Penzijní připojištění a důchodová reforma

Bankovní institut vysoká škola Praha

Penzijní připojištění a důchodová reforma BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Beata Součková Pojistný makléř

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Alois Rous

Duben

2009

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem předloženou bakalářskou práci vypracovala samostatně, za pomoci vedoucího bakalářské práce, s použitím citované literatury, ostatních informačních zdrojů a výsledků vlastního šetření, které jsou uvedeny v této práci.

V Praze dne……………..

…………………… Součková Beata

2

Poděkování Velice děkuji panu Ing. A. Rousovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytl během psaní této bakalářské práce.

3

Abstrakt Tato bakalářská práce analyzuje důchodový systém a penzijní připojištění v České republice. V první části se zaměřím na podmínky základního důchodového pojištění. tj. na první pilíř důchodového systému, jeho charakteristiku a historii vývoje. Další část mé práce je věnována druhému pilíři, tedy připravované třetí etapě důchodové reformy. Podrobně analyzuji jakým způsobem a za jakých podmínek bude možno přesměrovat část z povinných plateb pojistného na základní důchodové pojištění do soukromého systému (zavedení možnosti opt-aut) Následovat bude třetí pilíř, tedy dobrovolné soukromé penzijním připojištění. Závěrečná část naznačuje možná rizika a důsledky zavedení těchto změn (tj. druhého pilíře) a snaží se nastínit optimální řešení pro podmínky v ČR.

4

Obsah 1.Úvod..................................................................................................................................... 1 2. Charakteristika důchodového systému ............................................................................... 2 2.1 Dosavadní vývoj důchodového systému ....................................................................... 3 3 Třípilířový systém financování ............................................................................................ 4 4. První pilíř základní důchodové pojištění ............................................................................ 6 4.1 Podmínky nároku na starobní důchod........................................................................... 6 4.2 Náhradní doby pojištění ................................................................................................ 7 4.3 Konstrukce starobního důchodu ................................................................................... 8 4.4 Základní výměra ........................................................................................................... 8 4.5 Procentní výměra .......................................................................................................... 8 4.6 Závislost výše důchodu na výši výdělků ...................................................................... 9 4.7 Rozhodné období pro stanovení osobního vyměřovacího základu............................... 9 4.8 Valorizace důchodů .................................................................................................... 10 4.9 Invalidní a pozůstalostní důchody .............................................................................. 10 4.10 Pojistné...................................................................................................................... 11 5. Druhý pilíř......................................................................................................................... 12 5.1 Druhý pilíř –okruh pojištěných osob .......................................................................... 13 5. 2 Druhý pilíř –pojistné .................................................................................................. 14 5.3 Přechod nároků v případě úmrtí účastníka II. Pilíře ................................................... 14 5.4 Vznik invalidity v základním důchodovém pojištění a vztah k účasti a nárokům ze II. pilíře .................................................................................................................................. 15 5.5 Spořící fáze ................................................................................................................. 15 5.6 Výplatní fáze ............................................................................................................... 16 5.7 Stanovení výše důchodu pro osoby účastné II. Pilíře ................................................. 16 5.8 Harmonogram dalšího postupu ................................................................................... 16 6. Demografický vývoj v ČR ................................................................................................ 17 6.1 Dopady prodlužování věku ......................................................................................... 19 6.2 Výše starobního důchodu ............................................................................................ 19 6.3 Budoucí vývoj demografické situace .......................................................................... 20 6.4 Míra závislosti starých ................................................................................................ 21 6.5 Index ekonomického zatížení ..................................................................................... 22 6.6 Index závislosti starých ............................................................................................... 23 7. Úloha penzijního připojištění v důchodovém systému ČR............................................... 23 7.1 Účastník penzijního připojištění ................................................................................. 24 7.2 Příspěvky na penzijní připojištění ............................................................................... 26 Státní příspěvky ............................................................................................................ 26 Daňové výhody ............................................................................................................. 27 7.3 Vzniklé nároky účastníka ........................................................................................... 29 Penzijní fondy mohou poskytovat následující dávky ................................................... 29 Odbytné ........................................................................................................................ 30 Jednorázové vyrovnání ................................................................................................ 31 7.4 Ukončení penzijního připojištění ............................................................................... 32 8. Zákon č. 306/2008 Sb. ...................................................................................................... 33 Druhá etapa důchodové reformy ....................................................................................... 34 Třetí etapa důchodové reformy ......................................................................................... 34 9. Závěry pro důchodový systém .......................................................................................... 35 9.1 Důsledky zavedení II. pilíře ........................................................................................ 35 9.2 Závěrem ...................................................................................................................... 40

5

10. Seznam grafů .................................................................................................................. 42 11. Seznam tabulek ............................................................................................................... 42 12. Seznam použité literatury: .............................................................................................. 43

6

1.Úvod Výsledky dostupných výzkumů veřejného mínění, ukazují, že naprostá většina občanů se domnívá,že o financování důchodu by se měl postarat především stát. Z výzkumu vyplývá, že obyvatelé ČR podporují zachování značného podílu státního pilíře na důchodovém systému. Tato nezastupitelná role státu by pak měla být podle většiny populace doplněna určitým posílením výkonového principu (skrze možnost částečného vyvázání se, či skrze zavedení pomyslných individuálních účtů). Radikálnější omezení státního pilíře a výraznější přenesení odpovědnosti za zabezpečení ve stáří na jednotlivce většina populace ČR nepodporuje. Je zřejmé, že o individuální odpovědnosti každého občana za vlastní důchodové zabezpečení veřejnost nejen není přesvědčena, ale staví se k ní dokonce negativně – ačkoli obyvatelé ČR o hrozící krizi důchodového systému vědí, nejsou ztotožněni s nutnými reformními kroky. Mnoho zaměstnanců v ČR se domnívá, že sociálním pojištěním ze mzdy si přispívá do státního fondu na důchod. To je však velký omyl. V součastné době zaměstnanci odvádějí ze mzdy prostředky z nichž se financují důchody součastných důchodců a nikoliv budoucích. Tyto budoucí důchody představují dluh veřejných rozpočtů. Protože v budoucnu, v důsledku populačního vývoje, nebude v rámci finančních prostředků státního rozpočtu ročně vybraná částka stačit na výplatu důchodů, reforma důchodového systému je naprosto nezbytná. Změna struktury populace je a bude natolik výrazná, že dnes se jako generace , která přijde do důchodového věku za 30 let, mohu oprávněně obávat, kdo bude přispívat na můj důchod. Je dobře, že tato vláda našla odvahu s důchodovým systémem něco udělat a dne 17.7.2008 byl schválen zákon č. 306/2008 Sb, čímž byla realizována I. etapa důchodové reformy .Tyto změny přispějí podstatným způsobem ke zlepšení finanční udržitelnosti systému základního důchodového pojištění a významně oddálí okamžik, kdy výdaje na důchody v daném roce převýší příjmy z pojistného na důchodové pojištění. Dalším vyznaným krokem je, že v únoru tohoto roku vláda odsouhlasila podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt aut ze základního důchodového pojištění.To znamená, že bychom měli možnost sami si dobrovolně zvolit, zda náš důchod bude plynout pouze ze státního základního důchodového pojištění, tj. z I.pilíře důchodového systému nebo

1

částečně i z nového spořícího pilíře, tj. z II. pilíře důchodového systému. V této práci jsem se zaměřila na objasnění konkrétních reformních kroků, které nás všechny v budoucnu čekají, pokud tato novinka projde celým schvalovacím procesem. Myslím, že je to velmi aktuální a frekventované téma, které se týká téměř každého a je zajímavé pro všechny bez rozdílu věku.

2. Charakteristika důchodového systému Rozhodující část příjmů důchodců plyne ze základního důchodového pojištění (I. pilíř důchodového systému), což může být z pohledu budoucího vývoje (především s ohledem na očekávané stárnutí populace) významným problémem českého důchodového systému. Vzhledem k tomu je pro finančně stabilní budoucí vývoj žádoucí větší diversifikace zdrojů příjmů ve stáří. Pro dosažení této větší diversifikace je nutné posílení fondové složky důchodového systému. Možný přístup by mohl spočívat v tom, že bude pojištěncům dána možnost volby, zda jejich důchod bude plynout pouze ze současného povinného, průběžně financovaného a dávkově definovaného základního důchodového pojištění nebo i ze spořícího pilíře důchodového systému.Tato možnost volby by pro pojištěnce, kteří by ji využili, znamenala, že část jimi placených příspěvků na základní důchodové pojištění by plynula na jejich individuální účet a byla investována. Při splnění podmínek nároku na důchod by jim byl přiznán důchod ze základního důchodového pojištění (snížený z důvodu účasti ve II. pilíři důchodového systému) a důchod vypočtený na základě stavu prostředků individuálního účtu. Pojištěnci by si tedy nevolili, zda budou či nebudou platit příspěvky na důchodové pojištění, ale pouze jaké by byly zdroje financování jejich budoucích důchodů. V podstatě by se jednalo o zavedení nové vazby mezi průběžnou a kapitálovou formou financování důchodového pojištění, která by vytvořila prostor pro individuální rozhodování pojištěnců o diversifikaci zdrojů. Příprava shora uvedeného řešení vyplývá z politických dohod. Na základě výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu v roce 2006 byla uzavřena„Koaliční dohoda“ mezi ODS, KDU - ČSL a SZ. Programová část této dohody a následně přijaté Programové prohlášení vlády obsahuje mj. i záměr provést důchodovou reformu ve třech etapách.

