Penzijní systém v ČR a nutnost jeho reformace

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Penzijní systém v ČR a nutnost jeho reformace Diplomová práce

Autor:

Kristina Polachová Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr Musil Ph.D.

Červen, 2013

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Břeclavi dne 24. 6. 2013

Kristina Polachová

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petrovi Musilovi Ph.D. za cenné připomínky a rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

Anotace Diplomová práce “Penzijní systém v ČR a nutnost jeho reformace” podává komplexní pohled na současný systém penzijního zabezpečení v ČR, který prošel koncem roku 2012 a začátkem roku 2013 reformací. Práce obsahuje kompletní analýzu třech hlavních pilířů penzijního systému a podává ucelený přehled o všech provedených změnách v rámci reformy. Třetí kapitola obsahuje mimo jiné take doporučení různých alternativních způsobů spoření na důchod. V poslední části následuje analýza nedostatků současného penzijního systému a návrh opatření vedoucích k celkovému vylepšení systému. Závěr práce souhrnně hodnotí český důchodový systém a potřebu jeho reformace.

Klíčová slova Penzijní systém, důchodová reforma, pilířový systém, stárnutí populace, věk odchodu do důchodu, průběţně financovaný systém, penzijní fond, státní příspěvek

Annotation The Diploma Thesis “Pension system in the Czech Republic and the necessity of its reformation” provides a comprehensive view of the current pension scheme in the ČR, that has been subject of reformation in the end of the year 2012 and beginning of the year 2013. This Thesis covers a complete analysis of three main pension system pillars and makes an overall survey on all implemented changes within the reform. The third Chapter contains among others also recommendations of various alternative ways of pension savins. This is followed, in the last part, by the analysis of imperfections of the current pension system and proposal of actions how to improve the system in general. The final part of this Thesis assesses the Czech pension system and the necessity of its reformation in summary.

Key words Pension system, pension reform, pillar system, ageing population, retirement age, Pay-AsYou-Go system, pension fund, state contribution

Obsah Úvod…………………………………………………………………………………………..6 1. Analýza penzijního systému v ČR…………………………………………………….7 1.1. Vývoj důchodového systému před rokem 1989……………………………....7 1.2. Vývoj penzijního systému po roce 1950……………………………………....9 1.3. Vývoj po roce 1989…………………………………………………………...10 1.4. Nutnost penzijní reformy……………………………………………………..13 1.5. Demografie……………………………………………………………………16 1.6. Příčiny stárnutí populace v ČR ………………………………………………18 1.7. Pravděpodobnost doţití se penze……………………………………………..20 2. První pilíř penzijního systému………………………………………………………..23 2.1. Současný stav prvního pilíře………………………………………………….23 2.2. Skrytý penzijní dluh…………………………………………………………..26 2.3. Moţnosti úprav průběţného systému…………………………………………27 2.4. Výpočet penze v prvním pilíři………………………………………………..29 3. Druhý pilíř penzijního systému……………………………………………………….30 3.1. Právní stránka druhého pilíře…………………………………………………30 3.2. Základní principy druhého pilíře……………………………………………...31 3.3. Regulace a dohled nad druhým pilířem………………………………………34 3.4. Srovnání s konkurenčními produkty…………………………………………37 3.5. Nové typy produktů ve druhém pilíři…………………………………………38 3.6. Pro koho je vstup do druhého pilíře výhodný a pro koho nikoli……………...42 3.7. Rizika druhého pilíře………………………………………………………….47 4. Třetí pilíř penzijního systému………………………………………………………...51 4.1. Doplňkové penzijní spoření…………………………………………………..51 4.2. Předdůchod…………………………………………………………………..52 4.3. Transformace fondů…………………………………………………………..53 4.4. Rozdíl mezi druhým a třetím pilířem…………………………………………57 4.5. Druhy penzí…………………………………………………………………...58 4.6. Průběh důchodového spoření a doplňkového spoření a výplat důchodu……..60 4.7. Alternativní způsoby spoření na důchod……………………………………...63 5. Návrh úprav penzijního systému……………………………………………………...70 5.1. Moţné změny v rámci penzijního systému…………………………………...70 5.2. Shrnutí………………………………………………………………………...71 Závěr …………………………………………………………………………………74 Seznam pouţité literatury…………………………………………………………….76 Seznam tabulek……………………………………………………………………….78 Seznam grafů…………………………………………………………………………78

5

Úvod Evropa se v posledních desítkách let potýká se stále sílícím fenoménem stárnutí populace. Na tento problém neustále upozorňuje také Evropská unie, přičemţ se snaţí své členské státy přimět, aby se na hrozící změny ve společnosti důkladně připravily. Navrhovaná opatření se týkají celkové oblasti veřejného sektoru, ale především se budou citelně dotýkat penzijních systémů jednotlivých států. Změny demografického vývoje se dle statistik nevyhýbají ani České republice a proto i my jsme byli nuceni přistoupit na reformu penzijního systému. Neustále vzrůstající podíl starších občanů způsobuje stale větší závislost důchodců na stale se sniţujícím podílu aktivně pracujících, tedy těch co přispívají do systému. Tato demografická změna zatím moţná není patrná, protoţe stojíme teprve na jejím začátku, ale postupem času ji jistě budeme vnímat stale víc a víc. Proto nás s největší pravděpodobností čekají také změny na celospolečenské úrovni v přístupu ke stáří jako takovému. Je nutné si uvědomit, ţe naši senioři by rádi vedli aktivní ţivot a strávili na zaslouţeném odpočinku příjemné okamţiky a my na tom určitě budeme stejně. Dnes je z pohledu ekonomiky nahlíţeno na staré lidi nejen jako na finanční přítěţ, ale mysleme na ně do budoucna také jako na velkou cílovou skupinu s vysokým potencionálem. Nejen demografický vývoj nás donutil se zamýšlet nad nutností provedení změn v zastaralém a nevyhovujícím systému. Hlavním cílem důchodové reformy je zajištění jeho dlouhodobé stability a finanční udrţitelnosti. Cílem této diplomové práce pak je zhodnocení současného stavu penzijního systému v České republice, zhodnocení nutnosti provedení reformních kroků a vyhodnocení účinnosti reformních změn a případný nástin doporučení konkrétních kroků, které by mohly vest k větší spokojenosti se systémem, k jeho vyšší stabilitě a finanční udrţitelnosti. Hlavním zdrojem pro zpracování této diplomové práce byly analýzy dostupné na finančních a ekonomických serverech, z odborného tisku, broţur České správy sociálního zabezpečení a také stránek ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Tyto zdroje jsem volila především z toho důvodu, ţe v čase, kdy jsem zpracovávala svoji diplomovou práci, byl nedostatek publikovaných aktuálních kniţních vydání na téma penzijního systému v ČR.

6

1. Analýza penzijního systému v ČR 1.1 Vývoj důchodového systému před rokem 1989 Pátráme-li po počátcích penzijního systému, nemusíme zacházet příliš daleko. Otázka důchodového systému je totiţ z pohledu minulosti relativně novou myšlenkou. Příčinou je především demografický vývoj. Podíváme-li se do doby kamenné, zjistíme, ţe za seniory byly povaţovány pětadvacetileté osoby. Středověk ani novověk významnější změnu nepřinesli. Průměrný věk lidí se sice ve srovnání s dobou kamennou pomalu zvyšoval, avšak s výkonem práce se přestávalo aţ ve chvíli, kdy uţ byl člověk příliš nemocný nebo vyčerpaný, aby nějakou práci mohl vykonávat. Pokud to ještě bylo moţné, přebírali starší lidé fyzicky méně náročnou práci nebo se starali o vnoučata a práci přenechali mladším generacím. Úkolem potomků pak bylo se o své rodiče ve stáří postarat a zajistit jim, pokud moţno, důstojné doţití. Ne vţdy tomu však tak bylo. Osoby neschopné si samy zabezpečit prostředky na obţivu a bydlení se řadily mezi chudinu. V českých zemích se o tyto lidi starala církev a obce zřizovaly chudinské ústavy, odkázané na

dobrovolné

příspěvky. V těchto

nelehkých dobách vznikaly také

svépomocné spolky, zajišťující podporu starých a nemocných. Na vývoji penzijního systému se koncem 18. století přičinila také Marie Terezie, která za své vlády představila tzv. penzijní normály. Ty zabezpečovaly státním úředníkům právo na penzi a jejich rodině nárok na státní podporu. První plošné důchodové zabezpečení je spojováno se jménem německého kancléře Otto von Bismarca, který roku 1889 vystoupil s prohlášením, ţe zaručí kaţdému nepracujícímu občanovi Německa, staršímu 65 let finanční podporu. Bismarcova reforma se stala základem penzijního systému a byla inspirací pro okolní země. Povinné veřejnoprávní sociální pojištění v Rakousku-Uhersku bylo zavedeno v letech 1888 – 1889 (tzv. Taafeho reforma). V roce 1907 byl v Rakousku-Uhersku vydán zákon o penzijním pojištění, který byl po první světové válce doplněn o navazující zákony o zaopatření pro válečné veterány a o pár let později, v roce 1924 vznikl zákon č. 221/1924 Sb. z. A n. o pojištění pro zaměstnance v případě nemoci, invalidity a stáří, který veřejné důchodové pojištění upravil institucionálně i věcně.

Toto

pojištění

se

týkalo

všech pracujících

na

území

Československé republiky na základě pracovního, sluţebního nebo učňovského poměru. Na 7

vykonávání organizační správy a administrativy byla zaloţena Ústřední sociální pojišťovna. Pojištěnci přispívali do systému dle třídy, do které byli zařazení na základě výše mzdy. „Původně existovalo 10 tříd a pojištěnci v rámci jedné třídy platili jednotné pojistné a pobírali jednotný důchod. Uvedený zákon upravil také trestní zodpovědnost zaměstnavatelů a zaměstnanců za neplacení pojistného nebo porušení povinností daných legislativou.“1 Hlavní zásady zákona 221/1924 Sb. z. A n. spočívaly v tom, ţe starobní invalidní pojištění tvořilo jednotný celek a s nemocenským pojištěním bylo spojeno pouze organizační sloţkou. „Z dělnického starobního pojištění se vyplácely důchody jednorázově i opakovaně. Starobní důchod náležel pojištěnci po dovršení 65. roku věku, pokud opustil zaměstnání. Nárok na důchod vznikl po uplynutí tzv. čekací doby, která zahrnovala 150 příspěvkových týdnů, během kterých pojištěnec musel do systému přispívat. Dále musel pojištěnec dosáhnout předepsaného věku za trvání pojištění nebo alespoň v tzv. ochranné lhůtě, jež činila jeden rok po zániku pojištění.“1 „Celý systém sociálního pojištění byl založen na rovnováze mezi příjmy a výdaji. Polovinu pojistného platili zaměstnavatelé, polovinu zaměstnanci. Muži i ženy měli nárok na starobní důchod v 65 letech, a to pouze po uplynutí výše zmíněné čekací doby.“1 „Pokud jde o výši důchodů nejvyšší starobní důchod činil 5 400 korun ročně, tj. 450 korun měsíčně. Tohoto důchodu mohl dosáhnout pojištěnec, jestliže byl nepřetržitě 50 let pojištěn v nejvyšší mzdové třídě a v každém roce alespoň 50 týdnů. Prakticky tedy tohoto důchodu nemohl dosáhnout nikdo.“1 Na svou dobu velmi pokrokový právní předpis, zákon č. 99/1948 Sb. o národním pojištění zrušil všechny předchozí zákony z této oblasti. Podle znění tohoto zákona se mělo do budoucna národní pojištění stát přístupným pro všechny občany a zaštítit co největší rozsah sociálních skutečností. „Zákonem byla vytvořena nová jednotná soustava národního pojištění, ve které byly do značné míry zrovnoprávněny nároky dělníků a ostatních zaměstnanců a poprvé bylo rozšířeno důchodové zabezpečení i na samostatně hospodařící občany.“1 1

ČSSZ. 80 let sociálního pojištění. 1. vyd. Praha : ČSSZ, 2004. 43 s

8

1.2. Vývoj penzijního systému po roce 1950 Pro toto období je charakteristický přechod z původního systému sociálního zabezpečení na sovětský model sociálního pojištění. V zájmu tehdejšího politického reţimu bylo potlačení soukromého sektoru a upuštění od zásad univerzality pro všechny pracovníky. Zákonem č. 102/1951

Sb., o přebudování národního pojištění,

došlo

k oddělení

nemocenského a důchodového pojištění. Prováděním důchodového zabezpečení byl ustaven Státní úřad důchodového zabezpečení (SÚDZ). O pár let později, v roce 1957 došlo v orgánech sociálního zabezpečení k další organizační změně a k provádění důchodového zabezpečení byl pověřen Státní úřad sociálního zabezpečení (SÚSZ). „V roce 1968 vzniklo na základě zákona č. 53/1968 Sb., o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů, Ministerstvo práce a sociálních věcí. Mělo vykonávat působnost zajišťoval

v

oblasti

sociálního

zabezpečení,

kterou

do

té

doby

Státní úřad sociálního zabezpečení. O dávkách důchodového zabezpečení

začala místo Státního úřadu sociálního zabezpečení rozhodovat jeho původně vnitřní organizační

jednotka

– Správa důchodů v Praze. Z ní v roce 1969 vznikl Úřad

důchodového zabezpečení v Praze.“2 Dalo by se říct, ţe do roku 1989 byl stát k penzistům velmi velkorysý a to především k některým skupinám obyvatel. Tato velkorysost se projevovala především k nároku na dávky, spíše neţ k výši dávek. Cílem tohoto systému bylo naopak znevýhodňovat osoby samostatně výdělečně činné. Tento způsob

důchodové politiky

státu však neposkytoval prostor pro samostatné rozhodování ani pro tvorbu systému soukromého dobrovolného pojištění.

2

ČSSZ. 80 let sociálního pojištění. 1. vyd. Praha : ČSSZ, 2004. 44 s

9

1.3. Vývoj po roce 1989 S příchodem nového politického reţimu, nových společenských a ekonomických podmínek po listopadu 1989, vzešla také nutnost změn v systému sociálního zabezpečení. Tyto nutné změny legislativně zaštítil

zákon

ČNR

č. 210/1990 Sb., o změnách

v působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Nově vznikala soustava orgánu státní správy působících v oblasti sociálního zabezpečení. Došlo ke sloučení Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních druţstev. Tímto sloučením došlo ke vzniku jedné instituce – České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Ta pokračovala v činnosti zmiňovaných předchůdců, převzala jejich dokumentaci

a rozsáhlou evidenci občanů. Z původních Okresních správ

nemocenského pojištění vznikaly

nové okresní

pobočky

nazývané Okresní správy

sociálního zabezpečení. Hlavní cílem změn penzijního systému prováděných po roce 1989 bylo především upuštění od upřednostňovaní určitých skupin obyvatelstva (osobní důchody a pracovní kategorie) a odstranění od diskriminace osob samostatně výdělečně činných, aby prakticky všichni ekonomicky aktivní občané začali získávat důchodové nároky podle jednotných podmínek. Dalším krokem bylo organizační sjednocení provádění důchodového pojištění a nemocenského pojištění. A také byla zavedena pravidla pro valorizace důchodů. Jiţ počátkem 90. let si zákonodárci uvědomovali, ţe penzijní systém byl po celou dobu zaloţen na poměrně vysoké štědrosti, proto bylo jejich snahou sníţit nadměrnou velkorysost systému a čelit tak hrozící finanční disbalanci. Postupem času bylo provedeno nesčetně dalších organizačních a legislativních úprav.

Od 1. ledna 1996 vstoupil v platnost zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém

pojištění, který upravil nároky a výši jednotlivých dávek důchodového pojištění. Tento zákon krom mnoha dalšího ustanovuje tři přímé dávky důchodového pojištění – starobní, plný invalidní a částečně invalidní důchod, a dávky odvozené – vdovský, vdovecký a sirotčí důchod. Od starobního důchodu se odvíjí konstrukce všech ostatních důchodů a nároků na dávky. 10

Tabulka č. 1: Přehled nejdůleţitějších reformních kroků od roku 1990 aţ po rok 2005

1990 - 1992

Byla odstraněna diskriminace OSVČ a zrušeny preference v důchodovém systému, takţe prakticky všichni ekonomicky aktivní občané začali získávat důchodové nároky podle jednotných podmínek. Došlo k organizačnímu sjednocení provádění důchodového pojištění a nemocenského pojištění. Byla zavedena pravidla pro valorizace důchodů.

1990

Byla uzákoněna nová správa penzijního systému – vznik ČSSZ.

1991

Byla uzákoněna indexace (10% inflace + vliv reálné mzdy).

1993

Bylo zavedeno pojistné na sociální zabezpečení (jako příjem státního rozpočtu). Příspěvky byly tedy odděleny od daní. Byl přijat zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem a český důchodový systém začaly tvořit dva pilíře.

1994 1995

Byl přijat nový zákon 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

1996

Byl zaveden zvláštní účet důchodového pojištění jako součást státních finančních aktiv, který umoţňuje (i kdyţ v rámci státního rozpočtu) definovat bilanci základního důchodového pojištění. Na tento samostatný účet směřují veškeré příspěvky a jen z něj mohou být dávky starobní penze vypláceny.

1997

Byl omezen zápočet většiny náhradních dob pojištění a zpřesněny podmínky pro valorizaci důchodů.

1999

Byla přijata novela zákona o penzijním připojištění, která zvýšila míru bezpečnosti vkladů účastníků připojištění a rozšířila moţnost tohoto připojištění, včetně zavedení daňových úlev. Vyšší státní příspěvky jsou určeny natrvalo.

