Penzijní fondy a finanční krize

Bankovní institut vysoká škola Praha Management firem a institucí

Penzijní fondy a finanční krize Diplomová práce

Autor:

Jiří Koška Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Alois Rous, CSc. Duben, 2011

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Karlových Varech dne 1. 4. 2011

Jiří Koška

Poděkování

Rád bych poděkoval vedoucímu své diplomové práce za čas a připomínky věnované zpracování této práce.

ANOTACE Finanční krize roku 2007 zasáhla ţivoty téměř všech lidí a dopady si nesou nejen státy, firmy, ale také jednotliví občané. Finanční krize se dotkla především podnikových a rodinných financí a projevila se také v oblastech penzijního připojištění, o kterém pojednává tato diplomová práce. Cílem diplomové práce je analýza vlivu finanční krize na penzijní fondy v České republice. Této problematice se budu věnovat jak v teoretické, tak v praktické části práce. Dílčím cílem práce je komparace českého a amerického systému důchodového pojištění. Diplomová práce je rozdělena do několika hlavních kapitol, ve kterých se budu věnovat penzijním fondům a jejich významu, finanční krizi a poté konkrétním dopadům finanční krize na zmiňované penzijní fondy.

Klíčová slova Důchody, finanční krize, penzijní připojištění, penzijní fondy.

ANOTATION The financial crisis from 2007 has influenced lives of practically all people. Thus not only states but also individual citizens bear the consequences. Above all, the financial crisis has had effect business and family finance. It has also taken effect in the field of pension insurance, which is the topic of this thesis. The aim of the thesis is the analysis of the impact of the financial crisis on the pension funds in the Czech Republic. This is the topic of both the theoretical and the practical parts of the thesis. A part of the aim of the thesis is the comparison of the Czech and the American systems of pension insurance. The thesis is divided into several main chapters that are going to deal with the pension funds and their importance, the financial crisis, and then the specific impacts of the financial crisis on the mentioned pension funds.

Key words: Pensions, financial crisis, pension insurance, pension funds.

OBSAH ÚVOD.................................................................................................................................... 7 1. PENZIJNÍ FONDY........................................................................................................... 9 1.1 Význam penzijního připojištění ................................................................................. 10 1.2 Základní charakteristika penzijního připojištění ........................................................ 11 1.3 Vznik a zánik penzijního připojištění ........................................................................ 15 1.4 Příspěvky na penzijní připojištění.............................................................................. 16 1.5 Sloţení penzijních fondů ........................................................................................... 16 1.6 Dávky penzijního připojištění .................................................................................... 18 1.7 Účastníci penzijního připojištění ............................................................................... 20 1.8 Vznik prvních penzijních fondů v České republice ................................................... 22 1.9 Dosavadní průběh penzijního připojištění ................................................................. 23 1.10 Způsoby zhodnocování, investování a rozloţení peněz penzijních fondů ............... 27 1.11 Dopad penzijních fondů na kapitálové trhy ............................................................. 30 2. SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ NA STÁŘÍ....................................................................... 34 2.1 Základní typy penzijních plánů.................................................................................. 35 2.2 Sociální pojištění........................................................................................................ 36 2.3 Důchodové pojištění .................................................................................................. 36 2.3.1 Druhy důchodů ....................................................................................................... 37 2.3.2 Důchodové zabezpečení v České republice ............................................................ 40 2.4 Důchodová reforma ................................................................................................... 42 2.5 Fungování penzijního systému v USA ...................................................................... 44 3. FINANČNÍ KRIZE......................................................................................................... 51 3.1 Příčiny krize ............................................................................................................... 51 3.2 Dopady krize .............................................................................................................. 58

5

4. DOPADY FINANČNÍ KRIZE NA PENZIJNÍ FONDY ............................................... 61 4.1 Situace v penzijních fondech v roce 2008 ................................................................. 63 4.2 Situace v penzijních fondech v roce 2009 ................................................................. 66 4.3 Situace v penzijních fondech v roce 2010 ................................................................. 67 ZÁVĚR ................................................................................................................................ 70 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ..................................................................................... 72 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ ................................................................. 76

6

ÚVOD Ekonomická krize, ve které se v současnosti nacházíme a na jejíţ dopady stále ještě denně naráţíme, započala krachem na newyorské burze. Finanční krize je nyní nejčastěji skloňované sousloví, které způsobuje u mnoha lidí paniku, která je mnohdy přehnaná a zbytečná. Pro spoustu lidí je tato situace nelogická, nechápou jak to, ţe se s krizí potýkáme i my, kdyţ naše ekonomika na tom nebyla tak špatně. Vlivem globálního propojení jsme bohuţel také jako ostatní země světa doplatili na pád největší ekonomiky světa ve Spojených státech amerických (dále jen USA) a s dopady finanční krize se musejí potýkat i občané České republiky, nejtragičtější situace je zejména u těch, kteří kvůli krizi a upadajícímu průmyslu přišli o zaměstnání. Nenacházíme se v lehké době a bude ještě nějakou dobu trvat, neţ se z této situace dostaneme a budeme moci vzhlíţet vstříc lepším zítřkům. Do té doby budou vést politici nekonečně dlouhé diskuze o dopadech krize a navrhovat „nejlepší moţná řešení“, jak nastartovat ekonomiku, zajistit lidem práci a dostávat se ze spárů krize.

Současná světová krize se značně projevila v nastavení podmínek fungování finančního systému. Krizová situace ve finančním systému vyspělých ekonomik světa byla ovlivněna vývojem mnoha finančních inovací. Finanční inovace však samy o sobě nejsou reálnou příčinou, ani doprovodním jevem krizové situace, ale jsou spíše projevem váţnějšího problému, které pramení z mnoha konfliktních podnětů ekonomických subjektů působících na finančním trhu a regulujících tento trh. Finanční inovace mohou být regulovány či dokonce odstraněny, avšak podněty směřující k moţným rozporům ve finanční oblasti jsou nastaveny tak, ţe se velmi těţko řeší. Toto si uvědomuje také Česká národní banka (dále jen ČNB), která je odpovídající institucí za cenovou stabilitu v České republice.

7

Je zřejmé, ţe finanční krize se projevuje především ve finanční a hospodářské oblasti jak jednotlivých zemí světa, tak v rámci jejich průmyslových a podnikatelských subjektech. Stejně jako předešlé krize se dotýká také výrazným způsobem úspor obyvatel, coţ má úzkou souvislost také s tématem této diplomové práce, jelikoţ penzijní připojištění je určitá forma úspor občana na jeho důchod.

Téma této diplomové práce jsem si vybral z toho důvodu, ţe jsem chtěl pohlédnout na konkrétní aspekty vlivu krize na penzijní fondy, jelikoţ se v rámci výkonu svého povolání pohybuji v oblasti finančnictví a bankovnictví a je mi tato oblast tedy z profesního hlediska velmi blízká.

Cílem diplomové práce je analýza vlivu finanční krize na penzijní fondy v České republice. Této problematice se budu věnovat jak v teoretické, tak v praktické části práce. Dílčím cílem práce je komparace českého a amerického systému důchodového pojištění.

Pro větší přehlednost je práce rozdělena do několika hlavních kapitol, v rámci kterých se budu věnovat penzijním fondům a jejich významu, finanční krizi a poté konkrétním dopadům finanční krize na zmiňované penzijní fondy.

8

1. PENZIJNÍ FONDY Moţnost penzijního připojištění byla v České republice vytvořena přijetím zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Kromě toho se Česká republika stala jednou z prvních zemí střední Evropy, které zavedly dodatkové penzijní připojištění.1 Penzijní připojištění se státním příspěvkem je v současné době velmi výhodná forma spoření podporovaná státem. Hlavním cílem je našetřit si dostatek finančních prostředků pro zajištění stáří, zejména na dobu, kdy bude člověk závislý pouze na příjmu od státu a nebude moci pobírat mzdu za práci. Ten, kdo si zaloţil penzijní připojištění na začátku pracovně aktivního věku, má moţnost vybrat si část naspořených prostředků i dříve.

Systém, který lze označovat jako třetí pilíř důchodového zabezpečení, má tyto parametry: 1) Je dobrovolný (je zaloţený na vlastním rozhodnutí potenciálního účastníka), 2) je důsledně zaloţen na občanském principu, který spočívá na vztahu penzijní fond versus fyzická osoba, 3) umoţňuje přihlédnout ke konkurenční nabídce různých jiných penzijních fondů, 4) je fondově financovaný, 5) je podporován státem formou státního příspěvku, který je odvozen od výše pojistného a od roku 2000 je podporován i formou daňových úlev.2

Pokud pohlédneme konkrétně na penzijní fondy, jejich organizaci a fungování, tak můţeme říci, ţe penzijní fondy mohou být zakládány pouze ve formě akciových společností se sídlem na území České republiky. Jsou oprávněny provozovat penzijní připojištění, kterým se rozumí shromaţďování peněţních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění.

1

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2010. 542 s. ISBN 978-80-7357-585-4. s.241. 2 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2010. 542 s. ISBN 978-80-7357-585-4. s.241.

9

Penzijní připojištění mohou vykonávat pouze penzijní fondy, přičemţ obhospodařovat jeho majetek mohou také investiční společnosti. Účastníkem penzijního připojištění se můţe stát pouze fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky, která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění. Hodnota základního jmění penzijního fondu musí činit alespoň 50.000.000,- Kč, přičemţ toto základní jmění můţe být tvořeno pouze peněţitými vklady. Ke vzniku a činnosti penzijního fondu je třeba získat povolení ministerstva financí, které jej uděluje po dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí a Komisí pro cenné papíry. V ţádosti o povolení je ţadatel povinen předloţit stanovy penzijního fondu, návrh statutu penzijního fondu, návrh penzijního plánu a uvést jméno banky, která bude vykonávat funkci depozitáře. Penzijní fond je povinen vţdy zřídit u svého depozitáře samostatné běţné účty k příjímání a vracení příspěvků účastníků, poskytování a vracení státních příspěvků, financování činnosti penzijního fondu, umisťování a ukládání prostředků penzijního fondu.

1.1 Význam penzijního připojištění Základní význam penzijního připojištění je moţné vidět v moţnosti získání doplňkových příjmů nad rámec povinného důchodového zabezpečení. Stát má zájem na tom, aby si důchodci vytvářeli dodatečné peněţní rezervy při odchodu do důchodu, které by vyuţívali během svého postproduktivního období pro zvýšení ţivotní úrovně. Finanční situace v sociálním zabezpečení je v současné době napjatá a v budoucnu bude kritická. Stát musí urychleně provést reformu sociálního zabezpečení. Připojištěním můţe být také kompenzováno zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu. Kromě toho můţe ještě připojištění nabídnout řešení tzv. profesní invalidity3.

3

Jedná se o situace, kdy lidé nemohou ze zdravotních důvodů vykonávat svoji původní profesi. V tomto případě mohou uzavřít tzv. výsluhovou penzi, která jim bude vyplácena při přechodu na nové zaměstnání.

10

Vedle sociálních hledisek nejsou zanedbatelná ani hlediska ekonomická. „Pojišťovací fondy mají na kapitálovém trhu v průmyslových zemích velký význam, jejich majetek reprezentuje významnou část kapitálu privátního sektoru – například v USA vlastnily penzijní fondy koncem devadesátých let v téměř polovině hodnoty všech cenných papírů, ve Velké Británii 29%.“4

Penzijní připojištění umoţňuje také určité cílové rozmístění kapitálu, neboť stát zákonem ovlivňuje i diverzifikaci investic majetku spravovaných penzijními fondy. Penzijní připojištění umoţňuje dlouhodobé sníţení i zatíţení veřejných výdajů a to z toho důvodu, ţe přenáší na občana odpovědnost za jeho budoucnost – méně občanů je závislých pouze na základním důchodovém pojištění. Zajištění příjmů v důchodovém věku by tak postupně přecházelo z velké části na soukromý sektor. Penzijní připojištění je především stavěno na zaměstnavatelském nebo občanském principu. Z toho vycházel rovněţ původní návrh zásad zákona o penzijním připojištění v České republice. Je třeba si také uvědomit, ţe penzijní připojištění, zaloţené důsledně na dodrţování vztahu penzijní fond – občan, klade velký důraz na občanskou odpovědnost kaţdého. Příspěvky občanů mohou být hrazeny také třetí osobou (např. zaměstnavatelem), ale jeho příspěvek musí být poskytován ze zisku po zdanění.5

1.2 Základní charakteristika penzijního připojištění V České republice je zaveden tzv. průběţný důchodový systém. To znamená, ţe současní plátci sociálního pojištění hradí důchody současným příjemcům penzí. Důchodový systém se skládá ze dvou pilířů.

4

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2010. 542 s. ISBN 978-80-7357-585-4. s.242. 5 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2010. 542 s. ISBN 978-80-7357-585-4. s.242-243.

11

Prvním pilířem je základní důchodové pojištění. Tento pilíř je povinný, průběţné financovaný, dávkově definovaný, státem garantovaný. Jeho kořeny sahají aţ do 19. století, kdy vznikl jako obdoba tzv. „Bismarckova“ systému. Základním předpisem, který upravuje povinné důchodové pojištění je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti 1. ledna 1996, a od té doby byl jiţ několikrát novelizován. Tento základní pilíř je spravován Českou správou sociálního zabezpečení. Fungování tohoto pilíře, určování vyměřovacího základu, rozhodné období, sazby pojistného, a další důleţité aspekty penzijního systému se řídí zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvků na státní politiku zaměstnanosti, který nabyl účinnosti 1. ledna 1993. Druhý pilíř představuje kapitálově financované penzijní připojištění. Účast v tomto pilíři je dobrovolná, daňově i subvenčně podporovaná avšak bez jakékoliv garance. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je moţno podle terminologie Evropské unie (dále jen EU) povaţovat za třetí pilíř důchodového systému. Součástí třetího pilíře jsou i produkty komerčních pojišťoven např. ţivotní pojištění. Důchody přiznávané ze třetího pilíře se zatím podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou. V členských státech EU je obvyklý druhý pilíř, který je ve formě zaměstnavatelských penzijních systémů. V českém důchodovém systému tento povinný systém neexistuje.

Penzijní připojištění je možno charakterizovat těmito zásadami: 1) Dobrovolnost – účast kaţdého občana na penzijním připojištění je dobrovolná a zaloţená smluvně. Účastníkem můţe být kaţdá fyzická osoba, starší 18 let, s pobytem na území České republiky.6 2) Státní podpora – aktivní účastník má ze zákona nárok na státní příspěvek. Tento příspěvek představuje jak státní dotaci do tohoto systému, tak zvyšuje pravomoc státních orgánů kontrolovat činnost penzijních fondů. Státní příspěvek představuje v penzijním připojištění relativně neobvyklý způsob podpory, neboť ve vyspělých zemích spočívá státní podpora zejména v moţnostech odpočtu zaplaceného pojistného od daňového základu. Při vzniku tohoto systému byl státní příspěvek silným motivačním faktorem (ani ne tak svou výší, jako svou jasnou srozumitelností před daňovými úlevami). Státní příspěvek je připisován jako částka 6

ŠULC, J. Penzijní připojištění. 2. vyd. Praha: Grada, 2004. 196 s. ISBN 80-247-0772-1 s.27.

12

na účet účastníka u penzijního fondu, započítává se do základu (kapitálu), ze kterého se pak stanoví výše dávky, a přímo tím tedy plní roli finanční podpory ve stáří. Dalším způsobem podpory penzijního připojištění jsou daňové úlevy pro zaměstnance a zaměstnavatele. Tyto úlevy jsou moţné od roku 2000. 3) Státní dohled – jedná se o právní rámec kontroly činnosti penzijních fondů, který v současné době vykonává ČNB. Zakladatelem penzijního fondu můţe být jakákoli fyzická nebo právnická osoba. Penzijní fond je akciovou společností, pro kterou platí určité odchylky od ustanovení obchodního zákoníku. Ke vzniku penzijního fondu je třeba povolení ČNB, které posuzuje předepsané náleţitosti (zejména statut a penzijní plán fondu). Zákon rovněţ ovlivňuje způsob hospodaření fondu. Např. stanoví, ţe prostředky penzijního fondu mohou být ukládány jen do spolehlivých cenných papírů (státní a bankovní dluhopisy, veřejně obchodovatelné akcie, podílové listy aj). Zakazuje nakupovat akcie jiných penzijních fondů a vydávat dluhopisy.7

Statut penzijního fondu Spolu s penzijním plánem je statut základním dokumentem, který upravuje fungování peněţního trhu. Znění statutu a stejně tak jeho případné změny musí být schválené Ministerstvem financí po dohodě s Komisí pro cenné papíry. Bez schváleného statutu nemůţe penzijní fond provozovat svou činnost. Statut musí být veřejně přístupný a klient s ním musí být seznámen jiţ před podpisem smlouvy.

Statut penzijního fondu musí obsahovat:  Rozsah činnosti penzijního fondu - jedná se většinou o úvodní odstavec, který popisuje základní náplň činnosti penzijního fondu.  Zaměření a cíle investiční politiky - určuje zejména druhy majetkových hodnot, které budou pořizovány z prostředků peněţního fondu (jak můţe penzijní fond investovat svěřené prostředky). Dále určuje opatření proti zneuţití svěřených prostředků.

7

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2010. 542 s. ISBN 978-80-7357-585-4. s. 246-247.

