Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika a správa
PŘIDRUŽENÝ FOND: NOVÁ MOŽNOST PRO DÁRCE Affiliated Fund: New Opportunity for Donors Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Ing. Zuzana PROUZOVÁ, Ph.D.
Bc. Iveta MELICHAROVÁ
Brno, 2014
MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Akademický rok: 2013/2014 Studentka:
Iveta Melicharová
Obor:
Veřejná ekonomika a správa
Téma práce:
Přidružený fond: nová možnost pro dárce
Téma práce anglicky:
Affiliated Fund: New Opportunity for Donors
Cíl práce, postup a použité metody:
Cíl práce Zjistit nové možnosti dárců plynoucí z nového občanského zákoníku se zaměřením na přidružený fond. Popsat možnosti přidruženého fondu a jeho fungování. Identifikovat výhody a nevýhody přidruženého fondu a náklady z pohledu dárce a nadace, která zřizuje přidružený fond. Metody práce: 1. Vymezení pojmů, studium literatury; 2. Obsahová analýza nového občanského zákoníku a právních předpisů vztahujících se k dárcovství; 3. Charakterizování fungování přidruženého fondu, jeho výhod, nevýhod a nákladů dárce a nadace; 4. Případová studie.
Rozsah grafických prací:
Podle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
60 – 80 stran
Literatura:
REKTOŘÍK, Jaroslav, Vladimír HYÁNEK, Simona ŠKARABELOVÁ, Růžena LUKÁŠOVÁ, Jiří WINKLER, Hana JURAJDOVÁ, Jarmila FOJTÍKOVÁ a Zuzana PROUZOVÁ. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení.. Třetí. Praha: Ekopress, s.r.o., K Mostu 124, Praha 4, 2010. 188 s. Není uvedeno. ISBN 978-80-86929-54-5. RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace :vznik, účetnictví, daně. 11. aktualiz. vyd. Olomouc: Anag, 2011. 254 s. ISBN 9788072636754.
Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Edited by Karel Eliáš. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2012. 1119 s. ISBN 9788072089222.
BEDNAŘÍKOVÁ, Barbora. Svěřenské fondy :institut pro uchování a převody rodinného majetku. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. xi, 181 s. ISBN 9788073579388. RONOVSKÁ, Kateřina. Nové české nadační právo v evropském srovnání. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2012. 348 s. Právní monografie. ISBN 978-80-7357-9715. BĚLOHLÁVEK, Alexander J. Nový občanský zákoník :srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012. 829 s. ISBN 9788073804138.
Vedoucí práce:
Ing. Zuzana Prouzová, Ph.D.
Pracoviště vedoucího práce:
Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie
Datum zadání práce: 8. 1. 2013 Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
.................................. vedoucí katedry V Brně dne: 12. 5. 2014
.................................. prof. Ing. Antonín Slaný, CSc. děkan
J m éno a pří j m ení aut ora:
Bc. Iveta Melicharová
Náz ev di pl om ové práce:
Přidružený fond: nová možnost pro dárce
Náz ev prác e v an gl i čt i ně:
Affiliated Fund: New Opportunity for Donors
Kat edra:
Veřejné ekonomie
Vedoucí di pl om ové práce:
Ing. Zuzana Prouzová, Ph.D.
R ok obhaj ob y:
2014
Anotace Předmětem diplomové práce „Přidružený fond: nová možnost pro dárce“ je rozbor oblasti dárcovství v České republice. Hlavním motivem je změna občanského zákoníku a rozšíření možnosti darování, se zaměřením na přidružený fond. První část je věnována základním pojmům a popisu stávajících a rozšířených možností darování. Druhá část práce je pak zaměřena na změny související právní úpravy a charakterizuje fungování přidruženého fondu, jako nové možnosti pro dárce. V závěru je právě přidružený fond komparován s dalšími možnostmi a je vyhodnoceno jeho fungování z pohledu dárce a nadace.
Annotation The subject of this Thesis entitled "Affiliated fund: a new opportunity for donors" is an analysis of charitable donorship in the Czech Republic. The main impulse has been the redrafting of the Civil Code and the expansion of donorship options, focusing on Affiliated funds. The first section deals with outlining concepts and describing the existing and expanded donorship options. The second part of the study deals with the changes in legislation and characterizes the operation of an Affiliated fund as a new avenue for donors. The summing up section deals with a comparison of an Affiliated fund against other options and its functioning from a donor and a foundation viewpoint.
Klíčová slova Dárcovství, nadace a nadační fondy, občanský zákoník, nový občanský zákoník, dárcovský fond, svěřenský fond, přidružený fond.
Keywords Donorship, Foundations and Endowment funds, Civil Code, New Civil Code, Donorship fund, Trust fund, Affiliated fund.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Přidružený fond: nová možnost pro dárce vypracovala samostatně pod vedením Ing. Zuzany Prouzové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 29. dubna 2014 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Zuzaně Prouzové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji nadaci Via za poskytnuté informace a konzultace k tématu práce.
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 9 1
TERMINOLOGIE DÁRCOVSTVÍ ........................................................................................................... 11 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7
2
FILANTROPIE .......................................................................................................................................... 11 ALTRUISMUS .......................................................................................................................................... 12 DÁRCOVSTVÍ .......................................................................................................................................... 12 SPONZORSTVÍ ......................................................................................................................................... 13 FUNDRAISING ......................................................................................................................................... 14 NADAČNÍ SEKTOR ................................................................................................................................... 15 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ................................................................................................................ 16
MOŽNOSTI DAROVÁNÍ........................................................................................................................... 17 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 2.10 2.11
DAROVACÍ SMLOUVA ............................................................................................................................. 19 ODVOLÁNÍ DARU .................................................................................................................................... 19 VELIKOST A FREKVENCE POSKYTOVÁNÍ DARU ....................................................................................... 21 DÁRCOVSTVÍ V ČÍSLECH ......................................................................................................................... 23 MOŽNOSTI DAROVÁNÍ FYZICKÝCH OSOB ................................................................................................ 24 MOŽNOSTI DAROVÁNÍ PRÁVNICKÝCH OSOB ........................................................................................... 31 DAROVÁNÍ DO ZAHRANIČÍ ...................................................................................................................... 34 ROZŠÍŘENÍ MOŽNOSTÍ S NOVÝM OBČANSKÝM ZÁKONÍKEM .................................................................... 34 DAŇOVÁ ZVÝHODNĚNÍ DÁRCŮ ............................................................................................................... 37 RIZIKA DÁRCOVSTVÍ ............................................................................................................................... 39 SHRNUTÍ MOŽNOSTÍ DAROVÁNÍ .............................................................................................................. 39
3 NOVÉ FORMY PRÁVNICKÝCH OSOB SOUKROMÉHO PRÁVA V NOVÉM OBČANSKÉM ZÁKONÍKU ......................................................................................................................................................... 40 3.1 VEŘEJNÉ REJSTŘÍKY PRÁVNICKÝCH OSOB .............................................................................................. 40 3.2 KORPORACE ........................................................................................................................................... 41 3.3 ÚSTAV .................................................................................................................................................... 43 3.4 FUNDACE ................................................................................................................................................ 44 3.5 NADACE ................................................................................................................................................. 49 3.5.1 Založení a vznik.............................................................................................................................. 52 3.5.2 Orgány nadace ............................................................................................................................... 53 3.5.3 Majetek nadace .............................................................................................................................. 53 3.5.4 Nadační listina, závěť, dovětek a dědická smlouva ........................................................................ 56 3.6 NADAČNÍ FOND ....................................................................................................................................... 58 3.6.1 Založení a vznik.............................................................................................................................. 59 3.6.2 Majetek nadačního fondu ............................................................................................................... 59 3.7 MOŽNÉ ZPŮSOBY PŘEMĚNY NADACE A NADAČNÍHO FONDU ................................................................... 60 3.8 SOUHRN ZÁKLADNÍCH POZNATKŮ Z NOZ SE ZAMĚŘENÍM NA FUNDACE ................................................. 62 4
PŘIDRUŽENÝ FOND – NOVÁ MOŽNOST PRO DÁRCE ................................................................... 63 4.1 DEFINICE A SPECIFIKA PŘIDRUŽENÉHO FONDU ....................................................................................... 63 4.1.1 Kroky pro úspěšné darování přes přidružený fond ........................................................................ 64 4.1.2 Zánik přidruženého fondu .............................................................................................................. 64 4.2 KOMPARACE PŘIDRUŽENÉHO, SVĚŘENSKÉHO A NADAČNÍHO FONDU ...................................................... 65 4.2.1 Přidružený x svěřenský fond .......................................................................................................... 67 4.2.2 Přidružený x nadační fond ............................................................................................................. 68 4.3 SHRNUTÍ A ZHODNOCENÍ PŘIDRUŽENÉHO FONDU.................................................................................... 72 4.3.1 Pohled dárce .................................................................................................................................. 73 4.3.2 Pohled nadace................................................................................................................................ 73 4.3.3 Náklady přidruženého fondu .......................................................................................................... 74
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 76
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................................................... 78 SEZNAM GRAFŮ............................................................................................................................................... 82 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................................... 82 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 83
ÚVOD Neziskové organizace jsou součástí naší společnosti a to jak v oblasti veřejného, tak i soukromého sektoru. V posledních letech význam neziskových organizací velmi výrazně stoupá a jejich vliv na společnost a její aktuální problémy není zanedbatelný. Právní úprava této oblasti prošla na přelomu roku 2013/2014 velkými změnami a tato práce je pojatá, jako souhrn toho nejdůležitějšího, co se vztahuje k možnostem darování přes nadace a nadační fondy se specifikací na přidružený fond. Nadace a nadační fondy v rámci neziskového sektoru mohou podporovat vybraný účel velmi výrazně. Svoje zdroje pro podporu vybraného účelu mohou získávat jednak z vnitřku své organizace, tedy využívat vlastní zdroje, nebo z vnějšího prostředí. Zdroje pro nadace a nadační fondy, které plynou z vnějšku, mohou být například dary. Získané dary pak poskytují dále ve formě nadačních příspěvků, na potřebné projekty a účely, které si vymezují při svém vzniku. Nadace a nadační fondy byly do konce roku 2013 upravené samostatným zákonem, který je nyní zrušený, stejně jako další zákony, jejichž předmět úpravy přešel na jiné zákonné normy. Zákon o nadacích a nadačních fondech přešel pod Nový občanský zákoník (dále jen NOZ). Právě tento občanský zákoník je předmětem následující práce. Nově upravuje právnické osoby a také nově definuje veřejnou prospěšnost. Paragrafy vztahující se na nadace a nadační fondy rozšiřují možnosti pro dárce a staví na demokratičtějších principech. NOZ nově umožňuje možnost darovat svoje prostředky nadaci přes přidružený nebo svěřenský fond. V této diplomové práci jsou pak možnosti darování vyjmenovány současně s popisem jejich fungování, výhod a nevýhod a to jak z pohledu dárce, tak i z pohledu nadace. Cílem práce je zjistit nové možnosti dárců plynoucí z nového občanského zákoníku se zaměřením na přidružený fond. Popsat možnosti přidruženého fondu a jeho fungování. Identifikovat výhody a nevýhody přidruženého fondu a náklady z pohledu dárce a nadace, která zřizuje přidružený fond. Práce je rozdělená na čtyři kapitoly, které na sebe logicky navazují. První z nich vysvětluje obecnou terminologii pro neodborného čtenáře, která mu umožní lepší pochopení celé práce. Dárce je k darování veden určitým vývojem myšlenek a pohnutek, které podporují dobročinnost. Darování má nezanedbatelný význam pro neziskové organizace také z pohledu fundraisingu, který je zde uveden do kontextu. Kapitola druhá pojednává o možnostech darování. Rozděluje tyto možnosti jednak na ty, které platily do konce roku 2013 a na ty, které jsou nové od ledna 2014. Dalším hlediskem dělení možností darování jsou možnosti pro fyzické a pro právnické osoby. S dárcovstvím souvisí i problematika daňových zvýhodnění, která také prošla nově změnou a je v této kapitole zahrnuta. Kapitola třetí je pohledem na právní úpravu vztahující se k darování přes nadace a nadační fondy. Zrušeným zákonem o nadacích a nadačních fondech (dále jen NadZ) došlo k výrazné liberalizaci v právní úpravě nadací a nadačních fondů. Také díky tomu mohou vznikat nové instituty darování, které rozšiřují právě možnosti dárců.
9
Čtvrtá, poslední kapitola, je prakticky zaměřená na fungování přidruženého fondu. Na jeho komparaci s ostatními možnostmi fondů a snaží se o přehledná srovnání v tabulkách. Její závěr pak shrnuje výhody, nevýhody a možné náklady na fungování a využívání přidruženého fondu. Poslední kapitola vychází z teoretických východisek a je zakončená praktickým pohledem. Hlavními metodami pro zpracování diplomové práce je vymezení základních pojmů a studium literatury v úvodních částech práce. Dále obsahová analýza nového občanského zákoníku, a dalších právních předpisů, které se k problematice darování vztahují. A v neposlední řadě je další metodou charakterizování a zhodnocení fungování přidruženého fondu.
10
1 TERMINOLOGIE DÁRCOVSTVÍ Darováním, ve smyslu celé této práce, je myšleno poskytování darů od soukromých subjektů neziskovým organizacím, v konkrétním zaměření na nadace a nadační fondy. Nadace a nadační fondy spadají mezi nestátní neziskové organizace (dále jen NNO). S těmito organizacemi se pojí pojem filantropie, který dále vysvětluje vztahy mezi neziskovostí a filantropií, respektive charitou a dobročinností.1 Tyto pojmy jsou úvodem do celé problematiky práce, a jejich vysvětlení obsahuje tato kapitola.
1.1 Filantropie Slovo lze rozložit na filos - milující, a anthropos - člověk. Obsahový význam slova je dle Svobody lidumilnost, snaha o individuální zmírnění bídy a chudoby dobročinností a sociální pomocí. Filantropie je souhrnem dobrovolných činností a chování, díky kterým jsou podporovány třetí osoby. Těmi podporovanými osobami nemusí být pouze jednotlivci, ale také skupiny nebo organizace. Účelem jejich podpory je zvýšení kvality jejich života, ať už tedy jednotlivce nebo společnosti. Termín filantropie je nadřazen dárcovství, sponzorství, charitě, altruismu, patronátu nebo almužně. Jde o: „…dávání peněz nebo jejich ekvivalentu osobám nebo institucím mimo rodinu bez výslovného nebo okamžitého quid pro quo na účely tradičně považované za dobročinné …filantropie nezbytnou podmínkou společenské existence a míra, v které se děje, má vliv na ekonomickou produktivitu.“ 2 Opakem filantropie je mizantropie, tedy odpor nebo také nenávist vůči ostatním lidem. Filantropie není jen o penězích, nebo o jiných formách darů a faktickém darování, jedná se především o vztah mezi dárcem a obdarovaným. Pojem je přejat z řečtiny a jeho doslovný význam může být překládán jako lidumilství, dobročinnost nebo láska jednoho člověka k druhému. Tento význam se postupem historie vyvíjel, od doslovného významu, přes křesťanské chápání pomoci bližnímu až k racionálnímu řešení obecných problémů.3 Vývoj významu filantropie uvádí také Rektořík ve své knize takto: „Filantropie dostává postupem času poněkud jiný obsah, filantropické aktivity přestávají být zaměřeny pouze na zmírňování důsledků chudoby, což byl do jisté doby jejich hlavní cíl, jehož oprávněnost potvrzovala jak církev, tak stát, a předmět i formy filantropických aktivit dostávají pestřejší podobu. V této souvislosti lze hovořit o demokratizaci filantropie.“4 Hlavním motivem a myšlenkou vzniku filantropie je uvědomění si nerovnosti, ať už majetkové, možností, nebo náhodných událostí. Filantropie v současné době podporuje aktivity, které nejsou tak jednoznačně zakořeněné a známé. Podporuje experimentální, nesystémové, netradiční aktivity, které narušují obecně známé dogma, a díky tomu umožňuje otevírat společenský systém a může se stát potenciálem společenského rozvoje. 5 1
HYÁNEK, Vladimír. Ekonomika neziskových organizací: distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2004, 96, [7] s. ISBN 80-210-3501-3., s. 45, 60-61. 2 SVOBODA, F. Filantropie. Distanční studijní opora. Brno: ESF MU, 2007. ISBN 978-80-210-4477-7. s. 20. 3 HLOUŠKOVÁ, Zuzana a Eva NOVOTNÁ. Dobrovolnictví a filantropie. Královéhradecká asociace nevládních neziskových organizací [online]. 2013 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://krasnno.cz/index.php?akce=dobinf&kod=5&table=dobrovolinfokan 4 REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 3., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 188 s. ISBN 978-80-86929-54-5., s. 27. 5 HLOUŠKOVÁ, Zuzana a Eva NOVOTNÁ. Dobrovolnictví a filantropie. Královéhradecká asociace nevládních neziskových organizací [online]. 2013 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://krasnno.cz/index.php?akce=dobinf&kod=5&table=dobrovolinfokan
11
V současnosti může být také spojována s fundraisingem, jak dokládá následující text: „In the fundraising field, one standart definition of philantrophy is "voluntary action for the public good," meaning any action one takes - with or without a financial component - this is an act to make life better for someone else.“6 Volným překladem je zde definovaná jako „dobrovolná činnost pro veřejné blaho“ a jedná se o jakékoli akce, které mohou přinést zlepšení života kohokoli. Proč jsou zde spojovány pojmy filantropie a fundraisingu? Protože fundraising je prostředkem pro získávání financí, majetku a dalších věcí, které díky použití v rámci filantropie pomohou zlepšit životy lidí.
1.2 Altruismus Pojem altruismus je o reálném chování, o morálních a mravních principech, které jednotlivec uplatňuje vůči druhým osobám. Kořen slova tvoří latinské alter – druhý, nebo také jiný. Podle definice se jedná o: „nacházení smyslu a naplnění v životě pro druhé.“7Altruismus je spojován s prosociálním chováním, s tím rozdílem, že altruistické jednání je konáno nezištně, bez očekávání protihodnoty, odměny, zisku. Velmi často je tak konáno i na úkor sebe sama. Opakem k altruismu, je egoismus. Prvním autorem, který proti sobě postavil tyto dva pojmy: altruismus X egoismus, byl Auguste Comte. Díky němu se objevilo chápání tohoto pojmu, jako sociální chování, které se orientuje na nesobeckou pomoc druhým lidem. Jeho předchůdci – Platon a Aristoteles na otázku altruismu pohlíželi spíše jako na přátelské jednání. Současné pohledy na altruismus nahlíží jako na jednání, které zlepšuje blaho jiných. 8
1.3 Dárcovství Na filantropii a altruismus navazuje plynule dárcovství. To je hluboce zakořeněné v principech lidského chování a vytváří s nimi osu společenského jednání. Pojmy, které se pojí s dárcovstvím, jsou štědrost, solidarita, soucit nebo také pohostinnost. Tyto principy a pojmy se časem nijak výrazně nezměnily. Změnou prošlo pouze prostředí, společenské podmínky a oblast neziskového sektoru. K tomu, aby se mohla rozvíjet tato oblast, je třeba především výchova a osvěta v oblasti filantropie, a také dostatek ekonomických sil, které mohou ukázat, jak využívat zisky na dobročinné účely. Dárcovství je potřeba si nejen uvědomit, ale také vykonávat, a k tomu by měla posloužit zmíněná osvěta filantropie. Filantropie by se tedy měla stát součástí života osob i celé společnosti, a díky tomu by mohl mít i fundraising snadnější roli a působení ve společnosti.9 Lidskou interakci ovlivňuje princip směny a princip darování. U principu směny hraje hlavní roli vlastní zájem na věci. Typickým příkladem je spotřebitelský úvěr, půjčka, o kterou člověk požádá bankovní sektor, když potřebuje peníze pro vlastní potřeby. Zároveň u toho tento žadatel vyhodnocuje rizika, výnosy a užitek. Oproti tomu darování je motivované potřebami a právy ostatních, jak to popsal francouzský antropolog Marcel Mauss ve dvacátých letech 20. století. Darováním dává dárce něco sám ze sebe ostatním lidem a je tomu přikládaná mnohem větší hodnota. Dárce svým aktem darování může získat odměnu ve formě morálního uspokojení a má pocit nesobeckosti a sebeobětování vůči jiné osobě 6
MUTZ, John a Katherine MURRAY. Fundraising For Dummies. 3. vyd. Paperback, 2010. ISBN 978-0-47056840-8. s. 11. 7 SVOBODA, F. Filantropie. Distanční studijní opora. Brno: ESF MU, 2007. ISBN 978-80-210-4477-7. s. 19. 8 COGIEL, Alina. Altruismus. Filozofická fakulta OU [online]. 2007 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://ff.osu.cz/index.php?kategorie=224&id=3698 9 HLOUŠKOVÁ, Zuzana a Eva NOVOTNÁ. Dobrovolnictví a filantropie. Královéhradecká asociace nevládních neziskových organizací [online]. 2013 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://krasnno.cz/index.php?akce=dobinf&kod=5&table=dobrovolinfokan
12
(obdarovanému). Cílem směny je především zisk.10 Již v Malém staročeském slovníku je pojem dar vymezován následovně: „dar, věnování: poslati co v dar; milost; úplatek: pro dar nepřevracuj práva“ 11 Dohnalová pak vymezuje dárcovství následovně: „aktivita přesahující jednu z možných podob dobročinnosti. Může mít formu materiální (věcné dary), finanční (peněžní dary) nebo časovou (darování času prostřednictvím dobrovolnické práce, rady nebo pomoci).“12 Dárcovství a dobročinnost souvisí s řeckým pojmem filanthropia, jehož význam je vysvětlován výše v podkapitole. Dárcovství je pak vyjádřením lásky k člověku, která je zastupována činem. Je základem a jednou ze zásad křesťanské víry.13 Někteří autoři spojují dárcovství s mecenášstvím, avšak termín mecenášství (patronát) se spojuje s podporou umění, literatury a dalších uměleckých projektů, aniž by byla omezována svoboda tvorby umělců. Mecenášství může se také přiřazovat ke slovu patronát. Z ekonomického pohledu jde o právní vztah, kdy se umělec, za přijaté peníze, zavazuje vykonávat určitou službu. 14
1.4 Sponzorství Sponzorství může být individuální investování finančních prostředků nebo i jiných vkladů, do aktivit, které umožňují komerčně se zviditelnit, v rámci dané podpořené aktivity. Sponzoring je podobný dárcovství, ale je mezi nimi velmi podstatný rozdíl, který spočívá v úzkém spojení sponzorství s komerční sférou. V rámci sponzoringu sponzor pomáhá sponzorovanému uskutečnit jeho projekt, díky podpoře finanční nebo i jiné, a sponzorovaný naopak pomáhá sponzorovi v naplnění jeho komunikačních cílů. Pokud to takhle nefunguje, jedná se o dárcovství. Sponzor oproti dárci, očekává za svoji podporu jistou protihodnotu. Sponzorství se zaměřuje na vytváření komunikačních aktivit, které mají předem stanovený cíl. Oproti tomu dárcovství se zaměřuje na společenské nebo dobročinné aktivity. V rámci sponzoringu se díky nějaké události (podpoření sponzorem) vytváří v podvědomí a paměti jednotlivců a účastníků větší povědomí o značce, kterou vlastní sponzor.15 Podle Stejskala je sponzoring novodobý způsob, jak finančními prostředky podporovat určité činnosti nebo organizace. Jedná se o dvoustranný právní akt, kdy jedna ze smluvních stran se zaváže, že dá peníze nebo jinou smluvenou věc, když druhá strana provede to, na čem se společně domluví. Z tohoto principu vyplývá, že sponzoring je formou reklamy. Velmi často se používá termín „sponzorský dar“, což je naprosto nesprávné označení. Nelze zaměňovat a slučovat pojmy dar, sponzorství nebo úhrada za reklamu. U reklamy se jedná o plnění s protiplněním, a proto se úhrada za reklamu formou sponzoringu nazývá sponzorský příspěvek. Sponzoring probíhá na základě písemné smlouvy o poskytování sponzorského příspěvku a má předepsány určité náležitosti, které musí obsahovat. Dále je třeba se na sponzoring dívat také z daňového pohledu, protože jde o běžnou službu. Z pohledu dodavatele, který poskytuje 10
BAUMAN, Zygmunt a Tim MAY. Myslet sociologicky: netradiční uvedení do sociologie. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010, 239 s. ISBN 978-80-7419-026-1., s. 100-102. 11 Vokabulář webový [online]. 2006, 26. 02. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx 12 DOHNALOVÁ, M. Sociální ekonomika v evropském kontextu. Brno: Nadace Universitas v Brně, Akademické nakladatelství Cerm v Brně, Nakladatelství a vydavatelství Nauma v Brně, 2006. ISBN 80-7204-428-1., s. 243. 13 DOHNALOVÁ, M. Sociální ekonomika v evropském kontextu. Brno: Nadace Universitas v Brně, Akademické nakladatelství Cerm v Brně, Nakladatelství a vydavatelství Nauma v Brně, 2006. ISBN 80-7204-428-1., s. 243. 14 SVOBODA, F. Filantropie. Distanční studijní opora. Brno: ESF MU, 2007. ISBN 978-80-210-4477-7. 15 ŠKARABELOVÁ, Simona. Marketing ve veřejném sektoru: Distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4292-6., s. 108-115.
13
reklamní plochu pro jinou firmu, se příjmy (výnosy) ze sponzoringu zahrnují do doplňkové činnosti, jako reklama, a takovéto příjmy jsou předmětem daně z příjmů právnických osob. Z pohledu odběratele, kterým je myšlena firma, jež platí za reklamní plochu, je tento výdaj (náklad) na reklamu běžným provozním nákladem, který je daňově uznatelný. Pro reklamu platí tytéž parametry, jako pro sponzoring.16
1.5 Fundraising Základní filozofií fundraisingu je pozitivní myšlení, které vede k získávání prostředků, nebo spíše k hledání zdrojů, které pomohou k fungování neziskovým organizacím. Tyto organizace se téměř vždy potýkají s nedostatkem financí, věcí a dalších prostředků ke své činnosti. Neziskové organizace nejsou řízené státem a nejsou zřízené za účelem zisku, ale vyjadřují postoje a názory určité skupiny lidí ke konkrétnímu veřejnému problému nebo situaci. Existence NNO je závislá na financování z prostředků dobrovolných dárců. Fundraising může NNO pomoci získávat prostředky od dárců a stát se do těchto aktivit může vložit a podporovat donátory. Takovou formou podpory můžou být například daňové pobídky ze strany státu.17 Boukal navrhuje jednoduchý překlad fundraisingu jako „pěstování fondů“ a dále k tomu dodává širší větný výklad: „Fundraising představuje systematické získávání finančních i nefinančních zdrojů, které nezisková organizace potřebuje k realizaci svého poslání prostřednictvím jednotlivých projektů.“18 Obecná teorie fundraisingu definuje několik základních zásad této marketingové metody pro získávání prostředků na svoji činnost:19 vytvořit si důvěru v efektivní činnost; druhé lidi může přesvědčit jen člověk, který je sám přesvědčený; pokud chce někdo někoho přesvědčit, měl by na jeho žebříčku hodnot stát na prvních místech; v první řadě se nezískávají peníze, ale jedinec jako takový; když chce organizace od někoho něco získat, musí se zajímat o jeho potřeby a vycházet z nich. Fundraising tedy pracuje na principu přijímání darů, a proto je důležité umět s dárci pracovat a nabídnout jim to, za co jsou ochotni podpořit daný účel. Dárce by měl získat pocit, že jeho dar je v dobrých rukou a že poskytnuté prostředky budou použity k dosažení i jeho cílů. K tomu by měla mít organizace, využívající fundraising, připravené materiály o sobě a svých činnostech, aby pro potencionálního dárce bylo jednodušší se o organizaci dozvědět všechno podstatné a na základě toho se svobodně rozhodnout, zda bude nebo nebude chtít podpořit účel organizace.20 Činnosti fundraisingu nejsou činnostmi náhodnými a jednorázovými. Je důležité je průběžně plánovat. Jen díky tomu může být zajištěný dostatek zdrojů v určené výši a také struktuře. 16
STEJSKAL, Jan. Ekonomika neziskové organizace. 1. vyd. Pardubice: Koalice nevládek Pardubicka, 2010. ISBN 978-80-86825-55-7., s. 202-203. 17 HYÁNEK, Vladimír. Ekonomika neziskových organizací: distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2004, 96, [7] s. ISBN 80-210-3501-3., 60-62. 18 BOUKAL, Petr. A KOLEKTIV. Fundraising pro neziskové organizace. Praha: Grada Publishing, a. s., 2013. ISBN 978-80-247-4487-2. s. 34. 19 ŠKARABELOVÁ, Simona. Marketing ve veřejném sektoru: Distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4292-6., s. 119,121. 20 ŠKARABELOVÁ, Simona. Marketing ve veřejném sektoru: Distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4292-6., s. 118-131.
14
Jedním z rysů je pro fundraising jeho systematičnost. Plánování všech činností v rámci fundraisingu je velmi důležité pro dosažení cílů a je nutné všechny aktivity personálně zajistit. Velké nestátní neziskové organizace (dále jen NNO) mohou k těmto činnostem využívat speciálního zaměstnance, jehož náplň práce bude věnována pouze fundraisingu. Takovému zaměstnanci, který se profesionálně zabývá fundraisingem, se říká fundraiser. Ten může být buď vlastním zaměstnancem v NNO, nebo pro danou NNO bude externě vykonávat práci na daných projektech, bude organizovat benefiční akce, veřejné sbírky nebo také může externě zajišťovat kompletní fundraising. Takový externista může působit jako dobrovolník nebo brigádník, může jít o specialistu nebo laika, který je fyzickou nebo právnickou osobou a je smluvně vázán na výkon této činnosti. Externí fundraiser, který rozumí svému povolání a má rozsáhlou praxi, může přinést organizaci nové kontakty a také umožní vlastním zaměstnancům věnovat se svým činnostem pro NNO. To vede k jasné dělbě práce a činností a organizaci to může jen přinést, než aby na tom ztrácela. U menších NNO funkci zastává buď vedoucí, nebo projektový manažer, případně všichni její zaměstnanci dohromady, každý svým podílem. Tato možnost organizace fundraisingu v České republice převažuje nad externí organizací těchto činností. Při tomto využívání vlastních zaměstnanců může hrozit riziko, že se budou míchat činnosti vlastních zaměstnanců s rolí fundraisera a tím může NNO naopak ztrácet než získávat.21 Jestli bude NNO využívat pro organizaci fundraisingových činností externí nebo interní, se musí každá organizace rozhodnout sama, na základě zvážení, co pro ni bude lepší. Je nutné při takovém rozhodnutí provést analýzu vnitřních zdrojů, posoudit kvalitu a kapacitu vlastních zaměstnanců, vyhodnotit množství času, potřebné pro získávání zdrojů prostřednictvím fundraisingu a také množství času, které zabere administrativa spojená s činnostmi fundraisingu.
