitu. Je nezbytné, aby systém poskytování dlouhodobé péče vycházel z integrace zdravotních i sociálních služeb. Poskytování kvalitní dlouhodobé péče o seniory je často diskutovaným tématem po celém světě a zkvalitnění této péče napomáhají také standardy kvality poskytované péče. Pro zajištění kvalitní péče je třeba mimo jiné také vytvoření a zdokonalení programů vstupního a celoživotního vzdělávání pracovníků všech profesí v dlouhodobé péči.

100

ANOTACE Příjmení a jméno autora: Bc. Obšilová Iva Instituce:

Masarykova univerzita, Lékařská fakulta

Název práce:

Připravenost

pracovníků

přímé

obslužné

péče

v domovech pro seniory z pohledu všeobecných sester Vedoucí práce:

Mgr. Saibertová Simona

Počet stran:

130

Počet příloh:

5

Rok obhajoby:

2013

Klíčová slova:

senior, domovy pro seniory, stáří, geriatrie, geriatrické syndromy, zdravotní služby pro seniory, sociální služby pro seniory, pracovník přímé obslužné péče, všeobecná sestra

Souhrn: Magisterská práce se zabývá pracovníky přímé obslužné péče v domovech pro seniory z pohledu všeobecných sester. Teoretická část se věnuje pojmům stáří a stárnutí, systémem péče o seniory v minulosti i v současnosti. Popisuje změny, které charakterizují geriatrického pacienta v ústavní péči. Vymezuje práci pracovníků přímé obslužné péče, jejich vzdělávání a náplň jejich práce v domovech pro seniory. Empirická část se věnuje kvantitativnímu výzkumu, který se zabývá názory všeobecných sester na připravenost pracovníků sociálních služeb pečovat o seniory v domovech pro seniory, názory na jejich vzájemnou spolupráci a spokojenost s těmito pracovníky.

101

ANNOTATION Surname and name of the author: Bc. Obšilová Iva University:

Masaryk University, Faculty of Medicine

The name of the thesis:

Readiness of workers of direct nursing care in home for the Elderly from the perspective of licensed practical nurses.

Supervised by:

Mgr. Simona Saibertová

Page count:

130

Attachment count:

5

Year of defend:

2013

Key words:

senior citizen, home for the Elderly, old age, geriatrics, geriatric syndromes, health services for senior citizens, social services for senior citizens, worker of direct nursing care, licensed practical nurse.

Thesis deals with workers of direct nursing care in home for the Elderly from the perspective of licensed practical nurses. Theoretical part is focused on terms such as old age, ageing and system of care for senior citizens at present and in the past. It describes changes which are typical for geriatric patients in hospital treatment. Thesis also defines the work of workers of direct nursing care, their education and their responsibilities in home for the Elderly. Practical part deals with a quantitative research which is focused on opinions of practical nurses about the readiness of workers in social services to care for senior citizens in home for the Elderly, their option on their mutual cooperation and their satisfaction with these workers.

102

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1.

BURGETOVÁ, M., V pobytových sociálních službách senior očekává poskytování ošetřovatelské péče [online] Dostupné WWW:

2.

http://library.upol.cz/i2/i2.search.cls?ictx=upol&disprec=5&iset=1&pg=&xreci dx=upol_us_cat17*e0032785 [cit. 2013-03-02]

3.

ČEVELA, R., KALVACH, Z., ČELEDOVÁ, L., Sociální gerontologie. Praha: Grada, 2012. 264 s. ISBN 978-80-247-3901-4

4.

Český helsinský výbor Zásadní mezinárodní a národní dokumenty týkající se seniorů. Dostupné na WW: http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2005040109 [cit. 2012-12-17]

5.

DVOŘÁČKOVÁ D., Kvalita života seniorů. Praha: Grada 2012, 112 s. ISBN 978-80-247-4138-3

6.

HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří. 2. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2010. 365 s. ISBN 978-80-87109-19-9

7.

HAŠKOVCOVÁ, H., České ošetřovatelství Manuálek sociální gerontologie. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2004. 72 s. ISBN 80-7013-363-5

8.

HAŠKOVCOVÁ, H., Sociální gerontologie aneb senioři mezi námi. Praha: Galén 2012. 194 s. ISBN 978-807262-900-8

9.

HEGYI, L., KRAJČÍK, Š., Geriatria. Bratislava: Herba, 2010. 608 s., ISBN 978-80-89171-73-6

10.

HENDL, J., Přehled statistických metod zpracování dat: analýzy a metaanalýza dat.vyd. Praha: Portál, 2006. 583 s. ISBN 80-7367-123-9

11.

HOLMEROVÁ, I., JURAŠKOVÁ, B., ZIKMUNDOVÁ, K., a kol. Vybrané kapitoly z gerontologie. 3. vydání, EV public relations, Praha 2007, 145 s. ISBN 978-80-254-0179-8 [online] Dostupné na WWW: http://www.geriatrie.cz/dokumenty/VybrKapZGerontologie.pdf [cit. 2012-10-14]

12.

CHRÁSKA, M., Metody pedagogického výzkumu, 1. vydání, Praha: Grada 2007, 272 s. ISBN 978-80-247-1369-4

13.

IVANOVÁ, K., JURÍČKOVÁ, L., Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. Olomouc 2005. 99 s. ISBN: 978-80-244-1832-2

14.

