Příjmová strana státního rozpočtu ČR ve srovnání se zeměmi EU

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Příjmová strana státního rozpočtu ČR ve srovnání se zeměmi EU Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Miroslav Radiměřský

Kateřina Krejčířová

Brno 2012

Chci poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Miroslavu Radiměřskému za vytvoření tématu bakalářské práce a zároveň za jeho užitečné a odborné rady, které mi poskytl během psaní bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci na téma „Příjmová strana státního rozpočtu ve srovnání se zeměmi EU“ vypracovala samostatně a využila jsem pramenů, které uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne 30. prosince 2012

__________________

Abstract This present text is intended for those interested in the wider public, especially for those interested in economic sector. The thesis involves comparison of tax systems of the Czech Republic from the European Union countries, namely with Slovakia and Austria. Then, this comparison is applied to the revenues side of the state budget of each country. The aim of this work will be verification the effect of the recession on the share of tax revenue in the total. The text is complemented by tables, pictures and graphs which make the comparison more interesting. Keywords State budget, revenues, tax systems of individual countries, tax theory, Austria, Slovakia, Czech Republic, European Union

Abstrakt Tento předložený text je určen zájemcům z řad širší veřejnosti, zejména pro zájemce z ekonomického sektoru. Práce zahrnuje srovnání daňového systému České republiky se systémy zemí z Evropské unie, a to se Slovenskem a Rakouskem. Následně se toto srovnání aplikuje na příjmovou stranu státního rozpočtu jednotlivých zemí. Cílem této práce bude ověření vlivu hospodářské recese na podíl jednotlivých daňových příjmů na celku. Text je doplněn o tabulky, obrázky a grafy, které toto srovnání dělají zajímavějším. Klíčová slova Státní rozpočet, příjmy, daňové systémy jednotlivých zemí, daňová teorie, Rakousko, Slovensko, České republika, Evropská unie

Obsah

9

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod ......................................................................................................... 14

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 14

Rozbor daňového systému v ČR

15

2.1

Daňové příjmy státního rozpočtu České republiky ................................. 16

2.2

Přímé daně ............................................................................................... 17

2.2.1

Daň z příjmů ....................................................................................18

2.2.2

Majetkové daně ............................................................................... 23

2.3

3

14

Nepřímé daně ......................................................................................... 24

2.3.1

Daň z přidané hodnoty (DPH) ........................................................ 24

2.3.2

Cla.................................................................................................... 26

2.3.3

Spotřební daně ................................................................................ 26

2.3.4

Daň z energií (ekologické daně) ..................................................... 28

2.4

Ostatní daně ............................................................................................ 28

2.5

Shrnutí českého daňového systému ....................................................... 28

Rozbor daňového systému na Slovensku

30

3.1

Daňové příjmy státního rozpočtu Slovenska........................................... 31

3.2

Přímé daně .............................................................................................. 32

3.2.1

Daň z příjmů ................................................................................... 32

3.2.2

Daň z emisních kvót (daň z povolenek) .......................................... 36

3.2.3

Transferové daně ............................................................................ 36

3.3

Nepřímé daně ......................................................................................... 36

3.3.1

Daň z přidané hodnoty ................................................................... 36

3.3.2

Spotřební daně ................................................................................ 39

3.3.3

Clo ................................................................................................... 40

3.4

Ostatní daně ............................................................................................ 40

3.5

Shrnutí slovenského daňového systému ................................................ 40

3.6

Porovnání daňových systémů na Slovensku a v České republice ........... 41

10

4

Obsah

Rozbor daňového systému v Rakousku 4.1

Daňové příjmy státního rozpočtu Rakouska .......................................... 44

4.2

Přímé daně ............................................................................................... 45

4.2.1

Daň z příjmů .................................................................................... 45

4.2.2

Majetkové daně ............................................................................... 48

4.3

5

43

Nepřímé daně ......................................................................................... 49

4.3.1

Daň z přidané hodnoty (Umsatzsteuer) ......................................... 49

4.3.2

Spotřební daně (Verbrauchsteuern) ............................................... 51

4.3.3

Clo (Zoll) ..........................................................................................52

4.3.4

Daň z energií (Energieabgaben) ...................................................... 52

4.4

Ostatní daně............................................................................................. 52

4.5

Rozdíl mezi rakouským a českým daňovým systémem .......................... 53

4.6

Shrnutí vlivu hospodářské recese v Rakousku........................................ 55

Analýza struktury příjmové strany státního rozpočtu

57

5.1

Příjmová strana státního rozpočtu České republiky ............................... 57

5.2

Příjmová strana státního rozpočtu Slovenska ....................................... 60

5.3

Příjmová strana státního rozpočtu Rakouska .........................................62

6

Diskuze

66

7

Závěr

69

8

Literatura

71

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Diagram 1: Daňový systém České republiky ............................................................ 16 Diagram 2: Daňový systém Slovenska ...................................................................... 30 Diagram 3: Daňový systém Rakouska....................................................................... 43 Graf 1: Daňové příjmy státního rozpočtu ČR za rok 2011 ...................................... 17 Graf 2: Růst HDP a podíl DPFO a DPPO na celkových příjmech ......................... 18 Graf 3: Růst HDP a podíl příjmů z DPH na celkových příjmech ČR .................... 24 Graf 4: Růst HDP a podíl spotřebních daní na celkových příjmech ČR............... 27 Graf 5: Daňové příjmy státního rozpočtu SR za rok 2011 ...................................... 31 Graf 6: Růst HDP a podíl DPFO a DPPO na celkových příjmech na Slovensku . 32 Graf 7: Podíl příjmů z DPH na daňových příjmech SR v čase ............................... 37 Graf 8: Růst HDP a podíl SD na celkových příjmech na Slovensku ..................... 39 Graf 9: Daňové příjmy státního rozpočtu Rakouska za rok 2011 .......................... 44 Graf 10: Růst HDP a podíl DPFO a DPPO na celkových příjmech v Rakousku .. 45 Graf 11: Růst HDP a podíl DPH na celkových příjmech v Rakousku.................... 50 Graf 12: Růst HDP a podíl SD na celkových příjmech v Rakousku ...................... 51 Graf 13: Porovnání daňových a nedaňových příjmů ČR v čase ............................. 58 Graf 14: HDP a podíl celkových příjmů ČR na HDP ............................................... 59 Graf 15: Daňové versus nedaňové příjmy SR v čase ................................................ 61 Graf 16: Daňové příjmy vs. nedaňové příjmy Rakouska v čase ............................. 63 Graf 17: HDP a podíl celkových příjmů na HDP v Rakousku ................................ 64

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1: Vývoj sazby DPFO v období od roku 2002 až do roku 2011 ...................... 20 Tab. 2: Daňová pásma DPFO platná pro rok 2002 až 2005 .................................. 20 Tab. 3: Daňová pásma DPFO platná pro rok 2006 a 2007 .................................... 21 Tab. 4: Vývoj sazby DPPO v čase a podíl na celkových příjmech ČR .................... 23 Tab. 5: Vývoj sazby DPH od roku 2002 do roku 2011 ............................................. 26 Tab. 6: Podíl daňových příjmů na celkových daňových příjmech v ČR ................ 29 Tab. 7: Vývoj sazby DPFO na Slovensku od roku 2002 do roku 2011 .................. 34 Tab. 8: Daňová pásma DPFO na Slovensku ............................................................. 34 Tab. 9: Vývoj sazby DPPO na Slovensku za od roku 2002 do roku 2011 ............. 35 Tab. 10: Vývoj sazby DPH na Slovensku od roku 2002 do 2011............................ 38 Tab. 11: Podíl daňových příjmů na celkových příjmech na Slovensku.................. 41 Tab. 12: Vliv daní na celkových příjmech v ČR a SR za rok 2011 ........................... 42 Tab. 13: Daňové tarify k dani z příjmů fyzických osob v Rakousku za rok 2011.. 46 Tab. 14: Vývoj sazby DPPO v Rakousku od roku 2002 do roku 2011 ................... 47 Tab. 15: Vliv daní na celkových příjmech v ČR a Rakousku za rok 2011 .............. 54 Tab. 16: Vývoj podílu jednotlivých daní na celkových příjmech ............................ 56 Tab. 17: Vývoj příjmů státního rozpočtu ČR v čase ................................................. 57 Tab. 18: Příjmová strana státního rozpočtu SR v čase ............................................ 60 Tab. 19: Prostředky čerpané z EU na Slovensku ...................................................... 61 Tab. 20: Příjmy státního rozpočtu Rakouska od 2002 do 2011 ............................. 63

Seznam zkratek

13

Seznam zkratek atZDPFO atZDPPO ČR ESVG EU DPFO DPH DPPO HDP mil. Kč MF ČR MF SR mld. Kč OSVČ skZDPH skZDzP Sk SD SR SZ ZDDDzPN ZDN ZDS ZDP ZoSD ZTP/P

rakouský Zákon o dani z příjmů fyzických osob (Einkommensteuergesetz) rakouský Zákon o dani z příjmů právnických osob (Körperschaftsteuergesetz) Česká republika Evropský systém národních účtů Evropská unie daň z příjmů fyzických osob daň z přidané hodnoty daň z příjmů právnických osob hrubý domácí produkt milion korun českých Ministerstvo financí České republiky Ministerstvo financí Slovenské republiky miliarda korun českých osoba samostatně výdělečně činná slovenský Zákon č. 22/2004 Z. z., o dani z přidané hodnoty slovenský Zákon č. 595/2003 Z. z., o dani z příjmů slovenská koruna spotřební daně Slovenská republika sociální zabezpečení zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitosti zákon č. 338/ 1992 Sb., o dani z nemovitosti zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních zdravotně tělesně postižený/postižený

14

Úvod a cíl práce

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Bakalářská práce s názvem „Příjmová strana státního rozpočtu ve srovnání se zeměmi EU“ bude pojednávat o příjmové straně státního rozpočtu. První část textu je zaměřena na popis daňových systémů v jednotlivých zemích. Výchozí zemí bude Česká republika a její státní rozpočet, který bude dále srovnáván se Slovenskem a Rakouskem a jejich příjmovou stranou státních rozpočtů. Jednotlivé daňové systémy budou vysvětleny pro každou zemi zvláště, kde bude i zahrnuta interpretace nejdůležitějších daní pro státní rozpočet. Celá práce je doplněna o tabulky a grafy, což je pro oživení celé práce přínosné. Druhá část textu je zaměřena na analýzu příjmové strany státních rozpočtů, kde je komplexní pohled na příjmy státního rozpočtu jednotlivých zemí v poměru k makroekonomickým agregátům. Na závěr je vložena komparace jednotlivých zemí a shrnutí celé práce.

1.2 Cíl práce Cílem práce bude ověření vlivu hospodářské recese na podíl jednotlivých daňových příjmů na celku. Práce bude prověřovat strukturální vývoj příjmové strany státního rozpočtu ČR v porovnání s podobnými zeměmi EU. K naplnění cíle práce bude využito sledování dílčích cílů. Prvním dílčím cílem bude charakteristika struktury příjmové strany rozpočtu ČR. Význam jednotlivých daní pro financování veřejného sektoru v ČR s ohledem na přímé daně. Druhým dílčím cílem bude provedení podobné charakteristiky u vybraných států EU, Rakouska a Slovenska. Dané země jsou srovnatelné s ČR a čelí podobným vnějším podmínkám. Na druhou stranu jsou oproti ČR členem Eurozóny, Rakousko není post transformační ekonomikou a Slovensko provedlo reformy, které ČR připravuje nebo je již začala realizovat. Shodné charakteristiky nám umožňují provést srovnání.


15

2 Rozbor daňového systému v ČR Daňový systém České republiky se formoval od vzniku samostatné republiky, a to tedy k 1. 1. 1993. Jedná se o rozsáhlý komplex, kde daně tvoří hlavní položku na příjmové straně státního rozpočtu České republiky. Daň můžeme definovat jako povinnou platbu stanovenou zákonem, která je zároveň nenávratnou, neúčelovou a neekvivalentní.1 Může nastat situace, kdy poplatníkovi přijde návratka ze vzniklého přeplatku, to se však týká pouze při odvádění záloh na daň nikoli návratnosti daně. Neekvivalentnost a neúčelovost daně znamená, že jako plátce daně nemáme přehled o tom, co se bude s touto platbou dále dít a neplynou z tohoto odvodu ani žádné výhody či odměny. Již od vzniku samostatné republiky docházelo k podstatným reformám daňového systému. Za zmínku jistě stojí reforma z přelomu let 2005 - 2006, která především upravovala daň z příjmů fyzických osob. Mezi hlavní body patřila změna úrovní nominální sazby, zavedení daňového bonusu a přechod od sociálních odpočtů ke slevám na dani z příjmů fyzických osob. K 1. 1. 2008 došlo k úpravě daně z příjmů fyzických osob i právnických osob. Zároveň byly zavedeny daně k ochraně životního prostředí a došlo k zavedení výpočtu zdanění pomocí „superhrubé“ mzdy. Další fáze reformy se datují k letům 2009 – 2010 a dále, kde se především snažilo o zmodernizování daňového systému, a to zavedením nové struktury přímých daní a elektronizaci daňové správy.2 Následně se reforma v letech 2008 – 2010 zaměřila na snížení výroby ze „škodlivých“ zdrojů a podpořila výrobu energií z „čistých“ zdrojů. Mluvilo se i o ekologické daňové reformě, kdy došlo k zavedení ekologických daní, následně i ke zvýšení spotřebních daní, přičemž protihodnotou k těmto změnám bylo snížení daní z příjmů již v roce 2008. K 1. 1. 2009 byla snížena cena práce, což je sociální pojištění. V rámci této fáze reformy bylo jedním z hlavních cílů dosažení elektronizace daňové správy.3 Česká republika je jednou z členských zemí Evropské unie, jakožto i Slovensko a Rakousko. V Evropské unii dochází k procesu sbližování daňových systémů jednotlivých států na základě společných ustanovení. Jedná se o tzv. harmonizaci daňových systémů.

Viz JAROŠ, T. Zdanění příjmů v roce 2011 - komplexní průvodce, 2011 Viz Komora daňových poradců ČR [online] 3 Viz Ministerstvo financí České republiky [online] 1

2

16


Daňová soustava ČR (viz Diagram 1) rozděluje daně systematicky na přímé a nepřímé. Mezi přímé daně řadíme daň z příjmů a majetkové daně. Do nepřímých daní můžeme zařadit daň z přidané hodnoty, cla, spotřební daně a daně z energií. Zvláštní položkou jsou ostatní daně, které nelze přímo zařadit do přímých či nepřímých daní. Daňový systém České republiky Přímé daně

Daň z příjmů

Majetkové daně

Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty

Cla

Spotřební daně

Daň z energií

Ostatní daně Diagram 1: Daňový systém České republiky Zdroj: vlastní zpracováníd Zdroj: vlastní zpracování

2.1

Daňové příjmy státního rozpočtu České republiky

Daňové příjmy v průběhu let tvořily mezi 45 – 55 % celkových příjmů státního rozpočtu. Mezi daňové příjmy řadíme daň z přidané hodnoty, spotřební daně, daň z energií, daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, silniční daně a další daně plynoucí do státního rozpočtu. V rámci daňových příjmů lze nalézt i položky pojistné na důchodové pojištění a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti, které se podílely v posledních deseti letech v rozmezí 35 – 40 % na celkových příjmech státního rozpočtu. Jedná se o příspěvky, které jsou placené na základě pravidelných intervalů.