1.6 Nadační sektor Nadace spadají do sektoru nestátních neziskových organizací, které jsou definované jako právnické osoby, jejichž hlavním účelem zakládání není podnikání. Mezi NNO patří právě i nadace a nadační fondy. Nadační sektor se zaměřuje na rozvoj duchovních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek či tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. Základním znakem vzniku nadace je darování majetku před jejím vznikem, který následně vytvoří nadační jmění, které nadace dál využívají ve formě příspěvků na pomoc dalším lidem. Dary jsou základním příjmem nadací, pro jejich činnost v průběhu celé existence.22 Myšlenka institutu nadací má dlouhou historii a je navíc spojená s historií politickou. První zmínky o darování byly spojené s morálními hodnotami a náboženstvím ve společnosti. Tam, kde měla církev velkou moc, byli veřejný život a pomoc lidem součástí církevních záležitostí. Takové organizaci nadačního sektoru zabránilo reformační hnutí v Evropě. Církev tím pozbyla svůj monopol v nadačním sektoru. Na tento zvrat navázala renesance a vývoj obchodu, čímž si lidé začali svůj majetek utvářet a spravovat odděleně od státu a moci církve. Další historický vývoj pak vedl k posílení významu nadačního sektoru a dále pak byly evropské nadace ovlivněny americkými nadacemi a anglickými trasty. To přispělo k jejich
21
BOUKAL, Petr. A KOLEKTIV. Fundraising pro neziskové organizace. Praha: Grada Publishing, a. s., 2013. ISBN 978-80-247-4487-2., s. 34-40. 22 MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. Olomouc: ANAG, 1999-, sv. Účetnictví, daně. ISBN 978-80-7263-675-4., s. 20-22.
15
celosvětovému rozšíření a většímu významu.23 Nadační sektor je sektor specifický s velmi významnou úlohou v soudobé společnosti. Jeho netypičnost je v tom, že se jedná o sektor účelový, kdy každá vzniklá nadace nebo nadační fond jsou zakládané k tomu, aby plnili celospolečensky prospěšné úkoly a cíle. Takové poskytování příspěvků vždy podléhá kontrole správnosti a účelovosti použití, kterou má na starosti správce každé nadace. Okruh příjemců pomoci je vymezený vnitřním předpisem nadace, který se nazývá statut. Nadace nebo nadační fond jako takové, dary nikdy neposkytují. Jejich činnost lze charakterizovat následovně: Nadace či nadační fond shromažďují finanční a nefinanční dary, které pak dále přerozdělují fyzickým nebo právnickým osobám, a to podle svého poslání. Tyto poskytnuté prostředky jsou účelově vázané a slouží k výkonu obecně prospěšné činnosti příjemců.24 Nadační sektor v České republice je stále ve fázi hledání svého místa ve společnosti, ve srovnání s vývojem nadačního sektoru v západní části Evropy. To je dané jeho historickým vývojem. Za rakousko-uherské monarchie, v době okupace i po převratu v roce 1948 nebylo zapojování se do veřejného sektoru soukromými iniciativami žádoucí. Právní úprava od roku 1990 byla natolik volná, že docházelo ke zneužívání celého nadačního sektoru a reakcí na to, byl zákon o nadacích a nadačních fondech platný od roku 1997. Ten však naopak podmínky upravující nadace a nadační fondy velmi omezil, čímž utlumil potenciál těchto právních institutů. Současné právo se pak snaží tyto podmínky upravit do té podoby, která by umožnila co největší využití potenciálu nadací a nadačních fondů. Inspirací v této věci je jistě i zahraničí, kdy jejich zkušenosti dokládají, že vhodná právní úprava nadačního sektoru může znamenat rozvoj a přínos pro celou společnost.25 1.7 Shrnutí základních pojmů Opodstatnění existence a potřebnosti neziskových organizací ve společnosti mohou být vysvětlované v souvislosti se svobodou sdružování. Tento pohled však není jediný a do problematiky vstupují vztahy mezi pojmy neziskovost, filantropie, charita a s tím spojené pojmy dárcovství versus sponzoring. Co se týká pojmu charita, je používaný již v bibli, kde označoval křesťanskou lásku. Dokud nepřišla teorie státu blahobytu (welfare state), byly charitativní organizace vyjádřením dobročinnosti jednotlivce, případně státu. Postupně však moc církve slábla, a proto tyto dobročinné instituce začaly spadat pod vliv státu.26 S dobročinnými úmysly charity jsou spojeny myšlenky filantropie. Filantropické aktivity jsou motivované láskou k bližnímu, a právě v aktivitách neziskových organizací se projevují ve velké míře. Nestátní, nebo nevládní neziskové organizace sdružují postoje skupiny lidí nebo také celé společnosti k určitému veřejnému problému. Jejich nedostatkem jsou nejasné finanční prostředky, které získávají na zmíněném principu dobročinnosti díky dobrovolným dárcům. Díky štědrosti dárců, kteří sdílejí myšlenky neziskových organizací k danému veřejnému problému, jsou schopny existovat. Občané – dárci a podporovatelé těchto organizací jsou hlavním motorem fungování NNO.
23
RONOVSKÁ, Kateřina. Tendence vývoje českého nadačního práva v rámci sjednocené Evropy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 140 s. ISBN 978-80-210-4980-2., s. 16-18. 24 STEJSKAL, Jan. Ekonomika neziskové organizace. 1. vyd. Pardubice: Koalice nevládek Pardubicka, 2010. ISBN 978-80-86825-55-7., s. 23. 25 RONOVSKÁ, Kateřina. Nové české nadační právo v evropském srovnání. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2012. 348 s. Právní monografie. ISBN 978-80-7357-971-5., s. 5. 26 REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 3., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 188 s. ISBN 978-80-86929-54-5., s. 25-27.
16
2 MOŽNOSTI DAROVÁNÍ Nestátní neziskové organizace mohou být financované zdroji, které lze rozdělit do tří skupin:27 vlastní zdroje – tyto zdroje většinou poskytují vlastní členové nebo si je organizace dokáže opatřit/vydělat vlastní činností; cizí zdroje – jedná se o zdroje, které musí organizace za čas vrátit, organizace je může používat jen určitou smluvenou dobu, např. půjčky; potenciální zdroje – jedná se o zdroje, které může NNO získávat ze svého okolí na podporu své činnosti, např. z veřejných zdrojů nebo darováním. Právě potenciální zdroje jsou možností, které se věnuje následující text. Mezi potenciální zdroje se řadí dotace ze státního rozpočtu, zdroje získané z fondů Evropské unie, příspěvky územních samospráv a dary. Možnosti darování spadají do právní úpravy soukromého práva, ale situace před příchodem NOZ nebyla dost uspokojivá. Soukromé právo spadalo do právní úpravy občanského zákoníku, obchodního zákoníku, zákoníku práce, zákona o rodině a zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním.28 K tomu se vždy váží i další zákony, jako například zákon o nadacích a nadačních fondech, zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, nebo například také dani z příjmů. NOZ některé ze zmíněných zákonů zrušil a jejich předmět úpravy zahrnul do jiných právních předpisů. V současnosti je v oblasti darování důležitým právním předpisem občanský zákoník, který prošel novelizací. Tedy stěžejním předpisem, který platí od ledna 2014 je nový občanský zákoník. Darování je upraveno v NOZ paragrafem 2055 a násl. takto: „Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.“29 Druhý odstavec k tomu dodává: „Plnění z pouhé společenské úsluhy není darováním, je-li z chování stran zřejmé, že se nechtějí smluvně vázat.“30 Podstatou darování je bezúplatný převod věci, nebo slib k daru, který činní dárce, a obdarovaný věc nebo slib přijímá. Pojmovým znakem darovací smlouvy je fakt, že obdarovaný i dárce na sebe berou právní závazek. Původní občanský obsahoval darování v § 628 – 630. Neumožňoval ani plnění daru po smrti dárce, ani darování budoucího majetku, stejně tak, jako nepočítal s darováním podpory nebo odvoláním daru pro nouzi. K plnění muselo dojít vždy jen mezi živými.31 Avšak základní podstata darování (odst. 1) je stejná v původním občanském zákoníku a v jeho nové podobě. NOZ základní podstatu darování nemění. První odstavec paragrafu 2055 NOZ je shodný s původní úpravou, ale odstavec druhý, který se dotýká darování ze společenské úsluhy, je novinkou v rámci právní úpravy dárcovství. Rozšíření se také
27
STEJSKAL, Jan. Ekonomika neziskové organizace. 1. vyd. Pardubice: Koalice nevládek Pardubicka, 2010. ISBN 978-80-86825-55-7., s. 148-154. 28 RONOVSKÁ, Kateřina. Civil Law in the Czech Republic: tendencies of development (some notes on the proposal of the new civil code). European Review of Private Law, The Netherlands: Kluver Law International, 2008, roč. 16/2008, 1. ISSN 0928-9801., s. 111–120. 29 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s. 196. 30 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s. 197. 31 JEHLIČKA, Oldřich, Jiří ŠVESTKA a Marta ŠKÁROVÁ. Občanský zákoník: komentář. 9. vyd. Praha: C.H. Beck, 2004, 1416 s. ISBN 80-7179-881-9., s. 426-429.
17
dočkalo slíbení daru. V případě, že k plnění tohoto slibu nedojde, je dárce povinen obdarovanému provést náhradu (více dál v textu).32 Následující dvě grafická zpracování velmi jednoduše znázorňují proces darování. Darovat lze jednak přes NNO, které znázorňuje první graf, anebo bez prostředníka, rovnou z ruky dárce do ruky příjemce. Každý dárce si při rozhodování o své dobročinné aktivitě vždy zvolí jedno z níže ilustrovaných schémat. Graf č. 1: Znázornění aktu darování NNO
Dárce Příjemci
Pramen: Vlastní zpracování. Podle původního znění občanského zákoníku bylo možné darovat několika různými způsoby a díky jeho nové podobě se možnosti pro dárce rozšiřují. Neznamená to jen výhodu pro dárce, ale také pro nadace, které mohou získávat nové dárce a díky rozšířeným možnostem mohou poskytovat pomoc většímu spektru obdarovaných a lépe plnit svůj účel. Novými instituty, které vstoupily v platnost lednem 2014 v rámci NOZ jsou například darování podpory, darování budoucího majetku, darování pro případ smrti nebo odvolání daru pro nouzi.33 Předmětem daru může být jednak majetek současný a jednak také majetek budoucí. Vzhledem k tomu, že budoucí dar musí být ve smlouvě jednoznačně určený, je potřeba budoucí nabytí věcí, které mají být předmětem budoucího daru, nějak fixovat. Rozsah přítomného/současného majetku, jako daru v budoucnu, musí být vymezen v písemné formě darovací smlouvy. K získání budoucího majetku se dárce musí zavázat, že jej opatří. Zákon k tomu udává omezení, že dárce může slíbit darovat budoucí majetek o velikosti maximálně poloviny svého současného majetku. Možnost darování veškerého majetku a také možnost darování budoucího majetku je novým institutem NOZ.34 Další novou možností v NOZ je darování podpory. Při takovém způsobu darování se dárce zavazuje pravidelně podporovat obdarovaného. Darování podpory může v určitých případech přecházet i na dárcovy dědice v případě, kdy je tak výslovně ujednáno.35 Stejně tak je novou 32
GÜRLICH, Richard. Problematika darování dle nového občanského zákoníku. BusinessInfo: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/problematika-darovani-dle-noveho-obcanskeho-zakoniku-35363.html 33 GÜRLICH, Richard. Problematika darování dle nového občanského zákoníku. BusinessInfo: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/problematika-darovani-dle-noveho-obcanskeho-zakoniku-35363.html 34 ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s. 803-804. 35 GÜRLICH, Richard. Problematika darování dle nového občanského zákoníku. BusinessInfo: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/problematika-darovani-dle-noveho-obcanskeho-zakoniku-35363.html
18
možností darování pro případ smrti. Tento způsob darování je tradiční, ale byl v roce 1950 z našeho práva vypuštěný, především pro snahu vyloučit majetkové dispozice člověka pro případ smrti a posílit dědění ze zákona. Rokem 2014 se navrací zpět. Dar, který vychází z podmínky, že obdarovaný bude žít déle než dárce, je posuzovaný jako odkaz, který pak podléhá úpravě jako pořízení pro případ smrti. Takový odkaz je odvolatelný, na rozdíl od daru.36
2.1 Darovací smlouva Darovací smlouva může mít dvě podoby. A to reálnou nebo písemnou. To záleží na tom, zda akt darování proběhl současně s jeho slibem daru, nebo plnění daru a jeho slib probíhají v jiném časovém období. V případě, že akt daru proběhl současně se slibem, darovací smlouva nemusí být sepsaná v písemné podobě. Pokud však dnešní slib dárce míní splnit v budoucnu, je nutné uzavřít darovací smlouvu písemně. Slib budoucího daru souvisí s dalším ujednáním NOZ, které jej upravuje. Může nastat situace, kdy dárce slíbí darovat v budoucnu, ale akt darování neproběhne – slib nebude splněn. V takové situaci existuje ujednání o náhradě nákladů, které byly vynaložené v očekávání daru. Na tuhle náhradu má obdarovaný nárok, jestliže mu slib daru nebyl splněn.37 S plněním daru v budoucnu vyvstává také otázka úroku z prodlení, při jeho nesplnění. Vzhledem k tomu, že darovací smlouva je smlouvou bezúplatnou, pak by nebylo správné, aby dárce při zpoždění, musel platit úrok z prodlení. Darování je projevem štědrosti a dobrovolnosti, a proto zákon vylučuje povinnost platit úrok z prodlení. Vyloučení povinnosti platit úrok z prodlení je inspirováno německým občanským zákoníkem. 38 Dary ve formě věcí, zapsaných do veřejného rejstříku, jako například nemovitosti, ochranné známky nebo obchodní podíly apod., jak uvádí důvodová zpráva k § 2057 NOZ, vyžadují písemnou formu darovací smlouvy.39 Darovací smlouva musí nést označení daru – zda se jedná o věc nemovitou nebo peníze, cenné papíry apod. V souvislosti s druhem daru musí být ve smlouvě také uveden závazek, že je věc přenechávaná obdarovanému bezplatně. A jako další důležitý bod smlouvy je projev vůle obdarovaného, že tento dar přijímá. Smlouva může obsahovat samozřejmě i další náležitosti, které si mezi sebou dohodnou smluvní strany v případě, že s těmito náležitostmi jsou obě strany srozuměné a nejsou s nimi v rozporu. Takovým ujednáním může být ve smlouvě to, že si dárce stanovuje právo kontrolovat, jestli byl dar použit na účel, který si smluvní strany dohodly.40
2.2 Odvolání daru Dar jako takový, je v zásadě neodvolatelný. Tato zásada není uvedena výslovně v zákoně, ale plyne z obecných zásad závaznosti smluv, jak uvádí důvodová zpráva k NOZ. Podle ní znají tradiční právní úpravy odvolání daru pro nouzi, pro nevděk, pro zkrácení nepominutelných dědiců nebo pro pozdější narození dítěte. Osnova však navrhuje odvolání daru upravit pouze pro nouzi dárce a pro nevděk obdarovaného. Odvolání daru pro nouzi 36
ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s. 805. 37 Důvodová zpráva. In: Nový občanský zákoník [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf, s. 477. 38 ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s. 804. 39 ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s. 804. 40 STEJSKAL, Jan. Ekonomika neziskové organizace. 1. vyd. Pardubice: Koalice nevládek Pardubicka, 2010. ISBN 978-80-86825-55-7., s. 48, 201.
19
bylo dříve v českém právu obsažené. V roce 1950 bylo však z našeho práva vypuštěné z ideologických důvodů. S platností NOZ se však do právního řádu vrací. Odvolání daru pro nouzi má dárce po dobu svého života od chvíle, kdy darovací smlouvou slíbil obdarovanému plnit svůj dárcovský slib. Jeho právo odvolat dar pro nouzi zaniká smrtí osoby dárce. Avšak pokud dárce za svého života uplatnil své právo na vrácení daru pro nouzi a poté zemřel, mohou toto právo za stanovených podmínek uplatnit i ti, ke kterým je dárce vázán svojí vyživovací povinností. Odvolání daru pro nouzi je vysvětlené v následujících odstavcích. 41 Dárce, jenž se zavazuje v budoucnu plnit slib a splnit dárcovskou povinnost, se může časem dostat sám vlivem nepředvídatelné události do špatné životní situace, která mu nedovolí svému slibu dostát. Dárce se o budoucím daru rozhoduje za své současné životní situace, kdy vidí svůj majetek, svoje příjmy a s jistotou dokáže určit, co mu stačí pro vlastní život, a co může poskytnout ve formě daru. To ovšem nemůže říci o daru budoucím, protože mezi uzavřením darovací smlouvy a okamžikem darování může uplynout hodně času a mohou se změnit poměry v dárcově životě, které ohrozí jeho výživu, nebo nebude schopný plnit vyživovací povinnosti. Dárce může vážně onemocnět, nebo se náhle zranit, bude potřebovat nákladnou léčbu, případně se může oženit a začne živit partnera a děti apod. Pouze tyto skutečnosti, které vážně ohrozí dárce v jeho výživě, či vyživovací povinnosti, vedou k tomu, že dárce může od darovací smlouvy odstoupit. Toto ustanovení se vztahuje k okamžiku, kdy dar ještě nebyl poskytnut, nebo na situaci, kdy má být plněn postupně, pak je toto ustanovení na tu část daru, která ještě nebyla splněna. Nelze odstoupit od již poskytnutého daru a vyžadovat jeho navrácení po obdarovaném.42 V případě odvolání daru, který již byl odveden obdarovanému, zákon nově definuje odvolání daru pro nouzi. V § 2068 je uvedeno: „Upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je dle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba.“ Odstavec 2 tohoto paragrafu k tomu dodává dovětek: „Obdarovaný nemá povinnost podle odstavce 1, je-li sám v obdobné nouzi jako dárce.“43 Výjimkou k tomuto znění je následující paragraf 2071 NOZ, který ustanovuje, že právo na odvolání daru nemá ten dárce, který se dostal do stavu nouze vlastní vinnou úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Je pak na posouzení každé dané situace o vrácení daru, jak bude vyhodnoceno chování dárce, zda se jedná o jeho nedbalost, nebo jestli šlo pouze o neočekávanou událost, která mu přivodila jeho špatnou životní situaci.44 Další možností pro odvolání daru je odvolání pro nevděk. Ustanovení o odvolání daru pro nevděk občanský zákoník již znal, ale s platností NOZ se významně rozšířil. Nevděk vyjadřuje obdarovaný vůči dárci. Toto ustanovení se přiklání k tradičnímu pojetí, 41
Důvodová zpráva. In: Nový občanský zákoník [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf, s. 479481. 42 ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s. 808-810. 43 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s. 197-198. 44 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8., s. 808.
20
podle kterého je důvodem pro odvolání daru nevděk, který se projevuje hrubým porušením dobrých mravů ze zlého úmyslu. Obdarovaný je vázaný vděkem pouze k dárci, ne k dalším osobám. Pokud bylo ublíženo osobě dárci blízké, dárce může dar odvolat tehdy, když prokáže, že byla újma způsobena i jemu a že se jej osobně dotýká. Lhůta pro odvolání daru byla podle staré právní úpravy 3 roky. NOZ v této oblasti přináší úpravu a dobu pro odvolání daru snižuje na jeden rok. Lhůta jednoho roku, ve které má dárce možnost odvolat dar, se počítá ode dne, kdy obdarovaný dárci ublížil, nebo od doby, kdy zjistil důvod odvolání daru. V době odvolání daru, však už obdarovaný může mít dar spotřebován, nebo mu mohl být odcizen, nebo hodnota daru mohla projít transformací. I na takové situace myslí návrh a vychází při tom z obecné konstrukce, že při odvolání daru musí obdarovaný vydat to, co mu z daru zbylo.45
2.3 Velikost a frekvence poskytování daru Darování je činnost, která je vedena dobročinnými pohnutkami a vyvolává pozitivní efekty pro okolí. Pravidelné darování je samozřejmě pro obdarovaného mnohem přínosnější, než jednorázový dar, ale je na zvážení dárce, zda je v jeho možnostech poskytovat dary pravidelné. Také větší dar přinese větší možnosti obdarovanému, ale ne každý dárce může darovat velké dary. Naopak více menších darů může přinést obdarovanému stejný nebo i větší užitek, jako jeden velký dar. Možností jak a co darovat je mnoho, a je jen na rozhodnutí dárce, co je v jeho možnostech, s ohledem na velikost i frekvenci poskytování daru. První možností je malý jednorázový dar. Síla takových darů je v jejich množství, protože přispět něčím malým má možnost téměř každý. Možností, jak realizovat takové dary, jsou například dárcovské sms zprávy nebo veřejné sbírky, čemuž se bude věnovat další text. Malé dary mají výhodu ve své flexibilitě. Nejčastějšími účely, pro které jsou tyto dary využívány, jsou podle webu Šance dětem, pomoc na humanitární účely, pomoc lidem, které postihly živelné katastrofy nebo je zasáhly válečné konflikty. Dárci jsou k darování v takových situacích motivováni solidaritou k lidem, které takové události postihly. Byť jen malé příspěvky velkého počtu lidí jsou pak součástí obrovského daru, který je rozdělován přes NNO lidem postiženým katastrofou. Pro shromažďování malých jednorázových darů od více dárců je velmi důležitá důvěra veřejnosti. Díky tomu je obtížnější takto vybírat významnější finanční dary, ale na druhou stranu, to není vyloučeno. Důležitou součástí při výběru takových darů je dobrá organizace, čas a také možná pomoc profesionála fundraisera, který může plánovat činnosti pro přilákání dárců a práci s nimi. Je důležité, aby sbírka byla velmi dobře propagována. Pro propagaci se nabízí využívání poskytovaných propagačních služeb zdarma, např. ve formě dobrovolnictví. Malé jednorázové dary, ale mají i svoje nevýhody. Největší z nich je to, že se malé jednorázové dary nehodí na financování dlouhodobějších aktivit. U tohoto shromažďování nelze do budoucnosti předvídat, zda bude nebo nebude úspěšné.46 Příkladem malých jednorázových darů, jsou dary poskytované přes NNO obcím postiženým povodněmi. V obcích, které jsou postiženy živelnou katastrofou, jakou jsou třeba povodně, působí téměř vždy nějaká NNO. Neziskové organizace začínají v oblastech působit po opadnutí povodní, ve chvíli, kdy ustupující voda začíná odkrývat škody a kdy se evakuovaní obyvatelé vracejí do svých domovů. Ve většině případů v takových 45
ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s. 810. 46 BOUČKOVÁ, Pavla a Pavel UHL. Chci pomoci. Šance dětem [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.sancedetem.cz/cs/chci-pomoci/index.shtml
21
obcích nepůsobí jen jedna nezisková organizace, ale několik. Tyto organizace jsou napojeny na starostu obce, který má o své obci přehled a může zástupce neziskových organizací o situaci v jejich obci velmi dobře informovat. Podle starostových informací, kde je povodeň nejhorší a která část obce je zasažena, se pak zástupci NNO vydají na osobní prohlídku situace. Podle svého monitoringu pak lidem postiženým povodní pošlou v první vlně pomoc ve formě dobrovolníků, pomůcek na úklid, a dále pak peněžní prostředky na nové vybavení, na rekonstrukce obydlí a nápravu dalších škod. NNO poskytují při krizových situacích 4 formy pomoci, podle fáze krizového stavu, ve kterém se právě obyvatelé nacházejí. Tyto 4 formy pomoci jsou: materiální; manuální – dobrovolníci; psychologická; finanční. A právě dobrovolnictví je jednou z forem darování, kdy dobrovolník poskytuje svoji práci obdarovanému, aniž by od něj požadoval protiplnění. Na stejném principu, splňujícím znaky darování, poskytují neziskové organizace materiální i psychologickou pomoc postiženým. Co se týká materiální pomoci od NNO, jde o prostředky na úklid, ať už jde o rukavice, lopaty, košťata, anebo saponáty a dezinfekční prostředky pro úklid. Materiál můžou NNO sami nakupovat za peníze od dárců, nebo přímo shromažďovat věcné dary ve formě potřebných úklidových prostředků. V rámci psychologické pomoci poskytují organizace obětem krizových situací odborníky, kteří jim pomohou tuto situaci zvládnout. Jako poslední pomoc od NNO je pomoc finanční, kdy neziskové organizace uspořádají veřejnou sbírku, benefiční akci, spadají do toho i dárcovské sms zprávy. Těmito způsoby sesbírají na pomoc finanční prostředky, které pak rozdělují do postižených oblastí, ve kterých působí.47 Další možností jsou větší jednorázové dary. Jejich specifikum je v tom, že shromažďování a především rozdělování je složitější a nákladnější, oproti předchozímu případu malých darů. Větší dary se rozdělují zpravidla v rámci veřejných grantových, nebo státních dotačních řízení. Dotační řízení mají předem jasně daná pravidla, která se moc neliší od podmínek například výběrového řízení. Do dotačního řízení musí žadatel podat žádost o podporu, kterou pak anonymně posuzují nezávislí odborníci. U velkých darů také dárce požaduje doložení toho, jak obdarovaný s jeho darem naložil. Je tedy důležité dar ve formě grantu nebo dotace správně použít a vyúčtovat. Forma takových větších jednorázových darů se neomezuje pouze na peníze. Takové dary mohou být například nemovitosti nebo technické vybavení ať už třeba nemocnic, speciálních zařízení nebo škol. Velké jednorázové dary jsou typické pro zahájení činnosti nebo k institucionálnímu posílení organizací. Velmi často se využívají pro zahájení činnosti v organizaci, jež se chce začít věnovat veřejně prospěšné činnosti v oblasti, které dosud není věnováno tolik pozornosti. Ačkoli je tento díl věnovaný jednorázovým darům, neznamená to, že jejich využití je krátkodobé. Naopak. Velké jednorázové dary jsou poskytované na delší časová období a využívají se k financování dlouhodobě plánovaných činností. 48 Opakem jednorázových darů, jsou dary pravidelné. Jejich poskytování je pro obdarovaného nebo do rozpočtu neziskových organizací významným přínosem. V některých zemích 47
DOSTÁL, Jakub a Jana SOUKOPOVÁ. Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při řešení následků povodní v ČR: Sborník z workshopu a semináře PVVC. Brno: Masarykova univerzita, 2014. ISBN 978-80-2106713-4., s. 22-23. 48 BOUČKOVÁ, Pavla a Pavel UHL. Chci pomoci. Šance dětem [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.sancedetem.cz/cs/chci-pomoci/index.shtml
22
se jedná o tradiční a velmi důležitou složku pravidelných příjmů především NNO. U pravidelných darů již není potřeba rozlišovat dary velké a malé, protože už princip pravidelnosti dělá z malých darů dary velké a mohou pomoci zajistit finanční stabilitu neziskových organizací, které pak mají snadnější pozici v rámci plnění svého účelu. Typickým příkladem pravidelných darů jsou dotace státu směřující do sociálních nebo vzdělávacích služeb, které jim na jejich činnost poskytuje stát. Obdobným typem opakovaných, pravidelných darů jsou také prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. V České republice se velmi často využívá právě kombinace prostředků ze státního rozpočtu a z fondů EU. Administrátory poskytování takových prostředků jsou pak státní orgány, jako jsou ministerstva nebo kraje.49 Na takové prostředky se však NNO nemohou zcela spoléhat. Ať už se jedná o státní dotace nebo prostředky ze strukturálních fondů, obě tyto možnosti mají problém s včasností poskytování dotací. Velmi často dochází k výrazným časovým prodlevám mezi zahájením financování činností a poskytnutím účelově vázaných prostředků. Situaci mohou NNO řešit alternativními zdroji, jako mohou být půjčky od ziskového sektoru nebo se spoléhat raději na vlastní zdroje, které si NNO je schopná zabezpečit vlastní činností. Takovou alternativní možností financování mohou být u nadací výnosy z podnikání, jako z vedlejší činnosti, které jim umožňuje NOZ.
2.4 Dárcovství v číslech Následující graf je východiskem pro tvrzení, že NNO jsou v podvědomí lidí brány jako užitečné organizace a že jejich možný vliv na dění ve společnosti nemusí být malý. Důležité je, že zhruba 60 % Čechů ví, co jsou to „neziskovky“, co je náplní jejich činnosti a jejich úkolem. Na těchto názorech se dá stavět a neziskové organizace, potažmo nadace a nadační fondy, se mohou zaměřit na získávání nových dárců a jejich prostřednictvím přispívat k nejrůznějším cílům.50 Graf č. 2: Názor na činnost NNO
Pramen: Vlastní zpracování dle:
PETR, Jaroslav. Větší rauš než bingo. The art of giving/Umění darovat. Čtvrtletník pro obnovu české filantropie. 2012. roč. 1, č. 1, ISSN 1805-4390., s. 2. 49
BOUČKOVÁ, Pavla a Pavel UHL. Chci pomoci. Šance dětem [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.sancedetem.cz/cs/chci-pomoci/index.shtml 50 PETR, Jaroslav. Větší rauš než bingo. The art of giving/Umění darovat. Čtvrtletník pro obnovu české filantropie. 2012. roč. 1, č. 1, s. 5-7. ISSN 1805-4390., s. 2.
23
I v rámci celého světa se zjišťuje, jak moc jsou dárci otevřeni možnostem darování a jak se na dárcovství sami podílejí. Toto zjišťuje statistika World Giving Index. Hodnota je vyjádřením procenta těch, kteří alespoň jednou ročně přispěli na dobročinný účel. Přispěním na dobročinný účel se myslí poskytnutí finančního daru, dobrovolnictvím nebo pomocí neznámé osobě. Index pro rok 2013 zahrnuje data ze 135 zemí světa za rok 2012. Metodou pro získání tohoto indexu je jednoduché průměrování odpovědí na tři základní otázky v každé zemi.51 Tabulka č. 1: World Giving Index full table
Pramen:
CHARITIES AID FOUNDATION. World Giving Index 2013: A global view of giving trends [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: https://www.cafonline.org/pdf/WorldGivingIndex2013_1374AWEB.pdf.
Z celkového hodnocení 135 zemí celého světa jsou v tabulce zaznamenány země top 10 a srovnání s Českou republikou a Slovenskem. Slovensko v celkovém hodnocení předběhlo Českou republiku o 2 místa, v oblasti dobrovolnictví je Slovensko před ČR dokonce o 10 míst a navrch má také v pomoci neznámým lidem, kde předběhlo ČR o míst 14. V jediné otázce je ČR před Slovenskem, a to v otázce finanční pomoci, kde je ČR lepší o 29 míst. V České republice celkově, alespoň jednou ročně přispívá na dobročinné účely 23% obyvatel. Z toho 34% formou dobrovolnictví, 22% finančním darem a 14% pomocí neznámým lidem v tísni. Zaujímání 103. pozice ze 135 není nejhorší výsledek, ale potenciál pro zlepšování v rámci dárcovství je veliký. Možností, co udělat pro zlepšování se v žebříčku hodnocení může být lepší osvěta v oblasti filantropie a problematiky dárcovství v kombinaci s rolí NNO.
