Penzijní systém v ČR a nutnost jeho reformování

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Penzijní systém v ČR a nutnost jeho reformování Diplomová práce

Autor:

Bc. Michaela Ocetková Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr Musil, Ph.D.

Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 30. 4. 2014

Bc. Michaela Ocetková

Poděkování Ráda bych poděkovala všem, kteří mi pomohli při vzniku této práce. Mé poděkování patří především Ing. Petru Musilovi, PhD., za jeho cenné rady při psaní diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala svému otci za názory a podporu.

Anotace Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu penzijního systému v České republice a prokázání nezbytnosti jeho reforem. V první kapitole je popsán historický vývoj penzijního systému. Druhá kapitola pojednává o důvodech, cílech a způsobech řešení penzijní reformy. V třetí kapitole je již podrobně popsán současný penzijní systém, který je tvořen třemi pilíři a dále SWOT analýza. Poslední čtvrtá kapitola je zaměřena na praktické výpočty důchodů podle různě zadaných parametrů včetně jejich komparace z hlediska výhodnosti pro různé skupiny obyvatel. V závěru práce jsou nastíněny předpokládané změny již zreformovaného systému a vlastní náměty ke změnám.

Klíčová slova: důchodové spoření, fondy, penzijní připojištění, penzijní reforma, pilíře, průběžný systém.

Annotation This diploma thesis focuses on the analysis of the pension system in the Czech Republic and demonstrates the need for its reform. The first chapter describes the historical development of the pension system. In the second chapter reasons, objectives and ways of solving the Pension funds are discussed. The current pension system consisting of three pillars and SWOT analysis is described in depth in the chapter number three. The fourth chapter focuses on the practical calculations of pensions according to various parameters including the comparison in terms of profitability for different groups of population. In conclusion, the thesis outlines the expected changes in already reformed system and personal proposals for change.

Key words: pension savings, funds, pension, pension reform, pillars, a running system.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 Zvolené metody zpracování ..................................................................................................... 9 1

2

3

Historický vývoj penzijního systému ............................................................................. 10 1.1.

Začátky penzijního systému....................................................................................... 10

1.2.

Bezděkova komise ..................................................................................................... 11

1.3.

Penzijní systém před reformou 2013 ......................................................................... 13

Penzijní reforma............................................................................................................... 14 2.1.

Důvody penzijní reformy ........................................................................................... 14

2.2.

Cíle penzijní reformy ................................................................................................. 17

2.3.

Způsoby řešení penzijní reformy ............................................................................... 18

2.4.

Malá reforma.............................................................................................................. 19

2.5.

Velká reforma ............................................................................................................ 20

Současný penzijní systém ................................................................................................ 21 3.1.

I. pilíř ......................................................................................................................... 21

3.1.1.

Charakteristika a základní principy ...................................................................... 21

3.1.2.

Druhy důchodů ..................................................................................................... 22

3.1.3.

Valorizace ............................................................................................................. 27

3.2.

II. pilíř ........................................................................................................................ 27

3.2.1.


3.2.2.

Druhy fondů.......................................................................................................... 28

3.2.3.

Zákon o důchodovém spoření .............................................................................. 29

3.2.4.

Formy výplaty naspořených prostředků ............................................................... 30

3.2.5.

Druhy rizik............................................................................................................ 31

3.3.

III. pilíř ....................................................................................................................... 31

3.3.1.


3.3.2.

Penzijní připojištění .............................................................................................. 32 5

3.3.3.

Transformované fondy ......................................................................................... 36

3.3.4.

Účastnické fondy .................................................................................................. 39

3.3.5.

Předdůchod ........................................................................................................... 42

3.4. 4

SWOT analýza ........................................................................................................... 44

Praktická aplikace penzijní reformy na vybraných příkladech .................................. 47 4.1.

Parametry pro stanovení výše starobního důchodu ................................................... 47

4.1.1.

Základní výměra ................................................................................................... 47

4.1.2.

Procentní výměra .................................................................................................. 48

4.1.3.

Průměrná mzda ..................................................................................................... 50

4.1.4.

Rozhodné období .................................................................................................. 51

4.1.5.

Prodlužování věku odchodu do důchodu ............................................................. 51

4.2.

Stanovení výše starobního důchodu z I. pilíře ........................................................... 52

4.2.1.

Výpočet standardního starobního důchodu .......................................................... 57

4.2.2.

Výpočet předčasného důchodu ............................................................................. 58

4.2.3.

Výpočet starobního důchodu v případě přesluhování .......................................... 59

4.3.

Srovnání výše důchodů z I. pilíře a při variantě I. + II. pilíře.................................... 61

4.4.

Navýšení důchodu prostřednictvím spoření ve III. pilíři ........................................... 66

Závěr ........................................................................................................................................ 70 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 73 Seznam použitých tabulek, obrázků a grafů ........................................................................ 77 Seznam příloh ......................................................................................................................... 78

6

Úvod V současné době patří mezi nejvíce diskutovaná témata zabezpečení občanů na stáří. Z důvodu prodlužování lidského věku a současně klesající porodnosti je zřejmé, že stávající průběžný systém je z dlouhodobého hlediska neudržitelný. Objem prostředků vyplácených na starobní důchody neustále roste, a tím se stále více prohlubuje deficit státního rozpočtu. Je proto nezbytné stávající důchodový systém reformovat tak, aby bylo zabezpečeno důstojné stáří, jak pro současné, tak i budoucí seniory.

Základním zdrojem finančních prostředků pro občany ve stáří, bude i nadále představovat příjem v podobě státního důchodu, jehož výše však bude v budoucnu postupně klesat. Z toho vyplývá potřeba hledat další finanční zdroje, aby nedošlo ještě k většímu poklesu životní úrovně obyvatel. Určité řešení měla nabídnout od roku 2013 penzijní reforma prostřednictvím nově vzniklého druhého pilíře a modifikovaného penzijního připojištění.

Cílem práce je analyzovat penzijní systém v ČR a prokázat nezbytnost jeho reforem. K dosažení daného cíle je nutné se zabývat danou problematikou v širším kontextu. Práce je rozčleněna do čtyř kapitol.

První kapitola popisuje, jak se vyvíjel penzijní systém od svých počátků, až do zahájení současné penzijní reformy. Její základní principy byly popsány Bezděkovou komisí v dokumentu Závěrečná zpráva z roku 2005. Následně ustanovený Poradní expertní sbor tyto principy v roce 2010 aktualizoval. V rámci této kapitoly je dále popsán penzijní systém před reformou 2013.

V druhé kapitole je provedena analýza nezbytnosti penzijní reformy, stanovení jejích cílů a následné popsání způsobů, které povedou k jejich naplnění. Důchodová reforma probíhala ve dvou fázích. Malá reforma zahrnovala nález Ústavního soudu ČR, který řešil nerovnost mezi různými skupinami pojištěnců a také stanovila některé parametrické změny. Velká důchodová reforma v sobě zahrnuje vytvoření zcela nového druhého pilíře a současně modifikaci penzijního připojištění pod názvem doplňkové penzijní spoření.

7

Třetí kapitola již pojednává detailně o současném penzijním systému. Jsou zde popsány jednotlivé tři pilíře z hlediska jejich charakteristik, základních principů a jejich komparace. U prvního pilíře jsou jednotlivě popsány druhy důchodů včetně jejich valorizace. V rámci druhého pilíře jsou zmíněny jednotlivé druhy fondů s jejich předpokládanými výnosy a riziky. Dále jsou zde popsány formy výplat všech naspořených prostředků. U třetího pilíře je provedeno srovnání původního penzijního připojištění, nového doplňkového penzijního spoření a jako alternativní forma předčasného důchodu je zde popsán tzv. předdůchod. V závěru této kapitoly je uvedena SWOT analýza, která názorně popisuje rozdíly mezi průběžným a fondovým systémem.

V poslední, čtvrté kapitole jsou provedeny výpočty důchodů v jednotlivých pilířích. V prvním pilíři je porovnán standardní starobní důchod, předčasný důchod a starobní důchod při přesluhování. U druhého pilíře byly porovnávány varianty podle zvolené strategie investování, délky spoření a výše hrubé mzdy. Cílem bylo posoudit, při jaké kombinaci je výhodné do druhého pilíře vstoupit a kdy ne. Ve třetím pilíři bylo posuzováno, jak velké částky lze naspořit při různých kombinacích výše vlastního příspěvku, příspěvku od státu a od zaměstnavatele.

8

Zvolené metody zpracování Práce je rozdělena na teoretickou část, obsahující literární rešerši a praktickou část, ve které jsou provedeny vzorové výpočty.

Teoretické poznatky literární rešerše byly čerpány ze zdrojů, které jsou uvedeny v závěru diplomové práce. Jelikož při psaní této práce byla důchodová reforma v prvním roce své existence, nebyl k dispozici dostatek aktuálních knižních publikací, a proto musely být ve větší míře využity také webové stránky. Nejvíce bylo čerpáno z oficiálních stránek ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

Výpočty uvedené v praktické části byly provedeny s pomocí důchodových kalkulaček zveřejněných na portále MPSV, základních vzorců z finanční matematiky a programu Microsoft Excel 2007.

9

1 Historický vývoj penzijního systému 1.1.

Začátky penzijního systému

Důchodové1 pojištění má v České republice dlouhou tradici. Řadí se historicky mezi nejstarší součásti sociálního pojištění. Základní předpisy upravující penzijní pojištění byly přijaty již ve 20. letech 20. století. Jednalo se o dva zákony, které upravovaly důchodové pojištění dělníků a soukromých zaměstnanců, tzn. osob v zaměstnaneckém poměru. Prvním byl zákon č. 221/1924 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Druhým byl zákon č. 26/1929 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách. Osoby samostatně výdělečně činné však byly pojištěny až od roku 1948, a to na základě zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. V roce 1948 byla stanovena hranice pro nárok na starobní důchod pro muže na 60 let a u bezdětných žen na 58 let. U žen, které měly děti se důchodový věk zkracoval o 1 rok za každé dítě, při maximálním odečtu 5 let. Pro všechny současně platila podmínka minimální doby pojištění v délce 20 let. 2

Zásadní úprava důchodového pojištění se datuje od 1. ledna 1996, kdy vstoupil v platnost zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Tento zákon nahradil do té doby platnou právní úpravu důchodového zabezpečení, která byla obsažena v zákoně č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Zákon č. 155/1995 Sb. byl mnohokrát novelizován, nicméně v pozměněné podobě platí dodnes. Zvlášť významné jsou novely z roku 1997 (zákon č. 289/1997 Sb.), z roku 2003 (zákon č. 425/2003 Sb.), z roku 2008 (zákon č. 306/2008 Sb.) a z roku 2011 (zákon č. 220/2011 Sb.). Tyto novely přinesly podstatné parametrické změny původního zákona o důchodovém pojištění, o kterých se zmiňuji v následující podkapitole č. 1.2. Na zákon o důchodovém pojištění samozřejmě navazují četné prováděcí předpisy, v podobě jednotlivých nařízení vlády a vyhlášek.3

Vývoj penzijního připojištění můžeme rozdělit na dvě etapy. První etapa začala zavedením penzijního připojištění v roce 1994 a trvala až do roku 1999. Druhá etapa začala účinností

1

Pojmy důchod, penze včetně výrazů od nich odvozených budou v celém textu používána jako synonyma.

2

SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Zorientujte se v důchodové reformě. 22 s.

3

CHVÁTALOVÁ, Iva et al. Právo sociálního zabezpečení v České republice a Evropské unii. 116–121 s.

10

zákona č. 170/1999 Sb., který zavedl do penzijního připojištění kvalitativní změny. Tyto změny se týkaly úpravy postavení penzijních fondů, zvýšení pravomocí státních orgánů, podmínek nároků na dávky, zvýšení státního příspěvku a daňového zvýhodnění. Hlavním cílem zákona bylo zvýšit stabilitu a bezpečnost tohoto systému a rovněž podpořit jeho další rozvoj.

Smlouvy o penzijním připojištění můžeme rozdělit na tzv. „staré“, uzavřené podle zákona 42/1994 Sb. a tzv. „nové“, které byly sjednány dle zákona č. 170/1999 Sb. U nových smluv přinesl zákon na jedné straně zvýhodnění ve formě vyššího státního příspěvku, na straně druhé však zpřísnění podmínek nároku. Zejména se jednalo o zvýšení věku pro vznik nároku na starobní penzi a stanovení minimální doby pojištění.4

1.2.

Bezděkova komise

Za stěžejní dokument lze považovat studii vytvořenou tzv. Bezděkovou komisí s názvem Závěrečná zpráva z roku 2005. Tým vedený Ing. Vladimírem Bezděkem již v této zprávě popsal neudržitelnost stávajícího penzijního systému a současně upozornil na skutečnost, že reformu, která sníží zatížení státu, není možné provést bez ekonomického dopadu na některou ze skupin občanů.5

V lednu 2010 byl ministrem financí a ministrem práce a sociálních věcí založen Poradní expertní sbor (PES). Jeho úkolem bylo provést aktualizaci dokumentu Zpráva z roku 2005 s cílem

nalezení

optimálního

řešení

nastavení

důchodového

systému.

PES

opět

pod vedením Ing. Vladimíra Bezděka vycházel z metodických postupů stanovených v letech 2004–2005 s tím, že v této studii již byly zohledněny dopady novelizace zákonů a nařízení vlády z roku 2008. Tyto legislativní změny přinesly úpravy v důchodovém systému s účinností od roku 2009 v oblasti stanovení výpočtového základu prostřednictvím nastavení redukčních hranic osobního vyměřovacího základu a dále pak v úpravě zápočtu náhradní doby pojištění.

4


5

Závěrečná zpráva 2005 – zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2235/zaverecna_zprava.pdf, 7. 2. 2014

11

Mnohem významnější dopady pak měly změny, které nabyly účinnosti k 1. lednu 2010. Mezi nejdůležitější změny upravené Zákonem č. 306/2008 Sb. můžeme zařadit: − prodloužení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z 25 na 35 let, − další omezení zápočtu náhradních dob pojištění, − pokračování v postupném zvyšování důchodového věku, − zavedení tří stupňů invalidity a další. Výše uvedené změny sice měly pozitivní dopad na snížení salda důchodového účtu6, ale v důsledku ekonomické recese, která začala koncem roku 2008, došlo opět ke zhoršení makroekonomických ukazatelů, na kterých byla postavena původní metodika z let 2004–2005. Po analýze vstupních dat dospěl tým expertů z PES k závěrům zpracovaných v dokumentu Závěrečná zpráva.7 PES ve své zprávě navrhl řadu konkrétních kroků vedoucích ke stabilizaci důchodového systému. Dále doporučil provést parametrické úpravy nastavené novelou zákona z roku 2008 a rozšířit je také do daňové oblasti. Mezi další doporučení patřilo zavedení fondového pilíře, který by byl financován částečně vyvedením části pojistného ze stávajícího systému, s podmínkou hrazení stejné částky účastníkem, tzv. opt-out8. V oblasti stávajícího penzijního připojištění se většinový názor přiklonil k zachování stávajícího systému penzijního připojištění se státním příspěvkem. PES rovněž spolupracoval s dalším orgánem, Národní ekonomickou radou vlády (NERV), který na konci roku 2010 došel k podobným závěrům jako PES. Zmíněné dokumenty se staly podkladovým materiálem pro jednání Porady ekonomických ministrů na přelomu let 2010 a 2011, kdy vznikla dohoda upravující základní kroky v procesu důchodové reformy.

Důchodový systém v ČR prodělal před reformou ještě jednu zásadní úpravu, a to díky nálezu Ústavního soudu ČR, o kterém se zmiňuji podobněji v podkapitole 2.2.1.

6

Je jedním z makroekonomických ukazatelů.

7

Závěrečná zpráva rok 2010:

http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis.pdf, 7. 2. 2014 8

Opt out – částečné vyvázání ze státního pojištění směrem k pojištění soukromému.

12

1.3.

Penzijní systém před reformou 2013

Do tohoto data zahrnoval penzijní systém v ČR pouze průběžný systém a penzijní připojištění. Průběžný systém byl ze zákona povinný, zatímco penzijní připojištění se státním příspěvkem bylo dobrovolné.

Průběžný sytém upravuje několik právních předpisů. Jedná se o zákon 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, který upravuje nároky pro případ stáří, invalidity a úmrtí. Zákon byl přijat v červnu 1995 s datem účinnosti od 1. ledna 1996. Novelizován byl až zákonem č. 382/2008 Sb. Legislativní základy pro tuto novelu tvořily dále zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a také zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Penzijní připojištění bylo upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Vláda si již v roce 1994 uvědomovala, jaký bude mít demografický vývoj v budoucnu negativní dopad na ekonomickou situaci státu. Začalo být zřejmé, že průběžný systém financování důchodů nebude do budoucna dostačující. Novelizovaný zákon o penzijním připojištění tak byl prvním krokem k připravované reformě. Jeho hlavním cílem

bylo

přesvědčit

obyvatele,

že

je

nezbytné,

aby

si

začali

sami

spořit

na dobu, kdy již nebudou schopni vykonávat práci a budou závislí na důchodu od státu. Motivací pro účast v penzijním připojištění byl státní příspěvek. Dalším krokem bylo zavedení zvýhodnění pro zaměstnavatele, kteří budou přispívat svým zaměstnancům. Ministerstvo financí ČR udělilo na přelomu let 1994–1995 celkem 44 penzijním fondům licenci. Postupně však docházelo k zpřísňování podmínek pro činnost těchto fondů, které měly za cíl zabránit krachům těchto společností. Například do roku 1998 nebyl penzijní fond povinen vracet státní příspěvky, i když klient smlouvu následně vypověděl a bylo mu vyplaceno tzv. odbytné. Také bylo možné žádat o státní příspěvek i za platbu zaměstnavatele. Obě výše uvedené možnosti byly zrušeny novelou zákona ze srpna 1998. V roce 2006 byly kompetence regulátora převedeny z ministerstva financí ČR na Českou národní banku (ČNB) s výjimkou dohledu nad výplatou a správou státních příspěvků.

13

2 Penzijní reforma Penzijní systém v České republice prochází již od roku 1995 rozsáhlými změnami. Hlavním důvodem k provedení důchodové reformy je nepříznivý demografický vývoj české populace, který je charakterizován dvěma faktory. Prvním faktorem je postupné prodlužování střední délky života a tím druhým je klesající porodnost. Penzijní reforma v sobě zahrnuje soubor mnoha opatření, která zásadním způsobem mění penzijní systém. V rámci této reformy dochází ke změnám, jak samotného systému, tak i některých jeho parametrů. O nutnosti těchto změn se vede diskuse již od 90. let minulého století, a to především z důvodu dlouhodobě nepříznivého vývoje naší populace.

