špioni před uprchlickou vlnou varovali před třemi lety Sabiny Slonkové měsíčník duben 2016 V ruské stopě Neobyčejný případ kapitána Nevtípila

Sabiny Slonkové

měsíčník|duben 2016

špioni

před uprchlickou vlnou varovali před třemi lety

Z čeho mají strach politici

Neobyčejný případ kapitána Nevtípila

V ruské stopě

Duchovní, www.neovlivní.cz verze 20.16 1

|| komunita

Slovo šéfredaktorky

J Buďte s námi v kontaktu www.twitter.com/NEOVLIVNICZ www.facebook.com/NEOVLIVNICZ [email protected] Již několik set z vás pravidelně dostává výběry informací z našeho deníku. Pokud nejste mezi nimi, odebírejte NEWSLETTER a buďte rychle v obraze. Dostanete: 1. Týdenní výběr šéfeditorky: Rychlý komentovaný přehled událostí 2. Měsíčník Neovlivní: Zpravodaj e-mailem nebo jako PDF Pokud preferujete odebírat jen jednu z možností, uveďte prosím informace do kontaktního mailu – pište na [email protected].

2

www.neovlivní.cz

Co způsobila Lenka Dusilová V dubnu přesáhl počet fanoušků našich redakčních stránek na Facebooku 7,5 tisíce, děkujeme za přízeň. Nejvíc vás zaujala zpráva o tom, co se dělo při vyhlašování cen Anděl. Příspěvek, co zpěvačka Lenka Dusilová a spol. vyčetli Miloši Zemanovi, zasáhl 125 tisíc lidí, byl také nejdiskutovanější a získal nejvíc „lajků“. Slovy Dana Macouna, jednoho z těch, kdo připojili svůj komentář: „Máme demokracii, takže pokud kdokoliv cítí potřebu cokoliv říci a vyjádří se v mezích slušného chování, má na to plné právo.“

Zájem o pražské trafiky I na Twitteru, kde nás nyní sleduje bezmála šest tisíc lidí, v dubnu nejvíc zaujal protibabišovský andělský protest. A v těsném závěsu skončil tweet ve znění „Plus 80 tisíc ze dne na den. Přehled funkcí a peněz - jak se politici v Praze zajistili. http://bit.ly/1NXfonB“. Šlo o poutání článku, ve kterém jsme zveřejnili, jak si staronová koalice ovládající magistrát rozděluje trafiky.

Zdroj: archiv DLM

zrcadlo měsíce 4 » politici se bojí sledování, šifrují zprávy, píší na mazací tabulky

Jaro je obvykle časem „probouzení“, ale při pohledu na to, co se odehrálo v uplynulých týdnech, nemůže být o pomalém tempu řeč. Zásadně se překreslovaly mocenské struktury hned v několika oblastech. A deník Neovlivní.cz, který mimo jiné popisuje, jak vlivní zacházejí se svou mocí, zaznamenal pohyby klíčových hráčů v zákulisí vysoké politiky i v hlavním městě. V tištěném čísle měsíčníku Neovlivní.cz, který držíte v rukou, se o vzestupech a pádech vlivných dočtete hned v několika původních zprávách. Například v té, která popisuje, jak probíhá vyšetřování možného dotačního podvodu při výstavbě ekofarmy Čapí hnízdo. I vlastním přičiněním Andreje Babiše se z kauzy stal první skutečně vážný reputační problém, který šéf hnutí ANO v politice utrpěl. S tím, jak se pomalu blíží podzimní krajské volby, vzrůstá v parlamentních stranách nervozita. Strach z toho, že politiky někdo špicluje a sbírá na ně kompromitující materiály, je vyšponovaný jako dosud nikdy. Zjistili jsme, a v tomto čísle exkluzivně dokládáme, co všechno partaje v posledním půlroce udělaly pro to, aby se před politickou špionáží ochránily. A odtud je to už jen krok k hlavnímu tématu čísla. Je také o špionech, byť na poněkud jiné úrovni. Je o informační válce proti islámskému terorismu, kterou platí stát, aby zjistil, co se děje v terénu. Získali jsme pro vás unikátní rozhovor s důstojníkem jedné z tajných služeb, který se právě na možná rizika tohoto druhu zaměřuje. Druhé číslo měsíčníku je vytištěné, ale práce týmu Neovlivní.cz pokračuje. V příštích týdnech se chceme věnovat blížícím se volbám a metodám, jakými hodlají strany investovat do svého vítězství. Změní předvolební souboj obří pokuta, kterou musí svému někdejšímu právníkovi vyplatit sociální demokraté – obhájci posledního volebního vítězství? Také nás baví i jiné věci než politika. Jako fanoušci české reprezentace se těšíme na olympiádu v Riu i na brazilský fotbalový šampionát. Tušíte, kdo jsou lidé, kteří tahají za nitky ve sportovním zákulisí? A jak se v týdnech, ve kterých sportovci dolaďují formu, překresluje mapa vlivných ve sportovním zákulisí? Prozradíme vám to příště. Teď už směle do aktuálního čísla,  Sabina Slonková

Toto vydání pro vás připravila redakce Neovlivní.cz | www.neovlivni.cz | šéfredaktorka: Sabina Slonková | šéfeditorka: Simona Holecová | autoři: David Binar, Pavel Vrabec, Filip Singer, Radan Šprongl, Jana Klímová a další | © DeadLineMedia s.r.o. 2016 | jednatel: Jakub Unger | office: Kateřina Severová | využíváme servis: CRIBS - Czech Credit Bureau, NewsLab, Newton Media, Prokoho, Shutterstock, WordPress

téma měsíce » špioni a válka proti teroru

6

anketa osobností 12 » bez čeho si vlivní neumí představit den o vlivu 13 » karty, s nimiž se hraje vládní mariáš kauza 14 » Čapí hnízdo: Životní případ kapitána Nevtípila fokus » v ruské stopě

18

média » Panama v mlze

20

rozhovor » evangelický farář, mluvčí Charty 77 Miloš Rejchrt o dnešním světě

21

co jste četli 24 » původní zprávy z www.neovlivni.cz zlehka » poslední slovo ve 140 znacích

26

infografika 28 » náš první rok v číslech www.neovlivní.cz

3

|| zrcadlo měsíce

Citace a reakce „V Česku působí Sputnik přesně rok, ale není jediný, kdo šíří propagandu. Dalším takovým příkladem je podle serveru Neovlivní i Aeronet, Svět kolem nás nebo ac24.cz. (...) Novináři kolem Sabiny Slonkové na serveru Neovlivní.cz dávají databázi takových webů dohromady.“  ČT24, 3. 4. „Kritika se na město snesla poté, co vyšlo najevo, že pražští úředníci vydali na žádost policejního Útvaru pro ochranu ústavních činitelů velkoryse pojaté povolení k záboru jakékoli ulice či veřejného prostranství, a to bez předchozího varování. Dokument, který zveřejnil server Neovlivní.cz, totiž posílil dojem, že policie uzavírala veřejná prostranství během čínské návštěvy účelově.“Echo24, 3. 4.

Objev

Politici se bojí sledování, šifrují si zprávy a píší na mazací tabulky

„Od prezidenta republiky se přirozeně očekává, že bude podávat pravdivé a ověřené informace a že bude zachovávat respekt k právům jednotlivců,‘ uvedla soudkyně Sedláková v rozsudku, který zveřejnil server Neovlivní.cz. Jenže to se podle ní v případě Zemanových slov o novináři Peroutkovi nestalo.“  Aktuálně.cz, 5. 4. „Policie stíhá zakladatele hnutí Severočeši.cz a bývalého zastupitele Mostu Jiřího Zelenku pro pomluvu. Obvinění souvisí s jeho výroky na adresu zastupitelky hnutí ANO, napsal server Neovlivní.cz.“ Týden, 8. 4. „Světem otřásá skandál uniklých dokumentů firmy Mossack Fonseca z daňového ráje v Panamě. ‚V tuto chvíli to je tak, že my jenom víme, že tam figurují nějaká jména, nevíme, v jaké souvislosti, nevíme, co přesně měli udělat a jestli se dopustili něčeho nezákonného,‘ říká Sabina Slonková, šéfredaktorka Neovlivní.cz.“  ČT1, 10. 4.

4

www.neovlivní.cz

Zdroj: Shutterstock.com (2x)

„Vojenské zpravodajství podle analýzy ministerstva obrany zásadně nechybovalo v případu zadržených Čechů v Libanonu. (…) Češi byli propuštěni v únoru po 199 dnech v zajetí. Server Neovlivni.cz následně přišel s informací, že propuštění Čechů je obchodem v podobě jejich výměny za údajného pracovníka libanonských tajných služeb Alího Fajáda.“  Lidovky, 4. 4.

Ještě nikdy nebyl zákulisní předvolební souboj tak vyostřený, jako je tomu posledních pár měsíců. Politici nejsilnějších vládních stran ČSSD a ANO se vzájemně podezřívají ze sledování, odposlouchávání a nejrůznějšího špiclování. Oba konkurenční týmy investovaly do techniky, používají šifrovací aplikace pro telefony. Do módy se vrátily i historické relikvie v podobě elektronických tabulek.

B

yla to utajená schůzka, při níž se zkraje roku na prostějovském tenise setkal místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek se svými partajními kolegy Janem Volným a Milanem Ferancem s protistranou miliardového sporu stát vs. Škoda Transportation. Za pár dní však informace o setkání kolovaly politickým a byznysovým zákulisím. A účastníci schůzky podle zjištění Neovlivní.cz nabyli přesvědčení, že je někdo musel sledovat. „Potýkají se s tím už delší dobu, tohle je jen utvrdilo. Byl to takový akcelerátor následných bezpečnostních opatření. Myslí si, že to souvisí s politikou a že za tím sledováním stojí sociální demokraté,“ popisuje důvěryhodný zdroj blízký vedení hnutí ANO. Se svým podezřením nejsou Faltýnek a spol. osamoceni. Identické domněnky vyslovují i v konkurenčním Lidovém domě – s tím rozdílem, že ze špiclování podezřívají Babišovy lidi. „Situace je extrémně vyhrocená, dosud jsem v politice nic takového nezažil. Je tam absolutní nedůvěra z obou stran,“ potvrzuje jeden z dlouholetých zákulisních hráčů tuzemské politiky.