2.5 Možnosti darování fyzických osob Následující podkapitoly 2.6 a 2.7 dávají přehled o tom, jaké se nabízejí možnosti darování jednak fyzickým osobám (dále jen FO) a jednak osobám právnickým (dále jen PO). Toto rozdělení není nijak striktně dáno a vždy záleží na pohledu autora zpracovaného tématu, nebo pak na praktickém uchopení způsobu darování a jeho použití, ať už osobou fyzickou nebo právnickou. Vyjmenované možnosti se mohou vzájemně prolínat, může se jednou jednat o dar velký, v případě jiného dárce o dar malý. Ale hlavním důvodem je to, že ať už dárci 51
CHARITIES AID FOUNDATION. World Giving Index 2013: A global view of giving trends [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: https://www.cafonline.org/pdf/WorldGivingIndex2013_1374AWEB.pdf., s. 4.
24
ve formě fyzických osob nebo právnické osoby společně se svými zaměstnanci, jsou ochotni věnovat se dobročinnosti a podporovat dobročinné účely různým způsobem. Pro darování fyzických osob je typické, že jejich dary jsou většinou drobnou finanční pomocí. Dary od FO nelze dost spolehlivě plánovat, pokud vůbec, a to proto, že se jedná o dary příležitostné, náhodné a jako položka příjmů NNO nejsou tak významné. Velký význam mají tehdy, jedná-li se o velké národní sbírky či DMS kampaně, do kterých se zapojí velké množství drobných dárců.52 Následující text ukazuje darování z pohledu dárce. Proto je nutné v jejím úvodu uvést vysvětlení k vydefinovaným možnostem darování. Dary jako takové lze rozdělit na dary peněžní, movité věci a vlastní ochota a čas pomáhat. Velkou část možností darování v sobě ukrývají veřejné sbírky. Z pohledu konání jsou zařazeny do možností darování právnickými osobami (budou vysvětleny dále), avšak z pohledu dárců jako fyzických osob, jsou jednotlivé způsoby konání veřejných sbírek zařazeny i jako možnost přispět na dobročinné účely pro individuální dárce. Možnosti darování pro fyzické osoby mohou být například tyto: Finanční dar je nejobvyklejším způsobem darování. Dárce touto formou dobrovolně a bezplatně poskytuje, nebo se zavazuje k poskytování, obdarovanému peněžní dar a obdarovaný jej přijímá. Darovací smlouvu není nutné uzavírat v případě, že dojde k předání peněžního daru v hotovosti nebo bankovním převodem při aktu darování. Záleží však vždy na vztahu dárce a obdarovaného.53 Finanční dary si mohou smluvní strany předávat v hotovosti, posílat na bankovní účty nebo sbírat pokladničkami. Tyto tři způsoby jsou možnosti, jakými může probíhat veřejná sbírka. Uvedeny jsou v souvislosti, že se jedná o možnost darování z pohledu dárce a veřejná sbírka vyhlášená právnickou osobou má tu moc, že z těchto menších či větších individuálních darů dokáže shromáždit dary velké. Darem je pak mimo finance jakýkoli majetek, který vlastní dárce a který poskytuje bezúplatně obdarovanému. Může se jednat o dary menší nebo větší hodnoty, jako například oblečení nebo hračky dětem do dětského domova, PC vybavení kanceláře pro neziskovou organizaci, automobil upravený pro handicapovanou osobu a další věci. Věcné dary se dělí na dary movité a nemovité. Darovací smlouva u darů movitých, s velkou či malou hodnotou, není nutná. Ačkoli písemná darovací smlouva není povinná, je lepší ji uzavírat pro případy budoucího dokazování při případných sporech smluvních stran. Nejběžnějšími movitými dary jsou ošacení, jídlo nebo předměty denní potřeby, které dárci poskytují do charitativních a humanitárních sbírek.54 Další možností darování, je po pomoci finanční a materiální také pomoc formou dobrovolnictví. „Dobrovolnictví je vědomá, svobodně zvolená činnost ve prospěch druhých, kterou poskytují občané bezplatně. Dobrovolník dává vědomě část svého času, energie a schopností ve prospěch činnosti, která je časově i obsahově vymezena. Dobrovolnictví může být profesionálně organizováno, aniž by ztratilo svoji spontaneitu. Je pravidelným 52
STEJSKAL, Jan. Ekonomika neziskové organizace. 1. vyd. Pardubice: Koalice nevládek Pardubicka, 2010. ISBN 978-80-86825-55-7., s. 153. 53 BOUČKOVÁ, Pavla a Pavel UHL. Chci pomoci. Šance dětem [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.sancedetem.cz/cs/chci-pomoci/index.shtml 54 BOUČKOVÁ, Pavla a Pavel UHL. Chci pomoci. Šance dětem [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.sancedetem.cz/cs/chci-pomoci/index.shtml
25
a spolehlivým zdrojem pomoci pro organizaci, která s dobrovolníky spolupracuje, a zároveň zdrojem nových zkušeností, zážitků i příležitostí pro osobní růst dobrovolníků.“55 Dobrovolníci jsou často soustředěni v nestátních neziskových organizacích, případně mohou svoji pomoc nabízet prostřednictvím organizací, které v České republice působí. Oblasti, ve kterých působí velká spousta dobrovolníků, jsou následující: ekologická oblast, humanitární a lidských práv, sociální a zdravotní, kulturní, sportovní, vzdělávací a oblast práce s dětmi a mládeží.56 Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě definuje, že dobrovolníkem může být osoba starší 15 let, v případě, že bude tuto činnost vykonávat v ČR, a starší 18 let, pokud se jedná o činnost v zahraničí. Svoji dobrovolnou činnost vykonává osoba na základě smlouvy s organizací. Hlavním posláním zákona je vytvářet prostředí pro dobrovolnou činnost a musí se jím řídit především akreditované organizace v oblasti dobrovolnictví, kterým akreditaci udělilo Ministerstvo vnitra.57 K výkonu dobrovolnické služby se člověk ochotný pomáhat zavazuje vysílající organizaci. Dobrovolníci nemusí činnosti dělat pouze na území ČR, ale dobrovolník může být v rámci svého dobrovolnictví vysílán i do zahraničí. V takovém případě musí mít smlouva mezi dobrovolníkem a vysílající organizací písemnou formu.58 Za obdobu dobrovolnictví se může považovat také bezplatné poskytnutí služby. Tím se myslí služba jako výkon nebo práce, popřípadě také bezplatné přenechání věci, kterou může obdarovaný používat. Takové věci nelze však darovat prostřednictvím darovací smlouvy tak, jak ji upravuje NOZ. Takové věci totiž nejsou předměty, které by bylo možné kamkoli přemisťovat, předávat z osoby na osobu, nebo je dokonce od osoby oddělit. Za dar se v této souvislosti může počítat výsledek činnosti člověka, jeho dílo, které vytvořil vlastní prací ve prospěch obdarovanému. Ovšem bezplatným poskytnutím služby se myslí spíše pronájem prostor, za jejichž používání však obdarovaný nemusí platit, nebo obdobně využívání technických zařízení.59 Služby nemusí být poskytované zdarma, ale další variantou může být poskytnutí zboží nebo služby se slevou nebo za zvýhodněných podmínek. Předchozí bod vysvětluje darování způsobem bezplatného poskytnutí služeb. To však neznamená, že služby nebo zboží, které by potenciální dárce chtěl dát obdarovanému, musejí být pouze za protiplnění ve formě peněz, nebo zcela zdarma. Existuje také možnost darování mezi těmito krajními řešeními. Takovou možností je poskytování zboží nebo služby se slevou nebo za zvýhodněných podmínek. Tato možnost však není moc praktickým a rychlým způsobem darování, není ani příliš využívaná. Podpora ve formě slev se vyskytuje nejčastěji jako podpora jednotlivců a konkrétním příkladem jsou slevy na drahou zdravotní péči o těžce nemocné pacienty, nebo na ozdravné pobyty pro zdravotně postižené apod.60
55
Sozanská, O., Tošner, J.: Metodika dobrovolnictví nezaměstnaných z hlediska projektů Job Rotation. HESTIA – Národní dobrovolnické centrum, Praha, únor 2005, str. 8-9. 56 Dobrovolník [online]. 2001, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.dobrovolnik.cz 57 Dobrovolník [online]. 2001, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.dobrovolnik.cz 58 BOUČKOVÁ, Pavla a Pavel UHL. Chci pomoci. Šance dětem [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.sancedetem.cz/cs/chci-pomoci/index.shtml 59 BOUČKOVÁ, Pavla a Pavel UHL. Chci pomoci. Šance dětem [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.sancedetem.cz/cs/chci-pomoci/index.shtml 60 BOUČKOVÁ, Pavla a Pavel UHL. Chci pomoci. Šance dětem [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.sancedetem.cz/cs/chci-pomoci/index.shtml
26
V rámci darování mohou probíhat i akce, které slouží dobročinným účelům. Mezi ně patří benefiční akce, jejichž význam má několik podob. Může se jednat například o „divadelní představení ve prospěch urč. herců, dnes i kulturní aj. podnik, jehož výtěžek je určen k humanitárním účelům […].“61 V tomto významu se jedná pouze o kulturní akci, jejíž výtěžek je používaný k humanitárním účelům, ale takové chápání benefiční akce není zcela vystihující. Není totiž vyloučené, aby se jednalo o akci sportovní nebo firemní, či jakoukoli jinou, která přinese prostředky neziskové organizaci. Každý z návštěvníků takové akce se pak tedy stává dárcem, a prostřednictvím NNO podporuje veřejně prospěšný účel obdarovanému. Benefiční akce může mít několik forem. Příkladem může být „tichá aukce“ při sdružení Tereza. Principem takové akce je sehnání darů od dárců, které jsou následně při benefiční akci prodané hostům. Velmi důležité je u takové akce dostatek dárců stejně tak jako dostatek hostů, kteří jsou ochotni přispívat na účel pořádající nadace.62 Každá nadace, která se rozhodne podobnou akci uspořádat, se tímto způsobem prezentuje veřejnosti, vytváří si tak větší povědomí o sobě sama ve společnosti. A také může podporovat veřejně prospěšný účel, který si před konáním akce vymezí. Dárci tedy již dopředu ví, jaký účel svojí činností podporují, a mohou se s nadací seznámit natolik, že se z nich v budoucnu stanou pravidelní přispěvovatelé. Vedle benefičních akcí spadají do této sekce také akce dobročinné. Dobročinné akce se mohou konat různými způsoby, které si NNO vymyslí. Je jen na fantazii, jakou akci uspořádají, jak do ní dobrovolníky zapojí a jakým způsobem jim akce bude přinášet zdroje. Vhodným příkladem jsou dobročinné běhy, do kterých se zapojuje nadace Via. Nadace je zapojena do pražských maratonů, půlmaratonů a večerních běhů Prahou. Nadace tyto běžecké akce nepořádá celé od začátku do konce, je však zapojená do jejich organizování a prostřednictvím příspěvků ze startovného získává prostředky pro svoje účely. Tedy dárce, který se rozhodne zúčastnit běhu, musí zaplatit startovné a z něj plyne část nadaci. Tím se účastník běhu stává dárcem.63 Jakoukoli dobročinnou akci může vymyslet každá nadace. Důležité je zapálení se pro věc, přitáhnout ostatní dobrovolné dárce k této akci a vytvořit zábavu, která pomáhá. Dárcovství se v posledních letech zaměřuje i na novou možnost, jejíž existence je spojená s existencí mobilních telefonů. Jedná se o tzv. e-filantropii. Ta znamená v češtině dárcovství on-line. Jedná se o dárcovství prováděné prostřednictvím internetu a mobilních technologií. Nejznámější a nejpoužívanější z takových forem darování jsou dárcovské SMS zprávy (dále jen DMS). Tyto DMS zprávy spadají opět do možnosti konání veřejných sbírek, avšak z pohledu jednotlivce, který chce darovat, se bere jako jedna z možností, jak podpořit. DMS darování vzniklo v roce 2004 v ČR. Zkratka DMS je zkratkou pro dárcovské SMS zprávy. Tímto způsobem může darovat každý individuální dárce, který vlastní mobilní telefon. Způsob darování přes SMS zprávy je velmi jednoduchým způsobem, jak může dárce pohodlně z domova, či jakéhokoli jiného místa, podpořit veřejně prospěšný účel, kdykoli ho napadne. Jedná se opět o sběr malých individuálních darů, které jsou navíc velmi jednoduché a dohromady dokáží vytvořit dary vysoké hodnoty. DMS jsou jednou z možností spadající do veřejných sbírek.64 Do dárcovských SMS zpráv jsou zapojeni všichni operátoři 61
KOLEKTIV AUTORŮ A KONZULTANTŮ OTTOVA NAKLADATELSTVÍ, s.r.o. Slovník cizích slov. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2000. ISBN 80-7181-376-1., s. 85. 62 KUBAS, Patrik. Jak uspořádat benefiční akci?. Grantis. 2004, 7-8/2004. 63 Konzultace s nadací Via. 64 BOUČKOVÁ, Pavla a Pavel UHL. Chci pomoci. Šance dětem [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.sancedetem.cz/cs/chci-pomoci/index.shtml
27
v ČR a díky novele zákona o DPH z roku 2006 jsou i výtěžky ze zpráv vyšší. Stát touto novelou podpořil dobročinnou myšlenku a díky novele zákona, vyřešil odvody DPH u dárcovských SMS zpráv. Příspěvky pro NNO ve formě DMS jsou osvobozeny od placení DPH. Cena DMS je 30 Kč, příspěvek pro NNO je 28,50 Kč a zbylá částka pokrývá technické, organizační a koordinační zajištění fungování.65 Mobilní operátoři nabízejí tuto možnost DMS zasílat jednorázově nebo také pravidelně, po dobu jednoho roku. U pravidelného odesílání DMS stačí odeslat první z nich s příkazem pro jejich pravidelnost a zbylých 11 dárcovských zpráv za dárce odešle sám operátor. Tato možnost ještě zjednodušuje již tak jednoduchou možnost přispívání.66 Další variantou, jak může FO přispět k dobročinnému účelu je koupě předmětů nebo vstupenek, v jejichž ceně je zahrnut příspěvek. To je způsob, jakým mohou fyzické osoby darovat opět menší nepravidelné dary na předem daný účel. Jedná se o nákup předmětů nebo vstupenek, avšak nadřazeným pojmem je veřejná sbírka, které probíhá právě tímto prodejem. V podstatě se jedná o sběr finančních darů od individuálních dárců, ale z druhého pohledu jde o shromažďování finančních prostředků specifickým způsobem, a proto je zde zahrnut jako jedna z možností. Zůstavitel může darovat také ze závěti, což je jednou z možností, jak může fyzická osoba darovat svůj majetek buď přímo obdarovanému, nebo vybrané NNO. Je charakterizována v § 1494 NOZ následovně: „Závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná.“ 67 Podle důvodové zprávy k NOZ patří právě závěť mezi nejobvyklejší projev vůle zůstavitele o pozůstalosti, jedná se o soukromé pořízení zůstavitele.68 Eliáš vysvětluje, že jde o právní ujednání jedné osoby, kdy zůstavitel zůstavuje minimálně jednomu člověku svůj majetek, nebo alespoň jen jeho část. Jak je již zmíněno v předchozích větách, že jde o soukromé pořízení zůstavitele, o projev jeho vůle, pak z toho vyplývá, že zůstavitel musí jednoznačně určit, s jakým dílem jeho majetku se má naložit jakým způsobem vůči nějakému člověku. Nemůže učinit závěť jen tím, že by přisvědčil názoru někoho jiného. Také nemůže ustavení dědice svěřit komukoli jinému a další podmínkou pro znak závěti je to, že nesmí být pořízena více zůstaviteli. Pro závěť platí také obecná ustanovení pro právní jednání, tedy, že závěť musí být projevená pravě a vážně a dále určitě a srozumitelně. Je nutné, aby zůstavitel tuto závěť pořizoval s rozvahou, ne na poslední chvíli a také při plných smyslech. Měl by si rozmyslet, v jaké formě chce svoji závěť sepsat a přesvědčit se o tom, zda toto pořízení pro případ smrti vyhovuje právním nařízením. Tyto aspekty je vhodné probrat do důsledků. Dědici, odkazovníci i soud budou se závětí seznamováni teprve až po zůstavitelově smrti a je nutné, aby nebyly možné spekulace a dohady o myšlenkách závěti. Nebude již možné podávat těmto dotčeným osobám vysvětlení. Závěť, která není pořízena s úlevami, musí mít vždy písemnou formu. Může 65
Dárcovská DMS [online]. 2008 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.darcovskasms.cz/o-projektudarcovska-sms/o-sluzbe-darcovska-sms.html 66 Dárcovská SMS. Vodafone [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.vodafone.cz/osobni/vodafone-balicky-a-reseni/mobilni-platby/plat-mobilem/darcovska-sms/ 67 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s. 146. 68 Důvodová zpráva. In: Nový občanský zákoník [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf, s. 370.
28
se také pořizovat ve formě soukromé nebo veřejné listiny. K pořízení závěti soukromou listinou je dáno, že musí být celá psána vlastní zůstavitelovou rukou, včetně jeho podpisu. NOZ se ve svých paragrafech také věnuje osobám nevidomým a neslyšícím a i pro ně upravuje další podmínky pro sepisování závětí. Další formou, jak je možné napsat závěť, je forma veřejné listiny.69 Závěti velmi podobný, je dovětek. Jde opět o jednostranný právní akt soukromé osoby. Tímto dovětkem může zůstavitel nařídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici jakoukoli podmínku. Nebo jím také může doložit čas, či uložit zmíněným osobám příkaz. Co se týká právní úpravy dovětku, pak pro něj platí totéž, co pro závěť, a je také upraven paragrafem následujícím hned po závěti – tedy § 1498 NOZ. Dovětku se může říkat také kodicil a může existovat vedle závěti, nebo jen samostatně i bez závěti. Hlavní rozdíl mezi dovětkem a závětí je v tom, že dovětkem nejsou samostatně povoláváni dědicové.70 V případě odkazu je vklad do NNO vnesen nařízením tohoto odkazu. V této situaci je dědic povinen splnit závazek vůči NNO, který mu vznikl odkázáním. Taková nezisková organizace se v tomto případě nazývá odkazovníkem, nikoliv dědicem.71 „Zůstavitel může uvést v závěti podmínku, doložení času nebo příkaz.“72 Darování závětí tedy může být vázáno na jednu z následujících podmínek: odkládací podmínka; rozkazovací podmínka. Podmínky stanovuje dárce obdarovanému a na jejich splnění závisí, zda akt darování proběhne. Jestliže nejsou splněné podmínky dané dárcem, pak právní následky darování buď nenastanou, nebo pominou. Zavedení možnosti darování s příkazem nebo podmínkou znamená uvolnění pravidel z hlediska dárcovství. Jestliže v darovací smlouvě není uvedené o jakou podmínku se jedná, bere se taková podmínka jako odkládací. Ovšem obvykle se ve smlouvě podmínky stanovují jako podmínky rozkazovací, například u způsobu vyúčtování daru, prokázání způsobu použití daru atd. V případě, že obdarovaný nesplní stanovené rozkazovací podmínky, je povinný nabytý dar ihned vrátit. 73 Obdobně, jako lze obdarovaného zavázat ke splnění podmínek, lze jej zavázat k protislužbě. Z povahy darování, které je definováno v zákoně jako bezúplatné, vyplývá, že dárce nemůže obdarovaného zavázat k protislužbě, která má majetkovou hodnotu. Není však vyloučeno, že obdarovaný může být dárcem zavázán k protislužbě, která nemá majetkovou hodnotu. Takový závazek bývá nazýván příkaz. Příkaz je posuzován stejným způsobem, jako rozkazovací podmínka. Tento příkaz platí pro dědice, a jestliže on příkaz nesplní, ztrácí tím právo na dědictví. Zůstavitel u takových případů může sám stanovit postihy pro dědice, který nesplní daný příkaz. Typickým příkladem může být publicita dárce, kdy obdarovaný veřejně oznamuje, kdo mu daroval za účelem zviditelnění dárce. Může se jednat například
69
ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s. 612-615. 70 ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s. 615. 71 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 323. 72 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s. 151. 73 BOUČKOVÁ, Pavla a Pavel UHL. Chci pomoci. Šance dětem [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.sancedetem.cz/cs/chci-pomoci/index.shtml
29
o příkaz o způsobu nakládání s darem, nebo také příkaz o tom, aby obdarovaný něco vykonal.74 Je však potřeba takové zviditelnění dárce za účelem publicity odlišovat od reklamy. Nejedná se o reklamu. Závazek k reklamní činnosti by byl závazkem majetkové hodnoty, protože taková činnost je ocenitelná a v takovém případě by nešlo o bezúplatný dar, ale o úplatnou smlouvu. V obecné rovině platí, že darovací smlouva jako taková, bez podmínek nebo příkazů, je používána jen málokdy. Ve většině případů dochází k jejím modifikacím pomocí těchto podmínek a příkazů. To s sebou však nese riziko, protože čím více je takto smlouva doplňovaná, tím více stoupá riziko, že se na tuto smlouvu nebude pohlížet jako na smlouvu darovací. Proto se doporučuje zacházet s podmínkami a příkazy opatrně. 75 Specifickým darem, jsou orgány, tkáně a krev. Darování biologického materiálu tvoří samostatnou problematiku dárcovství, kterou upravuje zvláštní samostatný zákon č. 285/2002 Sb. o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů. Takové transplantace se mohou provádět pouze za účelem léčebné péče, žijící dárce musí vždy s odběry tkání nebo orgánů souhlasit a k tomu musí mít dostatek informací. Proto je tento způsob darování výrazně složitější. Je k němu velká informovanost, výslovný a svobodný souhlas dárce a také možnost, že dárce může své orgány darovat pouze osobě, kterou sám určil. U obnovitelné tkáně není potřeba jednoznačně určovat osobu, která bude příjemcem. Odběry orgánů nebo tkání se neváží jen k žijícím dárcům, ale také k zemřelým. Zemřelý dárce mohl za svého života vyslovit prokazatelně nesouhlas s posmrtným odběrem a v takovém případě, nelze odběry provést. Takový nesouhlas mohl provést sám zemřelý nebo jeho zákonný zástupce. Nesouhlas je prokazatelný v případě, že: 76 zemřelý je veden v Národním registru osob, které nesouhlasí s posmrtným odběrem; zemřelý za svého života před ošetřujícím lékařem a jedním svědkem vyslovil takový nesouhlas; nebo jeho zákonný zástupce vyslovil takový nesouhlas před ošetřujícím lékařem a jedním svědkem ať už za života nebo už po smrti takové osoby. Darování krve je pak opět upraveno samostatným právním předpisem, kterým je zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. V tomto zákoně je uvedeno, že odběry mohou být prováděny pouze se souhlasem dárce. Další podmínkou, která se pojí s darováním krve je provedení odběru tak, aby nebyl ohrožen zdravotní stav dárce, a ani nebyl ohrožen zdravotní stav jiného člověka.77 O tom, zda dárce krve je nebo není vhodným dárcem, rozhoduje vždy lékař transfuzního oddělení.
74
Důvodová zpráva. In: Nový občanský zákoník [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf, s. 392. 75 BOUČKOVÁ, Pavla a Pavel UHL. Chci pomoci. Šance dětem [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.sancedetem.cz/cs/chci-pomoci/index.shtml 76 BOUČKOVÁ, Pavla a Pavel UHL. Chci pomoci. Šance dětem [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.sancedetem.cz/cs/chci-pomoci/index.shtml 77 Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Zákony pro lidi [online]. 2010, 2014 [cit. 201404-22]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-372#cast7
30
Jeho rozhodnutí vychází jednak z testovaného vzorku krve před odběrem a dále z osobního dotazníku, který musí každý dárce před odběrem vyplňovat.78
2.6 Možnosti darování právnických osob Právnické osoby mají velmi obdobné možnosti darovat, jako osoby fyzické. Právnické osoby mohou shodně s osobami fyzickými darovat dary finanční, dary věcné, posílat DMS z firemních telefonů, bezplatně poskytovat služby, pořádat dobročinné a benefiční akce, nebo se jich účastnit se svými zaměstnanci. Firmy také mohou poskytovat zboží nebo služby se zvýhodněním, účastnit se se svými zaměstnanci dobrovolnické pomoci atd. Jedinými možnostmi, které jsou ale právnickým osobám zapovězeny, je darování závětí a darování orgánů, tkání a krve, což je vyloučené z podstaty věci. Firemní dárcovství však má i mnoho rozdílností v porovnání s darováním fyzických osob. Hlavním rozdílem je, že firemní dárci si mohou dovolit poskytovat větší dary. Velmi často mají rozpracovanou strategii sponzoringu, která sice není přímo darováním, jak je vysvětleno v kapitole č. 1 této práce, ale nabízí tuto možnost podpory. Větší šanci získat podporu mají menší místní NNO, a to konkrétně u menších nebo středních firem, které spojuje vazba na místní prostředí, ve kterém působí firma i NNO. I v případě, že nejde o sponzoring, ale o dárcovství, je firma propagována a může si budovat povědomí o sobě mezi místními obyvateli i zaměstnanci. Firmy mohou darovat vlastní výrobky nebo je poskytovat alespoň se slevou. Podpora od právnických osob může být formou finančních nebo věcných darů, případně poskytováním služeb.79 V následujícím textu již nejsou znovu popisovány možnosti, které jsou shodné s možnostmi darování fyzických osob, ale pouze možnosti, které mají oproti fyzickým osobám navíc. Takovými možnostmi „navíc“ jsou: Založení vlastního nadačního fondu je jednou z možností, kterou mohou využít právnické osoby pro dlouhodobou podporu dobročinných projektů. Založením vlastního fondu se firma může sama rozhodnout, jaký účel jeho fond bude podporovat, jak často z něj poplynou příspěvky na daný účel. Firma, která se rozhodne si zřídit vlastní nadační fond má tak možnost ukázat na hodnoty, které jsou pro ni důležité a také zviditelnit svůj záměr, že se na zlepšení problému chtějí podílet. Nadační fond umožní firmě zviditelnit se, také může přispět k udržení si, nebo k získání nových zaměstnanců a zvýšit jejich vztah k firmě. A především si takový fond může firma ušít na míru svým představám a možnostem.80 Nadačních fondů je několik druhů, z nichž si mohou firmy vybírat ten typ, který jim bude vyhovovat nejvíce. O nadačních fondech dále podrobněji pojednává kapitola 4 této práce. Možnost, která se překrývá s bezplatným poskytnutím služeb v rámci darování FO, jsou In-kind dary. Darování prostřednictvím In-kind darů se však váže spíše na právnické osoby, jejichž předmět činnosti je v souladu s tím, co daná NNO hledá jako pomoc. Dárcovství v této podobě vyhledává například nadace Via, která uvádí, že pro ně není důležité jen darování finančních prostředků, ale také pomoc prostřednictvím služeb a toho, co dárce umí a může 78
Jak darovat krev. Český červený kříž [online]. 2011 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.cckpraha1.cz/nase-cinnost/darcovstvi-krve/jak-darovat-krev/ 79 STEJSKAL, Jan. Ekonomika neziskové organizace. 1. vyd. Pardubice: Koalice nevládek Pardubicka, 2010. ISBN 978-80-86825-55-7., s. 153. 80 KRYSTIÁNOVÁ, Petra. Osobní konzultace: Nadace Via. Praha, únor 2014.
