Příloha 1: Schrammův Interaktivní model komunikace z roku 1955. Zdroj: SCHRAMM, L. W. (1955) In WOOD, T. J. (2012)
Příloha 2: Loga ČO, složek ČOV, Českého juniorského týmu, Czech World Games Team a nápis Czech Republic.
Příloha 3: Interview 1. Rozhovor (interview) jsem vedl s panem Tomášem Houskou, který pracuje v komunikačním oddělení společnosti Česká olympijská a.s. 1)
Firemní identita ČOV a veškeré dění kolem prochází v posledních několika letech obrovskou a již se dá říci velice úspěšnou proměnou. Došlo nejen k personálním a organizačním změnám. Organizace hýří spoustou úspěšných do sebe zapadajících projektů, navíc je zde zcela patrný zájem vytvořit z ČOV velmi dobře fungující sportovní organizaci propagující český sport ve všech směrech a především na všech úrovních. Ztotožňujete se s tímto názorem, a jak se na tuto proměnu a pozitivní aktivaci organizace díváte Vy? Líbí se Vám? Je podle Vás přínosem? „Ano. Důležité je vnímání sportu jako celku a životního stylu. ČOV už nedělá pouze olympijské hry, které jsou třešničkou na dortu celého sportu. Pracujeme na dlouhodobých projektech jako je projekt Česko sportuje nebo Česká olympijská nadace.“ „Zároveň došlo k zastřešení českého sportu, sjednocení a koncepční práci ČOV, který zastřešuje český sport navenek při jednání se státem i při klíčových věcech ve financování.“
2)
Co tato nová koncepce bude znamenat pro český sport? „Do organizace sportu přinese větší systematičnost. Například odměňování svazů bude probíhat na základě členské základny, počtu mládežnických družstev nebo se odměny budou odvíjet i s ohledem na sportovní výsledky a úspěchy.“
3)
Kde se vzala myšlenka o této proměně resp. lepším zviditelnění organizace? Proč a za jakým účelem jste se rozhodli vydat touto cestou? Proč zrovna Český olympijský výbor? „ČOV nositelem olympijský hodnot a ideálů u nás. Když byl český sport v krizi, tak se přímo nabízelo, že tato organizace pozvedne jeho prapor.“
4)
Kdo nebo co bylo iniciátorem či autorem, spouštěcím mechanismem této změny? „K silným impulsům, které daly věci do pohybu, patřily pád Sazky, krize ČSTV, nástup Jiřího Kejvala do pozice předsedy ČOV a s tím související celková obměna
nejvyššího
managementu
Českého
olympijského
výboru
(místopředsedové, výkonný výbor apod.)“ 5)
Jaké jsou stanovené hlavní cíle, kterých jste chtěli (chcete) dosáhnout? „Začlenit sport do životního stylu obyvatelstva a dosáhnout propojení s dalšími složkami života. Cílem práce ČOV je také, aby sport přesáhl do jiných oborů např. do kultury. Důležitá otázka nastává i v oblasti financování sportu především chceme získat více finančních prostředků pro mládežnický sport. U profesionálních sportovců nám jde v první řadě o zajištění financování na základě jasných principů.“
6)
Znamená to i nějaké personální, organizační změny v organizaci? Ať už ČOV nebo České olympijské a.s.? „Vzhledem k dlouhodobým projektům Česko sportuje, České olympijské nadace a dalších, musím říci, že ano. K posílení role ČOV byl lehce posílen i jeho sekretariát. V praxi se jedná o 1 nového zaměstnance, 2 zaměstnance na půl úvazku a 3 externisty.“
7)
Nejvíce viditelná je samozřejmě změna, resp. přístup k corporate designu. Tento přístup je bezesporu mnohem aktivnější než dříve. (webové stránky, prezentace,
reklama,
propojenost
projektů,
tiskové
konference,
