Příklady a otázky k semináři z předmětu OPP - cvičení a) Občanské právo – obecná charakteristika, systém občanského práva, prameny občanského práva, zásady občanského práva. 1. Zařaďte občanské právo do systému soukromého práva a vymezte jeho pozici. 2. Uveďte rozdíl mezi systémem občanského práva a systematikou občanského zákoníku. 3. Vymezte základní prameny občanského práva. 4. Charakterizujte normy kogentní a dispozitivní. 5. Charakterizuj pojem zásady občanského práva. 6. Vyjmenujte základní zásady občanského práva hmotného a vyloţte jejich smysl. 7. Jsou zásady občanského práva součástí platného práva i v těch případech, kdy nejsou jakoţto zásady formulovány v textu občanského zákoníku (dále jen „OZ“) – např. zásada dobré víry? 8. Měl by se zákonodárce pokusit o definici zásad občanského práva (např. o obsahové vymezení dobrých mravů) nebo je vhodné, aby pouţil toliko neurčité právní pojmy, jejichţ konkrétní obsahovou náplň by ponechal na aplikační praxi? 9. A. A. a B. B. uzavřeli dne 1. 1. 2001 písemnou kupní smlouvu, na základě níţ se kupující B. B. zavázal zaplatit prodávajícímu kupní cenu ve výši 50 000 Kč. Kupující kupní cenu ve stanovené lhůtě nezaplatil. Prodávající jej několikrát o zaplacení kupní ceny upomínal; kupující kupní cenu i přesto nezaplatil, coţ odůvodňoval tím, ţe po uzavření kupní smlouvy přišel o práci, rozvedl se a nemá jiţ ţádné úspory; přislíbil však kupní cenu uhradit, jakmile mu to majetkové poměry dovolí. Prodávající podal dne 1. 1. 2005 ţalobu u soudu o zaplacení kupní ceny. Kupující v rámci své obrany vznesl námitku promlčení. Prodávající poukazoval na to, ţe s ohledem na skutkový příběh představuje námitka promlčení výkon práva, který je v rozporu s dobrými mravy. Posuďte, zda i na námitku promlčení lze vztáhnout § 3 odst. 1 OZ. 10. A. B. postavil na pozemku ve vlastnictví J. P. garáţ; ke stavbě garáţe mu nesvědčilo ţádné vlastnické ani obligační právo. J. P. věděl od samého počátku o neoprávněné stavbě garáţe, avšak nedomáhal se ochrany ani u stavebního úřadu, ani u soudu. Teprve poté, co byla garáţ dokončena, podal J. P. ţalobu, jíţ se domáhal, aby soud uloţil A. B. povinnost odstranit podle § 135c odst. 1 OZ stavbu. Posuďte případ z hlediska zásady zákazu zneuţití práva, resp. zásady výkonu práva v souladu s dobrými mravy. 11. Autor literárních děl D. K. uzavřel s nakladatelstvím N. smlouvu, v níţ se zavázal, ţe všechna díla, která v budoucnu napíše, bude publikovat pouze v tomto nakladatelství. Protiplnění ze strany nakladatelství obdrţí jednorázově v okamţiku uzavření smlouvy, v budoucnu však jiţ nikoliv. Je taková smlouva platná? 12. Posuďte platnost smlouvy o půjčce, podle níţ má dluţník vrátit věřiteli půjčenou částku ve lhůtě jednoho týdne spolu se stoprocentním úrokem; dluţník byl nucen na takovou smlouvu přistoupit, neboť nevyhnutelně potřeboval peníze na zdravotní potřeby člena rodiny, přičemţ si tyto peníze nemohl opatřit v rozhodné době jinak.