13

 Zásady hospodaření - základním smyslem je zajistit, aby penzijní fond se svěřenými prostředky hospodařil s dostatečnou odbornou péči či prostřednictvím licencovaných společností.  Způsob pouţití zisku - určuje, jakou část musí penzijní fond rozdělit mezi účastníky, jakou část musí převést do rezervního fondu a kolik si mohou ponechat akcionáři.  Obchodní jméno a sídlo depozitáře - depozitářem penzijního fondu se rozumí banka, u které má penzijní fond veden veškeré své účty. Tato banka zároveň kontroluje hospodaření fondu.  Způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem penzijního fondu a změnách statutu a informaci o tom, kde lze tyto zprávy obdrţet - jaké informace a do jaké doby je povinen peněţní fond poskytnout.

Penzijní plán Druhým základním dokumentem, který stanovuje:  Druhy penzí a ostatních dávek penzijního připojištění.  Podmínky nároku na dávky penzijního připojištění a jejich výplatu.  Způsob výpočtu dávek poskytovaných z penzijního připojištění.  Důvody vypovězení penzijního připojištění.  Výši příspěvků.  Podmínky odkladu nebo přerušení placení příspěvků a změny výše příspěvků.  Pravidla a způsob placení příspěvků a postup při neplacení a opoţděném nebo nesprávném placení příspěvků.  Podmínky převzetí peněţních prostředků z penzijního připojištění u jiného penzijního fondu a úpravu nároků na základě tohoto převzetí.  Zásady, podle kterých se účastníci včetně příjemců penzí podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu. Jeho změny schvaluje ministerstvo v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí.8

8

Mfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Zákon č. 42/1994 Sb. Dostupné z WWW: .

14

1.3 Vznik a zánik penzijního připojištění Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou a penzijním fondem. Účastníkem penzijního připojištění se můţe stát kaţdá fyzická osoba, která je starší 18 let, má trvalý pobyt na území České republiky. Tato smlouva je upravena v zákoně o penzijním připojištění. Ještě před uzavřením smlouvy musí být účastník penzijního připojištění seznámen se statutem a penzijním plánem. Podepsáním smlouvy se penzijní fond zavazuje účastníkovi poskytovat dávky penzijního připojištění a účastník se zavazuje platit penzijnímu fondu příspěvky. Součástí smlouvy je penzijní plán, na který se smlouva odvolává a který je k ní připojen.9 Účastník penzijního připojištění můţe kdykoliv písemně smlouvu vypovědět. Pokud chceme dále spořit na penzijní připojištění a pouze chceme změnit penzijní fond, můţeme ukončit penzijní připojištění výpovědí s převodem prostředků k jinému penzijnímu fondu. Převedou se jak příspěvky včetně státního příspěvku, tak i podíly na výnosech hospodaření penzijního fondu. Zákon o penzijním připojištění umoţňuje také na určitou dobu penzijní připojištění přerušit. Máme stále uzavřenou smlouvu s penzijním fondem, ale nemusíme v tomto období platit. Penzijní připojištění zaniká dnem:  Ukončení výplaty poslední penze,  výplaty jednorázového vyrovnání místo poslední penze,  na kterém se účastník a penzijní fond písemně dohodli,  ke kterému bylo účastníkovi penzijní připojištění vypovězeno,  výplaty odbytného při zániku penzijního fondu,  ukončení trvalého pobytu účastníka na území České republiky,  ztráty bydliště na území členského státu EU nebo ukončení účasti v důchodovém pojištění nebo ve veřejném zdravotním pojištění v České republice,  úmrtí účastníka.

9

PŘIB, J. Kdy do důchodu a za kolik? 11. vyd. Praha: Grada, 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3292-3. s. 85.

15

1.4 Příspěvky na penzijní připojištění Na své penzijní připojištění je člověk povinen platit příspěvky penzijnímu fondu. Výše příspěvku účastníka na penzijní připojištění se stanovuje za kalendářní měsíc a jeho výše musí být minimálně 100 Kč měsíčně. Maximální částku zákon nestanoví. Lze platit pouze jeden příspěvek na penzijní připojištění u jednoho penzijního fondu. Příspěvek můţe platit člověk sám nebo mu na něj můře přispívat třetí osoba – např. zaměstnavatel, rodiče, příbuzní, apod. Pokud je ovšem příspěvek zcela nebo částečně placený zaměstnavatelem, neposkytuje se na tuto část státní příspěvek. Velmi významný je pro klienta státní příspěvek. Stát se tak snaţí motivovat občany k vyuţívání penzijních fondů. Státní příspěvky penzijnímu fondu poskytuje Ministerstvo financí ze státního rozpočtu ve prospěch účastníků penzijního připojištění. Ty jsou na konto účastníka připisovány automaticky za kaţdý řádně a včas zaplacený měsíční příspěvek. Peníze, které na účet u penzijní fondu účastníci vloţí, jsou fondem dále investovány. Pravidla investování určuje zákon a navíc podléhají státnímu dozoru. Peníze účastníka se tedy zhodnotí i o podíl na zisku penzijního fondu.

1.5 Složení penzijních fondů Penzijní fondy se skládají z těchto poloţek: 1) Vlastní příspěvek Je to příspěvek, který si kaţdý účastník volí sám podle aktuálních finančních moţností a je sjednám také ve smlouvě. V průběhu trvání penzijního připojištění ho lze kdykoliv změnit, jak navýšit, tak i sníţit, jedná se o čistě dobrovolnou formu spoření, a proto je na zváţení kaţdého jednotlivce, kolik si chce na stáří naspořit. Minimální měsíční částka je 100,-Kč, pro získání maximální státní podpory je vhodné spořit 500,- Kč měsíčně a pro vyuţití všech výhod, včetně daňových odpočtů, je optimální přispívat měsíčně 1.500,-Kč, tím účastník získá nejen plnou státní podporu, ale navíc si ze základu daně z příjmu můţe odečíst 12.000,-Kč za rok.10

10

ROSE, P.S. Peněžní a kapitálové trhy. Praha: Victoria Publishing, 2002. s. 97.

16

2) Státní příspěvek Výše tohoto příspěvku závisí na konkrétní částce, kterou je účastník ochoten spořit, jeho horní hranice je však omezena, maximální státní příspěvek ve výši 150,- Kč je přiznán, pokud si účastník spoří 500,- Kč, lepší přehlednost vlastních a státních příspěvků vystihuje tabulka níţe. Státní příspěvek se účtuje měsíčně a nelze o něj ţádat zpětně. Státní příspěvek můţe být nárokován pouze na jednu smlouvu o penzijním připojištění. Tabulka č. 1: Výše státního příspěvku

Měsíční příspěvek účastníka

Státní příspěvek

100 – 199 Kč

50 Kč + 40 % z částky přesahující 100 Kč

200 – 299 Kč

90 Kč + 30 % z částky přesahující 200 Kč

300 – 399 Kč

120 Kč + 20 % z částky přesahující 300 Kč

400 – 499 Kč

140 Kč + 10 % z částky přesahující 400 Kč

500 Kč a více

150 Kč

Pozn. Státní příspěvky se neposkytují k příspěvku zaměstnavatele Zdroj: Csob.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Jaké jsou státní příspěvky? Dostupné z WWW: .

3) Případný příspěvek zaměstnavatele V dnešní době stále více zaměstnatelů je ochotno přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění, je to výhodné pro obě strany. Ze strany zaměstnance jsou to peníze navíc, které dostává mimo svoji mzdu, a z pohledu zaměstnavatele je také výhodnější přispívat přímo na penzijní připojištění, protoţe z tohoto příspěvku neplatí limit sociálního, zdravotního pojištění a ani daň z příjmu.11 4) Případný příspěvek tzv. třetích osob (rodičů, prarodičů, manţela/manţelky apod.) Smlouva o penzijním připojištění umoţňuje dalším osobám vkládat ve prospěch účtu účastníka a součtem příspěvků vlastních i od třetích osob vzniká nárok na přiznání státního příspěvku.12

11

JINDŘICHOVSKÁ, I. Podnikové finance. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001. 316 s. ISBN 80-7261-025-2. s. 252. 12 JINDŘICHOVSKÁ, I. Podnikové finance. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001. 316 s. ISBN 80-7261-025-2. s. 255.

17

5) Výnosy z hospodaření fondu Peníze vloţené do penzijního fondu fond dále investuje za účelem dalšího zhodnocení. Investiční moţnosti jsou omezené na státní cenné papíry, dluhopisy, termínované vklady a ve velmi omezené míře na akcie. Pravidla pro investování podléhají státnímu dozoru, který vykonává ČNB.

6) Daňové úlevy Pokud roční vklad vlastních příspěvků přesáhne částku 6.000,- Kč, je moţné tuto přesahující částku uplatnit jako odpočet ze základu z daně z příjmu. Maximální roční odpočet je 12.000,-Kč. Na částku do 6 000,- Kč se neuplatňuje daňový odpočet proto, ţe se na ni vztahují měsíční příspěvky od státu. V opačném případě by stát tuto částku zvýhodňoval dvojnásobně. Stát tak zainteresovává klienty k vyšším vkladům do penzijního připojištění. Uplatnění odpočtu ze základu daně je velmi jednoduché, penzijní fond po skončení kalendářního roku automaticky zasílá potvrzení o výši zaplacených příspěvků. Stačí dát toto potvrzení jako přílohu k daňovému přiznání, které většinou dělá zaměstnavatel. Optimální výše příspěvků je tedy 1.500,- Kč. Důvod proč stát poskytuje daňové úlevy je zřejmý - stát si je vědom skutečnosti, ţe platit důchody stále se zvyšujícímu počtu důchodců zatěţuje státní rozpočet stále ve větší míře, a proto se alespoň takto snaţí občany ke spoření motivovat.

1.6 Dávky penzijního připojištění Penzijní fond poskytuje několik druhů dávek podle výběru účastníka: 1) Jednorázové vyrovnání – náleţí účastníkovi místo penze za podmínek stanovených penzijním plánem nebo při ukončení trvalého pobytu v České republice. Skládá se ze souhrnné částky, kterou účastník naspořil, ze státních příspěvků, které mu připadly, a z podílu na výnosech fondu z obou těchto částek.

18

2) Odbytné – je to dávka, která náleţí účastníkům nebo pozůstalým za předpokladu splnění zákonných podmínek. Odbytné se skládá ze souhrnné částky, kterou účastník naspořil a z podílu na výnosech fondu z této částky. V tomto případě se účastníkovi nevyplácí státní příspěvky ani výnosy fondu ze státních příspěvků. 3) Penze – jedná se o pravidelnou výplatu peněţní částky po stanovenou dobu.13

Z penzijního připojištění je moţné poskytovat tyto penze:  Starobní penze -nárok vzniká ve věku 60 let a pokud platil účastník pojištění příspěvky ve smluvené výši minimálně po dobu 5 let.  Výsluhová penze – účastník má nárok na výsluhovou penzi, pokud si ji sjednal a platil příspěvky nejméně 15 let (180 řádných příspěvků). Tento druh penze je důleţitý zejména pro pracovníky vykonávající obtíţnou a namáhavou práci, kterou nebudou moci vykonávat ve vyšším věku. Případným přechodem na méně placenou práci si mohou udrţet pomocí výsluhové penze svůj příjem.  Invalidní penze – je ji třeba sjednat ve smlouvě. Na invalidní penzi se neplatí ţádné zvláštní příspěvky. Účastník má na tuto penzi nárok, pokud platil příspěvky ve smluvené výši nejméně 5 let a fond u něj zaregistroval 60 řádně a včas zaplacených měsíčních příspěvků a je mu přiznán invalidní důchod ze sociálního zabezpečení. Invalidní penze je častníkovi vyplácena ze součtu příspěvků na starobní a výsluhovou penzi.14  Pozůstalostní penze – nárok na tuto penzi, pokud byla sjednána, mají osoby uvedené účastníkem ve smlouvě. Na tuto penzi je nárok, pokud účastník platil příspěvky 1 rok a fond u něj zaregistroval 12 řádně a včas zaplacených příspěvků a pokud ještě starobní nebo výsluhová penze nezačala být vyplácena.15

13

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2010. 542 s. ISBN 978-80-7357-585-4. s.247-248. 14 PŘIB, J. Kdy do důchodu a za kolik? 11. vyd. Praha: Grada, 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3292-3. s. 63. 15 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2010. 542 s. ISBN 978-80-7357-585-4. s. 249.

19

1.7 Účastníci penzijního připojištění Smlouvu o penzijním připojištění můţe uzavřít kaţdá fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice, která dosáhla věku 18 let. U svého penzijního fondu pak má kaţdý účastník penzijního připojištění veden svůj individuální účet, na kterém se hromadí příspěvky, které si hradí pravidelně sám (a od jejichţ měsíční výše po potom odíijí výše státní podpory) a také příspěvky třetích stran např. zaměstnavatele, rodičů, potomků a dalších osob. O této skutečnosti je však třeba penzijní fond předem informovat. Stejně tak je nutné fond informovat o oprávněných osobách tedy osobách, které mají nárok na část podílu na naspořených prostředcích v případě úmrtí účastníka penzijního připojištění. Pro řádné ukončení smlouvy a vyplacení naspořených prostředků musí účastník penzijního připojištění splnit dvě základní podmínky. Minimální doba trvání smlouvy musí být minimálně 60 měsíců a zároveň musí klient dovršit alespoň 60 let věku.16 Jak ukazuje graf č.1. počet účastníků penzijního připojištění v posledních letech neustále roste. Za rok 2009 vzrostl počet účastníků o více neţ 4 % oproti roku 2008. Měsíčně přibylo téměř 14,5 tisíc účastníků.

Graf č. 1: Vývoj počtu účastníků penzijního připojištění (v tis. Kč k 3. čtvrtletí 2010)

Zdroj: Apfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Vybrané ekonomické ukazatele. Dostupné z WWW: .

16

Mfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Zákon č. 42/1994 Sb. Dostupné z WWW: .

20

Největší podíl účastníků penzijního připojištění představuje věková skupina od 50 do 59 let a nad 60 let. Naopak nejméně je připojištěných osob ve věkově skupině od 18 do 29 let.

Graf č. 2: Průměrná věková struktura účastníků penzijního připojištění

Zdroj: Apfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Publikace. Dostupné z WWW: .

Podíl muţů a ţen na penzijním připojištění je téměř rovnoměrný. Přesto se penzijního připojištění účastní o 3 % více ţen, coţ je logické vzhledem ke skutečnosti, ţe penzijního připojištění se nejvíce účastní lidé ve věkové skupině nad 50 let, přičemţ ţeny se doţívají vyššího věku neţ muţi.

Graf č. 3: Podíl mužů a žen v penzijním připojištění

Zdroj: Apfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Publikace. Dostupné z WWW: .

21

Jak ukazují údaje za 4. čtvrtletí z roku 2010 nejvyšším počtem aktivních účastníků vládne Penzijní fond České pojišťovny následován Penzijním fondem České spořitelny. Oba tyto fondy zaujímají téměř polovinu trhu.

Graf č. 4: Počet aktivních účastníků dle jednotlivých penzijních fondů

Zdroj: Apfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Ekonomické ukazatele penzijních fondů APF ČR za rok 2010. Dostupné z WWW: .

1.8 Vznik prvních penzijních fondů v České republice V České republice vznikly penzijní fondy se státním příspěvkem v roce 1994, tím se stala Česká republika první zemí bývalého východního bloku, která zavedla moţnost spoření si na penzi za podpory státu. Mezi léty 1994 a 1995 vzniklo 44 penzijních fondů a další v roce 1997.

Vývojem v čase od roku 1997 velká část penzijních fondů (20) zanikla tím, ţe se sloučily s ostatními penzijními fondy. Některé fondy zanikly bez účastníků a některé zanikly s plnou kompenzací vloţených prostředků a další zanikly s částečnou náhradou vloţených prostředků. Tyto fondy zanikly zejména z důvodu velmi nízkého objemu vloţených

22

prostředků a také díky malému počtu účastníků, bylo to méně neţ 2% z celkového počtu v roce 2003.17

V současné době působí na Českém trhu 10 penzijních fondů18 (data za 3 čtvrtletí 2010). Tabulka č. 2: Penzijní fondy a jejich podíly na trhu

Prostředky evidované ve

Název penzijního fondu

Podíl na trhu

Počet účastníků

PF České pojišťovny

25,77%

1 171 257

50 929

PF České spořitelny

19,23%

887 478

34 213

Axa PF

11,26%

504 846

33 125

PF Komerční banky

11,01%

498 199

28 107

ING PF

9,62%

431 551

23 614

ČSOB PF Stabilita

9,47%

430 798

17 471

ČSOB PF Progres

6,74%

307 327

9 001

Allianz PF

3,33%

155 918

9 089

AEGON PF

2,44%

114 578

3 407

Generali PF

1,13%

54 086

2 486

4 556 038

211 442

Celkem

prospěch účastníků

Zdroj: Apfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Ekonomické ukazatele penzijních fondů APF ČR za rok 2010. Dostupné z WWW: .