propracovaná vizualizace související s olympijskými hrami, olympijské kolekce a další) Jak konkrétně probíhalo budování nového jednotného vizuálního stylu organizace? Navazuje na nějaký v minulosti? Z jakých základních prvků (pilířů) jste vycházeli? Byl rozpracován souhrnný koncept (plán), podle kterého se vše komunikuje? Využili jste služeb externích firem nebo tvorba konceptu zůstala uvnitř organizace? „Vycházíme z propojení sportu a kultury. Snažíme se propojit identitu na jednotlivé olympijské cykly vždy s nějakým motivem a autorem (Kupka, Mucha), který symbolizuje určitý vztah k Česku, k našemu národu. Ve všech
případech má však jednotný ráz od akademického grafika Milana Jaroše a od designové společnosti FPS repro.“ 8)
Pokud ano, mohl byste rozklíčovat a stručně popsat jednotlivé kroky (fáze) plánu? V které fázi se nacházíte? a. Přípravná a analytická fáze b. Koncepční a kreativní fáze c. Kodifikační fáze (tvorba design) manuálu d. Fáze komunikace e. Fáze implementace
9)
Které důležité a podstatné kroky na Vás ještě v budoucnu čekají, které označujete za stěžejní ve smyslu budování firemní identity? „Zviditelnění projektu Olympiáda dětí a mládeže a Česko sportuje.“
10)
Jak se tato změna (aktivace) projevila na finanční stránce organizace? Prozradíte
či
alespoň
naznačíte, kolik finančních
prostředků
bylo
do koncepce vynaloženo, a jaký finanční přínos očekáváte? „Nevím.“ 11)
Mohou být Vaše názory a odpovědi uvedené v dotazníku citovány v závěrečné práci pod Vaším jménem? Označte tučně nebo zakroužkujte. ANO
NE
Příloha 4: Interview 2. Dobrý den, jmenuji se Jiří Čmucha a jsem studentem Fakulty tělesné výchovy sportu, oboru Management TVS. Ve své diplomové práci se věnuji tématu firemní identity Českého olympijského výboru. Touto cestou bych Vás chtěl oslovit a požádat o spolupráci, která spočívá ve vyplnění níže uvedeného dotazníku. Dotazník se skládá z 11 otázek a předpokládanou dobu vyplnění odhaduji na necelých 15 minut. Poskytnuté informace budou použity pouze pro účely diplomové práce. Děkuji za Vaši ochotu a čas. 1)
Napište prvek, věc, cokoliv, co Vás první napadne, pokud se řekne Český olympijský výbor, Český olympijský tým. Tomáš Houska: „Tradice, noblesa, emoce, úspěch.“ Veronika Zemanová: „Sport.“ Zuzana Kalátová: „Olympijský park Soči-Letná 2014, splněný sen.“ Manažer ČOV: „Sport, olympijské kruhy.“ Květa Pecková: „Reprezentace na olympijských hrách, realizace myšlenky zakladatelů olympismu-porozumění, respekt, snaha o co nejlepší sportovní výkon dle daných pravidel.“ Alexandr Kliment: „Sport, adrenalin.“
2)
Pokud byste měl (a) jednoduše napsat (cca 1-2 slovy), co se Vám na práci pro ČOV líbí, co by to bylo? Tomáš Houska: „Sport, prestiž.“ Veronika Zemanová: „Dobrý záměr.“ Zuzana Kalátová: „Lidé, kteří z velké části dělají práci srdcem.“ Manažer ČOV: „Práce ve sportu mezi stejně naladěnými kolegy.“ Květa Pecková: „Většinu svého života se zabývám sportem, teoreticky i prakticky. Zpočátku to byl obdiv k úspěšným sportovcům, později snaha co nejlépe reprezentovat stát, a nakonec vychovat děti /své i v rámci školní praxe/ ke vztahu ke sportu, k sebekázni, k fyzické zdatnosti.“ Alexandr Kliment: „Dynamika, výzva.“
3)
