Perspektivy politiky výzkumu a vývoje EU ve zdravotnictví
Medicínské informační centrum pro evropské projekty
Kapitola 1
1
© MICEP UK 1. LF ISBN 80-239-8370-9
Obsah
Úvod ..................................................................................................................................................................................................... 2 Politika výzkumu a vývoje EU ..................................................................................................................................................................6 Rámcové programy pro vědu a výzkum ................................................................................................................................................ 10 Akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003-2008) ..................................................................................................... 24 Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru, Norský finanční mechanismus a Finanční pomoc Švýcarska ....................... 30 Politika hospodářské a sociální soudržnosti (strukturální fondy) ............................................................................................................ 38 Programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na podporu vědeckovýzkumné mezinárodní spolupráce ....................................... 50 Ostatní možnosti mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji ............................................................................................................. 60 Závěr .................................................................................................................................................................................................. 66
1
Úvod
Vstupem do Evropské unie se Česká republika naplno zapojila do formování politiky vědy a výzkumu EU, která je považována za klíčový faktor pro zajištění budoucí konkurenceschopnosti evropského kontinentu vůči okolnímu světu. Mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a technologického rozvoje podporuje Unie zejména prostřednictvím tzv. rámcových programů pro vědu a výzkum. V roce 2007 bude zahájen v pořadí již 7. rámcový program (2007-2013) s rozpočtem cca 53 miliard Euro. I když je Česká republika členem Evropské unie od roku 2004, měla možnost zapojit se již do 3. rámcového programu (1990-1994). Její pozice v tomto rámcovém programu byla značně omezená, mohla se účastnit projektů, ale neměla nárok na finanční prostředky. Částečné finanční prostředky mohla získat až ze 4. rámcového programu (1994-1998), který se soustředil převážně na mobilitu vědeckovýzkumných pracovníků. Stejné podmínky účasti jako členské země má Česká republika až s příchodem 5. rámcového programu (1998-2002). Rámcové programy jsou jedním, ne však jediným finančním mechanismem, ze kterého lze podporovat vědeckovýzkumné projekty či zdravotnictví jako takové. Vědeckovýzkumná spolupráce je v České
2
republice od devadesátých let dvacátého století podporována účastí v programech EUREKA, COST, KONTAKT, EUPRO a INGO. Další možnosti čerpání finančních zdrojů získala ČR podpisem přístupové dohody s EU, kdy mohla čerpat prostředky z Akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003-2008). Vstupem do Unie se jí otevřela možnost čerpat prostředky z finančních mechanismů nečlenských států - Lichtenštejnska, Islandu a Norska, které přispívají do Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Finančního mechanismu Norska. V roce 2006 se nově objevuje Finanční pomoc Švýcarska, v současné době probíhají jednání a připravují se bilaterální dohody mezi Švýcarskem a jednotlivými členskými státy Unie. Pro jednotlivé finanční mechanismy existuje velké množství informačních materiálů. Brožurka „Perspektivy politiky výzkumu a vývoje EU ve zdravotnictví“ se snaží shromáždit do jediné publikace podrobné informace o téměř všech možnostech podpory zdravotnictví z evropských finančních mechanismů. Text je sestaven z veřejně dostupných údajů a podkladů a zachycuje stav k říjnu roku 2006.
Cílem této brožurky je poskytnout informace o možnostech využití evropských finančních zdrojů v podpoře oblasti vědy a výzkumu. Vychází ze základních dokumentů a uvádí všechny dostupné zdroje, avšak neslouží jako návod k podávání jednotlivých projektových záměrů a projektů. Při přípravě projektu se zájemce musí seznámit s originálními dokumenty, které jsou publikovány na internetových stránkách daných finančních mechanismů. Brožurka se zaměřuje na obecnou charakteristiku politiky výzkumu a vývoje EU. Nastiňuje možnosti podpory zdravotnictví nejen z rámcových programů, ale i z Akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví, Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska, strukturálních fondů, podpory vědeckovýzkumné spolupráce v rámci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy atd. Na závěr je pro ilustraci připojen popis zkušeností a přínosu z účasti jednoho z řešitelů projektu 6. rámcového programu, prof. MUDr. Aleksiho Šeda, DrSc.
Publikace vznikla za přispění finanční podpory Úřadu vlády ČR v rámci realizace Koncepce informování o evropských záležitostech v České republice. Pracovníci Medicínského informačního centra pro evropské projekty (Medical Information Centre for European Projects, MICEP) Vám rádi poskytnou konzultace o možnostech financování projektových záměrů a projektů. Poradenské služby jsou, v rámci projektu MICEP (MŠMT), poskytovány zdarma.
MICEP UK 1. LF
3
Politika výzkumu a vývoje EU
Politika výzkumu a vývoje EU Podpora výzkumu a technologického rozvoje v Evropském společenství byla zmíněna již ve Smlouvě o založení EURATOM (1957). Jako samostatná politika se objevuje až s vytvořením jednotného vnitřního trhu v polovině 80. let 20. století, kdy Jednotný evropský akt (1987) zavedl do práva Společenství1 pojem technologie. Smyslem vědeckotechnické politiky není koordinovat veškerý výzkum, ale především stanovovat jeho priority, podporovat kooperaci jednotlivých ekonomických subjektů a finančně se podílet na jeho nákladech. Jedním z impulzů pro rozvoj politiky výzkumu a vývoje (VaV) bylo zaostávání Evropy v této oblasti za světovými konkurenty - Japonskem a USA. Hlavní problém Společenství nespočíval ani tak v nedostatečném vědeckotechnickém potenciálu jako v jeho racionálním využívání. Hlavními příčinami těchto problémů byly národní roztříštěnost výzkumu, paralelní výzkum, zvyšující se výdaje, nekoordinovaný přístup k řešení klíčových vědeckovýzkumných úkolů a nízké investice do rozvoje znalostí. Jednotný evropský akt byl začátkem koordinovaného přístupu do té doby nejednotné podpory vědy a výzkumu. Činnost v oblasti politiky VaV se od tohoto období rozvíjí prostřednictvím společných výzkumných středisek, společných programů a projektů a tzv. koordinovaných akcí, při nichž se nefinancují výzkumné aktivity, ale Evropská komise (Komise) kryje náklady spojené s koordinací projektů. 1 Společenstvím se myslí Evropské společenství uhlí a oceli, Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii. Od roku 1993 se využívá pojem společenství i pro Evropskou unii.
6
Hlavním nástrojem politiky výzkumu a vývoje Evropské unie (Unie, EU) jsou víceleté programy Evropského společenství pro vědu a výzkum - rámcové programy pro VaV (RP). Tyto programy soustřeďují finanční prostředky na několik vybraných prioritních směrů. První rámcový program byl přijat v roce 1984, v současné době končí 6. RP a začíná 7. RP (podrobněji kapitola 2). Cíle politiky VaV byly formulovány Smlouvou o Evropské unii (Maastrichtská smlouva, 1993). V roce 1993 Komise zveřejnila publikaci „Bílá kniha o růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti“ poukazující na důležitost výzkumu, technologií a telekomunikací. Schopnost transformovat poznatky výzkumu a vývoje do stádia vynálezů, patentů, inovací a následně je zhodnotit v procesu realizace a komerčního využití, je zatím v EU značně omezena. Evropská unie má zájem zejména na rozvoji tzv. hraničních technologií, kde dochází k propojování výpočetních technologií, nových technologických postupů a například přírodních věd. Tyto aktivity jsou stěžejní i v podpoře jiných politik, jako ochrana spotřebitele a ochrana životního prostředí. Hospodářský vývoj EU koncem 90. let nebyl příznivý, bylo stále více zřejmé, že EU potřebuje komplexní hospodářskou strategii, pomocí které by bylo možné dosáhnout vyššího hospodářského růstu při zachování evropského sociálního modelu. V roce 2000 na zasedání Evropské rady v Lisabonu byla přijata Lisabonská strategie. Hlavním cílem této strategie je „stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou světa, schopnou udržitelného hospodářského růstu s lepšími pracovními
Kapitola 1
místy a s větší sociální soudržností“. Mezi další cíle patří hospodářská výkonnost, tvorba nových pracovních míst a podpora ekologických a sociálních politik, které zajistí dlouhodobě udržitelný rozvoj a sociální začlenění občanů Unie. Splnění hlavního cíle Lisabonské strategie napomáhá nově vytvořený Evropský výzkumný prostor (European Research Area, ERA), jehož koncepce byla navržena Komisí a schválena Evropskou radou v roce 2000. Hlavním nástrojem pro budování ERA jsou rámcové programy. Cílem ERA je: – vytvořit jednotný prostor pro výzkum a vývoj, – dosáhnout lepší soudržnosti (koheze) ve vědeckovýzkumném prostoru, – společně koordinovat výzkumné a inovační aktivity, – vytvořit atraktivní příležitosti pro výzkumníky. K dosažení těchto cílů by mělo pomoci zvýšení investic do výzkumu a to nejen z veřejných, ale zejména ze soukromých zdrojů. Evropská unie se zavázala ke splnění tzv. Barcelonského cíle, tj. 3 % HDP na podporu VaV (1 % z veřejné a 2 % ze soukromé sféry). Mnoho nejasně formulovaných cílů a špatně nastavený systém řízení se odrazil v neuspokojivé implementaci Lisabonské strategie. Výdaje na vědu a výzkum v poměru na HDP byly v Evropské unii2 výrazně nižší než v Japonsku3 a USA4. V roce 2005 došlo k přehodnocení Lisabonské stra2 Eurostat: EU 25: 1,86 % HDP 2004, EU 15: 1,92 % HDP 2004 3 Eurostat: 3,2 % HDP 2003/ 2004 4 Eurostat: 3,2 % HDP 2003/2004; 2,66 % HDP 2004
Kapitola 1
tegie, členské země se shodly, že důraz by měl být kladen zejména na hospodářský růst, zaměstnanost, konkurenceschopnost a dlouhodobě udržitelný rozvoj. V březnu roku 2005 vypracovala Evropská komise Chartu pro výzkumné pracovníky a Kodex chování pro přijímání výzkumných pracovníků5. Tyto dokumenty by měly přispět k rozvoji atraktivního a dlouhodobě funkčního vědeckého pracovního trhu. V únoru 2006 podala Komise Evropské radě návrh na založení Evropského technologického institutu (European Institute of Technology, EIT), který má prezentovat excelentní výsledky ve vysokoškolském vzdělávání, výzkumu a inovacích. Podle představ Komise bude Institut vzdělávat absolventy vysokých škol a studenty postgraduálního studia, provádět výzkum a působit v oblasti inovací. EIT bude mít dvě základní úrovně: správní radu s malou administrativní podporou a soubor znalostních společenství, která budou pracovat ve strategických transdisciplinárních oblastech po celé Evropě. Finanční prostředky bude EIT získávat od členských státu EU a soukromých podniků. Jedním z dalších cílů je soustředit nejlepší a nejtalentovanější studenty a výzkumníky z celého světa, kteří budou spolupracovat s významnými podniky na vývoji a využití nejnovějších znalostí. Návrh na založení Evropského technologického institutu byl přijat Evropskou komisí v říjnu 2006. Pokud Evropský parlament a Rada EU schválí tento návrh, mohl by EIT začít fungovat v roce 2008. 5 http://europa.eu.int/eracareers/pdf/C(2005)576%20CS.pdf
7
Politika VaV EU se stále vyvíjí, v roce 2007 začíná nový rámcový program s masivním navýšením rozpočtu. Česká republika je dlouhodobě zapojena do spolupráce s Evropskou unií, rámcových programů se účastní od roku 1997. Podpora výzkumu a vývoje je pro ČR klíčovou oblastí spolu s inovační politikou, na kterou je kladen velký důraz. Orgánem státní správy odpovědným za mezinárodní spolupráci České republiky v oblasti výzkumu a vývoje je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT)6. V současné době je důležité rozvíjet vědeckotechnologický potenciál a dosáhnout vysoké úrovně inovační kapacity. Vedle toho je nutné nadále podporovat základní výzkum. Výzkum v České republice se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Vláda každoročně uvolňuje v rámci státního rozpočtu finanční prostředky na podporu VaV (viz Graf číslo 1). Tato částka je téměř o polovinu nižší než průměr Evropské unie7. I když se každý rok zvyšuje, je nízký podíl finančních výdajů na vědu a výzkum kritizován. Daný stav má za následek menší konkurenceschopnost české ekonomiky jako celku a nižší kredit naší země v oblasti mezinárodní vědeckovýzkumné spolupráce. V českých podmínkách je otázka dosažení tzv. Barcelonského cíle (investování 3 % HDP na vědu a výzkum) pokládána téměř za nereálnou. Česká republika, jako člen Unie, zaostává nejen v prostředcích investovaných do výzkumu, ale i v množství a kvalitě výzkumných pracovišť.
Před vstupem do EU se ČR účastnila plnění cílů Lisabonské strategie. V roce 2005 byl schválen Národní Lisabonský program 2005-2008 (Národní program reforem ČR), který je závazným politickým dokumentem o prioritách a opatřeních v mikroekonomické a makroekonomické oblasti a zaměstnanosti. Celkové výdaje na VaV v ČR a jejich podíl na HDP
Graf číslo 1: Celkové výdaje na VaV v ČR a jejich podíl na HDP v období 1995-2005
Portál Evropské unie - http://www.europa.eu EurActiv - Vaše internetová brána do Evropy - http://www.euractiv.cz Vše o Evropské unii - http://www.euroskop.cz Společné výzkumné středisko - http://www.jrc.ec.europa.eu Český statistický úřad - http://www.czso.cz
6 http://www.msmt.cz 7 V roce 2005 činil podíl celkových výdajů na VaV na HDP vytvořeném v ČR ve stejném roce 1,42 %.
8
Kapitola 1
Rámcové programy pro vědu a výzkum
Rámcové programy pro vědu a výzkum Hlavním nástrojem podpory VaV ve Společenství jsou od roku 1984 rámcové programy (RP). Jde o několikaleté komunitární programy8, jejichž společnými prvky jsou tématické priority, mezinárodní spolupráce, zlepšení mobility, zkvalitnění odborné přípravy výzkumných pracovníků a šíření výsledků VaV. Rámcové programy pro výzkum a vývoj si kladou vysoké cíle a účast v nich přináší nejen finanční dotaci pro realizaci výzkumného nebo inovačního projektu, ale i sdílení nákladů na projekt a vlastnictví výsledků projektu, mezinárodní spolupráci se špičkovými výzkumnými pracovišti i podniky, možnost odborných stáží, účast na vědeckých konferencích a zvýšení konkurenceschopnosti a prestiže zúčastněné organizace. Od roku 2000 přispívají rámcové programy k vytvoření Evropského výzkumného prostoru (European Research Area, ERA) propojením aktivit členských zemí Evropské unie.
8 Komunitárním programem se rozumí program Společenství.
10
V následující tabulce je uveden historický přehled rámcových programů: Rok
Rámcový program
1984-1987
1. RP (4,5 miliardy ECU)
1987-1991
2. RP (5,4 miliardy ECU)
1990-1994
3. RP (7,7 miliard ECU)
1994-1998
4. RP (13,2 miliard ECU)
1998-2002
5. RP (15 miliard Euro)
2002-2006
6. RP (17,5 miliard Euro)
2007-2013
7. RP (54,585 miliard Euro)
Tabulka 1: Přehled RP
1. RP položil základy politiky Společenství v oblasti vědy a výzkumu. Cílem 2. RP byla podpora VaV v problémových oblastech průmyslu. 3. RP se vyznačoval růstem výdajů pro oblast mobility a lidských zdrojů a tématicky navazoval na 2. RP, čímž byla zajištěna kontinuita, která je charakteristická i pro další rámcové programy. 4. RP se zaměřil na řešení socioekonomických výzkumných problémů. Rozpočet rámcových programů je součástí finanční perspektivy Společenství schválené pro dané období. Rozpočet RP nefinancuje pouze společné programy a projekty, ale část finančních prostředků je vyhrazena i na podporu Společného výzkumného střediska (Joint Research Centre, JRC). JRC je součástí Evropské komise již od roku 1957 a jeho hlavním úkolem je poskytovat nezávislé posudky a technickou podporu pro formování (tvorbu) politik EU.
Kapitola 2
JRC se orientuje na nejaderný a jaderný výzkum. V rámci jeho nejaderné výzkumné činnosti exitují čtyři hlavní oblasti: - Prosperita ve společnosti založené na znalostech, - Solidarita a odpovědné řízení zdrojů, - Bezpečnost a solidarita, - Evropa jako světový partner. JRC zaměstnává přibližně 2 500 lidí a je primárně financováno Evropskou unií z rozpočtu RP s dodatečným financováním z asociovaných států. JRC se člení na sedm institutů. Na oblast zdravotnictví se zaměřuje Institut pro zdraví a ochranu spotřebitele (Institute for Health and Consumer Protection, IHCP), který sídlí v severní Itálii (Ispra). IHCP byl založen v roce 1998 a jeho úkolem je podporovat a implementovat politiky EU spojené se zdravím a ochranou spotřebitele. Zvláštní oblasti aktivit zahrnují např. bezpečnost a kvalitu potravin, alternativy testování na zvířatech, informační systémy, prostředky k ochraně spotřebitele, vztah k e-Commerce.