17

Graf 1: Daňové příjmy státního rozpočtu ČR za rok 2011 Zdroj: vlastní zpracování dle MF ČR

Na grafu je zobrazen podíl příjmů plynoucích z jednotlivých daní na celkových daňových příjmech státního rozpočtu za rok 2011.4 Mezi nejvýznamnější položku daňových příjmů státního rozpočtu v České republice řadíme daň z přidané hodnoty (DPH). Tato daň je v ČR nejvýznamnější daní pro státní rozpočet, jelikož se na daňových příjmech podílí 36,66 %, dalším významným daňovým příjmem jsou spotřební daně, které mají 26,60 % podíl na daňových příjmech. Přínos daně z příjmů právnických osob je 15,72 % celkových daňových příjmů a daň z příjmů fyzických osob tvoří 17,31 % celkových daňových příjmů. Mezi ostatní daňové příjmy spadají daně majetkové a daně z energií, které tvoří 3,71 % celkových daňových příjmů na příjmové straně státního rozpočtu České republiky. Interpretace jednotlivých nejdůležitějších daní v čase je uvedena pod příslušnou částí vztahující se k výkladu dané daně. 2.2

Přímé daně

Přímé daně se vyznačují tím, že jsou přesně adresné pro poplatníky daně. Jedná se o daně, které se platí samostatně, nikoliv přirážkou k ceně. Přímé daně dělíme na: • Daň z příjmů • Majetkové daně Jedná se o skutečná roční data, která byla použita ze Státního závěrečného účtu ČR za rok 2011. 4

18


2.2.1

Daň z příjmů

Tento typ přímé daně dále dělíme na daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Daň je vymezena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP).

Graf 2: Růst HDP a podíl DPFO a DPPO na celkových příjmech Zdroj: vlastní zpracování dle MF ČR a Světové banky

Daň z příjmů fyzických osob Mezi lety 2002 a 2003 došlo k mírnému růstu podílu příjmů plynoucích z daně z příjmů fyzických osob na celkových příjmech (viz Graf 2). Od 1. 1. 2004 se tento podíl postupně snižoval, na což měla vliv reforma, která se zabývala implementací komunitárního práva EU. V letech 2005 – 2006 nastala další fáze reformy, která se zabývala především úpravou daně z příjmů fyzických osob, což bylo zmíněno na začátku kapitoly. V roce 2005 se podíl daně z příjmů fyzických osob na celkových příjmech snížil na úroveň 10,94%, což byl následek daňové reformy, a i přesto ekonomika vykazovala růst na úrovni 6,5 %. V roce 2006 se podíl DPFO na celkových příjmech ještě o malou část snížil, a to na úroveň 9,92 %, na čemž měla vliv změna sazeb této daně (viz Tab. 1). Přesto v roce 2006 česká ekonomika vykazovala nejvyšší růst za sledované období a konkrétně na úrovni 6,7 %. Mezi lety 2008 až 2009 došlo k poklesu příjmů vybraných na dani z příjmů fyzických osob, na což měla vliv hospodářská krize, která se promítla především na ekonomickém vývoji. V roce 2008 se výkon v ČR zpomalil a v roce 2009 byl v reálném vyjádření zaznamenán pokles o 4,2 %, a to způsobila především produktivita výrobních faktorů, konkrétně o 2,5 procentních bodů.5 Podíl 5

Informace čerpány z Ministerstva financí ČR


19

daní z příjmů fyzických osob na daňových příjmech v roce 2007 činil 19,14 %, avšak v následujícím roce 2008 už byl tento podíl na úrovni 17,44 %. V roce 2009 došlo k menšímu oživení a podíl DPFO na celkových daňových příjmech vzrostl o 0,21 procentního bodu. Ekonomický růst v roce 2002 byl 2,5 % a postupně docházelo k pozitivnímu vývoji, a to až do roku 2006, následující rok došlo k poklesu na 5,1 % a v roce 2008 byl růst 2,2 % a v roce 2009 byla vykázána i záporná hodnota, a to – 5,1 %. Rok 2010 znamenal pro českou ekonomiku vzchopení a návrat k růstu, a to na stejné úrovni jako v roce 2008. Za poslední sledovaný rok se ekonomický růst malinko zpomalil a v relativním vyjádření byl 1,6 %.6 Poplatníky daně z příjmů fyzických osob a jejich bližší specifikaci nalezneme v § 2 ZDP. Povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob je blíže rozvedená v § 38 g ZDP. Předmětem daně podle § 3 ZDP jsou: • • • • •

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) Příjmy z kapitálového majetku (§ 8) Příjmy z pronájmu (§ 9) Ostatní příjmy (§ 10)

Příjmy, které nejsou předmětem daně, a jejich bližší specifikaci nalezneme v § 3 odst. 4 ZDP a příjmy osvobozené od zdanění nalezneme v § 4 ZDP. Sazba daně z příjmů fyzických osob pro rok 2011 je 15 % a počítá se ze základu daně, sníženého o nezdanitelnou část základu daně (viz § 15 ZDP) a odčitatelné položky od základu daně (viz § 34 ZDP), který se zaokrouhluje dolů na celé stokoruny. Při výpočtu daně se v případě FO uvádí pouze jedno zdaňovací období, a to kalendářní rok (§ 5 odst. 1 ZDP). V průběhu posledních deseti let se vývoj sazeb měnil. Jak můžeme vidět v tabulce (viz Tab. 1), zásadní změna nastala k 1. 1. 2008, kdy došlo ke sjednocení zdanění na jednu uplatňovanou daň. Daňová pásma pro jednotlivé roky jsou zobrazeny v tabulkách (viz Tab. 2 a Tab. 3). Od roku 2002 do roku 2008 se uplatňovaly různé sazby daně, a to podle výše příjmů, kdy se sazby daně pohybovaly v rozmezí od 15 % do 32 %, a to podle čtyř platových kategorií. Podle rozdílné výše příjmu se uplatňovala rozdílná sazba, což znamená, že s vyšším základem daně souviselo i vyšší zdanění. Pro rok 2006 a 2007 byly upraveny tyto kategorie a nejnižší uplatňovaná sazba daně z příjmů fyzických osob klesla na úroveň 12 %. Tyto změny sazeb způsobily pokles podílu této daně na celkových příjmech státního rozpočtu, konkrétně v letech 2006 a 2008 (viz Graf 2). 6

Viz The World Bank [online]

20


Daň z příjmů Sazba daně fyzických osob 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

15 - 32% 15 - 32% 15 - 32% 15 - 32% 15 - 32% 15 - 32% 15 - 32% 15% 15% 15%

Podíl DPFO na celkových příjmech 11,65% 12,67% 12,38% 10,94% 9,92% 9,96% 8,93% 8,79% 8,75% 8,95%

Tab. 1: Vývoj sazby DPFO v období od roku 2002 až do roku 2011 Zdroj: vlastní zpracování dle MF ČR

Pro roky 2002 až 2005 nedošlo ke změnám pásem a uplatňoval se stejný výpočet daně (viz Tab. 3). Byla stanovena 4 daňová pásma, která se rozlišovala podle základu daně pro výpočet DPFO. Na základ daně do 109 200 Kč se uplatňovala daň ve výši 15 %. U druhého daňového pásma bylo rozmezí od 109 200 Kč do 218 400 Kč stanovená na 16 380 Kč plus 20 % daně přesahujícího 109 200 Kč. Třetí daňové pásmo má rozmezí od 218 400 Kč do 331 200 Kč, kde je uplatňována daň 38 220 Kč plus 25 % ze základu daně přesahujícího 218 400 Kč. Čtvrté daňové pásmo je vymezeno od 331 200 Kč a více, kde je daň 66 420 Kč plus 32 % ze základu daně přesahujícího 331 200 Kč. Daňové pásmo I. II. III. IV.

Základ daně v Kč Od 0 109 200 218 400 331 200

Do 109 200 218 400 331 200 a více

Daň 15 % 16 380 Kč + 20 % 38 220 Kč + 25 % 66 420 Kč + 32 %

Ze základu daně přesahujícího 109 200 Kč 218 400 Kč 331 200 Kč

Tab. 2: Daňová pásma DPFO platná pro rok 2002 až 2005 Zdroj: vlastní zpracování dle MF ČR a České daňové správy

Pro rok 2006 a 2007 se změnilo první daňové pásmo z částky 109 200 Kč na 121 200 Kč (viz Tab. 4). Změnila se také sazba daně z příjmů fyzických osob pro první daňové pásmo z 15 % na 12 % a pro druhé daňové pásmo z 20 % na


21

19 %. Tyto změny měly vliv na poplatníky spadající do prvních dvou pásem, což jsou středně příjmový a nízko příjmový poplatníci. Daňové pásmo I. II. III. IV.

Základ daně v Kč Od 0 121 200 218 400 331 200

Do 121 200 218 400 331 200 a více

Daň 12 % 14 554 Kč + 19 % 33 012 Kč + 25 % 61 212 Kč + 32 %

Ze základu daně přesahujícího 121 200 Kč 218 400 Kč 331 200 Kč

Tab. 3: Daňová pásma DPFO platná pro rok 2006 a 2007 Zdroj: vlastní zpracování dle MF ČR a České daňové správy

V případě fyzických osob můžeme uplatnit slevy na dani, které nalezneme pod § 35ba ZDP. Je porovnáván předkrizový rok 2007, krizové roky 2008 a 2009 a po krizové roky 2010 a 2011. V roce 2007 byl zaveden výpočet daně z příjmů fyzických osob pomocí „superhrubé“ mzdy, čímž se změnily i částky uplatňovaných slev na dani. Sleva na poplatníka se změnila ze 7 200 Kč na 24 840 Kč. Tato výše slevy na dani byla platná pro rok 2008, 2009 a 2010. V roce 2011 došlo ke snížení částky z 24 840 Kč na 23 640 Kč. Sleva na manželku v roce 2007 byla 4 200 Kč a následující rok se zvýšila na částku 24 840 Kč. Tato částka je platná i pro rok 2009, 2010 a 2011. Pro invalidy I. a II. stupně se v roce 2008 změnila sleva na dani z 1 500 Kč na 2 520 Kč a pro invalidy III. stupně z 3 000 Kč na 5 040 Kč. Tyto částky byly platné i v následujících sledovaných letech. Pro držitele průkazu ZTP/P se sleva na dani změnila z 9 600 Kč na 16 140 Kč a na studenta z 2 400 Kč na 4 020 Kč. I tyto částky byly po následující sledované roky neměnné. Při výpočtu měsíčních částek se uvedené částky vydělí 12 měsíci. Výjimka je v případě slevy na manželku, která se uplatňuje pouze v ročním zúčtování, nikoli při měsíčním výpočtu daně. V případě slev na dani z příjmů fyzických osob nedocházelo k žádným velkým změnám a lze říci, že slevy na dani neměly vliv na příjmy vybrané z DPFO. Na daň z příjmů fyzických osob lze platit zálohy, přesáhne-li 200 Kč, nebo když celkové zdanitelné příjmy činí u fyzické osoby více než 15 000 Kč. Tato podmínka však neplatí, byla-li z těchto příjmů vybrána daň nebo záloha na daň srážkou (§ 38b ZDP). Výše zálohové povinnosti ustanovuje § 38a ZDP. Daň z příjmů právnických osob Od roku 2002 do roku 2011 se podíl daně z příjmů právnických osob na celkových příjmech v ČR vyvíjel kolísavým tempem (viz Graf 2). V roce 2002 byl tento podíl na 10,91 %. Následující rok došlo k růstu tohoto podílu o dva procentní body, což nebylo způsobené sazbou daně, jelikož v obou těchto

22


rocích byla na úrovni 31 % (viz Tab. 4). Od roku 2002 do roku 2008 byl trend rostoucí, od roku 2008 až do roku 2011 se situace obrátila a trend byl klesající, což nebylo způsobeno sazbou daně. V případě DPPO se sazba daně od roku 2002 snižovala (viz Tab. 4). Velký skok byl v roce 2004 a 2008, kdy sazba klesla o tři procentní body. Rok 2004 zaznamenal pokles podílu DPPO na celkových daňových příjmech, na což měla vliv implementace daňového práva z EU. V roce 2005 a 2006 klesla sazba daně oproti sazbě předchozího zdaňovacího období o dva procentní body. V roce 2008 byla sazba daně na úrovni 21 %, což mělo vliv i na podíl na celkových příjmech státního rozpočtu, který byl na úrovni 11,95 %. Daň z příjmů právnických osob v roce 2008 činila 23,36 % daňových příjmů, což byl nejvyšší podíl za posledních deset let. Na tuto změnu měla velký podíl i daňová reforma, která se zabývala DPPO. Následující rok byl podíl na úrovni 8,55 %, kde je vidět vliv hospodářské krize. Stejně jako k poklesu výkonu ekonomiky došlo i k poklesu vlivu DPPO na celkových příjmech. Poslední dva sledované roky, 2010 a 2011, už byly rovnovážné. Za rok 2010 byl podíl DPPO na celkových příjmech na úrovni 8,63 % a za rok 2011 byl 8,13 %. Příjmy plynoucí z této daně byly v posledních 10 letech variabilní. Příjmy z DPPO byly ovlivněny především měnícími se sazbami a následně i daňovými reformami. V roce 2009 došlo k poklesu o 43,83 miliard Kč, což způsobila hospodářská recese. Vykázán byl i pokles ekonomického růstu v relativním vyjádření – 5,1 %. Osoby, které jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob, můžeme najít v § 17 ZDP. Předmět daně z příjmů právnických osob upravuje § 18 odst. 1 ZDP a příjmy osvobozené od zdanění DPPO jsou vyčteny v § 19 ZDP. Zdaňovacím obdobím v případě zdanění příjmů právnických osob může být kalendářní rok, hospodářský rok, či jiné období dané zákonem podle § 17a ZDP. Sazba daně je stanovena na úrovni 19 % (viz Tab. 4). Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky § 34 a § 20 odst. 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů (§ 21 ZDP). V roce 2002 a 2003 dosahovala sazba daně výše 31 %, následující rok klesl na úroveň 28 %, v roce 2005 byla uplatněna sazba daně na výši 26 %. Pro rok 2006 a 2007 byla na úrovni 24 %. Další rok se dostala na úroveň 21 %, což je o deset procentních bodů méně než v roce 2002 a 2003. V roce 2009 byla na úrovni 20 %, ale platná byla pouze rok. Od 1. 1. 2010 začala platit sazba daně o procentní bod nižší, a to tedy 19 %.


23

Daň z příjmů Podíl na právnických Sazba daně celkových osob příjmech 2002 31 % 10,91 % 2003 31 % 12,04 % 2004 28 % 11,12 % 2005 26 % 11,57 % 2006 24 % 10,34 % 2007 24 % 11,19 % 2008 21 % 11,95 % 2009 20 % 8,55 % 2010 19 % 8,63 % 2011 19 % 8,13 % Tab. 4: Vývoj sazby DPPO v čase a podíl na celkových příjmech ČR Zdroj: vlastní zpracování dle MF ČR

Slevy na dani mohou využít i právnické osoby podle § 35 odst. 1 ZDP. Zvláštní položkou je daňová ztráta, která je upravena v § 34 odst. 1 ZDP, kterou lze odečíst od základu daně. Jedná se o daňovou ztrátu vzniklou a vyměřenou za předchozí období. 2.2.2

Majetkové daně

Majetkové daně se vztahují k majetku poplatníka. Tyto daně nejsou významnou položkou pro státní rozpočet (viz Graf 1). Jsou zahrnuty do ostatních daňových příjmů, které tvoří 3,71 % daňový příjmů, proto se těmito daněmi nebudeme zabývat dopodrobna. Majetkové daně dělíme: • Daň z nemovitostí Je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí (ZDN). Daň je významnou položkou pro veřejné rozpočty obcí, která přímo do těchto rozpočtů plyne. Skládá se z daně z pozemků a z daně ze staveb. Bližší rozdělení v zákoně o dani z nemovitostí. • Daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitosti Tyto daně jsou upraveny zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitosti (ZDDDzPN). Bližší specifikace jednotlivých daní nalezneme v již zmíněném zákoně. • Silniční daň Je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční (dále jen ZDS).