11

2001

Novela zákona o důchodovém pojištění přinesla účetně jasný výpočet dávek starobního důchodu Byl znevýhodněn předčasný odchod do starobního důchodu a

2002 2003

zvýhodněno odloţení odchodu do důchodu. Byla změněna a zpřesněna pravidla pro valorizaci důchodů. Vláda zvýšila důchodový věk na 63 let pro obě pohlaví (věková diferenciace pro ţeny podle počtu odchovaných dětí). Bylo rozhodnuto o dalším pokračování ve zvyšování důchodového věku i po roce 2006. Byly omezeny moţnosti předčasného odchodu do starobního důchodu. Byl omezen zápočet doby studia. Bylo zrušeno omezení výplaty starobního důchodu výší výdělku. Byla zvýšena procentní sazba pojistného na důchodové pojištění a sníţena sazba pro příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – celkové zatíţení však zůstalo nezměněné. Bylo rozhodnuto o postupném zvyšování minimálního vyměřovacího základu pro pojistné OSVČ (v letech 2004 aţ 2006). Valorizace je prováděna pravidelně k 1. lednu nového roku, namísto jakéhokoliv měsíce, kdy úhrnný spotřebitelský index dosáhne 5 %, jak tomu bylo předtím. Novelou zákona o penzijním připojištěním bylo dosaţeno harmonizace s právem EU.

2004

2005

Byla ustanovena komise (tzv. Bezděkova komise) pro návrh reformy penzijního systému, členy jsou mj. zástupci 5 parlamentních stran. Dokončení prací komise a publikace Závěrečné zprávy

Zdroj: KLIMENTOVÁ, J. Sociální pojištění – Důchodové pojištění a nemocenské pojištění. 1. vyd. Praha : MPSV, 2001. 80 s.

12

1.4. Nutnost penzijní reformy Nejenom v České republice, ale také v okolních evropských státech se jiţ dlouhá léta vedou debaty o potřebě důchodové reformy. Některé státy přešly od debat k činům a své systémy postupně reformují, jiní si dávají s reformou na čas, v kaţdém případě je však reforma nemine. Spousta z nás si moţná klade otázku, za jsou reformní kroky vůbec nutné a pokud ano, jaké důvody nás k tomuto rozhodnutí mají vést. V následující kapitole se pokusím na tyto otázky najít odpověď. “Evropská dluhová krize do značné míry ukázala Achillovu patu evropských zemí. Až na několik málo výjimek se evropské země potýkají s deficitními veřejnými (a státními) rozpočty. Do značné míry za tyto deficity mohou sociální výdaje, především pak starobní důchody. Všechny evropské země stárnou, roste průměrná délka života jejich obyvatelstva a nízká porodnost nestačí na udržení populace. Mnohem horší než současná celková výše zadlužení, ať je jakkoli vysoká, je nepříznivý demografický trend, neboť demografické faktory jsou daleko silnější a trvalejší. Země Evropské unie vydávaly v roce 2007 v průměru na starobní důchody 10,2% HDP, když nejvyšší výdaje byly v Itálii (14% HDP) a nejnižší v Irsku (5,2%). Česká republika je s výdaji ve výši 7,8% pod průměrem EU, ale ne příliš vzdálena od mediánu, kterým je Lucembursko s výdaji na důchody 8,7% HDP.“3 Závaţnost situace v evropských zemích je stále větší, a i proto jsme v uplynulých letech jsme byli u zrodu mnoha úspěšných i neúspěšných reforem penzijních systémů. Avšak všechny se opírají o podobné základní body. Podstatou všech změn v systému je zpřísňování podmínek ve svých průběţných systémech. Všude se zvyšuje věková hranice pro odchod do důchodu, mění se standardy valorizace jiţ přiznaných důchodů, ruší se předčasné odchody do důchodu a jiné. A bohuţel se i naše země potýká s podobnými problémy jako ostatní země EU a proto nebylo moţné myslet si, ţe se reformě penzijního systému nějakým způsobem vyhneme.

Míra zásahů do systému je různorodá, v některých zemích byly

provedeny zásadnější kroky, v podstatě bylo nutné předělat celý systém od základů a alespoň část důchodového systému převést z průběţného na fondový způsob financování. Pro budoucí penzisty to znamená nutnost postupně si vytvářejí úspory, ze kterých budou 3

Zdroj: Příloha týdeníku Euro, ze dne 11. března 2013, [cit. 2013-03-02]. ISSN 1212-3129

13

financovat své důchody. Tento systém v tuzemsku vídáme pod označením druhý pilíř. V evropském a světovém kontextu není nově zaváděný český druhý pilíř nijak (pozitivně ani negativně) výjimečný či jedinečný. Celosvětová finanční krize probíhající v posledních několika letech přinutila reformující státy od těchto kroků částečně nebo zcela ustoupit. “Podle studie australské společnosti Mercer (tvůrce globálního indexu srovnávání penzijních systémů) nalezneme nejlepší penzijní systém v Nizozemí. Existuje zde první pilíř, který zajišťuje rovnou sazbu důchodu z průběžného systému. Druhý pilíř je tvořen zaměstnaneckými fondy, ve kterých si spoří 90 % zaměstnanců, a třetí pilíř se sestává ze soukromého daňově zvýhodněného spoření. Mnoho lidí by v tuzemsku preferovalo švédský penzijní systém. I ten však stojí na třech nohou (pilířích). V prvním pilíři se odvádí 16 % z hrubé mzdy na virtuální účet v průběžně financovaném systému. Druhý pilíř je (na rozdíl od českého) povinný a odvádí se 2,5 % ze mzdy na povinné kapitálové spoření. Třetí pilíř je tvořen zaměstnaneckými fondy. “4 V tabulce č. 2 jsou zobrazeny postkomunistické členské země EU (jejich penzijní systémy jsou nejblíţe tomu našemu), které v posledních 15 letech provedli reformu svého penzijního systému. Jak je patrné, všechny země převedly část odvodů z průběţného systému do druhého pilíře (tedy stejná situace jako v ČR). Některé země byly v nastavení procentuální výše odvodů hodně optimistické (např. Slovensko 9 %). Avšak vzhledem k tomu, ţe tyto státy (stejně jako drtivá většina jejich evropských kolegů) bojují s výrazným zadluţením, ukázalo se, ţe původní představy byly příliš optimistické a je nutno přistoupit k jejich částečné korekci. Většina těchto států tak sníţila odvody do druhého pilíře na 2 %. Opět je zde vidět, ţe český druhý pilíř je nastavením parametrů naprosto v souladu se svými souputníky. Jediným státem, který celou reformu zrušil, bylo Maďarsko. Celá Evropa tomu prohlášení věnovala velkou pozornost. Sledoval se především dopad na klienty. Nakonec se však ukázalo, ţe nejtvrdší důsledky nesly finanční společnosti, které vynaloţily náklady na propagaci a reklamu, vytváření fondů apod.

4


14

Tabulka č. 2: Reformy a ústup od nich

Země

Začátek reformy

Česká republika

2013

28

Odvody do druhého pilíře (% mezd) 3

Slovenkso

2005

24

9

Polsko

1999

32,5

7,2

Maďarsko

1998

26,5

8

Bulharsko

2001

18

5

Celkové odvody na penze (% mezd)

Ústup z reforem v letech 20092011 Sníţení odvodů z 9% na 4% mezd Dočasné sníţení odvodů na 2,3% Reforma zrušena Zvýšení odvodů do 2. pilíře odloţeno

Zdroj: CERGE IE

Současný český systém důchodového pojištění je upraven několika právními předpisy. Základním zákonem, který upravuje nároky ze základního povinného důchodového pojištění pro

případ

stáří,

invalidity

a

úmrtí

uţivatele

je

zákon

č.

155/1995

Sb.,

o důchodovém pojištění. „Dne 28. prosince 2011 byly ve Sbírce zákonů publikovány zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření.“5 Současné uspořádání českého důchodového systému začalo vznikat v devadesátých letech minulého století, kdy byly postupně přijímány dílčí reformní kroky. I třetí pilíř v podobě státem podporovaného penzijního připojištění v českých domácnostech do dnešního dne zdomácněl, v penzijních fondech si spoří více neţ čtyři miliony občanů. Probíhající reforma rozděluje penzijní systém na tři pilíře.

5

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2435http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/duchodova-reforma/terminy-a-lhuty-duchodove-reformy

15

1.5. Demografie Demografický vývoj je jedním ze základních faktorů ovlivňující důchodový účet. Demografický vývoj je často argumentem na otázku nutnosti a potřeby důchodové reformy a to samozřejmě v její prospěch. Čím více plátců nyní, tím větší příspěvky v produktivním věku a na druhou stranu větší nároky na výplatu důchodů v post produktivním věku. Celoevropským trendem je bohuţel nízká porodnost, migrace a doţití se čím dál vyššího věku, coţ potvrzuje i situace a vývoj populace v naší zemi. Dá se tedy říct, ţe populace výrazně stárne a sniţuje se počet obyvatelstva v produktivním věku, coţ znázorňuje graf č.1. Graf č. 1: Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2008-2010

Zdroj: Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2008-2010 Na grafu č. 1 je vidět, ţe prognóza předpokládá zvyšování počtu i podílu osob v post-produktivním věku a rovněţ sniţování počtu „neproduktivních“ dětí a mladistvých. Obyvatelstvo České republiky stárne. “Demografické stárnutí je proces, při němž se postupně mění věková struktura obyvatelstva takovým způsobem, že se zvyšuje podíl seniorů a snižuje se podíl dětí mladších 15 let, tzn. starší věkové skupiny rostou početně relativně rychleji než populace jako celek.”6

6

Zdroj: Demografie [online]. ©2004-2009 [cit.2013-03-06]. Dosutupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=824.

16

„Dnes připadá na jednoho důchodce 1,8 ekonomicky aktivních lidí – plátců sociálního pojištění. Pokud se systém neupraví, v roce 2050 to bude podle posledních analýz asi 1,2. Přitom schodek důchodového účtu v současnosti činí asi 30 miliard korun ročně.“7 Logicky tedy bude méně peněz na státní důchody. Niţší počet obyvatel v produktivním věku samozřejmě znamená i niţší počet daňových poplatníků a vyšší počet důchodců. S velkou pravděpodobností se tak zvýší podíl důchodců připadajícího na jednoho daňového poplatníka. Na tento ukazatel má vliv i hospodářský vývoj, kdy v době hospodářského růstu obvykle roste počet daňových poplatníků.

Tab. 3: Poměr poplatníků a počet důchodců Rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Počet důchodů (vč. Sirotčích, 2 653 503 2 688 078 2 727 240 2 759 803 2 797 939 2 823 583 2 871 453 ivnalidních, vdovských) Počet starobních důchodců

1 967 685 1 997 503 2 034 881 2 071 269 2 225 908 2 266 348 2 340 218

Počet poplatníků

4 898 175 4 958 581 5 006 895 4 909 120 4 829 554 4 923 898 4 933 997

Počet poplatníků na jednoho důchodce

1,85

1,84

1,84

1,78

1,73

1,74

1,72

Počet poplatníků na 1 starobního důchodce

2,49

2,48

2,46

2,37

2,17

2,17

2,11

Zdroj: ČSSZ

7

Zdroj: Sociální poradce [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/164

17

1.6. Příčiny stárnutí populace v ČR Jako nejčastější příčiny stárnutí populace nejen v České republice, ale i v ostatních zemích, jsou udávány tyto tři faktory: porodnost, úmrtnost a migrace. “Hlavní příčinou demografického stárnutí je spolu s poklesem porodnosti trvalý pokles specifických měr úmrtnosti vedoucí k prodlužování naděje dožití a tím k častějšímu dožívání se vyššího a vysokého věku. Důsledky demografického stárnutí se dotýkají všech sfér sociálního a ekonomického vývoje a nejčastější obavy vyvolávané změnou věkové struktury se pojí s udržitelností financování důchodového systému, růstem nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči a nedostatkem pracovních sil na trhu práce.”8

Graf č 2.: Reálná věková struktura obyvatelstva ČR v roce 2010 a 2065

Zdroj: ČSÚ

Graf znázorňuje reálnou věkovou strukturu obyvatelstva České republiky v roce 2010 ve srovnání s věkovou strukturou prognózovanou Českým statistickým úřadem pro rok 2065. Z tohoto grafu je patrná změna, která se bude dotýkat celé populace ČR.

8

Zdroj: Demografie[online]. ©2004-2009 [cit.2013-03-06]. Dostupné z: http://www.demografie.info/? cz_detail_clanku&artclID=824

18

“Skupina obyvatel ve věku 65 a více let bude početně i nadále narůstat, což ve svém důsledku zapříčiní výraznou deformaci věkové pyramidy, jejíž základna se podstatně zúží a vrchol naproti tomu velmi výrazně rozšíří. Celkový počet obyvatel České republiky jako celku by se měl do roku 2065 mírně zvýšit, a to ze současné hodnoty 10 506 813 osob na předpokládaných 10 689 713 osob.”9 Jak uţ jsem zmínila výše, mezi faktory ovlivňující demografické stárnutí populace patří také nízká porodnost. Mladí lidé v ČR se dnes po vzoru ţivotního stylu západní Evropy nehrnou do brzkého zakládání rodiny. Jejich cíle a hodnoty se ve srovnání s cíly našich rodičů ve stejném věku markantně změnily. Převaţuje touha po materiálním zabezpečení. Pro většinu mladých lidí je nyní prioritou dosáhnout vytouţeného vzdělání, nejlépe tedy vysokoškolského titulu, dále získat praxi v oboru a postupně se v něm zkoušet prosazovat. Vedle toho si mladí také uvědomují, ţe budoucí rodinu je nutné materiálně zabezpečit, proto se do jejího zakládání většinou nepouštějí dříve, neţ nabudou dojmu, ţe jsou schopni tomuto závazku dostát. Nemyslím, ţe by dnešní mladí lidé byli o tolik zodpovědnější neţ dřívější generace, ale domnívám se, ţe u nich převládají obavy z ekonomické, politické a sociální situace v naší zemi a to je vede k odkládání zakládání rodiny do vyššího věku. “Do budoucna projekce ČSÚ vychází z předpokladu, že nejnižší úrovně porodnosti již bylo dosaženo (v roce 1999). Dále předpokládá, že se trendy v ČR budou přibližovat úrovni a struktuře porodnosti v západoevropských zemích. Porodnost se má zvyšovat až do roku 2030, aby se posléze stabilizovala. Střední varianta uvádí hodnotu porodnosti 1,62 dítěte na jednu ženu v roce 2050. Ani vysoká varianta však nepředpokládá překročení hranice dvou dětí narozených jedné ženě, které by znamenalo alespoň nahrazení jedné generace druhou a tedy zachování tzv. prosté reprodukce.”10 “Na základě projekce lze konstatovat, že počet obyvatel ČR bude i nadále klesat. Míra imigrace nestačí na vyrovnání úbytku přirozenou měnou. Závažnějším problémem je však stárnutí populace jako celku, které se v budoucnu bude dále zrychlovat. Střední varianta kalkulovala s permanentními úbytky obyvatelstva po roce 2015, takže počet

9

Zdroj: Demografie [online]. ©2004-2009 [cit.2013-03-06]. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=824

10

Zdroj: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050. Český statistický úřad [online]. ©2003 [cit.2013-03-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/B0001D6145/$File/4025rra.pdf

19

obyvatel klesne pod 10 milionů poprvé v roce 2034.”11 .

1.7. Pravděpodobnost dožití se penze Většina z nás by ráda věděla, co je v blízké i daleké budoucnosti potká. Pokud jim ale sdělíte, ţe budoucnost, která je čeká, není nikterak růţová, mají tendence Vaši prognózu zlehčovat a s nedůvěrou ji zavrhnou. Lidé zkrátka celkově neradi přijímají špatné zprávy. S nepochopením se setkáte také u většiny lidí, pokud jim sdělíte, ţe státní důchody v budoucnu jim nezajistí jejich dosavadní ţivotní úroveň snad ani z poloviny a budou si muset na penzi šetřit i jinak. A co se týče mladých, ti se ve většině domnívají, ţe s neustále se zvyšující hranicí odchodu do důchodu, se ho stejně nemohou doţít. Částečně mají pravdu, odchod do důchodu je pro ně odsunut o pět let později neţ dnešním penzistům. A jejich děti pak budou čekat na odchod do penze aţ do svých 73 let. Mnoho z nich proto namítá, ţe v důchodu pobudou jen velmi krátký čas, avšak neuvědomují si, ţe doba, kterou stráví v penzi se prodluţuje právě díky tomu, ţe roste průměrná délka ţivota a zároveň i počet lidí, kteří se doţijí důchodového věku. “Například v roce 1927 se v Československu chodilo do důchodu v 65 letech, když se ho dožili, měli před sebou v průměru ještě deset let života. Jenže penze se jich nedožila ani polovina. V roce 2007, tedy o osmdesát let později, byla pro muže hranice odchodu do důchodu 62 let. Dožilo se ho přes 80 procent mužů a v průměru je čekalo ještě šestnáct let života (a stát šestnáct let vyplácení důchodu). “12

Dnešní třicátníci budou odcházet do důchodu v 68 letech věku. Předpoklad, ţe se tohoto věku doţijí je 77 % u muţů a asi 88 % u ţen (údaje pochází z úmrtnostních tabulek). Coţ je poměrně dost. A pokud by se tak stalo, tak podle úmrtnostních tabulek by muţ měl 11

Zdroj: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050. Český statistický úřad [online]. ©2003 [cit.2013-03-10]. Dostupné z:

http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/B0001D6145/$File/4025rra.pdf

12

Zdroj: Peníze. [online]. ©2000-2013 [cit.2013-03-12]. Dostupné z: http://m.penize.cz/duchody/221412-vladimir-bezdek-je-zvysovani-

duchodoveho- veku-antisocialni-ani-nahodou!

