Srbsko se přiblížilo k EU

Monika MacDonagh-Pajerová S publicistkou o dostředivých i odstředivých silách v Evropě Evropanka: str. 6

Libor Rouček Místopředseda Evropského parlamentu představuje Rok dobrovolníků Co na to europoslanci: str. 3

Petr Zahradník

Vstoupilo Estonsko do eurozóny v ten pravý čas, zeptali jsme se ekonomického experta Komentář: str. 3

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004

číslo 1 / 2011

ročník 8

cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK

Srbsko se přiblížilo k EU

SLOVO

Regionální strany

Propagace regionů Regionální operační programy podporují projekty zaměřené na propagaci. Jde však spíše o propagaci v  oblasti cestovního ruchu než o běžnou komunikaci s  občany a veřejností. Nejdůležitějšími projekty v této oblasti jsou ty krajské. Od roku 2010 jsou příjemci dotací EU povinni veřejně oznámit zahájení a zorganizovat slavnostní zakončení projektu, kterého se účastní zástupci ROP. Propagace jednotlivých projektů stojí zejména na příjemcích dotace. Musejí však dodržovat jednotný vizuální styl, každý ROP má v ČR jiné logo, ale z Nařízení Evropské komise vyplývají obecné povinnosti pro všechny. O aktivitě jednotlivých regionů v  této oblasti se dočtete uvnitř listu.

Michal Janeba, náměstek ministra pro místní rozvoj Prezentace regionů České republiky se jednoznačně zlepšuje, a to jak na poli domácího cestovního ruchu, tak v zahraničí. Většina regionů si plně uvědomuje, jak je cestovní ruch pro jejich rozvoj důležitý. Zajímavé a propracované jsou propagační materiály, webové stránky nebo spoty a standardem se už stává i to, že jsou dostupné v  několika světových jazycích. Největším problémem však zůstává nedostatek financí a chybějící legislativní rámec. Věříme, že tyto problémy alespoň částečně vyřeší nový zákon o cestovním ruchu. Ten by měl nastavit průhledné a efektivní financování tohoto odvětví a zároveň zajistit potřebnou stabilitu, aby mohly být spouštěny dlouhodobé projekty. Jako národní koordinační orgán nás také velice těší, že řada regionů úspěšně čerpá peníze na projekty cestovního ruchu z evropských fondů. Agentura CzechTourism také pomáhá regionům s jejich prezentací nejen na domácích a zahraničních veletrzích. Na propagaci českých a moravských turistických regionů byly zaměřeny i kampaně a projekty agentury CzechTourism. Kampaň „Česko letí“ byla rovněž financována z evropských zdrojů. Regiony jsou pro nás klíčovými partnery v nastavování kvality celého českého cestovního ruchu, a proto se spolupráci s  nimi chystáme ještě více zintenzivnit při certifikačních procesech, ať již půjde o hotely a restaurace či informační centra.

INZERCE

Nově schválená Stabilizační a asociační dohoda ulehčí obchodní vztahy mezi balkánskou zemí a členskými státy. Překážkou plnoprávnímu členství však stále zůstává otázka spolupráce Bělehradu s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávií. Na fotografiích z posledního zasedání Evropského parlamentu při debatě o Srbsku jsou komisař Štefan Füle, zpravodaj Jelko Kacin a zástupkyně Rady Enikő Győri. foto: archiv EP

Turisto, zůstaň aspoň na pár dní České a moravské regiony se stále více zaměřují na podporu cestovního ruchu. Důvod je jednoduchý, turista má v  kapse peněženku. O městech, krajích, ale i zajímavých firmách se lidé dozvídají nejen z  průvodců, ale i na veletrzích, v  poslední době se také objevuje snaha přinášet kvalitnější informace na webových stránkách. Trend se však nedaří zlomit, turisté oproti průměrným čtyřem před deseti lety tráví v zemi už jen tři noci. Jak přilákat turisty? To je otázka, kterou dnes žijí české regiony. Cest je celá řada. Tou nejtradičnější je tisk propagačních materiálů. Tudy se vydal například Zlínský kraj. V  období 2005 – 2007 se tu pustili do projektu, jehož cílem bylo vypracování společných propagačních tiskovin, které zaštítily jednotlivé turistické oblasti.

Ne vždy ale takové snahy dopadnou šťastně. Například českobudějovický magistrát zafinancoval v roce 2009 průvodce, který měl turisty přilákat do zdejších restaurací. Vypadá krásně – barevné fotografie, kvalitní papír, tipy na restaurace doplněné zajímavými recepty. Jenže v  knize, která radnici vyšla na více než čtyři sta tisíc korun, je řada chyb – česká verze má špatnou

stylistiku, překlady do cizích jazyků se rozcházejí v  informacích, zda je v podniku připojení k wi-fi. Vydání průvodce teď řeší také Regionální rozvojová agentura Šumava. Připravuje propagační tiskovinu určenou především na veletrhy. „Ověřujeme nabídku alternativních volnočasových aktivit a relaxace, tipy na výlety a turistické produkty, které jsou na Šumavě nabízeny. Všem podnikatelům a provozovatelům volnočasových zařízení nebo činností, které umožňují aktivně trávit pobyt na Šumavě, nabízíme možnost uveřejnění zdarma v této tiskovině. Chceme zařadit i nabídky ubytování či restaurace nabízející šu-

mavské pokrmy,“ uvádí manažerka Regionální rozvojové agentury Šumava Monika Kytlicová. VELETRHY OSLOVUJÍ CESTOVKY

Jak se zbavit Labské boudy?

Právě veletrhy jsou další šancí, jak region zviditelnit. V  polovině ledna žilo brněnské výstaviště veletrhy cestovního ruchu Go a Regiontour, akce si klade za cíl provést zájemce po turistických zajímavostech České republiky a Slovenska. Před pár dny upozorňoval na zajímavá místa v  České republice také veletrh v polské Wroclawi.

Už čtyři roky usiluje správa Krkonošského národního parku o zbourání Labské boudy, železobetonového kolosu v nejpřísněji chráněné zóně Krkonoš. Objekt v soukromém vlastnictví je na prodej a podle ochranářů je nejšetrnějším řešením k okolní krajině jeho vykoupení a definitivní odstranění. Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že stát bude moci na likvidaci Labské boudy využít evropské peníze. Tento fakt by mohl výrazně přispět k rozhodnutí dát odkupu obřího hotelu zelenou.

(pokračování na straně 3)

Keď nebude medaila, bude aspoň propagácia Podiel aktívneho zahraničného cestovného ruchu na HDP je okolo 2,5 %. Obe sezóny ťahajú najmä Vysoké Tatry. Obrazne povedané, nebolo by zimy v Tatrách, keby nebolo turistov spoza východnej hranice. Marketing a propagáciu Slovenska má od roku 1995 na starosti Slovenská agentúra pre cestovný ruch (SACR). Keďže ide o štátnu príspevkovú organizáciu, varí z toho, čo má. Na svetových veľtrhoch často pôsobí ako chudobný príbuzný. SACR sa stala aj koordinátorom pre čerpanie eurofondov do oblasti cestovného ruchu. Z  analýz, ktoré sú uvedené na internetovej stránke SACR vy-

plýva, že Slováci sa pustili najmä do rekonštrukcie a  výstavby ubytovacích zariadení. Dobre sa na dovolenke vyspať je jedna vec. Keďže moja manželka pochádza z Malej Fatry – turisticky zaujímavej a  atraktívnej oblasti, viem, ako sa turisti cítia vtedy, keď je zlé počasie. Skrátka, nemajú čo robiť. Často sa stáva, že jednoducho sa dovolenkujúci zbalia a  odídu. S nimi aj financie. Pridaná hod-

nota v  podobe ďalších športovísk, voľnočasových zariadení stále chýba. Pre objektívnosť musím povedať, že práve v rámci eurofondov získala obec Terchová – rodisko Juraja Jánošíka, príspevok na vybudovanie relaxačného centra s  bazénom, saunou, tenisovým a  squashovým kurtom, bowlingom - celkom slušne vybavené stredisko. Na čo však doplácame, sú služby. Anketová otázka na stránke SACR „Čo by najviac pomohlo rozvoju cestovného ruchu na Slovensku“ - má jednoznačnú odpoveď. Z  doteraz 1 036 hlasujúcich až tridsať per-

Publicistika, str. 4

cent by uvítalo skvalitnenie služieb. Vyše 12 % zasa zmenu cenovej politiky. Ako memento by mohlo našim podnikateľom v  oblasti cestovného ruchu slúžiť aj zistenie rakúskeho portálu Europakonsument. at, ktorý hľadal najlacnejšie lyžiarske strediská v  Európe. Umiestnenie Slovenska je nelichotivé. Vyjadrenia investorov na adresu cien v zmysle – zobrali sme si na nové vleky a lanovky úvery a musíme ich splatiť - pred lyžiarmi veľmi neobstoja. Cena skipasu ešte nemusí zaručiť rýchlu návratnosť investície. (pokračovanie na strane 2)

2

TÉMA MĚSÍCE

EURÓPSKE HORIZONTY MARTINA HRICA

Vlaky, zdravie, vzdelanie? Kde ušetriť?

EN č. 1 / 2011

Keď nebude medaila, bude aspoň propagácia (pokračovanie zo strany 1)

Skvelý stomatológ a fotograf kedysi emigroval do Holandska. Nakoniec v ordinácii zamestnával sedem ľudí. Ale každý rok chodil s rodinou dovolenkovať domov, na Slovensko. „Vieš, keby som nechodil autom, vlakom by som si taký luxus ani ja nemohol dovoliť,“ vravel mi. Manželia vo Švajčiarsku, slušne platení dôchodcovia, Ernest skončil ako vysoký úradník OSN, nás roky pozývali na návštevu, prehliadku Švajčiarska. „Ale prídite autom. Verejnou dopravou by sme si to ani my nemohli dovoliť.“ Tatcherová rázne skončila s dotovaním železníc, sprivatizovala ich. Začali sa množiť havárie. Ani súkromník si nemohol dovoliť bez štátnej podpory údržbu a modernizáciu. Každá vláda na Slovensku vie, ako ušetriť na dotovaní železníc. Zoškrtaním stratových spojov. Ale či Fico či Radičová nakoniec ustúpia. Náhrada autobusmi by bola drahšia, i keď tú by museli zaplatiť kraje. Aj zdravie je čoraz drahšie. V USA aj strednú vrstvu malá operácia ruinuje, dokonca aj keď je poistená. Poisťovňa musí zarábať, platí len zlomok nákladov. A nepoistení? Isteže, ani tých nenechajú bez pomoci. Dostanú aspirín. A vzdelanie? Briti už pred 90 rokmi prišli na to, že vzdelaní len z radov bohatých nestihnú saturovať potreby impéria. Zriadili štátne školy, Oxford a Cambridg s dostatočnými štipendiami. Nie div, že sa dnes študenti v liberalizovanej Európe búria proti mnohonásobnému zvyšovaniu poplatkov. Čo s tým? Zdá sa, že zákony trhu, liberalizácia, privatizácia, nie sú tak všemohúce, ako sme sa domnievali. Že vo viacerých oblastiach je spoluúčasť štátu nevyhnutná, ak nemá dôjsť ku kolapsu. Ale kde na to má štát brať? Hypoteticky sú dve riešenia. Progresívna daň. Rovná daň 20 % je pre miliardára malina, pre dôchodcu, nezamestnaného či bezdomovca 20 % DPH malinou nie je. A druhé, značne kacírske riešenie? Keby štát založil jednu banku, jeden obchodný reťazec, jednu energetickú sústavu, ktoré by lacnejšími službami vykonkurovali tie súkromné (veď to je predsa princíp trhového mechanizmu, či nie) a desiatky miliárd by takto vplynuli do štátneho rozpočtu, možno by ostali prostriedky na subvencovanie potrebných oblastí. Ale to je samozrejme príliš kacírska predstava.

Apropo, keď sa pozrieme na dĺžku a  najmä kvalitu tratí v  Rakúsku, ktoré máme takpovediac za rohom, niet sa čo čudovať, že niektorí radšej odchádzajú na susedné svahy. SLOVENSKO – MALÁ, VEĽKÁ KRAJINA Zlepšiť prezentáciu Slovenska v  spolupráci so SACR chcú aj zástupcovia Zväzu cestovného ruchu SR (ZCR SR), ktorý vznikol 17. 1. 2011. Jeho predstavitelia majú jasný cieľ. „Iniciatívy založiť podobné združenie tu boli aj v minulosti, avšak až teraz  nastal ten správny čas. Chceme byť silným partnerom pre vládu a SACR, ktorý bude schopný zastupovať odvetvie cestovného ruchu a formulovať jeho potreby,“ uviedol prezident ZCR SR Stanislav Macko. Medzi priority nového zväzu patrí aktívny prístup k legislatívnym zmenám v oblasti cestovného ruchu, intenzívnejšia spolupráca so SACR práve pri prezentácii Slovenska a podpora domáceho cestovného ruchu. Podľa Macka chýba na verejnosti, ako aj u politikov, povedomie o reálnych prínosoch cestovného ruchu pre slovenskú ekonomiku, ktoré sú omnoho vyššie, ako uvádzajú oficiálne štatistiky.  Zmeniť by to mal práve novozaložený zväz.  „Vítame založenie Zväzu cestovného ruchu SR, ktorý si dal za cieľ hľadať a presadzovať  nové riešenia. Cestovný ruch na Slovensku musí dobe-

Slovensko sa prezentuje na rade veletrhov. hnúť veľa zmeškaného, a to dokážeme len spoluprácou, otvorenosťou a novými myšlienkami,“ skonštatoval generálny riaditeľ SACR Peter Belinský.  Zakladajúcimi členmi ZCR SR sú Zväz hotelov a reštaurácií SR, Slovenská asociácia cestovných kancelárií a cestovných agentúr, Bratislavská hotelová asociácia, Lavex - lanovky a vleky, Historické hotely Slovenska, Slovenský zväz vidieckej turistiky a agroturistiky a Slovenská spoločnosť sprievodcov cestovného ruchu. Zväz sa chce postupne rozšíriť aj o ďalšie združenia a

asociácie cestovného ruchu na celoslovenskej ako aj na regionálnej úrovni.   REKLAMA CEZ ŠPORT Slovensko nepatrí medzi celosvetovo známe destinácie. Nie je to len chyba slabej propagácie. Sme mladá krajina, máme síce niekoľko medzinárodných škandálov, no ich rozmer bol veľký len v  čase, keď sa o  ne zaujímali média, inak zapadajú prachom. Reklamní mágovia tvrdia, že akákoľvek reklama je reklama. Obrovská možnosť prezentovať sa príde na kon-

foto: sacr.sk

ci apríla. Slovensko bude hostiť hokejovú elitu. O našej krajine sa bude hovoriť po celom svete. Máme čo ukázať. Hory, rekreačné strediská umiestnené priamo v  národných parkoch či kúpeľné mestá. Skrátka, na Slovensku sa dá stráviť zimná i letná dovolenka. Hokejový šampionát určite navštívi množstvo hokejových fanúšikov, ktorí u  nás pobudnú. Tak si to nepokazme nekvalitnými službami a  vysokými cenami. Veď našou najlepšou reklamou a vizitkou sú turisti, ktorí sa k nám vrátia. Jozef Havrilla

Španielsko: Čo je doma, to sa počíta Za turisticky atraktívne destinácie Španieli vďačia prírode, dejinám a tiež sebe. Inak by im v minuloročnom odovzdávaní cien Europa Nostra nepadli do rúk hneď tri „oskary“. Získané ceny ich potešili, ale neprekvapili. Napokon, ochotou zveľaďovať kultúrne dedičstvo sú povestní. Južania si dobre uvedomujú, že rozvoj cestovného ruchu je podmienený nielen kvalitnými službami, ale predovšetkým atraktívnymi a upravenými lokalitami. Prilákať milióny návštevníkov každoročne zvládajú vďaka schopnosti ponúknuť miesto pre oddych i možnosť spoznávať. K zaručeným magnetom na turistov patrí história. Okrem monumentov v chronicky známych mestách - Barcelone, Madride či Granade, domáci vyvíjajú úsilie, aby zveľadili turisticky menej poznané, avšak nemenej pôsobivé objekty. Ocenenia Europa Nostra 2010, kto-

ré získalo Rímske divadlo v Cartagene, kostol Descalzos v  Écije a  kráľovské sídlo San Ildefonso neďaleko Segovie, poslúžia ako punc, ktorý domáci v blízkej dobe sebavedome zúročia v podobe tisícov návštevníkov. ROVNÝ TUCET KLENOTOV Keď krátko po vyhlásení novodobých divov sveta španielska televízia Antena3 v spolupráci s viacerými organizáciami zorganizovala „voľby“ divov Španielska, verejnosť tušila, že číslo sedem stačiť nebude. Organizá-

tori popustili a obyvatelia si zvolili dvanásť monumentov, ktoré pre nich predstavujú najväčšie španielske „trháky“. Od 31. decembra 2007 sa každý návštevník Córdobskej mešity, Altamiry, Sevillskej katedrály, granadskej Alhambry, katedrály Nuestra seňora del Pilar v Zaragoze, národného parku Teide na Tenerife, Rímskeho divadla v Méride, katedrály v  Santiagu de Compostela, Mesta umení a  vied vo Valencii, baziliky Sagrada Familia v  Barcelone, múzea Guggenheim v Bilbau a zátoky La Concha v San Sebastiáne môže pochváliť, že videl jeden z  dvanástich španielskych klenotov. Hoci podobné ankety podkuté vhodnou kampaňou Španieli pokladajú za samozrejmosť, ľahostajné im nie sú. V  domácom cestovnom ruchu totiž predstavujú rovnako silný

prvok ako turisti zo zahraničia, takže akákoľvek propagácia významných pamiatok a prírodných úkazov padá na úrodnú pôdu. VÍZIE DO BUDÚCNA Nie je žiadnym tajomstvom, že španielska ekonomika profituje najmä z turizmu. Ešte pred krízou Svetová organizácia cestovného ruchu Južanom predpovedala priam „turistickú budúcnosť“. Do roku 2020 mal počet zahraničných turistov každoročne rásť zhruba o päť percent. Skutočnosť je ale iná a už rok 2009 v percentách sklamal. Hoci je výsledné číslo úctyhodné, veď Španielsko vtedy navštívilo viac ako 52 miliónov zahraničných turistov, oproti roku 2008 predstavuje úbytok o takmer 9 percent. Rok 2010

bol o niečo štedrejší. Napriek pretrvávajúcej ekonomickej kríze do Španielska zavítalo 53 miliónov turistov. Najpočetnejšími návštevníkmi zostali Angličania a  Nemci, takže možno predpokladať, že v podobnom „anglosaskom“ znamení sa turizmus v krajine ohnivého flamenka ponesie aj naďalej. Španieli nenechávajú nič na náhodu. Turistické projekty sa rozhodli podporovať aj z pozície organizátora jedného z najväčších odborných turistických veľtrhov. Hoci sa tridsiatemu prvému ročníku FITUR v Madride rekord z roku 2008 v počte zúčastnených organizácií zlomiť nepodarilo, aj tento rok sa mohol pochváliť úctyhodnou návštevnosťou. Pozvanie na FITUR 2011 prijalo takmer 11 tisíc spoločností a firiem zo 166 krajín. Dana Miháliková, Valladolid