31
tedy nabídnout. Možnostmi pomoci NNO mohou být služby nebo dary hmotné pomoci: hardware a software do kanceláří, inzerce na dárcových www stránkách, grafické služby, PR a marketing, zpracování a tisk propagačních materiálů atd. Je na zvážení dárce, zda některou z potřebných činností sám umí a tedy sám poskytne tuto službu nebo zboží. Druhou možností je, že, zná někoho, kdo by NNO mohl s problémem například nového hardwaru pomoci, a službu pro NNO tomuto vykonavateli služby sám zaplatí.81 Samostatnou velkou kapitolou jsou veřejné sbírky. Jejich jednotlivé části jsou postupně zařazeny jak v možnostech darování FO, tak právě i u PO. Z pohledu PO jsou veřejné sbírky možností darování proto, že PO takové sbírky mohou pořádat a to několika způsoby. FO pak individuálně přispívají na předem známý účel. Veřejné sbírky jsou předmětem úpravy zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách (dále jen ZoVS). Ten uvádí, že veřejnou sbírkou je: „…získávání a shromažďování dobrovolných peněžních příspěvků do předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí. Sbírku je oprávněna konat za podmínek stanovených tímto zákonem pouze právnická osoba.“82 ZoVS pak také dále definuje, že sbírku nelze uspořádat pro účely, které jsou v rozporu s bezpečností státu, ochranou veřejného pořádku, majetku nebo práv a svobod druhých. Sbírkou také není shromažďování finančních prostředků, které sbírají politické strany nebo hnutí, spolky, společnosti, svazy, odborové organizace, které takový výtěžek používají za účelem plnění svých úkolů. A totéž platí pro církve a náboženské společnosti, které vybírají finanční prostředky v kostelech, modlitebnách a dalších místech pro výkon náboženských úkonů. Konání veřejné sbírky je účinným způsobem, jak shromažďovat menší příspěvky, které však dohromady vytvoří velký dar. Právní řád neumožňuje, aby veřejnou sbírku konaly fyzické osoby. Naopak ZoVS ustanovuje, že veřejné sbírky můžou konat obec nebo kraj a další právnické osoby se sídlem na území ČR splňující podmínky stanovené zákonem. Konání veřejné sbírky se musí dopředu oznamovat krajskému úřadu, který je místně příslušný podle sídla právnické osoby. Nejpozdější oznámení o konání veřejné sbírky musí být 30 dnů přede dnem zahájení jejího konání. Veřejná sbírka se může konat na dobu určitou nebo neurčitou. Doba určitá je konkrétně určená v oznámení o konání sbírky. Její trvání je zákonem limitované na maximálně 3 roky do oznámení sbírky. Veřejná sbírka s sebou nese také náklady na její uspořádání. K darování na veřejně prospěšný účel se pak využívá podle znění ZoVS čistý výtěžek sbírky, který vznikne odečtením nákladů z hrubého výtěžku. Za náklady se považují náklady na technické a organizační zajištění, např. na vytištění sběracích listin nebo zajištění sběracích pokladniček a další, které vyplývají ze způsobů, jakými může veřejná sbírka probíhat. Zákon definuje následující možnosti, jak může veřejná sbírka probíhat. Těmito způsoby jsou: 83 „a) shromažďováním příspěvků na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu (§ 23) zřízeném pro tento účel u banky, a to po dobu uvedenou v oznámení o konání sbírky, 81
Nadace Via [online]. 2008, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.nadacevia.cz Zákon o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů. Zákony pro lidi [online]. 2010, 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z:http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-117 83 Zákon o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů. Zákony pro lidi [online]. 2010, 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z:http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-117 82
32
b) sběracími listinami, c) pokladničkami, d) prodejem předmětů, jestliže je příspěvek zahrnut v jejich ceně, e) prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, jestliže je příspěvek zahrnut v ceně vstupenek, f) dárcovskými textovými zprávami prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení, nebo g) složením hotovosti do pokladny zřízené právnickou osobou.“ Ukončením veřejné sbírky nekončí administrativní povinnosti pořadatele sbírky. ZoVS stanovuje kroky, které mají být splněny po jejím ukončení. Po ukončení veřejné sbírky, ve lhůtě maximálně 3 měsíců, musí její pořadatel předložit příslušnému krajskému úřadu ke kontrole a schválení celkové vyúčtování sbírky a také musí doložit, že byl čistý výtěžek využit k předem stanovenému účelu. Ve vyúčtování nesmí chybět hrubý výdělek sbírky, výše nákladů na její konání a konečný čistý výtěžek pro použití na veřejně prospěšný účel. Prodej zboží nebo také prodej vstupenek na akce jsou možnostmi, jak uspořádat veřejnou sbírku. Spadají pod veřejné sbírky, ale jsou natolik specifické, že není od věci je popsat ještě v rámci vlastního bodu. Ne každý je může chápat jako jednu a tu stejnou věc. Tato možnost darování pro PO se překrývá s nákupem předmětů a vstupenek v oddíle o darování FO. FO stojí na jedné straně – nákup, a PO na straně druhé – prodej. Příspěvek pro NNO je již zahrnut v ceně prodávaného zboží nebo v ceně vstupenky na akci. Každý, kdo si zakoupí takovou věc nebo vstupenku, se stává dárcem. Na prodávaných věcech a vstupenkách musí být označení příspěvku, kterým dárce přispívá do veřejné sbírky. To je specifické oproti ostatním charakteristikám veřejných sbírek. U prodávaných vstupenek na nich opět musí být vyznačena hodnota, která je darem a jejich dalším specifikem při prodeji je oznámení o účelu prodeje vstupenek a v rámci něj také uvedení počtu vytištěných vstupenek, které vstoupily do oběhu.84 U tohoto způsobu firemního darování existuje další obměna způsobu darování při koupi předmětů. Jedná se o malou změnu v rámci nákupu zboží. Firmy mohou určit pevnou částku z výtěžku prodeje každého prodaného kusu vlastního výrobku na konkrétní veřejně prospěšný cíl, který si zvolí. Další možností, která se spojuje s nákupem zboží, jsou chráněné dílny. Dárce je podporuje tím, že nakupuje jejich výrobky. Chráněná dílna je zařízení, ve kterém pracují lidé zdravotně postižení. Zákon o veřejných sbírkách se na tyto instituty nevztahuje. Jsou tu však zařazené z toho titulu, že se jedná o obdobu možnosti nákupu zboží a vstupenek, které spadají do veřejných sbírek. Proto je celá tato možnost podpory oddělena od veřejných sbírek, i když jedna její část do veřejných sbírek spadá a druhá ne. Chráněné dílny prodávají tradiční výrobky uprchlíků a přistěhovalců. Tato podpora je založena vyloženě na komerčních aktivitách. Dárcovství spočívá v tom, že každý, kdo si jejich výrobek koupí, přispívá na provoz dílen a pomáhá podporovat zaměstnanost a začlenění znevýhodněných skupin do společnosti. 85
84
BOUČKOVÁ, Pavla a Pavel UHL. Chci pomoci. Šance dětem [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.sancedetem.cz/cs/chci-pomoci/index.shtml 85 BOUČKOVÁ, Pavla a Pavel UHL. Chci pomoci. Šance dětem [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.sancedetem.cz/cs/chci-pomoci/index.shtml
33
2.7 Darování do zahraničí Darování do zahraničí je specifickým způsobem darování, protože vyžaduje velké zapojení českých a zahraničních NNO, jejichž vzájemná spolupráce musí probíhat hladce. Pro dárce, který takovým způsobem poskytuje dary, pak je mnohem složitější kontrolovat a monitorovat cestu, cíl a skutečný účel daru. Proto je velmi důležitá důvěra v NNO, přes kterou se dárce rozhodne darovat. Dary do zahraničí se nabízejí jako možnost dobročinné pomoci jak FO, tak PO. Záleží na tom, jaká forma pomoci do zahraničí od dárců míří. V případě adopce na dálku se jedná o možnost, kterou využívají více FO, ale na humanitární pomoci rozvojovým zemím se můžou podílet i PO. Cesta daru by se dala velmi jednoduše popsat následovně: dárce v ČR se rozhodne podpořit vybraný účel v zahraničí -> vybere si neziskovou organizaci, která jeho dar poskytne dále mezinárodní neziskové organizaci -> mezinárodní nezisková organizace pak dar poskytne obdarovanému, pro kterého je dar určen. Mezi známé mezinárodní neziskové organizace, které zprostředkovávají dary do zahraničí, patří například UNICEF nebo UNHCR. Dary do zahraničí bývají zpravidla určeny na humanitární pomoc především v rozvojových zemích. Cíle darů bývají často ve velmi těžko dostupných lokalitách, a proto většina dárců nikdy nenavštíví obdarované a nebude moci zkontrolovat využití a poskytnutí daru. Právě proto mají velký význam co nejdetailnější informace o tom, kam dar půjde, jaké bude jeho využití cílovou skupinou, jaký bude výsledek projektu a jak to organizace dokáže zajistit. Úspěšnými dárcovskými projekty do zahraničí jsou například veřejné sbírky zacílené na postavení mateřské školy v konkrétním místě, stavba vodovodu nebo takzvaná adopce na dálku.86 Případ adopce na dálku je specifickým příkladem darování do zahraničí. V tomto případě se veřejně prospěšný účel překrývá s dárcovstvím soukromým. Oproti ostatním způsobům darování do zahraničí má tato adopce výhodu. Principem adopce je podpora jednoho konkrétního dítěte, kterému dárce umožní lepší životní podmínky, jako jsou školní docházka, oblečení, jídlo, lékařská péče, a další potřeby k životu v jeho zemi. Výhodou tohoto způsobu darování je dobrá kontrola vynaložených finančních prostředků. Dárce si se svým adoptivním dítětem může vyměňovat dopisy, fotografie, dárky, osobní upomínky, případně se i mohou osobně setkat. Hlavní účel výměny takových informací je pro dárce kontrola, že s jeho darovanými prostředky bylo naloženo smluveným způsobem. Princip darování je v bezúplatném poskytování daru, a proto i na dálku adoptivní rodiče by neměli očekávat protihodnotu od svého dítěte.87
2.8 Rozšíření možností s novým občanským zákoníkem Darovat lze komukoli cokoli, ať již přímo nebo zprostředkovaně přes NNO. Dárce může svoje aktivity plánovat nebo je činit spontánně, může se jednat o osobu fyzickou nebo právnickou, která má možnost do filantropických aktivit zapojit i svoje zaměstnance. S ohledem na zadání práce následující podkapitola ukáže rozšíření možností darování, které přišly v platnost lednem 2014 díky novému občanskému zákoníku. Červená oblast následujícího grafu ukazuje základní schéma možností darování. K němu je navázané modré schéma účelu jednotlivých možností darování přes nadace, nebo formou fondů. 86
BOUČKOVÁ, Pavla a Pavel UHL. Chci pomoci. Šance dětem [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.sancedetem.cz/cs/chci-pomoci/index.shtml 87 BOUČKOVÁ, Pavla a Pavel UHL. Chci pomoci. Šance dětem [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.sancedetem.cz/cs/chci-pomoci/index.shtml
34
Graf č. 3: Možnosti darování Trvalý společensky nebo hospodářsky užitečný účel
Společensky nebo hospodářsky užitečný účel
Dárce a jeho rodina
Nadace Shodný s účelem nadace – veřejně prospěšný i dobročinný účel
Nové možnosti s NOZ
Přidružený fond
Nadační fond
Svěřenský fond
Soukromý i veřejně prospěšný účel
Pramen: Vlastní zpracování dle:
KRYSTIÁNOVÁ, Petra. Osobní konzultace: Nadace Via. Praha,
únor 2014.
Podle uvedeného grafu je vidět, že nové možnosti darování spočívají v darování přes nadace a to specifickou formou fondů. Nové možnosti fondů, které umožňují darování, jsou přidružený a svěřenský. Jejich hlubší popis a vzájemné srovnání ve smyslu možnosti darování je v kapitole číslo 4. Dalšími novinkami, jež obohatily problematiku dárcovství, jsou uvolněnější podmínky upravující darování, které uvádí zákon. Zákonná úprava darování je popsána výše v této kapitole, ale není z ní zcela zřejmé, která ustanovení jsou pro darování známá, a která z nich jsou nová. Proto tato část přehledně uvádí pouze nová ustanovení, nové podmínky zákona, vztahující se k darování. První novinka, která se vztahuje k definování samotného aktu darování, je obsažena v § 2055 NOZ. Jeho druhý odstavec uvádí, že darování ze společenské úsluhy není považováno za darování. Zdůvodňuje se tím, že u společenské úsluhy se smluvní strany nemají v úmyslu právně zavázat k aktu daru. Pod pojmem společenská úsluha 35
je možné si představit jakoukoli úsluhu mezi manželi nebo ostatními členy rodiny, kteří jsou k tomu vedení svým vychováním. Jedná se o pohnutky vyplývající jako samozřejmé díky pravidlům slušného chování. První odstavec tohoto paragrafu, který popisuje co je podstatou darování, zůstává stejný, jako podle původního občanského zákoníku. Možností, která se týká již samotného darování majetku, je připuštění darování veškerého vlastního majetku. Tato podmínka je rozšířením stávajícího ustanovení. Dárce, který se rozhodne darovat vše, co vlastní má nyní možnost to provést. S ustanovením o majetku dále souvisí i darování budoucího majetku, které se objevuje nově. V tomto případě budoucí majetek nemůže být darován v celé výši, ale platí pro něj omezení, že může být předmětem daru pouze jeho polovina a dále se dárce musí zavázat, že majetek, který je předmětem smlouvy, nabude. Zcela novým pojmem, který dosud nebyl používán v souvislosti s darováním, je závaznost slibu. Je to způsob, jakým může obdarovaný požadovat dar nebo alespoň úhradu nákladů. To znamená, že dárce, který učiní slib o daru, není vázán akt daru provést. Tato závaznost slibu je výhodnější pro obdarovaného, kterému tím dává naději, že se nejedná o sliby plané ze strany dárce, a že i kdyby dárce svůj slib nedodržel, může se domáhat svých vynaložených nákladů, které již provedl v souvislosti s darem. V budoucnu mohou dárce postihnout neočekávané události, díky kterým nebude schopen splnit slib daný obdarovanému. I na takovou situaci myslí zákon a umožňuje dárci se z darování vyvázat, pokud ho postihla nějaká neočekávaná a nepředvídatelná situace. Pokud se jedná o nesplnění daru, právě kvůli takové události, nemusí obdarovanému nahrazovat ani vynaložené náklady. Další novou možností je darování podpory. V takové situaci se dárce zaváže k tomu, že bude konkrétního obdarovaného podporovat. Jedná se o podporu pravidelnou, která může přejít i na dědice dárce i obdarovaného. Tento přechod na dědice obou smluvních stran musí vycházet z jejich vzájemného smluvního ujednání. Poslední novou možností darování, je darování pro případ smrti. V této souvislosti jsou odlišovány pojmy darování pro případ smrti a odkaz. V případě, že obdarovaný přežije dárce, jedná se o odkaz. Ustanovením o darování se pak řídí naopak darování pro případ smrti v situaci, kdy obdarovaný přijme dar a dárce se písemnou listinou vzdá svého práva dar odvolat. Rozdíl mezi pojmy odkaz a darování pro případ smrti je v tom, že odkaz je odvolatelný, zatímco dar pro případ smrti nikoli, právě díky písemnému prohlášení o tom, že se dárce takové možnosti vzdává. Co se týká nových možností darování, pak novinky v zákoně nejsou spojeny jen s jejich rozšířením a připojováním nových možností. V rámci darování také existuje jedna možnost, která byla platná jen do konce roku 2013 a nyní je již zrušena. Jedná se o možnost darování konkrétnímu zdravotnickému nebo sociálnímu zařízení, které poskytuje dárci svoje služby a péči. Dárce, který využívá služby zdravotnického zařízení nebo zařízení sociální péče nemůže darovat nejen celému tomuto zařízení, ale ani žádnému z jeho zaměstnanců. Toto zrušení je nasměřováno především k dárcům starší věkové kategorie. Dosud se text věnoval novým rozšířeným možnostem darování. S tím souvisí i možnosti, díky kterým může být dar odvolán. Zákon stanovuje dvě situace, které mohou vést k odvolání daru. Jsou jimi upadnutí do nouze a hrubý nevděk obdarovaného. Tyto dvě možnosti, 36
jsou možnosti pro odvolání daru osobou dárce. Odvolat dar má nově možnost také dědic dárce. Odvolání daru dědicem je novinkou oproti původnímu občanskému zákoníku. Upadnutí do nouze bylo zmiňováno již v souvislosti se závazností slibu a náhradou nákladů v očekávání daru. Odvolat dar pro nouzi může dárce postihnutý náhlou neočekávanou událostí, která jej přivedla do problematické situace, pouze v případě, že si tuto nouzi nezavinil sám. Takovou situací se myslí to, že dárce nemá na nutnou výživu vlastní, nebo výživu osob, které je povinný vyživovat. Odvolat dar může pouze žijící dárce. S jeho smrtí možnost odvolání daru pro nouzi zaniká. Tedy druhou možností, kdy může dárce svůj dar odvolat, je nevděk obdarovaného. Taková možnost se dárci nabízí ve lhůtě jednoho roku od doby, kdy byl nevděk projeven, nebo od okamžiku, kdy se o nevděku obdarovaného dárce dozvěděl. Možnost odvolání daru pro nevděk není zcela novou možností odvolání, protože existovala už v původní právní úpravě občanského zákoníku. S NOZ je však možnost pozměněna a to konkrétně dobou jednoho roku, ve kterém může dárce dar odvolat.
2.9 Daňová zvýhodnění dárců Pro dárce, který si chce optimalizovat svůj základ daně, je velmi vhodným způsobem darování neziskovým organizacím. Dar se může stát předmětem daňové povinnosti obdarovaného i dárce. Do konce roku 2013 tuto problematiku upravoval zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. K 1. 1. 2014 byl tento zákon zrušen a darování nyní spadá pod daň z příjmů, kterou upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. V tomto zákoně je darování zařazeno do takzvaných osobních příjmů, jako bezúplatný příjem. Zákonodárce má v úmyslu podporovat fyzické i právnické osoby k aktu darování, a jako motivaci pro to využívá daňová zvýhodnění nebo dokonce osvobození od daně. To může přimět nerozhodnuté dárce k rozhodnutí dar poskytnout. Daňová zvýhodnění mohou být tato: osvobození od daně – poplatník si některé příjmy odečte od základu daně; vynětí z předmětu daně – příjmy dani nepodléhají; odečtení některých výdajů od základu daně. Zákon dále rozlišuje daňová zvýhodnění fyzických a právnických osob. Osvobození od daně z příjmů fyzických osob je v zákoně o dani z příjmů v § 4 a § 4a, které uvádějí, že osvobození od daně z příjmů FO se vztahuje mimo jiné na:88 Přijaté příspěvky pro charitativní nebo humanitární účely, nebo na příspěvky z veřejných sbírek; příjmy poplatníka, který tyto příjmy použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytování takové pomůcky; odměny za odběr krve a dalších biologických materiálů; plnění za poskytování dobrovolnické služby; příjmy, které jsou dary poskytnuté na provoz zoologické zahrady; příjmy, které jsou dary poskytované fyzickým osobám na provozování veřejných kulturních služeb. 88
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zákony pro lidi [online]. 2010 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586#cast1
37
Tyto výše vyjmenované příjmy mohou získat fyzické osoby za svoji činnost, která má pozitivní vlivy na jejich okolí. Díky těmto příjmům se zákonodárce snaží motivovat člověka k tomu, aby výkonem činností, které mu zajistí tyto příjmy, přispíval ke zlepšení života svého nebo svého okolí. Na druhé straně pak mohou fyzické osobě vznikat výdaje, kterými podporuje dobročinné účely. I v takovém případě vidí zákonodárce v chování fyzických osob pozitivní dopady. Takovými výdaji, které FO darují formou bezúplatného plnění směřujícího podle zákona jsou: „obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.“89 Zákon o daních z příjmů pak přesně stanovuje, kolik si dárce může od základu daně odečíst. FO si může odečíst souhrnnou hodnotu darů, která přesáhne 2% ze základu daně, nebo je výše takových darů minimálně 1 000 Kč. Celkově lze odečíst 15% ze základu daně. Co se týká odběrů krve, dárce dostane 2 000 Kč a v případě darování orgánu žijícím dárcem je odměna 20 000 Kč.90 Daňové úlevy právnických osob jsou upraveny také zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, stejně jako u osob fyzických. Pravidla poskytování darů, jsou shodná s těmi pro fyzické osoby. Rozdíl oproti FO mají PO v minimální výši poskytnutých darů a také v procentu, které si mohou odečíst nejvýše. Právnické osoby si mohou odečítat od upraveného základu daně takové dary, jestliže jejich souhrnná výše překračuje alespoň 2 000 Kč. A celkově si právnické osoby mohou odečíst maximálně 10% ze sníženého základu daně.91 Z pohledu nadace představují dary od fyzických nebo právnických osob pro nadaci příjmy. Jedná se však o příjmy, které obecně nejsou předmětem její daně z příjmů. Dary v současnosti spadají do předmětu daně z příjmů, protože daň darovací a dědická je lednem 2014 změněna na daň z příjmů. Z pohledu účetního, pro nadace, tedy dar není předmětem daně a nelze si dar ve smyslu nákladu uplatnit jako náklad daňový. 92 89
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zákony pro lidi [online]. 2010 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586#cast1 90 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zákony pro lidi [online]. 2010 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586#cast1 91 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zákony pro lidi [online]. 2010 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586#cast1 92 STUCHLÍKOVÁ, Helena a Sofia KOMRSKOVÁ. Zdaňování neziskových organizací: zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, nadací, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a
38
2.10 Rizika dárcovství U dárcovství je velkým rizikem zneužívání důvěry dárců. Proto by měl každý dárce dbát velké opatrnosti, komu daruje. Ověřit si konkrétní subjekt, kterému se chystá darovat a také věnovat pozornost samotnému aktu daru. Velmi častým podvodem může být, podle webu Šance dětem, předstírání shromažďování darů prostřednictvím veřejné sbírky. Takový podvod však lze velmi snadno odhalit, pokud tomu dárce věnuje jen malou pozornost. Jak je uvedené v zákoně, každá veřejná sbírka musí mít povolení o jejím konání, vydané příslušným krajským úřadem. Takové povolení si může každý dárce prohlédnout a zjistit, zda se jedná o pravdu, či fikci. V případě, že sbírka probíhá pokladničkami, pak musí být každá z nich označena a také zapečetěna a orazítkována. Také každý dobrovolník, který dárce osloví na ulici o pomoc, musí nést označení o povolení, označení o pořadateli sbírky, opět s razítky pořádající organizace. Dárce může být oslovený např. i e-maily, dopisy, případně další reklamou na internetu nebo v tisku. V takovém případě je lepší nevěnovat pozornost těmto zprávám a nebo si uvedenou organizaci velmi dobře prověřit. Každá nadace i nadační fond v ČR jsou zapsány v nadačním rejstříku, kde si dárce může sám ověřit pravost jejich existence. Případně může nahlédnout také do výročních zpráv, které musí ze zákona vydávat povinně jak nadace, tak i nadační fondy. V případě, že si dárce zjistí, že organizace, kterou se hodlá podpořit, skutečně existuje, je dobré přikročit k ověření toho, jak zachází se svěřenými prostředky a jak využívá ostatní dary. Takové informace dárci poskytne vydaná výroční zpráva. Ve výroční zprávě je dobré se zaměřit na způsoby toho, jak organizace vybírá projekty, které pak podporuje, jestli a jakým způsobem kontroluje nakládání s poskytnutými prostředky v daných projektech a jakým způsobem dohlíží na celý finanční management projektů.93
2.11 Shrnutí možností darování Kapitola věnovaná možnostem darování si klade za cíl vydefinovat stávající možnosti, které měli dárci do konce roku 2013 a ty rozšířit o možnosti nové od ledna 2014. Základní dělení takových možností je na ty, které mohou využívat fyzické osoby a ty které mohou využívat právnické osoby. Je to však pohled velmi subjektivní, protože všechny uvedené možnosti darování se více nebo méně překrývají a je na zvážení každého dárce, který ze způsobů pro svoje dobročinné myšlenky využije a také, kdo je příjemcem jeho pomoci. Dárce si může zvolit mezi darováním rovnou, bez prostředníka, nebo přes neziskovou organizaci. V případě darování přes neziskovou organizaci si dárce může zjistit, jaké projekty vybraná organizace podporuje a může si tak udělat představu, na jaké projekty bude jeho pomoc využita. Dalším způsobem je podpora konkrétního problému, na který je například vyhlášena veřejná sbírka, kdy dárce již před aktem darování přesně ví, kam pomáhá. Jednou z dalších možností je založení si vlastní nadace nebo nadačního fondu, který bude mít svůj účel zaměřen přesně podle toho, co dárce chce. Taková možnost je však velmi nákladná a není určena pro příležitostného dárce nebo toho, kdo nevlastní dostatek aktiv na vybudování vlastní nadace, ale přesto chce pomáhat alespoň malou částkou. Stát pak na tyto dárce, kteří se zapojují do řešení krizových situací nebo problémů, které vidí jako důležité, podporuje. Jeho podpora směřuje k dárcům přes daňové úlevy. Ty mají jak osoby fyzické, tak osoby právnické a může to být jeden z motivů pro dobročinné činnosti těchto osob. obecně prospěšných společností s příklady z praxe. 8. vyd. Olomouc: Anag, 2011. ISBN 978-80-7263-658-7., str. 25, 37. 93 BOUČKOVÁ, Pavla a Pavel UHL. Chci pomoci. Šance dětem [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.sancedetem.cz/cs/chci-pomoci/index.shtml
39
3 NOVÉ FORMY PRÁVNICKÝCH OSOB SOUKROMÉHO PRÁVA V NOVÉM OBČANSKÉM ZÁKONÍKU Pojem právnická osoba nemá žádnou platnou a jednotnou definici ani po proběhlé rekodifikaci českého soukromého práva. Základy konstrukce PO jsou používány již v římské odborné literatuře, ale obecný koncept se objevil až v období rozvoje kapitalistického společenského systému. Současné české právo se na PO dívá jako na juristickou fikci, která nemá oporu v reálném světě. PO je možné popsat jako živé sociální organismy, které mají svá majetková práva, mohou se domáhat ochrany osobnosti nebo vystupovat v roli zaměstnavatele.94 Nový občanský zákoník se inovativně pokouší upravovat právnické osoby v rámci svých paragrafů. Důvodová zpráva NOZ uvádí, že se akceptuje, respektuje a upřesňuje dosavadní pojetí, podle kterého je subjektem práva takový organizovaný útvar, kterého zákon prohlásí za právnickou osobu – viz. § 20. Dříve přejímal kodexovou úlohu v některých otázkách ohledně právnických osob obchodní zákoník. Tato úprava byla nedostatečná a bylo nutné sjednotit a shrnout do kodexu základní pravidla, která se týkají právě právnických osob.95 Hlavními typy právnických osob dle NOZ jsou PO korporativního a fondového typu. NOZ rozlišuje jejich podstaty. Právnické osoby se vyznačují stupňovitým vznikem a zánikem, což v praxi znamená založení a vznik na počátku fungování PO a zrušení a zánik na konci existence PO. V celém fungování – od vzniku do svého zániku – má právnická osoba právní subjektivitu. Každá právnická osoba má také způsobilost nabývat práva a povinnosti, avšak tato způsobilost není vázána na zvolený předmět činnosti. Základní předpis, který platí pro soukromé právo je občanský zákoník a jeho paragrafy vymezují následující právnické osoby soukromého práva, kterými jsou:96 spolky, nadace, ústavy, společenství vlastníků jednotek.
3.1 Veřejné rejstříky právnických osob Údaje o právnických osobách se zapisují do veřejných rejstříků, které vedou soudy nebo jiné orgány veřejné moci. Podle výše uvedeného dělení je také veřejný rejstřík členěný na tyto jednotlivé rejstříky, jak uvádí Svejkovský/Deverová: spolkový, nadační, ústavů, společenství vlastníků jednotek. Vzhledem k tomu, že rejstříky jsou instituty veřejného práva, nemůže je institucionálně upravovat občanský zákoník. Jejich úprava je přenechána zvláštním zákonům. 94
RONOVSKÁ, Kateřina. Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva v Česku, ve Švýcarsku a v Nizozemí. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 355 s. ISBN 80-210-3453-x., s. 29-31. 95 Důvodová zpráva. In: Nový občanský zákoník [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf, s. 69. 96 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s 7.
40
Každý veřejný rejstřík musí splňovat zásadu materiální a formální publicity. Materiální publicitou je důvěra v zapsané údaje a formální publicitou se zajišťuje přístupnost rejstříků pro každého. Právě tato veřejná přístupnost je ponechaná zvláštní zákonné právní úpravě každého z rejstříků, ale předpokládá se, že budou všechny přístupné elektronicky, aby do nich bylo snadné nahlédnout kdykoli a z jakéhokoli místa. Požadavky pro zápis PO do veřejného rejstříku vyjmenovává § 123 NOZ a obsahuje také náležitosti, které umožní identifikovat příslušnou právnickou osobu. „Zakladatelské právní jednání určí alespoň název, sídlo právnické osoby, předmět činnosti, jaký má právnická osoba statutární orgán a jak se vytváří, nestanoví-li to zákon přímo. Určí též, kdo jsou první členové statutárního orgánu.“97 Toto znění § 123 NOZ stanovuje základní požadavky, které musí být zapsané do veřejného rejstříku při vzniku právnické osoby. Ohledně sestavení statutárního orgánu může zákon identifikovat i jiné požadavky a způsoby, jak se takový orgán vytváří. Pokud zákon nic jiného nestanoví, platí tyto základní požadavky z § 123, další speciální úprava doplňuje úpravu uvedenou výše. Nutnost mít statutární orgán je vyjádřením toho, že tento ustanovený orgán bude jednat za právnickou osobu.98 Ve výše citovaném paragrafu jsou uvedené základní požadavky, které musí být zapisované do veřejných rejstříků, a zároveň jsou to požadavky na zakladatelské právní jednání. Tento právní akt může být buď jednostranným, či vícestranným jednáním. A další odstavec tohoto paragrafu uvádí, že všechna zakladatelská právní jednání musí být v písemné formě. Zákon může stanovit vyšší formu právního jednání, čímž se v této souvislosti míní veřejná listina. I v tomto případě však musí být veřejná listina v písemné podobě a to znamená, dodržení písemné formy v tomto vyšším stupni – tedy notářský zápis. Zápisem do veřejného rejstříku vzniká právnická osoba.99
3.2 Korporace Korporace je upravená v oddíle 2 NOZ, jehož následující paragrafy popisují znaky těchto společností a udávají požadavky, které musí korporace splňovat. NOZ obsahuje však jen obecnou úpravu korporací, na kterou navazují obchodní korporace upravené samostatným zákonem o obchodních korporacích, který dále rozvíjí jejich specifika. „Korporaci vytváří jako právnickou osobu společenství osob. Na právnickou osobu tvořenou jediným členem se hledí jako na korporaci.“100 Nejmenší počet členů, který může korporaci vytvářet, jsou dvě osoby, avšak zákon může stanovit, že bude korporaci tvořit člen pouze jeden. Pro určité právní formy – například pro spolky nebo družstva, jsou předepsány minimální počty členů, a to jsou konkrétně 3 členové. Obecná úprava stanovuje nutnost soudního zrušení korporací, jestliže počet členů PO klesne pod zákonem dané minimum. Ale je nesmyslné hned rušit již vybudované PO a proto je takovým právnickým osobám daná možnost, aby v určené lhůtě mohli zjednat členskou nápravu. Ačkoli je to tedy společenství více osob, z právního hlediska se na korporace hledí jako na samostatnou osobu,
97
ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s.22. 98 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 16-19. 99 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s 16. 100 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s. 30.
41
která má právní subjektivitu, způsobilost k právním úkonům, může právně jednat svým vlastním jménem nebo hospodařit s vlastním majetkem. 101 Korporace, jako právnická osoba může být tvořena i jedním členem. Zákon pak ve svém § 217 počítá s formou korporace, kterou můžou vytvořit min. 3 členové se společným zájmem. Jedná se o formu spolku a NOZ uvádí, že „Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže.“102 V rámci vedlejší činnosti může spolek podnikat nebo provozovat jinou výdělečnou činnost. Spolek při své hlavní iyvedlejší činnosti vytváří zisk, který lze využívat pro spolkovou činnost nebo také pro správu spolku.103 Spolek vytváří členové tehdy, když je k tomu vede společný zájem. Komentář Svejkovského uvádí, že společný zájem je to, co vede zakladatele spolku k tomu, aby tento spolek založil, ayje nutné, aby tento jasný zájem existoval již při založení spolku. Další podmínkou související se společným zájmem je to, že se se zájmem neztotožňují jen členové, ale také zakladatelé, což může logicky vyplývat ze slova „společný“. Tento spolek je samosprávný a dobrovolný svazek členů, nikdo nesmí být nucen k účasti a na druhou stranu, také nesmí být bráněno vystoupit z něj. Jednou z nesporných výhod spolku, z pohledu členů je zajisté fakt, žeyčlenové spolku neručí za jeho dluhy. V souvislosti se společným zájmem není u spolků jasně definované, zda se musí jednat o zájem tzv. vzájemně prospěšný. Spolky mohou být určené pro činnosti se zájmem individuálním, ale i veřejně prospěšným, který může být zaměřen na činnosti prospěšné osobám, jež stojí mimo spolek. Lze předpokládat, že nejčastějším modelem spolku bude spolek s oběma účely – jak vzájemně prospěšným, takyi veřejně prospěšným a spolky budou tyto dva aspekty dle libosti kombinovat.104 V rámci vedlejší činnosti může spolek podnikat nebo provozovat jinou výdělečnou činnost, pokud účel této vedlejší hospodářské činnosti podporuje hlavní činnost nebo hospodárně využívá spolkový majetek – konečným efektem i v tomto případě bude podpora spolkové činnosti, včetně správy spolku. 105 Nový občanský zákoník v souvislosti se spolkem opouští dosavadní nevhodný zákonný termín „občanské sdružení“ a nahrazuje jej klasickým pojmem „spolek“. Základními charakteristikami spolku jsou:106 samospráva; dobrovolnost členství; oddělení majetku spolku a jeho členů.