2

První etapa důchodové reformy byla realizována schválením parametrických změn základního důchodového pojištění Parlamentem v červenci 2008. Pokud jde o druhou etapu důchodové reformy, byly připraveny a dále se připravují změny týkající se jak veřejného základního důchodového pojištění (zejména vytvoření rezervy pro důchodovou reformu), tak i dobrovolných soukromých důchodů (oddělení majetku akcionářů a klientů, zavedení možnosti poskytovat různě zaměřené penzijní plány, zvýšení motivace k vyšším příspěvkům, zvýšení participace zaměstnavatelů, podpora čerpání doživotních penzí z penzijního připojištění). V rámci třetí etapy důchodové reformy mají probíhat intenzivní jednání s cílem dosažení shody na diversifikaci zdrojů pro příjmy ve stáří s možností přesměrovat část z povinných plateb pojistného na základní důchodové pojištění na základě volby pojištěnce do soukromého systému (zavedení možnosti opt – out).

2.1 Dosavadní vývoj důchodového systému Počátkem 90tých let bylo v souvislosti s rozhodnutím o ekonomické reformě rozhodnuto reformovat i sociální systém(včetně důchodového). V první polovině 90tých let pak došlo k přijetí řady dílčích reformních kroků, které byly završeny přijetím nyní platného zákona o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb.). S účinností od 1. ledna 1993 bylo zavedeno pojistné na sociální zabezpečení jako příjem státního rozpočtu, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. V roce 1994 byly vytvořeny předpoklady pro rozšíření možností zabezpečení ve stáří, a to zavedením penzijního připojištění se státním příspěvkem (zákon č. 42/1994 Sb.). Pokud jde o současný systém důchodového pojištění jako celek, tvoří jej dvě části, a to základní důchodové pojištění, tj. I. pilíř, (poskytují se z něho důchody starobní, plný invalidní, částečný invalidní, vdovský,vdovecký a sirotčí) a dobrovolné doplňkové připojištění, tj. II. pilíř, v jehož rámci jde o penzijní připojištění se státním příspěvkem (poskytují se z něho doživotní penze starobní, invalidní a výsluhová, dočasná penze pozůstalostní, jednorázové vyrovnání a odbytné), a o další formy individuálního zabezpečení prostřednictvím produktů komerčních pojišťoven. 3

Základní důchodové pojištění je realizováno pro civilní sféru Českou správou sociálního zabezpečení (v případě příslušníků ozbrojených sil a sborů plní úlohu nositele pojištění orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti), penzijní připojištění se státním příspěvkem je realizováno penzijními fondy a další formy individuálního zabezpečení pojišťovnami. Pokud jde o financování základního důchodového pojištění, byl s účinností od 1. ledna 1996 zaveden zvláštní účet důchodového pojištění jako součást státních finančních aktiv. Na tento účet byl převáděn kladný rozdíl mezi příjmy pojistného na důchodové pojištění, včetně příjmů z penále a pokut připadajících na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištěním včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění. Prostředky účtu bylo možné použít pouze na výdaje na dávky důchodového pojištění a na převody zpět do státního rozpočtu na úhradu záporného rozdílu uvedených příjmů a výdajů. Toto použití bylo možné pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny Parlamentu. Prostředky nebylo možné investovat. S účinností od 1. března 2008 byl zvláštní účet důchodového pojištění transformován na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu jako součást státních finančních aktiv. Peněžní prostředky zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu lze použít pouze na důchodovou reformu, a to podle usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu na návrh vlády. Ministerstvo financí je oprávněno dočasně volné prostředky vedené na tomto účtu stanoveným způsobem investovat. Výnosy z investování jsou příjmem tohoto účtu.

3 Třípilířový systém financování Již od vzniku sociálního pojištění Otty von Bismarcka se v některých zemích i v současnosti využívá třípilířový systém financování (tripartitní), který doporučuje i Světová banka. V podstatě jde o následující složky: veřejný pilíř povinný soukromý pilíř dobrovolný soukromý pilíř

4

Veřejný pilíř je upraven zákonem dané země a jeho cílem je především zmírnění chudoby ve stáří, popřípadě pojištění dalších rizik (invalidity, dlouhověkosti apod.). Tento pilíř bývá provozován s využitím principu neekvivalence. První pilíř je tradiční oporou systému pojistné ochrany občanů. Jeho mechanizmu v zásadě využívá veškerá populace. Účast na sociálním pojištění je ve většině případů stanovena jako povinná a jeho finanční krytí se provádí povinnými odvody do státního rozpočtu či do některého parafiskálního fondu. Většinou bývá financován metodou průběžného financování. Financování je založeno na solidaritě mezi generacemi, kdy dnes vyplácené penze jsou hrazeny z příspěvků dnešních aktivních (tj. výdělečně činných) občanů. Jejich nárok na penzi by měl být na oplátku po uplynutí příslušné doby financován z příspěvků pozdějších generací, a tak v zásadě nezávisí na objemu příspěvků, které jednotlivec během svého produktivního věku skutečně odvedl. Povinný soukromý pilíř využívá ke své existenci prvky soukromého pojištění. I tento je upravován zákonem. Ve své podstatě vyjadřuje povinnost občana ke spoření do kapitalizovaného fondu pojišťovny, který je pod dohledem státu. Je založen na odloučení od státního financování a na zrušení mezigeneračního přerozdělování. Cílem je povinné spoření jednotlivců do pojistných fondů a tvorbě pojistně-technických rezerv u dané pojišťovny. Jak bylo již zmíněno, hojně se zde aplikuje princip ekvivalence mezi platbami pojištěnců a výplatou dávek v budoucnosti. Dobrovolný soukromý pilíř je možno považovat za nadstavbu prvních dvou systémů. Jde o rozšíření možností občana za pomoci státu. Aplikuje se zde doplňkové smluvní starobní pojištění jednotlivce (penzijní připojištění) s tvorbou pojistně-technických rezerv, odloučení od hospodaření státu a popřípadě na podnikovém zaopatření. Přívlastek doplňkové vyjadřuje skutečnost, že tyto systémy doplňuji důchody vyplacené ze sociálního pojištění. Pro tyto systémy neexistuje žádná zřizovací povinnost, takže to jsou systémy dobrovolné. Občané si je zřizují samostatně, většinou však jde o dobrovolné systémy kolektivního pojištění, které jsou organizovány, buď v podnicích pro vlastní zaměstnance (režimy vyplývající z kolektivního ujednání nebo z pracovní smlouvy), ve skupinách sdružujících různé profese nebo případně v jiných sociálních skupinách vytvořených za 5

tímto účelem – příkladem mohou být účastníci jednotlivých penzijních fondů vytvořených v rámci penzijního připojištění v České republice.Jestliže pro veřejný pilíř bylo typické průběžné financování, v penzijním připojištění se téměř vždy vytváří určité finanční fondy. Tyto fondy mohou nabývat značných objemů a jsou často podstatným stimulem makroekonomického růstu, neboť představují významný zdroj dlouhodobého kapitálu.

4. První pilíř základní důchodové pojištění 4.1 Podmínky nároku na starobní důchod 1 Podmínkou pro získání nároku na starobní důchod ze základního důchodového pojištění je dosažení stanoveného věku a získání potřebné doby pojištění. Důchodový věk se od roku 1996 postupně prodlužuje a dochází rovněž k jeho postupnému sbližování pro muže a ženy. Zvyšování důchodového věku je zakotveno v zákoně č. 155/1995 Sb. Původní úprava obsahovala zvyšování důchodového věku u mužů za rok o 2 měsíce z 60 na 62 let a u žen za rok o 4 měsíce z 53-57 na 57-61 let podle počtu vychovaných dětí. Postupné zvyšování důchodového věku bylo dále prodlouženo v roce 2003 na 63 let pro muže a bezdětné ženy a na 59 až 62 let pro ženy podle počtu vychovaných dětí. Zákonem č. 306/2008 Sb. bylo zavedeno další zvyšování důchodového věku na 65 let pro muže, bezdětné ženy a ženy, které vychovaly jedno dítě a na 62 až 64 let pro ostatní ženy podle počtu vychovaných dětí. V 65 letech (tj. v roce 2030) budou poprvé odcházet do starobního důchodu muži narození v roce 1965. U žen je situace, vzhledem k existující závislosti důchodového věku na počtu vychovaných dětí, komplikovanější. Cílového věku 62 – 65 let bude dosaženo pro ženy narozené mezi roky 1965 – 1969, a to v letech 2027 (pro ženy se 4 dětmi), 2030 (pro bezdětné ženy) a 2031 (pro všechny ostatní ženy). Předčasný odchod do starobního důchodu je možný až 3 roky před dosažením důchodového věku. V návaznosti na postupné zvyšování důchodového věku se bude postupně prodlužovat i období pro předčasný odchod do starobního důchodu při důchodovém věku vyšším než 63 let, a to až na 5 roků. Postupné prodlužování důchodového věku a návazně také věku pro nárok na předčasný starobní důchod je reakcí na demografický vývoj, zejména na růst střední délky života, není však na tento ukazatel

1

Zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/6279/material.pdf

6

přímo vázáno. V praxi to znamená, že se průměrná délka pobírání důchodu pro pojištěnce, kteří odcházejí do důchodu při dosažení důchodového věku, může v čase měnit. S rostoucí délkou pobírání důchodu přitom roste, za jinak stejných podmínek, současná hodnota důchodů vyplacených za celou dobu pobírání důchodu a tím také „výhodnost“ pobírání důchodu ze základního důchodového pojištění. Graf 1. Odhad průměrné doby pobírání důchodu u osob odcházejících do starobního důchodu v daném roce při dosažení důchodového věku - v letech:

Zdroj: Závěrečná zpráva Výkonného týmu pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě(červen 2005) Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod činí podle platné právní úpravy při dosažení důchodového věku aspoň 25 roků. Od roku 2010 bude postupně prodlužována až na 35 let (se započítáváním náhradních dob pojištění), resp. na 30 let (bez započítání náhradních dob pojištění).