1.9 Dosavadní průběh penzijního připojištění Penzijního připojištění se účastnilo koncem roku 2009 cca 4,47 mil. klientů, coţ je sice více neţ v roce 2008, ale rovněţ si v roce 2009 vybralo předčasně své příspěvky cca 100 tisíc lidí. Pokrytí pracovních sil není tak vysoké, jak by se mohlo zdát, neboť téměř 20% 17

Finance.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Vývoj počtu penzijních fondů. Dostupné z WWW: . 18 Apfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Ekonomické ukazatele penzijních fondů APF ČR za rok 2010. Dostupné z WWW: .

23

účastníků je ve věku přes 60 let, nebo to jsou důchodci. Mladší pracovníci (zejména pracovníci do 35let), nejsou tímto pilířem dobře pokryti. „Nedostatečné pokrytí mladších pracovníků působí obavy, protože právě to je generace, na kterou více dopadnou nezbytné reformy průběžného důchodového systému a která bude více závislá na dodatkových zdrojích starobního důchodu.“19

Výše spoření účastníků je velmi nízká a pohybuje se pod hranicí 2% průměrné hrubé mzdy, tato úroveň spoření nemůţe v ţádném případě vytvořit dostatečnou finanční rezervu pro vyrovnání příjmu při odchodu do důchodu. Mladí lidé mohou spořit méně, ale s přibývajícím věkem by měli spořit více, optimální by bylo odkládat si asi 10% svého současného příjmu, coţ odpovídá přibliţně částce 1.500,Další podstatnou slabinou jsou také stále nízké průměrné příspěvky do systému. Účastnicí tak nečerpají státní podporu v plné moţné výši. Daňové odpočty také nejsou plně vyuţívány.

Vinou nízké úrovně příspěvků rostlo pomalu také celkové jmění fondů, které ke konci roku 2009 dosahovalo 200 mld. Kč, coţ činilo pouhých 5% HDP. Nízké reálné výnosy, kterých bylo dosahováno, se na počátku tisíciletí zvyšovaly (v roce 2003 bylo dosaţeno průměrného zhodnocení vkladů ve výši 3,1%), v dalších letech opět klesaly a finanční krize znamenala v roce 2008 nejmenší výnosy. Celkové reálné výnosy z penzijního připojištění se tak rovnají nule.

Slabinou stále zůstává také právní struktura penzijních fondů, coţ z velké části vysvětluje, proč není systém dostatečně průhledný. Ze struktury účasti na zisku vyplývá, ţe podíly akcionářů a účastníků nejsou odděleny a ţe tedy není průhledné rozdělení zisku mezi akcionáře a účastníky připojištění. Z původního počtu 44 penzijních fondů je v současné době činných pouze 10 fondů. Počet penzijních fondů se sniţoval především v důsledku jejich slučování do větších celků, 12 fondů zaniklo zcela a to likvidací.

19

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2010. 542 s. ISBN 978-80-7357-585-4. s. 249.

24

Problémem také je, ţe penzijní fondy se snaţily v krátkém čase získat co největší počet klientů, volily proto strategii, která zdůrazňovala krátkodobou výnosnost penzijního připojištění. Výsledkem tohoto trendu je základní dosavadní slabina celého systému, která spočívá v tom, ţe účastníci často ukončují smluvní vztah jednorázovým vyrovnáním a počet vyměřených starobních penzí z tohoto systému je velmi malý. Je tedy moţno říci, ţe penzijní připojištění v České republice hraje dosud roli spíše jakéhosi spoření se státním příspěvkem.20

Co se týče počtu pojištěnců, tak ve třetím čtvrtletí v roce 2010 překročil počet účastníků aktivních účastníků hranici 4,5 milionu (4.556.038). Kdyţ vezmeme v úvahu, ţe k 30.6.2010 v České republice je podle posledního sčítání 21 10.515.819 obyvatel a z toho asi 6.500.000 obyvatel v produktivním věku (po odečtení nerezidentů22, nezaměstnaných, dětí do 18 let a lidí nad 60 let, kteří jsou uţ v penzi), zjistíme, ţe přibliţně 70% ekonomicky aktivních obyvatel v České republice má uzavřeno penzijní připojištění. Na první pohled se to můţe zdát jako velice uspokojivé, ale kdyţ si uvědomíme, ţe 1/3 obyvatel nevytváří finanční rezervu na penzi, a spoléhá se na to, ţe stát se o ně nějak postará, je to varující zjištění.23

Čím více účastníků se postupně začalo podílet na spoření, tím více rostl měsíční příspěvek (bez účasti zaměstnavatele), i kdyţ je nutno podotknout, ţe v současné době zaměstnavatelé přispívají čím dále tím častěji, jako bonus a mimo mzdové plnění. Téměř kaţdému čtvrtému účastníkovi přispívá také zaměstnavatel (viz graf č.5).

20

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2010. 542 s. ISBN 978-80-7357-585-4. s. 249-250. 21 Czso.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. ČESKÁ REPUBLIKA OD ROKU 1989 V ČÍSLECH. Dostupné z WWW: . 22 Nerezident (non-resident) je subjekt, jehoţ podstatnou charakteristikou je, ţe se nezdrţuje na území příslušného státu ani zde nemá sídlo či bydliště. Daňová povinnost tohoto subjektu v rámci daného státu je zpravidla omezená a vztahuje se pouze na příjmy ze zdrojů na území příslušného státu. 23 Finance.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Počet účastníků penzijního připojištění. Dostupné z WWW: .

25

Graf č. 5: Průměrná výše měsíčního příspěvku

Zdroj: Finance.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Příspěvky na penzijní připojištění. Dostupné z WWW: .

Aby se situace v systému penzijního připojištění zlepšila, bylo by zapotřebí:  Motivovat účastníky k vyšším příspěvkům,  motivovat zaměstnavatele k většímu zapojení do systému (zvýšení limitů pro daňovou podporu, zkvalitněním a prohloubením osvětové činnosti),  zvyšovat bezpečnost (maximální informační otevřeností systému, změnou způsobu oceňování majetku penzijních fondů, dokonalejší zábranou konfliktů zájmů, oddělením majetku akcionářů od majetku účastníků, apod.),  zvýšit výnosnost (nabídkou výběru z více penzijních plánů, zrušením meziroční garance zůstatku na individuálním účtu účastníka, sniţováním provozních nákladů penzijních fondů, stanovením limitů na výši odměn za zprostředkování smluv apod.),  posílit dlouhodobost systému,  vyřešit potenciální riziko vloţených garancí na výpočet penzí (vytvořením speciálních úmrtnostních tabulek),  základním plněním určit doţivotní penzi a jen při nízkém zůstatku na účtu jiné formy,  omezit státní podporu „konkurenčních“ systémů, 26

 zváţit moţnost dobrovolného vyvázání placení části pojistného z veřejného důchodového systému na soukromé důchody při současném omezení nároků z tohoto systému.24

Je třeba si uvědomit, ţe reforma soukromých důchodů je součástí komplexní důchodové reformy a změny ve veřejném i v soukromém pilíři musí být koordinovány.

1.10 Způsoby zhodnocování, investování a rozložení peněz penzijních fondů Způsob zhodnocování peněz v penzijních fondech v České republice je často diskutované téma. Tyto prostředky jsou určeny jako jeden ze zdrojů příjmů ve stáří, to znamená, ţe během doby spoření očekáváme přiměřené zhodnocení a na druhou stranu chceme, aby byly úspory v bezpečí. Na investování v peněţních fondech má velký vliv také Česká národní banka, která do jisté míry ovlivňuje základní ukazatele sektoru penzijních fondů.

Penzijní fondy mají za povinnost dosahovat nezáporné nominální zhodnocení, coţ znamená, ţe jsou nuceni investovat peníze velmi konzervativně, díky tomu jsou prostředky uloţeny bezpečně, ale na druhou stranu s minimálním výnosem. Je velmi zajímavé podívat se na zhodnocení v porovnání k inflaci, snadno zjistíme, ţe se vlastně o ţádné zhodnocení peněz nejedná, je to pouze spoření, které více nebo méně kopíruje inflaci a zajišťuje tím reálnou nominální hodnotu peněz (viz Tabulka č. 4). Pokud by nebyla motivace v podobě státního příspěvku, daňových úlev a příspěvků zaměstnavatele, myslím si, ţe jen málokdo by byl ochoten si spořit.25

24

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2010. 542 s. ISBN 978-80-7357-585-4. s. 250-251. 25 Investujeme.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Portfolio penzijních fondů – ani riziko, ani výnosy. Dostupné z WWW: .

27

Co se týče nákladovosti fondů, tak výnosy v penzijních fondech v roce 2009 jsou větší neţ v roce 2008 a některé dokonce překonaly inflaci, i kdyţ jen o kousek. Z toho lze usoudit, ţe nemůţeme hovořit o zhodnocení, ale pouze o udrţení hodnoty peněz. Penzijní fondy se navenek tváří, ţe uzavření smlouvy i vedení a správa finančních prostředků je zcela zdarma, ale ve skutečnosti má fond náklady, které sice účastník neplatí, nicméně se to promítá do celkového zhodnocení.26

Dále zde bude pohlédnuto na investování. Jedním z problémů při zhodnocení peněţních prostředků je provázání majetku akcionářů fondu a klientů. Při dosaţení záporného výnosu pak musí akcionáři vyrovnávat ztráty ze svého majetku, coţ opět nutí fondy investovat konzervativně. Na základě této skutečnosti jsou tvořena portfolia penzijních fondů, která se skládají z 90% z konzervativních nástrojů, jako jsou dluhopisy, pokladniční poukázky, hotovost a termínované vklady. Přibliţně pouhých 10% penzijní fondy rozkládají do alternativních investic, akcií, podílových fondů a velmi omezeně i do nemovitostí.

Přitom penzijní fondy dnes mohou investovat 25% majetku do akcií a podílových fondů a 5% do nemovitostí a dalších alternativních moţností, ale jak jsem jiţ zmínil, fondy mají povinnost generovat nezáporný výnos, nesmí riskovat s prostředky svých klientů, a proto jsou portfolia poskládána velmi opatrně. Je moţné, ţe v budoucnu budou fondy investovat odváţněji za účelem dosaţení větších výnosů, ale to bude docela jistě znamenat přenesení části rizika na samotné účastníky. Pravděpodobně se vytvoří několik rizikových profilů, které budou mít různě velký poměr akcií vůči dluhopisům, bude jistě záviset i na ochotě lidí nést riziko a dále pak je zde faktor věku. Mladým lidem by mělo být umoţněno zvolit si profil, který obsahuje více akcií, protoţe v delším časovém horizontu se riziko z volatility akcií sniţuje, na druhou stranu starší lidé zvolí jistě konzervativní řešení, které odpovídá sloţením portfolia v dnešní době. Jiţ dnes některé banky mají fondy s aktivní správou, která zajišťuje to, ţe v mládí jsou peníze investovány více do akcií a v průběhu času se tento poměr mění ve prospěch dluhopisové sloţky.

26

Penize.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Penzijní fondy. Dostupné z WWW: .

28

Graf č. 6: Složení portfolia penzijních fondů

Zdroj: Apfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Ekonomické ukazatele penzijních fondů APF ČR za rok 2010. Dostupné z WWW: . Tabulka č. 3: Struktura aktiv dle jednotlivých penzijních fondů (v %) Název penzijního fondu

Dluhopisy

Pokladniční poukázky

Akcie

Podílové listy

Nemovitosti

Peníze na účtech

Ostatní

AEGON PF

74,4

3,0

0,0

0,0

0,0

10,8

11,8

Allianz PF

94,7

0,0

0,0

1,2

0,0

3,8

0,3

AXA PF

79,7

0,3

2,1

4,8

5,1

4,7

3,4

ČSOB PF Progres

91,5

0,0

1,9

0,2

0,0

2,5

3,8

ČSOB PF Stabilita

92,2

0,0

1,1

1,7

0,0

2,3

2,6

Generali PF

87,5

0,0

0,9

4,3

0,3

3,5

3,5

ING PF

85,3

3,8

0,0

0,0

0,0

8,6

2,3

PF České pojišťovny

89,3

0,0

1,3

5,0

0,0

2,5

2,0

PF České 65,9 0,0 0,0 9,1 0,0 23,8 1,2 spořitelny PF 91,0 0,0 0,0 0,0 0,0 6,1 2,9 Komerční banky Zdroj: Apfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Ekonomické ukazatele penzijních fondů APF ČR za rok 2010. Dostupné z WWW: .

29

Velký problém vidím v tom, ţe lidí v Česku nejsou zvyklí investovat a podílet se na riziku tak, jak je to běţně zvykem ve USA i v západní Evropě. Můţeme se na to dívat ze dvou úhlů. Ten první je, ţe konzervativní investice je v bezpečí, které se ukázalo zejména v době finanční krize, ale přílišná konzervativnost nepřináší ţádný výnos. Ten druhý úhel viz USA v kontextu s finanční krizí způsobil to, ţe celoţivotní úspory, které měly slouţit právě pro důchod, byly znehodnoceny. Řešení vidím v nejen kvalitním portfoliu, ale hlavně v aktivním přístupu a poradenství v investování do různých rizikových profilů, které je nezbyté v čase měnit.

1.11 Dopad penzijních fondů na kapitálové trhy Investování pomocí penzijních fondů je na vysoké odborné úrovni, a proto prokazuje i větší efekt. Studie zjistily, ţe penzijní fondy mají podstatně niţší transakční náklady, neţ mají pojišťovny nebo soukromé investování. Díky tomu, ţe mají pod správou objemově veliké mnoţství majetku, který je rozloţen do dlouhého časového horizontu, mohou tak peníze ve svých portfoliích široce rozkládat, tím zajišťovat stabilitu ochranu před trţními výkyvy. Investování na mezinárodním kapitálovém trhu je pro české penzijní fondy významné, zatím jim to ovšem legislativa umoţňuje ve velmi omezené míře. Pokud by se to v budoucnu změnilo, určitě by to výrazně ovlivnilo způsob investování penzijních fondů.27

Penzijní fondy se začínají stávat institucí, která má vliv na vytváření nových finančních produktů díky dvěma výrazným faktorům:  Prostředky uloţené v penzijních fondech jsou uloţeny na dlouhou dobu,  očekává se od nich reálné zhodnocení vkladů očištěné od krátkodobých trţních výkyvů.

27

Penize.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Dopad penzijních fondů na kapitálové trhy. Dostupné z WWW: .

30

Zahraniční investice a české penzijní fondy Od 1.1.2000 smějí české penzijní fondy investovat také do zahraničních cenných papírů. Tato moţnost je omezena pouze na vládní obligace členských zemí OECD28 a jejich centrálních bank. Je to sice určitý pokrok, ale stále je to velmi omezující, protoţe existuje mnoho druhů zahraničních cenných papírů, státních, podnikových i korporátních, které mají lepší ratingové ohodnocení neţ Česká republika.

Licence Aby mohly penzijní fondy investovat do zahraničních cenných papírů, potřebovaly k tomu devizovou licenci, kterou uděluje Česká národní banka (dále jen ČNB), ministerstvo financí naopak tuto licenci nevyţadovalo. Nakonec vyhrálo stanovisko ČNB a začalo licence penzijním fondům udělovat, byl to celkem nesmyslný poţadavek, protoţe ČNB postupně udělila licenci všem penzijním fondům, které si o ni poţádaly. Penzijní fondy často nakupují cenné papíry od obchodníků a ti většinou devizovou licenci mají. Proto byl poţadavek ČNB jen jedním z byrokratických kroků, který se snaţil bez jasné koncepce regulovat a dohlíţet na investování penzijních fondů.

Současná legislativa přesně definuje, do jakých instrumentů mohou penzijní fondy investovat, tím hlídá hlavně defaultní riziko29, ale v případě investic do zahraničí musí penzijní fondy řešit také měnové riziko. Zákon totiţ neomezuje fondy v tom, jak velký podíl zahraničních investic mohou mít ve svém portfoliu, toto rozhodnutí je na investičních manaţerech. Takový způsob investování by byl celkem v pořádku, pokud by mohly fondy uzavírat měnovou pozici30. Zákon jim v tuto chvíli neumoţňuje vyuţívání finančních derivátů31.

28

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkráceně OECD z angl. Organisation for Economic Co-operation and Development) je mezivládní organizace 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly principy demokracie a trţní ekonomiky. OECD vznikla v roce 1961 (zakládací dokument byl podepsán 14. prosince 1960) transformací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla původně zřízena roku 1948 k administraci poválečného Marshallova plánu. 29 Default = selhání 30 Základním cílem řízení měnového rizika je stabilizace hodnoty budoucích peněţních toků v cizích měnách na úrovni, která je nám v současné době známa, je přesně určena a kterou akceptujeme. 31 Finanční deriváty jsou instrumenty, jejichţ hodnota je odvozena z hodnoty tzv. podkladového aktiva. Jejich podstatou je forma termínového obchodu, tzn. ţe dochází k určitému zpoţdění mezi sjednáním obchodu a jeho plněním. Mají obvykle podobu smlouvy mezi dvěma stranami: Tedy mohou, ale nemusí být cennými papíry.

31

Povolení využívání finančních derivátů Penzijní fondy by se chtěly zajišťovat proti riziku plynoucího z finančních derivátů. Snaţí se situaci řešit tím, ţe hledají různé cesty jak tento zákaz obejít, existují inovativní produkty, které umí zajistit investici podobně jako deriváty, jen se jmenují jinak. Jedním z takových produktů jsou strukturovaná depozita, jejichţ výnos je vázaný na jiný instrument. Tento druh vkladu můţe být velice bezpečný, se tím sniţuje také jeho výnos. Praxe ukazuje, ţe regulace je vţdy o krok zpět za finančními inovacemi.

