Penzijní fondy a finanční krize

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Penzijní fondy a finanční krize Diplomová práce

Autor:

Michal Caro Finanční obchody

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Alois Rous, CSc.

Červenec, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 29.7.2011

Bc. Michal Caro

2

Poděkování Za odborné vedení, pomoc a podporu při psaní diplomové práce, chci vyjádřit svoje poděkování vedoucímu práce Ing. Aloisovi Rousovi, CSc. Mé poděkování patří i mým kolegům a ostatním studentům za vzájemně přínosné konzultace.

3

Anotace Jak vyplývá ze samotného názvu diplomové práce, jejím obsahem je problematika penzijního připojištění, tedy penzijních fondů, a vlivu finanční krize. Vlivu na penzijní fondy respektive na penzijní připojištění, a tím i na 4,6 milionů občanů vyuţívající tento produkt. V první části práce se snaţím poskytnout dostatek informací o finanční krizi, penzijních fondech a produktu penzijního připojištění. Po tomto přehledu přecházím k analýze konkrétních vlivů finanční krize na penzijní fondy a k hodnocení jejich výkonnosti. V samotném závěru je obsaţeno shrnutí vlivu finanční krize na penzijní fondy při jejich současných parametrech a úvaha nad případným směrováním penzijní reformy.

Annotation The main theme of my thesis is the importance of retirement insurance. Specifically, I will go into the relationship between it and pension funds as well as the influence of the financial crisis. It is difficult to overlook the impact of the financial crisis because of the 4.6 million Czech pension fund customers subscribing to this product. Firstly, I will give some general information on the financial crisis, pension funds and the whole retirement insurance product umbrella. Then, I will analyze the impact of the financial crisis on pension fund performance. Finally, I will address the financial crisis’s influence on the future pension fund system reform.

4

Obsah 1

Penzijní systém v ČR ........................................................................................... 8 Popis systému ........................................................................................................... 9 Důchody a státní rozpočet ČR ................................................................................ 12 Penzijní fondy ......................................................................................................... 13 Asociace penzijních fondů ...................................................................................... 13 Stručný vývoj penzijních fondů v ČR ...................................................................... 14 Aktuální data penzijních fondů ............................................................................... 18 Bonus ...................................................................................................................... 25 2 Penzijní reforma .............................................................................................. 278 Opt-out .................................................................................................................... 28 Penzijní společnost ................................................................................................. 29 Důchodové fondy .................................................................................................... 29 Proč je nezbytné přistoupit k důchodové reformě? ................................................ 30 3 Zákon o penzijním připojištění ........................................................................ 33 Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem .................. 33 Obecné informace ................................................................................................... 34 Statut a penzijní plán .............................................................................................. 35 Vznik penzijního připojištění .................................................................................. 36 Výpověď penzijního připojištění ............................................................................. 38 Příspěvky penzijního připojištění ........................................................................... 41 Hospodaření penzijního fondu ............................................................................... 43 Umístění peněţních prostředků .............................................................................. 43 4 Finanční krize ................................................................................................... 46 Rok 2007 - první krizový rok .................................................................................. 46 Rok 2008 - druhý krizový rok ................................................................................. 49 Rok 2009 - třetí krizový rok ................................................................................... 51 Příčiny finanční Krize…………………………………………………………………….53 5 Vliv finanční krize na penzijní fondy.............................................................. 59 Zhodnocení prostředků účastníků…………………………….…………………………59 Struktura portfolia………………………………………………………………………...63 Dlouhodobé zhodnocení..…………...……………………………………………………65 Potenciální dopad finanční krize………………………………….…………………….68 6 Závěr……………………………………………….………..…………………69 Seznam pouţité literatury………………………………………………………………...71 Seznam pouţitých zákonů………………………………………………………………...71 Seznam pouţitých webových adres……………………………………………………...71 Seznam pouţitých schémat………………………………..……………………………...72 Seznam pouţitých grafů…………………………………………..……………….……...72 Seznam pouţitých tabulek………………………………………..…………….………...73

5

Úvod

„Důchod“ a „finanční krize“ jsou slova, jeţ všichni velice dobře známe a která jsou poslední tři, čtyři roky skloňována v médiích více neţ hojně. Pro kaţdého z nás mají tato slova trochu jiný význam, trochu jiný nádech. Nicméně všichni máme slovo důchod spojené s podzimem našeho ţivota, kdy často přichází velká změna ţivotního stylu. Výpadek finančního příjmu z našeho zaměstnání je většinou nahrazen starobním důchodem, který má ve stejné nebo podobné míře poskytnout finanční zázemí pro uspokojení našich stávajících potřeb. Jelikoţ se tak většinou neděje a starobní důchod nestačí k udrţení našeho ţivotního standardu, je nutno tento finanční propad mezi náklady na naše běţné potřeby a příjmovou stranou, ve stáří reprezentovanou starobním důchodem vyrovnat nebo alespoň sníţit jiným způsobem na minimum. Jednou z moţností je od roku 1994 penzijní připojištění se státním příspěvkem. Dalším slovní spojení je finanční krize, která je několik posledních let pouţívaná jako strašák. Často bez konkrétní analýzy příčiny a především bez reálného odhadu následků. V souvislosti s cílem mé diplomové práce „analyzovat a vyhodnotit vliv finanční krize na penzijní fondy jako na nedílnou součást penzijního systému v ČR.“ bude nutné se detailněji podívat na příčiny finanční krize, její šíření napříč světovými regiony a jednotlivými sektory. A především na konkrétní vliv finanční krize na třetí důchodový pilíř v České republice, kterým je penzijní připojištění se státním příspěvkem. Stejně jako v bakalářské práci se pokusím vyhodnotit význam a perspektivu penzijního připojištění v ČR pro důstojné zajištění potřeb občana v důchodovém věku. Tentokrát z jiné perspektivy. Oblast, které se věnuje moje diplomová práce, je v současné době velice aktuální vzhledem k často v mediích diskutované problematice důchodové reformy. Toto téma je velice důleţité a vzhledem k ještě většímu ohroţení plánovaného druhého pilíře finanční krizí se v jedné z kapitol rozhodl dotknout i parametrů plánované důchodové reformy. V té hrají velice významnou roli, mimo pragmatického přístupu a kvalitně zpracované analýzy různých návrhů důchodové reformy, i zájmy jednotlivých politických stran.