Jak jste se dostal (a) k práci na ČOV a co Vás přimělo (přesvědčilo) pro ČOV pracovat? Tomáš Houska: „Byl jsem osloven na základě spolupráce pro jinou organizaci. Pracoval jsem v oblasti marketingu a komunikace pro různé sportovní subjekty. ČOV se neodmítá.“ Veronika Zemanová: „Česká olympijská byla mým klientem v agentuře zabývající se sportovním marketingem a během ZOH ve Vancouveru mi nabídli práci přímo pro ČO. Jedním z hlavních důvodů byl a je fakt, že tato práce má smysl a dobrou myšlenku.“ Zuzana Kalátová: „Velkou trpělivostí a díky kontaktům z předchozích působišť.“ Manažer ČOV: „Chtěla jsem jako dobrovolník pomoci při OH v Pekingu, to nevyšlo, za rok mě pak pozvali na pohovor. Byla to pro mě zajímavá pracovní nabídka.“ Květa Pecková: „Práce na ČOV pro mne znamená možnost realizovat své celoživotní přesvědčení, že sport je dobrým učitelem a vychovatelem. Moje práce na ČOV vychází z prozaické skutečnosti. Po dvaceti letech jsem opustila práci ve školství a nyní pracuji profesionálně tam, kde jsme dvacet let působila ve dvou dobrovolných funkcích.“ Alexandr Kliment: „Dostala se ke mně nabídka od tehdejšího místopředsedy Jiřího Kejvala. Nabídka od ČOV se neodmítá.“
4)
Cítíte v současnosti, že se v organizaci děje něco neobvyklého? Že dochází ke změně? Pokud ano, jak byste toto dění stručně zhodnotil (a)? Tomáš Houska: „Ano, ČOV a zastupuje celý český sport a sport jako životní styl. Nedělá již „pouze“ OH, ale pracuje na mnoha dlouhodobých projektech (Česko sportuje, Nadace, Fair Play apod.) Všechny tyto nové projekty a kampaně jsou určeny téměř ve všech případech co nejširší veřejnosti (co nejvíce fanouškům), kteří chtějí sportovat, ale z nějakého důvodu to není možné nebo není k tomu prostor.“ Veronika Zemanová: „Když pominu změnu působiště, tak jde především o fakt, že se ČOV přestal orientovat pouze na vrcholové sportovce, ale otevřel se široké veřejnosti, kterou se snaží prostřednictvím velmi ambiciózních a úspěšných
projektů přesvědčit o pozitivních aspektech sportování. Další z mého pohledu velmi pozitivní změnou je, že se olympismus přestal prezentovat pouze v relevanci se sportem, ale i jinými obory jako je např. umění, kultura apod.“ Zuzana Kalátová: „Rozhodně. Současné vedení je ve funkci teprve krátce, což znamená, že si musí velmi aktivně vytvořit a upevnit pozici jak ve sportovním prostředí, tak mezi laickou veřejností. Je také znát, že se ČOV omlazuje, což má zajímavou interní i externí odezvu. Můj osobní názor je, že nově pojatá proaktivní komunikace ze strany ČOV sportu a jeho vnímání ve střednědobém horizontu velmi pomůže jak na tuzemské, tak věřím i mezinárodní scéně. Je to nezbytné.“ Manažer ČOV: „ČOV se rozrůstá, mění se jeho pozice ve sportovním prostředí, pořádá zajímavé akce pro širokou veřejnost. Rozhodně je to posun k lepšímu, hodnotím to jako velmi pozitivní.“ Květa Pecková: „Samozřejmě, změna je v tom, že by ČOV měl být střešní organizací celého sportovního prostředí a dění. Tuto variantu uspořádání sportovního prostředí považujeme s manželem za důstojnou a hodnou olympijské myšlenky již od politického převratu na přelomu 80. a 90. let minulého století.“ Alexandr Kliment: „V organizaci jako je ČOV se děje neustále něco neobvyklého. ČOV se věnuje v daleko větším rozsahu fenoménu sport pro všechny a tím souvisejícím projektům. Snažíme se využít potenciálu vrcholového sportu jako propagátora zdravého životního stylu.“ 5)
Do jaké míry je podle Vás důležité věnovat se problematice firemní identity, resp. image značky (firmy)? Označte (př. tučně nebo zakroužkujte).