Pro lepší moţnost zhodnocování peněz je nezbytné otevřít penzijním fondům cestu k zahraničním akciím nebo otevřeným podílovým fondům. Kapitálový trh v Česku nemá ve své nabídce dostatek vhodných akciových titulů, které by byly pro fondy zajímavé. Obchodování v Českém prostředí je minimální, neumisťuje efektivně nový kapitál a tím neplní svoji základní funkci.

Investování do cenných papírů členských zemí představuje téměř stejné kurzové riziko, ale problém by byl s měnovým rizikem, ale i to se dá ochránit pomocí měnových derivátů. To znamená, aby dokázaly penzijní fondy ochránit svá portfolia proti měnovým rizikům, musí jim být umoţněno vyuţívat měnové deriváty a pochopitelně muţnost obchodovat na zahraničních trzích.

Penzijní fondy jsou v současnosti velmi omezené na nákup podílových listů vydávaných pouze na veřejném trhu, především uzavřené podílové fondy. Investování do otevřených podílových fondů představuje stejné kurzové riziko jako investice do uzavřených podílových fondů. Podstatný rozdíl je ale v likviditě, otevřené podílové fondy jsou mnohem likvidnější, protoţe mají povinnost provádět zpětné odkupy.

32

Dohled nad penzijními fondy Penzijní fondy podléhají dohledu ČNB, zejména v oblasti investiční činnosti penzijních fondů. ČNB můţe zejména po zjištění nedodrţování povinností stanovených zákonem, porušení statutu či penzijního plánu vyzvat k odstranění nedostatků, k výměně členů orgánů fondu, uloţit pokutu, pozastavit oprávnění představenstva nakládat s majetkem aţ na dobu 6 měsíců, sníţit zisk připadající akcionářům či odejmout povolení k činnosti fondu. Kromě činnosti orgánů dozoru existují i jiné mechanismy garantující bezpečnost systému proti platebním neschopnostem jednotlivých subjektů z řad penzijních fondů.

Zejména se jedná o:  Povinnost obezřetného konání zaměstnanců penzijního fondu, které nesmí být v rozporu se zájmy účastníků,  morální garance akcionářů penzijních fondů (zejména zahraničních společností), spočívající v předejití poškození dobrého jména společnosti v případě hospodářských problémů dceřinné společnosti (míněno penzijního fondu),  přísná pravidla investování majetku penzijních fondů,  informační povinnost osob či institucí (zaměstnanci penzijního fondu, pojistní matematici, auditoři, banka vykonávající činnost depozitáře, apod.) v okamţiku neschopnosti penzijního fondu krýt nároky na přislíbené dávky,  tvorbu povinného rezervního fondu ve výši 5 % dosaţeného zisku.

33

2. SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ NA STÁŘÍ Sociální zabezpečení jako součást sociální politiky a jako prostředek k uskutečňování jejích úkolů a cílů můţeme potom obecně chápat jako soubor institucí, zařízení a opatření, jejichţ prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů.32 Počátky našeho sociálního zabezpečení spadají do 2. poloviny 19. století, kdy naše země byly součástí Rakousko-Uherské monarchie. Vycházelo se z Bismarckových opatření v této oblasti, které byly uplatňovány v Prusku ve snaze oslabit sílu dělnického hnutí. Sociální pojištění vzniká postupně pro jednotlivé skupiny obyvatel a vytváří se několik soustav nemocenského a důchodového zabezpečení. Po roce 1918 byl tento stav převzat do právního řádu naší republiky. Sociální zabezpečení v tomto období bylo značně roztříštěné. Zahrnovalo pouze část ekonomicky aktivního obyvatelstva a zabezpečovalo jen jednu pětinu obyvatelstva. Některým skupinám nebylo přiznáno vůbec, nejvýhodnější bylo u státních a veřejných zaměstnanců a úředníků soukromého sektoru. Sociální péče o staré a invalidní byla zaloţena převáţně na dobročinnosti, protoţe povinnost chudinského zaopatření připadala na domovské obce, úroveň tedy závisela na moţnosti a velikosti obce.

Základní zásady sociálního zabezpečení: 1) Sociální zabezpečení se zaručuje všem občanům (rozsah sociálního zabezpečení je dán stanovenými podmínkami) – této zásadě se říká zásada všeobecnosti, 2) dávky sociálního zabezpečení poskytuje stát – zásada garance státu, 3) dávky sociálního zabezpečení nepodléhají dani, 4) občané a organizace platí na sociální zabezpečení pojistné (podmínky a rozsah stanoví zákon), 5) příjmy a výdaje sociálního zabezpečení jsou součástí státního rozpočtu ,

32

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2010. 542 s. ISBN 978-80-7357-585-4. s. 179.

34

6) zásada valorizace – dávky sociálního zabezpečení jsou přizpůsobovány růstu cen a růstu mezd.33

Sociální zabezpečení (kromě jiných faktorů) významně ovlivňují demografické faktory. Vývoj demografických charakteristik do značné míry předurčuje výši jednotlivých dávek sociálního zabezpečení, které jsou vţdy určeny pro konkrétní skupinu obyvatel. Pro sociální zabezpečení je především důleţitý proces stárnutí obyvatel, o kterém často slýcháme. Budoucí demografické trendy se také pochopitelně odráţejí v ekonomické výkonnosti a k financování sociálního zabezpečení.

2.1 Základní typy penzijních plánů Můţeme rozlišovat tyto systémy: 1) Dávkově definované systémy – garantují určitou výši penzijních dávek, většinou v závislosti na kombinaci faktorů jako je počet let, po které jedinec odváděl příspěvky do systému, výše příjmů jedince za určité období, apod. 2) Příspěvkově definované systémy – neposkytují svým účastníkům takovou míru jistoty ohledně výše jejich budoucích penzí. Účastníci zde platí stanovenou příspěvkovou sazbu, ale výše jejich penzí závisí kromě velikosti jejich odvedených příspěvků také na míře výnosu z investování těchto úspor na kapitálovém trhu. 3) Hypotetické příspěvkově definované systémy – jedná se o novou metodu (pouţívá se např. ve Švédsku). Kaţdý účastník má v rámci systému svůj individuální účet, na který se mu připisují odvedené příspěvky a jejich zhodnocování v čase. Výše penze je v okamţiku odchodu jedince do důchodu přímo závislá na celkových (hypotetických) úsporách na jedincově účtu a nepřímo závislá na průměrně očekávané délce ţivota generace nastávajících důchodců.34

33

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2010. 542 s. ISBN 978-80-7357-585-4. s. 192-194. 34 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2010. 542 s. ISBN 978-80-7357-585-4. s. 198-199.

35

2.2 Sociální pojištění Do oblasti sociálního zabezpečení patří také sociální pojištění, coţ je mimo jiné tématem této práce. V rámci systému sociálního pojištění jsou řešeny ty sociální situace, na které se můţe občan dopředu připravit (pojistit) formou odloţení části své dnešní spotřeby na krytí budoucí nejisté dlouhodobé či krátkodobé sociální situace. V tomto směru jsou dnes provozovány tyto systémy:  Důchodové pojištění (na základě zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) a penzijní připojištění.  Nemocenské pojištění.

Systém je financován z pojistného, které platí podle přesně stanovených podmínek jak zaměstnavatel, tak samotný zaměstnanec. „Sociální pojištění je forma nejvíce preferovaná v moderních společnostech s tržní ekonomikou. Je rozvíjena jak ve všeobecných povinných (obligatorních), tak v doplňkových dobrovolných (fakultativních) systémech.“35 V našich podmínkách je sociální pojištění nejvhodnější formou zajištění sociálních potřeb občanů ve všech případech, kdy se jedná o sociální událost spojenou se ztrátou příjmu (např. mzdy) z výdělečné činnosti v případech mateřství, ošetřování člena rodiny, nemoci, invalidity, stáří a ztráty ţivitele aj.

2.3 Důchodové pojištění Důchodové pojištění je druh sociálního pojištění, kterým se člověk můţe připravit na stáří, na dobu, kdy nebude výdělečně činný a kdy bude potřebovat finanční prostředky pro krytí svých potřeb. Důchodové pojištění je z hlavní části financováno ze státního rozpočtu, stále se ale apeluje na skutečnost, aby se lidé připravili na stáří a dobu, kdy budou v důchodu také po soukromé linii – např. formou úspor nebo penzijního připojištění.

35

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2010. 542 s. ISBN 978-80-7357-585-4. s. 178.

36

Vzhledem k tomu, ţe odchodem do starobního důchodu se příjem sníţí přibliţně o ½ , znamená to, ţe tím výrazně poklesne také ţivotní úroveň, na kterou je člověk zvyklý. Na tuto tvrdou a reálnou situaci je nezbytné se připravit. Čím dříve si začneme spořit, tím více úspor dosáhneme.

2.3.1 Druhy důchodů Základním hmotněprávním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu, je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody:  Starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu),  plný invalidní,  částečně invalidní,  vdovský a vdovecký,  sirotčí.36 Graf č. 7: Strukturu výdajů na důchody v roce 2009

Výdaje na důchody v roce 2009 (v tis. Kč) 5%

7%

1% 1% Starobní důchod

13%

Plný invalidní důchod Částečný invalidní důchod Vdovský důchod Vdovecký důchod 73%

Sirotčí důchod

Zdroj: Czso.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Statistická ročenka. Dostupné z WWW: . (upraveno)

36

Mpsv.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Mpsv.cz. Dostupné z WWW: <www.mpsv.cz>.

37

Důchod se skládá ze dvou sloţek, a to:  Ze základní výměry (stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků) a  z procentní výměry.37

Řádný starobní důchod Řádný starobní důchod je takový důchod, na který vzniká nárok dosaţením zákonem poţadovaného důchodového věku a získáním potřebné doby pojištění. Důchodový věk je u muţů 60 let, u ţen od 53 do 57 let podle počtu vychovaných dětí, kteří daného věku dosáhli do 31. prosince 1995.

Od té doby se věková hranice pro odchod do důchodu pravidelně zvyšuje – u muţů o dva kalendářní měsíce a u ţen o čtyři kalendářní měsíce za kaţdý započatý rok po 31. prosinci 1995. A to tak, aby po 31. prosinci 2012 byl důchodový věk u muţů 63 let a u ţen od 59 do 63 let opět podle počtu vychovaných dětí. Novela platná od roku 2010 posune důchodový věk postupně na 65 let pro ty, kdo mají maximálně jedno dítě. Pokud mají více dětí, na 6264 let.38

Předčasný důchod Do předčasného důchodu můţe občan odejít, jestliţe má do důchodového věku nejvýše tři roky a zároveň je jeho doba pojištění nejméně 25 let.

Plný invalidní důchod Občan je plně invalidní, jestliţe z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 % nebo je schopen pro zdravotní postiţení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliţe získal potřebnou dobu pojištění. 39

37

Mpsv.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-15]. Důchodové pojištění. Dostupné z WWW: . 38 PŘIB, J. Kdy do důchodu a za kolik? 11. vyd. Praha: Grada, 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3292-3. s. 58. 39 PŘIB, J. Kdy do důchodu a za kolik? 11. vyd. Praha: Grada, 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3292-3. s. 62.

38

Částečný invalidní důchod Částečně invalidní je občan, jestliţe mu z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu trvajícího déle neţ jeden rok poklesla schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Nebo ten občan, jemuţ dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěţuje obecné ţivotní podmínky. Nárok na částečný invalidní důchod má občan, který se stal částečně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění. Nebo v případě, ţe se stal částečně invalidním následkem pracovního úrazu.40

Vdovský a vdovecký důchod Vdovský důchod náleţí vdově nebo vdovci v případě, ţe zemřelý manţel nebo manţelka pobírali důchod, v době smrti vznikl nárok na důchod nebo zemřel/a následkem pracovního úrazu. Pokud člověk splní některou z těchto podmínek, má nárok na důchod po dobu jednoho roku. Po roce má na důchod nárok pouze pokud pečuje o nezaopatřené dítě, pečuje o rodiče, kteří s ním ţijí v domácnosti, je plně invalidní nebo dosáhl důchodového věku. V současné době má ţena na trvalý vdovský důchod nárok od 55 let a muţ od 58 let.

Sirotčí důchod Sirotčí důchod náleţí nezaopatřenému dítěti, pokud zemřel jeho rodič, osvojitel nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů a dítě na ni bylo v době její smrti převáţně odkázané výţivou, kterou ze závaţných důvodů nemohli zajistit jeho rodiče.41

40

Mpsv.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-27]. Druhy dávek. Dostupné z WWW: . 41 Mpsv.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-27]. Druhy dávek. Dostupné z WWW: .

39

2.3.2 Důchodové zabezpečení v České republice Prvním pilířem je důchodového pojištění v České republice je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované (DB) a průběţně financované (PAYGO). Je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová schémata apod. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí určité odchylky pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči).42 Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více neţ 99 % obyvatel ve věku vyšším, neţ je věková hranice pro nárok na starobní důchod.

Slabé stránky povinného základního důchodového pojištění (PAYG) 1) Sliby budoucím důchodcům nejsou dostatečně kryty zdroji, coţ přináší velikou nejistotu a rizika jak občanům, tak státu. 2) Nízké povědomí občanů o nedostatečném dlouhodobém krytí závazků systému. 3) Deficitní financování PAYG prohlubuje mezigenerační nespravedlnost. 4) Příjmová (tzv. intragenerační) solidarita (redistribuce) dosahuje v PAYG pilíři při dnešním nastavení velmi vysokých hodnot. 5) Rozdílné postavení OSVČ a zaměstnanců při placení pojistného vyplývající především z nastavení daňového systému. 6) Vysoká pojistná sazba motivující k vyhýbání se placení pojistného. 7) Neprůhledná solidarita (např. způsob zápočtu náhradních dob pojištění, délka rozhodného období). 8) Neomezený souběh všech druhů důchodů a mzdy.

42

Mpsv.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-27]. Sociální pojištění. Dostupné z WWW: .

40

Silné stránky povinného základního důchodového pojištění (PAYG) 1) Významné omezení rizika chudoby u důchodců. 2) Vysoké pokrytí (univerzálnost). 3) Jednotnost systému. 4) Tradice a důvěra veřejnosti. 5) Parametrické úpravy umoţňují zajistit dlouhodobou udrţitelnost.43 Vedle toho existuje dobrovolné doplňkové, příspěvkově definované (DC), kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je moţno podle terminologie EU povaţovat za třetí pilíř důchodového systému. Součástí třetího pilíře jsou i produkty komerčních pojišťoven - zejména ţivotního pojištění. Důchody přiznávané ze třetího pilíře se zatím podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou.

Slabé stránky dobrovolného soukromého penzijního připojištění se státním příspěvkem 1) Nízké příspěvky účastníků (chybějící vazba na mzdy). 2) Neefektivní státní podpora. 3) Institucionální zastaralost (např. neoddělený majetek). 4) Extrémně konzervativní investiční strategie plynoucí z poţadavku zaručeného nezáporného meziročního výnosu. 5) Neprovázanost na penzi (pouţívání spíše jednorázového vyrovnání namísto doţivotní anuity).

Silné stránky dobrovolného soukromého penzijního připojištění se státním příspěvkem 1) Vysoká účast obyvatelstva. 2) Bezpečnost prostředků. 3) Účast zaměstnavatelů. 4) Funkční infrastruktura systému individuálních účtů včetně agendy přímé státní podpory.44 43

Mpsv.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-15]. Závěrečná zpráva. Dostupné z WWW: .

41

2.4 Důchodová reforma V současnosti se často hovoří o důchodové reformě. Je zřejmé, ţe pokud chceme, aby český penzijní systém fungoval, potřebuje zásadní změnu. Je třeba si uvědomit, ţe kaţdý občan České republiky má právo podle Ústavy České republiky na důstojné a přiměřené zabezpečení ve stáří. Základním úkolem demokratického státu je pak zajistit prosperitu budoucím generacím. Prognózy budoucího vývoje ukazují, ţe je nutné provést řadu reforem vedoucích ke stabilizaci sociálního systému a celkově nezvyšovat mandatorní výdaje, na něţ nejsou zdroje. Dokud se bude zvyšovat průměrná doba doţití, pak se musí zvyšovat i věková hranice pro odchod do důchodu. Dnešní systém byl nastaven před více neţ sto lety, kdy se doba, kdy byl jedinec v důchodu, počítala na roky. Dnes je to dvacet i více let a není moţné systém průběţnému modelu udrţet. Fakticky prostě ubývá těch ekonomicky aktivních, kteří mohou na penze stávajícím důchodcům přispívat. Aby náhradový poměr u budoucích důchodů odpovídal budoucímu vývoji mezd a inflace, není uţ nyní moţné bez provedení systémových změn zajistit. Dnes připadá na jednoho důchodce 1,8 ekonomicky aktivních lidí - plátců sociálního pojištění. Pokud se systém neupraví, v roce 2050 to bude podle posledních analýz asi 1,2. Přitom schodek důchodového účtu v současnosti činí asi 30 miliard korun ročně. Státní systém důchodového zabezpečení proto není při nynějším nastavení dlouhodobě udrţitelný. Je tedy nezbytné hledat nové zdroje nebo příjmy na financování penzí budoucím generacím.