6

Klíčovým důvodem jsou vysoké náklady na jednotlivé návrhy důchodové reformy a s nimi spojený potenciální propad volebních preferencí. Týká se to zejména skupiny voličů, která je nedostatečně informována o nutnosti uskutečnění této změny penzijního systému v České republice. Naopak vhodnou komunikací jen dílčích faktů je moţné velice jednoduše vytvářet populistická hesla, která jsou účinná zejména v případě jiţ zmíněné skupiny českých voličů. Bohuţel tato skupina je velice početná a je schopna významně ovlivnit rozloţení politického spektra v naší vlasti. Toho jsou si samozřejmě vědomy všechny politické strany. Jak je patrné, na problematiku penzijního připojištění v České republice působí mnoho vlivů. Mým cílem je analyzovat všechny konkrétní a podloţené informace k tématu finanční krize, penzijní připojištění a důchodová reforma. Budu se snaţit posoudit všechny informace a fakta posoudit co nejobjektivněji v závěru diplomové práce. Nicméně je potřeba mít stále na paměti, ţe jde o soukromý názor, jehoţ ambice nejsou čtenáře ovlivnit, nýbrţ obohatit a poskytnout jiný pohled na tuto problematiku. Moţná i pomoci v rozhodování, zda produkt Penzijního připojištění vyuţít a stát se klientem některého z deseti penzijních fondů na českém trhu. Vytyčeným úkolem je také zjistit, co je cílem důchodové reformy, jak se na ni dívat a jak ji můţe finanční krize ovlivnit. Informace tohoto typu mohou pomoci ve zlepšení finanční gramotnosti české veřejnosti, která dle průzkumů není vysoká. A to především v rizikových skupinách: starší člověk s nízkým příjmem a nízkými finančními znalostmi / mladý člověk s vysokým příjmem, vyučen, který nemá přehled o bankovních produktech ani o svých financích. 1

1

http://www.penizenavic.cz/cs/magazin/financni-planovani/financni-gramotnost-cechu-poradce-neoslni/

7

1 Penzijní systém v ČR V této kapitole se budeme věnovat sociálnímu a hlavně penzijnímu systému v České republice. Ukáţeme si pár statistických dat, predikcí a marketingových průzkumů. Tato data nám umoţní vytvořit si základní obrázek o dané problematice a pomůţe nám s vnímáním a vyhodnocením dalších kapitol. V této kapitole se budu více opírat o externí zdroje informací. Důvodem jsou mé nedokonalé znalosti státní správy a neúplné informace o penzijním systému v ČR. Zároveň jsem jako součást této kapitoly zařadil aktuální problematiku důchodové reformy. V ní se pokusím shrnout nejaktuálnější informace a návrh důchodové reformy v České republice. Rozeberu její hlavní cíle a klíčové informace, které ovlivní její podobu. Jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl zařadit penzijní reformu do své práce, je předpoklad investování naspořených prostředků účastníků na finančních trzích. V návaznosti na to mohou být klíčové informace o dopadu finanční krize na druhý pilíř, jehoţ investování by oproti třetímu pilíři nemělo být tak striktně regulováno. Uvaţuje se pouze o zavedení několika specifických investičních fondů, které v některých případech budou ještě rozděleny dle investičního profilu účastníka. Fond státních dluhopisů, Konzervativní fond, Vyváţený fond, Dynamický fond obsahující od konzervativního aţ po agresivní strategii.2 Tyto informace budou v další části diplomové práce klíčové pro správné pochopení souvislostí dopadů finanční krize na penzijní fondy v České republice.

2

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/VKFT_KMMF_Limity_poplatku_ve_2_piliri_penzijniho_systemu_20010323.pdf

8

Popis systému Český stát garantuje penzijní systém právně i ekonomicky. Celý penzijní systém v České republice se skládá ze dvou částí, takzvaných pilířů. V současné době pilíře prvního a třetího. Druhý pilíř je klíčovým předmětem v současné době diskutované penzijní reformy a dále se mu budeme věnovat podrobněji. Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění. Hlavními znaky tohoto pilíře jsou průběţné financování a dávkové vyplácení. Legislativa je jednotná pro všechny pojištěnce s cílem zabezpečit všechny ekonomicky aktivní občany. Jedinou výjimkou jsou tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, hasiči). Ze základního důchodového pojištění se poskytují následující důchody: starobní plný invalidní částečný invalidní vdovský a vdovecký sirotčí Vypočtená částka pro výplatu důchodu se skládá ze dvou částí: základní výměr procentuální výměr Současné uspořádání českého důchodového systému začalo vznikat v devadesátých letech minulého století, kdy byly postupně přijímány dílčí reformní kroky, které byly završeny v roce 1995 přijetím zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. Řada dílčích reformních kroků pak byla přijata i za účinnosti tohoto zákona.3

3

Převzato z webu http://www.mpsv.cz/cs/617

9

Jiţ jsem zmínil dva základní principy důchodového pojištění, průběţné financování a dávkové vyplácení. Další principy jsou: sociální solidarita povinný systém dynamičnost (přizpůsobení ekonomickému vývoji) jednotnost Je důleţité ještě zmínit postupné zvyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu. V případě muţů o 2 měsíce za rok a v případě ţen o 4 měsíce kaţdý rok. Druhým důleţitým parametrem je postupné prodluţování období, za která jsou zjišťovány příjmy pro výpočet výše důchodu. Cílem je vzít v úvahu celoţivotní ekonomickou aktivitu, pro kterou bylo stanoveno cílové období na 30 let.4 Pro celkovou představu uvedu několik konkrétních parametrů starobního důchodu. Zdrojem jsou stránky Ministerstva práce a sociálních věcí www.mpsv.cz

První pilíř je v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Dalším pilířem je penzijní připojištění se státním příspěvkem. V terminologii Evropské unie je to tzv. třetí pilíř. Druhý pilíř, na rozdíl od našich slovenských sousedů, penzijní systém České republiky postrádá. Třetí pilíř si spojujeme především s působností penzijních fondů jejichţ klientem je většina z nás. Na penzijní fondy se zaměřím o pár kapitol dále. Všechna specifika třetího pilíře rozeberu detailně v jedné z dalších sekcí nazvané „č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem“. Tento pilíř je v působnosti Ministerstva financí.

4

Převzato z webu http://www.mpsv.cz/cs/617

10

V krátkosti shrnu tři pilíře důchodového systému. Základní povinný důchodový systém Skupinový dobrovolný penzijní systém Individuální dobrovolný penzijní systém - penzijní připojištění se státním příspěvkem

Schéma č.1 – tři pilíře důchodového systému Zdroj – vlastní, obecná informovanost

V ČR není II. pilíř zatím zastoupen (penzijní reforma)

III. pilíř

I. pilíř

Základní Povinný důchodový systém

Skupinový dobrovolný penzijní systém

Individuální dobrovolné penzijní systém

11

Důchody a státní rozpočet ČR První graf ukazuje výdaje ze státního rozpočtu na jednotlivé poloţky související s tématem. My se zaměřme na červeně vyznačenou výši výdajů na důchody, které dosáhly v roce 2007 ohromných 282 miliard korun českých. Tato částka odpovídá 7,9% hrubého domácího produktu naší země. Pokud si uvědomíme, ţe celkový příjem státního rozpočtu za rok 2007 byl 949 miliard Kč5, zjistíme, jak zásadní vliv měla tato poloţka na státní rozpočet České republiky. Důleţitá je téţ strmá tendence růstu této nákladové sloţky státního rozpočtu.