Důkazy nemáme, ale víme Politici přitom mají jasno, kdo konkrétně by se měl na špiclování podílet. Socialisté upozorňují, že lídr hnutí Andrej Babiš disponuje vlastní bezpečnostní sítí s řadou expertů od policie. A nadto pod jeho ministra obrany spadá vojenská tajná služba. Politici z ANO zase kontrují slovy o možném zneužití civilní rozvědky, která je v gesci ministra vnitra Milana Chovance z ČSSD. „Jednou se podařilo odhalit dvě auta, která za jedním z našich politiků jezdila. Zjevně šlo o sledování. Espézetky auta byly v evidenci blokované, což znamená, že musely patřit jedné z bezpečnostních složek státu. Policii nebo tajným službám,“ doplnil již citovaný insider spojený s ANO. Ani jedna z partají není schopná své podezření doložit „tvrdými“ důkazy. A tak o nich ani veřejně nemluví. „Nezlobte se, ale to jsou věci, ke kterým se vůbec nebudu vyjadřovat,“ říká například místopředseda ANO Faltýnek. Strany se opevňují Bez ohledu na důkazy posílily obě partaje od letošního ledna svá bezpečnostní opatření. Investovaly do techniky. Někteří politici si nechali do kanceláří nainstalovat rušičky odposlechů, jiným stačilo si je nechat od expertů prohlédnout. Lídři ANO navíc komunikují výhradně přes iPhony, v nichž mají nainstalovanou „Threemu“ – aplikaci na šifrování konverzace s vybranými účastníky. „Dokonce i Andrej Babiš, který je proslulý svou nechutí k technickým vymoženostem, párkrát posílal šifrované zprávy,“ uvedl insider z chodovské centrály ANO. Něco na hraní Někteří jdou ještě dál: oprášili elektronické tabulky. Zařízení, které vychází z dětských magnetických tabulek, umožňuje obratem smazat napsaný text. V byznyse se používá roky. A to v případech, kdy o dané komunikaci nemají zůstat žádné záznamy. Mimochodem – takto se dost často nabízely úplatky. Tabulky se podle informací Neovlivní.cz používají jak v řadách ANO, tak mezi hráči ze sociální demokracie. Zatím jediným doloženým případem, kdy v politickém boji soupeř použil neveřejné informace, byla kauza poslance ČSSD Ladislava Šincla. Předseda ANO Babiš na něj loni během přípravy loterijního zákona vytáhl složku s informacemi, které jeho tým nemohl nikde „vygooglit“, někdo je musel nasbírat v terénu. Vicepremiér nicméně trval na tom, že šlo o veřejně dostupná data. Dnes Šincl říká, že od té doby počítá se vším. „Politici jsou teď pod mnohem větším drobnohledem, a to i ze strany konkurence. A jejich telefonní hovory jsou třeba i odposlouchávány. Důkazy ale nemám,“ podotýká. „Každopádně se chovám tak, abych nikde nezavdal jedinou příčinu, aby se něco mohlo otočit proti mně.“ Třetí z koaličních partnerů – politici KDU-ČSL – „špionománii“ zatím nepodléhají, byť v některých regionech proběhlo zabezpečení kanceláří proti odposlechům. I mezi lidovci se ovšem najdou ti, kteří telefonické komunikaci z principu nevěří, a proto si některé konverzace šifrují. Oblíbená je mezi nimi podle informací Neovlivní.cz aplika» více na Neovlivní.cz | politika ce Babel. |N|

Citace a reakce „Stejně jako v případě zemědělství se též v dalších velkých dotačních programech bojuje o to, kdo si bude moci na peníze sáhnout. Server Neovlivní. cz zveřejnil dopis prezidenta Svazu chemického průmyslu ČR Petra Cingra adresovaný náměstkovi ministra průmyslu. Usiloval o změnu podmínek ve prospěch velkých podniků.“ Reportér magazín, 11. 4. „O povolení pracovat v Praze přišli hned dva ruští novináři. České ministerstvo zahraničí neprodloužilo akreditaci Vladimiru Sněgirjovovi a Alexandru Kuranovovi, jehož žádost zamítlo podruhé. Informaci přinesl server Neovlivní.cz.“ Echo24, 13. 4. „Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová nesouhlasí se zahraničním označením státu Czechia. Do zavedení destinační značky ‚Czech Republic – Land of Stories‘ investoval její úřad více než miliardu korun. Tu teď bude podle svých slov žádat pro svůj rezort zpět. Informaci přinesl server Neovlivní.cz.“  Lidové noviny, 15. 4. „Agrotec nesplnil podmínky soutěže, protože nemohl doložit potřebné reference o počtu dodaných pneumatik v minulých letech. Manažer pošty proto podle serveru Neovlivní.cz nechal celý tendr zrušit a podmínky nového ladil se zástupcem Agrotecu.“ iHned, 17. 4. „Spor začal v roce 2009, kdy Státní správa hmotných rezerv uzavřela s Lukoilem smlouvu na obměnu zásob leteckého petroleje. Jak uvedla šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz Sabina Slonková, Nejedlý se k obchodu dostal prostřednictvím Miroslava Šloufa, lobbisty a někdejšího spolupracovníka Miloše Zemana. ‚Je to tak trochu paradox, protože Šlouf byl z blízkosti prezidenta vytlačený právě Nejedlým,‘ dodala.“ ČT24, 27. 4. Úřady v minulosti udělily Farmě Čapí hnízdo pokutu šest milionů korun za neoprávněný způsob čerpání dotací, napsal server Neovlivní.cz. V roce 2012 byla podle informací serveru pokuta prominuta a Babišova firma z ní platila pouze malou část. ČT24, 28. 4.

www.neovlivní.cz

5

|| téma měsíce

Špioni

varovali, že se chystá obří uprchlická vlna. Nevěřili jim Roky se coby agent tajných služeb věnuje mezinárodnímu terorismu se specializací na islám. V unikátním rozhovoru pro Neovlivní. cz říká, že v Česku dojde k útokům. Tuzemské zpravodajské služby jsou podle něj v rozkladu a politici s tím nic nedělají. Jeho slova zaznívají ve chvíli, kdy Američané varují Evropu: Vaše tajné služby v boji s terorem selhávají.

J

eho jméno se nedozvíte. Redakce Neovlivní.cz získala exkluzivní rozhovor s dlouholetým aktivním českým špionem, který otevřeně popisuje bezpečnostní situaci i to, s jakými informacemi dnes zpravodajci pracují. Jde o výjimečné interview, lidé v jeho postavení rozhovory vždy odmítají; zachování anonymity je nezbytné i kvůli utajení v komunitě, v níž operuje. Během řeči několikrát potvrdí slova šéfa amerických zpravodajských služeb Jamese Clappera, který v dubnu vyslal do Evropy varování, aby místní tajné služby začaly v boji proti teroru urychleně spolupracovat. Tím, že tak nečiní, vytvářejí prostor pro další útoky. „Ty české spolu zcela jednoznačně nespolupracují. Situace je zcela opačná, naopak si podrážejí nohy a nepředávají si informace. Následky mohou být fatální. Bohužel se obávám, že politici to začnou řešit, až když bude pozdě,“ říká. Neo: Stojí to ve výročních zprávách tajných služeb, opakují to veřejně politici: teroristické útoky vyznavačů islámské víry v Česku aktuálně nehrozí. Je to tak? Pokud máme na mysli násilný akt, kdy někdo někoho zabije střelnou zbraní či výbušninou nebo zaútočí na nějaký křesťanský či židovský symbol, tak tu reálná hrozba ještě nebyla. Zatím.

Zdroj: Shutterstock.com

Neo: Jak se stalo, že jsme v tomto smyslu bezpečnou zemí? Komunita vyznavačů islámu, která tu žije, většinově není zaměřená tímto směrem. Bavíme se o lidech středního věku, kteří tu jsou etablovaní, mají své rodiny, sociální vazby a ekonomické zázemí. Teroristické útoky nejsou jejich cílem. Nemají důvod nic takového dělat, to by pro ně byla podnikatelská i osobní sebevražda.  Jsou to lidé, kteří se více či méně legálně dostali k nějakému kapitálu a vlivu a tohle by je zničilo. A navíc to v nich opravdu není. Jejich prohlášením, kterými se distancovali od násilí, věřím. Je ale fakt, že někdy v roce 2010 se něco stalo – a dodnes to tajné služby neumí pojmenovat – a muslimská komunita se tu rozdělila. Můžu se jen domnívat, že zahraniční centra muslimů, která jsou rozdělena na sunnitskou a šíitskou část, začala podporovat své oblíbence

6

www.neovlivní.cz

www.neovlivní.cz

7

|| téma měsíce

„Potencionálně nebezpečných muslimů jsou tu tak dvě tři desítky. To jsou lidé schopní vyjadřovat se jako radikál, přesvědčit okolí o správnosti svého počínání a ovlivnit další.“

Neo: V jakém smyslu? Koho jsme sem pozvali? Tak. Zažil jsem případy, kdy muslimové té střední generace chodili a říkali: udělejte něco, zbavte nás jich. Říkali, že si sem pozvali bratrance, on to bratranec je a není, chová se divně, do práce chodit nechce a pořád se tlačí do té modlitebny nebo do skupiny, která někde fetuje a krade. Nelíbí se jim to, mají strach, že jestli toho pozvaného někde zavřou, budou za to zodpovědní, protože se za něj zaručili. Neo: A co se s takovou rodinou pak dělá? Zjistí se, jestli to je jen zloděj či feťák. To je pak parketa pro policii. Pokud je tam něco víc, je to záležitost zpravodajské služby.  Zjišťuje se míra jejich radikalizace, jestli jde o politiku, nebo náboženství, nebo obojí, případně ještě něco jiného.  V extrémních případech tam může být napojení na nějaké kruhy, které disponují možností dostat se ke zbraním nebo zneužitelnému materiálu. Služby pak reagují tak, že ti lidé jsou pod dohledem a jsou buď vytlačeni pryč ze země, nebo se zavřou za něco úplně jiného, co tu provedou. Zkrátka je jim věnována pozornost, plavat se nenechají.

a v komunitě nastal ideový konkurenční boj. Navzájem se v centrech nesnesli, vyčítali si první poslední a v drtivé většině to skončilo tak, že šíité odešli a založili si centra vlastní. Tím se komunita výrazně rozštěpila a pro bezpečnostní složky to byl poměrně nekomfortní stav. Když byli muslimové na jednom místě, dalo se všechno lépe ohlídat. Neo: Z čeho jsou financovaná tato centra? Z jejich vlastních aktivit to rozhodně není, je to relativně drahá záležitost. Z příspěvků se centra neuživí, i když v době krize kolem Iráku a Sýrie se začali muslimové v Česku více profilovat směrem k modlitebnám. Zpravodajské služby mají regulérní informace, že centra jsou financována z peněz teroristů. Vede k tomu skutečnost, že česká centra jsou financována z islámských center v Bosně, kam plynou peníze spojené s teroristickými skupinami. V drtivé většině jde o peníze původem ze Saúdské Arábie a Kataru.

Neo: Kolik takových lidí tu může být? Potencionálně nebezpečných  muslimů jsou tu tak dvě tři desítky. To jsou lidé schopní slovně se vyjadřovat jako radikál, jsou schopni přesvědčit okolí o správnosti svého počínání a ovlivnit další. Nebezpeční jsou i proto, že je jim jedno, pokud se tu stane teroristický útok. Nemají tu nic, nemají motivaci chovat se k ostatním jako ke svým blízkým. V té skupině dvaceti třiceti radikálně smýšlejících se pak může najít jeden či dva, kteří se dozvědí, že doma v Sýrii nebo Iráku armáda záměrně nebo omylem někoho z jeho rodiny zabila či zmrzačila, a může se začít chtít mstít. To už je neřiditelný proces. Vezme si nůž a půjde něco udělat na úřad, do školy a nijak tomu nezabráníte.

Neo: Kolik stojí provoz centra či modtitebny? Přesná čísla nejsou známá, jejich účetnictví vychází vždycky v nulách. Ale bavíme se o stovkách tisíc ročně. Je v tom provoz – energie, teplo, údržba. Ale také různé oslavy svátků a setkání. A také se přispívá imámům na přednášky. Mimochodem – v tom vidím problém do budoucna. Jsou tu prokázány pobyty poměrně radikálních kazatelů z Bosny či Velké Británie.

Neo: Tomu nejde předejít? I když je máte pod dohledem a v komunitě máte své agenty? Bohužel v takto extrémních případech ne.  V reálném čase je to neproveditelné. Můžeme to dosledovat pomocí zdrojů v některých případech. Když třeba někdo přijde a řekne: máme souseda, je to s ním čím dál tím horší, halí se, nechal si narůst vousy. Pak je takový člověk pod dohledem. Ale k někomu, kdo přijede, do té komunity příliš nezapadne, žije si v pronajatém bytě, kde něco kutí, tak tam nemáte šanci.

