Souhrnná teritoriální informace Srbsko

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Srbsko

Souhrnná teritoriální informace Srbsko Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bělehradě ke dni 22.10.2012

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/55


Srbsko

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

v češtině - Srbská republika (RS)

•

v srbštině - Republika Srbija (RS)

1.2. Rozloha RS je vnitrozemský stát rozkládající se v jižní části Panonské nížiny a v centru Balkánského poloostrova. Na severu sousedí s Maďarskem, na východě s Rumunskem a s Bulharskem, na jihu s Makedonií a s Kosovem, na jihozápadě s Černou Horou a na západě s Bosnou a Hercegovinou a s Chorvatskem. Podle oficiálních srbských údajů je rozloha RS 88 361 km2, reálně však 77 474 km2: •

centrální Srbsko 55 968 km2

•

Vojvodina 21 506 km2

•

(Kosovo a Metohija 10 887 km2 - viz pozn.)

Pozn.: Dne 17.2.2008 vyhlásil kosovský parlament nezávislost na Srbsku a prohlásil Kosovo za demokratický a multietnický stát. ČR uznala samostatné Kosovo dne 21.5.2008. Oficiální orgány a představitelé RS odmítají nezávislost uznat a nadále je považují za součást Srbska.

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Podle posledního oficiálního sčítání lidu v RS z roku 2002 činí počet obyvatel 7 498 001. Průměrná hustota osídlení v RS činila cca 96,8 obyvatel na km2. Oficiální výsledky posledního sčítání lidu, které proběhlo v roce 2011, budou k dispozici v druhém pololetí 2012.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení V období 1994-2004 byl průměrný roční přírůstek obyvatel negativní a dosáhl hodnoty -3,5 promile. V roce 2008 průměrný dožitý věk obyvatel RS dosáhl 73,7 roku - 76,3 roku u žen a 71,1 roku u mužů.

1.5. Národnostní složení Podle sčítání z roku 2002 bylo národnostní složení v RS následující:

% Srbové Maďaři Bosňáci a Muslimové Romové Jugoslávci Češi (2211 osob)

Srbsko 82,9 3,9 2,1 1,4 1,1 0,03 (563 osob)

centrální Srbsko 89,5 0,1 2,3 1,4 0,6 0,01 (1 648 osob)

Vojvodina 65,1 14,3 0,2 1,4 2,5 0,08

Národnostně pestré složení je ve Vojvodině, kde žije kromě národností uvedených v tabulce velký počet Slováků - 2,8 %, Chorvatů - 2,7 %, Rumunů - 1,5 % a Černohorců - 1,8 %.

2/55


Srbsko

1.6. Náboženské složení Většina obyvatel je pravoslavného vyznání. V severních oblastech RS, zejména ve Vojvodině, je poměrně značná část obyvatel římsko-katolického vyznání. Většina obyvatel v jihozápadní oblasti Srbska (Sandžak) je muslimského vyznání. Údaje z roku 2002: •

- 85 % pravoslavní

•

- 5,5 % katolíci

•

- 3,2 % muslimové

•

- 1 % protestanti

•

- 5,3 % ostatní

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úředním jazykem v RS je srbština s ekavským nářečím a s písmem cyrilicí, v každodenním životě je běžně používána i latinka. V obchodním styku je běžně užívána angličtina, především u mladší generace. Méně často se lze setkat s němčinou a francouzštinou, případně italštinou.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města RS je po vyhlášení nezávislosti Černé Hory unitárním státem. Hlavním městem RS je Bělehrad s cca 1,7 mil. Obyvatel (ovšem odhady hovoří až o cca. 2 mil. obyvatel, což zahrnuje mimo jiné utečence). Dalšími většími městy v RS jsou: •

Novi Sad (cca 300 000 obyvatel)

•

Niš (cca 250 000 obyvatel)

•

Kragujevac (cca 180 000 obyvatel)

•

Subotica (cca 150 000 obyvatel)

•

Čačak (cca 120 000 obyvatel)

•

a dále několik větších měst do 100 000 obyvatel, např. Kruševac a Leskovac

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Oficiální měna v RS - dinár - RSD, (100 para) kurz 1 EUR = cca 113 RSD (říjen 2012).

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba •

1-2. leden - Nova Godina - Nový rok

•

15. únor - Den státnosti RS a Den armády RS

•

1-2. květen - Praznik rada - Mezinárodní den práce

3/55


Srbsko

•

7. leden - Božič - 1.den vánoční (pouze pro pravoslavné)

Pohyblivý svátek Velikonoce (Uskrs), 3 dny - Velký pátek, Velikonoční pondělí a úterý (juliánský kalendář). Pohyblivý a individuální svátek u osob srbské národnosti pravoslavného vyznání Slava -svátek rodinného patrona/světce - jeden den pracovního klidu/volna. Dále den pracovního klidu-volna podle vyznání: křesťané římsko-katolického vyznání mají právo slavit podle gregoriánského kalendáře (pohyblivé svátky) také 1. svátek vánoční a Velikonoce - 3 dny volna Velký pátek, Velikonoční pondělí a úterý. Den pracovního klidu/volna podle vyznání mají muslimové podle svého kalendáře (jde o pohyblivé svátky) - první den měsíce Ramadánu (Ramazanski bajram), první den Bajramu (Kurbanski bajram). Den pracovního klidu-volna mají osoby židovského vyznání - Jom Kipur - 1 den. Pracovní doba je podobná situaci v ČR. Otevírací doba obchodů většinou po-pá 8-20 hod a so 8-15 hod, řada soukromých obchodů má však otevřeno v sobotu do večera a po většinu dne v neděli.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Pro účely jednání se Srby je možné konstatovat, že místní zvyky se příliš neodlišují od českých. Jisté odlišnosti jsou v jižanském přístupu k životu, tedy jiné (volnější) vnímání času, výraznější rétorika (včetně opakovaného zmiňování osobních kontaktů na politiky, které je v některých případech spíše hypotetického rázu). Důraz je kladen na osobní kontakt, je vhodné partnera pozvat do ČR. Doporučuje se také prověřovat, zda druhá strana postupuje podle dohody (je třeba počítat s tlaky na odkládání problémů, což v důsledku může znamenat značné zpoždění společných projektů). Dílčí odlišnosti mohou nastat také v projevech ortodoxně silně věřících partnerů. Jednoznačně nedoporučujeme otevírat následující témata: rozpad Jugoslávie, otázku Kosova a bombardování NATO - pokud nehodláte zcela přistoupit na srbské stanovisko.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Zdravotnická péče má být v akutních případech poskytována bezplatně. Jedná se o případy poskytnutí bezodkladné první pomoci. Tato skutečnost vyplývá z platné Sociální dohody, jež vstoupila v platnost 1. 12. 2002. Podle této dohody si občané ČR ještě před cestou do Republiky Srbsko musí u své zdravotní pojišťovny ČR vyzvednout tzv. registrační formulář (E 111). V případě potřeby je nutno předložit v místním zdravotním zařízení předmětný předem vyplněný formulář a je nutné se prokázat dokladem o zdravotním pojištění v ČR (legitimace příslušné zdravotní pojišťovny). Bez předložení tohoto formuláře je třeba počítat s platbou v hotovosti (v dinárech). Za účelem vyřízení plnohodnotného zdravotního pojištění v RS je nutné v ČR vyzvednout další formulář, který vydává Správa sociálního zabezpečení ČR (E 101). Na základě těchto dvou dokumentů může být občanovi ČR vystavena srbská zdravotní knížka, kterou ZÚ Bělehrad doporučuje mít každému, kdo má v RS dlouhodobý pobyt. ZÚ nadále doporučuje v ČR před cestou uzavřít adekvátní cestovní zdravotní pojištění na komerčním základě Úroveň zdravotnických služeb závisí na kategorii konkrétního zařízení. Vývoj v celém regionu během posledních let vedl k celkové stagnaci až snížení úrovně poskytování zdravotnické péče vč. vybavenosti zdravotnických zařízení.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria A) Vstupní režim RS převzala rozhodnutí SČH jednostranně (na základě rozhodnutí vlády, které stále trvá) zrušit vízovou povinnost vůči občanům vybraných států včetně zemí EU spolu s Českou republikou pro turistické cesty

4/55


Srbsko

do 90 dnů s platností od 31. 5. 2003 - i pro tranzitní cesty. Bezvízový režim je bez jakýchkoli dalších vstupních poplatků. Od 12.6.2010 mohou občané ČR a dalších států EU vstupovat do RS i na občanské průkazy. Mít u sebe cestovní pas není již podmínkou. Dítě mladší 15 let, nemá-li svůj vlastní cestovní pas, musí být zapsáno v cestovním pase rodiče. Pokud s dítětem cestuje jen jeden z rodičů, je dobré mít u sebe úředně ověřený písemný souhlas druhého rodiče. Totéž platí v případě, že dítě cestuje s jinou osobou než se zákonným zástupcem. Ode dne 19.12.2009 srbští občané s novým typem cestovních pasů opatřených biometrickými prvky nepotřebují pro krátkodobé turistické cesty do schengenského prostoru víza. Na držitele původních cestovních pasů (poz. modré barvy) se vízová liberalizace nevztahuje. Nedoporučuje se do Srbska vstupovat celními (administrativními) přechody s Kosovem, které srbsko neuznává a na kterých někdy bývá napjatá situace (v současnosti je hlídají vojáci KFOR). Toto platí zejména pokud se do Kosova vstoupilo jinak než ze Srbska (jelikož RS Kosovo neuznává, neuznává ani vstupní kosovské razítko do pasu a striktně řečeno by se jednalo o neoprávněný vstup do RS.

B) Přihlašovací povinnost pobytu (do 24 hodin) Každý cizinec musí přihlásit svůj pobyt na místně-příslušném oddělení policie. Za vyplnění Potvrzení o přihlášení k pobytu (bílá karta) se může účtovat poplatek ve výši do cca 100 DIN. Potvrzení vyžadují hlídky pořádkové a dopravní policie a příležitostně i pasová kontrola při výstupu ze země. Nesplnění této povinnosti mohlo donedávna v rámci řízení u přestupkového soudu vynést i trest krátkodobého odnětí svobody (zpravidla v délce trvání do 7 dnů), udělení pořádkové pokuty i zákaz dalších cest do RS. Nově se přihlašovací povinnost a i s tím spojené případné sankce za její nesplnění přesouvá z ubytovaného na ubytovatele. Při ubytování v hotelu či campingu plní tuto povinnost ubytovací zařízení. Před odjezdem ze země je nutné se na policii odhlásit. Nocování ve volné přírodě je zakázáno. Spaní pod širákem, ve stanu či pouze ve spacáku je možné pouze ve vyhrazených tábořištích. Také nocování v karavanu-přívěsu je povoleno pouze na vyhrazených místech (campingy). Vzhledem na vyskytnuvší se případy vloupání do automobilů během spánku cestujících se důrazně nedoporučuje přespání v autě odstaveném na odpočívadle či jinde.

C) Omezení pro dovoz a vývoz valut a místní měny, celní předpisy POVINNOST DEKLAROVAT CIZÍ VALUTY při příjezdu do Republiky Srbsko. Na hraničním přechodu při vstupu do RS je třeba celním orgánům deklarovat cizí valuty v hotovosti a požadovat vydání písemného potvrzení. V opačném případě hrozí zabavení valut nad povolený limit 10.000 EUR na osobu při výstupu ze země. Šance na vrácení zabavených valut je poměrně malá. ZÚ Bělehrad zde nemůže zajistit efektivní pomoc, jelikož nedeklarování valut při vjezdu představuje porušení platných právních norem. Bezcelně lze dovézt zboží pro osobní potřebu, a to v množství odpovídajícím době pobytu na území RS a účelu cesty. Povinná směna valut není vyžadována. Dovoz cizí měny není omezen a na hranicích většinou není třeba prokazovat dostatek finančních prostředků pro pobyt. Pro dovoz či průvoz zbraní je potřebný zbrojní list vydaný Velvyslanectvím RS v Praze. Na hraničním přechodu je třeba přihlásit a nechat si vystavit doklad k radiostanici instalované ve vozidle. Zakázán je dovoz a neoprávněné používání omamných a psychotropních látek a jedů. Zákaz dovozu potravin živočišného původu - opatření proti onemocnění slintavky a kulhavky. Dovoz drobných domácích zvířat je možný po předložení mezinárodního očkovacího průkazu (vč. vakcinace proti vzteklině) a veterinárního potvrzení o zdravotním stavu o tom, že místo předchozího pobytu zvířete není postiženo některou z infekčních nemocí. Toto potvrzení nesmí být starší 2 dnů před vstupem na území RS. Doporučuje se dále vystavit potvrzení obsahující relevantní údaje k převáženému zvířeti (rasa, stáří, místo původu). Zvláštní poplatky ve vztahu k domácímu zvířectvu se na hranicích zatím nevyžadovaly. Od 1. října 2004 je možné cestovat se psy, kočkami a fretkami pouze s pasem dle nařízení (ES) č. 998/2003. Jedná se o jednotný doklad platný pro EU.

5/55


Srbsko

Aktuální informace je možné nalézt na internetových stránkách Státní veterinární správy ČR www.svscr.cz a možné změny a aktuální informace může poskytnout i Velvyslanectví RS v Praze.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Situace v RS je stabilní a klidná, nebezpečí incidentů hrozí především v případě významných sportovních akcí (mj. tvrdé jádro fanoušků fotbalových klubů Červená Hvězda a Partizán Bělehrad). V případě cesty do oblastí bezprostředně sousedících s Kosovem doporučujeme se v předstihu informovat na aktuální situaci.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Velvyslanectví ČR v Bělehradě Bulevar kralja Aleksandra 22 125 108 Beograd Srbsko Telefon (+381 11) 33 36 200 fax 323 6448 email: [email protected] [email protected] [email protected] www.mzv.cz/belgrade Bělehradské Letiště Nikola Tesla se nachází cca 15 km od centra města směrem na západ (u dálnice Bělehrad - Záhřeb). Velvyslanectví je umístěno v centru Bělehradu, v blízkosti budovy parlamentu („Skupština"), městské radnice („Skupština grada"), kostela Svatého Marka („Crkva Svetog Marka") a parku Tašmajdan. Nejbližší silniční křižovatkou je křížení ulic Takovska a Kneza Miloša s Bulevarem kralja Aleksandra (60 m). Městská doprava zajišťuje každých 30 minut spojení centra (autobusové nádraží Zeleni venac) s letištěm autobusem č. 72. Od hotelu Slavie („Trg Slavija") na letiště každou hodinu jezdí autobus letecké společnosti JAT.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Kancelář CzechTrade v Srbsku Vedoucí p. Svoboda Bul. M. Pupina 10/2012 11070 Beograd tel. (+381) 112 120 963 e-mail: [email protected] www.czechtradeoffices.com Kancelář Jihomoravského kraje v Kragujevci Vedoucí p.Nálepka Crveno barjače bb. 34000 Kragujevac tel./fax (+381 34) 36 18 38 e-mail: [email protected] www.kr-jihomoravsky.cz

6/55


Srbsko

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Volací předčíslí: + 381 (Republika Srbsko) - 0 11 (Bělehrad, Srbsko), policie - 92, hasiči - 93, první pomoc - 94, tel.informace - 988, všeobecné informace - 9812

•

Auto-moto služby doporučujeme kontaktovat i auto-moto-svaz v ČR - ÚAMK a ABA;

•

Informační centrum AutoMotoSavez a silniční služba - Srbsko 987 a 9800 a 344 15 15 a 419 822;

•

Odtahová služba v Bělehradě 311 12 56, 222 12 56;

•

Železnice Informace-Hlavní nádraží Bělehrad 636 493, 641 4880, 629 400, 645 822;

•

Informace o železničním spojení v zahraničí vč. RS poskytují i České dráhy - mezinárodní přeprava;

•

Letecká přeprava - Letiště Nikola Tesla 601 555, 601 424, 601 431. Informace poskytují v ČR i ČSA;

•

Autobusová přeprava, informace Bělehrad autobusové nádraží 2636 299 a st. Lasta 625 740;

•

Tourist information centre - Belgrade, Terazije-prolaz, Beograd, tel. +381 11 - 635 622.

Tourist Organization of Belgrade Dečanska 1 Beograd tel. +381 11 - 324 84 04, 322 61 54, 324 83 10 www.tob.co.rs E-mail: [email protected] National Tourism Organization od Serbia Dobrinjska 11 Beograd tel. +381 11 - 361 2754 •

- www.srbija.travel

•

- www.serbia.travel

•

- www.serbia-tourism.org

•

- www.tos.rs

•

- www.tos.org.rs

e-mail: [email protected]

1.18. Internetové informační zdroje a) www.krstarica.com (hlavní srbský prohlížeč internetu, existuje i v anglické verzi) -Tyto stránky jsou kvalitně zpracovány a lze na nich najít adresy všech ostatních srbských internetových stránek; b) www.srbija.gov.rs (oficiální internetová stránka vlády RS); c) www.beograd.rs (oficiální internetová stránka města Bělehrad); d) http://www.tob.co.rs (oficiální internetová stránka Turistické organizace Bělehradu).