101
SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s 16. 102 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s. 30. 103 Důvodová zpráva. In: Nový občanský zákoník [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf, s. 83,84. 104 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s 186-188. 105 ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s. 143-144. 106 Důvodová zpráva. In: Nový občanský zákoník [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf, s. 84.
42
Tento návrat k tradičnímu pojmenování však není jen omezením se na název, ale tradičně seypojímá i celé pojetí spolku. Pojem spolek se do českého právního řádu vrací po 63 letech aymusí se znovu etablovat. Tento pojem byl ustanovený v zákoně č. 134/1867 ř. z., o právu slučovacím, který byl zrušen zákonem č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organizacích a shromážděních, který nabyl účinnosti 1. října 1951. 107 K definičnímu znaku samosprávnosti pak komentář Svejkovského/Deverové dodává, že tato charakteristika znamená, že stát není oprávněný do rozhodování orgánů spolku nijak zasahovat. To naplňuje ústavní princip odluky soukromoprávních korporací od státu. Ukazuje se však, že laické chápání pojmu spolek může vést k představě malé, místní, zájmové organizace, což vede k celkové představě, že je spolek právnickou osobou zaměřenou na činnosti pouze ve prospěch svých členů s vyloučením té možnosti, že by spolek mohl vést svoji činnosti k veřejně prospěšným cílům. Tato představa je mylná a o její vyvrácení se snaží NOZ, který žádné omezení veřejně prospěšných činností spolku nepřináší. Díky novým paragrafům NOZ, které se zabývají úpravou spolků, dochází k liberalizaci jejich postavení, většina ustanovení je dispozitivních a umožňuje spolkům upravit své vnitřní poměry odlišně od úpravy NOZ. Občanským sdružením, které po nabytí účinnosti NOZ vykazují odlišnosti od definiční charakteristiky spolku, bude daná nutnost změny právní formy. Spolek může být zrušen soudem, a to s likvidací na návrh osoby, která má na jeho zrušení oprávněný zájem, anebo i bez návrhu v případě, že spolek koná zakázanou činnost. Důvodem pro zrušení je také nucení třetí osoby k členství, k účasti na jeho činnosti nebo k jeho podpoře, anebo naopak bránění osobám spolek opustit. V případě, že se soud rozhoduje zrušit spolek z výše uvedených důvodů bez návrhu, musí nejdříve tento soud spolek na nedostatky a porušení těchto činností upozornit a až po neuposlechnutí upozornění může soud spolek zrušit. Takovýto způsob zrušení je velmi obdobný jako u ostatních právnických osob soukromého práva. Soudem se myslí krajský soud s místní příslušností podle sídla spolku.108
3.3 Ústav Je právnická osoba, která využívá svoji osobní a majetkovou složku k tomu, aby mohla provozovat činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky. Výsledky činnosti ústavu jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek, které jsou vždy předem stanovené. Právní forma ústavu může sloužit pro účely obecně prospěšné činnosti, která bude zaměřená na uspokojování zájmů předem neurčitých zájemců. Příkladem může být pořádání výstav, poskytování zdravotních služeb apod.109 „Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených.“110 Podle Eliáše může ústav vykonávat i činnost vedlejší, a to za zákonem daných předpokladů. Vedlejší činnost nesmí být na újmu jakosti, rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných
107
SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s 187-189. 108 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s 256-261. 109 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s 447-450. 110 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s. 48.
43
v rámci činnosti hlavní. Z vedlejší činnosti poplyne ústavu zisk a ten pak může ústav použít jen k podpoře činnosti, pro niž byl založený, anebo k úhradě nákladů na vlastní správu. Zákon, dle Eliáše, stanovuje základní požadavky na název, orgány, založení a výroční zprávu. V názvu nově vzniklého ústavu musí být slova „zapsaný ústav“, případně jen zkratka těchto slov - „z. ú.“. Tato právní forma může být založena způsobem obvyklým, tedy zakládací smlouvou, nebo i pořízením pro případ smrti, což je možnost rozšiřující se s NOZ. Ústav poté, co splní náležitosti předepsané zákonem pro založení, může být zapsán do veřejného rejstříku a tímto dnem zápisu vzniká.111
3.4 Fundace Novým pojmem NOZ, který je stěžejní pro práci, jsou právnické osoby, které se nazývají fundace. „Fundace je právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Její činnost se váže na účel, k němuž byla zřízena.“112 Upravené jsou v § 303 a nás. NOZ. Pojemy„fundace“ se volí pro všechny právnické osoby fondového typu, ale jeho význam není spojován pouze s nadacemi a nadačními fondy, ale používá se v obecném významu i pro pojmenování majetkového základu věnovanému jakémukoli společenskému účelu, jak to vyjmenovává Slovník spisovného jazyka českého. V podstatě se jedná o antonymum ke korporacím.113 Základ fundací tvoří majetek a to je jedním z rozdílů mezi ostatními formami právnických osob, definovaných v NOZ. U korporací je základem společenství osob a u ústavů je základem osobní a majetková složka, která je v nich propojena. Dosavadní úprava, zákon o nadacích a nadačních fondech (dále jen NadZ), majetek vnímala jako samotný základ nadací a nadačních fondů. NOZ přináší podstatnou změnu v úloze, jakou hraje majetek fundací. Ten je nyní prostředkem k naplňování účelu fundací a je tedy prostředkem k dosažení stanového účelu fundace.114 Druhy fundací, se kterými počítá NOZ: nadace; nadační fond. Fundace mohou, dle zákona a komentáře Svejkovského, vznikat buď zakladatelským právním jednáním, nebo zákonem. Tyto dva způsoby založení jsou jedinými možnostmi pro vznik fundací. Zakladatelským právním jednáním se jak u nadací, tak u nadačních fondů myslí vždy zakládací listina nebo pořízení pro případ smrti. „Zakládací listina“ je odlišena od pojmu „zakladatelská listina“. Hlavní rozdíl je v tom, že „zakladatelská listina“ je všeobecný pojem pro listiny, kterými mohou vznikat nové instituty, zatímco „zakládací listina“ je pojem pro jednostranný zakladatelský akt, který je typický pro zakládání fundací. Základním organizačním dokumentem je jako u předchozích typů právnických osob statut fundace. Ten upravuje její vnitřní poměry a ve srovnání s úpravou NadZ je v tomto bodě zachována kontinuita. Statut nadace upravuje § 314 NOZ, který stanovuje základní požadavky na obsah tohoto statutu. Oproti tomu nadační fond mít status vůbec nemusí. Minimální obsahové požadavky na zakladatelské právní jednání stanovuje § 396, který uvádí, 111
ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s. 196-199. 112 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s. 38. 113 ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s. 167. 114 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s 309.
44
že základní organizační pravidla nadačního fondu musejí být součástí zakladatelské listiny a tedy nemusí být vydán samostatný status nadačního fondu. Jak již napovídá slovo „nemusí“, tak nadační fond svůj status vydat může. Tato volba záleží pouze na rozhodnutí zakladatele. Zákonodárce tímto stanovil mnohem jednodušší podmínky pro založení fondů, jejich fungování i zánik. Podle komentáře Svejkovského, Deverové tyto jednodušší podmínky jsou také dány tím, že se jedná o dočasné subjekty. Nadační fondy mohou vykonávat činnost velmi podobnou jako nadace, avšak oproti nadacím, které jsou trvalého charakteru, se nadační fond při naplňování své činnosti může spotřebovávat. Jednoduchost nadačních fondů také souvisí s tím, že na rozdíl od nadací, tyto fondy netvoří ani nadační jistinu, ani nadační kapitál, protože to by bylo s ohledem na charakter zcela bezúčelné.115 Nadace a nadační fondy upravuje občanský zákoník v oddíle 3, který je věnovaný fundacím. Nadace a nadační fondy byly až do konce prosince 2013 upravované samostatným zákonem o nadacích a nadačních fondech, který byl s platností NOZ zrušený. Díky tomu se otevřely nové možnosti a aktivity především pro činnost nadačních fondů. NOZ zůstává terminologicky u jednotlivých typů fundací u osvědčených pojmů, které jsou známy již z NadZ, avšak dále je upravuje, co se týká jejich obsahu. Oba právní předpisy – NadZ (č. 227/1997 Sb.) i NOZ, upravují tutéž oblast, s tím rozdílem, že zákon o nadacích a nadačních fondech platil pouze do konce roku 2013 a jeho obsah přebral od roku 2014 NOZ. Tato změna přináší liberalizaci a zpružnění činností, na druhou stranu také zvyšuje odpovědnost členů orgánů právnických osob. Změna se netýká jen nově vzniklých nadací a nadačních fondů, ale týká se i nadací a nadačních fondů vzniklých před účinností změn. Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech upravoval nadace a nadační fondy souběžně stejnými paragrafy. V tom je první vizuální rozdíl s NOZ, který odděluje podmínky pro nadace i pro nadační fondy. Tato oddělenost má za účel vyšší přehlednost a úspornost normativních konstrukcí. Nadační fondy jsou součástí právního řádu od roku 1997. Tehdy byl vzorem zákon z Rakouska, který byl z roku 1974. Tato právní úprava se ujala a proto podle důvodové zprávy NOZ není nutné tyto zákony nijak obsahově měnit. NadZ definoval nadaci a nadační fond jako účelové sdružení majetku, které vznikají pro dosahování obecně prospěšných cílů. Cíl nadací i fondů musel být „obecně, resp. veřejně prospěšný“, ne „vzájemně prospěšný“, ani „soukromě prospěšný“. Nebylo možné zakládat rodinné nadace a účel nadace nebylo možné vztáhnout na jednoho jednotlivce nebo několik málo osob.116 A právě NOZ přišel v této oblasti s výraznou liberalizací. Účel nadace i nadačního fondu se rozšířil, je povolené zakládat rodinnou nadaci k podpoře jen omezeného okruhu osob nebo jednotlivce. Následující body jsou novinkami v NOZ od ledna 2014. Jedná se o: 117 „nové vymezení subjektů soukromého práva (korporace, fundace, ústavy); nutnost uvést do souladu vnitřní poměry nevládních neziskových organizací s novou právní úpravou (statut, orgány, atd.); 115
SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s 310-312. 116 DVOŘÁK, Tomáš. Nadace a nadační fondy: text zákona s poznámkami. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 130 s. ISBN 978-80-7357-563-2., s. 16-20. 117 ŠEBESTA, Kamil. Základní přehled změn, které přináší nový občanský zákoník pro nestátní neziskové organizace. Epravo[online]. 1999, 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/zakladniprehled-zmen-ktere-prinasi-novy-obcansky-zakonik-pro-nestatni-neziskove-organizace-92357.html
45
definice tzv. veřejné prospěšnosti; další nemožnost zakládat obecně prospěšnou společnost (dále jen „o.p.s.“); automatická transformace o.p.s. do spolku; současné projednávání dalších legislativních změn (zákona o změně právní formy, zákona o statutu veřejné prospěšnosti).“
Nadace a nadační fondy mohou nově vznikat pro společenský nebo hospodářsky užitečný účel. Konkrétní účel fundace je v první řadě určen v zakladatelském právním jednání nebo v zákoně, a to podle toho, jakým způsobem konkrétní fundace vzniká. Pokud mohou fundace vznikat zakládací listinou, uvedení účelu je jednou z hlavních obsahových náležitostí. V případě vzniku zákonem, tento zákon jasně vymezí, na který účel fundace vzniká. Pokud se jedná o nadace, mohou tyto svůj účel během existence měnit, jestliže nastanou podmínky, které budou pro změnu účelu vhodné. Naproti tomu nadační fond tuto možnost změny účelu nemá. Ten musí svůj účel naplňovat až do zrušení fondu. A v případě, kdy nadační fond není schopen plnit účel, pro který byl založen, vede to k zániku fondu.118 Následující graf ukazuje vývoj v počtu nadací a nadačních fondů od prosincey1992 do prosince 2013, tak jak jej zaznamenává Český statistický úřad. V období do 1. ledna 1998 do 31. prosince 2013 platil zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Tento zákon opětovně povolil instituty nadačních fondů, proto jejich křivka začíná právě v roce 1998. Do roku 1998 existovaly pouze instituty nadací. Počty nadací prošly v rámci sledovaných hodnot grafu velkým vývojem. Od počátku sledování hodnot vynesených v grafu až po platnost NadZ byly nadace upravené velmi volnou zákonnou úpravou a mohlo docházet ke zneužívání těchto institutů. V kombinaci volné zákonné úpravy a neexistence alternativy ve formě nadačního fondu, existovalo do roku 1998 velmi mnoho nadací v řádech tisíců. V listopadu 1998, kdy vstoupil v platnost NadZ, existovalo již jen 55 nadací a nově 71 nadačních fondů. Počet nadací poklesl z hodnoty 5 238 na 55. Takový skok může být zapříčiněný jednak přísnějšími zákonnými podmínkami pro jejich existenci a zakládání, a také tím, že se mohli začít zakládat nadační fondy. Podle Ronovské vešel v platnost díky NadZ pojem nadační fond a podmínky pro nadace tímto zákonem omezily vůli zakladatele, účel nadací a také jejich aktivity. Účelem pro to mělo být navrácení důstojnosti institutu nadací. To se podařilo jen do jisté míry, protože na druhou stranu to pro nadace znamenalo hranice pro využívání jejich potenciálu. To zapříčinilo, že vývoj v počtu nadací od roku 1998 není tak velký, jak vývoj v počtu nadačních fondů.119 V roce 1999 však již bylo 272 nadací a 695 nadačních fondů. Nárůst v počtu nadací i nadačních fondů byl tedy mezi lety 1998 a 1999 významný. Příčinou náhlého vzrůstu počtu institutů NNO až v následujícím roce platnosti NadZ může být dané časovou prodlevou, ve které probíhalo pochopení právního rámce nového zákona. Během prvního roku platnosti NadZ, pochopilo a využilo možnost založit si nadační fond jen 77 zakladatelů, kteří byli prvními průkopníky této formy NNO. V roce 1999 zakladatelé měli podmínky nadačních fondů nastudované a praxe během roku 1998 ukázala na funkčnost tohoto institutu, a proto počet založených nadačních fondů skokem vzrost. Následující roky již počty nadačních fondů rostly vyšším (oproti nadacím) a téměř stabilním tempem. Počet nadačních fondů rostl 118
SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 312-313. 119 RONOVSKÁ, Kateřina. Nové české nadační právo v evropském srovnání. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2012. 348 s. Právní monografie. ISBN 978-80-7357-971-5., s. 5.
46
významněji, což může být způsobeno tím, že nadační fondy měli a stále mají jednodušší administrativní kroky pro jejich založení. Graf č. 4: Statistika počtu nadací a nadačních fondů
Pramen: vlastní zpracování dle:
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Aktualizovaná statistika počtu NNO v letech 1990-2013. Neziskovky.cz [online]. 2013 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/clanky/511_538_543/fakta_neziskovky-v_statistika-poctu-neziskovych-organizaci/.
47
Tabulka č. 2: Srovnání NadZ a NOZ – základní rozdíly
Zakládací listina
Účel
Majetek
NadZ
NOZ
Nadace + nadační fond
Nadace
Nadační fondy
§ 3 předpokládal existenci zakládací listina, zakládací listina, jednostranných a pořízení pro případ pořízení pro vícestranných nadačních smrti případ smrti listin společensky trvalý společensky dosahování obecně nebo nebo hospodářsky prospěšných cílů hospodářsky užitečný užitečný nadace - nadační jmění (min 500 000 Kč) + ostatní majetek; nevytváří ani používány jsou výnosy z nadační jistina (min nadační jistinu, nadačního jmění + ostatní 500 000 Kč) + ani nadační majetek; ostatní majetek kapitál fond používá celý svůj majetek - netvoří žádné jmění
nadace ani fond nesmějí vlastním jménem podnikat. Mohou pouze pronajímat nemovitosti, Podnikání pořádat loterie, tomboly, veřejné sbírky, kulturní, společenské, sportovní a vzdělávací akce.
může podnikat jako vedlejší činnost, když výtěžek použije k podpoře svého účelu - pokud však není podnikání vyloučeno zakladatem v nadační listině
může podnikat jako vedlejší činnost, když výtěžek použije k podpoře svého účelu
Pramen: vlastní zpracování dle:
BEZOUŠKA, Petr a Lucie PIECHOWICZOVÁ. Nový občanský zákoník :nejdůležitější změny. 1. vyd. Olomouc: Anag, 2013. 375 s. ISBN 9788072638192.
S fundacemi je nově v NOZ definován pojem veřejná prospěšnost. Jedná se o novinku v českém právu, ale nikoli v právu evropském. Například německé, švýcarské, nizozemské nebo rakouské právo počítá s touto veřejnou prospěšností a upravuje ji ve svém fiskálním právu. V těchto zemích mohou právnické osoby, které směřují ve své činnosti k veřejné prospěšnosti, využívat například daňových výhod, které jsou zakotvené ve fiskálním právu. Status veřejné prospěšnosti mohou ve jmenovaných evropských zemích získat také společnosti s ručením omezeným nebo družstvo. K tomu existují velmi často i zákony o veřejné prospěšnosti. V České republice se o zákoně o statusu veřejné prospěšnosti také hovořilo, avšak neprošel schválením. Mělo se jednat o doprovodný zákon k NOZ,
48
ale prozatím je v bodě politicko-právních debat.120 Základní požadavky na to, aby mohla být právnická osoba nazývána veřejně prospěšnou v České republice, jsou tyto:121 Uvedení veřejné prospěšnosti v zakladatelském právním jednání; vlastní činností přispívat k obecnému blahu; činit ty činnosti, které budu ve shodě s účelem vyjádřeným v zakladatelské smlouvě; využívat své jmění i nabytý zisk v souladu s principem hospodárnosti a také v souladu s účelem, již výše zmíněným; získávat majetek z poctivých zdrojů; bezúhonnost všech členů právnické osoby, ať už jde o členy orgány, nebo ostatní osoby. Komentář k § 146 NOZ uvádí, že je veřejná prospěšnost vlastnost právnické osoby, která bude trvalá nebo alespoň dlouhodobá. K obecnému blahu má přispívat vlastní činností, což znamená, že PO má být ve svých aktivitách aktivní a tím naplňovat svůj účel. Z definice veřejné prospěšnosti vyplývá, že PO svojí činností přispívá k veřejnému nebo obecnému blahu, a proto má takováto právnická osoba možnost se ucházet o podporu z veřejných zdrojů a využívat například daňových výhod. Cílem zavedení statusu veřejné prospěšnosti je transparentnější a efektivnější čerpání a využívání veřejných prostředků i daňových výhod právnickými osobami, které budou moci využívat označení „právnická osoba se statusem veřejné prospěšnosti“. PO s tímto statusem se může srovnávat i s tím, že v určitých situacích může nahrazovat nebo podporovat plnění tam, kde by měla plnit určité činnosti veřejnoprávní korporace nebo i stát. Obecné blaho znamená, že se může jednat o veřejně prospěšné služby nebo veřejně prospěšné činnosti. Veřejně prospěšné činnosti směřují vůči předem neurčitým zájemcům – například péče o životní prostředí, o rozvoj kultury, sportu apod. Veřejně prospěšné služby se snaží o naplňování jednotlivý vztahů směřujících k obecnému blahu společnosti. Obecné blaho je vlastně cíl celé veřejné prospěšnosti. Statut veřejné prospěšnosti se zapisuje do veřejného rejstříku.122
3.5 Nadace Nadace jsou samostatnou kategorií právnických osob. V porovnání s korporacemi jsou vývojově staršími institucemi, které se řídí vůlí zakladatele. Tuto svoji vůli zakladatel vyjadřuje vymezením souboru majetku, který určuje na konkrétní účely. Zakladatel pak také určuje o konečné podobě nadace, kterou vyjadřuje ve zřizovací - nadační listině.123 „Zakladatel zakládá nadaci k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Účel nadace může být veřejně prospěšný, spočívá-li v podpoře obecného blaha, i dobročinný, spočívá-li v podpoře určitého okruhu osob určených jednotlivě či jinak.“124 Toto znění § 306 NOZ definuje pozitivní rámec vymezení účelu nadace, přičemž existuje i jeho opak. Negativní vymezení účelu obsahuje odstavec druhý tohoto paragrafu, který jasně definuje, co účelem nadace být nesmí: „Zakazuje se založit nadaci za účelem podpory 120
RONOVSKÁ, Kateřina. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, xviii, 327 s. ISBN 978-80-7357-971-5., s. 120-126. 121 Důvodová zpráva. In: Nový občanský zákoník [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf, s. 75,76. 122 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 68-71. 123 RONOVSKÁ, Kateřina. Spolkové a nadační právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 109 s. ISBN 978-80-210-4512-5., s. 56. 124 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s. 39.
49
politických stran a hnutí nebo jiné účasti na jejich činnosti. Zakazuje se založit nadaci sloužící výlučně výdělečným cílům. Plní-li nadace zakázaný účel, soud ji i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci.“125 V tabulce výše, která přehledně uvádí základní rozdíly právní úpravy před koncem roku 2013 a začátkem roku 2014, je také uvedený rozdíl v definování účelu podle NadZ a NOZ. NOZ v této souvislosti jednoznačně přináší větší liberalizaci a to nejen pro nadace, ale i pro nadační fondy, o nichž bude řeč dále. Účel nadace nemusí být pouze veřejně prospěšný, ale podle vzoru práva rakouského, italského nebo německého126, může být i dobročinný. Otázka veřejné prospěšnosti je řešena v § 146 NOZ. Veřejně prospěšná nadace bude ta, jejíž účel, ke kterému je zřízena, bude přispívat k dosahování obecného blaha. Naproti tomu dobročinný účel nadace se může omezovat na určitý okruh osob, které budou buď popsány určenými znaky, nebo budou nějakým způsobem konkrétně specifikovány – například jménem, či jinak. Nadace při svém zakládání se musí řídit pravidly § 145 NOZ o zakázaných účelech pro založení právnických osob a dále také musí zakladatel sledovat porušení nebo zneužití práv. Při zakládání nadace nesmí být narušený veřejný pořádek nebo dobré mravy, případně nesmí být poškozeni ostatní. Ve druhém odstavci, definujícím účel formou zákazu, co jím nesmí být, je daný zákaz podpory politických stran a hnutí. Tento zákaz se s novou úpravou rozšiřuje a podle tohoto odstavce je možné říci, že jakákoliv podpora je nadacím nyní zakázána. A je jedno, zda se jedná o financování nebo jakoukoli jinou podporu ve svém širokém slova smyslu. V NadZ existoval pouze zákaz financování politických stran a hnutí. Z toho je patrné rozšíření tohoto zákazu s NOZ.127 V názvu nadace se musí objevit slovo „nadace“ a také je jeho pravidelnou součástí označení, které poukazuje na účel, k jakému je nadace zřízena. Není možné používat žádnou zkratku slova „nadace“. Toto označení upravuje § 308 NOZ, ale nesmí se při sestavování názvu nadace zapomínat také na obecnou právní úpravu názvů právnických osob v § 132 NOZ a následujících. V názvu nadace může být také jméno člověka, ke kterému má nadace „zvláštní vztah. Toto označení člověka v názvu nadace je upraveno v § 133 odst. 1 NOZ a má ho být použito přiměřeně. To všechno jsou pojmy velmi obecné, které nedávají velké jasno, co tím autoři předpisů myslí. Co se týká toho, že v názvu nadace, musí být uvedeno slovo „nadace“, jakožto označení o jakou právnickou osobu se jedná, není to žádná novinka ve srovnání s NadZ. Rozdíl a novinkou v této úpravě je to, že NOZ oproti NadZ stanovuje obsahovou povinnost uvést v názvu označení, které vyjadřuje účel nadace. Tato povinnost uvedení účelu koresponduje s tím, že název nadace by neměl být klamavý a také by neměl být zaměnitelný s názvem jiné nadace. To, že název nese označení svého účelu, posiluje jedinečnost názvu nadace ve srovnání s jinými.128 Oproti NadZ je povolení podnikání velkým rozšířením. K podnikání nadací se váže podmínka, která stanovuje, že se musí jednat o vedlejší činnost. Dále NOZ definuje, jakým 125
ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s. 39. 126 Důvodová zpráva. In: Nový občanský zákoník [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf, s. 93. 127 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 312-313. 128 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 316-317.
50
způsobem musí být naložené s jeho výtěžkem. Jinak NOZ v této oblasti přináší uvolnění pravidel podnikatelské činnosti nadací. NadZ ve svém paragrafu taxativně vymezoval podnikatelské činnosti, které nadace mohla provozovat. Těmito povolenými činnostmi byly pronájmy nemovitostí, pořádání loterií, tombol, veřejných sbírek, kulturních, společenských, sportovních a vzdělávacích akcí. Nová úprava povolené činnosti nijak nedefinuje a nevyjmenovává, čímž je nadacím v jejich činnosti ponechaná volnost v podnikání, pokud splní podmínku vedlejší činnosti. O tom, zda bude nebo nebude podnikat, jako svoji vedlejší činnost, se může rozhodnout její zakladatel. Ten může podnikání nadace jasně a jednoznačně vyloučit v nadační listině. Součástí nadační listiny není žádný bod, v jehož rámci by zakladatel ukázal svoji myšlenku – ano nebo ne, ve vztahu k podnikání nadace. Proto je důležité, aby zákaz podnikání byl v nadační listině jasně a přímo uveden, jako projev vůle zakladatele. V této souvislosti je potřeba rozlišovat podnikatelskou a výdělečnou činnost. Výdělečná činnost nadace je činnost, která postrádá jakýkoli jeden ze znaků podnikání vyjmenovaných v § 420 NOZ. Jeho znění je následující: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele“129. Je však důležité vyhnout se záměně pojmů „jiná výdělečná činnost“ a „neoprávněné podnikání“.130 Obdobně, jako je ošetřena oblast podnikání nadace, jsou stanovené i podmínky pro to, aby se nadace mohla ujmout vedení obchodní společnosti. Opět může zakladatel v nadační listině tuto možnost vyloučit. Vedení obchodní společnosti musí být, stejně jako podnikání, pouze vedlejší činností a jedná se například o to, že nadace bude členem statutárního orgánu. V zákoně o nadacích a nadačních fondech, v § 23, bylo uvedené, že se nadace může účastnit svým majetkem na akciové společnosti, maximálně do 20% z majetku nadace po odečtení nadačního jmění a obchodní účast na majetku a. s. nesmí být větší než 20% majetku této a. s. Zákon také jasně definoval, že nadace nesmí být společníkem v. o. s., komplementářem k. s., tichým společníkem, ani členem družstva, pokud členové družstva mají uhrazovací povinnost na ztrátě družstva, a to větší, než byl jejich vklad do takovéto společnosti. Tedy NadZ, jak je vidět, upravoval jednak míru účasti nadace v obchodních společnostech, omezoval míru velikosti obchodního podílu v nich a také konkrétně definoval, v jakých typech obchodních společností nadace nesmí být společníkem. Z NadZ vyplývá, že se nadace nesměla účastnit jakékoli právnické osoby, kde by jako člen musela ručit za její závazky. Z toho je patrné, i v této oblasti přišel NOZ s uvolněním podmínek pro účast v obchodních společnostech. Jedinou podmínkou, kterou NOZ v této problematice uvádí je, že nadace nesmí být neomezeně ručícím společníkem v žádné obchodní společnosti. Tato podmínka je tedy stejná, jako byla v NadZ, ale na druhou stranu je jedinou takovou podmínkou, která by omezovala nadaci v tom, aby byla společníkem obchodní společnosti. Podmínka, že nadace nesmí být neomezeně ručícím společníkem v jakékoli obchodní společnosti, vychází ze zásady, že podnikatelská činnost nadace musí být pouze činností vedlejší. A dalším argumentem, proč tato podmínka existuje, je ochrana majetku nadace, který má sloužit k naplňování účelu nadace. Nadace má svůj majetek využívat primárně k tomu, pro co byla zřízená a má ho zachovávat. Kdyby podnikatelská činnost mohla být činností primární, mohla by nadace svůj majetek prohospodařit, utrpět ztráty a účel nadace by byl
129
ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s. 50. 130 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 314-316.
51
v nejhorším případě nedosažitelný. Tato podmínka vedlejší činnosti tedy slouží k ochraně majetku a tím i celého účelu nadace.131 3.5.1 Založení a vznik Založení nadace, podle toho, jak jej upravuje NOZ, přináší novinky oproti stávajícímu NadZ. Založení je obsažené v § 309 NOZ a pro zakládací listinu, kterou vzniká nadace, se používá název nadační listina. Založení nové nadace je rozděleno na dvě fáze: na fázi založení a poté fázi vzniku. Vzniku nadace předchází její založení. Založením se myslí sepsání zakládací listiny. Toto sepsání zakládací listiny je jednostranným projevem vůle zakladatele, která směřuje ke vzniku nové nadace. Tento vztah se bude nazývat jednostranný i v případě, že jako zakladatel bude vystupovat více osob. Založení může být buď zakládací listinou, nebo pořízením pro případ smrti. Co se týká zakládací listiny, jedná se o založení nadace mezi živými. V tomto způsobu založení nadace je jedinou možností sepsání nadační listiny zakladatelem, který chce, aby vznikla nová nadace. V případě pořízení pro případ smrti, je několik možných řešení, jak může nadace vzniknout. Těmito způsoby jsou závěť, dědická smlouva a dovětek. Vznikem nadace je den zápisu do veřejného rejstříku. Pro zápis do rejstříku podává návrh zakladatel, případně může podat návrh správní rada.132 Založit nadaci mohou právnická i fyzická osoba, skupina fyzických osob, skupina právnických osob nebo různorodá skupina právnických nebo fyzických osob. Tyto okruhy osob mohou nadaci založit zakládací listinou a vždy se na ně hledí, jako na jednoho zakladatele, i když jde o pluralitu osob. To je dáno tím, že založení nadace je jednostranným právním jednáním. K této oblasti uvádí komentář Svejkovského/Deverové, že NadZ ve svém § 3 chybně předpokládal, že založení nadace je vícestranným právním jednáním. Podstata nadace vylučuje smluvní základ při založení nové nadace, protože není možné, aby zakládací listina upravovala vztahy mezi zakladateli. Díky tomu se tedy i na skupinu zakladatelů hledí jako na jednoho. Pokud se nadace zakládá pořízením pro případ smrti, vždy je zakladatelem jen jedna osoba a to zůstavitel, který tuto nadaci zakládá ve svém pořízení pro případ smrti. Výše zmíněná možnost několika osob, jako jednoho zakladatele vede k myšlence, jak více zakladatelů rozhoduje o věcech nadace. Nejde o princip většiny, a to ani kvalifikované, ale rozhodnutí musí být přijata jednomyslně. V této souvislosti může docházet ke sporům mezi dotčenými osobami, kdy se například jedna z osob odmítne k řešené věci vyjádřit. Na to myslela i právní úprava a přinesla následující řešení. Pokud jedna z osob, jakožto zakladatelů odmítne dát souhlas bez vážného odůvodnění, ve věci kdy je souhlas všech osob nutný, nahradí jej k návrhu kohokoli jiného z ostatní osob svým rozhodnutím soud. V této souvislosti bude však záležet na následné praxi, jak se bude postupovat v případech, kdy dojde k rozporům mezi osobami a na různých názorových stranách bude stát velmi podobný počet osob.133 Zakládací listina, kterou upravuje § 310 NOZ, upravuje obsahové požadavky pro nadační listinu, které jsou pouze základním vymezením pro to, aby jakákoli nadace mohla vzniknout a zahájit svoji činnost. Je zde rozdíl oproti NadZ, a to ten, že NOZ definuje v požadavcích na nadační listinu, uvést údaj o nadačním kapitálu. Všechny požadavky na zakládací listinu 131
SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 315-316. 132 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 317-319. 133 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 317-319.