Maďarsko: premárnená šanca Maďarský štart do nového roku znamenal aj štart na čele Európskej rady v prvom polroku 2011. Nevydaril sa. Naopak, z maďarského hľadiska bol vyslovene hrôzostrašný, za čo si môže Budapešť sama. Niežeby na maďarskom mediálnom zákone stála budúcnosť Európy, ale rešpektovanie takých základných slobôd, akou je sloboda médií, sa vyžaduje. Pričom rozhodne treba vylúčiť hoci len možnosť toho, aby vláda kontrolovala médiá (a nie naopak). Hranica medzi reguláciou a cenzúrou býva veľmi tenká – to povedala predstaviteľka OBSE na dozor nad slobodou tlače Dunja Mijatovic v Budapešti. Ale ju nepočúvali, naopak, obvinili ju a celoeurópsku organizáciu z fundamentalizmu. V Štrasburgu potom, na „vypočúvaní“ maďarského ministerského predsedu Viktora Orbána pred plénom Európskeho parlamentu, to zaiskrilo: na otvorené, podložené, úprimné,

ale aj hrubé a neokrôchané kritiky a výpady reagoval premiér protiútokom, div nie s  vytiahnutou šabľou išiel do boja, ako kedysi kuruci. (Kto by náhodou nevedel: kuruci bojovali na strane Františka Rákócziho proti Habsburgovcom a  boli to horkokrvní, hrdinskí, odvážni dobrovoľníci. Ich protivníkmi boli labanci – samotné rakúske vojská, ale aj tí Maďari-Uhrovia, ktorí sa dali do ich služieb, teda boli zradcovia.) Takže Orbán pestoval v  Štrasburgu tie najlepšie kurucké tradície. K  obrazu Maďarov a  Maďarska nesporne patrí aj tento vzdorovitý, trucovitý (kurucký) postoj, pravda, krajine na čele Európskej rady to nesvedčí. Skôr by

bola potrebná tichá diplomacia. Ako povedal jeden bruselský činovník na konci minulého polroku: „Ani sme nevedeli, že nám predsedajú Belgičania – no vidíte, to bolo dobré predsedníctvo!“ Toto už Maďarom „nehrozí“, k  čomu možno dodať ešte „uhorský koberec“ v aule sídla Európskej rady v Bruseli, ktorý vyvolal (pre mapu Uhorska z roku 1848) nevôľu podaktorých predstaviteľov niektorých susedných krajín. Dilema je táto: je to vyjadrením „veľkomaďarskej“ snahy, alebo iba história, ktorú nemožno obísť, ale ktorú treba brať ako dávnu minulosť? Maďari cítia v duchu to prvé, ale samozrejme hovoria to druhé. Pravda, tieto pocity a  úvahy nechápu v  Európe, čomu sa Maďari čudujú a  cítia sa často ukrivdení. Aj to je hungarikum, typicky maďarské. Ako popri kurucoch aj husári: odvážni, krásne oblečení,

na rýchlom koni s vytiahnutým mečom útočiaci elitní vojaci, ktorých milovala už Mária Terézia, využíval aj Napoleon, pomohli však najmä svojej krajine v revolúcii 1848-49. Pravda, to bola krajina nazývaná Uhorsko a  husári boli uhorskí, čo je však z dnešného pohľadu „zanedbateľná drobnosť“, pretože s  husármi dnes spájajú vo svete Maďarov. Prečo by inak začiatkom roka obliekli známu bruselskú cikajúcu figúrku, Maneken Pis, do husárskej uniformy? Akože na znak toho, že Európskej rade predsedá Maďarsko! Milé gesto, určite vyčaroval na tváre okoloidúcich úsmev. Až kým niekto nezavesil na postavičku tabuľku s  nápisom: „Censored“. Akože Maďarsko je teraz zahalené do tmy a tmárstva, lebo médiá stratili slobodu. Je to, samozrejme, obrovská hlúposť, ale stačí predsa podozrenie zo snahy umravňovať tlač. A z tejto snahy sa

stáva v Európskej únii tiež akési hungarikum, typicky maďarské, inde – momentálne – nejestvujúce niečo také. Tak toto už nevyvoláva úsmev, ako za husára oblečený Maneken Pis, nevyvoláva ani obdiv ako čarovná Rubikova kocka, nepodnecuje činnosť chuťových pohárikov ako segedínska saláma, ďulajská klobása či maďarská trilógia guláš-perkelt-paprikáš, neomamuje ako telnaté tokajské víno, nespôsobuje jasot a potlesk, ako vyslovenie mena legendárneho futbalistu Ferenca Puskása... A  je ešte veľa týchto maďarských brandov, značiek, ochranných známok, na základe ktorých rozozná ktokoľvek v Európe na prvé počutie, že ide o Maďarov a  Maďarsko. Škoda, že príležitosť prezentovať ich ešte viac premárnila samotná Budapešť! Gregor Martin Papucsek

3

TÉMA MĚSÍCE

EN č. 1 / 2011

Turisto, zůstaň aspoň na pár dní (pokračování ze strany 1)

„V Polsku podle statistik roste počet jak jednodenních návštěvníků, tak i turistů, kteří vyjíždějí na prodloužený víkend,“ tvrdí ředitelka ZZ CzechTourism Varšava Ivana Bílková. Nejen na regiony, ale především na celou zemi měl upozornit český pavilon EXPO 2010. Sklidil úspěch, navštívilo ho osm a půl milionu lidí. Významná jsou také ocenění – prezentace se dočkala sedmi prestižních cen od odborné veřejnosti. Podle Čechů byla účast na EXPO správně nasměrovaná investice. „Nechali jsme si zpracovat průzkum. Z  tisícovky dotazovaných jsme zjistili, že Češi vnímají účast České republiky na EXPO 2010 jako investici, která se naší zemi vyplatí. Takto se vyjádřilo sedmaosmdesát procent dotazovaných. Mezi třemi nejčastěji jmenovanými tématy v  souvislosti s  českým pavilonem na EXPO 2010, byla respondenty uváděna ocenění, která český pavilon získal,“ tvrdí manažer marketingu a komunikace Jiří František Potužník. GASTROTURISTIKA POTŘEBUJE ZORGANIZOVAT Na brněnských veletrzích si mohli zájemci vyzkoušet, jak chutná v re-

gionech kuchyně. Právě jídlo je další cestou, jak přilákat do krajů turisty. Seznámit lidi s různými regionálními pokrmy chce mimo jiné projekt Czech Specials, zájemci najdou na webu jídla rozdělená podle krajů. Na myšlence, že dobrá chuť může přilákat do regionů další turisty, stojí projekt Gastronomia Bohemica. „Žijeme v době tržního hospodářství, a tudíž musíme umět své bohatství výhodně zpeněžit. Je důležité zařadit místní speciality do systému nabídky regionu, vedle hradů a zámků, lesů, vod a strání,“ vysvětluje prezident společnosti Gastronomia Bohemica Daniel Meller. Tvrdí, že sjednocení turistických zajímavostí s jídlem může dát místům nový rozměr. Na turistu je podle něj potřeba myslet v  první řadě. „Turista je člověkem, o kterého jde. Člověk, který nejenom přináší do regionu finanční prostředky, ale který se může i vracet, ten je nejcennější. Dělá místům nejlepší reklamu, nebo i ne. Po celém světě,“ doplňuje Meller. Přestože jsou ve světě gastroprůvodci celkem běžnou záležitostí, v České republice jich je stále málo. Na turisty pamatuje Jihočeský kraj, který zásobil novými publikacemi

EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA

G2 nebo multipolární svět?

Žďár nad Sázavou - kostel sv. Jana Nepomuckého - letecký snímek. zdroj: CzechTourism infocentra. Záběr se rozšiřuje, zájemci tam najdou také tipy na výlet. Aby se dařilo možnosti cestovního ruchu co nejvíce využívat, spojují se některé obce, cílem je jednotná propagace. Za tímto účelem vzniklo třeba Sdružení měst a obcí regionu Východní Čechy pro podporu cestovního ruchu. Stále kvalitnější jsou také internetové stránky, které řada takových organizací zřídila a spravuje. Lidé tam častěji najdou relevantní informace. OBCE POSTUPUJÍ SPOLEČNĚ „Oslovila nás jedna společnost, abychom zpracovali web o zajímavostech Hluboké nad Vltavou. Jediným kritériem byla kvalita. Porovnával jsem informace, které se nacházejí na různých webech, a mu-

sím říct, že lidé na různých serverech najdou různé informace. To je špatně. Tak procházíme celou řadu poctivých encyklopedií, sami oslovujeme provozovatele zajímavých akcí, musíme si být jistí, že nepíšeme nesmysly,“ říká IT odborník Václav Klíma, majitel stejnojmenné firmy. Spuštění webových stran má v plánu v polovině letošního roku. Že zájem o české regiony stále trvá, dokazují i čísla Českého statistického úřadu. Zaznamenal posun v počtu noclehů, z  osmi a půl milionu v roce 1990 se číslo změnilo na necelých třináct milionů v roce 2008. Klesá však délka pobytu – vrchol zaznamenali statistici v roce 2000, kdy průměrná doba činila 4,1 dne. Od té doby stále klesá a dnes se pohybuje okolo tří dnů. Jan Štifter

Zaostřeno na téma měsíce V loňském roce jsme uskutečnili asi největší mediální kampaň v historii existence agentury CzechTourism. Ta byla zcela zaměřena na propagaci turistického potenciálů regionů České republiky. Ostatně tomu napovídá i reklamní tvrzení celé kampaně: „Česká republika... To letí!“ V kampani jsme oslovovali cílové skupiny, které dovolenou v tuzemsku již tradičně vyhledávají. Zaměřili jsme se na rodiny s dětmi, na aktivní mladé lidi, na skupinu tzv. prázdného hnízda (rodiče, jejichž děti odrostly a žijí samostatně) a na mladé páry,

které hledají v Česku třeba romantiku. Televizní a internetová kampaň lákala zájemce o cestování v tuzemsku na informace z našeho portálu Kudy z nudy. cz, který patří mezi největší turistické weby v Česku. Portál nabízí více než tři tisíce turistických atraktivit a denně jej navštíví kolem třiceti tisíc návštěvníků. Vloni jsme, k sedmnáctiletému výročí existence CzechTourismu, předali také ceny „To letí!“ nejlepším turistickým atraktivitám a cílům České republiky. Dalším úspěšným počinem agentury CzechTourism, Asociace hote-

lů a restaurací a Asociace kuchařů a cukrářů je produkt Ochutnejte Českou republiku, aneb CzechSpecials, ve kterém se prezentují certifikované restaurace tím nejlepším z oblasti české regionální kuchyně. V projektu je nyní zapojeno přes sto padesát restaurací a hlásí se další. Kraje České republiky jsme na mnoha domácích prezentacích představili velmi neotřelou formou, charakteristické prvky krajů totiž inspirovaly studenty a žáky odborných škol ke tvorbě čtrnácti výpravných kostýmů. Čtrnáct krajů, „Čtrnáct klenotů uprostřed Evropy“. Součás-

tí našich propagačních aktivit je také podpora domácího lázeňství a také třeba řady kulturních a sportovních akcí, které svým významem přesahují hranice České republiky.

Může se zdát, že načasování vstupu Estonska do eurozóny bylo trochu komplikované. Z  mého pohledu však způsob, jakým to tato země zvládla, byl o to sympatičtější a zaslouží hluboký obdiv. Sympatické je to zejména z  toho důvodu, že Estonsko neuplatnilo pokrytecký postoj „pštrosího přístupu“, známého z  jiných zemí, včetně České republiky, a dostálo tak svému závazku z  Přístupové smlouvy, že vstoupí do eurozóny bez zbytečných odkladů při nejbližší příležitosti. Sympatičnost spočívá i v  tom, že Estonsko i bez ohledu na dopady krize bylo schopno výrazně snížit svůj veřejný deficit a udržet poměr

celkového veřejného dluhu k HDP na nejnižší úrovni v celé EU (která je dokonce nižší, než roční veřejný deficit u několika největších unijních hříšníků). A to všechno i přesto, že estonská ekonomika byla krizí zasažena opravdu krutě. Pokles HDP o více než 14 % v  roce 2009 byl třetí nejvyšší v Unii, míra nezaměstnanosti nad 16 % na sklonku roku 2010 dokonce druhá nejvyšší. Přesto tvůrci hospodářské politiky mobilizovali své síly a nástroje k  tomu, aby celou sadou plnění maastrichtských prošli „bez ztráty kytičky“. Zcela určitě je to stále mnohem více sil, než například Slovinsko či Slovensko, které největší penzum přípravných prací

pro hladký vstup do eurozóny provedly v době největší ekonomické prosperity, a tedy relativně méně nákladně. O to vlastně usilovalo i Estonsko, které podle původních představ chtělo do eurozóny vstoupit spolu se Slovinskem již v roce 2007, kdy bylo čtvrtou nejrychleji rostoucí ekonomikou EU; vyšší míra inflace však vedla estonskou vládu k posunutí data vstupu, zejména pak poté, když v roce 2006 Evropská komise nedala souhlas Litvě, aby ze stejných důvodů ve stejném čase do euro-zóny vstoupila. Estonský vstup tak můžeme hodnotit jako druhý, úspěšný pokus.

Hodné pozornosti je konec konců i momentální prostředí eurozóny samé, tj. výsostně neutěšené. A sympatické na estonském postoji je tedy i to, že i v době, kdy se eurozóně – eufemisticky řečeno – zrovna nedaří, nalezla země odvahu tento krok uskutečnit.

V České republice, na rozdíl od vyspělých západoevropských zemí, panuje ve vládních kruzích při pohledu na činnost neziskového sektoru a občanské společnosti určitá skepse až odpor. Podobně nedůvěřivý postoj začíná převažovat i v pohledu na Evropskou unii. Namísto našeho negativismu a odmítání by však stálo za zamyšlení, jakým způsobem zlepšit naše mezilidské vztahy i celkové fungování společnosti. Pouze soukromý sektor a stát, bez zdravé a silné občanské společnosti mezi nimi, toto zlepšení nepřine-

sou. Česká vláda by proto v našem vlastním zájmu měla myšlenku i akce „roku dobrovolníků“ podpořit.

Rostislav Vondruška, generální ředitel agentury CzechTourism

Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády, člen EuroTeam při Evropské komisi

Rok dobrovolníků Evropská unie tyto hodnoty oceňuje a podporuje. Z tohoto důvodu vyhlásila rok 2011 „rokem dobrovolníků“. Tímto krokem chtějí evropské instituce zvýšit povědomí a informovanost o dobrovolnické činnosti a vyjádřit těmto aktivitám svoji podporu, a to ať již na místní, regionální, celostátní či celoevropské úrovni. Během letošního roku tak bude uspořádána v jednotlivých členských zemích celá řada nejrůznějších akcí, setkání a konferencí, které mají napomoci zlepšit fungování a koordinaci dobrovolnické činnosti.

Estonsko vstoupilo do eurozóny Estonsko jako první postsovětská republika přijalo k 1. lednu 2011 ve své zemi euro. Stalo se již 17. členem eurozóny a sdílí tak stejnou měnu s více než 330 miliony Evropany.

Co na to europoslanec

V Evropě je téměř 100 milionů občanů, kteří se podílejí nějakou formou na dobrovolnické činnosti. Lidé, mladí i staří, pomáhají zadarmo a ve svém volném čase při organizaci nejrůznějších zájmových kroužků, sportovních klubů, vzdělávacích a kulturních zařízení, dětských i seniorských akcí. Tito lidé přispívají svojí dobrovolnickou prací k fungování občanské společnosti, zlepšování mezilidských vztahů a prohlubování společenských hodnot, jakými jsou solidarita a sociální soudržnost.

Dnes už člověk nehledí do vzdálené budoucnosti, když si klade otázku, zda bude nakonec Čína závislejší na Spojených státech nebo Spojené státy na Číně, a hlavně, jak dalece bude celý ostatní svět závislý na jejich poměru sil a na charakteru jejich vztahů. Už jsou to kardinální otázky naší doby. I pro Evropu. Odpověděla nám na ně poslední schůzka prezidentů obou zemí ve Washingtonu? Ze světového tisku, který má už léta Čínu denně na předních stránkách – minimálně na předních stránkách ekonomických sekcí - se dala ta odpověď, po pravdě řečeno, vydedukovat i před tímto americko-čínským summitem. Byla v číslech o množství dolarů v čínských bankách, o mohutném čínském exportu do Spojených států, o malém objemu amerického exportu do Číny, o nemožnosti přesvědčit Číňany, aby srovnali podmínky obchodu úpravou kurzu své měny, o americké obraně kurzem dolaru... Summit dal už jen příležitost Američanům, kteří tohle soupeření vnímali i dřív, aby si u televizních obrazovek při záběrech obou prezidentů bezprostředněji a příkřeji uvědomili, že jejich vlasti přibyl rovnocenný partner. Partner  pro dialog o vzájemných vztazích a o politické budoucnosti světa, ale protivník, co se týká ekonomické síly a všech problémů, na které budou mít Čína a USA v budoucnu protichůdné názory. A protože vojenskou silou není ještě čas argumentovat, a ani to není záhodno, jednali spolu Obama a Chu-Ťin Tchao jako rovný s rovným. Vojenskou převahu mají podle odborníků stále ještě Spojené státy. Ale to nic nemění na tom, že čas jediné supervelmoci v globální aréně už minul. Byl vlastně krátký. Něco málo přes jedno desetiletí, měřeno od demontáže sovětského impéria. Nás v Evropě ovšem musí nejvíc na jednání obou prezidentů a na vývoji vztahů mezi oběma supervelmocemi zajímat, co nám říkají o postavení Evropy jako aktéra světového dění. Nejvíc se nabízí odpověď: „Nic“. Je mylná! „Nic příznivého“, je mnohem správnější odpověď. Ve svých rozhovorech mohly hlavy obou supervelmocí Evropu klidně pominout. Právě proto z jejich jednání pro Evropu plyne, že otázku postavení Evropské unie na světové scéně - někde vedle Číny a Spojených států - bude někdo muset těm dvěma někdy příště vnutit. Ještě lepší by ale bylo, kdyby evropská politická fronta začala vlastní postavení ve světové aréně aktivně hájit. Nakonec by nemuselo být tak nemožné dokázat, že Evropa mezi světové hráče patří. Pokud by se soupeření světových obrů o místo pod sluncem odehrávalo jen v rovině ekonomické, není handicap Evropy větší než handicap Spojených států. Je tomu naopak! Úhrnem své hospodářské kapacity je EU mohutnější celek než USA a Evropu Čína nedrží v šachu ničím jiným než svou drtivou konkurenceschopností. U Spojených států jsou to ještě ty dolary v čínských bankách a to ostatní, co jsem tu vyjmenoval. Navíc my v Evropě – obzvlášť v  té postkomunistické - dobře známe jeden utajovaný bolehlav pana Chu. A tím je vědomí, že stabilita jeho obrovské říše patrně vydrží jen tak dlouho, jak dlouho v ní vydrží potlačování názorové plurality. A s tím má hlava Lidové Číny v dnešním otevřeném světě čím dál větší problém. Vzít tohle na vědomí a podávat důkazy o tom, že právě svoboda a názorová pluralita posunují civilizaci kupředu a představují její sílu, by pro Evropu nemuselo zůstat v globální aréně bez užitku. (Částečně inspirováno autorovým komentářem v pořadu ČT24 „Highlight“)

Libor Rouček, místopředseda EP

Estonský premiér Andrus Ansip k  této příležitosti uvedl, že zapojení země do eurozóny by mělo přinést stabilitu a podpořit jak zahraniční obchod země, tak urychlit rozvoj ekonomiky. Podpora přijetí společné evropské měny estonskou veřejností však již tak přesvědčivá nebyla. Dle posledních průzkumů vstup do eurozóny koncem roku podporovalo jen něco málo přes 50 % obyvatel. S cílem usnadnit spotřebitelům přechod na novou měnu a umožnit jim lépe si zvyknout na peněžní hodnotu měny euro, musí být ceny v obchodech a provozovnách služeb do 30. června 2011 uváděny jak v eurech, tak korunách. Tento stav trvá již od druhé poloviny loňského roku. Na dodržování tohoto pravidla a na to, že jsou ceny řádně převedeny v oficiálním směnném kurzu 15,6466 koruny za euro, dohlíží estonská Rada pro ochranu spotřebitele. Tato Rada též zveřejňuje jména podniků, které toto pravidlo neimplementují správně. V  prvních dvou týdnech probíhala v  Estonsku tzv. „duální cirkulace“, během níž byly v oběhu obě měny současně. Po tomto období, tedy k 15. 1. 2011, přestala mít estonská koruna platnost zákonného platidla. Ing. Daniela Veselá

4

PUBLICISTIKA

EN č. 1 / 2011

Letiště se musí lépe připravit na sníh Siim Kallas, místopředseda Evropské komise zodpovědný za dopravu, se v Bruselu setkal s generálními řediteli největších evropských letišť, aby s  nimi projednal otázku předcházení problémům, k nimž na letištích došlo minulý měsíc v důsledku silného sněžení. Nepříznivé povětrnostní podmínky vedly k tomu, že velká letiště EU musela být uzavřena nebo částečně uzavřena, což výrazně narušilo leteckou dopravu v  celé Evropě. Několik tisíc cestujících bylo nuceno strávit noc na letišti a 35 000 letů bylo zrušeno. To je více než za celý rok 2009. Zvláštní opatření na řešení některých klíčových otázek předloží Komise v ‚letištním balíčku‘, který bude zveřejněn v tomto roce. Místopředseda Kallas prohlásil: „Sopečný popel může letecké odvětví jen stěží předvídat, ale že zima přichází každý rok, to víme a měli bychom na to být připraveni. Odpovědnost za přípravu a provádění plánu pro nepředvídané události nese odvětví letecké dopravy. Abychom mu v tom pomohli, můžeme na evropské úrovni posílit podle potřeby regulační rámec. Zejména musíme pro naši cestující veřejnost zavést na evropských letištích minimální požadavky na služby a jejich kvalitu. Tyto poža-

davky budou součástí legislativních návrhů v ‚letištním balíčku‘, který bude předložen později v tomto roce.“ SEŠLO SE NĚKOLIK FAKTORŮ Během schůzky zazněly ze strany letišť názory na nastalou situaci a letiště se vyjádřila i k praktickým zkušenostem, jednotlivým faktorům a problémům s  ní spojeným. K  silnému sněžení došlo na střediskových letištích EU, jejichž provoz se blíží kapacitním limitům, a navíc v jednom z nej-

vytíženějších období v  roce. Odklízení sněhu bylo v mnoha případech příliš pomalé. Letiště Heathrow, jedno z největších a nejrušnějších střediskových letišť v EU, bylo uzavřeno po dobu několika dnů. To mělo následný dopad na další letiště, protože provoz letišť tvoří jeden propojený systém. Informace byly poskytovány cestujícím příliš pomalu na to, aby se bylo možno na letištích vyhnout zbytečnému čekání. Provoz na letištích narušila a zpomalila i hrozba nedostatečných zásob odmrazovacích produktů. JAK ZAJISTIT, ABY SE SITUACE JIŽ NEOPAKOVALA? Je třeba zlepšit plánování pro případ nepředvídaného sněžení na letištích. Musíme zajistit lepší spolupráci mezi všemi účastníky dopravy ve vzduchu i na zemi. Musíme zajistit řádné fungování střediskových letišť.

