Penzijní reforma – její potřeba, návrh, příležitosti a důsledky pro finanční sektor Komentář členů Vědeckého grémia České bankovní asociace « Na přípravě textu se podíleli: Luděk Niedermayer (Deloitte a ČBA), David Marek (Patria), Martin Kupka (ČSOB), Pavel Sobíšek (UniCredit), Jiří Bušek (ČBA). Za cenné připomínky děkují autoři také Heleně Horské a Pavlu Mertlíkovi (oba Raiffeisenbank) i Janu Vejmělkovi (KB) – Červen 2011 »
OBSAH
Shrnutí
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3
1. Proč jsou reformy penzijního sytému nezbytné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2. Pohled na navrhované reformy 2.1. Reforma průběžného pilíře
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
2.2. Druhý, nový fondový pilíř („důchodové spoření“)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
2.3 Třetí pilíř – doplňkové penzijní spoření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3. Důsledky připravované penzijní reformy pro finanční sektor . . . . . . . . . . . . . . 8 3.1. Opt-out a další nejistoty komplikují všechny prognózy
. . . . . . . . . . . . . . . . .
8
3.2. Teoretický potenciál je velký . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 3.3. Změny budou postupné, nedestabilizují trhy 4. Dopad do důchodové situace domácností .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10 10
Shrnutí
(a dalších předpokladů uvedených v části 4) by mělo dojít ke zvýšení objemu finančních aktiv domácností do roku 2022 o 200 miliard Kč (oproti
Demografické změny, růst kvality života spojený
scénáři bez reforem) a růstu podílu aktiv penzijních
s prodlužováním jeho průměrné délky, nízká
fondů ve 2. a 3. pilíři na aktivech domácností
transparence a zásluhovost – to jsou jen některé
na 12.3%. V případě většího využití opt-outu
z faktorů, které opodstatňují potřebu zásadní
jsou hodnoty ještě výrazně vyšší.
reformy českého penzijního systému1). Návrhy předkládané vládou lze vnímat jako dobrou základnu pro pokračování reformního úsilí v dalších letech. Jako problematická se na straně druhé může ukázat
1. Proč jsou reformy penzijního sytému nezbytné
politická udržitelnost prosazovaných opatření. V předkládaných návrzích lze najít některé
Značné deficity v budoucnosti v důsledku zhoršení
problematické body či nevyužité příležitosti, které reforma otevřela. V rámci prvního pilíře se jedná
vývoje v oblasti demografie (nižší porodnost)
např. o rozdělení odvodů do prvního pilíře na starobní
posilované jinak vítaným prodlužováním očekávané
a nestarobní penze či zapracování prvků NDC do
délky života, velmi vysoká míra přerozdělení
průběžného systému. Dobrovolný charakter druhého
(napadaná dokonce nálezem Ústavního soudu)
pilíře jej spolu se stejnými investičními strategiemi
a nízká transparence systému. To jsou hlavní atributy
i nastavením poplatků výrazně přibližují budoucímu
současného českého důchodového systému a zároveň
třetímu pilíři a tyto dva pilíře si tak efektivně
argumenty, které zdůvodňují nezbytnost provedení
konkurují. Z důvodů dobrovolnosti lze očekávat spíše
podstatné reformy jeho nastavení.
2)
omezený zájem o vstup do druhého pilíře (ten se bude Zásadními změnami musí projít průběžný pilíř
koncentrovat u nadprůměrně příjmových skupin, což může způsobit jeho politickou nestabilitu).
(dále používán také termín „1. pilíř“) důchodového
V teoretickém modelu by mohla dosáhnout aktiva
systému. Naprostá většina analýz prokázala, že za
(se zhodnocením) ve druhém pilíři během 10 let až
stávajících podmínek vzniká v důchodovém systému
800 mld. Kč, což by vedlo k přerozdělení podílu na
velmi vysoký implicitní dluh, který se pohybuje
aktivech v rámci finančního sektoru (a významu jeho
v řádu stovek procent HDP. Bez úprav systému
jednotlivých částí). Reálně lze nicméně očekávat
by v budoucnosti hrozil kolaps veřejných financí
pouze nižší a postupný nárůst významu nových
České republiky.
penzijních společností v rámci finančního sektoru. V teoretické rovině existují různé přístupy k tomu,
Postupnost tohoto procesu povede k tomu, že bez ohledu na rozsah zájmu o využití opt-outu zřejmě
jak udržet finanční stabilitu 1. pilíře. V podstatě
nedojde k destabilizaci finančního systému, ani
jde o nalezení rovnováhy mezi třemi základními
k výraznému krátkodobému dopadu na třídy aktiv.