5. rámcový program (1998-2002) vytyčil priority evropského výzkumu a technologického rozvoje, které odrážely zájem o růst konkurenceschopnosti, kvality života obyvatel EU a mobility výzkumných pracovníků. Jde o první rámcový program, kterého se mohly účastnit i nečlenské země EU (Bulharsko, Česká republika9, Estonsko, Island, Izrael, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Norsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Švýcarsko) téměř za stejných podmínek jako členské státy EU. Cílem tohoto programu byla podpora mezinárodní spolupráce, podpora infrastruktur, šíření (diseminace) výsledků a účast malých a středních podniků. Dalším cílem 5. RP bylo řešit problémy a hledat odpovědi na hlavní socioekonomické otázky, zaměřovat se na oblasti kombinující technologické, průmyslové, ekonomické, sociální a kulturní aspekty. 9 Celkový rozpočet pro 5. RP byl 14,96 miliard Euro a jeho rozdělení ukazuje Tabulka číslo 2. Program byl rozdělen na dvě odlišné části: nenukleární (RP Evropského společenství pokrývající výzkum, technologický rozvoj) a nukleární část (RP pokrývající výzkum a aktivity související s jadernou oblastí).
9 Česká republika se poprvé zapojila do 3. RP. Její pozice byla značně omezená. V rámci 4. RP se ČR účastnila speciálních programů INCO a INCO-COPERNICUS a získala tak částečnou finanční podporu z rozpočtu rámcových programů. Od 5. RP se ČR účastní RP jako rovnocenný partner s nárokem na finanční podporu.
Kapitola 2
11
6. rámcový program ES (2002-2006) v miliardách Euro
5. rámcový program (1998-2002) v miliardách Euro Tématické programy
10,843
1. Zaměření a integrace evropského výzkumu
14,682 12,438
Kvalita života a zacházení se živými zdroji
2,413
1.1 integrace evropských výzkumných aktivit v rámci tzv. tématických priorit
Technologie informační společnosti
3,600
Udržitelný růst
2,705
2,514 3,984 1,429
0,475
1.1.1 vědy o živé přírodě, genomika a biotechnologie pro zdraví 1.1.2 technologie informační společnosti 1.1.3 nanotechnologie a nanovědy, multifunkční materiály a nové výrobní procesy a nástroje 1.1.4 letecký a kosmický výzkum 1.1.5 kvalita a bezpečnost potravin 1.1.6 udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy 1.1.7 občané a vládnutí ve znalostní společnosti
Podpora inovací a povzbuzení účasti MSP
0,363
1.2 Specifické aktivity zahrnující širší oblast výzkumu
1,409
Zlepšení potenciálu lidského výzkumu a socioekonomické znalostní základny
1,280
1.2.1 výzkum na podporu evropských politik 1.2.2 specifické výzkumné aktivity na podporu MSP 1.2.3 specifické aktivity pro mezinárodní spolupráci
0,59 0,473 0,346
Energie, životní prostředí a udržitelný rozvoj
2,125
Horizontální programy
3,138
Potvrzující role výzkumu Společenství
Specifický program pro Společné výzkumné středisko Celkem nejaderná část
1,020 13,981
RP EURATOM
0,979
Celkem jaderná část
0,979
5. RP celkem
14 960
Tabulka číslo 2: Rozpočet 5. RP
6. rámcový program (2002-2006) byl základem pro budování ERA. Jeho cílem bylo podpořit intenzivnější spolupráci mezi různými ekonomickými, sociálními a vědeckými subjekty. V tomto programu se Evropská komise soustředila na problematiku kvality života a otázky spojené s mobilitou výzkumných pracovníků. Rozpočet 6. RP byl stanoven ve výši 17,88 miliard Euro (viz Tabulka číslo 3), což bylo přibližně o 3 miliardy Euro více, než činil rozpočet 5. RP.
1,182 0,753 2,329 0,247
Nenukleární aktivity JRC
0,835
2. Strukturování ERA
2,854
2.1 výzkum a inovace
0,319
2.2 lidské zdroje a mobilita (akce Marie Curie)
1,732
2.3 výzkumné infrastruktury
0,715
2.4 věda a společnost
0,088
3. Posilování základů ERA
0,347
3.1 podpora koordinace aktivit
0,292
3.2 společný vývoj výzkumných a inovačních politik Celkem nejaderná část RP EURATOM Celkem jaderná část 6. RP celkem
0,055 17,833 1,230 1,230 19,063
Tabulka číslo 3: Rozpočet 6. RP
12
Kapitola 2
Integrace evropských výzkumných aktivit (viz Tabulka číslo 3, oddíl 1.1) byla zaměřena na sedm tématických prioritních oblastí výzkumu, které jsou z dlouhodobého hlediska pro EU klíčové. Na oblast zdravotnictví se soustředila priorita číslo 1: Vědy o živé přírodě, genomika a biotechnologie pro zdraví, která se dělila na dvě části. První část se zaměřovala na oblasti výzkumu, které zahrnují genomiku, proteomiku, bioinformatiku a rozvoj prevence a terapeutických nástrojů. Druhá část se soustředila na kardiovaskulární choroby, rakovinu a choroby nervového systému. Také se dotýkala chorob souvisejících s chudými regiony - AIDS, malárie, tuberkulóza. První debaty o návrhu strategických záměrů 7. rámcovém programu byly zahájeny již v roce 2000. Návrh rozhodnutí o 7. RP, které předala k projednání Evropská komise Evropskému parlamentu a Radě EU v dubnu 2005, počítal se značným navýšením rozpočtu (73 miliard Euro). Návrh také obsahoval nové podněty pro zvýšení evropského růstu a konkurenceschopnosti. Cílem 7. RP je získat vedoucí roli Unie z celosvětového hlediska v klíčových oborech zkvalitněním spolupráce průmyslu a výzkumných institucí. 7. RP poprvé umožňuje podporu „nejlepších myšlenek“ v badatelském výzkumu, kde je důraz kladen na excelenci (novost a výlučnost) výzkumného záměru. 7. rámcový program má tyto hlavní cíle: - budování celoevropských platforem excelence, - financování výzkumných programů světové úrovně,
Kapitola 2
- účinější provádění politik EU v oblastech jako je zdraví, ochrana spotřebitele, životní prostředí aj., - budování Evropských technologických platforem. Evropské technologické platformy (European Technology Platform, ETP) seskupují průmyslové podniky, výzkumné a finanční instituce, národní orgány veřejné správy, asociace uživatelů a spotřebitelů podílející se na výzkumu, vývoji a inovacích ve strategicky významných technologických oblastech. Záměrem ETP je vytvořit střednědobou až dlouhodobou vizi budoucího technologického vývoje, která zahrnuje významné otázky týkající se budoucího hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje v Evropě.10 V rámci 7. RP jsou zjednodušeny jednotlivé administrativní operace, převážně v oblasti finančních pravidel. 7. RP dále podporuje mezinárodní spolupráci se zeměmi mimo EU a rozvoj „znalostních regionů“, jejichž cílem je propojovat výzkumné partnery jako univerzity, výzkumná centra, průmyslové a regionální autority. 7. RP se také zaměřuje na podporu malých a středních podniků (MSP) a rozděluje tyto subjekty na dva typy: - MSP, které mají vlastní výzkumné kapacity, - MSP, které si najímají výzkumné kapacity. 7. RP se dělí na dvě části: nejadernou a jadernou. Nejadernou část tvoří čtyři specifické programy (Spolupráce, Myšlenky, Lidé, Kapacity) a specifický program Společného výzkumného střediska. Jadernou 10 Zdroj: Technologické platformy, TC AV ČR, 2005
13
část tvoří Sedmý rámcový program EURATOM, který se skládá ze dvou specifických jaderných programů: Euratom - jaderná fúze, jaderné štěpení a radiační ochrana a Společné výzkumné středisko. Rada EU 17. prosince 2005 schválila po několikaměsíčním jednání finanční perspektivu Unie pro období 2007-2013. Její součástí byl i rozpočet pro 7. RP, který pro období 2007-2013 činí 53,5 miliard Euro v cenách roku 2006 (viz Tabulka číslo 4).
Výzkum ve prospěch MSP
1,336
Znalostní regiony
0,126
Výzkumný potenciál
0,370
Věda ve společnosti
0,280
Koherentní vývoj vědecké politiky
0,070
Mezinárodní spolupráce
0,185
Nejaderné aktivity Společných výzkumných center Celkem nejaderná část
14
1,751 50,521
7. rámcový program (2007-2013) v miliardách Euro
RP EURATOM
2,700
Spolupráce
Celkem jaderná část
2,700
32,365
Zdraví
6,050
7. RP celkem
Potraviny, zemědělství, biotechnologie
1,935
Tabulka číslo 4: Rozpočet 7. RP
Informační a komunikační technologie
9,110
Nanovědy, nanotechnologie, nové materiály a produkční technologie
3,500
Energie
2,300
Životní prostředí
1,900
Doprava
4,180
Socioekonomické a humanitní vědy
0,610
Bezpečnost
1,350
Vesmír
1,430
Myšlenky
7,460
Lidé
4,728
Kapacity
4,217
Výzkumná infrastruktura
1,850
53,221
V rámci specifického programu Spolupráce jde o výzkum zaměřený na potřeby evropské společnosti. Podpora je poskytnuta celé řadě výzkumných aktivit realizovaných prostřednictvím mezinárodní spoluprace. Jde o projekty řešené mezinárodními konsorcii, které jsou sestaveny z různých národních týmů. Program Spolupráce odpovídá struktuře předchozích rámcových programů a jeho rozpočet je 32,37 miliard Euro. Pro tento specifický program je stanoveno 10 vertikálních témat (distinct themes) (priorit): - Zdraví - Potraviny, zemědělství a biotechnologie - Informační a komunikační technologie
Kapitola 2
-
Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie Energie Životní prostředí a klimatické změny Doprava a letectví Socio-ekonomické a humanitní vědy Kosmický výzkum Bezpečnostní výzkum
V následujícím grafu je uvedeno procentuální rozdělení finančních prostředků v rámci specifického programu Spolupráce:
Tato brožurka se zaměřuje na oblast zdravotnické a medicínské problematiky, proto je podrobněji rozebírána pouze priorita Zdraví. Cílem této priority je zlepšení zdraví evropských občanů a zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu týkající se Zdraví (např. farmaceutické firmy, firmy vyrábějící zdravotnické přístroje). Priorita se soustředí na dvě strategické oblasti: zdraví dětí a zdraví stárnoucí populace. Důraz je kladen na translační výzkum, tj. převádění základních objevů do klinických aplikací, dále na vývoj nových terapií a metod pro zlepšení zdraví a prevenci nemocí, efektivní systémy zdravotní péče a diagnostické nástroje a technologie.
Členění specifického programu Spolupráce podle procentuálního rozdělení finančních prostředků
Graf číslo 2: Členění specifického programu Spolupráce
Kapitola 2
Aktivity Společenství pro 7. RP v prioritě Zdraví budou směřovat do tří hlavních oblastí: 1. Biotechnologie a aspekty související se zdravím (aktivita JRC): - poskytování nástrojů k zabezpečování jakosti u genetického testování, - studie o genomických diagnostických aplikacích a vývoji léků, - vývoj a validace pokročilých metod ke zpřesňování, odbourávání a nahrazování pokusů na zvířatech u biotechnologických léčiv, k předvídání toxicity chemických látek prostřednictvím buněčných kultur in vitro a toxikogenomika, - identifikace a posuzování nových bioinformačních metod podporujících přístupy, které mají v názvu „-omika“, jež zahrnují fyziologické reakce ovlivňované individuální vnímavostí a faktory související se stylem života,
15
- vypracování metodického rámce pro zvážení faktorů ovlivňujících rizika pro lidské zdraví, - posouzení vlivů nanotechnologií na životní prostředí a lidské zdraví. 2. Translační výzkum pro lidské zdraví: - integrace biologických údajů a procesů: shromažďování biologických údajů ve velkém měřítku, zaměřené na generování a analýzu dat pro pochopení funkce genů a produktů exprese genů, které se účastní regulace biologických procesů a systémová biologie, - výzkum mozku a souvisejících chorob, lidského vývoje a stárnutí zaměřený na procesy zdravého stárnutí a interakce genů s prostředím v souvislosti s mozkovou činností za normálních podmínek i v případě nemocí, - translační výzkum v oblasti infekčních chorob zaměřený na antimikrobiální resistenci a globální potírání HIV/AIDS, malárie, tuberkulózy a nově vznikajících epidemií, - translační výzkum hlavních chorob: rakoviny, kardiovaskulárních chorob, metabolických chorob a jiných chronických chorob (např. osteoartritidy). 3. Optimalizace poskytování zdravotní péče občanům Evropy: - převádění výsledků klinického výzkumu do klinické praxe: zavádění těchto výsledků do klinického rozhodování v klinické praxi a řešení otázky bezpečnosti pacientů a lepšího využití léčiv, - kvalita, účinnost a solidarita systému zdravotnictví.
16
Specifický program Myšlenky zahrnuje témata určená vědou, tzn. samotnými výzkumníky. V rámci tohoto programu je vytvořena autonomní Evropská výzkumná rada (European Research Council, ERC), která disponuje rozpočtem 7,46 miliard Euro. Cílem toho programu je podpora badatelského, špičkového „hraničního výzkumu“. Nové znalosti v současné době vznikají hlavně na hranicích mezi jednotlivými vědními disciplínami a uspět mohou především projekty s průkopnickým charakterem. Jediným hodnotícím kritériem je kvalita (excelence) projektového záměru. V tomto specifickém programu není nutná mezinárodní spolupráce, je možná účast pouze jednoho subjektu. ERC upřesnila strategii pro své počáteční působení v květnu 2006. Navrhuje zavedení dvou grantových schémat: - Granty umožňující nezávislost začínajícím výzkumníkům (od roku 2007) - Granty pro pokročilé výzkumníky (od roku 2008) Specifický program Lidé bude podporovat aktivity související s rozvojem kariéry výzkumníka a navazuje na „Akce Marie Curie“. Jednou z priorit je výměna pracovníků mezi akademickou sférou a podniky. Navrhovaný rozpočet je 4,73 miliard Euro. V rámci specifického programu Lidé bude financováno pět typů aktivit: - Počáteční vzdělávání, - Celoživotní vzdělávání a rozvoj kariéry výzkumníka, - Partnerství „akademia-průmysl“, - Posílení mezinárodní dimenze, - Zvláštní aktivity (zvyšování veřejného povědomí, vzdělávací politika aj.).
Kapitola 2
Specifický program Kapacity posílí výzkumné a inovační infrastruktury v celé Evropě a zajistí jejich optimální využívání. Rozpočet je 4,22 miliard Euro. Tento cíl bude dosažen prostřednictvím: - optimalizace využití a vývoje výzkumných infrastruktur, - posílení inovačních kapacit malých a středních podniků a jejich schopnosti využít výzkum ke svému prospěchu, - podpory vývoje regionálních uskupení zaměřených na výzkum, uvolnění výzkumného potenciálu v „konvergenčních“ (regiony s HDP pod 75% průměru EU) a nejvzdálenějších regionech EU, - vzájemného přiblížení vědy a společnosti v zájmu harmonické integrace vědy a techniky do evropské společnosti, - horizontálních akcí a opatření na podporu mezinárodní spolupráce. Režimy financování v 7. RP V 7. RP existuje šest režimů financování (Funding Schemes). Pro specifický program Spolupráce jsou určeny 3 režimy financování: 1. Projekty založené na spolupráci (Collaborative projects): podpora výzkumných projektů prováděných mezinárodními konsorcii, které mají za cíl rozvoj nových poznatků, technologií nebo společných zdrojů pro výzkum. Projekty mohou být menšího či středního rozsahu. 2. Sítě excelence (Networks of excellence): podpora společných výzkumných programů prováděných řadou výzkumných organizací prostřednictvím výzkumných týmů v rámci dlouhodobé spolupráce.
Kapitola 2
3. Koordinační a podpůrné akce (Coordination and support actions): podpora činností zaměřených na koordinaci a podporu výzkumu (semináře, konference, tvorba sítí aj.) Pro programy Myšlenky, Lidé a Kapacity existují, kromě již uvedených, další režimy financování: 4. Individuální projekty (Individual projects): podpora projektů prováděných jednotlivými výzkumnými týmy. Tento režim se používá především na podporu projektů „hraničního“ výzkumu. 5. Podpora odborné přípravy a kariérní vývoj výzkumníků (Support for training and career development of researchers): podpora odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků, jedná se především o tzv. „Akce Marie Curie“. 6. Výzkum ve prospěch konkrétních skupin, zejména MSP (Research for the benefit of specific groups, in particular SMEs): podpora výzkumných projektů, v nichž je hlavní část výzkumu prováděna vysokými školami, výzkumnými středisky nebo jinými právními subjekty ve prospěch konkrétních skupin, zejména malých a středních podniků.