20

před sebou 13,5 roku ţivota a ţena takřka 16,5 roku. Pravděpodobnost doţití se důchodového věku je tedy poměrně vysoká. A zároveň si lidé ještě budou moci uţívat relativně dlouhého důchodu. A kupříkladu Robert Fogel laureát Nobelovy ceny za ekonomii spočítal, ţe dnešní mládeţ ve vyspělém světě má šanci padesát na padesát, ţe se doţije stovky. U osoby s předpokladem doţití nízkého věku a tedy čerpání nízké části z důchodu, je dobré spořit, ať uţ je výše mzdy jakákoli, neboť poměrně velký díl naspořené částky zdědí pozůstalí. V případě, ţe by celé pojistné bylo investované do prvního pilíře, by po úmrtí „propadlo“ státu (resp. ostatním důchodcům). A opačně, pokud existuje předpoklad dlouhého doţití, je lepší do druhého pilíře neinvestovat a čerpat pouze z prvního pilíře. Matematicky je to tedy jednoduché. Z praktického hlediska je však těţké zjistit, kolik času osud nadělí pro dobu uţívání důchodu. Přesto několik hledisek existuje. Nejdůleţitější je rodinná anamnéza – pokud se několik generací doţívají lidé vysokého věku, je vysoká pravděpodobnost, ţe se členové této rodiny se doţijí vysokého věku. Další roli hraje ţivotní styl – kouření, alkohol, ponocování, přecházení nemocí, vynechání diagnostiky – to vše sniţuje pravděpodobnost doţití. Velký vliv má i pracovní zatíţení. Práce v teplé kanceláři určuje vyšší věk, neţ těţká manuální práce v rizikovém provozu. Ze zdravotnických statistik vyplývá, ţe doţití nízkého věku je typické pro lidi s niţším vzděláním, fyzicky pracující, s niţším příjmem, ţijící v oblasti se špatným ţivotním prostředím a mimo centra se snadnou dostupností zdravotnických sluţeb. Nehledě na to, ţe do důchodu si kaţdý můţe odejít, v jakém věku chce, podmínkou je však mít dostatečné úspory pro další ţivot. “V každém případě však je nutné si začít spořit na penzi co nejdříve. Objevuje se i názor, že by si člověk okamžitě potom, co začne vydělávat, měl spořit alespoň 500 Kč na penzi (důchodové fondy, program pravidelného investování). Pokud by chtěl v důchodu pobírat alespoň 75 % svých příjmů z doby v produktivním věku, měl by od vstupu do zaměstnání investovat 8 % ze svých příjmů na tento účel. Pokud by začal třeba o 10 let později, již by jeho měsíční úložka musela být vyšší o 128 %, tedy cca 18 % příjmu měsíčně. K tomu, aby si někdo odkládal poměrně vysoká procenta ze svých příjmů, je nutné mít dostatečnou investiční disciplínu. Navíc je třeba nejdříve odkládat a až pak utrácet, bohužel většina lidí to dělá opačně – nejdříve poplatí „nutné“ výdaje a pak teprve možná investují.“13 13


21

“Důchodové reformy jsou často velmi kontroverzní a mnoho vlád se snaží reformy odkládat. Pozitivní efekty reforem se dostavují až s velkým zpožděním, zatímco náklady bývají citelné mnohem dříve, takže voliči většinou důchodové reformy odmítají.”14

14

Zdroj Schneider, Ondřej. Důchodové systémy v Evropě [online]. ©2013 [cit.2013-03-19]. Dostupné z: http://idea.cergeei.cz/documents/kratka_studie_2011_06.pdf

22

2. První pilíř penzijního systému První pilíř je postaven na průběţném financování (anglicky PAYG – Pay As You Go), tedy co se vybere, to je pouţito na aktuální výplatu důchodcům. Tento systém funguje uţ po několik generací. Navzdory tomuto poměrně jednoduchému principu se kolem něj objevuje mnoţství mýtů a polopravd. Nicméně ze způsobu placení vyplývá, ţe si daňový poplatník nic nespoří, ani se nijak nepojišťuje. Zkrátka řečeno, nezbývá mu neţ doufat, ţe v době jeho odchodu do penze bude dostatek daňových poplatníků, kteří budou zase přispívat na jeho důchod. Tento systém by se dal přirovnat k takzvanému letadlu či pyramidě, coţ je odborně nazýváno jako Ponziho systém, nově vstupující členové přispívají výplaty starších členů tohoto systému. Velmi důleţitým aspektem prvního pilíře v ČR je mezigenerační solidarita. Teprve aţ rozhodnutím Ústavního soudu byl ve výpočtu důchodu z prvního pilíře více akcentován princip zásluhovosti (ti co více odváděli mají mít relativně vyšší důchod). Tento pilíř je základní, ostatní pilíře ho jenom doplňují. Nesmíme zapomenout, ţe kromě starobních důchodů jsou z tohoto pilíře vypláceny i invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. I zde funguje Paretovo pravidlo, starobní důchody tvoří 80 % z celkových výplat a na ostatní typy tedy připadá 20 %.

2.1. Současný stav prvního pilíře Abychom zjistili, jaký je současný stav prvního pilíře, je nutné se vrátit do minulosti. V roce 1990 bylo organizačně sjednoceno nemocenské a důchodové pojištění v rámci jednoho státního orgánu – České správy sociálního zabezpečení. Ta měla být jen prozatímním orgánem. Tato „dočasnost“ ovšem existuje dodnes. Krokem, který měl následovat po vytvoření ČSSZ, mělo být účelové oddělení financování důchodového pojištění ze státního rozpočtu. Navzdory programovým prohlášením všech polistopadových vlád se však tak dodnes nestalo. Příjmy a výdaje důchodového účtu jsou součástí státního rozpočtu. Kdyţ je tento účet v deficitu, je sanován z jiných zdrojů a naopak pokud přebývá, jsou tyto přebytky (jak jsme byli svědky v minulosti) pouţity na úhradu jiných potřeb.

“Na vývoj bilance důchodového účtu má vliv několik, často protichůdných, faktorů. Základním a dlouhodobým faktorem je, jak už bylo psáno v předchozích kapitolách, 23

demografický vývoj. Většina dalších věcí, které důchodový účet ovlivňují, má povahu spíše krátkodobou, maximálně střednědobou, vycházejí totiž především z politických rozhodnutí, které se v tuzemsku velmi často velmi rychle mění. Z nepolitických rozhodnutí ovlivňuje bilanci především ekonomický cyklus.”15 Názorně je to vidět na grafu č. 3, kdy v období výrazné ekonomické konjunktury (nízká nezaměstnanost a z toho vyplývající vyšší odvody důchodového pojištění) bylo saldo důchodového účtu kladné a v období ekonomické krize (recese) je naopak záporné (vyšší nezaměstnanost a z toho vyplývající sníţení odvodů). Predikovat dlouhodobý vývoj HDP je však ošemetné, následná realita se můţe diametrálně lišit. Obecně můţeme říci, ţe je z dlouhodobého pohledu moţné očekávat spíše delší růst ekonomiky neţ její recesi či stagnaci. Kaţdé procento růstu HDP má značný vliv na příjem důchodového účtu. V tabulce č. 4 je souhrn faktorů ovlivňujících saldo důchodového účtu. Existují i faktory, které ovlivňují obě strany důchodového účtu. “Odvody na důchodový účet byly v období let 1998 až 2003 sníženy, což se projevilo v nižších příjmech, a od roku 2003 jsou tyto odvody navráceny na úroveň roku 1993. Logicky čím pozdější je odchod do důchodu, tím je kratší i výplata důchodu. Obdobně čím je vyšší počet odpracovaných let pro nárok na důchod z prvního pilíře, tím je to pro důchodový účet pozitivnější. Jako náhrady se označuje doba, kdy člověk např. studoval či dříve plnil vojenskou službu. Započítání této doby do počtu odpracovaných let má negativní vliv na důchodový účet, v této době totiž platí příspěvky na důchodové pojištění obvykle stát.“16

15

Zdroj: Partners. [online]. ©2000-2013 [cit.2013-03-14]. Dostupné z :http://www.partners.cz/cs/media/partners-vmediich/Contents.2/0/FC364D2919576E595EA25947A2FEA979/resource.pdf

24

Tabulka č. 4 : Faktory ovlivňující důchodový účet Příjmová stránka

Výdajová stránka

Výše odvodů

Doba pro odchod do důchodu

Vývoj ekonomiky

Počet odpracovaných let

Demografický vývoj

Započítání náhrad

Nezaměstnanost

Demografický vývoj

Poměr mezi výší důchodu a výší průměrné mzdy

Vzorec výpočtu důchodu

Graf č. 3: Bilance důchodového účtu v mld. Kč

25

2.2 Skrytý penzijní dluh Země Evropské unie vydávají na důchod ze svého HDP průměrně 10,2 %, coţ znatelně zatěţuje jiţ tak problematické hospodaření se státními financemi. A to ještě není všechno.

I kdyţ se jedná o průběţný systém, tento nese v sobě zabudovaný skrytý dluh.

Ten je počítán jako rozdíl mezi (kladnou) hodnotou budoucích plateb důchodů (tedy tím, co bude v budoucnu vyplaceno na důchody) a (zápornou) hodnotou příspěvků do systému. Pokud vyjde kladné číslo, znamená to skrytý penzijní dluh, tedy ţe penze budou muset být financovány z jiných zdrojů či bude muset dojít k úpravě parametrů systému. Výpočet dluhu byl diskontován 2 %, pro dosaţení dnešních hodnot a srovnání s nominálním HDP. Údaje vychází se studie CERGE EI a údaje jsou počítány z parametrů systému v roce 2008. Tabulka č. 5: Skrytý penzijní dluh Země ČR Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko

Muţi (průběţný) 6,1 23,1 0,7 59,5 43

Muţi Ţeny Ţeny (průběţný) (reformovaný) (reformovaný) 49,2 33,8 -1,9 1 110 161 8,6 5,1 62,4 -14,7 -3,5

Celkem 55,3 56 110,7 234,2 87,2

Zdroj: Studie CERGE EI Penzijní dluh: Břímě mladých První část tabulky č. 5 ukazuje skrytý dluh pro lidi, kteří zůstanou výlučně ve státem provozovaném průběţném systému. Druhá část pak ukazuje, ţe reformované systémy (spojení průběţného systému s privátními fondy) generuje buď nízké dluhy anebo jsou dokonce v přebytku. To je způsobeno prodlouţením věku pro odchod do důchodu pro mladší zaměstnance a také sníţením budoucích penzí. Ovšem je rovněţ vidět, ţe i reformovaný polský penzijní systém má čtyřikrát vyšší dluh, neţ nereformovaný český či reformovaný estonský systém. Výše skrytého dluhu je dána především demografickým šokem, který se jiţ začíná projevovat. Český průběţný systém jeden z nejméně zadluţených v Evropě, je zároveň jeden z nejvíce mezigeneračně solidární. Coţ můţe pro mladé zaměstnance značit nepříliš veselé vyhlídky. Muţi dostanou zpět zhruba třetinu a ţeny asi polovinu toho, co do systému odvedly. 26

Nabízí se tedy dvě moţnosti, jak skrytý dluh uhradit. Tou první je upravit systém (prodlouţení věku do důchodu, zvýšení odvodů, zefektivnění výběru sociálních odvodů či sníţení budoucí hodnoty penzí valorizací důchodů pouze o inflaci atd.), coţ ale v tuzemsku jiţ moc nelze (poměrně dost omezené moţnosti úprav důchodových parametrů). Navíc všechny tyto kroky dopadají spíše na mladou generaci. Další moţností je převést do penzijního systému jiné daně (např. příjmy z DPH). V kaţdém případě je nutné se skrytým penzijním dluhem počítat.

2.3. Možnosti úprav průběžného systému Uvedla jsem, ţe Česká republika patří k zemím s nejniţším skrytým penzijním dluhem a také, ţe je to dáno zvýšením věku pro odchod do důchodu a rovněţ změnou valorizačního mechanismu, coţ ostře kritizovala část politické reprezentace. Náš systém má tedy nízký dluh, coţ je dobře, ovšem mechanismy na jeho udrţení na přijatelné výši jsou takřka vyčerpány a velmi pravděpodobně nás čeká demografický šok. Vzhledem k tomu, ţe důchodový účet je součástí státního rozpočtu, zřejmě nás čeká další zadluţování. Coţ je velmi pravděpodobné, zvláště kdyţ v dnešní situaci jsou příjmy důchodového účtu asi o jedno procento HDP niţší, neţ jeho výdaje. “To, že bude česká populace stárnout, „nedokazuje“ pouze Prognóza demografického vývoje, kterou někteří nepovažují za relevantní, ale rovněž i takzvaný Old-age dependency ratio (podíl obyvatel starších 65 let v poměru k počtu obyvatel ve věku 15 až 64 let). Ten by se měl, podle Evropské komise, v ČR zvýšit z 24 procent v roce 2010 na 55 procent v roce 2050, v Německu se má zvýšit z 34 procent v roce 2010 na 63 procent v roce 2050, na Slovensku z 19 procent na 56 procent. Tedy i Evropská komise očekává trend stárnutí populace v ČR. Bylo by s podivem, že když stárne celá Evropa, abychom byli výjimkou.”16 Naším cílem ale není zvyšování státního dluhu a proto je nutné provedení změn v průběţném systému. Reálně však není moţné donekonečna zvyšovat hranici pro odchod do důchodu, protoţe uţ nyní dosahuje maxima. Dalo by se uvaţovat o drobných změnách ve způsobu započítávání doby náhrad věku nutného pro odchod do důchodu, ale tato změna by 16

Zdroj:

Partners.

[online].

©2000-2013

[cit.2013-03-15].

Dostupné

mediich/Contents.2/0/FC364D2919576E595EA25947A2FEA979/resource.pdf

27

z

:

http://www.partners.cz/cs/media/partners-v-

ve skutečnosti mnoho nepřinesla. “Jedním z určujících faktorů, který je možný měnit, je náhradový poměr, tedy poměr

důchodu k hrubé mzdě. Ten v roce 2010 činil 41,2 procenta k průměrné hrubé mzdě a 53,2 procenta

k čisté mzdy. Za posledních patnáct let klesl v Česku poměr mezi průměrnou penzí

a průměrnou čistou mzdou o šest procent, ještě v roce 1998 totiž činil 58 procent. Jeho současná výše není dlouhodobě udržitelná. Při nezměněném náhradovém poměru a předpokládaném demografickém vývoji by kumulace schodků vedla k vytvoření dluhu, který by v roce 2050 dosáhl 135 procent HDP. To si jakákoli vláda bude moci jen s obtížemi dovolit. Aby se zabránilo dalšímu zadlužování, musel by se náhradový poměr snížit přibližně na 35 procent v roce 2030 a 25 procent v roce 2050. ”17

Další z moţností jak zamezit dalšímu zvyšování státního dluhu je tolik nepopulární zvýšení odvodů na důchodové pojištění a to ze současných 28% na neuvěřitelných 46%. Nebo s moţností transferu financí do důchodového systému z jiných daní. Výhledově se tak na tyto nepopulární kroky můţeme s jistotou připravit. Budoucí generace se tak musí smířit další myšlenkou nekonečného růstu daní a odvodů do státního rozpočtu a zároveň na sniţování náhradového poměru. V médiích se velmi často informuje o špatné finanční situaci mnoha důchodců v České republice a určitě se i Vy sami setkáváte ve svém okolí s důchodci, kteří nemají daleko k ţivotu na hranici chudoby. Pokud by vláda v naší zemi odmítala valorizaci důchodů, můţe se stát, ţe těchto penzistů, ţijících na hranici chudoby bude přibývat velkou rychlostí. “Podle definice Eurostatu představuje chudobu hodnota 60 % mediánu čistého příjmu v dané zemi. Jakékoli negativní změny v důchodovém systému, např. i relativně malý pokles náhradového poměru mezi důchodem a mzdou má dopad na poměrně velký počet důchodců. Zmražení výše penzí znamená stagnaci nominální výše důchodu. Čím větším tempem a déle přitom porostou nominální příjmy v celé společnosti, tím více poroste relativní míra chudoby důchodců.“

18

17

Zdroj: Partners. [online]. ©2000-2013 [cit.2013-03-14]. Dostupné z: http://www.partners.cz/cs/media/partners-v mediich/Contents.2/0/FC364D2919576E595EA25947A2FEA979/resource.p 18

Zdroj:

Partners.

[online].

©2000-2013

[cit.2013-03-14].

Dostupné

mediich/Contents.2/0/FC364D2919576E595EA25947A2FEA979/resource.pdf

28

z:

http://www.partners.cz/cs/media/partners-v-

2.4. Výpočet penze v prvním pilíři Jaká je tedy reálná výše důchodu, který by mi stát měl vyplatit? Tato otázka určitě zajímá nejednoho z nás, avšak odpověď není zcela jednoznačná. Výpočet starobní penze upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a je moţné se na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí za pomocí důchodové kalkulačky k orientačnímu výpočtu dopracovat. “Pro stanovení výše důchodu přiznávaného po roce 2013 nejsou ještě k dispozici potřebné statistické údaje o vývoji výše průměrné měsíční mzdy po roce 2011 a nelze proto stanovit výši důchodu na základě platných údajů. S ohledem na četné žádosti o alespoň rámcovou představu o možné výši důchodu přiznávaného po roce 2013, umožňuje kalkulačka i výpočet důchodů s uvažovaným datem přiznání v letech 2014 a 2015. Pro orientační představu o možné výši těchto důchodů je nutné vycházet z předpokladu o růstu mezd a také z očekávaného vývoje výše dosaženého vyměřovacího základu, tedy z vlastních „hrubých výdělků“ v příslušných letech.”19 Na výši starobního důchodu se také promítne doba, po kterou do systému budeme přispívat. Pokud pracujeme a odkládáme prostředky na důchod dlouhou dobu, určitě se můţeme těšit na vyšší důchod neţ ti, co pracují a spoří jen krátkou dobu.