V návrhu penzijní reformy ministerstva práce a sociálních věcí tvoří základ důchodového systému současný průběţný systém, do něhoţ přispívá ekonomicky aktivní generace a z něhoţ jsou zároveň vypláceny penze dnešním důchodcům. Hlavní úlohou tohoto prvního pilíře je solidárně zajistit přiměřenou výši důchodů také pro lidi s niţšími příjmy, aby se mohli ve stáří vyhnout chudobě. Systém musí být zároveň výhodný pro občany, kteří svou prací vytvářejí hodnoty, tedy platí sociální pojištění a další daně.

44

Mpsv.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-15]. Závěrečná zpráva. Dostupné z WWW: .

42

Kaţdý občan bude mít navíc moţnost z nynějších povinných odvodů na sociální pojištění odvádět malou část na svůj soukromý penzijní účet. Jelikoţ tyto prostředky nebudou ihned vyuţity, budou se ve fondech zhodnocovat ve prospěch budoucích penzí jejich vlastníků.

Cílem reformy není uspořit na důchodech vyplácených v průběţném systému, ale rozloţit rizika a umoţnit lepší zhodnocení spoření na důchod. Vytvoří se soustava s více pilíři, které budou účelně kombinovat solidární pojetí výplaty penzí s kapitálovými prvky spoření.

Vládní návrh důchodové reformy Pro zajištění dlouhodobě a finančně udrţitelného vývoje základního důchodové pojištění, a tudíţ pro plné krytí jeho budoucích závazků zdroji, je nezbytné pokračovat v postupných parametrických úpravách průběţně financovaného základního důchodového pojištění a dále jeho doplnění o tzv. kapitalizační pilíř, který bude zaloţen na dobrovolné účasti klienta ve fondovém penzijním spoření v rámci diskutované důchodové reformy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí intenzivně pracovalo na finální podobě penzijní reformy. V rámci diskusí, které probíhaly jak mezi zástupci vládních politických stran, odborníky, tak se sociálními partnery, bylo předloţeno několik paralelních návrhů, které byly průběţně analyzovány a propočítávány.

Obsahem reformy bude mj. moţnost dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. opt-out) v podobě vyvedení 3% sociálního pojištění na soukromé individuální účty občanů České rpubliky vedené u penzijních společností za podmínky další dodatečné vlastní platby minimálně ve výši 2% ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění. Vláda se dohodla, ţe v rámci mezigenerační solidarity bude moţné dobrovolné vyvedení částky o výši jednoho procenta mzdy, resp. vyměřovacího základu, potomků vůči svým rodičům, kteří jsou ve starobním důchodu. Tento bonus jim nebude krácen ze mzdy, ani z jejich vlastního penzijního pojištění. Jde ryze o příspěvek státu, kterým budou moci děti svým rodičům v penzi “přilepšit“ pouhým souhlasem.

43

Vstup do dobrovolného opt-outu bude umoţněn lidem mladším 35 let. Jejich rozhodnutí je pak nevratné, ze systému jiţ nebudou moci vystoupit. Zda vyuţijí tento systém, či nikoli, se lidé, kterým bude v době vstupu zákona v platnost více neţ 35 let, budou moci rozhodnout do 31. 12. 2012. Na realizaci svého rozhodnutí budou mít šest měsíců, vstup do systému individuálních účtů jim bude umoţněn právě v druhém pololetí roku 2012. 45

2.5 Fungování penzijního systému v USA V této části práce chci stručně charakterizovat penzijní systém USA jakoţto představitele nejvyspělejší ekonomiky světa s nejrozvinutějším finančním trhem a bohatými zkušenostmi v realizaci sociálního zabezpečení. Dále provedu stručnou komparaci s podmínkami v České republice.

Finanční zajištění budoucích důchodců v USA je postaveno na třech základních pilířích. Social Security

401 (k)

IRA

Zejména Američané středního věku věří a doufají, ţe právě tyto tři pilíře jim zajistí ve stáří uspokojující ţivotní úroveň.46 Social Security - (sociální zabezpečení) je systém postavený na průběţném financování, 401 (k)47- je zvláštní druh soukromého spořicího účtu zaměstnance, na který můţe přispívat zaměstnavatel a navíc je podpořen daňovými úlevami, IRA48 - jedná se o daňově zvýhodněné soukromé investování, Ostatní – jsou pochopitelně i další moţnosti jak si spořit a zhodnocovat své peníze, ovšem uţ nejsou podpořeny ani zaměstnaneckými, ani státními výhodami. Nicméně uvedené tři

45

Mpsv.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-14]. Důchodová reforma. Dostupné z WWW: . 46 Pracevusa.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-20]. Penzijní systém v USA. Dostupné z WWW: . 47 401(k) je druh spořitelního účtu ve Spojených státech amerických, tento názrv je odvozen od & 401(k) Law.cornell.edu [online]. 2011 [cit. 2011-02-20]. Www.law.cornell.edu. Dostupné z WWW: . 48 Individual Retirement Account – individuální důchodový účet

44

základní pilíře by měly bez problémů zajistit slušnou ţivotní úroveň důchodcům, kteří jiţ nebudou v produktivním věku za předpokladu, ţe výhodné moţnosti spoření a investování v pilířích vyuţijí. Pro zabezpečení lidí v důchodovém věku bylo v USA nezbytné změnit systém závislosti z průběţného financování na systém vlastní odpovědnosti a vytváření si dostatečné rezervy v produktivním věku. Podle slov finančních poradců v USA by kaţdý Američan, který se chystá odejít do důchodu, to znamená v 65 letech, měl mít naspořeno v rámci programů 401(k) a IRA asi patnáctinásobek svých ročních nezbytných výdajů a zároveň ţít ve své vlastní nemovitosti, která není zatíţena hypotékou.49

Social Security Je sytém zaloţený na průběţném financování, to znamená, ţe daně, které měsíčně odvádíme, jsou obratem přerozdělovány na penze důchodcům, jedná se o tak zvané mandatorní, neboli povinné výdaje státního rozpočtu. Je pochopitelné, ţe kaţdý člověk, který celý ţivot platí daně očekává, ţe se o něj stát v důchodu postará. Největší problém a to nejen v USA, ale i Evropě i vyspělém Japonsku je to, ţe penzisté se doţívají vyššího věku neţ dříve, tím se prudce zvyšuje i jejich počet a peníze v podobě důchodů se tak vyplácejí podstatně větší skupině obyvatel.

Američtí politici vidí tento problém více reálněji neţ jejich kolegové v Evropě. Čas neúprosně běţí a dříve nebo později přijde chvíle, kdy bude situace v Evropských zemích velmi napjatá, protoţe vznikne velká skupina důchodců, kteří budou poţadovat své sociální dávky a vedle nich stejně velká skupina produktivních lidí, kteří budou protestovat proti nadměrnému zdanění svých příjmů.

V USA se problémem výplaty penzí začali zabývat jiţ dříve a snaţili se najít řešení, které našlo pochopení i s konzervativní politikou George Bushe – ta dávala jasný signál, ţe lidé se nemají v plné míře spoléhat na státní sociální systém, ale vyzývala je k tomu, aby si stáří spořili sami, k tomu jim byla vláda ochotna vyjít vstříc systémem daňových úlev. 49

Pracevusa.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-20]. Penzijní systém v USA. Dostupné z WWW: .

45

Příspěvky do státního sociálního systému v USA Zaměstnanec

7,65%(z hrubé mzdy)

Zaměstnavatel

6,2% na sociální pojištění

1,45% na zdravotní pojištění

Příspěvky do státního sociálního systému v České republice Zaměstnanec

8% na sociální pojištění

4,5% na zdravotní pojištění

Zaměstnavatel

26% na sociální pojištění

9% na zdravotní pojištění

Občané v USA si mohou na modelové kalkulačce spočítat, jak velkou sociální dávku budou v důchodu dostávat. Stačí jen zadat historické příjmy a očekávané budoucí příjmy. Díky tomuto nástroji se snadno dozví, ţe člověk s nízkým příjmem bude dostávat asi 60% své mzdy, naopak člověk s vysokým příjmem můţe očekávat zhruba 25% své mzdy, lidé, kteří mají průměrný příjem, budou dostávat někde kolem 40% své předešlé mzdy.50 Důchodová hranic je v současné době 65 let, ovšem lidé narozeni po roce 1959 půjdou do důchodu aţ v 67 letech.

Na první pohled se zdá, ţe Češi odvádějí do zdravotního pojištění mnohem více, ale je potřeba se na to podívat podrobněji a srovnávat srovnatelné. Američan odvádějící procentuální příspěvek do sociálního systému platí z tohoto příspěvku tak zvanou Madicare, jedná se o příspěvek na lékařskou péči pro občany, kteří jsou starší 65 let věku. V USA nejsou lidé do věku 65 let plošně zdravotně pojištěni tak jak tomu je například v České republice, ale musí si své případné léčebné výlohy hradit sami buď prostřednictvím komerčních zdravotních pojišťoven, nebo v hotovosti. Protoţe zdravotní pojištění je v USA řešeno na základě dobrovolnosti a vlastní odpovědnosti, odhaduje se, ţe asi čtvrtina Američanů nemá zaplacené a kryté své zdravotní pojištění. Na základě této skutečnosti by se dalo očekávat, ţe v České republice by pravděpodobně stejné procento lidí, především těch mladších nebylo rovněţ zdravotně pojištěno.

50

Pracevusa.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-20]. Penzijní systém v USA. Dostupné z WWW: .

46

401(k) Američané vţdy kladli velký důraz na vytváření kapitálových rezerv určených pro zaměstnance, kteří z nich budou čerpat v důchodu dávky. Markantní to bylo především u velkých podniků, kde měly odbory silný vliv, byly podnikové penzijní fondy, které pevně stanovovaly výši dávek. Odborářům se úspěšně dařilo včlenit do kolektivních smluv ujednání, na základě kterého se zaměstnavatel zavazoval vyplácet lidem, kteří odešli důchodu, doţivotní dávky. Snadno se tak stávalo, ţe měl zaměstnanec nárok na částku vyplácenou do konce ţivota ve výši např. 900 USD. Podnik pro tento účel musel pochopitelně vytvářet přiměřené kapitálové fondy.

Konec podnikových penzijních fondů. Díky těmto faktorů se podnikové penzijní fondy stávají pro firmy nebezpečné, a proto je přestávají nabízet.  Zjišťuje se, ţe populární podnikové penzijní fondy jsou podkapitalizované,  zaměstnanci umírají mnohem později, neţ se původně předpokládalo,  počátkem roku 2000 došlo k velkému propadu hodnoty akcií,  nízké úrokové sazby,  podniky jsou nucené dotovat penzijní fondy ze svých zisků,  provozování penzijního podnikového fondu se stává zbytečnou zátěţí, která nesouvisí s hlavním oborem podnikání.

Jako vhodné řešení se ukazuje systém 401(k), funguje tak, ţe zaměstnanec investuje své peníze tak, jak uzná on sám za vhodné do otevřených podílových fondů a firma vystupuje jen jako správce jeho majetkového účtu a eviduje stav finančních prostředků. Veškerou odpovědnost za riziko a investiční rozhodnutí tak nese zaměstnanec a ne podnik. Zaměstnanec má moţnost investovat do podílových fondů, které jsou připraveny podnikem, přitom kaţdý podnik můţe mít různou nabídku těchto podílových fondů.

47

Pro lepší motivaci je systém 401(k) podpořen třemi výhodami:  Zaměstnavatel přispívá 50 centů za kaţdý investovaný dolar zaměstnance maximálně do výše 6% jeho mzdy,  zaměstnanec si můţe investovanou částku odečíst od základu daně z příjmu maximálně 15.000 USD ročně, pokud je zaměstnanec starší 50 let, pak si můţe odečíst dokonce aţ 20.000 USD ročně,  výnosy z těchto cenných papírů jsou zdaněny aţ při výběru, to znamená v důchodovém věku, je to velmi výhodné, protoţe tak vzniká efekt úroků z úroků a to tvoří v dlouhém časovém horizontu významný efekt.51

Základní parametry a podmínky programu 401(k) jsou:  Výběr peněz je moţný ve věku investora 59,5,  pokud je chce vybrat dříve, musí zaplatit sankci ve výši 10% z doplácených daní,  pokud zaměstnanec znění zaměstnání, má tři moţnosti,  můţe si převést naspořené peníze z 401(k) jedné firmy do 401(k) druhé,  převést prostředky z 401(k) do IRA,  nebo nechatové úspory leţet na původní 401(k),  krajní moţností je původní 401(k) zrušit, ale tuto variantu finanční poradci zásadně nedoporučují.52

51

Pracevusa.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-20]. Penzijní systém v USA. Dostupné z WWW: . 52 Pracevusa.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-20]. Penzijní systém v USA. Dostupné z WWW: .

48

Odchodem do důchodu si můţe zaměstnanec vybrat z těchto moţností:  Vybrat si celou částku,  domluvit se na pravidelném odprodeji cenných papírů, s tím jsou spojena určitá pravidla a lze si tímto způsobem zajistit pravidelný a stabilní příjem (je potřeba to ale velmi pečlivě zváţit, protoţe peníze se mohou vyčerpat dříve, neţ člověk doţije),  můţe přesunout peníze do programu IRA,  nechat peníze dále zhodnocovat v 401(k), ale musí je začít vybírat nejpozději ve věku 70 a půl roku, nebo si peníze vybrat a pouţít je na komerční fixní, případně variabilní doţivotní výplatu penze (tato varianta se doporučuje zejména pro lidi, kde je předpoklad, ţe se doţijí vyššího věku. Všechny uvedené moţnosti je moţné vzájemně kombinovat.

IRA – Individual Retirement Account Je to třetí významný pilíř na podporu vytvoření si finanční rezervy na stáří, jedná se o dobrovolné, soukromé investování, které má dlouhý časový horizont a je daňově zvýhodněné, ovšem bez příspěvků zaměstnavatele.

1) tradiční IRA přináší pro investora dva benefity  Daň z kapitálových a dividendových výnosů se platí aţ při výběru v důchodovém věku,  je moţní si odpočítat investovanou roční částku pouţitou přes program IRA od daňového základu při vyúčtování roční daně z příjmu, dříve to bylo 4000 USD ročně a v roce 2008 došlo ke zvýšení na 5.000 USD ročně a pro lidi na 50 let je tento limit ještě posunut na 6.000 USD ročně,  peníze smí vybrat ve věku 59 a půl roku, jinak musí zaplatit pokutu ve výši 10% a doplatit daně,  nejpozději ve věku 70 a půl roku musí zahájit výběr finančních prostředků.

49

2) Rort IRA (je pojmenovaná podle senátora, který inovaci vůči tradiční IRA prosadil):  Tato varianta neumoţňuje ţádné daňové odpočty, ale na druhou stranu je osvobozena od zdanění kapitálových a dividendových výnosů,  maximální limity ročně vloţené částky jsou stejné jako u tradiční IRA,  limity se nevztahují na prostředky převáděné z 401(k),  peníze smí vybrat ve věku 59 a půl roku, jinak musí zaplatit pokutu ve výši 10% a doplatit daně,  Roth IRA neurčuje věkovou hranici pro čerpání peněz a tím se stává vhodným prostředkem pro zanechání dědictví.

Program IRA umoţňuje Američanům investovat do:  Podílových fondů,  akcií,  certifikátů,  dalších finančních derivátů.53 Kdyţ se podíváme na právní úpravu pro investování do otevřených podílových fondů v České republice, která platí v současnosti, kaţdý Američan by mohl jen tiše závidět.

Aniţ si to český člověk uvědomuje, má k dispozici „Super Roth IRA“  V Česku jsou výnosy z cenných papírů uţ po 6 měsících jejich drţení osvobozené od daně z příjmu,  nejsou ţádné limity omezující výši investice,  není stanovena ţádná věková hranice pro výběr peněz z cenných papírů. Problém lze vidět v tom, ţe Češi z podstaty svého historického vývoje nejsou zvyklí spořit si na stáří prostřednictvím podílových fondů a dalších nástrojů finančního trhu. 53

Finanční deriváty jsou instrumenty, jejichţ hodnota je odvozena z hodnoty tzv. podkladového aktiva. Jejich podstatou je forma termínového obchodu, tzn. ţe dochází k určitému zpoţdění mezi sjednáním obchodu a jeho plněním. Mají obvykle podobu smlouvy mezi dvěma stranami: Tedy mohou, ale nemusí být cennými papíry. Pracevusa.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-20]. Penzijní systém v USA. Dostupné z WWW: .

50

3. FINANČNÍ KRIZE V rámci této kapitoly bude pohlédnuto na finanční krizi z roku 2007, na její příčiny, historický kontext a její důsledky jak ve světě, tak v České republice.