Se sněhem bojoval zejména technický personál letišť, kterému však brzo docházely nemrznoucí směsi. foto: Pavel Farkaš Není možné, aby fungovala izo- vání cestujících, zejména pokud mace o zpožděních a přesměrolovaně. Je třeba zlepšit informo- jde o přesnější a včasnější infor- vání letů. (EK)

Zmizí z Krkonoš Labská bouda? Už čtyři roky usiluje správa Krkonošského národního parku o zbourání Labské boudy, železobetonového kolosu v nejpřísněji chráněné zóně Krkonoš. Objekt v soukromém vlastnictví je na prodej a podle ochranářů je nejšetrnějším řešením k okolní krajině jeho vykoupení a definitivní odstranění. Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že stát bude moci na likvidaci Labské boudy využít evropské peníze. Tento fakt by mohl výrazně přispět k rozhodnutí dát odkupu obřího hotelu zelenou. Labská bouda ležící v  nadmořské výšce 1 340 metrů je už dlouho v nabídkách realitních kanceláří. Majitelé chtěli za stavbu původně 43 miliony včetně rolb a skútrů. Devítipodlažní hotel z roku 1975 je pozůstatkem megalomanské komunistické architektury, má 159 lůžek a restauraci pro 170 lidí. Ani za nyní požadovaných zhruba 30 milionů se žádný kupec nenašel. Není to příliš překvapivé. Okolí hotelu, který stojí kousek od pramene Labe, podléhá přísnému režimu omezujícímu i pohyb lidí. „Labská bouda leží v první zóně národního parku,“ upozorňuje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. „To například znamená, že se sem žádný rekreant autem nedostane. Na provozu tak velkého zařízení nemůže žádný podnikatel vydělat,“ dodává. Labská bouda je svou výjimečnou polohou odstřižena od lyžařských areálů a dalších možností zábavy. K nejbližší sjezdovce na Med-

vědíně je to bezmála šest kilometrů. O ceně, za kterou by bylo možné boudu odkoupit, jednal s  majiteli jen stát. Další peníze však bude stát bourání, odvoz odpadu a případná sanace území - odhadem desítky milionů korun. Podle ministerstva životního prostředí bude pro tento záměr možné využít prostředků z Operačního fondu Životní prostředí na staré ekologické škody. Nyní proto zjišťuje, kolik by likvidace boudy stála. Zároveň je nutné stanovit, nakolik je půda pod horským hotelem kontaminována škodlivými látkami. „Nevíme, na jaké úrovni je tam kontaminace podloží kvůli systému provozu vytápění po více než 20 let. To je předmětem zkoumání,“ řekl náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař. „Stupeň kontaminace se zjistí pomocí sond, kterými je třeba navrtat podloží. Vzhledem k tomu, kolik je právě na mís-

tě sněhu, musí tyto práce zatím počkat,“ upřesnila mluvčí MŽP Michaela Jendeková. Vyjednávání o kupní ceně objektu se vrátí na pořad dne teprve až bude jasné, kolik peněz si sanace území vyžádá. Záměr zbourat Labskou bodu může přinést nesouhlasné reakce části veřejnosti, návštěvníci Krkonoš jsou na tento symbol hor přece jen zvyklí. Mnozí uznávaní architekti jsou ale pro. Podle nich dá většina normálních lidí přednost ubytování v penzionu nebo horské chatě. Předimenzovaný objekt mohl fungovat jen v režimu, pro který vznikl – v kolektivismu, kdy byli lidé hromadně sváženi na rekreace a zde jim byl stále organizován čas. Horská služba ovšem považuje Labskou boudu za důležitý orientační bod a místo, kde se lze schovat před nepřízní počasí. Je tu také trvale umístěna meteorologická stanice. Náčelník HS Krkonoše Adolf Klepš se proto od počátku přimlouvá alespoň za zřízení přístřešku. S tím Správa KRNAP souhlasí. „Počítáme s nějakou jednoduchou, volně přístupnou stavbou, kde by se turisté mohli schovat. Rozhodně ale nepůjde o nějakou náhradu s velkým provozem či ubytováním,“ vysvětluje Drahný. Samotná likvidace hotelu a pří-

Labská bouda je symbolem megalomanské éry. stupové asfaltové silnice k němu by měla trvat několik týdnů, nejvýše měsíců. Sutiny by musela odvážet malá, ekologicky certifikovaná nákladní auta. Krátkodobě by to sice přineslo zvýšení ekologické zátěže a omezení pro návštěvníky, ale ve výsledku by celá akce byla pro Krkonoše přínosem.

foto: archiv KRNAPu

I kdyby se všechny potřebné finance podařilo získat a Labská bouda změnila majitele, dřív než za dva roky stavba nezmizí. Tolik času bude dle kvalifikovaných odhadů stát pořízení potřebných povolení, které v první zóně parku musí schvalovat přímo vláda. Věra Hofmanová

Spotřebitele i obchodníky čekají velké změny Rok 2011 by se mohl klidně přejmenovat na „rok spotřebitele“ - může totiž odstartovat skutečnou revoluci pro evropské zákazníky i firmy, poptávající různé formy zboží či služeb. Parlamentní výbor pro vnitřní trh má na stole hned několik předpisů, které se dotýkají jak práv spotřebitelů, tak třeba nakupování po síti nebo trhu se stavebninami. O tom, že se členové výboru během nadcházejícího roku nebudou nudit, nepochybuje ani jeho předseda, britský konzervativec Malcolm Harbour. „Doufám, že letos budou na světě pravidla, která posílí jistotu spotřebitelů, především těch, kteří upřednostňují nakupování přes internet,“ uvedl.

JEDNA MÍSTO ČTYŘ Značnou pozornost vzbuzuje směrnice o právech spotřebitele, kterou parlamentu začátkem léta předložila Evropská komise. Jedním z jejich hlavních cílů je posilnit pozici kupujících na úkor některých obchodníků. Spotřebitelé by totiž měli být lépe

chráněni před nevýhodnými podmínkami smluv a například při obchodovaní po síti by měli dostat možnost z nákupů „vycouvat“ podobně, jako při nakupování v klasických obchodech. Směrnice má zároveň nahradit dosavadní čtyři, které dnes tuto oblast upravují. Evropská legislativa by tím měla být o něco přehlednější. A také práva spotřebitelů z různých členských zemí by se díky ní měla více přiblížit. Práv spotřebitelů se dotýká i další předpis, který je na programu výboru. Jde o návrh, který má zavést mož-

nost takzvaného alternativního řešení sporů, a to sporů jak s obchodníky, tak s dodavateli. BEZPEČNĚJŠÍ A (SNAD) LEVNĚJŠÍ STAVBY K dalším tématům, kterým se bude výbor v nejbližší době věnovat, patří stavebnictví. V parlamentu leží návrh, který má za cíl odstranit omezení svazující trh se stavebninami. Zároveň by se měly zavést i nové předpisy upravující bezpečnost jejich použití.

Stejně tak budou poslanci hledat řešení, jak odstranit bariéry při uznávání dosaženého vzdělání a kvalifikace napříč evropskými zeměmi. Věnovat se však budou i novému předpisu o označování oděvních výrobků. V neposlední řadě výbor připravuje hodnotící zprávy, které budou analyzovat aplikování směrnic o posilnění konkurence na trhu služeb v jednotlivých členských státech.

(EP)

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Michal Tillgen. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 8, číslo 1, vychází 28. 1. 2011 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

5

ČESKÁ REPUBLIKA

EN č. 1 / 2011

Salon Vakanz 2011 v Lucemburku

Český stánek přilákal jednou tolik zájemců než vloni Ve dnech 14. - 16. ledna se v Lucemburku konal veletrh cestování, dovolených a prázdninových pobytů Salon Vakanz 2011, na kterém se již tradičně podílelo i zahraniční zastoupení CzechTourism, nově pro celý BENELUX.

Během tohoto prodlouženého víkendu poctili svou návštěvou expozici CzechTourism, kromě široké veřejnosti, velvyslanec ČR v Lucembursku pan Vít Korselt a bývalý honorární konzul pro Českou republiku pan Michal Wittmann. Expozice ČR dokonce zaujala natolik, že byla vybrána mezi dvaceti, které navštívila lucemburská ministryně cestovního ruchu paní Françoise Hetto-Gaasch. Hostitelskou zemí letošního jubilejního 20. ročníku

bylo Portugalsko. Salon Vakanz je v Lucembursku největším veletrhem cestování. Tato událost letos spojila na ploše 14 000 m2˛ přes dvě stě profesionálů z oblasti turismu, propagujících rozličnou nabídku na téma dovolená. Letošní ročník veletrhu byl zaměřen na aktivní dovolenou a zvláště pak na cykloturistiku. Agentura CzechTourism představila lucemburským návštěvníkům to nejzajímavější z  České republiky. Zájem o Českou republiku byl letos opravdu nevídaný. Přicházeli  místní obyvatelé, kteří již ČR navštívili vícekrát a rádi vzpomínali, při pohledu na fotografie, které

zdobily stánek, na svou dovolenou v „krásné zemi“. Většina Lucemburčanů plánuje do České republiky cestu buď autem, nebo letecky z  Lucemburku do Prahy, zajímali se tedy především o Prahu a oblast středních a západních Čech. Moravu již hodně návštěvníků vnímalo jako „dalekou“. Oproti Belgičanům byl také velký zájem o české pivo a západočeský lázeňský trojúhelník – především Mariánské Lázně. Lucemburčané preferují ubytování v hotelích vyšší kvality, do kempů příliš necestují. Před otevřením pro veřejnost první den veletrhu proběhl workshop, na kterém CzechTourism představil nabídku akcí určenou pro novináře a získal také další nové kontakty. Po tři dny se vystavovatelé snažili okouzlit příchozí návštěvníky destinacemi všeho druhu a láka-

ly je na místní speciality, propagační dárky či různé animace. Po dobu, kdy si dospělí vybírali budoucí destinaci pro svou dovolenou, byly připraveny doprovodné programy pro jejich děti jako například horolezecká stěna v Adventure parku vedle expozice CzechTourism. „Jde o jediný veletrh cestovního ruchu a také největší v  Lucembursku, kterého se CzechTourism účastní. Další aktivity budeme v  letošním roce zaměřovat na internetové kampaně zacílené na rodiny s dětmi, seniory a venkovní prezentační akce pro širokou veřejnost,“ říká Karin Šeligová, ředitelka CzechTourism Benelux. Bylo milé vidět zájem o naší zemi z  řad těch, kteří se do České republiky chystají poprvé, i zkušených a spokojených

cestovatelů, kteří se k  nám často a rádi vracejí. Příjemné bylo také   setkání   s krajany, kteří se v  Lucembursku usídlili a rádi se na chvíli u stánku zastavili. CzechTourism má 26 zastoupení ve 25 zemích po celém světě.  Prvořadým cílem zahraničních zastoupení je prezentace České republiky jako žádoucí a přitažlivé turistické destinace, a v této souvislosti prosazování národních turistických produktů ve vnímání široké veřejnosti destinace. Zástupci CzechTourism jsou ve svém působišti v kontaktu s médii, odbornou veřejností i individuálními zájemci. Činnost zahraničního zastoupení spočívá v: • Spolupráci s médii v destinaci, s cílem maximalizace počtu mediálních výstupů. Za tímto účelem zve

novináře do ČR na individuální i hromadné press tripy CzT. • Spolupráci se subjekty cestovního ruchu v destinaci, spoluorganizaci fam tripů do ČR. • Nápomoci českým subjektům cestovního ruchu při prezentaci jejich aktivit v destinaci. • Zajišťování účasti na veletrzích a dalších akcích cestovního ruchu v destinaci. • Organizaci workshopů a cílených prezentací pro odbornou i laickou veřejnost. Zahraniční zástupci dále vedou seznamy novinářů klíčových médií, seznamy tour operátorů destinace specializovaných na ČR, a připravují přehledy o situaci na trhu destinace. Michaela Dörflerová, Informační centrum CzechTourism Brusel INZERCE

6

EVROPANKA

EN č. 1 / 2011

„Jsem šťastná, že jsme se dostali z obklíčení,“

říká moderátorka končícího Evropského manuálu Monika MacDonagh-Pajerová Publicistický pořad České televize s názvem Evropský manuál nabízel podle slov moderátorky a spoluautorky cyklu Moniky MacDonagh-Pajerové řešení důležitých evropských témat a byl platformou pro srozumitelnou diskusi argumentů různých názorových směrů. Po dvouletém cyklu se autorka rozhodla dále nepokračovat. Důvodem je podle jejích slov atmosféra v České televizi po odchodu programové ředitelky Kateřiny Fričové. Co konkrétně se změnilo? Česká televize nedává jasné záruky tvůrcům ani partnerům podobných pořadů. Atmosféra je hustá a nepřehledná. Stejně tak od ledna neuvidíme Kontexty, Otázku pro ombudsmana, změnami má projít Historie.cs a další projekty. K nepříznivé situaci se už vyjádřily otevřeným dopisem i televizní odbory a FITES (lze číst na jejich internetových stránkách: pozn. redakce). Leitmotivem pořadu bylo: rozumíte tomu, co vám o evropských problémech politici říkají? Už vám někdo na tuto otázku odpověděl? Věřím, že ano, lidé bývají upřímní, ale neslyšel jsem ještě říci českého politika: tomu nerozumím nebo nemám dostatek informací. Jsou opravdu všichni tak dobře vybaveni pro každé téma od antikoncepce až po sečení obilí? Bylo pro mne milým překvapením, že v  České republice máme dostatek expertů, novinářů, ale i politiků, kteří jsou schopni srozumitelně odpovídat. Řekla bych, že v případě politiků tedy zřejmě bude v  pořádku teoretická příprava a nejspíše pokulhává praxe. Ostatně sama si ještě pamatuji deset let na ministerstvu zahraničních věcí i to, jak běžný provoz tak velké instituce člověka semele, takže se občas musí vážně rozpomínat na to nejdůležitější – proč v té instituci pracuje a co tam chce dobrého vykonat. Na takovouto inventuru bylo ovšem času minimálně – také proto jsem pro důslednou reformu naší státní správy. Reforma státní správy by jistě byla zajímavým tématem pro samostatný rozhovor, ale pojďme k  Evropskému manuálu. Co vás vedlo k přípravě tak rozsáhlého projektu a jaký byl hlavní cíl tohoto pořadu? Původně jsem námět psala jako přípravu na Předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Vycházela jsem z  toho, že Česko bude poprvé ve své historii koordinovat celou Evropu a že by bylo dobré občanům vysvětlit, proč je to důležité, jak Unie funguje, jaké jsou jednotlivé politiky a strategie a hlavně – v  čem je užitečné pro nás Čechy, že jsme do Evropské unie vstoupili. Později se z  Evropského manuálu stal dlouhodobý projekt. Za dvouleté natáčecí období jsme probrali 65 evropských témat. Přinášeli sami diváci náměty – co je nejvíce zajímalo? Diváky nejvíce zajímají témata, která se bezprostředně dotýkají života jejich nebo jejich dětí a širší rodiny – tedy škol-

ství od základního přes učňovské až po vysoké, ochrana životního prostředí, podpora živnostníků a malých podnikatelů. Zájem vzbudily také díly aktuální – k tehdy projednávané Lisabonské smlouvě, k hrozbě mezinárodního terorismu nebo ty, které nějakým způsobem přesahují evropský rozměr – to bylo téma holocaustu nebo založení Evropského institutu pro studium holocaustu v Terezíně. Jaká je podle vás vlastně představa hrdého Evropana? Je pyšný na své národní tradice? Jak brání svoji identitu? Osobně mi nejvíce vyhovuje určité vrstvení identit od té nejbližší po tu nejširší. V mém případě je to tedy radost z  toho, že jsem Češka, která se narodila v  severních Čechách, dodnes se tam cítím doma. Jsem občankou České republiky, na níž jsem mnohdy pyšná a mám radost z toho, že moje země je součástí širokého evropského společenství. Jsem šťastná, že jsme se dostali z  obklíčení, ve kterém byla naše země od roku 1939–1945 a pak znovu v  letech 1948–1989. Jako malé dítě a mladá studentka jsem měla v tehdejším Československu dost klaustrofobní pocit, uvažovala jsem o emigraci, učila jsem se cizí jazyky, abych alespoň četbou ty naše hory překročila. Odlišovaly se nějak vaše představy od představ diváků či od představ producenta pořadu? Naštěstí jsem se v týmu Evropského manuálu potkala s lidmi, kteří vidí svět kolem nás podobnýma očima – ať už to byla programová ředitelka Kateřina Fričová, která pořadu dala zelenou nebo naše šéfdramaturgyně Alena Müllerová, režisér Petr Burian nebo přímo dramaturgyně Blanka Kubíková – rozložení rolí jsme myslím zvládli výborně – oni dohlíželi na profesionalitu pořadu a nutné pracovní postupy, já jsem přinesla svou znalost evropské problematiky a kontakty na osobnosti, které k  danému tématu mají co říct, protože jsme s nimi většinou jako ANO pro Evropu v  nějakém pracovním kontaktu už byli. V  čem jsou podle vašeho názoru Češi specifičtí? Někdy mě mrzí, jak jsme my Češi neurotičtí – v  jednu chvíli máme pocit, že jsme mistry světa, pak se zase propadáme do beznaděje. To je pochopitelně způsobeno naší historií, tragickým sevřením mezi Německem a Ruskem, kolísáním mezi Východem a Západem. Nacismus a komunismus nám v  mi-

PhDr. Monika Pajerová (narozena 8. 1. 1966) vystudovala FF UK v Praze, získala stipendium na univerzitě ve švédském Linkopingu. Vedla Studentské tiskové a informační středisko, v době sametové revoluce byla tiskovou mluvčí Koordinačního stávkového výboru VŠ. V roce 1990 nastoupila na MZV, působila jako kulturní atašé na českém velvyslanectví v Paříži. V letech 1994-1998 se stala administrátorkou kulturního výboru rady Evropy ve Štrasburku. Poté působila rok jako vedoucí tiskového odboru a mluvčí MZV. V letech 1999-2000 se stala autorkou a moderátorkou rozhlasového a televizního pořadu o Evropské unii - Naskočíme? a Studio Evropa. Od roku 2000 přednáší evropskou integraci a pracuje jako předsedkyně občanského sdružení ANO pro Evropu. Od roku 2008 až do roku 2010 moderovala a byla spoluautorkou publicistického cyklu Evropský manuál na ČT. nulém století dost nalomily páteř a dvacet let budování demokracie nestačilo ani Masarykově první republice, natož nám. Přitom objektivně ve srovnání s  evropskými sousedy v  sedmadvacítce jsme zajímaví, inteligentní a vynalézaví, jen to o sobě někdy sami nevíme. Co je podle vašeho názoru největším problémem současné Evropy? Jako hlavní problém vidím dvě proti sobě jdoucí síly – jedna je dostředivá, spojuje energii jednotlivých států do silného celku, který může konkurovat Spojeným státům nebo asijským zemím, přináší lidem v  Evropě blahobyt, ochranu práv každého jednotlivce a dobrou kvalitu života. Druhá síla je odstředivá – zdůrazňuje odlišnosti, je netolerantní a rasistická. Apeluje na nízké pudy, jako je závist a sobectví, podtrhává strach ze všeho „jiného“. Přitom důvod je banální – politické ambice Le Pena, Haide-

ra nebo u nás Václava Klause. Malý prostor se pochopitelně lépe manipuluje.