4.2 Náhradní doby pojištění Výrazným sociálním aspektem základního důchodového pojištění je značný rozsah dob, které se hodnotí pro účely získání nároku na důchod z důchodového pojištění i pro stanovení výše důchodu, přestože za ně není placeno pojistné. Vzhledem k tomu, že tyto doby ovlivňují významným způsobem finanční bilanci základního důchodového pojištění, došlo postupně k omezení zápočtu většiny náhradních dob pojištění (tj. zákonem vymezených případů „nepříspěvkových“ dob) pro stanovení výše procentní výměry

7

důchodu na 80 %. Mezi náhradní doby pojištění s omezením na 80 % byla zahrnuta i dobu studia na střední a vysoké škole po dosažení 18 let včetně doby tohoto studia před 1. lednem 1996, která byla dříve hodnocena jako doba pojištění, tj. „plně“. Zákonem č. 306/2008 Sb. byla upravena redukce náhradních pojištění, i pokud jde o podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod, a rovněž došlo ke zrušení hodnocení doby studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole po dosažení věku 18 let získané po 31. prosinci 2009 jako náhradní doby pojištění. Celkově lze považovat vývoj v oblasti náhradních dob pojištění, ale obecně i v dobách pojištění za velmi dynamický.

4.3 Konstrukce starobního důchodu Od účinnosti zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se důchod skládá ze dvou složek: 1) základní výměry stanovené pevnou částkou, tj. nezávislé na době pojištění a dosahovaném výdělku 2) procentní výměry odvozené z doby pojištění a výdělku dosaženého v rozhodném období.

4.4 Základní výměra Základní výměra, která plní sociální funkci, je stejná pro všechny druhy důchodů. Výše základní výměry je stanovena nařízením vlády a odvíjí se od zvoleného způsobu valorizace vyplácených důchodů. Takto byla základní výměra zvyšována v letech 1996-1998 a 20052008, naopak v letech 1999 - 2004 zůstala její výše konstantní.

4.5 Procentní výměra Výše procentní výměry starobního důchodu se stanoví procentní sazbou (1,5 % za každý rok pojištění) z výpočtového základu. Výpočtový základ se určuje z osobního vyměřovacího základu pojištěnce, který se stanoví na základě hrubých ročních výdělků dosahovaných pojištěncem v jednotlivých kalendářních letech rozhodného období upravených podle vývoje průměrné mzdy v národním hospodářství. Při stanovení výpočtového základu se uplatňují tzv. redukční hranice a osobní vyměřovací základ se snižuje tak, že do první redukční hranice se započítává plně, z částky mezi první

8

a druhou redukční hranicí se započítává 30 % a z částky přesahující druhou redukční hranici pouze 10 % její výše. Redukční hranice stanovuje vláda nařízením. V případě předčasného či odloženého odchodu do starobního důchodu je výše procentní výměry upravena, čímž je mj. zohledněna i rozdílná střední délka života, tj. délka pobírání důchodu. U předčasného starobního důchodu je krácena výše procentní výměry za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dne dosažení důchodového věku, přičemž redukce procentní výměry byla v posledních letech zvyšována: v roce 2001 u trvale kráceného předčasného důchodu z 0,6% (resp. 0,3%) na 0,9% výpočtového základu, od roku 2010 bude nově zavedena odstupňovaná procentní sazba redukce procentní výměry ve výši 0,9 % za období prvních 720 kalendářních dnů a 1,5 % výpočtového základu za období od 721 kalendářního dne. V případě odkladu odchodu do důchodu se procentní výměra důchodu naopak zvyšuje, a to o 1,5 % výpočtového základu (do roku 2001 o 1 %) za každých 90 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti bez pobírání starobního důchodu. Nově bude existovat možnost vyplácet polovinu starobního důchodu (tj. polovinu základní výměry a polovinu procentní výměry) s tím, že za každých 180 kalendářních dnů výdělečné činnosti vykonávané při pobírání poloviny důchodu se zvýší procentní výměra tohoto důchodu o 1,5 % výpočtového základu.

4.6 Závislost výše důchodu na výši výdělků V důsledku stanovení základní výměry pevnou částkou a zejména v důsledku existence redukčních hranic rozhodných pro výpočet důchodu výrazně klesá s rostoucím výdělkem relace výše nově přiznaného starobního důchodu k tomuto výdělku (náhradový poměr). Změny ve výši základní výměry a v nastavení redukčních hranic mění úroveň náhradových poměrů pro jednotlivé příjmové skupiny .

4.7 Rozhodné období pro stanovení osobního vyměřovacího základu Rozhodné období, za které se zohledňují výdělky pojištěnců pro stanovení osobního vyměřovacího základu, se od roku 1996 postupně prodlužuje z 10 na 30 kalendářních roků před rokem přiznání důchodu. Změna rozhodného období ovlivňuje výši osobního

9

vyměřovacího základu a tím také výši důchodu. Například u pojištěnců, kteří dosahují vyšších výdělků až na konci pracovní kariéry, se výše osobního vyměřovacího základu s prodlužováním rozhodného období snižuje.

4.8 Valorizace důchodů Zákon o důchodovém pojištění stanovuje podmínky a minimální výši valorizace vyplácených důchodů. Pravidla zvyšování důchodů byla od účinnosti tohoto zákona upravena třikrát, přičemž se měnily jak podmínky valorizace a používání statistických ukazatelů, tak stanovení minimální úrovně zvýšení důchodů. Od roku 2003 jsou podle § 67 zákona o důchodovém pojištění vyplácené důchody valorizovány pravidelně každý rok v lednu, přičemž je zákonem stanovena minimální úroveň zvýšení, které zohledňuje 100 % růstu cen a 1/3 růstu reálných mezd; odchylně se postupuje pouze při velmi nízkém zvýšení (zvýšení by činilo méně než 2 %) a při vysoké inflaci (aspoň 10 %; s účinností od 28. května 2008 aspoň 5 %). Zákon přitom umožňuje vládě stanovit kromě úrovně zvýšení (nad stanovené minimum) také konkrétní podobu valorizace, tj. jak se zvýší základní a procentní výměra důchodu, i rozdílné zvýšení pro různé skupiny důchodů (např. podle roku přiznání důchodu). S délkou výplaty roste ve výši důchodu význam valorizace. Např. u důchodů přiznaných v roce 1996 tvořila již v roce 2007 více jak 50 % jeho výše.Zvolený způsob valorizace důchodů, tj. zvyšování procentní či základní výměry ovlivňuje diferenciaci vyplácených důchodů.

4.9 Invalidní a pozůstalostní důchody Podmínkou nároku na invalidní důchod je existence dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídajícího invaliditě a získání potřebné doby pojištění ve stanoveném období před vznikem invalidity. Posouzení zdravotního stavu provádí posudkový orgán na základě vymezení nepříznivého zdravotního stavu, které je stanoveno zákonem a formou konkrétních posudkových zásad a hledisek. Historicky byly při vymezení invalidity zohledňovány různé faktory, mimo schopnosti vykonávat soustavné zaměstnání šlo například o dřívější schopnosti a společenský význam dosavadního zaměstnání. Podle zákona o důchodovém pojištění, je pojištěnec plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu

10

a) poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 % nebo b) je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek; a částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a) poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 % nebo b) jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Zákon č. 306/2008 Sb. přináší nové vymezení invalidity ve třech stupních, a to pouze v závislosti na poklesu pracovní schopnosti. Pro výši procentní výměry invalidního důchodu se jako doba pojištění započítává i dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku (u mužů, resp. bezdětných žen). Zákon č. 306/2008 Sb. omezuje tuto dopočtenou dobu u invalidních důchodů a sjednocuje u mužů a u žen věk, ke kterému se dopočtená doba zjišťuje. V souvislosti se změnou vymezení invalidity je nově upraveno i stanovení výše invalidních důchodů, a to s účinností od 1. ledna 2010. Podmínkou pro nárok na pozůstalostní důchody je splnění podmínek pro nárok na důchod, z kterého se pozůstalostní důchody odvozují s tím, že u sirotčího důchodu musí být splněna podmínka nezaopatřenosti dítěte. V případě vdovského a vdoveckého důchodu vzniká nárok na důchod na dobu jednoho roku a po zániku tohoto nároku znovu při splnění dalších specifických podmínek, m. j. při dosažení určité věkové hranice. Tato věková hranice pro „trvalý“ nárok na vdovský a vdovecký důchod je sjednocena zákonem č. 306/2008 Sb., a to s účinností od 1. ledna 2010.