5

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/stat_rozp_29642.html

12

Penzijní fondy První penzijní fondy v novodobé historii vznikly v roce 1994 spolu se zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Od 25. června 1996 jsou penzijní fondy sdruţeny v dobrovolném zájmovém sdruţení zájmových osob Asociace penzijních fondů ČR (APF ČR)6.

Asociace penzijních fondů Asociace penzijních fondů si klade za cíl následující poslání: koordinovat, zastupovat, hájit a prosazovat společné zájmy svých členů propagovat myšlenku penzijního připojištění připomínkovat legislativní návrhy a jiná opatření, která se týkají oblasti penzijního připojištění a jiných zájmů penzijních fondů a iniciovat jejich změny působit jako poradenské a informační centrum podporovat a organizovat vzdělávací a vědeckou činnost reprezentovat společné zájmy svých členů vůči zahraničí, navazovat a rozvíjet styky s obdobnými institucemi v zahraničí a participovat na procesu přibliţování podmínek penzijního připojištění ČR standardům Evropské unie dbát na dodrţování etiky vztahů mezi členy Asociace penzijních fondů ČR a účastníky penzijního připojištění působit k odstraňování rozporů mezi členy Asociace penzijních fondů ČR, organizovat odbornou, právní a věcnou součinnost při řešení procesů slučování, splývání a zániku penzijních fondů s cílem eliminovat případné negativní důsledky pro image penzijního připojištění a jeho účastníky

6

zdroj http://www.apfcr.cz/

13

Členství kaţdého z deseti penzijních fondů v české republice v Asociaci penzijních fondů ČR je dobrovolné a má v souladu s platným zněním stanov dvě formy. První formu prezentuje řádné členství, které je určeno penzijním fondům vzniklým na základě zákona č.42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném znění. Řádné členství vzniká na základě jednostranného přistoupení penzijního fondu. Druhou formou členství, které kaţdý z deseti penzijních fondů můţe získat je členství přidruţené, jeţ je otevřeno pro právnické osoby, působící v oblastech navazujících na penzijní připojištění nebo s ním úzce souvisí. Přidruţené členství vzniká na základě ţádosti o členství, po jejím schválení prezídiem Asociace penzijních fondů ČR.7

Stručný vývoj penzijních fondů v ČR Trh penzijních fondů byl velice dynamický. Po počátečních letech 1994 aţ 1996, kdy vzniklo několik desítek fondů, se postupnými fúzemi k 1. lednu 2008 vytřídilo deset penzijních fondů, které jsou zároveň i stálými členy Asociace penzijních fondů. V následující tabulce najdete aktuální seznam penzijních fondů působících na českém trhu i s přesnou webovou adresou, kde najdeme aktuální informace a nabídky jednotlivých fondů. Pro přehled uvádím i rok vzniku jednotlivých fondů. V něm si všimněme především penzijního fondu AEGON penzijní fond, a.s. zaloţeného aţ v roce 2007. U tohoto fondu neproběhla ţádná fúze ani převzetí, a proto chytře vyuţil zanedbatelného počtu klientů získaných v prvním roce a navýšením z vlastních zdrojů dosáhl téměř dvojnásobného zhodnocení vkladu klientů proti konkurenčním fondům, celých 4,5 %. Průměrné zhodnocení ostatních fondů za rok 2007 bylo 2,72 %. Tuto zajímavou dočasnou konkurenční výhodu vyuţil v následujícím roce k další akvizici klientů.

7

zdroj http://www.apfcr.cz/

14

Tabulka č. 1 – Seznam penzijních fondů Zdroj – APF a webové stránky jednotlivých fondů

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Fond ČSOB penzijní fond Stabilita, a. s. ČSOB penzijní fond Progres, a. s. Generali penzijní fond, a.s. ING penzijní fond, a. s. Penzijní fond České pojišťovny, a.s. Penzijní fond České spořitelny, a.s. Penzijní fond Komerční banky, a. s. AEGON penzijní fond, a.s. Allianz penzijní fond, a. s. AXA penzijní fond, a.s.

na trhu od Web 1994 http://www.csobpf.cz/pfcz/cz/Stabilita/ 1995 http://www.csobpf.cz/pfcz/cz/Progres/ 1995 http://www.generalipf.cz/ http://www.ing.cz/cz/produkty-a-sluzby/penzijni1995 pripojisteni/ 1994 http://www.pfcp.cz/ 1995 http://www.pfcs.cz/ 1994 2007 1997 1994

http://www.pfkb.cz/ http://www.aegon.cz/produkty.php http://www.allianz.cz/o-spolecnosti/penzijni-fond/ http://www.axa.cz/

V tabulce jsme si mohli všimnout, ţe trh penzijního připojištění v České republice se značně koncentroval. Penzijní fondy se staly součástí velkých nadnárodních korporací a finančních skupin. Ty mohou širokému portfoliu klientů penzijních fondů nabídnout i další produkty a díky tomuto snadnému kanálu tak sníţit své náklady na akvizici nových klientů. To vše samozřejmě s ohledem na zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Který přísně reguluje podmínky nakládání s klientskými daty, oslovování klientů a především diskriminaci jednotlivých skupin klientů v portfoliu. To znamená, ţe nabídka určitých sluţeb, produktů, výhod a speciálních parametrů musí být dostupná všem klientům v určité skupině. Coţ v některých případech můţe být značně limitující. V další tabulce se pro informaci podíváme na nejvýznamnější fúze. Z této tabulky je patrné, ţe většina stávajících penzijních fondů šla cestou akvizice jiţ existujícího portfolia klientů jiného penzijního fondu. Tento postup s sebou nese úskalí dobře zvládnutého procesu akvizice. Mnoho klientů je spjato s jiţ etablovanou značkou a stávajícím nastavením produktu.