19

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2435

29

3. Druhý pilíř penzijního systému Jak uţ jsem psala v předchozích kapitolách, demografie se zdá být neúprosná.

Populace stárne. Jiţ nyní se počítá s tím, ţe za dvacet let přibude 500 000 důchodců, neboť půjdou do důchodu populačně silné ročníky a naopak v produktivním věku budou početně slabé ročníky. I kdyby se mezera na pracovním trhu zacelila zahraničními pracovníky, stále to znamená zátěţ důchodového systému minimálně o 500 tis. lidí navíc. Pokud by se mezeru nepodařilo zacelit, jednalo by se o chybějících 1 mil. lidí (o 500 tis. více důchodců a o 500 tis. méně pracujících). V předchozí kapitole jsem uvedla, ţe první pilíř jiţ vyčerpal takřka všechny nástroje, kterými se dá regulovat. V úvahu přichází pouze zvýšení odvodů, sniţování poměru důchodu a průměrné mzdy a případně nevalorizování důchodů o inflaci (jiţ dnes jsou důchody valorizovány pouze o 1/3 inflace). V současných porovnáváních je vţdy počítáno se stávajícím důchodem z prvního pilíře jako stoprocentním. Ale co se stane, kdyţ se sníţí poměr důchodu a průměrné mzdy či se nebude důchod dále valorizovat? Důchody budou muset být sníţeny. O kolik? Klidně o 25 % či 50 %. To se klidně můţe stát. Kdyţ srovnáme důchod z reformovaného systému s více realisticky odhadnutým důchodem ze státního systému, vyjde nám, ţe reforma je výhodná prakticky pro všechny obyvatele České republiky mladší 40 let. A právě tato věková skupina bude po dlouhou dobu (nejméně po 30 let) odvádět do důchodového systému určité procento ze svých mezd (v současnosti 28 %, ale realisticky je moţné očekávat jeho zvýšení) a za to dostanou důchod ve výši moţná 35 % (spíše niţší). Pokud by takové zhodnocení nabízela jakákoliv finanční instituce, obvinění z tunelování by bylo na místě. U státu si pochvalujeme, jaký bezpečný produkt nám to nabízí. V následující kapitole se tedy podíváme na to, jak je to ve skutečnosti s mýty opředeným druhým pilířem důchodového systému v České republice.

3.1. Právní stránka druhého pilíře Právní rámec důchodové reformy představují zákon o důchodovém spoření a zákon o doplňkovém penzijním spoření. Oba zákony nabyly účinnosti ke dni 1.1.2013, s výjimkou některých ustanovení, která jsou účinná jiţ v průběhu roku 2012. Činnost penzijních fondů institucí podléhá zákonu č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se 30

státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, tento zákon se v omezené míře pouţije i na fondy transformované. Činnost penzijních společností, včetně obhospodařování účastnických a důchodových fondů, podléhá zákonu č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, zákonu č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Vedle toho byla zavedena pravidla pro zaměstnanecké fondy podle zákona č. 340/2006 Sb.,o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, který na základě předpisů EU umoţňuje činnost zahraničních institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění v ČR.

3.2. Základní principy druhého pilíře Druhý pilíř důchodového systému, který je tvořen důchodovými společnostmi, jejichţ úkolem je nabízet různé investiční strategie. Tento systém se do jisté míry podobá známému penzijnímu připojištění a není ţádnou specialitou České republiky, ale najdeme jej v evropských postkomunistických zemích, tak v západních zemích a rovněţ třeba i v Americe (Chile, Kanada) nebo Oceánii (Austrálie). Do těchto fondů se však nevkládají měsíční příspěvky, ale budou odváděny procenta z hrubé mzdy, coţ můţe pro změnu připomínat uţ probíraný průběţný systém. Důchodová reforma tedy změnila předchozí dvou pilířový systém na tří pilířový a proto důchod občanů, kteří se do spoření zapojí, se můţe skládat ze tří příjmů. Do II. Pilíře penzijního spoření můţe vstoupit kaţdý občan do věku od 18 do 35 let. Starší občasné jsou limitování datem 30.6.2013, do kterého se musejí rozhodnout, zda do druhého pilíře chtějí také vstoupit. Toto rozhodnutí je třeba dobře zváţit hlavně z toho důvodu, ţe jiţ není moţné z druhého pilíře vystoupit. Smlouvy se registrují v Centrálním registru smluv a pro registraci jiţ nelze smlouvu nijak zrušit. Druhý pilíř část prostředků odvádí do fondů . Tato část prostředků ale není okamţitě pouţita na vyplácení důchodů, ale je nám vyplacena aţ ve chvíli odchodu do důchodu. Můţeme si to představit jako náš osobní účet, který slouţí jako zdroj finančních prostředků na naši rentu.

A mezitím by se nám tyto naše vlastní prostředky vloţené ve fondu měly

zhodnocovat, proto je dobré nepodcenit vhodný výběr investiční strategie (dynamická, vyváţená, konzervativní

a státních dluhopisů). V případě, ţe se účastníme druhého pilíře,

odvádíme do průběţného systému méně a tudíţ i niţší důchod z prvního pilíře. 31

Tabulka č. 6: Rozdíl mezi I. a II. Pilířem z hlediska plateb a čerpání prostředků

Platby

Účastník II. pilíře 25% hrubé mzdy do I. Pilíře 3% hrubé mzdy do II. Pilíře

Neúčastník II. Pilíře 28% hrubé mzdy do I. Pilíře

2% hrubé mzdy do II. pilíře Z průběţného systému Čerpání z důchodu

Z fondů (z naspořených 3% + 2%)

Pouze z průběţného systému

Zdroj: SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Garda, 2012, ISBN 978-80-247-4479-7, str. 91

Z tabulky je tedy patrné následující: do prvního pilíře odtéká z našeho platu kaţdý měsíc 28% hrubé mzdy. Pokud se však účastníme i druhého pilíře můţeme z těchto odvedených 28% ţe také přidáme 2%

z hrubé mzdy převést 3% na svůj osobní účet, ovšem pod podmínkou, ze své hrubé mzdy ještě jako bonus navíc. Tímto procesem si vlastně

dobrovolně zvyšujeme důchodovou daň z 28% na 30%. Částka 2% z hrubé mzdy, kterou odvádíme navíc, je takzvaně povinně nepovinná. V případě, ţe bychom se z nějakého důvodu ocitli bez mzdy –

v případě nemoci, mateřské dovolené nebo nezaměstnanosti – se tato

částka neplatí. Není proto v tomto směru důvod k obavám. Zaměstnanec má povinnost informovat svého zaměstnavatele o vstupu do druhého pilíře, a to z toho důvodu, ţe zaměstnavatel zajišťuje odvod prostředků ze mzdy. OSVČ si realizuje nahlášení a odvod samostatně. Nabízí se také různé otázky, jak se účasti nebo neúčasti ve druhém pilíři mění výše důchodu. Například, co se stane, kdyţ bude občan platit část ţivota pouze do prvního pilíře a jen krátký čas bude přispívat do druhého pilíře? Vysvětlení můţeme najít v následujících tabulkách.

32

Tabulka č. 7: O kolik klesne důchod z I. Pilíře, pokud se budeme účastnit i II. Pilíře

20 let 30 let 40 let 50 let

Pokles důchodu při účasti ve II. Pilíři 15000 20000 30000 40000 1524 1692 2027 2361 1240 1367 1649 1921 885 983 1177 1372 530 588 705 821

Zdroj: SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Garda, 2012, ISBN 978-80-247-4479-7, str. 85 Tabulka č. 8: O kolik procent klesne důchod z I. Pilíře, pokud se budeme účastnit i II. Pilíře

20 let 30 let 40 let 50 let

Pokles důchodu při účasti ve II. pilíři 15000 20000 30000 40000 13,80% 14,00% 14,50% 14,80% 11,60% 11,70% 12,20% 12,50% 8,50% 8,70% 9,00% 9,20% 5,20% 5,3 5,50% 5,60%


“Z tabulek je patrné, že důchod klesá nejvíce těm, kdo jsou mladí a do důchodu mají ještě daleko. Naopak ti, kterým je 50 let a do důchodu mají přibližně 12 let, výše důchodu klesá jen málo. Pokles je úměrný tomu, kolik jsme schopni naspořit si sami, pokud 3% ze mzdy budeme odvádět do svých fondů.“20

Další fámou, která vytváří druhému pilíři řadu antipatií, je otázka dědictví. Uveďme však vše na pravou míru. Nastřádané prostředky ve zvoleném důchodovém fondu jsou stejně jako ostatní vlastní finanční prostředky předmětem dědického řízení. Další kapitolou je pozůstalostní penze, která je vyplácena osobě uvedené v pojistné smlouvě. Tyto dávky zajišťují pozůstalým osobám uvedeným v pojistné smlouvě finanční prostředky v předem stanovené výši a jsou vypláceny po určitou předem stanovenou dobu. 20


33

Háček je ale ve splnění minimální pojištěné doby, která je 3 – 5 let. Pro lepší představu uvádím na pár příkladech: a) v případě, ţe je dědicem nezletilá FO, náleţí jí sirotčí důchod (do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí o dědictví, zařizuje zákonný zástupce/opatrovník) b) v případě, ţe je dědicem zletilá FO, která má důchodové spoření, převed se dědictví do jeho důchodového spoření (po právní moci rozhodnutí o dědictví, do 1 měsíce od ţádosti dědice) c) v případě, ţe je dědicem zletilá FO, která nemá důchodové spoření, je provedena výplata prostředků určeným způsobem (po právní moci rozhodnutí o dědictví, od 1 měsíce od ţádosti dědice) U dvacetileté anuity a sirotčího důchodu se dědí kapitálová hodnota pojištění.

3.3 Regulace a dohled nad druhým pilířem

Nyní, kdyţ jsme si vysvětlili základní principy druhého pilíře a uţ víme kdo, kolik a proč, je nutné si ještě poloţit otázku kam? Kam námi vynaloţené prostředky budou směřovat a kdo se nám o ně bude starat a zhodnocovat je? A jaké jsou záruky, ţe tyto peníze opravdu ještě někdy uvidíme? Odpovědi na tyto otázky předkládám níţe. “Druhý pilíř důchodového systému je jednou z nejvíce regulovaných částí tuzemského finančního trhu. Regulováno je v něm takřka všechno, a to na několika úrovních majících za cíl ochranu klienta. Jedná se zejména o velmi striktní zákon, posílení role Depozitáře, dozor České národní banky a také působnost interního a externího auditora uvnitř fondů.”21 Zásadním pravidlem regulace je dohled nad oddělení prostředků z fondů druhého pilíře od majetku správce penzijní společnosti. Správce s majetkem klientů také nemůţe sám disponovat. Zavádí se tedy stejná praxe, která je dobře známa z podílových 21

Zdroj: Euro. [online časopis]. ©2000-2013.[cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/archiv/pravda-a-myty-2-964345

34

fondů. Striktně jsou zákonem stanoveny náklady, a to jak na správu fondů, tak jejich distribuci (max. výše provizí). Zákonem je rovněţ regulováno, kdo můţe důchodové fondy nabízet, dále náklady na reklamu. U důchodových fondů

jsou

striktně

stanoveny

a vyjmenovány strategie, které povinně musí být klientovi k dispozici, stejně jako je přesně dáno sloţení portfolia těchto fondů. Jednou ze zbraní kritiků druhého pilíře je moţnost vytunelování důchodových fondů. Tomu je do značné míry zabráněno oddělením majetku účastníků od majetku správce, tak jak to známe z podílových fondů. Navíc je značně posílena odpovědnost depozitáře. A dalším pozitivem ve prospěch druhého pilíře je fakt, ţe od devadesátých let uplynulo spousta času. Jednak jsme z různých soudních procesů z minulých let měli šanci se poučit provést legislativní změny v prostředí bankovního a kapitálového trhu. A také díky tlaků vyvíjeným Českou národní bankou musely banky provést určité kroky, vedoucí klienty ke zvýšené ochraně investic. Stejně jako třeba investiční společnosti, pojišťovny, banky a další subjekty na finančním trhu, jsou i penzijní společnosti a jimi spravované fondy ohroţeny bankrotem. Většina lidí proto věří v „jistotu státu“. Nicméně stát můţe zkrachovat úplně stejně jako soukromá společnost. Případný krach státu má pro občany velmi negativní dopady (sniţování důchodů, šetření, kde to jen jde atd.). V případě, kdyţ zkrachuje penzijní společnost, můţe její portfolio klientů přebrat jiná penzijní společnost, tak jak jsme v minulosti byli

svědky

u pojišťoven a konec konců i penzijních fondů. Na portfolio klienta by krach penzijní společnosti neměl mít vliv, neboť jsou jeho prostředky odděleny od majetku fondu a penzijní společnosti. Pro ty, co však věří pouze a jen českému státu je zde také řešení v moţnosti investice do státních dluhopisů. Tímto klient poskytuje své úspory českému státu.

Pojem depozitář není v oblasti penzí neznámý. I kdyţ jej především známe z podílových fondů. U penzijních fondů třetího pilíře plnil především úlohu vedení účtů a dozoru hospodaření nad penzijními fondy. Nicméně od roku 2013, tedy se startem druhého pilíři a změnami ve druhém pilíři se více zvýrazní i úloha depozitáře. A to především proto, dojde

k oddělení majetku klienta fondu od majetku penzijní společnosti (důchodového

fondu), a proto, ţe bude schvalovat a provádět veškeré operace s cennými papíry, kaţdou transakci bude prověřovat a pokud by nebyla v souladu se zákonem, tak ji neprovede. Aby toto prověřování nebylo jen formální, je depozitář motivován odpovědností svým majetkem. 35

Tedy pokud by nějakou transakcí byla způsobena klientovi újma a depozitář tuto transakci schválil, tak náhrada škody půjde z jeho financí. Nad depozitářem bude dohlíţet Česká národní banka. Depozitářem můţe být pouze banka se sídlem na území ČR či banka, která má pobočku umístěnou na území ČR. Navíc depozitář nemůţe být součástí stejného koncernu jako penzijní společnost. Je tedy např. vyloučeno, aby prostředky třeba důchodových fondů ČSOB penzijních společností spravovala ČSOB. Všechny důchodové fondy, účastnické fondy a transformované fondy obhospodařované jednou penzijní společností musejí mít stejného depozitáře. Hlavním dozorovým orgánem nad českým finančním trhem je Česká národní banka. Není tedy překvapením, ţe dozoruje i oblast penzijních fondů, kde kromě jiného je jejím úkolem ochrana účastníků penzijních systémů a posilování důvěry veřejnosti v tyto penzijní systémy (samozřejmě se to netýká jen druhého pilíře, ale i třetího pilíře, ve kterém si značná část tuzemské populace jiţ dnes spoří). Samozřejmě, ţe ani ČNB není schopna zabránit případnému bankrotu penzijní společnosti. Nicméně měla by zabránit tomu, aby případný bankrot nebyl způsoben nastavením systému (jak tomu bylo v 90 letech minulého století), ale pokud se tak stane, aby to byl ojedinělý exces. Rovněţ ČNB nenahrazuje činnost soudů či arbitráţí při případném sporu mezi klientem a důchodovým fondem či penzijní společností. “Za funkčnost kontrolních mechanismů a řízení rizik uvnitř důchodových fondů odpovídají orgány penzijní společnosti, s tím, že významné kontrolní pravomoci, náleží depozitáři.”22 Dohled ČNB tedy nemůţe zabránit uzavření ztrátových obchodů, ale měl při zjištění nedostatků zasáhnout svými nástroji (např. odejmutím licence). ČNB tedy primárně dohlíţí nad funkčností finančního trhu a snaţí se omezit výskyt protiprávního jednání na finančním trhu v budoucnosti. Česká národní banka uděluje a odebírá licence depozitářům a penzijním společnostem. ČNB kontroluje i dodrţování standardů přidělení licence. Činnost penzijního fondu a penzijní společnosti podléhá také státnímu dozoru Ministerstva financí, a to v rozsahu povinností 22


36

spojených s poskytováním a vracením státního příspěvku. Říká se, ţe důchodová reforma je ušita na míru soukromým (zahraničním) společnostem a jedná se o tunel na státní finance. Ovšem je třeba si uvědomit, ţe v takovém případě by reforma zcela jistě vyvolávala mezi finančními společnostmi mnohem větší ohlasy neţ je tomu nyní. Je moţné, ţe tomu tak bylo v některých zemích v zahraničí, i kdyţ zdaleka nedocházelo k tunelování státních financí. Prostě jen provize pro finanční zprostředkovatelé byly moţná zajímavější neţ v naší zemi. V České republice jsou totiţ manaţerské provize, odměny za distribuci a náklady na prostředky za marketing, upraveny zákonem. Reforma důchodového systému je v některých ohledech tak přísná, ţe dovoluje účast jen kapitálově nejsilnějších a nejzdravějších skupin. “U nově vzniklých fondů druhého a třetího pilíře jsou zákonem stanoveny poplatky, a to manažerské dle typu investiční strategie fondu od 0,3 % do 0,6 % a success fee maximálně 10 %. Provize za sjednání je také stanovena v zákoně, a to do výše 850 korun.”23

Důchodové fondy jsou zásluhou zákonného nastavení jedním z nejlevnějších produktů na tuzemském finančním trhu. Můţeme však očekávat, ţe si penzijní společnosti budou účtovat další poplatky za sluţby, které nejsou regulovány zákonem a které si bude moci klient „dokoupit“. Můţe se jednat např. o poplatky za speciální strategie, za individuální garanci nepoklesnutí portfolia pod určitou hodnotu či třeba za individuální realokaci portfolia.

3.4. Srovnání s konkurenčními produkty

Často se objevuje argument, ţe vklady v bankách (běţné, termínované, vkladové účty), kampeličkách a stavebních spořitelnách jsou pojištěny, kdeţto v případě důchodového fondu to tak nebude. Ovšem zapomíná se na fakt, ţe vklady v těchto institucích „patří“ bance, kampeličce a stavební spořitelně, nikoli klientovi (i kdyţ jsou vedeny na jeho jméno). U nových důchodových a účastnických fondů bude majetek klienta a fondu oddělen, stejně společnosti podléhá také státnímu dozoru Ministerstva financí, a to v rozsahu povinností 23


37

spojených s poskytováním a vracením státního příspěvku. Říká se, ţe důchodová reforma je ušita na míru soukromým (zahraničním) společnostem a jedná se o tunel na státní finance. Ovšem je třeba si uvědomit, ţe v takovém případě by reforma zcela jistě vyvolávala mezi finančními společnostmi mnohem větší ohlasy neţ je tomu nyní. Je moţné, ţe tomu tak bylo v některých zemích v zahraničí, i kdyţ zdaleka nedocházelo k tunelování státních financí. Prostě jen provize pro finanční zprostředkovatelé byly moţná zajímavější neţ v naší zemi. V České republice jsou totiţ manaţerské provize, odměny za distribuci a náklady na prostředky za marketing, upraveny zákonem. Reforma důchodového systému je v některých ohledech tak přísná, ţe dovoluje účast jen kapitálově nejsilnějších a nejzdravějších skupin. “U nově vzniklých fondů druhého a třetího pilíře jsou zákonem stanoveny poplatky, a to manažerské dle typu investiční strategie fondu od 0,3 % do 0,6 % a success fee maximálně 10 %. Provize za sjednání je také stanovena v zákoně, a to do výše 850 korun.”24

Důchodové fondy jsou zásluhou zákonného nastavení jedním z nejlevnějších produktů na tuzemském finančním trhu. Můţeme však očekávat, ţe si penzijní společnosti budou účtovat další poplatky za sluţby, které nejsou regulovány zákonem a které si bude moci klient „dokoupit“. Můţe se jednat např. o poplatky za speciální strategie, za individuální garanci nepoklesnutí portfolia pod určitou hodnotu či třeba za individuální realokaci portfolia.