4.10 Pojistné Výše pojistného je stanovena procentními sazbami z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. S účinností od 1. ledna 2008 byl stanoven maximální roční vyměřovací základ pro placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro všechny pojištěnce, a to ve výši 48 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství. Pro důchodové pojištění je stanovena jediná sazba, nerozlišuje se tedy pojistná sazba na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody. V roce zavedení pojistného, tj. v roce 1993, činila celková pojistná sazba na důchodové pojištění 27,2 %. Od roku 1996

11

byla snížena na 26 % a opět zvýšena s účinností od 1. ledna 2004 na 28 %. Jak bylo uvedeno výše, započítává se pro účely důchodového pojištění široký rozsah náhradních dob pojištění, za které se neplatí pojistné ani není jinak zajištěno jejich financování (např. zvláštními platbami státu). Graf 2. Vývoj příjmů a výdajů základního důchodového pojištění v % HDP

5. Druhý pilíř 2 Celý II. pilíř bude založen na spolupráci státu a soukromého sektoru v tom směru, že stát přizve soukromý sektor do těch oblastí, které sám neumí dobře provádět, resp. soukromý sektor je schopen je provádět díky zkušenostem lépe. Pro oblast II. pilíře by se jednalo o investování peněžních prostředků plynoucích z pojistného na důchodové pojištění na finančním trhu (ve fázi spořící) a výpočtu doživotních důchodů (ve fázi výplatní). Samotná administrace systému by zůstala v rukou státu (nositele pojištění základního důchodového pojištění), který by se staral o administrativní správu směrem k účastníkům (vedl záznamy pojištěnců, poskytoval informace atd.), prováděl výběr pojistného a výplatu (ve smyslu jejich distribuce důchodcům) důchodů.

2

Zdroj :http://www.mpsv.cz/files/clanky/6279/material.pdf

12

Sociální funkce, tj.ochrana proti ohrožení chudobou, řešení problematiky osob s přerušovanou kariérou atd., zůstanou plně v základním důchodovém pojištění a II. pilíř bude plnit svou roli a částečně nahrazovat důchod ze základního důchodového pojištění pouze pro období výdělečné činnosti, kdy to lze považovat za smysluplné, neboť pouze při výdělečné činnosti a placení pojistného vznikají ve II. pilíři důchodové nároky. Díky ponechání sociální funkce v základním důchodovém pojištění bude současný dvousložkový důchod ze základního důchodového pojištění rozdělen na dva samostatné důchody – základní důchod a procentní důchod. Na každý se bude pohlížet samostatně, nicméně vyplácen důchodcům bude v jedné částce. Efektivní využití zavedeného II. pilíře ve formě příspěvkově definovaných plánů směřovaných do oblasti starobních důchodů je podmíněno dlouhodobou účastí ve spořící fázi, což umožní co nejvíce eliminovat dopady krátkodobých výkyvů na finančních trzích. V tomto ohledu je koncept II. pilíře založen na rozhodnutí o účasti v mladém věku (tj. při vstupu do ekonomické aktivity) a trvalé účasti až do fáze výplaty důchodů

5.1 Druhý pilíř –okruh pojištěných osob II. pilíř bude součástí povinného důchodového pojištění a okruh pojištěných osob bude proto stejný jako v základním důchodovém pojištění s tím, že II. pilíře se zúčastní pouze osoby, které si tuto možnost samy zvolí. Účast (resp. její forma) osob, které nejsou výdělečně činné, souvisí s komplexním řešením náhradních dob pojištění. Účast ve II. pilíři vzniká pojištěnci na základě jeho dobrovolného rozhodnutí o vstupu. Toto rozhodnutí musí být učiněno nejpozději do doby získání 24 měsíců doby pojištění z důvodu výdělečné činnosti po vzniku II. pilíře. Účast zaniká pouze v zákonem stanovených případech (při úmrtí účastníka, pobírání invalidního důchodu ze základního důchodového pojištění i po získání nároku na důchod starobní). Výstup ze II. pilíře na základě rozhodnutí pojištěnce bude možný. Nároky získané ve II. pilíři budou zachovány.V rámci rozhodnutí o účasti ve II. pilíři bude umožněno učinit jedno rozhodnutí o vstupu a jedno o výstupu. Tato rozhodnutí nebudou nijak omezena. Rozhodnutí bude činěno vždy směrem do budoucna.

13

5. 2 Druhý pilíř –pojistné Pojistné do II. pilíře bude stanoveno jako část pojistného placeného na důchodové pojištění (v současnosti z úhrnné sazby 28 % z vyměřovacího základu) s tím, že celkové pojistné na důchodové pojištění bude pro účastníky II. Pilíře zvýšeno o 2 p. b. na 30 %. Pro odvod do II. pilíře nebudou stanovena žádná speciální pravidla, pokud jde o minimální či maximální vyměřovací základ pro pojistné (odlišná od úpravy pro základní důchodové pojištění). Pojistné do II. pilíře u osob, které se rozhodnout do něj vstoupit, bude stanoveno na úrovni 6 % vyměřovacího základu. Do základního důchodového pojištění bude potom odváděno u těchto osob 24 %. Snížení pojistné sazby do základního důchodového pojištění o 4 p. b. odpovídá stavu, kdy za dobu výdělečné činnosti budou 2/3 části důchodu závislá na předchozích příjmech ze základního důchodového pojištění a 1/3 ze II. pilíře. V souvislosti s možnosti revize rozhodnutí o vstupu do II. pilíře a umožnění výstupu je možné ještě zvážit zavedení možnosti opětovného vstupu do II. pilíře.Ze současné pojistné sazby na důchodové pojištění ve výši 28 % vyměřovacího základu slouží pouze zhruba 12,5 p.b. na financování doby výdělečné činnosti pro starobní důchod, tj. doby, kterou bude nahrazovat II. pilíř. Zbytek slouží k financování nestarobních důchodů (cca 8 p.b.), základní výměry důchodu (cca 4 p.b.) a náhradních (resp. vyloučených) dob (cca 3,5 p.b.). Pojistné (stejně jako hodnota individuálního účtu) placené do II. pilíře nebude, stejně jako pojistné do základního důchodového pojištění, ve vlastnictví jednotlivých účastníků.

5.3 Přechod nároků v případě úmrtí účastníka II. Pilíře V případě úmrtí účastníka II. pilíře jsou jeho prostředky ve II. pilíři, za které doposud nebyla nakoupena anuita, předmětem dědictví. Tyto prostředky jsou primárně převedeny jako důchodové nároky do II. pilíře pozůstalých. V případě, že tato forma převodu není

14

možná (např. z důvodu toho, že dědic není účastníkem českého důchodového pojištění), potom jsou prostředky vyplaceny v hotovosti.

5.4 Vznik invalidity v základním důchodovém pojištění a vztah k účasti a nárokům ze II. pilíře V případě vzniku invalidity je invalidní důchod vyplácen pouze ze základního důchodového pojištění (II. pilíř zabezpečuje pouze důchody starobní). Při dosažení důchodového věku a trvání invalidity se pojištěnec, stejně jako je tomu dnes, může rozhodnout, zda bude i nadále pobírat invalidní důchod nebo si nechá přiznat důchod starobní. Při rozhodnutí pojištěnce pobírat i nadále invalidní důchod i po dosažení důchodového věku bude část prostředků tohoto účastníka ve II. pilíři ve výši 2/3 (odpovídajícím 4 p.b. snížení pojistné sazby do základního důchodového pojištění) převedena do základního důchodového pojištění. Zbylá 1/3 bude vyplacena ve formě doživotní anuity.

5.5 Spořící fáze Pojištěnec, který se rozhodne vstoupit do II. pilíře, oznámí toto rozhodnutí nositeli pojištění základního důchodového pojištění (v současnosti jde o Českou správu sociálního zabezpečení). Nositel pojištění mu pak nabídne jednotlivé možnosti (účastnické fondy), do kterých budou (na základě výběru účastníka) jeho prostředky investovány (nositel pojištění ovšem nebude plnit roli finančního poradce při výběru). Poživatel invalidního důchodu může při dosažení důchodového věku (nově od roku 2010 i v 65 letech při administrativní změně invalidního důchodu na starobní) požádat o přiznání starobního důchodu. Po vyměření starobního důchodu a porovnání s výší jeho invalidního důchodu je mu dále vyplácen ten důchod, který je vyšší.

15

Nositel pojištění zřídí ve své evidenci všem pojištěncům individuální účty, na kterých bude vést částku odpovídající hodnotě pojistného investovaného v rámci II. pilíře.

5.6 Výplatní fáze Starobní důchod se pro účastníky II. pilíře bude skládat z části důchodu ze základního důchodového pojištění (skládající se ze základního důchodu (současná základní výměra důchodu) a procentního důchodu (současná procentní výměra důchodu)) a důchodu ze II. pilíře. Důchod v souhrnné výši bude vyplácen nositelem pojištění základního důchodového pojištění. Nositel pojištění (stát) bude garantovat vyplacení celého důchodu, a to i části, která bude anuitou ze II. pilíře.

5.7 Stanovení výše důchodu pro osoby účastné II. Pilíře Výše starobního důchodu pro účastníky II. pilíře bude stanovena tak, že se tento důchodu bude skládat ze 3 složek: Základní důchod – tento důchod bude stejný pro všechny (i pro pojištěnce, kteří se nezúčastní II. pilíře), Procentní důchod – bude vypočten podle v současné době stanovených pravidel pro výpočet procentní výměry důchodu s tím, že rozhodné období bude celá doba účasti v základním důchodovém pojištění. Procento za rok pojištění bude pro osoby, které vstoupí do II. pilíře sníženo z 1,5 na 1 %, a to pro roky za dobu výdělečné činnosti, kdy se zúčastnili II. pilíře, Doživotní anuita - půjde o důchod vypočtený na základě zůstatku prostředků investovaných ve II. pilíři.