Neo: Co tady dělají? Přijíždějí sem na osvětovou činnost, jako autority. Neo: Když v nich zpravodajské služby vidí riziko, proč jim nelze odepřít vstup do země či zakázat pobyt? Zatím se to nestalo. Oni se z hlediska platného práva v České republice ničeho až tak vážného nedopouštějí.  Nebezpečí je v něčem jiném. Ti imámové tu přednesou svoji představu o tom, jak má islám vypadat, jak by se komunita tady měla profilovat. Ti starší si jej poslechnou a řeknou: fajn, to známe z domova, když jsme byli malí. A vzpomenou si na to, jak zpravodajská služba nebo Husajnovy milice honily lidi nahoru dolů a vůbec se s nimi nemazaly. Stejně se k nim choval otec Bašára Asada, stejně se k nim chová sám Bašár Asad. Imám jim při kázání vyhrožuje, že která z žen nebude chodit zahalená, budou se po ní házet kameny a sešvihá se bičem. A ten domestikovaný muslim si řekne, že to tady nechce. Nechce, aby se takto chovaly jeho děti. Jenže to se bavíme o té starší generaci. Bohužel sluchu se dostává těmto radikálním názorům z řady mladších muslimů. Těch, kteří nejsou ke klidu ekonomicky motivovaní. Buď se tu narodili, nebo sem v poslední době přijeli třeba na pozvání příbuzných a teď prožívají poměrně hořké rozčarování.  A nejednou se stalo, že ti, co je pozvali, sami později říkali: ježíš, to jsme přehnali.

Neo: Proč by sem takový člověk vůbec jezdil? Nikdy nevíte. Filozofie teroru je založená buď na tom, že to je organizovaná skupina, která v nějakém státě organizovaně páchá cílenou likvidaci místního obyvatelstva. To není náš případ. Případ České republiky je osamělý vlk, kdy buď sám ze své vlastní motivace, nebo řízeně někým zvenčí je vytipován, aby něco spáchal. Motivace v takových případech bývá i finanční: tady máš deset tisíc dolarů, převedeme to tvojí rodině v Sýrii, Afghánistánu nebo třeba Iráku. A ty za to uděláš to a to. V jejich světě to tak chodí. Když člověk infiltrovaný myšlenkou radikálního islámu zjistí, že se tímhle postará o svou rodinu, nevadí mu, že zemře. On se na to těší. Věří, že jeho rodina ho bude velebit, protože neumře v příštích letech hlady. Že to v takových případech dopadá tak, že té rodině nakonec peníze stejně seberou, už se nedozví. Nebezpečí osamělého vlka je v tom, že nikde na světě to zpravodajské služby neuhlídají. To, že se to neděje i v České republice, je jenom díky tomu, že tu je silná komunita té střední generace. Bohužel přibývá těch radikálních mladších muslimů a pak – zdráhám se to tak říct, přicházejí i s tou migrační vlnou. Zdroj: Shutterstock.com

8

www.neovlivní.cz

www.neovlivní.cz

9

|| téma měsíce

Neo: Proč se o tom zdráháte mluvit? Protože tím celou tu skupinu označujeme za teroristy. Přitom kdyby všichni, co sem přišli, byli teroristé, tak tu dávno nejsme. I mezi samotnými muslimskými migranty kolují informace: jděte jakoukoli cestou, jen nechoďte přes Českou republiku. Neo: Proč? Trochu v tom vidím propagandu jejich vlastních souvěrců, co tu žijí. Oni podle zjištění tajných služeb sami vysílají signály, že jsou Češi xenofobní a že ani oni sami je tu nechtějí. To je také důvod, proč jich tu je tak málo. I mezi nimi se šíří, že v té Bělé je zavřeli, dali jim pouta a popsali fixami, což u nich stačí. Jsou impulzívní a senzitivní, jakékoli omezení pro ně znamená hroznou potupu. Datuje se to už od těch nechvalně známých snímků z věznice Abú Ghrajb, kde Američané mučili zajatce. Tábor v Bělé původně střežila soukromá bezpečnostní agentura, a u nich to chodí často tak, že tam jsou lidé, kteří fyzičky a znalostí moc nepobrali. A najednou jim tam přivezou autobusy plné lidé, kteří jsou rozběsnění už jen tím, že je někdo omezuje a vytvoří jim prostředí, které se jim nelíbí. Tak je jasné, že z toho může být jen konflikt. Na druhou stranu, kdyby mezi uprchlíky byla většina teroristů, bylo by takové Německo dávno v plamenech. A není. Potíž je, jak rozlišit, kdo z nich je nebezpečný a kdo není. Neo: To už ale dnes nejde, když už se ty dveře otevřely bez kontroly, je to tak? Ano, nejde. Přes kontrolu dokladů to už nezjistíte. Když vám ten člověk řekne falešnou identitu, nemáte jak to ověřit.

v České republice, ale i v Německu a Skandinávii, že politici tajným službám nenaslouchají. Tvrdí, že žijí v zajetí Jamese Bonda, ale ono to tak není. Základem práce zpravodajce je operativa v terénu. Nemá čas na nějaké dobrodružství.  V praxi je to bohužel tak, že operativec přijde s nějakým jevem či informací, která je z jeho pohledu výsostně nebezpečná, ale v nemalém procentu je to smeteno ze stolu. Neo: Tím myslíte, že se má za to, že přehání? Ano, že maluje čerta na zeď a slyší trávu růst. Z vlastní zkušenosti vím, že v 70 procentech případů šéfové řeknou: to nic není, nech to být. Nebo že na to nemáme kapacity.  A s odstupem měsíců se ukáže, že se ten fenomén objeví znovu s jinými lidmi. Neo: Můžete být konkrétní? O konkrétních případech mluvit nemohu. Neo: Tak je zkuste zobecnit. Například tu bylo pár lidí, kteří se snažili muslimskou komunitu stmelit a zároveň z ní tahali informace: odkud přijeli, kudy, jaké byly kontroly na hranicích, na co se úředníci ptali, jak je registrovali, jaké mají dnes zázemí.  To se dělo před migrační krizí. Jenže tehdy nebyly kapacity to detailně rozpracovat. Operativci měli informace, že se něco děje na Balkáně a míří to špatným směrem. Bylo jim ale řeče-

Neo: Takže jediná cesta byla ty dveře úplně zavřít a nepustit do Evropy prostě nikoho? Ano, nic jiného není. Je to potencionálně obrovský sociální problém Německa, Švédska, možná Rakouska, kterým to začne. Co s nimi, až si ta skupina uvědomí, že to není to, co chtěli? Přijde frustrace, začnou se stranit a vytvářet si vlastní svět jako v Bruselu. Nebudou chtít tolerovat vládu hostitelské země, přestane do jejich čtvrtí jezdit policie i lidé z úřadů, protože se budou bát – a je to. V Evropě je dnes na tři stovky satelitních televizí zaměřených na islám, kde čtyřiadvacet hodin nejede nic jiného než kázání. A pak stačí říct: podívejte se, to je člověk z vaší domoviny, vystudoval univerzitu a má se dobře. On ví, jak to má být, protože se modlí, ví, jak to má vypadat ve správném světě, žije v blahobytu a podívejte se, jak se máte vy? A můžou za to ti, kteří vám to nechtějí dovolit. Pak už stačí najít jednoho dva slabé na duchu, protože atomový inženýr nepůjde a neodstřelí se na tržišti, a máte to. Z hlediska islámu platí, že když vás náboženská autorita vyzve k cestě džihádu, musíte to splnit.

no, že Balkán je nezajímavý, že se tam už roky neválčí a ani nějak zvlášť brzo nezačne. A navíc, že není politicky únosné, abychom řekli, že v Albánii a Kosovou jsou buňky, které nás mohou ohrozit. Nikdo si nechtěl přiznat, že z tohoto směru může přijít nějaké nebezpečí. Nikdo si nedokázal před pěti lety představit, že by se přes Balkán mohlo během roku a půl převalit přes milion lidí. Neo: Takže zpravodajské služby měly informace, že se chystá velká uprchlická vlna? Jsou staré asi tak tři roky. Nikdo tomu nevěřil. Myslím, že jsme se spoléhali na filtr jménem Turecko, ale ten je děravý jako síťovka. Neo: To byly informace získané v zahraničí, nebo na území České republiky? Do detailů jít nemohu. Obecně ale v českých tajných službách platí, že když šéf řekne, že to je k ničemu, nemáme zájem, nechá se to zkrátka být. Ale mělo by se spíš říct: fajn, uložíme to do archivu, třeba se k tomu vrátíme. Neo: Proč se takové informace nedávají do centrální databáze a neuchovávají se, až se budou hodit? Problém je, že tyhle databáze by měli obhospodařovat analytici-profesionálové, a to se neděje. Analytik má být osoba, která

„Prý žijeme v zajetí Jamese Bonda. Není to tak. Nemáme čas na dobrodružství. Spíše přineseme jev či informaci, která se jeví výsostně nebezpečná, a v nemalém procentu je to smeteno ze stolu.“ viděla úplně všechno. Je zkrátka nejlepší, jen nechce nebo už nemůže dělat operativu. Jenže ve skutečnosti to tak často není, bohužel. Namnoze jsou analytici lidé, co v operativě selhali a s informacemi neumí pracovat. Netvrdím, že je vyhazují do koše, ale operativce nutí dělat něco jiného. Jsem přesvědčený, že existovaly informace, které mohly Evropu posunout dál, kdyby se jim někdo věnoval. Dokud nebude zpravodajským službám poskytnuto technické a materiální zázemí a hlavně jasné zadání, tak se nikam nepohneme. A jako první to pozná  Německo. To, co teď investuje do armády, bude muset dát i do vnitřní bezpečnostní infrastruktury. Neo: Potíž ale je, že většina normálních lidí se o tajných službách dozví až v případě nějakého průšvihu. Ano, lidé je vnímají jako darmošlapy. Ale myslíte, že by bylo dobře, aby veřejnost věděla, co přesně dělají, na jakých operacích se podílely a kolik to stálo? To jsou vesměs pro lidi neuchopitelné informace. Když jim řekneme, dělali jsme to a to, dělalo se na tom tři roky a stálo to 150 milionů, poberou to? Myslím, že si jen položí otázku, jestli to za těch 150 milionů stálo. Neo: Já vám rozumím, jen jsem chtěla říct, že tajné služby speciálně v České republice dělají v poslední době všechno pro to, aby svůj obraz před veřejností zhoršily. Je to tedy přece věcí politiků, aby je dali do latě a pak obhájili, proč jim přidají peníze a pravomoci. Neznám na světě zemi, která by své tajné služby takto odhalovala. A politici nejsou ochotni prodat jejich úspěchy. Navíc liga zpravodajských služeb je tu tak rozhozená, že se musí najít sjednotitel, který to dá dohromady. Je nás celkem – třeba plácnu – tři tisíce, to je jedna hala ve Škodovce nebo desetina lidí, co dělají na poště, pětina armády. Někdo musí zavelet: začněte spolupracovat. Bohužel to tak není. Muslimská komunita tu není velká, ale myslím, že každý z nich narazil na příslušníka BIS, ÚOOZ, vojáků i normálních policajtů. A všichni čtyři za ním přišli ze stejného důvodu. To je přece naprostý nesmysl. Navzájem o sobě nevědí, co dělají. Je to vzácný fenomén i v Evropě, takovou míru nekomunikace v okolních státech nepotkáte. |N|

NEO: Co lze pro bezpečnost Evropy udělat? Z mého pohledu jediné: dát možnost lidem ze zpravodajských služeb, aby je někdo poslouchal.  Není to fenomén jen



» Rozšířenou verzi interview + audio najdete na Neovlivní.cz během května

Zdroj: Shutterstock.com

10

www.neovlivní.cz

www.neovlivní.cz

11

|| anketa osobností

O vlivu

Karty, s nimiž se hraje vládní mariáš „Jsem zvyklá na svoje pohodlí, svůj byt. Asi by mi velice vadilo, kdybych byla nucena být v pracovním rytmu, brzy ráno vstávat, nemoci si rozvrhnout čas podle sebe. A skoro za celý život jsem to nemusela dělat. Dělám hodně, ale nemám ráda, když mi k tomu někdo řekne: „Teď uděláš to nebo ono.“ Jiřina Šiklová, socioložka

„Asi to bude hodně povrchní, ale po pravdě řečeno, nutně ke své práci potřebuji mobilní telefon. Ne snad proto, že bych tolik telefonoval, ale já si přes den stahuji velké množství mailů a průběžně si vyřizuji veškerou korespondenci, v rychlosti odchytávám to, co potřebuji.“ Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Zdroj: archiv DLM

„Bezprostředně mě napadá – bez naděje, bez možnosti na něco se těšit, mít z něčeho radost a vidět v tom smysl. Den, kdy bych se měl probudit a vidět před sebou jenom prázdnotu a beznaděj, takový si ani nechci představit, z toho běhá mráz po zádech.“ Petr Pavel, předseda Vojenského výboru NATO

Existuje něco, bez čeho si neumíte představit den? Tříbarevný kabinet Bohuslava Sobotky má za sebou půlku mandátu a jeho členové už mají dobře osaháno, kdo hraje s jakými kartami. Redakce Neovlivní.cz v tomto „poločase“ sestavila žebříček vlivu ve vládě – přehled, jaké jsou pozice jednotlivých ministrů.

