Hospodářské a obchodní vztahy mezi Českou republikou a Estonskou republikou I. Vývoj vzájemného obchodu zbožím (údaje v tis. jednotek) Tabulka č. 1 Vývoz Kč
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2010/I-IX 2011/I-IX
181 291 256 960 515 686 426 765 496 025 704 211 634 648 866 755 1 102 792 1 209 733 1 568 354 2 178 758 2 490 931 3 297 225 4 063 581 3 432 805 2 204 005 2 993 534
Dovoz
poř.
Index
73.
-
70.
141,7
57.
200,7
63.
82,8
57.
116,2
54.
142,0
54.
90,1
56.
136,6
54.
127,2
53.
109,7
46.
129,6
46.
138,9
45.
114,3
43.
132,4
41.
123,2
47.
84,5
53.
64,2
48.
135,8
2 113 233 49. 3 130 418 44.
148,1
-
Kč 92 883 108 757 200 518 70 756 98 266 124 216 299 963 1 932 301 508 635 552 023 867 717 766 607 676 244 754 199 896 320 963 329 735 145 1 082 119
Obrat
poř.
Index
73.
-
74.
117,1
67.
184,4
92.
35,3
91.
138,9
84.
126,4
65.
241,5
43.
644,2
66.
26,3
65.
108,5
58.
157,2
60.
88,3
66.
88,2
63.
111,5
62.
118,8
59.
107,5
63.
76,3
61.
147,2
828 687 61. 985 623 62.
118,9
-
Kč 274 174 365 717 716 204 497 521 594 291 828 427 934 611 2 799 056 1 611 427 1 761 756 2 436 071 2 945 365 3 167 175 4 051 424 4 959 901 4 396 134 2 939 150 4 075 653
Saldo
poř.
Index
80.
-
75.
133,4
62.
195,8
72.
69,5
71.
119,5
65.
139,4
64.
112,8
52.
299,5
65.
57,6
61.
109,3
58.
138,3
55.
120,9
56.
107,5
52.
127,9
53.
122,4
55.
88,6
62.
66,9
58.
138,7
2 941 920 58. 4 116 041 53.
139,9
-
Kč 88 408 148 203 315 168 356 009 397 759 579 995 334 685 -1 065 546 594 157 657 710 700 637 1 412 151 1 814 687 2 543 026 3 167 261 2 469 476 1 468 860 1 911 415 1 284 546 2 144 795 v tis.
Vývoz 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2010/I-IX 2011/I-IX
Dovoz
EUR
poř.
5 316 7 544 15 032 12 550 13 855 19 473 17 208 24 340 32 356 39 262 49 251 68 291 83 633 116 333 146 372 137 632 83 343 118 368
73.
-
70.
141,9
57.
199,3
Index
63.
83,5
57.
110,4
54.
140,5
54.
88,4
56.
141,4
54.
132,9
53.
121,3
46.
125,4
46.
138,7
45.
122,5
43.
139,1
41.
125,8
47.
94,0
53.
60,6
48.
142,0
83 560 49. 128 501 44.
153,8
EUR
poř.
2 723 3 193 5 845 2 081 2 745 3 435 8 133 54 263 14 923 17 916 27 249 24 029 22 705 26 610 32 286 38 623 27 799 42 788
Index
73.
-
74.
117,3
67.
183,1
92.
35,6
91.
131,9
84.
125,1
65.
236,8
43.
667,2
66.
27,5
65.
120,1
58.
152,1
60.
88,2
66.
94,5
63.
117,2
62.
121,3
59.
119,6
63.
72,0
61.
153,9
32 767 61. 40 459 62.
1
Obrat
123,5
Saldo
EUR
poř.
8 039 10 737 20 877 14 631 16 600 22 908 25 341 78 603 47 279 57 178 76 500 92 320 106 338 142 943 178 658 176 255 111 142 161 156
80.
-
75.
133,6
62.
194,4
Index
72.
70,1
71.
113,5
65.
138,0
64.
110,6
52.
310,2
65.
60,1
61.
120,9
58.
133,8
55.
120,7
56.
115,2
52.
134,4
53.
125,0
55.
98,7
62.
63,1
58.
145,0
116 327 58. 168 960 53.