5.8 Harmonogram dalšího postupu Harmonogram dalšího postupu prací na vytvoření II. pilíře prostřednictvím vyvázání části prostředků placených na základní důchodové pojištění vychází z existujícího stavu rozpracovanosti příslušných změn na straně jedné a zachování reálné možnosti schválení těchto změn ještě v tomto volebním období. 16

Na základě výše uvedeného je předpokládaný další postup prací následující: leden 2009 – předložení podkladového materiálu vládě první pololetí 2009 – příprava paragrafovaného znění návrhu nové právní úpravy v rámci k tomu účelu utvořené pracovní skupiny složené ze zástupců MPSV, MF a dalších odborníků do 30. června 2009 – předložení paragrafovaného znění návrhu nové právní úpravy vládě od dubna 2010 – účinnost nové právní úpravy

6. Demografický vývoj v ČR 3 Stárnutí české populace je na základě aktuálních demografických prognóz jedno z nejrychlejších v EU. Důchodový systém ve své současné podobě nedokáže čelit dopadům demografického vývoje, který spočívá zejména v: pozitivním jevu prodlužující se střední délky života (za posledních 15 let se prodloužila o 4 roky a předpokládá se, že za každých dalších šest let se bude prodlužovat o 1 rok), růstu podílu starších osob na celkové populaci (podíl osob starších 60 let by se měl v následujících 50 letech zvýšit ze současných 20 % na více než 35 %; u osob starších 80 let by měl být tento růst ještě daleko razantnější, a to ze současných méně než 5 % na skoro 15 % v roce 2065, růstu počtu důchodců při současném poklesu počtu ekonomicky aktivních. Základní důchodové pojištění je především v důsledku očekávaného demografického vývoje dlouhodobě finančně neudržitelné, nejdéle v roce 2017 by se důchodový účet dostal do prudce rostoucího deficitu (kumulovaný dluh do roku 2050 by dosáhl cca 50 % HDP a do roku 2100 již cca 250 % HDP).

3

Zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5951/MPSV_2008.pdf

17

Graf 3: Podíl osob ve vyšších věkových skupinách na celkové populaci

Zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5951/MPSV_2008.pdf

Graf 4: Pokračování ve zvyšování důchodového věku (I. Etapa důchodové reformy).

Zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5951/MPSV_2008.pdf

18

6.1 Dopady prodlužování věku Život obyvatel České republiky se každým rokem prodlužuje průměrně o více než dva měsíce ročně. Jak uvádí Český statistický úřad

průměrná doba dožití se v roce 2007

protáhla v porovnání s rokem 2006 zhruba o 2,4 měsíce. Doba dožití závisí na pohlaví, ženy se dožívají vyššího věku než muži. V roce 2007 doba dožití mužů činila 73,7 roku a žen 79,9 roku. Z pohledu delšího než jeden rok prodlužování věku není otázkou několika měsíců , ale roků. Tak například od listopadu 1989 se průměrná délka života prodloužila u mužů o 5,6 roku a u žen o 4,5 roku. Ještě zřetelnější je to v porovnání s rokem 1918 – délka života u mužů se zvýšila o více než 26 let a u žen o více než 30 let. Tato fakta mají přímý dopad do výdajů na důchodové pojištění.Výdaje na základní důchodové pojištění činí v současné době 8,1 % HDP. Do roku 2050 by podle současné právní úpravy výdaje na základní důchodové pojištění zvýšily na 11,7 % HDP, avšak v těmito změnami finančně stabilizován minimálně na 30 let.

6.2 Výše starobního důchodu 4 Změna zákona umožnila mimořádné zvýšení důchodů již v srpnu 2008. Zvýšila se základní výměra důchodu, která je jednotná pro všechny důchodce, z 1 700 Kč na 2 170 Kč měsíčně. Zvýšení bylo stejné pro všechny druhy důchodů. Každému důchodci se tak zvýšením důchodů, která u průměrného starobního důchodu v úhrnu činí 1 150 Kč (350 + 470 + 330 = 1150) a průměrná výše starobního důchodu přesáhne v roce 2009 částku 10 000 Kč.

4

Zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5951/MPSV_2008.pdf

19

Graf 5: Průměrná výše vypláceného starobního důchodu

Zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5951/MPSV_2008.pdf

6.3 Budoucí vývoj demografické situace 5 Jedním z podkladů pro provádění projekcí systému důchodového pojištění je i budoucí vývoj demografické situace. Jako podklad byla použita demografická prognóza zpracována na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze (PrF UK). Tato prognóza vychází z výsledku posledního sčítání lidu, které bylo provedeno v roce 2001, tak z údajů běžné evidence pohybu obyvatelstva a zachycuje vývoj v letech 2003-2065. Pro ČR jde o prognózu s nejdelším oficiálně publikovaným horizontem.

5

Zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2237/srovnani-demografie.pdf

20

Tabulka 1: Základní charakteristiky budoucího demografického vývoje - PrF UK

Zdroj: B.Burcin a T.Kučera: Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2003 – 2065 Vývoj struktury obyvatel u středních variant prognostických výpočtů PrF UK a ukazuje další tabulka (Tabulka 2 ). Tabulka 2: Struktura populace podle pohlaví a věkových skupin - PrF UK

Zdroj: B.Burcin a T.Kučera: Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2003 – 2065

6.4 Míra závislosti starých Různě definované míry závislosti jsou srovnávány ve všech variantách – nízké, střední a vysoké; míra závislosti je definována jednak jako podíl osob v důchodovém věku 65 a výše

21

na počtu osob v produktivním věku 15 – 64 let (popř. 20 – 64 let) a také jako podíl osob v post produktivním věku na počtu osob v produktivním věku 15 – 64 let (popř. 20 – 64 let). Rozdíl ve vývoji měr závislosti na základě různých prognóz demografického vývoje je pak znázorněn na grafu (Graf 6). Graf 6 porovnává míry závislosti osob v důchodovém věku 65 na osobách v produktivním věku 15 – 64 let, a to na základě střední varianty demografické prognózy. Míra závislosti je významným indikátorem, který vyjadřuje tlak na veřejné finance plynoucí z poklesu počtu ekonomicky aktivních osob (pokles příjmu) a růstu demograficky citlivých výdajů (zejména důchody a zdravotní péče). Graf 6: Míra závislosti

Zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2237/srovnani-demografie.pdf

6.5 Index ekonomického zatížení V tabulce 3 je navíc vidět trvalý nárůst indexu ekonomického zatížení (podíl osob ve věku 0-14 a 65 a více let na 100 osob ve věku 15-64 let), v dnešní době je tento index zhruba 50% což znamená, že na každého ekonomicky neaktivního člověka připadají 2 pracující. V roce 2050, kdy index ekonomického zatížení bude téměř 100, již tento poměr bude 1 : 1 . Bude to velký problém, pokud společnost na tuto situaci nebude připravena.

22

6.6 Index závislosti starých Vyjadřuje podíl osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0-14 let Tabulka 3: Charakteristika věkového složení 2003-2050 Věková struktura v%

Celkem (tis.osob)

Index ekonomického zatížení

Index závislosti starých

64,3

14,0

10 214

55,7

21,8

20,0

64,1

15,9

10 305

56,0

24,8

2020

19,9

59,0

21,1

10 404

69,5

35,8

2030

19,1

57,3

23,7

10 376

74,7

41,4

2040

18,3

54,8

26,9

10 231

82,5

49,1

2050

18,7

51,3

29,9

10 065

94,7

58,3

Rok

0-19 let

20-64 let

65 +

v%

v%

2003

21,8

2010

Zdroj: ČSÚ

7. Úloha penzijního připojištění v důchodovém systému ČR Doplňkový pilíř penzijní připojištění je v ČR v současnosti tvořen penzijními fondy, jakožto institucemi určenými pro správu peněžních prostředků svých pojištěnců. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je velmi výhodná forma spoření, podporovaná státem, která umožňuje zajistit účastníkovi určitý objem prostředků pro jeho zabezpečení ve stáří. Penzijní připojištění je upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., v platném znění. Samotné penzijní připojištění je zákonem definováno jako shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění. Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou a penzijním fondem. Účastník nemůže platit příspěvek současně na penzijní připojištění u více penzijních fondů.

23

Hlavním důvodem využití penzijního připojištění je riziko nízkého důchodu vypláceného z průběžně financovaného systému v budoucnosti. Vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji se dočkáme velmi nízkého důchodu (možná i žádného), který nepokryje ani základní potřeby občana. Dalším důvodem je to, že penzijní připojištění je nástrojem dlouhodobého spoření. Základní myšlenkou je postupné střádání relativně malých finančních obnosů během ekonomicky aktivního života, které se hromadí na osobním účtu klienta. Výše uspořené částky závisí pouze na nás. Měsíční příspěvek by měl být vyvážený. Znamená to, že by měl být dostatečně vysoký, aby garantoval dostatečný příspěvek do rozpočtu důchodce, ale na druhou stranu by neměl příliš zatěžovat běžný rozpočet klienta. Ještě před uzavřením smlouvy musí být účastník penzijního připojištění seznámen se statutem a penzijním plánem, kde jsou stanoveny podmínky smluvního vztahu mezi klientem a penzijním fondem. Podepsáním smlouvy se penzijní fond zavazuje účastníkovi poskytovat dávky penzijního připojištění a účastník se zavazuje platit penzijnímu fondu příspěvky. Dojde-li ke změně, stává se tato součástí smlouvy jen v případě, že se účastník a penzijní fond dohodli na změně smlouvy. Penzijní fond je povinen písemně informovat účastníky o změnách penzijního plánu, které se týkají nároků a dávek z penzijního připojištění.

7.1 Účastník penzijního připojištění 6 Účastníkem penzijního připojištění (klientem penzijního fondu) se může stát každá osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území ČR. Účastníkem může v současné době být také fyzická osoba starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je účastna důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v České republice.