1.19. Adresy významných institucí Vláda RS Kabinet premiéra a ministra vnitra I. Dačiće Beograd, Nemanjina 11 tel: 011/3617-719; fax: 011/3617-609 [email protected]

7/55


Srbsko

Kabinet prvního místopředsedy vlády odpovědného pro obranu, bezpečnost a boj proti korupci a zločinu a ministra obrany A. Vučiće

Kabinet místopředsedy vlády a ministra zahraničního a vnitřního obchodu, telekomunikaci a informační společnosti R. Ljajiće Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2 tel: 011/3112-916; fax: 011/3114-650

Kabinet místopředsedy vlády a ministra práce, zaměstnávání a sociálních věcí J. Krkobabiće Beograd, Nemanjina 11 tel/fax: 011/3617-587

Kabinet místopředsedkyně vlády pro evropské integrace S. Grubješić Beograd, Nemanjina 11 tel: 011/ 3617-580; fax: 011/3617-597 www.srbija.gov.rs ; [email protected]

Sektor pro spolupráci s médii Sektor pro internet Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2 tel: 011/3139-977, 3139-988, 3139-986, 3014-213 fax: 011/3139-985 www.srbija.gov.rs ; [email protected] Tisková služba Beograd, Nemanjina 11 tel: 011/3617-709, 3617-710, 3617-730 fax: 011/3617-697, 3617-706 [email protected]

Ministerstva vlády RS Ministerstvo zahraničních věcí Ministr: Ivan Mrkić Beograd, Kneza Miloša 24-26 tel: 011/3615-666, 3616-333; fax: 011/3618-366 www.mfa.gov.rs ; [email protected] Ministerstvo obrany Ministr: Aleksandar Vučić Beograd, Birčaninova 5 tel: 011/3006-311; fax: 011/3006-062 8/55


Srbsko

www.mod.gov.rs ; [email protected] Ministerstvo vnitra Ministr: Ivica Dačić Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2 tel: 011/306-2000 lokal: 2601 www.mup.gov.rs ; [email protected] Ministerstvo financí a hospodářství Ministr: Mladjan Dinkić Beograd, Kneza Miloša 20 tel: 011/3642-626, 3642-606; fax: 011/3618-961 www.mfp.gov.rs ; [email protected] Ministerstvo spravedlnosti a státní správy Ministr: Nikola Selaković Beograd, Nemanjina 22–26 tel/fax: 011/3616-381 www.mpravde.gov.rs ; [email protected]

Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodohospodářství Ministr: Goran Knežević Novi Beograd, Omladinskih brigada 1 tel: 011/2607-960, 2607-961; fax: 011/2607-961 www.mpt.gov.rs ; [email protected] Ministerstvo pro regionální rozvoj a místní samosprávu Ministr: Verica Kalanović Beograd, Bulevar Kralja Aleksandra 15 tel: 011/285-2000; fax: 011/285-5097 www.merr.gov.rs ; [email protected]

Ministerstvo dopravy Ministr: Milutin Mrkonjić Beograd, Nemanjina 22–26 tel: 011/3616-431; fax: 011/3617-486 www.mie.gov.rs ; [email protected] Ministerstvo kultury a informování Ministr: Bratislav Petković Beograd, Vlajkovićeva 3 tel: 011/3398-172, 3398-404; fax: 011/3398-936 www.kultura.gov.rs ; [email protected]

Ministerstvo práce, zaměstnávání a sociálních věcí Ministr: Dr. Jovan Krkobabić Beograd, Nemanjina 22-24

9/55


Srbsko

tel: 011/3113-432; fax: 011/3114-650 www.minrzs.gov.rs ; [email protected]

Ministerstvo přírodních zdrojů, hornictví a územního plánování Ministr: Milan Bačević Novi Beograd, Omladinskih brigada 1 tel: 011/3617-717; fax: 011/3617-722 www.ekoplan.gov.rs ; [email protected]

Ministerstvo školství, vědy a technologického rozvoje Ministr: Dr. Žarko Obradović Beograd, Nemanjina 24 tel: 011/3616-489; fax: 011/3616-491 www.mpn.gov.rs ; [email protected]

Ministerstvo mládeže a sportu Ministryně: Alisa Marić Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2 tel: 011/3130-912, 3117-628; fax: 011/3130-915 www.mos.gov.rs ; [email protected]

Ministerstvo zdravotnictví Ministryně: Slavica Djukić Dejanović Beograd, Nemanjina 22–26 tel: 011/3613-764; fax: 011/2656-548 www.zdravlje.gov.rs ; [email protected] ; [email protected]

Ministerstvo výstavby a urbanismu Ministr: Velimir Ilić Beograd, Vase Čarapića 20 tel: 011/3614-652 www.mgu.gov.rs ; [email protected]

Ministerstvo energetiky, rozvoje a ochrany životního prostředí Ministryně: Zorana Mihajlović Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2 tel: 011/3614-621, 3346-755; fax: 011/3625-056, 3131-359

10/55


Srbsko

www.merz.gov.rs

Ministerstvo zahraničního a vnitřního obchodu, telekomunikaci a informační společnosti Ministr: Rasim Ljajić Beograd, Nemanjina 22-26 tel: 011/3618-852, 3613-404; fax: 011/3610-258 razvoj.mtt.gov.rs ; [email protected] Ministr bez portfeje Sulejman Ugljanin Beograd, Nemanjina 11 tel/fax: 011/3065-960, 3617-314 www.kornrp.gov.rs ; [email protected] ; [email protected]

Kancelář pro Kosovo a Metohiju Ředitel: Aleksandar Vulin Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2 tel: 011/3111-425 www.kim.gov.rs ; [email protected]

11/55


Srbsko

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Srbská republika vznikla jako následnický stát někdejšího soustátí Srbska a Černé Hory po vyhlášení nezávislosti Černé Hory v červnu 2006. Politickým systémem je Srbská republika parlamentní demokracií. Srbský parlament je jednokomorový. Jeho 250 poslanců je voleno na základě všeobecného, rovného, přímého a tajného hlasování poměrným systémem na čtyřleté funkční období. Hranice pro vstup politické strany do parlamentu je 5 % hlasů. 6. května 2012 proběhly v Srbsku všeobecné i místní volby. Ve volbách do parlamentu zvítězila Srbská pokroková strana (SNS) s 73 mandáty, zatímco koalice kolem Demokratické strany (DS) získala 67 mandátů. Více, než 10 poslanců získaly také následující politické strany: Socialistická strana Srbska s 44 mandáty, Demokratická strana Srbska (DSS) s 21 mandáty, Liberálně demokratická strana (LDP) s 19 mandáty a Sjednocené regiony Srbska (URS) s 16 mandáty.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Hlavou státu je prezident Srbské republiky Tomislav Nikolić (Srbská pokroková strana), zvolený 20. 5. 2012 v přímých, rovných a tajných volbách. Funkční období je 5-leté. Kompetence prezidenta: •

reprezentuje Srbskou republiku v rámci jejího území i v zahraničí;

•

schvaluje zákony;

•

navrhuje kandidáta na předsedu vlády parlamentu;

•

navrhuje parlamentu kandidáty na další funkce v souladu s ústavou;

•

na základě návrhu vlády jmenuje a odvolává velvyslance;

•

přijímá pověřovací listiny od zahraničních velvyslanců;

•

uděluje amnestii a vyznamenání;

•

vykonává další funkce v souladu s ústavou.

2.3. Složení vlády Dne 26. července 2012 byla srbským parlamentem schválena nová vláda, vzešlá z květnových voleb. Nově schválení vláda, jejíž cíle jsou formulovány v koaliční dohodě podepsané 10. července zástupci koaličních stran SNS, SPS-PUPS-JS a URS, má ve 250-členném parlamentu pohodlnou většinu 140 hlasů a získala také vedení 11 z 19 parlamentních výborů. Vládu se zavázaly podpořit další dvě strany: Sociálně demokratická strana Srbska (SDPS) a Strana demokratické akce Sandžaku (SDA), jejíž předsedové zastávají ministerské funkce. Nová vláda má 17 ministerstev a čtyři kanceláře: pro Kosovo a Metohiji (samostatné ministerstvo pro Kosovo bude zrušeno), pro lidská práva a práva menšin, pro církve a náboženská společenství a pro diasporu. Vláda bude mít čtyři místopředsedy, dva členové vlády budou bez portfeje (místopředsedkyně pro evropskou integraci Grubješić a ministr Ugljanin), což z ní činí nejmenší vládu od roku 1990.

Předseda vlády a ministr vnitra

Ivica Dačić (SPS)

První místopředseda vlády odpovědný za obranu, bezpečnost, boj s korupcí a zločinem a ministr obrany Aleksandar Vučić (SNS)

12/55


Srbsko

Místopředsedkyně vlády pro evropskou integraci

Suzana Grubješić (URS)

Místopředseda vlády a ministr práce, zaměstnanosti a sociální politiky

Jovan Krkobabić (PUPS)

Místopředseda vlády a ministr zahraničního a vnitřního obchodu a telekomunikací Ministr spravedlnosti a státní správy

Rasim Ljajić (SDPS)

Nikola Selaković (SNS)

Ministryně energetiky, rozvoje a ochrany životního prostředí

Zorana Mihajlović (SNS)

Ministr hornictví, přírodních zdrojů a územního plánování

Milan Bačević (SNS)

Ministr zemědělství, lesnictví a vodohospodářství

Goran Knežević (SNS)

Ministr kultury a pro styk s médii (informisanje)

Bratislav Petković (SNS)

Ministr zahraničních věcí

Ivan Mrkić (nestraník za SNS)

Ministryně mládeže a sportu

Alisa Marić (nestraník za SNS)

Ministr výstavby a urbanismu

Velimir Ilić (NS)

Ministryně zdravotnictví

Slavica Đukić Dejanović (SPS)

Ministr dopravy

Milutin Mrkonjić (SPS)

Ministr vzdělávání, vědy a technologického rozvoje

Žarko Obradović (SPS)

Ministr financí a hospodářství

Mladan Dinkić (URS)

Ministryně regionálního rozvoje a místní samosprávy

Verica Kalanović (URS)

Ministr bez portfeje, odpovědný za Kancelář pro udržitelný rozvoj

13/55

Sulejman Ugljanin (SDA)


Srbsko

3. Zahraničně-politická orientace Podle vlády jsou prioritami srbské zahraniční politiky integrace do EU, zajištění suverenity a teritoriální integrity země, posílení regionální spolupráce a budování dobrých sousedských vztahů. Při naplňování těchto strategických cílů se Bělehrad - dle současné doktríny - opírá o čtyři „pilíře", tj. rozvoj vztahů se „strategickými partnery": Brusel, Moskva, Peking, Washington. Kromě toho se Srbsko dále angažuje z pozice pozorovatele i vůči Hnutí nezúčastněných (v září 2011 Bělehrad hostil ministerské zasedání).

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

Systém OSN Organizace Členství od OSN 01. 11. 2000 WB - Světová banka 08. 05. 2001 MMF - Mezinárodní měnový fond 20. 12. 2000 UNIDO - Organizace OSN pro průmyslový rozvoj 06. 12. 2000 UNESCO - Organizace UN pro vzdělávání a kulturu 20. 12. 2000 ILO - Mezinárodní organizace práce 24. 11. 2000 IMO - Mezinárodní námořní organizace 11. 12. 2000 WHO - Světová zdravotnická organizace 28. 11. 2000 ICAO - Mezinárodní organizace pro civilní letectví 13. 01. 2001 ITU - Mezinárodní unie pro telekomunikace 18. 06. 2001 UPU - Světová poštovní unie 18. 06. 2001 IAEA - Mezinárodní organizace pro atomovou 17. 09. 2001 energii WIPO - Světová organizace pro intelektuální 24. 09. 2001 vlastnictví FAO - Organizace OSN pro potraviny a zemědělství 02. 11. 2001 IOM - Mezinárodní organizace pro migrace 27. 11. 2001 WMO - Světová meteorologická organizace 23. 03. 2001

Kontinentální / Regionální organizace Organizace Členství od OBSE 10. 11. 2000 Rada Evropy 03. 04. 2003 EBRD - Evropská banka pro obnovu a rozvoj 19. 01. 2001 EUREKA AUDIOVISUAL 02. 02. 2001 CEI - Středoevropská iniciativa 25. 11. 2000 SECI - Iniciativa pro spolupráci států JIE 05. 12. 2000 EFTA - Evropská asociace pro volný obchod 12. 12. 2000 Pakt stability 26. 10. 2000 Jadersko - jónská iniciativa 24. 11. 2000

Ostatní globální mezinárodní organizace

14/55


Srbsko

Organizace Mezinárodní skupina pro měď a zinek UNIDROIT - Mezinárodní organizace pro unifikaci soukromého práva EUTELSAT - Mezinárodní organizace pro satelitní telekomunikaci OTIF - Organizace pro mezinárodní železniční dopravu INTERPOL Světová turistická organizace CEMT - Evropská konference ministrů dopravy Hnutí nezařazených států

Členství od 20 - 21. 11. 2000 18. 04. 2001 29. 06. 2001 01. 08. 2001 24. 25. 26. 14.

09. 09. 09. 11.

2001 2001 2001 2001 - pozorovatelská země

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Důležité OSN konvence, ke kterým RS přistoupila: •

Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (Mezinárodní smlouvy č. 7/1971);

•

Nezávazný protokol Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (má za cíl zrušení trestu smrti) (Služební list, Mezinárodní smlouvy č. 4 ze dne 27. 06. 2001);

•

Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech (Mezinárodní smlouvy č. 7/71);

•

Mezinárodní konvence o zrušení všech forem rasové diskriminace (Služební list SFRJ - Mezinárodní smlouvy 9/91);

•

Konvence proti mučení a jiným krutým, nelidským nebo ponižujícím trestům a postupům (Služební list SFRJ - Mezinárodní smlouvy 9/91);

•

Konvence o právech dítěte (Služební list SFRJ - Mezinárodní smlouvy 15/1990);

•

Nezávazný protokol o prodeji dětí, dětské prostituci a dětské pornografii při Konvenci o právech dítěte(Služební list SRJ - Mezinárodní smlouvy 22/2002);

•

Nezávazný protokol o účastí dětí v ozbrojených konfliktech při Konvenci o právech dítěte (Služební list SRJ - Mezinárodní smlouvy 22/2002);

•

Konvence o eliminaci všech druhů diskriminace žen (Služební list SFRJ - Mezinárodní smlouvy 11/81);

•

Konvence o politických právech žen (Služební list FNRJ 7/54);

•

Konvence o státním občanství vdaných žen (Služební list FNRJ 6/59);

•

Mezinárodní konvence o potlačování a trestání zločinů apartheidu (Služební list SFRJ 14/1975);

•

Konvence o potlačování a trestání zločinů genocidy (Služební věstník Presídia národního parlamentu FNRJ 2/1950);

•

Konvence o otroctví (Služební noviny Království Jugoslávie 234/1926);

•

Dodatečná konvence o zrušení otroctví (Služební list FNRJ 7/1958);

•

Dodatečná konvence o zrušení otroctví, obchodu s otroky a zrušení institucí a praxe podobných otroctví(Služební list FNRJ 71/1958);

•

Konvence o statusu osob bez státního občanství (Služební list FNRJ 8/1959);

•

Konvence o statusu uprchlíků (Služební list SFRJ 7/1960);

•

Protokol o statusu uprchlíků (Služební list SFRJ 15/1967);

•

Konvence o potlačení a zrušení obchodu s lidmi a využívání jiných osob k prostituci (Služební věstník Presídia národního parlamentu FNRJ 2/1951);

•

Konvence o diskriminaci v oblasti zaměstnávání a povolání (Služební list SFRJ 41/1961);

•

Konvence proti diskriminaci v oblasti vzdělávání (Služební list FNRJ 4/1964);

•

Konvence o svobodě sdružování a ochraně práv na organizování v organizacích (Služební list FNRJ 8/1958);

•

Konvence o aplikaci principu práva na kolektivní organizování a dohodování (Služební list SFRJ 11/1958);

15/55


Srbsko

•

Konvence o ochraně a úlevách, které se poskytují představitelům zaměstnanců v podnicích (Služební list SFRJ 14/1982);

•

Konvence o politice zaměstnávání (Služební list SFRJ 34/1971);

•

Konvence o stejné odměně mužů a žen za práci stejné hodnoty (Služební věstník Presídia národního parlamentu FNRJ 1/1952);

•

Konvence o nucené práci (Sbírka mezinárodních smluv Království Jugoslávie 1/1933);

•

Konvence OSN proti organizovanému mezinárodnímu zločinu (Služební list SRJ - Mezinárodní smlouvy /2001);

•

Protokol pro prevenci, potlačování a trestání obchodu s lidskými bytostmi, obzvláště ženami a dětmi(Služební list SRJ - Mezinárodní smlouvy /2001);

•

Protokol proti pašování migrantů na zemi, moři a vzduchem (Služební list SRJ - Mezinárodní smlouvy /2001).

Konvence Rady Evropy, ke kterým RS přistoupila: •

Evropské kulturní konvence (ETS No. 18);

•

Konvence o zodpovědnosti hoteliérů v souvislosti s majetkem jejích hostů (41);

•

Konvence o vypracování evropského lékopisu (ETS No. 50);

•

Evropská konvence o dozoru nad podmínečně odsouzenými osobami či podmínečně osvobozenými osobami (ETS No. 51);

•

Evropská dohoda o stálém placení stipendií studentům, kteří studují v zahraničí (ETS No. 69);

•

Evropské konvence o ochraně zvířat, které se chovají na zemědělských hospodářstvích (ETS No. 87);

•

Evropské konvence o mezinárodních dopadech odebírání dokladů pro řízení motorových vozidel (ETS No. 88);

•

Evropské konvence o ochraně zvířat pro porážku na jatkách (ETS No. 102);

•

Evropské konvence o násilí a nevhodném chování diváků na sportovních utkáních, především na fotbalových utkáních (ETS No. 120);

•

Konvence o ochraně architektonického dědictví Evropy (ETS No. 121);

•

Konvence proti dopingu ve sportu (ETS No. 135);

•

Rámcová konvence pro ochranu národnostních menšin (ETS 157);

•

Evropská konvence o uznávání a výkonu rozhodnutí o péči o děti a o opakovaném navázání pečovatelských vztahů (ETS No. 105).

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. 1. Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Jugoslávským o zamezení dvojího zdanění v oboru dávek pozůstalostních (Praha, 24.02.1936), č. 24/1938 Sb.; 2. Dohoda mezi Republikou československou a Jugoslávií o náhradách za válečné škody, rozdělení maďarské náhrady sjednaná výměnou nót (Praha, 22.11.1945); 3. Dohoda mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o vypořádání otevřených majetkových otázek (Praha, 11.02.1956), č. 31/1957 Sb.; 4. Dohoda mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o letecké dopravě (Bělehrad , 28.02.1956), č. 25/2006 Sb. m. s.; 5. Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, umění, vědy, školství a osvěty mezi vládou Československé republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie (Bělehrad, 29.01.1957), č. 4/1958 Sb.; 6. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě (Praha, 22.10.1962), č. 72/1963 Sb.; 7. Ujednání mezi Správou civilního letectví ministerstva dopravy Československé socialistické republiky a Svazovým sekretariátem pro dopravu a spoje Socialistické federativní republiky Jugoslávie (Bělehrad, 29.06.1963), č. 25/2006 Sb. m. s.;

16/55


Srbsko

8. Úmluva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o spolupráci v oblasti zdravotnictví (Bělehrad, 05.10.1963), č. 89/1964 Sb. 9. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních (Bělehrad, 20.01.1964), č. 207/1964 Sb.; 10. Dohoda o spolupráci v oblasti turistického ruchu mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií (Bělehrad, 14.03.1964), č. 10/1965 Sb.; 11. Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o spolupráci v oblasti mírového využívání jaderné energie (Praha, 15.02.1966), č. 112/1968 Sb.; 12. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o změnách a doplňcích Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě, sjednané v Praze dne 22. října 1962 (Praha, 15.05.1980), č. 1/1981 Sb.; 13. Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií (Praha, 10.12.1981), č. 42/1983 Sb.; 14. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie o vědeckotechnické spolupráci (Praha, 13.04.1989); 15. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o vzájemném předávání odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody (Praha, 23.05.1989), č. 473/1990 Sb.; 16. Platební dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie (Bělehrad, 08.02.1991); 17. Protokol z jednání o vyřešení salda na likvidačním účtu konaného 23.-26.3. 1992, schválený výměnou dopisů ze dne 7. a 11.5. 1992; 18. Dohoda mezi vládou České republiky a federální vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné podpoře a ochraně investic (Bělehrad, 13.10.1997), č. 23/2001 Sb. m. s.; 19. Dohoda mezi vládou České republiky a svazovou vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné pomoci v celních otázkách (Bělehrad, 09.09.1998), č. 99/2001 Sb. m. s.; 20. Smlouva mezi Českou republikou a Svazovou republikou Jugoslávií o sociálním zabezpečení (Bělehrad, 17.01.2002), č. 130/2002 Sb. m. s.; 21. Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Svazové republiky Jugoslávie (Bělehrad, 17.01.2002), č. 57/2002 Sb. m. s. 22. Správní ujednání k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Svazovou republikou Jugoslávií o sociálním zabezpečení (Praha, 23.05.2002), č. 130/2002 Sb. m. s. 23. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Svazové republiky Jugoslávie o sukcesi do dvoustranných mezinárodních smluv sjednaná výměnou nót (Bělehrad, 06.08.2002), č. 99/2002 Sb. m. s.; 24. Smlouva mezi vládou České republiky a radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku¨(Praha, 11.11.2004), č. 88/2005 Sb. m. s.; 25. Ujednání mezi vládou České republiky zastoupenou Ministerstvem obrany České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory o spolupráci v oblasti obrany (Bělehrad, 30.05.2005), č. 97/2006 Sb. m. s.; 26. Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory (Praha, 20.07.2005), č. 17/2006 Sb. m. s.; 27. Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí České republiky a Ministerstvem pro vědu a ochranu životního prostředí Srbské republiky (Bělehrad, 04.10.2006), č. 9/2007 Sb. m. s.; 28. Protokol mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko k Dohodě o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory (Bělehrad, 4.5.2010), stup v platnost 8.12.2010.

