Příloha č. 3
Zprávy o rovnosti žen a mužů v roce 2012 v České republice
Informace o činnosti Veřejného ochránce práv v oblasti prosazování rovnosti žen a mužů v roce 2012
Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2013
Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 11. března 2013 Sp. zn.: 27/2010/DIS/PPO
Vážený pane náměstku, dovolte mi, abych odpověděl na Váš dopis ze dne 27. února 2013, v němž mě žádáte o poskytnutí informací o činnosti veřejného ochránce práv, týkající se rovných příležitostí žen a mužů v uplynulém roce, a o tom, jaké události roku 2012 považuji z pohledu své organizace za klíčové. Žádáte mě též o podněty a návrhy, které by mohly přispět k účinnějšímu prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže. Problematikou rovného zacházení a rovných příležitostí žen a mužů jsem se v průběhu loňského roku zabýval především v návaznosti na mou působnost při poskytování metodické pomoci obětem diskriminace v návaznosti na ustanovení § 21b písm. a) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv. V loňském roce jsem přijal celkem 25 stížností na diskriminaci založenou na pohlaví z celkového počtu 253 stížností. Stížnosti na diskriminaci založenou na pohlaví jsou tak, spolu se stížnostmi na diskriminaci založenou na zdravotním postižení (taktéž 25), druhými nejčetnějšími po věku (celkem 32). Stížnosti na diskriminaci založenou na pohlaví se objevují typicky v oblasti práce a zaměstnání a v oblasti přístupu ke zboží a službám. V oblasti přístupu ke zboží a službám jsem se zabýval stížnostmi mužů, kteří mě upozornili na opatření Českých drah, a. s., které vyčlenily některá kupé pouze ženám. Obdobně se další muž dotazoval ohledně zřizování fitnesscenter určených pouze pro ženy. Tato opatření jsem shledal legitimními.1 Další muž se na mě obrátil s dotazem, zda není stanovení rozdílných cen služby pro muže a ženy diskriminační.2 I v tomto případě jsem se přiklonil k tomu, že sleva namířená k povzbuzení spotřebitelek je legitimní a není diskriminační. Dále jsem se vyjádřil k problematice možného omezení přepravy cestujících s kočárkem.3 V průběhu roku 2012 jsem obdržel obdobný podnět stěžovatelky cestující s kočárkem, kterou vykázal řidič městské hromadné dopravy z dopravního prostředku.4 V oblasti práce a zaměstnání jsem se zabýval podnětem muže, který neúspěšně hledal zaměstnání v oboru, v němž dominují ženy. Svůj podnět doplnil videonahrávkami, z nichž vyplývá, že prodejci preferují při výběru ženy. V tomto 1
Plné znění mojí zprávy týkající se kupé pro ženy naleznete zde: http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Kauzy/zbozi_a_sluzby/Kupe_ve_vlaku_vyhrazene _pro_zeny_.pdf. Zpráva týkající se fitnesscenter pro ženy je dostupná zde: http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Kauzy/zbozi_a_sluzby/Fitnesscentra_urcene_pou ze_pro_zeny.pdf 2 Zprávu o šetření naleznete zde: http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Kauzy/sluzby/__244-2011JKV_ZZS_Cenove_rozlisovani_z_duvodu_pohlavi_pri_poskytovani_sluzeb_v_lezeckem_centru.pdf 3 Zprávu o šetření naleznete zde: http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Kauzy/sluzby/__191-11-DISJKV_6ZoS_omezeni_prepravy_cestujicich_s_kocarkem.pdf 4 Tento případ jsem uzavřel na počátku letošního roku a dosud nebyl zveřejněn.