JANOVCOVÁ, Z., Alternativní a augmentativní komunikace, Brno: Masarykova univerzita 2010. 52 s. ISBN 978-80-210-5186-7 103

15.

JAROŠOVÁ, D., Péče o seniory, Ostrava: Reponis 2006. 96 s. ISBN 80-7368-110-2

16.

JAROŠOVÁ, D., Úvod do komunitního ošetřovatelství. Praha: Grada 2007, 100 s. ISBN 978-80247-2150-7

17.

KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R., et al. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, 2004 861 s. ISBN 80-247-0548-6

18.

KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R., aj. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. 1.vyd. Praha: Grada, 2008. 336 s. ISBN 978-80-247-2490-4

19.

KOPŘIVA, K., Lidský vztah jako součást profese, 6. vyd Praha: Portál, 2011. 152 s. ISBN 978-80-7367-922-4

20.

KUTNOHORSKÁ, J., Etika v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 164 s. ISBN 978-80-247-2069-2

21.

Madridský mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí 2002. [online]

22.

Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/1205/madrid.pdf [cit. 2012-12-17]

23.

MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1 vyd. Praha: Grada, 2011. 328 s. ISBN 978-80-247-3148-3

24.

MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ, H., a kol., Gerontologie. 1. Vydání, Ostrava 2011. 85 s. ISBN 978-80-7464-081-0

25.

MATOUŠEK, O., a kol. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001. 312 s. ISBN 80-7178-473-7

26.

Národní strategie podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017. [online] Dostupné na WWW: www.mpsv.cz/files/clanky/13099/Teze_NS.pdf [cit. 2012-12-17]

27.

Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě [online] Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8980/Katalog_praci_UZ_1_10_2010.pdf [cit. 2012-03-04]

28.

Šetření v oblasti vzdělávacích potřeb pracovníků činných v sociálních službách [online] Dostupné na WWW: http://www.oslipka.cz/cms_dokumenty/Setreni_v_oblasti_vzdelavacich_potreb _pracovniku_cinnych_v_social.pdf [cit. 2013-02-17]

104

29.

TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi. 1. vydání. Praha: Galén, 2005. 270 s. ISBN 80-7262-356-6

30.

TROCHTOVÁ, D., Pracovník v sociálních službách a jeho role při poskytování péče seniorům v domově pro seniory [online] Dostupné WWW: http://www.theses.cz/id/0d3o5p/Bakalsk_prce_Daniela_Trochov_2011.pdf

31.

VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5

32.

VÁLKOVÁ, M., KOJESOVÁ, M., HOLMEROVÁ, I., Diskusní materiál k východiskům dlouhodobé péče v české republice, Praha, 2010, 83 s., ISBN 978-80-7421-021-1

33.

VENGLÁŘOVÁ, M., Problematické situace v péči o seniory. 1.vyd. Praha: Grada, 2007. 96 s., ISBN 978-80-247-2170-5

34.

VYHLÁŠKA č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. [online] Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/cs/7334. [cit. 2012-12-01]

35.

WEBER, P., et al. Minimum z klinické gerontologie pro lékaře a sestru v ambulanci. 1.vyd. Brno 2000, 151 s. ISBN 80-7013-314-7

36.

ZÁKON č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), [online] Dostupné na WWW: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-6-listopadu2011-o-zdravotnich-sluzbach-a-podminkach-jejich-poskytovani-zakon-ozdravotnich-sluzbach-18611.html, [cit. 2012-11-18]

37.

ZÁKON č.108/2006 Sb., o sociálních službách, [online] Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/cs/7334, [cit. 2012-12-1]

38.

Zdraví 21, [online] Dostupné na WWW: http://aplikace.msmt.cz/HTM/1046zdravi21cil1_9str1_56.htm [cit. 2012-12-30]

39.

Zdravotnická ročenka ÚZIS 2011. [online] Dostupné WWW: http://www.uzis.cz/system/files/zdrroccz2011.pdf. [cit. 2013-02-17]

105

SEZNAM ZKRATEK DpS – domov pro seniory MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OSN – Organizace spojených národů PSS – pracovník sociálních služeb

106

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1:

Pracoviště DpS a respondentů dle jednotlivých krajů……………

43

Tabulka č. 2:

Pracovní zařazení respondentů …………………………………..

45

Tabulka č. 3:

Počet seniorů dle stanoveného stupně závislosti………………….

46

Tabulka č. 4:

Podřízenost PSS…………………………………………………..

47

Tabulka č. 5:

Spolupráce s PSS v případě, že jsou pod vedením sociálního úseku………………………………………………………………

Tabulka č. 6:

48

Odpovědnost za pracovníky přímé obslužné péče v případě nepřítomnosti nadřízeného pracovníka…………………………...

49

Tabulka č. 7:

Vzdělání PSS……………………………………….……………..

50

Tabulka č. 8:

Počet PSS dle kvalifikace………………………………………....

51

Tabulka č. 9:

Hodnocení kurzu pro PSS………………………………………...

52

Tabulka č. 10: Návrh tématických okruhů k navýšení v kurzu pro PSS………….

53

Tabulka č. 11: Charakteristika kurzu pro PSS…………………………………...

55

Tabulka č. 12: Problematické činnosti při výkonu práce PSS……………………

56

Tabulka č. 13: Schopnost PSS reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů……………………………………………………………..