52
nadace nejsou v zákoně vyčerpávající. Mimo tento povinný obsah mohou existovat obsahové náležitosti, které mohou být výslovně zakázané (např. podnikání nadace, účast v obchodních společnostech atd.), dále takové, které budou výslovně dovolené zakladatelem (např. právo zakladatele měnit účel nadace apod.) a naposled takové, které se zakladatel rozhodne do nadační listiny zahrnout a neodporují kogentním ustanovením NOZ. Tím je zakladateli umožněno, aby zakládací listinu nadace mohl upravovat podle toho, jak bude nadace fungovat.134 3.5.2 Orgány nadace Orgány nadace jsou správní rada a dozorčí rada. Správní rada je statutárním orgánem nadace a podle § 362 NOZ musí mít minimálně 3 členy. Správní radě náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu nadace. Takovémuto vymezení pravomocí se říká negativní vymezení, kdy je správní radě dovoleno mít pravomoc ve všem, co není jednoznačně vymezeno jinému orgánu. Funkční období členů správní rady je pětileté a členové mohou být voleni opakovaně, pokud to nevyloučí nadační listina. Volení i odvolávání členů správní rady má na starosti samotná správní rada. Dozorčí rada je pak kontrolním a revizním orgánem nadace a má, opět stejně jako správní rada, alespoň 3 členy. Dozorčí rada může být zřízena u jakékoli nadace, bez ohledu na její velikost, avšak povinně musí být zřízena u nadací s nadačním kapitálem přesahujícím 5 000 000 Kč. Samozřejmě zřízení dozorčí rady může stanovit nadační listina i v případě, že její nadační kapitál nedosahuje zákonem danou hranici pro její zřízení. Co se týká činností orgánů nadace a jejich vzájemného vztahu, pak dozorčí rada navrhuje předsedovi správní rady, aby svolal zasedání správní rady. Pokud ten svolání zasedání neučiní, pak sama dozorčí rada toto zasedání může svolat. V rozsahu své působnosti může dozorčí rada nahlížet do dokladů nadace, požadovat od ostatních orgánů nebo zainteresovaných zaměstnanců vysvětlení k jednotlivým záležitostem. K tomuto nahlížení si zpravidla dozorčí rada stanovuje jednoho pověřeného člena. Jestliže není zřízena v nadaci dozorčí rada, existuje v její organizační struktuře pozice revizora. Revizor pak vykonává působnost právě neexistující dozorčí rady. S ohledem na to, že se jedná opět o kontrolní a revizní činnost, může tuto funkci vykonávat pouze osoba odborně způsobilá pro její výkon, nebo může nadační listina stanovit, že funkci bude vykonávat právnická osoba, jejíž předmět činnosti je kontrolní a revizní činnost. Funkční období je pro tuto funkci pětileté a osoba může být volena opakovaně. Možnost volit a odvolávat revizora má ve své působnosti správní rada.135 3.5.3 Majetek nadace Další charakteristikou nadace, kterou upravuje § 335 NOZ pro nadaci, je úprava toho, co tvoří majetek nadace. „Majetek nadace tvoří nadační jistina a ostatní majetek.“136 Důvodová zpráva stanovuje výši nadační jistiny na 500 000 Kč, a tato minimální výše musí být splněna již před vznikem nadace. Vyjádření nadační jistiny v peněžních jednotkách má své speciální slovní označení – nazývá se „nadační kapitál“. Velikost nadačního kapitálu je zapisována do veřejného rejstříku, avšak současná právní úprava nepovažuje za nutné do rejstříku zapisovat v jakém majetku, v jaké formě a velikosti, je tento nadační kapitál. Souhrn majetku, ve kterém je vložena nadační jistina, se může v čase velmi rychle 134
ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s. 169-171, 172-173. 135 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 392-409. 136 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s. 42.
53
proměňovat a bylo by nutné provádět časté změny i ve veřejném rejstříku. Proto je vhodnější uvádět v něm pouze celkovou velikost nadační jistiny a samozřejmě zaznamenávat i její změny. Například dojde ke snížení majetku, který je součástí nadační jistiny, o 50 000 Kč. V případě, že tento majetek bude nahrazen majetkem jiným, ale bude mít přesně tuto hodnotu, pak není nutná žádná změna a její zaznamenání ve veřejném rejstříku. Pokud se však sníží hodnota nadačního jmění o 50 000 Kč a nebude nahrazen jiným majetkem nebo vložením příslušného kapitálu, pak musí být tato změna ve veřejném rejstříku zapsána. Jak je uvedeno výše, minimální nadační jistina je 500 000 Kč. Pod tuto hodnotu nadační jistina nesmí klesnout po celou dobu existence nadace. Pokud se tedy nadační jistina sníží pod tuto hranici, nadace musí tento kapitál včas - do zákonné hranice, doplnit do minimální výše, jinak bude zrušena s likvidací nebo přeměnou. Díky tomu není možné cokoliv, co tvoří nadační jistinu, zcizit bez protiplnění. S tím souvisí i možnost, že by nadační jistina byla použitá k zajištění dluhu – i tato možnost je vyloučená. Nadační jistinu není možné použít jako zástavu, jako předmět zajišťovacího převodu nebo jinak.137 Nadační jistina je tvořená, jak již bylo naznačeno, souborem předmětů vkladů do nadace nebo nadačních darů. Nemusí se jednat pouze o finanční částky, ale také o nepeněžní dary. Údaje o každém jednotlivém předmětu vkladu, o jeho výši a formě, jsou obligatorní součástí obsahu nadační listiny podle § 310 NOZ. Údaj o nadační jistině však není zapisován do veřejného rejstříku. Tam se zapisuje pouze výše popsaný nadační kapitál – tedy souhrnné peněžní vyjádření nadační jistiny.138 Každý nepeněžní nadační dar darovaný nadaci, rozmnožuje nadační jistinu v tom případě, že dárce o něm nerozhodne jinak, a také za předpokladu, že splňuje předpoklad trvalého výnosu a neslouží jako jistota. Pojem nadační dar není zákonem nijak upraven, ale podle praxe se jedná o jakoukoli věc, kterou nadaci poskytla třetí osoba za účelem naplňování účelu nadace. Může se jednat o dary peněžité, nepeněžité, hmotné i nehmotné, může to být samozřejmě i služba.139 Nadační kapitál může být během existence nadace zvyšován nejen dary. Nejedná se o fixní hodnotu, která bude stálá po celou dobu, od založení až po zrušení. Správní rada může rozhodnout o zvýšení nadačního kapitálu a to poté, co byla schválena účetní závěrka, která dokládá vzniklé důvody pro rozhodnutí se o zvýšení. Tento kapitál může být zvýšen za předpokladu splnění dvou kumulativních podmínek. Podmínkou číslo jedna je to, že nebude zvýšení nadačního kapitálu vyšší než rozdíl mezi vlastními zdroji, které jsou vykazovány na straně pasiv a nadačním kapitálem. Druhou podmínkou je to, že nesmí být zvyšovaný pomocí vlastních zdrojů, které jsou účelově vázány. U takových zdrojů nadace není oprávněná jejich účel měnit. Při rozhodnutí správní rady o zvýšení nadačního kapitálu se vydává Rozhodnutí o rozmnožení nadační jistiny a zvýšení nadačního kapitálu. V této listině je pak vyjádřená částka, o kterou se nadační kapitál zvyšuje, a také obsahuje označení zdroje, ze kterého pochází kapitál pro zvýšení. Nová hodnota nadačního kapitálu
137
DVOŘÁK, Tomáš. Nadace a nadační fondy: text zákona s poznámkami. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 130 s. ISBN 978-80-7357-563-2., s. 23, 24. Důvodová zpráva. In: Nový občanský zákoník [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf, s. 99. 138 ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s. 178-182. 139 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 368-369.
54
musí být zapsaná do veřejného rejstříku, a rozhodnutí o zvýšení nadačního kapitálu je v účinnosti až ode dne jeho zapsání do rejstříku.140 Tak jako může být nadační kapitál zvýšen, může být samozřejmě i snížen, zkrácením nadační jistiny. Snížení se provádí, pokud to vyžaduje zájem na hospodárnějším naplňování účelu nadace. Nadační kapitál může být snížen maximálně o pětinu celkového nadačního kapitálu v průběhu pěti let. Nesmí klesnout pod minimální hranici 500 000 Kč. Stejně tak jako v případě zvýšení nadačního kapitálu, tak i ke snížení musí být vydáno rozhodnutí, a v něm uvedena snižovaná částka a také odůvodnění, proč se k tomuto kroku správní rada rozhodla. Zvýšení nadačního kapitálu se považuje za věc žádoucí a přínosnou, která ukazuje na úspěšnost hospodaření nadace a také rozšiřuje možnosti. Oproti tomu snižování nadačního kapitálu je vnímáno za věc negativní, nežádoucí. K tomu se váže možnost pro zakladatele, který v nadační listině může vyloučit budoucí snižování nadačního kapitálu. O snížení nadačního kapitálu rozhoduje správní rada po předchozím souhlasu dozorčí rady a v souladu s § 347 NOZ. Opět nabývá účinnosti dnem zápisu do veřejného rejstříku.141 „Nadace používá svůj majetek v souladu s účelem uvedeným v nadační listině i ve statutu a za podmínek tam určených k poskytování nadačních příspěvků, k zajištění vlastní činnosti k naplnění svého účelu a k úhradě nákladů na zhodnocení nadační jistiny i nákladů na vlastní správu.“142 Komentář Svejkovského/Deverové k tomu uvádí, že zakladatelé nadace si v nadační listině stanoví účel, k jehož plnění potřebují využívat majetek. Tento majetek může nadace využívat k poskytování nadačních příspěvků, jejichž podmínky poskytování jsou součástí nadační listiny. V této souvislosti mohou být v nadační listině uvedené osoby, kterým budou příspěvky poskytované, nebo tam může být určený okruh činností, které může nadace vykonávat, případně bude v nadační listině obsažená podmínka, že tyto náležitosti bude upravovat statut nadace. Majetek však může být využívaný i pro vlastní činnost, na pokrytí nákladů, které nadaci vznikají v souvislosti s jejím fungováním. Příkladem toho je majetek ve formě nemovitosti. Pokud by nadace svůj majetek nemohla využívat pro svoji správu, musela by sídlit v budově, kterou by vlastnil například některý z dárců. Jestliže nadace takový majetek využívat může, pak je jasné, že v této budově bude mít nadace své sídlo, a díky tomu jí odpadnou náklady na nájem cizí budovy. Platnost tohoto příkladu není nikde přesně stanovena, a proto může nadace sídlit v pronajatých prostorách i přesto, že sama vlastní budovu. Takové rozhodnutí záleží na rozhodnutí zakladatelů a vedení nadace. Nadační majetek může být také využívaný pro podnikání nadace, protože v tomto případě může nadace svůj majetek zhodnocovat, rozšiřovat a díky tomu má možnost získat další prospěch. Nadace nemůže převzít neomezené ručení za žádnou jinou osobu, což souvisí s rozšířením podmínky, že nadace se nesmí stát neomezeně ručícím společníkem v žádné obchodní společnosti. Tento zákaz je vcelku logický, uvážíme-li, že nadace v případě ručení riskuje ztrátu části, nebo i celého majetku a to by ohrozilo plnění jejího účelu a mohlo by dojít k velkému omezení poskytování nadačních příspěvků, nebo by v horším případě jejich poskytování muselo být zcela pozastaveno. A pokud by se ručení a ztráta majetku dotkla
140
SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 366-368. 141 ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s. 180-182. 142 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s. 42.
55
i nadační jistiny, která by klesla pod svoji zákonnou minimální hodnotu, mohlo by dojít až ke zrušení celé nadace. Takové chování jistě není záměrem zakladatelů. 143 Nadace může být zrušena s likvidací. Zrušená může být dosažením účelu, pro který byla zřízená nebo rozhodnutím soudu. Správní rada určí likvidátora, který podle zákona naloží s likvidačním zůstatkem, např. vyrovná dluhy, naloží se zůstatkem podle přání uvedeného v nadační listině, ale vždy se musí jednat o veřejně prospěšný účel – jinak se k přání nepřihlíží. Případný další zbytek může být nabídnutý jiné nadaci se stejným nebo podobným účelem, nebo může být nabídnutý také obci, na jejímž území nadace sídlí.144 3.5.4 Nadační listina, závěť, dovětek a dědická smlouva Nadační listina ve smyslu zakládací listiny nadace je upravena § 310 NOZ, který je zmíněný výše. Jedná se o listinu, kterou uzavírá žijící člověk a nadace vzniká jejím uzavřením a zapsáním nadace do veřejného rejstříku. U založení nadace je v zákoně (§ 309) jasně uvedeno, že nadační listina musí mít formu veřejné listiny. Veřejnou listinu pak upravuje § 567 a násl. NOZ. Podle něj taková listina, která je nazývána veřejnou, je vydaná orgánem veřejné moci, nebo listinu za veřejnou může prohlásit zákon. Toto vyjádření o vzniku veřejné listiny platí pouze tehdy, když je listina dle svých náležitostí v pořádku a netrpí žádnými vadami, které by způsobily, že se na listinu bude pohlížet, jakoby veřejnou nebyla. U nadací vzniká veřejná listina notářským zápisem.145 Může vyvstat situace, kdy bude nutné změnit nadační listinu již vzniklé nadace. V této oblasti NOZ počítá s třemi různými variantami, které mohou nastat. Nejlepší variantou je to, že zakladatel v nadační listině povolí budoucí změny. Může se však stát, že předvídavost zakladatele nebude příliš dobrá, nebo mohou nastat mimořádné situace, které ani předvídat nešli a vznikne nutná potřeba změny nadační listiny. I v tomto případě NOZ myslí na možnost změny a ve svých paragrafech upravuje postup takové situace. Nadační listina tedy může být i po vzniku nadace měněna, a to v rozsahu a způsobem, který je v této nadační listině výslovně uvedený. Podmínky změny do nadační listiny uvádí zakladatel a ten také jasně uvádí, zda změny může provádět pouze on sám, nebo je toto právo vyhrazeno i jinému orgánu nadace. Hlavním motivem těchto případných změn v nadační listině může být mnoho, např. při velkém rozšíření nadačního jmění se nadace může rozhodnout rozšířit i svůj účel. Hlavní ale je, aby tato možnost byla v zakládací listině uváděná, a proto je důležitou vlastností zakladatele jeho předvídavost budoucích možností, které mohou pro „jeho“ nadaci nastat. Budoucí úpravy musí splňovat zákonné požadavky na nadační listinu, jako je její minimální obsah a také musí být stále ve formě veřejné listiny ve smyslu § 567 NOZ. Existuje i možnost změny nadační listiny pro nutné případy, i když si zakladatel právo změny v nadační listině výslovně nevyhradil. Pro tuto možnost změny nadační listiny bude nutná podstatná změna okolností po vzniku nadace, které vyvolají nutnou potřebu změny vnitřních poměrů nadace. Při této náhlé změně, pro kterou nejsou upravené podmínky v původní nadační listině, rozhoduje o změnách zakladatel, ale vyžaduje se také souhlas správní rady. Musí jít ale pouze o změny, které se nedotknou práv třetích osob. Paragraf, který chrání zájmy třetích osob v souvislosti se změnami nadační listiny, je § 3018. Podle něj musí být Návrh 143
SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 359-361. 144 Důvodová zpráva. In: Nový občanský zákoník [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf, s.103, 104. 145 ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s. 255-256.
56
změny nadační listiny povinně zveřejněn, a to tak, aby se o změnách mohly třetí osoby dozvědět a případně na ně zareagovat.146 Poslední možností nutnosti změny nadační listiny je ta, že zakladatel tu již není a vzniknou okolnosti, o kterých je třeba rozhodnout, zda vedou ke změně nadační listiny a jak se jí dotknou. V takových případech o změnu nadační listiny usiluje správní rada a o změně okolností a zvážení důvodů, pak rozhoduje soud. Tato správní rada také musí souhlasit s možnými změnami. Soud v rámci svého rozhodnutí o změnách nadační listiny se vždy řídí vůlí a přáním zakladatele, který je projevil za svého života v nadační listině. A zároveň se v takových situacích pamatuje i na práva a zájmy třetích osob. Ani soud nemůže změnit ty body nadační smlouvy, které zakladatel označil jako nezměnitelné.147 Jak již bylo uvedeno v odstavcích výše, druhou možností vzniku nadace je pořízením pro případ smrti. Podle komentáře Svejkovského/Deverové může mít pořízení formu závěti, dědické smlouvy nebo dovětku. Při založení nadace pro případ smrti je nadace dědicem majetku nebo získá vklad nařízením odkazu. Nadace fakticky vzniká smrtí zůstavitele. Pro vznik nadace touto formou je nutné, aby pořízení pro případ smrti mělo potřebné náležitosti. V § 311 NOZ jsou definované základní obsahové náležitosti pro nadační listinu, které jsou v porovnání se zakládací listinou menší. Tyto stručnější požadavky na obsah jsou dané tím, že v případě pořízení pro případ smrti může uplynout dlouhá doba mezi tím, kdy zakladatel projeví vůli založit nadaci a tím, kdy vznikne nová nadace. Během této někdy dlouhé doby se může změnit mnoho údajů, a proto není dobré tyto údaje, u kterých se změna v čase předpokládá, do pořízení pro případ smrti uvádět. Těmito „měnícími se údaji v čase“ mohou být jmenovité ustanovení členů správní rady nadace, přesné pojmenování zakladatele nadace jeho jménem apod. Nadační listina, ve smyslu zakládací listiny sepsané živými, může být případně doplněna o to, co jí z povinných náležitostí chybí. Při sepsání pořízení pro případ smrti se musí dbát na přesnost obsahových náležitostí. U pořízení pro případ smrti už jejich následná oprava není možná.148 Při pořízení pro případ smrti nelze zapomenout nebo vynechat nepominutelného dědice, který stále existuje a nezřekl se svého povinného dílu, ani nebyl vyděděn. Co do právní síly, má dědická smlouva přednost před závětí. Důvodová zpráva NOZ uvádí, že je však závěť obvyklejším způsobem oproti smlouvě dědické ve věcech pořizování pozůstalosti. Dědická smlouva se podle této zprávy vyvinula ze závěti a je z ní odvozena. Závěť je tedy obecným institutem dědického práva a dědická smlouva je pak institutem speciálním.149 Pokud pořízení pro případ smrti neobsahuje všechny náležitosti stanovené pro nadační listinu, může o takových věcech rozhodnout osoba určená v daném pořízení. Takováto osoba může například jmenovat členy správní nebo dozorčí rady, pokud byli konkrétně jmenováni v pořízení, ale někdo z nich zemřel, případně tuto funkci odmítl, nebo k ní není způsobilý. Tahle osoba nemusí být dědicem, ani příbuzným zůstavitele, ale může to být osoba, ke které 146
SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 330-334. 147 ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s. 172-173. 148 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 322-324. 149 ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s. 612-613.
57
zůstavitel choval potřebnou důvěru v tom, že tento vykonavatel bude jednat s názory, přesvědčením a vůlí zůstavitele. Jestliže tahle osoba není konkrétně identifikována zůstavitelem, doplní náležitosti nadační listiny vykonavatel závěti. Pověřená osoba je oprávněna rozhodnout o doplnění nadační listiny, a také zařídí zápis do veřejného rejstříku. Rozhodnutí osoby určené v pořízení pro případ smrti nebo i vykonavatel závěti musí mít o náležitostech formu veřejné listiny. V tomto případě se jedná o formu notářského zápisu. Jestliže bude nadace vznikat závětí zůstavitele, nadace je povolána za dědice.150 Další možností, vedle závěti při pořízení pro případ smrti je dědická smlouva. Její znění uvádí § 1582 NOZ: „Dědickou smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá.“151 Důvodová zpráva k NOZ uvádí, že tato dědická smlouva dříve existovala v českém právním řádu až do roku 1950. V uvedeném roce 1950 byl však tento institut občanským zákoníkem ze soukromého práva vyloučený. V současné době se do občanského soukromého práva opět vrací, a to po vzoru Francie, Švýcarska, Německa nebo Rakouska, v jejichž právním řádu tento institut existuje. Největší inspirací pro českou podobu je švýcarský občanský zákoník, konkrétně čl. 512 an. a 534 an. Rozdíl mezi závětí a dědickou smlouvou je v tom, že závěť je jednostranný právní akt jednoho zůstavitele, který v ní projevuje svoji vůli, a pokud tento zůstavitel stále žije, může ji za svého života kdykoli změnit, doplnit nebo třeba i odvolat. Dědická smlouva je naopak dvoustranné právní jednání, kdy jedna strana – zůstavitel povolává druhou stranu za dědice své pozůstalosti nebo alespoň její části a tato povolaná strana ustavení za dědice přijímá. Dědická smlouva se může považovat za jakýsi smíšený právní útvar mezi smlouvou a závětí. Je nutné aby, stejně jako závěť, byla dědická smlouva uzavíraná osobně, nikoliv prostřednictvím zástupce. Opět, obdobně jako u závěti, nemůže uzavřít dědickou smlouvu osoba mladší osmnácti let, ani člověk, kterému soud omezil jeho svéprávnost. Takovíto lidé nemohou uzavřít dědickou smlouvu, ale existuje pro ně alternativa v podobě možnosti uzavřít závěť podle výjimek uvedených výše u nesvéprávnosti v souvislosti se závětí. Dědická smlouva vyžaduje formu veřejné listiny, tedy formu notářského zápisu.152
3.6 Nadační fond „Zakladatel zakládá nadační fond k účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky.“153 Podle důvodové zprávy se navrhuje zachovat bipartici soukromých fundací v podobě nadací a nadačních fondů. Tyto nadační fondy se v našem právním řádu objevily v roce 1997 a to podle vzoru rakouského zákona z roku 1974. Co se týká porovnání s NadZ, je zde patrná odlišnost s NOZ už na první pohled. Touto odlišností je to, že NadZ upravoval nadace a nadační fondy dohromady a NOZ odděluje jejich úpravu, a to proto, že se tím zvýšila přehlednost a také úspornost normativních konstrukcí.154 Nadační fond je od nadace odlišený především tím, že neslouží k trvalému účelu, a s tím souvisí i další rozdíl týkající se darů. Díky tomu ani dary do nadačního fondu nemusí, oproti 150
SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 324-325. 151 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s. 153. 152 Důvodová zpráva. In: Nový občanský zákoník [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf, s. 393, 394. 153 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s. 48. 154 Důvodová zpráva. In: Nový občanský zákoník [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf, s. 104.
58
darům vloženým do nadace, splňovat předpoklad trvalého výnosu. Majetek i jistina nadačního fondu může být celá spotřebovaná v krátké době na ten účel, pro který celý fond vznikl. Z toho plyne další rozdílnost s nadací – u fondu není stanovený žádný limit pro výši majetku a kapitálu. V názvu nadačního fondu musí být obsažena slova „nadační fond“. V názvu může být také například jméno osoby, k níž má fond zvláštní vztah, který není přesně definovaný, tedy může být vysvětlovaný velice široce. Nikde není jasně dané, v jaké části názvu budou slova „nadační fond“ použita, proto to záleží pouze na vůli zakladatelů. Jediným omezením je to, že nesmí být užívaná jakákoli zkratka sousloví.155 3.6.1 Založení a vznik Nadační fond může být založen buď zakládací listinou, nebo pořízením pro případ smrti, které může být ve formě závěti, dědické smlouvy nebo dovětkem. Způsoby založení jsou shodné se způsoby založení nadací, a proto nejsou u nadačního fondu uvedená žádná další specifika. Tyto možnosti založení jsou popsány v podkapitole 3.5.5 této práce. NOZ ve svém § 396 definuje minimální obsahové náležitosti pro zakladatelské právní jednání. Tyto minimální požadavky musejí být splněny jak v případě, kdy je nadační fond založený zakládací listinou – tedy mezi živými, tak i v případě pořízení pro případ smrti. Pokud u založení pro případ smrti nebude zakládací listina splňovat minimální požadavky uvedené ve výše zmíněném paragrafu, mohou být nedostatky řešené až dodatečně. Zakladatel může určit za svého života osobu, která bude mít právo doplnit povinné náležitosti. K takové osobě může zakladatel pouze chovat důvěru, nemusí se přímo jednat o dědice. Vznik nadačního fondu je spojený se dnem zápisu do veřejného rejstříku. Je opět rozfázován na založení a vznik, protože tyto pojmy jsou velmi odlišné a nastávají v jiném okamžiku, je nutné je rozlišovat a nezaměňovat. To je opět obdobné jako u nadace.156 3.6.2 Majetek nadačního fondu V oblasti majetku jsou oproti nadaci rozdíly. Fond totiž nemusí vytvářet žádnou nadační jistinu ani nadační kapitál. Majetek fondu je tvořený z vkladů a darů, které fond obdrží v průběhu celé své existence. Jejich účel nemusí splňovat předpoklad trvalého výnosu, jako je tomu v případě nadací. Co se zástavy majetku fondu týká, pak je to obdobné jako u nadací. Tedy majetek fondu nesmí být zastavený, ani nijak jinak použitý k zajištění dluhu. Díky tomu, že nadační fond nevytváří žádnou nadační jistinu, ani nadační kapitál, pak není nutná jeho speciální ochrana. Všechen majetek nadačního fondu může být používaný k činnostem, které povedou k jeho zhodnocení, jako je například investování. Avšak musí se jednat o investice obezřetné.157 O ukončení činnosti fondu může rozhodnout správní rada v situaci, kdy dojde k závěru, že nadační fond už není schopen z objektivních důvodů plnit svůj stanovený účel. Zrušení nadačního fondu probíhá s likvidací a správní rada jmenuje likvidátora, který naloží se zbylým majetkem podle předpisů. Další možností pro zrušení je rozhodnutím soudu, který tak rozhodne na základě návrhu osoby, která na tom prokáže právní zájem. V takovém případě bude likvidátora jmenovat soud.158 155
ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s. 194-196. 156 ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s.194-196. 157 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 434, 444. 158 ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s. 195.
59
3.7 Možné způsoby přeměny nadace a nadačního fondu Pro nadaci existuje více možností pro její přeměnu. Upraveny jsou v § 382 NOZ. Ten udává, že nadace může být sloučená fúzí s jinou nadací nebo nadačním fondem. Další možností je přeměna právní formy z nadace na nadační fond. Přeměnám právnických osob se věnuje ustanovení v § 174 NOZ. Podle toho je přeměnou právnické osoby fúze, rozdělení a změna právní formy. V druhém odstavci tohoto ustanovení je uvedené, že v případě rozdělení, které vyžaduje změnu právní formy, musí být taková změna povolená zákonem. Velmi podobně to vyslovuje také § 181 NOZ, který uvádí, že fúzovat a rozdělovat se mohou různé právnické osoby jen v tom případě, že tak stanoví zákon. Podle Svojkovského/Deverové z komentovaného ustanovení nevyplývá, že nebyla přeměna formou rozdělení možná a to z toho důvodu, že můžou existovat i takové přeměny, které nebudou vyžadovat změnu právní formy. Avšak podle důvodové zprávy k NOZ vyplývá, že zákonodárce uvažuje o tom, že vlastně rozdělení nadace možné není. Obecně by se při přeměně mělo zvažovat jednak to, zda rozdělení není vyloučeno v nadační listině a pokud nástupnická nadace bude sloužit stejnému nebo obdobnému účelu, jak udává § 382, odst. 2 NOZ, pak by i rozdělení mohlo být v souladu s právní úpravou.159 Nadaci lze sloučit s jinou nadací nebo s nadačním fondem, pokud to nadační listina nevylučuje a pokud nástupnické formy slouží ke stejnému nebo obdobnému účelu, jako byl účel původních forem. V případě sloučení nadace s nadačním fondem vznikne jako nástupnická právnická osoba vždy nadace. Další možností je i fúze splynutím, přičemž je potřeba respektovat vůli zakladatele a účel nadace. Při sloučení se sepisuje Smlouva o sloučení, která má v § 383 NOZ dány základní obsahové prvky, které jsou povinné pro její uzavření. Základní náležitosti pro uzavření této smlouvy jsou minimálními požadavky a jednotliví zakladatelé je můžou rozšířit dle své úvahy. Obdobně jako zakládací listina, musí i smlouva o sloučení mít formu veřejné listiny. Nadace, jako nástupnická forma, musí mít nadační kapitál ještě před svým vznikem. Výše nadačního kapitálu se zapisuje do smlouvy o sloučení a jeho hodnota je součtem nadačních kapitálů slučovaných subjektů. Nemusí se jednat pouze o jednu a jednu nadaci, nebo jednu nadaci a jeden fond, ale může jít i více takových subjektů v jeden.160 Před uzavřením smlouvy o sloučení je vhodné, aby všechny slučované strany znali situaci ostatních subjektů, se kterými se budou slučovat. Proto v rámci přípravy na sloučení si zpřístupňují svá účetnictví a poskytují písemnosti s informacemi pro posouzení právních a hospodářských důsledků sloučení. Co se týká účetních záznamů, pak v případě řádně vedeného účetnictví není nutné předpokládat komplikace. Avšak pro posouzení právních a hospodářských důsledků je nutné individuální posuzování. Odpovědi na tyto otázky nemusejí být součástí účetnictví a je nutná jiná dokumentace případně správně mířené otázky na vedení nadace či nadačního fondu. Takovými otázkami mohou být dotazy na probíhající právní spory a jejich předpokládané výsledky, stavy půjček, úvěrů a jejich platebních podmínek, nebo stavy majetků a rámci souvislostí s předpokládanými nutnými investicemi. Některé údaje mohou být čitelné i z účetnictví, avšak jejich individuální zkoumání přispěje k tomu, že vyjde najevo rizikovost těchto problémů a vyplyne z toho také budoucí dopad pro nadaci. Zákon v souvislosti se zjišťováním interních informací zavádí povinnost mlčení o zjištěných věcech, protože v případě, že fúze sloučením nebude uzavřená, mohlo by dojít 159
SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 416-417. 160 ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s.191-194.