Zcela se věnovat
Spíše se věnovat
Nevím
Tomáš Houska: Zcela se věnovat (1) Veronika Zemanová: Spíše se věnovat (2) Zuzana Kalátová: Spíše se věnovat (2) Manažer ČOV: „Spíše se věnovat (2) Květa Pecková: „Spíše se věnovat“ (2) Alexandr Kliment: „Zcela se věnovat.“ (2)
Spíše se nevěnovat
Nevěnovat se vůbec
6)
Jak byste z celkového hlediska zhodnotil (a) jednotlivé základní prvky nově budované firemní identity? Označte na stupnici. a. firemní komunikace Zcela se mi líbí
Spíše se mi líbí
Neutrální
Spíše se mi nelíbí
Zcela se mi nelíbí
Neutrální
Spíše se mi nelíbí
Zcela se mi nelíbí
Neutrální
Spíše se mi nelíbí
Zcela se mi nelíbí
Neutrální
Spíše se mi nelíbí
Zcela se mi nelíbí
b. firemní kultura Zcela se mi líbí
Spíše se mi líbí
c. produkt organizace Zcela se mi líbí
Spíše se mi líbí
d. firemní design Zcela se mi líbí
Spíše se mi líbí
Tomáš Houska: a2, b2, c2, d2 Veronika Zemanová: a3, b2, c1, d3 Zuzana Kalátová: a2, b1, c1, d2 Manažer ČOV: a2, b2, c2, d2 Květa Pecková: a4, a4, c2, d2 Alexandr Kliment: a2, b2, c2, d2 7)
Jak se Vám na ČOV pracuje? Zhodnoťte prosím stručně současnou atmosféru, vnitřní život a celkovou komunikaci v organizaci. Tomáš Houska: „Výborně. Atmosféra je vynikající.“ Veronika Zemanová: „S ohledem na fakt, že jsme se přestěhovali v pondělí, je předčasné hodnotit, nicméně věřím, že se komunikace mezi ČOV a ČO, která někdy trochu vázla, zlepší. Atmosféra a vztahy mezi kolegy je jedním z důvodů, proč mě tato práce baví. Je zde cítit, že tu dělají lidé, kteří mají ke sportu vztah, a práce pro ně není jen způsob, jak vydělat peníze, ale tomu co dělají, věří. Zuzana Kalátová: „Nemám připomínek, líbí se mi zde.“ Manažer ČOV: „Sestěhováním ČO a ČOV se výrazně lepšila komunikace zaměstnanci, to má pozitivní vliv na atmosféru, která se zatím jeví jako přátelská.“ Květa Pecková: „Pracuji jako OSVČ, takže pro mě není pracovní prostředí ČOV jediným místem, kde působím. Moje zkušenosti a postřehy nehodlám zveřejňovat.
