Přesné vyhodnocení zvýšení účinnosti kotle

Přesné vyhodnocení zvýšení účinnosti kotle Pokročilé nástroje a postupy práce nejen pro provozní ekonomy Poznat → Řídit → Zlepšit Ing. Jiří Pliska, Ing. Luděk Hanzal

Anotace Provoz stávajícího, rekonstruovaného nebo nového kotle v sobě vždy skrývá možnosti zvýšení účinnosti. Důležitou otázkou je, jak toto případné zvýšení účinnosti přesně kvantifikovat. Účinnost totiž obecně nezávisí jen na stavu kotle a strategii jeho řízení, ale i na provozních podmínkách kotle a vlastnostech paliva, které se v čase mění. Příspěvek popisuje způsob vyhodnocení změny účinnosti kotle, který je založen na pokročilém zpracování naměřených dat a modelu, který je z těchto dat vytvořen. Pro přesnou kvantifikaci zvýšení účinnosti je tedy vytvořen model z dat před optimalizaci a model z dat po optimalizaci. Porovnáním těchto modelů se pak provede přesná kvantifikace změny/zvýšení účinnosti. Důležitou vlastností je, že tento způsob vyhodnocení je výrazně méně závislý na provozních podmínkách kotle a vlastnostech paliva, než jiné metody. Klíčová slova Účinnost kotle, vyrovnání dat, regrese, model účinnosti kotle

Úvod Příspěvek popisuje přesné vyhodnocení změny/zvýšení účinnosti kotle. Ke změně (konkrétně ke zvýšení) účinnosti kotle došlo změnou strategie řízení/regulace kotle. Přesné vyhodnocení změny/zvýšení účinnosti kotle je založeno na zpracování naměřených dat – vyrovnání dat a detekce hrubých chyb (Data Reconciliation & Gross Error Detection) a na modelech účinnosti, které jsou vytvořeny pro kotel před optimalizací a pro kotel po optimalizaci. Porovnáním modelů se pak vyhodnocuje změna/zvýšení účinnosti kotle, a to tak, že se porovnávají výstupy modelů pro stejné vstupy, viz kap. Stanovení změny účinnosti kotle. Příspěvek navazuje na příspěvek ing. Martina Udatného - Stabilizace a optimalizace spalování fluidního kotle se zvýšením účinnosti a snížením emisí NOX, viz [1], který popisuje úspěšnou stabilizaci a optimalizaci spalovacího procesu fluidního kotle pro spalování několika druhů uhlí a jejich směsí o výhřevnosti 9 až 19 GJ/t. Pro výpočet/kvantifikaci zvýšení účinnosti byla použita metoda dále popsaná v tomto příspěvku. 1/18

Spolehlivá a pravdivá informace Základním předpokladem pro sledování, hodnocení a řízení kotle jsou spolehlivá a pravdivá data/informace o stavu kotle a jeho jednotlivých částí a o kvalitě regulace kotle. Pro přesné vyhodnocení zvýšení účinnosti kotle byly použity tyto základní nástroje:  Vyrovnání dat a detekce hrubých chyb  Regresní analýza, regresní modely

Vyrovnání dat a detekce hrubých chyb Vyrovnání dat a detekce hrubých chyb je metoda zvýšení správnosti naměřených dat a ochrana proti hrubým chybám měření. Ochranou proti hrubým chybám se rozumí kontrola správnosti dat před jejich dalším použitím. Hodnoty jednotlivých veličin jsou mezi sebou svázány. Popis vazeb mezi veličinami, tj. matematický model, je konkrétní aplikace zákonů zachování hmoty, energie a látkového množství. O hodnotě konkrétní veličiny tedy nevypovídá jen hodnota měření této veličiny, ale i hodnoty dalších veličin svázaných zákony zachování. Základní vysvětlení použití zákonů zachování hmoty, energie a látkového množství pro sledování a hodnocení výkonnosti kotle, viz Příloha č. 1 – Aplikace zákonů zachování pro vyrovnání měření na kotli. Podstatným přínosem vyrovnání dat je rovněž dopočet hodnot neměřených veličin. Více informací o vyrovnání dat a detekci hrubých chyb lze např. najít v [3], [10], 11], 12]. Důležitá poznámka: Ochrana proti hrubým chybám měření bývá důležitější než vlastní zvýšení správnosti hodnoty dané veličiny.