145,2
EUR 2 593 4 351 9 187 10 469 11 110 16 038 9 075 -29 923 17 433 21 346 22 002 44 262 60 928 89 723 114 086 99 009 55 544 75 580 50 793 88 042
2
Trvale růstová tendence česko-estonského vzájemného obchodu byla narušena v roce 2008 hospodářskou krizí. Obnovení jeho růstu nastalo v roce 2010, a jak naznačuje vývoj obchodní výměny za tři čtvrtletí letošního roku, tempo růstu pokračuje, i když se srovnání odvíjí z nižšího základu předchozích let. Obchodní bilanci charakterizuje trvale aktivní saldo ve prospěch našeho vývozu. Estonská republika byla v roce 2010 na 48. místě žebříčku našich obchodních partnerů České republiky a dá se předpokládat, že se toto umístění za rok 2011 ještě zlepší (ke konci září na 44. pozici). Trh této země tedy nepatří mezi velká odbytiště našeho zboží, nicméně stovky malých a středních podniků vedle řady velkých firem si na něm našly svůj byznys.
II. Zbožová struktura vzájemného obchodu Tabulka č. 2 dokumentuje strukturu vzájemného obchodu za rok 2010. Základ vzájemného obchodu tvoří zbožové skupiny 6, 7 a 8, a sice více než 75 % vývozu i dovozu. V rámci těchto skupin však není obchod vyrovnaný - největšího aktivního salda dosahuje Česká republika ve skupině 7 a ve skupině 6 naopak převažuje aktivní saldo Estonska. Pro naše exportéry je zajímavý také obchod s chemikáliemi - tvoří téměř 13 % našeho vývozu (zbožová skupina 5). Estonsko je naopak nezanedbatelným dovozcem surovin (zbožová skupina 2 - 9,2 % z celkového dovozu) a potravin (zbožová skupina 0 s téměř 8% podílem). Za prvních sedm měsíců roku 2010 se uvedené pořadí položek a jejich podíly významně nezměnily (zvýšil se podíl průmyslového spotřebního zboží na dovozu z Estonska na téměř 16 % a podíl strojů a dopravních prostředků snížil se na 12 %. Tabulka č. 2
Podíl
SITC Název 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Potraviny a živá zvířata Nápoje a tabák Suroviny nepoživatelné, bez paliv Minerální paliva, mazadla a příbuzné materiály Živočišné a rostlinné oleje a tuky Chemikálie Tržní výrobky tříděné hlavně dle druhu materiálu Stroje a přepravní zařízení Různé průmyslové výrobky Nespecifikováno Celkem
3
Vývoz 2,9 % 0,8 % 0,4 % méně než 1 % méně než 1 % 12,9 % 19,9 % 50,4 % 12,7% méně než 1 % 100,0%
Dovoz 7,6 % 9,2 % 2,2 % 3,4 % 52,5 % 14,8 % 10,3 % 100,0%
Tabulka č. 3 představuje TOP 10 položek v našem vývozu do Estonska v roce 2010 (podle dvojmístné nomenklatury SITC). Je zřejmé, že většina z uvedených položek představuje zbožové skupiny s vyšší přidanou hodnotou. Těchto TOP 10 položek má podíl téměř 80 % na celkovém vývozu, což představuje značnou koncentraci. Viditelným českým výrobkem jsou v Estonsku osobní automobily Škoda; prodává je autorizovaný dealer „Auto 100“ a několik neautorizovaných dealerů. Škodovky zde často fungují jako firemní auta a v letech 2007-2008 se uplatnily v tendru na policejní vozidla. Tradičně se v Estonsku prodává české pivo, rozšiřuje se sortiment našich potravinářských výrobků, na trhu je žádané české sklo. Tabulka č. 3
Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Název Přístroje el. záznamu reprodukce zvuku TV obrazu Vozidla motorová traktory kola aj vozidla Reaktory kotle přístroje nástroje mechanické Plasty a výrobky z nich Železo a ocel Výrobky ze železa nebo oceli Mýdlo přípravky prací mazací lešticí aj vosk Nábytek lůžkoviny svítidla stavby montované Kaučuk a výrobky z něj Sklo a výrobky skleněné Celkem
Podíl v % 21,93 18,44 10,82 9,71 5,43 2,82 2,66 2,37 2,27 2,26 78,71
Tabulka č. 4 naproti tomu přibližuje TOP 10 položek estonského dovozu do České republiky v totožné dvojmístné nomenklatuře SITC k 31.12.2010. I zde je patrná vysoká koncentrace - uvedených 10 položek představuje více než 80 % celkového vývozu z Estonska do České republiky. Podle údajů za prvních 9 měsíců roku 2011 se tato koncentrace udržuje na téže hodnotě. Nejvýznamnější položkou v estonském vývozu představuje železo a ocel (toto prvenství si drží i v letošním roce), což spolu s korkem a dřevem na 4. pozici a rybami na 5. pořadí znamená poměrně vysoký podíl položek s nízkým stupněm přidané hodnoty. Tabulka č. 4
Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Název Železo a ocel Textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich, j.n. Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. Korek a dřevo Ryby, korýši a měkkýši Výrobky z korku a dřeva (kromě nábytku) Nábytek a jeho díly Prefabrikované budovy; výrobky zdravotnické, instalační Výrobky z pryže, j.n. Různé výrobky, j.n. Celkem 4
Podíl v % 29,80 10,65 8,83 7,34 6,28 5,22 4,14 2,98 2,83 2,42 80,49
III.
