Obchodně ekonomické vztahy mezi Českou republikou a Republikou Srbsko (aktuální informace) Vývoj vzájemného obchodu Obchodní obrat se Srbskem se až do příchodu globální hospodářské a finanční krize velmi rychle zvyšoval. Bilaterální obchodní vztahy Srbska a České republiky charakterizoval do konce roku 2008 růst téměř všech hodnot. Pouze český export se po dvou letech prudkého růstu za rok 2008 proti roku 2007 snížil o 3,7 %, avšak dosáhl hodnoty 303,7 miliónu EUR, dovoz stoupl o 86,9 % na 174,6 miliónu EUR. Obchodní obrat se zvýšil o 17 % a dosáhl rekordních 478,3 mil. EUR. Obchodní bilance činí 129 mil. EUR ve prospěch ČR. Za 1.- 2./2009 byl dosažen obrat ve výši 62 mil. EUR (- 48,3% oproti srovnatelnému období 2008), vývoz 24,4 mil. EUR (-65,1 %), dovoz 37,6 mil. EUR (- 25 %). Celková bilance je zatím v neprospěch ČR a činí – 13,2 mil. EUR, podrobnější údaje viz tabulka v příloze. Hlavní vývozní komodity ČR: motorová vozidla a náhradní součástky, posunovací lokomotivy, dřevotřískové desky, kordy pro pneumatiky, kotle, přístroje a nástroje, prací, čistící a povrchově aktivní přípravky, TV přijímače, pneumatiky, polyethylen. Hlavní dovozní komodity ČR: železné, ocelové, hliníkové a měděné plechy, pneumatiky, kakaové výrobky, metanol. Investice České investice v Srbsku byly dosud realizovány pouze na úrovni malých podniků a celkově zatím dosahují nízké úrovně. První velká investice se uskutečnila teprve nedávno. Dne 19. 9. 2008 byla podepsána kupní smlouva mezi skupinou Česká gumárenská společnost a společností Galaxy (USA). Předmětem kupní smlouvy byl významný srbský závod na výrobu mimosilničních pneumatik „Ruma Guma“, hodnota kontraktu nebyla (ani na přímý dotaz) sdělena. Významnou investiční akcí by mohla být chystaná výstavba teplárny a elektrárny, kterou připravuje společnost Moravia Energo v Zaječaru. Byl již založen společný podnik a nyní se připravuje projektová dokumentace. V Bělehradě působí dceřiná společnost ČEZ Srbija DOO (o plánech společnosti ČEZ v Srbsku více v kolonce energetika). České investice zůstávají dosud na nízké úrovni m.j. rovněž v důsledku pomalého tempa reforem a jejich nedůslednosti, zdlouhavé privatizace, pokračujících neúměrných zásahů státu do ekonomiky, nepříliš dobré image země v zahraničí i nejistoty ohledně politické stability. Nepříznivě působí rovněž rozbujelá byrokracie a korupce, špatný stav v oblasti evidence pozemků a katastru nemovitostí a přemrštěné ceny nemovitostí a služeb a jejich nízká úroveň. České firmy působící v teritoriu Kromě uvedených firem se v zemi angažuje firma Výstavba dolů Ostrava (VDO), působící v oblasti obnovy a rozšiřování hlubinné těžby hnědého uhlí v dolech SOKO a REMBAS v regionu Resavica. Česká strana na projekt rehabilitace těchto dolů věnovala téměř 1 mil. EUR v rámci projektu Obnova Balkánu a následné zahraniční rozvojové spolupráce. V oblasti energetiky je aktivní také firma ZVVZ Milevsko – Enven, která realizovala instalaci filtrů na elektrárenské
1
popílky v elektrárně Kostolac. Projekt v hodnotě 5 mil EUR byl financován z prostředků Evropské rozvojové agentury. Obory, které se u nás rozvíjely v devadesátých letech a souvisely se změnami v naší zemi (infrastruktura, spotřební průmysl, stavebnictví, automobilový průmysl, elektronika, služby) v Srbsku zatím, v důsledku nedostatečných kroků na politické úrovni, stagnují. České firmy se snaží angažovat především v energetice a dopravní infrastruktuře (opravy tramvají, dodávky lokomotiv, kolejnic, stavebních strojů). Množství středních i malých českých firem podniká v Srbsku v oblasti budování městské infrastruktury a v související oblasti ochrany životního prostředí (toplifikace, plynofikace, budování osvětlení, výstavba skládek komunálního odpadu, přivaděčů pitné vody, čističek odpadních vod, atd.). Jedná se např. o firmy Dekonta, Geodis, Geotest, VHS Brno, Cink, MSA Benešov, Ekol Brno, KOMO, ZPA Trutnov, ELTODO, FANS, Enviros, Vodní Zdroje. Prostor pro české firmy je jistě i v rekonstrukcích dříve masivně dodávaných zařízení do nejrůznějších strojírenských výrobních závodů a v obnově spolupráce s těmito podniky. Smíšený výbor pro hospodářskou spolupráci mezi ČR a RS V listopadu 2008 se v Bělehradě uskutečnilo 2. zasedání Smíšeného výboru pro hospodářskou spolupráci mezi Českou republikou a Republikou Srbsko, vytvořeného na základě Mezivládní dohody o hospodářské spolupráci, která byla podepsána v létě roku 2005. Během jednání Společného výboru se obě strany vzájemně informovaly o hospodářské situaci v obou zemích a zhodnotily bilaterální ekonomickou spolupráci s návrhem společných aktivit pro další rozvoj. Předmětem jednání byla rovněž spolupráce v dohodnutých oblastech oboustranného zájmu, s návrhy na prohloubení v těchto oblastech : 1) výměna zboží, cestovní ruch, regionální rozvoj a rozvoj malých a středních podniků; 2) energetika; 3) doprava; 4) ochrana životního prostředí; 5) zemědělství; 6) finance a česká rozvojová spolupráce. Projednána byla konkrétní účast českých firem při rozvoji srbských energetických kapacit a v oblasti železniční dopravní infrastruktury, silniční a městské dopravy. Česká strana vyjádřila rovněž zájem podílet se na projektech rekonstrukce srbského hospodářství financovaných z fondů IPA, eventuelně s dalších disponibilních zdrojů EU. Obě strany se dohodly, že v průběhu prvního pololetí 2009 uspořádají v Praze workshop kde zástupci srbské strany představí českým podnikatelským subjektům možnosti investování v Republice Srbsko a finanční pobídky pro zahraniční investory. Perspektivy hospodářské spolupráce Perspektivní možnosti pro vzájemnou hospodářskou spolupráci spatřujeme v oblastech energetiky, hornictví, strojírenství, dopravní infrastruktury, ekologie a dalších. Jedná se zejména o potřebu obměny vozového a strojového parku v mnoha dopravních a výrobních podnicích Republiky Srbsko, který je z velké části českého (československého) původu. V oblasti obnovy vozového parku mají šanci na úspěšné uplatnění tramvaje, trolejbusy a autobusy, stejně jako železniční lokomotivy a vagóny, jejichž výroba má v České republice mnohaletou tradici. České firmy mohou rovněž nabídnout strojní zařízení pro potravinářský průmysl, reprodukční materiály, spotřební zboží, papírenské výrobky a mléčné produkty. V současné době se vzájemná hospodářská spolupráce rozšiřuje i na další oblasti. Vidíme zvýšený zájem významných českých podnikatelských subjektů o vstup na trh Republiky Srbsko, který nabízí do budoucna perspektivu stability, solidního řešení problematických ekonomických
2
otázek a současně i rychlého růstu. České firmy mohou nabídnout dobrou znalost trhu, konkurenceschopné kvalitní výrobky a služby za přiměřenou cenu, tedy zajímavý poměr výkon/cena. Tento fakt by měl být dostatečným argumentem pro úspěšný nástup českých podnikatelských subjektů na místní trh. Energetika Oblast energetiky patří ve vztahu k Republice Srbsko mezi české ekonomické priority, ČR chce navazovat na dřívější společné projekty a investice v této oblasti. Po schválení energetického zákona nyní parlament projednává energetickou koncepci země do r. 2015. Hlavním cílem je prostřednictvím vybraných programů zmodernizovat srbskou energetiku. ČEZ a.s. založila v Bělehradě svoji dceřinou společnosti „ČEZ Srbija DOO“, která má v Srbsku naplánováno více projektů na výstavbu nebo