15

V případě špatně zvolené nebo ţádné komunikace je tu vysoké riziko, ţe část klientského portfolia fondu odejde k fondu konkurenčnímu. Coţ má za následek pokles zisku a dodatečné náklady na akvizici nových klientů. Částečně by mohla tento problém vyřešit jedna z navrhovaných zákonných úprav. Návrh obsahuje zpoplatnění přechodu mezi konkurenčními penzijními fondy. Hlavním důvodem vzniku tohoto návrhu jsou finanční poradci, kteří za vidinou provize za uzavření nové smlouvy o penzijním připojištění lákají klienty k jiným fondům. Bohuţel ne vţdy za podmínek pro klienta výhodnějších. To má za příčinu zvýšené náklady fondu, které mají vliv na všechny účastníky. A to buď okamţitě, nebo rozpuštěné v nákladech budoucích. Součástí je i návrh umoţňující klientům výběr z několika investičních strategií. To umoţní klientům ochotným akceptovat vyšší míru rizika mnohem vyšší potenciální výnos. Díky tomu bude moci mít osmnáctiletý účastník nastavenu agresivní investiční strategii, kterou postupem let můţe měnit na vyváţenou a s blíţící se maturitou své smlouvy o penzijním připojištění na konzervativní, která mu zajistí takzvané uzamykání výnosů realizovaných v letech minulých.

16

Tabulka č.2 – Akvizice penzijních fondů Zdroj – webové stránky jednotlivých fondů

Fond 1

ČSOB penzijní fond Stabilita, a. s.

2

ČSOB penzijní fond Progres, a. s.

3 4 5 6 7 8 9

Generali penzijní fond a.s. ING penzijní fond, a. s. Penzijní fond České pojišťovny, a.s. Penzijní fond České spořitelny, a.s. Penzijní fond Komerční banky, a. s. AEGON penzijní fond, a.s. Allianz penzijní fond, a. s.

10 AXA penzijní fond a.s.

akvírovaný penzijní fond Českomoravský penzijní fond, a.s. Občanský penzijní fond, a. s., Český penzijní fond Zdraví, a. s., Penzijní fond Spokojenosti Hornický penzijní fond Ostrava Zemský penzijní fond, a.s. XXX Průmyslový penzijní fond. XXX XXX XXX XXX Allianz-HYPO penzijní fond, a. s. Ţivnobanka - penzijního fondu, a. s. Winterthur penzijní fond, a.s. Vojenský otevřený penzijní fond, a.s. CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS PENZIJNÍ FOND, A.S. Penzijní fond Energie, a.s.

17

Aktuální data penzijních fondů Další tabulka nám ukazuje počet aktivních účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech a jejich celkový počet v České republice. Jak je patrno celkový počet aktivních účastníků 4 595 342 (údaj k 30. prosinci 2010) 8 se na celkovém počtu obyvatel České republiky (10 532 770 obyvatel k 30.prosinci 2010)9 podílí velice významně a to celými 44 %. V poměru k počtu občanů ve věku 18 + coţ je skupina, která si dle zákona si můţe uzavřít penzijní připojištění je to 55 %. V této skupině je 8 419 387 obyvatel.10 Nejzajímavější je poměr k uţšímu cílovému segmentu věkové kategorie 25 – 59 let. Ten je 86 % a obsahuje 5 360 975 obyvatel11. Z toho je patrná značná saturace českého trhu penzijního připojištění a omezené moţnosti pro další akvizici. Naopak přímo vybízí k přetahování a převádění klientů z konkurenčních penzijních fondů. K tomuto účelu v posledních letech penzijní fondy připravují více neţ zajímavé klientské nabídky i trochu nekalé praktiky finančních poradců. Pro shrnutí uvádím první trojici penzijních fondů z pohledů počtu aktivních klientů: Penzijní fond České pojišťovny, a.s. (1 179 881 účastníků) Penzijní fond České spořitelny, a.s. (907 803 účastníků) Penzijní fond Komerční banky, a. s. (501 199 účastníků) Druhý sloupec nám ukazuje celkové klientské prostředky, které jednotlivé fondy spravují a to v milionech CZK. Celková částka 216 112 milionů CZK je z pohledu jednotlivce částka úctyhodná, ale z pohledu výdajů státního rozpočtu na důchody nijak výrazná pokud si uvědomíme, ţe by měla dorovnat ţivotní úroveň 4,6 milionů občanů po celý jejich podzim ţivota. Dále jsou uvedeny první tři fondy z pohledu evidovaných prostředků ve prospěch účastníků.

8

http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/ekonomicke-ukazatele-penzijnich-fondu-apf-crza-rok-2010.html 9 Český statistický úřad http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide 10 Český statistický úřad http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide 11 Český statistický úřad http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide

18

Penzijní fond České pojišťovny, a.s. (52 125 mil. CZK) Penzijní fond České spořitelny, a.s. (35 173 mil. CZK) AXA penzijní fond, a.s. (33 245 mil. CZK) Tabulka č.3 – Výsledky fondů za čtvrté čtvrtletí roku 2010 12 Zdroj – webové stránky Asociace penzijních fondů ČR

Počet aktivních účastníků

Prostředky evidované ve prospěch účastníků v milionech CZK

AEGON PF

116 444

3 737

Allianz PF

164 176

9 539

Axa PF

499 072

33 245

ČSOB PF Progres

308 873

9 271

ČSOB PF Stabilita

431 741

17 763

Generali PF

57 027

2 633

ING PF

429 126

23 908

PF České pojišťovny

1 179 881

52 125

PF České spořitelny

907 803

35 173

PF Komerční banky

501 199

28 718

4 595 342

216 112

Název penzijního fondu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

CELKEM

12

http://www.apfcr.cz/

19

Velice důleţitá pro cíl mé práce je i následující tabulka. Ta nám ukáţe vývoj počtu účastníků penzijního připojištění v ČR od roku 2000 do současnosti. Jak vidíme v tabulce č. 4 počet účastníků v penzijních fondech od roku 2000 roste téměř lineárně. Co je potřeba zdůraznit a v tabulce je zvýrazněno. Tento růst, tedy i důvěra nových klientů v penzijní fondy, zůstaly zachovány i v období finanční krize.

Tabulka č.4 – Počet účastníků penzijního připojištění v letech 2000 - 201013 Zdroj – webové stránky Asociace penzijních fondů ČR

Rád bych přidal i tabulku s velice zajímavou věkovou skladbou klientů penzijních fondů. Jak se dá předpokládat, věková skupina 18 - 29 let je zastoupena výrazně méně. Pro občany v této věkové kategorii je slovo důchod velice vzdálené a stáři je něco nemyslitelného. Pokud jsou účastníky penzijního připojištění, tak velice často na tom mají zásluhu rodiče, kteří během jejich studií platí příspěvky penzijního připojištění. Nebo v horní hranici této věkové skupiny zaměstnavatel, který platí svým zaměstnancům příspěvek na penzijní připojištění a jehoţ benefit by bylo hloupé nevyuţít. Tato věková skupina se vyznačuje i niţším průměrným příspěvkem. Další dvě skupiny 30 – 39 let a 40 – 49 let jsou zastoupeny relativně rovnoměrně a to ve vzájemném poměru i v poměru k celku. Toto jsou dvě věkové skupiny, u kterých předpokládáme vlastní příjem. První skupina je součástí ţivotního cyklu, kdy účastník zakládá rodinu, začíná myslet na budoucnost a pokouší se budoucnost svoji i svých blízkých zajistit. 13