Služby a investice
Nevyužitými zůstávají na obou stranách příležitosti ve službách. Silné postavení na estonském trhu zaujímají České aerolinie. Jejich činnost nabízí možnosti pro rozvoj dalších služeb, zejména turistiky po celé České republiky. Doposud převládají krátkodobé pobyty, které jsou navíc často situované do Prahy. Krize přerušila úvahy o využití marketingových postupů na změnu tohoto stavu a přesunu pozornosti turistického ruchu na regiony a výhody dlouhodobějšího pobytu. Také objem recipročních vzájemných přímých investic zaostává za možnostmi. Podle údajů Estonské banky se k 30. 6. 2010 snížily estonské přímé investice do České republiky na 4,2 mil. estonských korun /EEK/ (tj. 268 000 EUR), přičemž k 31. 12. 2008 dosahovaly 32,7 mil. EEK. Investice směřovaly převážně do nemovitostí. Objem našich investic do Estonska naopak vzrostl - k 30. 6. 2010 činil 64,9 mil. EEK (4,1 mil. EUR); k 31. 12. 2008 to bylo 54,1 mil. EEK). Investice byly zaměřeny do dopravy, velko- a maloobchodu a opravárenství vozidel. K 1. 4. 2010 v Estonsku fungovalo 21 společných podniků.
IV.
Energetická situace
Zdroje Estonsko nemá vlastní zdroje ropy ani zemního plynu. Hlavním domácím zdrojem energie je živičná břidlice (oil shale), která v roce 2010 pokrývala 65 % primární energie Estonska. Dalšími zdroji energií jsou rašelina a dřevo, které v uvedeném roce představovaly 15 % domácích zdrojů primární energie. Na obnovitelné zdroje (vodní, větrná energie a biomasa) připadlo 14 %. Celkem 50 % primárních zdrojů jde na výrobu elektrické energie a 18 % na výrobu tepla. Výrobu elektrické energie zajišťuje z 90 % spalování živičných břidlic. Estonsko importuje plyn, (motorové) palivo, uhlí a koks. Zemní plyn, prakticky 100 % své spotřeby, dováží z Ruské federace, v případě nutnosti také potrubím z pozemních zásobníků z Lotyšska. Spotřeba plynu je však poměrně nízká, přičemž 25 % jde na zpracování hnojiv. Množství importovaného plynu tvoří 15 % z využívané brutto primární energie. Estonsko exportuje zpracovanou břidlici, brikety z rašeliny, dřevěné pelety a elektřinu (elektrickou energii vyváží zejména do Finska, Lotyšska a Litvy). Hlavní ložiska živičných břidlic se nacházejí ve východní části Estonska v kraji Ida Viruma v blízkosti hranice s Ruskou federací. Zásoby této suroviny v Estonsku představují 17 % všech zásob na území EU. Do roku 2005 bylo Estonsko největším producentem živičných břidlic na světě, od roku 2007 převzala vedoucí pozice v produkci této suroviny Čína. Zásoby břidlice se odhadují, při klesajícím odběru ze současných 15 milionů tun ročně na 5 milionů tun v roce 2020, na 30 let. Při využití nových technologických postupů se však uvádí doba až 200 let. V roce 2010 nicméně kvůli zvýšené poptávce firem produkujících elektrickou energii vzrostla produkce živičných břidlic oproti roku 2009 o 20 %. V roce 2010 se export elektrické energie zvýšil o 50 %, z toho export do Finska představoval 38 %, jedna třetina vyrobené energie byla vyvezena do Litvy (v souvislosti s uzavřením jaderné elektrárny Ignalina). 5
Infrastruktura Elektroenergetika (+ teplárenství): Elektrárenský komplex Narva Power Plants (Narva Elektrijaamad) Komplex se skládá z Estonia Power Plant (Eeesti Elektrijaam) s kapacitou 1 610 MW a Balti Power Station (Balti Elektrijaam) o kapacitě 765 MW. V obou elektrárnách se spalují živičné břidlice1. Kombinovaná elektrárna v Tallinnu – Iru na plyn (190 MW elektrický výkon, 764 MW tepelný výkon). Kombinované elektrárny s poměrně malým výkonem pracují ještě v Tallinnu – Vao (25 MW elektrický výkon, vlastník je z 90 % francouzská firma Dalkia a 10 % soukromá osoba) a v Tartu (25 MW elektrický výkon, vlastník je z 60 % finský Fortum Tartu a 40 % soukromá osoba). V listopadu 