b) Občanskoprávní vztah – prvky občanskoprávního vztahu 1. Vymezte pojem občanskoprávního vztahu a charakterizujte jej. Jaké má občanskoprávní vztah prvky? 2. Jaké znáte druhy občanskoprávních vztahů, charakterizujte je. 3.Vymezte subjekty občanskoprávního vztahu. 4. Právnická osoba v českém právním řádu. 5. Jaký je rozdíl mezi nadací a korporací? 6. Fyzická osoba v českém právním řádu. 7. Vymezte pojem zastoupení v občanském právu. 8. Charakterizujte předmět občanskoprávních vztahů. 9. Obsah občanskoprávních vztahů. 10. Podíloví spoluvlastníci A. B., C. D. a E. F. prodávají dům manţelům G. H. a I. H. Kolik stran se v právním vztahu vyskytuje? 11. M. P., B. P. a R. P. uzavřeli smlouvu o sdruţení za účelem společného provozování penzionu Kukačka. Jakými ustanoveními občanského zákoníku se právní vztah zaloţený smlouvou o sdruţení řídí? O kolikastranný právní vztah se jedná a jakou má povahu? Vznikne na základě smlouvy o sdruţení právnická osoba či nikoliv? 12. Na základě čeho vznikají právní vztahy? 13. Posuďte, zda můţe být právnická osoba nositelem těchto práv: a) práva na ţivot; b) práva na dobrou pověst; c) práva na příznivé ţivotní prostředí; d) práva na zaplacení pohledávky z kupní smlouvy; e) práva nabýt dědictví 14. Osmiletý Ivan P. zakoupil v obchodě drobné hračky za celkovou částku 100 Kč. Rodiče nezletilého vznesli následně vůči podnikateli poţadavek přijmout zakoupené zboţí zpět a vrátit jim peníze, neboť podle jejich tvrzení byly peníze svěřeny nezletilci na zakoupení školních potřeb. Uvaţte: 1) Jak je vymezena způsobilost k právním úkonům nezletilců? 2) Pokuste se objasnit výše popsanou situaci. 15. Nezletilý upadl v obchodě s porcelánem a tím byla způsobena škoda cca 3000 Kč. Prodavačka mu dala podepsat prohlášení, v němţ se zavázal škodu uhradit. Zabývejte se platností takového úkonu. Uvaţte: 1) Měl způsobilost podepsat takové prohlášení? 2) Kdo odpovídá za škodu? 16. Desetiletý Adam B. si koupil od svého patnáctiletého kamaráda štěně. Za psa zaplatil částku 300 Kč ze svých úspor získaných od prarodičů a dovedl ho domů. Matka nezletilého s koupí nesouhlasila. Otec nejdříve také ne, ale ráno, kdyţ měl psa odvést, změnil názor. Posuďte, zda je kupní smlouva, kterou uzavřeli nezletilí mezi sebou, platná? Pokud dospějete k závěru, ţe nikoli, co by měly zúčastněné osoby a jejich zákonní zástupci učinit. 1) Kdyby měl pes zůstat v rodině Adama B.? 2) Kdyby měl být vrácen? 17. K. H., zcela zbavený způsobilosti k právním úkonům, přijal od svého strýce darem hodinky v hodnotě 1 000 Kč. Posuďte, zda darovací smlouva je platná či nikoliv. Byla by taková smlouva platná v případě, ţe by obdarovaným byl sedmiletý synovec dárce?
18. P. S., narozený 29. 2. 1984, uzavřel dne 28. 2. 2002 kupní smlouvu o převodu nemovitosti. Je taková smlouva platná? Byl P. S. v okamţiku uzavření smlouvy jiţ plně způsobilý k právním úkonům či nikoliv? 19. Babička hodlala darovat své vnučce nemovitost, ve které bydlela. Kdyţ zjistila, ţe její vnučka je těhotná, rozhodla se nemovitost darovat dítěti, které se mělo vnučce narodit. Sepsala proto darovací smlouvu, v níţ jako obdarovaného označila dítě, které se teprve mělo narodit. Posuďte, zda je darovací smlouva platná. Pokud dospějete k závěru, ţe nikoliv, řekněte proč a nastiňte, jak by měla být situace dále řešena, aby obdarovaným byl novorozenec. 20. Dosud bezdětní manţelé A. M. a M. M. spolu čekali dítě. V průběhu těhotenství manţelky manţel zemřel. Soud, před nímţ probíhalo dědické řízení, toto řízení přerušil, jakmile zjistil, ţe pozůstalá manţelka je těhotná, a to do okamţiku skončení těhotenství. Z hlediska zákonného dědického nástupnictví analyzujte tyto situace: a) dítě se narodí mrtvé; b) dítě se narodí ţivé, avšak záhy po porodu zemře; c) pozůstalá manţelka dítě potratí; d) pozůstalá manţelka zemře v důsledku klinické smrti (tj. smrt mozku nastane) dříve, neţ porodí dítě; lékaři však pomocí přístrojů dokáţí přivést na svět její dítě ţivé a da) toto dítě přeţije; db) toto dítě zemře záhy po porodu. 21. Pan Antonín, milionář, se rozhodl, ţe něco zanechá budoucím generacím. Proto se rozhodl, ţe věnuje pár svých miliónů na podporu vzdělávání – studia českých studentů v zahraničí. Poraďte mu způsob, jak má toto učinit. Vysvětlete jednotlivé kroky. Lišil by se obsah souvisejících dokumentů, pokud by tak chtěl učinit aţ pro případ smrti?