20

Nicméně je to obecně skupina velice finančně zatíţená výdaji na potomky, bydlení, automobil i seberealizaci. Průměrný příspěvek je proto stále niţší. Na druhou stranu můţeme počítat s příspěvkem zaměstnavatele u více neţ 30% účastníků. Stejně jako ve skupině 40 – 49 let. Tato skupina si můţe dovolit více spořit, protoţe její rodina je jiţ většinou zabezpečená. Blíţí se vidina podzimu ţivota a s tou stoupá potřeba zajistit se. Příspěvek této skupiny je většinou vyšší neţ průměr. Skupina 50-59 let je v počtu účastníků penzijního připojištění zastoupena o poznání výrazněji. Je to skupina velice podobná předcházející. Rozdílem je výrazně niţší zatíţení rodinného rozpočtu dětmi a fakt, ţe důchodový věk se velice přiblíţil. Znovu je to skupina s nadprůměrným příspěvkem penzijního připojištění. Jistým faktorem je i vidina spoření s kratším tenorem oproti skupinám předcházejícím. Poslední skupina 60 a více let je velice specifická. Tito občané jiţ dosáhli věkově na nárok výplaty naspořené částky. Častým jevem je podání ţádosti o jednorázové vyrovnání a paralelní uzavření nové smlouvy za účelem dalšího spoření. Penzijní fond nazývá tento jev recyklace maturujících smluv. Na recyklaci (obnově) smluv má značný zájem. V opačném případě by ztratil klienta úplně. Tato skupina je ze všech skupin druhá nejpočetnější.

21

Tabulka č. 5 – Věková skladba účastníků penzijního připojištění 2005 – 2007 14 Zdroj – Publikace Asociace penzijních fondů České republiky - duben 2008

Věková skladba účastníků k 31. 12. 2007 k 31. 12. 2006 k 31. 12. 2005

18 - 29 let 12,63 12,6 11,63

30 - 39 let 19,98 19,09 18,35

40 - 49 let 19,74 20,46 21,5

50 - 59 let 25,31 26,91 28,38

60 a více 22,32 21,38 20,14

Neţ se dostaneme ke klíčové informaci pro klienty - tou je roční zhodnocení prostředků vloţených do penzijních fondů, tedy k jejich výkonnosti, musíme se podívat, kam penzijní fondy svěřené prostředky investují. Sloţení portfolia penzijních fondů povaţuji za velice zásadní vzhledem k citlivosti různých instrumentů na změny na finančním trhu. Např. finanční krize. Za rok 2007 tedy na začátku finanční krize nám to detailně ukáţe následující tabulka a k ní patřící graf s legendou. Je jasně vidět, ţe dominantním investičním instrumentem jsou dluhopisy zastoupené téměř 74 %, na druhém místě peníze na účtech a termínovaných vkladech zastoupené z téměř 10 %. Pak teprve následují akcie s podílem 6,1 % a podílové listy zastoupené ze 4,7 %. Je nutné si uvědomit, ţe hospodaření penzijního fondu je velice striktně regulované zákonem o Penzijním připojištění a částečně se této regulaci zmíním v příslušné kapitole. Nicméně další klíčová informace pro klienty penzijních fondů je detailnější se podívání na dluhopisy, které v kaţdém portfoliu penzijního fondu zaujímají dominantní roli. K tomuto účelu si nejdříve vypůjčím citát prezidenta Asociace Penzijních fondů Jiřího Rusnoka. „Drtivou většinu majetku, zhruba 80 procent, tvoří dluhopisy vysoké bonity, u nichţ nedochází k riziku nesplacení. Kolísá však jejich cena, coţ se projevuje v ocenění majetku fondů. Jde čistě o účetní záleţitost, při splacení dluhopisu inkasuje fond vše, co má, a generuje zisk“. 15

14 15

http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=rocenka.php http://www.apfcr.cz/cs/komentare-dane/tiskova-zprava-ke-clanku.html

22

Jinými slovy aţ 80 % portfolia penzijních fondů tvoří instrument, který má velice nízké riziko a je v portfoliu téměř vţdy dlouhou dobu. Na začátku tento instrument pořídíme za cenu X a počítáme s Y procentním zhodnocením po dobu například tří let. Za tři roky v době splatnosti inkasujeme předpokládanou cenu a realizujeme předpokládaný zisk. Nicméně v průběhu těchto tří let cena tohoto instrument kolísá a penzijní fond musí tyto změny promítnout do svých výsledků hospodaření za daný rok. V případě výrazného propadu (dočasného) dokonce přistoupit a předběţným opatřením jak se s touto ztrátou vypořádat.

Tabulka č. 6 – Sloţení portfolia penzijních fondu za rok 2007 dle investičních instrumentů16 Zdroj – Publikace Asociace penzijních fondů České republiky - duben 2008

Složení portfolia PF Dluhopisy Podílové listy Akcie Ostatní aktiva Nemovitosti Pokladniční poukázky Peníze na účtech a termínovaných vkladech

16

Zdroj – Publikace Asociace penzijních fondů České republiky - duben 2008

23

73,7% 4,7% 6,1% 0,9% 0,7% 3,9% 9,9%

Graf č. 2 - Sloţení portfolia penzijních fondu za rok 2007 dle investičních instrumentů17 Zdroj – Publikace Asociace penzijních fondů České republiky - duben 2008

Složení portfolia PF 1% 6%

4%

10%

1%

5%

73% Dluhopisy

Podílové listy

Akcie

Ostatní aktiva

Nemovitosti

Pokladniční poukázky

Peníze na účtech a termínovaných vkladech

Poslední, ale pro účastníka velice důleţitá informace, které se budeme věnovat, je roční zhodnocení připisované jednotlivými fondy za posledních šest let a jejich průměr. V tabulce nazvané „Zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech v %“ vidíme, ţe nejvýkonnější byl poslední vzniklý penzijní fond AEGON penzijní fond a.s. O důvodech chytře, ale uměle vytvořeného vysokého zhodnocení 4,5 % v roce 2007 jsme jiţ psali. Takţe za nejvýkonnější lze označit penzijní fond s průměrným zhodnocením za rok 2004 aţ 2009 ve výši 3,18 %. Naopak nejhorší průměrné zhodnocení za stejné období má ING penzijní fond a.s. V případě tohoto fondu je to i nejhorší zhodnocení v loňském roce, které činí 0,1 %. Špatné výsledky ING penzijního fondu by mohly být pro pozorovatele znalého finančního trhu překvapením, protoţe skupina ING je devátým největším správcem aktiv na světě.