24


Předmětem silniční daně jsou položky uvedené v § 2 ZDS, kde jsou uvedeny i položky, které nejsou předmětem daně. Sazba daně je v § 6 ZDS. 2.3

Nepřímé daně

Nepřímé daně se vyznačují svojí neadresností, kdy je platí plátce daně ovšem na účet poplatníka, od kterého je vybral jako přirážku k ceně. Nepřímé daně v ČR dělíme do 4 složek: • • • • 2.3.1

Daň z přidané hodnoty (DPH) Cla Spotřební daně Daň z energií Daň z přidané hodnoty (DPH)

Tuto daň upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Příjmy plynoucí z této daně byly pro státní rozpočet nejvýznamnější položkou a nadále také zůstávají. Dlouhodobě je v českém daňovém systému prosazována snaha základní sazbu postupně sbližovat se sníženou sazbou daně z přidané hodnoty.7

Graf 3: Růst HDP a podíl příjmů z DPH na celkových příjmech ČR Zdroj: vlastní zpracování dle MF ČR a The World Bank

7

Viz NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie, 2008


25

Od roku 2002 do roku 2004 byl podíl příjmů z DPH na celkových příjmech státního rozpočtu rostoucí (viz Graf 3). V roce 2004 tento podíl dosáhl výše 18,25 %, což bylo oproti roku 2002 přibližně o 1,5 procentního bodu více. Příjmy plynoucí z DPH byly od roku 2002 až do roku 2007 stabilní. Podíl příjmů z DPH na daňových příjmech se pohyboval v rozmezí 30 – 33 %. Od roku2007 došlo k prudkému růstu, kdy v roce 2010 dosáhly příjmy z DPH na daňových příjmech 36,97 %. Lze usoudit, že příjmy plynoucí z DPH se chovaly anticyklicky a vyvodit názor, že hospodářská krize neměla na tyto příjmy vliv. I přesto, že došlo v roce 2004 k poklesu sazby DPH z 22 % na 19 %, tak byly příjmy plynoucí z této daně o 14,72 miliard Kč vyšší než v roce 2003. Mezi lety 2004 až 2009 došlo poklesu podílu příjmů z DPH na celkových příjmech státního rozpočtu, což nebylo způsobeno sazbou daně, ale rozdílným tempem růstu celkových příjmů a příjmů plynoucích z DPH. Příjmy vybrané z DPH byly až na rok 2009 rostoucí. V roce 2009 došlo k poklesu příjmů o 1,1 miliard Kč oproti roku 2008. Za rok 2011 byly příjmy z DPH na výši 191,89 miliard Kč.8 Vývoj sazby DPH od roku 2002 až do roku 2011 byl stabilní, kdy nedocházelo k velkým změnám (viz Tab. 5). Pro rok 2002 a 2003 byla základní sazba daně 22 %, v případě snížené sazby daně se uplatňovala sazba daně na výši 5 %, která vydržela až do roku 2008. V roce 2004 se změnila základní sazba daně, která vydržela na úrovni 19 % až do roku 2011, kdy k 1. 1. 2011 vzrostla o jeden procentní bod. V roce 2008 došlo k růstu snížené sazby o čtyři procentní body na úroveň 9 %, která se změnila až v roce 2011, a to o jeden procentní bod směrem nahoru na 10 %. Při výpočtu daně pro rok 2011 u zdanitelného plnění nebo přijaté úplaty se rozlišovaly dvě sazby – základní sazba daně a snížená sazba daně. Snížená sazba daně, která byla na úrovni 10 % a vztahovala se na zboží obsažené v příloze č. 1 k zákonu č. 235/2004 Sb. a na služby vypsané v příloze č. 2. k zákonu č. 235/2004 Sb. Základní sazba daně byla na úrovni 20 %, která se vztahovala na položky označující se za předmět daně z § 2 zákona č. 235/2004 Sb. Sazba daně DPH 2002 2003 2004 2005 2006 2007 8

Viz Ministerstvo financí ČR [online]

základní sazba 22 % 22 % 19 % 19 % 19 % 19 %

snížená sazba 5% 5% 5% 5% 5% 5%

26


2008 2009 2010 2011

19 % 19 % 19 % 20 %

9% 9% 9% 10 %

Tab. 5: Vývoj sazby DPH od roku 2002 do roku 2011 Zdroj: vlastní zpracování dle MF ČR

K 1. 1. 2012 se snížená sazba DPH zvýšila z 10 % na 14 % a základní sazba zůstala na úrovni 20 %. Pro rok 2013 se snížená sazba DPH zvýšila ze 14 % na 17 %. Zvyšováním nepřímých daní dochází k okamžitému nárůstu daňového výnosu pro státní pokladnu, proto je trendem posledních let úprava sazeb DPH. 2.3.2

Cla

Jedná se o přirážku k ceně, která je vybírána při převozu zboží přes hranice. Celní poplatek svojí podstatou vyloženě neřadíme do daní, ale jedná se o položku, která je na příjmové straně státního rozpočtu znatelná. Většina zemí tento poplatek používá jako ochranu před dovozem (importem) zboží z okolních zemí. Clo je upravováno celním zákonem a spravováno celním úřadem. Vývoj cla měl v posledních letech klesající tendenci a jeho výše stagnovala. Za rok 2011 dosáhl skutečný příjem 1,7 mld. Kč. Od vstupu České republiky k Evropské unii náleží do státního rozpočtu pouze 25 % příjmů plynoucích z cla, zbylých 75 % je odvedeno do rozpočtu EU, proto tuto položku nebudeme dále řešit. 2.3.3

Spotřební daně

Předmětem úpravy, podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (ZoSD), určuje § 1. Jsou zde podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků spotřebními daněmi, dále způsob značení a prodeje tabákových výrobků a způsob značení některých minerálních olejů. Rozlišujeme spotřební daně jako: • • • • •

Daň z piva Daň z lihu Daň z vína a meziproduktů Daň z minerálních olejů Daň z tabákových výrobků


27

Graf 4: Růst HDP a podíl spotřebních daní na celkových příjmech ČR Zdroj: vlastní zpracování dle MF ČR a Světové banky

Trend podílu příjmů ze spotřebních daní na celkových příjmech státního rozpočtu od roku 2002 do roku 2011 byl rostoucí (viz Graf 4). Na začátku sledovaného období se spotřební daně podílely na celkových příjmech 9,73 %. V roce 2008 tento podíl poklesl přibližně o jeden procentní bod oproti roku 2007, což bylo způsobeno hospodářskou krizí. Do roku 2008 byly příjmy plynoucí ze spotřebních daní rostoucí. V roce 2008 došlo k poklesu příjmů o 4,6 %, a v roce 2009 příjmy poklesly o 1,7 miliard Kč oproti roku 2008. Poslední sledovaný rok se podíl příjmů ze spotřebních daní na celkových příjmech podílel 13,75 %. Tato daň je ovlivněna hospodářskou recesí. Spotřební daně většinou v České republice tvořily 50 % z ceny zdaňovaného zboží. V průběhu let bylo možné zaznamenat růst této daně u jednotlivých výrobků, převážně u tabákových výrobků. „Postupně se zpřesňovaly definice předmětu spotřebních daní, sazby spotřebních daní se přibližovaly minimálním sazbám platným v Evropské unii, upravoval se režim osvobození od daně a podobně.“ (Česká celní správa ČR, 2012) Sazbu a výpočet spotřební daně upravuje § 10 podle ZoSD. Jedná se o daň, která je pro příjmovou stranu státního rozpočtu výnosově silná a stabilní, což je vidět z grafu (viz Graf 4). Celkový podíl spotřebních daní na celkových příjmech se od roku 2002 do roku 2011 postupně zvyšoval, kdy podíl v roce 2002 byl 9,73 % a v roce 2011 byl na úrovni 13,08 %.

28


2.3.4

Daň z energií (ekologické daně)

Jedná se o daň poměrně novější, která nabyla účinnosti k 1. 1. 2008. Jedná se o daň, která se zahrnuje do ceny produkce, aby se zde promítly škody, které způsobuje lidská činnost životnímu prostředí.9 Tyto daně upravuje zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Zavedení těchto daní bylo z důvodu ochrany životního prostředí. Mezi tyto daně řadíme 3 typy: • Daň ze zemního plynu • Daň z pevných paliv • Daň z elektřiny Předmět, na nějž se zdanění vztahuje, nalezneme pod § 1 tohoto zákona. Sazba a základ daně jsou podrobněji rozvedeny v § 6, ale jedná se o sazby, které jsou odlišné podle zdaňované položky.

2.4

Ostatní daně

Mezi ostatní daně v českém daňovém systému řadíme ty daně, které nelze jednoznačně zařadit do přímých nebo nepřímých daní. Přesto se jedná o položky, které řadíme do daňových příjmů. Jedná se o pojistné sociálního pojištění a místní daně, které spadají do rozpočtů územněsprávních celků a obcí. Místní daně by bylo možné zařadit do přímých daní, ale přesto je uvádím v této kategorii.

2.5 Shrnutí českého daňového systému Hospodářská recese se promítla na daňových příjmech v letech 2008 a nejvíce v roce 2009. V tabulce (viz Tab. 6) je zobrazen podíl celkových daňových příjmů a následně jednotlivých daňových příjmů na celkových příjmech ČR. Konkrétně je vybrán předkrizový rok 2007, dále rok 2008 a 2009, ve kterém prodělala česká ekonomika hospodářskou recesí a následně roky po krizi 2010 a 2011. Daňové příjmy měly 52,01 % podíl na celkových příjmech, následující rok krize způsobila pokles podílu na úroveň 51,17% a v roce 2009 na úroveň 49,80 %. V roce 2010 začal podíl růst a v roce 2011 dosáhl 51,68 %. Vliv hospodářské recese na daň z přidané hodnoty nebyl znatelný, v roce 2002 byl podíl na

9

Viz Celní správa ČR


29

celkových příjmech 16,24 % a v roce 2003 pak 16,71 %. Značný skok byl zaznamenán v roce 2009, kdy se podíl posunul na výši 18,13 % a další roky mírným tempem opět rostl. Na spotřebních daních byla patrná recese v roce 2008 a 2009, což bylo zmíněno v kapitole o spotřebních daních. Podíl DPFO od roku 2007 klesal a v roce 2011 byl na úrovni 8,95 %. DPPO měla podíl na celkových příjmech pro rok 2007 a 2008 poměrně stejný. Skok nastal v roce 2009, kdy došlo k poklesu příjmů plynoucích z této daně, následující roky se podíl na celkových příjmech držel nad úrovní 8 %. Ostatní daňové příjmy i jejich podíl na celkových příjmech se pohybovaly nad úrovní 1,5 %. Nejvíce hospodářská recese ovlivnila daně z příjmů, kdy v případě DPFO byl v roce 2009 pokles těchto příjmů o 9,31 miliard Kč a v případě DPPO byl ve stejném roce pokles příjmů o 43,83 miliard Kč. DPH vykázalo pokles příjmů o 1,1 miliard Kč a spotřební daně o 1,7 miliard Kč.

Položka

Podíl na celkových příjmech v ČR 2007 2008 2009 2010 2011

Daňové příjmy

52,01 %

51,17 % 49,80 % 50,78 % 51,68 %

DPH

16,24 %

16,71 %

18,13 %

18,77 %

Spotřební daně 12,83 % 11,80 %

12,71 %

13,08 % 13,75 %

18,95 %

DPFO

9,96 %

8,93 %

8,79 %

8,75 %

8,95 %

DPPO

11,19 %

11,95 %

8,55 %

8,63 %

8,13 %

Ostatní daňové příjmy

1,79 %

1,78 %

1,62 %

1,55 %

1,92 %

Tab. 6: Podíl daňových příjmů na celkových daňových příjmech v ČR Zdroj: vlastní zpracování dle MF ČR

30


3 Rozbor daňového systému na Slovensku Daňový systém Slovenska se formoval od 1. 1. 1993, jelikož došlo ke vzniku samostatné Slovenské republiky. Slovensko je zemí, která je svojí ekonomikou velice podobná České republice. V roce 2004 přistoupila Slovenská republika k Evropské unii a od roku 2008 se stala zemí Eurozóny, kdy přestala platit slovenská koruna a bylo postupně zavedeno Euro. V roce 2004 došlo na Slovensku k daňové reformě, a to především z pohledu na daně z příjmů. Daňová reforma byla postavena na hlavních 5 bodech, kdy došlo k zavedení jednotné sazby daně z přidané hodnoty ve výši 19 % na veškeré zboží i služby. K 1. 1. 2004 byla zrušena daň darovací a dědická a následující rok i daň z převodu nemovitosti. Dále byla zrušena daň z dividend a kapitálových výnosů. Dochází k tomu, že zdanění příjmů je prováděno pouze jednou. Jednalo se o velmi dobře propracovaný návrh reformy, který velice zjednodušil systém daní na Slovensku a zároveň největší prospěch nesl rodinám s dětmi s nízkými příjmy. Byla zavedena i čistá rovná daň z příjmů na výši 19 %. Došlo i k odstranění většiny výjimek, speciálních režimů a speciálních sazeb a odčitatelných položek.10 Daňová soustava Slovenska je podobná s daňovou soustavou České republiky. Na následujícím schématu (Diagram 2) lze vidět popis daňového systému na Slovensku. Daňový systém Slovenska Přímé daně

Daň z příjmů

Daň z povolenek

Transferové daně

Nepřímé daně


Cla

Ostatní daně Diagram 2: Daňový systém Slovenska Zdroj: vlastní zpracování dle MF SR 10

Viz Univerzita pro moderní Slovensko [online]

Spotřební daně


31

3.1 Daňové příjmy státního rozpočtu Slovenska11 Mezi daňové příjmy řadíme daně z příjmů, zisků a kapitálového majetku, daň z majetku, domácí daně na výrobky a služby, daně z mezinárodního obchodu a transakcí a ostatní daně. Nejvýznamnější daňové položky příjmové strany státního rozpočtu, převážně podíl jednotlivých daní na celkových daňových příjmech, je vidět na grafu (viz Graf 5). Je zde vidět, že největším přínosem daňových příjmů je daň z přidané hodnoty, následují spotřební daně a daň z příjmů právnických osob. Do roku 2004 byla významným přínosem i daň z příjmů fyzických osob.

Graf 5: Daňové příjmy státního rozpočtu SR za rok 2011 Zdroj: vlastní zpracování dle MF SR

Daň z přidané hodnoty (DPH) se podílí 54,50 % na daňových příjmech, velice významné jsou i spotřební daně, které se podílí 23 % na daňových příjmech, následuje daň z příjmů právnických osob, která je na úrovni 18,59 % z daňových příjmů a 1,23 % je přínos daně z příjmů fyzických osob. Mezi ostatní daňové příjmy jsou řazeny daně z mezinárodního obchodu, majetkové daně a sankce uložené v daňovém konání. Tyto položky se řadí mezi daňové příjmy a do státního rozpočtu přináší jen 2,68 % celkových daňových příjmů. Obdobná situace je v České republice, avšak rozdíl je znám v případě daní z příjmů, kdy v České republice přináší daň z příjmů fyzických osob 17,31 % a daň z příjmů právnických osob 15,72 %. V případě Slovenské republiky nese daň z příjmů fyzických osob 1,23 % a daň z příjmů právnických osob 18,59 %, což bylo způsobeno daňovou reformou provedenou na Slovensku v roce 2004.

11

Nejedná se o plánovaná data státního rozpočtu, ale o skutečná data za rok 2011.

32


Interpretace nejvýznamnějších daní v čase je vždy uvedena v příslušné části, která danou daň rozebírá.

3.2 Přímé daně Struktura zařazení do daní přímých nebo nepřímých je podobná, jako v České republice. Rozlišujeme přímé daně: • • • • 3.2.1

Daň z příjmů Daň z emisních kvót Místní daně Transferové daně Daň z příjmů

Tato daň je upravena zákonem č. 595/2003 Sb., o dani z příjmů (dále jen skZDzP). Daň z příjmů je rozdělena na daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob.