parametry: sazbou důchodového pojištění směřujícího
Naopak pozitivní změny – zejména vznik vysokého
do průběžně financovaného sytému, věkovou hranicí
objemu aktiv s dlouhodobým investičním horizontem
starobních důchodů a náhradovým poměrem,
– může být pro ekonomiku (i finanční sektor)
tj. poměrem mezi průměrnou mzdou a průměrnou
přínosem.
starobní penzí vyplácenou v rámci 1. pilíře. Základní aritmetika průběžně financovaného
Nejistota spojená v reakcí občanů na možnost
systému říká, že:
opt-outu komplikuje propočty ekonomických dopadů změn do velikosti a struktury aktiv domácností.
náhradový poměr * míra závislosti = sazba
Nicméně i za předpokladu vyvedení jen poloviny
důchodového pojištění
maximální částky do druhého penzijního pilíře 1) 2)
V této práci budeme používat pojmy penzijní & důchodový systém jako synonyma. notional defined contributions – systém fiktivních individualních účtů
ČBA – Penzijní reforma
3
kde náhradový poměr představuje poměr mezi
příkladu vychází, že na 2 pracující by měl připadnout jeden člověk pobírající důchod4).
průměrným důchodem a průměrnou mzdou, míra závislosti je poměr mezi počtem osob pobírajících důchod a počtem osob přispívajících do důchodového pojištění.
V souvislosti se stabilitou systému je také klíčové omezení diskrečního rozhodování vlád při valorizaci
Nepříznivý demografický vývoj mění míru závislosti
důchodů. Právě zde leží jedno z hlavních rizik
a pro stabilitu systému je nutné přistoupit k úpravám
průběžně financovaného systému – politické riziko,
uvedených tří parametrů. Buď bude nutno zvýšit sazbu
že bude docházet (např. před volbami) k valorizacím
odvodů do penzijního sytému – zde je ovšem limitem
důchodů, na které systém nemá zdroje, a tím dojde
konkurenceschopnost české ekonomiky (jde de facto
(v kombinaci s následnou automatickou valorizací)
o vyšší zdanění práce), anebo posouvat věk odchodu do penze
k destabilizaci systému do budoucnosti.
(dle očekávané délky života), a tím „zlepšovat“ ukazatel míry závislosti, anebo postupně omezovat roli 1. pilíře
Vzhledem k velmi nízké zásluhovosti průběžného
ve financování životní úrovně osob v postproduktivním
systému u nás5) a jeho politické nestabilitě je
věku – tedy akceptovat pokles náhradového poměru a
k zachování dobré ekonomické situace země jako
nutit budoucí penzisty se více spoléhat na další zdroje
celku i skupin obyvatel správné v rámci nezbytných
financování (2. a 3. pilíř či jiné soukromé úspory).
reforem podporovat fungování důchodových fondových systémů. Ty sice zahrnují jisté riziko
V praxi má stát možnost zvolit jen dva parametry
výkyvů či ztrát při investování prostředků (které
rovnice, třetí z nich vyplývá automaticky, usilujeme-li
lze snižovat vhodnou volbou investičního profilu
o finanční stabilitu systému. Bohužel, krátkodobě
a kvalitní regulací i dohledem), ale zajišťují plnou
může stát připustit z politických důvodů vznik
zásluhovost a poměrně vysokou prediktabilitu
nesouladu v této rovnici – nejde však o politiku
budoucí výše důchodů.
podpory sociální soudržnosti společnosti či tlumení důsledků vzniklé situace (třeba zvýšení daní a s tím spojeného růstu inflace), ale vznik netransparentního
2. Pohled na navrhované reformy
transferu od budoucích penzistů důchodcům dnešním. Za předpokladu, že výše odvodů do systému,
Vládní návrhy na úpravy 1. pilíře důchodového
která spoluurčuje celkové náklady práce, je
systému (tzv. malá důchodová reforma) a posílení
limitovaná konkurenceschopností (odvody z mezd
dodatečných zdrojů na financování penzí
patří v ČR k nejvyšším v OECD), a náhradový poměr
v budoucnosti (tzv. velká důchodová reforma) směřují
vyplývá ze společenského požadavku na zajištění
ze strategického pohledu správným směrem a zvyšují
důstojné životní úrovně osob v postproduktivním
pravděpodobnost dlouhodobé udržitelnosti penzijního
věku, je věková hranice, která odděluje produktivní
sytému a veřejných financí České republiky.
a penzijní část života dána automaticky. Například budeme-li požadovat náhradový poměr na úrovni
Lze je tedy vnímat jako dobrý výchozí bod pro
55 procent čisté mzdy (zhruba dnešní úroveň3))
pokračování v reformním úsilí v dalších letech.
a použijeme sazbu důchodového pojištění 28 procent
Reflexe očekávaných demografických a ekonomických
vyměřovacího základu, vychází míra závislosti
změn a využití doporučení mezinárodních organizací
ve výši 50 procent. V takovém poměru musíme
umožňují dále posílit budoucí finanční stabilitu
rozdělit celkovou současnou populaci na ty, kteří platí
a zajištění důstojného financování potřeb osob
do systému a čerpají z něj. Konkrétně v uvedeném
v postproduktivním věku.