17

Zdroj – Publikace Asociace penzijních fondů České republiky - duben 2008

24

Takţe dostatek zkušeností tu jistě je. Nicméně nesmíme zapomenout na ostatní parametry, které mají vliv na připsané zhodnocení. Tím je souhrnná poloţka nákladů, do které je potřeba především započíst správu stávajících klientů a náklady na akvizici klientů nových. V této poloţce jsou především provize obchodníkům, protoţe jak vidíme, respektive nevidíme, jsou náklady na marketing penzijních fondů v médiích velice nízké oproti ostatním produktům.

Bonus Zajímavé je také to, co nám fondy nabízejí speciálního a co ještě můţe ovlivnit naše rozhodování při uzavírání nové smlouvy penzijního připojištění nebo při převodu smlouvy stávající. Jednou velmi zajímavou věcí je bonus za sjednání nebo převedení smlouvy. Například Penzijní fond Komerční banky a. s. v současné době nabízí bonus aţ 500 Kč pro nové klienty za sjednání smlouvy. Stejně tak AXA penzijní fond nabízí v případě on line sjednání smlouvy o penzijním připojištění na URL http://www.axa.cz/Lide/Penzijnipripojisteni/Vyhody aţ 500 Kč pokud si klient bude po dobu dvou let přispívat minimálně 1.000 Kč. On-line přístup k detailním informacím finančních prostředků evidovaných na účtů penzijního připojištění jiţ nabízí několik penzijních fondů. Ale opravdu zajímavou a rozmáhající se novinkou je platební karta, která vám spoří na důchod. Zajímavý nápad, který poprvé představila AXA penzijní fond a.s. v roce 2007. Jde o jednoduchý princip, kdy se část poplatku, který si mezi sebe dělí vydavatel karty (issuer), příjemce karty (acquirer) a organizace procesující transakce připíše drţiteli karty na účet jeho penzijního připojištění. Původně to bylo 0,3 % z částky transakce. V současné době všechny čtyři penzijní fondy nabízejí 1 % z placené částky. Jsou to: ING penzijní fond a. s. AXA penzijní fond a.s. Penzijní fond České spořitelny a.s. Penzijní fond České pojišťovny a.s.

25

Pokud je klient aktivním uţivatelem platební karty, je to zajímavý způsob jak dlouhodobě zvýšit svůj příspěvek penzijního připojištění. Většina karet se primárně nabízí jako kreditní, nicméně pokud klient neprojde scoringem banky je mu ve většině případů nabídnuta karta pre-paidová. Tj. karta, kterou je potřeba před pouţitím tzv. nabít. Neboli zaslat na její účet finanční prostředky. Kaţdý fond přistupuje k dodatečným bonusům trochu jinak. Obecně ale velice často střetáváme s vyuţíváním dalších partnerů k dodatečným slevám pro drţitele karty. V případě penzijního fondu České Spořitelny je poskytnuta sleva X % a o tu poníţena finální cena nákupu. V případě penzijního fondu AXA je dodatečná sleva X % poskytnuta na účet penzijního připojištění účastníka. Jen krátký modelový příklad. V případě průměrné útraty 15 000 Kč měsíčně AXA kartou získá drţitel na svůj účet penzijního připojištění 150 Kč. V případě plateb u partnerů AXA můţe být tato částka aţ 1 650 Kč (11 %). Tento dlouhodobý benefit byl za poslední dva roky jedním z nejvýznamnějších prvků v diferenciaci produktové nabídky, i kdyţ penetrace karet v celkovém počtu účastníků penzijního připojištění je relativně nízká. Souvisí to s omezeným mediálním rozpočtem fondů a s tím spojenou nízkou informovaností klientů penzijního připojištění o tomto benefitu, vysokou penetrací platebních karet v celé České republice a to k 31. 12. 2010 celkem platebních karet 9 268 914. Z toho 7 400 919 debetních karet, 1 564 430 kreditních karet a 303 565 charge karet18. A také s odměřeným přístupem starší generace k platebním kartám a kartám kreditním především. Na druhou stranu tyto fondy mají vysoké procento aktivovaných karet u nových účastníků penzijního připojištění. Z toho můţeme usuzovat na výraznější zvýšení penetrace těchto karet u účastníků penzijního připojištění v následujících letech.

18

http://statistiky.cardzone.cz/czech/index.htm

26

Tabulka č.7 – Zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech v % 19 Zdroj – APF a webové stránky jednotlivých fondů

19

http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/

27

2

Penzijní reforma

Nejdříve si dovolím znovu stručné shrnutí penzijního systému v České republice. Tentokrát doplněné o výrazy běţně pouţívané ve spojitosti s penzijní reformou. Vzhledem k jejich specifičnosti uvádím i vysvětlení některých z nich. Budoucí penzijní systém bude zaloţen na 3 pilířích: 20 1. pilíř tvoří stávající povinný průběţný státní systém (pay-as-you-go, PAYG), do kterého je odváděn příspěvek na důchodové pojištění v zákonem stanovené výši (v případě zaměstnaneckého pracovního poměru 28 % z vyměřovacího základu), 2. pilíř je nově vytvářen a spočívá v dobrovolném (opt-out) vyvázání části prostředků odváděných do 1. pilíře, a to ve výši 3 % z vyměřovacího základu. K tomu musí účastník 2. pilíře povinně doplnit příspěvek o další 2 % z vyměřovacího základu (o něţ se fakticky zvýší sazba důchodového pojištění), 3. pilíř tvoří existující dobrovolné penzijní připojištění, které však bude reformováno. Tento konzultační materiál se zaměřuje pouze na poplatky účtované v rámci 2. pilíře, proto se další popis soustředí pouze na tento pilíř. V rámci jeho popisu jsou uvedeny základní pojmy a jejich vysvětlení.

Opt-out -

znamená částečné vyvázání se z průběţného 1. pilíře, kdy je část odvodu (3% vyměřovacího základu) společně s dodatečným příspěvkem účastníka (2% z vyměřovacího základu) přesměrována do 2. pilíře spravovaného penzijními společnostmi. Jakmile se účastník rozhodne k opt-outu, pak mu tzv. opt-in, neboli návrat zpět do průběţného penzijního systému, nebude umoţněn. Rozhodnutí o opt-outu je tedy závazné a trvalé.

20


28

Účastník 2. pilíře -

je taková osoba, která se rozhodne pro opt-out. Jeho prostředky budou investovány do jednoho jím vybraného důchodového fondu.