Graf 6: Růst HDP a podíl DPFO a DPPO na celkových příjmech na Slovensku

Zdroj: vlastní zpracování dle MF SR a The World Bank


33

Daň z příjmů fyzických osob Příjmy plynoucí z výběru daně z příjmů fyzických osob, a jejich podíl na celkových příjmech státního rozpočtu za období od roku 2002 do roku 2011, zobrazuje graf (viz Graf 6). V roce 2002 dosahoval podíl příjmů z daně z příjmů fyzických osob 13,54 % celkových příjmů. V roce 2003 se podíl o pár desetin procentních bodů zvýšil a od roku 2004 došlo k poklesu přínosu na celkových příjmech, což bylo způsobeno změnou sazby DPFO, která se ustálila na úrovni 19 %. Tato reforma byla zmíněna již na začátku kapitoly. Největší zlom je patrný z roku 2005, kdy se začala realizovat slovenská daňová reforma. Podíl DPFO na celkových příjmech je 1,08 %. Od tohoto roku se tento podíl pohyboval kolem 1 % na celkových příjmech státního rozpočtu na Slovensku. V roce 2009 došlo k poklesu příjmů plynoucích z DPFO, což způsobila finanční krize šířící se celou Evropou. Poplatníci daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby, které mají bydliště na území Slovenska nebo fyzické osoby, které se na tomto území zdržují větší část roku. Zároveň se daňová povinnost vztahuje jak na příjmy plynoucí z tuzemska, tak i na příjmy plynoucí ze zahraničí. Předmětem daně podle § 3 skZDzP jsou: • • • •

Příjmy ze závislé činnosti (§ 5) Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti a z pronájmu (§ 6) Příjmy z kapitálového majetku (§ 7) Ostatní příjmy (§ 8)

Příjmy osvobozené od daně nalezneme pod § 9 skZDzP. Sazba daně z příjmů fyzických osob na Slovensku je 19 % (viz § 15 skZDzP). Vývoj sazeb daně z příjmů FO je zobrazen v tabulce (viz Tab. 7). V roce 2002 a 2003 se uplatňovalo zdanění podle daňových pásem, což znamenalo, že podle různé výše platu byly použity různé sazby daně. Tyto sazby daně se pohybovaly v rozmezí od 10 % do 38 %. Od roku 2004 byla sazba neměnná na výši 19 %. Ustanovená sazba daně z příjmů fyzických osob byla jedním z bodů daňové reformy, čímž se značně zjednodušil výpočet této daně. Od roku 2004 rozdílná výše příjmů plynoucích z DPFO nebyla způsobena sazbou daně, jelikož byla tato sazba na stejné výši.

34


Daň z příjmů fyzických osob 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Sazba daně 10 - 38 % 10 - 38 % 19 % 19 % 19 % 19 % 19 % 19 % 19 % 19 %

Tab. 7: Vývoj sazby DPFO na Slovensku od roku 2002 do roku 2011

Zdroj: vlastní zpracování dle MF SR Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob se užívalo 5 daňových pásem (viz Tab. 8). První pásmo bylo definováno do 90 000 Sk, kdy byla použita sazba daně 10 %. Pokud byl příjem od 90 000 Sk do 180 000 Sk, tak se uplatnila 20 % sazba daně. Pro třetí daňové pásmo od 180 000 Sk do 396 000 Sk uplatněna sazba daně na výši 28 %. Od 396 000 Sk do 564 000 SK se uplatňovala sazba daně 35 %. Páté daňové pásmo je vymezeno do 564 000 Sk a více a byla používaná 38 % sazba daně. Daňové pásmo I. II. III. IV. V.

Příjem v Sk Od 0 90 000 180 000 396 000 564 000

Do 90 000 180 000 396 000 564 000 a více

Sazba daně 10 % 20 % 28 % 35 % 38 %

Tab. 8: Daňová pásma DPFO na Slovensku Zdroj: vlastní zpracování dle MF SR *Pokud příjmy převyšují spodní hranici jednotlivých daňových pásem, tak se užije daná sazba.

Daň z příjmů právnických osob Na grafu (viz Graf 6) je zobrazen podíl příjmů plynoucích z výběru daně z příjmů právnických osob na celkových příjmech státního rozpočtu v letech 2002 až 2011. Je možné vidět, že v průběhu let měl tento podíl převážně rostoucí trend, a to až do roku 2009. V roce 2002 byl 12,66 % podíl na celkových příjmech, který na podobné úrovni kolísal až do roku 2003. V roce 2005 příjmy vybrané z DPPO tvořily 16,27 % celkových příjmů státního rozpočtu. Od tohoto


35

roku došlo k menšímu poklesu vlivu na celkových příjmech až do roku 2008, kdy byl vykázán podíl na celkových příjmech na úrovni 18,96 %. Největší přínos byl 20,21 % celkových příjmů státního rozpočtu na Slovensku v roce 2009. Za sledovaný rok 2010 se podíl daně z příjmů právnických osob k porovnání na celkových příjmech dostal na úroveň 11,51 %, kdy měla hlavní vliv na tento pokles hospodářská recese a je zde viditelné zpoždění tohoto vlivu. V posledním sledovaném roce 2011 se podíl daně z příjmů právnických osob na celkových příjmech pohyboval na úrovni 13,48 %. Můžeme říci, že daňové zatížení na Slovensku není složité a pro právnické osoby není takovou zátěží na daních. Celkový vývoj v čase se choval anticyklicky, což bylo způsobeno zpožděními prokázanými v ekonomice. V roce 2009, kdy byla na Slovensku patrná krize, byl tento podíl příjmů z DPPO na celkových daňových příjmech nejvyšší. Předmět daně z příjmů právnických osob je uveden v § 12 skZDzP. Příjmy osvobozené od daně jsou uvedeny v § 13 skZDzP. Základ daně, uvedený v § 14, se zjistí podle § 17 až 29 skZDzP. Sazba daně je stejná jako pro fyzické osoby, a to 19 % (§ 15 skZDzP), která je počítaná ze základu daně sníženého o daňovou ztrátu. Tabulka (viz Tab. 9) ukazuje, na jaké výši se pohybovala sazba daně z příjmů právnických osob, od roku 2002 do roku 2011 včetně. V roce 2002 a 2003 se sazba daně pohybovala na úrovni 25 %. Následující rok sazba klesla na úroveň 19 %, jelikož daňová reforma stanovila čistou rovnou daň. Tato sazba platí doposud. I přes snížení sazby DPPO v roce 2004 byl vykázán růst příjmů o 593,6 milionu Sk. Daň z příjmů právnických osob 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Sazba daně 25 % 25 % 19 % 19 % 19 % 19 % 19 % 19 % 19 % 19 %

Tab. 9: Vývoj sazby DPPO na Slovensku za od roku 2002 do roku 2011 Zdroj: vlastní zpracování dle MF SR

36


3.2.2

Daň z emisních kvót (daň z povolenek)

Jedná se o druh přímé daně, který je na Slovensku nejnovější. Tato daň nabyla účinnosti od 1. ledna 2011. Byla schválena v rámci zákona č. 548/2010 Sb., z 21. prosince 2010, kterým se novelizoval zákon č. 595/2003 Sb., o dani z příjmů. Jedná se o zdanění prodeje emisních povolenek, zapsané v letech 2011 a 2012, které slovenská vláda schválila 1. prosince 2010, čímž bylo v úmyslu získat do státního rozpočtu 150 milionů EUR.12 Jelikož se jedná o daň, která je pro státní rozpočet novou a méně významnou položkou, tak se touto daní nebudeme dále zabývat. 3.2.3

Transferové daně

Daň darovací a dědická byly k 1. 1. 2004 zrušeny. Daň z převodu nemovitosti přestala být platnou až následující rok.13

3.3 Nepřímé daně Mezi nepřímé daně se na Slovensku řadí daň z přidané hodnoty, spotřební daň a jako zvláštní platbu do státního rozpočtu uvádíme i clo. Nepřímé daně dělíme na: • Daň z přidané hodnoty • Cla • Spotřební daně 3.3.1


Tuto nepřímou daň upravuje zákon č. 222/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen skZDPH). Následující graf (viz Graf 7) zobrazuje interpretaci daně z přidané hodnoty v čase, konkrétně od roku 2002 do roku 2011, a její podíl na celkových příjmech. 12 13

Viz Ministerstvo financí Slovenské republiky Viz Ministerstvo financí Slovenské republiky [online]


37

Tato daň se pohybovala pod úrovní 50 % daňových příjmů, ale postupně od roku 2003 začala růst, teprve až v roce 2005 se dostala na úroveň 55 % daňových příjmů státního rozpočtu Slovenska. Je to daň, která je stabilně největším přínosem pro příjmy státního rozpočtu Slovenska. V roce 2002 byl podíl daně na celkových příjmech státního rozpočtu na úrovni 37,32 %. Další rok došlo k propadu podílu na úroveň 35,95 %, což bylo způsobeno snížením základní sazby daně o tři procentní body. Rok 2004 i 2005 vykazoval rostoucí vliv na celkových příjmech, což bylo způsobeno jedinou uplatňovanou daní na úrovni 19 %, která byla platná i pro rok 2006. Na příjmy z DPH a jejich celkový poměr vůči celkovým příjmům měla vliv i hospodářská recese z roku 2009, kde můžeme vidět znatelnější propad v grafickém vyjádření, a to na 36,49 %. Zajímavé je, že podíl na celkových příjmech v roce 2011 byl 39,50 %, i přesto, že základní sazba DPH vzrostla o jeden procentní bod, na což mělo vliv rozdílné tempo růstu příjmů z DPH vůči celkovým příjmům. V grafickém vyjádření můžeme vidět, že trend podílu DPH na celkových příjmech byl v posledních deseti letech jak rostoucí, tak i klesající po různé roky. Příjmy plynoucí z DPH v časovém intervalu rostly, menší zpomalení bylo znatelné v roce 2009, což je vidět i na poklesu výkonu ekonomiky. V relativním vyjádření byl ekonomický růst v záporných hodnotách, a konkrétně – 4,9. Trend výkonu ekonomiky byl rostoucí až na rok 2009, kdy byla zaznamenána již zmíněná hospodářská recese.

Graf 7: Podíl příjmů z DPH na daňových příjmech SR v čase Zdroj: vlastní zpracování dle MF SR a Světové banky

Předmětem daně z přidané hodnoty jsou položky uvedené v § 2 skZDPH. Osobu, která je povinná k dani, nalezneme v § 3 a dále § 4 skZDPH. Sazba daně se uplatňuje základní i snížená, obdobně jako v České republice. Základní sazba daně je stanovena na 19 % ze základu daně. Snížená sazba daně

38


se uplatňuje na položky uvedené v příloze č. 7, která je na úrovni 10 % (§ 27 skZDPH). V případě daně z přidané hodnoty stanovují směrnice Evropské unie povinnost dodržet základní sazbu minimálně na 15 % a sníženou sazbu daně minimálně 5 %. Slovensko tuto povinnost splňuje.14 Následující tabulka (Tab. 10) ukazuje vývoj sazeb daně z přidané hodnoty, a to jak základní, tak i sníženou sazbu daně. V roce 2002 byla na úrovni 23 %, následující rok klesla o tři procentní body. V roce 2004 tato základní sazba klesla na úroveň 19 %, která se udržela až do roku 2010. V roce 2011 základní sazba stoupla o jeden procentní bod, a to na úroveň 20 %. Snížená sazba daně z přidané hodnoty byla na úrovni 10 % v roce 2002, o rok později sazba vzrostla o čtyři procentní body. Vlivem daňové reformy k 1. 1. 2004 došlo k zrušení snížené sazby daně, která byla znovu zavedena zákonem č. 656/2006 Z. z. s platností od 1. 1. 2007, a to na úrovni 10 %. Vztahovala se především na léky a zdravotnické pomůcky. V roce 2008 začala snížená sazba daně platit i na knihy. Dne 1. 5. 2010 začala platit ještě sazba daně na úrovni 6 %, která se vztahovala na vybrané produkty při prodeji ze dvora, avšak tato sazba vydržela pouze do 1. 1. 2011. Od 1. 1. 2011 byla základní sazba daně 20 % a snížená sazba daně 10 %. Daň z přidané hodnoty 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Sazba daně základní snížená sazba sazba 23 % 10 % 20 % 14 % 19 % X 19 % X 19 % X 19 % 10 % 19 % 10 % 19 % 10 % 19 % 10 % 20 % 10 %

Tab. 10: Vývoj sazby DPH na Slovensku od roku 2002 do 2011 Zdroj: vlastní zpracování dle MF SR

Osvobození od daně se vztahuje například na: • Poštovní služby (§ 28)

14



39

• Poskytování zdravotní péče státními a nestátními zdravotnickými zařízeními (§ 29) • Služby sociální pomoci (§ 30) • Výchovné služby a vzdělávací služby (§ 31) • Služby dodávané členem (§ 32) atd. 3.3.2

Spotřební daně

Spotřební daně jsou obdobné jako v České republice. Důvodem výběru spotřebních daní je zamezení negativního dopadu na životní prostředí a k ochraně zdraví člověka. Na následujícím grafu (Graf 8) můžeme vidět podíl příjmů spotřebních daní na celkových příjmech od roku 2002 do roku 2011. V roce 2002 činil podíl příjmů plynoucích ze spotřebních daní na celkových příjmech 14,52 %. Vývoj těchto příjmů v čase postupně rostl. Menší výchylky viditelné na časové řadě jsou pravděpodobně způsobeny úpravou v rámci uplatnění daně na jednotlivé výrobky a změnou daňových sazeb. Za tento sledovaný čas můžeme vidět, že spotřební daně patřily k příjmům významným pro státní rozpočet. V posledních letech, podobně jako v České republice tyto daně rostly, a to kvůli ochraně zdraví člověka. V roce 2009 podíl spotřební daní na celkových příjmech vykazoval růst a příjmy plynoucí ze spotřebních daní také. Za rok 2011 byl poměr příjmů z této daně na celkových příjmech na úrovni 16,68 %, což bylo o 1,16 procentního bodu méně než rok předešlý. Na spotřební daně neměla hospodářská recese žádný zásadní vliv.

Graf 8: Růst HDP a podíl SD na celkových příjmech na Slovensku Zdroj: vlastní zpracování dle MF SR a The World Bank

40


Rozlišujeme: • Daň z minerálního oleje - zákon č. 98/2004 Sb., o spotřební dani z minerálního oleje • Daň z vína - zákon č. 104/2004 Sb., o spotřební dani z vína • Daň z lihu - zákon č. 105/2004 Sb., o spotřební dani z lihu • Daň z piva - zákon č. 107/2004 Sb., o spotřební dani z piva • Daň z elektřiny, uhlí a zemního plynu - zákon č. 609/2007 Sb., o spotřební dani z elektřiny, uhlí a zemního plynu a o změně a doplnění zákona č. 98/2004 Sb., o spotřební dani z minerálního oleje ve znění pozdějších předpisů. Sazba daně a základ daně se odvíjí podle jednotlivých druhů a jejich velikosti, na něž se tato daň vztahuje. Jedná se o daň, která je pro příjmovou stranu státního rozpočtu Slovenské republiky důležitou položkou. 3.3.3

Clo

Stejně jako v případě České republiky, tak i Slovenská republika používá tuto dávku k ochraně vnitřního trhu před zbožím z okolních zemí a zároveň posílení domácí ekonomiky. I na Slovensku ji řadíme pod nepřímé daně, jelikož se jedná o přirážku k ceně. Po vstupu do EU náleží pouze 25 % Slovenské republice a zbytek je odváděn do rozpočtu EU, proto se touto položkou nebudeme dále zabývat.

3.4 Ostatní daně Zařazení ostatních daní na Slovensku je stejné jako v případě České republiky. Do této kategorie spadají místní daně a pojistné sociálního pojištění. Místní daně jsou poplatky, které jsou pro danou obec či oblast velice důležitým příjmem k tomu, aby mohla daná obec tyto prostředky poskytnout k dalšímu rozvoji.