2.1.

Důvody penzijní reformy

Hlavním důvodem je nepříznivý demografický vývoj, který je dán především klesající porodností a prodlužováním průměrného věku dožití. Pokles porodnosti vede současně k úbytku ekonomicky aktivních obyvatel, a tedy plátců pojistného důchodového pojištění. Vyšší nezaměstnanost způsobená hospodářskou recesí, pak tento problém dále prohlubuje. Z toho vyplývá pokles odvodů na důchodové pojištění a tím dochází k nárůstu schodku důchodového účtu, který musí být kryt ze státního rozpočtu. V posledních letech došlo k výraznému nárůstu důchodového salda. Zatímco v roce 2010 byl deficit důchodového účtu 29,3 miliardy Kč, v roce 2011 již 39,5 miliardy Kč a v roce 2012 dokonce 49,4 miliardy Kč. V loňském roce dosáhl deficit výše 49,7 miliardy Kč a pro letošní rok MPSV počítá se schodkem vyšším než 50 miliard Kč. Jeho snížení je nutné realizovat formou vydání dalších státních dluhopisů, které má za následek vytěsňování soukromých investic. Tzn., že veřejnost investuje své volné finanční prostředky do těchto státních dluhopisů na místo toho, aby investovala do soukromého sektoru.

Tento nepříznivý vývoj lze nejlépe znázornit na tzv. stromu života, neboli vývoji věkové skladby obyvatelstva viz obrázek č. 1.

14

Obrázek č. 1: Věková skladba obyvatelstva Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vekova_skladba_obyvatelstva_v_roce_2040, 12. 11. 2013

Z obrázku je na první pohled patrné, které generace jsou dominantní. Jedná se například o silné ročníky tzv. „Husákových dětí“, kterým je dnes mezi 30–40 lety a v roce 2040 se dostanou do důchodového věku, nebo těsně před něj. V roce 2040 se zřetelně projeví pokles v počtu pracujících v produktivním věku. Jako další negativní trend lze uvést klesající počet dětí. To je podle mého názoru způsobeno zejména politikou předešlých vlád, které zavedly

úsporná

opatření

a

některá

z nich

se

dotkla

i

rodin

s dětmi.

Došlo

tím ke snížení rodičovského příspěvku a ponechání porodného pouze na první dítě ve snížené výši. Všechna tato opatření byla demotivující, jak pro mladé lidi plánující rodinu, tak i pro rodiny pouze s jedním dítětem. Není tedy překvapením, že po zavedení těchto úsporných opatření nedošlo ke zvýšení porodnosti, ale spíše naopak. Z malého počtu narozených dětí pak bude malý počet budoucích pracujících, zatímco z velkého počtu současných pracujících bude velký počet budoucích důchodců. Tento problém ještě zvyšuje prodlužující se střední délka života. Dnes není mnoho lidí, kteří se dožívají vyššího věku než 90 let, ale za 30 let jich bude s velkou pravděpodobností více. Důvodů, proč se lidé dožívají stále vyššího věku, je hned několik. Mezi nejdůležitější bych zařadila úspěchy lékařských výzkumů v podobě nových léčebných metod a účinnějších léků. 15

Dále bych zmínila pozitivní změnu v myšlení lidí ve smyslu, že si začínají více uvědomovat nutnost preventivních lékařských prohlídek, díky kterým je nemoc diagnostikována již v počátečním stádiu, kdy je výrazně vyšší pravděpodobnost její úspěšné léčby. 9

V důsledku prodlužování střední délky života tak bude pravděpodobně docházet k poklesu počtu pracujících na jednoho důchodce. Zatímco nyní připadá na jednoho důchodce 1,8 plátce, Bezděkova komise předpokládá podle demografické prognózy, že tento poměr klesne v roce 2050 na 1,2. Samozřejmě za předpokladu, že se nezmění nastavení parametrů systému z roku 2005, viz kapitola historický vývoj.10

Jelikož populace postupně stárne, mění se tím věková struktura obyvatelstva, jejíž prognóza je znázorněna na grafu č. 1.

Graf č. 1: Prognóza populačního vývoje ČR Zdroj: SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Zorientujte se v důchodové reformě. 19 s. Graf znázorňuje, jak za 50 let vzroste podíl obyvatelstva nad 65 let z dnešních 16 % na 31 % z celkové populace. Stejný problém jako ČR bude mít i celá Evropa a většina vyspělého světa (např. Japonsko a USA). Evropská komise proto doporučuje postupné zvyšování věku odchodu do důchodu až na 70 let. 9

SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Zorientujte se v důchodové reformě. 87–88 s.

10

PIKORA Vladimír a Markéta ŠICHTAŘOVÁ. Všechno je jinak aneb co nám neřekli o důchodech, euru

a budoucnosti. 20 s.

16

Mezi další důvody penzijní reformy lze zařadit nízké zhodnocení úspor v rámci penzijního připojištění, které je způsobeno konzervativním investováním do nejbezpečnějších cenných papírů. Sice je zde garantováno nezáporné zhodnocení našich úspor, ale za cenu nízkého výnosu, který mnohdy nepokryje ani inflaci. Velký problém představoval také neoddělený majetek penzijního fondu od úspor jeho klientů a rovněž chybějící regulace nákladů na správu. Management fondu používal k úhradě svých provozních nákladů výnosy z naspořených prostředků klienta. Za další nedostatky penzijního připojištění lze považovat možnost jednorázového výběru veškerých naspořených prostředků při dosažení věku 60 let a také využití výsluhové penze, tzn. výběr 50 % naspořených prostředků po 15 letech spoření. Na základě provedených průzkumů se potvrdilo, že většina účastníků naspořené prostředky nepoužije na dorovnání svých snížených příjmů v důchodu, ale raději peníze použije na řešení současných potřeb.

Zároveň existuje vlivem značného přerozdělování mezi generacemi a také mezi skupinami obyvatel s různou úrovní příjmů jen velmi slabá vazba mezi výší odvedeného pojistného a výší vypláceného důchodu. To následně způsobuje, že lidé jsou méně ochotní platit pojistné. Systém v ČR je založen na vysoké míře solidarity, kdy výše důchodů jen málo zohledňuje výši příjmů. Důsledkem toho je zde nízká míra zásluhovosti a individuální odpovědnosti za své příjmy ve stáří. Navíc tím byly zcela potlačeny mezigenerační vazby v rodině. Není u nás zvykem, aby děti ve stáří významně finančně podporovali své rodiče, mnohdy je tomu spíše naopak.

2.2.

Cíle penzijní reformy

Z výše popsaných problémů současného penzijního systému vyplývají následující cíle důchodové reformy: -

udržitelnost vývoje veřejných financí, které představují největší položku v rozpočtech všech evropských zemí,

-

snížení závislosti na průběžném systému vytvořením dalších zdrojů financování důchodů, a docílit tím nižšího zatížení státního rozpočtu

-

zvýšení zásluhovosti větší vazbou mezi výší důchodu a příjmů za období ekonomické aktivity, 17

-

posílení mezigeneračních vazeb v rodině formou podpory rodičů ze strany svých dětí v produktivním věku.

Dříve byl penzijní systém tvořen v podstatě dvěma pilíři ve formě průběžného systému a penzijního připojištění. Nyní k naplnění těchto cílů byly navrženy změny v konstrukci penzijního systému, který by se měl změnit na tří pilířový. 11

2.3.

Způsoby řešení penzijní reformy

Způsobů, jak lze docílit finanční udržitelnosti penzijního systému je více. Každý ze způsobů má však své nevýhody a rizika. Z toho důvodu se nelze plně spolehnout pouze na jeden z nich. Jedná se zejména o následující varianty řešení.

1. Zvyšování pojistného na důchodové pojištění je specifickou formou zdanění práce. V ČR jsou sazby pojistného v porovnání s vyspělými zeměmi poměrně vysoké. Z toho plynou vyšší náklady firem, které snižují jejich konkurenceschopnost. Ve svém důsledku to pak může vést ke zvyšování nezaměstnanosti, a tedy k dalšímu výpadku příjmů do průběžného systému. 2. Snižování průměrné výše důchodů je také řešení, které však může být uplatněno až u budoucích generací důchodců. Snižování nemůže být skokové, mělo by být postupné a rozloženo v delším časovém horizontu. Je nutné vytvořit časový prostor pro budoucí generace důchodců k naspoření vlastních finančních prostředků, které by vykryly výpadek způsobený snižováním důchodů z prvního pilíře. 3. Zvyšování míry individuálních úspor je dalším možným krokem, jak zabezpečit zachování životní úrovně. 4. Zvyšování věku odchodu do důchodu je dalším způsobem, který je však nutné limitovat, neboť jsou profese, které lze v pozdějším věku jen velmi obtížně vykonávat. Druhým důsledkem je snížená možnost uplatnění absolventů jak středních, tak vysokých škol na pracovním trhu, kteří by měli nahradit pracovníky odcházející do důchodu.

11

http://duchodovareforma.mpsv.cz/files/clanky/10/Duch_ref_fi2.pdf, 21. 3. 2014

18

5. Získávání nových zdrojů financování formou prodeje státních podílů v polostátních firmách, nepotřebného majetku jako jsou nevyužívané nemovitosti, výzbrojní technika a jiné.

Nejvhodnějším řešením se proto ukazuje kombinace několika způsobů zároveň. Tím se eliminují nevýhody jednotlivých řešení v případě, že by byly použity samostatně.

2.4.

Malá reforma

Za malou reformu je považován nález Ústavního soudu (ÚS) ČR. Ten shledal ustanovení §15 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění za protiústavní. Tento paragraf určoval způsob stanovení výpočtového základu pro výpočet procentní výměry důchodu a tedy také redukčních hranic. Rozdíl ve výši vypočtených důchodů u lidí s vyššími příjmy oproti nízkopříjmové skupině obyvatelstva nebyl adekvátní rozdílu v odvodech na pojistném těchto dvou skupin. „Podle názoru Ústavního soudu současná právní úprava v této věci ve svých důsledcích a v kombinaci s ostatními parametry a stávající konstrukcí důchodového systému dostatečně negarantuje ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení podle čl. 30 odst. 1 – Listiny základních práv a svobod a vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami pojištěnců. Toto ustanovení je podle nálezu US v rozporu s čl.1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, garantujícími rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.“12 ÚS proto výše zmíněné ustanovení s účinností od 30. září 2011 zrušil. Nezbytnost vyhovět tomuto nálezu ÚS vedla k novele zákona č. 155/1995 Sb., a to formou přijetí zákona č. 220/2011 Sb. Tato novela řešila zejména úpravy nastavení parametrů redukčních hranic. V důsledku úpravy druhé redukční hranice v konstrukci výpočtu důchodů, se lidem s měsíčními příjmy zhruba nad 34 000 Kč důchody zvýšily, zatímco střední příjmové skupině s platem mezi 11 000–34 000 Kč měsíčně se důchody mírně snížily. Lidí s nejnižšími příjmy se tato opatření v podstatě nedotkla. Změna pravidel měla za následek vlnu odchodů do předčasné důchodu, protože se týkala pouze těch, kterým vznikl nárok na důchod po 30. září 2011.

12

http://www.mpsv.cz/cs/11111, 21. 3. 2014

19

Kromě výše uvedeného obsahuje další podstatné změny, které jsou uvedeny níže. -

Pokračování ve zvyšování důchodového věku i nad hranici 65 let a urychlení sjednocení důchodového věku pro muže a ženy. Zatímco ženám se prodlužuje o 6 měsíců každý rok, tak u mužů je to pouze o 2 měsíce.

-

Vyšší sankce za předčasný odchod do důchodu v podobě rozšíření redukčních ze dvou na tři.

-

Zrušení možnosti vlády rozhodovat o výši a způsobu valorizování důchodů. To se nyní bude odvíjet od růstu indexu spotřebitelských cen (CPI)13 a růstu reálných mezd. Z důvodu nepříznivé ekonomické situace a snaze o nezvyšování schodku státního rozpočtu je metodika výpočtu valorizace pozměněna. Penze se nyní valorizují pouze o třetinu růstu cen a o třetinu růstu reálných mezd.14

2.5.

Velká reforma

Reforma zavádí nově druhý pilíř pod názvem důchodové spoření a rozšiřuje třetí pilíř o doplňkové penzijní spoření. Spořením v obou pilířích lze dosáhnout diverzifikace rizika a tím snížit omezení závislosti na státu. Ve druhém pilíři je umožněno vyvedení tří procentních bodů z odvodů na sociální pojištění do soukromého fondu. Podmínkou je, že si účastník musí přidat ze svého další dvě procenta. Je zde možnost investování do čtyř fondů, které se liší dle zvolené strategie. Třetí pilíř nyní nabízí možnost volby mezi starým penzijním připojištěním a novým doplňkovým penzijním spořením. Nové doplňkové spoření nabízí investování do čtyř fondů, stejně jako důchodové spoření v rámci druhého pilíře. Oproti původnímu penzijnímu připojištění je v těchto nových typech spoření umožněna volba rizikovějších forem investování s možností vyšších výnosů. Podrobněji je o obou pilířích pojednáno v následující kapitole.

13

CPI je zkratkou anglického názvu: Consumer price index, který vyjadřuje cenovou hladinu jako

průměrnou úroveň cen souboru (spotřebního koše) výrobků a služeb, spotřebovávaných průměrnou domácností. 14

http://www.uzijsiduchod.cz/duchodova-reforma-2013/mala-duchodova-reforma/, 21. 3. 2014

20

3 Současný penzijní systém Současný penzijní systém v ČR se od ledna 2013 řídí zákonem č. 428/2011 Sb., ve kterém jsou obsaženy novelizované zákony, které platily do 31. prosince 2012. K tomuto zákonu přibyly dva nové zákony, a to zákon č. 42/2011 Sb., o důchodovém spoření a zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.

Předpokladem pro realizaci penzijní reformy je tedy nutná nejprve transformace stávajících penzijních fondů do nových penzijních společností. Ta je popsána v zákoně č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a jejím hlavním principem je oddělení majetku penzijní společnosti od majetku účastníků. Tato transformace byla již započata v roce 2012, kdy musely penzijní fondy požádat o novou licenci na provozování penzijní společnosti, kterou mohly obdržet pouze na základě splnění legislativních požadavků spojených s transformací penzijního připojištění na doplňkové penzijní spoření.

3.1.

I. pilíř

3.1.1. Charakteristika a základní principy Tento pilíř je povinný a tvoří rozhodující část důchodu. Ostatní dva pilíře jej pouze doplňují. Je charakterizován dvěma základními principy. Prvním principem je výplata formou pravidelných měsíčních dávek a druhým je průběžné financování, tzv. systém PAYG (pay as you go). Význam slova průběžný spočívá v tom, že přijaté peníze od dnešních pracujících, a to formou odvodů na důchodové pojištění ze své mzdy, nebo zisku jsou obratem použity na výplatu dávek současným důchodcům. Jedná se o tzv. princip solidarity, který je znázorněn na následujícím grafu.

21

Graf č. 2: Výše důchodu v závislosti na příjmu Zdroj: SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Zorientujte se v důchodové reformě, 83 s.

Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že čím je vyšší příjem, tím vyšší je i důchod. Se stoupajícím příjmem však procentuální výše důchodu klesá. Výše důchodu není závislá pouze na výši příjmu, ale také na celkové době pojištění. To se projeví například v případě odchodu do předčasného důchodu, kdy je výše výplaty krácena z důvodu menšího počtu odpracovaných let, než při odchodu do důchodu v řádném termínu. 15

Tento systém funguje na základě zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění v aktuálním znění. Tato právní úprava obsahuje jednotná pravidla pro všechny pojištěnce, určité odchylky platí pouze pro speciální profese (vojáci, hasiči, policisté a další).16

3.1.2. Druhy důchodů Rozlišujeme důchody starobní (včetně předčasného starobního důchodu), invalidní a pozůstalostní. Pozůstalostní se dále dělí na vdovský, vdovecký a sirotčí.

15


16


22

Starobní důchod V ČR má každý občan nárok na přiznání starobního důchodu, pokud dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Věk pro odchod do důchodu je rozdílný jak pro muže, tak pro ženy. U žen se snižuje v závislosti na počtu vychovaných dětí. Minimální doba pojištění pro odchod do starobního důchodu se od roku 2010 postupně prodlužuje až do maximální délky 35 let pro ty, kteří dosáhnou důchodového věku po roce 2018. Výše důchodu se skládá ze dvou složek. První složkou je základní výměra, jejíž výše je stanovena procentní sazbou, která činí 9 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení). Druhou složku tvoří procentní výměra, která činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu.

Do doby pojištění se rovněž započítává i tzv. náhradní doba pojištění (§ 5 zákona o důchodovém pojištění), pouze však v rozsahu 80 %. Jedná se o: -

„dobu studia (studium probíhající po 31. prosinci 2009 se však již za náhradní dobu pojištění nepovažuje),

-

dobu vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, jestliže náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a v rozsahu tří let také doba, kdy uvedené dávky nenáleží s tím, že před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku,

-

doby, po které jsou osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost,

-

doba výkonu civilní služby a

-

doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (před 1. lednem 2010 doba pobírání plného invalidního důchodu).“17

Doby výkonu základní vojenské služby, péče o dítě do dosažení věku 4 let a péče o osobu závislou z důvodu nepříznivého zdravotního stavu na péči jiné osoby, se započítávají v plné výši. Specifickou formou starobního důchodu je tzv. předčasný důchod. Jeho výhodou je, že jej začínáme pobírat dříve, než nám vznikne nárok na řádný starobní důchod. Pojištěnec má nárok na předčasný důchod, jestliže:

17


23

1. získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl věku alespoň 60 let, 2. do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše 3 roky, pokud je jeho důchodový věk nižší než 63 let a nebo 5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let.

Naopak nevýhodou je, že dochází k trvalému krácení procentní výměry. Z toho vyplývá, že důchod budeme sice pobírat delší dobu, avšak za cenu jeho trvalého snížení.