případě jsem shledal diskriminaci mužů založenou na pohlaví. Dále se na mě obrátila právní zástupkyně ženy, která podala žalobu v oblasti diskriminace v odměňování, s žádostí o konzultaci. Protože jsem oprávněn poskytovat metodickou pomoc obětem diskriminace, poskytl jsem právní zástupkyni konzultaci a hmotněprávní argumentaci i k případu, který již byl předložen soudu.5 V průběhu roku 2012, ve srovnání s předchozími lety, vzrostl počet stížností žen odcházejících na rodičovskou dovolenou, nebo se vracejících z rodičovského volna zpět do zaměstnání. Zaměstnaná těhotná žena si stěžovala na nátlak ze strany zaměstnavatele, aby „dobrovolně“ odešla ze zaměstnání. Při vyjednávání o návratu z rodičovské dovolené se ženy (tento případ se může týkat samozřejmě i mužů, ale stížnosti, které ochránce zaznamenal, se týkaly výhradně žen) setkávají s problémy se znovuzapojením do práce, neboť zaměstnavatelé s jejich návratem do zaměstnání často vůbec nepočítají. Poté, co tyto ženy využijí svého zákonem daného práva vrátit se do zaměstnání a pokračovat v práci podle pracovní smlouvy, v krátké době s nimi zaměstnavatelé ukončují pracovní poměr. I v loňském roce jsem pokračoval s řešením případů, v nichž se projevila problematičnost ustanovení nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného ženou výrazně nižší, než pro muže.6 Toto ustanovení následně ztěžuje přístupnost fyzicky náročnějších zaměstnání ženám. V roce 2012 jsem přijal též několik stížností na nerovné příležitosti pro ženy ve srovnání s muži v oblasti vědy a výzkumu, resp. konkrétně při poskytování postdoktorských grantů7.8 Kontinuálně též dostávám velké množství dotazů a stížností rodičů na nedostatek míst v mateřských školách. Byť se v tomto případě podle české právní úpravy předškolního vzdělávání jedná především o realizaci práva dětí na vzdělání, rodiče, kteří se na mě obrací, si stěžují na těžkosti, které jim nedostatek míst v předškolních zařízeních způsobuje při zapojení či znovuzapojení do výdělečné činnosti. Informace o přijatých podnětech, včetně statistických dat, budou dostupné v mojí souhrnné zprávě za rok 2012, která bude zveřejněna do konce měsíce března. Pokud jde o udržování vztahů s evropskými subjekty, v letošním roce jsem nominoval jednu ze zaměstnankyň mojí kanceláře, pracující v oddělení rovného zacházení, do pracovní skupiny Equinet Working Group on Gender Related Issues v rámci organizace Equinet, která sdružuje tzv. „equality bodies“ – orgány zřízené pro účely boje proti diskriminaci. Cílem práce této pracovní skupiny je vzbudit diskusi, reflektovat situaci a iniciovat činnosti směrem k efektivnímu prosazování genderové rovnosti a boji proti genderové diskriminaci v rámci činnosti „equality bodies“. 5
Plné znění mojí odpovědi naleznete zde http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Kauzy/prace/Diskriminace_v_odmenovani_z_duv odu_pohlavi.pdf 6 K této problematice jsem se poprvé vyjádřil ke konci roku 2011 ve zprávě zveřejněné zde http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Kauzy/prace/Nabidka_pracovni_pozice_obchodni ho_reditele_vyhradne_pro_muze_.pdf V současné době pokračuji s šetřením zaměřenými na situaci žen vzdělaných v oboru zdravotnická záchranářka. 7 Šetření v této věci jsem koncem ledna letošního roku uzavřel zprávou a v současné době očekávám reakci na má doporučení ze strany Grantové agentury ČR. 8 Další informace o poznatcích z mojí činnosti za roky 2011 a 2012, o které mě požádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, naleznete zde http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/aktuality/Poznatky_z_cinnosti_ILO.pdf