3.5 Shrnutí slovenského daňového systému Následující tabulka (viz Tab. 11) zobrazuje podíl jednotlivých daní a celkových daňových příjmů na skutečných příjmech státního rozpočtu. Jsou zde zobrazeny předkrizové roky 2007 a 2008, krizový rok 2009 a roky po krizi, tedy 2010


41

a 2011. Důvodem je zjištění vlivu hospodářské recese v období před krizí, během krize a po krizi. Vliv daňových příjmů na celkových příjmech v pěti letech klesal, i když skutečné příjmy vykazovaly růst, daňové příjmy měly v roce 2010 zaznamenán lehký pokles. Příjmy z DPH byly stabilně rostoucí, avšak podíl na celkových příjmech v roce 2009 byl 36,49 %, především kvůli hospodářské krizi. Spotřební daně a DPPO a jejich podíl na celkových příjmech vykazoval v roce 2009 především růst, což značí anticyklický vývoj vůči ekonomickému výkonu. DPFO měla v roce 0,27 % podíl na celkových příjmech a tedy znatelný propad. Položka

Podíl na celkových příjmech na Slovensku 2007

2008

2009

2010

2011

Daňové příjmy

80,14 %

79,49 %

76,13 %

73,04 %

72,49 %

DPH

42,20 %

40,81 %

36,49 %

40,57 %

39,50 %

Spotřební daně

18,52 %

16,78 %

17,40 %

17,84 %

16,68 %

DPFO

1,03 %

1,04 %

0,27 %

1,23 %

0,89 %

DPPO

15,37 %

18,69 %

20,21 %

11,51 %

13,48 %


3,02 %

2,17 %

1,75 %

1,89 %

1,94 %

Tab. 11: Podíl daňových příjmů na celkových příjmech na Slovensku Zdroj: vlastní zpracování dle MF SR a Statistics.sk

3.6 Porovnání daňových systémů na Slovensku a v České republice Jeden z rozdílů můžeme najít v existenci daně dědické a darovací, které na Slovensku přestaly být k 1. 1. 2004 platné a daně z převodu nemovitosti, která byla zrušena následující rok, a to k 1. 1. 2005. U daní z příjmů nalezneme rozdílné sazby daně, kdy v ČR je pro daň z příjmů fyzických osob uplatňována 15 % daň a pro právnické osoby platí daň 19 %. Oproti tomu Slovensko má zavedenu čistou rovnou daň na úrovni 19 %, a to pro fyzické i právnické osoby. Další rozlišnost můžeme najít i při výpočtu konkrétní výše daně. V ČR se daň počítá ze „superhrubé“ mzdy, s čímž se při výpočtu daně ve slovenském daňovém systému nesetkáme. Zároveň vývoj sazeb jednotlivých daní byl v obou sledovaných zemích rozdílný.

42


Pokud bychom kontrolovali jednotlivé paragrafy daňových zákonů, jednalo by se o malé rozdílnosti v těchto dvou systémech, a to například v příjmech osvobozených od daní. Od daňové reformy na Slovensku došlo ke značnému zjednodušení celého systému daní a Česká republika je v současné době před branami daňové reformy, která by zjednodušila daňový systém. Slovenský daňový systém je s českým daňovým systémem velmi podobný, i když malé rozdíly zde byly zmíněny. Následující tabulka (Tab. 12) zobrazuje podíl jednotlivých daňových položek na celkových příjmech státního rozpočtu za rok 2011. Daňové příjmy v ČR činily 51,68 % celkových příjmů státního rozpočtu, kde oproti tomu na Slovensku se jednalo o přínos 72,49 % na celkových příjmech státního rozpočtu. DPH v ČR činí 18,95 % a spotřební daně kolem 13,75 % celkových příjmů. Na Slovensku tvoří podíl daně z příjmů na celkových příjmech plynoucí z DPH 39,50 % a u spotřebních daní tvoří 16,68 % celkových příjmů státního rozpočtu. Příjmy plynoucí z daní z příjmů fyzických osob a právnických osob jsou na poměrně stejné úrovni pohybující se mezi 8 – 9 % celkových příjmů státního rozpočtu ČR. V daňovém systému Slovenska převažují příjmy z DPPO, které tvoří 13,48 % celkových příjmů a příjmy z DPFO činí 0,89 % celkových příjmů státního rozpočtu SR, což je velmi malé procento v případě přínosu z DPFO. Rok 2011

Podíl na celkových příjmech v ČR

Podíl na celkových příjmech v SR

Daňové příjmy

51,68 %

72,49 %

DPH

18,95 %

39,50 %

Spotřební daně

13,75 %

16,68 %

DPFO

8,13 %

0,89 %

DPPO

8,95 %

13,48 %


1,92 %

1,94 %

Tab. 12: Vliv daní na celkových příjmech v ČR a SR za rok 201115 Zdroj: vlastní zpracování dle MF ČR a MF SR

15

Jedná se o hodnoty zaokrouhlené na dvě desetinná čísla.

Rozbor daňového systému v Rakousku

43

4 Rozbor daňového systému v Rakousku Rakousko patří mezi nejsilnější a nejvýkonnější ekonomiky Evropské unie. Daňová soustava je velice podobná daňové soustavě České republiky a zároveň také i té Slovenské. Existují zde dva typy daní, přímé a nepřímé. Daňový systém Rakouska se začal formovat od vzniku Rakouské republiky, tedy od roku 1945, kdy byla ukončena 2. světová válka. Jedná se o zemi patřící do Eurozóny a oficiálním platidlem je Euro. I Rakousko prošlo v roce 2005 reformou, která měnila sazbu daně z příjmů právnických osob (Körperschaftssteuer), a to tím, že se z 34 % snížila na 25 % a zároveň tato reforma přinesla nový daňový princip, tzv. skupinové zdanění (Gruppenbesteuerung). Mezi další významné změny patří například snížení počtu tarifních pásem. U daně z příjmu fyzických osob ze čtyř na tři, zrušení daně ze šumivých vín a lehké snížení sazby daně z piva, snížení daní z příjmů fyzických osob od roku 2005 atd. Celá reforma se snažila uzpůsobit podnikatelské prostředí tak, aby se ubíralo kvalitnější cestou a zároveň tak došlo k oživení hospodářského růstu a podpory zahraničních investic.16 V roce 2009 došlo k další daňové reformě, která s působností od 1. ledna 2009 snížila sazbu daně fyzickým osobám, zvýšila podporu rodinám a úlevy OSVČ.17 Daňový systém Rakouska

Přímé daně

Daň z příjmů

Majetkové daně

Transferové daně

Nepřímé daně


Cla

Spotřební daně

Ostatní daně

Diagram 3: Daňový systém Rakouska Zdroj: vlastní zpracování dle Statistik Austria 16

Viz Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR - online

Daň z energií

44

4.1


Daňové příjmy státního rozpočtu Rakouska

Na následujícím grafu (Graf 9) jsou zobrazeny jednotlivé daňové příjmy a jejich podíl na celkových daňových příjmech za rok 2011. Při zkoumání těchto částek z více zdrojů došlo k malým rozdílnostem v částkách, proto vycházím ze statistického portálu Rakouska. Jedná se o příjmy dle klasifikace Evropského systému národních účtů (ESVG 1995). Struktura je velice podobná jako v případě Slovenska a České republiky. Příjmová strana státního rozpočtu je rozdělena na daňové příjmy, nedaňové příjmy, kam spadají kapitálové transfery a ostatní běžné transfery. Celkové daňové příjmy státního rozpočtu za rok 2011 činí 82 883 milionů Eur, což je 27,56 % hrubého domácího produktu.

Graf 9: Daňové příjmy státního rozpočtu Rakouska za rok 2011 Zdroj: vlastní zpracování dle Statistik Austria

Nejvýznamnější daňovou položkou Rakouska je daň z příjmů fyzických osob, která se podílí 35,35 % na celkových daňových příjmech, kde je do DPFO zahrnuta i daň z kapitálových výnosů. Daň z příjmů právnických osob přináší 8,41 % celkových daňových příjmů. Daně z příjmů nesou 44,14 % celkových daňových příjmů. Další důležitou položkou je daň z přidané hodnoty, která se podílí 28,29 % na daňových příjmech a spotřební daně nesou 8,97 % daňových příjmů. Na grafu (Graf 9) je patrná i položka „Ostatní daňové příjmy“, kde se jedná především o daňové příjmy, které nejsou sami o sobě významnou položkou, ale v jejich součtu činí poměrně značnou část. Mezi tyto příjmy jsou například řazeny majetkové daně, daně ze sázek, daň z reklamy a ostatní daně.


45

4.2 Přímé daně Stejně jako v případě České republiky a Slovenska, tak i v daňovém systému Rakouska se setkáme s řadou stejných přímých daní, avšak zde nalezneme i rozlišnosti, které budou v textu uvedeny. Přímé daně dělíme na: • Daň z příjmů • Majetkové daně 4.2.1

Daň z příjmů

Daň z příjmů dělíme na daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Zvláštní daní je daň z kapitálových výnosů, která je řazena mezi daně z příjmů. Podíl daní z příjmů, od roku 2002 až do 2011, se na celkových příjmech pohyboval v rozmezí od 24 % do 28 %.

Graf 10: Růst HDP a podíl DPFO a DPPO na celkových příjmech v Rakousku Zdroj: vlastní zpracování dle Statistik Austria a The World Bank

Daň z příjmů fyzických osob (Einkommenstener) Je upravena zákonem Einkommensteuergesetz z roku 1988, o dani z příjmů fyzických osob. Poplatníci DPFO jsou uvedeni v § 1 atZDzP. Zdaňovací období je stejné jako v České republice, tudíž kalendářní rok.

46


Největší přínos daní z příjmu nesou právě příjmy z daně z příjmů fyzických osob, které za rok 2011 představovaly 20,28 % celkových příjmů (viz Graf 10). V roce 2002 se tato důchodová daň pohybovala na úrovni 21,01 % celkových příjmů státního rozpočtu. Za sledovaných deset let se vliv na celkové příjmy pohyboval mezi 20 – 22 % celkových příjmů. V roce 2005 činily příjmy z DPFO 19,78 % celkových příjmů, což byl následek reformy z roku 2005, kdy byli zvýhodněni plátci s nejnižšími příjmy až o 45 % a došlo ke snížení daňových sazeb na tuto daň.18 Za rok 2009 a 2010 je patrný pokles, což bylo způsobeno promítnutím hospodářské krize na pracovním trhu. Krize se v rakouské ekonomice začala projevovat koncem roku 2008, avšak plně bylo možné sledovat vliv na ekonomiku až v následujícím roce 2009. Značně ovlivnila pracovní trh a s tím související i vysoký nárůst nezaměstnanosti, čímž především ovlivnila daně z příjmů. Důchodové daně v Rakousku chovají cyklicky. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: • • • • • • •

Příjmy ze zemědělství a lesnictví (§ 21) Příjmy ze samostatné činnosti (§ 22) Příjmy z podnikání (§ 23) Příjmy ze závislé činnosti (§ 25 a § 26) Příjmy z kapitálového majetku (§ 27) Příjmy z pronájmu (§ 28) Ostatní příjmy (§ 29, § 30 a § 31)

Zdaňovacím obdobím je stejně jako v případě ČR kalendářní rok. Osvobozené příjmy od daně nalezneme v § 3 atZDPFO. V Rakousku se platí daně, které se vypočítávají pomocí tarifu. Tyto daňové tarify jsou zobrazeny v následující tabulce (Tab. 13). Sazby daně z příjmů fyzických osob se v posledních 10 letech neměnily, docházelo spíše k úpravě, a to především k rozšiřování, jednotlivých daňových pásem. Těmito změnami docházelo k tomu, že byla zdaněna větší část příjmu. Výše příjmu za rok 0 - 11 000 EUR 11 000 - 25 000 EUR 25 000 - 60 000 EUR 60 000 EUR a více

Daňový tarif v % 0,0 36,5 43,214 50,0

Tab. 13: Daňové tarify k dani z příjmů fyzických osob v Rakousku za rok 2011 Zdroj: Ministerstvo financí Rakouska

18

Viz Svazu obchodu a cestovního ruchu v ČR [online]


47

Daň z příjmů právnických osob V rakouském znění se setkáme s pojmem Körperschaftsstener, což je daň z příjmů právnických osob. Právním základem je zákon o dani z příjmů právnických osob Körperschaftsteuergesetz z roku 1988. Jedná se o samostatný zákon, na rozdíl od znění českých daňových zákonů. Můžeme si všimnout, že v rakouském daňovém systému má každý typ daně z příjmu vlastní právní úpravu, kdy oproti ČR je užit jeden společný zákon. Podíl příjmů plynoucích z daně z příjmů právnických osob na celkových příjmech v období od roku 2002 do roku 2011 (viz Graf 10). Největší přínos byl za rok 2008, kdy byl tento podíl na úrovni 5,46 %. Roky předešlé tento podíl kolísal mezi 4,5 až 5,5 % , a to až do roku 2009, kde došlo k dosti značnému snížení na úroveň 3,82 %. Toto snížení má za následek již zmiňovaná hospodářská krize promítnutá v rakouské ekonomice. Celkově se příjmy plynoucí z DPPO za sledované období chovaly cyklicky vůči hospodářské recesi. Na celkové příjmy mají větší vliv příjmy plynoucí z DPFO než DPPO. Příjmy vybrané na dani z příjmů právnických osob se na daňových příjmech podílely 35 %. Osoby, které jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob, lze nalézt v § 1 atZDPPO. V § 7 atZDPPO nalezneme výpočet základu daně. Vývoj sazeb daně z příjmu právnických osob od roku 2002 do roku 2011 je přehledněji zobrazen v tabulce (viz Tab. 14). K 1. 1. 2005 byla sazba daně snížena z 34 % na 25 % (§ 22 tohoto zákona). Daň z příjmů právnických osob 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Sazba daně 34 % 34 % 34 % 25 % 25 % 25 % 25 % 25 % 25 % 25 %

Tab. 14: Vývoj sazby DPPO v Rakousku od roku 2002 do roku 2011 Zdroj: vlastní zpracování dle Statistik Austria

48


U akciových společností a společností s ručením omezeným se můžeme setkat s minimální výší daně z příjmů právnických osob, která je ve výši 5 % ze zákonné minimální výše základního kapitálu (§ 24 atZDPPO). Od daně jsou osvobozeny příjmy, které můžeme nalézt v § 10 atZDPPO. Daň z kapitálových výnosů (Kapitalertragsteuer) Ve své podstatě se jedná o daň z příjmu, která je také upravena v zákonu o dani z příjmů právnických osob. Sazba daně je 25 % a je vybírána odečtením z kapitálového výnosu a odvedena příslušnému finančnímu úřadu. Daň z výnosů se uplatňuje na výnosy z dividend, úroky z akcií, příjmy z podnikání tichého společníka, výnosy z vkladů u bank a jiných finančních institucí, podíly u společnosti s ručením omezeným a ostatní kapitálové výnosy. Na celkových příjmech má tato daň minimální podíl, proto se touto daní nebudeme dále zabývat. 4.2.2

Majetkové daně

Mezi majetkové daně řadíme daň z převodu nemovitostí, která je obdobná jak v České republice, tak na Slovensku, dále daň darovací a dědickou. Daň z převodu nemovitosti (Grunderwerbsteuer) Je upravena zákonem Grundwerbsteuergesetz 1987. Sazba daně je stanovena na 3,5 %, pokud je však převod mezi manželi či blízkými příbuznými, tak se uplatňuje sazba ve výši 2 %. Předmětem této daně je hlavně nabytí nemovitostí koupí či výměnou. Daň darovací a daň dědická K 1. srpnu 2008 byly tyto dvě daně zrušeny. Daň ze základního jmění (Gesellschaftsteuer) Tato daň je upravena zákonem o dani z pohybu kapitálu - Kapitalverkehrsteuergesetz 1934. Jedná se o daň, se kterou se v České republice nesetkáme. Vztahuje se na příliv vlastního kapitálu do tuzemské společnosti (viz § 2). Sazba daně je na výši 1 % (viz § 8). Daň z nákupu osobního automobilu (Normverbrauchabgabe) Tato specifická daň je upravena zákonem o dani z nákupu osobního automobilu -Normverbrauchabgabegesetz z roku 1991. Předmětem daně je prodej a leasing nových osobních automobilů, karavanů a motocyklů a zároveň také první registrace vozidla v tuzemsku pořízeného ze zahraničí. Osvobozené jsou například vozy taxi, sanitní vozidla, elektrická vozidla atd. Sazba daně se odvíjí podle typu vozidla a objemu motoru. (dle § 1 a § 6).


49

Daň z protipožární ochrany (Feuerschutzsteuer) Tuto daň najdeme v zákoně o dani z protipožární ochrany - Feuerschutzgesetz z roku 1952. Jedná se o pojistné za pojištění proti požáru, které se vztahuje na objekty v Rakousku. Tato sazba je ve výši 8 % z pojistné částky (viz § 1 a § 4). Daň z motorových vozidel (Kraftfahrzeugsteuer) Je upravena zákonem o dani z motorových vozidel (Kraftfahrzeugsteuergesetz z roku 1992). Předmětem daně jsou motorová vozidla, která jsou registrovaná v tuzemsku, a zároveň vozidla, která nejsou registrována v tuzemsku, avšak využívají veřejných komunikací. Mezi vozidla osvobozená od daně se řadí například hasičské vozy, autobusy, sanitky atd. Sazba daně se odvíjí podle hmotnosti (viz § 1 a § 4). Pojišťovací daň (Versicherngssteuer) Její plnění se vztahuje k zákonu o pojišťovací dani (Versicherungssteuergesetz z roku 1953). Předmětem daně jsou plnění plynoucí ze vztahu mezi pojistitelem a pojištěným. Sazba pro tuto daň se odvíjí podle typu pojišťovacího vztahu. (§ 1 a § 6 tohoto zákona).