57

Tabulka č. 14: Změna zdravotního stavu seniorů…………………………………

58

Tabulka č. 15: Spolupráce s PSS………………………………………………….

60

Tabulka č. 16: Procento odhadu odchodu PSS ze zaměstnání ve zkušební době…

61

Tabulka č. 17: Důvody pro propuštění ze zaměstnání…………………………….

62

Tabulka č. 18: Kontingenční tabulka podle podřízenosti PSS a jejich schopností reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů……………. Tabulka č. 19: Kontingenční

tabulka

podle

podřízenosti

PSS

a

65

jejich

spolehlivost………………………………………………………..

66

Tabulka č. 20: Kontingenční tabulka podle podřízenosti PSS a odhadu sester v procentech propuštění PSS ve zkušební době…………………..

67

Tabulka č. 21: Kontingenční tabulka podle krajů, kde se nachází jednotlivá DpS a schopností PSS reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů…………………………………………………………….

69

Tabulka č. 22: Kontingenční tabulka podle krajů, kde se nachází jednotlivá DpS a spolehlivosti PSS……………………………………………….. 107

71

Tabulka č. 23: Kontingenční tabulka podle krajů, kde se nachází jednotlivá DpS a odhadu sester v procentech propuštění PSS ve zkušební době….

72

Tabulka č. 24: Kontingenční tabulka podle pracovního zařazení všeobecných sester a jejich názoru na schopnost PSS reagovat na náhlou změnu stavu seniorů………………………………………………

74

Tabulka č. 25: Kontingenční tabulka podle pracovního zařazení všeobecných sester a jejich názoru na spolehlivost PSS………………………..

75

Tabulka č. 26: Kontingenční tabulka podle pracovního zařazení sester a jejich odhadu procenta propuštění PSS ve zkušební době……………….

77

Tabulka č. 27: Kontingenční tabulka podle počtu seniorů dle stanovených stupňů závislosti a názoru všeobecných sester na schopnost PSS reagovat na náhlou změnu stavu seniorů……………………………………

79

Tabulka č. 28: Kontingenční tabulka podle počtu seniorů dle stanovených stupňů závislosti a názoru všeobecných sester na spolehlivost PSS……...

81

Tabulka č. 29: Kontingenční tabulka podle počtu seniorů dle stanovených stupňů závislosti a odhadu všeobecných sester procenta nutnosti propuštění PSS ve zkušební době…………………………………

82

Tabulka č. 30: Srovnání problematických činností PSS dle počtu seniorů s jednotlivými stupni závislosti…………………………………...

84

Tabulka č. 31: Srovnání dle počtu seniorů podle stanovených stupňů závislosti a připravenosti PSS reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů……………………………………………………………..

108

88

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1:

Zastoupení DpS v dle jednotlivých krajů………………………… 44

Graf č. 2:

Pracoviště respondentů dle jednotlivých krajů…………………… 44

Graf č. 3:

Pracovní zařazení respondentů…………………………………… 45

Graf č. 4:

Počet seniorů dle stupně závislosti……………………………...... 46

Graf č. 5:

Podřízenost PSS…………………………………………………..

Graf č. 6:

Spolupráce s PSS v případě, že jsou pod vedením sociálního

47

úseku……………………………………………………………… 48 Graf č. 7:

Odpovědnost za pracovníky přímé obslužné péče v případě nepřítomnosti nadřízeného pracovníka…………………………...

49

Graf č. 8:

Vzdělání PSS……………………………………………………..

50

Graf č. 9:

Počet PSS dle kvalifikace………………………………………...

51

Graf č. 10: Hodnocení kurzu pro PSS………………………………………..

52

Graf č. 11: Návrh tématických okruhů k navýšení v kurzu pro PSS ..……

54

Graf č. 12: Charakteristika kurzu pro PSS…………………………………..

55

Graf č. 13: Problematické činnosti při výkonu práce PSS……………………

56

Graf č. 14: Schopnost PSS reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu…… 57 Graf č. 15: Změna zdravotního stavu seniorů………………………………...

59

Graf č. 16: Spolupráce s PSS…………………………………………………

60

Graf č. 17: Procento odhadu odchodu PSS ze zaměstnání…………………...

61

Graf č. 18: Důvody pro propuštění ze zaměstnání …………………….…..

63

Graf č. 19: Podřízenost PSS a jejich schopnost reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů………………………………………… 65 Graf č. 20: Podřízenost PSS a jejich spolehlivost………………………….....

66

Graf č. 21: Podřízenost PSS a odhad sester v procentech propuštění PSS ve zkušební době…………………………………………………...... 68 Graf č. 22: Kraje, kde se nachází jednotlivá DpS a schopnost PSS reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů……………………...

70

Graf č. 23: Kraje, kde se nachází jednotlivá DpS a spolehlivost PSS.…….....

71

Graf č. 24: Kraje, kde se nachází jednotlivá DpS a odhad sester v procentech propuštění PSS ve zkušební době………………………………...

109

72

Graf č. 25: Pracovní zařazení všeobecných sester a jejich názor na schopnost PSS reagovat na náhlou změnu stavu seniorů……………………. 74 Graf č. 26: Pracovní zařazení všeobecných sester a jejich názor na spolehlivost PSS……………………………………………….....