Regresní modely Regresní modely jsou modely, jejichž sestrojení je “řízeno daty“ (Data Driven). Stručný postup tvorby regresního modelu:  Fyzikální analýza reálného objektu, tedy jevů probíhajícím na reálném objektu  Určení systému, tedy určení myšlené obálky, vstupů a výstupů systému  Vlastní tvorba modelu využívající tzv. regresní triplet = Data + Model + Metoda Při tvorbě modelů jsou využívány vyrovnané a dopočtené hodnoty. Významnou výhodou použití vyrovnání je možnost využití hodnot veličin, které nejsou přímo měřeny, ale jsou dopočteny v rámci vyrovnání pomocí matematického (validačního) modelu. Důležitá poznámka: Pro vyhodnocení účinnosti se používají dva typy modelů:  Validační model  Regresní model Jedná se o různé modely. Validační model slouží pro přípravu dat, které jsou pak vstupem pro regresní analýzy = tvorbu regresního modelu. Další vysvětlení, viz kap. Postup vyhodnocení. 2/18

Tímto způsobem lze získat model kotle. Volba vysvětlujících veličin (vstupy) a vysvětlované veličiny (výstup), závisí na účelu, pro který je model určen. Příklady použití regresních modelů využívající vyrovnaná data a dopočtené hodnoty neměřených veličin pro řešení různých inženýrských úloh lze např. nalézt v [3].

Účinnost kotle Účinnost v energetice je trvale významné téma, které zahrnuje stránku technickou a ekonomickou. Na účinnost rovněž můžeme pohlížet jako na globální symptom zdraví kotle a to nejen jeho “strojní části“ (řízené soustavy), ale i řídicího systému (řídicí soustavy – algoritmů řízení). Přesné stanovení účinnosti a zejména přesné stanovení změny účinnosti, vůči předchozímu resp. referenčnímu stavu, je důležitou činností, vyžadující provedení náročných analýz a měření.

Stanovení účinnosti Obecně je možné účinnost vyjádřit jako podíl užitečného výstupu ke vstupům potřebným pro získání daného užitečného výstupu. Účinnost kotle = Užitečný výstup / ∑Potřebných vstupů

(1)

Účinnost kotle je komplexní parametr. Jeho stanovením se zabývá řada tuzemských norem, viz např. [4], [5]. Příklady zahraničních norem, viz [6], [7], [8], [9]. Všechny postupy, ve výše uvedených normách, předpokládají vytvoření předem definovaných podmínek provozu kotle, jako jsou:  Teplota napájecí vody  Množství paliva  Kvalita paliva  a řada dalších V příspěvku popisovaný postup je na podmínkách provozu kotle, viz výše, do značné míry nezávislý. Srovnávací podmínky (“společný jmenovatel“) jsou zajištěny použitím rozsáhlých sad dat, které zahrnují v co největší možné míře rovnoměrně a stejně pokryté intervaly vstupů. Další výhodou je, de facto, smazání rozdílu mezi přímou a nepřímou metodou stanovení účinnosti kotle, a dále, že základ popisovaného postupu lze použít pro sledování a hodnocení účinnosti kotle v reálném čase “24 hodin 7 dnů v týdnu“. Nezanedbatelnou skutečností je i to, že popisovaný postup není zatížen náklady na přípravu a realizaci předem určených provozních podmínek kotle, tedy experimentu na reálném zařízení.