2010 byla zprovozněna kombinovaná elektrárna v Pärnu (24 MW elektrický výkon a 50 MW tepelný výkon, vlastník finský Fortum Termest) a v roce 2013 bude v Tallinnu – Iru zprovozněna kombinovaná elektrárna na spalování komunálního odpadu (50 MW tepelný výkon a 17 MW elektrický výkon, vlastník francouzská společnost Construction Industrialles de la Mediterranee). Rozvodné sítě Hlavní rozvodní systém elektrické energie v Estonsku zahrnuje: 1540 km 330 kV vedení 184 km 220 kV vedení 3476 km 110 kV vedení 61 km 35 kV vedení 151 rozvoden Tři 330 kV vedení spojují Estonsko s Ruskem, dvě z Narvy do St. Peterburgu a do Kingiseppu a jedna z Tartu do Pskova. S Lotyšskem je Estonsko spojeno dvěma 330 kV vedeními mezi Tartu a Valmiera a jedním vedením mezi Tsirguliina a Valmiera. Spojení s Finskem zajišťuje 150 kV kabel Haarku-Espoo. Pozemní přenosovou soustavu doplňuje podmořský kabel Estlink 1 spojující Estonsko s Finskem. Vlastníkem je AS Nordig Energy Link (dceřina společnost Eesti Energia AS) se 40 % podílem Eesti Energia. Dalšími partnery jsou Latvenergo (LV), Lietuvos (LT) s 25 % podílem a zbylých 10 % je rozděleno mezi Pohjolan Voima (FI) a Helsingin Energia (FI). Linie o celkové délce 150 km s kapacitou přenosu 350 MW (330 kV v Estonsku a 400 kV ve Finsku) byla dána do plného provozu v lednu 2007. V únoru 2010 byla podepsána dohoda mezi estonskou společností Elering a finskou společností Fingrid o vybudování nové linie vysokého napětí Estlink 2 spojující rozvodnu v Püssi ve východním Estonsku (kraj Ida-Viruma) s rozvodnou ve finském městě Anttila. Linie by měla být zprovozněna do roku 2014.
1
Jedná se o dvě největší elektrárny na světě využívající na výrobu elektrické energie technologii spalování živičných břidlic. 6
Estlink 2 bude vysokonapěťové vedení o kapacitě přenosu 650 MW (450 kV). Vedení bude dlouhé celkem 171 km (141 km pod hladinou Finského zálivu) a celkem 26 km na pobřeží (12 km v Estonsku a 14 km ve Finsku). Náklady na výstavbu Estlink 2 se odhadují na 320 mil. EUR (z toho 100 mil. EUR na výstavbu transformačních stanic a 180 mil. EUR na samotné položení kabelu). Evropská unie podpořila projekt částkou 100 mil. EUR. Zakázku na výrobu a položení podmořského kabelu získala francouzská firma Nexans S.A., výstavbu rozvodních stanic bude zajišťovat firma Siemens. Ropovody, rafinérie Územím Estonska nevedou žádné ropovody, Estonsko nemá rovněž žádné ropné rafinerie. Přes Estonsko se nicméně tradičně dopravuje ropa z Ruska do estonských přístavů po železnici. V posledních dvou letech dochází k poklesu tohoto transportu a je pravděpodobné, že pokles bude pokračovat i nadále, protože Rusko začíná více využívat vlastní přístavy. Hlavním překladištěm v Estonsku je přístav Muuga poblíž města Maardu (cca 17 km východně od Tallinnu), který vlastní estonský státní podnik Port of Tallinn. V přístavu operuje obchodní společnost Vopak E.O.S. vlastněná ruskou firmou N-Trans a nizozemskou firmou Royal Vopac. V současné době se může v přístavu Muuga uskladnit prostřednictvím Vopak E.O.S. 951 tisíc m3 ropy. Menším přístavem je Sillamäe, kde je možné využít zásobníky o velikosti 300 tisíc m3, které vlastní estonská firma Alexela. Rozvoj infrastruktury Rozvoj infrastruktury v nejbližším desetiletí bude značný, zejména ve výrobě elektřiny. Staré bloky elektrárenského komplexu u města Narva, kde se spalovala břidlice, ukončí činnost do roku 2016 s výjimkou těch, které budou vybaveny odsiřovacím zařízením. Má se zvýšit kapacita větrných elektráren ze současných 100 MW na 400 MW v roce 2013 a k tomu přibude v optimistické variantě až 500 MW větrných elektráren vybudovaných v pobřežních vodách Baltského moře a jezera Peipsi (Čudské jezero). Pro případ výpadku větrných elektráren se