76

Graf č. 27: Pracovní zařazení sester a jejich odhad procenta propuštění PSS ve zkušební době………………………………………………....

77

Graf č. 28: Srovnání dle počtu seniorů podle stanovených stupňů závislosti a názor všeobecných sester na schopnost PSS reagovat na náhlou změnu stavu seniorů……………………………………………...

80

Graf č. 29: Srovnání dle počtu seniorů podle stanovených stupňů závislosti a názor všeobecných sester na spolehlivost PSS…………………

81

Graf č. 30: Srovnání dle počtu seniorů podle stanovených stupňů závislosti a odhad všeobecných sester procenta nutnosti propuštění PSS ve zkušební době………………………………………………........

83

Graf č. 31: Srovnání problematických činností PSS dle počtu seniorů se stanoveným stupeň závislosti…………………………………….

85

Graf č. 32: Srovnání dle počtu seniorů podle stanovených stupňů závislosti a připravenosti PSS reagovat na náhlou změnu zdravotního stavu seniorů…………………………………………………………….

110

88

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1

Příloha č. 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb…………………..……

112

Příloha č. 2

Kurz pro PSS……………………………………………..….

114

Příloha č. 3

Náplň práce PSS……………………………………………..

118

Příloha č. 4

Žádost o spolupráci…………………………………………..

123

Příloha č. 5

Dotazník……………………………………………………..

124

111

Příloha č. 1: 1. Příloha č. 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb.

Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a) Mobilita: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových. b) Orientace: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat. c) Komunikace: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky. d) Stravování: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim. e) Oblékání a obouvání: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem. f) Tělesná hygiena: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.

112

g) Výkon fyziologické potřeby: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky. h) Péče o zdraví: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky. i) Osobní aktivity: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti. j) Péče o domácnost: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek.

113

Příloha č. 2: Kurz pro PSS Pořad. číslo

1.

Obsah

Časová dotace

Úvod do problematiky kvality v sociálních službách, standardy kvality sociálních služeb

10

Vysvětlení principů, přístupů a forem hodnocení standardů kvality péče v sociálních zařízeních, především se zaměřením na pečovatelskou službu. Zdůraznění významu a nutnosti poskytování péče dle standardů. Uvedení příkladů, aplikace do praxe, zpracování praktických cvičení. Typologie sociálních služeb, metody sociální práce

2.

Seznámení se sociálními službami a jejich strukturou dle Zákona o sociálních službách. Získání přehledu o sociálně-zdravotních službách v regionu a možnostech jejich poskytnutí. Základy prevence vzniku závislosti osob na sociální službě. Komunikace

3.

20

Seznámení s teorií komunikace, komunikačními styly a zlozvyky. Zdůraznění specifik komunikace v pomáhajících profesích. Praktický nácvik komunikace se seniorem, s rodinou, komunitou, v týmu, se zaměstnavatelem atd. Rozvoj komunikačních dovedností, asertivita, metody alternativní komunikace Úvod do psychologie, psychologie osobnosti

4.

14

Získání teoretických znalostí z psychologie osobnosti s cílem využít tyto znalosti při běžné interakci se seniorem a poznávání osobnosti seniora. Nácvik schopnosti adekvátně reagovat v nejrůznějších situacích pečující x senior. Osvojení dovedností pro navázání kontaktu, vedení dialogu a vhodné komunikace s ohledem na věk, zdravotní a sociální stav seniora. Využití získaných poznatků při hodnocení potenciálu seniora pro jeho aktivizaci, pro rozvíjení vztahu senior – pečovatel – rodina, při pomoci seniorovi s udržováním kontaktu s okolím. Zdůraznění nutnosti individuálního přístupu k seniorovi. Asertivita a řešení konfliktů při jednání se seniorem. Psychopatologie

5.

3

6

Seznámení s odlišnostmi zdravého a nemocného stáří, spektra normality diverzifikované seniorské populace. Rozeznání základní psychopatologie stáří, včetně schopnosti vnímání a popisu s ní souvisejících změn a schopnosti tyto informace zprostředkovat specializovanému odborníkovi.

114

Somatologie

6.

10

Změny ve fyziognomii těla během života, vývojová stádia, buňka a její vývoj, tělesné orgány, hlava, kostra, kosti a klouby, svaly, kůže a ovlasení, mozek a nervový systém, endokrinní systém, smysly, trávicí ústrojí, srdce a oběhový systém, dýchací ústrojí, močové ústrojí.

První pomoc

7.

4

Nácvik první pomoci - neodkladná resuscitace v terénu bez pomůcek a při nezkušenosti zachránce. Nácvik rychlého zhodnocení situace vlastní resuscitace – proč, jak a co nedělat. Zaměření na laickou pomoc, zdůraznění psychického dopadu na osobnost zachránce a nutnosti jeho následného řešení. Nezbytné je využití trenažérních pomůcek pro nácvik život zachraňujících stavů.

Právní minimum

8.

4

Seznámení se základními právními normami z oblasti občanského, rodinného, sociálního a zdravotního práva, získání orientace v našem právním řádu. Osvojení dovedností k práci s právními normami, v jednoduchých případech i k jejich aplikaci. Zvládnutí základních správních postupů v běžných případech (poskytování soc. dávek a péče) či doporučení kompetentní instituce. Etika výkonu činnosti pracovníka v sociálních službách, lidská práva a důstojnost. Zvláštní část

9.