„Výše procentní výměry důchodu se stanoví tak, že tato výše se snižuje za každých i započatých 90 dnů chybějících ode dne jeho přiznání do dosažení důchodového věku o: „a. 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů b. 1,2 % výpočtového základu za období od 361. do 720. kalendářního dne c. 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne,"18

Invalidní důchod Invalidní důchod může pobírat pouze občan, který je invalidní z důvodu snížené pracovní schopnosti19. Do konce roku 2009 byly poskytovány plné nebo částečné invalidní důchody. Od roku 2010 je invalidita klasifikována ve třech stupních. Při invaliditě I. stupně odpovídá snížení pracovní schopnosti o 35–49 %, při invaliditě II. stupně se jedná o snížení 50–69 % a při III. stupni nejméně o 70 %. Současně však musí být splněna potřebná doba pojištění20, která je stanovena dle věku pojištěnce následovně: -

“do 20 let méně než 1 rok,

-

od 20 do 22 let 1 rok,

-

od 22 let do 24 let 2 roky,

-


-


-

nad 28 let 5 let.”21

18


19

Nikoli např. při vrozeném postižení.

20

Podmínka potřebné doby pojištění se netýká invalidity vzniklé následkem pracovního úrazu (nemoci

z povolání). 21


24

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity. Pokud se jedná o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti let před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let je podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod splněna i v případě, že byla tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity. Potřebná doba pojištění v tomto případě činí 10 let. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou dále tehdy, jestliže byla tato doba získána v kterémkoli období deseti let po vzniku invalidity. U pojištěnce mladšího 24 let přitom činí potřebná doba pojištění pouze dva roky.

Pozůstalostní důchody (vdovský/vdovecký a sirotčí) Podmínky nároku na vdovský/vdovecký důchod (§ 49 a § 50 zákona o důchodovém pojištění) jsou: „Vdova (vdovec) má nárok na vdovský (vdovecký) důchod po manželovi (manželce), který(á) byl(a) poživatelem(kou) starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnil(a) podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku

na

starobní

důchod

nebo

zemřel(a)

následkem

pracovního

úrazu

(nemoci z povolání).”22

Vdovský/vdovecký důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela (manželky). Po uplynutí této doby má vdova (vdovec) nárok na vdovský (vdovecký) důchod, jestliže: „pečuje o nezaopatřené dítě, pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II až IV, pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II až IV, je invalidní ve třetím stupni, dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.“23

Nárok na vdovský (vdovecký) důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z uvedených podmínek do dvou let po zániku dřívějšího nároku na vdovský (vdovecký) důchod. Výše vdovského a vdoveckého důchodu (§ 51 zákona o důchodovém pojištění) se skládá ze dvou složek, a to ze základní a procentní výměry. Základní výměra důchodu je stanovena ve výši 9 % z průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení) a výše procentní výměry důchodu

22


23


25

činí 50 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nárok zemřelý v době smrti. Podmínky nároku na sirotčí důchod (§ 52 zákona o důchodovém pojištění) má nezaopatřené dítě, zemřel-li „rodič (osvojitel), nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů

zajistit

jeho

rodiče,

jestliže

rodič

(osvojitel)

nebo

osoba

uvedená

pod písmenem b) byli poživateli starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřeli následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání).“24

V případě úmrtí obou rodičů dítěte, vzniká dítěti nárok na sirotčí důchod po každém ze zemřelých rodičů. Nárok na sirotčí důchod však nevzniká úmrtím pěstouna. Osvojením zaniká nárok na sirotčí důchod. Pokud dojde k jeho zrušení, nárok na sirotčí důchod se znovu obnoví.

Výše sirotčího důchodu (§ 53 zákona o důchodovém pojištění) se skládá stejně jako u ostatních důchodů ze dvou složek (základní a procentní výměra). Základní výměra důchodu je stanovena ve výši 9 % z průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení), která v případě oboustranného sirotka náleží pouze jednou. Výše procentní výměry důchodu činí 40 % procentní výměry důchodu, na který měl nárok zemřelý v době smrti.

„Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního důchodu nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského důchodu nebo vdoveckého důchodu anebo sirotčího důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry, nestanoví-li zákon o důchodovém pojištění jinak. O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení s výjimkou případů, kdy jsou příslušné k rozhodování orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti (v případě příslušníků ozbrojených sil a sborů).“25 24


25


26

3.1.3. Valorizace Zvyšování důchodu, tzv. valorizace je nezbytná proto, aby se vlivem růstu cen nesnižovala hodnota již přiznaných důchodů a aby nedošlo k velkému rozdílu mezi vývojem mezd a důchodů. Pro zvyšování důchodů jsou stanovena pravidla v § 67 zákona o důchodovém pojištění, podle kterých se důchody zvyšují v pravidelném nebo v mimořádném termínu. Pravidelným termínem je vždy leden kalendářního roku, mimořádným termínem je pak pátý kalendářní měsíc následující po měsíci, ve kterém dosáhl růst cen za stanovené období minimálně 5 %. Při valorizaci důchodů dochází k zvýšení jak základní, tak i procentní výměry.26 Například průměrná výše starobního důchodu v lednu 2014 vzrostla pouze o 45 Kč. Z porovnání s posledním nárůstem, který činil 137 Kč je zřejmé další zpomalení růstu důchodů. Průměrný důchodce tak pobírá měsíčně 11 015 Kč, tj. přibližně o 0,5 % víc než v předešlém roce. Vzhledem k míře inflace, která se pohybuje okolo 2 %, tak dochází k dalšímu oslabení kupní síly důchodců. Z toho jednoznačně vyplývá nutnost nespoléhat se ve stáří pouze na stát, ale využít i další možnosti, které důchodová reforma nabízí.27

3.2.

II. pilíř

3.2.1. Charakteristika a základní principy Druhý pilíř, takzvané důchodové spoření je fondový a účast v něm je na rozdíl od prvního pilíře dobrovolná, ale nelze z něj již vystoupit. Primárně je určen pro lidi mladší 35 let, s tím, že lidé nad 35 let měli možnost vstupu pouze do 30. června 2013. Tento věkový limit byl stanoven proto, že v tomto věku má většina lidí jasno o své kariéře a také proto, že u této věkové kategorie je nejvyšší riziko poklesu důchodů.

Základním principem druhého pilíře je, že z 28 % odvodu z hrubé mzdy se 3 % neodvádí do průběžného systému, ale do fondů. K těmto 3 % si musí účastník přidat ze své mzdy další 2 %. Dohromady tedy odvedeme na náš soukromý účet v druhém pilíři 5 % z hrubé mzdy. Na rozdíl od prvního pilíře se těchto 5 % ihned nevyplatí na důchody, ale k výplatě dochází, 26

CHVÁTALOVÁ, Iva et al. Právo sociálního zabezpečení v České republice a Evropské unii. 152–153 s.

27

http://www.starnesmysli.cz/diskutujte-o-reforme/rust-duchodu-znovu-zpomalil-76/, 21. 3. 2014

27

až když odcházíme do důchodu. Jedná se tedy o osobní účet, ze kterého budeme financovat vlastní důchod. Pokud se tedy zúčastníme druhého pilíře, odvedeme do průběžného systému méně, a proto budeme z prvního pilíře také pobírat nižší důchod. Nelze ale opomenout, že budeme mít navíc prostředky z druhého pilíře, které se nám budou zhodnocovat dle námi zvolené investiční strategie.28

Základní charakteristikou investiční strategie je rizikovost, která je přímo úměrná očekávanému výnosu. Penzijní společnosti budou nabízet klientům druhého pilíře čtyři důchodové fondy od nejvíce konzervativního po nejvíce rizikový, jejichž kombinací bude možné vytvořit individuální investiční strategii.

3.2.2. Druhy fondů Druhý pilíř nám nabízí možnost výběru ze čtyř fondů, které se liší strategií investování. Nejkonzervativnější je fond Státních dluhopisů, dále fond Konzervativní a kombinací konzervativního a dynamického přístupu je fond Vyvážený a jako poslední nejrizikovější je fond Dynamický.

1. Důchodový fond Státních dluhopisů Jedná se o nejvíce konzervativní fond, který investuje většinou do státních dluhopisů ČR, z menší části pak do dluhopisů OECD s průměrnou splatností 5 let. V tomto fondu je nulový podíl akciové složky a dále je zde zajištěno měnové riziko. Nejsou zde povoleny žádné investice do dalších fondů. Fixní poplatky jsou 0,3 % p. a. a nejsou zde žádné poplatky ze zisku. Odhadovaný výnos je 2–3 % p. a.

2. Konzervativní důchodový fond Patří do kategorie, která investuje zejména opět do státních dluhopisů, ale také do dluhopisů evropských institucí jako jsou Evropská centrální banka (ECB), Mezinárodní měnový fond (MMF) a podobně. Dále pak nakupuje korporátní dluhopisy s vysokým ratingem, ale neinvestuje do akcií. Opět je zde zajištěno měnové riziko a limit investic do fondů

28


28

je 30 %. Poplatky fixní tvoří 0,4 % a navíc je zde poplatek ze zisku ve výši 10 %. Odhadovaný výnos je 3–4 % p. a.

3. Vyvážený důchodový fond Tento fond je již mírně rizikový, neboť investuje jak do dluhopisů, tak do akcií, jejichž maximální podíl může být až 40 %. Měnové riziko je zajištěno v minimální výši 70 %. Investice do dalších fondů je povolena v maximální míře 35 %. Fixní poplatky jsou 0,5 % a poplatky ze zisku jsou ve výši 10 %. Odhadovaný výnos je zde 4–7 % p. a.

4. Dynamický důchodový fond Umožňuje nejvyšší podíl akciové složky, maximálně 80 %. Měnové riziko je u tohoto fondu zajištěno v minimální výši 50 %. Investice do fondů jsou povoleny v maximální míře 35 %. Poplatky fixní jsou 0,6 % a poplatky ze zisku jsou opět ve výši 10 %. Odhadovaný výnos je zde 5–7 % p. a.29

Zvolenou strategii spoření můžeme v průběhu let kdykoliv změnit. Dynamický fond je vhodné zvolit spíše v mladším věku, zatímco s blížícím se věkem odchodu do důchodů bude vhodné jej změnit na Konzervativní fond.

3.2.3. Zákon o důchodovém spoření V Zákoně o důchodovém spoření jsou výslovně stanovena pravidla pro přesun prostředků účastníka z rizikových do méně rizikových fondů v přesně definovaném období před dosažením důchodového věku. Současně má penzijní společnost povinnost písemně informovat účastníka o převodu, a to nejpozději 60 dnů přede dnem převodu prostředků. Aby k tomuto převodu došlo, je nutný písemný souhlas účastníka. Účastník s touto změnou nemusí souhlasit, a v tomto případě musí písemně požádat o to, aby jeho prostředky nebyly umístěny jak doporučuje zákon pro jeho věkovou skupinu. Dále má možnost požádat, aby prostředky zůstaly ve stávajícím důchodovém fondu, nebo byly převedeny do jiného fondu, který si sám zvolí. Penzijní společnost je povinna jeho žádosti vyhovět. Rizika s tímto rozhodnutím spojená nese účastník sám. 29


29

Obdobně lze změnit také penzijní společnost, pokud s ní nejsme spokojeni. Musíme ale vypovědět smlouvu o důchodovém spoření u stávající společnosti a současně uzavřít novou smlouvu u nové penzijní společnosti. I tato nová smlouva o důchodovém spoření musí být zaregistrována v Centrálním registru smluv. 30 Obě tyto transakce jsou zatíženy poplatky, pokrývající administrativní náklady s tím spojené. Jejich výše je stanovena ze zákona maximálně na 500 Kč za změnu fondu a 800 Kč za změnu penzijní společnosti. U některých společností se můžeme setkat i s poplatky nižšími, nebo i s možností převodu mezi fondy 1x za rok zdarma.31

3.2.4. Formy výplaty naspořených prostředků U druhého pilíře máme 3 varianty vyplácení důchodu. První je standardní forma tj. doživotní důchod, druhou variantou je doživotní důchod s pozůstalostní penzí na dobu 3 let a poslední variantou je důchod na dobu 20 let.

Doživotní důchod se vypočítává přibližně podle průměrného věku dožití. Tato varianta je výhodná pro toho, kdo se dožije nadprůměrného věku. Naopak nevýhodná je pro toho, kdo se nedožije ani průměrného věku dle statistických údajů. V případě úmrtní v průběhu čerpání nedochází k dědění finančních prostředků.

Doživotní důchod s pozůstalostní penzí na dobu 3 let je obdoba první varianty s rozdílem, že v případě úmrtí je vyplácená pozůstalostní penze po dobu 3 let. Výše vypláceného důchodu v této variantě je samozřejmě nižší, než v případě klasického doživotního důchodu. Je to z důvodu vyplácení následné pozůstalostní penze.

Pro získání nejvyššího důchodu je vhodné zvolit variantu výplaty důchodu na dobu 20 let. V případě, že se účastník dožije více než 20 let od nástupu do důchodu, pak po dvaceti letech

30 31

http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/75, 20.10.2013 SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Zorientujte se v důchodové reformě. 105 s.

30

tato výplata skončí a budeme již pobírat důchod pouze z prvního pilíře. Pokud dojde k úmrtí dříve než za 20 let, bude zbytek peněz vyplacen dědicům. Výhodou oproti prvnímu pilíři je zde fakt, že pokud účastník zemře dříve, než u něho nastane řádný termín odchodu do důchodu, jsou veškeré naspořené prostředky ve druhém pilíři předmětem dědického řízení.32

3.2.5. Druhy rizik Mezi hlavní rizika patří tržní, demografická a politická. U tržního rizika nelze dopředu určit hodnotu investice v době, kdy ji budeme čerpat. Finanční trhy jsou nestálé, hodnoty akcií kolísají. Tato rizika lze částečně eliminovat přechody mezi jednotlivými fondy podle aktuálního vývoje na finančních trzích. Tzn., že v případě poklesu cen akcií a výnosu z dluhopisů volíme fond dynamický, naopak pokud jsou ceny akcií a výnosy z dluhopisů vysoké, zůstáváme v konzervativním fondu. Demografické riziko je definováno tím, že dochází ke stárnutí populace, Lidé se dožívají stále vyššího věku, a na to reagují pojišťovny tím, že v případě varianty doživotního důchodu budou rozpočítávat důchod na delší dobu a tím vyplácet nižší důchod. Politické riziko spočívá v tom, že může dojít ke změně celého systému, jeho parametrů nebo k jeho úplnému zrušení. Kdyby byl u nás druhý pilíř zrušen, tak by došlo pravděpodobně k návratu do roku 2012.33

3.3.

III. pilíř

3.3.1. Charakteristika a základní principy Jinak nazýván „Doplňkové penzijní spoření“. Obsahuje i původní penzijní připojištění, které existuje již od roku 1994, kdy byl schválen zákon o penzijním připojištění. Třetí pilíř má následující dvě formy: transformované fondy a účastnické fondy. Peníze vložené do tohoto pilíře jsou podporované státním příspěvkem ve vazbě na výši námi vložených prostředků. Další podporou ze strany státu je možnost daňových úlev. 32


33


31

3.3.2. Penzijní připojištění Jedná se o dobrovolný doplňkový systém navazující na mandatorní veřejné důchodové pojištění v České republice. Využívá ho téměř polovina obyvatelstva a z pohledu zajištění občanů ve stáří bude mít stále větší význam. Měl by významně přispět k udržení životní úrovně obyvatel i v době, kdy již nebudou pracovně činní. Tento systém existuje od roku 1994 na základě zákona č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Penzijní připojištění bylo dříve realizováno pouze ve zvláštních institucích tzv. penzijních fondech, kterými byly akciové společnosti.34

Penzijní fondy mohly mít dva principy -

Zaměstnanecký princip, tj. případ, kdy penzijní fond je zřizován i spravován zaměstnavatelem.

-

Občanský princip, tj. případ, kdy penzijní připojištění nesouvisí se zaměstnaneckým poměrem účastníka.

Penzijní fondy v ČR fungují na občanském principu, tzn. na základě přímého vztahu občan–penzijní fond.

Základní typy penzijního připojištění -

Systém s definovanou dávkou, tzn., že již při uzavírání smlouvy o penzijním připojištění se stanovuje pevná dávka, kterou bude následně účastník penzijního připojištění pobírat. Od výše této dávky pak penzijní fond stanovuje výši příspěvku, kterou bude účastník spořit.

-

Systém s definovaným příspěvkem, tzn., že je předem stanoven příspěvek, který bude účastník platit a z něho je dále vypočtena výše dávky, kterou bude účastník pobírat.

Z výše uvedených variant je v ČR využíván systém s definovaným příspěvkem. Zatímco systém s definovanou dávkou je využíván méně, např. u invalidní penze. V zahraničí je tato varianta využívána ve větší míře.35

34

PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. 120 s.

35

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 113–114 s.

32

Penzijní fondy potřebovaly ke svému vzniku povolení České národní banky (ČNB), před rokem 2006 ministerstvo financí (MF). Majetek těchto společností nebyl striktně oddělen od aktiv určených na pokrytí závazků účastníků. Každý penzijní fond musel zpracovat tzv. penzijní plán, jehož povinné náležitosti stanovil zákon o penzijním připojištění a musel být schválen ČNB. V tomto penzijním plánu, který byl přílohou každé smlouvy o penzijním připojištění, musel být upraven okruh dávek, podmínky nároku, způsob výpočtu a výše příspěvku účastníka. Dále musel obsahovat zásady, podle kterých se stanovily podíly účastníků penzijního připojištění na výnosech hospodaření penzijního fondu.

U penzijního připojištění má velký význam úloha státu v podobě poskytování státních příspěvků účastníkům a v neposlední řadě také v dozoru státních orgánů nad činností penzijních fondů. V zákoně o penzijním připojištění jsou také stanovena přesná pravidla, jak lze investovat obhospodařované prostředky, s cílem zaručit jejich maximální bezpečnost. Penzijní fondy jsou rovněž povinny převést převážnou část zisku ve prospěch účastníků.

Účastníkem penzijního připojištění může být každá fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem

na

území

ČR

(podmínkou

účasti

není

účast

v důchodovém

pojištění

ani trvání zaměstnání). Penzijní připojištění vznikne smlouvou o penzijním připojištění, kterou lze kdykoliv písemně vypovědět. V penzijním plánu bývá stanovena výpovědní lhůta, která nesmí být delší než 2 měsíce. Smlouva může být ukončena také dohodou a samozřejmě pozbývá platnosti též úmrtím účastníka. 36

Výhody penzijního připojištění Mezi hlavní výhody řadíme garanci nezáporného výnosu, státní příspěvky, daňové úlevy a výsluhovou penzi. Mezi největší výhodu lze považovat garanci nezáporného výnosu pro fondy však současně znamená výrazné omezení v portfoliu produktů, do kterých mohou investovat. Tento druh investic má nízké riziko, ale současně také nízký výnos. Pro účastníka je nejdůležitější tzv. reálné zhodnocení, u kterého je původní výnos z investice snížen o inflaci.37 36

PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. 121–122 s.