„Bez textů. Moje manželka říká, že jakmile je někde něco vytištěno, popsáno, i kdyby to byl nějaký poslední plakátek, já si to určitě přečtu. Bez písmen a slov, ať jsou kdekoliv, by mi něco chybělo.“ Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu 12

www.neovlivní.cz

„Takovou věc znám jenom v noci, a to je postel. Ale ve dne? Uvedl jste mě do rozpaků. Asi jsou to šaty. Ano, zcela jistě si bez nich neumím představit den.“ Daniel Kroupa, vysokoškolský učitel, filosof, bývalý předseda ODA

„Den volný, nebo pracovní? Ve všední den si udělám radost, když si stihnu koupit kafe ve Starbucks. To je takové malé potěšení. Víkend má u mě úplně jinou dynamiku, tam bych jmenovala dlouhý spánek. Když se nevyspím, tak to nebyl víkend. O víkendu jsem taky vysloveně samotářská.“ Michaela Marksová, ministryně práce

P

oměřovat vládní „svaly“ znamená sestavit si index, který zohledňuje odborné i politické kompetence jednotlivých hráčů, rozsah kontaktů, vnímání mediálního obrazu i zákulisní informace o postavení uvnitř mateřských partají i samotné vlády. Podobně jsme poměřovali vliv v tuzemské justici, v politickém zákulisí i několika regionech. Bodové hodnocení vždy určilo, kdo je číslem jedna. Vládní žebříček skončil remízou na první, respektive druhé příčce. Premiér Bohuslav Sobotka i vicepremiér Andrej Babiš získali v hodnocení 98 procent bodů, dva body oběma ubral právě fakt, že se o vítězný

stupínek zatím musí dělit se svým největším rivalem. Sám ministerský předseda veřejně připustil, že vláda funguje jako dvouhlavá saň. Tento tradiční model, kdy proti premiérovi stojí vlivný ministr financí, však dokáže řídit lépe než jeho předchůdci Topolánek či Nečas. Základem je dohoda s Babišem o rozdělení resortů. ČSSD sice někdy „okopává“ ministrům z ANO kotníky a totéž se děje i naopak, avšak to je zatím vše. Druhým důvodem bezpečného postavení Sobotky na vrcholku pyramidy je vděčnost straníků, které po sedmi letech dostal do vládních funkcí. Proto jsou ochotni skousnout i fakt, že ve srovnání s Andrejem Babišem Bohuslav Sobotka není silným lídrem. Právě za mediální obraz získal premiér v indexu jen zlomek toho, co vicepremiér (40% ku Babišovým 75%). Sobotka naopak inkasoval značné množství bodů díky tomu, že Andrej Babiš ho – řečí politického zákulisí – „neumí“. V osobě premiéra a vicepremiéra se setkaly dva rozdílné světy, Sobotka například odmítal přistoupit na Babišův nejoblíbenější způsob komunikace: sms zprávy.

Veřejnou prezentací Andrej Babiš premiéra převyšuje, fakticky to na vítězství v bodování Neovlivní.cz nestačí. Zejména proto, že navzdory mediální podpoře za dva roky nedokázal shromáždit dostatečně vysoké volební preference, které by mu dávaly sílu současnou vládu rozbít. A po předčasných volbách sestavit jinou. Babiš sice opakovaně odchodem z vlády hrozí, reálně se však nyní ani jemu taková varianta nezamlouvá. Naopak 95 procet bodů získal ministr financí za schopnost prosazovat svoji agendu v kabinetu. ČSSD mu pomohla schválit několik klíčových zákonů, na nichž Babiš postavil kampaň – jako třeba EET. Stejně tak dokáže lídr hnutí ANO mistrně využívat „synergií” fungování státu a stabilizace podnikání svého koncernu Agrofert. Kde však Babiš v indexu – a vzhledem k veřejným prohlášením o „řízení státu jako firmy” překvapivě – zakolísal, je schopnost zvládat své vlastní ministerstvo. Ministerstvo financí naplno odhalilo Babišovo slabé místo, kterým je personální politika. |N|  » Více na Neovlivní.cz | vláda, vliv, žebříček

Další hráči Karla Šlechtová: Kdyby mohli, v ANO by se jí zbavili. Ministryně je pověstná povýšeneckým chováním šprtky, které se špatně vydýchává. Dan Ťok: Vládní otloukánek. Mění plány za pochodu, nekonzultuje s koaličními partnery a pak se diví, že se ocitá pod tlakem. Marián Jurečka: Prezentuje se jako bodrý chlapík s velkou rodinou, co říká věci přímočaře a otevřeně. Během rozdávání rozhovorů je však schopen přehlédnout, že mu někdo pod rukama mění zákony. Pavel Bělobrádek: Jeho pozici utužuje nepsaný pakt, který uzavřel s Bohuslavem Sobotkou s cílem čelit Andreji Babišovi. Premiér si může být jistý, že když dojde na koaliční půtky, najde ČSSD u lidovců oporu.

www.neovlivní.cz

13

|| kauza

N

Čapí hnízdo:

utt ers to Zdr oj: S h

Jako vrchní komisař pražské hospodářské kriminálky dostal Pavel Nevtípil zkraje roku na stůl případ, který mu kolegové rozhodně nezáviděli. Padlo na něj rozhodování, zda bude někdo obviněn v souvislosti s dotací na projekt Čapí hnízdo vicepremiéra Andreje Babiše.

ck.c om

Životní případ kapitána Nevtípila

14

www.neovlivní.cz

„Není to obyčejná kauza,“ poznamenal s povzdechem k Babišovu případu sám Nevtípil, když jej po několika měsících nastudoval a shromáždil základní dokumenty. Komisař pracuje na pražské hospodářské kriminálce. Jednotce, která posledních dvacet let nemá právě tu nejlepší pověst: už v 90. letech ji zdecimovaly kontakty příslušníků do podsvětí, zejména do skupiny kmotra Mrázka. A ani později svou reputaci o mnoho nevylepšila. Zatím poslední ránu dostala zkraje května, kdy tým žalobkyně Lenky Bradáčové rozjel razii, jejíž součástí jsou údajné úniky informací právě z této jednotky. V době uzávěrky měsíčníku Neovlivní.cz se ale razie Nevtípila netýkala. V Kongresové ulici, kde pražská hospodářská kriminálka sídlí, se přitom kapitán Nevtípil stal od přidělení Čapího hnízda nejbedlivěji prověřovaným a kontrolovaným policistou. Nešlo o projev nedůvěry, podle zjištění Neovlivní.cz to bylo především preventivní opatření, jak zabránit tomu, aby komisaře mohl ovlivňovat někdo zvenčí. „Jediné, co se pro něj mohlo udělat, bylo jej opevnit. Tak, aby se k němu nikdo nedostal a on mohl v klidu pracovat. Jak se rozhodne, to už je na něm,“ uvedl vysoce důvěryhodný zdroj z bezpečnostních složek. „Opevnění“ Nevtípila mělo ještě jeden cíl: zabránit jakémukoli zpochybnění vyšetřování. Například přes nechtěné úniky informací. Nevtípil sám neuvedl k vyšetřování vicepremiérovy aféry zhola nic. „Nechci a ani nemůžu. Vyjadřovat se prostě nebudu,“ odmítal pokusy Neovlivní.cz o rozhovor. Na vysvětlenou pak dodal: „Není to obyčejná kauza.“ Podezření na podvod s dotacemi pro Babišovu farmu je přitom jen jedním z devíti případů, které dostal kapitán Nevtípil na starost. Ve všech dalších kauzách, které souběžně prověřuje, jde o podezření z hospodářských deliktů, a tím pádem i o stohy dokumentů. Při prosté početní úvaze – zahrnující povinné dovolené, cvičení ve střelbách či rehabilitace – dokáže jednomu

případu věnovat zhruba dva dny v měsíci. Vedení pražské policie ale odmítá, že by to mohlo jakkoli ovlivnit kvalitu práce komisaře Nevtípila. „Na hospodářské kriminálce pracují ti nejzkušenější policisté a jejich zatížení nemá vliv na kvalitu odvedené práce. Ostatně – dozoruje ji státní zástupce. Kdyby měl jakoukoli pochybnost, například ohledně možných průtahů, tak by zasáhl,“ prohlásila mluvčí pražské policie Andrea Zoulová. O tom, že by Nevtípilovi odlehčili a část případů třeba předali někomu jinému, jeho nadřízení podle informací Neovlivní. cz prozatím neuvažovali. Nemají kapacitu, ostatní policisté na tom totiž s počtem kauz nejsou o mnoho lépe.

„Vyšetřovatel Čapího hnízda je dnes nejbedlivěji prověřovaným a kontrolovaným policistou z Kongresové. Zejména proto, aby se na něj nedostal někdo zvenčí a nevyvíjel na něj tlak.“ Nevtípil nastoupil k policii před dvaceti lety, poslední roky se pak specializoval na závažné hospodářské delikty. Podílel se například na vyšetřování kauzy předražených jízdenek v pražském dopravním podniku. V dotační aféře ministra financí se nicméně na jistou formu „výpomoci“ přeci jen může spolehnout. Kromě české policie se totiž podezřením, že financování výstavby Babišova luxusního kongresového centra na Benešovsku provázel dotační podvod, zabývá také evropský vyšetřovací úřad OLAF. Na koho se spolehnout naopak nemůže,

jsou auditoři ministerstva financí. Ti dostali od Bruselu zadání, aby vypracovali auditní zprávu, zda nebyly v případě Čapího hnízda porušeny dotační podmínky. A jak informovaly Lidové noviny, se zadáním na svého resortního šéfa se auditoři vypořádali šalamounsky: konstatovali, že jisté propojení mezi Farmou Čapí hnízdo a Agrofertem tu přes rodinné příslušníky Babiše bylo, další ekonomické ukazatele ohledně možného podvodu ale prý nejsou oprávněni zkoumat. Ať si je Brusel prozkoumá sám. Babišovy vytáčky Kvůli podezření z dotačního podvodu se Andrej Babiš poprvé za svoji politickou kariéru dostal pod silný tlak. Poté, co deník Neovlivní.cz v březnu informoval, že Babiš v případě projektu lhal, poslanci svolali k Čapímu hnízdu mimořádnou schůzi. Jak známo, na té označil ministr financí jako utajené vlastníky centra své vlastní děti. Během hodiny a půl trvajícího monologu pak zjevně nechtěně poskytl další čtyři nové odpovědi na otázky, které jsou pro vyřešení případu podezřelé dotace klíčové. 1. Kde vznikla dotační konstrukce, že farmu zaplatí eurofondy? Ministr financí prohlásil, že reálné obrysy Čapímu hnízdu dodal jeho Agrofert. Zopakoval, že šlo o jeho nápad z fronty na kozy v pražské zoo. Protože mu však ekonomové z jeho koncernu spočítali, že projekt finančně nevychází, vymysleli to v Agrofertu jinak. Že by mohly problém vyřešit dotace z unijních a veřejných peněz. „Farmu měla postavit společnost Imoba ze skupiny Agrofert a pronajímat ji. Záměr však ekonomicky nevycházel. Následně Imoba jako alternativu zvažovala postavit kongresové centrum pro skupinu Agrofert. Ani tento záměr ekonomicky nevycházel,“ odhalil Babiš. Nakonec model financování navrhla jeho spolupracovnice na veřejné dotace: „Specialistka na evropské fondy přišla v roce 2007 s návrhem nového projektu otevřeného pro veřejnost, multifunkční kongresový areál

www.neovlivní.cz

15

„Zatímco v době, kdy farma čerpala dotace, chtěl Andrej Babiš rodinu chránit před neznámou hrozbou, nyní své děti a příbuzné do příběhu jmenovitě zapojil a vystavil vyšetřování.“ z druhého Babišova svazku, byli v té době malí a jejich podíl, skrytý za anonymními akciemi, podle ministrovy verze spravoval bratr jeho partnerky Moniky.