Hlavními tématy, kterými se bude pracovní skupina zabývat, bude genderová vyváženost a začlenění žen do procesů rozhodování, slaďování rodinného a pracovního života, rovnost v odměňování a „gender pay gap“, rovné zacházení v oblasti zaměstnání. Co se týče návrhů, které by mohly přispět k účinnějšímu prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže, mohu čerpat z výstupů z jednoho z workshopů, který se realizoval v rámci Panelové diskuse a workshopu Rovnost a zákaz diskriminace v činnosti veřejného ochránce práv dne 20. února 2013. V rámci workshopu č. 1 věnovaného tématu „Diskriminace v přístupu k zaměstnání a povolání“ účastníci spolu s moderátory diskutovali především téma problémů zaměstnankyň-matek v oblasti přístupu k zaměstnání a při návratu z rodičovské dovolené. Problematickou se ukázala délka rodičovské dovolené, tj. doba, po kterou musí zaměstnavatel počítat s návratem zaměstnance nebo zaměstnankyně, kteří pečují o děti, zpět do zaměstnání. Nedostatečná nabídka zkrácených či jinak flexibilních pracovních úvazků následně nemotivuje rodiče, aby se vraceli do zaměstnání dříve, než po dosažení tří let věku dítěte. Z úpravy rodičovské dovolené plyne i nejistá situace v zaměstnání osob, které byly přijaty jako zástup za mateřskou a rodičovskou dovolenou, neboť jsou zaměstnávány na dobu určitou. Problematickým bylo shledáno rovněž „řetězení“ rodičovské dovolené s více dětmi, které může dosáhnout délky např. až 9 let. Účastníci a účastnice workshopu poukazovali na skutečnost, že po tak dlouhé době je nepřiměřené skončit pracovní poměr s osobami přijatými jako zástup a na straně zaměstnavatele může vzniknout obava ze ztráty kvalifikace zaměstnance či zaměstnankyně vracejících se z dlouhodobé rodičovské dovolené. Kromě výše uvedeného s touto problematikou souvisí i nedostatek služeb hlídání včetně služeb, které by poskytovali sami zaměstnavatelé. Jako navrhované řešení byla diskutovaná otázka možnosti zkrátit délku rodičovské dovolené, po kterou musí zaměstnavatel „držet“ místo v zaměstnání podle pracovní smlouvy. Současně ale účastníci upozorňovali na skutečnost, že by měla být zachována možnost zůstat doma a pečovat o dítě s podporou státu (tj. zachování poskytování rodičovských příspěvků až do 3, resp. 4 let věku dítěte). Situaci by též mohl napomoci rozvoj flexibilních pracovních úvazků (zkrácené pracovní úvazky, tzv. home office, sdílená pracovní místa apod.). Jako jedna z překážek možnosti pracovat z domova byla diskutována otázka bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Úprava BOZP totiž výslovně nepočítá s možností zaměstnanců a zaměstnankyň pracovat z domova, a proto dochází k paradoxní situaci, kdy je zaměstnavatel odpovědný za úraz, který se zaměstnanci či zaměstnankyni stal při práci z domu. Tato skutečnost může snižovat ochotu zaměstnavatelů umožňovat práci z domova či jiného flexibilního vykonávání práce. Dalším diskutovaným tématem byla podpora motivace otců ze strany států účastnit se péče o děti s podporou státu. Ze strany státu by byla též vhodná podpora zřizování „zaměstnavatelských školek“, resp. přijetí zákona o dětské skupině. Z dalších konkrétních aktivit bych považoval za přínosnou osvětovou a informační kampaň namířenou na zaměstnavatele, provedení výzkumu zaměřeného na zkušenosti žen vracejících se z mateřské a rodičovské dovolené,9 vymahatelnost práva na úpravu pracovní doby zaměstnanců a zaměstnankyň 9
Především za účelem zjištění funkčnosti a vymahatelnosti současné právní úpravy mateřské a rodičovské dovolené.
pečujících o děti, vyvolání diskuse o možném povinném odchodu mužů na rodičovskou dovolenou, rozvoj zařízení zřízených za účelem péče o děti předškolního věku i o mladší děti. Jako přínosné bych dále považoval sběr statistických dat o výskytu diskriminace v české společnosti.10 Vážený pane náměstku, doufám, že výše uvedené informace a návrhy budou využitelné pro Vaši činnost. S pozdravem
JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. (dopis je opatřen elektronickým podpisem)
Vážený pan Mgr. Jan Dobeš náměstek ministryně pro sociální začleňování a rovné příležitosti Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu 1/376 128 01 Praha 2
[email protected]
Na vědomí Vážený pan Mgr. Radan Šafařík
[email protected]
Údolní 39 602 00 Brno tel: (+420) 542 542 888, fax: (+420) 542 542 112 10
Tuto otázku kromě jiných diskutovali mnou pověření zaměstnanci a zaměstnankyně na kulatém stole pracovníků Kanceláře veřejného ochránce práv se zástupci inspekčních a dozorových státních orgánů, který se konal dne 19. února 2013.