3) 4) 5)
Díky výrazné redistribuci v rámci výpočtu penze se však teoretický náhradový poměr (k čisté mzdě) dramaticky liší dle výše platu. Porovnání ukazují, že zatímco u mzdy 10 000Kč měsíčně přesahuje 90%, v případě mzdy 100 000 Kč činí jen mírně přes 25% (což je mezi zeměmi OECD jeden z největších rozptylů). Tento propočet přitom nezohledňuje stav a vývoj v oblasti nestarobních penzí, náklady na fungování redistribuce a podobné. Samotný podíl starobních důchodů na vybraném pojištění je mírně pod 75% (2009). Při zachování tohoto stavu by tedy starobní penze byly v tomto poměru nižší tak, aby systém byl sto financovat i ostatní penze. Tento fakt plyne ze způsobu zohlednění odvodů do systému pro výpočet penzí. Nově je koeficient krácení zápočtu mzdy sice snížen z dřívějších 90% (pro mzdy nad 28 000 Kč) na 74% (počínaje 44% průměrné mzdy), ale i po této změně bude docházet k výraznému rozdílu náhradového poměru mezi občany.
ČBA – Penzijní reforma
4
Klíčovým atributem úspěšné reformy je její
systémem do penze započítáno a stropy na
udržitelnost nejen z pohledu finančního, ale
odvody byly zavedeny teprve od 1. 1. 2008).
i politického. I finančně správně nastavená reforma je
Penzijní odvod se tedy nechová tak, jak deklaruje
neúspěšná v případě, kdy následující vlády změní její
název, ale fungoval jako daň. Dokonce i navržené
parametry tak, že nebude plnit své cíle. Navíc dokonce
změny mění jeho charakter jen částečně
i samotná hrozba těchto zásahů snižuje účinnost
(viz poznámka pod čarou 5).
reformy, neboť v tomto případě se jí nepodaří dosáhnout jednoho z klíčových cílů – zvýšení transparence a
Některé nevyužité příležitosti pro lepší nastavení
prediktability systému a tím možnosti stabilizace
tohoto pilíře:
očekávání dotčených subjektů – zejména občanů. A. Redefinice odvodu a přechod na NDC systém.
2.1. Reforma průběžného pilíře
Dnešní objem odvodů do systému (28% hrubé
mzdy) je vysoký v poměru k přiznaným
důchodům pro většinu osob z toho důvodu,
že odvod neslouží jen k výplatě starobních
Tato část důchodového systému nese i nadále
důchodů. Jeho další funkce je například
klíčovou roli v ekonomickém zajištění penzistů.
vyplácení jiných než starobních penzí či
Konzumuje zdaleka největší část odvodů a ze své
zmíněná redistribuce k osobám s nízkými
povahy umožňuje vznik nerovnováhy či do budoucna
odvody (ty mají velmi vysoké náhradové
neudržitelného nastavení systému (tedy zvýhodnění
poměry). Díky tomu by snaha o konverzi
dnešních penzistů na úkor budoucích).
dnešního – pro poplatníka málo
transparentního systému – do systému fiktivních
a zhodnocovaných účtů (NDC) finančně
„nefungovala“. Rozdělení odvodu na část spoření
na starobní penzi (v režimu NDC, zhruba ¾ dnešního odvodu) a další odvod (zde již daň),
Klíčové body reforem jsou: A. Přizpůsobení systému změnám v demografii
díky oddálení věku nároku na plnou penzi.