Stanovení účinnosti kotle Na účinnost kotle mají obecně vliv:  Vnější činitele, jako jsou zatížení kotle, teplota napájecí vody, teplota nasávaného vzduchu  Vlastnosti kotle jako kyberfyzikálního systému, jako je konstrukce, materiály, kvalita regulace, stupeň znečištění

3/18

Účinnost kotle určují ztráty (= nemožnost využít veškerou energie dodávanou do kotle pro užitečný/požadovaný výstup), které lze obecně rozdělit na:  Ztráty ve formě tepla spojené s tokem hmoty, např. komínová ztráta, ztráta fyzickým teplem ložového popele  Ztráty ve formě tepla NEspojené s tokem hmoty, např. ztráta sáláním a vedením  Ztráty z nespáleného paliva Pomocí vyrovnání dat je možné určit parametry všech “proudů“, tedy všech “Vstupů“ a všech “Výstupů“. Protože díky vyrovnání dat jsou všechny veličiny v rovnováze, tj. vyhovují zákonům zachování hmoty, energie a množství látky, můžeme pro výpočet účinnosti zvolit metodu nepřímou i metodu přímou. Obě metody výpočtu účinnosti z vyrovnaných dat, díky souladu veličin, z podstaty věci vedou ke shodnému výsledku.

Stanovení změny účinnosti kotle Stanovení změny účinnosti je založeno na nalezení modelu = kvantitativním popisu závislosti účinnosti na:  Vlastnostech paliva  Provozních podmínkách kotle  Kvalitě regulace kotle  Stavu kotle jako znečištění spalinových výměníků, aj. Dále se předpokládá, že bude vytvořen model před optimalizací řízení kotle a model po provedení optimalizace řízení kotle. Porovnáním těchto modelů bude vyhodnoceno, jaký vliv měla optimalizace řízení kotle na zvýšení účinnosti kotle.

Základní otázka S jakou účinností vyrobíme “XX“ MW užitečného tepla (výkon kotle) palivem “TĚCHTO“ vlastností při “TĚCHTO“ provozních podmínkám. Vizualizace otázky, viz níže Obr. 1 Model účinnosti kotle. Vlastnostmi paliva se rozumí:  Složení paliva; množství hořlaviny, popeloviny, vody a prvkové složení hořlaviny  Energetický obsah paliva; vyjádřené např. spalných teplem hořlaviny Provozními podmínkami se rozumí:  Užitečné teplo (výkon kotle)  Teplota napájecí vody  Teplota a tlak nasávaného vzduchu  Elektrické příkony elektromotorů ventilátorů  Tepelný příkon parních ohříváků vzduchu

4/18

Náhodné vlivy provozu, ruční zásahy do řízení

Vlastnosti paliva Provozní podmínky Kotel

Účinnost

Kvalita regulace Stav kotle Obr. 1 Model účinnosti kotle

Postup vyhodnocení Vyhodnocení změny účinnosti kotle se sestává z kroků: 1. Výběr “surových“ dat 2. Validace dat 3. Výpočet účinnosti pro dané/aktuální provozní podmínky 4. Předčištění dat pro tvorbu regresních modelů 5. Vytvoření regresních modelů účinnosti v závislosti na provozních podmínkách 6. Porovnání regresních modelů účinnosti a vyhodnocení změny/zvýšení účinnosti Kroky 1 až 5 se provádí pro kotel s původním řízením/regulací a pro kotel s novou strategií řízení/regulací.

Výběr surových dat Pro výběr surových dat je důležitá představa, na čem závisí účinnost kotle. Přestože zvolený postup je relativně na těchto “silách“ nezávislý, je vhodné, je-li to možné, vybrat taková období provozu:  PŘED provedením optimalizací řízení/regulace  PO provedení optimalizace řízení/regulace která co do provozních podmínek kotle jsou co nejvíce srovnatelná, tzn. vybrat taková období provozu kotle, kdy je:  Obdobný výkon kotle (užitečné teplo)  Obdobné palivo (vlastnosti paliva)  Obdobné roční období (teplota a vlhkost nasávaného vzduchu)  a další podmínky provozu Pro porovnání byla vybrána následující období:  2. až 30. června 2014  15. května až 12. června 2015 Data, naměřená řídicím systémem, byla pro uvedená období předzpracována – vypočteny 15-ti minutové aritmetické průměry. Tyto hodnoty pak byly použity pro další zpracování.