Kterým institucím rozumějí lidé nejméně a které označují za zbytečné?

Který evropský institut, služba či resort jsou podle vašich zkušeností českými občany nejvíce protěžované?

Lidé v  členských zemích EU, tedy Česko nevyjímaje, si ještě plně neuvědomují výhody přímé volby do Evropského parlamentu a možnosti, které tato instituce poskytuje pro občanské iniciativy a projekty. Nevím o tom, že by některou instituci lidé vnímali přímo jako zbytečnou, spíše mají správný pocit, že i na provozu, platech, dopravě a ubytování by se dalo hodně ušetřit. Klasický a stále neřešený problém je absurdní stěhování personálu Evropského parlamentu mezi Bruselem a Štrasburkem – a to každý měsíc.

Myslím, že naši občané si příznivé dopady členství v  evropské rodině zemí uvědomují ostře například v  oblasti good governance neboli dobrého vládnutí – ve všech průzkumech veřejného mínění včetně Eurobarometru vychází opakovaně větší podpora Čechů evropským institucím před těmi národními, větší důvěra v  ně, menší podezření ze zkorumpovanosti. Téma korupce jsme ostatně letos začali řešit také proto, že na její neúnosnou míru u nás upozorňují evropské a mezinárodní instituce. Sami jsme měli tendenci tento problém léta odsouvat nebo ho snad považovat za nevyhnutelný dopad ekonomické transformace.

Pokud byste srovnávala tento pořad s  ostatními pořady o Evropě. V  čem byl Evropský manuál jiný? Pokud bych srovnávala náš pořad s  podobnými ve Francii (Europeos na FR3), Europa Heute (ZDF)

nebo Transition (Arte), náš Evropský manuál si vždy vybral jedno téma a na to se zkoušel podívat z  různých úhlů pohledu – politiků, expertů, novinářů, našich občanů a občanů jiných evropských zemí. Je za tím jednoduchá úvaha – proč u nás vymýšlet kolo, když jinde už se jim pěkně točí. Pojďme se podívat, jak se s  tou jednotlivou problematikou vyrovnali jinde a kde jsou v  tom dobří, například učňovské školství ve Francii, postavení žen ve Švédsku, ochrana spotřebitelů v  Německu a tak dále. Výše zmíněné pořady kolegů v Evropě jsou spíše mozaikou reportáží, které nesvazuje jedno téma, a nečiní si nárok na hledání dobrých případů – často jsou i velmi kritické. Rozhovor připravil: Vlastimil Růžička Poznámka redakce: Zástupci České televize se ani po urgencích k  danému tématu nevyjádřili. Na internetových stránkách zmíněných svazů najdeme jejich prohlášení.

7

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

EN č. 1 / 2011

Ministerstvo dopravy představilo svou superstrategii Plán rozvoje dopravní infrastruktury do roku 2025 Ministerstvo dopravy schválilo materiál Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 („Superstrategie – green paper“). Tento materiál nyní posílá do mezirezortního připomínkového řízení. Následně bude předložen na vědomí vládě ČR. Jedná se o první zásadní strategický materiál předložený ministerstvem, který je výsledkem půlroční práce nového vedení ministerstva. Materiál byl komunikován a konzultován s  Asociací krajů ČR, Státním fondem dopravní infrastruktury, resortními investorskými organizacemi, přepravci, dopravními odborníky v  čele s  prof. Petrem Moosem a také s expertem na evropské záležitosti Pavlem Teličkou. Superstrategie je prvním koncepčním dokumentem, jenž řeší komplexní problematiku rozvoje dopravního sektoru a naznačuje kromě směru dalšího rozvoje také směry koordinovaného rozvoje všech modů dopravy s prioritou podpory ekologických druhů dopravy. Systémovými opatřeními posiluje úlohu železniční dopravy jako páteřního druhu dopravy a vytváří nástroje pro podporu multimodální dopravy a veřejných logistických center. Materiál poskytuje reálný kritický obraz současného stavu dopravní infrastruktury a s ohledem na předpokládané finanční rámce do roku 2025 popisuje reálné možnosti rozvoje dopravní infrastruktury. Tento rozvoj má být realizován na základě projektů s nejvyšší přidanou hodnotou za vynaložené peníze s  akcentováním apolitického přístupu při rozhodování o jednotlivých projektech. Řeší také posílení finančních prostředků na opravy a údržbu současné sítě silnic, kde se předpokládá v roce 2012 navýšení rozpočtu oproti současnému

stavu o více než 100 % na zamýšlených 9 miliard korun. Kromě realistického pohledu na budoucí výstavbu dopravní infrastruktury, který se opírá o reálné finanční rámce, stanovuje dokument následující základní priority k řešení ve spolupráci s vládou: • úprava legislativy pro urychlení a zlevnění přípravy a průběhu výstavby, • hledání nových forem financování dopravních staveb s  konkrétním řešením pěti projektů PPP, · opatření na zvýšení příjmů ze silniční infrastruktury se souběžným snížením poplatků za použití železniční dopravní cesty pro nákladní dopravu, • zajištění efektivního využití finančních zdrojů v důsledku projektových úspor a přísnějšího dohledu během výstavby. V  souladu s  metodickou přípravou strategických dokumentů v  EU je materiál připravován ve dvou krocích. Nejprve ve formě dnes představeného dokumentu „green paper“, na který bude následně navazovat „white paper“. Ten by měl být vládě předložen do 31. 05. 2011. Očekávané přínosy dokumentu „white paper“: 1. Stanoví konkrétní projekty a čas jejich realizace v  období do roku 2025, a to na základě multikriteriální analýzy připravené ve spolu-

práci s dalšími resorty a po dalším projednání s Asociací krajů ČR. 2. Bude reflektovat výsledek rozhodnutí Evropské komise o předložené žádosti o realokaci 9 miliard korun z prioritní osy železnice do prioritní osy silnice v rámci Operačního programu Doprava (2007 – 2013). 3. Upozorní vládu České republiky na poddimenzované financování dopravní infrastruktury. Podle původních plánů rozvoje dopravní infrastruktury, s přihlédnutím na požadavky krajů,

by bylo potřeba do roku 2025 vynaložit cca 1 150 miliard korun. Dle finančního modelu Superstrategie bude k dispozici jen cca 500 miliard korun. Ministerstvo dopravy si je vědomo, že dokument Superstrategie může na různých úrovních  vyvolat odmítavé reakce. Vedení resortu však připravilo reálný dokument, který říká, co je možné s  očekávaným objemem financí stavět a co ne. Záměrem dokumentu je otevřít debatu a apolitickou diskusi o dalším rozvoji

dopravní infrastruktury v  České republice. Důvody zpracování : • Definování nových strategických cílů resortu dopravy do roku 2025. • Reakce na kritický nedostatek finančních prostředků pro realizaci dopravní infrastruktury. • Snaha o posílení role dopravy jako nevyhnutelné součásti ČR. Cíle: • Dlouhodobě stabilizované financování dopravní infra-

struktury s  využitím evropských zdrojů. • Efektivní využívání všech druhů dopravy. • Rovnoměrný rozvoj dopravní sítě v souladu s politikou transevropských sítí. Předpokládané kroky: • žádost o přehodnocení přístupu EU ve financování (realokace), • hledání nových forem financování realizace staveb dopravní infrastruktury (např. PPP), • využití nových možností při stanovení cen za použití dopravní infrastruktury (rozšíření zpoplatnění sítě nižších kategorií (mýto), • změna v  přístupu k  přípravě staveb dopravní infrastruktury (projektové a legislativní), • vyjednávání o posílení pozice železničních dopravců na trhu s dalšími partnery, • zrychlení přípravy a finančního zabezpečení vzniku veřejných logistických center. Formy dokumentu: • Green paper – kratší verze dokumentu, bude předložena vládě v  únoru 2011, vysvětlení cílů, žádost vlády o souhlas s  navrhovanými kroky, pouze informativní seznam dopravních staveb, zpracovaný odhad zdrojů na období 2010-2025. • White paper – delší verze dokumentu, zpřesní vývoj procesů v  otázkách realokace, PPP, mýta, hledání strategického partnera pro ČD Cargo, bude obsahovat zjednodušenou multikriteriální analýzu staveb. • Sektorové strategie, 2.fáze (Střednědobý plán rozvoje dopravní infrastruktury s  dlouhodobým výhledem) – naváže na White paper, bude obsahovat posouzení SEA a podrobnou multikriteriální analýzu staveb s  výhledem do roku 2040, nutno z  důvodu čerpání prostředků OPD (2014-2020).

Prezentační příspěvěk k tématu rozvoje dopravní infrastruktury v České republice.

8

NUTS II PRAHA

EN č. 1 / 2011

KRÁTCE • Pražský primátor navrhl přezkoumání a případnou změnu kvalifikačních podmínek výběrového řízení na stavbu Nové vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod. Chce předcházet případným pochybnostem ohledně otevřenosti zadávacího řízení pro co nejširší okruh způsobilých uchazečů. Vše posoudí komise odborníků. Pražská ústřední čistička bude po svém dokončení zpracovávat přibližně 30 procent odpadních vod v celé České republice. Bude přitom muset splňovat velmi přísné normy, ke kterým se někdejší politická reprezentace zavázala už při přístupových jednáních s Evropskou komisí. Hlavní město žádá EU o dotaci zhruba 7 miliard korun, což je přes polovinu částky, kterou si přestavba trojské čističky vyžádá. • Na pražské radnici zasedal Výbor pro výchovu a vzdělávání, schválil plán činnosti na první pololetí 2011. Stěžejními tématy jsou zejména podpora učňovského školství a technických oborů na středních školách prostřednictvím projektu ŘEMESLO ŽIJE!, který čerpá z  Operačního programu Praha – Adaptabilita, podpora jazykové výuky a nadaných žáků v rámci Metropolitního programu podpory středoškolské jazykové výuky u maturitních oborů a také speciální školství. Výbor se zabýval také problémem nízké obsazenosti středních průmyslových škol.

„Měkké“ projekty se hůře propagují O publicitu fondů EU v Praze se stará Odbor fondů EU na pražském magistrátu. Informace o projektech Operačních programů Praha Konkurenceschopnost a Adaptabilita jsou poskytovány novinářům i široké a odborné veřejnosti, jednou ročně probíhá velká informační akce pro veřejnost, FEU dohlíží také na povinnou publicitu a vydává vlastní informační materiály. OD WEBU PO REGIONÁLNÍ RÁDIO FEU provozuje webové stránky www.prahafondy.eu, kde jsou podrobně popsány oba pražské operační programy. „Součástí naší publicity je i vydávání tiskových zpráv při každé významnější události - jako například vyhlášení výzvy o podávání projektů, výsledky výzvy, ukončení význačných projektů a změny ve financování fondů EU v Praze,“ vyjmenovává Zuzana Bednářová, manažerka pro publicitu pražského odboru fondů EU. Významné události týkající se fondů EU v Praze jsou také inzerovány v pražských denících či regionálních rádiích. PUBLICITA ZÁLEŽÍ NA AKTIVITĚ PŘÍJEMCŮ „Mediálně vděčné jsou zejména velké investiční projekty z OPPK, které jsou vidět, a na první pohled očividně zlepšují život Pražanů, atraktivní jsou i jejich otevření,“ říká Bednářová. Medializovanými projekty jsou tak často nové parky, cyklostezky, dětská hřiště či oprava významné pražské památky. „Naopak tzv. měkké projekty (OPPA), zaměřené na vzdě-

lávání zaměstnanců a podporu sociálně handicapovaných skupin nebo škol, bohužel příliš pozornosti nezískávají,“ podotýká manažerka pro publicitu. U podobných projektů podle ní největší kus práce vykonávají sami příjemci, zejména neziskové organizace a školy, které se ve vlastním zájmu snaží všemožně propagovat projekt i svou činnost. „Vlastně se dá říci o obou operačních programech, že publicita projektů záleží především na přístupu a aktivitě příjemců,“ dodává Bednářová. 21 MILION KORUN NA 7 LET PUBLICITY Oba operační programy mají na publicitu v období 2007 - 2013 vyčleněn zhruba 21 milion korun. Odbor fondů spolupracuje také s ministerstvem pro místní rozvoj na celostátních informačních aktivitách, televizních pořadech a reklamách týkajících se fondů EU v ČR. POVINNÁ PUBLICITA Každý příjemce má povinnost publicity svého projektu, ke které se zavazuje při podpisu smlouvy, obecně se řídí nařízením Evrop-

Povinná publicita se představuje i na pražských tramvajích.

foto: magistrát Praha

čení stavby trvalá informační cedule, loga a slogan a název fondů musí být i na všech propagačních předmětech financovaných z EU, na webových stránkách apod. „V  rámci OPPA jsme nechali pro příjemce vyrobit takzvané propagační kity, což je sada nástrojů publicity s vlajkou a vlaječkou EU, samolepkami s  povinnými logy a cedulí na stěnu s povinnými prvky publicity, tento balíček budou dostávat příjemci při podpisu smlouvy,“ prozrazuje Zuzana Bednářová.

Podobně jako ostatní řídící orgány regionálních operačních programů i Praha má na svých stránkách závazná pravidla, loga a grafický manuál pro příjemce dotací, organizuje pro ně semináře. Magistrát jako řídící orgán se řídí komunikačním plánem, takže například během květnového Evropského týdne musí vyvěsit vlajku EU, vyhlášení každé výzvy se inzeruje v médiích.

Ilustrační foto.

foto: ropstrednicechy.cz

luje Irena Dudová. Pravidla pro povinnou publicitu jsou závazná: po zahájení realizace projektu, ať už jde o infrastrukturu či stavební práce, musí na místě umístit velkoplošný reklamní panel, kde bude symbol EU, odkaz na Evropský fond regionálního rozvoje, logo ROP NUTS II SČ a prohlášení „Investice do budoucnosti“. Po-

vinné informace pak musejí zabírat alespoň 30 procent panelu. Po ukončení realizace projektu musí být umístěna trvalá informační upomínková deska se stejnými údaji, to platí i v  případě projektů, zaměřených na nákup hmotných předmětů.

ské komise. „Pro pražské příjemce jsou povinná loga operačního programu (OPPA nebo OPPK), Magistrátu hlavního města Prahy a Evropské unie, spolu se sloganem ‚Praha: Investujeme do vaší budoucnosti‘ a název fondu – buď Evropský fond pro regionální rozvoj, nebo Evropský sociální fond, záleží na programu,“ vysvětluje Bednářová. U velkých investičních projektů (nad 500 000 eur) musí být na místě realizace po dobu stavby banner s  informací o podpoře z EU a po skon-

Eva Potužníková

NUTS II STŘEDNÍ ČECHY KRÁTCE • Evropská komise chce, aby projekty ROP Střední Čechy týkající se zdravotnictví a sociální infrastruktury byly využity jako vzorové pro další čerpání peněz z  EU v  letech 2014-2020. Se zástupci Ředitelství pro regionální rozvoj EK se v Bruselu setkal předseda Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy David Rath a ředitel Regionálního operačního programu Střední Čechy Tomáš Novotný. Oba také Komisi předvedli systém hodnocení hospodárnosti projektů ROP SČ, který eliminuje zbytečně nadhodnocené náklady u projektů financovaných EU. Středočeský kraj chce také od roku 2014 administrovat projekty v oblasti inovací, životního prostředí a výzkumu. • Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy rozhodl o ukončení výzvy č. 57 nejpozději k 4. březnu 2011. Příjem projektů bude tedy ukončen v okamžiku, kdy podíl alokace požadovaný projekty předloženými ve výzvě dosáhne 150 procent, nebo 4. března 2011 ve 12 hodin, pokud do té doby nebude požadovaný podíl alokace naplněn. • Evropská komise oficiálně schválila revizi Regionálního operačního programu Střední Čechy. V rámci této revize bude posílena zejména prioritní osa 3 Integrovaný rozvoj území. Prostředky přesunuté do této prioritní osy budou využity zejména na již vyhlášené výzvy a v rámci nových výzev budou prostředky přiděleny na volnočasové aktivity a sociální infrastrukturu měst a obcí.

Připravují televizní kampaň Regionální operační program Střední Čechy se snaží zejména propagovat úspěšně zrealizované projekty. Publicita projektů ale leží hlavně na samotných příjemcích dotací, a to nejen v rámci povinné publicity. PROPAGACE TURISTICKÝCH DESTINACÍ

nu – mnohé projekty se ještě dokončují.