3.1 Příčiny krize Prvotní příčinou současné krize byla americká hypoteční krize z roku 2007, která postupně přerostla ve finanční krizi, jakou dnes máme. Při tom všem sehrála významnou roli rovněţ vysoká cena ropy v první polovině roku 2008, která vedla k poklesu reálného hrubého domácího produktu a zvedla tak spotřebitelské ceny. Cenu ropy hnaly nahoru spekulativní obchody, a to zejména penzijní a hedgingové fondy, které nakupovaly komodity za účelem sníţení riziko portfolia pramenící z akciových trhů. Další faktor, který přispěl k finanční krizi, byl slabý dolar a rostoucí poptávka Číny před olympiádou v roce 2008. To vše vedlo k tomu, ţe na podzim roku 2008 naplno udeřila finanční krize, která smetla přední světové banky a akciové trhy a také cenu ropy.54

V září roku 2008 zaznamenaly burzy po celém světě hluboký propad, např. praţská burza se 10.9.2008 propadla na 26měsíční minimu, newyorská burza zaţila 15.9.2008 nejhlubší pád od 11.září 2001. Největší bankrot ve svých dějinách zaţily také v USA, kde se zhroutila největší americká spořitelna Washington Mutual. Koncem září postila krize i Evropu – např. vláda Velké Británie znárodnila hypoteční banku Bradford & Bingley, vlády zemí Beneluxu zachránily finanční ústav Fortis, vláda Německa se zaručila za banku Hypo Real Estate, vlády Belgie a Francie zachránily banku Dexia a vláda Irska vydala neomezenou záruku za vklady v bankách a za dluhy finančních ústavů.

54

FOSTER, J.B. Velká finanční krize. 1. vyd. Praha: GRIMUS, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. s.11.

51

V USA se velmi rychle se zvyšovala poptávka po nemovitostech, coţ způsobilo v letech 1997 – 2006 prudký růst cen nemovitostí, které se vyšplhalo v průměru na 124%. Tohoto zájmu si všimly banky, které v touze po zisku začali půjčovat téměř kaţdému. Vlastníci domů, kteří jiţ hypotéku55 měli, ji ochotně refinancovali, díky nízké úrokové sazbě a vzali si další. Ovšem takto navíc získané peníze pouţili na financování spotřebních výdajů. Tento trend způsobil to, ţe dluh domácností vzhledem k jejich celkovému příjmu v průběhu roku 2007 vzrostl na 130% v porovnání s hodnotou 100% v uplynulých deseti letech. Prudký nárůst výstavby rezidenční bydlení v kombinaci s neschopností dluţníků splácet své závazky docházelo k zabavování nemovitostí a tím se zase zvýšila nabídka domů. To způsobilo, ţe prodej nových domů v roce 2007 klesl o 26,4%. Následně se stalo to, ţe počet neprodaných domů v roce 2008 byl na nejvyšší úrovni od roku 1981, tento veliký převis nabídky způsobil to, ţe ceny nemovitostí začaly klesat a klesaly tak dlouho, dokud se nedostaly na přijatelnou hranici neprodaných domů.56 Lze popsat několik faktorů, které způsobily neschopnost obyvatel splácet své závazky z hypoték. Míra neschopnosti splácet dosáhla úrovně 25%, v porovnání s historickým průměrem je to čtyřikrát více.

 Lidé, kteří si brali rizikové hypotéky, patřili k těm méně majetným, byli příliš vysoko zadluţení v porovnání k jejich majetku a navíc jejich platební morálka byla nízká.  Liberalizace trhu s hypotékami. Do roku 2005 banky vyţadovali 20% podíl vlastních zdrojů z kupní ceny nemovitosti, ale v letech 2005 – 2006 se podmínky hodně změnily a umoţnily tak pořízení nemovitosti i méně bonitním zájemcům, kterým banky umoţnily financovat celých 100%.  Finta byla v tom, ţe zájemce si mohl vţít dvě hypotéky, jednu na financování 80% hodnoty nemovitosti a na financování chybějících 20% druhou.

55 56

FOSTER, J.B. Velká finanční krize. 1. vyd. Praha: GRIMUS, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. s.11. ŠTEKL, Mgr.Ing.Jan. Příčiny hypoteční a kreditní krize v USA. Kapitál. 2009, únor, s. 8 - 12.

52

 Mezi vysoce rizikové hypotéky období 2005 – 2006 patřily třicetileté hypotéky typu 2/28 a 3/27, které byly postaveny tak, ţe první dva nebo tři roky uplatňovaly poměrně nízkou úrokovou sazbu a po uplynutí této doby přešly na daleko větší úrokovou sazbu, která se odvíjela od LIBOR.57  V té době začaly od druhé poloviny roku 2004 úrokové sazby na mezibankovním trhu růst, ale lidé to pocítili aţ o dva nebo tři roky později, aţ ve chvíli, kdyţ jim skončila výhodná úroková sazba a překlopila se do té větší. Vlivem zvýšených splátek přizpůsobených trţním podmínkám, se mnoho lidí dostalo do nepříjemné finanční tísně.  Lidé, kteří si pořizovali rizikové hypotéky, spoléhali na to, ţe cena jejich nemovitosti poroste a oni budou moci hypotéku výhodně refinancovat, nebo ji předčasně zaplatit. Počítali s tím, ţe svůj dům prodají za mnohem větší cenu neţ byla ta pořizovací.  Jenomţe růst cen nemovitostí začal výrazně zpomalovat, a proto záměry refinancování byly odloţeny na později, to způsobilo, ţe mnoho dluţníků díky vysokým splátkám mělo najednou mnohem větší náklady na státku hypotéky, neţ původně předpokládali.  Posledním, ale velmi důleţitým faktorem byl zájem investorů o finanční instrumenty, které by přinesly větší výnos neţ běţná bankovní depozita, nebo třeba korporátní dluhopisy. K tomu aby se uspokojila potřeba investorů, docházelo k masivní podpoře rizikových hypoték. Bohuţel, to bylo na úkor sníţení kreditních standardů a významného uvolnění podmínek pro snadné získání hypotéky, navíc často docházelo k přehlíţení kvality a přesnosti informací o klientovi, které vypovídaly o bonitě nebo případném riziku. Nenasytnost bankovního sektoru byla tak silná, ţe mnohdy docházelo aţ k nelegálním praktikám při poskytování rizikových hypoték. Další příčinou krize je sekuritizace. Velice zjednodušeně lze říci, ţe sekuritizace je procesem transformace rizikových hypoték i dalších úvěrových pohledávek na obchodovatelné cenné papíry.

57

FOSTER, J.B. Velká finanční krize. 1. vyd. Praha: GRIMUS, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. s. 13-14.

53

Je zřejmé, ţe obchodování s rizikovými úvěry znamená určité riziko, které spočívá zejména z neschopnosti splácet své závazky, proto banky začaly hledat způsob, jak eliminovat riziko a to byl prvotní impuls k tomu, ţe se hypoteční úvěry začaly přeměňovat na derivátové obchody58. Do devadesátých let banky rizika spojená s poskytováním půjček nesly na sobě a v rozvaze je pak vykazovaly jako pohledávky do splatnosti. Později se ale začaly zbavovat jednoduše rizika tak, ţe začaly vydávat dluhopisy, které byly vázány na splátky z poskytnutých úvěrů. Tyto operace byly nesmírně výhodné, protoţe banky mohly takto vytvořené dluhopisy dále na trhu s cennými papíry prodávat, navíc se tak dostaly k dalším penězům, které dále pouţívaly k poskytování ještě většího objemu úvěrů.

Přestoţe dluhopisy postavené na hypotečních úvěrech byly pro investory velmi zajímavé, k výraznému nárůstu nedobytných úvěrů nedošlo, protoţe tyto dluhopisy zaloţené na rizikových úvěrech byly pro investory ještě stále moc riskantní. K zásadnímu obratu došlo aţ v okamţiku nástupu takzvaných „exotických produktů,“ jednalo se o nový a moderní produkt, který se začal objevovat na finančních trzích. Největší oblibu si získaly CDO59 (obligace zajištěné dluhem), které se staly díky spojení se zaručenými hypotečními úvěry RMBS60 a dalšími majetkovými hodnotami zajímavým strukturovaným cenným papírem, který se mohl dále obchodovat. Aby si tyto balíčky získaly větší důvěru, byly předloţeny ratingovým agenturám k ohodnocení a stanovení přijatelného ratingu, který by vystihoval stupeň kvality tohoto produktu.

Cenné papíry typu CDO obsahovaly kombinaci cenných papírů, jejichţ zisk byl vázaný jak na velmi kvalitní, tak i na vysoce rizikové úvěry a díky vhodné kombinaci bylo snadné dosáhnout přiměřené rizikovosti výnosového profilu a tím bylo navíc snadnější získat i potřebný kvalitní rating.

58

FOSTER, J.B. Velká finanční krize. 1. vyd. Praha: GRIMUS, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. s. 17-18. 59 Collateralized Debt Obligations (obligace zajištěné dluhem) 60 Residental Mortgage Backet Securities. Domácí bezpečné hypotéky. Typ bezpečnosti, jehoţ peněţních toků přejde z domovního dluhu jako hypotéky, domov-půjčky na jmění a subprime hypotéky. Toto je typ hypotéčních-podporovaných cenných papírů těch zaměřuje se na domovní namísto komerčního dluhu.

54

Sekuritizace tak způsobila, ţe došlo k masivnímu nárůstu sekundárního trhu, který byl vázán na rizikové úvěry. Přitom veškerá práva, ale také případná rizika přešly na investory, kteří nakupovali tyto strukturované cenné papíry. Poskytovatelé, nejen banky, ale také hypoteční společnosti a stavební spořitelny, jejichţ cílem bylo poskytovat co největší mnoţství úvěrů a tím maximalizovat své zisky se tak elegantně zbavily odpovědnosti za následky nesplácení rizikových úvěrů a přenesly ji na investory.

Motivace finančních institucí poskytovat rizikové úvěry Poskytování co největšího objemu úvěrů bez ohledu na to, jestli si dostatečně prověřily bonitu klienta, často se při posuzování nebral ohled na to, jestli zájemci o úvěr jej budou schopni v budoucnu vůbec zaplatit. A druhý faktor, proces sekuritizace, který instituce zbavoval odpovědnosti.

Motivace investorů nakupovat strukturované cenné papíry typu CDO Byla to především vidina z nadstandardního výnosu, které tyto cenné papíry slibovaly, ale také jejich komplexnost. Cenné papíry, jejichţ výnos byl vázán na hypotéky (RMBS), byly vhodně zabaleny do CDO a rozděleny do tranší, které se od sebe odlišovaly mírou rizika a prioritou splatnosti. Investor tak měl moţnost volby a v souladu se svým rizikovým profilem nakupovat tranše velmi kvalitní a bezpečné, ovšem s minimálním výnosem a nebo naopak, rizikovější, který sliboval nadstandardní výnosy.

Tento mechanismus úspěšně fungoval v čase, kdy:  Rostly ceny nemovitostí a domácnosti byly schopné splácet své hypotéky,  díky fungujícímu modelu zaloţenému na sekuritizaci,  banky i další instituce tak poskytovaly větší mnoţství rizikových úvěrů,  dostatek zájemců ochotných investovat do strukturovaných cenných papírů,  zaslepenost, vidina zisků a důvěra v dokonalý bankovní systém.

55

Veliké a rozsáhlé rozkládání rizika vytvořilo mylnou iluzi o tom, ţe vlastně ţádné riziko není. A tato mylná představa roztáčela nebezpečnou spirálu, domácnosti se zadluţovaly více a více, banky jim byly ochotné půjčovat a investoři se těšili na vysoké zisky a měli odvahu investovat i do těch nejvíce rizikových oblastí. Faktem je, ţe docházelo k ředění rizika, ale objem začal dosahovat obrovských rozměrů. Slabina a křehkost tohoto zdánlivě dokonalého systému se projevila ve chvíli, kdy se výrazně zhoršila situace na trhu s bydlením. Jako první a velmi tvrdě to pocítili investoři, kteří nakupovali nejvíce rizikové cenné papíry. Začala řetězová reakce, silnou roli zde sehrála ztráta důvěry, která se rychle rozšířila i mezi investory, kteří vsadili na bezpečnější tranše CDO ve chvíli, kdy se začaly vyskytovat problémy se splácením úvěrů u bonitních klientů. Tento stav vyvolat paniku, která vedla k tomu, ţe se investoři začali hromadně zbavovat investic a to vedlo k dramatickému sníţení cen, které vyvrcholilo zmraţením trhu s těmito cennými papíry. Subjekty, které investovaly do strukturovaných cenných papírů, nebyly pouze banky, ale také ostatní finanční instituce, mezi něţ patřily i penzijní nebo specializované fondy, které jsou více či méně určitým způsobem provázány s bankovními domy. Nakonec se tedy ukázalo, ţe díky sekuritizaci došlo k přenesení rizika na celý finanční systém a zdánlivě nenápadné rizikové úvěry, které se postupně dostaly do obřích rozměrů postihly bolestivě většinu finančních institucí včetně bank. Bylo příliš pozdě, kdyţ si celý finanční svět uvědomil, jak na první pohled pozitivně vnímaný model, který byl zaloţen na globálním rozkládání rizika, má své slabiny, které se ukázaly aţ s vypuknutím krize.61

Ratingové agentury Ratingové agentury se velkou měrou podílely na vývoj hypoteční krize, protoţe investoři, kteří nakupovali cenné papíry, strukturované kreditní produkty jako například CDO. Investoři nemohou mít tak kvalitní a podrobné informace o kreditní kvalitě investičních instrumentů, tak jako jejich vydavatelé, vlastně jim ani jiná moţnost nezbývá, neţ se spolehnout na ratingové ohodnocení, které určuje rizikovost cenných papírů.

61

FOSTER, J.B. Velká finanční krize. 1. vyd. Praha: GRIMUS, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. s. 11.

56

Mnoho finančních institucí, které vkládají své prostředky do fondů peněţního trhu, nebo také penzijní fondy mají při investování určitá omezení, které je zaloţeno právě na investice do vysoce bezpečných cenných papírů ohodnocených vysokým ratingem. Přitom spoléhaly, ţe rating je pravdivý, kvalitní a je odrazem aktuální situace. Ţádný z velkých hráčů vůbec nepředpokládal, ţe můţe dojít ve velmi krátké době k sníţení nejkvapnějšího ratingu stupně AAA aţ na úroveň, která je riziková. Uţ počátkem 2006 vyslaly ratingové agentury první alarmující signál, který se týkal trhu s nemovitostmi a v polovině roku 2006 přišlo dokonce varování před ochabováním trhu s rizikovými úvěry. V roce 2007 začalo dramatické sniţování ratingů, dokonce tak velké, ţe v některých případech došlo k přehodnocení z nejkvalitnějších cenných papírů na nejniţší stupeň CCC. Dotklo se to i cenných papírů uzavřených v roce 2006, investoři byli tímto vývojem pochopitelně velmi zaskočeni, nikdo nečekal tak zásadní obrat v tak krátké době. Takovéto rychlé a zásadní změny v kvalitě cenných papírů, kterým dávaly vysvědčení právě ratingové agentury, vyvolaly velikou diskusi nad jejich věrohodností. Agentury byly vystaveny bouřlivé kritice, která na ně mířila jak ze strany médií, tak i ze strany Evropské komise, jsou dva důvody, které způsobily moţný konflikt zájmů:  Sluţby ratingových agentur financovali vydavatelé cenných papírů,  působili jako poradci vydavatelům cenných papírů.

Ratingové agentury ochotně spolupracovaly se subjekty, které vydávaly cenné papíry kryté rizikovými úvěry, hlavním cílem této spolupráce bylo udělení takového ratingu, který by byl atraktivní pro investory na sekundárním trhu a zajišťoval snadnou obchodovatelnost. Za tuto činnost byly ratingové agentury velmi štědře honorovány, dokonce tak výrazně, ţe jejich provize byla dvakrát větší neţ poskytování stejných sluţeb pro běţné korporátní dluhopisy. Rok 2006 byl z tohoto pohledu pro agentury více neţ hojný, pro ukázku jen příklad agentury Moody´s, které provize ze strukturovaných dluhopisů činily 44% celkových příjmů.

57

Velké ratingové agentury jako Standard &Poor´s a Moody´s, byly za svoji práci vystaveny silné kritice i obvinění ze zanedbání své profesionální činnosti a navíc za prodávání dobrého hodnocení cenných papírů. Zajímavý je údaj od amerického svazu hypotečníh bank (Mortgage Bankers Assotiation), ţe v roce 2008 bylo vyšetřováno 28.000 případů ohledně nepřesných údajů – podkladů pro vyhotovení objektivního ratingu, v porovnání s rokem 2000 jich bylo pouze 3.515. Agentury se pochopitelně bránily a argumentovaly tím, ţe se jednalo o nový druh cenných papírů a nemohly se opřít o dlouhodobé a kvalitní historické informace. Stejně tak odmítly kritiku za pomalou reakci při přehodnocování kvality a následného sniţování ratingu u strukturovaných dluhopisů.62

3.2 Dopady krize Podle Organizace spojených národů čelí světová ekonomika největšímu poklesu od krize ve třicátých letech 20. století.[To se potvrdilo i v odhadech ekonomického růstu v roce 2009, kdy Mezinárodní měnový fond ve své prognóze uvedl, ţe globální ekonomický růst spadne v roce 2009 na 0,5%, zatímco v roce 2008 dosahoval 3,4%. V březnu 2009 přinesl bankovní dům Goldman Sachs mnohem pesimističtější odhad, kdy podle něj by měla světová ekonomika v roce 2009 klesnout o 1,0%. Také Světová banka očekává první propad globální ekonomiky od roku 1945. Mezinárodní měnový fond naznačil rovněţ moţnost sestupné revize svého odhadu aţ do záporných hodnot.