17/55


Srbsko

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje V srbské ekonomice pokračuje proces přechodu k tržnímu hospodářství, doprovázený privatizací, restrukturalizací a transformací důležitých výrobních závodů i celých odvětví. Z důvodu snahy o zachování sociálního smíru se však mnohé nezbytné ekonomické kroky často odkládají, v poslední době zejména z důvodu plánovaných všeobecných a místních voleb, které proběhnou v květnu 2012. Základními makroekonomickými problémy Srbska zůstává vysoká míra nezaměstnanosti (cca 25%), poměrně vysoká roční míra inflace a trvající deficit obchodní bilance. Přímé zahraniční investice jsou nízké, prakticky zcela chybí „greenfield“ investice. Prodlužuje se postup privatizace, která navíc mnohdy končí neúspěchem (23%). Hrozí další zvýšení schodku státního rozpočtu, výroby i zahraničního obchodu. Problémem je zadluženost firem a druhotná platební neschopnost. Dlužné firmy tvoří téměř 20% všech registrovaných obchodních subjektů v Srbsku. Stát pohledává od těchto subjektů700 mil. EUR. Srbská vláda zvažuje řešení zadluženosti formou multilaterální spolupráce. Celosvětový hospodářský útlum dopadl na Srbsko plnou silou v roce 2009, kdy HDP klesl o 3%. Obdobně jako u ostatních evropských států byl hlavní převodovou pákou celosvětového hospodářského útlumu v roce 2009 pokles zahraniční poptávky. Propad srbského vývozu lze také zdůvodnit velkým snížením cen primárních výrobků (který v struktury srbského vývozu mají velký podíl) na světovém trhu. Hlavní důvod pro snížení srbského dovozu bylo snížení průmyslové produkce a domácí spotřeby v Srbsku. V roce 2010 nicméně došlo k růstu srbské ekonomiky (HDP rostl o 1,8%) na což navázaly výsledky v roce 2011 (růst HDP o 1,6%). Ovšem v druhém pololetí 2011 již srbská ekonomika opět klesala. V druhém čtvrtletí t.r. meziročně klesl HDP Srbska o 0,8%. Největší růst zaznamenal sektor IT (11,7%), zatímco největší propad byl zaznamenán v sektorech zásobovaní elektřinou, plynem a párou (14,6%) a hornictví (7,7%). Celkový srbský vývoz zboží se za období leden-srpen zvýšil o 1,1%, dovozy se zvýšily o 5,6% Prohlubuje se deficit zahraničního obchodu (o 12,8% v porovnání se stejným obdobím r. 2011). Záporné saldo běžného účtu platební bilance se v období leden-červenec 2012 meziročně zvýšilo o 38,3% na 2,066 mld €. Ve druhém čtvrtletí 2012 zaznamenalo Srbsko příliv zahraničních investic ve výši233 mil€, ovšem za první pololetí je registrován čistý odliv ve výši183 mil€. Tento výsledek je zejména dán zpětným odkupem akcií srbského Telekomu od řecké OTE. Dochází k postupnému zvedání inflace, která v srpnu dosáhla v meziročním srovnání 7,9% Problémy gradovaly na straně rozpočtu. Nová vláda po nástupu k moci zveřejnila, že bez přijetí rychlých úsporných opatření dosáhne schodem státního rozpočtu letos výše 7,1% HDP. Koncem září 2012 přijatá změna rozpočtu má tento schodek snížit na 6,7% HDP, ovšem za cenu zvýšení základní sazby DPH, zvýšení spotřebních daní a snížení růstu penzí a mezd ve státním sektoru. Akutní nedostatek finančních prostředku na chod státu řešila nová srbská administrativa sjednáním nové úvěrové smlouvy s Ruskem, které poskytlo300 milUSD (celkový úvěr má dosáhnout800 milUSD). Naproti tomu jednání s MMF na technické úrovni skončila bez jakéhokoliv posunu. Celkový veřejný dluh dosáhl koncem srpna 2012 výše 15,47 mld € čili 56,5% HDP – od začátku roku narostl o miliardu € (ve srovnání s 14,47 mld € (45,1% HDP) koncem roku 2011, 12,16 mld € (42,9%) koncem roku 2010 nebo 9,85 mld € (34,8% HDP) koncem roku 2009). V průběhu II.Q došlo k zvýšení vnitřního a zahraničního veřejného dluhu, částečně i kvůli depreciace € vůči ostatním měnám zahrnutým v struktuře dluhu. Podle odhadu srbských ekonomů dosáhne (nebo dokonce i překročí) veřejný dluh Srbska do konce tohoto roku 60% HDP. Ve druhém čtvrtletí došlo ke stabilizaci kursu RSD vůči EUR. Ten se pohyboval v rozmezí 115-118 RSD/EUR.

18/55


Srbsko

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Základní makroekonomické ukazatele Srbska v období 2005 - 2012 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

20306

23305

28468

32668

28883

29023

32993

NA

Reálný růst 5,6 HDP (%)

5,2

6,9

5,5

-3,0

1,8

1,6

-1,5*

Jádrová 14,5 inflace (av; %)

5,9

7,9

10,8

3,6

8,6

13,2

12*

Spotřebitelské 17,7 ceny (růst %)

6,6

11,0

8,6

6,6

10,3

6,8

NA

Nezaměstnanost 20,8 (%)

20,9

18,1

13,6

16,1

19,2

24

26

Vývoz (mil. €)

6949

8686

10157

8478

7393

8439

+1,1%

Dovoz (mil. 9613 €)

11971

16016

18843

13577

12622

14449

+4,6%

Bilance -1778 běžného účtu(mil.€)

-2356

-5219

-7217

-2282

-2275

-2644

-3500*

Veřejný dluh v % HDP

50,6

40,1

31,8

26,9

34,1

42,2

49,6

60*

Devizový kurz (€/ RSD) průměr

83,00

84,10

79,96

81,44

93,95

103,04

101,93

105*

-1,9

-1,7

-1,9

-3,3

-3,4

-4,0

-6,7*

HDP (mil. €)

5330

Saldo 0,3 státního rozpočtu (v % HDP)

19/55


Srbsko

Průměrná 210,4 čistá mzda v€

259,5

347,6

358,4

337,9

330,1

395,3

497,3

* odhad za celý rok 2012, jinak poslední údaj z října 2012 Zdroj: Národní banka Srbska

Podíl podle hospodářských sektorů na HDP Největší podíl v HDP Srbska v roce 2009 měly služby (64,3%), následují průmysl (20,3%), zemědělství a lesnictví (11,3%) a stavebnictví (3,7%).

Inflace období

Meziroční inflace

2008

8,6

2009

6,6

2010

10,3

Q.I 2011

14,1

Q.II 2011

12,7

Q.III 2011

9,3

Q.IV 2011

7,0

Q.I 2012

3,2

Q.II 2012

5,5

Zdroj: Národní banka Srbska (NBS)

Zaměstnanost a mzdy Podle oficiálních údajů Státního úřadu pro statistiku Srbska dosáhl celkový počet nezaměstnaných osob v Srbsku koncem minulého roku počtu cca 750.000 osob. Neoficiálně se tento počet odhaduje na milion a půl osob. Podle posledních oficiálních údajů Státního úřadu pro statistiku Srbska dosáhla v dubnu 2012 míra nezaměstnanosti v Srbsku 25,5%. Průměrná hrubá mzda v Srbsku v srpnu 2012 dosáhla 58 503 a průměrná čistá mzda 42 122 RSD.

20/55


Srbsko

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Srbský průmysl má značný potenciál k dosažení vyšší míry růstu (především v důsledku předcházejícího dlouhého propadu výroby a tedy současného velmi nízkého výchozího základu), než který nyní vykazuje a celosvětový hospodářský útlum potíže srbského průmyslu dále prohloubil. Mezi problémy je uváděna chronická nelikvidnost ekonomických subjektů, která je dále ztěžována restriktivním chováním NBS (přísná úvěrová a monetární politika), což omezuje potenciální dynamiku výroby. Kvůli ztíženým podmínkám pro získání finančních prostředků od komerčních bank a nedostatku vlastních prostředků firem probíhá rekonstrukce a restrukturalizace srbského průmyslu dosti pomalu. Přetrvává proto nízká konkurenceschopnost srbského průmyslu. Produkují se většinou výrobky většinou s malou přidanou hodnotou. Situaci dosud nezlepšují přímé zahraniční investice, jejichž výše je v Srbsku dosud minimální, pouze kolem 1 - 1,5 mld. USD ročně. V zemi dosud prakticky nebyla realizována jediná větší greenfield investice. Potenciál pro růst průmyslové produkce existuje zejména sektorech, kde již byla privatizace úspěšně dokončena a kde je prostor pro růst vývozu (např. chemický průmysl a průmysl základních kovů). Vývoj jednotlivých sektorů srbského průmyslu v roce 2011

2011 / 2010, v % Těžba rudy a kamene Těžba uhlí Těžba surové nafty a plynu, služby Těžba ostatních rud a kamene Zpracovatelský průmysl Výroba potravin Výroba nápojů Výroba produktů z tabáků Výroba textilu, bavlny a tkaniny Výroba oděvů a kožešin Zpracování kůže a výroba koženého zboží Opracování dřeva a výrobky ze dřeva, kromě nábytku Výroba celulózy, papíru a zpracování papíru Vydavatelství, tisk a reprodukce Výroba koksu a produktů z nafty Výroba chemických produktů a vláken Výroba zákl. farmaceutických výrobků a preparátů Výroba gumy a plastových položek Výroba ostatních nerostných produktů Výroba základních kovů Výroba produktů z kovů, kromě strojů Výroba počítačů, elektrických a optických strojů Výroba ostatních elektrických strojů a spotřebičů Výroba ostatních strojů a zařízení, jinde neuvedených Výroba motorových vozidel a přívěsných vozíků Výroba ostatních dopravních zařízení Výroba nábytku a souvisejících produktů Ostatní zpracovatelský činnosti Servis a montáž strojů a zařízení

21/55

120,3 % 76,0 125,4 82,8 99,8 % 97,9 102,0 88,4 77,2 107,4 100,4 139,5 148,4 130,8 85,6 95,5 114,1 81,8 100,5 100,3 107,9 73,3 88,4 139,0 122,1 80,0 69,1 84,2 81,9


Srbsko

Výroba a distribuce el. energie, plynu, páry a klimatizace Výroba a distribuce el. energie, plynu, páry a klimatizace Průmysl celkem

154,0 % 154,0 100,8 %

Zdroj: Státní úřad pro statistiku Srbska Za období leden-prosinec 2011 je registrován meziroční růst průmyslové výroby ve výši 2,1%.

4.4. Stavebnictví Srbské stavebnictví se potýká s řadou vnitřních problémů, které se nedaří odstraňovat v potřebném tempu a kvalitě. Největší srbské stavební firmy jsou stále státní s nadbytkem zaměstnanců a zastaralými technologiemi. V investicích dominuje stát, který prostřednictvím republikového ředitelství silnic či srbských drah (zde výrazně méně) investuje do oprav silniční a železniční sítě. Velká část infrastrukturních investic se odehrává s podporou Evropské investiční banky a EBRD, případně vývozních či rozvojových úvěrů poskytnutých zejména ze strany Číny a Ruska. Bytová výstavba: veškerá administrativa je zdlouhavá a tedy i finančně náročná, korupce při získávání různých povolení je údajně běžná. Ceny nové výstavby jsou vysoké. Stavební firmy, potýkající se s vysokými vlastními náklady (přezaměstnanost, neefektivita) nemohou a nechtějí snížit své ceny a nové byty jsou tak dostupné pouze úzké skupině zájemců. Poptávka je tak stále o hodně větší než nabídka. Investoři se shodují, že pro srbskou úroveň mezd by byla přijatelná cena v rozmezí 450-600 EUR/ m2, reálně jsou však o dost větší (min. 1.000 EUR/ m2). Jen podíl administrativních nákladů na novou výstavbu je odhadován na 14-17 %. V Srbsku jsou často dražší i samotné stavební materiály, výjimkou nejsou cenové rozdíly 15-20 %. Od roku 2004 působí Národní korporace pro pojištění nemovitostních úvěrů, která do výše 75 % úvěru ručí za příjemce hypotéky vůči úvěrující bance (do 30 let splatnosti, max. 200 tis. EUR). Půda: o nakládání s půdou existuje zákon z roku 2003. Platí stav, že veškeré stavební parcely jsou ve vlastnictví Republiky Srbsko. Investor má možnost si pozemek pronajmout od státu na 99 let a získat tak právo používání tohoto pozemku (pro účely výstavby). Zemědělská půda může být soukromá, relativně jednoduše ji lze prohlásit za stavební pozemek (změnou Územního plánu). Zahraniční investoři si stěžují na netransparentnost stanování cen pozemků v držení měst, a na nedostatek informací o volných lokalitách. V sektoru je stále značně přítomna šedá ekonomika. Často k tomu přispívá i stát, resp. místní samosprávy, které pronajímají svoje nemovitosti firmám za nízké regulované ceny a ty je následně nabízejí za ceny tržní. Poté je již velice těžké dohledat všechny finanční toky. •

Silnice Srbska www.putevi-srbije.rs

•

Srbské dráhy www.zeleznicesrbije.com

větší stavební firmy: •

www.planum.rs

•

www.gemax.rs

•

www.niskogradnja.rs

•

www.energovd.rs

•

www.ratkomitrovic.rs

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Srbsko považuje své zemědělství za základní pilíř své ekonomiky. Zemědělská produkce se postupně zvyšuje a výrazně přispívá k růstu HDP. Opakovaly se problémy s opožděným placením výkupních cen 22/55


Srbsko

pro soukromě hospodařící zemědělce, kterých je v Srbsku kolem 800.000. Výkupní ceny se navíc již tři roky prakticky nemění, což vzhledem k rostoucím nákladům (hnojení, krmné směsi) způsobuje většině zemědělců nemalé potíže. Technika - 400.000 traktorů a 25.000 kombajnů - je zastaralá, s průměrným stářím 18-20 let. Zavlažovací technika je instalována na 180.000 ha, aktivně se však používá pouze na 30.000 ha. V Srbsku se především z ekonomických důvodů málo hnojí (průměr je 36 kg/ha), což vede v evropském kontextu k podprůměrným výnosům. Srbské zemědělství se potýká s úbytkem lidí především v produktivním věku, velkou část půdy tak nemá kdo obdělávat. Velkou a vítanou pomocí pro srbské zemědělství bylo obnovení možnosti preferenčních vývozů cukru na trhy Evropské unie, které bylo pozastaveno kvůli dřívějším podvodům ze strany srbských vývozců. Kromě obnovení se také zvýšila exportní kvóta ze 150 na 180 tis. t. Hlavním zemědělským vývozním artiklem zůstávají maliny, které patří k nejdůležitějším srbským vývozním produktům a za které Srbsko ročně utrží více než 100 mil. USD. Maliny se pěstují na 12.000 ha v okolí měst Arilje, Valjevo a Požega (JZ od Bělehradu). •

Systém tržních informací ze srbského zemědělství http://www.stips.minpolj.gov.rs

•

Internetový magazín www.serbiafood.co.rs

•

Sdružení zemědělských novinářů www.agropress.org.rs

•

Eko a agroturistika www.selo.co.rs

4.6. Služby Kvalita i rozsah poskytovaných služeb se postupně zlepšuje, i když průměr ještě zdaleka nedosahuje úrovně vyspělých zemí. Nejrychleji se úroveň služeb daří zvyšovat ve finančním sektoru (banky, leasingové společnosti) a to především díky vstupu zahraničních investorů do srbských finančních ústavů. Bankovní účty je dnes již běžně možné ovládat přes internet či telefonicky, banky rozšiřují nabídku platebních karet. Srbsko stále dostatečně nevyužívá svůj turistický potenciál (hory, lázně, církevní památky). Vláda v tomto roce schválila Národní strategii rozvoje turistiky. V Srbsku je silně rozšířené malé podnikání, především nabídka gastronomických služeb je značná. Úroveň služeb v restauracích je různá, v naprosté většině případů je však jídlo i obsluha na dobré úrovni. To již neplatí pro další druhy služeb (čistírny apod.), kde jsou ceny často vyšší než v České republice.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Doprava Silniční síť Srbska představují vozovky o celkové délce 40.845 km, z nichž: 5.525 km jsou dálnice a „tepny“, 11.540 km jsou regionální a 23.780 km místní vozovky. 32 % vozovek je starších než 20 let, pouze 14 % bylo zprovozněno před méně než 10 lety. 2.570 mostů představuje silniční plochu 772 2 000 km , 214 z nich je na dálničních tazích. Nejdelší most u obce Beška vede přes řeku Dunaj:2.265 m (cca35 km od Bělehradu na cestě do Nového Sadu). Tunelů je v Srbsku78 a nalézají se především na regionálních silnicích. Nejdelší tunel je dlouhý775 m a 32 tunelů je delší než100 m. Srbsko v 90. letech 20. století ročně do silnic investovalo cca 0,3 % HDP, ostatní tranzitivní země střední a východní Evropy ve stejném období investovaly okolo 1 % HDP. Situace se začala zlepšovat v letech2002 a2003, přesto však zdaleka nedosahuje alespoň průměrné úrovně (podle názoru SB horší silnice v Evropě mají pouze Albánie a Bosna a Hercegovina). Podle údajů z inspekce, provedené v roce 1997, byl stav srbských silnic následující: 25 % v dobrém stavu, 19 % v přijatelném a 56 % ve špatném stavu. Od té doby je možné očekávat posuny maximálně mezi prvními dvěma skupinami, podíl špatných silnic zůstává přibližně stále stejný. V oblasti silniční dopravy spravuje největší objem finančních prostředků rozpočtová organizace Silnice Srbska (srbsky: „Putevi Srbije“, www.putevi-srbije.rs). Výstavbu nového mostu přes řeku Dunaj u obce Beška financovala EIB úvěrem 52 mil. EUR.