Základy péče o nemocné

16

Seznámení se s teorií potřeb a specifiky rolí nemocného a pečujícího. Získání dovedností k orientačnímu hodnocení úrovně soběstačnosti seniora ve všedních denních činnostech. Orientace v používání pomůcek kompenzujících deficit soběstačnosti seniorů ve vybraných oblastech základní péče. Osvojení základů technik vybraných pečovatelských výkonů, zejména v oblasti hygieny, stravování, vyprazdňování, pohyblivosti, oblékání - nácvik technik pro získání soběstačnosti seniora v těchto činnostech. Prevence poranění zad při manipulaci se seniorem, základní požadavky na bezpečnost prostředí, prevenci pádů a úrazů seniorů - ve spolupráci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem. Základy hygieny, úvod do problematiky psychosociálních aspektů chronických infekčních onemocnění.

115

10.

Aktivizační, vzdělávací a výchovné techniky

4

Vysvětlení potřebnosti aktivizace seniora. Osvojení dovedností pro motivaci a zapojení seniora do aktivizačních technik. Orientace ve výběru vhodných technik s ohledem na schopnosti a zdravotní stav seniora. 11.

BOZP, požární ochrana

2

Aplikace předpisů BOZP v práci pracovníka sociální péče (nošení břemen, ochranné pomůcky). Základní pravidla požární ochrany. 12.

Základy výuky péče o domácnost

4

Základní exkurs do problematiky – rozlišení přístupu k úklidu v domácnosti, potravinářských a nemocničních provozech. Uplatňování hygieny a desinfekce v běžné denní praxi, vybavení koupelen, umýváren, toalet a kuchyní úklidovými prostředky s důrazem na ekologické ošetření daných prostor. Interaktivní seminář s názornými pomůckami. 13.

Krizová intervence

4

Seznámení se specifiky krizové intervence a první psychosociální pomocí ve vztahu pečující – senior. Získání dovedností k vytvoření bezpečného prostoru pro seniora i pracovníka sociální péče a stabilizaci seniora. Zpracování přehledu služeb krizové intervence a pomoci v regionu, tak aby frekventant získal dobrou orientaci v nabídce možností další psychosociální podpory. Řešení konkrétních kasuistik a možných situací. 14.

Základy pedagogiky volného času, relaxace a odpočinek

4

Výběr volnočasových aktivit dle postižení seniora, zapojení seniora do kolektivní a skupinové práce, střídání práce a aktivního odpočinku, propojení zájmů- práce – hry – relaxace pro regeneraci pracovních sil, pracovní rehabilitace. Zapojování seniora do kulturního dění společnosti. 15.

Hygiena a epidemiologie

5

Získání poznatků o vlivu prostředí na organismus (faktory prostředí fyzikální, chemické, biologické, psychické a sociální). Seznámení se základními podmínkami procesu šíření nákazy, protiepidemickým režimem a jeho zásadami u lůžka nemocného. Orientace ve způsobech a druzích dezinfekce (fyz., chem.) a v mechanismech jejího účinku. Seznámení s prostředky k dezinfekci a zásadami práce s nimi, ochranou zdraví a způsoby likvidace odpadu v domácích podmínkách.

116

16.

Fyziologie, psychologie, sociologie stáří, chronická onemocnění stáří

7

Seznámení se specifiky stáří a potřebami seniorů. 17.

Praxe

40

CELKEM

157 3

Závěrečné zkoušky Praktická část

2 hod.

Teoretická část

1 hod. (ústní a písemná)

Zdroj: Republikové centrum vzdělávání

117

Příloha č. 3: Náplň práce PSS

Centrum sociálních služeb Prostějov, p.o. Centrum sociálních služeb Prostějov, p. o. Lidická 86, 796 01 Prostějov, IČ: 479 21 293

Náplň práce PSS Jméno a příjmení: Název funkce:

Pracovník sociálních služeb

Přímý nadřízený:

Předák oddělení

Podřízenost:

Vedoucí sociálně zdravotně ošetřovatelského úseku

•

Pomoc uživateli služeb (dále US) při ubytování, manipulaci s čistým

a použitým osobním i ložním prádlem, třídění a ukládání prádla, •

Pomoc US při příjmu potravy v průběhu celého dne v rozsahu pěti jídel –

zahrnuje podávání stravy, přípravu jídelny, servírování, péči o kulturu a stolování, přípravu dochucovacích ingrediencí (sůl, koření), úpravu ke stolování na pokoji seniora nebo v křesle, •

Pomoc US v potřebném rozsahu s příjmem potravy – dopravuje jej do jídelny,

připravuje stravu na pokoji US, upravuje lůžko, instaluje servírovací stolek, krmí US, umožňuje umytí rukou a úst po jídle, sleduje pitný režim US, podává nápoje, nabízí tekutiny. Podle potřeby provádí krájení, otevírání víček na skleničkách, přihřátí stravy, úpravu lůžka při příjmu potravy, instalace servírovacího stolku, krmení, podávání nápojů, pomůcky k mytí rukou po jídle apod., •

Pomoc US při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu – při oblékání,

svlékání, obouvání zouvání, při manipulaci se speciálními pomůckami (sluchadly, protetickými, rehabilitačními a kompenzačními pomůckami), při přesunu na lůžko nebo vozík; dohled a doprovod chodícího US s rizikem pádu, pomoc při vstávání, uléhání, polohování, úpravě lůžka, při podávání stravy a nápojů, zjištění jejich dostupnosti, vhodné úpravy,