37

http://www.uzijsiduchod.cz/duchodova-reforma-2013/velka-duchodova-reforma-zmeny-v-penzijnim-

pripojisteni-iii-pilir/, 28. 9. 2013

33

Jedná se o konzervativní produkty, jako jsou např: a) státní dluhopisy b) hypoteční zástavní listy c) dluhopisy ČNB či jiných bank d) dluhopisy obchodních společností obchodujících na burze cenných papírů (CP) e) akcie a podílové listy přijaté k obchodování na burze CP f) komunální obligace se zárukou banky g) dluhopisy členských států OECD nebo jejich centrálních bank38

Ze strany státu je penzijní připojištění podporováno formou státních příspěvků, jehož výše je odvozena od částky, kterou si měsíčně spoří účastník sám. Do roku 2012 bylo nutné pro získání minimálního státního příspěvku ve výši 50 Kč spořit měsíčně alespoň 100 Kč. Pro získání nejvyššího státního příspěvku ve výši 150 Kč stačilo spořit 500 Kč. Od roku 2013 došlo ke změně ve výši poskytovaných státních příspěvků s cílem zvýhodnit vyšší vklady účastníka. Pro získání minimální státního příspěvku ve výši 90 Kč je nyní nutné spořit 300 Kč a pro maximální výši, která činí 230 Kč je potřeba spořit 1000 Kč.

Tabulka č. 1: Měsíční státní příspěvek Měsíční Měsíční státní příspěvek příspěvek Do roku 2012 Od roku 2013 účastníka 100 50 0 200 90 0 300 120 90 400 140 110 500 150 130 600 150 150 700 150 170 800 150 190 900 150 210 1000 a více 150 230 Zdroj: http://www.reforma-duchodu.com/iii-pilir/zmeny-statnich-prispevku/, vlastní úprava, 1. 12. 2013

38

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 116 s.

34

V posledních letech zaměstnavatelé poskytují jako jednu z forem benefitů příspěvek na penzijní připojištění, jehož výhodnost spočívá v daňových úlevách. Pro obě strany je tato forma výhodnější než zvýšení hrubé mzdy.

Od ledna 2013 mohou firmy v ČR navýšit částku, kterou přispívají svým zaměstnancům na důchod. Příspěvek zaměstnavatele na každou jednotlivou smlouvu penzijního připojištění (a nově také doplňkového penzijního spoření) zaměstnanců je nově osvobozen od platby daně z příjmů a platby na sociální a zdravotní pojištění až do výše 30 000 Kč ročně. Oproti předchozímu roku, kdy byla tato hranice stanovena na 24 000 Kč, mohou zaměstnanci získat až o 6 000 Kč více.39

Daňový základ si však mohou snížit také sami zaměstnanci. Z níže uvedené tabulky je patrné, že abychom dosáhli na alespoň minimální daňovou úlevu, musíme si sami spořit alespoň 1 100 Kč měsíčně. Pokud bychom však chtěli získat maximální daňovou úlevu, je nutné spořit měsíčně částku 2 000 Kč. V předešlém roce byla minimální daňová úleva poskytnuta už od měsíční částky 600 Kč a maximální daňová úleva od částky 1 500 Kč.

Tabulka č. 2: Daňová úleva Měsíční Daňová úleva (rok) příspěvek Do roku 2012 Od roku 2013 zaměstnance Od 600 180 0 700 360 0 800 540 0 900 720 0 1000 900 0 1100 1080 180 1200 1260 360 1300 1440 540 1400 1620 720 1500 1800 900 2000 1800 1800 Zdroj: http://www.reforma-duchodu.com/iii-pilir/zmeny-statnich-prispevku/, vlastní úprava 1. 12. 2013 39

http://www.penize.cz/penzijni-pripojisteni/248729-zamestnavatele-si-muzou-z-dani-odecist-vyssi-prispevky-

na-penzijko-a-zivotni-pojisteni-pridaji-vam, 24. 11. 2014

35

Jako poslední výhodu lze uvést možnost výsluhové penze. Umožňuje výběr maximálně poloviny naspořených prostředků po 15 letech spoření. Podrobněji je o výsluhové penzi pojednáno v podkapitole 3.3.3.

Nevýhody penzijního připojištění Mezi hlavní nevýhody řadíme nulovou likviditu, nízké výnosy a politická rizika. Oproti jiným spořícím produktům je zde v podstatě nulová likvidita. Účastník se dostane ke svým naspořeným prostředkům bez sankce až po mnoha letech. Nízké výnosy jsou dány možností investovat spravované prostředky pouze do konzervativních (bezpečných) produktů. Vyplývá to z podmínky zaručení nezáporného výnosu. Politické riziko spočívá v možných změnách stávajících výhod a garancí ze strany státních orgánů, kdy může dojít ke snížení nebo dokonce úplnému zrušení státních příspěvků či daňových úlev.40 Účastníci Penzijní

Umístění

fond

prostředků na finančním trhu

Státní rozpočet

Zaměstnavatelé

Obrázek č. 2: Tok prostředků v penzijním připojištění Zdroj: DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 117 s.

3.3.3. Transformované fondy Penzijní připojištění bylo zachováno v původní podobě v rámci transformovaných fondů. Výhody, které tato původní podoba obsahovala (garance nezáporného zisku, výsluhová penze a další.) se však týkají pouze smluv uzavřených do 30. listopadu 2012. Toto datum je tedy poslední možné i pro "vstup" do transformovaného fondu. Výjimku tvoří pouze případ, kdy dojde ke zrušení penzijního fondu, zániku transformovaného fondu nebo jeho sloučení 40

http://www.reforma-duchodu.com/iii-pilir/nevyhody-iii-pilire/, 1. 12. 2013

36

s jiným transformovaným fondem. V těchto případech je převod prostředků bezplatný a dosažená pojistná doba se započítává v plném rozsahu. Z transformovaného fondu také můžeme kdykoliv přestoupit do fondu účastnického, ale obrácený přestup již není možný.

Původní penzijní fondy se od roku 2013 změnily na penzijní společnosti a jejich majetek byl současně oddělen od majetku investorů. Penzijní společnost vykonává penzijní připojištění prostřednictvím majetku v transformovaném fondu. Ten lze použít pouze k plnění závazků, které mají vazbu na penzijní připojištění. Pokud majetek v transformovaném fondu je nižší než tyto závazky, pak je společnost povinna tento rozdíl vyrovnat z ostatního kapitálu společnosti. Naopak v případě, že majetek v transformovaném fondu je vyšší než závazky související s penzijním připojištěním, může společnost tento přebytek převést do ostatního kapitálu společnosti.

Zásady pro penzijní společnost s transformovaným fondem -

Penzijní společnost musí udržovat kapitál na krytí rizik spojených s jeho závazky a majetkem. Pravidla pro výpočet stanovuje ČNB vyhláškou.

-

Společnost má za provozování penzijního připojištění nárok na limitovanou úplatu a to nejvýše 0,6 % z denního aritmetického průměru hodnot bilančních sum transformovaného fondu s limitem 15 % z investičního zisku.41

Mezi formy výplat řadíme penze, jednorázové vyrovnání a odbytné. Penze dále členíme na starobní, invalidní, pozůstalostní a výsluhovou.

1. Penze Starobní penze je základní dávkou penzijního připojištění a je účastníkovi vyplácena doživotně, nejdříve však při dosažení věku 60 let, a současně za předpokladu splnění doby pojištění v rozmezí 5–10 let. Přesný věk a pojištěná doba jsou uvedeny v penzijním plánu, který je nedílnou součástí smlouvy o penzijním připojištění. Poskytování starobní penze je vždy nutné ve smlouvě sjednat. Invalidní penze je vyplácena účastníkovi po přiznání plného invalidního důchodu ze zákonného důchodového pojištění. Doba pojištění nutná k získání nároku na invalidní

41

CIPRA, Tomáš. Penze: kvantitativní přístup. Praha: Ekopress, 2012. 375 - 376 s. ISBN 978-80-86929-87-3.

37

penzi je 3–5 let. Způsob výplaty závisí na ustanoveních penzijního plánu, případně na dohodě penzijní společnosti s účastníkem. Pozůstalostní penze je vyplácena v případě úmrtí účastníka, fyzické osobě, která je uvedena ve smlouvě o penzijním připojištění. Pokud účastník stanoví vyšší počet oprávněných osob, musí také uvést, v jakém poměru bude částka určená k výplatě mezi oprávněné osoby rozdělena. Podmínkou pro výplatu dávky je placení příspěvku do penzijního fondu po dobu 3–5 let. Rozhodnutí o délce pojištěné doby, stejně jako o způsobu výplaty dávky je uvedeno v penzijním plánu. Výsluhová penze je fakultativní povahy. Podmínkou je sjednání výsluhové penze již při uzavírání smlouvy. Na dodatečné sjednání není právní nárok. Výběr maximálně 50% naspořených prostředků lze uplatnit nejdříve po 15 letech spoření. Výplatu výsluhové penze lze realizovat buď jednorázově nebo formou penze. V praxi je častěji využívána forma jednorázového vyrovnání. Výhodou je, že vybíraný podíl zahrnuje i státní příspěvky, podíl na výnosech hospodaření fondu a případně i příspěvky od zaměstnavatele.

U všech výše uvedených druhů penzí je nezbytnou podmínkou výplaty kromě dosažení věku pro vznik nároku na danou penzi, také písemná žádost účastníka (u pozůstalostní penze oprávněné osoby) o zahájení výplaty penze. 42

2. Jednorázové vyrovnání Tento způsob vyrovnání náleží účastníkovi penzijního připojištění při dosažení věku 60 let a za podmínek uvedených v penzijním plánu. Současně musí být splněna podmínka v délce spoření minimálně 5 let. Ve vyplácené částce jsou zahrnuty kromě vkladů účastníka také příspěvky od státu, od zaměstnavatele a podíly na výnosech z hospodaření fondu. Z této částky podléhají 15 % zdanění pouze příspěvky od zaměstnavatele a všechny výnosy. 3. Odbytné O odbytné může účastník zažádat nejdříve po 12 měsících spoření dohodou či výpovědí za podmínky, že současně nepřevádí naspořené prostředky do jiného penzijního fondu. Ve vyplácené částce nejsou zahrnuty státní příspěvky a k nim příslušející výnosy. Obě tyto částky se vrací zpět ministerstvu. Pokud na penzijní připojištění přispíval také

42

http://www.finance.cz/duchody-a-davky/penzijni-pripojisteni/abeceda-penzijniho-pripojisteni/davky-

penzijniho-pripojisteni/, 24. 11. 2013

38

zaměstnavatel, bude jeho příspěvek zdaněn sazbou 15 %, stejně tak jako všechny výnosy. Penzijní společnost je povinna vyplatit odbytné do tří měsíců po doručení žádosti. V případě, že účastník zemře, aniž by mu vznikl nárok na penzi, obdrží odbytné ve smlouvě uvedená oprávněná osoba. Odbytné bude vyplaceno také v případě, že penzijní fond zanikne bez právního nástupce, přestože účastník dosud nezískal nárok na dávky.43

3.3.4. Účastnické fondy Jedná se o novou formu fondů, prostřednictvím kterých nabízejí penzijní společnosti tzv. doplňkové penzijní spoření, které vzniká na základě smlouvy. Touto smlouvou se penzijní společnost zavazuje obhospodařovat prostředky účastníka v účastnickém fondu nebo ve více účastnických fondech podle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů. Doplňkové penzijní spoření lze sjednávat již od 1. ledna 2013. Po tomto datu je účastnický fond pro nové účastníky jedinou možností vstupu do třetího pilíře. Pro účastníky, kteří vstoupili již dříve do transformovaného fondu, je zachována možnost kdykoliv

přestoupit

do

účastnického

fondu.

Naopak

přestup

z účastnického

do transformovaného fondu již možný není. Stejně jako u transformovaných fondů je zde zachován státní příspěvek, daňové úlevy a možnost přestupu mezi jednotlivými penzijními společnostmi.

Změny oproti transformovanému fondu -

Není zde garance nezáporného výnosu a penzijní fond tak má větší šanci dosáhnout vyššího zhodnocení úspor účastníka investicemi do rizikovějších produktů.

-

Nelze si sjednat výsluhovou penzi, která nabízí možnost výběru až poloviny úspor včetně státních příspěvků již po 15 letech spoření.

-

Mění se lhůta pro vznik nároku na tzv. odbytné, místo 12 měsíců vzniká nárok až po 24 měsících. 44

43

http://www.finance.cz/duchody-a-davky/penzijni-pripojisteni/abeceda-penzijniho-pripojisteni/jednorazove-

vyrovnani-a-odbytne-u-penzijniho-pripojisteni/, 1. 12. 2013 44

http://www.uzijsiduchod.cz/duchodova-reforma-2013/velka-duchodova-reforma-zmeny-v-penzijnim-

pripojisteni-iii-pilir/, 7. 12. 2013

39

Účastnické fondy nám nabízejí možnost výběru ze čtyř účastnických fondů, které se liší strategií investování. Nejkonzervativnější je fond Státních dluhopisů, dále fond Konzervativní a kombinací konzervativního a dynamického přístupu je fond Vyvážený. Posledním, nejvíce rizikovým je fond Dynamický. V průběhu spoření je mezi jednotlivými fondy umožněn přechod. Rozhodnutí o konkrétním fondu záleží zejména na tom, zda preferujeme jistotu spojenou s nižším výnosem, nebo naopak vyšší výnos za cenu vyššího rizika. Dalším hlediskem může být i výše poplatků. Parametry účastnických fondů jsou stejné jako u fondů ve druhém pilíři, které jsou detailně popsány v podkapitole 3.2.2.

Autopilot Funkce autopilota je povinná ze zákona a stejným způsobem se aplikuje, jak ve druhém, tak i ve třetím pilíři (pouze v účastnických fondech). Důvodem je zamezení ztráty prostředků těsně před odchodem do důchodu. Penzijní společnost je povinna při správě prostředků provést následující kroky, které postupně převádí finanční prostředky z více rizikových fondů do konzervativních fondů. Písemným nesouhlasem v určené lhůtě je možné tento proces přesunu prostředků odmítnout.

-

„10 let před dosažením důchodového věku musí být prostředky účastníka umístěny v konzervativním nebo vyváženém důchodovém fondu,

-

9 let před dosažením důchodového věku musí být nejméně 20 % hodnoty prostředků účastníka uloženo v konzervativním fondu,

-


-


-

let před dosažením důchodového věku musí být nejméně 80 % hodnoty prostředků účastníka uloženo v konzervativním fondu,

-

let před dosažením důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění musí být veškeré prostředky účastníka umístěny v konzervativním důchodovém fondu.“45

45

http://www.reforma-duchodu.com/ii-pilir/strategie-fondu/, 8. 12. 2013

40

Druhy výplat Pro všechny níže uvedené druhy výplat (vyjma invalidní penze a odbytného) musí být splněny následující dvě podmínky: -

dosažení věku minimálně o 5 let nižšího, než je věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod z prvního pilíře,

-

trvání doby placení příspěvků účastníkem v délce minimálně 60 měsíců.

1. Starobní penze na určenou dobu Tento druh penze se vyplácí ve splátkách, jejich výše a počet je pevně stanoven. Minimální frekvence je 4x za rok, nejnižší výše splátky je 500 Kč a doba výplaty nejméně 3 roky. Tato dávka náleží pouze účastníkovi, nikoliv určené osobě.

2. Invalidní penze na určenou dobu Má stejný charakter jako starobní penze, s tím, že je zde podmínka pobírání invalidního důchodu s invaliditou třetího stupně z prvního pilíře, spořící doba je minimálně 36 měsíců a maximální je 60 měsíců.

3. Úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi Penze je sjednána tak, aby výplata probíhala v pravidelných splátkách v neklesající výši, s tím, že musí být vypláceny doživotně alespoň 4x za kalendářní rok.

4. Úhrada jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu Oproti předešlé variantě se liší v tom, je zde výše splátky stanovena jako fixní a po celou dobu výplaty nebude měněna.

5. Jednorázové vyrovnání Náleží účastníkovi, kterému dosud nebyla vyplácena penze, je možné také kombinovat jednorázové vyrovnání s penzí. Na rozdíl od předešlých druhů výplat, náleží toto vyrovnání i určené osobě uvedené ve smlouvě. V případě, že určená osoba není stanovena, stává se předmětem dědického řízení. Při jednorázovém vyrovnání jsou účastníkovi vyplaceny státní příspěvky, případně i příspěvky zaměstnavatele, které však budou na rozdíl od státních příspěvků podléhat dani ve výši 15 %. 41

6. Odbytné Podmínkou výplaty odbytného je zánik doplňkového penzijního spoření výpovědí nebo dohodou. Doba trvání spoření musí být minimálně 24 měsíců a nesmí dojít k převodu prostředků do jiné penzijní společnosti. Nárok má i určená osoba, případně dědicové pokud by nebyla určená osoba uvedena. Nevýhodou odbytného je, že od celkové výše prostředků účastníka jsou odečteny poskytnuté státní příspěvky. V případě, že účastník v průběhu trvání smlouvy využil možnosti snížení daňového základu pro výpočet daně z příjmu, musí být tato sleva na dani vrácena zpět. Nárok na vyplacení příspěvků zaměstnavatele, je až po jejich zdanění sazbou 15 %.46

3.3.5. Předdůchod Od roku 2013 začal fungovat tzv. předdůchod, který lze čerpat pouze z doplňkového penzijního spoření v rámci třetího pilíře. Může být vhodnou variantou finančního zabezpečení pro osoby, kterým zbývá do řádného termínu odchodu do důchodu pouze několik let. Právě lidé blízcí důchodovému věku hledají hůře uplatnění na trhu práce, snižuje se schopnost jejich rekvalifikace a zároveň je postihují častěji zdravotními problémy, které však vždy nemusí zakládat nárok na invalidní důchod.

Předdůchod je možnost, jak získat úspory z doplňkového penzijního spoření včetně celé státní podpory nejdříve o 5 let a nejpozději o 2 roky dříve, než starobní důchod. Pro určení předdůchodu se dle zákona určuje doba odchodu do důchodu pro muže i ženy stejným způsobem podle tabulek pro muže. Výhodou je, že za účastníka, který si nechá vyplácet předdůchod, bude stát hradit zdravotní pojištění. Doba pobírání předdůchodu se považuje za dobu vyloučenou, tzn., že se nesnižuje osobní vyměřovací základ, z něhož se státní důchod vypočítává. Předdůchod umožní účastníkovi dřívější výběr jeho naspořených prostředků, aniž by musel žádat o předčasný důchod, který by znamenal trvalé snížení jeho státního důchodu.47

46

CIPRA, Tomáš. Penze: kvalitativní přístup. 369–371 s.