„V současné době probíhá inzertní kampaň ve středočeském vydání MF Dnes a Deníků, kde publikujeme vždy dva až tři projekty. Loni proběhla televizní kampaň pod záštitou ministerstva pro místní rozvoj ‚Tady se dobře žije‘, kde byly v krátkých spotech představeny projekty z různých ROPů,“ vyjmenovává Irena Dudová z oddělení Technické pomoci a publicity na Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy. „Vzhledem k pestré škále oblastí podpory lze vždy najít dostatek projektů, které zaujmou většinu lidí, ať již z hlediska profesního, či například jako cíl dovolené.“ Propagace regionu spadá do oblasti podpory Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje. Patří sem marketingové aktivity od tvorby propagačních materiálů přes organizaci konferencí a seminářů až po zajištění realizace pravidelných sportovních a kulturních akcí. ROP SČ se touto cestou snaží propagovat „přirozené“ turistické destinace, nikoli jednotlivé produkty nebo turistické lokality. Celkem je na oblast určeno 209,37 milionu korun, z nichž se dosud proplatily 34,22 milio-

CELOREPUBLIKOVÁ TV KAMPAŇ „Rádi bychom se co nejdříve setkali s  novináři a představili revizi Regionálního operačního programu (kterou oficiálně schválila Evropská komise),“ říká Irena Dudová, „během února budeme inzerovat ve středočeských periodikách a prezentovat se na výstavě Regiony České republiky v Lysé nad Labem.“ Celoročně pak bude Úřad pracovat s Ministerstvem pro místní rozvoj na přípravě televizní kampaně, kterou diváci uvidí v  příštím roce. „V současné době probíhá výzkum informovanosti široké veřejnosti o ROP SČ, podle ohlasů účastníků seminářů a konferencí by výsledky mohly být pozitivní,“ dodává Dudová. Loni na toto téma proběhla informační kampaň Bílá místa v čerpání dotací z ROP Střední Čechy pro ty, kteří měli výrazný problém s čerpáním evropských financí. POVINNÁ PUBLICITA Od roku 2010 jsou příjemci dotace povinni veřejně oznámit zahájení a zorganizovat

slavnostní zakončení projektu, kterého se účastní zástupci ROP SČ. „Propagace jednotlivých projektů stojí zejména na příjemcích dotace. Musejí však dodržovat jednotný vizuální styl, každý ROP má v ČR jiné logo, ale z Nařízení Evropské komise vyplývají obecné povinnosti (odkaz na Evropskou unii, vlajka EU apod.),“ vysvět-

Eva Potužníková

NUTS II JIHOZÁPAD

EN č. 1 / 2011

32 projekty propagují regiony

KRÁTCE • V Holýšově byla v rámci projektu „Revitalizace náměstí 5. května včetně občanské vybavenosti“ postavena nová budova radnice a upravena plocha náměstí včetně zpevnění chodníků a pojezdových ploch, vybudování parkovacích míst a osázení zeleně. Projekt byl v rámci 2. výzvy ROP Jihozápad podpořen částkou více než 19,6 milionů korun.

K  propagaci regionů je v  rámci ROP Jihozápad určena celá jedna oblast podpory týkající se cestovního ruchu - 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu. „Příjemci mohou čerpat peníze na podporu veletrhů cestovního ruchu, budování a rozvoj internetových informačních systémů cestovního ruchu, destinační management, marketingové a informační kampaně orientované na propagaci regionu či tvorbu vícejazyčných tištěných a elektronických propagačních materiálů. V rámci této oblasti podpory jsou již z ROP JZ financovány 32 projekty za téměř 111 mil. Kč,“ říká o problematice propagace regionů Adam Kotalík, mluvčí ROP Jihozápad. MEDIÁLNÍ BALÍČKY I V ANGLIČTINĚ

v oblasti propagace krajů mluvčí Adam Kotalík.

Mezi neúspěšnější podpořené projekty v  této oblasti patří podle Adama Kotalíka například Komplexní propagace Plzeňského kraje, v  jehož rámci vytvořil Plzeňský kraj komplexní kampaň na podporu cestovního ruchu v regionu a jeho propagaci v zahraničí, která zahrnuje tvorbu tiskových materiálů, reklamních spotů, pořádání veletrhu cestovního ruchu ITEP, účast na veletrzích, přípravu multimediálního balíčku pro trh anglicky hovořících zemí, tvorbu propagačního filmu a další. Netradičně pojatá expozice Plzeňského kraje získala na veletrhu Holiday World v roce 2009 druhou cenu. „Dalším úspěšným projektem Plzeňského kraje byla Komunikační kampaň ke kandidatuře města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015, která skončila vítězstvím Plzně v národním kole  této soutěže,“ pokračuje ve výčtu úspěchů

LÁKAJÍ NA RYBÁŘE, JAZZ I ŠUMAVU Obdobné projekty realizoval i Jihočeský kraj. Z  ROP Jihozápad byla podpořena Propagace cestovního ruchu v Jihočeském kraji, která zahrnovala tvorbu tematických letáků, billboardů, světelných tabulí, plakátů, prezentace, DVD, prezentační desky, trhací mapy, navigační šipky, fotografie atd. Úspěch slavila také prezentace Jihočeského kraje v oblasti cestovního ruchu v zahraničí, jejímž cílem je zvýšit podíl zahraničních turistů v Jihočeském kraji a podpora vícedenní turistiky. „Dalšími projekty podpořenými z  ROP Jihozápad v  této oblasti jsou například Jihočeské rybářské slavnosti, Bohemia Jazzfest, Marketingová strategie a propagace Šumavy a mnoho dalších,“ vyjmenovává Adam Kotalík.

9

• Projekt „Rekonstrukce a modernizace místních komunikací obce Krašovice“ si vytkl za cíl odstranění nevyhovujícího stavu páteřní části místních komunikací, které již neodpovídaly platným normám ani současným požadavkům na bezpečnost dopravy. Rekonstrukce a modernizace zahrnovala vybudování chodníků a zvýšení parametrů průjezdnosti a bezpečnosti. Projekt byl v rámci 3. výzvy ROP Jihozápad podpořen částkou přesahující 16 milionů korun.

Netradičně pojatá expozice Plzeňského kraje získala na veletrhu Holiday World v roce 2009 druhou cenu. Foto: Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad PROJEKTY SE PREZENTUJÍ NA DVD Propagace ROP Jihozápad je samozřejmě zaměřena i na projekty placené z  evropských fondů. „Každý projekt, který je podpořený z evropských fondů, musí nést určité prvky publicity - billboardy,

pamětní cedule, uvedení banneru ROP JZ a EK na tištěných prostředcích atd. Vedle toho Úřad Regionální rady podporuje povědomí o podpořených projektech vlastními prostředky – tiskové zprávy, denně aktualizované internetové stránky, informační brožury pro cestovní ruch, výroční konference

s  veletrhem realizovaných projektů, soutěže, reportážní DVD o dokončených projektech apod. Celorepublikovou kampaň, jejíž součástí je i ROP Jihozápad, pak realizuje ministerstvo pro místní rozvoj například prostřednictvím TV spotů,“ říká Adam Kotalík. Jana Bartošová

• Koncem roku 2010 založilo několik plzeňských hoteliérů za podpory krajského města Plzně a agentury CzechTourism obecně prospěšnou společnost Pilsen Convention Bureau,o.p.s., s cílem podpořit rozvoj kongresové, kulturní a zážitkové turistiky. Jejími dalšími členy se mohou stát zejména hotely, restaurace či kulturní zařízení, které působí na území města Plzně či Plzeňského kraje a disponují kongresovým potenciálem, nebo zajišťují služby související s kongresovou, zážitkovou či kulturní turistikou.

NUTS II SEVEROZÁPAD

Zvou na přírodu i kongresovou turistiku

KRÁTCE • Města Ústí nad Labem, Chomutov a  Most by chtěla s  podporou ROP Severozápad modernizovat svou hromadnou dopravu. Konkrétní projekty už byly podány do ROP Severozápad. Na všechny se ale nedostane. „Na tuto oblast máme 486 milionů korun. Města přitom chtějí na podporu svých plánů přes 620 milionů. Je tedy jasné, že nebudeme moci uspokojit všechny žadatele,“ řekl ředitel Úřadu Regionální rady Petr Kušnierz.

Projekty zaměřené na propagaci Ústeckého a Karlovarského kraje patří do stěžejního pilíře podpory Regionálního operačního programu Severozápad. V loňském roce proběhla celá řada akcí, které měly za úkol zvýšit povědomí o těchto regionech. Ovšem na propagaci nezapomínají ani města a obce. VÝZVA Z ROKU 2009

PROPAGUJÍ HLAVNĚ KRAJE

Evropské peníze jdou na různé způsoby propagace. Tak předně jsou to samozřejmě projekty zaměřené na zlepšování dostupnosti informací o turistickém potenciálu obou krajů. Podle ředitele Úřadu Regionální rady ROP Severozápad Petra Kušnierze se program tomuto tématu věnuje poměrně často. „Na podporu cestovního ruchu v  Ústeckém a  Karlovarském kraji je vyčleněna významná část prostředků, které jsou v  operačním programu alokovány,“ řekl Kušnierz. Cestovnímu ruchu se přitom věnuje hlavně prioritní osa 4., která může rozdělit až 142 miliony eur. Konkrétně na propagaci a prezentaci je zaměřena oblast podpory 4.3 Podpora marketingu a rozvoje produktů cestovního ruchu. Projekty přihlášené do této oblasti mohou využít evropské peníze například na výrobu a distribuci propagačních materiálů, na zaplacení účasti na veletrzích cestovního ruchu, na propagační spoty v médiích a na celou řadu dalších činností a akcí, které s  problematikou propagace nějakým způsobem souvisí. Výzva do této oblasti proběhla v  roce 2009 a dotaci získala řada kvalitních projektů. Které patří k nejzajímavějším?

Z těch krajských je nutné jmenovat určitě projekt s názvem Propagační a mediální kampaň Ústeckého kraje. Projekt odstartoval v  roce 2009 a jeho cílem je maximálně přispět k  tomu, aby se z regionu stal daleko vyhledávanější cíl zahraničních i tuzemských turistů. Zatím je totiž Ústecký kraj mezi nejméně navštěvovanými regiony v  zemi. Přesně 10 milionů korun jde proto na řadu aktivit, které mají tento cíl přiblížit. Kraj například vydával, vydává a bude vydávat hned několik propagačních brožur a publikací, prezentuje se v odborných časopisech a především zřídil nový turistický portál, který má usnadnit turistům cestu na sever Čech. „Podle nové koncepce je sice upozaděna propagace celého kraje, zato se více soustředíme na prezentaci prostřednictvím čtyř přirozených turistických regionů: České Švýcarsko, České středohoří, Krušné hory a Poohří-Žatecko,“ doplnila tisková mluvčí kraje Magdalena Hanáčková. Karlovarský kraj přišel také s několika projekty. Téměř čtyři miliony získal region na účast na veletrzích cestovního ruchu.

Kolem 16 milionů korun získalo na propagaci svých památek také město Chomutov. Dvoumilionová dotace pak šla na Konferenci cestovního ruchu a  lázeňství, která proběhla na podzim roku 2009. SVÉ PROJEKTY MAJÍ I MĚSTA Jedním z nejdůležitějších projektů měst v regionu je ten karlovarský. Má název „Karlovy Vary místo pro setkání – filmová a kongresová turistika“ a jeho náklady činí 16,5 milionu korun. Více než 90 procent financí jde z ROP Severozápad. V  rámci projektu, jehož hlavní část bude probíhat v  prů-

běhu tohoto roku, budou vytvořeny nejrůznější marketingové a propagační materiály, DVD nosiče, ale např. i webové stránky s prezentacemi či stále chybějící studie zaměřené na cestovní ruch a kongresovou turistiku v Karlových Varech. A propagační projekty představila i další města. Několik milionů na svou propagaci se podařilo získat například Sokolovu, Františkovým Lázním nebo Chomutovu. Dobrý projekt připravil i Děčín. Městu se na propagaci podařilo získat dotaci 2,7 milionu korun. „Propagace je vedena ke třem zá-

zdroj: www.echomutov.cz

kladním cílovým skupinám, a to k zahraničním návštěvníkům, návštěvníkům z jiných regionů a místním obyvatelům,“ řekla vedoucí odboru rozvoje Věra Jančová. Díky dotaci vznikají například plakáty, turistická mapa, reklamní předměty nebo reprezentativní kniha o městě Děčíně. V  současnosti probíhá další výzva pro oblast Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu. Zájemci mohou podávat své projekty do konce března. Filip Appl

• Turistický portál Brána do Čech získal prestižní ocenění na veletrhu cestovního ruchu Regiontour v  Brně. Webová prezentace zaměřená na turistiku je součástí projektu „Propagační a mediální kampaň Ústeckého kraje v  oblasti cestovního ruchu“. ROP Severozápad tuto kampaň podpořil částkou 9,3 milionu korun. • V  lednu byly vyhlášeny další výzvy k  předkládání projektů do ROP Severozápad v celé řadě oblastí. Pro ty, kteří se svými projekty uspějí, je připraveno 1,5 miliardy korun. „Nejvíce prostředků, více než 1,1 miliardy korun, je tentokrát vyčleněno pro podporu projektů zaměřených na rozvoj cestovního ruchu,“ řekl předseda Regionální rady Jiří Šulc. Žadatelé budou moci předkládat projekty až do konce března.

10

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

EN č. 1 / 2011

Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2011 Střednědobý výhled na roky 2012 a 2013 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila dne 15. prosince 2010 rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na rok 2011 včetně střednědobého výhledu na následující dva roky. Rozpočet a střednědobý výhled SFDI v letech 2011 - 2013 vycházejí z předpokladu finančních rámců pro rok 2011 a navrhují finanční rámce pro roky 2012 a 2013.

Rozpočet zároveň reaguje na závazky státu vyplývající z probíhajících programů výstavby dopravní infrastruktury. Ty vycházely z původně plánovaných rozpočtových rámců, ovšem z  důvodů snížení výdajových rámců v posledních letech oproti původně stanoveným hodnotám – pro rok 2011 o 3,1 miliardy korun, tedy z 36,1 miliardy korun na 33 miliard korun – a snižování rozpočtu v roce 2010, dojde nezbytně k významnému krátkodobému propadu v plánu výstavby dopravní infrastruktury. Hlavním podkladem pro sestavení rozpočtu a střednědobého výhledu SFDI jsou strategické záměry ministerstva dopravy v oblasti investic do dopravní infrastruktury v letech 2011 – 2014. Ministerstvo dopravy přehodnotilo původní plány výstavby dopravní infrastruktury a rozhodlo akcelerovat zejména výstavbu obchvatů, místo finančně vysoce náročných investic upřednostňovat akce zkapacitnění současných komunikací a zavádět bezpečnostní opatření na stávající síti a odložit či upustit od některých investičních záměrů. Strategie předpokládá také přesunutí části prostředků fondů EU určených v  Operačním programu Doprava (OPD) pro rozvoj železniční sítě na prioritní osu určenou pro výstavbu transevropské silniční sítě. Možnost tohoto přesunu musí být ještě potvrzena ze strany orgánů EU. Rozpočet pro rok 2011 a v obou letech střednědobého výhle-

du je sestaven jako vyrovnaný, s výhradou, že takto sestavený rozpočet nepokrývá v roce 2011 potřeby financování. SFDI nevykazuje žádné pohledávky (mimo předfinancování) a závazky, které by nebyly v souladu se schváleným rozpočtem SFDI na rok 2010, a v současné době není příjemcem žádného úvěru. Přijetí úvěru ze strany SFDI se nepředpokládá ani v rozpočtovaném období, avšak SFDI zajišťuje roli finančního manažera úvěrů přijatých státem. Sestavování rozpočtu především sledovalo zajištění dostatečné výše finančních prostředků na financování národního podílu a neuznatelných výdajů u akcí spolufinancovaných z fondů EU a alespoň minimální povinný rozsah údržby a oprav stávající sítě.

Indikativní možnosti předfinancování krajů – přehled

Celková bilance příjmů a výdajů na rok 2011

Při sestavování příjmové strany rozpočtu SFDI se vycházelo ze směrných čísel ministerstva financí. Propad příjmů může proti výsledným směrným číslům pro rok 2011 činit podle ministerstva financí až 800 milionů kornun. Kromě prostředků z rozpočtu SFDI jsou pro dopravní infrastrukturu využívány i prostředky z fondů EU a prostředky ze státem přijatých úvěrů od Evropské investiční banky (EIB) na spolufinancování prostředků EU. Finanční toky z fondů EU a z přijatých úvěrů jsou zahrnovány do celkového rámce rozpočtu SFDI. SFDI financuje národní podíl u akcí realizovaných v těch segmentech dopravní infrastruktury, jejichž financování je v souladu s účelem SFDI. Pro akce zařazené do OPD se využívá ke krytí národního podílu také úvěr od

EIB, jehož příjemcem je ministerstvo financí a SFDI vystupuje v roli finančního manažera úvěrových prostředků. V roce 2011 již nebude možné pokrýt celý objem způsobilých prostředků

Rozdělení výdajů dle objemově nejvýznamnějších příjemců v roce 2011

v mil. Kč

na spolufinancování ze zdrojů EIB, neboť bude již plně rozdělena alokace na probíhající projekty OPD. I přes dočerpávání alokovaných prostředků EIB na stávající projekty až do 30. června 2012, bude nutné pro nové projekty OPD zajistit současně nový zdroj spolufinancování v  odhadované výši přibližně 20 miliard korun. SFDI bude nadále v rámci možností daných svým rozpočtem podporovat výstavbu a rekonstrukci krajské dopravní infrastruktu-

ry. Pro rok 2011 se předpokládá, že SFDI v závislosti na možnostech disponibilních finančních prostředků, poskytne na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z fondů EU u akcí spolufinancovaných z fondů EU týkajících se silnic II. a III. třídy ve vlastnictví krajů, maximálně částku 1,894 miliardy korun. Tato předpokládaná maximální částka byla rozdělena mezi jednotlivé kraje do globálních položek a její výše byla projednána se zástupci krajů na jednáních na SFDI.

PROJEKTY PPP Pro realizaci některých významných staveb se předpokládá využití financování v  rámci spolupráce veřejného a soukromého sektoru tzv. PPP. Nákladové položky s výjimkou přípravy nejsou v rozpočtu SFDI na tyto akce uvedeny, neboť nebudou kryty prostřednictvím prostředků SFDI. Kompletní dokument k  rozpočtu SFDI na rok 2011 a Střednědobému výhledu na roky 2012 a 2013 je k  dispozici na webu www.sfdi.cz.

Střednědobý výhled SFDI na roky 2012 a 2013 (údaje jsou v milionech korun)

NUTS II SEVEROVÝCHOD

EN č. 1 / 2011

Weby, infobus a Turistické noviny

KRÁTCE • Vláda obnovila spolufinancování projektů dotovaných z  evropských fondů prostřednictvím regionálních operačních programů. Má to ovšem jeden háček. Týká se to pouze projektů, které byly schváleny do 22. září loňského roku. V případě ROP Severovýchod budou schváleny i některé projekty vybrané k podpoře před tímto datem. Konkrétně ty, u nichž nebyl v září schválen finanční rámec.