Příčinou prohlubování krize je, ţe i přes velký rozsah politických rozhodnutí a akcí zůstávají finanční toky nadále pod tlakem a táhnou reálnou ekonomiku dolů. Stále nedošlo k obnovení důvěry investorů a spotřebitelů v řešení podnikaných na záchranu ekonomik. Nadále klesají ceny aktiv, ubývá bohatství domácností a tím pádem klesá spotřebitelská poptávka.63

62

FOSTER, J.B. Velká finanční krize. 1. vyd. Praha: GRIMUS, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. s. 18. VESELÁ, J. Investicní bankovnictví na prahu nového století: situace, tendence, problémy : Světové finanční systémy 2009: sborník mezinárodní vědecké konference. 1.vyd. Brno : Masarykova univerzita Brno, 2009. 285 s. ISBN 978-80-210-4882-9, 2009, s. 203. 63

58

Hypoteční a finanční krize začala na konci loňského léta v USA a odtud se přelila do celého světa. Tyto problémy se následně změnily v hospodářskou krizi, která by podle některých odborníků mohla být nejhorší v historii. Bankroty či vyvlastňování bank se nevyhnuly ani Evropě. Problémy mělo například několik finančních institucí v oblasti Beneluxu. Konkrétně belgický finanční dům KBC, který v Česku vlastní Československou obchodní banku, a.s., musel od vlády dostat pomoc několik miliard EUR. Důsledkem finanční krize zkrachovalo v loňském roce v USA 25 bank, letos uţ 14.

V letošním roce má podle analytiků na českou ekonomiku dolehnout plnou silou světová finanční krize, která se odrazí ve zpomalení růstu ekonomiky a mezd, zvýšení nezaměstnanosti, ale i zpomalení růstu cen. Domácnosti postihne především zvýšení cen elektřiny, tepla a nájmů. Nejasná zůstává situace na finančních trzích, v oblasti vývoje kurzu koruny či cen akcií. Česká ekonomika pravděpodobně směřuje k recesi, která vystřídá nevídaný ekonomický růst posledních let. Naše situace bude závislá na stavu celé Evropské unie, s jejímţ osudem je nyní Česko pevně svázáno. Plovoucí kurz koruny nám sice dává oproti eurozóně trochu větší manévrovací moţnosti, ale rozhodující vliv na vývoj krize to zřejmě mít nebude.64

V České republice bylo uskutečněno několik průzkumů za účelem zjištění názorů občanů na krizi a dopady krize. Z výzkumů bylo zjištěno, ţe téměř čtvrtina Čechů jiţ znatelně pocítila dopady finanční krize, polovina Čechů předpokládá, ţe se jich dopady krize ještě dotknou. Čtvrtina Čechů si zase myslí, ţe je dopady finanční krize neovlivní. Dopadů krize se nejvíce obávají mladí lidé s vyšším vzděláním. Dále bylo zjištěno, ţe téměř tři pětiny obyvatel očekává, ţe dopady finanční krize přímo ovlivní jejich osobu nebo domácnost. Mezi bezprostřední dopady uvádějí zejména nezaměstnanost, zdraţování, vyšší ţivotní náklady a pokles ţivotní úrovně spojený s nedostatkem finančních prostředků.

64

VESELÁ, J. Investicní bankovnictví na prahu nového století: situace, tendence, problémy : Světové finanční systémy 2009: sborník mezinárodní vědecké konference. 1.vyd. Brno : Masarykova univerzita Brno, 2009. 285 s. ISBN 978-80-210-4882-9, s. 204-205.

59

Obrázek č. 1: Stručná anatomie krize

Zdroj: Cnb.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Moţné dopady finanční krize na českou ekonomiku. Dostupné z WWW: .

60

4. DOPADY FINANČNÍ KRIZE NA PENZIJNÍ FONDY Dopady finanční krize lze v prvé řadě vidět na počtu účastníků penzijního připojištění v České republice. Vlivem finanční krize vybralo v roce 2009 z penzijního připojištění předčasně své úspory více neţ 100.000 lidí a to i s vědomím, ţe přijdou o státní podporu, která činí aţ 1.800,- za rok a musí zdanit příspěvky od zaměstnavatele. Na druhou stranu v penzijních fondech je více neţ čtyři a půl milionu lidí a podle managementu fondů více lidí přibývá, neţ odchází.65

Dále je moţné vidět negativní vliv krize na hospodaření penzijních fondů a na sníţení jejich zisku, jak bylo popsáno v teoretické části této práce.

Tabulka č. 4: Zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění za období 1998 – 2009 v jednotlivých penzijních fondech v %, v porovnání vůči inflaci Název penzijního fondu

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 průměr

Inflace66

10,7

2,1

3,9

4,7

1,8

0,1

2,8

1,9

2,5

2,8

6,3

1,0

3,38

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4,5

3,50

2,1

3,37

AEGON PF Allianz PF

9,1

6

3,8

4,36 3,71

3

3

3,11

3,0

3,00 3,10

4,02*

AXA penzijní fond

10,1

6,5

4,1

4,25 3,41 3,36

3,1

3,7

2,5

2,2

0,00

3,77

ČSOB PF Progres

10,9

7,7

5,62

3,9

4,26

4,3

5,3

5,0

2,3

2,4

0,02 1,00

4,39*

ČSOB PF Stabilita

10,02

6,1

4,2

3,2

3

2,3

4,3

4,0

2,8

2,4

0,05 1,37

3,65

Generali PF

11,4

5,3

3,6

4,6

4,1

3

3,0

3,81 3,74

4,1

2,00

2,4

4,25*

ING penzijní fond

9,34

6

4,4

4,8

4

4

2,5

4,2

3,6

2,5

0,04

0,1

3,79

PF České pojišťovny 9,72

6,6

4,5

3,8

3,2

3,1

3,5

3,8

3,3

2,4

0,20

1,2

3,78

PF České spořitelny

4,4

4,2

3,8

3,5

2,64 3,74 4,03 3,04

3,1

0,40 1,28

3,54

8,33

3

2

PF Komerční banky 9,5 7,2 4,89 4,4 4,63 3,4 3,5 4,0 3,0 2,3 0,58 0,2 3,97 Zdroj: Apfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Zhodnocení prostředků účasníků. Dostupné z WWW: . *fondy, jejichţ průměrné zhodnocení v období 1998-2009 je výrazněji větší nad průměrnou inflací

65

Neviditelnypes.lidovky.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-20]. PENZIJNÍ FONDY: Vypařilo se 100 tisíc lidí. Dostupné z WWW: . 66 Czsz.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Míra inflace. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace>.

61

V období následujícím po finanční krizi panuje všeobecně velká nejistota, která se projevuje také v penzijních fondech. Klienti jsou nespokojení s nízkým (téměř nulovým) zhodnocením svých úspor, jednorázově vypovídají smlouvy. Navíc neví, podle jakých ukazatelů si mají vybrat vhodný penzijní fond, v investicích a v úsporách jsou nyní více konzervativní. Útěchou pro klienty můţe být skutečnost, ţe penzijní fondy mají zákonem předepsanou povinnost připisovat kaţdý rok svým klientům minimálně nulové zhodnocení. To znamená, ţe kdyby fondu klesl majetek, musí z vlastního kapitálu dorovnat úloţky klientů – účastníků.67

Penzijní fondy jsou také pojištěny proti krachu, coţ můţe být také další zárukou pro klienty. Nesbírají vklady, jako je tomu u bank. Shromaţďují peníze podobně jako fondy podílové, vzhledem k zákonným omezením však mají velice konzervativní strategii, zhruba 80 % aktiv umisťují do státních dluhopisů České republiky. Tím je dáno i minimální riziko v portfoliu, neboť státy jako je Česká republika s minimálním zadluţením a jen mírně schodkovou rozpočtovou politikou, představují vysoce bezpečného emitenta cenných papírů.

Řada penzijních fondů začíná na klienty doplácet ze svého. Kvůli světové finanční krizi a prudkému poklesu hodnoty svých aktiv se dostaly do potíţí, které mohou řešit jen zvýšením vlastního kapitálu. Je zřejmé, ţe finanční krize zasáhla penzijní fondy velmi silně. V roce 2008 většina z těchto fondů své klienty nepotěšila, a ačkoli byl rok 2009 a 2010 příznivější, ani v těchto letech nedošlo k významnému zhodnocení úspor klientů.

Velkou brzdou rozvoje penzijních fondů po finanční krizi je jejich stabilita. Zákon penzijní fondy v podstatě nutí být konzervativní, neboť úspory a výnosy z nich nesmí být nikdy v mínusu. Je však moţné říci, ţe vývoj je od roku 2008 relativně pozitivní. Zisky penzijních fondů rostou a tak pojišťovny očekávají přírůstek nových klientů.68

67

Apfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Období finanční krize - dotazy a odpovědi. Dostupné z WWW: . 68 Ipenize.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Penzijní fondy porovnání 2010. Dostupné z WWW: .

62

4.1 Situace v penzijních fondech v roce 2008 V roce 2008 klesly ceny státních dluhopisů, s nimiţ se v České republice kvůli finanční krizi prakticky neobchodovalo. Od počátku října 2008 ztratily přibliţně dvě procenta. Na první pohled nízký propad však znamená, ţe fondy v obrovských sumách, které do nich investovaly, přišly uţ o několik miliard korun. Zatímco podle informací sdělených jednotlivými fondy byl deficit v celém odvětví na konci září přibliţně 1,5 miliardy korun, propad cen dluhopisů byl mnohem větší. Velké fondy se proto snaţily domluvit s centrální bankou domluvit, aby zmírnila podmínky a nenutila je doplňovat vlastní kapitál, coţ jsem jim však nepodařilo. Investiční politika penzijních fondů si zachovala v roce 2008 svůj konzervativní charakter. Na konci třetího čtvrtletí 2008 nejvíce peněz stejně jako v minulosti umístěno v dluhopisech (78,8 procenta). Českým penzijním fondům klesl za tři čtvrtletí letošního roku podle předběţných výsledků zisk o 1,15 miliardy korun na 2,3 miliardy korun. Proti roku 2007 to znamená propad o 33,3 procenta. České penzijní fondy však byla i přes finanční krizi ve velmi dobré kondici, coţ je dáno strukturou jejich investic. Navíc se jim stále dařilo při nedůvěře ve finanční trhy vykazovat růst klientů, spravovaného majetku i vytvářet zisk a tím zhodnocovat vklady klientů. Klienti sice zaznamenali ztráty na svých účtech, ale dle odborníků z Asociace penzijních fondů toto není aţ tak negativním důsledkem krize. Na termínovaných vkladech a účtech bylo 9,6 procenta spravovaných peněz a do akcií směřovalo 3,1 procenta. Pokles zisku penzijních fondů se projevilo především ve zhodnocení peněz účastníků penzijního připojištění, které bylo za rok 2008 slabší neţ za předcházející 2 roky. Zisk penzijních fondů v některých případech nepřekročil ani 1%, coţ je přímá souvislost s finančních krizí a s propadem akciových trhů, které vlivem finanční krize ztratily v roce 2007 aţ desítky procent své hodnoty. Pro srovnání lze uvést, ţe výnosy fondů za rok 2007 byly mezi 2,2 aţ 3,2 procenta, tedy zhruba na úrovni inflace.69

69

Idnes.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Miliardové zisky jsou pryč, penzijní fondy vydělaly 706 milionů. Dostupné z WWW: .

63

V souvislosti s poklesem zisků penzijních fondů a vlivem finanční krize se v roce 2008 často hovořilo také o moţné reformě penzijních fondů. Reforma by měla penzijním fondům dopřát více svobody a odstranit problém zákonné povinnosti fondů garantovat klientům kaţdoroční výnos. Systém penzijního připojištění překonal v 1. pololetí roku 2008 další metu, kdyţ počet jeho účastníků přesáhl 4 miliony, z nichţ 47 % uzavřeli muţi a 53 % ţeny. Celkový počet účastníků tak meziročně vzrostl o 8,14 %. Kaţdému čtvrtému účastníkovi (celkem 1 052 843 účastníkům) přispíval k 30.6.2008 na penzijní připojištění i zaměstnavatel. Z tohoto počtu tvořili muţi 57,8% (608 741) a ţeny 42,2 % (444 102). Po srovnání s výše uvedeným rozloţením uzavřených účastnických smluv podle pohlaví je patrny rozdíl v poměru účastníků, kterým přispíval zaměstnavatel. U muţů je to 31,7 % muţských účastníků penzijního připojištění oproti 21,6 % u ţen. Graf č. 8: Věková struktura účastníků penzijního připojištění v roce 2008 30,00% 24,40%

25,00% 20,40% 20,00%

19,30% 16,60%

15,00% 11,50% 10,00% 6,00% 5,00% 1,50%

0,30% 0,00% 18 - 19 let

20 - 29 let

30 - 39 let

40 - 49 let

50 - 59 let

60 - 69 let

70 - 79 let

80 +

let

Zdroj: Mfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-11]. Zpráva o vývoji finančního trhu v 1.pololetí roku 2008. Praha: Ministerstvo financí ČR, 2008. Dostupné z WWW: .

Přestoţe v roce působilo na trhu 10 penzijních fondů, byl nadpoloviční počet účastníků (přes 57 %) koncentrován do třech největších fondů (z nichţ největší má přes milion účastníků). V šesti největších fondech (s počtem účastníků nad 300 tisíc) bylo pak soustředěno téměř 90 % všech účastníků.70

70

Mfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-11]. Zpráva o vývoji finančního trhu v 1.pololetí roku 2008. Praha: Ministerstvo financí ČR, 2008. Dostupné z WWW: .

64

Ke konci 1. pololetí roku 2008 dosáhl objem prostředků evidovaných ve prospěch účastníků 175,98 mld. Kč, coţ představovalo meziroční narůst o 14,7 %. Největší část portfolia penzijních fondů byla tvořena dluhopisy (76,8 %) a vklady u bank (11,5 %). Meziročně se sníţil podíl prostředků investovaných do akcií a podílových listů (8,5 %), kdyţ před rokem jejich podíl dosahoval ještě 12,5 %. Ani hospodaření penzijních fondů nebylo ušetřeno vlivů prohlubující se finanční krize. Pokles cen cenných papírů se projevil především na hodnotě portfolií penzijních fondů.

Graf č. 9: Umístění prostředků penzijních fondů k 30.6.2008

12,90%

Dluhopisy

8,50%

Pokladniční poukázky Akcie a podílové listy Peníze a ostatní aktiva

1,80% 76,80%

Zdroj: Mfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-11]. Zpráva o vývoji finančního trhu v 1.pololetí roku 2008. Praha: Ministerstvo financí ČR, 2008. Dostupné z WWW: .

Narůst počtu účastníků se projevil i na výši připsaného státního příspěvku. Za 1. pololetí roku 2008 se zvýšil jeho objem o 9,3 % na 2,49 mld. Kč (příspěvek účastníků činil 10,44 mld. Kč). Výše průměrného měsíčního příspěvku účastníka činila k 30.6.2008 437,33 Kč, přičemţ u muţů byl příspěvek poněkud vyšší (455,98 Kč), neţ u ţen (420,77 Kč). Takto uváděná hodnota účastnického příspěvku byla niţší neţ např. k 31.12.2007, kdy činila 522,04 Kč. To bylo dáno především tím, ţe řada účastníků platí, resp. navyšuje svoje příspěvky před koncem roku, aby mohli vyuţít maximálního daňového odpočtu. Tím následně samozřejmě stoupá i průměrná výše účastnických příspěvků za 4.čtvrltetí roku. Naopak kaţdoročně pro první dvě čtvrtletí roku platí, ţe jsou z hlediska dynamiky objemu účastnických příspěvků podprůměrná.71

71

Mfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-11]. Zpráva o vývoji finančního trhu v 1. pololetí roku 2008. Praha: Ministerstvo financí ČR, 2008. Dostupné z WWW: .

65

4.2 Situace v penzijních fondech v roce 2009 Situace v penzijních fondech se v České republice se stále dopadajícími důsledky finanční krize nezměnila ani v roce 2009. Také v EU byla situace obdobná. Země EU v důsledku finanční krize přehodnocovaly své penzijní systémy. Většina Evropanů, kteří odcházejí do penze dnes, se však nemusí o svůj důchod příliš obávat. Je nutno říci, ţe proti výkyvům hospodářství není imunní ţádný penzijní systém, i kdyţ podle nedávno vydané studie EU je evropský důchodový systém poměrně stabilní. V důsledku krize se však začala věnovat pozornost některým aspektům důchodových systémů, především penzijních fondů, u nichţ jsou důsledky hospodářského propadu bezprostřednější a přímější. Uvádí se, ţe dlouhodobá povaha důchodových systémů zajišťuje určitou ochranu před výkyvy na trhu. Dále se studie zabývá různými typy penzijních systémů, včetně systému předplácení a průběţného penzijního systému. Za poslední rok došlo u soukromých penzijních fondů k silnému propadu hodnoty jejich aktiv. Existuje však jen málo důkazů o tom, ţe penzijní fondy významně investovaly do těch druhů nezdravých aktiv, které podkopaly celosvětový bankovní systém.72

Do jaké míry jsou lidé se soukromým penzijním pojištěním ovlivněni nízkou návratností investic, záleţí na druhu daného důchodového systému. Obecně řečeno, lidem se zaměstnaneckým penzijním pojištěním, u něhoţ jsou definovány dávky, bude vyplácen takový důchod, s kterým počítají, jelikoţ investiční riziko je tímto systémem pokryto a výplata penze je zpravidla zajištěna. Ale to se můţe změnit, pokud dojde k úpravě fondu z důvodu pokrytí ztráty. Podle provedených studií nelze vyloučit ani závaţnější dopady. Uvádí se v ní sice, ţe EU i členské státy disponují právními předpisy na ochranu pracovníků v případě platební neschopnosti podniků, které sponzorují dávkově definované systémy. Na druhé straně systémy penzijního pojištění s definovanou výší příspěvků převádějí riziko zcela na jednotlivce. Je tomu tak proto, ţe vyplácený důchod závisí přímo na návratnosti investic ve fondu. Lidé, kteří před sebou mají ještě mnoho let pracovního ţivota, moţná budou mít čas

72

Finexpert.e15.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-27]. Je Váš důchod v bezpečí? Dostupné z WWW: .