Tento krok je zcela klíčový z výše popsaných
sloužící ke krytí ostatních výdajů systému,
důvodů. Postupné prodlužování této doby,
by výrazně zvýšilo transparenci i „disciplínu“
v závislosti na očekávané době života (nikoliv
uvnitř systému. Tento krok by navíc měl logiku
však automatické a bez limitu), je objektivní
v kontextu zvažované daňové reformy, která
a nezpochybnitelné.
i tak mění část odvodů na daně (viz bod 2.2). B. Nestarobní penze a společný základ. Oblasti
B. Změna systému valorizace penzí. Snížení diskrece
ke zlepšení dnešního systému lze hledat jak
krokem . Zdánlivě politicky populární oportunní
v kontinuální revizi přiznaných nestarobních
vyšší navyšování penzí nepředstavuje v zásadě
důchodů (včetně odstranění některých
nic jiného, než zatěžování systému do budoucna,
nesouladů třeba mezi těmito penzemi
čímž vzniká dlouhodobě neudržitelná situace.
a starobními důchody) či zavedení společného
výpočtového základu pro manžele (potenciálně
snižující tlak na další přerozdělení a zvyšující
stabilitu rodin).
státu v otázce indexace penzí je správným 6)
C. Změna výpočtu penzi ve prospěch osob s vyššími příjmy. Změna dnešního stavu je sice politicky
nepopulární (zdánlivě zvýhodní menšinu osob
proti většině), ale jen zmírňuje dnešní stav, kdy
C. Robustnější zakotvení stability systému. Zejména v případě transformace části systému
fakticky platí, že velká část odvodu osob
s vyššími příjmy nemá vliv na budoucí penzi
na NDC by bylo potřeba stanovit ještě
poplatníka (90% odvodu z vyšších mezd nebylo
robustnější pravidla pro změny parametrů
6)
Valorizační schéma by mělo být reformou pevně zakotvené. Pravidelná valorizace o inflaci ve spotřebitelských cenách a třetinu reálného růstu mezd povede k postupnému poklesu náhradového poměru v průběhu života penzisty. To na jedné straně posiluje budoucí finanční stabilitu 1. pilíře, zároveň ale vyžaduje, aby tuto mezeru zaplnily jiné zdroje financování potřeb osob v postproduktivním věku, tedy soukromé úspory či 2. a 3. pilíř.
ČBA – Penzijní reforma
5
systému (jako tomu je například ve švédském
krok. Pochybnosti a náměty vyvolávají dílčí aspekty
NDC). Posílení pravidel (doplnění automatické
připravovaného systému.
indexace o průběžné testy udržitelnosti) by bylo
možné i v rámci stávajícího systému
(pravidelnými podmíněnými analýzami stability
systému a jejich povinnou transpozicí do
parametrů systému).
Klíčové body návrhu: A. Pilíř je dobrovolný, a účast v něm je podmíněna
D. Kapitálový pilíř průběžného systému.
navýšením odvodů poplatníka B. Dopad opt-outu na příjmovou stranu státního
Stabilitu průběžného systému by výrazně posílil
rozpočtu je objemově dostatečně kompenzován
vznik kapitálového polštáře uvnitř průběžného
změnami DPH
systému, ten by pak schraňoval krátkodobé
Průběžný systém bude nicméně vyžadovat
přebytky (které v našem systému v minulosti
zvýšené transfery z příjmových položek rozpočtu
nezodpovědně vlády ze systému vyvedly),
mimo tzv. sociálního pojistného, čímž se dále
zvyšoval výnos systému (penze) a vytvářel
rozvolní vazba mezi státem vybraným sociálním
nárazník pro výkyvy ekonomiky.
pojistným a výdaji státu na penze7).
E. Dopady prodloužení věku odchodu do důchodu.
C. Regulace nastavuje „standardní investiční strategie“,
Ekonomicky správné prodloužení věku odchodu
náklady na správu fondů jsou limitovány. Stanoveny
do starobního důchodu musí být doprovázeno
jsou maximální procentuální výše fixní části odměny
komplexní analýzou dopadu tohoto kroku.
ze spravovaného majetku.
Jakkoliv lze legitimně očekávat, že budoucí
generace, kterých se týká vyšší věk nároku na
výplatu důchodu z prvního pilíře, budou
v tomto věku v lepší situaci z hlediska
uplatnitelnosti na pracovním trhu, nelze
v navrženém systému jsou rizikem pro potenciální
ignorovat fakt, že část této populace nebude
správce fondů i efektivitu systému.
objektivně schopna se ve své kvalifikaci
Potenciální správci budou pouze obtížně
(či vůbec) uplatnit. Systém by měl být doplněn
odhadovat počty budoucích klientů a tím
proto nejen o opatření cílená na zvýšení
návratnost svých investic. To zpětně vytváří
možnosti uplatnění na trhu práce pro tyto
pro klienty riziko omezeného výběru fondů
občany, ale i o funkční model předčasných
a dále riziko, že zhodnocení jejich majetku
nároků na starobní penze (včetně např. vyšších
aspoň zpočátku nedosáhne předpokládané
odvodů u některých profesí), který však nesmí
výše z důvodu nedostatečného objemu
celkový systém destabilizovat.
prostředků ve správě příslušného fondu.