17
Pravidla účasti Pro přípravu a řešení projektu v rámci 7. RP schválila Evropská komise „Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanovují pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007-2013)“11. Tento dokument obsahuje pravidla pro účast jednotlivých subjektů ve víceletém rámcovém programu Společenství pro výzkum. Tato pravidla definují práva a povinnosti jednotlivých právních subjektů, které se chtějí účastnit rámcového programu, a stanovují zásady pro využívání a šíření výsledků jejich práce v rámci tohoto programu. Pro poskytování konzistentních a jednotných informací týkajících se účasti v rámcových programech zřídila Komise tzv. informační střediska (helpdesks). Aktuální informace pravidelně zveřejňuje na oficiálních internetových stránkách rámcových programů CORDIS12 (Community Research and Development Information Service). 7. RP se mohou účastnit všechny členské země EU, přidružené země a jiné státy (třetí země), se kterými má Komise uzavřenou dohodu o mezinárodní spolupráci.
11 http://www.czelo.cz/dokums_raw/rules_cz.pdf 12 http://www.cordis.europa.eu
18
Žadatelem o grant 7. RP může být: - podnik, - vysoká škola, - výzkumné středisko, - fyzická osoba, - jiný právní subjekt. Žadatel musí mít sídlo v členské, přidružené nebo třetí zemi. Finanční příspěvek Společenství je určen pro všechny právní subjekty, které se projektu účastní a mají sídlo v členském nebo přidruženém státě. Pokud jde o třetí země, je finanční příspěvek přidělen pouze, když to je: - uvedeno ve specifických programech nebo v příslušném pracovním programu, - nezbytné pro realizaci projektu, - uvedeno ve dvoustranné vědeckotechnické dohodě nebo v jiném ujednání mezi Společenstvím a zemí, v níž je právní subjekt usazen. V případě výzkumu a technického rozvoje může finanční příspěvek dosáhnout maximálně 50 % způsobilých nákladů. V případě veřejných orgánů, institucí středního nebo vyššího vzdělávání, výzkumných organizací a MSP může příspěvek dosáhnout 75 % celkových způsobilých nákladů. U činností, které souvisí s projekty hraničního výzkumu může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 100 % celkových způsobilých nákladů.
Kapitola 2
Žadatel o grant 7. RP může využít jednu ze tří možností, jak se zapojit do rámcových programů: - vyplnit databázový formulář na internetových stránkách CORDIS, - prostřednictvím osobních kontaktů, které řešitel sám iniciuje, - prostřednictvím osobních kontaktů, kdy je řešitel osloven.
Podmínkou projektu je partnerství, kdy partneři vytvářejí tzv. konsorcium. V konsorciu mohou být zastoupeny tři typy partnerů: - koordinátor projektu, - hlavní projektový partner, - vedlejší projektový partner.
Partneři projektu by měli mít zkušenosti s účastí v evropských projektech a vědeckou či odbornou kvalifikaci. Výhodou je předchozí spolupráce na jiném projektu nebo členství v mezinárodní oborové organizaci.
Obecně je doporučováno, aby jednotliví partneři mezi sebou uzavřeli konsorciální smlouvu, která stanovuje práva a povinnosti jednotlivých partnerů a jejich postavení v projektu. Koordinátor má právo komunikovat s Komisí, odpovídá za vytvoření konsorciální smlouvy, spravuje účet speciálně založený pro projekt aj. V projektu může být více hlavních a vedlejších partnerů, rozdíl mezi nimi je v poměru hlasů v konsorciu. Nepsaným pravidlem u RP je, že by konsorcium mělo být tvořeno partnery z nových i starých zemí. Důraz je také kladen na roli žen v projektu, udržitelný rozvoj (životní prostředí), rozvoj informační společnosti a dodržování základních etických otázek. Konsorciální smlouva také upravuje již existující know-how subjektu (tzv. background) a projektový partner je exkluzivním vlastníkem know-how, které sám vytvoří. Společně vytvořené know-how (tzv. foreground) je společným majetkem partnerů, kteří se podíleli na jeho vzniku, pokud není v konsorciální smlouvě stanoveno jinak.
Projektový záměr 7. RP musí splňovat následující podmínky: - projektu se musí účastnit nejméně tři právní subjekty, - každý z těchto subjektů musí být z jiného členského, přidruženého nebo třetího státu, - všechny tři právní subjekty musí být vzájemně nezávislé, - v případě, že se projekt týká třetích zemí, je nutná účast čtyř právních subjektů (alespoň dva musí mít sídlo v členských či přidružených státech), - v případě koordinačních, podpůrných akcí a projektů „hraničního výzkumu“ se může účastnit pouze jeden právní subjekt se sídlem v členské či přidružené zemi.
Kapitola 2
19
Evropská komise podporuje řešení otázky práv duševního vlastnictví (intellectual property rights, IPR) vytvořením IPR Helpdesk13. Toto informační středisko zdarma poskytuje konzultace, které se týkají práv duševního vlastnictví. V následující tabulce jsou uvedeny jednotlivé fáze projektu 7. RP vyjádřené v měsících: Fáze projektu 7. RP
Měsíce
Příprava projektového návrhu (během této přípravy je zveřejněna výzva k podávání návrhů)
1-6 měsíců
Hodnocení návrhů projektů
asi 6 měsíců
Vyjednávání o přistoupení ke Grantové dohodě
3- 5 měsíců
Celkem
10-17 měsíců
Tabulka číslo 5: Fáze projektu 7. RP
Zveřejnění výzvy k podávání návrhů - Komise zveřejní výzvy k podávání návrhů projektů v souladu s požadavky stanovenými v příslušných specifických a pracovních programech. Společně s výzvou budou zveřejněna pravidla pro hodnocení projektů (kritéria pro výběr). - Dané výzvy budou k dispozici na internetových stránkách 7. RP. - Výzvy jsou otevřeny obvykle tři až čtyři měsíce. Je možné, že ve
výzvě bude uveden dvoustupňový postup podávání žádostí, kdy žadatel podá pouze projektový záměr a po jeho schválení Komisí předkládá kompletně vypracovaný projekt. - V 7. RP je důraz kladen na plné využití elektronického podávání návrhů, což výrazně zjednoduší podávání projektů. Hodnocení návrhů projektu - Postup hodnocení se oproti 6. RP výrazně nemění. - Komise zhodnotí všechny návrhy dle příslušných kritérií pro výběr. - Komise bude jmenovat nezávislé odborníky pro 7. RP. - Více se bude využívat hodnocení evaluátorem na dálku. Grantová dohoda - Pokud projekt dostane kladné hodnocení, Komise a koordinátor vyjednají a uzavřou Grantovou dohodu, která upravuje práva a povinnosti v průběhu řešení projektu. - Grantová dohoda vstoupí v platnost podpisem koordinátora a schvalujícího úředníka Komise, koordinátor poté zajistí, aby všichni účastníci písemně přistoupili k této Grantové dohodě.
13 http://www.ipr-helpdesk.org
20
Kapitola 2
Realizace projektu - Vyplácení příspěvku na řešení projektu je formou záloh, kdy v prvním roce projektu koordinátor předkládá detailní plán práce, na který je mu vyplacena záloha, kterou pak rozděluje mezi jednotlivé partnery projektu. - V dalším roce koordinátor předkládá, na základě informací od jednotlivých partnerů, vyúčtování nákladů, zprávu o činnosti projektu a detailní plán pro další pracovní období. Pokud Komise toto vyúčtování bez výhrad přijme, dochází k vyplacení další zálohy. Tento cyklus se opakuje až do konce projektu. - Komise bude sledovat projekt na základě pravidelných zpráv o dosaženém pokroku. Na požádání kteréhokoliv členského či asociovaného státu zpřístupní Komise informace o výstupu, které má k dispozici a které vyplývají z řešení projektu. Příjemce je však povinen zachovat důvěrnost těchto informací. - Pokud se řešitelé projektu rozhodnou projekt ukončit před uplynutím stanovené doby, musí to být odůvodněno a odsouhlaseno Komisí. Komise může rozhodnout o vrácení finančního příspěvku.
Community Research & Development Information Service - http://cordis.europa.eu 6. rámcový program - http://www.6rp.cz 7. rámcový program - http://www.fp7.cz Informal group of RTD Liaison Offices - http://www.iglortd.org Česká styčná kancelář pro výzkum a vývoj - http://www.czelo.cz Technologické centrum AV ČR - http://www.tc.cz Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - http://www.msmt.cz
Odpovědnost řešitelů za projekt trvá ještě 5 let po jeho ukončení.
Kapitola 2
21
Akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003-2008)
Akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003-2008) Akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003-2008) (v této kapitole: Akční program) je komunitární rámcový program Společenství přijatý 23. září 2002 rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady EU. Tento globální program je klíčovým prvkem Strategie Společenství v oblasti péče o zdraví obyvatelstva a sleduje tři hlavní priority: - zlepšit informovanost a prohloubit znalosti v oblasti zdraví za účelem rozvoje veřejného zdraví, - zlepšit schopnost rychle a koordinovaně reagovat v případě ohrožení zdraví, - podporovat zdraví a předcházet nemocem se zohledněním rozhodujících zdravotních faktorů ve všech politikách a činnostech Společenství. Akční program má především přispět k odstranění nerovnoměrností v rozvoji zdravotnictví, posílení spolupráce mezi členskými státy a zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví při vypracovávání a provádění všech politik a akcí Společenství.
Česká republika získala možnost využívat komunitárních rámcových programů na základě Dodatkového protokolu k Evropské dohodě. Sjednání tohoto dodatku odsouhlasila 9. srpna 1995 Vláda ČR a dodatek byl publikován ve Sbírce zákonů.14 V rámci komunitárního programu bude v letech 2003-2008 použito celkem 353,77 miliónů Euro na projekty zaměřené na ochranu a zlepšení zdraví obyvatel Evropy. Finanční prostředky mohou být přiděleny prostřednictvím projektových grantů. Komise také může sjednat provedení akcí Společenství v oblastech zahrnutých do tohoto programu přímo na základě zadávání veřejných zakázek (výběrových řízení). Žadatelé předkládají projekty přímo Evropské komisi, která na základě výběrového řízení v rámci každoročně vyhlašované výzvy určí projekty, kterým mohou být přiděleny finanční prostředky. Předkládané návrhy projektů musí odpovídat stanoveným požadavkům Komise. Při přidělování finančních prostředků musí být zachována rovnováha mezi různými prioritními oblastmi programu tak, aby finanční prostředky byly rozděleny přibližně stejným dílem. Tato rovnováha může být porušena pouze tehdy, pokud nastanou mimořádné případy ohrožení veřejného zdraví (např. chřipková pandemie). V prvních třech letech programu spočíval hlavní cíl ve vytvoření základů pro komplexní a ucelený přístup k problematice veřejného zdraví. Akce v rámci programu byly určeny k vytvoření sebeudržují14 Tento dodatek je publikován ve Sbírce zákonu pod číslem 36/1996 s platností od 1. února 1996.
24
Kapitola 3
cích mechanismů, které umožní členským státům koordinovat činnosti týkající se zdraví. K financování zatím bylo vybráno 200 projektů tvořících základ pro další akce. Na podpoře EU v oblasti veřejného zdraví se dále podílí Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nákaz (European Centre for Disease Prevention and Control, ECDC) a Eurostat15. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nákaz je plně funkční od roku 2006. V oblasti přenosných nemocí zahrnuje odpovědnosti posuzování rizik, vědecké a technické rady, dohled nad přenosnými nemocemi, spolupráci laboratoří a budování potřebných kapacit. Generálnímu ředitelství Eurostatu přiděluje Komise každoročně určitou finanční částku. Pomocí grantů jsou uskutečňovány následující činnosti: - podpora vnitrostátních statistických úřadů při provádění evropských výběrových modulů zjišťování stavu zdravotnických dotazníků v letech 2006-2008, - podpora vnitrostátních statistických úřadů při provádění některých zvláštních nebo doplňkových modulů pro zjišťování stavu zdraví, - podpora vnitrostátních statistických úřadů při provádění a dalším rozšiřování systému zdravotních účtů v EU ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (World Health Organization, WHO) a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development, OECD),
- podpora vývoje systému zdravotních účtů v oblastech, na které se nevztahují přímé smlouvy s OECD. Konečným cílem, očekávaným na základě těchto činností, je shromáždění přesných statistických údajů z evropských modulů, zjišťování stavu zdraví a systému zdravotních účtů. Eurostat bude zjištěné údaje rozšiřovat prostřednictvím internetových stránek, publikací atd. Akční program je založen na plánu veřejného zdraví stanoveného ve sdělení Komise z roku 1993, kde jsou vymezeny okruhy opatření v oblasti veřejného zdraví a na jehož základě bylo přijato 8 akčních programů, které jsou součástí Akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003-2008): 1. Akční program Společenství týkající se podpory zdraví, informovanosti, výchovy a vzdělávání v oblasti zdraví v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví (1996-2000), 2. Akční plán boje proti rakovině v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví (1996-2000), 3. Akční program Společenství týkající se prevence AIDS a některých dalších přenosných nemocí v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví (1996-2000), 4. Akční program Společenství pro prevenci drogové závislosti v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví (1996-2000), 5. Akční program Společenství pro sledování zdravotního stavu v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví (1997-2001),
15 Statistický úřad Evropské unie, který zpracovává statisticky orientované analýzy a prognózy.
Kapitola 3
25
6. Akční program Společenství pro prevenci úrazů v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví (1999-2003), 7. Akční program Společenství pro vzácné nemoci v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví (1999-2003), 8. Akční program Společenství pro nemoci související se znečištěním životního prostředí v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví (1999-2001). Tyto Akční programy jsou doplněny rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady EU z 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství, které vedlo k přijetí rozhodnutí o systému včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly přenosných nemocí. K dalším opatřením přijatým v oblasti veřejného zdraví, patří doporučení o vhodnosti dárců krve a krevní plazmy a vyšetřování darované krve v Evropském Společenství a doporučení Rady EU o omezení expozice osob elektromagnetickým polím. Akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003-2006) rozpracovává do jednotlivých akcí tři klíčové priority, které uvádíme v následující tabulce:
1. Zlepšit informovanost a prohloubit znalosti v oblasti zdraví za účelem rozvoje veřejného zdraví prostřednictvím: 1.1 vytvoření a využívání udržitelného systému pro sledování zdravotního stavu 1.2 vývoje informačních systémů pro včasné varování, detekci a monitorování ohrožení zdraví 1.3 zlepšení systému pro předávání a výměnu zdravotních informací a údajů, včetně zlepšení přístupu veřejnosti k těmto informacím 1.4 vytvoření a využívání mechanismu pro analýzu, poradenství, hlášení, informace a konzultace s členskými státy a zainteresovanými subjekty v otázkách zdravotnictví na úrovni Společenství 1.5 zlepšení analýzy a poznatků o účinku vývoje zdravotní politiky a dalších politik a činností Společenství 1.6 přezkoumání, analýzy a podpory výměny zkušeností v oblasti zdravotnických technologií, včetně nových informačních technologií 1.7 podpory výměny informací a zkušeností týkajících se správné praxe zacházení s těmito informacemi 1.8 vypracování a uskutečňování společných akcí, jejíž projekty budou zhotoveny v rámci iniciativy eEurope16 2. Zlepšit schopnost rychle a koordinovaně reagovat v případě ohrožení zdraví prostřednictvím: 2.1 rozšíření možností boje proti přenosným nemocem formou podpory sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství 2.2 podpory využívání sítí v členských státech a zúčastněných zemích 2.3 rozvoje strategií a mechanismů pro prevenci, výměnu informací a reakci v případě ohrožení zdraví nepřenosnými nemocemi, včetně ohrožení zdraví nemocemi specifickými podle pohlaví a vzácně se vyskytujícími nemocemi 2.4 výměny informací o strategiích prevence zdravotních rizik vyvolaných fyzikálními, chemickými nebo biologickými faktory při mimořádných situacích, včetně rizik souvisejících s teroristickými činy 2.5 výměny informací o strategiích vakcinace a imunizace 2.6 zlepšení bezpečnosti a kvality orgánů a látek lidského původu, včetně krve, jednotlivých složek krve a krevních prekurzorů vytvořením vysokých norem kvality a bezpečnosti pro odběr, zpracování, skladování, distribuci a použití těchto orgánu a látek 2.7 vytváření sítí dozoru pro látky lidského původu, jako například krve, jednotlivých složek krve a krevních prekurzorů 2.8 podpory strategií a opatření týkajících se ochrany lidského zdraví před případnými nepříznivými účinky způsobenými environmentálními faktory (např. globální oteplování) 2.9 rozvoje strategií pro snížení rezistence proti antibiotikům 16
16 http://www.europa.eu.int/information_society/eeurope
26
Kapitola 3
3. Podporovat zdraví a předcházet nemocem se zohledněním rozhodujících zdravotních faktorů ve všech politikách a činnostech Společenství prostřednictvím: 3.1 vypracování, provádění strategií a opatření, včetně veřejné osvěty, zaměřených na rozhodující zdravotní faktory související s životním stylem 3.2 situační analýzy a vypracování strategií týkajících se rozhodujících zdravotních faktorů sociálního a hospodářského rázu 3.3 situační analýzy a vypracování strategií, které se týkají rozhodujících zdravotních faktorů souvisejících s životním prostředím 3.4 situační analýzy a výměny informací o genetických rozhodujících faktorech a využití genetických vyšetření 3.5 stanovení metod pro hodnocení kvality a účinnosti strategií a opatření na podporu zdraví 3.6 podpory příslušného vzdělávání souvisejícího s výše uvedenými opatřeními Tabulka číslo 6: Aktivity Akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví
Analýza provádění pracovních plánů v roce 2006 vedla k racionalizaci činností financovaných z Akčního programu. Priority pro rok 2006 se znovu zaměří na klíčové činnosti, které již byly zahájeny a budou navíc zahrnovat tyto nové oblasti: 1. Zdravotnické informace: 1.1 Nové zaměření: zdravotní ukazatele Společenství na regionální úrovni, dokončení databáze úrazů, Evropský portál veřejného zdraví, 1.2 Nové priority: zdravotní potíže specifické podle pohlaví, skupiny pacientů se vzácně se vyskytujícími nemocemi a referenční evropská centra. 2. Ohrožení zdraví: 2.1 Nová priorita: připravenost a reakce na chřipkovou pandemii, 2.2 Nové zaměření: řízení rizik ohrožení zdraví poté, co začalo fungovat Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nákaz a přebírá posuzování rizik ohrožení zdraví.