6

Zdroj: ZÁKON 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem v platném znění http://www.apfcr.cz/materials/zakon_uplne%20zneni%20sb110-06.pdf

24

Toto ustanovení nabylo účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii, tedy k 1. květnu 2004.

Graf 7 : Věková struktura účastníků penzijního připojištění v roce 2007

Zdroj : MFČR zpráva o vývoji finančního trhu roce 2008 http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Pol_zprava_o_FT_08_FV.pdf

Tabulka 4 : Počet účastníků penzijního připojištění dle věku meziroční změna absolutní (%)

2005

2006

2007

2008

18 - 19 let

6 192

8 266

10 211

12 844

2 633

25,79

20 - 29 let

322 825

367 631

419 414

467 601

48 187

11,49

30 - 39 let

562 442

647 387

739 203

832 266

93 063

12,59

40 - 49 let

676 059

710 826

747 698

785 933

38 235

5,11

50 - 59 let

914 663

952 413

979 055

997 002

17 947

1,83

60 - 69 let

447 329

525 956

606 829

678 780

71 951

11,86

70 - 79 let

172 994

195 159

218 973

244 686

25 713

11,74

80 +

34 783

41 952

50 349

59 719

9 370

18,61

celkem

3 137 287

3 449 590

3 771 732

4 078 831

307 099

8,14

Zdroj : MFČR zpráva o vývoji finančního trhu roce 2008 http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Pol_zprava_o_FT_08_FV.pdf

25

Diskutovanou otázkou převážně u mladší generace Čechů je doba počátku pojištění. K tomuto lze říci jen to, že čím dříve se penzijní pojištění uzavře, tím lépe. Hlavním argumentem pro brzké zahájení plateb je docílený výnos. Pomocí složeného úročení se dostaneme do situace, kdy peníze vydělávají peníze. Znamená to, že se nám vždy bude úročit celkově uspořená částka, která bude rok od roku vyšší. Abychom dosáhli přijatelné výše úspor, měli bychom začít spořit už před třicátým rokem života. Předpokladem je, že mladší klienti budou ze začátku spořit méně.

7.2 Příspěvky na penzijní připojištění Finanční prostředky na budoucí výplatu dávek mohou pocházet ze dvou složek. V podstatě se jedná o příspěvky účastníka a příspěvky třetích osob, kterou může být zaměstnavatel účastníka, stát, rodiče, příbuzní a další. Veškeré prostředky směřují na individuální účet účastníka, na kterém se po celou dobu společně s výnosy z hospodaření penzijního fondu akumulují, aby se při vzniku nároku na dávky se účet v celém objemu použily k jejich výplatě. Výše příspěvku účastníka na penzijní připojištění se stanovuje za kalendářní měsíc.Účastník má právo výši svého příspěvku změnit dle aktuální finanční situace, tedy snížit, zvýšit nebo zažádat o přerušení nebo odklad placení. Změnu je nutno oznámit písemně penzijnímu fondu.

Státní příspěvky Aby klient maximálně využil velmi výhodné nabídky státu v podobě státních příspěvků, které jsou účastníkovi připisovány čtvrtletně na jeho účet penzijního připojištění, je pro něj optimální přispívat 500 Kč měsíčně. Dostane tak maximální státní příspěvek a to 6000 Kč za rok. V následující tabulce je možné ilustrovat výši příspěvků státu tak, jak vypadá vlastní příspěvek klienta.

26

Tabulka 5 : Výše státních příspěvků v závislosti na příspěvku klienta 7 Měsíční příspěvek účastníka

Státní příspěvek

100 – 199 Kč

50 Kč + 40 % z částky přesahující 100 Kč

200 – 299 Kč

90 Kč + 30 % z částky přesahující 200 Kč

300 – 399 Kč

120 Kč + 20 % z částky přesahující 300 Kč

400 – 499 Kč

140 Kč + 10 % z částky přesahující 400 Kč

500 Kč a více

150 Kč

Daňové výhody Pro jednotlivce bez příspěvku zaměstnavatele jde o možnost snížení vlastního daňového základu až do výše 12 000 Kč a to za předpokladu, že si klient na účet penzijního připojištění platí sumu vyšší než 500 Kč měsíčně (tj. více než 6 000 Kč ročně). Cokoli totiž přesahuje částku pěti set korun za měsíc, lze uplatnit do daňových odpočtů. Pro zaměstnance, kterým přispívá na jejich penzijní připojištění zaměstnavatel, nastává stejná situace (za předpokladu stejných parametrů příspěvků). Příspěvek zaměstnavatele je pro zaměstnance čistým příjmem, tzn. že z něj neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Je zde ale nutné pohlídat výši příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnance, neboť tyto příspěvky jsou osvobozeny od daně z příjmu až do výše 24 000 Kč. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je doplňková forma odměňování pracovníků, kterou mnoho firem rádo využívá. Pro zaměstnavatele je příspěvek daňově uznatelný v plné výši, v jaké byl poskytnut za předpokladu že se řídí dle vnitřního předpisu (kolektivní smlouva, pracovní smlouva apod.) Až do výše 24 000 Kč zaměstnavatel neodvádí z příspěvku sociální ani zdravotní pojištění. Přirozené je, že se výše příspěvku odváděného na penzijní připojištění liší individuálně osoba od osoby. Hlavními kritérii, které je potřeba brát v úvahu, jsou: očekávaný budoucí příjem 7

Státní příspěvky se neposkytují k příspěvku zaměstnavatele.

27

příspěvek

Tabulka 6 : Hlavní změny v penzijním připojištění od roku 2008

Zdroj : Interní materiál penzijního fondu ČP

28

7.3 Vzniklé nároky účastníka 8 Účastník penzijního připojištění může obdržet v případě vzniku nároku dávky, jejichž výše závisí na celkovém objemu příspěvků zaplacených ve prospěch účastníka, na výnosech z hospodaření penzijního fondu a na věku, od kterého se dávka poskytuje. Zákonem není zakotvena pravidelná valorizace dávek penzijních fondů. Pokud tedy výnosy z investiční činnosti penzijního fondu nepřekročí míru inflace, prostředky na účtu účastníka ztrácejí na své reálné hodnotě.

Penzijní fondy mohou poskytovat následující dávky: Starobní - Stěžejní dávka penzijního připojištění, která je vyplácena účastníkovi doživotně nejdříve při dosažení věku 60 let, za předpokladu, že splnil pojištěnou dobu v rozmezí 5-10 let. Přesnou pojištěnou dobu stanoví konkrétní penzijní fond ve svém penzijním plánu. Invalidní - Tato penze je vyplácena účastníkovi po přiznání plného invalidního důchodu ze zákonného důchodového pojištění. Doba pojištění nutná k získání nároku se pohybuje mezi 3-5 lety. Způsob výplaty závisí na ustanoveních penzijního plánu nebo na dohodě penzijního fondu s účastníkem. Pozůstalostní - Pozůstalostní penze je vyplácena fyzické osobě, kterou účastník určil ve smlouvě o penzijním připojištění. Pokud účastník stanoví vyšší počet oprávněných osob, pak musí zároveň rozhodnout o tom, jaký podíl nashromážděných prostředků na jeho kontě každému oprávněnému připadne. Nárok na dávku vznikne pouze v případě, že připojištěný platil příspěvky do penzijního fondu po dobu 3 až 5 let. Rozhodnutí o délce pojištěné doby, stejně jako o způsobu výplaty dávky je ponecháno na penzijním fondu nebo na dohodě s účastníkem.

8

Zdroj: Server www.finance.cz – dávky penzijního připojištění

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/penzijni-pripojisteni/vyplacene-davky/

29

Výsluhová penze - Poskytování této penze je volitelnou záležitostí. Penzijní fond ji může (a nemusí) do svého penzijního plánu zahrnout. Pokud si ji klient sjedná, musí též určit poměr, ve kterém se budou příspěvky evidovat ve prospěch starobní a výsluhové penze (maximálně možno zvolit 50:50). Její výplata je podmíněna také splněním minimální pojištěné doby 15 let. U všech čtyř druhů penzí je nezbytnou podmínkou výplaty kromě vzniku nároku na danou penzi i písemná žádost účastníka (u pozůstalostní penze oprávněné osoby) o zahájení výplaty penze. Po splnění výše uvedených podmínek pro vznik nároku na některou penzi může klient dále pokračovat ve spoření, čerpat státní příspěvek a podílet se na výnosech hospodaření penzijních fondů až do doby, kterou sám uzná za nejvhodnější k podání žádosti o zahájení výplaty penze. Pozůstalostní penze toto sice neumožňuje, ale je vyplácena oprávněným osobám bez ohledu na to, zemřel-li účastník během spoření, nebo byla-li mu vyplácena kterákoliv z ostatních penzí.

Odbytné 9 O odbytné odpovídající výši příspěvků účastníka zhodnocených o výnosy z hospodaření penzijního fondu smí účastník požádat, pokud ukončí penzijní připojištění trvající alespoň 12 měsíců dohodou či výpovědí a zároveň nepřevádí naspořené prostředky do jiného penzijního fondu. Částky státního příspěvku vrací penzijní fond zpět ministerstvu. Odbytné je určeno také ve smlouvě uvedeným osobám, které jsou oprávněny k čerpání pozůstalostní penze, když účastník zemřel, aniž by mu vznikl nárok na penzi. Odbytné náleží také účastníkovi bez dosaženého nároku na dávky, jehož penzijní fond zanikl bez právního nástupce.