5/18

Validace dat Pro další zpracování byly 15-ti minutové aritmetické průměry validovány, tj. zkontrolovány na nepřítomnost hrubé chyby měření, naměřené hodnoty vyrovnány a dále byly dopočteny hodnoty neměřených veličin a parametrů. Pro validaci dat byl použit validační model. Vizualizace validačního modelu, sestávající z uzlů a proudů, viz Příloha č. 3 – Validační model kotle.

Výběr dat kotel PŘED optimalizací řízení

Výběr dat kotel PO optimalizací řízení

Validace

Validace

Vyrovnání dat validační model

Vyrovnání dat dat validační model

Výpočet účinnosti pro kotel PŘED optimalizací řízení

Výpočet účinnosti pro kotel PO optimalizací řízení

Předčištění dat

Předčištění dat

Regresní model účinnosti kotle PŘED optimalizací řízení

Regresní model účinnosti kotle PO optimalizací řízení

Porovnání modelů

Obr. 2 Postup vyhodnocení

6/18

Poznámka: Nad každým uzlem je vytvořena soustava rovnic založená na zákonech zachování hmoty (včetně jednotlivých složek) a energie. Nad žlutě vybarvenými uzly jsou dále vytvořeny rovnice reakcí na základě zákona zachování množství látky.

Výpočet účinnosti pro dané/aktuální provozní podmínky Pro výpočet účinnosti kotle byla, z důvodů zajištění stejných předpokladů pro vytvoření modelů účinnosti před a po optimalizaci řízení, přijata omezení:  Nebyl uvažován tepelný tok do parních ohříváků vzduchu a elektrický příkon ventilátorů  Nebyl uvažován vápenec; v roce 2015 signál chyběl  Podíl úletového popílku a ložového popele je 60 / 40  Prvkové složení hořlaviny je fixní  Ztráta fyzickým teplem vody je dána rozdílem entalpií o teplotách: teplota vody opouštějící kotel (buben), teplota napájecí vody  Ztráta fyzickým teplem spalin a tuhých zbytků je dána rozdílem entalpií o teplotách: teplota tuhých zbytků, resp. spalin opouštějící kotel a teplotou okolního venkovního vzduchu.

Předčištění dat Cílem předčištění dat je vyloučit z dalšího zpracování ta data, kdy nebyly splněny podmínky pro:  Ustálený stav procesu (nebyly velké výkonové změny)  Výši užitečného tepla (výkonu kotle); výkon kotle > 95 MW (jmenovitý výkon kotle - 180 MW)  Neprobíhá čištění spalinových výměníků ofukovaní parou

Vytvoření regresních modelů Předčištěná data jsou použita pro tvorbu regresních modelů účinnosti kotle. Obecně je regresní model matematický výraz, kdy na levé straně je účinnost a na pravé straně se vyskytují proměnné reprezentující vlastnosti paliva a provozní podmínky. Je použitá forma regresního modelu – regresní model lineární v koeficientech. Vizualizace regresního modelu, viz Obr. 3 Struktura regresního modelu.

Množství popelovin Spalné teplo Výkon kotle Teplota napájecí vody

Vysvětlující proměnné (regresory)

Množství vody

Regresní model účinnosti kotle

Teplota vzduchu Obr. 3 Struktura regresního modelu 7/18

Účinnost

Porovnání regresních modelů Získané regresní modely popisují chování kotle, jako kyberfyzikálního systému, tedy včetně vlastností řídicího algoritmu a vlastností měřících řetězců). Umožňují porovnat chování/výkonnost kotle před optimalizací a po optimalizaci řídicího algoritmu. Porovnání se provede tak, že do obou regresních modelů (matematického výrazu) dosadí shodné vstupy reprezentující stejné:  Stejné palivo  Stejné provozní podmínky a porovnají se výstupy – účinnosti kotle. Poznámka: Hodnoty regresních koeficientů v sobě “ukrývají“ vlastnosti řídicích algoritmů.