3.5. Srovnání s konkurenčními produkty

Často se objevuje argument, ţe vklady v bankách (běţné, termínované, vkladové účty), kampeličkách a stavebních spořitelnách jsou pojištěny, kdeţto v případě důchodového fondu to tak nebude. Ovšem zapomíná se na fakt, ţe vklady v těchto institucích „patří“ bance, kampeličce a stavební spořitelně, nikoli klientovi (i kdyţ jsou vedeny na jeho jméno). U nových důchodových a účastnických fondů bude majetek klienta a fondu oddělen, stejně

24


38

Důchodový fond Nově je na český finanční trh uváděn produkt s názvem důchodový fond. Jeho tvůrci se při konstruování inspirovali modelem podílového fondu. Avšak existuje několik odlišností. “Důchodový fond však na rozdíl od podílového fondu nevydává cenné papíry. Podíly účastníků na důchodovém fondu jsou vyjadřovány prostřednictvím tzv. Důchodových jednotek, které mají povahu evidenčního záznamu. Hodnota důchodové jednotky se stanoví vydělením vlastního kapitálu důchodového fondu počtem důchodových jednotek. Tyto důchodové jednotky za jednotlivé důchodové fondy jsou vedeny pro každého účastníka zvlášť.“25 Tyto důchodové fondy mají zákonem přesně definovanou strategii a předepsanou strukturu aktiv. Jejich statut schvaluje ČNB. Způsob čerpání důchodu z druhého pilíře se od čerpání z prvního pilíře liší. V prvním pilíři se nabízí pouze jedna moţnost, jak důchod čerpat. Zde je stanoveno doţivotní čerpání, coţ můţe u jednoho znamenat rok, u druhého 30 let. V druhém pilíři se zavedl důchod na dobu určitou – tedy bude vyplácen po dobu 20-ti let. V případě, ţe se doţijeme doby delší neţ 20-ti let, náleţí nám výplata důchodu z prvního pilíře. V opačném případě, tedy při nedoţití se doby 20-ti let, je zůstatek vyplacen v dědickém řízení. Můţeme si tedy vybírat ze dvou moţností: a) Doţivotní důchod s pozůstalostní penzí na 3 roky b) Důchod na dobu určitou, tedy na 20 let

25

Zdroj: Právo. [online]. [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/penzijni-reforma-nekolik-poznamek-79808.html

39

Důchodový fond státních dluhopisů „Důchodový fond státních dluhopisů investuje do: a) dluhopisů, jejichž emitentem je ČR nebo Česká národní banka, b) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představující právo na splacení dlužné částky, jejich emitentem je jiný členský stát nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD, dále pak ECB, EIB, Světová banka či Mezinárodní měnový fond a do dluhopisů emitovaných Evropským fondem finanční stability. Jeho portfolio může obsahovat i nástroje peněžního trhu. Průměrná splatnost portfolia nesmí být delší než 5 let, dluhopisy tedy budou maximálně střednědobé. Dluhopisy musí tvořit minimálně 90 % jeho portfolia. Fond plně zajišťuje měnové riziko do české koruny.“ 26 Konzervativní důchodový fond “Tento fond investuje do dluhopisů a nástrojů peněžního trhu členských zemí OECD, ECB, EIB, Světové banky, MMF či Evropským fondem finanční stability. A nabízí možnost dále investovat do podílových fondů peněžního trhu. Maximální průměrná splatnost portfolia nesmí být delší než 5 let. Kromě státních dluhopisů s vysokým ratingem, může investovat i do korporátních dluhopisů, a to maximálně 30 % portfolia. Majetek fondu je plně zajištěn proti měnovému riziku.”27 Vyvážený důchodový fond “Investuje do stejných nástrojů jako konzervativní důchodový fond. Nicméně ve svém portfoliu může drže i akcie společností přijatých k obchodování na evropských burzách (tedy i ze zemí mimo Evropu). Podíl akciové složky může činit maximálně 40 %. Fond zajišťuje měnové riziko do české koruny na úrovni minimálně 75 % portfolia.”26 Dynamický důchodový fond Investuje do stejných nástrojů jako vyvážený důchodový fond, přičemž hodnota 26


+ Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření

27


40

akcií může být maximálně 80 % z hodnoty portfolia. Měnové riziko zajišťuje do české koruny z 50 %. “26 Pro všechny fondy platí stejné limity investování vůči jedné osobě, a to maximálně 5 % prostředků můţe být vloţeno do jednoho cenného papíru či nástroje peněţního trhu od jednoho emitenta. Vklady u jedné banky mohou dosáhnout maximálně 10 % hodnoty majetku fondu. Autopilot investiční strategie Jen velmi málo klientů penzijních společností můţe být profesionály v oblasti investování. Z tohoto důvodu zákon myslí na úpravu investiční strategie pomocí autopilota. Ten má za úkol v posledních deseti letech před odchodem poplatníka do důchodu chránit je v případě, ţe zvolili strategii investování s vyšším kolísáním. Investice těch, jeţ jsou starší 55-ti let, budou postupně transformovány z rizikových investic do investic s menšími výkyvy v hodnotě majetku. Je proto vyloučeno, aby hodnota celoţivotních úspor klesla těsně před odchodem do důchodu o desítky procent. Funkci autopilota upravuje zákon, který také penzijním společnostem ukládá povinnost autopilota zřizovat. Nehrozí tedy, ţe si klient riziko zapomene včas omezit přiměřeně jeho věku. Tyto skutečnosti jsou upravovány § 11 zákona 426/2011 Sb. Jedná se o tzv. „automatické zkonzervativňování“: a) 10 let před DV – konzervativní nebo vyváţený b) 9 let před DV – alespoň 20 % konzervativní, jinak vyváţený c) 8 let před DV – alespoň 40 % konzervativní, jinak vyváţený d) 7 let před DV – alespoň 60 % konzervativní, jinak vyváţený e) 6 let před DV – alespoň 80 % konzervativní, jinak vyváţený f) 5 let před DV – 100 % v konzervativním Konzervativní fond = státní dluhopisy zemí OECD Existuje také moţnost poţádat penzijní společnost o jiné rozloţení. Nejdříve však 60 dnů před započetím tzv. „automatického zkonzervativňování“.

41

Další novinky Všechny důchodové fondy mají přesně stanované limity portfolií, nedá se tedy očekávat, ţe penzijní společnosti nabídnou další „vychytávky“ k těmto fondům. “Důchodové fondy, vzhledem k přísně stanoveným správcovským

poplatkům, budou

s největší pravděpodobností pasivní, neboť prostor pro aktivní správu příliš není, a to jak z pohledu nákladů, tak z pohledu stanovených limitů strategie. S ohledem na konzervativnost českých investorů můžeme očekávat, že důchodové fondy přijdou i s nějakým principem garancí.“28 Důchodové fondy jsou koncipovány jako dlouhodobé, zřejmě tak přijdou na řadu i strategie realokace v průběhu „investiční“ doby, tak jako tomu je u některých programů pravidelných investic. Další výraznou novinkou je povinnost anuity. Anuita je sice tuzemskému investorovi dostupná i nyní, ale není prakticky vyuţívána. Účastníci druhého pilíře si mohou vybrat ze tří druhů anuit. Zde existuje velký prostor pro kreativitu důchodových fondů a činit nakonec znatelné rozdíly ve výplatě ve fázi čerpání. Penzijní společnosti se budou snaţit zaujmout nabídkou třeba pojištění, kdy mohou účastníkovi důchodového fondu nabídnout dlouhodobé pojištění za zajímavých podmínek.

3.6. Pro koho je vstup do druhého pilíře výhodný a pro koho nikoli

Veškeré úvahy o výhodnosti či nevýhodnosti druhého pilíře důchodového systému se vedou v podstatě jen v jedné rovině. A to na otázce, zda je pro člověka vydělávajícího konkrétní částku peněz opt-out výhodný či nikoli. To je samozřejmě naprosto legitimní. Vţdy je nutné posoudit ekonomickou výhodnost projektu (produktu), do kterého hodláte investovat. Nicméně tento krok by neměl být prvním, ale spíše druhým či aţ třetím v pořadí.

28

Zdroj: Studentské finance. [online]. ©2000-2013.[cit.2013-03-18]. Dostupné z:http://student.finance.cz/zpravy/finance/378413-

investovani-s-duchodovymi-fondy/

42

Stejně jako, neţ se pořídí jakýkoli produkt, vytváří se nejdříve finanční plán i v tomto případě je potřeba se nejprve podívat na diverzifikaci zdrojů krytí penze. Potom následuje analýza rizikovosti jednotlivých zdrojů. A teprve pak přichází na řadu pohled finanční výhodnosti jednotlivých variant. Taky nejdete do obchodu a nekoupíte první auto, které se vám zdá finančně výhodnější, neţ to porovnávané druhé, ale zanalyzujete si, zda auto potřebujete a jaký typ je pro vás nejvhodnější. Propočtů, zaloţených na různých vstupních parametrech, výhodnosti opt-outu bylo uděláno jiţ dost a určitě ještě mnohé udělány budou. Asi nejobsáhlejší srovnání poskytuje studie CERGE EI, „Český důchodový systém na rozcestí: Pro koho je výhodný přechod do druhého pilíře“ z října loňského roku. Podle této studie se za poměrně konzervativních předpokladů přestup do nového systému, při posouzení čistě ekonomické výhodnosti, mohlo vyplatit 50 % muţů a 30 % ţen. Tato analýza počítá s ročním zhodnocením 3 % a vychází z dat SILC od Českého statistického úřadu. Rovněţ počítá s růstem mezd a taky s případnou nezaměstnaností účastníků. Analýza CERGE ukazuje i to, ţe současný systém (bez provedení reformy), podle čisté současné hodnoty (NPV) vychází negativně především pro mladší a průměrné či vyšší příjmové skupiny a dokonce v případě muţů je NPV negativní i v nejniţším příjmovém decilu. Platí rovnice, čím vyšší věk, tím je NPV vyšší. Pro vyšší příjmové skupiny je ale důchodový systém nevýhodný i pro muţe ve věku 45 let. Výsledky jsou dost podobné i pro ţeny, jen pro nejchudší příjmový decil je vţdy kladný. Tato analýza je však velmi konzervativní a počítá s udrţením stávající výše náhradového poměru – tedy výše vyplácených důchodů.

Praktické příklady výpočtu druhého pilíře Občan – muţ, rok narození 1980, hrubý měsíční příjem 25.000,- Kč Důchodový věk 67 let 6 měsíců, podle návrhu zákona projednávaného parlamentem. Doba pojištění 47 let. Doba spoření 36 let. Tato výše důchodu z I. Pilíře platí při udrţení stávajícího náhradového poměru. 43

V případě poklesu poměru pouze o 10% by byl reálný důchod 10.971,- Kč.

Důchod při účasti pouze v I. pilíři Státní důchod (z 28%)

12.191,- Kč

Fondová sloţka (3%)

0 Kč


0 Kč

Důchod celkem

12.191,- Kč

Důchod při účasti pouze i ve II. pilíři Státní důchod (z 25%)

10.850,- Kč


2.547,- Kč

Důchod z veřejn.poj. (25+3%)

13.397,- Kč


1.698,- Kč

Důchod celkem

15.096,-Kč

Občan – ţena, rok narození 1967, 2 děti, hrubý měsíční příjem 17.000,- Kč Důchodový věk podle návrhu zákona projednávaného parlamentem. Tato výše důchodu z I. Pilíře platí při udrţení stávajícího náhradového poměru. V případě poklesu poměru pouze o 10% by byl reálný důchod 9.347,- Kč.


10.385,- Kč


0 Kč


0 Kč

Důchod celkem

10.385,- Kč 44


9.243,- Kč


806,- Kč


10.049,- Kč


537,- Kč

Důchod celkem

10.587,-Kč

Občan – muţ, rok narození 1990, hrubý měsíční příjem 30.000,- Kč Důchodový věk podle návrhu zákona projednávaného parlamentem 69 let 2 měsíce. Doba pojištění 49 let. Doba spoření 47 let. Tato výše důchodu z I. Pilíře platí při udrţení stávajícího náhradového poměru. V případě poklesu poměru pouze o 10% by byl reálný důchod 12.240,- Kč.


13.560,- Kč


0 Kč


0 Kč

Důchod celkem

13.560,- Kč

45


12.069,- Kč


4.630,- Kč


16.699,- Kč


3.087,- Kč

Důchod celkem

19.786,-Kč

Občan – muţ, rok narození 1971, hrubý měsíční příjem 15.000,- Kč Důchodový věk podle návrhu zákona projednávaného parlamentem 66 let Doba pojištění 46 let. Doba spoření 25 let. Tato výše důchodu z I. Pilíře platí při udrţení stávajícího náhradového poměru. V případě poklesu poměru pouze o 10% by byl reálný důchod 9.198,- Kč.

Důchod při účasti pouze v I. Pilíři Státní důchod (z 28%)

10.220,- Kč


0 Kč


0 Kč

Důchod celkem

10.221,- Kč

46

Důchod při účasti pouze i ve II. Pilíři Státní důchod (z 25%)

9.095,- Kč


902,- Kč


9.997,- Kč


601,- Kč

Důchod celkem

10.599,-Kč

3.7. Rizika druhého pilíře

Ať uţ se jedná o jakýkoliv druh spoření, je nutné mít vţdy na paměti, ţe se jedná o investici. O investicích víme, ţe s sebou mohou kromě zisku přinést taky určitá rizika. Zvláště, jedná-li se o investice dlouhodobé s výhledem jedné aţ dvou generací. Zisk, riziko a likvidita se souhrnně nazývají jako investiční trojúhelník. V literatuře je moţné se setkat s jednoznačným vysvětlením tohoto investičního trojúhelníku – neexistuje ţádná investice, která je optimální ze všech tří pohledů. A stejně tak je nutné přemýšlet i při rozhodování se o investici do druhého pilíře. Je třeba si uvědomit, ţe je to výhledová investice na 30 let a více a není moţné určit, co všechno se do té doby odehraje a změní. A protoţe nikdo netušíme, co nás čeká, není moţné ani dopředu všechno tato rizika popsat. Zkusme si tuto situaci názorně popsat při představě současného důchodce. Vrátíme-li se v čase zpátky o třicet nebo čtyřicet let k tomuto důchodci, pravděpodobně měl úplně jiné představy o svém ţivotě v důchodu, neţ jaký dnes ve skutečnosti ţije. V dobách, kdy komunisté měli hlavní slovo a jako svého nejvyššího zvolili Gustava Husáka, kdy káva, pomeranče a banány byly nedostatkovým zboţím a v potravinách se stály fronty, trávil dovolenou v Čechách na chalupě a moţná se mu párkrát podařilo rekreovat se na zájezdu ROH, a kdyţ měl hodně velké štěstí, dostal se jednou nebo dvakrát do Bulharska k moři. Porodnost byla vysoká a školy jen přetékaly “husákovými dětmi, pětiletky se plnily na 100% a všichni byli tak nějak spokojení, protoţe měli přece stejně. A dnes? Srovnám-li dnešní dobu 47

s dobou před 30 lety, nestačila by mi tato diplomová práce na popsání všech změn. A to je věčný koloběh ţivota, za dalších 30 nebo 40 let se budeme úplně stejně pozastavovat nad tím, kolik se toho změnilo, jako dnes. Rizika jsou zkrátka s investicemi neodmyslitelně spjatá a je potřeba s nimi počítat. Jak první tak druhý pilíř má svá úskalí a rizika. Jedním z nejčastěji diskutovaných rizik je riziko demografické, které uţ jsem ale podrobněji rozebírala v předchozích kapitolách. Ráda bych ale ještě zmínila, jaké riziko můţeme v této spojitosti očekávat ve druhém pilíři. “Delší průměrný věk bude mít na II. Pilíř dopad v okamžiku, kdy si budeme chtít sjednat doživotní důchod. V době, kdy je kratší průměrný věk, rozpočítává pojišťovna důchod na kratší dobu. Jestliže průměrný věk vzroste řekněme o 5 nebo 10 let, rozpočítá pojišťovna důchod na dobu o 5 nebo 10 let delší. Tím pádem bude logicky vyplácet nižší důchod. Jedním z řešení je snížení výše důchodu. Dalším řešením je prodloužení věku, kdy se půjde do důchodu.”29

Dalším obávaným a často diskutovaným rizikem je riziko trţní. Ve srovnání s ostatními riziky, tedy se zmiňovaným demografickými, politickými či jinými, je trţní riziko je relativně dobře předvídatelné. Je nutné ale znát historii kapitálového trhu, a to nejen českého trhu, ale především světového kapitálového trhu a také je nutné předpokládat, ţe se samozřejmě můţe stát i něco, co zde ještě nebylo.