Co říkal AB o Čapím hnízdu: „Myslím, že je to ten nejlepší projekt, co jsem kdy vymyslel. Napadlo mě to, když jsem s dětmi čekal ve frontě v zoo.“ (dokument Matrix AB z roku 2015) „Není to moje. Je to nějaký firmy, která patří do holdingu.“ (Právo, 9. 3. 2016) „Farmu Čapí hnízdo vlastnily v rozhodné době mé dvě dospělé děti a bratr mojí partnerky, který držel podíl odpovídající podílu mých dvou nezletilých dětí a mé partnerky.“ „Neměl jsem žádný důvod nic skrývat. Dotace byla přidělena podle platných pravidel. Nespáchal jsem žádný dotační podvod. Proč jsem nechtěl říci jména akcionářů? No, protože jsem nechtěl ohrozit moje děti. Svojí rodinu, to je to nejcennější, co mám.“ (2x z vystoupení v Poslanecké sněmovně, 23. 3. 2016)

16

www.neovlivní.cz

Farma Čapí hnízdo. Tento projekt, který se kvalifikoval pro dotaci, byl ekonomicky návratný.“ Rekapitulace: dotační program, z nějž farma nakonec získala přes padesát milionů, byl určen malým podnikům. A model, jak se má „projekt kvalifikovat pro dotaci“, vznikl podle Babišova veřejného přiznání po debatách v miliardovém koncernu Agrofert. 2. Již třetí verze o investorovi farmy – je finální? Projev přinesl další zvrat v ministrových tvrzeních, kdo a jak farmu stavěl a v jaké roli byl sám Babiš a jeho Agrofert. Čtrnáct dní před sněmovním grilováním hovořil Babiš o utajeném investorovi, který Farmu Čapí hnízdo vlastnil, v televizní debatě na Primě. „Faktem je, že tam přišel investor, který si nepřál být jmenován, a bylo to akceptováno,“ řekl divákům. Byla to už druhá varianta. V té první v roce 2013 o majitelích novinářům řekl toto: „Půjčil jsem té společnosti přes 400 milionů na stavbu farmy, ale jméno majitele neznám… Nevím to z hlavy, farmu mají myslím nějací advokáti.“ Podle zatím poslední platné verze byl investorem on sám. Dal příbuzným peníze na odkup firmy, která Čapí hnízdo

vlastnila. Celkem šlo o 2,38 milionu korun. „Rozhodl jsem se, že dám rodině prostředky, aby si firmu koupila a projekt zrealizovala,“ řekl ve sněmovně. 3. Čemu se věnovaly Babišovy děti v době dotace pro Čapí hnízdo? „Moje dcery jezdí od dětství na koni,“ zdůvodnil Babiš ve sněmovně angažmá svých dětí v příběhu. Jeho vlastní citáty z doby, kdy dva starší potomci měli na farmě působit, nicméně popisují jejich reálné aktivity a zájmy odlišně. Starší syn totiž v době budování Čapího hnízda létal coby pilot po světě, starší dcera se v Bratislavě věnovala svým dětem. O byznys podle samotného Babiše nejevily děti zájem. „Bylo by to určitě fajn, ale syn je pilot, starší dcera má děti a ty z druhého manželství jsou ještě moc malé,“ řekl Babiš v říjnu 2012 na otázku reportéra serveru iDnes, zda jeho děti nechtějí pracovat pro Agrofert. O rok později slovenský magazín Život. Čas.sk s odvoláním na Babiše napsal: „Dvě děti z prvního manželství se vydaly vlastní cestou. Syn je pilot, dcera Adriana má už v Bratislavě rodinu, otec Andrej chválí hlavně její cukrářské umění.“ Další dva „majitelé“ Čapího hnízda v dotační éře 2008–2013, syn a dcera

4. Proč ukryl děti za anonymní akcie a proč je teď vydal úřadům? Formálně Čapí hnízdo nejdřív patřilo do holdingu Agrofert. Dnes mu opět patří. Během pětileté přestávky, kdy farma dostala milionovou dotaci, jej podle Babišova prohlášení vlastnily právě jeho děti. Na takto vlastněné společnosti lze ovšem pohlížet jako „na vzájemně propojené“.

Vyplynulo to z rozsudku Evropského soudního dvora z února 2014. Soudci v něm totiž jako podmínku propojení výslovně zmiňují jak příbuzenské vztahy, tak i možnost jedné firmy uplatňovat vliv v té druhé. V případě Čapího hnízda platí obojí – s ohledem na fakt, že Agrofert ručil za úvěr pro farmu a následně kvůli ekonomickým potížím celý podnik převzal. Andrej Babiš dosud srozumitelně nevysvětlil, proč majitel Čapího hnízda byl jen jednou skrytý za anonymní akcie, právě a přesně v dotační lhůtě pro malé a střední podniky. Nejnověji tvrdí, že utajením chtěl ochránit své děti. Před jakým ohrožením, není jasné. V době udělení dotace a utajených majitelů „malé firmy Čapí hnízdo“ se Andrej Babiš pravidelně umisťoval v žebříčku miliardářů, a tudíž i o jeho rodině se vědělo, že je bohatá. Nikdy však nebyla terčem veřejného zájmu. První doložené útoky na jeho rodinu se objevily teprve nedávno, poté, co sám vstoupil do politiky a začal propagovat svou tvář. Zatímco v době, kdy farma čerpala dotace, chtěl podle svých slov „rodinu chránit“ před neznámou hrozbou, nyní své děti a příbuzné do příběhu jmenovitě zapojil – paradoxně v okamžiku, kdy lidem, které jmenoval, reálně hrozí řada nepříjemností. Například otázky kapitána Nevtípila. |N|  » více na Neovlivní.cz | Čapí hnízdo

Jak šel čas v Čapím hnízdě Společnost Farma Čapí hnízdo získala v roce 2008 od ROP Střední Čechy padesátimilionovou evropskou dotaci určenou na projekty malých a středních podniků. Firma se do této kategorie řadila, ale jen krátce. Než o peníze zažádala, patřila pod Babišův holding Agrofert a po uplynutí pěti let, během kterých resort dodržovat dotační podmínky, se tam zas vrátila.

Listopad 2015

Do rukou pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové přišlo na Čapí hnízdo anonymní trestní oznámení.

Březen 2016

Získali jsme nahrávku, jak se na ministerstvu financí řeší Čapí hnízdo. Babišův náměstek vydal pokyn jedné z úřednic, aby za zády svých nadřízených pokoutně zjišťovala v Bruselu informace o aférách svého šéfa.

2. března 2016

Zdroj: yakub88/Shutterstock.com

Zdroj: Mapy.cz

|| kauza

Redakce Neovlivní.cz exkluzivně informovala, že spornou dotaci začal oficiálně vyšetřovat Evropský úřad proti podvodům OLAF.

9. března 2016

Neovlivní.cz získalo auditní zprávy, ze kterých vyplývá, že Babiš o Čapím hnízdě neříká pravdu. Opakovaně tvrdil, že projekt kontrolovali auditoři a nikdy nic závadného nenašli, přitom v minulosti dostal mnohamilionovou pokutu za neoprávněný způsob čerpání dotací.

23. března 2016

Ve sněmovně proběhla kvůli aféře mimořádná schůze, na které Babiš odtajnil skryté vlastníky resortu – svou rodinu.

www.neovlivní.cz

17

|| fokus

V ruské stopě

Redakce Neovlivní.cz doložila ruské financování u několika projektů. Například u serveru Eurodenik.cz, který sice má prozápadně znějící název a do svého servisu zahrnuje překlady třeba z britského Guardianu, do nich však vmíchává „cinklé“ články – a stojí za ním ruské peníze. Ukázal to detailní pohled na vlastnickou strukturu vydavatele serveru, firmy EKO Velari. Společnost je ze 100 % vlastněna ruskými občany. Tři čtvrtě společnosti vlastní podnikatel Valeriy Khegay s trvalým bydlištěm v Moskvě. Zbylých 25% patří Varvaře Bantser, která má podle volně dostupných informací bydliště v ruském Vladivostoku. Valeriy Khegay je kromě toho také jedním z jednatelů ve vydavatelství Financial Media Group (v roce 2014 prošla insolvenčním řízením), která je zas vlastněna firmou Global Financial Media Group Inc. se sídlem na Britských Panenských ostrovech. Druhým jednatelem ve zmiňované Financial Media Group je další v Čechách žijící Rus Oleg Chalkin, majitel Consulting Company s.r.o vlastnící vydavatelství ruMEDIA. To se „zabývá mediálními projekty v ruštině na území České republiky”. Tyto informace se však běžný návštěvník na stránkách serveru Eurodenik.cz nedozví. Propaganda v České republice funguje prakticky jen na webech, aktivistické akce jsou spíš výjimkou. Právě proto ruská propaganda podle pátrání Neovlivní.cz necílí na jednotlivé regiony. Snaží se v nich nicméně budovat povědomí o prokremelských webech. Redakce zachytila letákovou akci v jedné z vesnic na Zlínsku, kde obyvatelům do schránek přistály propagační materiály se soupisem těchto webů se sloganem, že právě na nich lidé najdou ty správné informace.