Výsledky Níže je zobrazen graf porovnání účinnosti pro kotel PŘED optimalizací a kotle PO optimalizaci řídícího algoritmu.

Účinnosti Účinnost PO optimalizaci

Rozdíl (2015-2014)

93

3.0

92 91

2.5 2.0

90

1.5

89 88

1.0 0.5

87 86

0.0 -0.5

85

-1.0

84 83

-1.5 -2.0

82

-2.5

81

-3.0 100

110

120

130

140 150 Výkon kotle[MW]

160

Obr. 4 Graf porovnání modelů Pro grafické zobrazení porovnání modelů byly zvoleny následující vstupy:  Obsah vody v palivu: 22 %  Obsah popelovin v palivu 33 %  Spalné teplo hořlaviny: 29,5 MJ/kg  Teplota napájecí vody: 200 °C  Teplota nasávaného vzduchu: 20 °C

8/18

170

180

Rozdíl [%]

Učinnost [%]

Účinnost PŘED optimalizací

Diskuse získaných výsledků Analýza naměřených dat Z analýzy naměřených dat pro kotel PŘED optimalizací a pro kotel PO optimalizaci pro veličiny:  Kyslík za EKO  Teplota spalin na výstupu z kotle viz Příloha č. 5 – Přebytek kyslíku a teplota spalin na výstupu, lze konstatovat, že změnou strategie řízení došlo ke zvýšení účinnosti kotle.

Analýza porovnání modelů účinnosti Z analýzy porovnání modelu účinnosti kotle PŘED optimalizací a modelu účinnosti kotle PO optimalizací lze konstatovat, že pro rozsah výkonů kotle od 95 do 180 MW došlo ke zvýšení účinnosti kotle o cca 1 %. Změna strategie řízení tedy vedla k výraznému zvýšení výkonnosti kotle.

Možnosti aplikace metod vyrovnání dat a regresních modelů pro jiné úlohy Kromě modelu účinnosti kotle byla uvedená metoda použita pro model výkonu kotle (model užitečného tepla kotle), viz Obr. 5 Model výkonu kotle.

Náhodné vlivy provozu, ruční zásahy do řízení

Množství paliva Kotel

Vlastnosti paliva Provozní podmínky

Obr. 5 Model výkonu kotle Model výkonu kotle lze použít pro:  Predikci výkonu kotle v závislosti na vstupech  On-line diagnostiku zdraví kotle

9/18

Výkon kotle

Závěr Příspěvek popisuje metodu vyhodnocení změny (v daném případě zvýšení) účinnosti kotle. Metoda je založená na použití dvou moderních nástrojů:  Vyrovnání dat a detekce hrubých chyb  Regresní analýza, regresní modely Předností metody jsou:  Využití provozních dat  Robustnost proti chybám měření  Není třeba organizovat speciální testy  Relativní nezávislost na vlastnostech paliva  Relativní nezávislost na provozních podmínkách kotle

Další využití potenciálu metody Sledování a hodnocení účinnosti v reálném čase a současně její porovnávání s hodnotou získanou pomocí metody popisované v tomto příspěvku umožňuje identifikovat/vyhodnotit její změnu vlivem:  Určitého zásahu, např. novou strategií řízení  Zhoršením stavu kotle Pravdivá a včasná informace umožňuje realizovat operativní nápravná opatření a předejít tak zbytečným ztrátám.