c) Ochrana osobnosti 1. Charakterizujte všeobecná osobnostní práva. 2. Které právní předpisy obsahují úpravu týkající se všeobecných osobnostních práv(včetně mezinárodních pramenů)? 3. Charakterizujte subjekty všeobecných osobnostních práv. 4. Všeobecná osobnostní práva fyzické osoby. 5. Soukromoprávní ochrana právnických osob. 6. Předmět všeobecných osobnostních práv. 7. Omezení všeobecných osobnostních práv. 8. Posmrtná ochrana osobnosti. 9. Charakterizujte prostředky ochrany osobnosti. 10. Ochrana osobních údajů. 11. Slečna Jana K. si nechala ve fotografickém ateliéru zhotovit kolekci uměleckých fotografií – svých portrétů, které do budoucna chtěla vyuţít ve své kariéře modelky. Po roce náhodou zjistila v knihkupectví, ţe jeden z těchto portrétů je pouţit bez jejího vědomí i souhlasu na přebalu kníţky s počítačovou tématikou. Poraďte slečně Janě, jak se má v takové situaci zachovat. Které právní předpisy byly v tomto případě porušeny?
12. Zpěvačka české popové scény, která na stránkách bulvárních časopisů často dávala nahlédnout do svého soukromí, podala u příslušného soudu ţalobu na provozovatele televizního vysílání OK. Svůj návrh zdůvodnila tím, ţe došlo k zásahu do jejich osobnostních práv, neboť tato televizní stanice ve zpravodajství odvysílala zprávu dotýkající se její osobnosti. Jednalo se o zveřejnění informací týkající se jejího poměru s nejmenovaným politikem. Vţijte se do role právního zástupce ţalovaného a argumentujte. 13. Nejmenovaný politik si svou předvolební kampaň postavil na propagaci porozumění, lásce a věrnosti rodině, přičemţ jako příklad uváděl svou harmonickou rodinu. V novinách se objevil článek, který přinesl zprávu neutěšených vztazích v jeho rodině, které se ukázaly být pravdivé. Dotčený politik reagoval ţalobou k příslušnému soudu, neboť tvrdil, ţe došlo k zásahu do jeho intimní sféry. Posuďte tento případ. 14. Vdova po akademiku F. se po odvysílání oblíbeného českého televizního sci-fi seriálu, který měl velký úspěch i v zahraničí, domáhala ţalobou u příslušného soudu, aby v seriálu nebylo pouţíváno jméno jejího zesnulého manţela, který byl podle jejího tvrzení nápadně podobný jedné ze seriálových hlavních postav. a) Byla oprávněna podat ţalobu k soudu? Pokud ano, z jakého titulu? b) Který soud je příslušný k rozhodování ve věcech ochrany osobnosti? c) Posuďte daný případ. 15. Vydavatel periodického tisku uveřejnil článek autora Ivana Z., který s ním nebyl v zaměstnaneckém poměru. Tímto článkem došlo k zásahu do práva na ochranu osobnosti pana Roberta R., neboť byla zveřejněna difamující skutková tvrzení týkající jeho občanské cti a lidské důstojnosti. Kdo bude odpovědný za zásah do práva na ochranu osobnosti? Jak by se změnila situace, kdyby byl autor článku zaměstnancem vydavatele?