Kdy slouží informace jako nášlapné miny

J

Jak jsou Rusové v Česku aktivní? Z informací, které deník Neovlivní.cz nashromáždil při pátrání po aktivitách ruských špionů, vyplývá, že tuzemské úřady za poslední čtyři roky vypověděly ze země 11 pracovníků ruské ambasády v Praze a brněnského konzulátu. Šlo o diplomaty, administrativně-technické pracovníky a zástupce vojenského úseku. V drtivé většině podle tajných služeb pracovali pro zpravodajské služby Ruské federace. Kromě nich pak byli kvůli špionáži vyhoštěni v minulých letech i další Rusové, ovšem z privátní sféry. Vyhoštění vždy probíhala v tichosti, veřejnost se o nich nedozvěděla, protože úřady zvolily cestu neprodloužení pracovních víz či nevpuštění do země. Detailní pohled na údaje o vyhoštěných Rusech (data narození, kariérní životopis), které redakce získala, potvrzují poněkud překvapivý obraz o kremelských špionech v Česku. Tajné služby sice rok po roce ve svých oficiálních zprávách varují, že aktivity ruských agentů na českém území zesilují, zdroje z diplomacie i tajných služeb se však shodují, že Moskva do Prahy na výzvědné mise rozhodně nevysílá zástupy špionských es. To se děje jen ve chvílích, kdy jde z ruského pohledu o zásadní rozhodnutí. 18

www.neovlivní.cz

Byl jím boj o umístění amerického radaru v Brdech nebo strategický tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně. „Většinou sem ale posílají buď zasloužilé postavy za odměnu či před důchodem. Nebo to jsou potomci či osoby spřízněné s lidmi, kteří jsou s Kremlem zadobře, zkrátka protekční osoby. Až na radar či Temelín nejsme v oblasti špionáže pro Rusy strategickou zemí,” uvedl jeden z českých diplomatů, který má o aktivitách ruských agentů detailní informace. Obecně tuto tezi potvrzuje i poslanec Jeroným Tejc, který sedí v parlamentní komisi pro kontrolu BIS a s informacemi o aktivitách agentů přichází do styku. „Je to teze, která je v posledních měsících blízko tomu, kde může být pravda. Nedělal bych z ruské ambasády v Praze centrum ruské špionáže pro Evropu, nejsme centrem světového dění,“ konstatoval Tejc. Jak silná je ruská propaganda? Oslovení diplomaté a pracovníci bezpečnostních složek, s nimiž deník Neovlivní.cz problematiku opakovaně konzultoval, se shodují, že Rusové směrem do Česka velmi důkladně pokrývají oblast propagandy. „Na tom si dávají skutečně záležet, investují do toho velké peníze,” řekl zdroj z bezpečnostních složek.

Zdroj: Shutterstock.com

Jsou Češi pod vlivem ruské propagandy? Je potřeba se jí bránit, máme z ní mít strach? Jak konkrétně vypadá ruská stopa v Česku: Jde o něco víc než mlhavá podezření a náznaky? Redakce Neovlivní.cz se celý rok důsledně věnovala mapování, jak silný je v Česku ruský vliv. Publikovali jsme přes 150 článků, v nichž jsme hledali odpovědi na to, kdo stojí za proruskými weby, které otevřeně i v skrytu přinášejí putinovské vidění světa, a kteří z politiků – byť i nevědomky – soustavně posilují pozice Kremlu. Seznamte se s hlavními závěry ročního pátrání.

Souzní s tím i zatím poslední publikovaná výroční zpráva Bezpečnostní informační služby z podzimu 2015. Mimo jiné v ní popisuje i to, jak se Moskva snaží pomocí česky psaných zpravodajských serverů manipulovat s občany v České republice. „Webové projekty ruské argumenty a názory českému publiku přetlumočí či podsunou. A následně potvrzují kruhem takovým způsobem, že se běžný občan může domnívat, že nepřijímá ruské ideje, nýbrž názory a přesvědčení českých spoluobčanů,” stojí ve zprávě BIS. Deník Neovlivní.cz díky grantu od nadace Open Society Fund sestavil v Česku vůbec první databázi serverů a médií, které přinášejí putinovské vidění světa. Jde v ní nejen o čistou a neskrývanou propagandu, ale i o média, která nekomentované ruské postoje nabízejí mezi standardními zpravodajskými texty. Databáze je průběžně aktualizovaná, v posledních měsících svými tipy významně přispívají i čtenáři Neovlivní.cz. Mimochodem – oficiální databáze propagandy v Česku neexistuje, žádný z tuzemských úřadů nic podobného nevytváří, byť má stát zpravodajské složky, které mohou dosledovat finanční toky a zjistit, z čeho jsou jednotlivá média financována.

Jak pomáhají politici Čeští politici obvykle „přisluhují“ nevědomky a nechtěně. Něco zveřejní – komentář, blog, stanovisko, tiskovou zprávu – a proruské servery ve snaze posílit vlastní punc serióznosti příspěvek bez svolení publikují, jako by šlo o autorský

komentář pro daný web. Tiskové aparáty stran připouštějí, že není cesta, jak se tomu bránit. Kdo se už bránit začal, jsou zadavatelé reklamy. Nedávno oznámila společnost James Cook Languages, která poskytuje firemní jazykové kurzy, že nechá zablokovat bannerovou reklamu na 39 webech považovaných za pochybné a konspirační. Právě příjmy ze zobrazených inzerátů tvoří páteř příjmů propagandistických webů. „Před časem jsme v monitoringu sociálních sítí našli video s jedním z Putinových projevů, které mělo tisíce sdílení na Facebooku. A když jsme šli podrobněji po tom, jak k tomu došlo, ukázalo se, že ho publikoval jeden ze serverů, který funguje tak, že sbírá návštěvnost z Facebooku, aby u sebe prodával reklamu,“ popsal pro Neovlivní.cz jeden ze zdokumentovaných případů Josef Šlerka, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. „Server rozpoznal, že Putinovské video bude dobré, a potom na stovkách facebookových pages, které mu patřily – to je byznys v šedé zóně, ale v sociálním prostředí normálně funguje –, umísťoval tyto odkazy, aby získal příjem.“ Pokud má ruská propaganda v Česku své hvězdy, jsou jimi bezesporu dva čeští prezidenti, Václav Klaus a Miloš Zeman. A zejména Zeman má nálepku „jejich člověka“; výroky, které souzní s Putinovou politikou – a že jich hlava státu neříká málo –, okamžitě okupují hlavní ruské zpravodajské kanály. Deník Neovlivní.cz zmapoval, že v republice je zhruba deset jmen prominentů z řad politiky a byznysu, která – v rozporu s českou zahraniční politikou – vždy souzní s oficiálními hlasy Kremlu. Vedle obou prezidentů do této kategorie spadá ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, vydavatel Parlamentních listů Michal Voráček, ekonom, exministr průmyslu Vladimír Dlouhý, poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, novinář a bývalý vicekancléř prezidenta Petr Hájek a exposlanec ČSSD Jiří Vyvadil. Jestliže však v Česku existuje pocit, že si Rusové přímo platí některé politiky, z ročního pátrání Neovlivní.cz nic podobného nevyplynulo. |N|  » více na Neovlivní.cz | Rusko, propaganda

Jak se Ruská stopa Neovlivní.cz otiskla v jiných médiích Odkazy v tisku a ve vysílání Internetové servery

146

Zahraniční média

16 15

Regiony

12 Celostátní deníky 9 Televize, rozhlas 5 Časopisy

celkem: 203 Ruská stopa v kostce: co vzniklo za rok Databáze

60 50

Texty

22

Rozhovory a blogy Multimédia

20

celkem: 152 Otisk na sociálních sítích Facebook Zobrazení čtenářům

302 479

Kliknutí na příspěvek

25 336

Komentáře, sdílení, To se mi líbí

5 215

77 Příspěvky

Twitter 134 101

Komentáře, retweety, diskuze Naše tweety k Rusku

www.neovlivní.cz

19

Zdroj: dennizn/Shutterstock.com

|| média

Panama v mlze

O

smého května uplynul měsíc, co v Česku vznikla speciální skupina investigativních novinářů, jejichž cílem je najít skutečnou kauzu v Panama Papers. Tedy v obří databázi dokumentů, které unikly ze serverů panamské firmy Mossack Fonseca. Společnost roky pomáhala movitým tohoto světa, jak se co nejefektivněji vyhnout placení daní, legalizovat své zisky nebo jen skrýt svůj majetek. V zahraničí pracovali s databází téměř rok novináři zapojení do Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů. V Česku získalo přístupy prakticky neznámé České centrum pro investigativní žurnalistiku. Až poté, co začali v důsledku Panama Papers rezignovat v cizině ministři a bankéři, české centrum požádalo o spolupráci dlouholeté novináře z několika deníků, České televize i rozhlasu. Skupina pak získala neomezený přístup ke zdroji – v součtu jde o 11,5 milionu dokumentů a slíbila si, že bude offshoreové sítě rozplétat společně. První týdny ukázaly, že spolupráce nebude jednoduchá. V týmu sedí sólisté, zvyklí pracovat si po svém. Takže zatím poslední pokus „rozkrýt nejbohatšího Čecha“ skončil osamoceným článkem v Respektu. V něm Jaroslav Spurný popsal, jak si Petr Kellner vzal přes utajenou firmu pochybnou půjčku od IPB, na níž by jinak asi nedosáhl, ale pak půjčku splatil.

Rozhovor

Český rozhlas zase upozornil, že utajenou firmu měl i spolumajitel Škody Transportation Michal Korecký a mohl si jejím prostřednictvím vyplatit dvoumiliardovou dividendu (což Korecký odmítá). Dá se dohledat, kde peníze skončily? „V tuto chvíli novináři nemají možnost to dohledat. Dividenda měla být vyplacena jiné utajené firmě z jiného daňového ráje, kde také nevíme, kdo ji vlastní,“ připustila autorka příspěvku Jana Klímová. Oslovení členové týmu Panama mimo záznam přiznávají, že pracovat na kauzách společně v podstatě nejde. Nejen kvůli vzájemné nedůvěře, ale i rozdílnému rytmu práce v jednotlivých redakcích. Přičemž uzávěrka nečeká. Ve výsledku jsme tam, kde jsme byli na začátku celého úniku. Ani teď nevíme víc, než že prominent A má firmu B v daňovém ráji C, která je napojena na firmu D na místě E. Což je sice divné, ale za ruku při krádeži to nikoho nechytá. A jinak: v Panama city je v těchto dnech 32°C, pocitově to prý vydá na 40°C a celé dny bývá jasno.   » více na Neovlivní.cz | Panama Papers

Lidi dnes děsí,

Citáty měsíce

„Společnost Motejlek.com, provozovatel serveru motejlek. com, se po odchodu Miroslava Motejlka rozhoduje, jaká bude budoucnost firmy.“

že něco může trvat do konce života

Kafkózní Amerika

Angličtina má pro matoucí, zdánlivě neskutečné, bezvýchodné a tísnivé situace krásný obrat původem z Prahy. „Kafkaesque“, chcete-li kafkózní - odvozeno od stylu, jakým psal Franz Kafka. Politolog, profesor New York University a příležitostný sloupkař Ian Bremmer jej použil na svém profilu na Twitteru v den, kdy si Donald Trump po dalších suverénně vyhraných primárkách zajistil republikánskou nominaci na prezidenta USA. Bremmer přiložil aktuální karikaturu Řehoře Samsy a poznamenal, že dobré odkazy na Kafku ho vždycky pobaví.

20

www.neovlivní.cz

„V souvislosti s distribučními pytli se objevilo vandalství. Evidujeme několik desítek zničených pytlů a kasiček. Obávali jsme se nicméně, že škody mohou být větší.“ generální ředitel VLP Michal Klíma na serveru Mediahub k prodeji Pražského deníku z volně přístupných pytlů

Zdroj: archiv DLM

Martina Vojtěchovská, Mediaguru Nemá potřebu přikrášlovat realitu. Když mluví o strachu Čechů z budoucnosti nebo o stavu, ve kterém se nacházejí církve, je maximálně věcný. Kritický, téměř až příliš tvrdý. Možná ho to naučilo sedmnáct let u parních kotlů, pod něž jako topič přikládal poté, co mu komunisté odebrali souhlas. Mluvčí Charty 77, evangelický farář a například též autor překladu písně Dezertér Borise Viana, kterou zpíval Jaromír Nohavica pod názvem Pánové nahoře. Miloš Rejchrt.

www.neovlivní.cz

21

Jitka a Miloš Rajchrtovi s dětmi Danielem, Lucií a Annou (1983)

N

Neo: Povězte, s čím za vámi dnes chodí věřící? S jakými problémy potřebují pomoct? Miloš Rejchrt: Nejvíc jsou to vztahové, partnerské problémy. Žijeme v době destabilizace všeho. Tedy i vztahů. Bývávaly doby, kdy doživotí nikoho neděsilo. Že se vyučím a budu doživotně truhlářem, bylo normální. Představte si, že má dneska někdo představu, že celý život bude dělat to samé. Nebo že bude dokonce chodit do stejné fabriky. To se každý otřepe! Ale bývávaly takové doby a neděsilo to nikoho. Ještě staří fotři říkávali „hele, když si pořídíš tyhle boty, celý život je tady budeš nosit.“ Tento výrok dovedl jednoho mého kolegu ke studiu teologie, protože přesně tohle dělat nechtěl, chodit celý život v jedněch botách do stejné fabriky. To dneska už nehrozí. Neo: Co ještě nám nehrozí? Miloš Rejchrt: To, co nám dříve také nehrozilo – protože jsme to považovali za správné a příjemné. Totiž perspektiva doživotnosti ve vztazích. Starci na chmelu byl takový docela rebelský, statečný film. A přitom v něm jsou slova: „Tak jeden mla-

22

www.neovlivní.cz

dík s jednou slečnou se spolu octli na trati, kéž dojedou až na konečnou, kéž na trati se neztratí.“ Byl to takový ideál, že když navazuji vztah, tak je to s perspektivou, že je to na furt. Ono se to třeba nepovede, ale ten vztah je napořád. Proto maminky neděsilo, když šel chlapec na kněze a měl to na doživotí, byť bylo jasné, že nebude mít vnoučky – to nevadilo. Doživotní perspektiva nikoho neděsila, dneska děsí. Vím o úvahách dobrých moudrých katolíků, žádných divochů, jestli by nebylo moudré kněžské sliby omezit třeba na deset let.