66

na to, aby se jim investice vrátily. I ti, kteří do důchodu nemají tak daleko, mohou krizi přestát – pokud zvolí strategii zaloţenou na ţivotním cyklu. Ta se snaţí rizika sniţovat s blíţícím se odchodem plátce do důchodu. Avšak starší lidé bez této strategie, kteří počítali s tím, ţe příspěvkově definovaný systém bude fungovat, budou muset vystačit s menším důchodem – anebo budou muset déle pracovat, aby danou ztrátu vykompenzovali. Takové případy však nejsou běţné. Většina Evropanů, kteří dnes odcházejí do důchodu, se stále do velké míry spoléhá na veřejné penzijní systémy, do kterých se přispívá průběţně během ţivota. Proto na ně doposud finanční krize příliš nedolehla.73 Zisky z dob před finanční krizí se neopakovaly ani v roce 2009. Tuzemským penzijním fondům klesl zisk na 706 milionů korun z předloňských 4,39 miliardy. Důvodem byl nepříznivý vývoj kapitálového trhu.

Na konci roku 2009 mělo penzijní připojištění 4,3 milionu lidí, během roku 2008 si tak na důchod začalo šetřit nově 334 000 Čechů. Penzijní připojištění tak mělo koncem roku 2009 přes 60 procent práceschopných lidí, a to bez započtení penzijně připojištěných nad 60 let, kteří tvořili asi pětinu z celkového počtu spořících.

4.3 Situace v penzijních fondech v roce 2010 Na trhu penzijního připojištění v České republice aktivně působilo k 30. 6. 2010 celkem deset penzijních fondů, tedy stejný počet aktivních subjektů jako v předchozích letech, coţ ukazuje na stabilitu trhu penzijního připojištění v České republice. Trh penzijního připojištění je značně koncentrovaný, kdyţ tři největší penzijní fondy spravují více neţ 50 % prostředků účastníků penzijního připojištění.74

73

Finexpert.e15.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-27]. Je Váš důchod v bezpečí? Dostupné z WWW: . 74 Cnb.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-01]. Komentář k základním ukazatelům o sektoru penzijních fondů k 30.6.2010. Dostupné z WWW: .

67

Základní ekonomické ukazatele v oblasti penzijního připojištění zaznamenaly v prvním pololetí 2010 nárůst. Ve vývoji bilanční sumy sektoru sledujeme i nadále trend jejího postupného navyšování aţ na 222,7 mld. Kč k 30. červnu 2010, tj. nárůst o 24,8 mld. Kč (12,6 %) oproti stejnému období předchozího roku. Prostředky evidované ve prospěch účastníků penzijního připojištění pak zaznamenaly v prvním pololetí 2010 nárůst na hodnotu 208,6 mld. Kč. V porovnání se stejným obdobím předchozího roku jde o nárůst ve výši 14,9 mld. Kč, tedy 7,7 %.

Dle aktuálních údajů ČNB došlo také v prvním pololetí 2010 k výraznému zlepšení hospodářských výsledků oproti stejnému období 2009. V sektoru penzijních fondů byl v prvním pololetí roku 2010 vykázán hospodářský výsledek ve výši 2,3 mld. Kč a meziročně se tak zvýšil o 1,3 miliardy Kč, tj. o téměř 127 %. Na tvorbě výnosů se tradičně největší měrou podílejí úrokové a obdobné výnosy (3,5 mld. Kč). Hospodářský výsledek dále ovlivňují výsledky z finančních operací, které, po více neţ miliardové ztrátě z pololetí 2009, skončily ziskem ve výši cca 0,2 mld. Kč.

Ke konci prvního pololetí 2010 činila hodnota vlastního kapitálu za celý sektor penzijních fondů 12,0 mld. Kč, coţ představuje meziroční zvýšení o více neţ 9 mld. Kč. Výše vlastního kapitálu je odrazem zejména vývoje oceňovacích rozdílů z drţení finančních nástrojů, které ke konci prvního pololetí 2010 dosáhly mírně kladné hodnoty (13,3 mil. Kč, kladná hodnota poprvé od konce roku 2006), coţ znamená meziroční zvýšení o více neţ 10 mld. Kč. Podíl hospodářského výsledku na vlastním kapitálu (ROE) v prvním pololetí roku 2010 činil 19,3 %, podíl hospodářského výsledku na aktivech (ROA) činil 1,04 %. Investiční politika penzijních fondů zůstává nadále značně konzervativní. Největší část aktiv penzijních fondů byla umístěna v dluhových cenných papírech (186,4 mld. Kč, tj. 83,7 %), zatímco do akcií a podílových listů směřovalo pouze 4,3 % (9,5 mld. Kč). Vklady na účtech, vkladních kníţkách apod. činily 8,1 % hodnoty aktiv penzijních fondů (necelých 18 mld. Kč).75

75

Cnb.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-01]. Komentář k základním ukazatelům o sektoru penzijních fondů k 30.6.2010 . Dostupné z WWW: .

68

V oblasti vývoje přijatých a vyplacených prostředků bylo v porovnání se stejným obdobím předchozího roku zaznamenáno jak zvýšení objemu prostředků přijatých penzijními fondy (32,1 mld. Kč k 30. 6. 2010 oproti 20,8 mld. Kč k 30. 6. 2009), tak růst objemu účastníky vybíraných prostředků (růst z 12,8 mld. Kč z k 30. 6. 2009 na 20,8 mld. Kč k 30. 6. 2010). Oproti stejnému období loňského roku došlo ke zvýšení hodnoty salda mezi přijatými a vyplacenými prostředky (11,4 mld. Kč k 30. 6. 2010 oproti 8,0 mld. Kč k 30. 6. 2009). Z údajů o počtu případů vyplacených a převedených prostředků je patrné další zvýšení počtu jednorázových vyrovnání (meziroční nárůst o více neţ 82 tisíc případů a o cca 6,3 mld. Kč). Počet případů vyplacení odbytného meziročně vzrostl o 18,8 tisíc případů.

Náklady na sluţby poskytované penzijním fondům se k 30. 6. 2010 meziročně mírně zvýšily na 1,35 mld. Kč (o 1,0 %), kdyţ nejvýznamnější poloţka, odměny na zprostředkování smluv penzijního připojištění (cca 56% podíl na celkových nákladech na sluţby), k 30. 6. 2010 meziročně poklesla o 25,7 mil. Kč (3,3 %).76

Co se týče hospodaření penzijních fondů v roce 2009, můţeme konstatovat tato data. Mezi nejúspěšnější fondy se v roce 2009 staly PF Allianz, PF Generali a PF Axa. Tyto fondy se vešly s hospodářským výsledkem a se ziskem nad 2,4%. PF Allianz měl 3,4% vytvořeného zisku k vlastnímu jmění účastníků. Okolo jednoho procenta zisku dosáhly penzijní fondy ČSOB (Progres 1,1% a Stabilita 1,6%). Největší penzijní fond v České republice – penzijní fond České pojišťovny vytvořil 1,4% zisku k vlastnímu jmění účastníků. Fond České spořitelny získal 1,5% zisku k vlastnímu jmění účastníků.

Mezi nejméně úspěšně hospodařící fondy patřily fondy, které nezískal ani jednoprocentní zisk – např. Penzijní fond Komerční banky a Penzijní fond ING.

76

Cnb.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-01]. Komentář k základním ukazatelům o sektoru penzijních fondů k 30.6.2010 . Dostupné z WWW: .

69

ZÁVĚR Penzijní připojištění se státním příspěvkem je výhodná forma spoření podporovaná státem, která umoţňuje zajistit si zajímavý objem prostředků pro zabezpečení ve stáří. Penzijní připojištění je upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem v platném znění. V podstatě jej můţeme označit jako třetí pilíř důchodového zabezpečení. Penzijní připojištění je dobrovolné, je zaloţeno na občanském principu, umoţňuje přihlédnout ke konkurenční nabídce jiných penzijních fondů, je fondově financované a je podporované státem formou státního příspěvku a formou daňových úlev. Samotné penzijní připojištění je zákonem definováno jako shromaţďování peněţních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění. Penzijní připojištění smějí provádět pouze penzijní fondy. Důvodem proč uzavřít penzijní připojištění je hlavně finanční přilepšení k státnímu důchodu vypláceného v budoucnosti a také by mělo být dalším zdrojem pravidelného příjmu v důchodovém věku. Model státního důchodového systému financovaného průběţným způsobem se v současnosti dostává do velmi obtíţné situace v důsledku nepříznivého demografického vývoje obyvatelstva, poněvadţ se ve vyspělých zemích neustále zvyšuje počet osob v důchodovém věku připadajících na jednoho ekonomicky aktivního občana. Ukazatel závislosti demonstruje prognózované dramatické zhoršení demografické struktury ve vyspělých státech v následujícím století. Nepříznivá demografická prognóza při zachování existujícího modelu státního důchodového systému a při dosavadních parametrech (důchodový věk a podíl státních dávek k poslední mzdě) znamená nejen podstatné zvýšení poměru státních penzijních výdajů k hrubému domácímu produktu, ale také nárůst čisté současné hodnoty budoucích státních penzijních závazků. Z tohoto důvodu je třeba provést důchodovou reformu a klást větší důraz na penzijní připojištění občanů. Občan by neměl spoléhat pouze na část a měl by mít sám zájem účastnit se na důchodovém pojištění a připojištění.

70

Na penzijní fondy stejně jako na ostatní ekonomické aspekty a ukazatele hluboce dosáhla finanční krize z roku 2007. V hospodaření penzijních fondů se to projevilo především nízkým, resp. často nulovým přírůstkem a špatným hospodářským výsledkem. Peníze klientů penzijních fondů jsou v tomto období nevýhodně zhodnocovány, pokud vůbec zhodnocovány jsou, coţ mnohdy přispívá k nedůvěřivosti klientů v tento systém. Cílem diplomové práce bylo pohlédnout na důchodové systémy v České republice a systémy penzijního připojištění. Hlavním cílem práce byla analýza vlivu finanční krize na penzijní fondy v České republice. Této problematice jsem se věnoval jak v teoretické, tak v praktické části práce. Dílčím cílem práce byla komparace českého a amerického systému důchodového pojištění, a toho jsem v práci dosáhl.

71

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografie

1. FOSTER, J.B. Velká finanční krize. 1. vyd. Praha: GRIMUS, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. 2. JINDŘICHOVSKÁ, I. Podnikové finance. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001. 316 s. ISBN 80-7261-025-2. 3. KOHOUT, P. Finance po krizi. 2. vyd. Praha: Grada, 2010. 272 s. ISBN 978-80-247-3583-2. 4. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2010. 542 s. ISBN 978-80-7357-585-4. 5. PILNÝ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. vyd. Praha: ASPI, 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5. 6. PŘIB, J., VOŘÍŠEK V. a kol. Důchodové pojištění v České republice. 2. vyd. Olomouc: Anag, 1999. 311 s. ISBN 80-85646-74-9. 7. PŘIB, J. Kdy do důchodu a za kolik? 11. vyd. Praha: Grada, 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3292-3 8. REVENDA, Z.; MUSÍLEK, P. a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. 627 s. ISBN 80-7261-132-1. 9. ROSE, P.S. Peněžní a kapitálové trhy. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 1014 s. ISBN 80-85605-47-3. 10. ŠULC, J. Penzijní připojištění. 2. vyd. Praha: Grada, 2004. 196 s. ISBN 80-247-0772-1 11. VESELÁ, J. Investicní bankovnictví na prahu nového století: situace, tendence, problémy : Světové finanční systémy 2009: sborník mezinárodní vědecké konference. 1.vyd. Brno : Masarykova univerzita Brno, 2009. 285 s. ISBN 978-80210-4882-9. 12. ŠTEKL, Jan. Příčiny hypoteční a kreditní krize v USA. Kapitál. 2009, únor, 72

Internetové zdroje 1. Apfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Vybrané ekonomické ukazatele. Dostupné z WWW: . 2. Apfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Publikace. Dostupné z WWW: . 3. Apfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Ekonomické ukazatele penzijních fondů APF ČR za rok 2010. Dostupné z WWW: . 4. Apfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Zhodnocení prostředků účasníků. Dostupné z WWW: . 5. Apfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Období finanční krize - dotazy a odpovědi. Dostupné z WWW: . 6. Cnb.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-01]. Komentář k základním ukazatelům o sektoru

penzijních

fondů

k

30.6.2010.

Dostupné

z

WWW:

. 7. Cnb.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Moţné dopady finanční krize na českou ekonomiku. Dostupné z WWW: . 8. Csob.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Jaké jsou státní příspěvky? Dostupné z WWW: http://www.csobpf.cz/cz/Progres/Stranky/O-produktu.aspx>. 9. Czso.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. ČESKÁ REPUBLIKA OD ROKU 1989 V ČÍSLECH. Dostupné z WWW: . 10. Czsz.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Míra inflace. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace>.

73

11. Finance.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Vývoj počtu penzijních fondů. Dostupné z WWW: . 12. Finance.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Počet účastníků penzijního připojištění. Dostupné z WWW: . 13. Finance.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Příspěvky na penzijní připojištění. Dostupné z WWW: . 14. Finexpert.e15.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-27]. Je Váš důchod v bezpečí? Dostupné z WWW: . 15. Idnes.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Miliardové zisky jsou pryč, penzijní fondy vydělaly 706 milionů. Dostupné z WWW: . 16. Investujeme.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Portfolio penzijních fondů – ani riziko, ani výnosy. Dostupné z WWW: . 17. Ipenize.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Penzijní fondy porovnání 2010. Dostupné z WWW: . 18. Mfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Zákon č. 42/1994 Sb. Dostupné z WWW: . 19. Mfcr.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-11]. Zpráva o vývoji finančního trhu v 1.pololetí roku 2008. Praha: Ministerstvo financí ČR, 2008. Dostupné z WWW: . 20. Mpsv.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Mpsv.cz. Dostupné z WWW: <www.mpsv.cz>. 21. Mpsv [online]. 2011 [cit. 2011-03-27]. Druhy dávek. Dostupné z WWW: . 22. Mpsv.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-15]. Důchodové pojištění. Dostupné z WWW: . 23. Mpsv.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-27]. Sociální pojištění. Dostupné z WWW: . 74

24. Mpsv.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-15]. Závěrečná zpráva. Dostupné z WWW: . 25. Mpsv.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-14]. Důchodová reforma. Dostupné z WWW: . 26. Neviditelnypes.lidovky.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-20]. PENZIJNÍ FONDY: Vypařilo se 100 tisíc lidí. Dostupné z WWW: . 27. Law.cornell.edu [online]. 2011 [cit. 2011-02-20]. Www.law.cornell.edu. Dostupné z WWW: . 28. Penize.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Penzijní fondy. Dostupné z WWW: . 29. Penize.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Dopad penzijních fondů na kapitálové trhy. Dostupné z WWW: . 30. Pracevusa.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-20]. Penzijní systém v USA. Dostupné z WWW: .

75

SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ Tabulka č. 1: Výše státního příspěvku ……………………………………………….....16 Tabulka č. 2: Penzijní fondy a jejich podíly na trhu ……………………………………22 Tabulka č. 3: Struktura aktiv dle jednotlivých penzijních fondů v % ………………….28 Tabulka č. 4: Zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění za období 1998 – 2009 v jednotlivých penzijních fondech v %, v porovnání vůči inflaci …………………………………………………….….….……60 Graf č. 1: Vývoj počtu účastníků penzijního připojištění (v tis. Kč k 3. čtvrtletí 2010) ……………………………………………….…...……19 Graf č. 2: Průměrná věková struktura účastníků penzijního připojištění …….……...….20 Graf č. 3: Podíl muţů a ţen v penzijním připojištění …………………………………...20 Graf č. 4: Počet aktivních účastníků dle jednotlivých penzijních fondů ………………..21 Graf č. 5: Průměrná výše měsíčního příspěvku …………………………………………24 Graf č. 6: Sloţení portfolia penzijních fondů …………………………………………...27 Graf č. 7: Struktura výdajů na důchody v r. 2009 (v tis. Kč) …………………………...36 Graf č. 8: Věková struktura účastníků penzijního připojištění v r. 2008 …………...…..63 Graf č. 9: Umístění prostředků penzijních fondů k 30. 6. 2008 ……………………......64 Obrázek č. 1: Stručná anatomie krize ………………………………………………......59

76