d) Občanskoprávní skutečnosti – Právní úkony 1. Charakterizujte pojem „právní skutečnost“. 2. Uveďte základní členění právních skutečností. 3. Charakterizujte pojem právního úkonu. 4. Charakterizujte pojmové znaky právního úkonu. 5. Proveďte charakteristiku jednotlivých náleţitostí právních úkonů. 6. Jaký omyl je právně relevantní? 7. Jaké jsou právní následky vadných právních úkonů? 8. David S. prodal Karlovi R. starou egyptskou vázu a ujistil jej, ţe se jedná o staroţitnost vysoké hodnoty. J. K. si později nechal prohlédnout vázu znalcem a zjistil, ţe se jedná o zdařilý padělek. Posuďte danou situaci a nastiňte moţnost řešení. 9. Pan Josef R. a pan Michal Z. spolu uzavřely (na základě inzerátu) kupní smlouvu o prodeji ojetého osobního automobilu. Uskutečnění prodeje bylo vázáno na výsledek technické kontroly. Bylo dohodnuto, ţe pokud automobil neprojde technickou kontrolou, k prodeji nedojde. Posuďte charakter tohoto vedlejšího ujednání v kupní smlouvě.
10. Otec uzavřel se svou dcerou dohodu o tom, ţe jí umoţňuje uţívání jeho osobního automobilu Seat Ibiza. V dohodě bylo konstatováno, ţe se sjednává na dobu neurčitou, avšak uţívání skončí dnem, kdy si dcera zakoupí vlastní automobil. Posuďte charakter vedlejšího ujednání. 11. Nezletilý Adam B. dostal darem od rodičů k 8 narozeninám videohru v hodnotě 500 Kč. Po půlročním uţívání ji vyměnil se svým o 4 roky starším kamarádem Radka S. za sbírku známek, která měla přibliţně stejnou hodnotu. Rodiče nezletilého Adama B. se obrátili na rodiče nezletilého R. S. a poţadovali, aby videohru vrátil, neboť výměna proběhla bez jejich souhlasu. Rodiče Radka S. odmítli do celé záleţitosti zasahovat, s poukazem na to, ţe je to věc kluků. Argumentovali tím, ţe jejích syn je dost vyspělý a ţe hodnota věcí je přibliţně stejná. Pokud rodiče Adama B. s výměnou nesouhlasí, neměli svému synovi takovou hračka darovat. Rozhodněte, zda byla uzavřená kupní smlouva platná, zamyslete se nad námitkami rodičů obou nezletilců. 12. Manţelé získali do společného jmění manţelů rekreační chatu. Darovací smlouvou, uzavřenou za trvání společného jmění, daroval manţel manţelce tuto nemovitost. Katastrální úřad zapsal vlastnické právo manţelce. Posuďte platnost darovací smlouvy a přezkoumejte postup katastrálního úřadu. 13. Kateřina A. se zúčastnila seance s hypnotizérem a ve stavu hypnózy s ním uzavřela kupní smlouvu. Zabývejte se platností takové smlouvy. 14. Karla Osvaldová si objednala u cukráře Miroslava Sladkého obrovský dort na oslavu padesátých narozenin svého manţela, která se měla konat dne 18. 6. 2005. Cukráři vysvětlila, ţe s ohledem na to, ţe dort je na oslavu narozenin, jíţ se má účastnit asi třicet lidí a která začíná týţ den v podvečer, potřebuje mít dort nejpozději ten den ve čtyři hodiny odpoledne. Miroslav Sladký dovezl dort aţ následujícího dne s tím, ţe nemohl sehnat veškeré suroviny. Karla Osvaldová však dort odmítla s tím, ţe oslava byla jiţ včera a ţe o něj tedy jiţ nemá zájem. Miroslav Sladký naopak trval na tom, aby dort převzala, neboť si jej u něj platně objednala. Rozhodněte, kdo je v právu. 15. A. B. uveřejnil v celostátním deníku inzerát, v němţ se zavázal poskytnout 100 000 Kč tomu, kdo mu poskytne informace vedoucí k nalezení jeho pohřešované dcery. Upravuje občanský zákoník výslovně tento typ právního úkonu? 16. V nájemní smlouvě byla jako nájemce označena „Firma Hořejší, se sídlem v Praze, zastoupená panem Václavem Hořejším“. V závěru smlouvy bylo nad předepsaným označením „nájemce“ umístěno razítko, v němţ bylo uvedeno: „Václav Hořejší, podnikatel, s uvedením téţe adresy, jako u sídla firmy“ a rukou psaný podpis „Hořejší“. Obecný soud po provedeném dokazování zjistil, ţe ţádná „Firma Hořejší“ neexistuje, neboť pan Václav Hořejší podniká jako fyzická osoba. Vzhledem k tomu, ţe za účastníka smlouvy je označena „Firma Hořejší“, která v době, kdy k uzavření smlouvy došlo, jako právnická osoba neexistovala, neměla právní subjektivitu ani způsobilost k právním úkonům, nemohla ani svým jménem činit právní úkony. Byl-li přesto takový právní úkon učiněn, je absolutně neplatný podle ustanovení § 38 OZ. Posuďte, zda je závěr obecného soudu správný.