Kapitola 3
Aby projekty měly nárok na finanční podporu v souladu s Akčním programem, musí sloužit k ochraně zdraví člověka a zlepšování veřejného zdraví a rovněž přispívat k dosažení jedné nebo více priorit stanovených v rozhodnutí Komise o Akčním programu. Projekty musí splňovat tyto zásady: - pravidlo spolufinancování: vyžaduje se vnější spolufinancování z jiného zdroje než z prostředků Společenství - z vlastních zdrojů příjemce nebo z finančních zdrojů třetích osob. Výjimečně lze za spolufinancování pokládat příspěvky třetích osob v podobě naturálií, - pravidlo neziskovosti: důsledkem řešení grantu nebo jeho cílem nesmí být realizace zisku příjemce, - pravidlo neexistence zpětné účinnosti: je třeba, aby výdaje přijatelné pro financování vznikly až po podpisu dohody. Ve výjimečných případech lze akceptovat uvážení výdaje, který vznikl počínaje datem předložení žádosti o grant, - pravidlo nekumulace: na specifickou akci prováděnou daným příjemcem v kterémkoliv finančním roce se smí přidělit jediný grant. Komise preferuje projekty, které přinesou evropskou přidanou hodnotu. Jde o návrhy, které na evropské úrovni využívají podstatných úspor ze zvýšené výroby, zahrnují co možná nejvíce kvalifikovaných zemí a lze je uplatnit mimo EU. Zamítnou se návrhy zahrnující pouze regionální nebo národní dimenzi (tj. takové, které zahrnují pouze jednu vhodnou zemi nebo region v konkrétní zemi). Maximální nebo minimální výše grantu není stanovena.
27
Maximální výše finanční účasti Evropské komise na nákladech projektu je 60 % oprávněných nákladů. Minimálně 40 % nákladů projektu musí být hrazeno z jiných zdrojů než ze zdrojů Akčního programu pro oblast veřejného zdraví (ze zdrojů EU). Jen ve výjimečných případech je možné získat finanční spoluúčast Evropské komise až do výše 80 % oprávněných nákladů a to tehdy, pokud projekt má významnou evropskou přidanou hodnotu. Nejvýše 10 % financovaných projektů (početně) by mělo obdržet spolufinancování ve výši překračující 60 %. Doba trvání projektů, které mají být spolufinancovány, by neměla překračovat dobu tří let. Obecným pravidlem je, že projektu by se měli účastnit nejméně dva partneři. Projekt může předložit i jeden partner, ovšem musí být splněna podmínka nadnárodní či nadregionální dimenze projektu. Na projektu mohou participovat jako hlavní partner všechny veřejné i soukromé instituce, nadace a mimovládní organizace, které jsou registrovány ve členském státě EU, zemích Evropského hospodářského prostoru (Island, Lichtenštejnsko a Norsko) a dále v Bulharsku, Rumunsku a Turecku. Organizace registrované v ostatních zemích se projektu mohou účastnit pouze jako vedlejší partner. V rámci komunitárního programu v oblasti veřejného zdraví je podporována spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi působícími v oblasti zdravotnictví, jako je WHO, Rada Evropy a OECD.
28
Spolupráce probíhá nejen v oblasti shromaždování a analýzy údajů (včetně ukazatelů), ale také v oblasti podpory zdraví na meziodvětvové úrovni. Snahou je zajistit efektivnost nákladů, zamezit duplicitě činností a programů a posílit vzájemnou součinnost, zejména s přihlédnutím k zvláštním ujednáním o spolupráci, jako jsou např. ujednání mezi WHO a Komisí. Od data zveřejnění výzvy k předkládání návrhů v Úředním věstníku Evropské unie mají žadatelé tři měsíce na předložení svých návrhů. Odhaduje se, že po předložení návrhů bude zapotřebí dalších pěti měsíců k provedení všech postupů, jejichž výsledkem bude rozhodnutí o finanční pomoci. Pokud je částka poskytnutá Komisí nižší než financování, o kterou se žadatel uchází, je na něm, aby si zajistil doplňkové financování anebo omezil celkové náklady projektu, aniž by tím oslabil cíle nebo obsah projektu. Žadatelé by měli zabezpečit, aby jejich projekty nebyly pouhým opakováním témat z předchozích osmi programů veřejného zdraví nebo ostatních programů financovaných Společenstvím. Projekty by měly navazovat na již probíhající akce Společenství. Portál Evropské unie - http://www.europa.eu »Instituce - Evropská komise»Veřejné zdraví http://ec.europa.eu/health/index_en.htm Ministerstvo zdravotnictví ČR - Odbor mezinárodních věcí a Evropské unie http://www.mzcr.cz
Kapitola 3
Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru, Norský finanční mechanismus a Finanční pomoc Švýcarska
Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru, Norský finanční mechanismus a Finanční pomoc Švýcarska Pomoc z Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norského finančního mechanismu (FM EHP/NORSKO) je určena ekonomicky slabším zemím v Evropském hospodářském prostoru. Podpora je realizována prostřednictvím grantů na investiční a rozvojové projekty ve schválených prioritních oblastech. Česká republika získala možnost čerpat prostředky FM EHP/NORSKO vstupem do EU. Základním smluvním dokumentem, kterým se poskytování pomoci řídí, je Dohoda o účasti České republiky a dalších přistupujících zemí v Evropském hospodářském prostoru. Pro pětileté období 2004-2009 je celková alokovaná částka pro Českou republiku 105,849 milionů Euro. Z Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, do kterého přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko, je poskytnuto 46,598 milionů Euro. Norské království dále přispívá vlastním finančním mechanismem, a to částkou 59,251 milionů Euro.
30
Pravidla a postupy pro implementaci jsou stejné pro oba mechanismy, včetně minimální a maximální výše grantu. Projekty předkládané v rámci výzev musí odpovídat nejen schválenému Programovému rámci, který je definován v podepsaném Memorandu o porozumění pro finanční mechanismus EHP a Norsko, ale také regionální nebo sektorové strategii daného státu. Za činnosti spojené s koordinací pomoci ve všech přijímajících státech odpovídá Kancelář finančního mechanismu v Bruselu (KFM) a za implementaci pomoci v České republice je zodpovědné Národní kontaktní místo - Ministerstvo financí ČR (NKM). V roce 2006 se nově objevuje i Švýcarská podpora „nováčkům“ EU. Tato podpora bude poskytována na základě dohody podepsané mezi Unií a Švýcarskem dne 27. února 2006. Dohoda, podepsaná na období 2006-2010, zavazuje Švýcarsko financovat určité projekty nových členských států, a to v celkové hodnotě 1 miliardy CHF, tj. cca 645 miliónů Euro. Česká republika by z tohoto příspěvku měla získat 109,78 miliónů CHF. V současné době jsou připravovány bilaterální dohody s jednotlivými zeměmi. Pomoc by měla být poskytována prostřednictvím fondů zaměřených na vzájemně dohodnuté oblasti, např. životní prostředí, neziskové organizace, rozvoj měst a obcí. Polovina prostředků bude poskytována Swiss Development Agency (SDA) a druhá polovina prostřednictvím švýcarského ministerstva hospodářství.
Kapitola 4
SDA má zájem směřovat svou pomoc do čtyř hlavních prioritních oblastí: - regionální rozvoj (malé a střední podniky atd.), - zdraví - péče o seniory, - životní prostředí, - kultura. Zaměření druhé části pomoci, tj. z prostředků švýcarského ministra hospodářství, bude předmětem dalších jednání. V rámci FM EHP/NORSKO lze podávat následující typy projektů: Individuální projekt je ekonomicky nedělitelnou řadou prací s přesnou technickou funkcí a jasně identifikovatelnými cíli. Projekt obecně řeší problematiku týkající se společensko-hospodářských potřeb nebo potřeb v oblasti životního prostředí v rámci některé z prioritních oblastí FM EHP/NORSKO. Jde o samostatnou investici nebo o investici, která je složena z několika dílčích sub-projektů. Všechny prvky jednotlivého projektu, včetně všech sub-projektů, musí být pro posouzení jasně specifikovány předkladatelem hned na počátku. Minimální výše příspěvku na jednotlivý projekt je 0,250 miliónů Euro a žadatelem je konečný příjemce podpory. Program (skupina projektů) se skládá z jednotlivých dílčích projektů. Spojuje je společné téma nebo společný cíl navržený na regionální, oblastní nebo místní úrovni či specifické národní téma. Programy mají usnadnit implementaci komplexnějších a nákladných strategií. Mohou být připravovány v rámci partnerství, do kterého jsou zapojeny všechny subjekty mající
Kapitola 4
klíčový zájem na realizaci navrhovaných aktivit. Partnerství pracuje v rámci stanovené strategie a nominuje zprostředkovatele programu (kraj, resortní ministerstvo), který v rámci delegované pravomoci předkládá žádost o program a je plně odpovědný NKM za jeho implementaci. Žádost musí obsahovat podrobný a komplexní přehled všech aspektů navrhovaného programu (hlavní cíle, projektové aktivity a plán realizace včetně navržené implementační struktury a kritérií, postupů pro výběr jednotlivých dílčích projektů). Po schválení programu jsou jednotlivé sub-projekty předkládány a vybírány podle schválených pravidel. Maximální celková výše příspěvku z FM EHP/NORSKO pro jednotlivý sub-projekt je 0,250 miliónů Euro, minimální výši příspěvku navrhuje zprostředkovatel programu. Blokový grant (fondy/grantová schémata) je fond zřízený pro jasně definovaný účel, který může být použit k poskytnutí pomoci jednotlivcům, organizacím nebo institucím. Na blokové granty, které mohou být navrženy na úrovni kraje, oblasti a cíleně na specifické strategické okruhy, je vymezen omezený podíl celkové částky poskytované z FM EHP/NORSKO. Blokové granty umožňují, aby finanční zdroje byly snadněji přístupné organizacím, které mohou dobře reagovat na konkrétní problémy rozvoje, ale nejsou nutně dobře vybaveny tak, aby se zabývaly komplexnějšími požadavky procesu podávání žádosti. Zprostředkovatelé blokových grantů jsou odpovědní NKM a FM EHP/NORSKO za implementaci blokového grantu v rámci delegované pravomoci. Jednotlivé granty jsou udělovány po schválení žádosti a postupů pro realizaci blokového grantu.
31
Programový rámec Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru - přehled prioritních oblastí a zaměření priorit je uveden v následující tabulce: 1. Uchovávání evropského kulturního dědictví
4. Zdravotnictví a péče o dítě
1.1 Ochrana a obnova nemovitého kulturního dědictví 1.2 Zlepšení péče a ochrana movitého kulturního dědictví 1.3 Obnova historických městských území a historických území v regionech 1.4 Obnova historického a kulturního dědictví v regionech 1.5 Odstraňování starých ekologických zátěží na pozemcích menšího rozsahu ve městech a obcích
4.1 Systematická a primární prevence drogových závislostí 4.2 Prevence přenosných nemocí 4.3 Opatření pro zajištění bezpečnosti potravin 4.4 Programy podpory dětí se specifickými problémy 5. Podpora udržitelného rozvoje
2. Ochrana životního prostředí 5.1 Pomoc při prosazování a implementaci Strategií udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni 2.1 Posouzení vlivu implementace mezinárodní legislativy na podmínky v oblasti ovzduší, vod a půd 2.2 Monitorovací systémy v regionech a následné využívání výsledků monitorování 2.3 Environmentální vzdělávání pro všechny úrovně státní a veřejné administrativy 2.4 Odpadové hospodářství - zajištění a řízení na místní úrovni 2.5 Podpora využití biopaliv a alternativních zdrojů energie jako druhotného zdroje energie na místní úrovni 2.6 Redukce skleníkových plynů v České republice 2.7 Snížení poklesu biodiverzity a ochran nedotčených biotopů 2.8 Podpora technologií pro snížení zplodin a spotřebu paliv, zvýšení bezpečnosti zejména ve veřejné dopravě
6. Vědecký výzkum a vývoj 6.1 Vědecký výzkum a vývoj v uvedených prioritních oblastech, zejména v životním prostředí, zdravotnictví a v oblasti životních podmínek dětí Tabulka číslo 7: Prioritní oblasti FM EHP
3. Rozvoj lidských zdrojů 3.1 Program na podporu a rozvoj modernizace služeb veřejné administrativy na regionální a místní úrovni prostřednictvím využití IT technologií 3.2 Rozvoj a zlepšování poskytování sociálních služeb v regionech 3.3 Podpora nevládních neziskových organizací 3.4 Podpora začlenění menšin do společnosti 3.5 Programy na prosazování rovnosti pohlaví ve veřejném sektoru 3.6 Modernizace a vybavení jeslí, školek, škol, školních vzdělávacích center, dětských domovů
32
Kapitola 4
Programový rámec Finanční mechanismus Norsko - přehled prioritních oblastí a zaměření priorit FM NORSKO má, kromě 6 shodných prioritních oblastí s FM EHP, i další dvě prioritní oblasti. Tyto dvě prioritní oblasti jsou uvedeny v následující tabulce: 7. Implementace Schengenského acquis, posilování justice 7.1 Implementace Národního schengenského informačního systému (N-SIS) a vytvoření Kanceláře SIRENE 7.2 Splnění schengenských acquis u stávajících regionálních letišť 7.3 Posílení vzdělávacího systému v sektoru spravedlnosti 7.4 Programy boje proti korupci, organizované kriminalitě a proti nezákonnému obchodu s drogami a lidmi 8. Technická pomoc 8.1 Posílení kapacit pro poskytování rozvojové pomoci Českou republikou 8.2 Přenos znalostí a výměna zkušeností s přijímáním a aplikací acquis v oblastech uvedených v Celkové monitorovací zprávě EK prostřednictvím spolupráce příslušných orgánů / institucí 8.3 Výměna zkušeností a spolupráce regionální a místní samosprávy Tabulka číslo 8: Prioritní oblasti FM NORSKO
V souladu se zaměřením priorit je v České republice umožněno založení následujících Blokových grantů (fondů/grantových schémat): Fond pro nevládní neziskové organizace (NNO) se zaměří na podporu nevládních neziskových organizací prosazujících veřejný zájem. Bude podporováno posílení role NNO jako aktivního partnera ve veřejné debatě, zahrnutí NNO do oblastí vztahujících se k programovému rámci a stejně tak do rozhodování o projektech. Zvláštní pozornost bude věnována rozvoji a relevanci standardů v životním
Kapitola 4
prostředí a aktivitám k posílení udržitelného rozvoje v oblastech definovaných v Programovém rámci (posílení multikulturního prostředí v místních komunitách, ochrana lidských práv a antidiskriminační úsilí, podpora dětí a mladistvých se specifickými problémy atd.). Fond technické pomoci bude podporovat spolupráci a přenos znalostí mezi českými subjekty a zeměmi EHP, zejména výměnu zkušeností ze spolupráce s EU při naplňování příslušné legislativy v oblastech uvedených v programovém rámci. Spolupracovat mohou všechny úrovně veřejné správy (státní správa, regionální a místní samospráva), státní instituce, univerzity a školy, profesní komory a svazy, nevládní neziskové organizace. Fond pro podporu spolupráce škol přispěje ke spolupráci nejen mezi subjekty v České republice, ale i Norsku a zemích EHP. Fond se zaměří na tvorbu vzdělávacích seminářů pro studenty, lektory a experty ze středních a vyšších škol, univerzit a vysokých škol. Fond pro podporu výzkumu bude podporovat aktivity na spolupráci vědeckých institucí s institucemi v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu a přenos zkušeností zaměřených na zvýšení inovačního efektu dostupných fondů v klíčových oblastech stanovených v programovém rámci s ohledem na Národní politiku výzkumu a vývoje ČR pro období 2004-2008. Fond na přípravu projektů se zaměří na technickou asistenci při přípravě žádostí projektů, které budou předkládány ke spolufinancování z FM EHP/NORSKO, zejména na projekty v oblasti životního prostředí a kulturního dědictví.