“Tržní riziko také dokážeme ovlivnit a řídit. Můžeme volit investiční strategii podle momentální situace na trhu. Pokud nám přijdou akcie předražené, dluhopisy zajímavé a chceme omezit kolísání, můžeme přestoupit do konzervativního fondu. A pokud nám naopak přijdou výnosy dluhopisů nízké, akcie levné a bojíme se vyšší inflace, můžeme přejít do fondu dynamického.”30 A jedním z nejvíce obávaných je také politické riziko, protoţe představuje moţnosti úprav či úplné změny celého systému. Finanční skupiny i zainteresovaní politici a ekonomové a mnozí další, kteří stojí na straně druhého pilíře a neustále upozorňují na jeho nutnost pro 29


30


48

kaţdého občana. A na druhé straně početně asi stejně veliká skupina těch, kteří říkají druhému pilíři jasné ne. Podíváme-li se do zahraničí, nejsou změny v systému nic nestandardního. Např. Slovensko umoţňovalo investovat do různých fondů, které měly různé investiční zaměření, jak fondy konzervativní, tak fondy dynamické. Ovšem po vkročení finanční krize na akciové trhy, byla rázem uzákoněna změna strategie investování. Ţádné změny takovémuto zavedenému systému neprospívají, protoţe podkopávají jeho důvěryhodnost. Rozdíl ale shledávám v drobných úpravách systému, které jsou určitě nutné k tomu, aby se celý systém mohl dopilovat ke spokojenosti nás všech, a ve velkých zásazích do systému, popřípadě hrozby a spekulace nad úplným zrušením druhého pilíře. Jak uţ jsem zmiňovala dříve, vzpomeňme na Maďarsko, kde byly odvody do druhého pilíře povinné a daleko vyšší neţ u nás. A však tento stav v Maďarsku netrval dlouho a investice maďarských občanů byly vráceny ze soukromých fondů zpátky do státního rozpočtu. Tratné na tom byly především finanční společnosti, ale občasné Maďarska pravděpodobně větší důvěryhodnosti k celému penzijnímu systému touto hříčkou nenabyli. S lidmi, kteří se rozhodli vstoupit do druhého pilíře, uzavřely penzijní společnosti k 30. lednu 2013 4.624 smluv. ČNB však teprve koncem ledna začala registrovat i ostatní zástupce pojišťoven a další zprostředkovatele, do té doby nabízely druhý pilíř pouze penzijní společnosti a jejich banky. Proto se předpokládá v dalších měsících mnohem markantnější přírůstek, konkrétně tedy půl milionu lidí do konce června a koncem roku je předpoklad aţ milion podepsaných smluv.

“Uzavřené smlouvy odesílají penzijní společnosti do Centrálního registru smluv, který je postupně začíná evidovat. Zkušenosti prodejců a telefonních operátorů penzijních společností ale ukazují, že lidem chybí základní informace o české penzijní reformě. Podíl zájemců o vstup podle různých průzkumů koncem loňského roku klesl pod deset procent.”31 Z průzkumu Lidových novin ze dne 14. března 2013 je evidentní, ţe ani koaliční poslanci druhému pilíři příliš nevěří a to i přestoţe loni sami přehlasovali prezidentské veto.

31

Zdroj: Lidovky. [online] ©2000-2013.[cit.2013-03-24]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/penzijni-

smluv-o-vstupu-do-2-pilire-pl1-/firmy-trhy.aspx?c=A130130_113249_firmy- trhy_mct

49

spolecnosti-uzavrely-4624-

V tomto průzkumu byli dotazováni poslanci, zda se jiţ rozhodli pro vstup do druhého pilíře penzijního systému. Vyjádření zaslalo 56 poslanců a z jejich odpovědí vyplývá následující. Do druhého pilíře vstoupilo pouze 19 poslanců, ostatní vstup odmítají nebo zatím nejsou definitivně rozhodnuti. Jejich nejčastějším argumentem proti je věk, nedostatek informací (proto se potřebují ještě poradit s odborníky), nebo nedostatek finančních prostředků. Z této kapitoly tedy vyplývá, ţe rozhodnutí zda vstoupit či nevstoupit do druhého pilíře důchodového systému je opravdu nutné dobře zváţit. V podstatě neexistuje ţádné pravidlo a ţádné všeobecné doporučení. V tomto případě platí české “tady je kaţdá rada velmi drahá”. Mým doporučením je mít na paměti tyto dvě skutečnosti věk a výši příjmu. Čím niţší věk, tím více si zvládnete ušetřit, ale na druhou stranu o to více Vám klesne státní důchod. A čím vyšší příjem máte, tím více máte moţnost uloţit stranou do svých fondů.

50

4. Třetí pilíř penzijního systému Důchodová reforma přináší velkou změnu i do třetího pilíře. I kdyţ ta není tolik diskutovaná, jako v případě druhého pilíře. Třetí pilíř je velmi podobný rysům fondů ve druhém pilíři a v podstatě jde o doplněk prvních dvou pilířů. Zákon, upravující třetí pilíř je z roku 1994 – Zákon č. 42/1994 Sb. o penzijním pojištění. Změny platné od 1.1.2013 se týkají zhruba pět milionů českých obyvatel, kteří si v posledních letech uzavřeli penzijní připojištění. Toto spoření bylo převedeno do takzvaných transformovaných fondů a zvýšil se maximální měsíční státní příspěvek ze 150 na 230 korun měsíčně. Nově je moţné uzavírat doplňkové penzijní spoření, se kterým je také spojen státní příspěvek, ale jeho fungování je v několika důleţitých bodech odlišné. Systém doplňkového penzijního spoření je dobrovolný a funguje na principu shromaţdování příspěvků účastníků, jejich zaměstnavatelů a státního příspěvku do účastnických fondů. Tyto fondy prostředky následně reinvestují na finančním trhu.

4.1. Doplňkové penzijní spoření “Za účelem provozování doplňkového penzijního spoření vytvoří penzijní společnost minimálně povinný konzervativní fond, který má podrobně zákonem předepsanou investiční strategii. Může však vytvořit i další účastnické fondy, u kterých jsou stanovena aktiva, do kterých mohou tyto fondy investovat, a základní limity jejich obhospodařování. Každý z těchto účastnických fondů musí mít depozitáře, stejně jako je tomu v současnosti u penzijních fondů. Pro činnost depozitáře účastnického fondu potom platí obdobné zásady jako pro depozitáře standardních fondů kolektivního investování podle zákona o kolektivním investování.”32 Majetek ve fondu bude zcela oddělen od majetku penzijní společnosti. Základním dokumentem účastnického fondu je jeho statut. “Nicméně podíl na účastnickém fondu však není vtělen do cenného papíru, jako je tomu u podílových fondů, ale je kvantifikován pomocí tzv. penzijních jednotek. Ty představují 32


51

evidenční položku, jejíž hodnota je stanovena jako podíl vlastního kapitálu účastnického fondu a všech penzijních jednotek v příslušném účastnickém fondu. Penzijní jednotky účastníka jsou evidovány na jeho osobním penzijním účtu.”33 Obdobně jako investiční společnost obhospodařuje fond kolektivního investování, má penzijní společnost odpovědnost za účastnické fondy a důchodové fondy. Přitom však musí plnit přísnější nároky, neţ investiční společnosti, například jsou kladeny vyšší nároky na počáteční kapitál, specifické jsou také organizační a technologické standarty, vyšší nároky na zabezpečení a na kvalifikaci osob, jejţ zprostředkovávají činnost fondů. Oproti důchodovému spoření však lze z doplňkového penzijního spoření vystoupit i před dosaţením důchodového věku.

4.2. Předdůchod Dostatečné úspory na penzijním připojištění jsou moţností, jak odejít do předdůchodu. Naspořený kapitál tak překlene dobu, kdy člověk nepracuje ani nečerpá starobní důchod. Jde tedy o jakousi pojistku pro poslední roky pracovní kariéry lidí, kteří například přijdou o zaměstnání. Stejně tak jde o výhodnější řešení pro bonitní osoby, které uţ nebudou chtít pracovat a budou si chtít uţít zaslouţeného odpočinku. Člověk, který vyuţije předůchod, si nebude muset platit zdravotní pojištění (to za něj bude platit stát) a nedojde ke krácení starobního důchodu. Předdůchod, který je moţné čerpat od ledna 2013, není dávkou důchodového pojištění a nebude ho vyplácet stát. Předdůchod půjde čerpat při splnění zákonných podmínek 5 let před dovršením důchodového věku právě z penzijního připojištění. Kdo bude chtít odejít do předdůchodu, ten bude muset mít dostatečné vlastní prostředky na svém penzijním připojištění, a to takové, aby naspořená částka stačila na měsíční penzi ve výši 30 % průměrné mzdy (dle MPSV), měsíční předdůchod cca 8 tis Kč.

Kdo bude chtít čerpat předdůchod např. 5 let před dosaţením důchodového věku (nejdřívější moţný termín), ten bude muset mít naspořeno 450 000 Kč. Počítám-li s průměrnou mzdou 25 000. V opačném případě musí klient potřebnou částku jednorázově doplatit. Například, pro 33


52

člověka, který by šel do starobního důchodu v 62 letech a 8 měsících, je v roce 2013 předdůchod dostupný od 57 let a 8 měsíců. Na spoření na předdůchody se bude moci podílet i zaměstnavatel, který je motivován vyšším daňovým zvýhodněním, stávající roční limit byl navýšen na 30.000,- Kč. Výhoda je to především pro ty, co vyuţívají pouze průběţný pilíř, protoţe budou mít moţnost čerpat předčasný důchod, který ale bude výrazně krácen. Předdůchody představují silný argument pro zapojení se do 3. pilíře důchodové reformy, neboť uvedená výhody (standardní důchod neklesne, stát platí zdravotní pojištění) jiné investice neposkytnou. I ten, kdo bude spořit v jiných produktech, bude mít moţnost vloţit peníze do smlouvy jednorázově, stát je pouţije na výplatu důchodu na těchto aţ 5 let a potom dotyčný půjde do nekráceného starobního důchodu. Předdůchody jsou tedy vhodné řešení pro osoby, které budou mít na něj vytvořené úspory. Kdo je mít nebude, bude muset pracovat aţ do zákonné hranice pro odchod do penze. Avšak je potřeba mít na paměti, ţe nároky na úspory potřebné k moţnosti vyuţití předdůchodu budou neustále stoupat a poţadovaná měsíční renta se bude kaţdý rok měnit v závislosti na růstu průměrné mzdy. Je důleţité nezaměňovat předdůchod s předčasným důchodem. “Před dosažením důchodového věku mohou lidé požádat o předčasný starobní důchod. Do předčasné penze může jít člověk v závislosti na ročníku narození o tři nebo o pět let dříve. Nevýhodou je, že důchod zůstane trvale krácen. Penze se krátí za každých i započatých 90 kalendářních dnů dřívějšího odchodu – a to tím více, čím dříve před dovršením důchodového věku člověk o předčasnou penzi požádal. Zahájení výplaty pět let před důchodovým věkem může podle výše důchodu znamenat jeho trvalé krácení i o 20 a více procent. Nezbytnou podmínkou pro přiznání předčasného starobního důchodu je, aby pojištěnec ke dni přiznání této dávky měl již získánu dobu pojištění potřebnou pro nárok na řádný starobní důchod.”34 Dle §31 zákona o důchodovém pojištění má na pojištěnec nárok na předčasný trvale krácený starobní důchod v případě, ţe získal potřebnou dobu pojištění nebo mu do dosaţení důchodového věku chybí nejvýše 3 roky, pokud jeho důchodový věk je niţší neţ 63 let, nebo 34

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2435http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/duchodova-reforma/terminy-a-lhuty-duchodove-reformy

53

aţ 5 roků, pokud jeho důchodový věk činí či přesahuje 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let.

4.3. Transformace fondů Samotný produkt transformovaného fondu upravuje zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů .Penzijní fondy v dnešní podobě přestanou od roku 2013 existovat. Musí se přeměnit na penzijní společnosti. Nově bude majetek takové společnosti, tedy správce investic, striktně oddělen od majetku investorů. Třetí pilíř bude tvořený tzv. transformovanými fondy a účastnickými fondy. V obou typech fondů bude moţné získávat státní příspěvek, ale tím shoda mezi nimi končí. Transformované fondy vzniknou ze stávajících penzijních fondů. Smlouvy se současnými penzijními fondy nadále platí. Mění výše státních příspěvků a podmínky pro jeho získání. V účastnických fondech jiţ neplatí garance nezáporného výnosu a rovněţ nebude moţné po patnácti letech spoření zaţádat o výsluhovou penzi. Penzijní fondy nabízejí několik druhů penzí, které začnou účastníkovi vyplácet při splnění daných podmínek. Jedná se o tyto penze: Starobní penze je základní dávkou z transformovaného fondu. Podmínkou pro její získání je to, ţe účastník musí spořit nejméně 60 měsíců a dosáhnout věku 60 let nebo získat starobní důchod. Délka výplaty penze a její výše závisí na penzijním plánu. Obvykle je nabízena doţivotní penze a doţivotní penze se zaručenou dobou výplaty (pak je v případě úmrtí účastníka penzijního připojištění vyplácena po stanovenou dobu penze osobám určeným ve smlouvě – tzv. oprávněným osobám, či dědicům). Výsluhová penze je dávka, která má umoţnit účastníkovi vybrat si část prostředků fondu, respektive aţ polovinu (vloţených prostředků, státního příspěvku i úroků) ještě před vznikem nároku na starobní penzi. Nárok na ni vznikne nejdříve po 15 letech spoření (tedy nikoli od sjednání smlouvy – zde je rozdíl oproti např. stavebnímu spoření). Invalidní penze vzniká účastníkovi, který spořil nejméně 3 roky, a zároveň mu byl státem přiznán plný invalidní důchod, resp. invalidní důchod 3. stupně. Způsob vyplácení invalidní penze je stanoven penzijním plánem. Pozůstalostní penze vzniká v případě smrti účastníka. Podmínkou jejího přiznání je splnění minimální doby 3 let spoření. Pozůstalostní penze je vyplácena osobě nebo osobám určeným ve smlouvě. 54

Jednorázové vyrovnání umoţňuje vybrat naspořené prostředky najednou a nikoli formou vyplácené penze. Podmínkou je získání nároku na danou penzi. Jednorázové vyrovnání náleţí výhradně účastníkovi – nevztahuje se proto na pozůstalostní penzi. Odkupné náleţí účastníkovi, který platil příspěvky alespoň 12 měsíců, nevznikl mu nárok na penzi a rozhodl se zcela ukončit transformovaný fond. Nárok na odkupné mají dále oprávněné osoby (nebo dědici), určené ve smlouvě pro případ, ţe by účastník zemřel, aniţ by získal penzi a nevznikl nárok na pozůstalostní penzi. Součástí odkupného není státní příspěvek ani výnos ze státního příspěvku, které se vrací do státního rozpočtu. Penzijní společnosti v ČR – rok 2013: AEGON Penzijní společnost, a.s. Allianz penzijní společnost, a.s. AXA penzijní společnost, a.s. Conseq penzijní společnost, a.s. Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s. ČSOB penzijní společnost, a.s. Generali penzijní společnost, a.s. ING penzijní společnost, a.s. KB penzijní společnost, a.s. Penzijní společnost České pojišťovny, a.s. Raifeisen penzijní společnost, a.s.

Státní příspěvek Od ledna 2013 se změnil výpočet výše státního příspěvku. Ten se týká transformovaných a účastnických fondů třetího pilíře.

55

Tabulka č. 9: Státní příspěvek dle měsíční částky – srovnání roku 2012 – 2013 Měsíční úloţka klienta 100 Kč 200 Kč 300 Kč 400 Kč 500 Kč 600 Kč 700 Kč 800 Kč 900 Kč 1 000 Kč

Státní příspěvek 2012 50 Kč 90 Kč 120 Kč 140 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč

Státní příspěvek 2013 0 Kč 0 Kč 90 Kč 110 Kč 130 Kč 150 Kč 170 Kč 190 Kč 210 Kč 230 Kč

U jedné penzijní společnosti je moţné rozdělit své příspěvky do více účastnických fondů s výjimkou transformovaného fondu. Nicméně klient můţe mít aktivní smlouvu jen u jedné penzijní společnosti. Je moţné mít uzavřeny penzijní smlouvy i s dalšími penzijními společnostmi, ale ty nesmí být aktivní. Pokud má klient u penzijní společnosti transformovaný fond, nemůţe do dalších účastnických fondů vkládat své prostředky. Pokud by tak chtěl učinit, musel by dát výpověď z transformovaného fondu a převést své prostředky do jiných účastnických fondů – a to i v případě, pokud by se jednalo o jednu a tu samou penzijní společnost.

56

4.4. Rozdíl mezi druhým a třetím pilířem Tabulka č. 10: Základní vlastnosti druhého a třetího pilíře

Důchodové spoření Dobrovolná Od 1.1. 2013 Ne

HLAVNÍ VLASTNOSTI

Doplňkové penzijního spoření

Účast ve spoření Moţnost sjednání Moţnost předčasně ukončit

Dobrovolná Od 1.1. 2013 Ano

Ano

Převod k jiné společnosti

Ano

Ne (v nemoci či nezaměstnanosti se příspěvek neodvádí)

Přerušení placení

Ano

PŘÍSPĚVKY A DAŇOVÉ VÝHODY 2% ze mzdy

Příspěvky účastníka

Minimálně 100 Kč měsíčně

3% ze mzdy (sníţení povinných odvodů státu)

Příspěvek státu

Státní příspěvek 90 – 230 Kč měsíčně

Ne

Příspěvky zaměstnavatele

Ano

Ne

Daňové výhody – příspěvek účastníka

Ano – aţ 12 000 Kč sníţení daňového základu

Ne

Daňové výhody – příspěvek zaměstnavatele

Ano – aţ 30 000 Kč ročně

VÝPLATY Výplata ve formě penze

Odchod do důchodu

Výplata ve formě penze nebo jednorázová výplata

Ne

Předdůchod

Ano

Prostředky jsou předmětem dědictví

Úmrtí během spoření

Prostředky vyplaceny určené osobě nebo součást dědictví

57

4.5. Druhy penzí Variantu důchodu si lze zvolit (z níţe uvedených moţností) aţ v okamţiku odchodu do důchodu. U doplňkového penzijního spoření (3. pilíř) lze vybrat naspořené prostředky i jednorázově nebo vyuţít moţnosti předdůchodu. V případě invalidity lze o výplatu důchodu poţádat od okamţiku přiznání invalidního důchodu třetího stupně (minimální spořicí doba je 36 měsíců). 2. pilíř Penze na 20 let * Výplata po dobu 20 let

Doţivotní penze

Doţivotní penze + 3 roky

Výplata v okamţiku úmrtí

Výplata do okamţiku úmrtí, následně po dobu 3 let určené osobě

3. pilíř Penze s určenou výší důchodu *

Penze na určitou dobu*

Penze na určnou dobu*

Doţivotní penze

Výplata v poţadované výši aţ do vyčerpání prostředků

Výplata po zvolenou dobu, nejméně 3 roky. Výše důchodu se měín dle vývoje investice

Výplata po zvolenou dobu, nejméně 3 roky. Výše důchodu je stále stejná

Výplata do okamţiku úmrtí

*U důchodů označených hvězdičkou jsou v případě dřívějšího úmrtí nevyplacené prostředky součástí dědictví. Modré druhy důchodů vyplácí pojišťovna, fialové penzijní společnost.