17. Kordule Kramářová převedla smlouvou dům na Antonína Nečase. Protiplnění, které jí měl Antonín Nečas poskytnout, spočívalo v poskytnutí „veškerého zaopatření v případě stáří či nemoci tak, jak si toho slušný způsob ţivota ţádá“. Je smlouva platná? 18. Emil Muţík a Magdaléna Márová uzavřeli smlouvu o převodu rodinného domku z Magdalény Márové jako prodávající na Emila Muţíka jako kupujícího. Součástí smlouvy bylo ujednání o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu tak, ţe „prodávající je ponecháno doţivotně uţívání převáděné nemovitosti v rozsahu, v jakém jej dosud uţívala“. Je ujednání o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni platné? 19. Prodávající Igor Horník napadl ţalobou na neplatnost smlouvu, kterou převedl svůj dům na obec Dolní Lhota. Důvod neplatnosti shledával v tom, ţe jeho vůle při uzavření smlouvy nebyla dostatečně svobodná, neboť jeho dům byl umístěn na staveništi, na němţ proběhla demolice ostatních domů. Demolice měla podle plánu probíhat i na pozemku Igora Horníka; do okamţiku, neţ uzavřel uvedenou smlouvu, však práce neprobíhaly. Po celou dobu stál před jeho domem zaparkovaný buldozer. Tyto skutečnosti, jakoţ i vědomí toho, ţe i přes jeho nesouhlas nebude okolí uvedeno v původní stav, jej nakonec přiměly k tomu, aby smlouvu uzavřel. Je smlouva platná?
e) Občanskoprávní skutečnosti – Čas 1. Charakterizujte pojem „právní skutečnost“. 2. Charakterizujte objektivní právní skutečnosti. 3. Jakými způsoby bývá čas v občanském právu stanoven? 4. Obsahuje občanský zákoník ustanovení upravující pravidla pro počítání času? 5. Vysvětlete, jaká je povaha těchto lhůt: a) hmotněprávní lhůta; b) procesněprávní lhůta; c) pořádková lhůta; d) soudcovská lhůta. 6. Charakterizujte podstatu institutu promlčení v občanském právu. 7. Charakterizujte podstatu institutu prekluze v občanském právu. 8. Uveďte, zda je v následujících institutech vedle uplynutí doby k vyvolání právních následků ještě zapotřebí přistoupení dalších právních skutečností (a jakých): a) zánik práva uplynutím lhůty omezující jeho trvání; b) prekluze; c) promlčení; d) vydrţení. 9. Popište instituty promlčení a prekluze. Zejména se zabývejte těmito otázkami: a) Přihlíţí soud k promlčení i k prekluzi z úřední povinnosti, případně je povinen poučit účastníka řízení o moţnosti namítat je (či některou z nich)? b) Jaký je následek uplynutí prekluzivní lhůty a jaký následek má uplynutí promlčecí doby? c) Váţe právo rozdílné právní následky na plnění promlčeného a prekludovaného dluhu? d) Stačí, ţe je ţaloba poslední den promlčecí či prekluzivní lhůty podána k poštovní přepravě nebo musí být podána u soudu? 10. Mohou si smluvní strany dohodnout odchylnou délku promlčecí doby? Existuje způsob, jakým lze nepřímo jednostranným úkonem promlčecí dobu prodlouţit, resp. nastolit běh nové promlčecí doby?