47


42

Pro stát je forma předdůchodu výhodná zejména v tom, že odpadá nutnost výplaty podpory v nezaměstnanosti, pokud účastník dá přednost variantě předdůchodu před evidencí na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.

Předdůchod je možné čerpat pouze z doplňkového penzijního spoření v rámci účastnického fondu. Je tu však možnost přechodu z transformovaného do účastnického fondu. Uznávaná délka spoření je stejná, jak v rámci penzijního připojištění, tak doplňkového penzijního spoření.

Jeli účastníkova smlouva převedena z transformovaného do účastnického fondu (2 měsíční výpovědní lhůta + 1 měsíc na převod úspor), je nutné pro výplatu předdůchodu sepsat žádost. Výše penze z předdůchodu se sjednává na pevně stanovenou částku, měsíčně a bez možnosti výplatu pozastavit či přerušit. Výplata penze může skončit nejdříve dosažením důchodového věku. První platba penze je zasílána 25. den v měsíci bezprostředně následujícím po doručení žádosti. Penzijní společnost je povinna o zahájení výplaty dávky „předdůchodu“ informovat zdravotní pojišťovnu klienta a Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Všechny následující platby jsou splatné vždy k 10. dni v měsíci.48

Výhody v systému důchodového pojištění a veřejného zdravotního pojištění budou mít jen ti příjemci dávek, jejichž vyplácená dávka z doplňkového penzijního spoření bude splňovat následující podmínky: -

jednotlivá dávka musí dosahovat výše minimálně 30 % průměrné mzdy,

-

výplata dávky bude sjednána jako pevná po celou dobu trvání předdůchodu,

-

dávka bude vyplácena měsíčně bez možnosti výplatu pozastavit nebo přerušit,

-

výplata bude rozvržena tak, aby neskončila dříve, než příjemce dosáhne věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod.

Stanovení minima jednotlivé dávky ve výši 30 % bylo výsledkem politického konsenzu na jednáních tripartity (jednání zástupců státu, odborů a zaměstnavatelů). Jedná se o měsíční dávku, která je celospolečensky akceptovaná jako minimální částka k úhradě základních

48

http://www.penize.cz/zajisteni-na-duchod/251414-treti-pilir-k-cemu-jsou-a-jak-funguji-predduchody, dne 6. 4.

2014

43

potřeb jednotlivce nezbytných k zachování základního životního standardu. Musí se tak jednat o dávku, která nepovede k nutnosti žádat o další dávky sociálního zabezpečení.49

Průměrná mzda je v současné době 25 950 Kč, z čehož vyplývá, že měsíční zasílaná splátka musí být minimálně 7 785 Kč. Při čerpání předdůchodu po dobu 2 let, je tedy nutné mít naspořeno minimálně 186 840 Kč. Pro využití možnosti předdůchodu v plném rozsahu, tj. 5 let je nezbytné mít naspořeno 467 100 Kč. V době žádosti o předdůchod už musí být celá částka složena v účastnickém fondu. Současně je zde možnost jednorázového vkladu, v případě, že k datu podání žádosti není složena požadovaná částka. Další nezbytnou podmínkou je však délka doby spoření minimálně 5 let.

Pobírání dávek ze systému doplňkového penzijního spoření nevylučuje vykonávat současně i výdělečnou činnost. Osoby, které jsou výdělečně činné a zároveň příjemci dávek mají možnost volby mezi tím, zda zahrnout dobu pobírání předdůchodu mezi vyloučené doby nebo si pomocí příjmů z této výdělečné činnosti navýšit svůj vyměřovací základ. Nicméně smyslem předdůchodů je zabezpečit příjem především pro osoby, které nejsou výdělečně činné, neboť mají vzhledem ke svému věku problém s uplatněním na trhu práce.50

3.4.

SWOT analýza

Rozdíly mezi výše popsanými systémy nám přehledně zobrazují následující dvě SWOT analýzy. Jsou z nich patrné jednoznačné výhody či nevýhody jak průběžného, tak fondového systému. SWOT analýza se zabývá jak vnitřními, tak i vnějšími faktory. Mezi vnitřní faktory patří silné a slabé stránky, zatímco mezi vnější faktory řadíme příležitosti a hrozby.

49


50

http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/predduchody_%E2%80%93_

davky_ze_iii._pilire.htm, 6. 4. 2014

44

Tabulka č. 3: SWOT analýza průběžného systému PRŮBĚŽNÝ SYSTÉM Silné stránky

Slabé stránky

Sociální solidarita

Nepříznivý demografický vývoj

Stabilita ve formě garance státu

Vytlačování veřejných a soukromých investic

Nízké náklady na správu

Dopad na trh práce

Jednotný systém

Povinný systém

Příležitosti

Hrozby

Využití redistribuce

Politická selhání

Důvěra obyvatel

Nadměrná redistribuce

Dávkový systém

Snížení životní úrovně z důvodu vysokých sazeb

Valorizace

Snížení spotřeby u FO a PO

Zdroj: KREBS, Vojtěch et al. Sociální politika. 544 s.

Tabulka č. 4: SWOT analýza fondového systému FONDOVÝ SYSTÉM Silné stránky

Slabé stránky

Menší citlivost na demografický vývoj

Zabezpečení nízkopříjmových skupin

Pozitivní vliv na trh práce

Velké náklady na zřízení, správu a marketing

Pozitivní vliv na kapitálové trhy

Integrace starších pracujících

Individuální přístup

Negarantované dávky

Příležitosti

Hrozby

Kapitálové investice

Krach penzijního fondu

Možné zvýšení životní úrovně

Neodhadnutelná míra inflace

Dynamický systém

„Efekt negativního domina“ na kapitálových trzích

Dobrovolný systém

Chybná investiční strategie

Zdroj: KREBS, Vojtěch et al. Sociální politika. 544 s.

45

Z porovnání výše uvedených analýz vyplývá, že co je silnou stránkou průběžného systému, je slabou stránkou fondového systému a naopak. Nejslabší stránkou, která negativně ovlivňuje průběžný systém je demografický vývoj. Fondový systém na demografický vývoj příliš citlivý není, neboť jej nejvíce ovlivňuje vývoj na kapitálových trzích. Druhým příkladem mohou být náklady na správu, které jsou v průběžném systému nízké, zatímco náklady ve fondovém systému jsou výrazně vyšší, a to zejména z důvodu nutného marketingu. Významnou příležitostí u průběžného systému je především valorizace, která je zaručená zákonem v případě, že jsou splněny parametrické podmínky (inflace a růst průměrné mzdy). Naopak jako největší hrozbu průběžného systému lze spatřit v politickém selhání, kdy v případě změny vládní politiky z levicové na pravicovou či naopak v důsledku vítězství ve volbách, může dojít ke změně zákonů, vč. zákona o důchodovém pojištění. U fondového systému lze za největší příležitost považovat možné zvýšení životní úrovně, jsou zde však poměrně značné hrozby, v podobě chybné investiční strategie nebo dokonce krachu některého z fondů.

46

4 Praktická aplikace penzijní reformy na vybraných příkladech Tato část diplomové práce je zaměřena na praktické příklady výpočtu důchodů. Je zde rozebráno více variant. První variantou je účast pouze v prvním pilíři, u druhé varianty je uvažována navíc účast i ve druhém pilíři. Jsou zde rozlišeny jednotlivé kategorie podle věku pojištěnců, výše příjmů a délky spoření. Samostatně jsou zmíněny možnosti naspořených částek v rámci třetího pilíře podle výše příspěvků a délky spoření. V kapitole je dále zmíněn historický vývoj, neboť v posledních letech došlo k významným změnám v parametrech výpočtu procentní výměry. Je nutné rozlišit období do 29. září 2011 a období po tomto datu. Tehdy nastala významná změna v tom, že v následujících letech 2012, 2013 a 2014 byly stanoveny pro každý rok jiné parametry. K ustálení a jednotnosti výpočtu dochází od 1. ledna 2015.51 Od tohoto data bude změněn i princip výpočtu základní výměry.

4.1.

Parametry pro stanovení výše starobního důchodu

Výše důchodu se skládá ze dvou výměr, a to ze základní a z procentní výměry. V následujících podkapitolách bude o obou výměrách podrobněji pojednáno. Procentní výměra, která má výrazně větší vliv na výši důchodu bude popsána detailněji v podkapitole 4.1.2.

4.1.1. Základní výměra Základní výměra je pro všechny druhy důchodů jednotná a je stanovena formou pevné částky. Při souběhu více druhů důchodu náleží základní výměra pouze k nejvyššímu důchodu, který se vyplácí v plné výši. Výše základní výměry se v průběhu let měnila. Dle nařízení vlády č. 281/2010 Sb. byla stanovena výše základní výměry na 2 230 Kč měsíčně. 51

DANĚK, Antonín et al. Průvodce: důchodovou reformou, nemocenským a sociálním pojištěním, zdravotní

reformou, změnami zákona o DPH, výpočtem mezd, cestovními náhradami, úpravami zákoníku práce, sociálními dávkami v roce 2012. 8 s.

47

Tato výše byla platná v roce 2011. Od 1. ledna 2012 dochází k zásadní změně ve výši základní výměry důchodu, která byla navázána na průměrnou mzdu. Zatímco v předešlém období byly změny uskutečňovány nařízením vlády, nyní k nim dochází na základě zákonů. Od roku 2012 na základě zákona č. 220/2011 Sb. činila základní výměra důchodu v kalendářním roce 9 % průměrné měsíční mzdy.52 Výše základní výměry je pohyblivá a nově se stanovuje pro každý kalendářní rok. Takto nově stanovená výše základní výměry důchodu se projeví jak u důchodů již přiznaných, tak i nově přiznávaných. Výše základní výměry pro rok 2012 činila 2 270 Kč, pro rok 2013 byla 2 330 Kč a pro rok 2014 je stanovena ve výši 2 340 Kč.

4.1.2. Procentní výměra Na rozdíl od základní výměry je procentní výměra důchodu u každého pojištěnce stanovena individuálně. Rozhodující pro její výpočet je výše osobního vyměřovacího základu za celé rozhodné období a délka doby pojištění. V průběhu let docházelo k úpravám redukčních hranic, které mají významný vliv pro výpočet procentní výměry důchodu. Pro výpočet důchodu je klíčovým prvkem tzv. výpočtový základ. Bez jeho stanovení nelze vypočítat výši procentní výměry důchodu. Tento výpočtový základ se stanoví omezením prostřednictvím jednotlivých redukčních hranic osobního vyměřovacího základu, tj. součtu hrubých mezd za rozhodné období.

Výpočtovým základem před 30. září 2011 byl podle tehdy platné právní úpravy osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšoval částku první redukční hranice, která činila 11 000 Kč. Pokud byl tento základ vyšší, byly použity následující redukční hranice. Částka do první redukční hranice tj. 11 000 Kč byla započtena v plné výši, z částky nad první redukční hranicí do druhé redukční hranice, která činila 28 200 Kč, bylo započteno 30 %. Z částky osobního vyměřovacího základu nad druhou redukční hranici bylo započteno 10 %. Tato poslední částka nebyla tehdy nijak omezena. Výše uvedené redukční hranice byly stanoveny nařízením vlády č. 283/2010 Sb.

52

Zaokrouhluje se na celé desetikoruny směrem nahoru.

48

Od 30. září 2011 platí nová právní úprava pro stanovení výpočtového základu. Úpravy jsou stanoveny zákonem č. 220/2011, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů. V novém zákoně se zásadně rozlišuje období do konce roku 2014 jako přechodná úprava a samostatně pak cílová úprava platná od roku 2015. Úprava do konce roku 2014 dále stanovila rozdílné parametry pro období roku 2011, 2012, 2013 a 2014. Důvodem je postupný přechod k cílové úpravě. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že v období do konce roku 2014 se používají tři redukční hranice, zatímco v období od roku 2015 budou používány pouze dvě redukční hranice. Výše redukčních hranic budou vždy stanovovány formou vyhlášek MPSV.53

V období od 30. září do 31. prosince 2011 byla stanovena první redukční hranice ve výši 10 886 Kč, druhá ve výši 28 699 Kč a třetí ve výši 98 960 Kč. Pro stanovení osobního vyměřovacího základu se započítává do částky 10 886 Kč 100 %, z částky nad 10 889 Kč do 28 699 Kč 29 %, z částky nad 28 699 Kč do 98 960 Kč 13 % a z částky nad 98 960 % se započítává 10 %.54

Pro rok 2012 byla stanovena první redukční hranice ve výši 11 061 Kč, druhá ve výši 29 159 Kč a třetí ve výši 100 548 Kč. Pro stanovení osobního vyměřovacího základu se započítává do částky 11 061 Kč 100 %, z částky nad 11 061 Kč do 29 159 Kč 28 %, z částky nad 29 159 Kč do 100 548 Kč 16 % a z částky nad 100 548 Kč se započítává 8 %.55

Pro rok 2013 byla stanovena první redukční hranice ve výši 11 389 Kč, druhá ve výši 30 026 Kč a třetí ve výši 103 536 Kč. Pro stanovení osobního vyměřovacího základu se započítává do částky 11 389 Kč 100 %, z částky nad 11 389 Kč do 30 026 Kč 27 %, z částky nad 30 026 Kč do 103 536 Kč 19 % a z částky nad 103 536 Kč se započítává 6 %.

53


reformou, změnami zákona o DPH, výpočtem mezd, cestovními náhradami, úpravami zákoníku práce, sociálními dávkami v roce 2012. 9–15 s. 54

Vyhláška č. 226/2011 Sb. Vyhláška o výši redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro období

od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 55

Vyhláška č. 286/2011 Sb. O výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, přepočítacího koeficientu

pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2012 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2012 a o zvýšení důchodů v roce 2012

49

Pro rok 2014 byla stanovena první redukční hranice ve výši 11 415 Kč, druhá ve výši 30 093 Kč a třetí ve výši 103 768 Kč. Pro stanovení osobního vyměřovacího základu se započítává do částky 11 415 Kč 100 %, z částky nad 11 415 Kč do 30 093 Kč 26 %, z částky nad 30 093 Kč do 103 768 Kč 22 % a z částky nad 103 768 Kč se započítávají 3 %.56

Od 1. ledna 2015 budou podle nové metodiky stanoveny pouze dvě redukční hranice. První redukční hranice bude ve výši 44 % průměrné mzdy a druhá redukční hranice ve výši 400 % průměrné mzdy. Pro stanovení osobního vyměřovacího základu se bude z částky odpovídající 44 % průměrné mzdy započítávat 100 %, z částky v rozmezí mezi 44 % až 400 % průměrné mzdy se bude započítávat 26 %. K částce nad 400 % průměrné mzdy se nebude přihlížet (to znamená 0 %).

4.1.3. Průměrná mzda Průměrná mzda měla význam již od roku 2012, kdy se na jejím základě stanovovala poslední redukční hranice ve výši čtyřnásobku průměrné měsíční mzdy. Pro stanovení výše redukčních hranic od roku 2015 bude již rozhodujícím ukazatelem. Průměrná mzda se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok předcházející o dva roky kalendářního roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje a přepočítacího koeficientu.

Pro rok 2011 činila výše průměrné mzdy 24 740 Kč, kdy pro její výpočet byly stanoveny nařízením vlády č. 283/2010 Sb. hodnoty všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 ve výši 24 091 Kč a přepočítacího koeficientu ve výši 1,0269.

Pro rok 2012 činila výše průměrné mzdy 25 140 Kč, kdy pro její výpočet byly stanoveny vyhláškou MPSV č. 286/2011 Sb. hodnoty všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010 ve výši 24 526 Kč a přepočítacího koeficientu ve výši 1,0249.

56

Vyhláška č. 296/2013 Sb. O výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2012, přepočítacího koeficientu

pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2012, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2014 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2014 a o zvýšení důchodů v roce 2014

50

Pro rok 2013 činila výše průměrné mzdy 25 890 Kč, kdy pro její výpočet byly stanoveny vyhláškou MPSV č. 324/2012 Sb. hodnoty všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011 ve výši 25 093 Kč a přepočítacího koeficientu ve výši 1,0315.

Pro rok 2014 činila výše průměrné mzdy 25 950 Kč, kdy pro její výpočet byly stanoveny vyhláškou MPSV č. 296/2013 Sb. hodnoty všeobecného vyměřovacího základu za rok 2012 ve výši 25 903 Kč a přepočítacího koeficientu ve výši 1,0015.57

4.1.4. Rozhodné období Rozhodné období pro stanovení osobního vyměřovacího základu bylo do 29. září 2011 v délce 30 kalendářních roků bezprostředně předcházejících roku přiznání důchodu s tím, že do tohoto rozhodného období se nezahrnují roky před rokem 1986. Ke změně došlo na základě zákona č. 220/2011 Sb., který stanovil, že rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu je období, které začíná kalendářním rokem následujícím po roce, kdy pojištěnec dosáhl 18 let věku, tzn. rokem, v němž dovršil 19 let věku. Toto období poté končí rokem, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu. Současně zůstalo v platnosti, že do rozhodného období se nezahrnují roky před rokem 1986. Podle této nové právní úpravy bude docházet k postupnému prodlužování rozhodného období pro stanovení osobního vyměřovacího základu. Cílem je, aby se v budoucnosti jednalo o celoživotní období, tzn. od dosažení 18 let (zletilosti) do roku odchodu do důchodu. Tato změna se však reálně projeví až po roce 2016, kdy bude dosaženo více než 30 let rozhodného období. Aby nedošlo k negativnímu dopadu budoucího prodloužení rozhodného období, bylo v zákoně současně stanoveno, že studium po dobu prvních šesti let od dosažení věku 18 let bude vyloučenou dobou.

4.1.5. Prodlužování věku odchodu do důchodu Zákon č. 306/2008 Sb. s účinností od 1. ledna 2010, stanovil důchodový věk odlišně pro muže a pro ženy s tím, že u žen bylo přihlíženo k počtu vychovaných dětí. Důchodový věk 57

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/, 23. 3. 2014

51

se přitom měl zvyšovat, až by pro pojištěnce narozené po roce 1968 činil 65 let u mužů, bezdětných žen a žen, které vychovaly jedno dítě. U žen, které vychovaly dvě a více dětí byl tento věk stanoven v rozmezí 62–64 let. V roce 2011 došlo k novelizaci zákonem č. 220/211 Sb., s účinností od 30. září 2011. Tato novela urychluje tempo zvyšování důchodového věku, s cílem úplného sjednocení důchodového věku u mužů a žen, bez ohledu na počet vychovaných dětí. K tomu by mělo dojít u pojištěnců narozených v roce 1975, u kterých by tak důchodový věk činil 66 roků a 8 měsíců. Konkrétní úprava důchodového věku dle zákona č. 220/211 Sb., je obsažena v § 32, odst. 2 a 3. V odstavci 3 je stanoven princip zvyšování věku tak, že u pojištěnců narozených po roce 1977 se k věku 67 let připočte takový počet kalendářních měsíců odpovídající dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození a rokem 1977. V příloze č. 1, je uveden vždy konkrétní důchodový věk pro pojištěnce narozené v období let 1936–1977.58

4.2.