uvažuje o vybudování záložních plynových elektráren, které by mohly být poháněné buď spalováním zemního plynu anebo paliva extrahovaného z břidlice. Mezinárodní společnost Outotec již podepsala kontrakt na vybudování průmyslového komplexu, který bude zpracovávat břidlici novou technologií na topný olej, plyn a tepelnou energii. Významnou změnou v oblasti elektroenergetiky bude výstavba dvou nových bloků na fluidní spalování břidlice v Narvě, každý o výkonu 300 MW. Zakázku na realizaci tohoto projektu, která představuje celkovou investici 1 mld. EUR, získala firma Alstom. V projektu se angažuje pražská firma Ditherm, která nabízí kompletní dodávku žáruvzdorných vyzdívek kotle formou „na klíč“. Posledním velkým neukončeným projektem, ve kterém jsou již známí vlastníci, je elektrárna na plyn vznikající při zpracování břidlice umístěná v okolí Narvy (35 MW výkon, vlastník z 60 % Eesti Energia a 40 % finský Outotec). 7
Estonsko chce být připraveno i na možnost spuštění vlastní jaderné elektrárny cca od roku 2023. V roce 2009 schválil estonský parlament „Národní program rozvoje energetického sektoru do roku 2020“ (National Development Plan of the Energy Sector until 2020), který předpokládá, že by do roku 2012 měli být vyškoleni potřební odborníci pro oblast jaderné energetiky a přijata příslušná legislativa pro tuto oblast. Dá se nicméně očekávat, že po událostech v jaderné elektrárně Fukušima a následné reakci některých členských zemí EU se celonárodní diskuse k možnosti výstavby vlastní jaderné elektrárny zpomalí, a že Eesti Energia bude zainteresována spíše v účasti v projektech na výstavbu jaderných elektráren v sousedních zemích (Litva, Finsko). Značné úsilí bude Estonsko směrovat na propojení elektrické soustavy Pobaltí s ostatními členy EU (viz Baltic Energy Market Interconection Plan schválený Komisí v červnu 2009). Vlastnická struktura Plyn Zemní plyn dováží Estonsko z Ruska prostřednictvím privátní firmy Eesti Gaas, která ve skutečnosti není estonská. Eesti Gaas vlastní firmy Gazprom (RF) - 37,2 %, E.ON International GmbH (DE) – 33,6 %, Fortum Heat and Gas OY (FI) – 17,7 %, Intera (LV) – 9,85 % a další drobní podílníci (1,75 %). V Estonsku nejsou zásobníky plynu, a tak závislost systému na dodavateli je vysoká. Dodavatelem je výhradně Rusko. V případě nebezpečí nedostatku plynu je možné využít zásobníky plynu v Lotyšsku. Společnost AS Eesti Gaas Group má tři divize: AS Eesti Gaas, AS EG Ehitus (výstavba plynovodů a infrastruktury) a AS EG Võrguteenus (poskytování služeb a aktivit pro rozvoj a inovaci systémů dodávek plynu a další plynárenské práce). Elektřina Počátkem roku 2010 došlo k oddělení výroby od přenosu elektrické energie tím, že bylo dokončeno oddělení společnosti Elering od Eesti Energia. Elering vlastní přenosovou soustavu a Eesti Energia výrobní kapacity cca 95 % veškeré elektrické energie vyráběné v Estonsku. Obě společnosti jsou státem vlastněné. Rizika Vzhledem k malému podílu zemního plynu na celkové hrubé spotřebě energií nepředstavuje ani 100% závislost Estonska na dodávkách plynu z Ruské federace závažnější ohrožení energetické bezpečnosti země. Možnou hrozbu pro další vývoj energetického sektoru vidí Estonsko na trhu s elektřinou, který bude zásadně ovlivněný po roce 2013 obchodováním s emisními povolenkami. Výroba elektřiny z pevných paliv v Estonsku tak zřejmě nebude moci konkurovat levné (nezatížené cenou emisních povolenek) elektřině z Ruska, což je vnímáno jako možné snížení nezávislosti
8
nejen hospodářské, ale i politické. Nicméně technické propojení s ruským trhem je v současné době v podstatě bez komplikací. Naopak určitým „rizikem“ stále zůstává energetická izolace Pobaltí jako celku od ostatních zemí EU („energetický ostrov“).