„Dříve tu byl takový ideál, že když navazuji vztah, tak je to s perspektivou, že je to na furt. Doživotní perspektiva nikoho neděsila, dneska děsí.“

Neo: Na smysl života, uprchlickou krizi nebo nějaká aktuální témata se lidi neptají? Miloš Rejchrt: Hlavně je zajímají vztahové věci. Když už někdo má potřebu s vámi, s farářem, mluvit, tak to nebude o tom, jak se má dívat na uprchlíky. Lidi vědí, že to je něco, co si mají řešit někde jinde, a že my tady na politiku nejsme. Tak nějak se snažím, aby církevní prostředí, natož církevní společenství, bylo chráněno politických debat. My jsme to taky vyzkoušeli, ale pak jsme zjistili, že to nedělá dobrotu. Lidé se začnou hádat o zdravotní poplatky, o Julínka a tak dále. Za tři roky je všechno jinak, nikdo už neví, že byl nějaký Julínek. Ale emoční stopa té hádanice, kde jsme byli proti sobě, tam pořád je. Dostali jsme se do nějakého sporu, neměli jsme se rádi a nemáme se rádi doteď a už ani nevíme proč. Nestojí to za to. Nestojí to za ty věci, jejichž poločas rozpadu je strašně rychlý. Rychlejší než naše emoce jako takové. Neo: Jak vy sám vnímáte dnešní postavení církve ve společnosti, jakou roli podle vás hraje? Miloš Rejchrt: Čím dál tím menší. Což by nemuselo vadit, kdyby ona sama si to připustila a něco s tím dělala. Ale já mám dojem, že zvláště některé podoby církve – a když mluvím o církvi, tak vlastně mluvím o všech církvích najednou – pořád mají dojem, že mají nárok na nějaké nadstandardní zacházení. A na vliv. K tomu slovu mám odpor. Mít vliv, takže všude být. Ať je nás vidět, jak otvíráme tunel Blanka! A jak jsme támhle na recepci!

Neo: To zní tvrdě. Miloš Rejchrt: Myslím si, že úsilí církve o vliv, který je značný, někdy nechutný, jde zároveň se snižováním významu. Církev má stále menší význam. A pokud se církev bude chovat tak, jak se chová, tak mi to vůbec nevadí. Když jsme u toho, je tu jedno jméno, které mi pořád dělá radost. Bergoglio neboli papež František. Ten myslím ukazuje, že církev může mít nejen význam, ale snad i vliv. Ale musí tam být ochota plavat proti proudu a to on dělá. Neo: Přesto v Evropě popularita církve stále upadá. Lidé hledají jiné duchovní inspirace. Ať je to esoterika, buddhismus nebo ateismus, lidé hledají, zkoušejí různé směry. Proč je církev neumí zaujmout?

Miloš Rajchrt přebírá státní vyznamenání „za zásluhy“ od pana prezidenta Václava Havla (2001)

„Lidé touží po nějakém společenství živých lidí, se kterými můžu sdílet nejen úzkosti a radosti, ale třeba se s nimi společně najíst. A znovu objevit, že společný stůl je fakt víc než jídlo.“ Miloš Rejchrt: Když už mám mluvit o církvi jako o instituci, od které se nedistancuji, ke které jsem celkem loajální: organizační struktury jsou fakt jenom takový plášť něčeho, kde by mělo být žijící tělo. Ten plášť je tam, jenom aby nám nepršelo na hlavu a nezmrzli jsme. V tomto ohledu se mi zdá, že církevní instituce, ke které tělo s velkou autoritou vzhlíží, je strašně pohodlná a zvykla si na svou rutinu. Prostě církev je tady od toho, aby v neděli dělala mši v tom a tom kostelíčku. Bez ohledu na to, jestli tam přijde dvě stě lidí, nebo jen dva, stejně to musí velebníček v tom pohraničí objezdit. Smysl toho je, abychom konali rituál, úkon. Čili církev ustrnula na svém ritualismu a nehledá přitom poptávku mezi lidmi. A přitom tady ta poptávka je, třeba

po nějakém společenství živých lidí, se kterými můžu sdílet nejen svoje úzkosti a radosti, ale třeba se s nimi společně najíst. A znovu objevit, že takový společný stůl je fakt víc než jídlo. To se dělá strašně málo, a přitom se ukazuje, ejhle, možná tudy někudy cestička vede. Neo: A proč se to nedělá? Miloš Rejchrt: Vždycky to bylo tak, že je zapotřebí umět číst znamení doby, jak my v naší hantýrce říkáme. A to se dneska myslím nějak nedělá. My znamení doby nečteme, my prostě furt jenom něco komentujeme, kritizujeme nebo si trváme na svém. Anebo se pořád o něco zasazujeme, aby nám někdo neubližoval a tak, abychom měli ten vliv. |N|

Zdroj: archiv Miloše Rajchrta

Neo: Možná to souvisí s tím, že se dnes dožíváme podstatně vyššího věku než dříve. Miloš Rejchrt: Ano. Jeden moudrý francouzský biskup říkal, že lidé, co si třeba ještě v roce 1910 slibovali manželskou věrnost, ono „neopustím tě, dokud nás smrt nerozdělí“, to vlastně měli jednoduché. V zádech měli, že je to na takových třináct čtrnáct let. Když se dneska manželský svazek nerozpadne, je to asi na pětapadesát let. To je něco jiného. Doba se změnila, vnější okolnosti se změnily. A ideál doživotnosti lidi už neláká, naopak je děsí. Pak není divu, že přicházejí vztahové karamboly.

A jak jsme támhle, děláme toto a tak, ať jsme v médiích...! A když jsou svátky, tak celé Velikonoce jsou o tom, co kde který církevní představitel dělá. Jako by to byl význam svátků. Nejmenovaný představitel měl někde mši a umyl někomu nohy. Vždycky je to o tom: tady jsme my a máme úžasné poslání a chceme ho uplatnit a chceme být vlivní. A o to se pokoušíme. Hlavně abychom měli dobrou materiální základnu, takovou jistotu, dokonce pojištěnou proti inflaci, a pak si budeme moct ten vliv víc dovolit.

Zdroj: archiv Miloše Rajchrta

Zdroj: archiv Miloše Rajchrta

|| rozhovor

Miloš Rejchrt

› Narodil se v říjnu 1946 do rodiny učitelky a kazatele žižkovského sboru Jednoty českobratrské. › Absolvoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu. Po ukončení studií byl v roce 1970 uveden do funkce duchovního, ale už o dva roky později mu byl státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti odebrán. Pak až do léta 1989 pracoval jako topič parních kotlů. › Koncem roku 1976 podepsal Chartu 77, v lednu 1980 na rok převzal funkci mluvčího. › Po pádu totality studoval postgraduál na teologické fakultě v Ženevě, po návratu domů působil jako duchovní v mnoha sborech. › Z dalších pracovních zastávek uveďme šestiletou spolupráci s Českým rozhlasem, členství v televizní radě i ve správní radě Českoněmeckého fondu budoucnosti. › V roce 2001 mu Václav Havel udělil vyznamenání “Za zásluhy”. Nikdy nebyl a není členem politické strany.

www.neovlivní.cz

23

P

Zdroj: Shutterstock.com

remiérův přítel Radek Pokorný rozjel podle zákulisních hráčů snový byznys: coby právník zcela opanoval uzavírání česko-čínských obchodních smluv. Stal se architektem právního rámce v podstatě všech klíčových obchodů, které se tu během březnové návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga uzavíraly. Pokorného advokátní kancelář poskytovala „absolutní právní servis“ hned u osmi transakcí. Smlouvy s Číňany se v posledním půlroce staly hlavním byznysem Radka Pokorného, mnozí mluví o jeho životním obchodu. Do pozadí ustoupily i výnosné arbitráže spojené s rozhodčím soudem, který Radek Pokorný z pozice místopředsedy fakticky ovládá. „Osm? Může být, já to takhle z hlavy nevím. Jsou to prostě všechny smlouvy, kde na jedné straně

stojí společnost CEFC. Pro ni pracujeme,“ řekl v rozhovoru pro Neovlivní.cz Pokorný. Důvěra v jeho schopnosti je zjevná. K popsání jeho role totiž podle výpovědí ze zákulisí zdaleka nestačí termín „právnické služby“. Radek Pokorný poskytuje absolutní právní servis. „Vyjednává dokonce i o ceně, pro Číňany vyhledává další příležitosti. Jeho funkce je spíš manažersko-advokátní než čistě advokátní,“ popsal pro Neovlivní.cz účastník jednoho z obchodů. Pokorný se podle svědků účastní dojednávání transakcí osobně a o obchody se nedělí ani se spřízněnými advokáty. Premiérův přítel se tak stává nejlépe informovanou osobou ohledně tuzemských investic pokrytých čínskou společností CEFC.   » více na Neovlivní.cz | Radek Pokorný, Čína

Dva úřady, jedna zakázka, dramaticky rozdílná cena

C Zemřel Evžen Šírek

Je jen málo policistů, kteří viděli do vyšetřování finančních machinací politických stran, bankovních podvodů 90. let či propojování podsvětí s politikou tak jako Evžen Šírek. A kteří dokázali dlouhodobě odolávat politickým či byznysovým tlakům. Jeho lidé vyšetřovali tajné konto ODS, kde měli občanští demokraté z éry Václava Klause k dispozici miliony související s privatizací. Byli první, kdo rozjel dlouhodobé sledování aktivit bosse podsvětí Františka Mrázka. Anebo řešili miliardové operace, které skončily krachem některých bank. Právě nejcitlivější kauzy, které měl pod palcem, jej nakonec v roce 1999 stály kariéru.  » Více na Neovlivní.cz | Evžen Šírek