Stanovení výše starobního důchodu z I. pilíře

K výpočtu výše starobního důchodu byla použita důchodová kalkulačka, která je dostupná na oficiálních stránkách MPSV. Výpočet důchodu pomocí důchodové kalkulačky vychází ze základních údajů, které výši důchodu ovlivňují. Neumožňuje však plně zohlednit všechny rozhodné skutečnosti. Pomocí důchodové kalkulačky lze tedy stanovit výši důchodu pouze orientačně. Dále jsou popsány jednotlivé údaje, které je nutné do důchodové kalkulačky vyplnit. Vyměřovací základ – u zaměstnanců se uvádí hrubý výdělek dosažený v příslušném kalendářním roce a u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) roční vyměřovací základ pro stanovení pojistného, případně jejich kombinace. Příjmy v roce, ve kterém dochází k přiznání důchodu, se do jeho výpočtu nezahrnují. Vyloučené doby – jedná se zejména o dobu pobírání dávek nemocenského pojištění, dobu výkonu základní vojenské služby pro starší ročníky (neplatí pro vojáky z povolání), dobu péče

58


reformou, změnami zákona o DPH, výpočtem mezd, cestovními náhradami, úpravami zákoníku práce, sociálními dávkami v roce 2012. 13–15 s.

52

o dítě do čtyř let věku nebo o osobu závislou na péči jiné osoby ve II. až IV. stupni, případně o dítě ve věku do 10 let v I. stupni, dobu pobírání plného invalidního důchodu (od roku 2010 pro invaliditu III. stupně), dobu studia a dobu započitatelné nezaměstnanosti. Doba pojištění ke dni vzniku nároku na důchod – jedná se o součet doby pojištění a tzv. náhradních dob pojištění. V plném rozsahu tj. 100 % se jako náhradní doby pojištění započítává pouze péče o dítě do čtyř let věku nebo o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby a doby výkonu základní vojenské služby (nevztahuje se na vojáky z povolání). Z doby studia získané před 1. lednem 1996 se započítává studium po skončení povinné školní docházky do dosažení věku 18 let v plném rozsahu a po dosažení uvedeného věku se započítává nejvýše 6 roků studia, a to v rozsahu 80 %. Studium získané v období od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2009 se započítává nejvýše v délce 6 let po dosažení věku 18 let, a to v rozsahu 80 %. Z doby evidované nezaměstnanosti se započítává pouze doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání u Úřadu práce, po kterou byly vypláceny dávky v nezaměstnanosti. Doba vedení v této evidenci, po kterou nebyly vypláceny dávky v nezaměstnanosti, se hodnotí v rozsahu nejvýše tří let zjišťovaných zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Dobu evidence před 55. rokem věku pojištěnce však do ní lze započítat pouze v rozsahu jednoho roku. Pro výpočet výše procentní výměry se tato doba započítává v rozsahu 80 %. Za tzv. přesluhování je považován výkon výdělečné činnosti po dosažení důchodového věku. Jedná se o možnost, jak dosáhnout vyšší částky vypláceného důchodu. Navyšování je rozdílné na základě toho, jestli si pojištěnec důchod nechá vyplatit celý, polovinu nebo se jej zcela zdá po dobu provozování výdělečné činnosti. V případě, že je ponecháno vyplácení důchodu v plné výši, jedná se o zvýšení sazby o 0,4 % za každý ukončený rok (ukončených 360 dnů). Při variantě vybírání jen poloviny důchodů, dochází k zvýšení sazby o 1,5 % za každé pololetí (ukončených 180 dnů). Poslední možností je vzdání se vyplácení celého důchodu, kdy dochází k zvýšení sazby o 1,5 % za každé čtvrtletí (ukončených 90 dnů). Pro účely zvýšení procentní výměry důchodu se ale nepovažuje doba pracovního volna bez náhrady příjmu, neomluvené nepřítomnosti v práci, doba dočasné pracovní neschopnosti a pobírání

53

dávek nemocenského pojištění (od počtu dnů po dosažení důchodového věku je tedy nutné uvedený počet dnů odečíst).59 Roční vyměřovací základ – součet vyměřovacích základů (hrubých příjmů) za kalendářní rok vynásobený příslušným koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Osobní vyměřovací základ – měsíční průměr součtu ročních vyměřovacích základů za celé rozhodné období. Výpočtový základ – osobní vyměřovací základ snížený při využití redukčních hranic. Procentní výměra důchodu – stanoví se z výpočtového základu procentní sazbou, která vychází z počtu let pojištění. Součet těchto let se vynásobí 1,5 %, čímž se zjistí, kolik procent získáme z vyměřovacího základu. Jedná se v podstatě o redukci, neboť například má-li pojištěnec 40 let pojištění (tj. odpracovaných let včetně vyloučených dob) vychází po vynásobení 1,5 %, pouze 60 %. Tímto procentem se pak redukuje vypočtený vyměřovací základ. Odhadovaný nárůst, případně pokles průměrné mzdy v %, se zobrazí pod tabulkou pouze v případě výpočtu výše důchodu přiznávaného po roce 2014. Tyto údaje je třeba vyplnit podle vlastního odhadu, neboť jejich odborné vyčíslení by vyžadovalo zohlednit řadu měnících se faktorů, což pro tento orientační výpočet není v podstatě možné. Pro výpočet výše důchodu pro pojištěnce, kterým vznikne nárok na starobní důchod v následujících letech, nejsou k dispozici všechny potřebné statistické údaje. Je proto nutné odhadnout nejen očekávaný vývoj výše dosaženého vyměřovacího základu (vlastních hrubých výdělků) v příslušných letech, ale také předpokládaný vývoj průměrných mezd. Z toho

tedy

vyplývá,

že

by

se

jednalo

pouze

o

výpočet

orientační.

Důchodovou kalkulačku nelze použít pro výpočet důchodů invalidních, vdovských, vdoveckých, sirotčích, ani tzv. dílčích starobních důchodů, kdy část doby pojištění byla získána v zahraničí. Proto jsou dále uvedeny v jednotlivých příkladech výhradně výpočty starobních důchodů. Následně je uvedena komparace standardního a předčasného starobního důchodu, z čehož vyplyne, jak výrazný rozdíl ve výši důchodu způsobí předčasný odchod 59

http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/C0B0D9DD-5042-41AC-996C-20F8A838DF75/0/kalkulacka_dp_web.pdf,

23. 3. 2014

54

do penze. Přesný výpočet důchodu se zohledněním všech rozhodných skutečností může provést pouze Česká správa sociálního zabezpečení, a to až na základě řádně uplatněné žádosti u okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště.60 Příklad č. 1 Pohlaví: muž Datum narození: 1. 6. 1951 Rok odchodu do důchodu: 1. 2. 2014

Tabulka č. 5: Orientační výpočet starobního důchodu V Roce 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

60

Roční Všeobecný Přepočítací Vyměřovací Vyloučené Koeficient nárůstu Vyměřovací vyměřovací koeficient základ Doby (Kč) (dny) VVZ Základ základ 8,7523 369 479 2 964 42 215 18 8,5730 409 464 3 026 47 762 10 8,3819 410 579 3 095 48 984 15 8,1836 426 898 3 170 52 165 6 7,8947 481 182 3 286 60 950 7 6,8412 507 843 3 792 74 233 6 5,5861 481 120 4 644 86 128 11 4,4597 647 473 5 817 145 183 0 3,7619 764 437 6 896 1,1914 203 205 0 3,1745 629 567 8 172 1,1978 198 320 12 2,6811 880 147 9 676 1,1194 328 278 2 2,4254 820 169 10 696 1,0891 338 158 8 2,2186 762 955 11 693 1,0850 343 890 0 2,0499 750 920 12 655 1,0620 366 320 5 1,9230 755 416 13 490 1,0942 392 832 10 1,7720 710 378 14 640 1,0693 400 890 0 1,6512 678 388 15 711 1,0717 410 845 6 1,5470 650 958 16 769 1,0665 420 787 0 1,4507 628 007 17 882 1,0532 432 899 0 1,3792 617 588 18 809 1,0707 447 787 7 1,2939 622 198 20 050 1,0753 480 870 12 1,2051 589 011 21 527 1,0942 488 765 5 1,1143 556 732 23 280 1,0184 499 624 0 1,0768 546 884 24 091 1,0269 507 878 0 1,0577 548 629 24 526 1,0249 518 700 0 1,0338 547 717 25 093 1,0315 529 809 6 1,0015 531 475 25 903 1,0015 530 678 4 1,0000 542 356 25 903 1,0000 542 356 2


55

Doba pojištění Počet let pojištění ke dni vzniku nároku na důchod se sazbou 1,5%

47

Při přesluhování - výdělečná činnost po dosažení důchodového věku bez pobírání důchodu - počet čtvrtletí (ukončených 90 dnů) před 1.7.2001 zvýšení sazby o 1,0% po 30.6.2001 zvýšení sazby o 1,5% při pobírání 1/2 důchodu - počet pololetí (ukončených 180 dnů po 1.1.2010) zvýšení sazby o 1,5% při pobírání plného důchodu - počet roků (ukončených 360 dnů po 1.1.2010) zvýšení sazby o 0,4% Při předčasném odchodu - počet čtvrtletí (každých i započatých 90 dnů chybějících do dosažení důchodového věku) trvale krácené (§31) snížení o 0,9%; 1,2%; 1,5% Procentní sazby pro stanovení procentní výměry důchodu za dobu pojištění do vzniku nároku na důchod 70,5 % za přesluhování 0,0 % za předčasný odchod do důchodu 0,0 % Celkem 70,5 % Stanovení výpočtového základu v roce 2014 Rozhodné období tvoří roky 1986 - 2013 Úhrn ročních vyměřovacích základů 16 867 970 Počet dnů v rozhodném období 10 227 vyloučených 152 Osobní vyměřovací základ 50 925 Redukční hranice 11 415 ; 30 093 ; 103 768 100% ; 26% ; 22% ; 3% započte se 20 855 Výpočtový základ : Vypočtená výše důchodu základní výměra důchodu 2 340 Kč procentní výměra důchodu 14 703 Kč úhrnná výše důchodu 17 043 Kč

Do kolonky „Doba pojištění“ bylo doplněno 47 let, které zahrnují dobu studia od 15 let věku a následující výdělečnou činnost. Ve výše uvedené tabulce ve sloupci „Vyměřovací základ“ byly vyplněny roční hrubé příjmy zaměstnance za jednotlivé roky v období let 1986–2013. Rok 2013 je rokem, který předchází roku přiznání

důchodu.

Jejich součtem je

úhrn ročních vyměřovacích

základů

ve výši 16 867 970 Kč. Z tabulky dále vychází počet kalendářních dnů 10 227, které připadají na rozhodné období. Ve sloupci „Vyloučené doby“ byl vyplněn v jednotlivých letech počet dnů (vyloučených dob, které jsou popsány v předešlé kapitole), jejichž součet činí 152 dnů. 56

Osobní vyměřovací základ se vypočítá jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období snížených o vyloučené doby.61 Výpočtový základ se vypočítá z osobního vyměřovacího základu sníženého prostřednictvím redukčních hranic. Procentní výměra důchodu se poté vypočte z výpočtového základu kráceného procentní sazbou za dobu pojištění do vzniku nároku na důchod, která je součinem počtu let pojištění do vzniku nároku na důchod a sazby 1,5 %. Úhrnná výše důchodu je součtem základní a procentní výměry důchodu. V případě předčasného důchodu dochází ke krácení procentní výměry důchodu vždy za každých i započatých 90 dnů chybějících do dosažení důchodového věku. Krácení je trvalé a má tři sazby: 0,9 % (do 360 dnů), 1,2 % (361 – 720 dnů) a 1,5 % (od 721 dnů).

4.2.1. Výpočet standardního starobního důchodu Osobní vyměřovací základ: 16 867 970 / (10 227 – 152) x 30,4167 = 50 925 Kč Výpočtový základ: I. redukční hranice: 11 415 Kč => započteno 100 % II. redukční hranice: 30 093 Kč => z rozdílu (30 093 – 11 415) započteno 26 % III. redukční hranice: 103 768 Kč => z rozdílu (103 768 – 30 093) započteno 22 % Z částky nad 103 768 Kč započtena 3 %. 11 415 + (30 093 – 11 415) x 0,26 + (50 925 – 30 093) x 0,22 = 20 855 Kč Procentní sazba za dobu pojištění do vzniku nároku na důchod: 47 x 1,5 % = 70,5 % 61


reformou, změnami zákona o DPH, výpočtem mezd, cestovními náhradami, úpravami zákoníku práce, sociálními dávkami v roce 2012. 8 s.

57

Procentní výměra důchodu: 20 855 x 0,705 = 14 703 Kč Základní výměra důchodu: 2 340 Kč Úhrnná výše důchodu: 2 340 + 14 703 = 17 043 Kč

4.2.2. Výpočet předčasného důchodu Varianta předčasného důchodu (pobírání starobního důchodu o 3 roky dříve) při stejných parametrech pojištěnce. Až po stanovení výpočtového základu ve výši 20 855 Kč je postup stejný. Procentní sazba za dobu pojištění do vzniku nároku na důchod: 44 x 1,5 % = 66 % Procentní výměra důchodu: 20 855 x 0,66 = 13 765 Kč Trvalé krácení procentní výměry: Výše krácení je stanovena jako součin výpočtového základu a procentní sazby, která je dána počtem násobků 90 dnů chybějících do dosažení důchodového věku [(0,9 x 4) + (1,2 x 4) + (1,5 x 4)] = 14,4 % 13 765 – (20 855 x 0,144) = 10 762 Kč Základní výměra důchodu: 2 340 Kč Úhrnná výše předčasného důchodu: 2340 + 10 762 = 13 102 Kč

58

Z výše uvedených dvou příkladů je vidět, že pokud se pojištěnec rozhodne odejít do předčasného důchodu o 3 roky dříve, než mu vznikne nárok na řádný starobní důchod, klesne jeho starobní důchod trvale o 3 941 Kč (cca 23 %, tj. téměř o jednu čtvrtinu).

4.2.3. Výpočet starobního důchodu v případě přesluhování Varianta přesluhování o 3 roky při stejných parametrech pojištěnce. Až po stanovení výpočtového základu ve výši 20 855 Kč je postup stejný.

a) Přesluhování bez pobírání důchodu – za každé čtvrtletí (ukončených 90 dnů) dochází k navýšení procentní výměry důchodu o 1,5 %. Procentní sazba za dobu pojištění do vzniku nároku na důchod: 50 x 1,5 % = 75 % Navýšení procentní sazby pro stanovení procentní výměry důchodu: 3 x 4 x 1,5 = 18 % Procentní výměra důchodu: 20 855 x (0,75 + 0,18) = 19 396 Kč Základní výměra: 2 340 Kč Úhrnná výše důchodu: 2 340 + 19 396 = 21 736 Kč

b) Přesluhování s pobíráním 1/2 důchodu – za každé pololetí (ukončených 180 dnů) dochází k navýšení procentní výměry důchodu o 1,5 %. Procentní sazba za dobu pojištění do vzniku nároku na důchod: 50 x 1,5 % = 75 % Navýšení procentní sazby pro stanovení procentní výměry důchodu: 3 x 2 x 1,5 = 9 %

59

Procentní výměra důchodu: 20 855 x (0,75 + 0,09) = 17 519 Kč Základní výměra: 2 340 Kč Úhrnná výše důchodu: 2 340 + 17 519 = 19 859 Kč

c) Přesluhování s plným pobíráním důchodu – za každý rok (ukončených 360 dnů) dochází k navýšení procentní výměry důchodu o 0,4 %. Procentní sazba za dobu pojištění do vzniku nároku na důchod: 50 x 1,5 % = 75 % Navýšení procentní sazby pro stanovení procentní výměry důchodu: 3 x 0,4 = 1,2 % Procentní výměra důchodu: 20 855 x (0,75 + 0,012) = 15 892 Kč Základní výměra: 2 340 Kč Úhrnná výše důchodu: 2 340 + 15 892 = 18 232 Kč

Z výše uvedených výpočtů vyplývá, kolik činí navýšení v jednotlivých variantách. U varianty předpokládající nepobírání žádného důchodu po dobu přesluhování dochází k navýšení starobního důchodu o cca 27 %. V případě pobírání 1/2 důchodu činí navýšení cca 16 % a při pobírání důchodu v plné výši dojde k navýšení již jen o cca 7 %. Volba varianty již závisí na rozhodnutí pojištěnce, který by měl zvážit předpokládanou délku svého života.

U varianty ad a) je navýšení o 4 693 Kč sice velmi významné, ale současně znamená, že po 3 roky nepobírá pojištěnec žádný důchod a tím přichází celkem o 613 548 Kč. 60

Tato částka se mu vrátí v podobě navýšení důchodu až téměř po 11 letech. Teprve po uplynutí této poměrně dlouhé doby se projeví výhoda navýšeného důchodu. Tato varianta je tedy výhodná pouze za předpokladu, že se pojištěnec dožije vyššího věku. Lze však konstatovat, že vzhledem k prodlužování střední délky života roste pravděpodobnost, že se tento předpoklad naplní.

U druhé varianty ad b) se jedná o navýšení 2 816 Kč. Ani tato částka není rozhodně zanedbatelná, navíc v tomto případě pojištěnec pobírá polovinu důchodu, tj. 8 522 Kč. Částka, o kterou přichází je oproti variantě ad a) poloviční tj. 306 774 Kč. Zde je návratnost této částky přibližně za 9 let.

Nejnižší navýšení je potom u varianty ad c), při které činí jen 1.189 Kč. Na druhou stranu je však pojištěnci vyplácen důchod v plné výši.

Pokud pojištěnec je konzervativního myšlení a upřednostňuje jistotu, bude volit variantu ad c). Naopak kdo je přesvědčen, že se dožije vyššího věku, může zvolit variantu ad a). Varianta ad b) je tedy určitým kompromisem mezi předešlými variantami.

4.3.