11. Dne 14. 3. 1994 došlo ke způsobení škody, i níţ se poškozený dozvěděl ještě téhoţ dne. Totoţnost škůdce byla poškozenému oznámena orgány Policie ČR půl roku po té. Po bezvýsledném mimosoudním vymáhání náhrady škody podal poškozený dne 10. 5. 1997 ţalobu na náhradu škody. Zabývejte se promlčením uplatněného nároku. 12. Pan Samuel K. z Ostravy nabízel v roce 1992 inzerátem k prodej ojetý motocykl za 8 000 Kč. Odpověděl mu pan Ota S. z Liberce a po té došlo k uzavření kupní smlouvy. Po dvou měsících zjistil Ota S., ţe motocykl má vady, na které ho Samuel K. neupozornil, a proto ţádal slevu 4 000 Kč. nebo ţe od smlouvy odstoupí. Po měsíční korespondenci se obě strany dohodly na zrušen smlouvy. Vzhledem ke značné vzdálenost bydlišť se stále nemohl kupující s prodávajícím dohodnout, kdy si navzájem vrátí motocykl a peníze, navíc S. K. odjel v roce 1995 na roční stáţ do zahraničí. Dne 10 8. 1996 podal Ota S. ţalobu u příslušného soudu, kterou se domáhal vrácení částky 8 000 Kč. s tím, ţe on je kdykoli ochoten motocykl vrátit. V řízení vznesl S. K. námitku promlčení, protoţe ke zrušení kupní smlouvy došlo někdy v roce 1992 a ţaloba na vrácení byla podána aţ 10. 8. 1996. On sám má ovšem právo na vrácení motocyklu, protoţe jeho vlastnické právo se nepromlčelo. Zabývejte se otázkou, zda skutečně došlo k promlčení práva na vydání kupní ceny a práva na vrácení motocyklu. Po té rozhodněte o důvodnosti námitky promlčení. 13. Pan František H. si půjčil od svého bratra Adolfa H. částku 20 000 Kč na koupi osobního automobilu. Smlouva o půjčce byla uzavřena 3. 1. 1992 s tím, ţe celá částka bude vrácena do 31. 12. 1992. František H. v dohodnuté době peníze nevrátil, i kdyţ jej bratr několikrát upomínal; své jednání odůvodňoval nepříznivou finanční situací. Dne 31. 1. 1995 František H. podepsal prohlášení, v němţ výslovně uznal, ţe svému bratrovi dluţí částku 20 000 Kč z titulu půjčky uzavřené dne 3. 1. 1992 a ţe ji vrátí do 30 .6. 1996. Vzhledem k tomu, ţe ani v této lhůtě František H. půjčenou částku nevrátil, podal Adolf H. dne 10. 8. 1996 ţalobu, kterou se domáhal vrácení dluţné částky. František H. v řízen vznesl námitku promlčení. Zabývejte se otázkami: A/ zda pohledávka byla k 31. 1. 1995 promlčena B/ jaký vliv má uznání dluhu na promlčení C/ zda byla pohledávka promlčena k 10. 8. 1996 D/ Jaké náleţitosti musí obsahovat uznání dluhu? 14. Eva P. půjčila dne 18. 7. 1995 svému příteli Karlu L. částku 26 000,- Kč ke koupi luxusního zahraničního zájezdu. Ve smlouvě o půjčce bylo dohodnuto, ţe Karel L. vrátí půjčenou částku do 2 let. Dne 6. 9. 1997 uzavřeli Eva P. a Karel L. manţelství. Po necelých 3 letech trvání bylo manţelství rozvedeno (rozsudek o rozvodu nabyl právní moci 15. 8. 2000). Dne 15. 1. 2001 se Eva P. domáhala po Karel L. vrácení částky 26 000,- Kč. V řízení K. L. vznesl námitku promlčení., neboť od doby splatnosti uplynuly víc jak 4 roky. Posuďte, zda došlo k promlčení pohledávky. 15. Od poloviny roku 1988 odváděl vlastník pozemku Miloš D. odpadní vodu přes pozemek souseda Františka. P. V roce 1992 zemřel Miloš D. a jeho dědicové odváděli vodu přes sousední pozemek. V roce 2000 se František P. domáhal negatorní ţalobou zanechání zásahů do vlastnického práva. Dědicové Miloše D. namítali, ţe vydrţeli právo odpovídající věcnému břemeni, přičemţ obsah věcného břemene spočívá ve strpění Františka P. odvádění odpadních vod.