24

www.neovlivní.cz

ena za právní služby při vymáhání nafty v kauze Viktoriagruppe je sedmkrát vyšší, než by mohla být, pokud by celý spor pro český stát řešil jiný úřad. Cena prvního tendru zněla na 12 milionů, Česko nakonec za identické služby platí osmdesát milionů korun. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který měl původně za Česko řešit vleklý spor o motorovou naftu blokovanou v Německu, vypsal zakázku na externí právní služby za 11 836 848 bez DPH. „Konkurenční“ Správa státních hmotných rezerv, která případ pro stát mezitím převzala a nyní naftu ze skladů v Německu vymáhá, ovšem ve stejné době stanovila právnickou zakázku na 80 milionů rovněž bez DPH. Dokumentace k oběma zakázkám, kterou má redakce Neovlivní.cz k dispozici, přitom ukazuje, že až na detaily se obsah obou zakázek překrývá. Soutěž vyhlásily obě instituce, protože se nemohly dohodnout, kdo případ převezme. „Předmětem veřejné zakázky je poskytování právních služeb spočívajících v právním zastupování České republiky před německými soudy,“ stojí v předmětu veřejné zakázky ÚZSVM. „Předmětem je uzavření smlouvy na poskytování právních služeb v souvislosti s řešením sporu se společností Viktoriagruppe,“ uvádí pak k zakázce Správa státních hmotných rezerv. Rozdílnou cenu neumí účastníci případu vysvětlit.  » více na Neovlivní.cz | Viktoriagruppe, nafta

Jak vidí dnešní ČSSD muž, který byl ústy Zemanovy vlády

Č

SSD byla jedinou partají ve středovýchodní Evropě, která přežila exil. A měla ideální příležitost poučit se ze své minulosti a začít jako moderní, středně-levicová politická strana. V tom procesu ale udělala několik chyb. První chyba byla, že se hned na počátku 90. let nevyrovnala s komunismem. Mám na mysli něco podobného, co udělali v Jižní Africe v souvislosti s apartheidem, že si řekli pravdu a na základě té pravdy došlo k usmíření. Naše celá společnost, včetně ČSSD, si pravdu nebyla schopna říct a také nebyla schopna ten druhý krok udělat. Když přišel Miloš Zeman jako předseda ČSSD, tak stranu naprosto otevřel. Mohl do ní vstoupit v podstatě každý. Nejenom lidé, kteří nikdy nebyli organizováni v žádné komunistické straně, ale i komunisté. A bohužel tam vstoupili i lidé, kteří byli součástí komunistické nomenklatury. Například Miroslav Šlouf. No a tito lidé spoluovlivnili myšlení, chování a jednání strany. Namísto aby se otevřela moderním trendům jak uvnitř české společnosti, tak navenek, byla ČSSD do velké míry směřována lidmi, kteří si své názory vypěstovali v 70. a 80. letech, v dobách normalizace. ČSSD bohužel od samotného počátku nebyla schopna oslovit mladší lidi, vzdělanější lidi, městské lidi. Ten problém se táhne do dneška. Když se podíváme na volební výsledky, není náhoda, že ve velkých městech, jako je Praha – Praha je typická –, sociální demokracie nikdy nezabodovala a neboduje. (Z rozhovoru s Liborem Roučkem, někdejším mluvčím ČSSD, bývalým místopředsedou Evropského parlamentu)   » více na Neovlivní.cz | Libor Rouček, ČSSD

Zdroj: Hnutí ANO

Osm klíčových česko-čínských smluv ovládl jediný muž

Zdroj: archiv DLM

Zdroj: Shutterstock.com

|| co jste četli

Krnáčová je zpátky

Primátoři Prahy zpravidla bývají klíčovou postavou hlavního města. U Adriany Krnáčové (ANO) se ale záhy po jejím zvolení ukázalo, že fakticky Prahu neřídí. Deník Neovlivní.cz už v dubnu 2015 propočetl, že vliv na zásadní události mají tehdejší Babišova pravá ruka Radmila Kleslová a Karel Březina z ČSSD. Na konci vleklé magistrátní krize je ovšem pozice Krnáčové zřejmě nejsilnější od jejího nástupu do čela radnice, patří jí třetí příčka v žebříčku Neovlivní.cz TOP 10 vlivných v Praze. Bez Babiše a jeho místopředsedy Faltýnka by však skončila. To Faltýnek srovnal pražskou buňku ANO, když jejím členům pohrozil, že v případě dalších rozbrojů strana ukončí jejich čerstvou politickou kariéru – prostě je zruší. » Více na Neovlivní.cz | Adriana Krnáčová, ANO

Nová mocenská mapa v Praze

V

íce než patnáct let ovládal Prahu mocenský kartel, který kdysi vytvořili lobbisté a podnikatelé společně s místními politiky. Nyní je však poprvé od 90. let všechno jinak: mapa vlivu v Praze se kompletně změnila. Deník Neovlivní.cz zveřejnil aktualizovaný žebříček deseti nejvlivnějších postav hlavního města tak, jak vzešly z půlroční vládní krize na magistrátu. Tím, kdo na magistrátu fakticky rozhoduje a má největší vliv, zůstal sociální demokrat Karel Březina. Nově se však mezi vlivné probojoval (na pozici č. 4) dosud neznámý Marek Hanč. Jestli někomu vděčí Adriana Krnáčová za záchranu svého primátorského řetězu, je to do značné míry právě tento specialista na krizové PR a znalec zákulisí pražské politiky. Poskočil i šéf zelených Matěj Stropnický (aktuálně č. 9), který pro sebe a své lidi dokázal během vládní krize uhrát maximum.   » více na Neovlivní.cz | TOP 10, Praha www.neovlivní.cz

25

|| zlehka

Poslední slovo ve 140 znacích V íc než malé množství vtipu... Pokud se chcete na českém Twitteru pobavit, zabruste na oficiální profil Ministerstva kultury. Správce účtu #MinKultury si rád hraje se slovy, takže se tu třeba dočtete: Nejnavštěvovanějším místem Prahy je Hrad, druhá zoo. ••• Obvyklý obraz Karla IV. je sice atraktivní, ale trochu plochý. A netýká se to jen jeho gotických deskových portrétů. ••• O víkendu měli kocovinu v nebi. Tam jim ji naordinoval Strach. (= natáčí se druhý díl pohádky Anděl páně.) ••• Dnes je Světový den svobody tisku. V době totality byl u nás nezávislý tisk dosažitelný jen v samizdatu; nyní je nám všem dostupný a volný. ••• 29. dubna 1980 zemřel mistr filmového hororu Alfred Hitchcock. Pojem psycho jsme si dlouho spojovali právě s ním.

S

chapiro speaks czech... Na profilu amerického ambasadora v Praze Andrewa Schapira najdete (vedle množství různých prohlášení a avíz) i jeho osobní poznámky k tomu, jak se učí česky. Zaručeně vzbudí sympatie i ve skupině „Američany v Česku nechceme“. Tak třeba přefotil stránku ze svého slovníčku, když se věnoval slovesným vidům. Nedokonavý/ dokonavý. Dělat/Udělat. Kupovat/ Koupit. „Děláte si srandu?“ ••• Fotka z cesty na Moravu: „D1 blues…“ ••• A nejnověji: „US Ambassador to Czechia. US Ambassador to Czechia. … Just practicing.“

K

lokani, čápi a jiná havěť... Tandem Zeman-Babiš tužil na konci dubna své spojenectví v Čapím hnízdě. Politici, kteří unisono tvrdí, že sporná dotace pro resort je věcí marginální, si k tomu přizvali opuštěné

26

www.neovlivní.cz

děti z klokánků a novináře. Na Twitteru to pak 28. dubna kolem poledne vypadalo jako na celorepublikových závodech v jízlivosti. Návštěva Čapího hnízda nebyla v servisu ČTK. Až mi zatrnulo, co se mohlo stát. (Alexandr Mitrofanov, komentátor Práva) ••• Od pana prezidenta je hezké, že opět připomenul Čapí hnízdo, které už se mezitím z médií vytratilo. Měl by jezdit pravidelně. (Michal Klíma, šéf vydavatelství VLP) ••• V hnízdu už prý nedočkavě čeká klokan, který uvítá děti z Klokánů. Bude to dojemné, možná pan Ovčáček zazpívá hymnu. (politolog Jiří Pehe) ••• To se tak sejde ten, co připravil ČSSD o 337 mega s tím, co vytáhl z EU 50 mega a v tu ránu je nějakých 28 míčů Nejedlého drobnost. (Michaela Svobodová, Mf Dnes) ••• Zemanova návštěva #Capihnizdo završuje jackpot politického bizáru v Čechách aneb #anythingcanhappenthursday v praxi. (uživatel Jakub Splavec).

N

edělní chvilka poezie... Během zmiňovaného mistrovství republiky v jízlivosti se odehrála ještě podsoutěž ve veršování. Odstartoval ji hned ráno šéf TOP 09 Miroslav Kalousek: To bude dnes jízda / do Čapího hnízda! / V bráně budou srážet paty / klokani i surikaty. / Ze vzájemné dohoady / vyplynou jen podvody. ••• Závistivý veršotepec Kalousek, / chtěl by do Čapího hnízda aspoň na kousek. / Ať zanechá trapných půtek / a učiní dobrý skutek. (Narážka na děti z klokánků, mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.) ••• Pan Stanislav jejich přestřelku označil jako „epicrapbattlesofhistory“ a napsal: Prezident-mluvčí - celkem dobrý, ale Kalousek má lepší obsah. Zatím 1:0 pro Kalouska. •••

Ocenění mimo kategorie politika: Dětem co nemají maminku, / zavřeme čápem pusinku. (Winston Smith)

Partneři

J

urečka na traktoru... Češi jsou tradičně označováni za národ bezvěrců, na Facebooku lidoveckého ministra zemědělství se však můžete přesvědčit o opaku. Třeba u debaty, jestli se Marian Jurečka provinil, když na Velký pátek sedl do traktoru a pomáhal bratrovi na poli. „Teď jsem přišel z kostela, kde jsem se jako ministrant účastnil křížové cesty, poté velkopátečních obřadů a s hrůzou jsem zjistil, že vy jste sel. Můj pradědeček obdělával své pole s koňmi, brázdu po brázdě, nikdy však na Velký pátek s půdou nehýbal a to vždy stihl zasít a obdělat. Vy máte traktor, který za hodinu udělá to, co pradědeček za týden. Jak byste mohl nestihnout? Jako křestan jsem čekal, že to budete ctít.“ (Jirka Richter) ••• „Na den svaty majístroje státi.“ (Alena Tarackezyová) ••• „Velkého pátku se týká jediné z (Patera církevních) přikázání a to ‚zachovat půst újmy‘. Nehýbání zemí je tradice na pomezí lidové zbožnosti a pověry, která by však striktně vzato měla platit až poté, co Kristus zemřel a byl pohřben -což bylo v pátek cca v 16:00.“ (Marek Slatinsky) Vida.

R

ozeznávám... A na závěr kapka optimismus z facebookového profilu skladatele Michala Horáčka: „Dnes dopoledne jsem v Modřicích četl početnému a velmi zajímavému posluchačstvu. Zaujalo mě, že v místech, které autor napsal s vtipem, se ti lidé smáli, zatímco při popisu skutků, které nebyly dobré, se chmuřili. Co bylo nejzajímavější: žádnému nebylo víc, než šest let. Znovu to ve mně probudilo po zkušenosti z facebookových diskusí zvolna pohasínající naději, že schopnost porozumět sdělovanému textu nevyhasne v českém národě docela. Appiár de gús! Děkuji vám, milé děti.“

Nadační fond proti korupci

Nadace BPD Partners

Byznys pro společnost

Nadace Open Society Fund Praha

Metropolitní univerzita Praha

Nadace Crocodille

Česká unie sportu

CRIF – Czech Credit Bureau

Libor Winkler

Newslab

ProKoho

Shutterstock

Ecomail

Newton Media www.neovlivní.cz

27

|| infografika

Náš první rok v číslech

Nezávislý deník Neovlivní.cz začal vycházet v březnu 2015. Odstartoval zákulisní informací, jak se na večírku soudce Bureše sešli se špičkami justice politici i vládní lobbisté, kteří jsou stíhaní či vyšetřovaní policií. Zprávu citovala konkurenční média – bylo to poprvé, nikoli naposled. Mluví za nás následující grafika.