Náklady na fungování systému tak mohou snížit
jeho efektivitu i pro občany.
Rizika a nejistoty systému: A. Dobrovolnost účasti i některé další faktory
2.2. Druhý, nový fondový pilíř („důchodové spoření“)
Dalším faktorem, který může zájem o účast
v systému snížit, je poměrně velká ingerence
státu do toho, jak občan bude tyto úspory využívat.
Zamezení možnosti využít alespoň část prostředků
klíčový z hlediska rozložení rizik budoucích penzistů
ve formě jednorázové platby se zdá nelogické
a představuje vzhledem k výše uvedenému pozitivní
a představuje neodůvodnitelný regulační zásah státu8).
Vznik druhého pilíře důchodového systému je
7) 8)
Nutno ovšem dodat, že uvedená vazba nemá velký praktický význam. Již nyní vzniklé deficity v průběžném systému stát tak jako tak musí krýt prostřednictvím státního rozpočtu. Vazbu mimo to oslabí i plánovaná změna v sociálních odvodech zaměstnavatelů, která se podle vládního návrhu spolu se změnou výpočtu má přejmenovat na daň z objemu z mezd. Financování velké části ročních nákladů na starobní penze tak přejde na daňové příjmy státu. Jestliže by měl občan kombinací penze z prvního a druhého pilíře částku přesahující hranici nároku na sociální dávky, není omezení nakládání s prostředky ze druhého pilíře, které přesahují tuto částku, odůvodnitelné. Navíc hrozí, že preference některých občanů k rychlejšímu spotřebování naspořených prostředků povede k vzniku finančních nástrojů, které to s nemalými náklady pro občana (na krytí nákladů na likviditu a eventuelní právní riziko) i tak umožní.
ČBA – Penzijní reforma
6
B. Velikost opt-outu (3% z hrubého platu formou
takového fondu, by v budoucnu mohli snadno
snížení odvodů do průběžného systému plus
přejít do soukromého fondu s jinou investiční
2% ze stejného základu z vlastních zdaněných
strategií. Nezapojit se do opt-outu v rozhodném
příjmů účastníka). Toto nastavení povede pro
období je ale pro většinu potenciálních
účastníky jen k omezené diversifikaci zdrojů
účastníků nevratným rozhodnutím.
příjmů ve stáří. Dvacetiletá účast v systému
znamená v realisticky zvolených modelových
případech rozdělení příjmů mezi státní (1. pilíř)
a doplňkovou penzi v poměru zhruba 80%
a 20%. Je ovšem také pravdou, že po rozjezdu
nového systému lze ke zvýšení rozsahu opt-outu
sáhnout kdykoliv v budoucnu.
2.3 Třetí pilíř – doplňkové penzijní spoření Stávající systém penzijního připojištění projde zásadními změnami, které odstraní některé jeho
C. Interakce dvou fondových pilířů. Parametry
dlouhodobě kritizované aspekty a účastníkům
nastavení třetího pilíře (viz dále) dávají
nabídne širší paletu možností pro investice.
předpoklad vytvoření „kanibalizace“ mezi
Změny jsou z hlediska architektury fondů správné,
druhým a třetím pilířem. Lze ukázat, že v čistě
problémem je jejich provedení u fungujícího systému.
finančním vyjádření se opt-out vyplatí jen
Parametrické změny státní podpory navíc změní to,
těm, kdo jsou ochotni na penzi odkládat měsíčně
jakým způsobem mohou občané systém optimálně
částku vyšší, než bude limit pro poskytování
využívat.
státních příspěvků a daňových zvýhodnění ve
třetím pilíři. Zároveň musí dotyčný volit takovou
investiční strategii, aby zhodnocení jeho
prostředků po odečtení nákladů na správu mohlo
realisticky přesáhnout míru očekávané
V současných fondech je nežádoucím způsobem
valorizace státních penzí (ve výpočtech MPSV
smíchán majetek spořících účastníků
uváděné jako 2% ročně). Existují odhady, že za
s majetkem jeho vlastníka. Toto má nový zákon
navržených podmínek fungování druhého
odstranit novými, oddělenými „účastnickými
(a třetího) pilíře dosáhne počet zájemců o druhý
fondy“ penzijních společností. Dojde
pilíř jen několik set tisíc.
k zakonzervování stávajících fondů pro účastníky,
kteří budou upřednostňovat v nich zůstat.