V. Možnosti uplatnění českých exportérů na trhu příslušné země Estonský trh se liší od většiny středo- a východoevropských zemí a také od Litvy a Lotyšska značnou tržní liberalizaci, velmi omezeným zasahováním vlády (např. garance a úvěry) a rovnoprávným konkurenčním prostředím pro domácí a zahraniční firmy. Silná je zejména přítomnost firem ze Skandinávie, které do značné míry ovládají trh. Nicméně jak vyplývá z tabulky č. 1 vzájemné obchodní výměny, našim exportérům se na tomto trhu opět začalo dařit. Český vývoz do tohoto teritoria se zvýšil v letošním roce (ve srovnání se stejným obdobím leden-září 2010) o téměř 54 % a estonský dovoz o 24 %. Česká republika sice nepatří mezi hlavní obchodní partnery Estonska (mezi zeměmi vývozu uzavírá první pětadvacítku (za Finskem, Švédskem, Lotyšskem, Ruskem nebo Německem), v pořadí zemí dovozu se udržuje na konci první dvacítky (za Finskem, Švédskem, Lotyšskem, Litvou, Německem, Ruskem Polskem. Estonsko je naproti tomu 48. zemí v žebříčku našeho exportu za rok 2010 a na 61. místě v pořadí do České republiky dovážejících zemí. Dosud neuzavřenou je příležitost pro naše výrobce tramvají (společnosti Škoda Transportation, INEKON GROUP) v několik let plánované výstavbě nových tramvajových linek a obměně tramvajového parku v Tallinnu s participací finančních prostředků EU. Zmíněné české firmy v Tallinu již několikrát prezentovaly svůj zájem. Totéž platí pro dodávky autobusů (SOR Libchavy patří k jejich předním českým importérům do Estonska). Za pozornost stojí další dlouhodobě uvažovaný projekt železničního propojení Pobaltí se západní Evropou Rail Baltika. Tato trať by měla spojovat pobaltská měst Tallinn, Rigu a Kaunas s Varšavou a Berlínem ve směru do střední Evropy a s Helsinkami ve směru do severní Evropy. Estonská vláda tento projekt podpořila a vyjádřila naději, že podobné rozhodnutí přijmou i vlády Litvy, Lotyšska a také Brusel. Podle Estonska by měla být výstavba železnice (za použití EU standardů) zahájena v příštím rozpočtovém období (v roce 2014). Šance pro naše dodavatele by se tak otevřely jak při výstavbě tratí, tak i v dodávkách vlakových souprav. Jak je patrné z nástinu výhledu v oblasti energetiky, i v tomto oboru by se mohly zapojit české firmy jako dodavatelé, zvláště když se v poslední době o výstavbu nových elektráren v Pobaltí zajímají a podařilo se jim již některé zakázky získat. Pro zájemce z řad našich podnikatelů, včetně malých a středních podniků, jsou cenné informace o výběrových řízeních (dostupné na portálu BusinessInfo) z nejrůznějších sfér života Estonské republiky (těžební průmysl, zdravotnictví, školství, životní prostředí, rozvoj měst atd.), která jsou prakticky týdně transparentně vypisována a publikována. Atraktivní oblastí pro vzájemnou spolupráci mohou být informační technologie, v nichž se Estonsko považuje za velmoc. Využilo výhod startu z „bodu nula“ a nechalo se inspirovat Skandinávií. Výsledkem je široká dostupnost informačních technologií včetně mobilního telefonického spojení, WiFi, internetového bankovnictví a ADSL. 9