9

Zdroj: Server www.sfinance.cz - Jednorázové vyrovnání a odbytné u penzijního připojištění

30

Jednorázové vyrovnání 10 K jednorázovému vyrovnání dojde, pokud připojištěný splnil podmínky pro čerpání penze a platil příspěvky minimálně po dobu 3 let (v případě vypořádaní nároku na invalidní a pozůstalostní penzi), resp. 5 let (v případě starobní penze). Částka, kterou účastník obdrží, se

skládá z

příspěvků zaplacených

účastníkem, státních příspěvků, příspěvků

zaměstnavatele a podílu na výnosech z hospodaření fondu. ¨

Graf 8 : Počet aktivních účastníků v 2. čtvrtletí 2008

PF České pojišťovny PF České spořitelny Axa PF PF Komerční banky ING PF ČSOB PF Stabilita ČSOB PF Progres Allianz PF Generali PF AEGON PF 0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000

1 200 000

Zdroj : APFČR - Ekonomické ukazatele penzijních fondů APF ČR za rok 2008 http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=ukazatele/ukazatele_rok.php&year=2008

10

Server www.sfinance.cz - - Jednorázové vyrovnání a odbytné u penzijního připojištění

http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/penzijni-pripojisteni/jednorazove-vyrovnani-a-odbytne/

31

7.4 Ukončení penzijního připojištění 11 Účastník penzijního připojištění může kdykoliv písemně smlouvu vypovědět. Penzijní plán přitom může stanovit výpovědní dobu, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi. Výpovědní doba stanovená fondem nesmí být delší než dva kalendářní měsíce. Penzijní fond je potom povinen nejpozději do 30 dnů ode dne doručení výpovědi písemně potvrdit přijetí výpovědi a sdělit klientovi datum zániku penzijního připojištění. Penzijní fond má právo vypovědět účastníkovi smlouvu o penzijním připojištění, ale jen v zákonem stanovených případech: účastník po dobu alespoň šesti kalendářních měsíců neplatil příspěvky, nesplnil-li účastník povinnosti vyplývající z penzijního plánu, při uzavírání smlouvy uvedl účastník nepravdivé údaje nebo zatajil rozhodné skutečnosti, pokud klient nesplňuje podmínky být účastníkem penzijního připojištění stanovené zákonem. Penzijní pojištění zaniká dnem: ukončení výplaty poslední penze, výplaty jednorázového vyrovnání místo poslední penze, na kterém se účastník a penzijní fond písemně dohodli, ke kterému bylo účastníkovi penzijní připojištění vypovězeno, výplaty odbytného při zániku penzijního fondu, ukončení trvalého pobytu účastníka na území ČR, ztráty bydliště na území členského státu EU, nebo úmrtí účastníka.

11

Server www.sfinance.cz - Převod, přerušení a ukončení smlouvy o penzijním připojištění

http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/penzijni-pripojisteni/ukonceni-smlouvy/

32

8. Zákon č. 306/2008 Sb.12 Schválením shora uvedeného zákona (17.7.2008), kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, odstartovala I. etapa důchodové reformy, která byla připravena se záměrem především přispět k lepší finanční udržitelnosti základního důchodového pojištění a k odstranění některých mikroekonomických neefektivností, a zajistit tak jeho lepší dlouhodobou stabilitu. Změny se týkají výdajové strany základního důchodového pojištění. Mezi nejvýznamnější schválené změny ve srovnání se současnou právní úpravou patří: postupné prodloužení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z 25 roků na 35 roků včetně náhradních dob pojištění nebo na 30 roků bez náhradních dob pojištění, postupné omezení zápočtu náhradních dob pojištění i pro nárok na starobní důchod na 80 % s výjimkou těchto dob z titulu osobní péče o dítě ve věku do 4 let, o osobu, která je závislá na péči jiné osoby a bývalé základní vojenské služby, plynulé pokračování v postupném zvyšování důchodového věku na 65 let u mužů a žen, které nevychovaly žádné dítě nebo jedno dítě a 62 až 64 let u žen (podle počtu vychovaných dětí), pokud vychovaly aspoň dvě děti a v souvislosti s tím i věkové hranice pro nárok na starobní důchod při získání kratší doby pojištění, postupné prodloužení období pro předčasný odchod do starobního důchodu ze tří na pět roků, zrušení podmínky pro nárok na výplatu starobního důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti, která spočívá ve sjednání pracovního vztahu nejdéle na dobu jednoho roku, zvyšování procentní výměry starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod při souběžném pobírání tohoto důchodu v plné výši, a to o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů nebo při pobírání tohoto důchodu v poloviční výši, a to o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů,

12

Převzato ze stránek Ministerstva práce a sociálních věcí : http://www.mpsv.cz/cs/4336

33

změna plného invalidního důchodu na důchod starobní ve stejné výši při dosažení věku 65 let, sjednocení dosavadní pevné věkové hranice pro „trvalý“ nárok žen na vdovský důchod (nyní 55 let) a mužů na vdovecký důchod (nyní 58 let) na věk o 4 roky nižší, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození, nové vymezení invalidity (zavedení třístupňové invalidity) s „trvalou“ ochranou výše dosavadních částečných invalidních důchodů v případě změny invalidity ze II. Stupně invalidity na I. stupeň (dosud existují dva druhy invalidních důchodů, a to plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod), návrhu zákona jako náhradní doby pojištění s výjimkou posuzování nároku na invalidní důchody

Druhá etapa důchodové reformy

Druhá etapa důchodové reformy by mohla platit již v roce 2010. Druhá etapa důchodové reformy se týká především transformace systému penzijního připojištění. Změny navrhuje komise složená ze zástupců Ministerstva financí ČR, České národní banky, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a také Asociace penzijních fondů ČR.

Třetí etapa důchodové reformy V rámci III. etapy důchodové reformy bude řešena diversifikace zdrojů pro příjmy ve stáří s možností částečné volby pojištěnců k vyvázání se (opt – out) ze základního důchodového pojištění do soukromého systému. Pojištěncům tedy bude dána možnost volby, zda jejich důchod bude plynout pouze ze základního důchodového pojištění nebo částečně i ze spořícího pilíře důchodového systému.

34

9. Závěry pro důchodový systém 9.1 Důsledky zavedení II. Pilíře 13 Vznik II. pilíře, do kterého je směřována část povinně placených příspěvků, je spojen se vznikem tzv. transformačních nákladů, které jsou způsobeny existencí implicitního dluhu v průběžně financovaných schématech, jako je základní důchodové pojištění. Při přechodu do dvoupilířového systému se potom část tohoto implicitního dluhu přeměňuje na dluh explicitní, což vytváří potřebu dodatečných finančních zdrojů na jeho pokrytí. V rámci zavedení II. pilíře vzniká celá řada otázek v souvislosti s přeformulováním klasifikace státních finančních toků. Z rozhodnutí Eurostatu (č.30/2004) a z metodiky ESA 95 vyplývá specifikace případů, kdy nelze považovat důchodový systém za součást sociálního zabezpečení. Tento fakt je důležitý, protože definuje, kdy toky příspěvků do systému a dávky vyplácené ze systému (ne)jsou považovány a zaznamenávány jako vládní příjmy a výdaje. V případě příspěvkově definovaných fondových schémat jednoznačně platí, že, ačkoliv se jedná o systém založený „státem“, finanční toky tohoto systému nejsou součástí příjmů a výdajů vlády. To platí i v případě, že ve fondovém příspěvkově definovaném důchodovém systému jsou zavedeny poměrně rozsáhlé státní garance pro případ selhání systému (tzv. závazek plátce „poslední instance“, payer of last resort). Pro celkové dopady vytvoření II. pilíře a průběh transformačních deficitů a celkového dluhu je rozhodující podíl osob, které do II. pilíře vstoupí. Zahraniční zkušenosti ukazují, že odhad tohoto počtu je značně obtížný a celkový počet osob vstupujících do II. pilíře bude ovlivněn celou řadou faktorů, jejichž část je obtížně měřitelná z pohledu výhodnosti. Následující odhady dopadů jsou tedy postaveny na předem stanoveném předpokladu o podílu osob vstupujících do II. pilíře, a to ve dvou variantách. První varianta předpokládá vstup zhruba 25 % osob s nejvyššími příjmy, a to v rozložení 40 % mužů a 10 % žen. Tato varianta se částečně opírá o provedené odhady ekonomické výhodnosti .

13

Zdroj :http://www.mpsv.cz/files/clanky/6279/material.pdf

35

Druhá varianta předpokládá vstup 50 % osob, a to v rozložení 70 % mužů a 30 % žen. Tato varianta reflektuje zahraniční zkušenosti, kdy do II. pilíře vstupovalo významně více osob, než se předpokládalo.

Graf 9. Vývoj příjmů a výdajů základního důchodového pojištění (první varianta)

Při startu II. pilíře v roce 2010 dojde k poklesu příjmů z pojistného směřovaného do základního důchodového pojištění, a to na úrovni zhruba 0,4 - 0,5 % HDP (tj. zhruba 20 mld. Kč). K poklesu na výdajové straně dojde se zpožděním s tím, že vznik II. pilíře na základě možnosti opt out bude v celém sledovaném období spojen se zhoršením salda základního důchodového pojištění (tzn. i v cílovém stavu nebude výpadek na příjmové straně plně kompenzován poklesem výdajů).