23/55


Srbsko

V rámci Národního investičního plánu je investováno do rozvoje infrastruktury a modernizace zařízení v různých srbských institucích cca400 mil. EUR. Investiční plán předpokládá mj. práce v oblasti silniční infrastruktury, výstavbu obchvatu kolem Bělehradu (částečně spuštěno) a rekonstrukci dálničního mostu „Gazela" v Bělehradě (rekonstrukce dokončena). V první fázi výstavby objezdu bude vynaloženo150 mil. EUR, přičemž srbská vláda poskytne30 mil. EUR a zbývající částka bude financována na základě smluv s EBRD a EIB. Představitelé srbské vlády a Světové banky ukončili během r. 2009 jednání o poskytnutí úvěru na tři části dálnice úseku Koridoru 10 Grabovica – Grdelica, Vladčin Han – Donji Neredovac a Dimitrovgrad – hranice Bulharska v celkové hodnotě388 mil. USD. Práce byly zahájeny koncem roku 2009. Lhůta splatnosti úvěru je 20 let, roční úroková míra dosahuje 1,6 % a možnost odkladu splácení je 8 let. Městská hromadná doprava: Bělehradský dopravní podnik (GSP Beograd) provozuje 1248 vozidel: 222 tramvají (z toho 195 ks českých KT 4), 126 trolejbusů a 900 autobusů. Vláda Japonska poskytla donaci15 mil. EUR na nákup 93 autobusů (dodal MAN Turecko). Město si půjčuje u Evropské investiční banky (EIB)182 mil. EUR, větší část prostředků bude investována do zlepšení úrovně tramvajové dopravy. Obnova tramvajové fáze má proběhnout ve čtyřech fázích, z celkové délky33 km se má úplná výměna kolejí dotknout celkem16,7 km. 120 tramvají má být zrekonstruováno a zmodernizováno. Součástí městských plánů je vybudování centra řízení městské dopravy. Co se týče železniční dopravy, s pomocí půjček zahraničních bank se nakupují a opravují nákladní vagóny a lokomotivy. V roce 2006 (část. již v r. 2005) dodal český Inekon a ČMKOS 10 posunovacích lokomotiv. V oblasti infrastruktury však v posledních ledech nedošlo k posunu. Hlavní prioritou je zlepšení situace na panevropském koridoru č. 10, který z Maďarska prochází Srbskem a pokračuje do Řecka (s odbočkou na Bulharsko v jižní části Srbska). Spojení černohorského námořního přístavu Bar s Bělehradem a využití trasy pro přepravu nákladu představuje nadále problém, železniční cesta nedokáže pokrýt existující poptávku po železniční dopravě. Připravuje se do rekonstrukce a modernizace trati Niš - Dimitrovgrad (směr na Bulharsko). Srbsku chybí dostatek kvalitních přejezdů a signalizačních zařízení. Srbské železnice se snaží investovat také do elektrifikace tratí (Niš - Dimitrovgrad, Pančevo - hranice s Rumunskem, Požega - Čačak - Kraljevo). V dané oblasti působí také české firmy AŽD a EŽ Praha., Plánuje se výstavba nového železničního nádraží v Bělehradě a též vybudování železničního uzlu v Novém Sadu. Z uveřejněných údajů vyplývá stagnace v oblasti osobní dopravy a poměrně značný nárůst v oblasti dopravy nákladní. Srbsko vede v současné době jednání s mezinárodními finančními institucemi o financování výstavby železničních a silničních koridorů a další modernizaci železniční i silniční dopravy. Mezi strategické priority vlády Srbska patří modernizace silničních a železničních komunikací na Koridoru10 a7 a investice v oblasti energetiky, kde se očekává vstup významných investorů, především nadnárodních společností působících v těchto oborech. Doprava je také jednou z nejdůležitějších oblastí obchodní spolupráce českých a srbských firem. V oblasti železniční dopravy je OEÚ ZÚ Bělehrad v aktivním kontaktu s předními českými firmami např. AŽD, ŽS OHL, EŽ, Inekon, ČMKS, v oblasti silniční a městské dopravy pak s firmami Inekon, Pars Nova, SOR Libchavy, ELTODO, atd. •

Silnice Srbska: www.putevi-srbije.rs

•

Srbské dráhy www.zeleznicesrbije.com

•

Dopravní institut www.sicip.rs

Energetika Energetický průmysl Srbska je sestaven z průmyslu ropy a zemního plynu, uhelných dolů, systémů výroby elektřiny a decentralizovaných systému topení a systémů průmyslové energie. Vedle toho je v rámci energetického systému také výroba domácí primární energie, dovoz primární energie (především ropy a zemního plynu), výroba elektřiny a termální energie, výroba a sekundární zpracování uhlí, jakož i transport a distribuce energie a energetických výrobku (produktu) do finálních uživatelů (spotřebitelů). Ropný průmysl: zahrnuje exploataci domácích zásob ropy a provádí transport ropy přes magistrální ropovod JANAF od městě Omišalj (Chorvatsko) do Rafinerií ropy (Pančevo,3.5 M t. a Novi Sad,1.0 M t. zpracovatelské kapacity). Zahrnuje rovněž dovoz a prodej derivátů ropy. Celková kapacita domácích

24/55


Srbsko

rafinerií je7.8 M t. ročně (4.8 M t. ve městě Pančevo, 3 M t. ve městu Novi Sad). Aktuální operační kapacity obou rafinérií jsou redukovány kvůli těžkému poškození během bombardování Srbska v r. 1999, ovšem v rafinérii Pančavo probíhá rozsáhlá modernizace. Společně s podepsáním dohody o výstavbě plynovodu South Stream získal Gazpromněfť 51 % podíl na srbském naftařském průmyslu v podobě 51% vlastnictví státní firmy Naftna Indusrija Srbije, která je monopolním hráčem na srbském trhu v oblasti těžby, transportu, rafinace a velkých zásobníků. Gazprom zaplatil za 51% NIS400 milEUR a přislíbil do NIS investovat do konce roku 2012 kolem 0,5 mld EUR. V roce 2010 byla zahájena výstavba hydrokrakovací jednoty v rafinerii Pančevo. Ukončení výstavby, na které se podílí také česká firma CBI Lummus, se očekává ve III. Q. 2012. Investice umožní navýšení zpracování ropy na cca.5 Mt. roky ročně a výrobu kvalitnějšího paliva. Plynárenský průmysl: exploatace a primární zpracování zemního plynu z ložisek domácích vrtů plynu, transportování do hlavního magistrálního plynovodu, který vede od hranice s Maďarskem až do oblastí cílových spotřebitelů plynu v centrálním Srbsku. Celková délka magistrálního plynovodu je cca400 km. Z hlavního magistrálního plynovodu odbočuje větší počet distribučních sítí pro zásobování občanů (převážně na území Vojvodiny) a průmyslu na území celého Srbska. Současně s podepsáním projektu výstavby plynovodu South Stream získala ruská strana 51% podíl na srbském státním podniku Srbijagas, který monopolně ovládal těžbu a transport plynu v Srbsku a také zásobník plynu v Banatském Dvoře. Generální ředitel společnosti Srbijagas Dušan Bajatović a výkonný ředitel Gazprom Germania GmbH Andrey Biryulin podepsali 5. února 2010 smlouvu o založení společného podniku pro podzemní zásobník plynu Banatski Dvor, ve kterém bude Srbijagas vlastnit 49 % a Gazprom 51 %. Pravděpodobně nejdůležitějším plánovaným projektem je připravovaná výstavba plynovodu South Stream. Na základě Dohody o spolupráci v oblasti energetiky mezi Ruskem a Srbskem (a obdobné dohody Ruska s ostatními zúčastněnými státy) byla v ruském městě Soči dne 15. května 2009 podepsána smlouva o výstavbě plynovodu South Stream. Na základě této dohody bude mít ruská strana v projektu na území Srbska nejméně 51 % podíl. Trasa plynovodu povede z RF směrem k Černému moři, dále pak po jeho dně do bulharského přístavu Varna, poté napříč Balkánem přes Bulharsko, Srbsko, Rumunsko, Maďarsko dále do Rakouska a Itálie. Jedná se rovněž s Chorvatskem. Konečná trasa se dále upřesňuje. Kapacita plynovodu bude činit až na 63 miliardy m3 ročně. Roční kapacita plynovodu tak výrazně převýší původně předpokládaných cca 20 mld. m3. Výroba uhlí (spadá pod srbským státem vlastněný podnik Elektroprivreda Srbije -EPS): •

Doly s povrchovou těžbou – 2 tzv. hornické areály: areál Kolubara (čtyři aktivní doly - jámy) s dosaženou výrobou lignitu přes25 Mt., které se používá pro potřeby TE „Nikola Tesla“, sušárnou uhlí (kapacity0.6 Mt.) a finální spotřebu. Druhý areálu se nazývá Kostolac. Dosahuje těžbu lignitu kolem6 Mt., především pro potřeby TE „Kostolac“ a částečně pro potřeby TE „Morava“. Přes 95% z celkové těžby uhlí z povrchových dolů je využíváno pro výrobu elektřiny. Hornický areál v Kosovu není součástí tohoto systému.

•

uhelných dolů s hlubinnou těžbou. Jedná se o 8 dolů pro exploataci kvalitnějšího uhlí (ve srovnání s lignitem z povrchové těžby) s dosaženou výrobou/těžbou kolem0.54 Mt., především pro potřeby průmyslu a širokou spotřebu, včetně dodávek cca0.18 Mt. pro potřeby TE „Morava“

Elektroprůmysl (Elektroprivreda Srbije -EPS) zahrnuje: •

elektroenergetické zdroje – s 7120 MW instalovaných kapacit, ze kterých: 3936 MW je instalováno v tepelných elektrárnách, které používají lignit, 353 MW v tepelných elektrárnách-teplárnách, které používají mazut/zemní plyn a 2831 MW v hydroelektrárnách. Tyto údaje jsou bez tepelných elektráren na území Kosova (1235 MW), které již určitou dobu nefungují jako součást srbského elektrárenského systému. Vedle zmíněných zdrojů (v rámci státního podniku EPS) je Elektroprůmysl Srbska nájemce HE „Piva“ (342 MW), HE „Gazivode“ (35 MW) a TE-TO (termoelektrárny-teplárny) „Novi Bělehrad“ (84 MW),

•

systém pro přenos elektrické energie (sít´ vysokého napětí s trafostanicemi) – napětí 400,220 a110 kV, celkové délce přes10.200 km,

•

systémy pro distribuci elektrické energie, které jsou umístěny ve centrech hlavních spotřebitelů elektrické energie a které převázáním elektrické energie od domácích výrobců nebo z dovozu realizují

25/55


Srbsko

prodej finálním uživatelům, především občanům, ale i menším průmyslovým společnostem, i pro veřejnou spotřebu. EPS uzavřela s Čínskou národní společností pro vývoz a dovoz strojů a zařízení CMEC předběžnou smlouvu na realizaci projektů v tepelně elektrárně „Kostolac B" v celkové hodnotě 1,25 mld. EUR. Elektrárny a doly v Kostolaci patří mezi hlavní energetické kapacity v Srbsku a projekt revitalizace tohoto zdroje je v současnosti jedním z nejvýznamnějších projektů v oblasti energetiky v Srbsku. Projekty zahrnují revitalizaci stávajících bloků elektrárny Kostolac B1 a B2 o výkonu 350 MW zároveň s jejich odsiřováním, rozšíření kapacity povrchového hnědouhelného dolu „Drmno" na kapacitu těžby lignitu12 mil. tun ročně a výstavbu nového bloku B3 o výkonu nad 300 MW. Realizace prací by měla byt zahájena do konce roku 2010, přičemž čínský partner zajistí 85 % celkových finančních prostředků. Státní/městské teplárny představují decentralizované zdroje tepla s cca 6.500 MJ/s instalovaných teplotních zdrojů v asi 50 městech v Srbsku, které jsou určeny pro zásobování sektoru domácností a částečně pro potřeby veřejných a komerčních činností. Jsou používány pro vytápění bytových a obchodních prostor (cca 500.000 ekvivalentních bytů). Obnovitelné zdroje energie: Srbské ministerstvo hornictví a energetiky klade důraz rovněž na využívání obnovitelné energie. Systémy obnovitelné energie v Srbsku jsou vysloveně atraktivní pro širší využívání a budoucí rozvoj. Rozvoj především malých vodních elektráren, a větší využití biomasy je v současné době jednou z nejatraktivnějších příležitostí pro investování do srbského sektoru energetiky. Pro vybudování malých hydro agregátů (až do 10 MW) s výrobou 1.800 GWh/ročně bylo vytipováno 900 konkrétních lokalit na tokách řek Morava (2.300 GWh), Lim (1,900 GWh) a Dunaj (1.000 GWh), z nichž ovšem pouze část je z ekonomického hlediska zajímavá. Ve struktuře plánované domácí výroby primární energie pro r. 2012 mají obnovitelné zdroje energie podíl cca. 18%, z toho palivové dříví 9%, hydro potenciál 8% a geotermální energie méně než 1%. V r. 2012 je plánováno využívání hydro potenciálu velkých vodních toků v hodnotě 0,905 Mtoe, což je zvýšení o 15% v porovnání s r. 2011 (0,784 Mtoe). Celkový potenciál velkých vodních toků v Srbsku má hodnotu 1,3 Mtoe ročně, z čeho se současně používá cca 66%. Potenciál malých vodních toků, na kterých existuje možnost stavby malých hydroelektráren (do 10 MW), je odhadován na 0,155 Mtoe. Výroba elektřiny v malých hydroelektráren (v rámci systému Veřejného podniku „Elektrohospodářství Srbska“) je v r. 2012 plánovaná v hodnotě 61 GWh nebo 0,005 Mtoe, což je o 28% víc v porovnání s r. 2011. Plánovaná výroba geotermální energie v r. 2012 má hodnotu 0,005 Mtoe což je na úrovni výroby z r. 2011. Její spotřeba probíhá především v sektoru lázeňského turismu a částečně pro vytápění sportovních a rekreačních areálů. Plánovaná výroba pevné biomasy (palivové dříví) v r. 2012 má hodnotu 1,036 Mtoe a je na úrovni r. 2011. Více informací na: •

Elektroprivreda Srbije www.eps.rs

•

Naftna industrija Srbije www.nis.rs

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005

26/55

Přijímaná rozvojová pomoc (mil. €) 409,1 860,1 757,2 505,9 397,4 307,8


Srbsko

2006 2007 2008 2009 2010 Celkem (2000 - 2010)

296,3 326,7 462,0 622,9 451,8 5 397,2

Zdroj: ISDACON Srbsko v současné době používá finanční instrument EU pro předvstupní pomoc Srbsku pod názvem IPA. IPA je stanovena na období 2007 - 2013 pro státy, které mají status kandidátů do EU (Makedonie, Chorvatsko a Turecko), jakož i pro potenciální kandidátské státy (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Srbsko). IPA spojil veškeré předvstupní finanční programy z let 2000 až 2006, tj. PHARE, ISPA, SAPARD a CARDS. Příjemci IPA byly rozděleny do dvou kategorií: kandidátské země (kam spadá také Srbsko) a potenciální kandidátské země. IPA má pět základních složek: 1) pomoc při transformaci a budování institucí, 2) regionální a příhraniční spolupráce, 3) regionální rozvoj, 4) rozvoj lidských zdrojů a 5) rozvoj venkova. Potenciální kandidátské země mohou využívat pouze první dvě složky. IPA předpokládá přímou, aktivní účast podporovaných zemí ve formě spolufinancování projektů ze státního rozpočtu, jakož i úvěry mezinárodních finančních institucí. Přehled IPA v RS: •

2007 - 186,7 mil. EUR

•

2008 - 190,9 mil. EUR

•

2009 - 194,8 mil. EUR

•

2010 - 174 mil .EUR

•

2011 - 202,5 mil. EUR

Předtím se rozvojová pomoc Srbsku ze strany EU realizovala přes Evropskou agenturu pro rekonstrukci (EAR). EAR od roku 2001 do konce svého působení koncem r. 2008 realizovala v Srbsku projekty v celkové výši 1,28 mld. EUR. Třetina celkové sumy byla investována do energetiky, resp. opravy elektráren a zajištění podmínek pro bezproblémové zásobování Srbska elektrickou energií. Pro sektor zdravotnictví bylo určeno 93 mil. EUR. Úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou se zárukami EAR v oblasti zdravotnictví dosáhly 200 mil. EUR. V oblasti zaměstnávání a rozvoje podnikání kromě 15 mil. EUR zajištěných v letech 2001 - 2006 pro úvěrový fond Národní banky Srbska, byl financován také rozvoj malých a středních podniků. Srbsko vedle pomoci EU samozřejmě také dostává pomoc ze strany ostatních donorů. Nejaktivnější donory mimo EU jsou USAID, CIDA, JICA, SDC a NORAD.

27/55


Srbsko

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní rozpočet Srbska v období 2003 - 2011 (mil. RSD)

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

261 333 418 499 580 653 651 661 694

Příjmy 914,7 566,8 455,1 106,0 390,0 055,1 195,1 964,6 255,4

304 355 391 468 567 701 746 769 785

Výdaje 805,8 923,0 606,9 804,8 715,1 405,5 452,0 700,2 165,7

Deficit nebo přebytek -42 891,2 -22 356,3 26 848,2 30 301,2 12 674,9 -48 350,4 -95 256,9 -107 735,6 -135 219,9

Zdroj: Národní banka Srbska Vývoj srbského státního rozpočtu je pečlivě monitorován ze strany MMF, v návaznosti na poskytnuté půjčky.