4.3 Nepřímé daně Struktura nepřímých daní je opět podobná, jako v obou předchozích zemích. Nepřímé daně se dělí na: • • • • • 4.3.1

Daň z přidané hodnoty (Umsatzsteuer) Spotřební daně (Verbrauchsteuern) Clo (Zoll) Daň z energií (Energieabgaben) Ostatní daně Daň z přidané hodnoty (Umsatzsteuer)

Upravuje ji zákon o dani z obratu v rakouském znění - Umsatzsteuergesetz 1994, UStG. V Rakousku pro tuto daň existuje synonymum, kterým je daň z obratu. Dani z obratu (= daň z přidané hodnoty) podléhají dodávky předmětů za úplatu, poskytnutí služeb v tuzemsku a dovoz zboží z třetích zemí, ovšem mimo EU.

50


Graf 11: Růst HDP a podíl DPH na celkových příjmech v Rakousku Zdroj: vlastní zpracování dle Statistik Austria a The World Bank

Podíl příjmů plynoucích z daně z přidané hodnoty na celkových příjmech od roku 2002 do roku 2011 je zobrazen na grafu (viz Graf 11). V grafickém vyjádření je možné vidět kolísavost podílu DPH vůči celkovým příjmům. Nejednalo se však o velké poklesy a růsty. Stabilně se podíl pohyboval mezi 16 % až 16,6 % po celou sledovanou dobu. Příjmy, které byly vybrány na dani z přidané hodnoty, za celé sledované období rostly. Proto lze říci, že rozdíly byly způsobeny různým tempem růstu těchto příjmů vůči celkovým příjmům. Navíc v případě celkových příjmů byl zaznamenán pokles v roce 2009, což bylo způsobeno hospodářskou recesí. Příjmy plynoucí z DPH jsou pro příjmovou stranu státního rozpočtu důležitou položkou, jelikož tvoří více než 25 % daňových příjmů a více než 16 % celkových příjmů státního rozpočtu. Změny u daně z přidané hodnoty byly znatelné především při úpravě daňové sazby. Hospodářská recese nezpůsobila pokles příjmů z DPH, což značí, že neměla na tuto daň žádný velký vliv. Předmět daně je v Rakousku obdobný jako na Slovensku a v České republice, protože jako členské země se snaží o harmonizaci daňových systémů. Základní sazba daně z obratu (= daň z přidané hodnoty) je 20 %. V rakouském daňovém systému se můžeme setkat i se sníženou sazbou daně, která se vztahuje na určité dodávky a výkony a je ve výši 10 %. Snížená sazba daně se uplatňuje například na knihy, jídlo, dřevo, dopravu, zdravotní služby, nealkoholické nápoje atd. Sazba daně byla od 1. 1. 2002 byla neměnná po celou sledovanou dobu. Rakousko zároveň splňuje podmínky minimální úrovně těchto sazeb, které stanovuje legislativa Evropské unie.


4.3.2

51

Spotřební daně (Verbrauchsteuern)

Spotřební daně jsou obdobně jako na Slovensku a v České republice významným příjmem do státního rozpočtu dané země. Spotřební daň se vztahuje na: • tabákové výrobky – Zákon o dani z tabáku (Tabaksteuergesetz 1995) • pivo – Zákon o dani z piva (Biersteuergesetz 1995) • minerální oleje – Zákon o dani z minerálních olejů (Mineralölsteuergesetz 1995) • alkohol a výrobky z lihu – Zákon o dani z alkoholu (Alkoholsteuergesetz 2000)

Graf 12: Růst HDP a podíl SD na celkových příjmech v Rakousku Zdroj: vlastní zpracování dle Statistik Austria

Přínos spotřebních daní není tak znatelný jako v případě České republiky nebo Slovenska, ale i přesto se jedná o významnou položku příjmové strany státního rozpočtu. Podíl příjmů ze spotřebních daní na celkových příjmech je znázorněn na grafu (viz Graf 12). Trend grafického zobrazení podílu na celkových příjmech byl převážně klesající, avšak pohyboval se od 5 % do 5,65 % za celé sledované období. K poklesu příjmů získaných z výběru daně došlo v roce 2006, což měla za následek reforma rakouského daňového systému, poté v roce 2009, kdy tento pokles způsobila hospodářská krize promítnutá v rakouské ekonomice. Spotřební daně se vůči ekonomickému výkonu chovaly cyklicky a hospodářská krize ovlivnila jejich přínos pro příjmovou stranu státního rozpočtu Rakouska. Podíl spotřebních daní na celkových daňových příjmech se pohyboval kolem úrovně 9 % za posledních 10 let.

52


Sazba daně a základ daně se odvíjí podle jednotlivých položek a velikosti, na které se tato daň vztahuje. 4.3.3

Clo (Zoll)

Přibližně 60 % veškerého zboží dováženého do EU je osvobozeno od cla. Vztahuje se pouze na zboží dovážené z třetích zemí, tedy států, které nejsou v integraci s evropskou unií, platí zde tedy jednotný evropský celní tarif (po vstupu do Schengenského prostoru). Dovozní clo do EU činí cca 4 %. Při cestování přes hranice se v rámci EU nepodstupují celní kontroly, avšak mohou být konány v případě podezření pašování nelegálních látek či předmětů.19 Clo je vztaženou pouze na státy, které stojí mimo EU, jelikož v rámci evropského společenství platí jednotný celní tarif. 4.3.4

Daň z energií (Energieabgaben)

Jedná se o daň, která je v Rakousku déle uplatňovanou daní než v České republice. Daň z energií se vztahuje na: • Zemní plyn – Zákon o dani ze zemního plynu (Erdgasabgabegesetz) • Elektrickou energii – Zákon o dani z elektrické energie (Elektrizitätsabgabegesetz) • Uhlí – Zákon o dani z uhlí (Kohleabgabegesetz) Sazby daně jsou opět rozlišné podle velikosti a typu dané daně. Nejedná se o daň, která by se značným vlivem podílela na celkových příjmech státního rozpočtu, proto se touto daní nebudeme dále zabývat.

4.4 Ostatní daně Většinou se jedná o daně, které nejsou až tak významnou položkou státního rozpočtu, ale je správné zmínit je ve výkladu daňového systému rakouské republiky. Na celkových příjmech státního rozpočtu mají zanedbatelný podíl, proto se více o těchto daních nebudeme zmiňovat. Mezi tyto daně řadíme: • Daň z reklamy Jedná se o daň, která se vztahuje na všechny reklamní služby provozované v tuzemsku. Tato daň byla zavedena roku 2000 a upravuje ji 19

Viz Advantageaustria.cz


53

zákon o dani z reklamy (Werbeabgabegesetz 2000). Její sazba je ve výši 5 % ze základu daně (viz § 1 a § 2). • Pojistné sociální pojištění Princip sociálního pojištění je obdobný jako v případě České republiky či Slovenska. Někdy se zde můžeme setkat i s daní z energií. Ve své práci jsem ji však zařadila do nepřímých daní.

4.5 Rozdíl mezi rakouským a českým daňovým systémem Významným způsobem se tyto dva systémy od sebe příliš neliší, avšak rozdíl je v sazbě DPH, kdy základní sazba DPH je stejná jako v České republice, a tedy 20 %, kdežto snížená sazba DPH je od 1. 1. 2012 na úrovni 14 %, v Rakousku zůstala na 10 %. Za rok 2011 byly tyto sazby obou zemí stejné. Země patřící do EU jsou řízeny směrnicí, která říká, že základní sazby daně z přidané hodnoty nesmí klesnout pod hranici 15 % a zároveň uplatňovaná snížená sazba daně musí činit alespoň 5 % na vybrané položky. 20 V českém daňovém systému se nesetkáme s daní z reklamy, jejíž sazba je 5 % a do státního rozpočtu nese malé procento finančních prostředků, ale jistě stojí za zmínku. Daň z příjmů je v ČR počítána ze „superhrubé“ mzdy, kdežto v Rakousku se používá daňový tarif, který byl objasněn v textu výše. Rakouský daňový systém také poskytuje širší škálu slev na dani jako je například příspěvek na dopravu. Naopak v rakouském daňovém systému není uplatňována sleva na studenta či poplatníka. Další rozdíl bychom mohli najít ve struktuře přímých a transferových daní, kdy v Rakousku je uplatňována u přímých daní daň z výnosu kapitálu, která je více rozebrána na začátku kapitoly. Od roku 2008 již není platná daň dědická a darovací. Avšak s daní z převodu nemovitosti se v Rakousku ještě setkáme. Co se týče daní spotřebních a daní z energií, zde extrémní rozdíly nenalezneme. Můžeme však najít rozdíl ve významnosti vůči státnímu rozpočtu, kdy spotřební daně v ČR znamenají 26,60 % daňových příjmů, což je 13,75 % na celkových příjmech za rok 2011. V Rakousku je vliv spotřebních daní 8,97 % daňových příjmů, což je 5,15 % celkových příjmů za poslední sledovaný rok 2011. Největší přínos nese daň z příjmů fyzických osob, která v ČR tvoří 8,95 % celkových příjmů a v Rakousku 20,28 % na příjmové straně státního rozpočtu. Zásadní rozdíl mezi těmito dvěma systémy je v případě majetkových daní, kde jsou v rakouském daňovém systému daně, se kterými jsme se v českém 20


54


daňovém systému dosud nesetkaly. Jedná se o daň ze základního jmění, daň z protipožární ochrany a pojišťovací daň. Následující tabulka (Tab. 15) zobrazuje podíl příjmů z jednotlivých daní na celkových příjmech státních rozpočtů ČR a Rakouska. V tabulce si můžeme všimnout několika rozdílností. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech státního rozpočtu je přibližně o 0,6 procentního bodu vyšší než v případě Rakouska. DPH v ČR tvoří 18,95 % celkových příjmů státního rozpočtu, ale v Rakousku je to méně, a to 16,50 % celkových příjmů. Podíl příjmů ze spotřebních daní na celkových příjmech je v Rakousku nízký oproti ČR, kdy rozdíl těchto dvou zemí činí 8,6 procentních bodů. Zásadní rozdíl je v případě daní z příjmů, které dohromady v ČR tvoří 17,08 % celkových příjmů státního rozpočtu a v případě Rakouska příjmy z daní z příjmů činí 25,11 % celkových příjmů. Významný rozdíl je vidět zvláště u příjmů z DPFO, které pro český státní rozpočet přinesou 8,13 % celkových příjmů a pro rakouský rozpočet příjmy z DPFO činí 20,28 % celkových příjmů státního rozpočtu. V případě ostatních daňových příjmů je viditelný značný rozdíl, kdy v ČR tvoří tyto příjmy 1,92 % celkových příjmů, v Rakousku 10,67 % celkových příjmů. Důvodem je existence širšího spektra v rámci majetkových daní v Rakousku, a to o pojišťovací daň, daň z protipožární ochrany a daň ze základního jmění. Rok 2011

Podíl na celkových příjmech v ČR

Podíl na celkových příjmech v Rakousku

Daňové příjmy

51,68 %

57,38 %

DPH

18,95 %

16,23 %

Spotřební daně

13,75 %

5,15 %

DPFO

8,13 %

20,28 %

DPPO

8,95 %

4,83 %


1,92 %

10,67 %

Tab. 15: Vliv daní na celkových příjmech v ČR a Rakousku za rok 201121 Zdroj: vlastní zpracování dle MF ČR a Statistik Austria

21

Jedná se o hodnoty zaokrouhlené na dvě desetinná čísla.


55

4.6 Shrnutí vlivu hospodářské recese v Rakousku Podíl celkových daňových příjmů a následně jednotlivých daňových příjmů na celkových příjmech státního rozpočtu Rakouska v období před krizí, během krize a po hospodářské recesi je zobrazen v tabulce pro přehlednost (viz Tab. 16). Hospodářská krize byla promítnuta v ekonomice v roce 2009 a je zde možné sledovat její vliv na podíl daňových příjmů na celkových příjmech, které v roce 2007 činily 58,01 %, v roce 2008 to bylo 58,80 %. V roce 2009 se podíl snížil o dva procentní body na úroveň 56,94 % celkových příjmů. Od roku 2010 začal tento podíl mírně růst a v roce 2011 dosáhly daňové příjmy 57,38 % celkových příjmů státního rozpočtu. V případě daně z přidané hodnoty je viditelné, že hospodářská krize neměla na tuto daň žádný větší vliv. V roce 2009 se DPH podílelo na celkových příjmech 16,54 %. Následující dva sledované roky došlo k lehkému poklesu, což bylo způsobeno rozdílným tempem růstu celkových příjmů oproti příjmům z DPH. Obdobný případ nastal i v případě ostatních daňových příjmů, které během celého sledovaného období vykazovaly růst. Na spotřební daně měla hospodářská recese vliv, jelikož v roce 2009 došlo k poklesu příjmů přibližně o 163 mil. EUR, což při porovnání na celkové příjmy nemělo razantní pokles, jelikož i celkové příjmy vykázaly ve stejném roce pokles o 2,7 mld. EUR. V roce 2010 příjmy ze spotřebních daní vzrostly o 202 mil. EUR a v roce 2011 o 745 mil. EUR oproti roku 2009. Daně z příjmů byly v roce 2009 ovlivněny daňovou reformou a hospodářskou recesí. Příjmy DPFO zaznamenaly pokles o 2,1 mld. EUR a příjmy DPPO zaznamenaly pokles o 2,3 mld. EUR. Následující roky opět příjmy plynoucí z daní z příjmů značily pomalý růst. Vliv daní z příjmů na celkových příjmech je značný, proto se daňové reformy týkaly především daní z příjmů, aby zároveň došlo ke zjednodušení daňového systému.

Položka

Podíl na celkových příjmech v Rakousku 2007

2010

2011

58,01 % 58,80 % 56,94 %

56,99 %

57,38 %

DPH

16,07 %

16,05 %

16,54 %

16,50 %

16,23 %

Spotřební daně

5,15 %

5,01 %

4,99 %

5,00 %

5,15 %

21,56 % 20,45 % 20,24 %

20,28 %

Daňové příjmy

DPFO

20,68 %

DPPO

5,42 %

2008

5,46 %

2009

3,82 %

4,22 %

4,83 %

56



10,45 %

10,42 %

10,92 %

10,80 %

Tab. 16: Vývoj podílu jednotlivých daní na celkových příjmech Zdroj: vlastní zpracování dle Statistik Austria

10,67 %


5 Analýza struktury státního rozpočtu

57

příjmové

strany

V této části bude rozebrána analýza struktury příjmové strany státního rozpočtu. Nejprve se zaměřím na Českou republiku, následně i na Slovensko a Rakousko. Největší důraz bude kladen na skutečné příjmy, jejich podíl na HDP a na celkovou strukturu příjmové strany státního rozpočtu. 5.1

Příjmová strana státního rozpočtu České republiky22

Příjmovou stranu státního rozpočtu můžeme rozdělit na daňové příjmy a nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace. V dnešní době se jedná o dotace především z Evropské unie. Rozdělení daňových příjmů bylo uvedeno v kapitole „Rozbor daňového systému v ČR“, takže se tím zde nebudeme více zabývat. Sledované období je od roku 2002 do roku 2010. Daňové příjmy jsou nejvýznamnějším blokem příjmové strany státního rozpočtu a tvoří více jak 80 % celkových příjmů. Jedná se o daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení. Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Celkové příjmy 704,97 699,67 769,21 866,46 923,32 1 025,88 1 063,94 974,61 1 000,38 1 012,76

Daňové příjmy 52,42 % 56,59 % 55,21 % 53,14 % 50,82 % 52,01 % 51,17 % 49,80 % 50,78 % 51,68 %

Pojistné SZ 36,67 % 38,93 % 38,13 % 35,91 % 36,14 % 35,79 % 36,23 % 35,69 % 35,57 % 36,22 %

Nedaňové a ostatní příjmy 10,91 % 4,48 % 6,66 % 10,95 % 13,04 % 12,21 % 12,60 % 14,51 % 13,65 % 12,10 %

Tab. 17: Vývoj příjmů státního rozpočtu ČR v čase Zdroj: vlastní zpracování dle MF ČR

Tabulka (Tab. 17) uvádí výši příjmů státního rozpočtu v čase, konkrétně od roku 2002 do roku 2011. Jsou zde zobrazeny skutečné příjmy, které jsou dále rozděleny na daňové příjmy, pojistné sociální zabezpečení, nedaňové a ostatní příjmy. Všechny tyto položky jsou uvedeny v relativním vyjádření vůči celkovým příjmům státního rozpočtu. Jak je patrné z tabulky, tak největší část zabírají právě daňové příjmy. Mezi nedaňové a ostatní příjmy jsou zařazeny i dotace 22

Skutečná data za rok 2011 – Ministerstvo financí ČR

58


z EU. Česká republika od roku 2004, kdy se stala jedním z členů Evropské unie, začala čerpat finanční prostředky z rozpočtu EU. Od 1. 5. 2004 do 31. 12. 2011 získal státní rozpočet příjmy z EU ve výši 437,7 mld. Kč, což je o 176,2 mld. Kč více než do rozpočtu EU odvedla. Česká ekonomika měla v roce 2002 příjmy ve výši 704,97 mld. Kč. V roce 2003 došlo k poklesu celkových příjmů, především z toho důvodu, že během rozpočtového roku 2003 došlo k některým rozhodnutím Poslanecké sněmovny. Tato rozhodnutí ovlivnila jak konečné příjmy, tak výdaje a vyvolala především nutnost úhrady arbitrážního sporu.23 0d roku 2004 rostly až do roku 2009, kdy se promítla hospodářská recese, která byla ve světě znatelná už v roce 2008. V České republice znamenala pokles příjmů státního rozpočtu o 8,4 %.