Srovnání výše důchodů z I. pilíře a při variantě I. + II.

pilíře Pro vzorový příklad byly zvoleny výše hrubých mezd v důležitých kvantilech. Byl vynechán kvantil P 5, neboť rozdíl oproti P 10 je zanedbatelný. Kvantily jsou použity v průměrné hodnotě hlavních tříd CZ-ISCO – muži.62 Výpočty jsou provedeny pomocí kalkulačky k důchodové reformě v podobě níže uvedených tabulek, které jsou členěny ze dvou hledisek. Jednak z hlediska doby spoření (20, 30 a 40 let) a dále dle zvolené strategie investování. Jednotlivé strategie investování jsou zastoupeny ve čtyřech fondech od nejvíce konzervativního po nejvíce rizikový. Fond Státních dluhopisů (průměrný výnos cca 2,5 %), Konzervativní fond (průměrný výnos cca 3,5 %), Vyvážený fond (průměrný výnos cca 5,5 %)

62

http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/7A003E4DC6/$File/310913a200.pdf, dne 12. 4. 2014

61

a Dynamický fond (průměrný výnos cca 6,5 %). Při výpočtech byla uvažována varianta doživotní výplaty důchodu.63 Vyhodnocení bude provedeno z pohledu rozdílných výnosů jednotlivých fondů při stejné délce spoření. Z tabulek bude patrné, jak velký vliv na celkovou výši důchodu má volba dané strategie, doba spoření a výše hrubé mzdy.

Tabulka č. 6: Fond Státních dluhopisů při době spoření 20 let (muž narozen v r. 1967) Celková výše důchodu Hrubá mzda

Účast pouze v I. pilíři

Účast v I. + II. pilíři

Rozdíl

Osobní příspěvek (2%)

Vliv II. pilíře

P 10 (1. decil)

12 752 Kč

9 790 Kč

9 769 Kč

-21 Kč

247 Kč

-268 Kč

P 25 (1. kvartil)

17 935 Kč

10 699 Kč

10 853 Kč

154 Kč

348 Kč

-194 Kč

P 50 (Medián)

23 868 Kč

11 740 Kč

12 095 Kč

355 Kč

463 Kč

-108 Kč

P 75 (3. kvartil)

32 057 Kč

13 178 Kč

13 807 Kč

629 Kč

621 Kč

8 Kč

P 90 (9. decil)

45 423 Kč

15 523 Kč

16 602 Kč

1 079 Kč

880 Kč

199 Kč

Kvantily

Zdroj: MPSV, vlastní zpracování




Rozdíl


Vliv II. pilíře

P 10 (1. decil)

12 752 Kč

10 127 Kč

10 078 Kč

-49 Kč

357 Kč

-406 Kč

P 25 (1. kvartil)

17 935 Kč

11 077 Kč

11 277 Kč

200 Kč

502 Kč

-302 Kč

P 50 (Medián)

23 868 Kč

12 165 Kč

12 650 Kč

485 Kč

668 Kč

-183 Kč

P 75 (3. kvartil)

32 057 Kč

13 666 Kč

14 547 Kč

881 Kč

898 Kč

-17 Kč

P 90 (9. decil)

45 423 Kč

16 116 Kč

17 642 Kč

1 526 Kč

1 272 Kč

254 Kč

Kvantily


63

http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/, dne 12. 4. 2014

62




Rozdíl


Vliv II. pilíře

P 10 (1. decil)

12 752 Kč

10 296 Kč

10 168 Kč

-128 Kč

447 Kč

-575 Kč

P 25 (1. kvartil)

17 935 Kč

11 266 Kč

11 443 Kč

177 Kč

629 Kč

-452 Kč

P 50 (Medián)

23 868 Kč

12 377 Kč

12 902 Kč

525 Kč

837 Kč

-312 Kč

P 75 (3. kvartil)

32 057 Kč

13 910 Kč

14 917 Kč

1 007 Kč

1 124 Kč

-117 Kč

P 90 (9. decil)

45 423 Kč

16 412 Kč

18 207 Kč

1 795 Kč

1 593 Kč

202 Kč

Kvantily


Tabulka č. 9: Konzervativní fond při době spoření 20 let (muž narozen v r. 1967) Celková výše důchodu Hrubá mzda



P 10 (1. decil)

12 752 Kč

9 790 Kč

P 25 (1. kvartil)

17 935 Kč

P 50 (Medián)

Rozdíl


Vliv II. pilíře

9 833 Kč

43 Kč

273 Kč

-230 Kč

10 699 Kč

10 942 Kč

243 Kč

383 Kč

-140 Kč

23 868 Kč

11 740 Kč

12 213 Kč

473 Kč

510 Kč

-37 Kč

P 75 (3. kvartil)

32 057 Kč

13 178 Kč

13 967 Kč

789 Kč

685 Kč

104 Kč

P 90 (9. decil)

45 423 Kč

15 523 Kč

16 829 Kč

1 306 Kč

971 Kč

335 Kč

Kvantily





P 10 (1. decil)

12 752 Kč

10 127 Kč

P 25 (1. kvartil)

17 935 Kč

P 50 (Medián)

Rozdíl


Vliv II. pilíře

10 213 Kč

86 Kč

411 Kč

-325 Kč

11 077 Kč

11 469 Kč

392 Kč

579 Kč

-187 Kč

23 868 Kč

12 165 Kč

12 905 Kč

740 Kč

770 Kč

-30 Kč

P 75 (3. kvartil)

32 057 Kč

13 666 Kč

14 888 Kč

1 222 Kč

1 034 Kč

188 Kč

P 90 (9. decil)

45 423 Kč

16 116 Kč

18 125 Kč

2 009 Kč

1 465 Kč

544 Kč

Kvantily

Zdroj: MPSV, vlastní zpracování 63




Rozdíl


Vliv II. pilíře

P 10 (1. decil)

12 752 Kč

10 296 Kč

10 394 Kč

98 Kč

538 Kč

-440 Kč

P 25 (1. kvartil)

17 935 Kč

11 266 Kč

11 761 Kč

495 Kč

756 Kč

-261 Kč

P 50 (Medián)

23 868 Kč

12 377 Kč

13 325 Kč

948 Kč

1 006 Kč

-58 Kč

P 75 (3. kvartil)

32 057 Kč

13 910 Kč

15 486 Kč

1 576 Kč

1 352 Kč

224 Kč

P 90 (9. decil)

45 423 Kč

16 412 Kč

19 013 Kč

2 601 Kč

1 915 Kč

686 Kč

Kvantily


Tabulka č. 12: Vyvážený fond při době spoření 20 let (muž narozen v r. 1967) Celková výše důchodu Hrubá mzda



P 10 (1. decil)

12 752 Kč

9 790 Kč

P 25 (1. kvartil)

17 935 Kč

P 50 (Medián)

Rozdíl


Vliv II. pilíře

9 984 Kč

194 Kč

333 Kč

-139 Kč

10 699 Kč

11 156 Kč

457 Kč

469 Kč

-12 Kč

23 868 Kč

11 740 Kč

12 498 Kč

758 Kč

624 Kč

134 Kč

P 75 (3. kvartil)

32 057 Kč

13 178 Kč

14 349 Kč

1 171 Kč

838 Kč

333 Kč

P 90 (9. decil)

45 423 Kč

15 523 Kč

17 372 Kč

1 849 Kč

1 188 Kč

661 Kč

Kvantily





P 10 (1. decil)

12 752 Kč

10 127 Kč

P 25 (1. kvartil)

17 935 Kč

P 50 (Medián)

Rozdíl


Vliv II. pilíře

10 573 Kč

446 Kč

555 Kč

-109 Kč

11 077 Kč

11 974 Kč

897 Kč

781 Kč

116 Kč

23 868 Kč

12 165 Kč

13 577 Kč

1 412 Kč

1 039 Kč

373 Kč

P 75 (3. kvartil)

32 057 Kč

13 666 Kč

15 791 Kč

2 125 Kč

1 395 Kč

730 Kč

P 90 (9. decil)

45 423 Kč

16 116 Kč

19 405 Kč

3 289 Kč

1 977 Kč

1 312 Kč

Kvantily





Rozdíl


Vliv II. pilíře

P 10 (1. decil)

12 752 Kč

10 296 Kč

11 054 Kč

758 Kč

802 Kč

-44 Kč

P 25 (1. kvartil)

17 935 Kč

11 266 Kč

12 689 Kč

1 423 Kč

1 127 Kč

296 Kč

P 50 (Medián)

23 868 Kč

12 377 Kč

14 561 Kč

2 184 Kč

1 500 Kč

684 Kč

P 75 (3. kvartil)

32 057 Kč

13 910 Kč

17 145 Kč

3 235 Kč

2 015 Kč

1 220 Kč

P 90 (9. decil)

45 423 Kč

16 412 Kč

21 363 Kč

4 951 Kč

2 855 Kč

2 096 Kč

Kvantily


Tabulka č. 15: Dynamický fond při době spoření 20 let (muž narozen v r. 1967) Celková výše důchodu Hrubá mzda



P 10 (1. decil)

12 752 Kč

9 790 Kč

P 25 (1. kvartil)

17 935 Kč

P 50 (Medián)

Rozdíl


Vliv II. pilíře

10 076 Kč

286 Kč

370 Kč

-84 Kč

10 699 Kč

11 284 Kč

585 Kč

520 Kč

65 Kč

23 868 Kč

11 740 Kč

12 669 Kč

929 Kč

692 Kč

237 Kč

P 75 (3. kvartil)

32 057 Kč

13 178 Kč

14 579 Kč

1 401 Kč

930 Kč

471 Kč

P 90 (9. decil)

45 423 Kč

15 523 Kč

17 697 Kč

2 174 Kč

1 318 Kč

856 Kč

Kvantily





P 10 (1. decil)

12 752 Kč

10 127 Kč

P 25 (1. kvartil)

17 935 Kč

P 50 (Medián)

Rozdíl


Vliv II. pilíře

10 810 Kč

683 Kč

650 Kč

33 Kč

11 077 Kč

12 307 Kč

1 230 Kč

914 Kč

316 Kč

23 868 Kč

12 165 Kč

14 021 Kč

1 856 Kč

1 216 Kč

640 Kč

P 75 (3. kvartil)

32 057 Kč

13 666 Kč

16 387 Kč

2 721 Kč

1 634 Kč

1 087 Kč

P 90 (9. decil)

45 423 Kč

16 116 Kč

20 249 Kč

4 133 Kč

2 315 Kč

1 818 Kč

Kvantily





Rozdíl


Vliv II. pilíře

P 10 (1. decil)

12 752 Kč

10 296 Kč

11 533 Kč

1 237 Kč

993 Kč

244 Kč

P 25 (1. kvartil)

17 935 Kč

11 266 Kč

13 364 Kč

2 098 Kč

1 397 Kč

701 Kč

P 50 (Medián)

23 868 Kč

12 377 Kč

15 458 Kč

3 081 Kč

1 859 Kč

1 222 Kč

P 75 (3. kvartil)

32 057 Kč

13 910 Kč

18 350 Kč

4 440 Kč

2 497 Kč

1 943 Kč

P 90 (9. decil)

45 423 Kč

16 412 Kč

23 072 Kč

6 660 Kč

3 539 Kč

3 121 Kč

Kvantily


Z výše uvedených výpočtů vyplývá, že výhodnost účasti v druhém pilíři je tím vyšší, čím vyšší je hrubá mzda. Délka spoření zvyšuje rozdíly ve výhodnosti pro pojištěnce s nízkou a vysokou hrubou mzdou. Faktor výběru investičního fondu má samozřejmě významný vliv, neboť výnos roste úměrně s rizikovostí. Je však nutno podotknout, že uvedená navýšení důchodů jsou pouze předpokládaná a tedy reálný nárůst může být zejména v případě Vyvážených a Dynamických fondů i výrazně nižší. Například u kvantilu P10 dojde k navýšení důchodu až při délce spoření 30 let a při investování v Dynamickém fondu. U mediánu začíná být druhý pilíř výhodný již při 20 letech spoření, za podmínky vložení prostředků do Vyváženého fondu. Největší výhody přináší druhý pilíř pro vysokopříjmové skupiny obyvatel, jak je vidět u kvantilu P 90, kdy dochází k navýšení penze ve všech uvedených variantách, jak z hlediska délky spoření, tak i zvoleného investičního fondu.

4.4.

Navýšení důchodu prostřednictvím spoření ve III. pilíři

V této podkapitole jsou provedeny výpočty předpokládaných částek, které by bylo možné naspořit investováním finančních prostředků do jednotlivých fondů. Jsou zde uvedené opět čtyři základní fondy s průměrnými výnosy a dále tři rozdílné doby spoření jako v předešlé podkapitole 4.3. Pro vlastní výpočet byl použit níže uvedený vzorec, jehož výsledkem je naspořená částka v nominální hodnotě, tzn., včetně inflace.

66

Vzorec: S ∙

kde

S

je naspořená částka,

je úložka, která je ukládána vždy na konci úrokového období (roku),

n

je počet let spoření,

je roční úroková sazba64

Jako příklad výpočtu je uvedena varianta spoření ve výši

300 Kč měsíčně,

která je podmínkou pro přiznání alespoň minimálního státního příspěvku ve výši 90 Kč. Současně je uvažován příspěvek zaměstnavatele ve výši 500 Kč, který je však fakultativní povahy. Součet těchto tří příspěvků činí 890 Kč. Jelikož jsou tyto příspěvky udávány za měsíc, je nutné pro získání roční naspořené částky jejich vynásobení dvanácti. Je zde zvolen fond Státních dluhopisů s průměrným výnosem 2,5 % při době spoření 20 let.

S 12 ∙ 890 ∙

, ,

272 817 č

Pro zjednodušení následujících výpočtů budou dále v tabulkách uvedeny pouze vstupní parametry a výsledky výpočtu bez matematického postupu. Všechny výpočty jsou provedeny v programu Microsoft Excel 2007.

Tabulka č. 18: Naspořená částka při investování do fondu Státních dluhopisů s výnosem 2,5 % Výše měsíčního příspěvku Zaměstnanec Stát Zaměstnavatel 300 Kč 90 Kč 500 Kč 400 Kč 110 Kč 500 Kč 500 Kč 130 Kč 500 Kč 600 Kč 150 Kč 500 Kč 700 Kč 170 Kč 500 Kč 800 Kč 190 Kč 500 Kč 900 Kč 210 Kč 500 Kč 1 000 Kč 230 Kč 500 Kč

Celkem 890 Kč 1 010 Kč 1 130 Kč 1 250 Kč 1 370 Kč 1 490 Kč 1 610 Kč 1 730 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty

64

RADOVÁ, Jarmila et al, Finanční matematika pro každého. 96 s.

67

20 let 272 817 Kč 309 601 Kč 346 386 Kč 383 170 Kč 419 954 Kč 456 738 Kč 493 523 Kč 530 307 Kč

Doba spoření 30 let 468 881 Kč 532 101 Kč 595 321 Kč 658 541 Kč 721 760 Kč 784 980 Kč 848 200 Kč 911 420 Kč

40 let 719 859 Kč 816 919 Kč 913 979 Kč 1 011 038 Kč 1 108 098 Kč 1 205 158 Kč 1 302 217 Kč 1 399 277 Kč

Tabulka č. 19: Naspořená částka při investování do Konzervativního fondu s výnosem 3,5 % Výše měsíčního příspěvku Zaměstnanec Stát Zaměstnavatel 300 Kč 90 Kč 500 Kč 400 Kč 110 Kč 500 Kč 500 Kč 130 Kč 500 Kč 600 Kč 150 Kč 500 Kč 700 Kč 170 Kč 500 Kč 800 Kč 190 Kč 500 Kč 900 Kč 210 Kč 500 Kč 1 000 Kč 230 Kč 500 Kč



Doba spoření 30 let 551 330 Kč 625 667 Kč 700 004 Kč 774 340 Kč 848 677 Kč 923 013 Kč 997 350 Kč 1 071 687 Kč

40 let 902 997 Kč 1 024 749 Kč 1 146 502 Kč 1 268 254 Kč 1 390 007 Kč 1 511 759 Kč 1 633 511 Kč 1 755 264 Kč


Tabulka č. 20: Naspořená částka při investování do Vyváženého fondu s výnosem 5,5 % Výše měsíčního příspěvku Zaměstnanec Stát Zaměstnavatel 300 Kč 90 Kč 500 Kč 400 Kč 110 Kč 500 Kč 500 Kč 130 Kč 500 Kč 600 Kč 150 Kč 500 Kč 700 Kč 170 Kč 500 Kč 800 Kč 190 Kč 500 Kč 900 Kč 210 Kč 500 Kč 1 000 Kč 230 Kč 500 Kč



Doba spoření 30 let 773 611 Kč 877 918 Kč 982 225 Kč 1 086 532 Kč 1 190 839 Kč 1 295 146 Kč 1 399 453 Kč 1 503 761 Kč

40 let 1 458 948 Kč 1 655 660 Kč 1 852 372 Kč 2 049 084 Kč 2 245 796 Kč 2 442 508 Kč 2 639 220 Kč 2 835 933 Kč


Tabulka č. 21: Naspořená částka při investování do Dynamického fondu s výnosem 6,5 % Výše měsíčního příspěvku Zaměstnanec Stát Zaměstnavatel 300 Kč 90 Kč 500 Kč 400 Kč 110 Kč 500 Kč 500 Kč 130 Kč 500 Kč 600 Kč 150 Kč 500 Kč 700 Kč 170 Kč 500 Kč 800 Kč 190 Kč 500 Kč 900 Kč 210 Kč 500 Kč 1 000 Kč 230 Kč 500 Kč



68


Doba spoření 30 let 922 484 Kč 1 046 863 Kč 1 171 243 Kč 1 295 623 Kč 1 420 003 Kč 1 544 383 Kč 1 668 762 Kč 1 793 142 Kč

40 let 1 875 749 Kč 2 128 659 Kč 2 381 569 Kč 2 634 479 Kč 2 887 389 Kč 3 140 299 Kč 3 393 209 Kč 3 646 119 Kč

Z komparace jednotlivých tabulek jsou vidět výrazné rozdíly v naspořených částkách podle

jednotlivých fondů. Spořením v Dynamickém fondu lze dosáhnout samozřejmě

nejvyšších naspořených částek, je však nutné si uvědomit, že výnosy, na základě kterých jsou tyto částky vypočítány jsou stanoveny na základě předpokladu a nemusí se tedy naplnit. Vhodným kompromisem může být spoření ve Vyváženém fondu, kde jsou naspořené částky v porovnání s fondem Státních dluhopisů více jak dvojnásobné. Z pohledu účastníka je nejvýhodnější měsíčně spořit částku 1000 Kč, při které je možné dosáhnout maximálního státního příspěvku ve výši 230 Kč. Výši naspořených částek také významnou měrou ovlivňuje výše příspěvků zaměstnavatele.