Penzijní společnost -

spravuje důchodové fondy v rámci 2. pilíře. Bude podléhat licenčnímu řízení České národní banky. Penzijními společnostmi působícími ve 2. pilíři se mohou stát například penzijní fondy ze současného 3. pilíře za splnění dodatečných zákonných podmínek. Penzijní společnost bude prakticky obdobou investiční společnosti známé z kolektivního investování. Penzijní společnost bude mít povinnost spravovat 4 druhy důchodových fondů s konkrétním typem investičního profilu, pro správu aktiv 2. pilíře nebude moci zřizovat další důchodové fondy.

Důchodové fondy -

budou odpovídat investiční strategii dle rizikového investičního profilu.

Budou to následující druhy důchodových fondů: 21 -

fond státních dluhopisů, který bude investovat obhospodařované prostředky do státních dluhopisů ČR;

-

konzervativní fond, jenţ bude investovat do dluhopisů členských států EU, do nástrojů a fondů peněţního trhu a podobných likvidních aktiv;

-

vyváţený fond, který bude na rozdíl od konzervativního moci navíc investovat část prostředků také do akcií a cenných papírů kolektivního investování;

21


29

-

dynamický fond, jenţ bude mít nejširší rozsah povolených aktiv, do kterých bude moci investovat. Bude odpovídat investičnímu profilu zaloţenému na vyšší ochotě nést investiční riziko s cílem dosaţení vyššího výnosu na delším časovém horizontu neţ u ostatních fondů. Dynamický fond bude investovat do nástrojů peněţního trhu, vládních dluhopisů, dluhopisů státních nebo mezinárodních institucí, jiných vysoce spolehlivých dluhopisů, akcií a podílových listů standardních fondů.

Poplatky Penzijní společnost má nárok kromě úplaty pouze na jednorázové poplatky za: - změnu strategie spoření - převod prostředků k jiné penzijní společnosti - pozastavení výplaty dávky - odeslání výpisu doplňkového penzijního spoření častěji neţ jednou ročně - jiný způsob výplaty dávky neţ vnitrostátním bankovním převodem - poskytování informací a provádění administrativních úkonů v souvislosti s výkonem rozhodnutí vedeného proti účastníkovi Výše poplatku musí odráţet účelně vynaloţené náklady na provedení změny a činí nejvýše 500 Kč.

Proč je nezbytné přistoupit k důchodové reformě? Dále je klíčové poloţit si základní otázku „Proč je nezbytné přistoupit k důchodové reformě?“ V současné době připadá na jednoho důchodce 1,8 plátců pojistného na sociální pojištění a tento poměr se nadále zhoršuje. V roce 2050 bude tento ukazatel cca 1,2, nedojde-li ke změnám parametrů stávajícího systému. Při zachování úrovně

30

náhradového poměru vytváří tato skutečnost velký tlak na dlouhodobou finanční udrţitelnost základního důchodového pojištění.

22

Dle mého názoru by měl být

důchodový systém v kaţdé zemi samo financovatelný a nezatěţovat státní rozpočet negativním saldem, které vykazuje. Jak jiţ bylo zmíněno v našem případě se dá očekávat zásadní nárůst tohoto negativního salda v závislosti poměru plátců pojistného na sociální pojištění na jednoho důchodce. Vzhledem k dlouhodobosti financování a trvání důchodového systému není moţné přistoupit ke změně systémem tzv. velkého třesku. Který je například často pouţíván při zavádění společné evropské měny. Změny by měli být postupné, strukturální a především povinné a ne volitelné. Jen tímto způsobem jsme schopni dosáhnout samo financovatelného důchodového systému, který nám zároveň poskytne finanční zázemí v důchodovém věku alespoň na dnešní úrovni. Zároveň je potřeba k této otázce přistupovat velice citlivě a to z několika důvodů. Části reformy vytrţené z kontextu a chybně představené veřejnosti mohou napáchat nepředstavitelné škody. Dále je nutné vzít v úvahu jak znalá je veřejnost co se dané problematiky týče. A tomu přizpůsobit prezentování důchodové reformy. Toto téma se týká téměř kaţdého z nás. V neposlední řadě je potřeba velice dobře vysvětlit ostatní kroky s reformou spojené, jako je sjednocení sazby DPH. V neposlední řadě necitlivé představení a aplikace důchodové reformy můţe přinést konec většinové koaliční vlády.

22

http://www.mpsv.cz/cs/8179

31

Graf č. 3 – Saldo financováni PAYG Zdroj – Závěrečná zpráva Bezděkovy komise

Parametrické úpravy přijaté v roce 2008 stabilizovaly saldo důchodového systému na cca 20 let, avšak namísto „kladné nuly“ se v důsledku hospodářské recese bilance PAYG propadla do červených čísel jiţ v roce 2009. Výsledkem je, ţe PAYG se bez dalších změn po roce 2035 propadne z ročních deficitů na úrovni cca 1% na 4 % po roce 2050. Jedna třetina výdajů na důchody tak nebude v této době kryta pojistným. Celkový kumulovaný dluh PAYG po roce 2050 přesáhne 50 % HDP a v roce 2065 přesáhne 100 % HDP. Z tohoto vyplývá, ţe bez zásadního řešení nebude mít ČR cca od roku 2040 na výplatu starobních důchodů finanční prostředky. 23 Pro rok 2011 je počítáno s výplatou starobních důchodů v částce 355 mld. CZK a výběrem pojistného na důchodové pojištění ve výši 322 mld. CZK, coţ představuje saldo ve výši 33 mld. CZK, které musí být uhrazeno z jiných zdrojů (tato částka je zahrnuta do deficitu státního rozpočtu). Výsledek rozpočtu za rok 2010 představuje podobné hodnoty. V případě neřešení současné situace bude tento rozdíl kaţdým rokem narůstat. To je klíčová informace, která musí být komunikována široké veřejnosti. Bez pochopení klíčových důvodů pro uskutečnění reformy se bude podpora široké veřejnosti získávat jen velmi těţko. 23

http://www.mpsv.cz/cs/8179

32

3 Zákon o penzijním připojištění V této kapitole se zaměříme na fakta, na konkrétní parametry Penzijního Připojištění v České Republice regulované zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Zjistíme, co je Statut a Penzijní plán, co vše musí obsahovat a jak důleţité jsou tyto materiály pro klienta. Rozeberu moţnosti ukončení smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Zaměříme se na výhody, jeţ tento produkt přináší pro nás jako fyzické osoby a vysvětlím parametry jednotlivých benefitů, jako je nárok na státní příspěvek a daňovou úlevu. Dále se budu věnovat této problematice příspěvků zaměstnavatele a třetí osoby, případně zmíním konkurenční akce Penzijních Fondů v České republice. Ty jsou někdy velice zajímavé a občané z nich mohou významně profitovat nad rámec benefitů státem garantovaných. Dotkneme se i tématu penzijních fondů jako společností. Bude nás zajímat, jaké jsou nároky na vznik a regulaci těchto společností a které ukazatele jsou důleţité při jejich výběru. Ale především popíši současnou situaci našeho pojistného trhu, jehoţ součástí jsou i finanční poradci. Musíme si upřímně přiznat, ţe v pojištění platí následující rčení: „Pojištění se nekupuje, pojištění se prodává“. Pokud budete oponovat, tak jen pro úplnost dodám, ţe existují výjimky a těmi jsou produkty neţivotního pojištění jako například pojištění domácnosti, pojištění nemovitosti, havarijní pojištění motorových vozidel a pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Do skupiny výjimek je potřeba pro úplnost zařadit i cestovní pojištění.