rekonstrukci tepelných elektráren včetně akvizic a založení společných podniků. ČEZ má v Srbsku zájem na výstavbě/dostavbě tepelné elektrárny Kolubara B (700 MW) a výstavbě nového zdroje (Nikola Tesla B3) v lokalitě Obrenovac (rovněž 700 MW). V případě úspěchu v tendrech by odhadované investice v obou případech dosáhly částky cca 1,2 mld. EUR. ČEZ je připravena se rovněž podílet na projektech v oblasti obnovitelných zdrojů (hydroelektrárny vyšších výkonů).Ve Vojvodině resp. Novém Sadu je ČEZ připraven zúčastnit se tendru na modernizaci plynové elektrárny CH Novi Sad. Republiková vláda schválila restrukturalizaci monopolní společnosti EPS (Elektroprivreda Srbije), došlo k rozdělení EPS na dvě společnosti. První společnost bude zahrnovat výrobu, distribuci a prodej tarifním odběratelům druhá pak obsáhne přenosové služby a řízení celého systému – operátora. Česká republika může nabídnout i spolupráci při výstavbě a rekonstrukci tepelných i vodních elektráren. Jde především o dodávky technologií pro tyto zdroje od českých firem, včetně projekce a řídících systémů. Podle našich informací Srbsko disponuje značným a dosud nevyužitým potenciálem pro výstavbu vodních elektráren. Doprava V oblasti železniční dopravy je třeba zmínit aktivní přístup českých firem, které na základě bohatých zkušeností a referencí z modernizace a výstavby železničních koridorů nabízejí své služby i v Republice Srbsko. Železniční doprava představuje klíčový sektor rozvoje dopravní infrastruktury v nadcházejícím období a její kvalitní fungování může významně přispět ke zvyšování konkurenceschopnosti Srbska. České firmy jsou připraveny jednat o modernizaci a rozvoji infrastruktury, modernizaci a obnově železničního vozového parku, železničních přejezdů, elektrifikace srbských železnic. Konkrétní projekt připravují firmy Automatizace železniční dopravy (AŽD Praha), Železniční stavitelství (OHL ŽS Brno), Elektrifikace železnic (EŽ Praha), které se již dlouhou dobu ucházejí v rámci konsorcia českých firem pod vedením společnosti INEKON Group, Praha, a.s. o modernizaci a elektrifikaci srbských tratí na X. panevropském železničním koridoru. Významné dodávky pro srbské státní železnice realizuje v současné době firma INEKON Praha, která v r. 2006 dodala 15 posunovacích lokomotiv a předpokládá podpis kontraktu na dalších cca 10 posunovacích lokomotiv v následujícím období. České firmy INEKON a Pars Nova se rovněž významně angažují ve snaze získat zakázku na opravu tramvajového parku
3
v Bělehradě, kde je v provozu značné množství českých tramvají (téměř 200). 30 kusů tramvají modernizovala firma INEKON v roce 2006 a nyní připravuje nabídku na nových 30 kusů. Další oblasti Velmi perspektivní je také možnost využití odpadního popílku při výstavbě komunikací v Srbsku. Přestože projekt na využití popílku pro výstavbu silnic a dálnic nebyl prostřednictvím MPO vybrán do systému zahraniční rozvojové spolupráce pro letošní rok, doporučujeme hledat jiné možnosti uplatnění ZRS ve spolupráci s českým subjektem. Zahraniční rozvojová spolupráce Republika Srbsko je největším příjemcem vládního programu české zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS). Mezi novými členy EU patříme v tomto směru k nejaktivnějším. Celostátním koordinátorem české zahraniční rozvojové spolupráce je Ministerstvo zahraničních věcí resp. Česká rozvojová agentura. MPO podporuje připravovaný podpis Mezivládní dohody o ZRS s 8 prioritními zeměmi resp. příjemci ZRS, mezi nimiž je i RS jako největší příjemce ZRS ČR. Tato Mezivládní dohoda by měla řešit problémy českých realizátorů zahraniční rozvojové spolupráce, kteří jsou často m.j. konfrontováni s problematikou