Regionální operační program Severovýchod podporuje projekty zaměřené na propagaci. Jde však spíše o propagaci v oblasti cestovního ruchu než o běžnou komunikaci s občany a veřejností. Nejdůležitějšími projekty v této oblasti jsou ty krajské. DOTACE PRO KRAJSKÉ STRATEGIE Dotace na podporu cestovního ruchu poskytuje ROP Severovýchod v  rámci prioritní osy 3. Vyčleněno je na ni přes 144 miliony eur. Součástí je i oblast, která se zaměřuje na projekty věnující se komunikaci, marketingu a prezentaci konkrétních destinací. V  minulosti přišel každý kraj se svým stěžejním projektem, na který získal potřebné peníze. Například projekt v  Libereckém kraji ještě běží a skončit má v květnu tohoto roku. Cílem propagačních aktivit za 16,6 milionu korun bylo zvýšení návštěvnosti turisticky zajímavých  míst v  kraji. Vedení kraje se tak víc zaměřilo na prezentování regionu jako turisticky atraktivní destinace. Součástí projektu byla i inovace informačního webu nebo zřízení nabídkového katalogu pro poskytovatele služeb. Vydána byla také řada propagačních materiálů – katalogů a map. Například v  roce 2009 byla vyhotovena sada letáků, které jsou distribuovány na spádových místech kraje a které informují o zajímavostech v kraji. V loňském roce proběhla aktualizace a znovuvydání. Důležitou součástí projektu je i účast kraje na veletrzích. Posledním byl Regiontour v Brně. A podle vedení kraje dopadl úspěšně. „Podle odhadu prošlo veletrhem

přes 30 tisíc návštěvníků. Věřím, že i tato přehlídka nabídek Libereckého kraje přispěla k  dalšímu přílivu turistů a rekreantů do našeho regionu,“ řekla náměstkyně hejtmana Lidie Vajnerová. Z EVROPSKÝCH PENĚZ JEZDIL I INFOBUS Svůj projekt zrealizoval i Královéhradecký kraj. Nesl název Cílená prezentace a propagace Královéhradeckého kraje jako celku a stál 33,6 milionu korun. Celá akce vznikla už za předchozí vlády. ROP Severovýchod poskytl většinu z výše uvedené částky. Zaměření projektu bylo podobné: sjednocení a ucelení prezentace a propagace turisticky významných území Královéhradeckého kraje. Krajská samospráva si od řady menších akcí, které se v rámci tohoto konceptu v kraji uskutečnily, slibovala hlavně zvýšení povědomí o kraji jako o atraktivní turistické lokalitě. Projekt byl zaměřen na zahraniční i tuzemské turisty, a ačkoliv byl už ukončen, má své pokračování. V současnosti se kraj snaží zaměřit více na prezentaci v médiích. V rámci projektu kraj vydal i řadu propagačních materiálů (zaměřené například na relaxaci nebo aktivní dovolenou) nebo se zúčastnil řady veletrhů. Probíhala také mediální kampaň formou infobu-

V rámci propagační strategie Královéhradeckého kraje bylo možné potkat i speciální infobus pro turisty a občany. zdroj: www.rada-severovychod.cz su, který sloužil jako mobilní informační centrum. PODPOŘENY NOVINY I SPOTY V KINECH Pardubický kraj získal dotace hned na několik projektů. Evropské peníze jsou pro tento region o to důležitější, že cestovní ruch nepatří k jeho nejsilnějším stránkám. Patří dlouhodobě mezi tři nejméně navštěvované kraje. V  posledních letech řídí propagaci regionu Destinační společnost Východní Čechy. Ta uspěla například s  projek-

tem Turistické noviny. Za 3,6 milionu korun proto společnost spustila vydávání nového titulu, který informuje o možnostech pro návštěvníky. Stěžejním projektem je ale ten za 7,6 milionu korun. Jeho náplň se z velké části shoduje s  projekty ostatních krajů, přesto zde najdeme i sázku na méně časté způsoby propagace. V  tomto případě se jedná o spoty v  multikinech. „Cílem kampaně v  multikinech bylo oslovení co největšího počtu potenciálních turistů. Propagační spot poutavou formou upozorňoval na nejdů-

11

ležitější akce, památky, přírodu a další zajímavosti Pardubického kraje,“ shrnul aktivitu radní Miroslav Stejskal. Projekt byl ukončen v  loňském roce. Podle radního Stejskala prokazatelně přispěl ke zvýšení zájmu o Pardubický kraj. Projekty zaměřené na propagaci samozřejmě podávají i města a obce. Za všechny lze jmenovat například Dvůr Králové nad Labem Město získalo na propagaci nejen zoologické zahrady, ale i množství kulturních a historických památek, téměř dva miliony korun. Filip Appl

• Podle posledních údajů bylo v  rámci ROP Severovýchod schváleno už téměř 500 projektů. Z  evropských fondů se tak prostřednictvím tohoto programu proplatilo už 6,9 miliardy korun. Rychlost čerpání přitom velmi rychle stoupá. Zatímco v  roce 2008 bylo ze strukturálních fondů proplaceno 121,6 milionu korun, předloni to bylo už téměř 2,5 miliardy a loni 4,3 miliardy korun. Nejvíce projektů pochází z  Královéhradeckého kraje. • V  závěru loňského roku schválili členové Výboru Regionální rady dotace na rozvoj pardubického letiště a také na rekonstrukci sportovního areálu Bavlna v  Hradci Králové. Poslední loňské zasedání Výboru probíhalo netradičně na dálku prostřednictvím obrazovek v  budovách jednotlivých krajů. „Videokonference se osvědčila, takže se budeme i v příštím roce k tomuto způsobu komunikace vracet,“ řekl předseda Regionální rady Radko Martínek.

NUTS II JIHOVÝCHOD

Cyklostezka až do Rakouska Regionální operační program Jihovýchod, určený pro jižní Moravu a Vysočinu, má pro evropské rozpočtové období 2007– 2013 k dispozici přibližně dvacet miliard korun. Dotace putují také na propagaci kraje, tedy projekty, které zvýší jeho přitažlivost pro návštěvníky. S osmi miliardami proplacených dotací se ROP Jihovýchod drží na pozici jednoho z nejúspěšnějších programů v  čerpání evropských dotací. Například kontinuální cyklostezka napříč regionem vede z  centra Jihlavy do rakouského městečka Raabs an der Thaya. Díky dotaci z  ROP Jihovýchod ve výši více než 70 milionů korun bylo upraveno 16 kilometrů neprůjezdných nebo těžce průjezdných úseků trasy.  Cyklotrasa se dočkala nejen nových asfaltových povrchů, ale i staveb lávek, můstků, četných palisád zpevňujících svahy a též dvou mostů v  Přibyslavicích a v  Jemnici.  Dnes je již v  realizaci navazující projekt Cyklostezka Jihlava Třebíč Raabs II., jehož cílem je zvýšení komfortu celé trasy a vybudování dalších deseti úseků cyklostezek o celkové délce přibližně 18 kilometrů. „Cílem těchto projektů není přepravit cyklisty z jednoho místa na druhé po nejkratší cestě, ale po bezpečných stezkách a ukázat jim malebnost a kouzlo Vysočiny,“ uvedla Kateřina Dobešová z oddělení publicity a technické pomoci Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod.

ZÁMEK TŘEBÍČ ČEKAJÍ VELKÉ ZMĚNY Projekt Zámek Třebíč, který pravě nyní startuje, zajistí na jedné straně stavební obnovu zámecké budovy národní kulturní památky zámku v  Třebíči, na straně druhé zpřístupní zcela nové atraktivní expozice. Připravují se hned čtyři návštěvnické trasy. „První respektuje původní klášterní charakter místa a představuje roli církve v dějinách města, druhá vedle toho představí nerostné bohatství Třebíčska a přeneseně celé Vysočiny,“ dodala Dobešová. Poslední čtvrté téma je opět jistým návratem k zámeckému charakteru, kdy vznikne zámecká prohlídková trasa Valdštejnové na Třebíči, jež představí šlechtický život od 18. do 20. století. „Kromě tematických změn je nutné zdůraznit, že samotná expoziční plocha se rozšíří zhruba o 40 procent,“ uvedla Dobešová. S novou podobou zámku souvisí také nové interiérové vybavení celého zázemí Muzea Vysočiny Třebíč a posílení návštěvnického servisu. Modernizace zámku proběhne díky 165 milionové dotaci z ROP Jihovýchod.

V ROSICÍCH VYŘEŠILI ZÁZEMÍ PRO SPOLKY Od října 2010 je díky dotaci 18,4 milionu z  ROP Jihovýchod v  provozu Zámecké kulturní centrum v  severním křídle rosického zámku. Nové kulturní centrum vyřešilo nedostatek zázemí pro velké množství spolků a organizací působících ve městě Rosice a okolí. Zrekonstruované prostory umožní další rozvoj jejich činnosti a rozšíření poskytovaných služeb. V  přízemí je vy-

KRÁTCE stavěn velký společenský sál s  kapacitou až 250 osob, kde se budou konat zejména plesy, koncerty a konference. Taneční sál vybavený zrcadly a reprodukční technikou je vyhrazený pohybovým aktivitám. V  podkroví jsou prostory pro zájmovou činnost místních spolků. Zámecké kulturní centrum má široké spektrum uživatelů. Využívá ho jak místní klub seniorů, tak maminky s  dětmi, taneční obor ZUŠ Rosice, probíhá zde také cvičení Tai-či nebo výuka latinsko-americ-

kých tanců. Zámecká atmosféra přímo vybízí ke konání unikátních akcí, jako jsou historické plesy a koncerty barokní hudby. Severní křídlo zámku bylo původně zámeckou konírnou, později bylo využíváno k  zemědělským účelům a před rekonstrukcí se nacházelo ve velmi špatném stavebně technickém stavu. Projekt výstavby kulturního centra tak současně přispěl k záchraně části nemovité kulturní památky.

• O největší porci proplacených financí se v  rámci ROP Jihovýchod tradičně postaraly investiční projekty v  oblasti dopravy proplacenou částkou 4,8 miliardy korun. V  cestovním ruchu jsou již ukončeny projekty za téměř 900 milionů korun. Evropské dotace ve výši 2,3 miliardy korun pomáhají rozvíjet kulturu, sociální a zdravotní oblast i veřejná prostranství v  mnoha městech na jižní Moravě a Vysočině. Dokončeno je více než 300 projektů.

Michal Tillgen • Během tří let se kompletně změní vzhled interního oddělení, neurologického a rehabilitačního oddělení Nemocnice Nové Město na Moravě. Díky evropským dotacím začne veřejnosti sloužit nejen jedno z nejmodernějších fyzioterapeutických center v regionu, ale i nová jednotka intenzivní péče interních oborů, kardiologie nebo velký dialyzační sál.

Díky dotaci ve výši více než 70 milionů korun bylo upraveno šestnáct kilometrů cyklostezky Jihlava Třebíč. zdroj: RR Jihovýchod

• Pro zájemce o moderní architekturu se připravují trasy architektonického putování po významných funkcionalistických stavbách v Brně, navržené podle rozmístění objektů v jednotlivých městských částech a podle vybraných autorských osobností. Vzniknou také nové webové stránky s  navigačním systémem, doprovodné brožury a mapa.

12

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

EN č. 1 / 2011

Pravidla pro poskytování příspěvků pro rok 2011

Na výstavbu cyklistických stezek na opuštěných drážních tělesech

Státní fond dopravní infrastruktury k naplnění svého účelu ve smyslu § 2, odst.1, písm. h) zákona č. 104/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a po schválení Výborem Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen „SFDI“) dne 30. 11. 2010 stanoví tato PRAVIDLA pro poskytování příspěvků na výstavbu cyklistických stezek na opuštěných drážních tělesech (dále jen „akce“) z rozpočtu SFDI pro rok 2011: 1. Věcná orientace akcí V souladu s účelem, pro který se poskytuje finanční příspěvek z rozpočtu SFDI podle těchto Pravidel, lze poskytnout finanční příspěvek výhradně na: • výstavbu cyklistické stezky na opuštěném drážním tělese. Cyklistická stezka je pro účel těchto Pravidel, ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění a vyhlášky č.104/1997 Sb., v platném znění, místní komunikací IV. třídy nebo veřejnou účelovou komunikací, ze které je vyloučen provoz silničních motorových vozidel 1, která: - svými parametry splňuje požadavky pro cyklistické stezky uvedené v ČSN 73 61 10 a v Technických podmínkách 179 „Navrhování komunikací pro cyklisty“, - je zařazena silničním správním úřadem jako cyklistická stezka nebo smíšená stezka pro pěší a cyklisty nedělená nebo dělená, - je značena ve smyslu vyhlášky Ministerstva dopravy ČR č. 30/2001 Sb., v platném znění, dopravním značením C8a – cyklistická stezka, C9a – smíšená stezka pro pěší a cyklisty nedělená nebo C10a – smíšená stezka pro pěší a cyklisty dělená. Výstavbou se pro účel těchto Pravidel rozumí proces realizace nové cyklistické stezky. 2. Výše příspěvku a procento spoluúčasti pro každou vybranou akci Z rozpočtu SFDI pro rok 2011 lze poskytnout příspěvek na vybranou akci maximálně do výše 75 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů stavební části akce. Příspěvek SFDI nelze kombinovat s prostředky strukturálních fondů EU a regionálního operačního programu. V rámci akce, která byla vybrána pro poskytnutí příspěvku, SFDI nefinancuje jako neuznatelné náklady zejména tyto položky: • Náklady na odstranění železničního svršku a náklady související s odstraněním ekologických zátěží. • Chodníky pro pěší u cyklostezky označené značkou C10a2. • Hmatová (slepecká) dlažba (s výjimkou, kdy cyklostezka kříží komunikaci pro pěší). • Veřejné osvětlení cyklostezky vč. stožárů, položení kabelů a dalšího příslušenství a s tím spojené elektromontáže vč. osvětlení tunelů. • Odpočívací plochy vč. jejich vybavení – mapy, lavičky, stolky, odpad. koše, osvětlení, informační tabule, přístřešky atd. (mobiliář). • Přeložky sítí (přeložení rozvaděče, inženýrských sítí, elektrického vedení, veřejného osvětlení, sdělovacích kabelů atd.) s výjimkou přeložek sítí, které jsou vyvolány vlastní stavbou a které jsou v tělese cyklostezky nebo jej kříží. • Dešťová a splašková kanalizace nebo kanalizační řady vč. úprav k odvádění vody (s výjimkou kanalizačních vpustí, šachet, přípojek a mostků sloužících k

odvodu povrchových vod z tělesa cyklostezky). • Sjezdy nebo nájezdy na sousední nemovitosti. • Osázení vegetací a sadové úpravy a s tím související práce. • Opěrné zdi, které nejsou součástí tělesa cyklistické stezky. • Oplocení. • Příprava území. • Demolice a demontáž objektů. • Geodetické a geometrické práce s výjimkou prací pro zaměření skutečného provedení stavby. • Finanční rezerva z vysoutěžené ceny akce. • Vedlejší rozpočtové náklady – ztížené stavební podmínky, přirážky, provoz investora, stavební a autorský dozor atd. s výjimkou zařízení staveniště, kompletační činnosti. SFDI si vyhrazuje právo označit za neuznatelné i další náklady akce. Vyvolané náklady jsou uznatelnými náklady nejvýše do 25 % celkových uznatelných nákladů stavební části akce. Výši finančního příspěvku a procento spoluúčasti pro každou vybranou akci schvaluje Výbor SFDI jako limitní a nepřekročitelné a příspěvek je poskytován v tis. Kč se zaokrouhlením na nejbližší tisícikorunu směrem dolů. U akcí realizovaných dodavatelsky, u kterých v době uzavírání Smlouvy o poskytnutí finančních prostředků z rozpočtu SFDI podle § 3 odst. 1 zákona č. 104/2000 Sb., v platném znění (dále jen „Smlouva“) nejsou známy výsledky zadávacího řízení na realizaci předmětné akce, bude ve Smlouvě uvedena výše příspěvku na financování akce a procento spoluúčasti schválené Výborem SFDI. Toto bude upraveno v Dodatku ke Smlouvě v návaznosti na předloženou Smlouvu o dílo uzavřenou na základě výsledků zadávacího řízení. Před uzavřením Dodatku ke Smlouvě nebudou zesmluvněné finanční prostředky příjemci uvolněny k čerpání. U akcí realizovaných přímo žadatelem nesmí být do nákladů akce, ze kterých se stanoví výše příspěvku, zahrnut zisk. V případě, že celkové skutečně vynaložené uznatelné náklady stavební části akce budou vyšší než celkové uznatelné náklady na akci uváděné v položkovém

rozpočtu akce předkládaném se žádostí o příspěvek, hradí toto navýšení nákladů příjemce z vlastních zdrojů. V případě, že celkové skutečně vynaložené uznatelné náklady stavební části akce budou nižší, bude dodrženo procento spoluúčasti příspěvku SFDI na financování výstavby cyklistické stezky schválené Výborem SFDI. 3. Příjemce příspěvku Příjemcem příspěvku může být obec jako vlastník cyklistické stezky ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, případně svazek obcí ve smyslu § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, pokud je akce, pro kterou příspěvek žádá, v souladu s předmětem jeho činnosti. 4. Podmínky pro poskytnutí příspěvku a) Poskytování příspěvku z rozpočtu SFDI se řídí „Pravidly pro financování programů, staveb a akcí z rozpočtu SFDI“ uveřejněnými na internetových stránkách www. sfdi.cz. b) Příspěvek je účelový a jeho čerpání je vázáno jen na financování akce, na kterou byl poskytnut, a to prostřednictvím účtu příjemce zřízeného u ČNB, ze kterého budou prováděny platby, resp. úhrady faktur. c) Na poskytnutí příspěvku není právní nárok. d) O příspěvek lze požádat i na akce již započaté za podmínky samostatného vyčíslení plánovaných finančních nákladů na etapu akce, pro kterou se příspěvek žádá a která má být realizována v roce 2011. Příspěvek nelze žádat na refundaci již uhrazených nákladů akce. e) SFDI uzavírá s příjemcem příspěvku „Smlouvu“, na základě které a za podmínek v ní uvedených bude na vybranou akci příspěvek poskytnut. f) Příjemce příspěvku musí při čerpání příspěvku postupovat v souladu s příslušnými zákony a obecně závaznými předpisy. Výběr zhotovitele musí být proveden v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. g) Poskytnutý příspěvek vede příjemce v analytické účetní evidenci za podmínek stanovených SFDI ve Smlouvě.

h) Příjemce bude souhlasit se zveřejněním svého názvu, adresy, věcného zaměření akce a výší poskytnutého příspěvku. i) Příjemce příspěvku bude realizovat akci v souladu s projektovou dokumentací schválenou ve stavebním řízení a předloženou v rámci žádosti o poskytnutí příspěvku. j) Použití poskytnutého příspěvku podléhá kontrole ze strany SFDI. Tím není dotčeno právo výkonu kontroly jinými orgány. Příjemce se zavazuje vyhovět všem požadavkům na kontrolu prováděnou ze strany SFDI včetně zajištění kontroly u osob se smluvními závazky vůči příjemci příspěvku v případech, kde k financování těchto smluvních závazků je použit příspěvek SFDI. k) Příspěvek je určen na úhradu nákladů stavební části (investiční náklady) akce v roce 2011. l) Žadatel o příspěvek musí dokladovat schopnost spolufinancovat akci tak, aby spolu s poskytnutým příspěvkem ze SFDI bylo finančně kryto 100 % nákladů stavební části akce plánované v roce 2011. Před použitím finančních prostředků poskytnutých ze SFDI je příjemce povinen použít finanční prostředky na úhradu uznatelných nákladů stavební části akce z vlastních (jiných) zdrojů, tj. prostředky příjemce, případně prostředky z dalších zdrojů ve výši uvedené ve Smlouvě. m) Cyklistické stezky, pro které se příspěvek z rozpočtu SFDI žádá, nesmí být využívány k podnikatelským účelům, musí být trvale bezplatně přístupné veřejnosti a nesmí být po dobu 8 let od ukončení akce převedeny do vlastnictví třetích subjektů a nesmí být předány do úplatného užívání třetím subjektům. n) Součástí závěrečného vyhodnocení akce musí být formulář závěrečného vyhodnocení akce, který je přílohou 3c „Pravidel pro financování programů, staveb a akcí z rozpočtu SFDI“, kolaudační souhlas a výpisy z katastru nemovitostí dokladující, že příjemce má vlastnické, příp. jiné právo k pozemkům, na nichž je stavba, příp. její část spolufinancovaná z prostředků SFDI, realizována. V případě, že v kolaudačním souhlasu jsou uvedena jiná čísla parcel než ve stavebním povolení, doloží příjemce příspěvku srovnávací tabulku těchto parcelních čísel.