60
k poškozování jejího jména a vynášení jejích interních informací. Zákon stanovuje povinnost mlčení o skutečnostech, které zakazuje uveřejnit a které by mohly dotčené osobě způsobit vážnou újmu. Mezi partnery lze ještě písemně tyto podmínky mlčenlivosti dále upravit a případně rozšířit. Vyhodnocení informací z účetnictví zúčastněných osob provádí buď dozorčí rady, nebo revizoři. Ti přezkoumávají účetnictví a následně sestavují zprávu o zjištěných skutečnostech. Výsledkem je sestavená zpráva, která obsahuje také návrh smlouvy o sloučení. Zkoumání účetnictví je vzájemné, proto není vyloučená spolupráce a jedna společná výsledná zpráva.161 Konečné stanovisko ke sloučení vydává správní rada. Ta rozhoduje o tom, zda dojde k fúzi sloučením, či nikoliv. Správní radu svolává zpravidla statutární orgán dotčené osoby a toto zasedání musí podle zákona ohlásit nejméně třicet dnů před jeho konáním. Mezi svoláním zasedání správní rady a jejím faktickým zasedáním jsou všem členům zpřístupněné: návrh smlouvy o sloučení, stanovy, pokud sloučením dojde k jejich změně a účetní závěrky všech osob. Správní rada také musí prokonzultovat a seznámit se důkladně se smlouvou o sloučení, protože o ní následně budou hlasovat na zasedání a musejí mít čas pro seznámení se s ní a pro projednání. V konečném rozhodnutí může správní rada smlouvu buď schválit, nebo odmítnout. Jiná varianta rozhodnutí není možná. To vyplývá z toho, že správní rady projednávají modifikace obsahu smlouvy již v počáteční fázi jednání o uskutečnění fúze. Nejdříve se ke smlouvě vyjadřuje dozorčí rada nebo revizor a až poté je postoupena ke schválení správní rady. V případě, že by správní rada shledala, že je třeba smlouvu o sloučení upravit, musel by být celý proces s projednáváním a vyjádřením dozorčích rad a revizorů opakován.162 Sloučení se zapisuje do veřejného rejstříku. Návrh podávají všechny zúčastněné osoby společně. Návrh musí podepsat také členové statutárního orgánu nástupnické osoby. Tyto podpisy se vyžadují i v případě, že ve smlouvě bude ujednáno, že se bude jednat o ty stejné osoby, které působí jako statutární orgán v jedné ze zúčastněných osob na fúzi. U návrhu na zápis fúze sloučením do veřejného rejstříku musí být přiložený i návrh na vymazání zanikajícího subjektu z veřejného rejstříku. Ve veřejném rejstříku se k zanikající osobě poznačí její právní nástupce, aby taková informace byla jasná pro každého, kdo do rejstříku nahlédne. Také to usnadní dohledání právní kontinuity jednotlivých zúčastněných osob.163 „Rozhodnutí o změně právní formy nabývá účinnosti dnem zápisu do veřejného rejstříku.“164 Tato účinnost rozhodnutí o změně právní formy je shodná s účinností změny právní formy nadace na nadační fond. Takovouto možnost změny z nadace na nadační fond musí výslovně připustit nadační listina. To je první z podmínek pro to, aby změna mohla proběhnout. Další podmínkou je snížení nadační jistiny pod 500 000 Kč a to dlouhodobě, ne pouze na dobu přechodnou. V podstatě je možné označit tuto variantu změny z nadace na nadační fond, jako krajní možnost pro existující nadaci, která se ocitla v majetkových obtížích a hrozí jí zánik z nedostatku minimální hranice nadačního jmění. Jedná se o alternativu k definitivnímu zániku nadace 161
SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 420-422. 162 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 422-424. 163 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 4428-429. 164 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s. 47.
61
s likvidací. Nadační fond je sice typově velmi blízký nadaci, ale v několika základních věcech se liší. Hlavním rozdílem je účel nadace a nadačního fondu. Proto při změně nadace na nadační fond musí se změnou výslovně souhlasit zakladatel nadace. A to z důvodu, žeynadace nebude moci plnit svůj dosavadní trvalý účel, pro který byla zřízená. O změně rozhoduje správní rada nadace po předchozím vyjádření dozorčí rady nebo revizora. Shrnutí podmínek pro změnu z nadace na nadační fond: 165 nadační listina takovou změnu připouští; byla snížena nadační jistina pod minimální hranici 500 000 Kč; rozhodnutí správní rady souhlasí se změnou.
3.8 Souhrn základních poznatků z NOZ se zaměřením na fundace Nový občanský zákoník přinesl velkou změnu z právního hlediska, která se týká fundací. Fundace jsou nově součástí NOZ v § 303 – 401. Zařazení do těchto paragrafů je jasné – fundace patří mezi právnické osoby, proto jsou mezi ostatními právnickými osobami zařazené. Hlavní podstatou fundací, a také odlišením od korporací nebo ústavů, je majetkový základ těchto PO, jejichž majetek je vždy jasně vyčleněný k určitému účelu. Základní typy fundací jsou nadace a nadační fondy. Způsoby založení obou typů jsou stejné. Založené mohou být buď zakládací listinou, nebo pořízením pro případ smrti. Vždy se oběma typům listin říká nadační listina. Nadační listina musí mít formu veřejné listiny a zákon proyoba možné typy nadační listiny stanovuje základní obsahové náležitosti. Zakladatel si pak v dalším obsahu může stanovovat své specifické požadavky, jako například vyloučení podnikání, nebo vyloučí možné budoucí změny těchto listin atd. Zrod nové nadace i nadačního fondu se dělí na 2 fáze: na fázi založení a fázi vzniku. Sestavení nadační listiny je fází založení, a fází vzniku je pak den zápisu do veřejného rejstříku. Nadace i nadační fondy mají stejné orgány, kterými jsou správní rada, dozorčí rada, případně revizor. Stejně tak se na ně vztahují stejné podmínky v oblasti podnikání. Podnikání je v NOZ značně uvolněné a podnikat smí nadace i nadační fondy v rámci své vedlejší činnosti za podmínky, že výnosy z podnikání budou sloužit k podpoře jejich účelu. Rozdíl mezi nadací a nadačním fondem je především v majetku. Majetek nadace totiž musí tvořit nadační jistina a ostatní majetek a výše nadační jistiny musí být minimálně 500 000 Kč. Zatímco nadační fond je tvořen majetkem, který nemusí splňovat předpoklad trvalého výnosu. Nadační fondy nevytváří žádnou nadační jistinu ani nadační kapitál, což je zásadním rozdílem oproti nadacím.
165
SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 430-434.
62
4 PŘIDRUŽENÝ FOND – NOVÁ MOŽNOST PRO DÁRCE Přidružený fond je nový pojem, který zavedl svojí účinností od 1. 1. 2014 nový občanský zákoník. Tento nový pojem je spojen7 s majetkem, který je ve vlastnictví člověka, rozhodnutého působit jako donátor.
4.1 Definice a specifika přidruženého fondu Přidružený fond je upravovaný §349 a násl. NOZ. Znění paragrafu je následující: „Smlouvou lze nadaci svěřit do správy jako přidružený fond majetek způsobilý být předmětem vkladu do nadace a pověřit nadaci k použití tohoto majetku k ujednanému účelu, souvisí-li s posláním nadace; použití nesmí spočívat v podpoře politické strany nebo politického hnutí.“166 Tento právní institut je v našem českém právním prostředí nová, ačkoli i za staré právní úpravy se vyskytovalo zřizování institutů při nadacích a nadačních fondech, které se významně podobaly dnešním přidruženým fondům. V minulosti však nešlo o právně upravený způsob nakládání s majetkem a tyto instituty se zřizovaly pouze na smluvním základě.167 Podle důvodové zprávy NOZ vychází přidružený fond z koncepce tzv. “nesamostatných nadací”. Tento fond je tvořený majetkovým souborem, který do fondu může vložit jeho vlastník. Fond nemá samostatnou právní subjektivitu – není právnickou osobou, ale může být jednoznačně a samostatně označen od nadace, k níž vznikl. Tedy nemusí být nijak zvlášť označený, ale nadace jeho evidenci povede odděleně, jak bude zmíněno níže. Nebo ve smlouvě bude jednoznačně ujednané, že bude fond zvláštně označen a v tom případě musí toto označení nést slova “přidružený fond” a název nadace, k níž vzniknul. 168 Přidružený fond má zvláštní účel určení. Majetek do něj může vkládat donátor, vlastník majetku, a tím ho svěřuje již existující nadaci. Tato nadace má k majetku specifický vztah, majetek pouze spravuje, nikoli vlastní. Díky tomu, že vlastníkem majetku tedy zůstává donátor a správcem je nadace, pak musí být speciálně vyřešeny důsledky vzniku oprávnění a povinností vázaných na tento majetek, které vznikají po dobu správy. To se děje v uzavřené smlouvě mezi nadací a dárcem. Z čehož vyplývá další charakteristický znak přidruženého fondu. Fond musí vzniknout písemnou smlouvou o svěření majetku do správy nadaci. Toutoysmlouvou se pověřuje nadace k použití majetku. Majetek pak nadace využívá k ujednanému účelu, pokud tento účel souvisí s posláním nadace. Podle NOZ nesmí použití spočívat v podpoře politické strany nebo politického hnutí. Smlouva musí být písemná aypřidružený fond vzniká účinností smlouvy.169 Dalším specifikem, které se váže k majetku, je jeho evidence. Vzhledem k tomu, že majetek tedy vlastní donátor a ne nadace, pak hospodařící nadace musí vést evidenci svěřeného majetku odděleně od evidence svého ostatního majetku. S majetkem musí nadace hospodařit podle svého účelu, na který byla zřízená a toto je ustanovené ve smlouvě mezi nadací 166
ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. s. 43. 167 RONOVSKÁ, Kateřina a Bohumil HAVEL. Nové instituty fiduciární správy majetku po rekodifikaci soukromého práva v České republice: Fond nadační, svěřenský a přidružený. Dosud nepublikovaný interní dokument. Předáno k publikaci 2014. 168 Důvodová zpráva. In: Nový občanský zákoník [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf, s. 100, 101. 169 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 373-375.
63
aydonátorem. Z evidence majetku přidruženého fondu plynou i rizika. Je důležité věnovat velkou pozornost správě majetku. Při špatné evidenci by mohl správce fondu smíchat majetek fondu s majetkem nadace a tím by porušil vlastnická práva skutečného vlastníka. Přidružený fond ale nemusí vznikat ke každé nadaci. Jak bylo uvedené v předchozí kapitole, nadace vzniká sepsáním nadační listiny, která může obsahovat informaci o tom, že zakladatel nechce, aby u této nadace někdy vzniknul přidružený fond. Zakladatel má právo na to, aby v nadační listině výslovně zakázal možnost založení přidruženého fondu.170 4.1.1 Kroky pro úspěšné darování přes přidružený fond Donátor si v prvním kroku vymezí, jaký veřejně prospěšný účel by chtěl podporovat. Na tento účel buď může založit novou, vlastní nadaci či nadační fond, nebo svůj majetek darovat k podpoře daného účelu právě přes již existující nadaci, prostřednictvím přidruženého fondu. Na první pohled je patrné, že jednodušší cestou bude darování přes přidružený fond již existující nadace. Pak je tedy pro dárce důležitý výběr nadace, jejíž účel se musí shodovat s představou toho, co chce sám podporovat. Není však jen na dárci, že si vybere nadaci a té svěří prostředky. Záleží také na vyjádření nadace, zda může zřizovat přidružený fond a zda dárcovy požadavky jsou v souladu s jejím účelem, pro který vznikla. Je tedy důležitá domluva mezi oběma stranami, zda se jejich představy o podpoře a její realizaci shodují. Přidružený fond lze zřídit na dobu určitou nebo neurčitou. Což je dalším krokem, který by měl vzejít z domluvy mezi dárcem a nadací. Tato doba fungování bude následně zakotvena v uzavřené smlouvě. Před uzavřením smlouvy je nutné si také domluvit práva a povinnosti, které vyplývají pro nadaci, jenž bude mít ve správě svěřený majetek. Smlouva musí být v písemné formě, avšak není nutná forma veřejné listiny. Práva a povinnosti budou potom zakotvené ve smlouvě a jsou jedním z důležitých bodů této smlouvy. Další informací, která souvisí s právy a povinnostmi je role zakladatele, kterou opět uvede do smlouvy. Touto rolí se myslí vztah, kdy donátorovo působení souvisí pouze se vznikem přidruženého fondu a další starosti ponechává na nadaci, nebo zda si svůj vliv ponechá i nadále během celé doby fungování fondu. 171 Po dohodnutí výše uvedených informací a shodě nad nejdůležitějšími body správy majetku mohou strany přistoupit k sestavení a podpisu písemné smlouvy, která zakládá přidružený fond. Dárce vloží majetek do přidruženého fondu a nadace s ním dle sjednaného účelu může začít hospodařit. Správu majetku vykonává nadace za úplatu, jaká je v obdobných případech obvykle vyžadovaná. Dohled nad fondem má pak jeho zakladatel. 4.1.2 Zánik přidruženého fondu Přidružený fond může zaniknout několika způsoby. Buď smlouvou o zrušení fondu, kdy se smluvní strany dohodnou na základě návrhu jedné z nich. Další možností zániku fondu je zánik závazků vyplývajících ze smlouvy o založení přidruženého fondu nebo zániku dalších závazků dle § 1908 a násl. NOZ. V případě zániku přidruženého fondu se majetek navrací svému majiteli, tedy zakladateli fondu a přestává fungovat pro podporu daného účelu.172 170
SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 377-378. 171 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2., s. 373-375. 172 FRIŠTENSKÁ, Hana. A KOLEKTIV. Průvodce Občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy [online]. 2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné
64
Může také nastat situace, kdy dojde k zániku nadace, při níž existuje přidružený fond a v tomto případě není fond odsouzený k zániku spolu s nadací. Pokud totiž dojde k zániku nadace, u které existoval přidružený fond, likvidátor se snaží s celým přidruženým fondem naložit tak, aby zůstal zachovaný jeho účel.173 Při svěření určitého majetku pro dohodnutý účel se předpokládá, že donátor sleduje trvalost takového použití svého majetku, a proto tedy majetek musí splňovat předpoklad trvalého výnosu. Tento předpoklad vede k tomu, že tedy ani zrušení nadace by nemělo vést ke zrušení přidruženého fondu a zániku účelu, ke kterému byl zřízen. Při zániku nadace je ustanoven likvidátor, který rozhoduje o naložení se zbylým nadačním jměním, a tedy v případě přidruženého fondu by měl mít tento likvidátor povinnost, aby při zrušení nadace s likvidací přenesl správu přidruženého fondu na jinou způsobilou osobu. Taková osoba musí být schopná zajistit další fungování přidruženého fondu s původním účelem, ke kterému má fond sloužit. Nejrozumnějším řešením, které se v této situaci nabízí, je převést tento přidružený fond na jinou nadaci, která bude mít podobné účelové zaměření jako původní zanikající nadace.174
4.2 Komparace přidruženého, svěřenského a nadačního fondu Níže uvedená tabulka shrnuje základní charakteristiky fondu přidruženého, svěřenského a nadačního. Svěřenský a nadační fond jsou pak dále v textu porovnané s přidruženým fondem, jako hlavní novou možností, která je předmětem této práce. Pro přehlednost je v tabulce uvedená právní úprava, konkrétní paragrafy, které se k tématu fondů vyjadřují více s podrobnějšími informacemi. Je však také pravda, že zmíněné paragrafy dávají jednotlivým formám fondů jen hlavní rámec jejich činnosti a ponechávají zakladateli velkou vůli ve stanovení specifických požadavků. Takové požadavky pak může zakladatel zakotvit v zakládací listině nebo ve statutu fondu. Hlavním společným znakem je to, že fondy nevytvářejí žádné nadační jmění ve srovnání s nadací a jejich majetek může být celý využívaný a spotřebovaný na stanovený účel. V oblasti účelu jsou mezi fondy rozdílnosti. A to především u fondu svěřenského, u kterého se předpokládá účel soukromý. Dalším velkým rozdílem je pak vlastnictví majetku, které je u všech třech forem fondů jiný. Přehled jednotlivých charakteristik vzhledem k formám fondu ukazuje názorně tato tabulka: Tabulka č. 3: Srovnání přidruženého, svěřenského a nadačního fondu Přidružený f. Právní úprava §349 NOZ Vlastnictví zakladatel majetku Nadační jmění nevytváří Charakter
obligační
Svěřenský f.
Nadační f.
§1448
§349
-
nad. fond
nevytváří obligačně/věcně právní
nevytváří status
z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/user_upload/informacni_brozury/Pruvodce-obcanskym-zakonikempro-nadace-a-nadacni-fondy_fd-_5_.pdf, s. 60-61. 173 Důvodová zpráva. In: Nový občanský zákoník [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf, s. 101. 174 ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s.182-183.
65
Způsob založení smlouva Vznik
Účel
Povaha správy
účinnost smlouvy shodný s účelem nadace - soukromě i veřejně prospěšný, ne podnikání rozsah prosté, lze dohodnout i jinak ve smlouvě
smlouva jednostranný projev přijetí pověření ke zápis do nadačního správě/smrt rejstříku zakladatele hospodářsky nebo veřejně i soukromě společensky prospěšný, i užitečný, ne podnikání podnikání plná správa
dle statutu a zákona dle smlouvy, (podstatný vliv podstatný vliv Role zakladatele možnost může i odvolat odvolat/jmenovat správce správce) velká - na základě Možnost dárce smlouvy mezi rozhodovat se o velká (podle statutu) zakladatelem a účelu daru nadací určitá/neurčitá, omezení max. 100 Časové omezení určitá/neurčitá let + zbytek života beneficiárního poživatele Postavení ve smlouvě ve statusu beneficientů zakladatel a další soud, nebeficienti, i Dohled nad osoby, které povolá další osoby, pokud fondem zakladatel zakladatel stanoví
Zrušení/zánik
ukončením správy na základě (splněním) účelu, obecně způsoby uplynutím doby, zániku a dále soud autoritativně, dohodou vzdáním se práva všemi obmyšlenými (u soukromých SF)
není správa
v počátku/za trvání omezená
velká (vždy podle statutu fondu)
určitá/neurčitá
v nadační listině soud dosažením účelu, uplynutím doby, rozhodnutím správní rady při nemožnosti dosáhnout účelu, soud autoritativně (dnem právní moci rozhodnutí), zánik: výmazem z nadačního rejstříku
Pramen: upraveno dle:
RONOVSKÁ, Kateřina a Bohumil HAVEL. Nové instituty fiduciární správy majetku po rekodifikaci soukromého práva v České republice: Fond nadační, svěřenský a přidružený. Dosud nepublikovaný interní dokument. Předáno k publikaci 2014.
66
4.2.1 Přidružený x svěřenský fond Obě tyto nové možnosti fondů se využívají pro správu majetku, které lze využívat při darování, v situaci, kdy dárce – zakladatel disponuje prostředky, které chce využít k podpoře veřejně prospěšného účelu, ale sám nechce zakládat nadaci nebo nadační fond. „Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízení pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat.“175 Fond svěřenský se svými znaky blíží známým českým nadacím. Odlišností je nedostatek právní osobnosti, větší variabilita účelu a také žádný dohled ze strany státu. Svěřenský fond může být zřizován i na dobu určitou, což je také rozdílností oproti nadacím. V rámci svého účelu, si může zakladatel fondu rozhodnout, zda bude fond sloužit účelu veřejně prospěšnému nebo soukromému. U soukromého pak fond slouží jedné osobě, nebo několika osobám, určeným v zakladatelském jednání. U veřejně prospěšného účelu má fond sloužit zájmům společnosti. Těmito zájmy se myslí vzdělávání, kultura, dobročinnost, náboženství nebo vědecká činnost atd.176 Oproti tomu fond přidružený je „závislý“ na nadaci, při které vzniká. Přidružený fond je samozřejmě samostatným institutem, ale z hlediska účelu je na nadaci svým způsobem „závislý“, avšak z hlediska založení je pro zakladatele výhodou tato forma závislosti na nadaci. Důvodem pro toto tvrzení je to, že nadace může za zakladatele vyřešit administrativní kroky a to podle dohodnutých požadavků se zakladatelem přidruženého fondu. Rozdíl mezi svěřenským a přidruženým fondem je patrný na první pohled – fond přidružený musí nést ve svém názvu označení „přidružený fond“, svěřenský fond zase označení „svěřenský fond“. Podle Ronovské je z pohledu založení jednodušší fond přidružený, protože zakladatel není tolik svazován právní úpravou, která je u přidruženého fondu méně podrobná, než u fondu svěřenského. Přidružený fond má také další výhodu, a to tu, že majetek zůstává ve vlastnictví zakladatele. Oproti tomu u svěřenského fondu majetek nevlastní nikdo. Majetek je v tomto fondu vyčleněn mimo vlastnictví zakladatele i mimo nadaci. Dalším výrazným rozdílem mezi těmito fondy je jejich způsob založení. U fondu přidruženého je vznik podmíněný účinností uzavřené smlouvy, která má však podobu běžné smlouvy, nejsou na ni definovány žádné speciální požadavky. Oproti tomu svěřenský fond vzniká jak smlouvou, tak i obligatorně statutem ve formě notářského zápisu. Ale i přesto jsou oba tyto fondy velmi jednoduše založitelné, není k nim třeba žádný veřejnoprávní akt (jako například zápis do rejstříku apod.).177 Rozdílem v účelu těchto fondů je zajisté jejich možnost/nemožnost podnikat. Zatímco fond přidružený nemá možnost podnikat, pak fond svěřenský tuto možnost má a podnikat může, záleží jen na tom, zda jeho účel je veřejně prospěšný nebo soukromý. U soukromého účelu není možnost podnikání a dalších investic nijak vyloučená. Pro veřejně prospěšný účel pak tyto činnosti svěřenského fondu vyloučené jsou a platí pro něj stejná pravidla jako pro nadace a nadační fondy.178 Svěřenský fond může být založený i za účelem investování pro dosažení zisku k rozdělení mezi zakladatele, zaměstnance, společníky a další osoby. Shodnou výhodou mimo 175
BEDNAŘÍKOVÁ, Barbora. Svěřenské fondy: institut pro uchování a převody rodinného majetku. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, xi, 181 s. ISBN 978-80-7357-938-8., s. 123. 176 BEDNAŘÍKOVÁ, Barbora. Svěřenské fondy: institut pro uchování a převody rodinného majetku. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, xi, 181 s. ISBN 978-80-7357-938-8., s. 122-130. 177 ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2., s. 182-183, 591-593. 178 RONOVSKÁ, Kateřina. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, xviii, 327 s. ISBN 978-80-7357-971-5., s. 15-17.
67
již zmíněného rychlého založení je to, že oba fondy nemají právní subjektivitu a téměř nepodléhají dohledu od státu, což jim přináší větší volnost ve srovnání s fondem nadačním.179 Svěřenský fond vykazuje velmi mnoho shodných rysů s fondem přidruženým i nadačním. Tato skutečnost je dána zřejmě tím, že u všech tří forem fondů je správci svěřován právním jednáním majetek někoho jiného. Tímto aktem dochází ke smluvní dispozici vlastníka s vlastním majetkem. Z tohoto faktu svěřování majetku však plyne i zásadní rozdíl mezi fondy a to je skutečnost, kdo majetek fondů vlastní. U fondu přidruženého je vlastníkem původní vlastník majetku, u fondu nadačního je to sám fond a u fondu svěřenského neexistuje žádný vlastník majetku. Při volbě právní formy budou však hrát roli i další faktory a to nejen právní, ale i mimoprávní. Těmito faktory mohou být například účel fondu, způsob dosahování nadačního účelu, způsoby zániku u jednotlivých fondů, limity pro podnikání a nakládání s majetkem a mnoho dalších.180 4.2.2 Přidružený x nadační fond Nadační fond je velmi obdobný fondu přidruženému s jedním rozdílem, a to tím, že fond nadační existuje v českém dárcovství delší dobu. Není to nová možnost, jako přidružený fond. Nadační fond vždy funguje při existující nadaci v ČR. Každý dárce, který chce svůj vybraný účel podporovat, má dvě základní možnosti. Buď si může založit vlastní nadaci, nebo si může založit zmíněný dárcovský fond. U obou možností, mezi kterými si dárce může zvolit, tedy mezi vlastní nadací nebo nadačním fondem si nejdříve musí ujasnit, zda má dostatek financí a že účel nechce podporovat jen krátkodobě, ale že jeho iniciativy budou dlouhodobé. Vlastní nadační fond si sám dárce vymyslí, pojmenuje si ho podle vlastního návrhu a nadace, při které tento fond bude existovat, převezme veškerou administrativu spojenou s jeho fungováním. Nadační fond je v ČR možné založit především u komunitních nadací a dalších nadací, které jsou inspirované americkými komunitními nadacemi. České komunitní nadace jsou soustředěné v Asociaci komunitních nadací (AKN) a dárce si na webových stránkách této AKN může vybrat nadaci, u které je možné dárcovský fond založit, a může si vybrat, která z nich mu bude nejvíce vyhovovat.181 Velmi důležité je uvědomění si, kolik má dárce v počátku možnost investovat do zrodu nadace nebo nadačního fondu. Výše jeho aktiv může být rozhodujícím faktorem o tom, jakým způsobem tedy bude svůj účel podporovat. Nadační fond nemá stanovený žádný limit, od kterého by mohl být založený. V podstatě může být založený již od jedné koruny, což je ovšem nesmyslné, protože ve fondu je třeba mít větší prostředky pro poskytování podpory na stanovený účel. Nadační fond nevytváří žádné nadační jmění, tedy veškeré příspěvky ve fondu se můžou využívat ke stanovenému cíli. Naopak nadace tvoří nadační jmění, a to ve výši nejméně 500 000 Kč. Proto její první klad do nadace musí být minimálně těchto 500 000 Kč. Tyto prostředky však všechny upadnou do nadačního jmění a nadace nebude mít volné prostředky pro poskytování nadačních příspěvků. Vstupní dar do nadace tedy musí být minimálně 500 000 Kč, ale doporučuje se vždy částka vyšší, která by obsahovala jak hodnotu nadačního jmění, tak i prostředky pro poskytování příspěvků.182 179
RONOVSKÁ, Kateřina a Bohumil HAVEL. Nové instituty fiduciární správy majetku po rekodifikaci soukromého práva v České republice: Fond nadační, svěřenský a přidružený. Dosud nepublikovaný interní dokument. Předáno k publikaci 2014. 180 RONOVSKÁ, Kateřina a Bohumil HAVEL. Nové instituty fiduciární správy majetku po rekodifikaci soukromého práva v České republice: Fond nadační, svěřenský a přidružený. Dosud nepublikovaný interní dokument. Předáno k publikaci 2014. 181 KRYSTIÁNOVÁ, Petra. Osobní konzultace: Nadace Via. Praha, únor 2014. 182 KRYSTIÁNOVÁ, Petra. Osobní konzultace: Nadace Via. Praha, únor 2014.
68
Graf je veden do 1 mil. Kč, ale to není žádná hranice. Graf může pokračovat do libovolných částek, kterými dárce/zakladatel disponuje. Průběh grafu bude pak stále stejný, proto již není zobrazený. Graf č. 5: Výše prvního nutného daru
Pramen: upraveno dle:
PETR, Jaroslav. Větší rauš než bingo. The art of giving/Umění darovat. Čtvrtletník pro obnovu české filantropie. 2012. roč. 1, č. 1, ISSN 1805-4390., s. 9.
Dárce, který má dostatek aktiv pro založení nadace i nadačního fondu, se dále může rozhodovat podle další tabulky, která názorně ukazuje postup při založení těchto 2 možností. Jak je vidět, jednoduší po stránce administrativní je založení nadačního fondu, který je realizovatelný ve čtyřech krocích, zatímco pro založení nadace je třeba kroků 7. Hlavní výhoda tkví v tom, že nadace, u které bude dárce fond zřizovat, má svoje zázemí, zkušenosti, know how, expertízy a především také schopné zaměstnance.
69
Tabulka č. 4: Kroky vedoucí k zahájení činnosti nadace nebo nadačního fondu Kroky vedoucí od myšlenky po realizaci Vlastní nadace prvního daru rozhodnutí o účelu, který První myšlenka chce zakladatel podporovat.
Nadační fond existující nadaci
při
rozhodnutí o účelu, který chce zakladatel podporovat. výběr nadace, při které formulace poslání. vznikne dárcovský fond. příprava statutu založení (pořízení společně s vybranou zakládací listiny) + vznik nadací. V rámci statutu zakotvení účelu fondu. zahájení činnosti - první dar minimálně 500 000,-, dar do fondu a který vytvoří nadační poskytování příspěvků v jmění. souladu s účelem. příprava statutu, ustanovení správní rady, dozorčí rady - příp. jen revizora. administrativní zázemí nadace. zahájení činnosti, poskytování příspěvků v souladu s účelem.
Krok č. 2 Krok č. 3
Krok č. 4
Krok č. 5 Krok č. 6 Krok č. 7
Pramen: Vlastní zpracování dle:
KRYSTIÁNOVÁ, Petra. Osobní konzultace: Nadace Via. Praha, únor
2014.
Tabulka č. 5: Nadace a nadační fond z několika pohledů Daňové výhody Vlastní nadace
ano
Nadační fond
ano
Možnost Dar do rozhodování o nadačního jmění konkrétním užití daru ano (500 000 Kč) absolutní velká (vždy podle ne statutu fondu)
Pramen: PETR, Jaroslav. Větší rauš než bingo. The art of giving/Umění darovat. Čtvrtletník pro obnovu české filantropie. 2012. roč. 1, č. 1, ISSN 1805-4390., s. 9.