Klíčové body návrhu: A. Transformace stávajících penzijních fondů.
D. Rozdělení společnosti – nestabilita systému.
Kvůli předjímané převaze osob s vyššími příjmy
v tomto pilíři může existovat permanentní tlak
penzijních společností. Možnost nabídky
části politického spektra na zrušení či omezení
agresivnějších a potenciálně výnosnějších
tohoto systému.
strategií ve srovnání s dnešním stavem.
B. Diversifikace investičních strategií nových fondů
E. Možnost alternativy „státního fondu“.
C. Regulace výše poplatků za správu obdobně
Je na zvážení, zda by hladšímu náběhu druhého
pilíře nepomohl vznik státem spravovaného
pasivního dluhopisového investičního fondu.
Takový fond sice nedává valný smysl z čistě
Znevýhodní se spoření nižších částek a zvýší
finančního hlediska (jeho konzervativní
se limitní částka měsíční úložky pro přiznání
strategie investování těžko přinese o mnoho
maximálního příspěvku státu. Při uvažovaném
vyšší výnos, než budou činit valorizace státní
ponechání daňové odečitatelnosti penzijního
penze), může nicméně v očích části veřejnosti
spoření do částky 1000 Kč měsíčně se tak zvýší
omezit politicky akcentované riziko „soukromé
limitní částka spoření podporovaná státem na
povahy fondů“. Ti, kdo by zvolili opt-out do
2000 Kč měsíčně.
s fondy ve druhém pilíři. D. Změny ve státním příspěvku.
ČBA – Penzijní reforma
7
Nejistoty systému:
odváděných během pracovní kariéry do prvního pilíře a očekávaným kumulativním objemem dávek následně vyplacených z prvního pilíře v důchodovém věku.
A.
Garance dorovnávání ztrát v „zakonzervovaných“
transformovaných fondech. Není zcela jasné,
zda v transformovaných fondech nových
penzijních společností bude dodržen jejich
v připravovaném druhém pilíři penzijního systému
současný extrémně konzervativní charakter,
a dosavadní postoj veřejnosti k tomuto kroku (včetně
který zakládala povinnost vlastníka dorovnávat
hrozby zrušení systému v budoucnu) vede k domněnce,
Navrhované nastavení parametrů pro účast
případné roční ztráty . Takový extrémně
že objem prostředků, které se v důsledku reformy
defenzivní investiční profil, z této podmínky
přelijí z prvního do druhého pilíře, bude omezený, a to
vyplývající, je nevhodný pro dlouhodobé
i navzdory tomu, že přecházet budou zejména pojištěnci
investice. Pokud však dojde k odstranění této
s vysoce nadprůměrnými hodnotami penzijních odvodů.
podmínky, mohou tento fakt někteří účastníci
systému považovat za znevýhodnění produktu
a de facto jistou formu znehodnocení svého
bude při daných regulatorních omezeních správců záviset
vkladu (u kterého právem předpokládali
na očekávaném počtu zájemců o účast ve druhém pilíři,
kontinuitu státem nastavených parametrů).
stejně jako na výši stropů pro odměňování správců
9)
Zájem finančních institucí o účast ve druhém pilíři
připravovaných penzijních fondů. Vzhledem k povB. Interakce dvou fondových pilířů. Rozhodování
aze činnosti (jde o správu peněz, která bude oddělena
zájemců mezi 2. a 3. pilířem. V čistě finančním
od samotného poskytnutí pojistného produktu) jsou
pohledu by měli zájemci o spoření vstoupit
přirozenými kandidáty na správce připravovaných penzi-
do druhého pilíře až po vyčerpání limitu státem
jních fondů (tj. „penzijní společnosti“) současní etablovaní
podporované částky pro spoření ve 3. pilíři
„asset manažeři“, a to jak ti zaměření na širší spektrum
(2000 Kč spoření měsíčně). Skutečné chování
služeb (investiční i pojišťovací), tak i specializované
účastníků je ale otázkou.
instituce zaměřené výhradně na asset management. Vzhledem k možnosti, že počet penzijních pojištěnců přestupujících do druhého pilíře nemusí být
3. Důsledky připravované penzijní reformy pro finanční sektor
vysoký, nejeví se navrhované nastavení parametrů odměňování pro správce připravovaných penzijních fondů jako příliš atraktivní.