69

Závěr Cílem práce bylo analyzovat penzijní systém v ČR a prokázat nezbytnost jeho reforem. V teoretické části mé diplomové práce, v podkapitole 1.3. jsem provedla analýzu penzijního systému v ČR před reformou 2013, který byl založen pouze na prvním a třetím pilíři. V následující kapitole Penzijní reforma jsem se následně zabývala důvody penzijní reformy, stanovenými cíli a způsoby, jak těchto cílů dosáhnout. Z daného rozboru jednoznačně vyplynula nutnost reformy předešlého penzijního systému a to především z důvodu nepříznivého demografického vývoje. Současný reformovaný penzijní systém je založen na třech pilířích. Spuštění penzijní reformy bylo nezbytné, ale po více jak roční zkušenosti se ukazuje, že její podobu je nutné výrazně upravit. Na základě příkladů obsažených v praktické části se domnívám, že forma druhého pilíře není vhodným řešením pro většinu obyvatelstva. Z provedených výpočtů jednoznačně vyplývá, že vstup do druhého pilíře je výhodný pouze pro mladší ročníky s nadprůměrnými příjmy. Dalším parametrem, který nebyl v rámci reformy zcela domyšlen je nezastropovaný věk odchodu do důchodu. Další zásadní problém vidím ve výrazném prodloužení věku odchodu do důchodu, což není vhodným řešením, a to ze dvou pohledů. Na jedné straně způsobuje snížení počtu volných pracovních míst a tím zhoršuje možnost uplatnění čerstvých absolventů škol na trhu práce. Na straně druhé u mnoha profesí, zejména u těžce manuálně pracujících si lze jen těžko představit, že budou schopni vykonávat s požadovanou výkonností svoji profesi ve věku 65 a více let. Ke druhé stěžejní oblasti, kterou je nepříznivý demografický vývoj si myslím, že je velmi důležitá podpora mladých rodin s dětmi, v podobě zvýšených přídavků na děti, porodného, daňových zvýhodnění apod. Současný systém podpory je spíše demotivující, což se negativně odráží na malém počtu rodin se dvěma a více dětmi. Mým řešením penzijní reformy by bylo zavedení propopulační politiky a zastropování věku odchodu do důchodu maximálně v 65 letech.

Závěrem bych ještě ráda uvedla, že nově vzniklá koalice ve složení ČSSD, Hnutí ANO a KDU-ČSL avizovala plánované změny penzijního systému. Byla vytvořena komise politiků a expertů, která má za úkol navrhnout v podstatě novou důchodovou reformu. Komise se bude zabývat řešením následujících šesti bodů: stanovení přesného postupu zrušení druhého pilíře, nastavení nového mechanismu valorizace, navržení změn ve spoření na stáří, vytvoření 70

nového modelu pro stanovení důchodového věku, posílení zásluhovosti a zapojení rodin do důchodového systému. V komisi by měli být zastoupeni sociologové a zástupci všech parlamentních stran. Komise bude doplněna o ekonoma, demografa, zástupce odborů, zaměstnavatelů, ČNB, ČSÚ a vybraných profesních sdružení. Mandát komise vychází z koaliční dohody a z vládního programu. Tým expertů bude mít za úkol vypracovat soubor změn penzijního systému a zdanění práce. Výsledkem by mělo být zajištění důstojného příjmu seniorům a dlouhodobá udržitelnost důchodové soustavy. Připravované změny by měly vstoupit v platnost od roku 2017.65 Zrušení druhého pilíře, klíčové části současné penzijní reformy plánuje současná vláda uskutečnit od ledna 2016. Reálným řešením jsou dvě varianty. První variantou je, že peníze z druhého pilíře budou předvedeny tam, kde byly původně. To znamená, že cca 60 % se pošle zpět do průběžného důchodového systému a zbývající prostředky dostanou lidé zpět, neboť se jedná o peníze, které si do něj sami vložili. Na pojištěnce bude pohlíženo stejně, jako na ty, kteří v druhém pilíři nebyli a nebudou se jim proto krátit státní penze. Po technické stránce je tato varianta nejjednodušší. Druhou variantou je převod všech prostředků z druhého pilíře do třetího pilíře. S tímto přechodem by však bylo spojeno snížení státní penze. Do budoucna by nastal problém, jak vyřešit vyvádění 3 % z průběžného důchodového systému u těch pojištěnců, kteří vstoupili v rámci důchodové reformy do druhého pilíře. Jako nejpravděpodobnějším scénářem se zdá být kombinace první a druhé varianty, která odpovídá programovému prohlášení vlády. V něm se píše o respektování vlastnických práv účastníků druhého pilíře. Pro nastavení nového mechanismu valorizace má komise za úkol stanovit novou metodiku výpočtu. Ta musí zajistit důstojnou penzi nejen současným, ale i budoucím důchodcům, a to po celou dobu jejího vyplácení. Prvním konkrétním krokem je příslib současné vlády, že od 1. ledna 2015 by mělo dojít k navýšení současných důchodů o 205 Kč, což představuje výdaj pro státní rozpočet ve výši 7,1 miliardy Kč. S tímto navýšením již počítá připravovaný návrh státního rozpočtu na rok 2015.66

65

http://www.mpsv.cz/cs/17699, dne 14. 4. 2014

66

PRAVEC Josef a Jan NĚMEC. Druhý pilíř penzí: Všechno je jinak. Ekonom. 2014, 20.-26. února. ISSN 1210-

0714

71

Dalším úkolem komise je připravit také změny v doplňkovém důchodovém spoření. Je nutná větší motivace lidí k tomu, aby si spořili peníze na stáří a tyto úspory si nechávali vyplácet jako pravidelnou penzi. Také je v plánu úprava státní podpory. Experti se musí také zaměřit na věk odchodu do důchodu. Ten se každoročně zvyšuje a hranice přitom není stanovena. Je nutné provést jeho zevrubnou revizi a navrhnout model, který by důchodový věk zastropoval. Neméně důležitými faktory, na které je nutné se zaměřit je také posílení zásluhovosti a zapojení rodin do důchodového systému. Je tím míněn zodpovědnější přístup každého pojištěnce, tak aby se sám více podílel na finančním zabezpečení ve stáří. V otázce zapojení rodin je jedním z řešení transfer určité části mezd dětí na penze rodičů. Konečné řešení bude záležet na návrzích komise expertů, které však musí být schváleno poslaneckou sněmovnou ve formě novel stávajícího zákona o důchodovém pojištění a dalších souvisejících předpisů.

72

Seznam použité literatury Tištěné monografie 1. CIPRA, Tomáš. Penze: kvantitativní přístup. Praha: Ekopress, 2013. 409 s. ISBN 97880-86929-87-3. 2. DANĚK, Antonín et al. Průvodce: důchodovou reformou, nemocenským a sociálním pojištěním, zdravotní reformou, změnami zákona o DPH, výpočtem mezd, cestovními náhradami, úpravami zákoníku práce, sociálními dávkami v roce 2012. Praha: BMSSSTART, s. r. o., 2012. 159 s. ISBN 978-80-86140-74-2. 3. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 178 s. ISBN 80-86119-92-0. 4. FILIP, Miloš a Roman POSPÍŠIL. Finanční poradenství: Co s tou penzí. Praha: Kodiak print, 2013. 136 s. ISBN 978-80-905457-0-0. 5. CHVÁTALOVÁ, Iva et al. Právo sociálního zabezpečení v České republice a Evropské unii. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012. 290 s. ISBN 978-80-7380-374-2. 6. KREBS, Vojtěch et al. Sociální politika. 5. vyd. Praha: ASPI, 2010. 544 s. ISBN 97880-7357-585-4. 7. PIKORA, Vladimír a Markéta ŠICHTAŘOVÁ. Všechno je jinak aneb co nám neřekli o důchodech, euru a budoucnosti. Praha: Grada, 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-42076. 8. PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. 13. vyd. Praha: Grada, 2012. 144 s. ISBN 97880-247-4090-4. 9. RADOVÁ, Jarmila et al. Finanční matematika pro každého. 8. rozšířené vydání. Grada, 2013. 304 s. ISBN 978-80-247-4831-3. 10. SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Zorientujte se v důchodové reformě. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 160 s. ISBN 978-80-247-4479-7.

Internetové zdroje 1. APLIKACE.MVCR.CZ. Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupný z WWW: 73

2. CSSZ.CZ. Jak si orientačně spočítat důchod – návod pro použití důchodové kalkulačky. © 2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupný z WWW: 3. CSSZ.CZ. Předdůchody – dávky ze III. pilíře. © 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupný z WWW:

clanky/predduchody_%E2%80%93_davky_ze_iii._pilire> 4. CZSO.CZ. Distribuce hrubých měsíčních mezd zaměstnanců podle hlavních tříd CZISCO-muži. © 2012 [cit. 2014-04-12]. Dostupný z WWW: 5. DUCHODOVAKALKULACKA.MPSV.CZ.

Kalkulačka

k důchodové

reformě.

© 2014 [cit. 2014-04-12]. Dostupný z WWW: 6. DUCHODOVAREFORMA.MPSV.CZ. Manuál k důchodové reformě. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-21]. Dostupný z WWW: 7. DUCHODOVAREFORMA.MPSV.CZ. Manuál k důchodové reformě. [online]. © 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupný z WWW: 8. DUCHODOVAREFORMA.MPSV.CZ. Způsob zhodnocení. [online]. © 2014 [cit. 2013-10-20]. Dostupný z WWW: 9. FINANCE.CZ. Dávky penzijního připojištění (transformovaný fond). [online]. © 2014 [cit. 2013-11-24]. Dostupný z WWW: 11. MPSV.CZ. Důchodové pojištění. [online]. © 2014 [cit. 2014-01-12]. Dostupný z WWW: 12. MPSV.CZ. Důchodové pojištění. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-21]. Dostupný z WWW: 13. MPSV.CZ. Hlavní změny v důchodovém pojištění schválené v roce 2011. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-21]. Dostupný z WWW:

74

14. MPSV.CZ. Kalkulačky. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupný z WWW: 15. MPSV.CZ. Pozůstalostní důchody. [online]. © 2014 [cit. 2014-01-12]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/620> 16. MPSV.CZ. Starobní důchody. [online]. © 2014 [cit. 2014-01-12]. Dostupný z WWW: 17. PENÍZE.CZ. Třetí pilíř: K čemu jsou a jak fungují předdůchody. [online]. © 2000 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupný z WWW: 18. PENÍZE.CZ. Zaměstnavatelé si můžou z daní odečíst vyšší příspěvky na penzijko a životní pojištění. Přidají vám? [online]. © 2000 - 2014 [cit. 2013-11-24]. Dostupný z WWW: penzijni-pripojisteni/abeceda-penzijniho-pripojisteni/davky-penzijniho-pripojisteni/> 19. REFORMA-DUCHODU.COM. Nevýhody III. pilíře. [online]. © 2014 [cit. 2013-1201]. Dostupný z WWW: 20. REFORMA-DUCHODU.COM. Strategie fondů. [online]. © 2014 [cit. 2013-12-08]. Dostupný z WWW: 21. STARNESMYSLI.CZ. Růst důchodů znovu zpomalil. [online]. © 2014 [cit. 2014-0321].

Dostupný

z WWW:

duchodu-znovu-zpomalil-76/> 22. UZIJSIDUCHOD.CZ. Malá důchodová reforma. [online]. © 2012 [cit. 2014-03-21]. Dostupný

z WWW:

duchodova-reforma> 23. UZIJSIDUCHOD.CZ. Velká důchodová reforma – změny v penzijním připojištění (III. pilíř).

[online].

©

2012

[cit.

2013-09-28].

Dostupný

z WWW:

24. UZIJSIDUCHOD.CZ. Velká důchodová reforma – změny v penzijním připojištění (III. pilíř).

[online].

©

2012

[cit.

2013-12-07].

Dostupný

z WWW:

75

Ostatní dokumenty 1. Vyhláška č. 226/2011 Sb. Vyhláška o výši redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 2. Vyhláška č. 286/2011 Sb. O výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2012 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2012 a o zvýšení důchodů v roce 2012 3. Vyhláška č. 296/2013 Sb. O výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2012, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2012, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2014 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2014 a o zvýšení důchodů v roce 2014 4. Závěrečná zpráva rok 2005. Dostupná z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2235/ zaverecna_zprava.pdf 5. Závěrečná zpráva rok 2010. Dostupná z:

http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/

2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis.pdf 6. PRAVEC Josef a Jan NĚMEC. Druhý pilíř penzí: Všechno je jinak. Ekonom. 2014, 20.-26. února. ISSN 1210-0714

76

Seznam použitých tabulek, obrázků a grafů Tabulka č. 1: Měsíční státní příspěvek ..................................................................................... 34 Tabulka č. 2: Daňová úleva ...................................................................................................... 35 Tabulka č. 3: SWOT analýza průběžného systému.................................................................. 45 Tabulka č. 4: SWOT analýza fondového systému ................................................................... 45 Tabulka č. 5: Orientační výpočet starobního důchodu ............................................................. 55 Tabulka č. 6: Fond Státních dluhopisů při době spoření 20 let (muž narozen v r. 1967) ........ 62 Tabulka č. 7: Fond Státních dluhopisů při době spoření 30 let (muž narozen v r. 1975) ........ 62 Tabulka č. 8: Fond Státních dluhopisů při době spoření 40 let (muž narozen v r. 1984) ........ 63 Tabulka č. 9: Konzervativní fond při době spoření 20 let (muž narozen v r. 1967) ................ 63 Tabulka č. 10: Konzervativní fond při době spoření 30 let (muž narozen v r. 1975) .............. 63 Tabulka č. 11: Konzervativní fond při době spoření 40 let (muž narozen v r. 1984) .............. 64 Tabulka č. 12: Vyvážený fond při době spoření 20 let (muž narozen v r. 1967) ..................... 64 Tabulka č. 13: Vyvážený fond při době spoření 30 let (muž narozen v r. 1975) ..................... 64 Tabulka č. 14: Vyvážený fond při době spoření 40 let (muž narozen v r. 1984) ..................... 65 Tabulka č. 15: Dynamický fond při době spoření 20 let (muž narozen v r. 1967) .................. 65 Tabulka č. 16: Dynamický fond při době spoření 30 let (muž narozen v r. 1975) .................. 65 Tabulka č. 17: Dynamický fond při době spoření 40 let (muž narozen v r. 1984) .................. 66 Tabulka č. 18: Naspořená částka při investování do fondu Státních dluhopisů s výnosem 2,5 %............................................................................................................................................... 67 Tabulka č. 19: Naspořená částka při investování do Konzervativního fondu s výnosem 3,5 % .................................................................................................................................................. 68 Tabulka č. 20: Naspořená částka při investování do Vyváženého fondu s výnosem 5,5 % .... 68 Tabulka č. 21: Naspořená částka při investování do Dynamického fondu s výnosem 6,5 % .. 68

Obrázek č. 1: Věková skladba obyvatelstva............................................................................. 15 Obrázek č. 2: Tok prostředků v penzijním připojištění ............................................................ 36

Graf č. 1: Prognóza populačního vývoje ČR............................................................................ 16 Graf č. 2: Výše důchodu v závislosti na příjmu ....................................................................... 22

77

Seznam příloh Příloha č. 1: Tabulka – Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1977

78

PŘÍLOHA Č. 1 Důchodový věk činí u Rok narození 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977

mužů 0 60r+2m 57r 60r+4m 57r 60r+6m 57r 60r+8m 57r+4m 60r+10m 57r+8m 61r 58r 61r+2m 58r+4m 61r+4m 58r+8m 61r+6m 59r 61r+8m 59r+4m 61r+10m 59r+8m 62r 60r 62r+2m 60r+4m 62r+4m 60r+8m 62r+6m 61r 62r+8m 61r+4m 62r+10m 61r+8m 63r 62r 63r+2m 62r+4m 63r+4m 62r+8m 63r+6m 63r+2m 63r+8m 63r+8m 63r+10m 63r+10m 64r 64r 64r+2m 64r+2m 64r+4m 64r+4m 64r+6m 64r+6m 64r+8m 64r+8m 64r+10m 64+10m 65r 65r 65r+2m 65r+2m 65r+4m 65r+4m 65r+6m 65r+6m 65r+8m 65r+8m 65r+10m 65r+10m 66r 66r 66r+2m 66r+2m 66r+4m 66r+4m 66r+6m 66r+6m 66r+8m 66r+8m 66r+10m 66r+10m 67r 67r

žen s počtem vychovaných dětí 1 2 3a4 56r 55r 54r 56r 55r 54r 56r 55r 54r 56r 55r 54r 56r+4m 55r 54r 56r+8m 55r+4m 54r 57r 55r+8m 54r+4m 57r+4m 56r 54r+8m 57r+8m 56r+4m 55r 58r 56r+8m 55r+4m 58r+4m 57r 55r+8m 58r+8m 57r+4m 56r 59r 57r+8m 56r+4m 59r+4m 58r 56r+8m 59r+8m 58r+4m 57r 60r 58r+8m 57r+4m 60r+4m 59r 57r+8m 60r+8m 59r+4m 58r 61r 59r+8m 58r+4m 61r+4m 60r 58r+8m 61r+8m 60r+4m 59r 62r+2m 60r+8m 59r+4m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 63r+2m 61r+8m 60r+2m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 64r+6m 63r+2m 61r+8m 64r+8m 63r+8m 62r+2m 64r+10m 64r+2m 62r+8m 65r 64r+8m 63r+2m 65r+2m 65r+2m 63r+8m 65r+4m 65r+4m 64r+2m 65r+6m 65r+6m 64r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+2m 65r+10m 65r+10m 65r+8m 66r 66r 66r 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 67r 67r 67r

79

5 a více 53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r+4m 53r+8m 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r+2m 59r+8m 60r+2m 60r+8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63+8m 64r+2m 64r+8m 65r+2m 65r+8m 66r+2m 66r+8m 66r+10m 67r

Zdroj: Sněmovní tisk 277/0

(„r“ znamená rok, „m“ znamená kalendářní měsíc).

Pojištěnci, kteří se narodili po roce 1977, si důchodový věk stanoví tak, že se k věku 1967 let připočte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození a rokem 1977 (toto ustanovení bylo zrušeno pozměňovacím návrhem 277/2).

80

Penzijní systém v ČR a nutnost jeho reformování

Recommend Documents