Graf 13: Porovnání daňových a nedaňových příjmů ČR v čase Zdroj: vlastní zpracování dle MF ČR

Největším přínosem pro státní rozpočet ČR jsou daňové příjmy (včetně pojistného na sociální zabezpečení), které se ve sledovaném období pohybovaly kolem 80 % celkových příjmů státního rozpočtu (viz Graf 13). V posledních letech začíná růst význam nedaňových příjmů, hlavně z pohledu přijatých dotací z Evropské unie, jelikož Česká republika je v současné době čistým příjemcem, což znamená, že z rozpočtu EU odebírá více finančních prostředků než vůči rozpočtu EU vynaloží. Podíl celkových příjmů státního rozpočtu na hrubém domácím produktu se od roku 2002 do roku 2011 pohyboval nad úrovní 26 % (viz Graf 14). Tento podíl je vyjádřen v % a na vedlejší ose je zobrazen HDP v mld. Kč. Je zde vidět 23

Arbitráž je rozhodčí řízení, ve kterém se řeší především majetkové spory.


59

proměnlivost tohoto vyjádření, největší propad je pozorovatelný v letech 2003 a 2009. Zakřivení tohoto vývoje vztahující se k roku 2003 je způsobeno poklesem celkových příjmů státního rozpočtu a růstem HDP, což způsobilo tento výkyv. V roce 2009 došlo ke snížení HDP přibližně o 61 miliard Kč a zároveň k poklesu příjmů státního rozpočtu o 89 miliard Kč, to ve výsledku způsobilo pokles o dva procentní body vůči HDP. Naproti tomu rok 2005 zaznamenal největší rozmach, jelikož vzrostly příjmy o cca 100 miliar Kč. V případě HDP nedošlo k razantnímu vzestupu, ale při zvýšení příjmů výsledný podíl vzrostl.

Graf 14: HDP a podíl celkových příjmů ČR na HDP Zdroj: vlastní zpracování dle MF ČR

Ekonomický růst vykázaný v roce 2003 byl vyšší oproti roku 2002 a dostal se na úroveň 3,7 %. V roce 2004 byla česká ekonomika v růstové fázi, pohybovala se blízko svého potencionálního produktu. Ekonomický růst dosáhl 4,7 %, což bylo o jeden procentní bod více než rok předešlý. Následující rok se i nadále ekonomika pohybovala v růstové fázi ekonomického cyklu. V reálném vyjádření se hrubý domácí produkt zvýšil o šest procent, což byla jedna z nejvyšších dynamik v celé EU. V roce 2005 i 2006 byl ekonomický růst poměrně stejný na úrovni 6,5 % v roce 2005 a v roce 2006 byl 6,7 %, což bylo nejvíce za celé sledované období. Rok 2007 znamenal lehčí zpomalení, a to 5,1 %. Po předchozích růstových letech došlo v roce 2008 ke značnému zpomalení růstu ekonomiky a v reálném vyjádření došlo k růstu pouze o 2,2 %, což bylo způsobeno zpomalením ve 4. čtvrtletí. Od konce roku 2008 a v roce 2009 byla česká ekonomika ovlivněna hospodářskou recesí šířící se z USA, kde došlo k propadu finančního trhu. Rok 2009 zaznamenal záporné hodnoty ekonomického růstu, a to – 5,1 %. Meziroční růst v reálném vyjádření o 2,3 % vykázaný v roce 2010 znamenal pozvolné uzavírání záporné produkční mezery a

60


vypořádání se s hospodářskou recesí. V roce 2011 došlo k velmi mírnému růstu. HDP v relativním vyjádření vzrostl pouze o 1,7 %.24 5.2

Příjmová strana státního rozpočtu Slovenska

Příjmová strana státního rozpočtu Slovenska je obdobně rozdělena jako v případě České republiky, a tedy na daňové příjmy, nedaňové příjmy, granty a transfery. Do roku 2004 zde byla ještě položka příjmy z finančních transakcí, která se v dalších letech přemístila do ostatních příjmů státního rozpočtu Slovenska. Nedaňové příjmy zabírají okolo 5 – 10 % skutečných příjmů státního rozpočtu Slovenska. Mezi granty a transfery se především řadí prostředky z Evropské unie. Následující tabulka (viz Tab. 18) zobrazuje skutečné příjmy, které jsou dále rozděleny na daňové příjmy a nedaňové příjmy. Zvláště je v této tabulce přidán i sloupec pro zobrazení měny, v jaké je daná částka, což je z důvodu toho, že Slovensko od roku 2009 vykazuje státní rozpočet v Eurech. Můžeme si všimnout, že v případě celkový příjmů docházelo k růstu, přesto menší zpomalení bylo způsobeno v roce 2009 již zmiňovanou celosvětovou krizí. Rok

Měna

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

v mil. Sk v mil. Sk v mil. Sk v mil. Sk v mil. Sk v mil. Sk v mil. Sk v mil. Eur v mil. Eur v mil. Eur

Celkové příjmy 220 361,9 233 071,1 242 444,4 258 694,0 291 977,0 322 220,0 342 003,2 10 540,8 10 900,9 13 147,8

Daňové příjmy 85,70 % 85,88 % 86,39 % 86,04 % 80,92 % 80,14 % 79,49 % 76,13 % 73,04 % 72,49 %

Nedaňové a ostatní příjmy 14,30 % 14,12 % 13,61 % 13,96 % 19,08 % 19,86 % 20,51 % 23,87 % 26,96 % 27,51 %

Tab. 18: Příjmová strana státního rozpočtu SR v čase Zdroj: vlastní zpracování dle MF SR

Následující graf (viz Graf 15) zobrazuje poměr daňových příjmů vůči nedaňovým příjmům. I na Slovensku jsou význačným příjmem právě daně. V posledních letech ubývalo na důležitosti daňových příjmů a začínala růst významnost nedaňových příjmů, což bylo způsobeno především větší mírou čerpání

24

Viz Ministerstvo financí ČR – Státní závěrečný účet ČR


61

z rozpočtu EU. Růst celkových příjmů státního rozpočtu Slovenska zabrzdila recese v roce 2009.

Graf 15: Daňové versus nedaňové příjmy SR v čase Zdroj: vlastní zpracování dle MF SR

Pokud bychom porovnávali slovenské a české čerpání z rozpočtu EU, lze říci, že Slovensko oproti České republice toto čerpání provádí intenzivněji, což znamená, že podíl příjmu EU na celkových příjmech státního rozpočtu Slovenska je větší a v čase více roste, než je to v případě České republiky, která za loňský rok čerpala pouze 7,16 % celkových příjmů státního rozpočtu ČR. Podíl příjmů čerpaných z rozpočtu EU na celkových příjmech je zobrazen v tabulce (viz Tab. 19). Můžeme vidět, že čerpání finančních prostředků od roku 2004 stoupalo, nejvýraznější růst můžeme vidět v posledních letech. V roce 2004 Slovensko čerpalo pouze 1,9 % celkových příjmů, oproti tomu v loňském roce čerpalo už okolo 16,9 %celkových příjmů, což je značný přínos do státního rozpočtu. Stejně jako Česká republika je i Slovensko zemí, která má povolené čerpání z fondů EU do roku 2013, proto můžeme čekat, že tyto příjmy z EU v porovnání na celkových příjmech státního rozpočtu v následujících letech porostou. Rok

2004 2005 2006 2007

Podíl na celkových 1,9 % příjmech

5,4 %

7,0 %

7,9 %

Tab. 19: Prostředky čerpané z EU na Slovensku Zdroj: vlastní zpracování dle MF SR

2008 2009 2010 7,6 %

2011

10,5 % 15,3 % 16,9 %

62


Podíl celkových příjmů státního rozpočtu na HDP se pohyboval kolem úrovně 16 %. V roce 2011 celkové příjmy dosáhly úrovně 17,38 % HDP. V roce 2002 byl vykázán ekonomický růst v relativním vyjádření 4,6 %, což bylo díky přijatým rozhodnutím hospodářské politiky, zároveň na ekonomiku působila i změna vnitřního a zahraničního uspořádání. Ekonomický růst v roce 2003 byl 4,8 % a nesl se ve znamení příprav na chystané reformy, které měly zasáhnout zdravotní i sociální systém, zároveň trh práce a jeho politiku. V roce 2004 došlo k oživení domácího odbytu, kdy ekonomika vzrostla o 5,1 %, což bylo nejdynamičtější tempo růstu ve střední Evropě. O rok později byl ekonomický růst v relativním vyjádření na 6,7 % a rok 2006 o 1,6 procentního bodu více, tedy 8,3 %. Vytvářely se příznivé makroekonomické podmínky, v tuzemsku i v zahraničí. Neuvěřitelné tempo růstu ekonomiky bylo prokázáno v roce 2007, kdy byl růst v relativním vyjádření 10,4 %. Vysoké tempo růstu vytvářející zajímavé podnikatelské prostředí a zájem zahraničních investorů, to bylo symbolické pro rok 2008. Rok 2009 znamenal pro slovenskou ekonomiku propad HDP o 4,9 %, což bylo způsobeno finanční krizí, která vrhla negativní dopad na slovenský export. Rok 2011 znamenal pro slovenskou ekonomiku růst, avšak oproti roku 2010 došlo ke zpomalení, kdy byl růst 4,2 %, v roce 2011 se růst snížil na 3,3 %.

5.3

Příjmová strana státního rozpočtu Rakouska

Největším přínosem jsou i v Rakousku daňové příjmy. Podobně jako v ostatních sledovaných zemích se jedná v první řadě o přímé daně a následně nepřímé daně. Rakousko je ve vztahu k EU jednou ze zemí, která je největším přispěvovatelem. Odvádí dvojnásobek toho, co čerpá. Celkové příjmy státního rozpočtu od roku 2002 do roku 2011 v milionech EUR jsou uvedeny v tabulce (viz Tab. 20). První sloupec zahrnuje celkové příjmy, které jsou v dalších sloupcích rozděleny na konkrétní příjmy státního rozpočtu, a to na daňové příjmy, nedaňové příjmy a pojistné sociálního zabezpečení. Pojistné SZ ve sledovaném období rostlo, stejně tak i nedaňové příjmy. V případě daňových příjmů došlo v roce 2009 k poklesu daňových příjmů o 4,1 mld. EUR, což bylo způsobeno hospodářskou krizí a jejím negativním vlivem na trhu práce. Oproti České republice a Slovensku je vidět značný rozdíl v částkách. Můžeme vidět, že Rakousko už podle příjmové strany státního rozpočtu je dosti silnou ekonomikou, i když se v posledních letech vykazuje deficitní hospodaření rozpočtu. Rok 2002 2003

Celkové příjmy 109 691 111 745

Daňové příjmy 58,48 % 58,11 %

Pojistné SZ 32,68 % 32,87 %

Nedaňové příjmy 8,83 % 9,02 %


2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

115 455 118 165 122 955 130 456 136 656 133 942 137 765 144 449

57,88 % 57,30 % 57,30 % 58,01 % 58,80 % 56,94 % 56,99 % 57,38 %

63

32,73 % 33,27 % 33,37 % 32,79 % 32,71 % 33,93 % 33,68 % 33,61 %

9,39 % 9,42 % 9,33 % 9,20 % 8,49 % 9,14 % 9,33 % 9,01 %

Tab. 20: Příjmy státního rozpočtu Rakouska od 2002 do 2011 Zdroj: vlastní zpracování dle Statistik Austria

Poměr daňových a nedaňových příjmů vůči celkovým příjmům státního rozpočtu byl za sledované období poměrně stabilní (viz Graf 16). Do daňových příjmů je zahrnuto i pojistné na sociální zabezpečení. Nedaňové příjmy od roku 2002 do roku 2011 se pohybovaly kolem 10 % celkových příjmů státního rozpočtu a daňové příjmy ve sledovaném období byly okolo 90 %. Je nutno zdůraznit, že je to včetně pojistného SZ, které se nachází nad úrovní 32 % daňových příjmů.

Graf 16: Daňové příjmy vs. nedaňové příjmy Rakouska v čase Zdroj: vlastní zpracování dle Statistik Austria

Podíl celkových příjmů Rakouska na hrubém domácím produktu, vyjádřeném v procentech, se pohybuje nad úrovní 47 % za posledních deset let (viz Graf 17). Jedná se o celkové příjmy, které byly vyčísleny na začátku (viz Tab. 20) a jejich porovnání vůči hrubému domácímu produktu.25 Největší přínos měly příjmy státního rozpočtu v roce 2002, kde tvořily 49,74 % hrubého domácího produktu. 25

Informace čerpány z Statistik Austria

64


Následující roky se tento podíl snižoval až do roku 2007, což bylo způsobeno rychlejším tempem růstu hrubého domácího produktu oproti růstu celkových příjmů státního rozpočtu.