70
V rámci nadačního fondu si dárce může zvolit z jeho mnoha variant. Tento fond se může dělit následujícím způsobem, podle těchto hledisek:183 1. hledisko přispěvatele do fondu: otevřený fond – přispívat do fondu mohou i další dárci; uzavřený fond – jediným dárcem je ten, kdo fond zřídil; 2. hledisko využití vložených darů: průtokový fond – dary v tomto fondu jsou použity během jednoho fiskálního roku; permanentní fond – dary do fondu se vkládají do nadačního jmění a k poskytování příspěvků se využívají pouze výnosy, které nadace získává reinvestováním nadačního jmění; fond s omezenou životností – je velmi obdobný permanentnímu fondu, ale je založen jen na určitou dobu, např. na 10 let. Do konce jeho životnosti jsou všechny dary, včetně navýšení díky reinvesticím spotřebovány; 3. z pohledu filantropického účelu: účelový fond – shromažďuje dary od velkého spektra dárců a ty jsou pak využity pro předem stanovený účel. O poskytování podpor se ucházejí typicky NNO a iniciativy prostřednictvím grantového řízení; fond dárce – dárcem je typicky jeho zřizovatel, a ten má také právo na určení příjemců poskytované podpory; adresný fond – dárcem může být jak zřizovatel, tak větší okruh dárců a příjemce je předem jasně daný, již při zřizování fondu. Každý dárce ví, komu přesně svůj dar poskytuje; 4. z pohledů zapojení zaměstnanců u PO: zaměstnanecný fond – zaměstnanci ve firmách sami doporučují projekty neziskových organizací, kterým důvěřují, nebo ve kterých se sami angažují; matchingový fond – zaměstnanci firmy jsou vyzváni k přispění do fondu. Mohou se sami také podílet na jeho fundraisování. Jak je vidět, dárce si může zvolit jednu z alternativ mezi nadací a nadačním fondem. Takovou možnost měl do konce roku 2013 a jeho rozhodnutí nebylo tak těžké. Mohl se rozhodnout na základě uvedených tabulek a vzhledem ke svým požadavkům založit buď nadaci, nebo nadační fond. Nyní se do tohoto rozhodovacího procesu vklínil i fond přidružený, jako alternativa k nadačnímu fondu a ztížil tak rozhodování dárce. Z předchozího popisu nadačního fondu vyplývá, že jde o variabilní možnost darování, kdy si dárce může s nadací při jeho zakládání sjednat jednu z variant, podle výše uvedených hledisek, která bude jeho představě o nadačním fondu co nejvíce vyhovovat. Avšak ve srovnání s přidruženým fondem se jedná o fond se složitějším procesem založení a mezi těmito fondy existuje spousta rozdílů. Prvním a důležitým rozdílem je to, že vlastníkem majetku u nadačního fondu je nadace a u přidruženého fondu zakladatel. Dále i založení má rozdíly, kdy přidružený fond je zakládaný smlouvou mezi nadací a zakladatelem, a vzniká právě účinností této smlouvy. Naopak fond nadační je pouze jednostranným projevem vůle a vzniká zápisem do veřejného rejstříku. Tento zápis do veřejného rejstříku mírně prodlužuje dobu, než bude fond plně funkční. Fond nadační oproti přidruženému musí sepisovat nadační listinu a sestavovat status nadačního fondu, stejně tak, jako musí jmenovat správní radu, dozorčí radu, případně revizora. Všechny tyto aspekty vedou k závěru, že přidružený fond, jako obdoba fondu nadačního je jeho jednodušší alternativou. 183
KRYSTIÁNOVÁ, Petra. Osobní konzultace: Nadace Via. Praha, únor 2014.
71
4.3 Shrnutí a zhodnocení přidruženého fondu Tato kapitola je zaměřená na sumarizaci poznatků z celé předešlé kapitoly. Poskytuje přehledný souhrn výhod, případně i nevýhod nového institutu právního řádu v oblasti darování. Tyto výhody a nevýhody jsou rozdělené na dva pohledy, a to na pohled nadace, která by o jeho využívání mohla uvažovat a na pohled dárce, který se může rozhodovat o tom, zda by mu tato forma darování vyhovovala. Tabulka č. 6: Výhody a nevýhody přidruženého fondu Výhody
Nevýhody
flexibilita
nemožnost založit přidružený fond - vyloučení v nadační listině
přehled o finančních prostředcích na fondu, které ještě nebyly poskytnuty jako příspěvky možnost nastavení podmínek ve smlouvě
Pohled dárce
hledání nadace, která bude ochotna založit přidružený fond časová náročnost pro ověření souladu představ nadace a dárce
pouze písemná forma smlouvy
neověřenost v praxi
rychlost založení a používání
nedostatek literatury a informací
nízké provozní náklady velmi dobrá kontrola hospodaření s fondem minimální zásahy státu možnost povolání dalších osob pro dohled nad fondem rychlá možnost zrušení vlastnictví majetku fondu zakladatelem ochrana zájmů zakladatele Zviditelnění se díky známému žádné praktické zkušenosti donátorovi přilákání nových dárců
Pohled nadace
možnost využívat prostředky fondu na jiný účel, než je ten účel nadace možnost časem změnit svůj nadační účel na účel přidruženého fondu, když to bude nadaci více vyhovovat možnost činit vedlejší aktivity prostřednictvím přidruženého fondu a tím získávat prostředky pro další fungování
nedostatek literatury a informací skeptický nadací
pohled
oslovených
velké úsilí pro zavedení neověřené formy darování s nejasným výsledkem
Pramen: Vlastní zpracování 72
4.3.1 Pohled dárce Pro dárce, který má disponibilní aktiva, která se rozhodl vložit do sektoru dárcovství je velkým krokem svěřit tyto zdroje nadaci, se kterou nemá ověřené vztahy. Samozřejmě se v tuto chvíli nejedná jen o drobné dary formou DMS, ale jde spíše o donátory, kteří mohou pomoci velkými dary a uchylují se k darování poprvé. Ačkoli si dárce svoji vybranou nadaci prověří, informuje se o tom, jaká je její činnost, jak nakládá se svěřenými prostředky apod. Může se však také stát, že i toto ověření se dárci nebude zdát dostatečné, proto možnost přidruženého fondu může být dobrou variantou, jak darovat a být při tom v klidu, s přehledem o svých finančních prostředcích. Tedy v takové situaci je pro dárce princip fungování fondu výhodou. Dárce si na vlastní kůži ověří spolupráci s nadací. Má své finanční prostředky, které nadace zatím ještě z fondu neposkytla dále ve formě příspěvků, stále pod kontrolou. Další nepochybnou výhodou je velká flexibilita fondu. Zakladatel má nad přidruženým fondem dohled a také ve smlouvě si může sjednat podmínky, které mu budou vyhovovat a budou mu dávat pocit jistoty a důvěry ve fond. Co se týká další výhody při zakládání fondu, pak je nepochybně výhodou to, že listina nemusí mít formu veřejné listiny. A s tím souvisí i možnost rychlého ukončení spolupráce mezi donátorem a nadací, kdy fond lze zrušit na základě smlouvy nebo zánikem závazků. V takovém případě při zániku přidruženého fondu připadnou finanční prostředky, které jsou stále vložené ve fondu, zpět donátorovi. Samozřejmě se však z pohledu dárce najdou i nevýhody na této možnosti darování. Hlavní nevýhodou může být to, že ačkoliv si dárce vyhlédne nadaci, přes kterou by přidružený fond rád založil, zakladatel této nadace mohl v nadační listině vyloučit možnost budoucího zakládání přidruženého fondu. Vzhledem k tomu, že dárce si tu jistou nadaci vybral i z titulu jejího účelu, může pro něj být dále velmi obtížné hledat jinou nadaci se stejným účelem, které by důvěřoval, a která by mohla přidružený fond zřídit. 4.3.2 Pohled nadace Pro nadace může být přidružený fond vhodný z toho důvodu, že může nadaci přilákat nové významné donátory, kteří prozatím nebyli odhodlaní svěřit nadaci svoje prostředky. Touto spoluprací s nadací si mohou ověřit, že jim spolupráce vyhovuje a mohou se stát jejími dlouhodobými partnery. Což by nadaci neslo z dlouhodobého pohledu významný přínos. Formou přidruženého fondu se společně seznámí a dárce může časem z přidruženého fondu změnit svoje rozhodnutí a založí při této nadaci nadační fond. V tom případě nadace získá možnost finanční prostředky tohoto dárce například dále zhodnocovat a rozšiřovat tak okruh příjemců podpory. V rámci toho, že účel přidruženého fondu může být jak soukromě, tak i veřejně prospěšný, může si díky tomu nadace rozšiřovat svůj původní účel. S účelem přidruženého fondu by nadace měla souhlasit, ale může být i mírně odlišný od účelu této nadace. To však to může být pro nadaci výhodou, jakožto širší spektrum účelu, který nadace podporuje. Díky tomu se může nadace v budoucnu chtít přiklonit k účelu tohoto přidruženého fondu, protože se jeho zřízením může dostat i do dalších účelových možností, které by zakladatele celé nadace přitáhly. Prozatímní velkou nevýhodou pro nadace je krátká doba od počátku platnosti NOZ, který umožňuje zřizování přidruženého fondu. Stejně tak, jako tomu bylo mezi lety 1998/1999, kdy vstoupil na scénu nadační fond. Situaci zachycuje graf č. 4 v kapitole 3. Ze situace nadačních fondů lze usuzovat, že bude trvat delší dobu, než se nový institut uchytí v praxi. Nadačním fondům toto zavedení trvalo rok, ale vzhledem k tomu, že institut 73
nadačních fondů byl známý již z historie a nejednalo se o zcela novou věc, pak doba pro uchycení se přidruženého fondu může být i výrazně delší. Nadace jsou prozatím ve fázi hledání informací, snaží se o zjištění, jak funguje přidružený fond v praxi a co jeho používáním získají. Nadace prozatím nemají impuls k tomu, aby jej začaly využívat. K tomu nepřispívá ani akutní nedostatek odborné literatury o fungování fondu, což pro nadace znesnadňuje hledání informací. A dále jsou nadace skeptické k tomu, kolik by jim to přineslo výhod v poměru s nevýhodami. Toto tvrzení je postaveno na konzultacích s několika nadacemi, které možnost přidruženého fondu zvažovali, avšak prozatím ji nevyužívají. Nadace velmi často využívají svoje činnosti, které znají již delší dobu, které umí a které mají prakticky ověřené. Nový institut přidruženého fondu by pro nadace znamenal více práce se sběrem informací a na to možná nadace nemají dostatek času. Možným rozpohybováním nadací směrem k zakládání přidružených fondů by mohl být v příchodu dárců, kteří by projevili o tento institut výrazný zájem, a nadace by v nich mohla vidět velký přínos pro svoje aktivity. 4.3.3 Náklady přidruženého fondu Z pohledu dárce může přidružený fond nést dárci náklady ve formě vyšší časové náročnosti, kterou zabere dohled nad touto formou fondu. Jedná se však spíše o náklad velmi nepravděpodobný a čistě hypotetický. A to z důvodu, že jedním z motivů pro možnost darování přes přidružený fond je právě hledisko vlastnictví prostředků ve fondu a možnost dohledu nad správou fondu. Ostatní náklady fondu, jakými jsou kroky k založení, kontrola správy apod. nemají mezi jednotlivými formami fondů, které se dárci nabízejí, významné rozdíly. Dárce může vnímat možné rozdíly v nákladech mezi fondy a ostatními způsoby darování, které však nejsou srovnatelné z hlediska priorit dárce. Některé možnosti uvedené v kapitole 2 jsou určené pro malé formy jednorázových darů, jiné z nich jsou vhodné pro velké dary ať už v jednorázové nebo pravidelné formě. Některé možnosti jsou určený dárcům jako fyzickým osobám, jiné právnickým osobám atd. Možnosti darování umožňují dárci vybrat si ten způsob, který mu bude nejvíce vyhovovat v jeho konkrétní situaci a je na jeho osobním uvážení, co bude jeho hlavním hlediskem při rozhodování. Pohled nadace na náklady přidruženého fondu je vzhledem k jeho prozatímnímu nevyužívání mnohem složitější. Z pohledu správy fondu se jedná o náklady administrativní. Prvním administrativním nákladem je založení přidruženého fondu, sjednání podmínek s vlastníkem majetku a sepsání písemné smlouvy. Nadace je správcem fondu, poskytuje z něj podporu formou příspěvků. Tedy musí organizovat projekty a podmínky pro zapojení žadatelů o podporu a s tím souvisí i vyhodnocování komu podpora poplyne a v jaké výši. Dalším nákladem je monitoring a vyhodnocování poskytnuté podpory a následné informování zakladatele fondu. Jedná se však o náklady zanedbatelné, protože tento proces rozhodování a administrativy fondu již nadace znají a jsou v jeho provádění zaběhlé. Vzhledem k tomu, že tuto administrativu v nadaci již jejich zaměstnanci provádějí, nemusí se jednat ani o další mzdové náklady, pokud nebude zátěž pracovníků vyhodnocena jako situace, kdy bude třeba přijmout pracovníka nového. Nadace, která přidružený fond ještě nevyužívá, bude muset pověřit svého zaměstnance zjišťováním fungování a právního rámce, kterým se musí nadace řídit při jeho zřízení i fungování. Náklad je to především časový, na vzdělávání v oblasti přidruženého fondu. Případně se může jednat o náklad finanční pro zaplacení právního poradce v této oblasti. A dále se může jednat o náklad finanční dlouhodobý, kterým bude pro nadaci mzdový náklad nového zaměstnance, pokud činnosti vzdělávání, osvěty a administrativního zajištění 74
nemohou zvládat stávající zaměstnanci. V době, kdy se nadace rozhodne pro využívání této možnosti, může být pro nadaci dalším nákladem propagace toho, že nadace nabízí dárcům tuto možnost, jako novou možnost pro jejich dary. Vynaložené náklady se však nadaci mohou vracet ve formě správních poplatků od zakladatelů fondů v rámci toho, že nadace fond spravuje. Je pouze v kompetenci nadace, jak velký správní poplatek si zvolí. Tento poplatek platí zakladatel fondu nadaci za jeho správu, vyjadřuje se zpravidla procentem z vložených prostředků. Model amerických komunitních nadací mají stanovené 3 – 6%, v ČR se toto procento pohybuje okolo 10%. Jedná se však o velmi malou platbu nadaci, ve většině případů by tento poplatek nadace neuživil. 184 Není ovšem účelné tyto poplatky zvyšovat, protože by to mohlo odradit dárce. Proto náklady na správu fondů jsou ve většině případů vyšší, než výnosy ze správy fondů a jejich prodělečnost musí nadace vynahrazovat jinými formami získávání prostředků na svoje fungování.
184
KRYSTIÁNOVÁ, Petra. Osobní konzultace: Nadace Via. Praha, únor 2014.
75
ZÁVĚR Cílem práce bylo zjistit nové možnosti dárců plynoucí z nového občanského zákoníku se zaměřením na přidružený fond. Popsat možnosti přidruženého fondu a jeho fungování. Identifikovat výhody a nevýhody přidruženého fondu a náklady z pohledu dárce a nadace, která zřizuje přidružený fond. Cíl práce je ve své podstatě cílem popisným, avšak přínos pro problematiku dárcovství se jeví jako významný. Díky velkým změnám v oblasti práva, které se týká problematiky dárcovství, je celá oblast značně rozšířená a liberalizovaná. Nová právní úprava navazuje na prvky, jež se v historii v českém právu již objevovaly. Nyní se k nim zákonodárci navrací a přidávají i nové dosud neznámé instituty. Současné změny, které proběhly na zlomu roku 2013/2014 mění podmínky upravující občanské právo. Vytyčený cíl práce koresponduje s rozložením kapitol a v jejich obsahu je naplněný. V podstatě se jedná o stručnou obsahovou strukturu práce. První větu cíle jsem naplnila v rámci kapitoly číslo 2 a 4. V kapitole číslo 2 jsem identifikovala „původní“ a „nové“ možnosti pro dárce. Výsledkem je stručná charakteristika těchto možností a jejich rozdělení na možnosti pro FO a PO. Novou specifickou možnost pro dárce – přidružený fond jsem zahrnula do kapitoly 4. Ta obsahuje popis, charakteristiku, výhody, nevýhody a náklady přidruženého fondu. Sporným bodem této kapitoly byl nedostatek literatury pro charakteristiku přidruženého fondu. Avšak i přesto je výsledkem přehledné srovnání mezi fondem nadačním, svěřenským a přidruženým. To ukazuje tabulka č. 3 na straně 65. V tabulce naleznete od čísel paragrafů, jež upravují jednotlivé fondy, způsobů založení, vznik, jakou roli má jejich zakladatel, jaké je postavení beneficientů až po to, jak mohou být fondy zrušeny a jak zanikají. Všechny tyto a další charakteristické znaky a jejich popis shrnuji právě v kapitole 4. Fungování přidruženého však není prozatím popisované z pohledu ověřené praxe, ale jen z pohledu předpokladů a možností, které fond nabízí. Výhody, nevýhody a náklady fondu jsou pak vydefinované z právního rámce, a ze známých specifikací, které zákonodárci tomuto fondu dali. Mezi druhou a čtvrtou kapitolu jsem vložila popis změn občanského zákoníku související s tématem. Cílem této kapitoly bylo uvést základní právní rámec vztahující se ke změně občanského zákoníku v oblasti právnických osob, se zaměřením na fundace. Důvod k tomu je ten, že přidružený fond je novou možností pro nadace, co nabízet dárcům a jejich podmínky fungování prošly liberalizací. O tom, jak jsou právně upravené fundace se dozvíte právě v kapitole číslo 3. Výsledkem celé kapitoly je stručný popis korporací, ústavů a fundací, jako právnických osob, které obsahuje NOZ. Tato diplomová práce může být brána jako základní přehled změn, novinek i stávajících možností v oblasti dárcovství v ČR. Prozatím není k tématu příliš dostupná literatura. A to jak v českém, tak ani v cizím jazyce. Směrodatnou je literatura psaná česky. Což vyplývá především ze zaměření právních změn na české prostředí. Nedostatek názorů a vyjádření autorů nebo praxe znesnadňuje vypracování diplomové práce a sladění či komparaci názorů několika různých autorů, ať už českých nebo zahraničních. Ale na druhou stranu toto téma potenciálně vyvolává díky nedostatku informací a zdrojů možnost budoucího většího zájmu autorů. V oblasti výzkumu, teorie i praxe je prostor pro celou řadu pohledů na téma. Tato oblast výzkumu by mohla poukázat na potenciál přidruženého fondu, autoři by se mohli zaměřit na výklad zákona a tím zvýšit informovanost nadací i dárců. Informace z výzkumu 76
by usnadnily rozhodování nadací o zřizování institutu přidruženého fondu a dárcům by se dostalo informací o nové možnosti, která se jim v rámci darování nabízí. Otázka praxe je hned v závěsu za výzkumem a teoretickými poznatky. V praxi zatím přidružený fond není využívaný. V rámci zadaných metod práce se počítalo s případovou studií. Ta je však díky neexistenci praxe neproveditelná a tedy ačkoli je zmiňovaná v zadání, není v rámci celé práce naplněna. Proto se nabízí provedení analýz fungování budoucích zřízených přidružených fondů, případové studie a další zhodnocení jejich fungování vzhledem k očekávání zákonodárců. Hlavním přínosem celé práce je shrnující popis možností dárcovství, který je sestavený na základě výzkumu nabídky způsobů darování ze strany nadací. Definování možností pro dárce bylo obtížným momentem zpracování tématu. A to z toho důvodu, že se jedná o velmi individuální pohledy na tyto možnosti. Lze tedy předpokládat názorový konflikt mezi různými čtenáři. Metodou, která pomohla ke sběru možností, uvedených v kapitole číslo 2, je metoda sběru informací od spodu. Různé nadace mohou nazývat stejné možnosti různým způsobem, mohou využívat tytéž možnosti, s jen nepatrnou odchylkou a s jiným názvem. Tím můžou zmást dárce, který nevidí totožnost takových nástrojů darování a vnímá je odlišně, i když nejsou. Hlavním cílem kapitoly však bylo uvést ty nejdůležitější a také nejvyužívanější možnosti, které se dárcům nabízí v dělení na možnosti pro osoby fyzické a pro osoby právnické. Podmínky pro darování určitým způsobem se mohou u jednotlivých organizací lišit. Můžou se také lišit požadavky dárců na tutéž možnost poskytnutí daru. Je pak vždy na nadaci nebo nadačním fondu, jak si nastaví všeobecné podmínky darování pro všechny dárce a také na konkrétním smluvním ujednání o podmínkách jednoho konkrétního daru ve spolupráci s jedním konkrétním dárcem. Všeobecné podmínky a fungování nadace či nadačního fondu může dárce najít ve statutu nadace nebo nadačního fondu. Dalším zdrojem informací je pak také výroční zpráva nadace nebo nadačního fondu, ve které se dárce může dozvědět další podrobnosti o hospodaření se svěřenými prostředky a jejich další využívání, tedy to, jak nadace a nadační fond fungují v praxi. Velký dárcovský potenciál v sobě může skrývat možnost darování přes přidružený fond. Praxí není ozkoušený a jeho využívání je prozatím na zvážení každé nadace. Možným hnacím motorem by mohl být zájem dárců. Není proto možné uvést závěr jeho praktického používání. Je však možné provést popis, identifikaci hlavních znaků a uvedení možných výhod a nevýhod, které mohou sehrát roli v rozhodování nadací o jejich budoucím zřizování. Právě to je snahou této práce.
77
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] BAUMAN, Zygmunt a Tim MAY. Myslet sociologicky: netradiční uvedení do sociologie. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010, 239 s. ISBN 978-80-7419-026-1. [2] BEDNAŘÍKOVÁ, Barbora. Svěřenské fondy: institut pro uchování a převody rodinného majetku. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, xi, 181 s. ISBN 978-80-7357-938-8. [3] BEZOUŠKA, Petr a Lucie PIECHOWICZOVÁ. Nový občanský zákoník: nejdůležitější změny. 1. vyd. Olomouc: Anag, 2013. 375 s. ISBN 9788072638192. [4] BOUKAL, Petr. A KOLEKTIV. Fundraising pro neziskové organizace. Praha: Grada Publishing, a. s., 2013. ISBN 978-80-247-4487-2. [5] DOHNALOVÁ, M. Sociální ekonomika v evropském kontextu. Brno: Nadace Universitas v Brně, Akademické nakladatelství Cerm v Brně, Nakladatelství a vydavatelství Nauma v Brně, 2006. ISBN 80-7204-428-1. [6] DOSTÁL, Jakub a Jana SOUKOPOVÁ. Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při řešení následků povodní v ČR: Sborník z workshopu a semináře PVVC. Brno: Masarykova univerzita, 2014. ISBN 978-80-210-6713-4. [7] DVOŘÁK, Tomáš. Nadace a nadační fondy: text zákona s poznámkami. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 130 s. ISBN 978-80-7357-563-2. [8] ELIÁŠ, Karel. A KOLEKTIV. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-922-2. [9] ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Úplné znění: Nový občanský zákoník 2014: Rejstřík. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a. s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. [10] HYÁNEK, Vladimír. Ekonomika neziskových organizací: distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2004, 96, [7] s. ISBN 80-210-3501-3. [11] JEHLIČKA, Oldřich, Jiří ŠVESTKA a Marta ŠKÁROVÁ. Občanský zákoník: komentář. 9. vyd. Praha: C.H. Beck, 2004, 1416 s. ISBN 80-7179-881-9. [12] KOLEKTIV AUTORŮ A KONZULTANTŮ OTTOVA NAKLADATELSTVÍ, s.r.o. Slovník cizích slov. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2000. ISBN 80-7181-376-1. [13] KRYSTIÁNOVÁ, Petra. Osobní konzultace: Nadace Via. Praha, únor 2014. [14] KUBAS, Patrik. Jak uspořádat benefiční akci?. Grantis. 2004, 7-8/2004. [15] MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. Olomouc: ANAG, 1999-, sv. Účetnictví, daně. ISBN 978-80-7263-675-4. [16] MUTZ, John a Katherine MURRAY. Fundraising For Dummies. 3. vyd. Paperback, 2010. ISBN 978-0-470-56840-8. [17] PETR, Jaroslav. Větší rauš než bingo. The art of giving/Umění darovat. Čtvrtletník pro obnovu české filantropie. 2012. roč. 1, č. 1, s. 5-7. ISSN 1805-4390. 78
[18] REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 3., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 188 s. ISBN 978-80-86929-54-5. [19] RONOVSKÁ, Kateřina. Civil Law in the Czech Republic: tendencies of development (some notes on the proposal of the new civil code). European Review of Private Law, The Netherlands: Kluver Law International, 2008, roč. 16/2008, 1., s. 111 - 120. ISSN 0928-9801. [20] RONOVSKÁ, Kateřina a Bohumil HAVEL. Nové instituty fiduciární správy majetku po rekodifikaci soukromého práva v České republice: Fond nadační, svěřenský a přidružený. Dosud nepublikovaný interní dokument. Předáno k publikaci 2014. [21] RONOVSKÁ, Kateřina. Nové české nadační právo v evropském srovnání. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2012. 348 s. Právní monografie. ISBN 978-80-7357-971-5. [22] RONOVSKÁ, Kateřina. Tendence vývoje českého nadačního práva v rámci sjednocené Evropy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 140 s. ISBN 978-80-210-4980-2. [23] RONOVSKÁ, Kateřina. Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva v Česku, ve Švýcarsku a v Nizozemí. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 355 s. ISBN 80-210-3453-x. [24] RONOVSKÁ, Kateřina. Spolkové a nadační právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 109 s. ISBN 978-80-210-4512-5. [25] SOZANSKÁ, O. a J. TOŠNER. Metodika dobrovolnictví nezaměstnaných z hlediska projektů Job Rotation. HESTIA – Národní dobrovolnické centrum, Praha, únor 2005. [26] STEJSKAL, Jan. Ekonomika neziskové organizace. 1. vyd. Pardubice: Koalice nevládek Pardubicka, 2010. ISBN 978-80-86825-55-7. [27] STUCHLÍKOVÁ, Helena a Sofia KOMRSKOVÁ. Zdaňování neziskových organizací: zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, nadací, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšných společností s příklady z praxe. 8. vyd. Olomouc: Anag, 2011. ISBN 978-80-7263-658-7. [28] SVEJKOVSKÝ, Jaroslav a Lenka DEVEROVÁ. A KOLEKTIV. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-445-2. [29] SVOBODA, F. Filantropie. Distanční studijní opora. Brno: ESF MU, 2007. ISBN 978-80-2104477-7. [30] ŠKARABELOVÁ, Simona. Marketing ve veřejném sektoru: Distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4292-6. Elektronické zdroje [1] BOUČKOVÁ, Pavla a Pavel UHL. Chci pomoci. Šance dětem [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-0422]. Dostupné z:http://www.sancedetem.cz/cs/chci-pomoci/index.shtml [2] COGIEL, Alina. Altruismus. Filozofická fakulta OU [online]. 2007 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://ff.osu.cz/index.php?kategorie=224&id=3698
79
[3] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Aktualizovaná statistika počtu NNO v letech 19902013. Neziskovky.cz [online]. 2013 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/clanky/511_538_543/fakta_neziskovky-v_statistika-poctu-neziskovychorganizaci/ [4] Dárcovská DMS [online]. 2008 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.darcovskasms.cz/oprojektu-darcovska-sms/o-sluzbe-darcovska-sms.html [5] Dobrovolník [online]. 2001, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.dobrovolnik.cz [6] Důvodová zpráva. In: Nový občanský zákoník [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovanaverze.pdf [7] FRIŠTENSKÁ, Hana. A KOLEKTIV. Průvodce Občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy [online]. 2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/user_upload/informacni_brozury/Pruvodce-obcanskymzakonikem-pro-nadace-a-nadacni-fondy_fd-_5_.pdf [8] GÜRLICH, Richard. Problematika darování dle nového občanského zákoníku. BusinessInfo: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/problematika-darovani-dle-noveho-obcanskeho-zakoniku35363.html [9] HLOUŠKOVÁ, Zuzana a Eva NOVOTNÁ. Dobrovolnictví a filantropie. Královéhradecká asociace nevládních neziskových organizací [online]. 2013 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://krasnno.cz/index.php?akce=dobinf&kod=5&table=dobrovolinfokan [10] CHARITIES AID FOUNDATION. World Giving Index 2013: A global view of giving trends [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: https://www.cafonline.org/pdf/WorldGivingIndex2013_1374AWEB.pdf [11] Jak darovat krev. Český červený kříž [online]. 2011 [cit. z: http://www.cckpraha1.cz/nase-cinnost/darcovstvi-krve/jak-darovat-krev/
2014-04-23].
Dostupné
[12] Nadace Via [online]. 2008, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.nadacevia.cz Vokabulář webový [online]. 2006, 26. 02. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx
z:
[13] ŠEBESTA, Kamil. Základní přehled změn, které přináší nový občanský zákoník pro nestátní neziskové organizace. Epravo[online]. 1999, 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/zakladni-prehled-zmen-ktere-prinasi-novy-obcansky-zakonik-pronestatni-neziskove-organizace-92357.html Použité zákony [1] Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Zákony pro lidi [online]. 2010, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011372#cast7 [2] Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů. Zákony pro lidi [online]. 2010, 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z:http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-117 80
[3] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zákony pro lidi [online]. 2010 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586#cast1 [4] Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Epravo [online]. 1999, 2014 [cit. 201404-25]. Dostupné z:http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-3-zari-1997-onadacich-a-nadacnich-fondech-a-o-zmene-a-doplneni-nekterych-souvisejicich-zakonu-zakon-onadacich-a-nadacnich-fondech-3932.html
81
SEZNAM GRAFŮ GRAF Č. 1: ZNÁZORNĚNÍ AKTU DAROVÁNÍ PŘES NNO………………………………………………18 GRAF Č. 2: NÁZOR NA ČINNOST NNO………………………………………………………………...…..23 GRAF Č. 3: MOŽNOSTI DAROVÁNÍ………………………………………………………………………..35 GRAF Č. 4: STATISTIKA POČTU NADACÍ A NADAČNÍCH FONDŮ…………………….…………….47 GRAF Č. 5: VÝŠE PRVNÍHO NUTNÉHO DARU…………………………………………………..……….69
SEZNAM TABULEK TABULKA Č. 1: WORLD GIVING INDEX FULL TABLE………………………………………………...24 TABULKA Č. 2: SROVNÁNÍ NADZ A NOZ – ZÁKLADNÍ ROZDÍLY…………………………………..48 TABULKA Č. 3: SROVNÁNÍ PŘIDRUŽENÉHO, SVĚŘENSKÉHO A NADAČNÍHO FONDU………………………………………………………………………………………………………..….65 TABULKA Č. 4: KROKY VEDOUCÍ K ZAHÁJENÍ ČINNOSTI NADACE NEBO DÁRCOVSKÉHO FONDU………………………………………………………………………………………………………..….70 TABULKA Č. 5: NADACE A NADAČNÍ FOND Z NĚKOLIKA POHLEDŮ………………………..……70 TABULKA Č. 6: VÝHODY A NEVÝHODY PŘIDRUŽENÉHO FONDU……..…………………………..72
82
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AKN
Asociace komunitních nadací
ČR
Česká republika
DMS
Dárcovská SMS zpráva
FO
Fyzické osoby
NadZ
Zákon o nadacích a nadačních fonde
NOZ
Nový občanský zákoník
NNO
Nestátní nezisková organizace
PO
Právnické osoby
ZoVS
Zákon o veřejných sbírkách
83