118

•

Pomoc US při osobní hygieně nebo zajištění podmínek k provedení osobní

hygieny US- pracovník připravuje hygienické potřeby, ručník, žínku, čisté oblečení, podává je seniorovi, dohlíží na průběh a kvalitu provádění osobní hygieny nebo ji sám provádí US sedícímu či ležícímu na lůžku. Imobilním seniorům provádí celkovou koupel, zajišťuje péči o vlasy, nehty, holení, •

Poskytuje jim pomoc při vyprazdňování dopravou na WC, instalací pomůcek

k vyprázdnění k lůžku nebo do lůžka a komplexní péči o inkontinentní US, •

Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím – zajišťuje dopravu US

ke společenským a volnočasovým aktivitám či na bohoslužbu, doprovází US na zahradu nebo procházku, nabízí sledování televize, poslech rádia, sledování oblíbeného pořadu, zprostředkovává kontakt s duchovním, doprovází US na nákup, aj., •

Provádí US základní úkony v poskytované sociální službě, pomáhá jim

v potřebném rozsahu v základních činnostech při nesoběstačnosti a podporuje jejich psychickou pohodu, •

Při práci se řídí platnými právními a hygienickými předpisy a vnitřními

normami v zařízení, •

Dodržuje povinnost celoživotního vzdělávání a průběžně se vzdělává na

vzdělávacích akcích, účastí na seminářích ve svém zařízení a absolvováním odborné stáže v jiném zařízení (viz vyhláška č. 505/2006 Sb.), •

Postupuje podle pokynů vedoucí úseku,

•

Postupuje podle pokynů úsekové sestry, není-li přítomna podle pokynů

všeobecné sestry, co se týká zdravotního stavu US, •

Při provádění základních ošetřovatelských činností dbá na dodržování úrovně

poskytované péče a postupuje podle standardních postupů, •

Zachovává mlčenlivost o skutečnostech souvisejících s výkonem svého

povolání (všechny informace týkající se uživatelů jejich osobních údajů, zdravotního stavu, majetkových poměrů apod.; informace získané ze supervizních setkání, především skutečnosti týkající se druhých zaměstnanců; informace o organizaci s výjimkou obecných informací o cílech organizace apod.)zejména po chodbách zařízení, na veřejnosti i v dopravních prostředcích, apod., •

Respektuje a dodržuje práva US,

•

Dodržuje etické zásady při jednání s US, jeho příbuznými a jinými blízkými

osobami US, 119

•

Dodržuje harmonogram práce vypracovaný předákem a schválený vedoucí

úseku, •

Při práci dodržuje všechny platné právní a hygienické předpisy,

•

Plní úkoly zadané předákem, úsekovou sestrou, vedoucí úseku,

•

Plní úkoly zadané všeobecnou sestrou,

•

Spolupracuje v týmu, předává důležité informace,

•

Plní roli klíčového pracovníka a poskytuje US péči na základě společně

vypracovaného individuálního plánu, dbá na jeho plnění, •

Spolupracuje a aktivizačními pracovnicemi,

•

Ovládá intuitivní techniky a techniky komunikace s nekomunikujícími US,

U nekomunikujících US používá augmentativní a alternativní komunikační techniky, •

Pečuje o US v závažném stavu či umírající a provádí péči o tělo zemřelého,

•

Vystupuje profesionálně a důstojně vykonává svou práci,

•

Dodržuje dezinfekční program, provádí dezinfekci určených povrchů a prostor

podle harmonogramu a používá dezinfekční prostředek ve stanovené koncentraci určený pro konkrétní období, •

Pečuje o použité pomůcky, provádí jejich dezinfekci, mytí, mechanickou

očistu, osušení a uložení zpět na původní místo (dle provozního řádu), •

Provádí manipulaci s čistým a použitým osobním i ložním prádlem US. Při

manipulaci používá předepsané ochranné pracovní pomůcky a dodržuje hygienické předpisy a vnitroorganizační normy, •

Přebírá stravu z centrální kuchyně a provádí přípravu (krájení, ohřátí porcí

v mikrovlnné troubě apod.), •

Pečuje o lůžko US, udržuje je čisté a upravené, provádí povrchovou dezinfekci

a pečuje o polohovací, rehabilitační a jiné pomůcky v lůžku US, •

Pomáhá US při pohybových aktivitách mimo lůžko – napomáhá do sedu či

lehu, podává rehabilitační a kompenzační pomůcky, doprovází US při chůzi, přemisťuje jej na vozíku apod., •

Poskytuje US pomoc při udržení žádoucí polohy na lůžku – vleže, vsedě,

pomáhá při změnách polohy, během dne opakovaně provádí úpravy lůžka, •

Poskytuje US pomoc při odpočinku a spánku – upravuje lůžko, vyvětrá, podá

vhodné pomůcky nebo je odstraní na noc z lůžka, zajistí signalizaci na dosah rukou US, 120

•

Poskytuje US pomoc při používání vhodného oděvu, pomáhá při svlékání

a oblékání, zouvání a obouvání, podává oděv, ukládá odložené šatstvo, pomáhá při náročných činnostech (manipulace s knoflíky, zipy). Věci, které je schopen si US udělat sám ve svém tempu za něj neprovádí, •

Pomáhá US při udržování čistoty a upravenosti těla a při ochraně pokožky.