3.1. Opt-out a další nejistoty komplikují všechny prognózy 3.2. Teoretický potenciál je velký
Dopad penzijní reformy na bankovní sektor se bude odvíjet primárně od toho, jak silný zájem vzbudí nová
Přesto však platí, že potenciální dopad reformy na
úprava podmínek penzijního zabezpečení mezi klienty
finanční trh je – za jistých předpokladů – (které se odlišují
(budoucími penzisty) a finančními institucemi, které
od dnešního nejpravděpodobnějšího scénáře popsaného
budou klientům poskytovat v upraveném legislativním
výše), poměrně velký. Je to tím, že alokace prostředků
rámci své služby.
do nových penzijních fondů není jednorázovou změnou, ale trvalým procesem, který pro většinu účastníků zabere
Na straně klientů platí, že jejich zájem o částečné
desítky let. Proto je za předpokladu vysoké participace
vyvázání se z prvního pilíře poroste s rostoucími příjmy,
občanů dopad do struktury finančního sektoru značný.
neboť právě pro vysokopříjmové plátce je nejvíce
Klíčová čísla pro tento pohled jdou následující:
narušen princip ekvivalence mezi objemem plateb 9)
V důvodové zprávě k návrhu Zákona o doplňkovém penzijním spoření je na str. 52 sice uvedeno, že: „Stávající práva a nároky účastníků penzijního připojištění však budou zachovány tak, jak si je dohodly ve svých smlouvách.“ Současně nikde ale není v textu návrhu zákona uveden explicitní odkaz na § 35, odstavec 2, Zákona o penzijním připojištění, který tuto garanci nyní specifikuje (ačkoliv v předkládaném návrhu Zákona jsou v § 179 explicitní odkazy na § 33 a 34 Zákona o penzijním připojištění, které upravují konzervativní investiční podmínky).
ČBA – Penzijní reforma
8
Miliard Kč
Výše aktiv bankovního sektoru
Aktiva fondů kolektivního investování
Aktiva penzijních fondů
Výběr odvodů na důchodové pojištění
Pozn. XII. 2010 ČNB
4192
Stav XII. 2010 ČNB
142
Stav XII. 2010 ČNB
232
Stav Rozpočet 2009 – roční platby
343
Výroční zpráva ČSSZ
Platí tedy, že teoretický potenciál převodu části
Teoretický (horní) odhad10) tohoto vývoje ilustruje
prostředků z průběžného systému do fondů by vedl
následující graf:
k vzniku a rychlému růstu dalšího segmentu českého finančního trhu.
10)
Ilustrativní propočet předpokládá plný opt-out všech účastníků (3% plus 2% příspěvek poplatníka) a vzhledem k rozjezdu systémů nepočítá s výplatami. Ostatní části finančního sektoru rostou tempem 6%, u původních penzijních systémů je nulové saldo plateb (výplaty vs. nové platby). Propočet nepostihuje důchodový efekt – možnost, že platby do penzijních systémů (díky povinnému příspěvku) povedou k zbrzdění růstu dalších částí finančního systému (což reflektuje i nízký růstu objemu fondů kolektivního investování).
ČBA – Penzijní reforma
9
Důsledkem by byl podstatný a rychlý růst
Jako takový by důsledek reforem přinesl pozitivní
nebankovní části finančního sektoru na úkor
stimuly i do finančního systému.
podílu bank. Již během 10 let by objem prostředků ve zmíněných 3 typech fondů (penzijní staré a nové, kolektivní investování) dosáhl téměř 20% velikosti
4. Dopad do důchodové situace domácností
aktiv bankovního sektoru.
Cílem navrhovaných reforem je stabilizovat
3.3. Změny budou postupné, nedestabilizující trhy
státem určený penzijní systém s cílem zajistit přiměřené ekonomické prostředí pro občany v postproduktivním věku. Tohoto cíle nelze zajisté
Ve skutečnosti bude tento vývoj zjevně výrazně
dosáhnout jen sebelepší reformou. Povinné zatížení
pomalejší, ale i tak lze očekávat růst této části
ceny práce (či ceny zboží) odvody, které slouží
finančního sektoru. Díky jeho pomalému
pro financování státem určovaného přerozdělení
a postupnému nástupu by však nemělo dojít
směrem k penzistům, má zjevné limity a musí brát
k výraznějšímu a dlouhodobějšímu rozkolísání
v potaz například i konkurenceschopnost ekonomiky
tržních cen a obchodovaných objemů finančních aktiv.
(penzijní systém stojí mimo jiné na skutečné, daně přinášející ekonomické aktivitě práceschopných obyvatel země).