58

Jak ve druhém, tak ve třetím pilíři je moţné provádět určité změny. Krátký souhrn moţných změn zobrazuje tabulka níţe.

Tabulka č. 11: Moţné změny v 2. a 3. pilíři 2. pilíř Navýšení / sníţení příspěvku x Změna investiční strategie Ano (alokace) Převod mezi fondy Ano Změna údajů (bydliště,...) Ano Přerušení placení Ano, ale*

3. pilíř Ano Ano Ano Ano Ano

*I ve druhém pilíři je moţné přerušit placení, ale pouze tehdy, pokud účastník ztratí zaměstnání či je na mateřské dovolené

59

4.6. Průběh důchodového spoření a doplňkového spoření a výplata důchodu Předpokladem pro vznik doplňkového penzijního spoření nebo důchodového spoření je uzavření smlouvy o

doplňkovém penzijním spoření nebo smlouvy

o důchodovém spoření, a to i přestoţe vstup do systému je dobrovolný. “Jedná se o speciální typy smluv, jejichž náležitosti upravují příslušné zákony. Při sjednání smlouvy o doplňkovém penzijním spoření vzniká účastníkovi povinnost platit

příspěvek

ve sjednané

výši

do

účastnického

fondu.

V

průběhu

trvání

doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření jsou účastníkům poskytovány informace o počtu a hodnotě penzijních jednotek, respektive důchodových jednotek, evidovaných na jejich osobních penzijních, respektive důchodových

účtech. “35

Pokud se účastník rozhodne ukončit svoji účast v doplňkovém penzijním spoření, je moţné jeho prostředky pouţít různými způsoby – především na výplatu starobní penze na předem stanovenou dobu. Také je zde moţnost tyto finanční prostředky umořit na úhradu jednorázového pojistného na pojištění doţivotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu. Také je moţná varianta výplaty jednorázového vyrovnání. “U důchodového spoření je

situace odlišná – po skončení spořící fáze

v důchodovém spoření předepisuje v zásadě jediný způsob použití prostředků účastníka – a to na úhradu jednorázového pojistného na pojištění důchodu. Toto pojištění budou oprávněny poskytovat pojišťovny s licencí k poskytování životního pojištění v České republice. Zákon předepisuje tři základní varianty výplaty starobního důchodu z tohoto pojištění – doživotní starobní důchod, doživotní starobní důchod výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let a starobní důchod na dobu 20 let.“36

35


36


60

Pro moţnost rychlého srovnání uvádím tabulku stručného přehledu penzijního systému v ČR Tabulka č. 12: Stručný přehled penzijního systému v ČR První pilíř – průběžný systém

Druhý pilíř – individuální fondový systém

Třetí pilíř – dobrovolné spoření se státí podporou

Dobrovolný fondový systém

Dobrovolný fondový systém

Provozuje jej Česká správa sociálního zabezpečení

Nově vzniklé penzijní společnosti s licencí ČNB

Dosavadní penzijní fondy se změní na tzv. Transformované a jiţ nově do nich nepůjde vstupovat

Postaven na principu solidarity, po posledních úpravách se mírně zvýšil podíl principu zásluhovosti

Čtyři typy investičních strategií (dynamická,vyváţená, konzervativní a státních dluhopisů)

Od ledna začaly fungovat účastnické fondy s různou investiční strategií. U nich jiţ nebude garance nezáporného výnosu

Odvody mezd dosahují 28%

Vstup do 35 let dobrovolný. Starší se mohou přidat do 30. června 2013

Dojde ke zvýšení státních příspěvků, ovšem při nutnosti vloţit vyšší vklad – motivace k vyšším úloţkám

80% výdajů jde na starobní důchody, zbytek na invalidní vdovské a sirotčí

Systém opt – out. Z průběţného pilíře se vyvedou 3% ze mzdy a podmínkou je dospoření další 2 % z vlastního

Zachování odpočtu ze základu daně, a to aţ 12 000 Kč ročně

Po vstupu jednotlivce do druhého pilíře se jeho odvody sniţují na 25%

Výplata důchodů prostřednictvím anuity (doţivotní či s výplatou na 20 let, kterou je moţno dědit)

Zachování odpočtu ze základu daně u zaměstnavatele, a to aţ 30 000 Kč ročně

Funguje na principu PAYG – tedy co se vyber, přerozdělí se současným důchodcům

61

Moţné volby variant spoření 1) Zákonný povinný první pilíř (28%) 2) Zákonný povinný první pilíř + dobrovolný druhý pilíř (3% + 2%) 3) Zákonný povinný první pilíř + dobrovolný druhý pilíř + třetí pilíř penzijního připojištění 4) Zákonný povinný první pilíř + dobrovolný druhý pilíř + třetí pilíř penzijního spoření (2013) 5) Zákonný povinný první pilíř + dobrovolný druhý pilíř + třetí pilíř – vlastní volba 6) Zákonný povinný první pilíř + třetí pilíř – penzijní připojištění 7) Zákonný povinný první pilíř + třetí pilíř – penzijní spoření 8) Zákonný povinný první pilíř + třetí pilíř – vlastní volba

Zrekapitulujme si hlavní výhody a nevýhody 3. pilíře: Výhody: Zajištění na stáří pro starší účastníky Státní příspěvek k příspěvkům klienta Daňové úlevy pro vyšší úloţky Příjem od zaměstnavatele ve formě příspěvku je osvobozený od daně do výše max. 30 000 Kč ročně Po 15 letech je moţno vybrat 1⁄2 naspořené částky i s úroky a dotací = tzv. „výsluhová penze“ je-li sjednána Moţnost změny placení příspěvků dle momentální finanční situace klienta Nevýhody: Velmi nízká výkonnost při dlouhém trvání nástroje – nevhodné pro vyšší částky u klientů pod cca 40 let K polovině peněz se lze dostat beze ztrát nejdříve po 15 letech, zbytek aţ v 60 letech věku klienta Při výpovědi dostane střadatel odkupné ve výši vloţených příspěvků bez státních příspěvků. Navíc přispíval-li mu na transformovaný fond také zaměstnavatel, bude jeho příspěvek zdaněn 15 %, stejně jako všechny výnosy. 62

4.7. Alternativní způsoby spoření na důchod Fondy, do kterých v rámci reformy ukládáme své úspory je pak následně dále reinvestují do akcií a dluhopisů. To ovšem není jediná moţnost jak se bezpečně zajistit na “podzim ţivota”. V předchozích kapitolách jsem uváděla nejvíce hrozící rizika, která jsou spojena s investováním do druhého nebo třetího pilíře důchodového systému v ČR. Proto vidím jako nutnost uvést některé další moţnosti investování finančních prostředků, aby i ti, kteří se vzhledem k těmto rizikům na celý systém dívají poněkud skepticky, měli moţnost výběru a porovnání. A také je samozřejmě nutné tuto část neopomenout kvůli těm, co se rozhodli, ţe část svých úspor sice svěří fondům, ale další část peněz pro jistotu investují úplně jiným způsobem. Většina mladých lidí v dnešní době pokud začne uvaţovat o osamostatnění se, zvaţuje dvě moţnosti. Pronájem bytu nebo rovnou jeho koupě? Bydlet v nájmu nebo se uvázat v dnešní nejisté době na několik let prostřednictvím hypotéky? Ve většině případů, pokud to finanční situace připouští, se rozhodneme pro koupi bytu a to hned z několika důvodů, přičemţ tím hlavním důvodem je právě vidina úspory nákladů za pronájem. Vlastní bydlení zahrnuje splátku hypotéky a náklady spojené s chodem bytu. Placení nájmu se sice na první pohled můţe zdát výhodnější, ale pouze z hlediska měsíčních výdajů. Výhledově je však lepší investovat, protoţe předpokládáme, ţe splátka hypotéky jednoho dne skončí, na rozdíl od splácení nájmu, který nám nikdo neodpustí. Je tedy nutné nezapomínat na tuto skutečnost od samého počátku. Výdaje na domácnost tvoří nemalou část nákladů, uvádí se, ţe pro zaměstnané představují aţ 15% výdajů z celkového rozpočtu a pro seniory tvoří aţ 25% výdajů, a to v případě, ţe mluvíme o vlastním bydlení. V případě nájmu jsou výdaje téměř třetinou příjmu domácnosti důchodce. Zabývám-li se touto tématikou, je moţné také krátce vzpomenout, ţe i investice do renovací našeho bydlení v podobě lepší tepelné izolace nebo pouţívání obnovitelných zdrojů energie, můţe být lepší formou investice neţ pravidelné vkládání prostředků do peněţních fondů. Toto je jeden ze způsobů, jakým je moţné eliminovat výši nákladů, které nás v důchodu čekají. Pokud zůstanu ještě chvíli u nemovitostí, je moţné se také zamyslet nad moţností koupě nemovitosti a jejím následném pronájmu. V případě, ţe mi to má ekonomická situace umoţní, můţe být i tato moţnost povaţována za jistou formu předpokládaného pravidelně plynoucího důchodu. Nájemce nám bude po dobu splácení hypotéky přispívat nemalou část na 63

pokrytí tohoto nákladu a v důchodu pouţijeme výnosy z pronájmu jako doplňující příjem k tomu, co nám dá stát. I zde je však nutné upozornit na určitá rizika spojená s tou kalkulací. Určitě by to pro nás nemělo být to jediné, na co se v důchodu můţeme spolehnout. Ceny nemovitostí i nájmů na trhu nejsou pevně dané, ale kolísají. A i v případě, ţe se ceny na trhu právě drţí vysoko, můţe nastat situace, ţe nebudeme mít pro naši nemovitost vhodné nájemníky a ani se nám nebude dařit nemovitost prodat. V tomto případě nám vznikají místo výnosů nemalé náklady. Při rozhodování se o této formě investice by pro nás mělo být klíčové, za jako cenu máme moţnost danou nemovitost nakoupit a za jakou cenu ji můţeme pronajmout. Výnosnost investice zjistíme podílem ročního příjmu z nájmu a ceny nemovitosti.

Investice na kapitálovém trhu, nákup akcií a dluhopisů Ti, kteří nechtějí investovat do penzijních fondů zdůvodňují své rozhodnutí většinou takto: vadí jim pocit, ţe nemůţou mít dostatečnou kontrolu nad svými investicemi. Dále jsem se velmi často setkala s názorem, ţe veřejnost o důchodové reformě a celkově o fungování nemá dostatek informací a proto tomuto systému nevěří. Mohou za to samozřejmě do jisté míry také špatné zkušenosti z minulosti a z toho pramenící nechuť se v tomto směru dál vzdělává a pochopit, zda z něj pramení pro konkrétní osobu spíše pozitiva nebo naopak negativa. A jedním z dalších důvodů odmítání investic do penzijních fondů jsou náklady za jeho správu. Je ale třeba si uvědomit, ţe ţádná sluţba nemůţe fungovat zadarmo a pokud Vám někdo tvrdí opak, s největší pravděpodobností Vám lţe. Za správu prostředků se vţdy platí. Zde je stručný přehled poplatků a úplat v rámci II. A III. Pilíře.

64

II. pilíř (důchodové fondy) - poplatky: Tabulka č. 13: Poplatky II. pilíře

Typ fondu Státní dluhopisy Konzervativní fond fond Vyváţený Dynamický fond

Ročně za obhospodařování majetku

Poplatek za zhodnocení majetku

0,30% 0,40% 0,50% 0,60%

0.00% 10.00% 10.00% 10.00%

Další poplatky pro II. A pro III. Pilíř: Změna investiční strategie 500,- Kč (jednou ročně zdarma) Změna penzijní společnosti 800,- Kč (po 5 letech zdarma) Poplatek za odeslání výpisu více neţ 1x ročně: musí odráţet náklady (u obou pilířů) Tabulka č. 14: III. pilíř – poplatky Typ fondu

Ročně za obhospodařování majetku

Poplatek za zhodnocení majetku

Trasnformovaný fond

0,60%

15% ze zisku

0,40%

10.00%

0,80%

10.00%

Povinný konzervativní účastnický fond Ostatní účastnické fondy

Tyto poplatky nejsou zanedbatelné, ale pro srovnání je nutné uvést náklady spojené s investováním do otevřených podílových fondů: 2% p.a. Akciové fondy (TER) 1% p.a. Dluhopisové fondy (TER)

65

Pokud by jsme se rozhodli pro pravidelnou úloţku 1.000,- Kč měsíčně do dluhopisového fondu s výnosem 4% bez fondu nebo 3% s fondem, je snadné si spočítat, ţe po třiceti letech spoření bude rozdíl v celkové částce přes 100.000,- Kč. A v případě, ţe by jsme se rozhodli investovat na akciovém trhu, byl by výsledek ještě horší. Na akciovém trhu je moţné předpokládat výnos okolo 10%. Po odečtení 2% nám zbývá 8%, coţ při investování v délce 30 let znamená ztrátu přibliţně třetiny hodnoty investice. Na durhou stranu má investování prostřednictvím fondů i jisté výhody. Investiční společnosti zaměstnávají portfolio manaţery, kteří vyhledávají atraktivní investiční příleţitosti a mají k dispozici mnohem větší objem informací, neţ jaký můţe vyhodnotit individuální investor. Objem spravovaných prostředků jim také umoţňuje investovat mnohem efektivněji neţ drobnému investorovi a v mnoha případech nakupovat cenné papíry, které drobnému investorovi ani nejsou dostupné. Portfolia fondů vţdy tvoří mnoho cenných papírů, například několik desítek různých akciových titulů. Krach jedné společnosti má tedy na hodnotu fondu malý vliv. Diverzifikace navíc omezuje kolísání hodnoty investice. Zjednodušeně řečeno, kdyţ se jedné investici nedaří, jiné se dařit můţe - nezanedbatelná část rizika se tak „vyruší“. Rozhodně není dobrý nápad investovat do akciového fondu a za krátko peníze vybírat, ale kdyţ uţ nastane krajní nouze a Vy potřebujete likvidní prostředky, jsou peníze z fondu k dispozici v zákonné lhůtě. Nejsou uzamčené jako u dlouhodobých termínovaných vkladů či nemovitostí. Existuje samozřejmě moţnost jak nakupovat akcie a dluhopisy a ušetřit za poplatky, tedy přímý nákup. Na tuto moţnost bych ale v případě, ţe nemáte odborné znalosti tohoto oboru a spoustu volného času a energie nazbyt, raději zanevřela. Varianta individuálního přímého nákupu je mnohem rizikovější. Další formou efektivního zhodnocování úspor je investiční ţivotní pojištění, které v sobě kromě vhodného zajištění skrývá i zajímavou formu investic. Obzvláště nízkonákladové investiční ţivotní pojištění je zajímavým nástrojem. Výhodou u IŢP je moţnosti dřívějšího přístupu k vloţeným prostředkům. Doba prvního výběru se liší dle dané konkrétní pojišťovny, stejně jako částka k výběru. Pro lepší představu uvádím tabulku indikativního srovnání s jinými investičními produkty. 66

Předpokládám u všech variant 5% hrubý výnos, 1000,- Kč měsíční vklad na 30 let

Tabulka č. 15: Indikativní srovnání důchodového spoření s jinými investičními produkty

Produkt

Hrubý výnos podkladových aktiv

Vliv příspěvků a daní

Vliv nákladu produktu vč. TER fondů

Čistý výnos pro investora

DPS III.P DS II.P

5,00% 5,00%

1,20% 0,00%

-1,00% -0,80%

5,20% 4,20%

Inv.fondy – pravidelné vklady

5,00%

0,00%

-2,30%

2,70%

IŢP

5,00%

0,60%

-3,50%

2,10%

Jak je patrné z tabulky, investování formou investičního ţivotního pojištění není tou úplně nejvýhodnější variantou, ale je nutné říct, ţe vzhledem k nízkému riziku IŢP není ani zde výnosnost zanedbatelná a pro jistou konzervativně zaloţené střadatele můţe být právě tato varianta tou nejzajímavější. A jako poslední investiční variantu alternativu, která zaţívá v posledních letech nebývalý boom. Jedná se o investice do zlata. Zeptáte-li se investorů na akciových trzích, co jim za posledních deset let udělalo největší radost, jistě Vám odpoví, ţe právě rostoucí cena zlata, která za tu dobu vzrostla přibliţně pětinásobně. Hlavním důvodem proč popularita zlata celosvětově rok od roku stoupá je měnová politika států, jejich stále prohlubující se zadluţenost a nejistota. A právě touha po bezpečí a jistotě jsou hlavní příčiny tohoto vývoje. Nabízí se ale otázka, jak dlouho tento stav, nebo spíš tato obliba zlata, ještě potrvá. Je a nebo není vhodné investovat do něčeho, co dlouhodobě roste? A není na rozhodnutí investovat do zlata uţ příliš pozdě? V dobách kdy zlaté cihličky můţete koupit na ulici v automatu se to tak můţe zdát. Výhodou investice do zlata však je především jeho trvalá hodnota, tedy schopnost odolávat inflaci. Zlato bylo také odjakţiva spojováno s velkou jistotou. Za unci zlata dnes koupíte stejné mnoţství zboţí jako před sto a více lety. Zlato si po staletí uchovává svoji kupní sílu. Mezi jeho další výhody patří jeho snadná směnitelnost a manipulace – je přenosné. Dále je osvobozeno od DPH, zpětný prodej zlata a stříbra není předmětem daně z příjmu. Jsou to 67

jediné skutečné peníze, které nejsou ničím dluhem. Díky své bezpečnosti je zlato v rezervách centrálních bank na úrovni hotovosti a nejbezpečnějších státních dluhopisů. Graf č. 4: Cena zlata v nominální a reálné hodnotě

Zdroj: ČNB

Podíváme-li se na graf vývoje ceny zlata, je moţné hovořit přímo o raketovém růstu. Ovšem především za období posledních pěti nebo deseti let. Důchod je ale mnohem dlouhodobější investicí, tady plánujeme na 20 aţ 40 let dopředu, někdy i déle. Je proto nemoţné odhadovat, jak dobře si bude stát zlato za tak dlouhý čas. Je to jako zkoušet tipovat výsledek hokejového zápasu v první třetině. Z grafu je patrné, ţe koncem sedmdesátých let byla cena zlata vysoká, poté ji ale čekal propad téměř o 50% z původní hodnoty. A na této hodnotě se cena zlata ustálila (s menšími výkyvy) přibliţně na 20 let. Jak vidíte, názor, ţe cena zlata je jistá a neklesá, není zcela zaloţen na pravdě. Cena zlata je kolísavá. Za posledních 30 let se zlatu také příliš nedařilo dostát své další povinnosti, tedy chránit před inflací. Proto je nutné investici do zlata velmi dobře zváţit, nejlépe s odborníky z finančního oboru a povaţovat ji spíše za doplňující. V portfoliu investora zlato můţe být, ale mělo by tvořit pouze jeho menší část a plnit funkci diverzifikace rizika. 68

Mým doporučením na závěr této kapitoly tedy je následující shrnutí. V případě, ţe se rozhodnete pro alternativní způsoby ukládání úspor na důchodový věk, které jsem výše popsala, doporučuji rozloţit své investice mezi papírová aktiva, tedy akcie, dluhopisy a ţivotní pojištění. Další část úspor investujte do nemovitostí a v neposlední řadě také zmiňované komodity (zlato, stříbro). Obecně se doporučuje do této části vloţit od 5% aţ do 30% celkového majetku rodiny. Tímto způsobem dosáhnete maximální diverzifikace a minimalizujete riziko ztráty.