33
V současné době je situace Blokových grantů v České republice následující: Blokový grant
Zprostředkovate
EURO Milionů
Stav
Fond pro nevládní neziskové organizace
Nadace rozvoje občanské společnosti
10,00
Schválený
Fond pro podporu spolupráce škol
Národní agentura Socrates
2,500
Schválený
Fond Národní pro podporu výzkumu vzdělávací fond
2,500
Čeká na schválení Kanceláří finančních mechanismů v Bruselu
Fond technické asistence
MF – Národní kontaktní místo
2,125
Čeká na schválení Kanceláří finančních mechanismů v Bruselu
Fond na přípravu projektů
MF – Národní kontaktní místo
3,500
Čeká na schválení Kanceláří finančních mechanismů v Bruselu
Tabulka číslo 9: Blokové granty
Podrobné informace týkající se výše grantu, financování projektu a rozdělování alokované částky jsou uveřejněny v příslušné výzvě. Výše grantové pomoci z FM EHP/NORSKO se posuzuje pro každou žádost samostatně, a to jako minimální částka nezbytná pro realizaci projektu. Finanční podpora se odvíjí od sumy celkových oprávněných nákladů projektu.
34
Platí následující pravidla: a) výše grantu nepřekročí 60 % projektových nákladů - u projektů spolufinancovaných ze soukromých zdrojů, b) výše grantu do 85 % v případě, že 15 % nebo více procent projektových nákladů je spolufinancováno ze státního, regionálních nebo místních rozpočtů, c) výše grantu vyšší než 85 % na grantovou pomoc určenou pro podporu činností nevládně neziskových organizací (včetně sociálních partnerů). Finanční mechanismus EHP a Finanční mechanismus Norska mohou být kombinovaně využity tak, aby výše podpory mohla být vyšší než ta popsána v bodech (a) a (b), nepřekročí však 90 % celkových výdajů. Zbývající náklady do celkové výše oprávněných nákladů a všechny neoprávněné náklady projektu musí být zajištěny žadatelem/konečným příjemcem grantu. Grantová pomoc se poskytuje formou ex post tj. proplácením již vynaložených a zdokumentovaných nákladů podle schváleného časového rozvrhu plateb. V řádně zdůvodněných případech může být poskytnuta zálohová platba až do výše 10 % celkové částky přiděleného grantu. Požadavek na poskytnutí zálohy musí být uveden a zdůvodněn v žádosti o grant, schválen Výborem finančních mechanismů EHP a/nebo Norským ministerstvem zahraničních věcí.
Kapitola 4
Žadatelem o grant může být: - organizační složka státu, - příspěvková organizace zřízená organizační složkou státu, - kraj, - organizace zřízená nebo založená krajem, - obec, - svazek obcí, - organizace zřízená nebo založená obcí, - nestátní nezisková organizace, - vzdělávací/výzkumné instituce, - instituce ochrany životního prostředí, - dobrovolné a společenské organizace, - podnikatelský subjekt. Předkladatel žádosti (žadatel) musí splňovat následující kritéria oprávněnosti: - musí mít právní subjektivitu, - musí být zřízen v České republice, - předmětem žádosti musí být činnost vykonávaná ve veřejném zájmu na území ČR. Žádost o grant mohou žadatelé předložit samostatně nebo společně s partnery. Partnerské subjekty mají možnost účastnit se přípravy a realizace projektu nebo se podílet na projektu finančně. Partnerství uzavřená s institucemi donorských států (Norsko, Island
Kapitola 4
a Lichtenštejnsko) by měla přispívat k posilování bilaterálních vztahů mezi Českou republikou a těmito zeměmi. Při psaní žádosti se žadatel řídí aktuální výzvou, která stanovuje podmínky, podle kterých musí žadatel postupovat a zároveň vymezuje, jaké typy projektů a prioritních oblasti jsou pro danou výzvu aktuálně vyhlášeny. U projektů financovaných z FM EHP/NORSKO je důležité, jakým způsobem bude zajištěna dlouhodobá ekonomická životnost projektu a je nutné uvést prohlášení, že předkládaný projekt není vhodný k financování ze strukturálních fondů v rámci žádného platného operačního programu ani z jiných zdrojů EU. U individuálního projektu nebo programu, s ohledem na podmínky stanovené pro danou výzvu, má žadatel možnost předložit kompletní žádost, případně žádost na projektový záměr vypracovanou na standardním formuláři. Kompletní žádost se zpracovává v českém jazyce, ve formuláři musí být vyplněny všechny části a je povinnost přiložit všechny potřebné přílohy. Žádost se předkládá kontaktním místům na krajích a centrálních úřadech. Pro projektový záměr žadatel nemusí vyplňovat všechny části standardního formuláře a není povinností přikládat přílohy. Záměr žádosti se předkládá ke komentáři Národnímu kontaktnímu místu, které ne/doporučí zpracování kompletní žádosti pro následující otevřenou výzvu.
35
Celkové posouzení žádosti na české straně je rozděleno na dvě fáze: - posouzení formálních náležitostí a oprávněnosti žádostí, - hodnocení kvality žádostí.
Ministerstvo financí ČR - http://www.eeagrants.cz Ministerstvo financí ČR - http://www.mfcr.cz »EU a zahraničí»Zahraniční pomoc»Finanční mechanismus EHP/Norska http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Ministerstvo financí ČR - http://www.mfcr.cz »EU a zahraničí»Zahraniční pomoc»Finanční pomoc Švýcarska http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fin_pomoc_svyc.html
V první fázi je ověřeno splnění všech předepsaných formálních náležitostí. V případě chybějících formálních údajů je žadatel vyzván k jejich doplnění ve stanoveném termínu. V druhé fázi se hodnotí kvalita doporučených žádostí. Prověřuje se zejména relevance, účinnost, efektivnost a přínosy pro danou oblast, hospodárnost a udržitelnost dosažených výsledků a způsob zajištění vlastní implementace. V případě doporučení projektu k financování je žadatel o grant písemně vyzván, aby zpracoval anglickou verzi žádosti. Kompletně zpracovaná žádost se předkládá KFM, je posouzena Evropskou komisí a následně předložena k projednání Výboru pro Finanční mechanismus EHP nebo Ministerstvu zahraničních věcí Norského království. Tyto subjekty rozhodnou o konečném ne/udělení grantu. Výbor pro Finanční mechanismus EHP nebo Ministerstvo zahraničních věcí Norského království a Národní kontaktní místo uzavřou pro každý projekt smlouvu o poskytnutí grantu, která stanovuje práva a povinnosti jednotlivých stran. Na tu pak navazují smlouvy mezi Národním kontaktním místem a předkladateli nebo zprostředkovateli projektů.
36
Kapitola 4
Politika hospodářské a sociální soudržnosti (strukturální fondy)
Politika hospodářské a sociální soudržnosti (strukturální fondy) Vstupem do Evropské unie 1. 5. 2004 se České republice otevřela možnost plného využívání finančních prostředků v rámci implementace politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Prostřednictvím této politiky chce Unie přispět k rozvoji zaostávajících regionů, restrukturalizaci průmyslových oblastí, ekonomické diverzifikaci venkovských oblastí a revitalizaci zanedbaných městských čtvrtí. Od vstupu deseti nových členských zemí má Unie silný vnitřní trh a představuje lidský potenciál více než 450 milionů občanů. Ekonomické a sociální rozdíly mezi členskými státy a jejich regiony však její dynamiku celkově oslabují. V porovnání s evropskou „patnáctkou“ jsou tyto rozdíly v „nové“ Evropě o 25 členech a 254 regionech dvojnásobné. Nárok na čerpání maximální pomoci politiky hospodářské a sociální soudržnosti má celkem 64 regionů, které mají HDP pod 75 % průměru EU. V České republice tuto podmínku splňuje 7 regionů. Ve smlouvě o založení Evropského hospodářského společenství z roku 1957 se nepočítalo se samostatnou regionální politikou zejména proto, že hospodářské rozdíly mezi zeměmi zakladatelské šestky nebyly s výjimkou jižní Itálie příliš velké. Důvodem byl převládající názor, že uvolnění bariér hospodářského růstu více méně automaticky
38
povede k vyrovnání existujících regionálních rozdílů. Období 70. let je charakteristické poklesem ekonomické dynamiky a nárůstem strukturálních krizí. Dochází k rozšíření Společenství o země s hospodářskou úrovní výrazně nižší než mají dosavadní členské státy (Řecko, Španělsko a Portugalsko). Tuto situaci se snaží řešit zvláštní Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund, ERDF) založený v roce 1975, avšak skutečný obrat k regionální politice Společenství nastává až v 80. letech. Jednotný evropský akt z roku 1987 formuloval cíl regionální politiky a rozhodl o jejím financování z tzv. strukturálních fondů (SF), jež jsou od té doby zahrnuty do rozpočtu Evropského společenství. Součástí strukturálních fondů se staly tři dosud samostatné fondy: Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond (European Social Fund, ESF) a Evropský zemědělský orientační a záruční fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund, EAGGF). V roce 1988 byla regionální politika integrována s částí sociální a zemědělské politiky do tzv. strukturální politiky či politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Ve smlouvě o Evropské unii, která vstoupila v platnost v roce 1993, byla tato politika definována, vedle hospodářské a měnové unie a jednotného trhu, jako jeden z hlavních cílů Unie. Ve stejném roce byly založeny dva nové finanční nástroje Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu (Financial Instrument for Fisheries Guidance, FIFG), zařazený mezi strukturální fondy, a Fond soudržnosti (Cohesion Fund, CF, FS).
Kapitola 5
Fond soudržnosti, který nepatří mezi strukturální fondy, poskytuje prostředky na velké investiční projekty v sektorech životního prostředí a transevropských dopravních sítí v členských státech Unie, jejichž HDP (HNP) je nižší než 90 % průměru EU. Tuto podmínku Česká republika splňuje (momentálně představuje její HDP na obyvatele asi 61 % průměru EU). Politika hospodářské a sociální soudržnosti se realizuje prostřednictvím tzv. programování, které je založeno na rozdělování prostředků strukturálních fondů na základě víceletých rozvojových programů. Ty jsou dále tvořeny prioritami a opatřeními s vlastními rozpočty. V těchto dokumentech by měl být kladen důraz na udržitelný rozvoj, rovné příležitosti pro muže a ženy a pro skupiny ohrožené vyloučením ze společnosti, vyvážený rozvoj regionů, podporu vytváření nových pracovních příležitostí. Finanční pomoc z programů Unie může být vždy jen dodatkem k národním regionálním aktivitám. Rozvoj regionální politiky je těsně spojen s historií prohlubování a rozšiřování EU, což vede k neustálých změnám, cíl však zůstává stejný - odstranění regionálních disparit mezi jednotlivými členskými státy. S příchodem nového rozpočtového období 2007-2013 se výrazně mění postavení politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Dochází k redukci počtu cílů politiky z osmi na tři (Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, Evropská územní spolupráce) a mění se i počet finančních nástrojů (Fond soudržnosti, ERDF, ESF). Problematika rozvoje venkova a rybolovu není nadále součástí politiky soudržnosti, ale řadí se pod společnou zemědělskou politiku.
Kapitola 5
Vývoj cílů politiky hospodářské a sociální soudržnosti:17 1994 -1999
2000-2006
Fond soudržnosti
Fond soudržnosti
Cíl 1 Pomoc regionům, jejichž rozvoj zaostává Cíl 6 Pomoc rozvoji řídce obydlených regionů Cíl 2 Restrukturalizace regionů, které jsou vážně zasaženy poklesem průmyslu Cíl 5 b Další rozvoje zemědělských a venkovských oblasti Cíl 3 Boj s dlouhodobou nezaměstaností, usnadnění integrace do pracovního žovota pro mladé lidi a ty, kteří jsou vyloučení z pracovního trhu, podpora rovných příležitostí pro muže a ženy
Cíl 1 Pomoc regionům jejichž rozvoj zaostává
Cíl 2 Hospodářská a společenská konverze oblastí, které čelí strukturálním obtížím (průmyslové, venkovské, městské, rybářské)
2007-2013
Cíl 1 Konvergence
Cíl 2 Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
- regionální Cíl 3 Adaptace a modernizace politiky a systémů vzdělávání, školení úroveň - národní úroveň a zaměstnanosti
Cíl 4 Adaptace pracovní síly na změny v průmyslu a proměny výrobních systémů INTEREG17 URBAN EQUAL
Cíl 3 Evropská územní spolupráce
LEADER + Tabulka číslo 10: Vývoj cílů politiky hospodářské a sociální soudržnosti
17 Iniciativy Společenství jsou zvláštní programy zřízené Evropskou komisí k řešení specifických problémů dotýkajících se celého území EU, které doplňují jiné programy Evropského Společenství nebo usnadňují jejich realizaci, http://www.strukturalni-fondy.cz.
39
Pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti je z rozpočtu EU vyhrazena více než třetina prostředků, tj. 308 miliard Euro. Mezi „nové členské země“ (včetně Bulharska a Rumunska) bude rozděleno 48,3 % této částky. Pro Českou republiku je z rozpočtu EU na politiku soudržnosti vyčleněno 688 miliard Kč (tj. ročně zhruba 98 miliard Kč). Následující graf uvádí rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé cíle: Rozdělení finančních prostředků v ramci priorit nové architektury politiky hospodářské a sociální soudržnosti
Graf číslo 3: Rozdělení finančních prostředků v rámci priorit nové architektury politiky hospodářské a sociální soudržnosti
V následující tabulce je přehled náplně těchto cílů, způsob financování a oblastí podporovaných v rámci jednotlivých cílů: Cíle
Finanční nástroj
Podporované oblasti
Konvergence: Fond soudržnosti podpora růstu a tvorby ERDF pracovních míst v nejméně ESF rozvinutých členských zemích a oblastech (podpora regionů s HDP nižším než 75% průměru EU )
Podpora ERDF bude zaměřena na: - modernizaci a diverzifikaci ekonomické struktury členských států a regionů - rozšíření a zlepšení základní infrastruktury a ochranu životního prostředí Podpora ESF bude zaměřena na: - zlepšení kvality a schopnosti institucí trhu práce, vzdělávacích systémů, sociálních a ošetřovatelských služeb - zvýšení investic do lidského kapitálu - adaptaci veřejné správy, posílení administrativní kapacity národních a regionálních správ
Regionální ERDF konkurenceschopnost ESF a zaměstnanost: regionální programy pro regiony a orgány regionálním správy podporující ekonomické změny v průmyslových, městských a venkovských oblastech (podpora regionů nespadajících pod Cíl “Konvergence” tj. HDP nad 75% průměru EU)
Podpora z ERDF a ESF bude zaměřena na: - inovace a ekonomiku založenou na znalostech - životní prostředí a předcházení rizikům - dostupnost a služby základního ekonomického významu (komunikační sítě) tj. posilování prvků Lisabonské a Göteborgské strategie
Evropská územní spolupráce: podpora harmonického a vyváženého rozvoje na území Unie
Podpora ERDF bude zaměřena: - rozvoj vědy a výzkumu a informační společnosti - životní prostředí a předcházení rizikům - řízení vodních zdrojů
ERDF
Tabulka číslo 11: Regionální politika EU 2007-2013
40
Kapitola 5
Pro zařazení jednotlivých regionů do působnosti některého ze tří cílů strukturální politiky Unie se na území EU používá dělení na geografické statisticky srovnatelné celky nazývané NUTS (z francouzského Nomenclature des unités territoriales statistiques), které většinou vycházejí z administrativního členění jednotlivých zemí. EU je rozdělena do celkem pěti úrovní klasifikace NUTS. Pro regionální a strukturální politiku jsou nejdůležitější jednotky NUTS úrovně II a III, které jsou klíčem k zařazování jednotlivých regionů pod jednotlivé cíle.
Následující schéma ukazuje regiony soudržnosti v ČR:
Liberecký kraj Ústecký kraj Královéhradecký kraj
Severozápad Karlovarský kraj
Severovýchod Praha
Plzeňský kraj
Střední Čechy Středočeský kraj
Pardubický kraj
Moravskoslezsko Moravskoslezský kraj
Olomoucký kraj
Kraj Vysočina
Jihovýchod Jihozápad
NUTS členění ČR je následující: - NUTS I - celá Česká republika, - NUTS II - 8 tzv. regionů soudržnosti, - NUTS III - kraje, - NUTS IV - okresy, - NUTS V - obce. Podle používaného indikátoru (hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly) všechny regiony úrovně NUTS II v České republice (tzv. regiony soudržnosti) dosahují méně než 75 % průměru úrovně HDP EU. Výjimkou je Praha, která tento průměr vysoce převyšuje.
Kapitola 5
Jihovýchod Jihočeský kraj
Zlínský kraj
Jihomoravský kraj
Schéma číslo 1: Regiony soudržnosti
Česká republika se jako jeden z deseti nových členských států nachází ve fázi postupného zapojování do politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie. Již od roku 1990 měly kandidátské země ze střední a východní Evropy možnost čerpat prostředky z programu Phare určené na vytvoření ekonomických i společenských podmínek nezbytných pro vstup ČR do EU. Od roku 2000 existovala možnost čerpat prostředky prostřednictvím dvou nových finančních nástrojů - ISPA a Sapard. Tyto nástroje jsou nastaveny tak, aby fungovaly jako praktická průprava pro čerpání ze strukturálních fondů (Sapard) a Fondu soudržnosti (ISPA). Všechny tyto tři finanční nástroje byly načasovány pouze do vstupu jednotlivých kandidátských zemí do EU.