platby celních poplatků a DPH za komodity dovážené v rámci zahraniční rozvojové spolupráce. V současné době rovněž probíhají závěrečné diskuse v rámci Rady pro ZRS nad finalizací a úpravami rozvojových priorit českého předsednictví. Nejzásadnější změnou bylo zvolení „hlavní“ priority – „Udržitelné zdroje energie v lokálním měřítku“. Jako tzv. „vedlejší“ prioritu v oblasti rozvojové spolupráce stanovila Rada pro ZRS „Dobré vládnutí“ (good governance) – odpovědnost a mobilizace domácích zdrojů. Toto téma je také reflektováno v prioritách francouzského i švédského předsednictví. „Průřezovou“ prioritou českého předsednictví v oblasti ZRS by se měla stát Východní dimenze rozvojové politiky EU. Tato priorita vychází převážně z historického kontextu české rozvojové pomoci, jež je mnohem více orientována na země jihovýchodní a východní Evropy než donorské státy z EU-15. V rámci této priority se chce ČR soustředit především na předávání transformačních zkušenosti a otázky vládnutí a transformační spolupráce. Strategický program rozvojové spolupráce mezi ČR a RS na období let 2006-2010 byl v roce 2005 schválen vládou ČR a stanovuje jako prioritní oblasti sektor životního prostředí, ekonomického a průmyslového rozvoje, dopravy, zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Podle tohoto schváleného plánu věnuje ČR na projekty ZRS v Srbsku 11,4 mil. EUR. Geograficky má spolupráce směřovat do jihovýchodního a centrálního Srbska, zvláště pak do regionu Šumadija. V roce 2007 ČR z prostředků ZRS poskytla Srbsku na bilaterální rozvojové projekty přes 59 milionů Kč. Byly realizovány zejména projekty v oblasti ochrany životního prostředí a podpory udržitelného rozvoje, sociální programy a projekty na podporu průmyslové výroby a ekonomického rozvoje Srbska. Zvláštní kapitolou jsou pak projekty tzv. „tranformační spolupráce“ tzn. projekty, při kterých ČR čerpá z vlastních zkušeností s politickou a hospodářskou transformací a předává je příjemci, v tomto případě Srbsku. Velký zájem je v Srbsku i o českou zkušenost s integrací do euroatlantických struktur. V roce 2007 ČR z prostředků programu transformační spolupráce poskytla Srbsku přes 4 miliony Kč. V roce 2007 bylo čerpáno celkem 26,5 mil. CZK na 7 projektů, které jsou v gesci MPO. (celkově je evidováno cca 40 projektů ZRS za ČR). V roce 2008 se realizovalo celkem 8 projektů v hodnotě cca 52 mil. CZK. Jedná se vesměs o projekty, které jsou realizovány v průběhu dvou i více let. Rozvojová spolupráce se zásadně odvíjí od prioritních potřeb rozvoje přijímající země.
4
Vzhledem k tomu, že zejména ekonomické projekty vždy vyžadují i částečný podíl domácí strany na financování projektu, česká strana by uvítala větší podporu uvažovaných i vybraných projektů ze strany příslušných ministerstev srbské vlády. Jde o to, aby tato ministerstva zhodnotila prioritu projektů v dané oblasti a byla nápomocna při samotném výběru a rozpracování, spolufinancování a realizaci projektů. Tyto projekty se pak po vzájemném odsouhlasení realizují různými gestory v předem vybraných oblastech ekonomiky. Jedná se zejména o následující projekty: • • • • • • • • • •
plynofikace obcí, nemocnic a zdravotních zařízení modernizace bezpečnostního zařízení železničních svršků zajištění kontinuity těžby na dolech ekologizace nakládání s ropnými a chemickými látkami včetně nebezpečných odpadů úpravy pitné vody sanace následků těžby uhlí a znečištění vodních toků dálkové vytápění obcí sanace a rekultivace skládek nebezpečného odpadu rekonstrukce budov (muzeí, stadionů atd.) vybavení zdravotnických zařízení (krevní plazma, technická podpora léčby komplikovaných zdravotních stavů pacientů atd.