Posuďte, zda změna v osobě oprávněného měla vliv na běh vydrţecí doby (nezabývejte se předpoklady vydrţení, předpokládejte, ţe byly splněny). 16. 11. Antonín Body a Jiří Dejl uzavřeli kupní smlouvu, v níţ se Antonín Body zavázal na Jiřího Dejla převést osobní automobil značky Volha a Jiří Dejl se zavázal zaplatit za to částku 50 000 Kč; tato částka byla splatná dne 4. 2. 2000. Jiří Dejl tuto kupní cenu nezaplatil, přestoţe jej Antonín Body v průběhu následujících čtyř let o její zaplacení kaţdého půl roku pravidelně urgoval, dokonce ve formě notářsky ověřené výzvy, doručované na modrou doručenku. Dne 18. 9. 2004 zaţaloval Antonín Body Jiřího Dejla u soudu o zaplacení kupní ceny. Jiří Dejl vznesl námitku promlčení a navrhl zamítnutí ţaloby. Antonín Body povaţoval námitku promlčení za irelevantní, neboť podle § 100 odst. 1 OZ se právo promlčí jenom tehdy, „jestliţe nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené“; ţalobce jej přitom několikrát vykonal tím, ţe jej – dokonce v kvalifikované písemné formě a s prokázaným doručením – několikrát u ţalovaného uplatnil výzvou k zaplacení dluhu. Posuďte, zda bude ţaloba úspěšná. 17. Jefim Veverka jako prodávající a Osvald Liška jako kupující uzavřeli dne 4. 3. 2000 kupní smlouvu, podle níţ mělo být plněno dne 1. 4. 2000. Součástí této smlouvy bylo prohlášení Osvalda Lišky, ţe se v případném soudním sporu vzdává svého práva vznést námitku promlčení. Osvald Liška kupní cenu nezaplatil ani přes urgence Jefima Veverky, který jej z tohoto důvodu zaţaloval u soudu; ţaloba byla podána dne 4. 3. 2003 k poštovní přepravě a soudu byla doručena dne 6. 3. 2003. Osvald Liška namítl, ţe dluh je jiţ promlčen. Jefim Veverka s tím nesouhlasil, neboť jednak dle jeho názoru podal ţalobu včas k poštovní přepravě a jednak se Osvald Liška práva namítat promlčení vzdal, takţe by k tomuto prohlášení neměl soud vůbec přihlíţet. Posuďte, zda a) uplynula promlčecí lhůta; b) soud přihlédne k námitce promlčení či nikoliv. 18. Lojza Gellner a Bobina Devátá uzavřeli dne 1. 1. 2001 písemnou kupní smlouvu, na základě níţ se kupující Bobina Devátá zavázala zaplatit prodávajícímu kupní cenu ve výši 50 000 Kč. Kupující kupní cenu ve stanovené lhůtě nezaplatila. Prodávající Lojza Gellner ji několikrát o zaplacení kupní ceny upomínal; kupující vţdy přislíbila, ţe kupní cenu zaplatí, avšak nikdy tak neučinila. Prodávající Lojza Gellner podal dne 1. 1. 2005 ţalobu u soudu o zaplacení kupní ceny. Kupující Bobina Devátá v rámci své obrany vznesla námitku promlčení. Prodávající poukazoval na to, ţe námitka promlčení představuje výkon práva, který je v rozporu s dobrými mravy, neboť důvěřoval prohlášení kupující, ţe kupní cenu zaplatí. a) Posuďte, zda i na námitku promlčení lze vztáhnout § 3 odst. 1 OZ. b) Je námitka promlčení důvodná? 19. Karel Osvald způsobil dne 19. 6. 1998 z nedbalosti škodu Michalu Širokému; poškozený se o vzniku škody dozvěděl dne 25. 8. 2000. Dne 20. 8. 2002 podal Michal Široký na Karla Osvalda ţalobu u soudu. Karel Osvald namítl, ţe právo na náhradu škody se jiţ promlčelo, neboť uplynula objektivní promlčecí lhůta. Ţalobce námitku promlčení vyvracel tvrzením, ţe objektivní promlčecí lhůta sice uplynula, avšak ţalobci stále svědčila subjektivní promlčecí lhůta; proto podal ţalobu včas. Bude ţaloba úspěšná?
f) Vlastnické právo 1. Vymezte charakteristické znaky věcných práv a zařaďte je do systému občanského práva.