5. Náležitosti žádosti Žadatel o příspěvek musí předložit svou žádost písemně v listinné formě v termínu stanoveném těmito Pravidly. Žádost musí být podána osobou oprávněnou ve smyslu platné právní úpravy jednat za žadatele a její součástí musí být: a) Vyplněný průvodní list, který je Přílohou č.1 těchto „Pravidel“. b) Doklad o vlastnictví, spoluvlastnictví nebo jiném právu žadatele k nemovitostem (pozemkům a objektům), jichž se akce týká, resp. uvedeným ve stavebním povolení, popř. doklad o řešení vlastnických či jiných práv žadatele o příspěvek k těmto nemovitostem, které jsou ve vlastnictví třetích osob: - kopie výpisu z katastru nemovitostí ne starší 3 měsíce k datu podání žádosti a snímku katastrální mapy a - Smlouva o převodu pozemků (např. darovací, kupní, směnná) či Smlouva o zřízení věcného břemene nebo Smlouva o smlouvě budoucí (na převod pozemků nebo o zřízení věcného břemene). Všechny pozemky dotčené stavbou nebo její částí financovanou z prostředků SFDI musí být uvedeny v Příloze č. 2 těchto „Pravidel“ (Přehled majetkoprávního vypořádání). Tabulka musí být řádně vyplněna a podepsána statutárním zástupcem žadatele příspěvku. c) Položkový rozpočet stavebních objektů akce, jichž se poskytovaný příspěvek týká. Pokud u akce, pro kterou se žádost o příspěvek předkládá, již proběhlo zadávací řízení na zhotovitele, předkládá žadatel i vysoutěženou cenovou nabídku. d) Pravomocné stavební povolení pro danou akci nebo písemný souhlas speciálního stavebního úřadu s ohlášenou stavbou nebo další doklad (Veřejnoprávní smlouva o provedení stavby, Certifikát autorizovaného inspektora spolu s oznámením stavby stavebnímu úřadu) ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu („stavební zákon“), které jsou v souladu s předloženou dokumentací dle bodu 5e) v případech, kdy to charakter akce vyžaduje. Kompletní znění Pravidel pro poskytování příspěvků na výstavbu cyklistických stezek na opuštěných drážních tělesech pro rok 2011, včetně všech příloh, je uveřejněno na www.sfdi.cz/cyklisticke-stezky.php

NUTS II STŘEDNÍ MORAVA

EN č. 10 / 2010

Využívají veletrhy, tiskoviny a presstripy

KRÁTCE • ROP Střední Morava přišel o 1,3 miliardy korun. Příčiny jsou dvě. Tou první je dřívější rozhodnutí vlády ČR, že se od roku 2011 ruší spolufinancování projektů ze státního rozpočtu. Tou druhou je pokles kurzu koruny vůči euru. Pokles se samozřejmě promítne i do finančního plánu, který je základem pro naplánování výzev. Jaká bude jejich podoba, oznámí úřad začátkem února.

Na marketing a propagaci Olomouckého a Zlínského kraje, popřípadě subjektů na jejich území, šlo z regionálního operačního programu už několik desítek milionů korun. V naprosté většině případů se ovšem jedná o propagaci regionu jako možné turistické destinace. NA PROPAGACI ČERPAJÍ KRAJE ROP Střední Morava má na marketingové aktivity a propagaci v oblasti cestovního ruchu přímo vyčleněnou jednu dotační oblast. Konkrétně jde o oblast Řízení a propagace cestovního ruchu v rámci priority 3. Pro celou třetí osu je z  rozpočtu ROP Střední Morava vyčleněn 121 milion eur. Ve většině českých krajů v minulosti proběhly, probíhají nebo proběhnou nějaké stěžejní projekty zaměřené na propagaci regionu jako turistické destinace nebo na celkovou komunikaci a marketing. U krajů spadajících pod ROP Střední Morava je tomu podobně. Zlínský kraj měl nebo má ve hře hned několik projektů a to prostřednictvím své organizace s názvem Centrála cestovního ruchu Východní Moravy. Finanční objem těchto projektů se do loňského roku vyšplhal na 58 milionů korun. Proč pouze do loňského roku? To proto, že ten největší a stěžejní projekt byl v říjnu ukončen. Cílem tohoto projektu bylo především zefektivnit systém řízení a propagace turistických oblastí. Projekt měl jasně nastavit marketingovou strategii a odpovědět na otázku, jak efektivně propagovat Zlínský kraj.

MILIONY NA PROSPEKTY Konkrétní výstupy se týkají třech stěžejních činností. Především je to účast na veletrzích cestovního ruchu, a to po celém světě. Celkem jde až o třicet navštívených veletrhů. Druhým výstupem je množství propagačních materiálů, které kraj za ty dva roky vydal a distribuoval právě na veletrzích v  několika jazykových verzích. „Vyšel například turistický průvodce ve stopách Barum Rally Zlín s názvem Vůně vítězství nebo turistický průvodce po nejvýznamnějších akcích z motoristického sportu, a to nejen ve Zlíně, ale v celé republice,“ uvedla ředitelka centrály Dana Daňová. Třetím stěžejním výstupem jsou presstripy. Nejkrásnější místa kraje navštívila řada novinářských delegací z různých zemí. Tento největší projekt kraje, zaměřený na marketing a propagaci turisticky zajímavých lokalit kraje, spustila společnost v  roce 2008. Aktivity, které kraj podnikal, přišly celkem na 35 milionů korun. Většinu zaplatila dotace z ROP Střední Morava. Olomoucký kraj na poli cestovního ruchu zastupuje Sdružení cestovního ruchu – Střední Morava. Organizace se zaměřila hned na několik činností v  čele s  bezmá-

Z ROP Střední Morava byla financována celá řada dílčích projektů. Jedním z nich je i infobus Olomouckého kraje. zdroj: www.stity.cz la desetimilionovým projektem, jehož náplní byla hlavně tvorba a distribuce propagačních produktů. Důležitým krokem bylo i vytvoření nových internetových stránek nebo kampaň tzv. infobusu, který v minulých dvou letech navštěvoval krajská města. Během předchozích dvou let dal Olomoucký kraj na propagaci přes 30 milionů korun. Kolem 25 milionů získal z ROP Střední Morava. PUBLICITA: KAPITOLA SAMA PRO SEBE Specifickou problematikou, která však s  tématem propaga-

ce úzce souvisí, je i tzv. publicita. Ve zkratce to znamená povinnost příjemců evropských peněz přesně stanoveným způsobem prezentovat, že je projekt podpořen regionálním operačním programem. „Každý projekt financovaný z ROP Střední Morava musí být zřetelně označen všemi prvky publicity tak, jak je uvedeno v metodickém pokynu Publicita. Všem příjemcům dotace z ROPu proto doporučujeme, aby již po schválení projektu Výborem Regionální rady na dokumentech používali povinné prvky publicity,“ uvedla mluvčí ROP Střední Morava Renata Škrobálková.

13

Rok 2010 přál projektům zaměřeným na cestovní ruch. A to nejen na jeho propagaci, ale i na konkrétní projekty budování turistické infrastruktury a oprav důležitých památek. Také předseda Regionální rady Martin Tesařík si je vědom důležitosti cestovního ruchu pro ekonomiku regionu. „Projekty zaměřené na propagaci a zlepšování podmínek v  oblasti cestovního ruchu nejen zatraktivní region pro turisty, ale také dají práci mnoha místním obyvatelům,“ řekl Tesařík. Filip Appl

• V  Babicích na Uherskohradišťsku měl vzniknout nový přístav pro 35 menších lodí a dvě větší plavidla. To vše s  dvanáctimilionovou finanční podporou ROP Střední Morava. Projekt byl ovšem zastaven zastupitelstvem obce, které už dál akci nechce spolufinancovat. „Počítám s tím, že v únoru všechno podepíšeme a začneme s  výstavbou,“ prohlašoval přitom ještě v listopadu starosta Babic Miloslav Maňásek. • Pro změnu jeden z  menších projektů, tentokrát financovaný z norských fondů. Jde o vydání obsáhlé publikace s  názvem Rekonstrukce druhově bohatých lučních společenstev ve Zlínském kraji. Kniha popisuje u jedenácti lokalit, jak správně postupovat v  zájmu zvýšení početnosti druhů rostlin a zvířat v  konkrétních oblastech. Cílem projektu bylo tedy zabránit snižování druhové pestrosti ve vybraných lokalitách ve Zlínském kraji.

NUTS II MORAVSKOSLEZSKO

Kraj mnoha barev a příležitostí S vlastním image, přitažlivostí a návštěvností se Moravskoslezský kraj potýká dlouhodobě. Uhelná tvář a historie kraje se v region plný možností a rozmanitých zážitků mění postupně. Nezanedbatelnou roli v tom sehrávají peníze z evropských fondů. „Prostředky z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko je možné financovat faktickou změnu v podobě potřebné infrastruktury nebo turistických atraktivit,“ uvedl Michal Sobek, mluvčí Regionální rady Moravskoslezsko. Dodal, že nemálo peněz slouží také ke komunikaci a marketingu. Kraj přitom není jediný, kdo hodlá využívat prostředky na vlastní propagaci. Kromě Moravskoslezského kraje se o slovo hlásí také jednotlivé turistické oblasti. Marketing regionu je však stále především na bedrech Moravskoslezského kraje, který zastřešuje aktivity směřované k domácím a zahraničním turistům. Jsou zahrnuty v marketingové strategii kraje, na níž také odkazují podporované aktivity Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. „Půl procenta z  celkového objemu peněz pro region znamená desítky milionů korun na marketing, což není málo,“ říká David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady. V BROŽURÁCH UŽ JE NOVÁ TVÁŘ KRAJE Jak je s  penězi nakládáno? Součástí dnes již ukončeného projektu Využití marketingové strategie v aktivitách cestovního ruchu byla nová vizualizace značky kraje, aktualizace Corporate Design manuálu a

vytvoření obrazového konceptu. „Nová tvář kraje se pak promítla v nových edicích publikačních a propagačních brožur nebo výrobě televizních spotů a realizaci kampaní, zacílených jak na domácí, tak zahraniční turisty,“ dodal Sobek. Uskutečnil se také projekt Kraj mnoha barev a příležitostí II., jehož náplní bylo mimo jiné propagovat kraj na domácích a zahraničních veletrzích cestovního ruchu, představit místní atraktivity prostřednictvím CzechTourismu a formou inzertních kampaní. Další z podpořených projektů se zabývá internetovou komunikací, komunikací značky, public relation a podpůrnými akcemi. „Za jednu z dílčích aktivit, rozvoj webových stránek msregion.cz, byl kraj loni v říjnu oceněn na filmovém festivalu cestovního ruchu Tour Region Film,“ uvedl Sobek.

krajskou marketingovou strategii. Řízení, organizace a spolupráce cestovního ruchu na úrovni celého regionu je na bedrech Moravskoslezského klastru cestovního ruchu. Peníze jdou na organizaci destinačního managementu a aktivity společné pro celý turistický region. Schválené projekty se aktuálně zabývají také vy-

tvořením strategií, plánů a akčních plánů jednotlivých turistických oblastí. „Naší hlavní zodpovědností je přispět k viditelné a hmatatelné přeměně regionu investicemi do infrastruktury a rozvojových projektů. Kromě turistických atraktivit se jedná o desítky projektů kraje, měst a obcí,

KRÁTCE které zvyšují jejich přitažlivost pro obyvatele i návštěvníky,“ poukazuje Sventek na hlavní cíle programu. Regionální rada doposud podpořila více než pět set projektů různého zaměření částkou přes jedenáct miliard korun z  Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Michal Tillgen

• Aktualizované informace o stavu čerpání z jednotlivých operačních programů dostupných v Moravskoslezsku s přehledem vyhlášených výzev přináší web jestejesance.eu. S novým obsahem byl web spuštěn na začátku roku, správu obsahu zajišťuje Agentura pro regionální rozvoj. • Od 6. ledna je možné podávat žádosti o platbu z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko elektronicky přes aplikaci internetovou Přehled účetních dokladů. Od 1. února bude elektronická forma podávání povinná pro všechny žádosti o platbu.

PŘITAŽLIVOST ZVÝŠÍ DESÍTKY PROJEKTŮ MĚST A OBCÍ I ostatní aktivity financované z evropských peněz se opírají o

• Žáci středních škol v Moravskoslezském kraji se do 7. února mohou hlásit do umělecko-zábavné soutěže Kabaret Evropy, která se uskuteční 31. března v Divadle loutek Ostrava. Soutěžící mají za úkol představit vybranou zemi Evropské unie libovolným hudebním, pěveckým, tanečním nebo divadelním vystoupením. Vítězové se za odměnu podívají do Bruselu.

Počet turistických atraktivit v regionu navýšila výstavba DinoParku Ostrava nedaleko Orlové. foto: rr.moravskoslezsko.cz

• V roce 2011 se chystá otevření desítek zajímavých projektů podpořených z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Po plném zprovoznění Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje v lednu budou následovat projekty velkých měst, nová vzdělávací a sociální zařízení, cyklostezky a turistické atraktivity.

14

PUBLICITA

EN č. 1 / 2011

Evropské peníze na další dva velké dopravní projekty Operační program (OP) Doprava je z hlediska finančních alokací nejobjemnější operační program České republiky. OP Doprava je financován z ERDF a FS. Finanční prostředky programu jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy (silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, multimodální nákladní přepravy) a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení dostupnosti dopravy. Podmínkou podpory předložených projektů jsou minimální negativní dopady na životní prostředí. Podpora OP Doprava se soustředí také na pražské metro - intervence OP Doprava jsou tedy zaměřeny na celé území České republiky. Řídícím orgánem (ŘO) OP Doprava je Ministerstvo dopravy České republiky, funkci Zprostředkujícího subjektu vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Více informací lze nalézt na internetových stránkách www. opd.cz. REALIZACE OP DOPRAVA

Údaje o 10 stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje) Tabulka Prioritní osa/ Oblast podpory 1.1 1.2 1 2.1 2.2 2 3.1 3 4.1 4 5.1 5.2 5 6.1 6.2 6.3 6 7.1 7 ERDF FS OP D

116 % resp. 121 % nad  alokací oblasti podpory 5.1 resp. 6.1). PROJEKTY S VYDANÝM ROZHODNUTÍM / PODEPSANOU SMLOUVOU V  meziměsíčním srovnání bylo vydáno jedno nové Rozhodnutí/ podepsána Smlouva o poskytnutí dotace. Objem finančních prostředků v projektech s  vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou k 3. prosinci 2010 celkově dosahuje cca  165,7  miliardy korun, což  představuje 98 % z alokace na  operační program na období 2007–2013. Nejvyšší podíl schválených prostředků vzhledem k  alokacím jednotlivých oblastí podpory je stále evidován v  oblasti modernizace dálnic transevropské sítě, silnic I.  třídy a  vnitrozemských vodních cest. Ve všech uvedených případech jsou alokace pro jednotlivé aktivity již přezávazkovány.

Celková alokace podpory 2007–2013 v mil. Kč a 61 016,6 3 308,4 64 325,1 44 455,7 2 575,5 47 031,2 11 482,3 11 482,3 30 911,4 30 911,4 8 652,8 961,4 9 614,2 227,0 3 087,3 223,2 3 537,5 2 022,3 2 022,3 34 448,9 134 475,0 168 923,9

Podané žádosti v mil. Kč b 60 073,2 2 587,2 62 660,5 69 861,8 0,0 69 861,8 4 544,7 4 544,7 45 113,7 45 113,7 18 717,0 1 236,1 19 953,1 502,8 3 685,5 76,5 4 264,8 668,6 668,6 49 378,6 157 688,6 207 067,2

% b/a 98,5 78,2 97,4 157,1 0,0 148,5 39,6 39,6 145,9 145,9 216,3 128,6 207,5 221,5 119,4 34,3 120,6 33,1 33,1 143,3 117,3 122,6

Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evropské unie

Od počátku realizace OP Doprava byly k 3. prosinci 2010 podány 202 žádosti v celkové hodnotě cca  207,1 miliardy korun, to představuje 123 % z celkové alokace na program. Z podaných žádostí jich bylo schváleno 117 v  souhrnné výši cca  165,7 miliardy korun (98 % z alokace programu). Proplaceno bylo cca  88 miliard korun, což představuje 52 % z celkové alokace na období 2007–2013. Certifikované výdaje dosahují 28,7 miliardy, to je 17 %  alokace na OP Doprava na celé programové období. PODANÉ ŽÁDOSTI

V  průběhu listopadu 2010 byla v  rámci OP Doprava podána jedna nová žádost, a to v oblasti podporující elektrizaci železniční transevropské sítě v rámci České republiky, konkrétně úsek Veselí nad Lužnicí – Horusice. Celkový objem finančních prostředků, které  jsou požadovány v podaných žádostech, se tak zvýšil na cca 207,1 miliardy korun, což o 23 % přesahuje alokaci OP Doprava na  celé programové období 2007–2013. Při zaměření se na jednotlivé oblasti podpory je největší převis evidován v  oblasti podporující pražské metro a multimodální dopravu (cca

PROPLACENÉ PROSTŘEDKY PŘÍJEMCŮM

Příjemcům byly v  průběhu měsíce listopadu 2010 proplaceny prostředky ve výši cca 4,9 miliardy korun, což  zvýšilo celkový objem proplacených prostředků příjemcům na cca 88 miliard korun (více než polovina z celkové alokace OP Doprava). Vzhledem k časové a finanční náročnosti většiny realizovaných projektů v OP Doprava je čerpání finančních prostředků urychlováno na  základě předkládání průběžných žádostí o platby, jejichž podkladem jsou fakturace provedených prací v měsíčních intervalech.

Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou v mil. Kč % c c/a 49 050,1 80,4 1 726,8 52,2 50 777,0 78,9 72 098,6 162,2 0,0 0,0 72 098,6 153,3 3 925,7 34,2 3 925,7 34,2 33 562,2 108,6 33 562,2 108,6 0,0 0,0 655,7 68,2 655,7 6,8 31,1 13,7 3 495,6 113,2 7,5 3,4 3 534,2 99,9 1 184,0 58,5 1 184,0 58,5 37 096,5 107,7 128 640,9 95,7 165 737,4 98,1

Proplacené prostředky příjemcům v mil. Kč d 28 986,1 984,2 29 970,2 31 764,0 0,0 31 764,0 3 647,0 3 647,0 19 563,1 19 563,1 0,0 417,7 417,7 31,1 2 414,6 1,9 2 447,6 237,2 237,2 22 010,7 66 036,2 88 046,9

% d/a 47,5 29,7 46,6 71,5 0,0 67,5 31,8 31,8 63,3 63,3 0,0 43,4 4,3 13,7 78,2 0,9 69,2 11,7 11,7 63,9 49,1 52,1

Prostředky předložené k certifikaci v mil. Kč e 11 269,5 879,0 12 148,6 1 980,0 0,0 1 980,0 989,1 989,1 11 282,3 11 282,3 0,0 0,0 0,0 4,2 2 123,3 0,0 2 127,6 207,9 207,9 13 409,9 15 325,6 28 735,4

Podané žádosti

1.1 1.2 1 2.1 2.2 2 3.1 3 4.1 4 5.1 5.2 5 6.1 6.2 6.3 6 7.1 7 ERDF FS OP D

počet mil. Kč a b od počátku období 23 60 073,2 17 2 587,2 40 62 660,5 10 69 861,8 0 0,0 10 69 861,8 12 4 544,7 12 4 544,7 47 45 113,7 47 45 113,7 1 18 717,0 2 1 236,1 3 19 953,1 16 502,8 14 3 685,5 48 76,5 78 4 264,8 12 668,6 12 668,6 125 49 378,6 77 157 688,6 202 207 067,2

V  listopadu 2010 bylo finančně ukončeno deset  projektů v hodnotě cca 3,8 miliardy korun. Celkově bylo finančně ukončeno cca 32 % z celkového počtu schválených projektů o finančním objemu cca 8,7 miliardy korun. CERTIFIKOVANÉ VÝDAJE PŘEDLOŽENÉ EVROPSKÉ KOMISI

V  rámci celého OP Doprava byl zaznamenán meziměsíční nárůst v  oblasti certifikovaných výdajů. Finanční objem těchto výdajů se zvýšil o cca 4,5 miliardy korun na celkových cca 28,7 miliardy korun (17 % z  celkové alokace OP Doprava). VELKÉ PROJEKTY

Dle ustanovení Nařízení Rady (ES) 1083/2006 je za velký projekt (VP) považován takový projekt, jehož  celkové náklady přesahují 50 milionů eur. Žádosti o VP schvaluje nejdříve řídící orgán příslušného OP, poté jsou žádosti předkládány ke schválení Evropské komisi, která do tří měsíců od zaslání žádosti o VP vydá své rozhodnutí. V  případě, že si EK vyžádá doplnění údajů v žádos-

Žádosti vyřazené z administrace počet mil. Kč c d od počátku období 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 5 10 573,2 5 10 573,2 0 0,0 0 0,0 0 0,0 13 471,7 1 190,0 13 26,6 27 688,2 0 0,0 0 0,0 32 11 261,4 0 0,0 32 11 261,4