41
Čerpání prostředků na projekty schválené ještě před vstupem však v některých případech dobíhalo ještě v roce 2006. Základním programovým dokumentem pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU po vstupu ČR do Unie byl Národní rozvojový plán na léta 2004-2006. Na jeho základě byly s Evropskou komisí dojednány texty Rámce podpory Společenství a pěti odvozených operačních programů (OP) pro realizaci pomoci v rámci Cíle 1 evropské regionální politiky. Pro Cíl 2 a Cíl 3 byly vyjednány Jednotné programové dokumenty pro hlavní město Praha. Institucionálním zabezpečením přípravy dokumentů na programovací období 2007-2013 je pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). MMR současně zodpovídá za tvorbu Národního rozvojového plánu a dalších programových dokumentů. Pro období 2007-2013 bylo schváleno 22 operačních programů jejichž přesný seznam uvádí následující tabulka.
42
Struktura programových dokumentů pro využívání fondů EU v období 2007-2013 je uvedena v následující tabulce: Název operačního programu
Finanční nástroj Orgán
Operační program Podnikání a inovace
ERDF
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
ERDF
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Operační program Lidské zdroje a Zaměstnanost
ESF
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ERDF
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Operační program Životní prostředí
ERDF FS
Ministerstvo životního prostředí
Operační program Doprava
ERDF FS
Ministerstvo dopravy
Integrovaný operační program
ERDF
Ministerstvo pro místní rozvoj
Operační program Technická pomoc
ERDF
Ministerstvo pro místní rozvoj
Regionální operační program NUTS II Střední Čechy
ERDF
Region soudržnosti Střední Čechy
Regionální operační program NUTS II Jihozápad
ERDF
Region soudržnosti Jihozápad
Regionální operační program Regionu soudržnosti NUTS II Severozápad
ERDF
Region soudržnosti Severozápad
Regionální operační program NUTS II Severovýchod
ERDF
Region soudržnosti Severovýchod
Regionální operační program pro NUTS II Jihovýchod
ERDF
Region soudržnosti Jihovýchod
Kapitola 5
Název operačního programu
Finanční nástroj Orgán
Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava
ERDF
Region soudržnosti Střední Morava
Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko
ERDF
Region soudržnosti Moravskoslezsko
Operační program Praha - Konkurenceschopnost
ERDF
Magistrát hlavního města Prahy
Operační program Praha - Adaptabilita
ESF
Magistrát hlavního města Prahy
Operační program přeshraniční spolupráce ČR- Polsko
ERDF
Ministerstvo pro místní rozvoj
Operační program ČR- Svobodný stát Bavorsko
ERDF
Ministerstvo pro místní rozvoj
Operační program ČR - Svobodný stát Sasko
ERDF
Ministerstvo pro místní rozvoj
Operační program přeshraniční spolupráce ČR- Rakousko
ERDF
Ministerstvo pro místní rozvoj
Program přeshraniční spolupráce ČR- Slovenská republika
ERDF
Ministerstvo pro místní rozvoj
Tabulka číslo 12: Struktura programových dokumentů pro využívání fondů EU 2007-2013
Vzhledem k obecných perspektivám politiky VaV Evropské unie ve zdravotnictví lze ze strukturálních fondů financovat nejen vědeckovýzkumné projekty, ale i zdravotnictví jako takové. Týká se to např. rozvoje telemedicíny, projektů e-Health, rozvoje moderních diagnostických a lékařských metod atd.
Česká republika se po vstupu do EU začlenila do procesu integrace národních politik výzkumu, vývoje a inovací a souvisejících oblastí (vzdělávání, podnikání, zaměstnanost a další) vyjádřených Lisabonskou strategií. SF v programovacím období 2004-2006 podporovaly vědeckovýzkumné aktivity prostřednictvím OP Průmysl a podnikání, který byl financován z ERDF. Podpora byla realizována na základě dvou dílčích programů - PROSPERITA a INOVACE, na které bude v následujícím období navazovat podpora OP Podnikání a inovace. Pro období 2007-2013 je pro oblast VaV schválen tématický operační program - Operační program Výzkum a vývoj pro inovace18. Cílem tohoto programu je posilovat výzkumný, vývojový a inovační potenciál ČR. V průběhu jeho tvorby probíhaly konzultace a setkání se zástupci zpracovatelů dvou dalších tématických operačních programů - OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost a OP Podnikání a inovace. Tyto tři programy jsou logicky a obsahově propojeny. Specifické cíle Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace jsou: - posílení vědeckovýzkumných kapacit v regionech, zajištění jejich rychlého a efektivního využití na regionální, národní a evropské úrovni, - rychlý a efektivní přenos výsledků výzkumu a vývoje do praxe, - posílení vzdělávacích kapacit na vysokých školách. 18 verze k 21. 6. 2006
Kapitola 5
43
Podpora v rámci OP Výzkum a vývoj pro inovace bude směřovat do následujících prioritních oblastí: - Prioritní osa 1 - Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje se bude zaměřovat na zajištění plynulé a trvalé tvorby výzkumných poznatků v regionech a rozvoj kapacit VaV na regionální, národní a evropské úrovni. Cílem priority je zvýšení počtu vědeckovýzkumných pracovníků v ČR, zlepšení jejich odborné a věkové struktury. - Prioritní osa 2 - Rozvoj kapacit pro spolupráci veřejného sektoru se soukromým ve výzkumu a vývoji podpoří trvalou a efektivní spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti VaV. Tato spolupráce povede k rychlejšímu přenosu vědeckovýzkumných poznatků ke koncovým uživatelům. Důraz bude kladen na účelové zvyšování kapacit včetně vybavení pro technicky zaměřený výzkum, podporu vzniku nových spin-off firem19 při univerzitách a výzkumných institucích a prodej licencí na práva duševní vlastnictví ve veřejném sektoru. - Prioritní osa 3 - Posilování kapacit vysokých škol pro terciární vzdělávání bude zaměřena na rozvoj kapacit vysokoškolského vzdělávání. - Prioritní osa 4 - Technická asistence přispěje ke zlepšení kvality prváděných opatření, tj. zajištění efektivního řízení OP, jeho propagace, atd.
19 Nové technologicky orientované firmy, které jsou zakládány zejména studenty a mladými vědeckými pracovníky.
44
V programovacím období 2004-2006 nebylo v České republice zdravotnictví považováno za národní prioritu a prosazováno na mezinárodní úrovni. Od zahájení jednání o prioritách nového rozpočtového období 2007-2013 se Ministerstvo zdravotnictví snaží zařadit oblast zdravotnictví do všech strategických dokumentů s cílem zajistit čerpání finančních prostředků z fondů EU. Nepodařilo se však, na rozdíl od Slovenska, Maďarska, Polska, Slovinska a Litvy, vyjednat samostatný operační program pro oblast zdravotnictví. Priority Ministerstva zdravotnictví jsou: - ochrana a podpora veřejného zdraví, - informační systémy ve zdravotnictví, - podpora investic na zajištění vyšší efektivnosti a dostupnosti zdravotnické infrastruktury, - specializované vzdělávání pro lékařská a nelékařská zdravotnická povolání, - komplexní zdravotně-sociální péče o osoby znevýhodněné jejich zdravotním stavem nebo věkem. V rámci vyjednaných OP je pro oblast zdravotnictví klíčový Integrovaný operační program. V tomto programu budou podporovány projekty v oblasti Služeb veřejného zdravotnictví a v rámci prioritní osy Modernizace veřejné správy jsou zakomponovány aktivity týkající se e-Health. V gesci krajů je připravováno celkem 7 Regionálních OP prostřednictvím kterých bude umožněno čerpat prostředky pro témata zdravotní a sociální péče.
Kapitola 5
Následující tabulka uvádí možnosti čerpání finančních prostředků z OP pro oblast zdravotnictví: Operační program
Oblast podpory
Možnosti podpory v dané oblasti
Integrovaný operační program
Služby v oblasti veřejného zdravotnictví
- modernizace a inovace infrastruktury pro veřejné zdraví (zejména obměna přístrojů v síti zdravotnických zařízení) - prevence zdravotních rizik, rehabilitace a následná péče (centra zdravého životního stylu, standardy kvality a rovnoměrná dostupnost následné péče a rehabilitací) - řízení kvality a nákladovosti v systému veřejného zdraví (kontrola efektivity vynakládaných prostředků v oblasti veřejného zdraví, standardy kvality poskytnuté zdravotní péče)
Modernizace veřejné správy
- implementace elektronického identifikátoru zdravotnického profesionála a pojištěnce - zavedení elektronické preskripce - zavedení „bezpapírového“ zdravotnického zařízení, včetně potřebné míry digitalizace - projekty pro umožnění sdílení elektronické dokumentace - rozšíření využívání bezdrátových a vysokorychlostních komunikačních technologií - vytváření národních referenčních center - vytváření, modernizace a standardizace národních registrů s napojením na registry EU - projekty předpokládající využívání telemedicíny - národní portály (Public Health Portal) - projekty standardní komunikace poskytovatelů a plátců zdravotní péče s laickou veřejností
OP Výzkum, vývoj pro inovace
Zefektivnění vzdělávání a zpřístupnění znalostí
- podpora uplatnění inovací - produkce a transfer poznatků výzkumu a vývoje ve zdravotnictví
OP Rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanost
Posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením, rozvoj institucí a kvality služeb zaměřených na sociální integraci
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Lidské zdroje a zaměstnanost
Zvyšování odborné kvalifikace pracovní síly v průběhu produktivního věku
OP Životní prostředí
Ochrana vod a ovzduší, udržitelné využívání přírodních zdrojů
Podpora ekologických a netechnických inovací
- integrace zdravotně postižených osob do pracovního procesu - podpora poskytování zdravotní a sociální péče seniorům - podpora ošetřovatelské péče
Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci
Rozvoj lidských zdrojů
Průmyslové znečištění a nakládání s odpady
- vzdělávání zdravotnických pracovníků - kvalifikační programy pro zdravotnické pracovníky - vzdělávací programy podpory veřejného zdraví a prevence nemocí - vzdělávání manažerů v oblasti zdravotnictví - problematika nemocničních odpadů - opatření v oblasti ochrany proti hluku - čističky odpadních vod zdravotnických zařízení - energetické úspory (zateplování, výměna oken apod.)
Tabulka číslo 13: České zdravotnictví a strukturální fondy v období 2007-2013
Kapitola 5
45
Pravidla účasti v operačních programech Podpora ze strukturálních fondů není určena pro každého žadatele, ale pouze pro ty, kteří kromě specifických podmínek daného opatření či programu, splňují také všeobecná kritéria přijatelnosti žadatele: - musí mít sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, - musí být registrován jako plátce daně z příjmu podle zákona č. 337/1992 Sb. v platném znění, - ke dni registrace žádosti nesmí mít žádné nedoplatky vůči úřadům a institucím ani vůči vlastním zaměstnancům, - nesmí být v likvidaci, v procesu konkursu nebo vyrovnání, ani na jeho majetek nesmí být pro jeho nedostatek zamítnut návrh na konkurs, - musí projekt realizovat na území ČR (mimo region hlavního města Prahy), - musí jednoznačně prokázat vlastnická nebo jiná práva k nemovitostem a pozemkům, na nichž bude projekt realizovat, - musí mít projekt šetrný k životnímu prostředí, - musí doložit spolufinancování nákladů na realizaci projektu z vlastních nebo z ostatních zdrojů, - musí vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. v platném znění.
46
Veškeré informace o specifických podmínkách účasti v Operačních programech jsou dostupné na internetových stránkách poskytovatele podpory nebo příslušného krajského úřadu. Specifické podmínky pro zpracování a podání žádosti a informace o dalším postupu po uzavření smlouvy s poskytovatelem podpory jsou vždy uvedeny ve zveřejňovaných vyhlášeních a pokynech pro žadatele. Po prostudování všech získaných informací může žadatel zpracovat žádost o podporu se všemi požadovanými přílohami. Počáteční problémy při podávání žádostí byly způsobeny především administrativní náročností na jejich zpracování a poměrně malou zkušeností žadatelů s přípravou tohoto typu projektů. O podpory z evropských fondů je mezi žadateli velký zájem, který mnohonásobně převyšuje dostupné prostředky. Žadatelé neodrazuje ani fakt, že finanční prostředky získají až po ukončení projektu. V období 2007-2013 se způsob financování změní ze současného zpětného na průběžný, tzn. peníze žadatelé dostanou během realizace projektu. V období 2004-2006 byla Česká republika Komisí kritizována, že plně nevyužívá finanční prostředky ze strukturálních fondů. Pro nové členské země je tato situace typická, při minulém rozšiřování EU nové členské státy také nedokázaly plně využít dotace ze strukturálních fondů. Nejčastější příčinou pomalého čerpání peněz z EU v ČR je složitá administrativa, zejména zdlouhavý proces při hodnocení projektů, jejich výběru a uzavírání smluv. Doba mezi přijetím žádosti, jejich schválením a vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace byla u některých programů až deset měsíců.
Kapitola 5
U SF se v období 2004-2006 používalo tzv. pravidlo n+2, což znamená, že peníze, které jsou ČR k dispozici na daný rok, musí být vyčerpány během dvou let (např. peníze určené na rok 2004 se musí vyčerpat do konce roku 2006). Poslední žádost o čerpání mohla být uplatněna v listopadu roku 2006, tzn. prostředky lze čerpat až do roku 2008. Pro období 2007-2013 se bude používat pravidlo n+3. Je důležité se ze současných chyb poučit a zkušeností využít v budoucím programovacím období, kdy by se objem peněz určených pro ČR měl zvýšit zhruba čtyřnásobně. Půjde o první a současně o poslední velké finanční prostředky, které z Bruselu ČR obdrží. Vývoj české ekonomiky a očekávaný vstup Rumunska a Bulharska do EU může znamenat, že kraje v ČR již během několika let dosáhnou 75 % průměru HDP Unie. Pokud budou platit stejná pravidla jako nyní, ztratí po roce 2013 nárok na čerpání peněz ze strukturálních fondů. ČR by se měla vyvarovat chyb jiných zemí, které si na fondech EU vypěstovaly určitou závislost. Fondy Evropské unie - http://www.strukturalni-fondy.cz »Průvodce podporami - http://www.dotaceeu.cz/ Vše o Evropské unii - http://www.euroskop.cz »Rozcestník pro evropské peníze - http://rozcestnik.euroskop.cz/
Kapitola 5
47
Programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na podporu vědeckovýzkumné mezinárodní spolupráce
Programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na podporu vědeckovýzkumné mezinárodní spolupráce V ČR je vědeckovýzkumná mezinárodní spolupráce formována jako dlouhodobá koncepce, jejímž základem jsou společné výzkumné a vývojové projekty. Členstvím ČR v EU se její význam postupně zvyšuje. Členské státy Unie např. postupně otevírají své národní programy výzkumu ostatním členům EU, tedy i ČR. Orgánem státní správy odpovědným za mezinárodní spolupráci České republiky v oblasti výzkumu a vývoje je MŠMT, které pravidelně vyhlašuje veřejnou soutěž v následujících programech mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji: INGO, EUPRO, KONTAKT, EUREKA a COST. Návrhům projektů vybraných na základě veřejné soutěže je na řešení projektů poskytnuta finanční podpora formou dotace ze státního rozpočtu. Tato podpora je upravena zákonem č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů20. Cílem této podpory je začlenění českých organizací do Evropského výzkumného prostoru a příprava na účast v rámcových programech Evropské unie.
50
O podporu v rámci veřejné soutěže se může ucházet kterákoliv organizační složka České republiky nebo územních samosprávných celků, právnická nebo fyzická osoba zabývající se výzkumem a vývojem, kdy: - výzkum a vývoj musí být součástí její hlavní činnosti (u projektů KONTAKT, INGO, EUPRO),20 - má schválenou spolupráci v rámci COST, přičemž výzkum a vývoj musí být součástí její činnosti (u projektů COST), - výzkum a vývoj musí být součástí její činnosti (u projektů EUREKA). Tato činnost musí být uvedena ve zřizovací nebo zakládací listině, společenské smlouvě, stanovách nebo jiném zakladatelském dokumentu uchazeče vyžadovaném zákonem nebo je stanovena zvláštním zákonem, pokud je jím uchazeč zřízen. Veřejná soutěž je vyhlašována pro programy: - INGO, - EUPRO, - KONTAKT, - EUREKA, - COST.
20 Její poskytování spadá zároveň do působnosti zákona č. 215/2004 Sb. o veřejné podpoře v platném znění. Podpora výzkumu a vývoje z veřejných prostředků se dále řídí: - Nařízením vlády číslo 267/2002 Sb. o informačním systému výzkumu a vývoje, - Nařízením vlády číslo 461/2002 Sb. o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji, - Národní politikou výzkumu a vývoje České republiky na léta 2004-2008 schválenou usnesením Vlády ČR č. 5 ze dne 7. ledna 2004, - a dalšími navazujícími a souvisejícími zákonnými i podzákonnými předpisy.