10/18

Literatura [1] M. Udatný, Stabilizace a optimalizace spalování fluidního kotle se zvýšením účinnosti a snížení NOX, Konference Kotle 2016 [2] J. Pliska, Z. Kubín, L. Hanzal, Pokročilý postup určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla, Konference Kotle 2014 [3] J. Pliska, L. Hanzal, J. Kenis, P. Petrlík,. Nové přístupy ke zvýšení výkonnosti teplárny, Konference Kotle 2015 [4] ČSN 07 0305, Hodnocení kotlových ztrát [5] ČSN EN 12952-15, Vodotrubné kotle a pomocná zařízení - Část 15_Přejímací zkoušky [6] DIN 1942, Acceptance testing of steam generators [7] BS 845, Thermal performance of boilers for steam, hot water and high temperature heat transfer fluids [8] ASME PTC-4-1, Measuring Boiler Efficiency [9] ASME PTC 4-2008, Fired Steam Generators - Performance Test Codes [10] VDI 2048, Uncertainties of measurement during acceptance tests on energy-conversion and power plants. 2000, Part I – Fundamentals [11] VDI 2048, Uncertainties of measurement during acceptance tests on energy-conversion and power plants. 2003, Part II – Examples, especially retrofit measures [12] VDI 2048, Uncertainties of measurement during acceptance tests on energy-conversion and power plants. 2008, Part III – Examples, especially preparation of acceptance of a gas and steam power plant

Epilog v heslech Přemýšlení o systémech + Domýšlení všech souvislostí + Boj proti prakticismu a zjednodušenému vysvětlování

Kontaktní údaje:

Jméno: Firma: Mobil: E-mail:

Ing. Jiří Pliska, ředitel technického rozvoje OT Energy Services a.s., Třebíč +420 602 723 934 [email protected]

Jméno: Firma: Mobil: E-mail:

Ing. Luděk Hanzal, technolog analytik OT Energy Services a.s., Třebíč +420 602 758 204 [email protected] 11/18

Hmota páry

Příloha č. 1 – Aplikace zákonů zachování pro vyrovnání měření na kotli

Zachování hmoty

Hmota reagentů Hmota spalin

Hmota paliva

Kotel Hmota popílku Hmota popele

Hmota odluhu

Nevyužité palivo

Chemická energie

Chemická energie

C

CO

Entalpie páry

Radiace, konvekce, kondukce

Fyz. teplo reag. Citelné teplo spalin (včetně CO)

Kotel

Fyz.teplo paliva

Chemická energie Změny fáze

Fyzické teplo popílku (včetně C) Fyzické teplo popele (včetně C)

C

Entalpie odluhu

Příkon ventilátorů Cizí pára

Entalpie napájecí vody

Fyz.teplo vzduchu

Cizí energie

Entalpie, fyzické teplo, citelné teplo jsou synonyma, která označují stejnou fyzikální vlastnost “Prvky“ jsou prvky periodické tabulky prvků, nebo jakékoliv jiné entity, pro které se má zato, že se chemickou reakcí v kotli nemění

Zachování množství látky (“Prvků“)

Zachování energie

Hmota napájecí vody

Hmota vzduchu

N2 O2 CO2 CO SO2 H2O ... CaCO3

“Prvky“ reagentů

C H N O S H2O Ash

“Prvky“ paliva

Kotel Chemické reakce Zachování “Prvků“

“Prvky“ spalin “Prvky“ popílku “Prvky“ popele

“Prvky“ vzduchu

N2 O2 H2O Ar

12/18

CaSO4 CaO Ash

Příloha č. 2 – Schéma kotle Energetický tok

Vápenec

Voda

Vlhký vzduch

Měření průtoku

Popel/popílek

Uhlí/Kaly

Vodní pára

Spaliny

Měření tlaku

Měření teploty X

Měření veličiny X Ostrá pára

Cyklon 1

L

V Cyklon 2

Povrch bubnu (1-4)