2. Vypočítejte druhy věcných práv, je výčet taxativní nebo demonstrativní? 3. Popište tzv. vlastnickou triádu. 4. Rozlište jednotlivá kritéria dělení způsobů nabývání vlastnického práva. 5. Rozeberte rozdíl mezi převodem a přechodem vlastnického práva. 6. Stanovte rozdíly mezi obligačními a translačními účinky smlouvy o převodu vlastnického práva. 7. Při charakteristice nabývání vlastnického práva smlouvou zdůvodněte rozdíly v nabývání věcí movitých a nemovitých. Stanovte rozdíly mezi obligačními a translačními účinky smlouvy o převodu vlastnického práva. 8. Popište důsledky vkladu a záznamu vlastnického práva do katastru nemovitostí. 9. Zabývejte se předpoklady nabytí vlastnického práva vydrţením. 10. Adam T. byl v noci probuzen hlukem na dvoře svého rodinného domku. Kdyţ vyšel ven, zjistil, ţe do kurníku na dvoře vnikl sousedův pes, který napadl slepice a několik jich zadávil. A/ Popište moţnosti ochrany subjektivních práv občana. B/ Zvolte v této souvislosti postup občana Adam T. k ochraně jeho práv přiměřený situaci v souladu s normami občanského práva. 11. Erik P., jehoţ pozemky sousedily s pozemky zemědělského druţstva, zjistil, ţe zaměstnanci druţstva počali na pozemky v blízkosti studny, z níţ Erik P. čerpal pitnou vodu, naváţet chlévskou mrvu a zakládat polní sloţiště mrvy, takţe hrozilo akutní nebezpečí, ţe organické nečistoty mohou proniknout do studny na jeho pozemku. A/ Zvaţte adekvátní postup k ochraně zájmů Erika P. B/ Pokuste se zformulovat text příslušného podání. 12. Josef P. podal u příslušného soudu ţalobu, jíţ se domáhal, aby jeho soused Rostislav T., vlastník psa, který neustále štěkal, učinil opatření, aby pes nerušil své okolí. Poţadoval, aby ve výroku rozsudku bylo formulováno, ţe pes můţe štěkat pouze max. 1/2 hodiny čistého času denně a nesmí neštěkat v době nočního klidu od 22. 00 do 6. 00 a kolem poledne od 12. 00 do 14. 00. V roli samosoudce se zamyslete nad danou situací. 13. Pan Josef K. si postavil na pozemku, který byl ve vlastnictví pana Stanislava R. včelín, v dobré víře, ţe jde o jeho vlastní pozemek. Včelín neměl ţádné základy a bylo moţno jej přemístit. Můţe se vlastník pozemku domáhat ochrany a podle jakých ustanovení OZ? 14. Má vlastník stromu, jehoţ větve přesahují na sousední pozemek, právo očesávat plody tohoto stromu ze sousedního pozemku? Z jakého ustanovení občanského zákoníku by takové oprávnění bylo moţno dovodit? Pokud dospějete k závěru, ţe vlastník stromu takové právo nemá, určete, zda a případně jak se můţe domáhat alespoň plodů tohoto stromu spadlých na sousedovu zahradu. 15. Lze z práva vstupovat na sousední pozemek podle § 127 odst. 3 dovodit právo trvale procházet nebo projíţdět přes sousední nemovitost? 16. 17. Arnošt Čtvrtek uzavřel kupní smlouvu, jejímţ předmětem byl převod domu, nejprve s Františkem Medvědem. Po uzavření této smlouvy, avšak dříve, neţ bylo vlastnické právo ve prospěch Františka Medvěda vloţeno do katastru nemovitostí, uzavřel Arnošt Čtvrtek kupní
smlouvu o převodu téhoţ domu s Janem Druhým; Jan Druhý podal dříve neţ Arnošt Čtvrtek návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Posuďte: a)zda je druhá smlouva o převodu téţe nemovitosti platná; b)kdo se stal vlastníkem nemovitosti.