69

5. Návrh úprav penzijního systému 5.1. Možné změny v rámci penzijního systému Původní odhady prognózovaly druhému pilíři penzijní reformy, ţe se pro vstup do soukromého spoření rozhodne aţ desetkrát více lidí. Nepříznivou budoucnost mu předpovídají také významné fondy, které se nechaly slyšet, ţe dle jejich mínění druhý pilíř penzijní reformy v současné podobě přeţije jen těţko. Vzhledem k současné situaci bych byla jednoznačně pro prodlouţení červnového termínu pro vstup lidí nad 35 let do druhého pilíře, ideálně aţ do konce roku 2013. Při sbírání informací

k tématu této diplomové práce jsem si dělal průzkum informovanosti veřejnosti

o důchodové reformě a o fungování současného penzijního systému. Z výsledků bylo patrné, ţe veřejnost nemá dostatek informací a nerozumí fungování tohoto systému. Proto bych také chtěla podotknout, ţe při prodlouţení této lhůty by bylo dobré se také připojit i propagaci a s ní spojenou edukaci o penzijním systému. Další moţností jak zatraktivnit druhý pilíř důchodového systému je rozšíření způsobu výplaty penzí. Tedy ze současných dvou variant penzí na dobu 20 let nebo na doţivotí, by se způsoby výplaty rozšířily o penze na dobu mezi 15 aţ 30 let. Pozitivní dopad této úpravy druhého pilíře by jistě ocenily samotné pojišťovací subjekty, protoţe by jim pomohla výrazně ukrátit rizika spojená s věkem doţití. Pro občany by pak tato změna přinesla pozitivum ve formě vyššího důchodu.Výhodou penze na předem určenou dobu je její dědění po předčasně zemřelém. Také by určitě bylo vhodné upravit část spojenou s dědictvím. Pozůstalí by měli mít moţnost sami rozhodnout, zda budou chtít dědictví převést na svůj účet ve druhém pilíři nebo si je nechají vyplatit. Je to přeci jejich právoplatně nabytý majetek, se kterým mají moţnost nakládat, jak sami uznají za vhodné. Současný zákon toto neumoţňuje a pokud si pozůstalý ve druhém pilíři spoří, peníze jsou mu automaticky převedeny na tento účet. Za další nutnou úpravu povaţuji moţnost vyplácení naspořené částky v krizových situací, ve kterých se člověk můţe nečekaně ocitnout. Tedy situace typu závaţné onemocnění, úraz nebo invalidita. Je nutné, aby lidé měli tuto moţnost - čerpat naspořené prostředky, které si sami naspořili formou měsíčních odvodů dvou procent hrubé mzdy, v případě ţe se 70

dostanou do nečekané krizové ţivotní situace. Lidé, kteří se doposud nerozhodli, zda vstoupit nebo nevstoupit do druhého pilíře, by určitě ocenili zavedení moţnosti z druhého pilíře také vystoupit. Tento prvek je pro spoustu lidí natolik svazující, ţe i přestoţe k druhému pilíři nemají zásadní výhrady, tato skutečnost je odrazuje. Další uţitečnou změnou by mohlo být propojení nároku na čerpání peněz z druhého pilíře s dosaţením konkrétního věku. V současnosti není stanovena horní věková hranice pro odchod do starobního důchodu. Moţnou další změnou v důchodovém systému ČR by také mohla být zákonná povinnost pro vstup do druhého pilíře, avšak pouze pro mladší část populace. Podobně je aplikován systém placení příspěvků do druhého pilíře například ve Švýcarsku. Mladší osoby přispívají na rozdíl od těch starších podstatně menší část svých příjmů. Tento způsob má několik pozitiv. Je uzpůsoben tomu, ţe mladší osoby, které v podstatě teprve začínají s aktivním pracovním ţivotem, dosahují ve většině případů niţších příjmů. Díky tomuto způsobu si hned od počátku své kariéry spoří, a to i přesto, ţe začátky této nové ţivotní etapy, jsou většinou spojeny s dalšími nemalými investicemi ve formě pořízení vlastního bydlení a s ním spojené splácení hypotečního úvěru.

5.2. Shrnutí Systém sociálního zabezpečení po dobu své existence v ČR jiţ několikrát prošel řadou významných změn. Tou poslední velkou změnou je reforma penzijního systému z roku 2013. Nejen v České republice, ale také v okolních evropských státech se vedou řadu let rozsáhlé debaty o potřebě důchodové reformy. A většina z těchto států, včetně České republiky, přechází postupně od debat k činům. Podstatou všech změn v systému je zpřísňování podmínek v průběţných systémech. Zvyšuje se věková hranice odchodu do důchodu, mění se standardy valorizace, ruší se předčasné důchody a jiné. Tento vývoj však negativně ovlivňuje celosvětová finanční krize, která v posledních letech přinutila reformující státy zbrzdit nebo zcela ustoupit od některých reformních kroků. Nezabrzditelný je však i vývoj mnohých dalších faktorů, které nás stále nutí do reformních kroků. Především demografický vývoj je častým argumentem na otázku nutnosti a potřeby důchodové reformy. Celosvětovým trendem je nízká porodnost, vysoká migrace 71

a vysoký věk doţití, coţ situace u nás jen potvrzuje. Neustále zvyšující se státní dluh, skrytý penzijní dluh, zhoršující se finanční situace penzistů, a mnohé další faktory, kterým jsem se podrobněji věnovala na začátku mé práce, to všechno jsou důvody, které nás nutí do penzijní reformy. Odpověď na otázku, zda byla penzijní reforma skutečně nutná je dle mého názoru jednoznačná. Reforma nutná určitě byla. Pokud by se podmínky důchodového systému v ČR nezeměnily, zcela jistě by nás v následujících letech dostihl stále se prohlubující deficit důchodového účtu. Důchodová reforma změnila předchozí dvou pilířový systém na tří pilířový a proto se důchod občanů, kteří se do spoření zapojí, můţe skládat aţ ze tří příjmů. Hlavním prvkem reformy penzijního systému v ČR bylo zavedení nového fondového pilíře, kterému jiţ byla věnována jedna z předchozích kapitol. Odpověď na často kladenou otázku, pro koho je vstup do druhého pilíře výhodný a pro koho nikoli není zcela jednoznačná a je zcela individuální. Před posouzením ekonomické výhodnosti projektu, do kterého hodláte investovat, je nutné znát také odpověď na otázku, jaký je příjem dané osoby. Dále je nutné vytvořit konkrétní finanční plán a vymezit zdroje krytí peněz. Poté by měla následovat analýza rizikovosti jednotlivých zdrojů. A teprve poté přichází na řadu pohled finanční výhodnosti jednotlivých variant. Je nutné mít na paměti, ţe se ať uţ se jedná o jakýkoliv druh spoření, je vţdy spojen s určitým investičním rizikem, ať uţ riziko demografické, trţní či politické. Velkou změnu přinesly do důchodového systému ČR také úpravy třetího pilíře. Třetí pilíř je v podstatě doplňkem prvních dvou pilířů. Tato forma spoření byla převedena do takzvaných transformovaných fondů. Systém doplňkového penzijního spoření je dobrovolný a funguje na principu shromaţďování příspěvků účastníků, jejich zaměstnavatelů a státního příspěvku do účastnických fondů. Tyto fondy prostředky následně reinvestují na finančním trhu. Třetí pilíř zahrnuje řadu výhod nejen v podobě státních příspěvků a daňových úlev. Na druhou stranu má i své stinné stránky. Uţ je tedy jen a jen na Vás, které z výhod jsou pro Vás důleţité a jak velkou vahou dokáţou stlačit nevýhody a rizika. Diplomová práce zahrnuje taktéţ kapitolu, která se věnuje alternativním způsobům spoření na důchod a ta je věnována všem, kteří se pro vstup do penzijního systému ČR stále nemůţou rozhodnout, nebo spíše nechtějí vstoupit do tohoto systému a neví, jaké moţnosti spoření na důchod by pro ně byly nejvhodnější. V diplomové práci jsem se věnovala také vyhodnocení všech moţných rizik, které 72

dopadají na důchodový systém v ČR. Osobně povaţuji za jedno z největších rizik právě politické riziko. Základy celého důchodového systému jsou neustále v ohroţení. Nečekaná změna politické situace můţe vést k náhlému zkratu celého systému. Proto se domnívám, ţe by bylo vhodné názorové politické ucelení v otázkách důchodového systému České republice. Bohuţel, toto přání pravděpodobně není reálné, ale i přesto se domnívám, ţe určitý kompromis a stabilita v otázkách důchodové reformy by měly být jedním z cílů vlády. Vedlo by to zcela jistě k větší důvěryhodnosti v celý systém a pozitivní dopad by se zanedlouho jistě projevil také na podílu vstoupivších do penzijního systému.

73

Závěr V diplomové práci jsem se zabývala problematikou důchodového systému v České republice, analýzou nově zaváděného tří pilířového systému a celkovým sledováním průběhu reformy aţ po současný stav. Důchodovou reformu, která byla zahájena koncem roku 2012 a do současnosti stále je spíše v zabíhajícím se procesu celkově hodnotím kladně a povaţuji ji za přínosnou, a to i přesto, ţe není přijata s takovými ohlasy, jaké jsme nejspíše původně očekávali. Celkově hodnotím reformu pozitivně a to i přesto, ţe k některým částem reformy mám nemalé výhrady a myslím, ţe by bylo vhodné provést řadu úprav, které by vedly ke zdokonalení celého systému. Ale s tím jsme pravděpodobně museli počítat. Vytvoření dokonalého fungujícího systému, se kterým by byly spokojeny všechny sociální kategorie, věkové skupiny, zkrátka všichni občané, je zcela jistě nemoţné. Tento systém bude potřeba neustále měnit, zdokonalovat a především přizpůsobovat se měnícímu se vývoji lidstva samotného. Nelze s jistotou říct, co nás čeká za deset, patnáct nebo dvacet let a proto je tak obtíţné naplánovat systém, který by nám po celou tuto dobu dobře slouţil, a na který by bylo moţné se spolehnout v následujících padesáti letech. S měnícím se demografickým vývojem, stejně tak jako s měnící se celosvětovou ekonomickou situací, či s neustále se měnící politickou situací, vţdy bude hrozit riziko neúspěchu a krachu tohoto systému. Ale na druhou stranu je potřeba na otázku naší finanční situace v důchodu nezapomínat a dopředu ji řešit. A právě z tohoto důvodu hodnotím důchodovou reformu kladně. Nutí nás všechny zamýšlet se nad svojí budoucností. Nutí nás přemýšlet o svých investicích, prohlubuje naše finanční znalosti, protoţe si klademe otázku kam a jak nejlépe investovat své úspory a hledáme na ni odpovědi, zvyšujeme tak naše finanční povědomí. A to je přínos, který důchodové reformě nelze odepřít. Všechen mediální humbuk kolem důchodové reformy nás konečně nastartoval, abychom začali o své budoucnosti přemýšlet a začali si spořit. A jakým způsobem uţ je věc druhotná. Cíl důchodové reformy se pomalu plní a to je velmi důleţité. A proto doufám, ţe má diplomová práce můţe být nápomocná těm, kteří by si rádi prohloubili své znalosti penzijního systému České republiky a marně hledají ucelenou publikaci. Touto prací jsem se snaţila odpovědět na otázku, zda byla penzijní reforma v České republice nutná. Nesnaţila jsem se hledat konkrétní odpověď na to, zda je vhodná právě pro Vás, zda se vyplatí Vašim přátelům, rodičům či dětem. Neodpovídám na tyto otázky zcela záměrně a to z toho důvodu, jak uţ jsem uvedla dříve, ţe je nutné, aby se kaţdý osobně této otázce věnoval, sám za sebe, vyhodnotil všechny výhody, nevýhody a rizika a poté se 74

svobodně rozhodl a následně nesl zodpovědnost za své rozhodnutí. A věřím, ţe má práce můţe být dobrý zdrojem všech potřebných informací k tomuto tématu. Doufám, ţe Vám má diplomová práce bude v rozhodování nápomocná a pamatujte při tom na slova Lva Nikolajeviče Tolstoje: “Nejméně očekávaná věc, která nás v ţivotě potká, je stáří.“

75

Seznam použité literatury Literatura 1

ČSSZ, 80 let sociálního pojištění. 1. vyd. Praha : ČSSZ, 2004.

2

KLIMENTOVÁ, J. Sociální pojištění – Důchodové pojištění a nemocenské pojištění. 1. vyd. Praha : MPSV, 2001

3

SCHNEIDER, O. Důchodové systémy v Evropě: reforumují všichni, 12. Srpna 2011

4

SYROVÝ, P. Jak si spořit na důchod, Garda 2012, ISBN 978-80-247-4479-7

Internetové zdroje 5

Příloha týdeníku Euro, ze dne 11. března 2013, [cit. 2013-03-02]. ISSN 1212-3129

6

Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné

z:

http://www.mpsv.cz/cs/2435http://www.mfcr.cz/cs/verejny-

sektor/regulace/duchodova-reforma/terminy-a-lhuty-duchodove-reformy 7

Demografie[online]. ©2004-2009[cit.2013-03-06]. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=824.

8

Sociální poradce [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/164

9

Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050. Český statistický úřad [online]. ©2003 [cit.2013-03-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/B0001D6145/$File/4025rra.pdf

10

Peníze.[online]. ©2000-2013 [cit.2013-03-12]. Dostupné

z:

http://m.penize.cz/duchody/221412-vladimir-bezdek-je-zvysovani-

duchodoveho- veku-antisocialni-ani-nahodou! 76

11

Partners. [online]. ©2000-2013 [cit.2013-03-14]. Dostupné z :http://www.partners.cz/cs/media/partners-vmediich/Contents.2/0/FC364D2919576E595EA25947A2FEA979/resource.pdf

12

Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2435http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/regulace/duchodova-reforma/terminy-a-lhuty-duchodove-reformy

13

Euro. [online časopis]. ©2000-2013.[cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/archiv/pravda-a-myty-2-964345

14

Právo. [online]. [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/penzijni-reforma-nekolik-poznamek79808.html

15

Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření

16

Studentské finance. [online]. ©2000-2013.[cit.2013-03-18]. Dostupné

z:http://student.finance.cz/zpravy/finance/378413-

investovani-s-

duchodovymi-fondy/ 17

Lidovky [online] ©2000-2013.[cit.2013-03-24]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/penzijni-

spolecnosti-uzavrely-4624-smluv-o-

vstupu-do-2-pilire-pl1-/firmy-trhy.aspx? c=A130130_113249_firmy- trhy_mct

77

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Přehled nejdůleţitějších reformních kroků od roku 1990 aţ po rok 2005……..11 Tabulka č. 2: Reformy a ústup od nich……………………………………………………….15 Tabulka č. 3: Poměr poplatníků a počet důchodců…………………………………………...17 Tabulka č. 4 : Faktory ovlivňující důchodový účet …………………………………………25 Tabulka č. 5: Skrytý penzijní dluh……………………………………………………………26 Tabulka č. 6: Rozdíl mezi I. a II. Pilířem z hlediska plateb a čerpání prostředků……………32 Tabulka č. 7: O kolik klesne důchod z I. Pilíře, pokud se budeme účastnit i II. Pilíře……….33 Tabulka č. 8: O kolik procent klesne důchod z I. Pilíře, pokud se budeme účastnit i II. Pilíře..........................................................................................................................................33 Tabulka č. 9: Státní příspěvek dle měsíční částky – srovnání roku 2012 – 2013…………….56 Tabulka č. 10: Základní vlastnosti druhého a třetího pilíře…………………………………..57 Tabulka č. 11: Moţné změny v 2. a 3. Pilíři………………………………………………….59 Tabulka č. 12: Stručný přehled penzijního systému v ČR……………………………………61 Tabulka č. 13: Poplatky II. Pilíře……………………………………………………………..65 Tabulka č. 14: III. pilíř – poplatky……………………………………………………………65 Tabulka č. 15: Indikativní srovnání důchodového spoření s jinými investičními produkty…………………………………………………………………………………………….67

Seznam grafů Graf č. 1: Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2008-2010………….16 Graf č 2.: Reálná věková struktura obyvatelstva ČR v roce 2010 a 2065………………….18 Graf č. 3: Bilance důchodového účtu v mld. Kč……………………………………………25 Graf č. 4: Cena zlata v nominální a reálné hodnotě…………………………………………68

78

Penzijní systém v ČR a nutnost jeho reformace

Recommend Documents