Graf 17: HDP a podíl celkových příjmů na HDP v Rakousku Zdroj: vlastní zpracování dle Statistik Austria

Skok ve vývoji hrubého domácího produktu je znatelný v roce 2009, kdy zasáhla rakouskou ekonomiku hospodářská krize, čímž došlo ke snížení tohoto makroekonomického agregátu z 282 746 milionů Eur na 274 818 milionů Eur. Následující rok 2010 se tento pokles vyrovnal a vykázané HDP bylo 286 197 milionů Eur. Za poslední sledovaný rok bylo HDP Rakouska 300 710 milionů Eur. Ekonomický růst vykázaný v rakouské ekonomice v roce 2002 byl na úrovni 1,7 %, následující rok došlo k poklesu růstu o 0,8 procentního bodu, a to na 0,9 %. Za rok 2004 došlo ke znatelnějšímu růstu a to 2,6 % oproti roku předešlému. V roce 2005 rakouská ekonomika lehce zastavila a v relativním vyjádření byl růst 2,4 %. Rok 2006 a 2007 vykázal stejné hodnoty ekonomického růstu, a to na úrovni 3,7 %, oproti roku 2005 došlo k růstu o 1,3 procentního bodu více. Rok 2008 znamenal zpomalení ekonomiky a vykázaný růst byl jen 1,4 %. Hospodářská recese byla prokázaná v roce 2009, kdy došlo k propadu ekonomiky a v relativním vyjádření to značilo – 3,8 %, což ovlivnilo celé finanční prostředí Rakouska. Za sledované období tento růst kolísal a nejznatelnější propad byl právě v roce 2009. V roce 2010 se rakouská


65

ekonomika vzpamatovala z finančního šoku z roku 2009 a ekonomický růst byl 2, 1 % v relativním vyjádření a za rok 2011 byl 2,7 %.26

26

Viz The World Bank [online]

66

Diskuze

6 Diskuze Na základě teoretických poznatků a následného zkoumání příjmové strany státních rozpočtu jednotlivých zemí byly nalezeny rozdíly mezi těmito daňovými systémy. Rozdíly mezi českým daňovým systémem a slovenským daňovým systémem nebyly tak velké. Rozlišení bylo u daně dědické, darovací a z převodu nemovitosti, kdy tyto daně na Slovensku již nejsou platné od roku 2004, ale v České republice se s výběrem těchto daní stále setkáváme. Slovenská republika kompletně již v roce 2004 prošla daňovou reformou, která celý tento systém zjednodušila. V případě České republiky je podobná daňová reforma v projednávání. Navíc se ve slovenském daňovém systému můžeme setkat s daní z emisních povolenek, která je pro tento systém novou, ale již účinnou daní. Ve struktuře jednotlivých daní zásadní rozdíly znatelné nejsou. Nejvýznamnější položkou státního rozpočtu jsou daňové příjmy, které se v ČR pohybovaly kolem úrovně 50 % celkových příjmů státního rozpočtu a v případě Slovenské republiky mají daňové příjmy podíl za posledních deset let nad úrovní 70 % celkových příjmů státního rozpočtu. Pro příjmovou stranu státního rozpočtu na Slovensku jsou nejdůležitější daňové příjmy plynoucí z DPH, které se na celkových příjmech za rok 2011 podílejí 39,50 %. Druhou významnou položkou jsou spotřební daně, které činí 16,68 % celkových příjmů a třetí nejvýznamnější položkou jsou příjmy plynoucí z daně z příjmů právnických osob, a to 13,48 % celkových příjmů státního rozpočtu. Co se týče České republiky, tak pro příjmovou stranu je, stejně jako na Slovensku, důležitá daň z přidané hodnoty, která činí 18,95 % celkových příjmů a spotřební daně, které jsou na úrovni 13,75 % celkových příjmů. Rozdíl v přínosu pro státní rozpočet těchto dvou zemí je v přínosu daní z příjmů právnických osob a daní z příjmů fyzických osob, které v ČR nesou mezi 8 - 9 % celkových příjmů a jsou tak třetí nejdůležitější položkou příjmové strany státního rozpočtu. V případě Slovenska za rok 2011 nesly daně z příjmů fyzických osob 0,89 % celkových příjmů a daň z příjmů právnických osob 13,48 % celkových příjmů. Důvodem nízkého přínosu z daně z příjmů fyzických osob je provedená reforma z roku 2004. V roce 2002 byl přínos daně z příjmů fyzických osob 13,54 % celkových příjmů, v roce 2003 13,68 % celkových příjmů a v roce 2004 10,42 % celkových příjmů státního rozpočtu. Následující rok již byla patrná krize, která znamenala pouze 1,08 % podílu daně z příjmů fyzických osob na celkových příjmech státního rozpočtu. Jelikož je Slovensko od roku 2008 zemí Eurozóny a oficiální měnou je zde Euro, tak data od roku 2008 se na Slovensku vykazují v Eurech. Celkové příjmy státního rozpočtu Slovenska dosahovaly za rok 2011 19,04% hrubého domácího produktu. V ČR se celkové příjmy státního rozpočtu podílely na HDP 26,60 %. Česká republika zemí Eurozóny není, ale v následujících letech je předpoklad jejího zařazení do tohoto spolku. Podíl celkových příjmů na HDP od roku 2002

Diskuze

67

do roku 2011 se pohyboval v rozmezí 26 % až 29 %. Podíl ve výši 29,04 % na HDP byl zaznamenán v roce 2005 a následně v roce 2007 tvořily celkové příjmy 29,02 % HDP. Česká republika i Slovensko jsou v postavení vůči EU příjemcem, kdy více finančních prostředků čerpají, než do rozpočtu EU přispívají. Obě země čerpají od roku 2004, kdy přistoupily k Evropské unii, avšak Slovensko v porovnání s Českou republikou čerpá více. Za rok 2011 příjmy z EU pro Slovensko činily 3 343,9 milionů Eur, což dělalo 25,4 % celkových příjmů státního rozpočtu a 4,8 % HDP. Česká republika čerpání finančních prostředků z EU provádí pomalejším tempem. Za rok 2011 příjmy plynoucí z EU činily 72,5 miliard Kč, což na celkových příjmech státního rozpočtu udělalo 7,16 % a 1,9 % HDP. Hospodářská recese byla viditelná i na vývoji hrubého domácího produktu obou zemí, kdy došlo k poklesu tohoto makroekonomického agregátu v roce 2009. HDP v České republice znamenal pokles o 63 miliard Kč a na Slovensku byl pokles o 4 037 milionů Eur. Při posuzování rozdílů mezi českým a rakouským daňovým systémem bylo možno nalézt více rozdílů. Rakousko stejně jako Slovensko prošlo daňovou reformou, která byla dělená na více fází, ale hlavním cílem bylo zjednodušení celého systému. V rakouských daních se již nesetkáme s daní dědickou a darovací, neboť v polovině roku 2008 přestaly být platné. Výpočet DPFO v Rakousku je prováděn pomocí daňových tarifů, kdy při výši příjmů nad 60 000 Eur je uplatňován tarif 50 %, oproti tomu v ČR je uplatňována sazba na úrovni 15 %. Majetkové daně v Rakousku obsahují více druhů uplatňovaných daní, jako je daň ze základního jmění, daň z protipožární ochrany a pojišťovací daň, daň z nákupu osobního automobilu a daň z reklamy. Pro příjmovou stranu Rakouska za rok 2011 jsou nejvýznamnější položkou daně z příjmů, které činí 25,33 % celkových příjmů státního rozpočtu. Druhou nejvýznamnější položkou je daň z přidané hodnoty, která se podílí 16,23 % celkových daňových příjmů a třetí nejvýznamnější položkou rakouského státního rozpočtu vůči celkovým příjmům jsou spotřební daně s podílem 5,15 %. Bylo provedeno i srovnání celkových příjmů a jejich podíl na hrubém domácím produktu. Hospodářská recese, která se v rakouské ekonomice projevila v roce 2009, byla znatelná na vývoji HDP i na příjmové straně státního rozpočtu. Nejvíce byly zasaženy daně z příjmů, jelikož hospodářská krize zasáhla převážně pracovní trh. Vůči EU je Rakousko zemí, která více finančních prostředků do rozpočtu EU odvádí, nežli čerpá. Zde je vidět rozdíl, kdy je Rakousko čistým plátcem a Česká republika se Slovenskem jsou čitým příjemcem. Celá struktura daňových systémů a jejich aplikace na příjmovou stranu státního rozpočtu byla obohacena grafy a tabulkami. Všechny grafy a tabulky byly vytvořeny pomocí balíčku Microsoft Office. Celá práce čerpala informace a data

68

Diskuze

z oficiálních stránek orgánů státní správy dané země, které byly uvedeny do seznamu literatury.

Závěr

69

7 Závěr V práci byly popsány daňové systémy jednotlivých zemí, kde byly následně uvedeny rozdíly při porovnávání daňového systému nejprve České republiky se Slovenskem, následně i s Rakouskem. Celá struktura daňových systémů a jejich aplikace na příjmovou stranu státního rozpočtu byla obohacena grafy a tabulkami. Celá práce čerpala informace a data z oficiálních stránek orgánů státní správy dané země, které byly uvedeny do seznamu literatury. Problematika jednotlivých daňových systémů v porovnání vůči příjmové straně státního rozpočtu jednotlivých zemí EU je natolik rozsáhlá, že není možné v této bakalářské práci zastihnout všechny tyto stránky. Lze však říci, že každý daňový systém sledované země má své výhody a nevýhody. Za hlavní nevýhodu všech 3 zemí lze stanovit nesouměrnost a komplikovanost daňových systémů. Struktura jednotlivých státních rozpočtů sledovaných zemí si byla velice podobná. Nejdůležitějšími položkami byly daňové příjmy a především pojistné na SZ. Toto pojistné se zahrnuje do daňových příjmů. Je možné si všimnout, že v posledních letech dochází k úpravě nepřímých daní, které zvyšují okamžitý daňový výnos a nezhoršují podnikatelské prostředí jako by to bylo v případě zvyšování přímých daní. Daň z přidané hodnoty znamená ve všech členských zemích důležitý zdroj. V práci bylo provedeno ověření vlivu hospodářské recese na jednotlivé daňové příjmy a zobrazen jejich vliv na celkových příjmech v časovém horizontu. Tyto dopady byly viditelné i na grafickém znázornění. V České republice měla krize vliv především na daně z příjmů, a konkrétně nejvíce na daň z příjmů právnických osob. Lehkým poklesem byly ovlivněny i příjmy plynoucí z daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Daňové příjmy se chovaly cyklicky a byl potvrzen vliv hospodářské recese na jednotlivé položky. Česká ekonomika se s krizí v roce 2009 vyrovnala rychle a v roce 2010 vykazovala ekonomický růst 2,3 %. Slovensko prodělalo finanční krizi ve stejném roce jako Česká republika a bylo možné sledovat, že i daňové příjmy se podle tohoto působení také vyvíjely. Nejvíce byly ovlivněny příjmy z daně z příjmů fyzických osob a příjmy z daně z přidané hodnoty. Spotřební daně se chovaly anticyklicky a jejich podíl na celkových příjmech v roce 2009 a 2010 rostl. V případě daně z příjmů právnických osob bylo znatelné zpoždění, které ovlivnilo příjmy z této daně až v roce 2010. V roce 2009 ekonomický výkon stagnoval a byla zjištěna záporná hodnota ekonomického vývoje na úrovni – 4,9 %. Následující rok se slovenská ekonomika vzpamatovala a ekonomický růst byl 4,2 %. I Rakousko prodělalo finanční recesi v roce 2009. Nejvíce byly ovlivněny příjmy plynoucí z daně z příjmů, a to snížením o 4,5 mld. Eur. Byly ovlivněny i příjmy ze spotřebních daní. Příjmy z daně z přidané hodnoty vykazovaly za celé

70

Závěr

sledované období růst a hospodářskou krizí ovlivněny nebyly. Ekonomický výkon v roce 2008 vykazoval růst 1,4 %, ale v roce 2009 byla patrná stagnace ekonomiky a v relativním vyjádření vykázaná hodnota – 3,8 %. Stejně jako v České republice a Slovenska se i rakouská ekonomika v roce 2010 vzchopila a vykázala ekonomický růst 2,1 %.

Literatura

71

8 Literatura JAROŠ, T. Zdanění příjmů v roce 2011 - komplexní průvodce. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2011. ISBN 978-80-247-3822-2 SAGIT. Daňové zákony 2011 ve dvou verzích. 1. vydání. Olomouc: Nakladatelství Sagit, a. s., 2011. ISBN 978-80-7208-833-1 NERUDOVÁ D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 2. aktualizované vydání. Praha: ASPI, 2008. ISBN 978-80-7357-386-7 LÁCHOVÁ L. Daňové systémy v globálním světě. 1. vyd. Praha : ASPI, 2007, s. 272. ISBN 978-80-7357-320-1 Internetové zdroje: ADVANTAGE AUSTRIA International. Dovozní předpisy [online]. 2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY. Daně [online]. 2009 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY. Daně [online]. 2009 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA. Daňový systém České republiky[online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: KVÁČA, V. Pravidla pro volný pohyb služeb a usazování. Svaz obchodu a cestovního ruchu [online]. 2006 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ. Rakousko: Finanční a daňový sektor. BusinessInfo.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z:

72

Literatura

MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Návrh státního závěrečného účtu české republiky za rok 2010 [online]. 2011 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Návrh státního závěrečného účtu české republiky za rok 2009 [online]. 2010 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2009_C_pdf.pdf> MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Návrh státního závěrečného účtu české republiky za rok 2008 [online]. 2009 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2008_C_pdf.pdf> MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Návrh státního závěrečného účtu české republiky za rok 2007 [online]. 2008 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2007_C_pdf.pdf> MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Návrh státního závěrečného účtu české republiky za rok 2006 [online]. 2007 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2006_C_pdf.pdf> MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Návrh státního závěrečného účtu české republiky za rok 2005 [online]. 2006 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2005_C_pdf.pdf> MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Návrh státního závěrečného účtu české republiky za rok 2004 [online]. 2005 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2004_C_pdf.pdf> MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Návrh státního závěrečného účtu české republiky za rok 2003 [online]. 2004 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2003_C_pdf.pdf> MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Návrh státního závěrečného účtu české republiky za rok 2002 [online]. 2003 [cit. 2012-04-15].

Literatura

73

Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2002_C_pdf.pdf> MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Tiskové zprávy [online]. 2012 [2012-03-29]. Dostupné z: MINISTERSTVO FINANCÍ SLOVENSKÉ REPUBLIKY. Návrh záverečného účtu verejnej správy Slovenskej republiky za rok 2010 [online]. 2011 [cit. 201204-17]. Dostupné z: MINISTERSTVO FINANCÍ SLOVENSKÉ REPUBLIKY. Návrh závěrečného účtu verejnej správy Slovenskej republiky za rok 2009 [online]. 2010 [cit. 201204-17]. Dostupné z: MINISTERSTVO FINANCÍ SLOVENSKÉ REPUBLIKY. Návrh záverečného účtu verejnej správy Slovenskej republiky za rok 2008 [online]. 2009 [cit. 201204-17]. Dostupné z: MINISTERSTVO FINANCÍ SLOVENSKÉ REPUBLIKY. Záverečný účet verejnej správy Slovenskej republiky za rok 2007 [online]. 2008 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: MINISTERSTVO FINANCÍ SLOVENSKÉ REPUBLIKY. Návrh štátneho záverečného účtu verejnej správy Slovenskej republiky za rok 2006 [online]. 2007 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: MINISTERSTVO FINANCÍ SLOVENSKÉ REPUBLIKY. Návrh štátneho záverečného účtu Slovenskej republiky za rok 2005 [online]. 2006 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: MINISTERSTVO FINANCÍ SLOVENSKÉ REPUBLIKY. Návrhu štátneho záverečného účtu Slovenskej republiky za rok 2004 [online]. 2005 [cit.

74

Literatura

2012-04-17]. Dostupné z: MINISTERSTVO FINANCÍ SLOVENSKÉ REPUBLIKY. Návrh štátneho záverečného účtu SR za rok 2003 [online]. 2004 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: MINISTERSTVO FINANCÍ SLOVENSKÉ REPUBLIKY. Návrh štátneho záverečného účtu Slovenskej republiky za rok 2002 [online]. 2003 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: MINISTERSTVO FINANCÍ SLOVENSKÉ REPUBLIKY. Správa k Návrhu štátneho záverečného účtu za rok 2001 [online]. 2002 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: MINISTERSTVO FINANCÍ SLOVENSKÉ REPUBLIKY. Výčet očekávaných přínosů spojených s přijetím daňového řádu [online]. 2008 [cit. 2012-1117]. Dostupné z: STATISTIC AUSTRIA. Steuern und Sozialbeiträge in Österreich: Hauptkategorien des ESVG 95 [online]. 2011 [c it. 2012-04-13]. Dostupné z: STATISTICKÝ ÚŘAD SLOVENSKÉ REPUBLIKY. Reálný HDP na obyvatela, tempo růst, souhrny [online]. 2012 [cit. 2012-11-15]. Dostupné z: THE WORLD BANK. Growth GDP Austria [online]. 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: THE WORLD BANK. Growth GDP Czech Republic [online]. 2012 [cit. 2012-1121]. Dostupné z:

Literatura

75

THE WORLD BANK. Growth GDP Slovakia [online]. 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: < http://search.worldbank.org/data?qterm=GDP+slovakia&language=&for mat=> UNIVERZITA PRO MODERNÍ SLOVENSKO. Rovná daň na Slovensku – funguje to! [online]. 2010 [cit. 2012 – 12-14]. Dostupné z: VANČUROVÁ, A. Daňové reformy ČR [online]. 2010 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z:

Příjmová strana státního rozpočtu ČR ve srovnání se zeměmi EU

Recommend Documents