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Platební bilance Srbska, období 2008 - 2011 (mil. EUR)

I. BĚŽNÝ ÚČET 1. Obchod vývoz dovoz 2. Služby příjmy výdaje 3. Bilance obchodu a služeb vývoz dovoz 4. Příjmy (platy a investice) příjmy výdaje 5. Běžné převody příjmy výdaje II. KAPITÁLOVÝ ÚČET 1. Příjmy 2. Výdaje

28/55

2008 -7054,2 -8501,2 7416,0 -15917,2 -184,7 2741,4 -2926,1 -8685,9

2009 -2084,4 -5118,5 5977,8 -11093,3 18,3 2500,0 -2481,7 -5100,2

2010 -2081,9 -4773,3 7402,5 -12175,8 5,3 2667,1 -2661,8 -4768,0

2011 -4121,4 -7668,5 11777,0 -19445,5 214,5 4220,9 -4006,5 -7454,0

10157,3 -18843,2 -921,8

8477,7 -13577,9 -502,5

10069,6 -14837,6 -669,9

14997,9 -23451,9 -1053,4

558,1 -1479,9 2553,6 2828,3 -274,7 13,2

499,7 -1002,1 3518,2 3762,0 -243,8 1,6

437,7 -1107,5 3356,0 3624,0 -268,0 0,9

594,2 -1647,6 4386,0 4873,2 -487,2 -5,3

16,5 -3,3

5,5 -3,9

3,0 -2,1

3,9 -9,2


Srbsko

III. FINANČNÍ ÚČET 1. Přímé investice netto v zahraničí zahraniční v tuzemsku 2. Portfoliové investice - netto aktiva pasiva 3. Ostatní investice aktiva pasiva 4. Rezervy IV: CHYBY A OPOMENUTÍ - netto CELKOVÝ BILANCE

7133,3

2206,9

2031,6

3863,5

1824,4

1372,5

860,1

2561,6

-193,1 2017,5

-37,6 1410,1

-143,0 1003,1

-192,4 2728,9

-90,9

-51,0

38,8

2264,3

-27,7 -63,2 3713,2 -1451,1 5164,3 1686,6 -92,3

-5,1 -45,8 3248,9 75,3 3173,5 -2363,5 -124,1

-29,8 68,6 204,0 -787,7 991,7 928,7 49,4

135,6 2128,6 1483,9 514,1 969,8 -2446,3 263,2

-1686,6

2363,5

-928,7

2446,3

Zdroj: Národní banka Srbska, Státní úřad pro statistiku Srbska

Devizové rezervy Srbska v období 2005 - 2011 (mil. EUR)

Datum 31.12.2005 31.12.2006 31.12.2007 31.12.2008 31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011

NBS

Kom. banky

4.935,1 9.024,6 9.640,7 8.160,4 10.601,9 10.001,6 12.057,7

589,2 568,2 1.255,8 1.064,0 1.424,9 1.684,3 809,1

Celkem 5.524,3 9.593,0 10.896,5 9.224,4 12.026,8 11.685,9 12.866,8

Zdroj: Národní banka Srbska

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Zahraniční dluh Srbska dle věřitele, 2006 - 2011 (mil. EUR)

Zahraniční věřitel Celkový zahraniční dluh Dlouhodobý dluh 1. Mezinárodní finanční instituce IMF IBRD 29/55

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

31.12.2010

31.12.2011

14884,4

17789,4

21800,5

22787,0

23786,4

24125,4

13545,9

16396,6

19299,5

20431,1

21932,9

23453,7

3625,6

3634,2

3931,3

4976,8

6538,1

7701,6

185,4 1616,0

1603,1

1588,0

1110,0 1238,2

1978,3 1358,7

2076,9 1437,2


Srbsko

IDA 417,9 EUROFIMA 128,2 IFC 159,4 EIB 387,0 European 273,3 Community EUROFOND - 24,7 CEB EBRD 382,4 EFSE 51,3 2. VLÁDY 2377,1 PAŘÍŽSKÝ 1784,9 KLUB OSTATNÍ 592,3 VLÁDY 3. 871,2 LONDÝNSKÝ KLUB 4. OSTATNÍ 6671,9 VĚŘITELÉ KRÁTKODOBÝ1258,1 DLUH

425,4 113,2 199,0 517,7 273,3

461,2 113,6 193,3 592,5 273,3

469,1 100,5 215,6 741,9 273,3

511,7 110,5 227,2 1032,2 273,3

540,9 99,6 346,1 1472,9 373,3

21,7

52,1

59,7

52,7

73,1

418,4 62,4 2286,2 1727,7

584,3 72,9 2387,7 1769,3

675,6 93,0 2264,4 1765,7

859,4 134,0 2650,4 1968,3

1106,8 174,7 2736,6 1582,0

558,6

618,4

498,7

682,1

718,3

780,5

819,8

808,3

754,4

720,4

9695,7

12160,7

12381,6

11990,0

11495,3

1321,0

2425,9

2282,2

1830,4

647,9


Srbsko v současné situaci stále potřebuje získat nové úvěrové rámce. Problémem byla mj. původní dohoda s MMF. Ta zaručuje, že Srbsko získá za velmi výhodných podmínek půjčku ve výši 3 mld. EUR. Podmínkou však byla nesplnitelná podmínka dodržení rozpočtového deficitu na úrovni 3%. Proto bylo s MMF dohodnuta maximální možná výše schodku státního rozpočtu pro rok 2011 na úrovni 4,75%.

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Bankovní systém Republiky Srbsko je sestaven od centrální banky (Národní banka Srbska - NBS www.nbs.rs) a komerčních bank. Komerční banky provádějí svojí činnost samostatně, kvůli získání profitu a na základě principů platební schopnosti, ziskovosti a zajištění likvidity. Přehled komerčních bank v Srbsku, stav k 30.6.2011

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

30/55

Název Banca Intesa a.d. Beograd Komercijalna banka a.d. Beograd Raiffeisen banka a.d. Beograd Unicredit Bank Srbija a.d. Beograd Eurobank EFG a.d. Beograd Société Générale banka Srbija a.d. Beograd AIK banka a.d. Niš Hypo Alpe-Adria-Bank a.d. Beograd Alpha Bank Srbija a.d. Beograd Vojvođanska banka a.d. Novi Sad

Celková aktiva bank (tis. RSD) 357 163 979 256 703 938 169 018 791 166 307 663 164 101 465 153 349 285 139 343 535 137 989 555 94 250 946 89 024 441


Srbsko

11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 CELKEM:

Poljoprivredna banka Agrobanka a.d. Beograd Volksbank a.d. Beograd Erste Bank a.d. Novi Sad ProCredit Bank a.d. Beograd Piraeus Bank a.d. Beograd Crédit Agricole banka Srbija a.d. Novi Sad NLB banka a.d. Beograd Razvojna banka Vojvodine a.d. Novi Sad OTP banka Srbija a.d. Novi Sad Univerzal banka a.d. Beograd Banka Poštanska štedionica a.d. Beograd KBC banka a.d. Beograd Čačanska banka a.d. Čačak Privredna banka Beograd a.d. Beograd Marfin Bank a.d. Beograd Findomestic banka a.d. Beograd Srpska banka a.d. Beograd Credy banka a.d. Kragujevac JUBMES banka a.d. Beograd Jugobanka Jugbanka a.d. Kosovska Mitrovica Opportunity banka a.d. Novi Sad Dunav banka a.d. Zvečan Moskovska banka a.d. Beograd

78 685 516 73 63 58 53 52

542 458 465 045 169

928 162 522 308 500

44 606 502 37 789 748 36 130 089 33 964 569 32 885 483 29 904 339 28 578 449 26 738 692 25 17 14 12 8 8

358 130 799 162 896 377

060 740 211 222 120 640

5 618 044 3 599 738 3 127 165 2 476 287 345


Seznam 10 největších pojišťoven působících v Srbsku - výsledky za r. 2010

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Název Dunav osiguranje a.d.o. Delta Generali osiguranje a.d.o. DDOR Novi Sad a.d.o. Wiener Städtische a.d.o. Uniqa a.d.o. Takovo osiguranje a.d.o. Grawe osiguranje a.d.o. Triglav Kopaonik a.d.o. Sava osiguranje a.d.o. AMS osiguranje a.d.o.

Zdroj: portál www.osigurajtese.rs, Centrum pro podporu pojišťění

31/55

podíl na trhu - v % 25,93 18,51 18,50 8,67 6,14 4,00 3,57 3,52 2,86 2,67


Srbsko

5.5. Daňový systém Níže je obsažen stručný popis nejvýznamnějších daní v Srbsku. Více informací, zejména k možnostem osvobození od daní pro investory, v kapitole 9.1.

Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob činí 10 %. Od 1.1.2013 se předpokládá navýšení na 12%.

Daň z příjmů fyzických osob Daňová sazba na výplaty činí 12 %. Ostatní osobní příjmy se zdaňují 20 % sazbou. Nerezidentním fyzickým osobám se zdaňují pouze příjmy na území RS. Daňový plátce má právo na daňový kredit v částce, kterou již zaplatil v zahraničí. Roční daňová sazba na příjmy cizích občanů činí 10 %, pokud jejich příjmy překročují 6 průměrných platů v Srbsku, jinak 15%. Daň z dividend a úroků činí 15%.

Daň z přidané hodnoty DPH se platí na každé úrovni prodeje zboží a služeb a vývozu zboží. Daňovým základem je cena prodaných výrobků a služeb, ve které není započtený DPH. Standardní DPH činí 20 % a účtuje se ve většině případů. Snížená sazba DPH činí 8 % a účtuje se na základní potraviny, denní tisk, komunální služby atd. DPH se neplatí v případě vývozu zboží a v oblasti mezinárodní letecké dopravy.

Daň z nemovitosti Daň z nemovitosti pro daňové plátce, kteří mají obchodní účet, činí 0,40 % a pro ostatní plátce daň kolísá v závislosti na daňovém základu. Daňová sazba ve výši 5 % se účtuje v případě převodu vlastnických práv na nemovitostech. Výjimka existuje v případě transferu práv na zemědělské a lesní pozemky a využití motorových vozidel, kde sazba činí 2,5 %.

Poplatky za převod některých práv Sazba poplatků (daně) za převod tzv. absolutních práv (směsice různých práv, včetně převodu práv duševního vlastnictví) je proporcionální a pro transfer akcií, dluhopisů a garancí právnických osob činí 0,3 % a pro transfer ostatních absolutních práv činí 2,5 %.

Relevantní instituce v tomto sektoru - odkazy: Srbská daňová správa: www.poreskauprava.gov.rs [email protected] Srbská celní správa: www.fcs.rs [email protected] Ministerstvo financí a hospodářství Srbska: www.mfp.gov.rs [email protected] Hospodářská komora Srbska: www.pks.rs [email protected]

32/55


Srbsko

Hospodářská komora Bělehrad: www.kombeg.org.rs Národní banka Srbska: www.nbs.rs [email protected] Státní úřad pro statistiku Srbska: www.stat.gov.rs [email protected]

33/55


Srbsko

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Obchodní bilance v mld. €

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Vývoz

Dovoz

5,658 6,265 8,621 5,961 7,393 8,439

Saldo

11,589 13,029 18,169 11,504 12,622 14,449

-5,931 -6,764 -9,548 -5,543 -5,228 -6,010

Pokrytí dovozu vývozem v % 48,8 48,0 47,4 51,8 58,5 58,7

Zdroj: Státní úřad pro statistiku Srbska Zahraniční obchod Srbska v roce 2011 Celková zahraničně obchodní výměna Srbska v roce 2011 činila 22 888 mil €, což je oproti r. 2010 zvýšení o 14,3%. Vývoz dosáhl hodnoty 8 439 mil €, což je v porovnání s předchozím rokem zvýšení o 14,1%. Dovoz dosáhl hodnoty 14 449 mil € a byl o 14,5% vyšší než v roce 2010.

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Vývoz a dovoz Srbska v roce 2011 podle geografických zón v mil. €

Srbský vývoz 2010 Celkem 7393 Evropa 7062 EU 4235 Ostatní 2827 Afrika 85 Amerika 72 Asie 169 Oceánie 3,8

2011 8439 8118 4867 3250 60 74 181 5,2

index 114,1 114,9 114,9 115,0 71,5 102,6 106,8 134,9

Srbský dovoz 2010 12622 10488 7068 3420 184 413 1528 7,0

2011 14449 11979 8034 3944 116 413 1929 11,0

index 114,5 114,2 113,7 115,3 63,0 100,0 126,3 156,7

% v celkovém vývozu 2010 2011 100,0 100,0 95,5 96,2 57,3 57,7 38,0 38,5 1,1 0,7 1,0 0,9 2,3 2,1 0,0 0,1

% v celkovém dovozu 2010 2011 100,0 100,0 83,1 82,9 56,0 55,6 27,1 27,3 1,5 0,8 3,3 2,9 12,1 13,3 0,0 0,1

Zdroj: Státní úřad pro statistiku Srbska

Nejdůležitější partneři Srbska v zahraničním obchodě v r. 2011 v mil €

Srbský vývoz 2010 Německo 760 Rusko 403

34/55

2011 952 567

index 125,3 140,7

Srbský dovoz 2010 1334 1630

2011 1557 1930

index 116,7 117,0

% celkového vývozu 2010 2011 10,3 11,3 5,4 6,7

% celkového dovozu 2010 2011 10,6 10,8 12,9 13,2


Srbsko

Itálie 843 Bosna 822 Her. Rumunsko490 Čína 5,4 Maďarsko228 Slovinsko321 Rakousko255 Černá 609 Hora Chorvatsko 231 Makedonie 359 Francie 208 Bulharsko182 Polsko 85 Ukrajina 148 Turecko 66 ČR 102 Řecko 137 Slovensko131 Belgie 98 Nizozemsko 117 Velká 117 Brit. USA 53 Švýcarsko46

936 852

111,0 103,7

1078 421

1293 480

119,9 114,0

11,4 11,1

11,1 10,1

8,5 3,3

8,9 3,3

583 10 249 337 265 636

118,8 201,7 108,9 117,4 104,2 104,4

449 904 606 383 385 123

637 1098 665 427 509 94

141,9 121,5 109,6 111,3 132,1 76,8

6,6 0,1 3,1 4,3 3,4 8,2

6,9 0,1 2,9 4,5 3,1 7,5

3,6 7,2 4,8 3,0 3,0 1,0

4,4 7,6 4,6 2,9 3,5 0,6

335 376 221 232 130 150 131 112 144 154 95 95 133

144,9 104,6 106,3 127,2 153,3 101,6 197,1 110,4 104,9 118,0 96,2 80,7 113,5

323 205 363 439 310 215 244 239 172 307 179 192 149

352 236 387 344 326 274 292 307 222 203 225 205 167

108,9 114,7 106,6 78,4 105,0 127,4 119,8 128,5 129,4 66,3 106,8 106,8 112,4

3,1 4,9 2,8 2,5 1,1 2,0 0,9 1,4 1,8 1,8 1,3 1,6 1,6

4,0 4,5 2,6 2,8 1,5 1,8 1,5 1,3 1,7 1,8 1,1 1,1 1,6

2,5 1,6 2,9 3,5 2,5 1,7 1,9 1,9 1,4 2,4 1,4 1,5 1,2

2,4 1,6 2,7 2,4 2,3 1,9 2,0 2,1 1,5 1,4 1,6 1,6 1,2

56 59

107,3 128,3

193 152

211 156

109,2 102,9

0,7 0,6

0,7 0,7

1,5 1,2

1,5 1,1


6.3. Komoditní struktura Obchod podle SITC klasifikace v r. 2011 v mil €

Srbský vývoz 2010 Celkem 7393 01331 Potraviny 1175 Nápoje a tabák 2350 Suroviny s výjímkou paliv 3379 Paliva a maziva 4109 Živočišné tuky a

35/55

Srbský dovoz

2011 8439 1503

index 114,1 112,9

2010 12622 582

2011 14449 742

index 114,5 127,5

% celkového vývozu 2010 2011 100,0 100,0 18,0 17,8

% celkového dovozu 2010 2011 100,0 100,0 4,6 5,1

196

111,5

88

142

161,8

2,4

2,3

0,7

1,0

469

134,0

490

562

114,7

4,7

5,6

3,9

3,9

353

93,1

2247

2855

127,0

5,1

4,2

17,8

19,8

143

131,8

29

32

109,7

1,5

1,7

0,2

0,2


Srbsko

rostlinné oleje 5662 Chemické výrobky 62146 Meziprodukty 71199 Stroje a dopr. prostředky 8931 Různé spotřební zboží 9- Jinde 108 neuv. výrobky a transakce

717

108,4

1576

2107

133,7

8,9

8,5

12,5

14,6

2491

116,0

2296

2750

119,8

29,0

29,5

18,2

19,0

1404

117,2

2250

3253

144,5

16,2

16,6

17,8

22,5

1082

116,2

925

1116

120,7

12,6

12,8

7,3

7,7

77

71,4

2135

886

41,5

1,5

0,9

16,9

6,1


6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu EU již v roce 2000, v rámci politické podpory demokratických změn v tehdejší Svazové republice Jugoslávii, rozhodla o maximální podpoře srbských a černohorských firem při vstupu na trhy EU. Jednostranné odstranění množstevních kvót umožnilo skoro 95 % položek celního sazebníku vyvážet do EU bez omezení. Od počátku roku 2010 se pro obchod zbožím mezi EU a Srbskem uplatňuje tzv. Prozatímní dohoda (Republika Srbsko ji jednostranně prováděla již v roce 2009). Ta vytváří oblast volného obchodu průmyslovými výrobky, což znamená, že řada výrobků je již od cel osvobozena, v ostatních případech je celní sazba postupně snižována. Celní sazby však zůstávají u řady zemědělských výrobků V komoditní struktuře se nejvíce pozornosti věnuje cukru a textilu. EU umožňuje Srbsku vyvézt do EU za stejných podmínek jako vnitrounijní výrobci (tedy za dotované ceny) 180.000 tun cukru ročně. Na jaře 2005 byl mezi Srbskem a EU podepsán dokument o liberalizaci vývozu textilního zboží ze Srbska na trhy EU, jelikož dříve udělované množstevní kvóty byly srbskými vývozci vždy vyčerpány již během první poloviny roku. Srbsko zatím není členem WTO a není tak vázáno ustanoveními GATT a dalších dohod. Nicméně ve vztahu ke zboží s původem v EU by mělo, s ohledem na existenci Prozatímní dohody tato ustanovení v praxi respektovat, což se týká zejména přijímání ochranných opatření. Vláda má právo v případě potřeby na vybrané druhy dováženého zboží uvalit množstevní omezení (kvóty - K). Obchod se zbraněmi, výbušninami, vojenským materiálem a uměleckými předměty se vykonává na základě vydaného povolení (dozvola - D). Do Srbska je zakázáno dovážet nebezpečný odpad. Srbská celní správa www.carina.rs.

6.5. Ochrana domácího trhu Srbsko se řídí principem, že cla je třeba uvalovat na zboží, které se v samotném Srbsku nevyrábí v dostatečném množství. Na náhradní díly či na zboží, které domácí výrobci nenabízí, by mělo být aplikováno nulové clo. O tom, zda tohoto či onoho zboží se v zemi vyrábí dostatek, se pravidelně vedou ostré spory: na jedné straně lobují domácí firmy za vysokou ochranu, na druhé straně dovozci trvají

36/55


Srbsko

na potřebě rozšířit nabídku zahraničního zboží a prostřednictvím konkurence tak snížit ceny a zvýšit konkurenceschopnost domácí ekonomiky.

6.6. Zóny volného obchodu Klíčovou oblastí volného obchodu na Balkáně je CEFTA. Ta zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo (pod správou UNMIK), Chorvatsko, FYROM (Makedonii), Moldavsko a Srbsko. Srbsko má dohodu o volném obchodu vedle EU také s Ruskou federací (jako jediná země mimo prostor Společenství nezávislých států), dále s Běloruskem a Tureckem. V jednání je také Dohoda o volném obchodu s Ukrajinou a otazník se vznáší nad obchodně-ekonomickým režimem s Kazachstánem (v důsledku celní unie RF-Bělorusko-Kazachstán). Srbsko používá systém dohod o volném obchodu jako jeden z argumentů při lákání zahraničních investorů. Působení bezcelních zón se v Srbsku nijak neliší od působení těchto zón v jiných standardních zemích, jejich využití je však zatím malé. Důvody je třeba hledat v nedostatečných znalostech domácích firem o možnostech, které zóny nabízejí; u zahraničních firem jde především o to, že jen málo firem zatím přišlo do Srbska z jiných důvodů, než koupit stávající podniky. Základní výhody, plynoucí z působení firmy v některé z bezcelních zón jsou víceméně standardní: na dovoz se neplatí DPH, suroviny pro výrobu, určenou na export, se mohou dovážet bezcelně, stroje a materiály se mohou dovážet bez cla, které je vyměřeno až po přesunu zboží na vnitřní trh Srbska. Bezcelní zóny: Subotica (leží prakticky na hranici s EU) www.szsu.co.rs, Pirot www.freezpi.co.rs, Zrenjanin.