Sleduje čistotu těla US, projevy na kůži a podle potřeby provádí péči s použitím vhodných přípravků, •

Pomáhá US při udržování tělesné teploty ve fyziologickém rozmezí. Sleduje

projevy tepelného komfortu či dyskomfortu a podle potřeby volí opatření k dosažení optimální hodnoty tělesné teploty, •

Poskytuje US ochranu před nebezpečím z okolí a podílí se na zajištění jeho

bezpečnosti v mimořádných situacích – odstraňuje možné rizikové zdroje v US okolí, předpokládá možná rizika a preventivně je eliminuje, •

Podílí se podle pokynů vedoucí zdravotního úseku a úsekové sestry na

vytváření a udržování optimálního léčebného prostředí, •

Poskytuje US pomoc při vyprazdňování a provádí v potřebném rozsahu

hygienickou péči v souvislosti s vyprazdňováním, zejména u US s inkontinencí moči a stolice, •

Sleduje trvale chování, míru soběstačnosti a aktivity US a všechny informace

zaznamenává do programu Cygnus a důležité informace předává ještě i ústně svým nadřízeným. V případě zdravotního stavu všeobecné a úsekové sestře, nebo vedoucí SZO úseku, •

Podle instrukcí všeobecné, úsekové sestry nebo vedoucí zdravotního úseku

pečuje o umírajícího, uspokojuje jeho základní potřeby a poskytuje mu psychickou podporu, •

Provádí péči o tělo zemřelého,

•

Připravuje osobní předměty zemřelého US k předání pozůstalým, včetně

zapsání do předávacích protokolů, •

Provádí úklid a dezinfekci lůžka, pokoje a veškerého vybavení používaného

u zemřelého US, •

Po ukončení pobytu US (odchod, úmrtí) kompletuje a uzavírá sociální

dokumentaci (plán péče, záznamy, hodnocení,…) a kompletně ji chystá k uložení,

121

•

Plní roli klíčového pracovníka – se svěřenými US projednává tvorbu

individuálního plánu a vytváří návrh činností. Se souhlasem US zapisuje dohodnuté intervence do individuálního plánu a organizačně zajišťuje jejich plnění. Na realizaci spolupracuje s dalšími pracovníky. Průběžně sleduje efekt prováděných činností a v dohodnutých termínech hodnotí s US plnění individuálního plánu. Podle výsledků hodnocení pokračuje v dalším plánovaná a realizaci činností, •

U nekomunikujících US používá intuitivní techniky ke zjišťování jejich potřeb

a spolupracuje s příbuznými a jinými blízkými osobami US, •

Sestavuje plán péče US,

•

Samostatně vede záznamy v dokumentaci individuálního plánu US. Zapisuje

v časové posloupnosti průběh plnění plánu, změny důležité informace apod., •

Podle potřeby používá dohodnuté aktivizační a stimulační prvky a či metody

(např. vypracovaný plán péče podle konceptu bazální stimulace aj.), •

Při komunikaci a přístupu k US používá všechny prvky emoční inteligence.

•

Vykonává další práce a činnosti, pokud jsou obsahem uzavřené pracovní

smlouvy, •

Spolupracuje s dalšími pracovníky na zajištění, realizaci a hodnocení

individuálního plánu. Aktivně se zapojuje do týmové práce v rámci individuálního plánování.

Zdroj: Centrum sociálních služeb Prostějov

122

Příloha č. 4: Žádost o spolupráci

Přeji dobrý den, dovoluji si Vás touto cestou požádat o spolupráci. Při své práci všeobecné sestry a současně také dalším studiu magisterského navazujícího studia LFMU obor gerontologie, jehož součást tvoří také absolvování praxí v domovech pro seniory, jsem spolupracovala rovněž s pracovníky sociální péče pro přímou obslužnou činnost (dále PSS). Setkala jsem se s různým stupněm úrovně jejich vzdělání a přístupu k práci. Vím, jak je práce se seniory velmi náročná a je při ní nutná týmová spolupráce. Zajímá mě Váš názor na spolupráci s PSS a současně bych ráda zjistila také názor Vašich podřízených všeobecných sester. Ráda bych Vás touto cestou požádala o vyplnění krátkého anonymního dotazníku, jehož výsledky budou použity v mé diplomové práci, která se zabývá právě spokojeností všeobecných sester se spoluprácí s PSS, a v případě Vašeho zájmu Vám ráda výsledky svého výzkumného šetření poskytnu. Dotazník je možno vyplnit jako přílohu e-mailu, nebo formou on-line na odkaze: http://www.survio.com/survey/d/P5O3W4Y9U9R6W1G3D Současně také, bude-li to nutné, Vám na Vaše vyžádání zašlu poštou příslušný počet dotazníků k vyplnění.

Vyplněný dotazník zašlete prosím zpět do 31. 10. 2012

Děkuji Vám za Váš čas a spolupráci.

Bc. Iva Obšilová Tel: 974 766 503

123

Příloha č. 5: Dotazník

1.

Ve kterém kraji se nachází Vaše zařízení?