Alexandr Kliment: „Přátelský kolektiv, inspirativní a aktivní kolegové na mém úseku i v ostatních úsecích. Odborně dobře vybavení. Atmosféře pozitivně prospěla rekonstrukce sídla ČOV a sestěhování všech úseků pod jednu střechu.“ 8)
Je něco, co byste zlepšil (a) z hlediska interpersonální vnitřní komunikace? Tomáš Houska: „Nevím.“ Veronika Zemanová: „Poté, co jsme se přestěhovali, si myslím, že přestane docházet k tomu, že někdy více lidí pracovalo na stejné věci a bude jasnější, kdo je za co zodpovědný.“ Zuzana Kalátová: „Nemám připomínek.“ Manažer ČOV: „Možná bych ještě více vysvětlila, seznámila se s kompetencemi zaměstnanců ČOV a ČO.“ Květa Pecková: „Ano.“ Alexandr Kliment: „Ano, máme rezervu ve vertikální komunikaci, tedy dovnitř sportovního prostředí, v této oblasti se musíme zlepšit.“
9)
Existuje v organizaci nějaký rituál? Např. při komunikaci (jednání) s vnitřních a vnějším prostředím, vystupování, formální a neformální chování a jednání členů, zaměstnanců apod., který je pro Vás zásadní, zajímavý nebo byste na něj upozornil? Lze uvést i více. Tomáš Houska: „Ne.“ Veronika Zemanová: „Velkou vzácností je fakt, že většina lidí, se kterými v rámci pracovních záležitostí jednáme, staví na základech Fair play a jsou z mého pohledu naladěni na stejnou notu.“ Zuzana Kalátová: „Interní i externí vystupování zástupců ČOV vnímám, jako elegantní projev respektující hodnoty náležející k takové instituci jakou je národní olympijský výbor.“ Manažer ČOV: „Nevím.“ Květa Pecková: „Ano.“ Alexandr Kliment: „Nevím.“
10)
Uveďte jakýkoliv nový či starý prvek vztahující se k firemní identitě, resp. firemnímu designu (věc, dokument, vizuál, projekt aj.) který v souvislosti s ČOV vyzdvihujete a dokážete ho označit za vydařený. Který se naopak nepovedl? Tomáš Houska: „Kniha Londýna 2012, Soči 2014, veškeré tiskové materiály odpovídající korporátnímu materiálu.“ Veronika Zemanová: „Za velmi povedený z pohledu firemního designu považuji projekt Český dům v Londýně 2012. Dotažené do posledního detailu, prezentující ČOV a ČR velmi důstojně, a zároveň moderně a svěže.“ „Neoslovují mě produkty dosavadní produkty České olympijské akademie (olympijská knihovnička apod.)“ Zuzana Kalátová: „Zatím nemohu porovnávat, jsem zde krátce. Ovšem např. marketingové materiály k Olympijskému parku považuji za vydařené.“ Manažer ČOV: „Mezi vydařené projekty rozhodně patří Žijeme Londýnem, Olympijský park Letná, Olympiáda dětí a mládeže. Nepovedený projekt mě nenapadá…“ Květa Pecková: „Český dům v Londýně se povedl z pohledu reprezentace státu a ČOV.“ Alexandr Kliment: „Korporátní identitu a její manuál zpracovává akademický malíř Milan Jaroš. Podařilo se mu skloubit tradici a moderní pojetí. Naše korporátní materiály respektují fakt, že ČOV byl založen před 120 lety, zároveň však nejsou strnulé a působí svěžím dojmem. „CI“ se skládá ze dvou prvků – univerzálního základu a grafického námětu, který souvisí s danými olympijskými hrami. Při olympiádě v Londýně se jednalo o ztvárnění díla Františka Kupky, u Soči 2014 jsme parafrázovali práci Alfonse Muchy. To je velmi svěží prvek, který dodává identitě ČOV potřebnou svěžest.“
11)
Který konkrétní prvek (osobnost, věc, historický moment či jiný) by podle Vás měla organizace využít a založit na něm budování celkové firemní identity (nebo její části), a doposud tak ještě neudělala? Tomáš Houska: „Olympijské vítěze.“ Veronika Zemanová: „Z mého pohledu je nedostatečně využit princip a pointa Fair Play a stejně tak další hodnoty a emoce, které sport nabízí.“ Zuzana Kalátová: „Patriotismus – toto bych nyní „tlačila“ více, zejména v době předcházející nové.“ Manažer ČOV: „Promiňte, nic mě nenapadá.“ Květa Pecková: „Mnohem více využít praktické zkušenosti ze sportovního prostředí bývalých reprezentantů.“ Alexandr Kliment: „…“
12)
Mohou být Vaše názory a odpovědi uvedené v dotazníku citovány v závěrečné práci pod Vaším jménem? Označte tučně nebo zakroužkujte. ANO
NE
Tomáš Houska: „ANO.“ Veronika Zemanová: „ANO.“ Zuzana Kalátová: „ANO.“ Manažer ČOV: „NE.“ Květa Pecková: „ANO.“ Alexandr Kliment: „ANO.“
Příloha 5: Dotazník rozesílaný elektronickou formou – survio.com.