37/55


Srbsko

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Mezivládní dohoda o ekonomické spolupráci, která byla podepsána v Praze dne 20.7.2005 je základním smluvním dokumentem, který umožňuje podporu vzájemných obchodně-ekonomických vztahů. Mimo jiné zakládá Smíšený česko-srbský výbor, jeho zatím poslední zasedání proběhlo ve dnech 6. a 7. prosince 2011 v Praze. Příští VI. zasedání se očekává počátkem prosince 2012 v Bělehradě. Protokol k mezivládní dohodě o ekonomické spolupráci mezi oběma zeměmi z r. 2005 byl podepsán dne 4.5.2010 v Bělehradě u příležitosti návštěvy ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Tošovského. Protokol vstoupil v platnost 8. prosince2010 avytváří podmínky pro zapojení českých firem do infrastrukturních projektů, pilotně do modernizace železničního Koridoru X na trati Niš – Dimitrovgrad. Dohoda mezi Vládou České republiky a Svazovou vládou SRJ o vzájemné podpoře a ochraně investic vstoupila v platnost dne 29. ledna 2001. Novela dohody, potřebná s ohledem na vstupu ČR do EU a rozdělení soustátí Srbska a Černé Hory byla podepsána v Bělehradě dne 4. června 2010 u příležitosti návštěvy ministra financí ČR Eduarda Janoty a v stoupila v platnost 16. března 2011. Dohoda o zamezení dvojího zdanění byla podepsána v Praze 11.11.2004. Dodatkový protokol k této dohodě byl podepsán v září 2009 u příležitosti návštěvy ministryně financí Srbska Diany Dragutinović v ČR a vstoupil v platnost 28. února 2011. Dne 14.5.2010 během oficiální návštěvy RS ministr zemědělství ČR Jakub Šebesta se svým rezortním protějškem Sašou Draginem podepsal Memorandum o porozumění obou ministerstev o spolupráci v oblasti zemědělství. Vzájemná spolupráce se předpokládá zejména v těchto oblastech: hospodaření s vodou, veterinární medicína, rostlinná výroba, živočišná výroba, šlechtitelské programy, lesnictví, průmysl krmiv, zemědělský výzkum, rozvoj venkova a bezpečnost potravin. Česká republika eviduje ve svých aktivech pohledávku vzniklou z Platební dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie (Bělehrad 8. 2. 1991). Výše pohledávky ČR za bývalou SFRJ činila ke dni 31. 12. 2008 clrg. USD 113.112.697,10, je úročena 5,5% p.a. Po rozdělení SFRJ na jednotlivé nástupnické státy byl Dohodou o otázce nástupnictví (Vídeň 29. 6. 2001) stanoven klíč na rozdělení aktiv a pasiv SFRJ na jednotlivé nástupnické státy (Chorvatsko 23,00%, Slovinsko 16,00%, Srbsko 35,7656%, Černá Hora 2,2344%, Makedonie 7,50%, Bosna a Hercegovina 15,50%). Po rozdělení ČSFR přešla práva na Českou republiku a Slovenskou republiku v poměru 2:1, oba státy postupují při jednání o řešení pohledávky společně a koordinovaně. Dle uvedené Dohody z r. 2001 má být na jednání Výboru pro finanční otázky pohledávka ČR – SR za bývalou SFRJ potvrzena a rozdělena mezi nástupnické státy. K tomu bohužel zatím, i přes aktivity ČR, nedošlo.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Vzájemné hospodářské vztahy byly do roku 2009 charakterizovány nárůstem obratu, především českého vývozu, a byl zřejmý zvýšený zájem české podnikatelské veřejnosti o teritorium. V r. 2009 došlo ke přechodnému poklesu obchodní výměny. Tento trend se však v roce 2010 zvrátil a za rok 2011 je evidován rekordní obrat vzájemného obchodu a to jak u českého vývozu i dovozu ze Srbska. Podle srbských statistik vzrostl v roce 2011 vývoz z ČR do Srbska o 28,5% na 307 mil€ a dovoz o 10,4% na 112,7 mil€. Ve stejném období vrostl český podíl na celkových dovozech do Srbska z 1,9% na 2,1%, zatímco podíl na celkových vývozech klesl z 1,4% na 1,3%. Vzájemný obchod zbožím podle údajů ČSÚ (v tis. €) Vývoz

38/55

Dovoz

Obrat

Saldo


Srbsko

EUR

poř.

2006

Index

EUR

poř.

Index

EUR

poř.

Index

EUR

203 765 34.

130,6

82 142

49.

159,3

285 907 44.

137,8

121 623

2007

315 338 32.

154,8

93 421

47.

113,7

408 759 39.

143,0

221 917

2008

304 015 32.

96,4

174 544 42.

186,8

478 559 38.

117,1

129 471

2009

191 291 36.

62,9

111 046 44.

63,6

302 337 41.

63,2

80 245

2010

249 512 35.

130,5

137 237 43.

123,8

386 749 44.

128,0

112 275

2011

390 292 29.

156,5

190 044 44.

137,8

580 336 38.

149,8

200 248

Podle ČSÚ vzrostl v období leden-srpen 2012 český vývoz do Srbska meziročně o 7,0% na 263,2 mil€. Ve stejném období klesl dovoz ze Srbska o 8,1% na 116,3 mil€.

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Nejdůležitější položky českého vývozu do Srbska r. 2011 (HS 4) Kód zboží

Název zboží

Hodnota EUR (tis.)

2716

Energie elektrická

91 271

8703

Auta a vozidla motorová pro přepravu osob

43 176

4002

Syntetický kaučuk

15 222

8517

Telefony

13 302

8471

Stroje automat zpracování dat, jednotky, snímače ap

10 434

3402

Prostředky povrchově aktivní, prací čisticí

10 193

8481

Kohouty, ventily

8 520

8507

Akumulátory

6 538

3917

Platové trubky

6 084

39/55


Srbsko

3901

Polymery etyleny

5 095

Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

Nejdůležitější položky českého dovozu ze Srbska r. 2011 (HS 4) Kód zboží

Název zboží

Hodnota EUR (tis.)

2716

Energie elektrická

47 264

7208

Výr. z železa oceli nad600 mmválc. za tepla

25 272

4011

Pneumatiky nové z pryže

21 688

9401

Sedadla ne lékařská

15 373

3917

Trouby, trubky a hadice plastové

10 458

7409

Desky plechy pásy měděné o síle nad0,15 mm

8 287

7209

Výr. z železa oceli nad600 mmválc. za studena

6 941

7210

Výr. z železa oceli nad600 mmplátované

4 620

7411

Měděné trubky

2 626

1512

Slunečnicový olej

2 575

Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ) Pro info: Od roku 2010 je vykazován výrazný nárůst obousměrného obchodu elektrickou energií. Bez započtení této položky by český vývoz do Srbska v roce 2011 vzrostl o 27,6% na299 mil€ a dovoz vzrostl o 17,4% na142 mil€. Zde je možné spatřovat hlavní rozdíl výsledků vzájemného obchodu podle srbských a českých statistik.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Srbsku se daří zvyšovat průmyslovou i zemědělskou výrobu, pokračují investice především do dopravní infrastruktury, ve značné míře hrazené ze zahraničních půjček. Vzhledem ke stále vysokému zadlužení Srbska v zahraničí, není ministerstvo financí příliš ochotno poskytovat další garance na státní úvěry. ZÚ Bělehrad proto doporučuje obezřetnost při jednáních o dodávkách, které přímo souvisí se státními

40/55


Srbsko

investicemi (hlavně dopravní stavitelství - železniční koleje a pražce, silniční svodidla apod.) a v každém případě předběžné projednání těchto dodávek v rámci české části Smíšeného česko-srbského výboru (viz bod 7.1.). V průmyslu se projevují dva hlavní trendy: pozitivně projevuje se resktrukturalizace v nedávno privatizovaných firmách, negativem je naopak stále pomalá náprava situace ve státních holdingových strukturách, které se potýkají s přezaměstnaností a nedostatkem zakázek. Část podniků rozvíjí nové výrobní programy a investuje do nových technologií, poptává proto moderní zařízení ze zahraničí (pivovary, cementárny, mlýny). V problémech velkých podniků je možné vidět šanci pro české dodavatele investičních celků, problémem je však nevelký počet příležitostí na srbském trhu IC. Byla spuštěna obnova rafinérie v Pančevu. Dlouhodobé šance se naskýtají v oblasti ochrany životního prostředí, potřebné technologie se v Srbsku prakticky nevyrábí. Problémem je nedostatek peněz na úrovni měst a obcí, které se jen některým z nich daří řešit vlastními silami. Nový energetický zákon umožní investovat do malých vodních elektráren, společnost EPS by měla povinně vykupovat jejich energii za zvýhodněné ceny. I když tato oblast ještě potřebuje dořešit, lze i zde vidět nemalé šance pro české dodavatele malých vodních elektráren (domácí producent se nachází v Kragujevci). Stavebnictví vykazuje známky stabilizace, nejedná se však o stabilizaci na dostatečně vysoké úrovni. Prim hrají velké státní stavební podniky s nadbytečnou pracovní silou, která prodražuje finální cenu prací. V Srbsku je proto vysoká cena nové výstavby, jen málo obyvatel si může dovolit hypotéku. V roce 2004 založená korporace pro pojištění hypoték (Housing Loan Insurance Corporation, pojišťuje 75 % úvěru) situaci částečně zlepšuje, avšak neřeší. Proto dodávky stavebních prvků, dílů a bytových potřeb jsou jistě perspektivní, nelze však očekávat prodeje na úrovni objemů, které by byly srovnatelné např. s českým trhem. Velká stavební aktivita je již tradičně soukromého typu (výstavba rodinných domů jednotlivci díky penězům ze zahraničí), ta je však značně teritoriálně roztříštěná. Způsob, jak vstoupit na srbský trh dokazuje úspěch SUBTERRA na tendru na výstavbu dálničního tunelu Bančarevo. Jedná se o projekt financovaný EIB. Zemědělství je v Srbsku přikládána značná důležitost. I přes tuto pozornost však stále nelze zemědělství označit za prosperující odvětví. Při vyhledávání odběratelů z tohoto sektoru je proto třeba věnovat zvýšenou pozornost ekonomické situaci jednotlivých farmářů, jelikož se od sebe často výrazně liší (např. i velice podobná hospodářství se stejným druhem zemědělské aktivity a velikostí vykazují naprosto odlišné hospodářské výsledky).

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce České firmy se dále snaží angažovat především v menších energetických projektech, dopravní infrastruktuře (opravy tramvají, dodávky lokomotiv, kolejnic, stavebních strojů), v oblasti budování městské infrastruktury a v oblasti ochrany životního prostředí (zateplování, plynofikace, budování osvětlení, výstavba skládek komunálního odpadu, přivaděčů pitné vody, čističek odpadních vod, atd.). Příležitost poskytují i rekonstrukce a modernizace dříve dodávaných zařízení ve strojírenských závodech. Konzorcium českých firem působících v oblasti staveb a oprav železničních tratí (OHL ŽS Brno, AŽD Praha, EŽ Praha) vedených firmou Inekon se uchází o rekonstrukci železničních tratí v Srbsku, včetně spoluúčasti na výstavbě železničních koridorů. V této kauze proběhlo v průběhu cca 2 let mnoho jednání na nejrůznějších úrovních, v poslední době bylo dosaženo dílčích úspěchů. České konsorcium společně s ČEB nabídlo srbské straně komplexní nabídku opravy železniční tratě Niš – Dimitrovgrad včetně financování za výhodných podmínek. Pravidla pro projednání této nabídky byla stanovena Protokolem k mezivládní dohodě o ekonomické spolupráci mezi oběma zeměmi podepsaným dne 4.5.2010 v Bělehradě. Do 83 nových trolejbusů, koupených městem Bělehrad, byly instalovány motory vyrobené ve Škoda Transportation.

41/55


Srbsko

Neúplný výčet nejaktivněji vystupujících firem (založen na poznatcích ZÚ Bělehrad): •

Česká gumárenská společnost (www.cgs-tyres.com - akvizice společnosti RumaGuma v r. 2008, největší česká investice v Srbsku)

•

CBI Lummus Brno (www.cbi.com – hlavní realizátor modernizace rafinérie v Pančevu)

•

Kovoprojekta Brno (www.kovoprojekta.cz – projekt regenerace kyseliny sírové v rafinérii Pančevo)

•

ČEZ Srbija d.o.o.;

•

Škoda Auto (prodej prostřednictvím firmy AutoČačak – www.autocacak.co.rs)

•

Marex Trade Praha (www.marextrade.cz - zastupování českých výrobců spotřebního i průmyslového zboží)

•

Inekon Praha (www.inekon.cz -rekonstrukce tramvají pro Bělehrad, rekonstrukce železničních tratí)

•

AŽD Praha (www.azd.cz - dopravní signalizace a řízení provozu - v r. 2003 založen podnik AŽD Saobraćajni sistemi (dopravní systémy), Bělehrad)

•

SOR Libchavy (www.sor.cz - autobusy pro příměstskou dopravu - dodávky pro bělehradskou firmu Lasta)

•

Komo CZ (www.komo.cz - výroba odvaděčů parního kondenzátu, prodej prostřednictvím bělehradské firmy Komo YU)

•

Dekonta a.s. Ústí nad Labem (www.dekonta.cz - služby v oblasti ochrany životího prostředí, dceřiná společnost působí v Bělehradě)

•

Vodní zdroje a.s. Praha (www.vodnizdroje.cz - celé spektrum hydrogeologických, ekologických a geologických prací)

•

VHS a.s. Brno (www.vhs-brno.cz - činnost v oblasti vodohospodářských, energetických, ekologických a občanských staveb)

•

Geotest Brno (www.geotest.cz - geologické a environmentální práce)

•

Hydropol RS d.o.o. (www.hydropol.cz )

•

Výstavba dolů Ostrava (www.bapro.cz - důlní technika)

•

Yuborex (www.yuborex.co.rs -zastupování českých výrobců skla a porcelánu)

•

PTW (zařízení na řezání vodním paprskem, zastupuje fa WOMA – www.woma-beograd.co.rs)

•

KM Beta (www.kmbeta.cz, střešní krytina, od r. 2009 pobočka ve městě Bački Petrovac)

Na straně srbského vývozu je to hlavně Tigar Pirot (výroba pneumatik) a výrobci hliníku a mědi v Sevojnu a Boru.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci V souladu s dlouhodobou závislostí Srbska na dovozech a vzhledem k omezeným finančním zdrojům srbských dovozců registruje ZÚ Bělehrad zájem velkého počtu malých a středních dovozců - zejména soukromých obchodních firem - o dovoz široké zbožové palety. Struktura těchto poptávek se každoročně mění. Také vládou podporované aktivity (investice do infrastruktury aj.) se v průběhu času mění (v souvislosti s momentální ekonomickou a politickou situací v zemi). Poptávky malých a středních firem konzultuje OEÚ ZÚ Bělehrad s agenturou CzechTrade, které tyto poptávky většinou zasílá. OEÚ vyhledává srbským firmám jejich potenciální partnery v ČR. Toto platí i u čs. vývozu. Závaznější obchodní příležitosti jsou zasílány formou TIC na příslušné organizace v ČR.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce Srbsko je jedním z největších příjemců vládního programu české zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS). V letech 2006 až 2009 vláda ČR věnuje na projekty ZRS v Srbsku a Černé Hoře částku 11,4 mil EUR (do roku 2007 realizace 46 projektů, zatímco v roce 2009 probíhala realizace 21 projektů), což ji řadí mezi nejaktivnějším poskytovatele ZRS (zejména ve srovnání s ostatními novými členskými státy EU). Před rokem 2010 byly hlavními prioritami ČR: průmysl a obchod (hlavně energetika), životní prostředí, doprava, práce a sociální věci. Podle dosavadního průběhu této pomoci je možno určené

42/55


Srbsko

priority považovat za dobře zvolené, čeští realizátoři díky těmto projektům šíří dobré jméno ČR v Srbsku. Neopominutelné jsou i následné vývozní efekty, které jsou, při respektování všech zásad pro poskytování ZRS jednotlivými realizátory, dosahovány a napomáhají tak zlepšení výsledků českého zahraničního obchodu. Zvláštní kapitolou jsou projekty tzv. transformační spolupráce. V roce 2009 bylo na ně vyčleněno 2,85 mil. Kč. Od roku 2010 patří Srbsko z hlediska nové strategie ZRS mezi tzv. projektové státy. Od roku tedy 2010 není zařazeno mezi nejvíce prioritní země, na jejichž rozvoji se ČR podílí, což odpovídá jak celkovému vývoji Srbska, tak i jeho postupnému přibližování EU (to umožňuje postupné zvyšování finančních zdrojů pro rozvoj Srbska prostřednictvím předvstupní pomoci IPA). I v budoucnosti však budou realizovány jednotlivé projekty české ZRS, a to v oblasti ochrany životního prostředí a rozvoje podnikání v Srbsku. Větší důraz bude kladen na komerční návaznost na dříve realizované projekty a na širší přístup českých subjektů k projektům, financovaným ze strany EU.

Sektor Průmyslový rozvoj Doprava Zdravotnictví Sociální rozvoj Životní prostředí Dobrá správa věcí veřejných Podpora aktivit krajů Malé lokální projekty Celkem:

2007 25,2

2008 15,6

2009 37,1

2010 12,1

2011 2,9

9,4 6,3 9,4 25,2 2,1

4,7 12,6 2 35,2 3,2

10,9 9,3 9,7 37,1 4,5

6,9 7,1 21,6 -

7,2 6,9 14,2 -

2,7

1,2

1

1,1

2

1,2

1

78,6

74,4

110,6

51,6

33,4

Podrobnější informace o projektech lze nalézt na internetových stránkách ministerstva zahraničních věcí ČR, další detaily o principech realizace zahraniční rozvojové spolupráce publikuje Česká rozvojová agentura (ČRA) www.czda.cz, která od začátku r. 2008 má na starosti realizace nových projektů zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Jihomoravský kraj se z vlastní iniciativy významně zapojil do pomoci Srbsku, spolupracuje a finančně podporuje obce z Šumadijského okruhu - město Kragujevac a okolí (4. největší město v Srbsku a centrum tzv. Šumadijského okruhu). Významné je působení dvou zástupců JmK v kanceláři JmK v Kragujevci, z nichž jeden se plně věnuje podpoře obchodní spolupráce. Různými způsoby pomáhají i další obce a města - např. Čermná nad Orlicí, Hradec Králové, Valašské Meziříčí, aj. Spolupráce probíhá i mezi Olomouckým krajem a AO Vojvodina.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Česká republika je velmi aktivní v oblasti ochrany životního prostředí. Množství českých firem (Dekonta, VHS Brno, Ekoline, Enviros a další) spolupracuje se srbskými partnery především v oblasti zpracování komunálního odpadu, vodohospodářství, odstraňování kontaminované zeminy a vody, studiích proveditelnosti nejrůznějších projektů a pořádání seminářů s ekologickými tématy. Dále probíhá spolupráce v oblasti zvýšení energetické účinnosti, což je jedna z nejdůležitějších současných srbských aktivit v oblasti energetiky. Některé projekty zahrnují i výměnné stáže expertů. Uvedené projekty probíhají v rámci realizace projektů zahraniční rozvojové spolupráce nebo na komerční bázi.Lze předpokládat výrazný nárůst vývozu českých služeb do Srbska, mimo jiné v důsledku podílu české

43/55


Srbsko

firmy CBI Lummus na modernizaci rafinerie v Pančevu nebo při připravované modernizaci a elektrizaci železniční tratě Niś -Dimitrovgrad konzorciem českých firem ENIXUS. Vzájemný obchod službami nicméně nedosahuje významnějších objemů a proto není celková výše evidována. Je to dáno především prozatím nízkým cestovním ruchem, který ovšem zaznamenává dynamický růst. Podle údajů CzechTourism bylo v roce 2011 v ČR ubytováno celkem 27 300 turistů ze Srbska a Černé Hory, což znamená meziroční nárůst o 39,1%.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR Podmínky pro zaměstnávaní cizinců v Srbsku •

Jestliže se zakládá pracovní poměr s cizím občanem, používají se nařízení Zákona o uzavírání pracovního poměru s cizími občany