Kapitola 6
Cílem programu INGO (Inter Non-Governmental Organization) je umožnit vědecké veřejnosti přístup k aktivitám mezinárodních nevládních organizací zabývajících se výzkumem a vývojem. Program podporuje možnosti členství institucí výzkumu a vývoje v mezinárodních nevládních organizacích, které se zabývají výzkumem a jeho podporou. Program byl schválen Radou vlády ČR pro výzkum a vývoj a realizuje se od roku 1998. Do veřejné soutěže je možné přihlásit výhradně takové projekty, které se staly součástí mezinárodních aktivit a to včetně projektů účasti ČR v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire, CERN) a Spojeném ústavu jaderných výzkumů (SÚJV Dubna). Program usnadňuje financování členských závazků organizací v mezinárodních vědeckých organizacích a podporuje aktivní účast vědců z ČR v řídících orgánech těchto organizací. Doba řešení projektu závisí na charakteru aktivit. Maximální doba trvání je stanovena na 4 roky. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - http://www.msmt.cz »Mezinárodní vztahy»Výzkum a vývoj»Programy KONTAKT, COST, EUPRO, INGO, EUREKA http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/programy-kontakt-cost-eupro-ingo-eureka
V rámci programu EUPRO je předmětem veřejné soutěže podpora a rozvoj Národní informační infrastruktury rámcových programů EU, která je tvořena národní kontaktní organizací a sítí regionálních a oborových kontaktních organizací. Tyto organizace se sdružují v síti
Kapitola 6
NINET (Česká národní informační síť pro rámcové programy EU, Czech National Network for Framework Programmes EU)21. Úkolem NINET je poskytovat informační a konzultační služby především k rámcovým programům EU. Dalším cílem je podpora přípravy a předkládání návrhů české účasti v rámcových programech EU a programu EURATOM. Maximální doba trvání projektů programu EUPRO je stanovena na 4 roky. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - http://www.msmt.cz »Mezinárodní vztahy»Výzkum a vývoj»Programy KONTAKT, COST, EUPRO, INGO, EUREKA http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/programy-kontakt-cost-eupro-ingo-eureka
Spolupráci v rámci programu KONTAKT uskutečňuje ČR na základě mnohostranných a některých významných dvoustranných dohod. Cílem tohoto programu je zajistit potřebné podmínky pro rozvoj vědeckotechnické spolupráce českých organizací výzkumu, vývoje, inovací a technologií s jejich partnery. Mnohostranná spolupráce probíhá s Evropskou kosmickou agenturou, Středoevropskou iniciativou a Vědeckými programy NATO (podrobněji kapitola 7). Dvoustranné programy se realizují na základě dohod o spolupráci ve výzkumu a vývoji u Belgie-Vlámského společenství, Francie (program BARRANDE), Itálie, Maďarska, Polska, Rakouska (program 21 http://www.ninet.cz/
51
AKTION), Řecka, Slovenské republiky, Slovinska a SRN. V rámci kooperace jsou podporovány výměnné pobyty výzkumných a vývojových pracovníků a popularizace dosažených výsledků. Schválené výměnné pobyty jsou administrovány Asociací inovačního podnikání ČR (AIP ČR) v souladu s rozhodnutími příslušných bilaterálních Smíšených komisí a na základě smlouvy mezi AIP ČR a MŠMT. Jednotlivé projekty výměn odborných pracovníků jsou připravovány a řešeny v podmínkách: - univerzit, - pracovišť Akademie věd ČR, - výzkumných ústavů, - ostatních organizací výzkumu a vývoje, např. inovačních firem, obchodních společností. Obsahově jsou projekty zaměřeny na: - společenské vědy, - fyziku a matematiku, - chemii, - vědy o zemi, - biovědy, - lékařské vědy, - zemědělství, - informatiku, - průmysl.
52
Výzvy k předkládání společných projektů dvoustranné vědeckotechnické spolupráce v rámci programu KONTAKT jsou u Belgie, Itálie, Řecka, Slovenska zveřejňovány každé 2 roky, u Francie, Maďarska, Rakouska, Slovinska každým rokem. Většinou jde o podporu dvouletých projektů. Těžištěm budoucí bilaterální spolupráce se Spolkovou republikou Německo se stávají německé národní programy výzkumu, které se otevírají pro země střední a východní Evropy, spolupráce českých a německých vědců na přípravě témat pro 7. RP EU a účast českých subjektů v rámci sítě ERA-NET, kde je koordinátorem německá strana. Program KONTAKT slouží i k podpoře dalších projektů bilaterální spolupráce s Čínskou lidovou republikou, Japonskem, Korejskou republikou, Ruskou federací a USA. Tyto projekty jsou financovány na principu „každý za své“ a jednotliví řešitelé se uchází o finanční podporu přímo ve veřejných soutěžích programu KONTAKT, vypisovaných každoročně MŠMT. V lednu roku 2006 byla vyhlášena výzva k podávání návrhů projektů vědeckotechnické spolupráce s Čínskou lidovou republikou na období 2007-2009. Výzva byla vyhlášena na české i čínské straně a byla uzavřena v březnu 2006. Česká strana předala čínské straně seznam navržených projektů v dubnu 2006 a následně v květnu a červnu upravené verze a dosud neobdržela od čínské strany souhlas s tímto seznamem, respektive návrhy na jeho úpravy. Společný výběr bude projednán a schválen na zasedání Společného výboru, schválené projekty bude možné přihlásit do veřejné soutěže na finanční podporu počínaje rokem 2007.
Kapitola 6
Působnost současné právní úpravy v rámci spolupráce s Japonskem v oblasti výzkumu a vývoje se rozšiřuje. Vzhledem k tomu, že zatím nedošlo k podpisu příslušných dokumentů, nebylo možné v roce 2006 přihlašovat nové projekty. Spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje s Korejskou republikou se uskutečňuje na základě Dohody mezi vládou České republiky a vládou Korejské republiky z roku 1995. Dohoda předpokládá zřizování společných vědeckých projektů. Vzhledem k tomu, že ani ze strany ČR ani Korejské republiky není zájem na větším počtu společných projektů, společné projekty jsou projednávány diplomatickou cestou. V říjnu 2005 se uskutečnilo zasedání Česko-ruské mezivládní komise pro ekonomickou, obchodní a vědeckotechnickou spolupráci podle nově sjednané mezivládní dohody po vstupu ČR do EU. Současný program vědeckotechnické spolupráce na léta 2006-2008 obsahuje 40 společných projektů a je zveřejněn na webových stránkách MŠMT. S USA se spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje realizuje na základě: - Dohody mezi vládou ČR a vládou USA o vědeckotechnické spolupráci z roku 1998. Informace o této spolupráci je možné získat na adrese Amerického vědeckého informačního střediska, o.p.s.22. - Protokolu o ujednání o vědecké a technické spolupráci mezi Národní vědeckou nadací USA (National Science Foundation) a MŠMT z roku 1994. Národní vědecká nadace USA odpovídá za koordinaci americké účasti a Akademie věd ČR byla pověřena koordinací na české straně. 22 http://www.amvis.cz
Kapitola 6
Asociace inovačního podnikání ČR - http://www.aipcr.cz »Projekty»Program KONTAKT http://www.aipcr.cz/kontakt.asp Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - http://www.msmt.cz »Mezinárodní vztahy»Výzkum a vývoj»Programy KONTAKT, COST, EUPRO, INGO, EUREKA http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/programy-kontakt-cost-eupro-ingo-eureka
Program EUREKA (Evropská spolupráce v oblasti aplikovaného a průmyslového výzkumu a vývoje) je jedním z nástrojů evropské strategie a spolupráce v oblasti aplikovaného a průmyslového výzkumu a inovačních aktivit. Tento program vznikl v roce 1985 s cílem podporovat spolupráci mezi průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a vysokými školami a vytvářet tak podmínky pro zvýšení technické vyspělosti a výkonnosti evropského průmyslu, rozvíjet jeho společnou infrastrukturu a řešit problémy týkající se více zemí. EUREKA nyní sdružuje 36 členských zemí a řádným členem je i Komise. Některé další země mají statut přidruženého člena. Česká republika je řádným členem od roku 1995 a z hlediska počtu řešených projektů patří mezi nejúspěšnější země. Program také zajišťuje podmínky pro evropskou spolupráci malých a středních podniků a tím i možnosti rychlého transferu výsledků technického rozvoje a inovačních aktivit do komerčního využití. EUREKA zároveň poskytuje zázemí pro evropské strategické projekty, které se označují jako EUREKA klastrové projekty a jež jsou koordinovány konsorcii velkých průmyslových podniků (např. klastrové projekty MEDEA+, ITEA, CELTIC, PIDEA a další). Většina strategických projektů je zaměřena na oblast mikroelektroniky, a to jak na vývoj
53
komponent a jejich průmyslovou aplikaci, tak potřebných řídících systémů a softwarových programů. EUREKA klastrové projekty jednoznačně určují evropský vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií. Tématické zaměření projektů není principiálně omezeno a vyplývá z prioritních směrů rozvoje průmyslových oborů. Řídí se zásadou, že návrhy a iniciativa musí vycházet zdola (tzv. princip bottom up), od jednotlivých průmyslových podniků a firem, výzkumných ústavů a vysokých škol, které mají o spolupráci bezprostřední zájem. Rámcově jsou projekty EUREKA zaměřeny na oblasti: - informační technologie, - nové materiály, - životní prostředí, - biotechnologie a medicínské technologie, - robotika a automatizace, - komunikační technologie, - energetika, - doprava, - lasery. Projekt programu EUREKA musí splňovat následující podmínky: - spolupráci průmyslových podniků, výzkumných organizací nebo vysokých škol nejméně ze dvou členských zemí, - dosažení znatelného pokroku (vyššího inovačního stupně), užitné
54
hodnoty vyvíjeného výrobku, technologického procesu nebo služby, - výsledky řešení projektu musí být schopné následné realizace, komerčního využití a uplatnění na trhu (perspektivu finančního zisku z realizace řešení projektu), - řešitelské organizace musí disponovat nezbytnými řídícími a technickými kompetencemi a finančními prostředky, - řešení projektu a jeho výstupy musí mít jednoznačně civilní charakter. Program EUREKA nevytváří žádný společný finanční fond na podporu řešení projektů. Účast v projektech si hradí účastníci sami, avšak spolupráce v rámci EUREKY je ve většině členských zemí podporována státem. V ČR je možné žádat o spolufinancování účasti průmyslových podniků, výzkumných organizací a vysokých škol ze státního rozpočtu a to formou grantu. Spolufinancování projektů EUREKA v ČR se řídí těmito pravidly: - veřejná soutěž pro podávání žádostí o spolufinancování projektů se vyhlašuje jedenkrát ročně, - finanční podpora je limitována - maximálně 50 % nákladů na řešení české organizace v rámci projektu, - finanční částka může být přiznána až do výše 3,5 milionů Kč v případě účasti jednoho řešitele a do částky až 4 milionů Kč v případě účasti více českých řešitelů ve stejném projektu.
Kapitola 6
Spolufinancování schváleného projektu je zabezpečeno „Smlouvou o poskytnutí dotace z veřejných zdrojů“. Zájemce o řešení projektu EUREKA může využít jednu ze dvou možností, buď sám nabídne potřebnou invenci a námět projektu s cílem vyhledat a získat pro jeho realizaci další partnery nebo se může přihlásit k řešení již schváleného projektu za předpokladu, že splňuje požadavky jeho řešitelů. Návrhy projektů je nutno podávat na příslušných formulářích prostřednictvím Národního programového koordinátora EUREKY a to kdykoliv v průběhu roku. Hodnocení předloženého návrhu projektu probíhá dvoustupňovým výběrovým řízením. V jeho první části je posouzena způsobilost předložení projektu do programu EUREKA. Podklady návrhu projektu jsou posuzovány Radou programu EUREKA České republiky. V případě kladného posouzení je tento návrh předán českému Národnímu programovému koordinátorovi, který odpovídá za předložení projektu pro jeho odsouhlasení na zasedání Skupiny národních koordinátorů a následné schválení Skupinou vysokých představitelů. Projekt EUREKA s českou účastí, který uspěl na mezinárodní úrovni, se musí z hlediska české legislativy podrobit veřejné soutěži. Mezinárodně vyhlášené projekty EUREKA, které zároveň splnily všechny požadavky české veřejné soutěže, jsou nakonec postoupeny k administrativnímu vyřízení pro poskytnutí dotačních prostředků z veřejných zdrojů.
Kapitola 6
Asociace inovačního podnikání ČR - http://www.aipcr.cz »Projekty»Podpora programu EUREKA v ČR http://www.aipcr.cz/eureka.asp Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - http://www.msmt.cz »Mezinárodní vztahy»Výzkum a vývoj»Programy KONTAKT, COST, EUPRO, INGO, EUREKA http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/programy-kontakt-cost-eupro-ingo-eureka EUREKA - A Network for Market Oriented R & D - http://www.eureka.be Národní koordinátor programu EUREKA v ČR - Ing. Josef Martinec (
[email protected])
COST (Evropská spolupráce ve vědeckém a technickém výzkumu) je evropská mnohostranná spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje se zaměřením na badatelský i aplikovaný výzkum, která byla založena v roce 1971 ve Vídni. Česká republika se Akcí COST účastní od roku 1993. COST sdružuje 34 evropských států, přidruženým státem je Izrael. V COST je také zastoupena Evropská komise, Rada EU, Evropská vědecká nadace (European Science Foundation, ESF) se kterou je navázána úzká spolupráce. Koordinace výzkumu a vývoje probíhá formou tzv. Akcí, k nimž se mohou vědečtí a výzkumní pracovníci z členských států připojovat svými projekty. Doba řešení projektů v programu je maximálně 5 let a záleží na povaze příslušné Akce. V současné době probíhá více než 200 Akcí v 17 oblastech. Zásadou organizace a práce programu je princip „bottom-up“ (zdola nahoru), Akce navrhují vědečtí a výzkumní pracovníci. ČR se účastní zhruba 150 projektů.
55
Od června 2006 lze projekty podávat v následujících doménách: 1. Biomedicine and Molecular Biosciences, 2. Food and Agriculture, 3. Forests, their Products and Services, 4. Materials, Physical and Nanosciences, 5. Chemistry and Molecular Science and Technologies, 6. Earth System Science and Environmental Management, 7. Information and Communication Technologies, 8. Transport and Urban Development, 9. Individuals, Society, Culture and Health. Sekretariát COST, který sídlí v Bruselu, nedisponuje žádnými prostředky pro financování výzkumu, ale jen prostředky na jeho koordinaci. Financování Akcí probíhá zásadně na národní úrovni. Rozhodnutí Rady COST ze dne 22. 5. 2002 stanovuje pravidla pro maximální výše dotace platné jen pro projekty COST, pro: - lékařské obory a obory životního prostředí je stanovena maximální částka 700 tisíc Kč/rok, - ostatní projekty je stanovena maximální částka 400 tisíc Kč/rok, - projekty, které mají charakter výzkumných zpráv je stanovena maximální částka 200 tisíc Kč/rok.
56
Rada dále doporučuje, aby od roku 2002 byly zavedeny omezující mechanismy pro: - prostředky na podporu účasti všech řešitelů v jedné Akci, v případě prioritních oborů 3,5 miliónu Kč/rok, u ostatních 1,6 miliónu Kč/rok a 800 tisíc Kč/rok u třetí kategorie, - výši režijních nákladů je stanoveno omezení maximálně 20 % z neinvestičních nákladů, - výši mzdových nákladů, která by neměla přesáhnout 15 % z neinvestičních nákladů (včetně zdravotního a sociálního pojištění). Zájemce o řešení projektu v rámci programu má jednu ze tří možností: 1. existuje námět pro mezinárodní projekt a existuje vhodná Akce, 2. existuje námět pro mezinárodní projekt a neexistuje vhodná Akce, 3. vědecký nebo výzkumný pracovník je přímo vyzván zahraničními kolegy k účasti v konkrétní Akci: a) ve stádiu přípravy nové Akce, b) ve stádiu, kdy Akce je již v běhu.