V OP Doprava nejsou evidovány žádné nedokončené projekty.

v mil. Kč f 11 269,5 879,0 12 148,6 1 980,0 0,0 1 980,0 989,1 989,1 11 282,3 11 282,3 0,0 0,0 0,0 4,2 2 123,3 0,0 2 127,6 207,9 207,9 13 409,9 15 325,6 28 735,4

% f/a 18,5 26,6 18,9 4,5 0,0 4,2 8,6 8,6 36,5 36,5 0,0 0,0 0,0 1,9 68,8 0,0 60,1 10,3 10,3 38,9 11,4 17,0

Měnový kurz: 1 EUR = 24,758 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky předložené k certifikaci“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepočteny kurzem v době zaúčtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. Zdroj: MSC2007 – 3. 12. 2010 ti, tato lhůta se pozastavuje a dochází k prodloužení schvalovacího procesu. V rámci České republiky se realizace VP týká čtyř operačních programů - kromě OP Doprava ještě OP Životní prostředí, OP Výzkum a vývoj pro inovace a Integrovaný OP. Z  hlediska počtu bylo nejvíce velkých projektů (35) předloženo v rámci OP Doprava, z  toho ŘO schválil na národní úrovni cca 94 %. STAV SCHVALOVÁNÍ VELKÝCH PROJEKTŮ Od začátku prosince schválila Evropská komise další dva velké dopravní projekty. Prvním je „Optimalizace tratě Stříbro – Planá u Mariánských Lázní“. Trať je součástí III. tranzitního železničního koridoru ČR a také pokračováním již schváleného velkého projektu „Optimalizace trati Planá u M.L. (mimo) – Cheb (mimo)“. Evropská unie zde tentokrát přispěje částkou přesahující 2,5 miliardy korun. Tratě Stříbro – Planá u Mariánských Lázní a Planá u Mariánských Lázní – Cheb jsou součástí III. tranzitního železnič-

ního koridoru, konkrétně jeho západní větve vedoucí z Prahy přes Plzeň a Cheb na státní hranice s Německem. Téměř 32 km dlouhý úsek ze Stříbra do Plané je jednou z celkem 9 staveb této západní větve. Pro většinu z těchto staveb plánuje ministerstvo dopravy usilovat o spolufinancování ze zdrojů EU. Stavba na úseku Stříbro – Planá sebou přinese výměnu či obnovu částí železničního spodku i svršku, kterou cestující zaznamenají především ve zvýšeném komfortu cestování. Díky projektu bude také zvýšena traťová rychlost, která se přímo promítne do jízdních dob jednotlivých železničních spojů. Dále jsou v rámci projektu renovována či nově budována nástupiště a zabezpečovací zařízení, která významně přispějí ke zvýšení bezpečnosti provozu na trati. Neméně významnou součástí projektu je i výstavba protihlukových stěn, které omezí negativní dopady dopravy na okolí. Zatím posledním VP, u něhož se podařilo úspěšně dokončit schvalovací proces, je „Elektrizace traťového úseku vč. PEÚ

Žádosti ve schvalovacím procesu počet e 3 14 17 0 0 0 3 3 1 1 1 1 2 0 0 30 30 0 0 31 22 53

mil. Kč f aktuální stav 10 922,6 860,4 11 783,0 0,0 0,0 0,0 619,0 619,0 819,3 819,3 18 717,0 580,4 19 297,3 0,0 0,0 41,8 41,8 0,0 0,0 861,1 31 699,3 32 560,3

Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou počet mil. Kč g h od počátku období 20 49 050,1 3 1 726,8 23 50 777,0 10 72 098,6 0 0,0 10 72 098,6 9 3 925,7 9 3 925,7 41 33 562,2 41 33 562,2 0 0,0 1 655,7 1 655,7 3 31,1 13 3 495,6 5 7,5 21 3 534,2 12 1 184,0 12 1 184,0 62 37 096,5 55 128 640,9 117 165 737,4

Šatov – Znojmo“. Cílem projektu, na který EU přispěje částkou cca 880 milionů korun, je uvedení trati a souvisejících staveb a zařízení do technického stavu odpovídajícímu evropským parametrům a standardům. Jde především o dosažení vyšších rychlostních parametrů trati pro zkrácení jízdní doby vlakových spojů a lepší propustnost trati zvýšením tzv. zatížitelnosti a ložné míry trati. Důležitým přínosem stavby je také zvýšení bezpečnosti železničního provozu, které je zajištěno zřízením nového zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. V rámci modernizace trati rovněž dochází ke snížení negativních vlivů železniční dopravy na obyvatelstvo prostřednictvím realizace individuálních protihlukových opatření. Projekt navazuje na elektrizaci úseku mezi státní hranicí a Šatovem, která byla spolufinancována z fondů EU v minulém programovém období v rámci Operačního programu Infrastruktura. Evropská komise dříve schválila čtyři velké železniční projekty: „Optimalizace trati Planá u Mariánských Lázní (mimo) – Cheb (mimo)“ o finančním objemu 3,5 miliardy korun (příspěvek EU a národní zdroje), „Modernizace trati Veselí nad Lužnicí – Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora – Tábor“ (3,9 miliardy korun – příspěvek EU a národní zdroje), dále „Optimalizace trati Benešov u Prahy – Strančice“ (podpora z Fondu soudržnosti ve výši téměř 3 miliardy korun) a „Elektrizace trati včetně PEÚ Letohrad – Lichkov st. hr., 1.stavba Letohrad (mimo) – Lichkov st.  hr.“ (s  finančním příspěvkem z  Fondu soudržnosti ve  výši 1,3 miliardy korun). S Evropskou komisí je aktuálně projednáváno dalších 12 velkých projektů, jejichž souhrnný příspěvek EU je přibližně 43 miliardy korun. Z velkých silničních projektů OP Doprava nebyl dosud schválen žádný. Schvalovací proces je  u těchto projektů  ve srovnání s  železničními náročnější v oblasti dopadů na životní prostředí.

Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav

stav k 01

Tabulka 9 Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa/ Oblast podpory

% e/a 18,5 26,6 18,9 4,5 0,0 4,2 8,6 8,6 36,5 36,5 0,0 0,0 0,0 1,9 68,8 0,0 60,1 10,3 10,3 38,9 11,4 17,0

Certifikované výdaje předložené EK

Finančně ukončené projekty počet mil. Kč i j od počátku období 3 1 406,7 1 682,1 4 2 088,8 0 0,0 0 0,0 0 0,0 3 492,0 3 492,0 16 5 802,6 16 5 802,6 0 0,0 0 0,0 0 0,0 3 31,1 7 311,8 3 2,3 13 345,1 1 3,2 1 3,2 29 6 147,7 8 2 583,9 37 8 731,6

Zdroj: MSC2007 – 3. 12. 2010

EN č. 1 / 2011

Zusammenfassung

Wie lassen sich die Regionen für Touristen noch attraktiver machen?

15

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

How can tourists be attracted to Czech and Slovak regions? There has been a clear improvement in the presentation of the individual regions of the Czech Republic, both in the area of local tourism and abroad. The regions have interesting and elaborate promotional materials, websites and spots, which are now quite frequently available in several languages. However, the greatest problem remains the lack of finances and of a clear legislative framework. We be-

Die Präsentation der Regionen der Tschechischen Republik wird den Worten des Ministers für Regionalentwicklung Michal Janeba zufolge eindeutig immer besser, sowohl im Bereich des Inlandstourismus als auch im Ausland. Interessant und gut aufbereitet sind die öfter auch in mehreren Weltsprachen verfügbaren Werbematerialien, Webseiten und Werbespots. Viele Regionen nehmen mit Erfolg Geld für Tourismusprojekte aus europäischen Fonds in Anspruch. Auf die Propagierung der tschechischen und mährischen Tourismusregionen richteten sich auch Kampagnen und Projekte der Agentur CzechTourism. Die Kampagne „Česko letí“ wurde There are a number of ways of attractebenfalls aus europäischen Mitteln finanziert. ing tourists, where the most traditional one takes the form of printed leaflets and brochures. This was the choice, for example, of the Zlín Region Mit regionalen Speisen and the Šumava Regional Developmental Agency, where the latter offers Touristen lassen sich auf unterschiedlichen free space for publication of informaWegen anlocken. Am häufigsten mit Hilfe von tion to entrepreneurs and the operaWerbematerialien. Eine weitere Chance zur tors of entertainment facilities and Präsentation der Regionen sind Messen, wie activities. unlängst im polnischen Wroclaw. Die Polen The regions can also arrange for presreisen nämlich immer öfter statt nur für ein- entations at various trade fairs. Inen Tag gleich für ein verlängertes Wochenende formation on interesting sites in the Czech Republic was thus recently nach Tschechien. Nicht nur auf einzelne Regionen, sondern vor available at a trade fair in Wroclaw, allem auf das ganze Land wollte der tsche- Poland. “Statistics show an increasing chische Pavillon auf der EXPO 2010 aufmerk- number of Czech visitors to Poland, sam machen. Mit 8,5 Millionen Besuchern gilt both for one-day trips and for a long er als außerordentlich erfolgreich. Nach Mei- weekend,” says Ivana Bílková, the Dinung der Tschechen war die EXPO-Teilnahme rector of ZZ CzechTourism in Warsaw. genau die richtige Investition. Not only regions, but especially Auf den Messen in Brno konnten Interessent- the country as a whole, were proen die regionale Küche probieren. Gerade auch moted by the Czech pavilion at über das Essen lassen sich Touristen in die Re- EXPO 2010. It was a success, with gionen locken. Menschen mit verschiedenen eight and a half million visitors. regionalen Speisen bekannt machen, möchte Czechs contend that their particiunter anderem das Projekt Czech Specials. In- pation at EXPO was an investment teressenten finden im Internet Speisen unter- in the right direction. “We ordered teilt nach einzelnen Regionen. a special survey. Based on answers Dass das Interesse an den tschechischen Re- provided by a thousand persons, gionen nach wie vor groß ist, belegen auch die Zahlen des Tschechischen Amtes für Statistik. Gestiegen ist die Anzahl der Übernachtungen. Von 8,5 Mio. im Jahr 1990 erhöhte sie sich auf fast 13 Mio. im Jahr 2008. Allerdings ist die Aufenthaltsdauer rückläufig. Einen Höhepunkt The share of active foreign tourverzeichneten die Statistiker im Jahr 2000, als ism in the GDP varies around 2.5 die durchschnittliche Dauer 4,1 Tage betrug. %. Tourism in both seasons is drivSeitdem ist sie kürzer geworden und liegt heute en particularly by the region of the bei rund 3 Tagen. (sti) High Tatras. Metaphorically speaking, without the winter in the Tatras, no tourists would be crossing the Eastern border. Wenn schon keine Medaille, Since 1995, marketing and promotion of Slovakia has been providdann wenigstens Werbung ed by the Slovak Tourism Agency Der Anteil des aktiven Auslandstourismus am (SACR). As this is a State contribuBIP der Slowakei beträgt rund 2,5%. Hauptanzie- tory organisation, it spends whatevhungspunkt in beiden Saisons ist vor allem die er funds it can obtain. UnfortunateHohe Tatra. Bildlich gesprochen: Kein Winter in ly, it often looks like a poor relative at global trade fairs. SACR has also der Tatra ohne Touristen an der Ostgrenze. Die Slowaken haben sich vor allem auf die Re- become the co-ordinator for drawkonstruktion und Errichtung von Unterkünften ing European funds in the area of konzentriert. Bei schlechtem Wetter haben die tourism. Analyses displayed on the Touristen aber keine Alternative. Wertschöpfung website of SACR indicate that Sloin Form weiterer Sportstätten und Freizeitein- vaks have been engaged particularly richtungen fehlt nach wie vor. Im Interesse der in refurbishing and building accomObjektivität muss allerdings festgestellt wer- modation facilities. A good sleep on den, dass gerade im Rahmen von Eurofonds die Gemeinde Terchová, der Geburtsort von Juraj Jánošík, einen Zuschuss zur Errichtung eines Erholungszentrums mit Schwimmbad, Sauna, Tennisplatz und Squashcourt sowie Bowling erhielt. Die Slowakei zählt nicht zu den weltbekannten Reisezielen. Eine großartige Präsentationsmöglichkeit wird sich Ende April mit der EishockeyWeltmeisterschaft bieten, wenn das Land in aller Munde ist. Und es hat einiges vorzuweisen: Gebirge, Erholungszentren direkt in Nationalparks und Kurbäder. Kurzum, in der Slowakei kann man sowohl den Winter- als auch Sommerurlaub verbringen. Die Eishockey-WM werden sicher viele Fans besuchen und hier verweilen. Hoffentlich werden die Slowaken das nicht mit schlechtem Service und hohen Preisen verderben. Sind doch die beste Werbung und Visitenkarte Touristen, die wiederkommen. (jha)

lieve that the new law on tourism will at least partly resolve these issues. The law should provide for transparent and effective financing of this sector and also bring the necessary stability required for launching longterm projects. As the national co-ordinating body, we are very pleased that a number of regions are successfully drawing money for tourism projects from European funds.

The CzechTourism agency helps the regions to present themselves at both local and foreign trade fairs. The campaigns and projects of the agency should also be focused on the promotion of Czech and Moravian tourist regions. The “Czechia on the fly” campaign was also financed from European funds. Michal Janeba, Deputy Minister for Regional Development

Regional food as a tourist attraction? we found that Czechs perceived the participation of the Czech Republic at EXPO 2010 as an investment that would be worthwhile for this country,” claims Jiří František Potužník, the Marketing and Communication Manager. At the Brno trade fairs, the participants could taste the typical foods of regional cuisine. In fact, food could become an attraction for tourists in the individual regions. “Czech Specials” is one of projects that aim to acquaint people with various regional dishes; the website of the project displays various meals from the relevant regions. The idea that tasty food could attract more tourists to the region is a cornerstone of the Gastronomia Bohemica project. Its representative, Daniel Meller, claims that combination of tourist attractions with food can lend a new dimension to these sites. Tourists must always be at the forefront of attention. “We must focus on tourists. They not only bring money to the region, but might return – these are the most valuable ones. They can

provide the best advertising – or the worst. All around the world,” adds Mr. Meller. Some municipalities have combined their forces to make the best use of the opportunities brought by tourism – focusing on uniform promotion. This was, for example, the rationale behind establishing the Association of Cities and Towns of Eastern Bohemia for the Promotion of Tourism. Many of these organisations have established and operate practical websites where the visitors can find relevant information. The fact that interest in Czech regions is continuing is also demonstrated by the figures provided by the Czech Statistical Office. The Office recorded an increase in the number of persons staying overnight; from eight and a half million nights in 1990 to almost thirteen million in 2008. However, the stays are becoming shorter – their length culminated in 2000, when the average duration equalled 4.1 days. There has been a decrease since then and the average stay currently varies around three days. Jan Štifter

We may not win a medal, but we shall at least promote our country holiday is one thing. But I know the feeling a tourist has when the weather turns bad. He simply has nothing to do. Holidaymakers often just pack their luggage and leave. And so does their money. We are still lacking added value in the form of further sports and entertainment facilities. To remain objective, I must note that the village of Terchová – the birthplace of the Slovak outlaw, Juraj Jánošík – has obtained a contribution from the European funds for construction of a relaxation centre with a swimming pool, sauna, tennis and squash courts and bowling; quite a well-equipped facility. However, services are our weak point. The poll on the website of SACR – “What would be of the greatest benefit for developing tourism in Slovakia?” – yields a clear answer. Of the 1036 people who have voted to

date, some thirty percent would welcome improvement in the quality of services. More than 12 % would advocate a change in price policy. Improvement of Slovakia’s presentation is also sought in co-operation between SACR and the representatives of the Slovak Tourism Union (ZCR) SR, which was established on 17 January 2011. The priorities of the new Union include a pro-active approach to legislative changes in the area of tourism, more intensive co-operation with SACR in presentation of Slovakia and support for domestic tourism. The President of the Union contends that both the public and politicians lack awareness of the actual benefits of tourism for the Slovak economy, which are much greater than reflected in the official statistics. Jozef Havrilla

RÉSUMÉ

Comment attirer les touristes vers les régions tchèques et slovaques ? La présentation des régions de République tchèque s’améliore incontestablement, estime l’adjoint au ministre du Développement local, Michal Janeba, que ce soit en termes de tourisme national ou à l’étranger. Les supports de promotion, sites internet ou publicités sont intéressants et élaborés, et ils sont désormais couramment disponibles dans plusieurs langues. De nombreuses régions utilisent favorablement l’argent libéré par les fonds européens pour les projets touristiques. La promotion des régions touristiques tchèques et moraves a également fait l’objet de campagnes et de projets de l’agence CzechTourism. La campagne « Česko letí » a aussi été financée à partir de ressources européennes.

Les spécialités culinaires régionales comme aimant Il existe de nombreux moyens pour attirer les touristes. Le plus traditionnel est celui des supports de promotion, mais une autre voie pour mettre en lumière une région est celle des salons, par exemple celui qui s’est récemment tenu à Wroclaw, en Pologne. Les Polonais sont en effet toujours plus nombreux à visiter la Tchéquie, que ce soit pour la journée ou un weekend prolongé. Le pavillon tchèque EXPO 2010 avait pour objectif d’attirer l’attention non seulement sur les régions, mais aussi et surtout sur le pays entier. Il a été couronné de succès puisque 8,5 millions de personnes l’ont visité. Les Tchèques estiment que la participation à l’EXPO est un investissement bien ciblé. Sur les salons organisés à Brno, les personnes intéressées ont pu goûter la cuisine régionale car la gastronomie est précisément un autre moyen d’attirer les touristes dans les régions. Faire découvrir aux visiteurs les diverses spécialités régionales est notamment l’objectif du projet Czech Specials ; les amateurs trouveront sur internet les plats répartis par régions. Les chiffres de l’Office tchèque des statistiques (Český statistický úřad) montrent eux aussi que l’intérêt pour les régions tchèques se maintient. Ils affichent une progression du nombre de nuits comptabilisées, de 8,5 millions en 1990 à près de 13 millions en 2008. La durée des séjours baisse cependant : les statistiques ont enregistré un pic en 2000, avec une durée moyenne de 4,1 jours. Celle-ci baisse depuis lors et évolue aujourd’hui autour de trois jours. (sti)

Peut-être pas de médaille, mais au moins de la publicité La part du tourisme international émetteur dans le PIB slovaque est d’environ 2,5 %. Les deux saisons sont essentiellement tirées par les Hautes Tatras. Disons, de façon imagée, qu’il n’y aurait pas d’hiver dans les Tatras s’il n’y avait pas les touristes de l’autre côté de la frontière. Les Slovaques se sont principalement lancés dans la restauration et la construction de dispositifs d’hébergement. Mais quand il fait mauvais, les touristes n’ont rien à faire. Il manque encore des terrains de sport, installations de loisirs pour apporter de la valeur ajoutée. Pour être objectif, il convient d’indiquer que la commune de Terchová, lieu de naissance de Juraj Jánošík, a obtenu précisément dans le cadre des fonds européens une contribution pour la construction d’un centre de relaxation avec piscine, sauna, cours de tennis et de squash et bowling. La Slovaquie ne fait pas partie des destinations connues dans le monde entier. Elle bénéficiera cependant d’une opportunité monumentale de se présenter fin avril lors des championnats du monde de hockey, alors qu’on parlera d’elle partout dans le monde. Or voilà un pays qui a de quoi offrir : des montages aux centres de loisirs situés directement dans les parcs nationaux en passant par les villes thermales. En bref, la Slovaquie est un pays propice tant pour les vacances d’hiver que pour celles d’été. Les championnats de hockey entraîneront sûrement la présence de nombreux fans de ce sport qui séjourneront dans le pays. Espérons que les Slovaques ne gâchent pas cette opportunité par des services décevants et des prix élevés. N’oublions pas que la meilleure publicité et carte de visite sont les touristes qui reviennent! (jha)

16

INZERCE

EN č. 1 / 2011