Cizí pára PP3 EOP POPV

E

PP1 Odluh

LUWO

Primární

EKO POSV

PP2

Sekundární

Levá Vápenec

G

E Úletový popílek

Pravá

Kouřový

Vápenec Uhlí Kaly

E

G Stav okolní atmosféry

O2

Vápenec

NOX SOX

Linka 1

CO2 Uhlí/Kaly

H

CO O2

Popílek mezitah

Linka 2 Redler (1,2)

Primární Sekundární Ložový popel

Recirkulační

E

G RV

13/18

Napájecí voda

Příloha č. 3 – Validační model kotle Energetický tok

Vápenec

Struska/popílek

Uhlí

Vlhký vzduch

Voda

Spaliny

Vodní pára

CaCO3

Měření průtoku

Uhlí

NV z VTO

Měření tlaku Měření teploty Měření kyslíku

Recirkulace spalin

Rozdělovací uzel

Ztráty

Spalovací komora Spaliny Spaliny

EKO

Popílek Popílek Přisávaný vzduch

Chlazení strusky Mechanický nedopal

PP3

Výparník/Buben

Chlazení odluhů

PP1

Odluh/Odkal

Přisávaný vzduch V

V

V

Struska PP1

LUWO

Přisávaný vzduch

V

OFUK V

EKO LUWO

Přisávaný vzduch

V

Vstřik1

Vnitřní netěsnost

PP2

LUWO Parní ohřívák vzduchu

Parní ohřívák vzduchu

Přisávaný vzduch

Vnitřní netěsnost

Vstřik2 Rozdělovací uzel

Sekundární ventilátor

PP3 Přisávaný vzduch

Primární ventilátor

Chlazení popílku Mechanický nedopal

Popílek

Kouřový ventilátor Sekundární vzduch

Primární vzduch

Reci ventilátor

Chlazení spalin Chemický nedopal

14/18

Ostrá pára Spaliny

Příloha č. 4 – Princip stanovení účinnosti kotle

H – Pára

H - Popílek

H - Popel

H - Spaliny

Bilanční obálka

Q – Chem.nedopal Q – Mech.nedopal Q – Ved./Sálání Q – do H2O

Spalovací komora Spalinovody

Okruh Voda/Pára

Q – Teoretické teplo v palivu Q - Parní ohříváky vzduchu

H – Napájecí voda

H - Reagenty

H - Palivo

H - Neřízený vzduch

H - Řízený vzduch

H - Směsi

Q - Ventilátory

15/18

H – Odluh

Příloha č. 5 – Přebytek kyslíku a teplota spalin na výstupu PŘED optimalizací 400

500

450

350

400 300

350 250

300 250

200

200

150

150 100

100 50

0

0 110 114 118 122 126 130 134 138 142 146 150 154 158

50

1.0 1.8 2.5 3.3 4.0 4.8 5.5 6.3 7.0 7.8 8.5 Kyslík [%]

Teplota [°C]

PO optimalizaci 500

1200

450 1000

400 350

800

300 250

600

200 400

150 100

200

50

110 114 118 122 126 130 134 138 142 146 150 154 158

0

0

1.0 1.8 2.5 3.3 4.0 4.8 5.5 6.3 7.0 Kyslík [%]

Teplota [°C]

16/18

Příloha č. 6 – Posouzení kvality (vypovídací schopnosti) regresních modelů

Účinnost PŘED optimalizací Účinnost predikovaná modelem

Voda

Popelovina

93

55

92

50

91

45

90

40

89

35

88

30

87

25

86

20

85

15 1001

1

101

201

301

401

501

601

Čas [jednotka času = 15 min]

17/18

701

801

901

Voda, Popelovina [%]

Účinnost [%]

Účinnost vypočítaná z měření

Účinnost PO optimalizaci

Účinnost [%]

93

Účinnost predikovaná modelem

Voda

Popelovina

55

92

50

91

45

90

40

89

35

88

30

87

25

86

20

85

15 1001

1

101

201

301

401 501 601 Čas [jednotka času = 15 min]

18/18

701

801

901

Voda, Popelovina [%]

Účinnost vypočítaná z měření