•

Cizí občan se může zaměstnat a pracovat v Srbsku jestliže má pracovní povolení a je přihlášen podle relevantního článku zákonu

•

Pracovní povolení se může vydat cizinci, který má povolení pro trvalý nebo dočasný pobyt nebo jiný doklad v souladu se zákonem

•

Cizinec, který má pracovní povolení v Srbsku, může provádět pouze práci, pro kterou pracovní povolení obdržel

Pracovní povolení se vydává na období určité a jeho trvání záleží na účelu, kvůli kterému se vydává. Pracovní povolení vydává Statní úřad pro zaměstnávání Republiky Srbsko. Vláda RS zajišťuje roční kvótu pracovních povolení pro cizince, kterou se omezuje počet cizích občanů na pracovním trhu v Srbsku. Užitelné odkazy: Ministerstvo práce a sociálních věcí: www.minrzs.gov.rs Státní úřad pro zaměstnávání: www.nsz.gov.rs

44/55


Srbsko

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Standardní distribuční a prodejní síť zboží domácí provenience i zboží z dovozu zpravidla pokrývá území určitého regionu, u některých položek (např. osobní automobily) i území celého státu. Většinu distribučních a prodejních činností zajišťují malé a střední firmy. Velké velko- a maloobchodní řetězce jsou v Srbsku zastoupeny spíše jen v potravinářských a drogistických položkách - např. obchodní systémy „Cmarket", „Pekabeta" apod. Zahraniční nadnárodní obchodní řetězce zastupuje slovinský Merkator a řecký Veropulos. Řetězec Maxi koupila belgická Delvita. Velmi řídce se vyskytují rovněž metody přímého prodeje zboží typu „až do domu", nejčastěji se jedná o západní společnosti typu multilevel marketing (kosmetika Avon apod.). S postupem času klesající, ale stále viditelný, je pouliční prodej drobného spotřebního zboží. Srbská vláda v roce 2002 učinila několik akcí, zaměřených na potírání nelegálního prodeje především CD ROM nosičů, oděvů s falešnými značkami renomovaných výrobců apod., výsledky jsou viditelné i pouhým okem (značný úbytek uličních stánků a pouličních prodejců). Bohužel, stále přetrvává prodej zboží na „burzách" (v Srbsku „buvljak" - bleší trh). Velkou část vystavovaného zboží tvoří padělky a kopie renomovaných světových značek, vláda se snaží tyto prodejce postihovat. Oblíbenou formou uplatnění dovozního zboží (a služeb) na trhu je zastupování zahraničních firem místními zástupci (jde o pozůstatek z dob SFRJ, kdy ze zákona musely zahraniční firmy využívat služeb domácích zástupců). V této oblasti je pociťována silná konkurence o získání zastoupení (jakéhokoliv) zahraničního komitenta. Význam této formy uplatnění se na trhu není zanedbatelný, neboť v místních podmínkách hrají důležitou úlohu dlouhodobé osobní, často i příbuzenské, vazby a vztahy zástupců s potenciálními zákazníky. Na druhé straně se koneční spotřebitelé brání využívání služeb zprostředkování, neboť to zvyšuje konečnou cenu zboží. Zahraniční firmy se nejčastěji uchylují k poskytování zastoupení místním zástupcům na omezenou dobu, která je v případě spokojenosti obou stran dále prodlužována. Během této doby také většinou poleví tlak místních firem na udělení výhradního zastoupení, což je většinou spojeno s uvědoměním si vlastních omezení (finančních, organizačních, technických), případně velikosti trhu (místní firmy často operují pouze v určitém konkrétním území). S pokračující stabilizací ekonomiky v Srbsku a očekávanému růstu v dalších letech se stále více a více firem rozhoduje založit v Srbsku dceřinou společnost. Prvotní zkušenosti těchto firem jsou vesměs dobré. Zahraniční firma nic nezkazí, neuspěchá-li svoje rozhodnutí o způsobu zastoupení na místním trhu, užitečné mohou být dotazy na příslušných regionálních hospodářských komorách či návštěvy oborových veletrhů. •

Privredna komora Srbije www.pks.rs/

•

Privredna komora Beograda www.komberg.org.rs

•

Privredna komora Vojvodine www.pkv.co.rs

•

Regionalna Privredna komora Subotica www.rpk-subotica.org.rs

•

Regionalna Privredna komora Sombor www.rpksombor.co.rs

•

Regionalna Privredna komora Kikinda www.rpk-ki.co.rs

•

Regionalna Privredna komora Zrenjanin www.rpkomora-zr.co.rs/

•

Regionalna privredna komora Pančevo www.rpkpancevo.co.rs

•

Sremska Privredna komora www.rpksrem.co.rs

•

Regionalna Privredna komora Požarevac www.rpkp.co.rs

•

Regionalna Privredna komora Valjevo www.rpk-valjevo.co.rs/

•

Regionalna Privredna komora Kragujevac www.kg-cci.co.rs

•

Regionalna Privredna komora Užice www.rpk-uzice.co.rs

•

Regionalna Privredna komora Niš www.rpknis.co.rs/

45/55


Srbsko

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Cizinec může získat zaměstnání v Srbsku v případě, že: a) má povolení k trvalému či dočasnému pobytu; b) získá souhlas s uzavřením pracovního vztahu - pracovní povolení. Pracovní povolení není potřeba pokud cizinec splňuje podmínku a) a pracovní vztah je založen na dohodě o obchodně-technické spolupráci, dlouhodobé výrobní spolupráci, o transferu technologií a o zahraniční investici. Zaměstnavatel je povinen Národní zaměstnanecké službě („Nacionalna služba za zapošljavanje" - NSZ) poskytnout údaje o počtu zaměstnávaných osob, kvalifikační struktuře a době trvání pracovního vztahu. NSZ vydá pracovní povolení na žádost cizince, který disponuje povolením k trvalému pobytu a na žádost zaměstnavatele, který uzavírá pracovní smlouvu s cizincem, který má povolení k dočasnému pobytu. Příslušná pobočka NSZ může odmítnout vydat pracovní povolení a nabídnout některého evidovaného uchazeče o práci v případě, že má v evidenci nezaměstnané, kteří splňují kvalifikační kritéria. V roce 2005 byl schválen nový zákoník práce, jehož přijetí vyvolalo vlnu nesouhlasu a vášnivých reakcí, a to především ze strany odborářů. Podle nového zákona musí zaměstnavatel před udělením výpovědi zaměstnance písemně upozornit a ponechat mu pět dní na „obranu". Zaměstnanec má právo na dovolenou ve výši nejméně 20 pracovních dní ročně. Práce v noci je možná pouze po získání souhlasu ministerstev práce a zdravotnictví a odborů. Výpovědní lhůta při propuštění zaměstnance je třicet dní, náhrada se určuje od jedné do čtyř mezd. Pracovník, který je označen za nadbytečného, má právo na odstupné („otpremnina") ve výši třetiny průměrné mzdy za poslední tři měsíce vynásobené odpracovanými roky.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Nejčastějšími právními subjekty, které v Srbsku vykonávají svoji činnost, jsou společnosti s ručením omezeným („društvo s ograničenom odgovornošću - d.o.o.") a akciové společnosti („akcionarsko društvo - a.d."). Základní jmění společnosti s ručením omezeným nemůže být nižší než 500 EUR v dinárovém vyjádření podle aktuálně platného kursu. Ke dni zápisu do obchodního rejstříku musí být složeno nejméně 50% základního jmění. Zbylá částka musí být uhrazena do dvou let po založení společnosti. Akciové společnosti mají určené minimální základní jmění v dinárovém vyjádření ve výši 10.000 EUR (tzv. uzavřené akciové společnosti, které nemohou prodávat akcie na burze) a 25.000 EUR (otevřené akciové společnosti) se stejnou povinností uhradit 50% jmění ke dni zápisu. Ve věstníku RS č. 55/2004 byl publikován zákon o registraci hospodářských subjektů (HS) a zákon o založení Agentury pro hospodářské registry. Zákonem se zakládá Registr hospodářských subjektů (registr), který je jednotnou centrální, veřejnou a elektronickou bází informací o HS na území RS. Registr obsahuje jak základní údaje o HS (název, sídlo, datum založení, DIČ, předmět činnosti atd.), tak i údaje o jménu a adrese zakladatele(-ů) a ředitele firmy. Pokud o to subjekt projeví zájem, může registr obsahovat i telefonní a faxové spojení, stejně jako e-mailovou a webovou adresu firmy. Zájemci mohou k registru přistupovat prostřednictvím Agentury pro HS či prostřednictvím internetu (náhled, předkládání registračních dokumentů a obdržení výpisů o HS). Na základě požadavku je registrátor povinen, prostřednictvím Agentury pro HS, vydat potvrzení o registrovaném údaji, kopii dokumentu, na jehož základě byla registrace provedena či potvrzení, že registr neobsahuje požadovaný údaj, to vše do dvou dnů od doručení žádosti (prostřednictvím agentury, poštou či elektronickou cestou). Dokumenty k registraci se předkládají v srbštině. Pokud si zakladatel firmy přeje některé údaje registrovat i v angličtině či některém z dalších oficiálních jazyků EU, je povinen s registrací předložit i překlad daných údajů (s ověřením tohoto překladu od soudního tlumočníka). Registrační dokumenty mohou předložit: zakladatel(-é) podniku či osoba, zplnomocněná zastupovat HS. Totéž platí při doplňování či změně údajů. Žádost o registraci se agentuře zasílá prostřednictvím internetu tak, že zakladatel společnosti na internetové stránce agentury vyplní formulář a dokumenty, které se přikládají k žádosti o registraci, doručí v elektronické podobě na elektronickou adresu agentury. Žadatel však musí do pěti dnů od podání elektronické žádosti doručit originály daných dokumentů na adresu agentury, za den doručení, od kterého se počítá lhůta pro vyřízení žádosti, je poté považován den doručení originálních dokumentů. O přijetí žádosti agentura vydá potvrzení, které předkladateli zasílá na poštovní či e-mailovou adresu, uvedenou v textu žádosti. Agentura přezkoumá formální správnost uvedených údajů a pokud jsou 46/55


Srbsko

splněny požadavky na registraci HS, rozhodne agentura do 5 dnů o registraci firmy. Toto rozhodnutí je konečné a není možné je právně zpochybnit. V případě zjištění nedostatků agentura do 5 dnů rozhodne o odmítnutí žádosti. Předkladatel má limit 5 dnů, během kterého může odstranit zjištěné nedostatky a po uhrazení doplatku ve výši 50 % určené sazby za registraci může registraci obnovit. V takovém případě je mu datum podání žádosti přiznáno podle data podání první žádosti. Českému s.r.o. v Srbsku odpovídá právní forma d.o.o. Při žádosti o registraci HS této formy je žadatel povinen předložit: důkaz o identitě zakladatele (fotokopie osobních dokumentů), smlouvu o založení firmy včetně ověřených podpisů zakladatelů, statut firmy, potvrzení banky u uložení peněz na dočasný účet nebo ověřené prohlášení o tom, že jsou zajištěny prostředky na základní jmění, ocenění nefinančních vkladů ze strany zplnomocněného odhadce majetku, rozhodnutí o jmenování zástupce firmy (pokud zástupce již není určen zakládací smlouvou) a ověřený podpis zástupce. Akciové společnosti (v Srbsku a.d.) musí ještě doložit potvrzení banky o upsaných akciích a důkaz o publikaci a obsah veřejné výzvy k úpisu a úhradě akcií (prospekt) se schválením prospektu od příslušného orgánu. Cizí státní příslušník může založit reprezentační kancelář, která může disponovat dalšími pobočkami (neplatí pro zbraně a vojenská zařízení). Tato reprezentace nesmí vykonávat žádnou obchodní činnost na své jméno, může zprostředkovávat exportně-importní operace. Celý text zákona, jakož i další podrobnosti, jsou publikovány na adrese Agentury pro hospodářské registry www.apr.gov.rs.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Požadavky na kvalitu, vzhled a úpravu propagačních materiálů především v tištěné podobě se nikterak zvlášť neodlišují od ostatních evropských zemí. Při vstupu nové firmy na trh je vždy oceněno vydání materiálů v srbském jazyce (pozor na profesionální úroveň překladů!). Vzhledem k roztříštěnosti TV a rozhlasového trhu téměř neexistují přesně vyprofilované kanály či stanice, s jejichž pomocí by bylo možné přesně zasáhnout cílovou skupinu. Z hlediska PR je častým nedostatkem nezkušenost a nepříliš velká ekonomická erudovanost nemalé části novinářů. Při plánování sdělení prostřednictvím HSP je třeba si toho být vědom a trvat na autorizaci (není považována za samozřejmost).

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Řešení sporů při jejich případném vzniku závisí na formulaci podmínek v obchodním kontraktu. Srbský partner v naprosté většině případů trvá na jejich řešení u Obchodního soudu v Bělehradě („Trgovinski sud") nebo u Arbitrážního soudu při Hospodářské komoře Srbska podle místního právního řádu. S některými významnými firmami lze sjednat řešení případných sporů i v zahraničí podle jiného obchodního práva, např. u Arbitrážního dvora ve Vídni podle rakouského obchodního práva. Se zájmem zdejšího subjektu o možnost využití českého právního řádu v řešení obchodních sporů se obchodně-ekonomický úsek dosud nesetkal.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Zákon o veřejných zakázkách (Law on Public Procurement) byl přijat v prosinci 2008, prováděcí předpisy v červnu 2009. Zákon přinesl řadu změn oproti dřívějšímu systému, např. certifikaci úředníků zodpovědných za výběrová řízení, zavedení elektronických výběrových řízení a vytvoření internetového portálu, zavedl možnost soudního přezkumu, obsahuje protikorupční klausule a zesílil nezávislost Úřadu pro veřejné zakázky a Komise pro ochranu práv nabízejících (Komisija za zaštitu prava ponudjača). Právní rámec pro veřejné zakázky je v Srbsku v podstatě na standardní evropské úrovni (což neplatí pro rozsah výjimek a přesnost pravomocí příslušných orgánů). Problémy se vyskytují při jeho aplikaci. Výše zmíněná Komise není zatím dostatečně personálně usazena a instituce, které mají dohlížet na hladký průběh veřejných výběrových řízení jsou podkapitalizované. Zákon jako standardní způsob výběru dodavatele u veřejných výběrových řízení zavádí tzv. otevřený postup („otvoreni postupak"). Výjimkami z toho pravidla jsou tzv. restriktivní postup („restriktivni postupak"- ten je často předmětem kritiky zejména ze strany EU) a tzv. „postupak sa pogadjanjem" (viz

47/55


Srbsko

dále). Restriktivní postup se nejvíce blíží systému předkvalifikace, kdy v 1. kole musí účastníci výběrového řízení prokázat svoji odbornou způsobilost vykonat nabízené práce (čl. 45 zákona). U zahraničních účastníků tendru musí jeho vypisovatel prověřit správnost předložených dokumentů, kterými mají potvrzení příslušných orgánů země, kde je účastník tendru registrován. V praxi také někteří vypisovatelé požadují, aby nabídky zahraničních subjektů byly opatřeny razítkem příslušného velvyslanectví. „Postupak sa pogadjanjem" je proces, kdy vypisovatel tendru může bez předchozího zveřejnění informace oslovit pouze vybrané firmy. To se vztahuje především na případy, kdy „z objektivních důvodů, nebo z důvodu ochrany autorských práv, mohou dodávku vykonat pouze konkrétní dodavatelé"(čl. 23). K tomu může dojít pouze v případě, že ani otevřený ani restriktivní postup nevedou k požadovanému výsledku (nabídky nejsou odpovídající, pro vypisovatele tendru nepřijatelné či nejsou-li doručeny žádné nabídky po vypsání otevřeného či restriktivního postupu). Jako objektivní příčinu zákon uznává i časovou tíseň. Velké množství tendrů je vypisováno prostřednictvím bělehradského deníku Politika (www.politika.rs). Na Komise pro ochranu práv nabízejících, na kterou se mohou účastnící tendrů obracet se svými připomínkami či stížnostmi na průběh jednotlivých řízení. Více informací v angličtině lze nalézt na internetových stránkách Úřadu pro veřejné zakázky www.ujn.gov.rs .

8.7. Problémy a rizika místního trhu Ve většině oblastí (vydávání bankovních akreditivů a záruk, doplňování legislativní báze, poskytování informací) se situace pomalu začíná blížit standardům v ostatních zemích jihovýchodní Evropy (Chorvatsko, Bulharsko). Trendem je další zlepšování v oblasti vymáhání pohledávek a u politické stability. Specifickým a stále přítomným obchodním rizikem je navazování obchodní spolupráce s Kosovem, které spadá pod civilní správu OSN - UNMIK. Vymáhání „kosovských" pohledávek je prakticky nemožné, srbské orgány nejsou schopny na území Kosova prakticky nijak zasáhnout. Občasným problémem, především při dodávání technologických celků či investování, jsou vztahy s místními radnicemi a jimi řízenými komunálními a jinými službami. Vzhledem k politické provázanosti jednotlivých regionálních představitelů se může stát, že se politické problémy odrazí na fungování organizací vůči podnikatelům. Může se tak prodloužit např. vydávání různých povolení či pod. Je proto potřeba udržovat s představiteli regionu dobré vztahy. Samostatnou kapitolou je občasná zkušenost našich firem, kdy se svými potenciálními partnery dlouze jednají bez toho, aniž by debata měla nějaký reálný základ (partner nemá finanční krytí či podobně). Je vhodné během rozhovoru hledat odpověď na otázku, zda je diskuze potřebná a vede k cíli či se jedná o ztrátu času. Zároveň je však třeba být trpělivý, protože firmy ze západní Evropy tuto trpělivost často nemají. České firmy tak již uzavřely mnoho obchodů díky své trpělivosti.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Srbské předpisy v oblasti ochrany duševního vlastnictví jsou již ve větší míře zharmonizované se Směrnicemi EU, ale ve skutečnosti se nedostatečně provádějí. V Srbsku problém s porušováním duševního vlastnictví a s falsifikováním nadále přetrvává. Existuje 5 základních zákonů z oblasti ochrany duševního vlastnictví (Zákon o patentech, Zákon o autorských právech, Zákon o ochranných známkách, Zákon o ochraně průmyslového vzoru a Zákon o topografii integrovaných obvodů). Co se týká průmyslových práv se Srbsko připravuje na plné členství v Evropském patentovém úřadě ovšem v záležitostech copyrightu jsou někdy kritizovány nedostatky u práv souvisejících s pronájmem a půjčováním. V oblasti výkonu ochrany IPRs je základní postavení srbské celní správy. Existuje databáze celních žalob na poručení IPRs. Nedostatek soudních specialistů na IPRs však výrazně snižuje efektivitu celého systému.

48/55


Srbsko

Všechny zákony jsou ke stažení na webových stránkách srbského Úřadu pro duševní vlastnictví (www.zis.gov.rs).