1

Královéhradecký

8

Jihočeský

2

Liberecký

9

Jihomoravský

3

Olomoucký

10

Karlovarský

4

kraj Praha

11

Moravskoslezský

5

Středočeský

12

Pardubický

6

Kraj Vysočina

13

Plzeňský

7

Ústecký

14

Zlínský

2.

Pracujete ve funkci:

1

vrchní sestra

2

staniční sestra

3

všeobecná sestra

3. 1

Uveďte prosím počet seniorů se stanoveným dle stupně závislosti, o které pečují PSS: stupeň I a II

2

stupeň III a IV

3

nevím

4.

Komu jsou PSS podřízeni:

1

zdravotní úsek

2

sociální úsek

3

zdravotně - sociální úsek

5. 1

V případě, že PSS jsou pod vedením sociálního úseku, jaká je s vedoucím tohoto úseku spolupráce? na velmi dobré úrovni

2

většinou dobrá

3

špatná – uveďte proč:______________________________________________

124

6.

Kdo přebírá odpovědnost za PSS v případě nepřítomnosti nadřízeného pracovníka

1

zdravotní úsek

2

sociální úsek

3

jiné - uveďte:____________________________________________________

7.

1

Uveďte prosím počet PSS ve Vašem zařízení podle jednotlivých vzdělanostních kategorií: Je možné zaškrtnout více odpovědí základní škola

2

vyučen

3

střední škola

4

vyšší odborná škola

5

vysoká škola

6

jiná, uveďte prosím jaká:

7

nevím

8.

___________________________________

1

Uveďte prosím počet pracovníků PSS dle kvalifikace: Je možné zaškrtnout více odpovědí rekvalifikační kurz 150-200 hodin

2

zdravotnický asistent

3

všeobecná sestra

4

socální péče – pečovatelská činnost

5

sociální činnost – sociální pečovatelství

6

kvalifikace před platností zákona 108/2006

7

rodinná škola – sociální služby

8

vysoká škola

9

nevím

9. 1

Je, dle Vašeho názoru, rekvalifikační kurz 150-200 hodin dostatečnou kvalifikací pracovníků přímé obslužné péče pro práci se seniory ve vašem zařízení? ano

2

částečně

3

ne

4

nevím

125

10. 1

Pro které tematické okruhy by podle Vás bylo vhodné navýšit vyučovací hodiny? Je možné zaškrtnout více odpovědí orientace v problematice sociálních služeb-právní minimum

2

psychologie, komunikační dovednosti

3

somatologie, psychopatologie

4

základy první pomoci

5

praktické základy péče o nemocné – stlaní postelí, hygiena seniorů, ošetřování

6

praktický výcvik

7

specifikace chorob ve stáří

8

není nutné navyšovat hodiny

9

jiné – doplňte:___________________________________________________

11. 1 2 12. 1

Setkáváte se při své práci s nějakou problematikou, kterou pracovníci přímé obslužné péče neabsolvovali v kurzu? ne ano – uveďte jakou:________________________________________________ Co činí největší potíže pracovníkům přímé obslužné péče při výkonu práce? Je možné zaškrtnout více odpovědí práce s umírajícími a těžce nemocnými

2

komunikace s rodinnými příslušníky

3

znalost a dodržování standardů péče

4

směnný provoz

5

práce s počítačem

6

nemají žádné potíže

7

jiné – uveďte:____________________________________________________

13. 1

Jsou pracovníci přímé obslužné péče připraveni reagovat adekvátně na náhlou změnu zdravotního stavu uživatele služeb? ano

2

částečně

3

ne

126

14.

1

O jakou změnu zdravotního stavu seniora, jejichž zvládnutí činí pracovníkům PSS největší obtíže, se nejčastěji jedná? Zaškrtněte pouze jednu odpověď: dekompenzace diabetu

2

náhlá srdeční příhoda

3

zhoršení dekubitů

4

nedodržování dietního režimu

5

progrese základního onemocnění

6

změny stavu kůže

7

nemají žádné obtíže se zvládáním změn zdravotního stavu uživatele služeb

8

jiné, uveďte jaké:_________________________________________________

15.

Je na tyto pracovníky při vzájemné spolupráci spolehnutí?

1

ano, vždy

2

spíše ano

3

spíše ne

4

ne, uveďte prosím proč:_____________________________________________

16.

1

Odhadněte, v kolika procentech nastává, že je nutné PSS propustit ze zaměstnání ve zkušební době? Kdy 100%=celkový počet přijatých PSS v průběhu vašeho působení ve vašem současném zařízení výjimečně

2

5-10%

3

11-25%

4

26-50%

5

51-75%

6

76-100%

127

17.

1

Uveďte prosím, důvody, pro které je nutné PSS propustit ze zaměstnání ve zkušební době: Je možné zaškrtnout více odpovědí nedodržování pracovní doby

2

požívání alkoholu

3

nedodržování ochrany práv osob

4

špatný vztah k lidem

5

neomluvená absence

6

na vlastní žádost

7

nikdo nebyl ve zkušební době propuštěn

8

nevím

9

jiné, uveďte prosím jaké:____________________________________________

Děkuji Vám za vyplnění dotazníku

128

PŘIPRAVENOST PRACOVNÍKŮ PŘÍMÉ OBSLUŽNÉ PÉČE V DOMOVECH PRO SENIORY Z POHLEDU VŠEOBECNÝCH SESTER

Recommend Documents