36

Graf10.Saldo základního důchodového pojištění ( první varianta )

Transformační dluh spojený se vznikem II. pilíře bude ve sledovaném období (díky dlouhodobě trvajícímu deficitu nelze zcela jasně definovat konec transformačního období) činit zhruba 30 % HDP (tj. v hodnotách roku 2009 cca 1,2 bln. Kč). Z pohledu dopadu do bilance základního důchodového pojištění lze tuto variantu považovat za variantu v okruhu blížícím se nejméně výhodnému stavu pro státní rozpočet. V případě druhé varianty se výpadek na příjmové straně základního důchodového pojištění bude v roce 2010 pohybovat na úrovni 0,7 % HDP (tj. cca 30 mld. Kč).

37

Graf 11. Vývoj příjmů a výdajů základního důchodového pojištění (druhá varianta)

Díky tomu, že se v této variantě předpokládá významnější podíl osob, které vstoupí do II pilíře a ne u všech bude toto rozhodnutí plně ekonomicky výhodné, bude v delším období převyšovat výpadek na příjmové straně pokles výdajů a tím dojede k zlepšení salda základního důchodového pojištění.

38

Graf 12. Saldo základního důchodového pojištění (druhá varianta)

Transformační dluh spojený se vznikem II. pilíře bude ve sledovaném období (díky zlepšení salda základního důchodového pojištění na konci sledovaného období lze považovat transformační období za ukončené kolem roku 2070) činit zhruba 32 % HDP v roce 2070 (tj. v hodnotách roku 2009 cca 1,3 bln. Kč).Z pohledu financování tohoto dluhu je nutné předpokládat, že půjde o kombinaci běžných příjmů rozpočtu, které budou pro tyto účely navýšeny (např.zvýšením sazby DPH) a předem či v průběhu vytvářené rezervy (z výnosu ze státního majetku, a to ve formě dividend ze státních podílů či jejich prodejem) tím, že běžné příjmy budou bezesporu primárním zdrojem a rezerva bude sloužit spíše k pokrytí dočasných výpadků, např. v důsledku horšího ekonomického vývoje. Z pohledu mikroekonomických dopadů je rozhodujícím faktorem současná,resp. především budoucí podoba základního důchodového pojištění, kdy je zde aplikována ve velkém rozsahu a různými kanály solidarita mezi pojištěnci. Zavedení II. pilíře povede jednoznačně k posílení vazby mezi příspěvky a dávkami s tím, že dojde k oslabení pouze u jednoho druhu solidarity, a to příjmové, která může být vnímána jako určitá překážka k vyšší ekonomické aktivitě.

39

9.2 Závěrem Zabezpečení na stáří patří k jedněm z nejstarších sociálních institutů spojeným s faktem, že pro širší vrstvy obyvatelstva se velmi dlouho jednalo o zabezpečení na velmi nízké úrovni a pojem stáří byl automaticky spojován s chudobou či existenční bídou. Z postupného vývoje moderní společnosti vedoucího např. i k poměrně značnému prodloužení střední délky života u většiny populace přirozeně vyplynulo, že je svým charakterem vlastně předurčeno k tomu, aby vedlo k dlouhodobé aktivitě a po dobu větší části pracovního života se připravovali na tuto životní etapu. Vcelku logicky se tak s rozvojem finančních institucí a instrumentů stává dlouhodobé ukládání finančních prostředků na stáří přirozenou součástí kapitálových trhů Ve své bakalářské práci jsem si za hlavní cíl vytyčila charakterizování produktů, kterými si jednotlivec může zvýšit životní standart v důchodovém věku. Nejdříve jsem přistoupila k charakteristice stávajícího důchodového systému v ČR a nahlédla jsem do historie vývoje tohoto systému. Podrobně jsem se věnovala podmínkám základního důchodového pojištění tj. I. pilíři důchodového systému, avšak za hlavní a nejdůležitější část mé práce považuji kapitolu, která se věnuje II. pilíři – tedy připravované změně vyvázání opt aut ze základního důchodového pojištění. Základní smysl zavedení II. pilíře vidím v tom , že vytvoří prostor pro diversifikaci zdrojů financování v povinném důchodovém pojištění, kterého lze dosáhnout pouze tím, že bude část povinně placeného pojistného investována na finančních trzích. Proces vzniku II. pilíře na základě dobrovolného rozhodnutí jedince považuji za velmi rozumný V době rozhodování o vstupu do II. pilíře se jedinec nachází v situaci( příjmové, sociální) , která nějakým způsobem nasměruje jeho rozhodnutí. Považuji za velmi důležité, aby měl tento potenciální účastník kompletní informaci o tom za jakých podmínek do tohoto pilíře vstupuje a především jaké nároky bude tímto rozhodnutím ztrácet, respektive jaké budou jeho nároky v základním důchodovém pojištění. Základní důchodové pojištění je koncipováno jako dlouhodobé a jedním z jeho znaků je kontinuita a snaha nevytvářet prudké vývojové nerovnováhy. Flexibilita a snadná možnost reakce základního důchodového pojištění na měnící se podmínky se stává v podmínkách volby opt –aut problematická., právě z důvodu že jedinec se rozhoduje teď a tady, jeho

40

rozhodnutí je spjaté se situací ve které se zrovna nachází, což nepřímo zavazuje základní důchodové pojištění k fixaci podmínek . Veřejnost zpravidla velice citlivě vnímá koncepční změny důchodového systému. Důchodová reforma se zprostředkovaně více či méně dotýká celé populace, jde o systém velmi dlouhodobý, a proto rizika spojená s reformou jsou vnímána velice citlivě. Z mého pohledu nejdůležitější pro úspěšnou důchodovou reformu je vytvořit pozitivní atmosféru ve společnosti, poskytnou zájemcům dostatek pravdivých a dostupných informací a prostřednictvím médií oslovit širokou veřejnost. Informační kampaň objasňující tak závažné změny jako částečné vyvázání ze základního průběžného systému je nutno plánovat dopředu a počítat s tím, že bude trvat delší dobu. V případě nedostatečné informovanosti ze strany státu hrozí riziko, že se této iniciativy chopí soukromé subjekty, které participují na procesu důchodové reformy a budou se snažit často za pomoci masivních kampaní přesvědčit i osoby, pro něž je z objektivního hlediska přechod do nového systému nevhodný.

41

10. Seznam grafů Graf 1. Odhad průměrné doby pobírání důchodu u osob odcházejících do starobního důchodu v daném roce při dosažení důchodového věku - v letech: ....................................... 7 Graf 2. Vývoj příjmů a výdajů základního důchodového pojištění v % HDP ...................... 12 Graf 3: Podíl osob ve vyšších věkových skupinách na celkové populaci............................. 18 Graf 4: Pokračování ve zvyšování důchodového věku (I. Etapa důchodové reformy). ....... 18 Graf 5: Průměrná výše vypláceného starobního důchodu .................................................... 20 Graf 6: Míra závislosti .......................................................................................................... 22 Graf 7 : Věková struktura účastníků penzijního připojištění v roce 2007 ............................ 25 Graf 8 : Počet aktivních účastníků v 2. čtvrtletí 2008........................................................... 31 Graf 9. Vývoj příjmů a výdajů základního důchodového pojištění (první varianta) ............ 36 Graf10.Saldo základního důchodového pojištění ( první varianta ) ..................................... 37 Graf 11. Vývoj příjmů a výdajů základního důchodového pojištění (druhá varianta) ......... 38 Graf 12. Saldo základního důchodového pojištění (druhá varianta)..................................... 39

11. Seznam tabulek Tabulka 1: Základní charakteristiky budoucího demografického vývoje - PrF UK ............. 21 Tabulka 2: Struktura populace podle pohlaví a věkových skupin - PrF UK ........................ 21 Tabulka 3: Charakteristika věkového složení 2003-2050 ..................................................... 23 Tabulka 4 : Počet účastníků penzijního připojištění dle věku .............................................. 25 Tabulka 5 : Výše státních příspěvků v závislosti na příspěvku klienta ............................... 27 Tabulka 6 : Hlavní změny v penzijním připojištění od roku 2008 ...................................... 28

42

12. Seznam použité literatury: 1. APF, stránky Asociace penzijních fondů České republiky; http://www.apfcr.cz 2. AXA Česká Republika: Češi si na důchod spoří, ale stále se hlavně spoléhají na stát, http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/cesi-si-na-duchod-spori-ale-spolehaji-nastat/ 3. BEZDĚK, Vladimír: Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky I.díl, Praha 2000 4. ČSSZ, stránky České správy sociálního zabezpečení, http://www.cssz.cz 5. ČSÚ, stránky Českého statistického úřadu, http://www.czso.cz 6. Důchodové systémy v Evropě, www.Finance.cz, 2006, on line z 2. 2. 2008, http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/duchodovy-system/zahranici 7. Internetový portál Demografie, http://demografie.info/?czprognozy 8. KOSCHIN, Felix: Demografie poprvé, druhé vydání, Oeconomica, 2005 9. KREBS, Vojtěch a kol..:Sociální politika, ASPI, 2007 10. MFCR, stránky Ministerstva financí , http://www.mfcr.cz/ 11. MPSV, stránky Ministerstva práce a sociálních věcí , http://www.mpsv.cz 12. ŠULC, J.: Penzijní připojištění – druhé aktualizované vydání , Grada, Praha 2004 13. TOPOLÁNEK, Mirek: Reforma veřejných financí 2007-2010 (prezentace), 2007, http://www.mpsv.cz/files/clanky/3901/MFCRMPSVRVF.pdf 14. Vančurová A., Láchová L.: Daňový systém ČR aneb učebnice daňového práva, VOX, Praha, 2006 15. VOSTATEK, Jaroslav : Sociální a soukromé pojištění, Kodex Bohemia, 1996 16. Závěrečná zpráva, Výkonný tým v čele s Vladimírem Bezděkem, Praha 2005

43