Kapitola 6
Přijímání projektu COST v ČR má následující posloupnost: Vypracování projektu (v jednom z jazyků COST - AJ, NJ, FJ) a to podle formuláře na internetových stránkách MŠMT nebo formuláře Akce COST. COST nevyužívá ani na mezinárodní úrovni společných standardních formulářů. Vyplnění databázového formuláře (česky), který je dostupný na internetových stránkách MŠMT a je podkladem pro databázi COST v ČR. Vyplnění evaluačního protokolu v částech pro navrhovatele projektu a zajištění vyjádření zaměstnavatele nebo statutárního zástupce firmy, že souhlasí s účastí řešitele projektu v Akci COST a řešení bude organizačně a nejméně částečně finančně podporováno. Uvedené čtyři dokumenty jsou zaslány Sekretariátu COST v ČR. Sekretariát COST zajistí na základě rozhodnutí Rady COST vnitrostátní evaluaci návrhu projektu. V případě kladného posouzení je projekt postoupen předsedovi Řídícího výboru Akce COST nebo navrhovateli nové Akce COST, kteří se vyjádří k odborné i tématické části projektu. Pokud je hodnocení na české straně záporné, může navrhovatel z vlastní iniciativy kontaktovat Řídicí výbor a požádat o jeho stanovisko. Je-li toto stanovisko kladné, dochází k novému hodnocení na české straně. V případě kladného výsledku druhého hodnocení na české straně se nadále postupuje podle procedury tak, jakoby projekt byl původně hodnocen kladně. V případě, že i druhé hodnocení na české straně bude negativní a vyjádření Řídícího výboru kladné, může se navrhovatel účastnit Akce COST, avšak bez možnosti vstoupit do výběrového řízení pro finanční podporu z prostředků státního rozpočtu
Kapitola 6
ČR určených na podporu projektů COST z ČR. V obou případech zajistí Sekretariát COST v ČR diplomatickou cestou podpis Memorandum of Understanding (MoU) za ČR. Dokument mající charakter mezinárodní smlouvy formuluje Akce jak z hlediska odborného tak, i z hlediska právního. MoU zavazuje signatáře (každá členská země podepisuje MoU individuálně pro každou Akci, k níž se rozhodne přistoupit, zvlášť na základě schválení projektu) mimo jiné k poskytování všech výsledků dosažených při řešení a zajišťuje právo přístupu k těmto informacím pro ty členské země, které Memorandum podepsaly.Tímto se navrhovatel stává oficiálním účastníkem Akce COST za ČR se všemi právy a povinnosti z toho vyplývajícími. V případě, že hodnocení na české straně proběhlo úspěšně, může se účastnit výběrového řízení na finanční podporu projektů COST z účelových prostředků na podporu projektů COST. Výběrové řízení je vyhlašováno každoročně a je zveřejňováno jednak na internetových stránkách MŠMT a jednak v tisku. COST - European Cooperation in the field of Scientific and Technical Research http://cost.cordis.lu/, http://www.cost.esf.org Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - http://www.msmt.cz »Mezinárodní vztahy»Výzkum a vývoj»Programy KONTAKT, COST, EUPRO, INGO, EUREKA http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/programy-kontakt-cost-eupro-ingo-eureka Administrativní řízení programu COST v ČR Technologické centru AV ČR - http://www.tc.cz Národní koordinátor programu COST v ČR - RNDr. Miloš Chvojka, CSc. (
[email protected])
57
Ostatní možnosti mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji
Ostatní možnosti mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji Mezinárodních programů financujících vědu a výzkum je celá řada. V předchozích kapitolách byly podrobně rozebrány ty nejdůležitější. Není však možné popsat všechny formy mezinárodní spolupráce, kapitola 7 stručně rozebírá jen některé z dalších možností. Paralelně se 7. RP byl schválen i sedmiletý doplňkový Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (Competitivness and Innovation Framework Programme, CIP), který bude spravován Generálním ředitelstvím pro Podnikání a Průmysl. Tento RP podporuje konkurenceschopnost a inovační kapacitu v Evropské unii. Jeho snahou je docílit efektivního využívání informačních, environmentálních technologií a obnovitelných zdrojů energie. CIP je tvořen třemi podprogramy: - Podnikatelský a inovační program (Entrepreneurship and Innovation Programme, EIP) - finanční nástroje pro malé a střední podniky, - Program na podporu informační politiky (Information and Communication Technology Policy Support Programme) - zavádění technologických novinek do praxe, konvergence technologií,
60
- Program Inteligentní energie Evropa (Intelligent Energy-Europe Programme, IEEP) - energetická účinnost a racionální využívání zdrojů energie, obnovitelné zdroje energie, emise. Spojením těchto podprogramů vytváří CIP prostor pro podporu zavádění výsledků vědy a výzkumu do praxe. Rozpočet programu je na celé programové období 3,28 miliard Euro v cenách roku 2006. 60 % prostředků je určeno pro podprogram EIP, 20 % pro Program na podporu informační politiky, 20 % pro IEEP. Community Research & Development Information Service - http://cordis.europa.eu »European Innovation»European Innocation Portal»Innovation policy in Europe http://cordis.europa.eu/innovation/en/policy/cip.htm
Finanční nástroj na sdílení rizika (Risk-Sharing Finance Facility, RSFF) je propojením aktivit Evropské investiční banky (EIB) a 7. RP. RSFF pokrývá náklady banky na rozšíření půjček na inovativní projekty s vyšší mírou rizikovosti a krytí případných ztrát. Předpokládá se, že Evropská komise poskytne pro období 2007-2013 1 miliardu Euro (800 milionů Euro ze specifického programu Spolupráce a 200 miliónů Euro ze specifického programu Kapacity). EIB rovněž poskytne 1 miliardu Euro, což umožní financovat rizikové půjčky v hodnotě 10 miliard Euro. Po ukončení programového období se zbylé peníze z RP vrátí Evropské komisi. O půjčky se mohou ucházet jednotlivci i celá konsorcia. Portál Evropské unie - http://www.europa.eu »Instituce - Evropská komise»Investing in European Research» Risk-sharing finance facility http://ec.europa.eu/invest-in-research/funding/funding02_en.htm
Kapitola 7
Mezinárodní sdružení pro spolupráci se státy bývalého Sovětského svazu v oblasti výzkumu a vývoje (International Association for the Promotion of Co-operation with Scientists from the New Independent States (NIS) of the Former Soviet Union, INTAS) podporuje vědeckou spolupráci mezi 12 státy bývalého Sovětského svazu a členskými či asociovanými státy EU. Cílem spolupráce je posílení výzkumného potenciálu NIS. Aktivity této organizace přispívají k dotvoření ERA. ČR je řádným členem od roku 2001. Koordinací bylo pověřeno Technologické centrum AV ČR23. INTAS podporuje přístup zdola nahoru (princip bottom up) v různých oblastech vědy: - Fyzika, - Chemie, - Vědy o životě, - Vědy o Zemi a životní prostředí, - Ekonomie, - Sociální a humánní vědy, - Matematika a IT, - Vesmír, aeronautika a strojírenství.
konsorcia je stanoveno v oficiálním oznámení publikovaném při vyhlášení výzvy. Koordinátorem by měl být vědec z členských států INTAS, který je vybírán všemi zúčastněnými týmy a jedná jako zmocněnec projektu. Partneři projektu se mohou účastnit projektu prostřednictvím osobních kontaktů, databází potenciálních partnerů na internetových stránkách CORDIS24 nebo databáze pro hledání partnerů INTAS. V rámci úzké spolupráce mezi EU a INTAS jsou od roku 1994 vyhrazeny finanční zdroje z rámcových programů, které tvoří většinu rozpočtu INTAS. Zbytek je dofinancováván členskými, partnerskými zeměmi nebo evropskými organizacemi. V rámci 6. RP INTAS obdržel od Společenstvím 70 miliónů Euro. Pro 7. RP je plánována další spolupráce. INTAS – a bridge to partnership in research - http://www.intas.be
V rámci INTAS jsou podporovány výzkumné projekty, konference, letní školy, stipendia pro mladé vědce aj. INTAS vyhlašuje konkrétní výzvy pro dané vědecké oblasti. Téma dané výzvy a počet členů
European Molecular Biology Organization (EMBO) podporuje základní výzkum v molekulární biologii a příbuzných vědách. Tato organizace byla založena v roce 1964 a v současné době jsou jejími členy nejlepší molekulární biologové Evropy. O pět let později byla založena European Molecular Biology Conference (EMBC), jejímž cílem je poskytovat finanční prostředky pro aktivity EMBO. V současné době má EMBC 24 členských států. Přestože EMBC podporuje značnou měrou aktivity EMBO, odpovědnost za implementaci daných aktivit,
23 http://www.tc.cz
24 http://www.cordis.europa.eu
Kapitola 7
61
které se soustředí na mladé nezávislé vědce a rozvoj spolupráce se světovými laboratořemi, má EMBO. Dlouhodobá spolupráce mezi těmito organizacemi garantuje vědeckou excelenci. ČR je řádným členem od roku 1995. V rámci této spolupráce jsou organizovány tréninky, kurzy, semináře, konference a výměnné pobyty. Lze žádat o podporu na dlouhodobá stipendia (4-24 měsíců), která jsou určena pro pokročilé studium formou výzkumu a krátkodobá stipendia (1 týden až 3 měsíce), která umožňují návštěvu laboratoře. Dále jsou podporovány dlouhodobé (1-2 roky) či krátkodobé studijní pobyty, kde uchazeč musí předložit vlastní výzkumný projekt. EMBO a Evropská komise společně vytvořily Portál mobility věd pro život (The Life Sciences Mobility Portal), který nabízí databáze, kde lze hledat způsob financování, možnosti tréninků a zaměstnání. European Molecular Biology Conference – Supporting bioscience in Europe http://www.embo.org
Evropská vědecká nadace (European Science Foundation, ESF) je sdružení evropských národních organizací odpovědných za podporu vědeckého výzkumu, která byla založena v roce 1974 se sídlem ve Štrasburku. ESF sdružuje 78 členských organizací ze 30 států. Tato nadace je nezávislou neziskovou institucí, jejíž členové dostávají příspěvky z vládních rozpočtů jednotlivých zemí. Pro tuto organizaci je příznačná
62
úzká spolupráce s Evropskou komisí v oblasti vědeckých zájmů. Evropská vědecká nadace si klade za cíl zprostředkovat a upevnit kontakty vědeckých pracovníků z různých zemí a podpořit spolupráci na významných projektech. Za Českou republiku jsou členy ESF Grantová agentura České republiky a Akademie věd České republiky. Činnost ESF se soustředí na následující oblasti: - Physical and Engineering Sciences, - Medical Sciences, - Life, Earth and Environmental Sciences, - Humanities, - Social Sciences. Rozpočet ESF se skládá ze dvou částí. První část tvoří příspěvky jednotlivých zemí (dle výše HDP). Z této části je financována převážně administrativa ESF včetně nákladů na zasedání statutárních orgánů a jednotlivých komisí, dále pak náklady na financování vědeckých seminářů (workshops) a sítí (networks). Druhou část rozpočtu tvoří příspěvky členských organizací na programy ESF. Členské organizace platí příspěvky pouze za ty programy, jichž se účastní jejich zástupci (tzv. systém à la carte). Výše příspěvků jednotlivých účastníků se určuje podle rozsahu jejich zapojení v programu opět s přihlédnutím k výši HDP dané země. Zvláštní kapitolu tvoří program EUROCORES (European Collaborative Research Programmes), který je přímo financován z rozpočtů jednotli-
Kapitola 7
vých členských organizací. Náklady na členství České republiky v ESF jsou hrazeny z dotace Národního programu výzkumu MŠMT. Hlavní vědecké aktivity ESF jsou: - Exploratory Workshops: cílem je vyzdvihnout nové směry ve výzkumu a vývoji, které budou ovlivňovat budoucí rozvoj vědy, - Networks: cílem je stimulovat evropskou vědeckou komunitu v daném vědeckém oboru, - Programy à la carte (Programmes): jde o dlouhodobější vědecké programy (většinou na čtyři až pět let) zaměřené na konkrétní témata, která jsou řešena mezinárodními vědeckými týmy. Programy jsou financovány z příspěvků zemí, které se programu účastní (tzv. financování à la carte), - EUROCORES: cílem je vytvořit podmínky k financování základního výzkumu na celoevropské úrovni a umožnit koordinaci výběru aktuálních vědních témat na nadnárodním principu, - ESF Research Conferences: cílem je stimulovat volnou mezinárodní diskusi a rozvíjet významná vědecká témata na nadnárodní úrovni. Konference jsou přístupné vědeckým pracovníkům z akademického prostředí a z oblasti průmyslu. Konference poskytují příležitost vědeckým pracovníkům setkávat se a vést diskuse na nejvyšší úrovni, - Forward Looks: cílem je stanovit dlouhodobější výhledy evropské vědy a výzkumu a jejich interdisciplinární témata a sjednotit plán evropské finanční podpory výzkumu a národních prognóz.
Kapitola 7
European Science Foundation – http://www.esf.org
Středoevropská iniciativa (Central European Initiative, CEI, SEI) se skládá z 18 států. SEI byla založena v roce 1989 jako mezivládní fórum pro ekonomickou, politickou a kulturní spolupráci. V rámci SEI je zřízena pracovní skupina pro výzkum a vývoj, jejímiž členy jsou zástupci MŠMT. Tato pracovní skupina vyhlašuje společné vědecké projekty a možnosti stipendií mladých vědců. SEI nezajišťuje finanční podporu těchto projektů. V ČR jsou projekty podporovány z programu KONTAKT. Central European Initiative - http://www.ceinet.org
63
Závěr
Závěr Na závěr je uveden příspěvek jednoho z řešitelů projektu rámcového programu, prof. MUDr. Aleksiho Šeda, DrSc. Účast Laboratoře biologie nádorové buňky, společného pracoviště UK 1.LF a Fyziologického ústavu AV ČR, v 6.RP V dubnu 2002 jsme v naší laboratoři připravovali grantovou přihlášku pro IGA MZd ČR a neměli na nic čas. Proto když mi jednou večer zatelefonoval kolega, zda bych se nechtěl připojit k cestě do Budapešti a účastnit se „European Research Forum“ věnovaného přípravě 6.RP, byla má první odpověď záporná. Nicméně druhý den jsem na webu vyplnil přihlášku, zadal informace o profilu naší laboratoře a do Maďarska odjel. V listopadu roku 2002 nám zase jednou večer v laboratoři, když jsme neměli na nic čas, zazvonil telefon: „Halo, tady Mike Penman z R&D Exxon Mobile. Četl jsem nějaké Vaše práce a našel jsem Vás v Cordisu, v odkaze na „European Research Forum 2002“, nechtěli byste se zúčastnit námi připravovaného projektu v rámci 6.RP? Ano? Tak já se u Vás příští týden stavím podívat na laboratoř a trochu to probrat“. To byl začátek projektu A Prospective Analysis of the Mechanisms of Nuclear Hormone Receptors and their Potential as Tools for the
66
Assessment of Developmental Toxicity (http://www.nhrdevtox.info/), zaměřeného v rámci tematické priority „Life Sciences, Genomics and Biotechnology for Health” na analýzu a vývoj experimentálních modelů snižujících potřebu testování na zvířatech. Jaká byla poučení a obecná „přidaná hodnota pro domo“, nad rámec konkrétních výsledků odborné spolupráce konsorcia devíti pracovišť z několika evropských států: – Pro pracoviště je užitečné být uveden v profesionálních databázích a nezbytné mít výsledky, které jsou uvedeny ve vědeckých bibliografických databázích – RP představují rozšíření portfolia mezinárodních kontaktů pro tým, instituci a v případě našeho školského pracoviště i přínos pro kurikulum a budoucí mobilitu zúčastněných studentů. V našem řešitelském konsorciu jsme se navíc „nově setkali“ se špičkovým tuzemským pracovištěm, proteomickou laboratoří Vojenské Akademie v Hradci Králové – Dialog se spoluřešiteli, reprezentanty dalších disciplín, představuje možnost nalezení nového prostoru „expanze“ problematiky vlastní laboratoře do širších souvislostí – Nové souvislosti přinášejí nové kompetence a excelenci v dalších oblastech – Identifikace řady administrativních úskalí, jak ze strany evropské byrokracie, tak i nezkušenosti v rámci domovských institucí není příjemná. Nicméně tuto skutečnost lze vnímat pozitivně, protože byla
Kapitola 8
poučením jak pro přípravu 7.RP ze strany EC tak i podnětem pro zlepšení některých mechanismů na naší fakultě – Potvrzení výhod spolupráce s „průmyslem“, typicky poskytujícím jak ekonomické, tak administrativní zázemí. I pro pracoviště jako je naše, zabývající se dominantně základním výzkumem, je velmi inspirativní uvažovat v kontextu aplikované vědy – Pochopení přínosu spolupráce s profesionální agenturou, která může zabránit řadě organizačních chyb způsobených „svatým nadšením“ vědců – administrativních amatérů. Pomoc v této oblasti je výhodná od počátku přípravy projektu, jak pro sledování byrokratických souvislostí jeho průběhu, tak i pro přípravu závěrečné zprávy, auditů atd. Podpora tohoto druhu může být nepochybně substituována i založením odpovídajících oddělení na fakultách či universitě, nebo outsourcováním těchto aktivit. Rozhodně je však kontraproduktivní přenášet další administrativní zátěž na vědce. PS: A naše přihláška projektu pro IGA dopadla dobře
Kapitola 8
67
Perspektivy politiky výzkumu a vývoje EU ve zdravotnictví Autoři: Helena Viktorie Barbořáková, Aleksi Šedo, Miloslav Špunda, Petra Zlámalová Vydalo: Medicínské informační centrum pro evropské projekty UK 1. LF Grafický návrh: Koncept Design s.r.o., www.konceptdesign.cz ISBN 80-239-8370-9 Neprodejné.
68
Medicínské projekty Medicínskéinformační informačnícentrum centrumpro proevropské evropské projekty zajištuje poradenskou, konzultační a informační činnost o možnostech financování vědy a výzkumu ze zdroju EU roju
EU
zprostředkovává pro mezinárodní vědeckou edkovávákontakty kontakty pro mezinárodní vědeckou spolupráci spolupráci asistuje při přípravě projektu ojektu
MICEP – Karlovo náměstí 40 – Faustův dům, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 224 962 846-7, Fax: +420 224 965 843 E-mail:
[email protected], Web: http://micep.cuni.cz, http://www.micep.cuni.cz
Medicínské informační centrum pro evropské projekty
MICEP – Karlovo náměstí 40 – Faustův dům, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 224 962 846-7, Fax: +420 224 965 843 E-mail:
[email protected], Web: http://micep.cuni.cz, http://www.micep.cuni.cz
Projekt byl uskutečněn za finanční podpory Úřadu vlády ČR v rámci realizace Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR