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Je třeba konstatovat, že v Srbsku již byla ukončena restrukturalizace a privatizace bankovního sektoru. V těchto oblastech tedy platí standardní pravidla. Charakter Srbska jako rozvojové země nutí však ke zvýšené opatrnosti. Při zachovávání základních pravidel obezřetnosti v platebním styku (nerealizovat avansové platby a dodávky) však není zdejší prostředí obzvláště problematické.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu •

Bělehradský veletrh (www.sajam.co.rs)

•

Veletrh Novi Sad (www.nsfair.com)

49/55


Srbsko

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Obecně zůstávají zahraniční investice do Srbska na nízké úrovni, což je důsledkem pomalého tempa privatizace i reforem, jejich nedůsledností, pokračujících neúměrných zásahů státu do ekonomiky, špatné image země v zahraničí, nejistoty ohledně politické stability v souvislosti s řešením otázky Kosova, rozbujelé byrokracie a korupce, špatného stavu katastru nemovitostí, přemrštěných cen nemovitostí a služeb a jejich nízké úrovně. Zatím se nedaří dosáhnout úrovně přílivu zahraničních investic z dob před světovou finanční krizí. Zahraniční investice jsou v současné době regulované Zákonem o zahraničních investicích (ZZI) z r. 2003 a Zákonem o obchodních společnostech (ZOS) z r. 2004. Podle ZZI může zahraniční investor ve všech hospodářských sektorech zakládat vlastní společnosti, investovat do již existujících společností, zakládat smíšené společnosti i obchodní zastupitelství. Zvláštními druhy zahraničních investic jsou koncese a B.O.T. (Built, Operate and Transfer), který se vydávají na 30 let. Obchodní společnost se zahraničním vkladem užívá stejné právní postavení a obchoduje za stejných podmínek jako domácí obchodní společnosti bez zahraničního vkladu. Zahraniční investor nemůže založit v Srbsku společnost v oblasti výroby a obchodu se zbraněmi. Cizí občan, který investuje v Srbsku, může dostat obchodní vízum s neomezeným počtem vstupů a trvalý pobyt. Právo trvalého pobytu končí ukončením pracovních aktivit v Srbsku a stažením vloženého kapitálu. Zařízení, materiál pro výstavbu objektů a jiné základní prostředky se mohou dovážet bez omezení a jsou osvobozené od placení celních a jiných dovozních poplatků. Každá akciová společnost, do které zahraniční investor investoval svůj kapitál, má neomezený platební režim se zahraničím a může volně disponovat vlastními finančními prostředky. Vklad zahraničního investora a majetek společnosti se zahraničním vkladem nemůže být předmětem vyvlastnění a obdobných státních zásahů a opatření.

Základní přehled investiční pobídek:

Finanční pobídky Pro velké investory se uplatňuje zvláštní balíček finančních pobídek. Pokud hodnota investice přesáhne 200 mil € a je vytvořeno přes 1000 nových pracovních míst, srbský stát uhradí 25% investice. Pokud hodnota investice přesáhne 50 mil € a je vytvořeno nejméně 50 nových pracovních míst mohou být podpořeny úhradou 20% hodnoty investičního projektu. Pro investice standardní velikosti zaměřené na výrobu nebo vývoz služeb, mohou být poskytnuty nevratné subvence ve výši 2.000-10.000 € na vytvořené pracovní místo. Umístění investic se někdy stává předmětem politického boje podle stranické příslušnosti starostů daných měst. Daňové prázdniny Obchodní společnosti jsou osvobozené od placení daní z příjmů právnických osob: •

pro prvních 10 let pro velké investory;

•

pro prvních pět let v případě investice do nerozvinutého regionu;

•

po prvních 5 let v případě investic podmíněných získáním koncese.

Přenos ztrát Do zisků mohou být zpětně za 5 let započítány ztráty. Daňové kredity Výše daňového poplatku může být snížená o 20 % částky investované do základních prostředků. Tato redukce však nemůže překročit částku ve výši 50 % daňových poplatků. Daňový kredit ve výši 80 %, v případě investic do základních prostředků, je zavedený ve 13 hospodářských oblastech (např. zemědělství, rybolov, textilní a kožedělný průmysl, výroba základních kovů, výroba kancelářského nábytku, výroba elektrických přístrojů, rádií a TV přístrojů, atd).

50/55


Srbsko

Osvobození od placení sociálních příspěvků Investor může být osvobozen od placení příspěvků anebo mu tato povinnost může být snížena o 80 % po dobu 2 let pokud zaměstná: •

osobu, která je v den uzavření smlouvy starší než 50 let a která je uživatelem práva na finanční náhradu od Národní služby pro zaměstnání, anebo zaměstná osobu, která je u Služby evidovaná jako nezaměstnaná nejméně po dobu 1 roku (pro úplné osvobození)

•

osobu, která je v den uzavření smlouvy starší než 45 let a která je uživatelem práva na finanční náhradu od Národní služby pro zaměstnání, anebo zaměstná osobu, která je starší 45 let a která je u Služby evidovaná jako nepřetržitě nezaměstnaná nejméně po dobu 1 roku (snížení o 80 %)

Hrazení sociálních příspěvků Investoru může být schválená subvence ve výši příspěvků pro povinné sociální dávky, pokud uzavře pracovní poměr na dobu neurčitou s plnou pracovní dobou s(e): •

nezaměstnanými, kteří čekají na zaměstnání déle než 3 roky a o jejich povolání neexistuje anebo existuje jen malá poptávka;

•

nezaměstnanými, kteří hledají první zaměstnání - po dobu 1 roku;

•

nezaměstnanými, kteří jsou starší 50 let - po dobu 3 let;

•

utečenci - po dobu 2 let;

•

příslušníky etnických menšin - po dobu 2 let;

•

zaměstnanými, jejichž pracovní místo přestal dosavadní zaměstnavatel potřebovat - po dobu 2 let;

•

nezaměstnanými, u kterých pracovní poměr skončil z důvodu likvidace společnosti;

•

nezaměstnanými rodiči, matkami, které se živí samy, uživateli finančních náhrad - po dobu 2 let.

Více na Serbian Investment and Export Promotion Agency www.siepa.gov.rs

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) V Srbsku téměř chybí zahraniční greenfield investice do průmyslu. Přímé zahraniční investice v Srbsku

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 plán

Hodnota (tis. USD) 11 252 35 388 326 454 1 071 410 796 403 1 440 706 4 286 379 2 004 297 2 362 520 1 771 360 860 100 1 830 000


Mezi nejvýznamnější současné investice v Srbsku patří i vstup italského FIATU do firmy Zastava v Kragujevci. Objem transakce činí 950 mil. EUR, mělo by dojít k vytvoření cca 4 750 pracovních míst (v současnosti cca. 1.000 pracovníků v Srbsku montuje vozy modelu Punto ze součástek vyráběných v 51/55


Srbsko

Turíně a dalších 1.600 zaměstnanců Zastavy bude zřejmě v brzké době převedeno na výrobu vozů Fiat). Roční kapacita závodu by měla činit do konce r. 2010 cca 200 tisíc automobilů s možností zvýšení výroby o dalších 100 tisíc vozidel ročně. Další významnou investicí byl nákup 100% akcií obchodního řetězce Maxi (Delta Maxi Group) belgickou Delhaize v březnu 2011. Významnou investiční aktivitu v Srbsku projevují ruské energetické koncerny. Dne 24. prosince 2008 podepsaly v Moskvě vlády obou zemí sérii energetických dohod, na jejichž základě ruský energetický gigant Gazprom získal 51% podíl v srbském ropném podniku NIS výměnou za výstavbu strategického ruského plynovodu South Stream přes Srbsko. Firma Gazpromněfť (dceřiná společnost Gazpromu) se zavázala, že do NIS-u bude investovat dále nejméně 547 mil. EUR. Z této sumy bude do roku 2012 investováno na technickou modernizaci NIS 487 mil. EUR. Předpokládaná částka na investice do ochrany životního prostředí dosáhne 60 mil. EUR. Finanční prostředky na investice zajistí ruská strana pomocí úvěru ve výši 500 mil. EUR se splatností 14 let. Další projekt se realizuje v rámci modernizace státní petrochemické společnosti NIS. 21. června 2010 byla ve městě Pančevo slavnostně zahájena výstavba hydrokrakovací jednotky a dalších technologicky propojených jednotek na hlubší zpracování surové ropy. Hodnota celého projektu činí cca 500 EUR. Společné prohlášení, prezidentů obou zemí Borise Tadiće a Dmitrija Medvedeva předpokládá, že plynovod „South Stream" bude procházet Srbskem a že bude dokončen podzemní zásobník plynu Banatski Dvor. Probíhají další jednání o ruském úvěru pro infrastrukturu ve výší 800 milionu dolarů pro srbské železnice. Infrastrukturní projekty, které mohou být financovány z tohoto úvěru mimo jiné zahrnují: bělehradský železniční uzel, tratě Valjevo- Loznica a rekonstrukci tratě Bělehrad-Bor. Zesilují také investiční záměry čínských firem. O rozšíření svých aktivit v Srbsku projevila zájem společnost Huawei, přední světový výrobce telekomunikačních zařízení. Tato firma v Srbsku již má 60 zaměstnanců a spolupracuje se srbskou státní společností Telekom a místní dceřinou společností norského Telenoru. V oblasti telekomunikací úspěšně působí na srbském trhu též čínská společnost ZTE. Čínský výrobce traktorů YTO spolu se srbským partnerem firmou Agrovojvodina - Mehanizacija předpokládá v nejbližších měsících zahájení sériové výroby traktorů s motorem o výkonu 45 HP, které by v příštím roce s nasazeným motorem „euro 3" exportoval na trh EU. Výrobce nákladních automobilů Dongfeng uzavřel koncem r. 2009 memorandum o spolupráci se závodem FAP Priboj. Memorandum předpokládá montáž čtyř modelů vozidel a jejich následný prodej na srbském a jiných trzích. Obě strany pokračují v jednáních o konkrétních podmínkách spolupráce. Připravuje se také řada infrastrukturních projektů financovaných a ve značné části realizovaných čínskými subjekty. Lze zmínit předběžnou dohodu srbské státní energetické společnosti EPS s Čínskou národní společností pro vývoz a dovoz strojů a zařízení na realizaci projektů v tepelně elektrárně „Kostolac B" v celkové hodnotě 1,25 mld. EUR. Zástupci čínské energetické společnosti China Guodian Corporation, projevili zájem zejména na možném projektu přečerpávací vodní elektrárny Bistrica (4 x 170MW), výstavbě větrných parků a potenciální účasti v tendru na výstavbu tepelné elektrárny nedaleko dolu Štavalj. Předním projektem v oblasti dopravní infrastruktury je výstavba „Mostu přátelství mezi Čínou a Srbskem", který přes Dunaj spojí bělehradské čtvrtě Zemun a Borču. Hodnota projektu je 170 milionů EUR. Již minulosti došlo k řadě investic do bankovnictví (zvláště aktivní německé a řecké banky), do sítě čerpacích stanic (rakouská OMV, řecká EKO), postupně se začíná objevovat přítomnost nadnárodních obchodních řetězců (např. METRO, KIKA a slovinský MERCATOR).

9.3. České investice v teritoriu Obecně zůstávají přímé zahraniční investice (nejen české) v Srbsku doposud nadále na úrovni, která nedopovídá možnostem. Podle ČNB činila celková výše českých přímých zahraničních investic do Srbska k 31.12.2010 337 mil Kč. Podle údajů Národní banky Srbska činili příliv zahraničních investic z ČR do Srbska v roce 2011 cca.3 mil. € Investice opačným směrem nejsou evidovány. České investice v Srbsku jsou dosud realizované především na úrovni malých a středních podniků a nedosahují významné úrovně. Jedinou větší investicí je nákup závodu na výrobu pneumatik pro zemědělské a stavební stroje Guma ve městě Ruma, kterou realizovala v září 2008 česká skupina ČGS – Česká gumárenská společnost. ČGS koupila závod od americké společnosti GTX (Galaxy). Obrat závodu

52/55


Srbsko

Mitas Srbija (přejmenováno v roce 2012) je asi 1 mld. Kč (cca 40 milEUR) a závod zaměstnává asi 500 pracovníků. Dále existuje zájem na výstavbě a provozování malých vodních elektráren, menší investice do výroby zařízení pro nakládání s odpady a do souvisejících služeb (recyklace).

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Jednou z nejzajímavějších oblastí pro české firmy v Srbsku zůstává energetika. V sektoru plynárenství a zpracování ropy jsou karty již v podstatě rozdány a to při dominanci ruského kapitálu. To otevírá prostor pro modernizace tohoto sektoru, zejména získáním tolik potřených financí na modernizaci a výstavbu. Jak ukazuje příklad modernizace rafinérie v Pančavu, prostor pro české firmy pro účast na projektech jako dodavatelů a subdodavatelů je značný. V oblasti elekroenergetiky a hornictví je možno, mimo jiné, navázat na zahraniční rozvojovou pomoc v minulých letech masivně poskytovanou ze strany ČR. Významný prostor se otevírá v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a to využívání biomasy, malých vodních elektráren a v menším rozsahu ve fotovoltaice. Srbský potenciál v zemědělství je značný. Vzhledem k nutnosti zvyšovat konkurenceschopnost potravinářského komplexu je Srbsko nuceno investovat do navazujících zpracovatelských kapacit (šance pro dodavatele výrobních a plnících linek, chladící zařízení, třídiček apod.). Investice do výstavby nových ubytovacích kapacit se jeví jako velice perspektivní. Problémy však mohou nastat s často nevyjasněnými majetkovými poměry k půdě či stávajícím objektům. Srbsko bude nuceno investovat značné prostředky do oblasti ochrany životního prostředí. Pro české výrobce je zde prostor především v oblasti zakládání skládek komunálního odpadu, čističek odpadních vod a nakládání s pevnými odpady. Jako vhodné strategické rozhodnutí se proto může jevit navazování kooperačních vztahů s možnými místními dodavateli částí těchto celků, se kterými by naše firmy poté vystupovaly společně. Důležitá možnost spolupráce je také v oblasti odsiřování elektráren a využívání elektrárenského popílku pro výstavbu silničních komunikací. V Srbsku již byly zahájeny masivní investice do silniční infrastruktury, v současné době do dálnic. Jelikož tyto projekty jsou většinou financovány ze zahraničních zdrojů, je otázkou zda bude mít Srbsko dost svých financí také na potřebnou opravu silnic II. a III. třídy. Před zahájením je také modernizace nejvýznamnějších železničních koridorů. Výraznější posun zdržuje neexistující nebo zastaralá projektová dokumentace (z 80. let), která pochopitelně již neodpovídá požadavkům na panevropské tratě 21. století. Dále se očekávají opravy lokomotiv a tramvají i opravy železničních svršků a přejezdů. Zde je pro české investory výrazná možnost uplatnění. Klasická je také příležitost pro české výrobce v oblasti strojírenství při rekonstrukci a náhradě strojů dodávaných do Jugoslávie v dřívějších dobách. Potenciál je také v rozvoji služeb ve všech jejich formách, včetně očekávaného prudkého rozvoje v oblasti peněžních a pojišťovacích služeb, rozvoji prodejní sítě a dalších služeb.

9.5. Rizika investování v teritoriu Při zvažování investic do nových kapacit je v některých případech poměrně složité získat přesný obraz o situaci ohledně pozemků. V pozemkových knihách a katastru nemovitostí je obtížné získat adekvátní informace o pozemku i vlastníkovi. Určité riziko spočívá též ve vztazích a vazbách místních politických elit a podnikatelského sektoru. Především politici na úrovni krajů a měst často vidí v zahraničních investorech dodavatele financí pro jejich stranické či soukromé zájmy. V případě, že zahraniční firma dá najevo, že tyto praktiky akceptovat nehodlá, snaží se mnohdy místní samospráva různými kroky znepříjemnit investorovi život: časté (většinou bezdůvodné) a opakované kontroly ze strany místních kontrolních orgánů (hygiena, bezpečnost práce aj.), nařčení firmy z nekalých praktik prostřednictvím médií, přemlouvání odborů k protestním akcím apod. V zájmu objektivity je třeba říct, že to nelze nazvat zcela běžnou praxí, přesto se tyto případy občas vyskytují. Je tedy vhodné, aby zahraniční investoři navázali vazby na místní politické

53/55


Srbsko

vedení ovšem při vědomí toho, že v případě personálních změn padají zatím nerealizované projekty „pod stůl".

54/55


Srbsko

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Klíčovou událostí v roce 2012 byly všeobecné a místní volby (květen), stejně jako přímá volba prezidenta. Tyto změny přinesly výraznou změnu vládní garnitury i nového prezidenta. Nová vláda ihned konfrontována se zhoršenou ekonomickou situací a zejména s dopady na státní rozpočet. Přijatá revize státního rozpočtu je analytiky hodnocena jako příliš mírná a opatření na příjmové straně jsou do značné míry negována kroky sociálního charakteru (13 důchody). Lze tedy očekávat nová opatření, která budou zaměřena na snížení schodku státního rozpočtu příští rok, jelikož současný schodek ve výši 6-7% HDP není udržitelný.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Trendem v Srbsku je zesilující potřeba fiskální restrikce. Spočívá mj. ve výrazném omezení mezd ve státním sektoru, případně propouštění. Země bude pokračovat ve vyjednávání o vstupu do WTO. Otázkou však je, kdy k němu dojde. Z hlediska existujících preferenčních obchodních dohod bude nutné dořešit vztah s Kazachstánem (celní unie RF, Běloruska a Kazachstánu). Z hlediska srbského vývozu bude klíčové udržení hladkého fungování CEFTA, kde v poslední době někteří sousedé Srbska projevovali sklony k protekcionismu. Spíše z politického hlediska bude důležité nalezení trvalého režimu pro obchod s Kosovem. Pro obchod zbožím s EU bude dále vytvářena oblast volného obchodu - v souladu s harmonogramem Prozatímní dohody bude pokračovat postupné snižování celních sazeb na průmyslové výrobky. Lze věřit, že v brzké době vstoupí v platnost Stabilizační a Asociační dohoda s EU.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Srbská ekonomika prochází nadále restrukturalizací, nové firmy však jen ztěžka vytlačují nekvalitní podniky z trhu. Pomalost, s jakou bankrotující podniky opouštějí trh, znemožňuje novým podnikům rychlejší růst a jejich investiční aktivita je tak často zbytečně brzděna. Možnosti dodávek těmto podnikům proto nedosahují svého potenciálu. Pokračují investice do obnovy energetického sektoru. Ten je dnes převážně funkční a vytváří se tak prostor i pro menší investice, které působí jako podpůrné pro hlavní činnost. Brzdou je akceptování sociálních aspektů ceny elektřiny (ty zůstávají i přes postupné zvyšování mimořádně nízké). Šance jsou nadále hlavně na modernizaci rafinerií, tepelných elektráren a dolů. Roste zájem o výstavbu malých vodních elektráren (jih Srbska), v Srbsku je údajně více jak 800 míst vhodných k těmto stavbám (reálně max 50). Byla zahájena obnova dálniční sítě a je připravována modernizace železnic. Tyto infrastrukturní projekty jsou financovány převážně ze zahraničních zdrojů, hrozí tedy riziko naražení na strop z hlediska půjček a garancí (dohled MMF). Rostoucí povědomí o ochraně životního prostředí zvyšuje poptávku po ekologických službách a technologiích, málokdy se však jedná o poptávku koupěschopnou. Předpolí v tomto oboru by si mohly vytvářet ty firmy, které se svými místními partnery budou hledat prostor pro společnou výrobu. Možnost využívat leasing umožnila alespoň části zemědělců obnovit své stroje a zařízení. Zejména ve Vojvodině se zemědělství začíná slibně rozvíjet, včetně zvyšování vývozu.

55/55

Souhrnná teritoriální informace Srbsko

Recommend Documents