Příloha – Přehled obchodní výměny ČR –Srbsko v letech 1993 – 2009
Ing. Vladimír Randáček mailto:
[email protected] tel. 22485 2491
5
Obchodní výměna ČR - Srbsko (tis. Kč, EUR) Vývoz Kč 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005* 2006 2007 2008 2008/I-II 2009/I-II
poř.
134 802 263 332 455 211 2 022 530 2 462 445 3 293 608 1 898 649 2 691 181 3 224 328 4 084 214 3 584 743 5 479 766 2 640 554 5 775 317 8 754 414 7 574 221 1 744 270 678 528
81.
Dovoz Index -
66.
195,3
60.
172,9
30.
444,3
29.
121,8
24.
133,8
36.
57,6
36.
141,7
32.
119,8
32.
126,7
34.
87,8
31.
152,9
43.
48,2
34.
218,7
32.
151,6
32.
86,5
29.
-
37.
38,9
Kč
39 654 89. 6 066 114. 18 095 104. 267 078 63. 614 935 55. 588 307 54. 380 051 63. 675 219 57. 669 269 60. 863 208 59. 818 635 59. 1 173 308 56. 896 222 59. 2 328 149 49. 2 593 545 47. 4 356 017 42. 1 251 480 33. 1 046 093 36.
Vývoz EUR 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005* 2006 2007 2008 2008/I-II 2009/I-II
3 953 7 731 13 269 59 477 68 781 91 074 51 479 75 574 94 602 132 553 112 572 171 758 88 657 203 765 315 338 303 673 69 933 24 409
poř. 81.
Obrat
poř.
Kč
Index 15,3 298,3 15x 230,2 95,7 64,6 177,7 99,1 129,0 94,8 143,3 76,4 259,8 111,4 168,0 83,6
174 456 269 398 473 306 2 289 608 3 077 380 3 881 915 2 278 700 3 366 400 3 893 597 4 947 422 4 403 378 6 653 074 3 536 776 8 103 466 11 347 959 11 930 238 2 995 750 1 724 621
Dovoz Index -
66.
195,6
60.
171,6
30.
448,2
29.
115,6
24.
132,4
36.
56,5
36.
146,8
32.
125,2
32.
140,1
34.
84,9
31.
152,6
43.
51,6
34.
229,8
32.
154,8
32.
96,3
29.
-
37.
34,9
* do 1. 7. 2005 Srbsko, Kosovo a Černá Hora
EUR 1 163 178 527 7 854 17 176 16 268 10 305 18 961 19 636 28 015 25 708 36 776 30 091 82 142 93 421 174 646 50 176 37 632
poř. 89.
poř. 86.
Index -
79.
154,4
72.
175,7
43.
483,7
39.
134,4
38.
126,1
47.
58,7
47.
147,7
46.
115,7
43.
127,1
47.
89,0
43.
151,1
53.
53,2
44.
229,1
39.
140,0
38.
105,1
30.
-
37.
57,6
Obrat Index -
114.
15,3
104.
296,1
63.
15x
55.
218,7
54.
94,7
63.
63,3
57.
184,0
60.
103,6
59.
142,7
59.
91,8
56.
143,1
59.
81,8
49.
273,0
47.
113,7
42.
186,9
33.
-
36.
75,0
EUR 5 116 7 909 13 796 67 331 85 957 107 342 61 784 94 535 114 238 160 568 138 280 208 534 118 748 285 907 408 759 478 319 120 109 62 041
poř. 86.
Index -
79.
154,6
72.
174,4
43.
488,0
39.
127,7
38.
124,9
47.
57,6
47.
153,0
46.
120,8
43.
140,6
47.
86,1
43.
150,8
53.
56,9
44.
240,8
39.
143,0
38.
117,0
30.
-
37.
51,7
Saldo Kč 95 148 257 266 437 116 1 755 452 1 847 510 2 705 301 1 518 598 2 015 962 2 555 059 3 221 006 2 766 108 4 306 458 1 744 332 3 447 168 6 160 869 3 218 204 492 790 -367 565
Saldo EUR 2 790 7 553 12 742 51 623 51 605 74 806 41 174 56 613 74 966 104 538 86 864 134 982 58 566 121 623 221 917 129 027 19 757 -13 223