Dopad na jednotlivé třídy aktiv bude záležet na rizikovém profilu, který si budou volit účastníci druhého a třetího pilíře. Obecně platí, že defenzivní
Klíčovým momentem k dosažení zmíněného cíle
(nízkorizikové) strategie budou investovány ve velké
je také způsob, jakým obyvatelé zareagují na změny,
míře do českých státních dluhopisů, což bude pro
a do jaké míry a jakým způsobem budou tvořit úspory
financování státního dluhu pozitivní. Naopak více
na penzi, které mohou ovlivnit (spoření do obou
rizikové strategie budou hledat alokaci velké části
fondových pilířů a další pro penzi využitelná aktiva).
portfolia zřejmě na zahraničních trzích.
Pokud by nedošlo k navýšení dnešního objemu prostředků alokovaných celkem do těchto aktiv (tedy ke zvýšení tvorby úspor), tak se kupní síla občanů
Podstatné zvýšení objemu prostředků s dlouhodobým investičním horizontem, které vznik
v postproduktivním věku ve svém souhrnu nezmění
penzijních fondů v rámci druhého pilíře představuje,
(dojde pouze ke změně rozložení bohatství v rámci
je pro ekonomiku pozitivní jev. Zvýší totiž nabídku
této skupiny). Povinná spoluúčast ve 2. pilíři, změny
dlouhodobého kapitálu, který dnes za cenu
parametrů podpory pilíře 3., a rostoucí uvědomění
likviditního rizika substituují banky. Bude záviset
občanů o tomto problému mohou k této změně
na kvalitě domácího trhu a strategii českých podniků,
příznivě přispět.
do jaké míry tuto možnost využijí. Penzijní reforma proto může v delším časovém horizontu zásadně změnit strukturu finančních
Nastavení penzijní reformy a jeho důsledky, jak popisujte tento text, signalizují, že skutečný
aktiv domácností. Výše uvedený graf srovnává
dopad připravované penzijní reformy na finanční
očekávanou strukturu v roce 2012, tj. před reformou,
sektor bude podstatně nižší, než naznačuje popsaný
s modelovanou situací po deseti letech, tj. v roce 2022.
„horní scénář“, i když situace se může v čase
Pro srovnání byly použity tři scénáře vývoje.
měnit. Předpokládáme, že během příštích let se bude penzijní systém dále parametricky vylaďovat,
Ve scénáři „Bez reformy“ je modelován případ,
demonstruje svoji bezpečnost, životaschopnost
kdy by ve stávajícím systému penzí nedošlo k žádné
a konkurenceschopnost pochybujícím politikům
systémové změně. Penzijní aktiva by v takovém
i potenciálním klientům, a zájem o účast ve druhém
případě představovala jen aktiva stávajících fondů
pilíři z klientské i institucionální strany poroste.
penzijního připojištění, a jejich podíl na celkových
ČBA – Penzijní reforma
10
Zdroj: UniCredit Bank
*) Bankovní vklady zahrnují rovněž stavební spoření
finančních aktivech by během deseti let stoupl
Ve scénáři „Plný opt-out“ se počítá s vyvedením
o dva procentní body na 9.9 %.
maximální možné částky (tj. 3 % z hrubých mezd plus 2 % ze stejného základu z úspor jednotlivců) do druhého pilíře. To odpovídá hypotetické situaci
Ve scénáři „Částečný opt-out“ je uvažováno s vyvedením poloviny maximální částky do druhého
povinného opt-outu. Zároveň se neuvažuje
penzijního pilíře. Zároveň se předpokládá neměnná
o snížení přílivu prostředků do 3. pilíře, takže
míra úspor domácností, takže penzijní aktiva v tomto
modelový případ znamená zvýšení míry úspor
modelovém případě rostou jen o 3 % hrubých mezd
domácností asi o 1,6 p.b. Finanční aktiva domácností
přesměrovaná z 1. pilíře. Finanční aktiva domácností
by v roce 2022 měla být proti scénáři „Bez reforem“
by v roce 2022 měla být vyšší o 200 miliard Kč
vyšší o 800 miliard Kč. Podíl penzijních aktiv na
oproti scénáři „Bez reforem“. Kumulovaný podíl
finančních aktivech domácností by v takovém případě
aktiv penzijních fondů ve 2. a 3. pilíři na aktivech
v roce 2022 činil 20 %.
domácností v roce 2022 by měl stoupnout na 12.3 %. Vzhledem k navrženým parametrům reformy a očekávanému chování domácností se pro strukturu finančních aktiv domácností dnes jeví jako realistický vývoj mezi scénáři „Bez refomy“ a „Částečný opt-out“.
ČBA – Penzijní reforma
11
vydáno: červen 2011 Vodičkova 30, 110 00 Praha 1 tel.: +420 224 422 080 fax: +420 224 422 090 internet: www.czech-ba.cz e-mail:
[email protected]