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem Tento zákon z roku 1994 upravuje penzijní připojištění se státním příspěvkem. Stručná definice penzijního připojištění dle zákona je následující. „Shromaţďování peněţních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění.“24 Doporučuji alespoň zběţné prostudování tohoto zákona všem účastníkům penzijního 24

zdroj Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem

33

připojištění. Investovaný čas nám pomůţe odolat tlaku finančních poradců a umoţní nám rozhodnutí na základě skutečných moţností produktu. To nám můţe ušetřit nejedno nemilé překvapení v budoucnu.

Obecné informace Penzijní připojištění smějí vykonávat pouze penzijní fondy. Účastníkem můţe být pouze fyzická osoba starší 18 let: S trvalým pobytem na území České republiky S bydlištěm v EU, pokud je účastníkem důchodového a zdravotního pojištění v ČR, která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění I v případě tak širokého spektra potenciálních účastníků je trh značně saturovaný, jak jsme si jiţ ukázali v tabulce číslo 4. Účast na penzijním připojištění je dobrovolná. V penzijním připojištění je zakázána jakákoliv diskriminace. Jedinou výjimkou je pouţití úmrtnostních tabulek zvlášť pro muţe a zvlášť pro ţeny. Peněţní prostředky účastníků shromaţďuje penzijní fond. Penzijní fond je akciovou společností se sídlem na území České republiky a poskytuje produkt penzijního připojištění v souladu se zákonem. Penzijní fond musí mít svou banku, která pro něj vykonává funkci depozitáře. V této bance nesmí mít přímo ani nepřímo podíl na základním kapitálu přesahující 10%. Dále musí akciová společnost obsahovat v názvu označení „penzijní fond“. Základní kapitál fondu musí být alespoň 50 miliónů Kč a musí být tvořen pouze peněţitými vklady. K převodu akcií ve větším rozsahu neţ 10% základního kapitálu musí dát souhlas Ministerstvo financí. Ke vzniku potřebuje penzijní fond příslušné povolení, které uděluje Ministerstvo Financí po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Komisí pro cenné papíry. O ţádosti rozhodne Ministerstvo do 60 dnů od doručení příslušné ţádosti. Představenstvo penzijního fondu musí mít nejméně pět členů. Dozorčí rada musí mít nejméně tři členy. Počet jejích členů musí být dělitelný třemi. Dále platí, ţe penzijní

34

fond je povinen si zřídit u svého depositáře samostatné běţné účty nebo podúčty k běţnému účtu pro:

Přijímání a vracení příspěvků účastníkům Poskytovaní a vracení příspěvků Financování činnosti penzijního fondu Umisťování a ukládání prostředků penzijního fondu

Statut a penzijní plán Penzijní fond musí mít statut a penzijní plán. Všechny úpravy statutu a penzijního plánu upravují stanovy penzijního fondu. Změny musí být vţdy schváleny ministerstvem. Statut musí obsahovat: rozsah činnosti penzijního fondu zaměření a cíle investiční politiky penzijního fondu, zejména druhy majetkových hodnot, které budou pořizovány z peněţních prostředků fondu způsob pouţití zisku obchodní firmu a sídlo depositáře způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem penzijního fondu a změnách statutu a informací o tom, kde lze tyto zprávy obdrţet Penzijní plán musí obsahovat: druhy penzí a ostatních dávek penzijního připojištění podmínky nároku na dávky penzijního připojištění a jejich výplatu způsob výpočtu dávek poskytovaných z penzijního připojištění důvody vypovězení penzijního připojištění výši příspěvků podmínky odkladu nebo přerušení placení příspěvků a změny výše příspěvků

35

pravidla a způsob placení příspěvků a postup při neplacení a opoţděném nebo nesprávném placení příspěvků zásady, podle kterých se účastníci včetně příjemců penzí podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu podmínky převzetí peněţních prostředků z penzijního připojištění u jiného penzijního fondu a úpravu nároku na základě tohoto převzetí25 Penzijní plán musí dále obsahovat podmínky nároku účastníků na starobní penzi a jednorázové vyrovnání. Tyto podmínky mohou být i výhodnější neţ zákon upravuje. S ohledem na cíle účastníků získat z produktu penzijního připojištění maximální moţnou finanční částku jsou následující informace klíčové. Penzijní plán je sestavován jako příspěvkově definovaný penzijní plán, v němţ výše penze závisí na úhrnu příspěvků zaplacených ve prospěch účastníka, podílu účastníka na výnosech hospodaření penzijního fondu a věku, od kterého se poskytuje penze. Výše penze a příspěvků se v penzijním plánu stanoví podle pojistně matematických zásad s přihlédnutím k výnosům hospodaření penzijního fondu.26

Vznik penzijního připojištění Produkt penzijního připojištěním vzniká smlouvou mezi penzijním fondem a fyzickou osobou způsobilou být účastníkem. Smlouva můţe být uzavřena i prostřednictvím finančního poradce (zprostředkovatele) s příslušným povolením k činnosti. Kaţdý účastník musí být před uzavřením smlouvy seznámen se statutem a penzijním plánem. Penzijní fond se zavazuje poskytnout účastníkům dávky starobní penze za podmínek ve smlouvě a penzijním plánu stanovených. Starobní penzi je potřeba ve smlouvě sjednat

25 26

zdroj Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem zdroj Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem

36

vţdy. Ostatní formy výplaty penze jako je penze výsluhová a invalidní, je moţné sjednat dobrovolně. Výsluhová penze opravňuje účastníka nejdříve po 15 letech trvání smlouvy o penzijním připojištění inkasovat maximálně polovinu všech naspořených prostředků včetně státních příspěvků. Zhodnocení a příspěvky zaměstnavatele se však poníţí o daň z příjmu. To vše za předpokladu, ţe dříve nenastane nárok na penzi invalidní nebo starobní. Po minimální době spoření (dle zákona 36 měsíců) má účastník nárok na penzi invalidní, a to i za předpokladu, ţe v invalidním důchodu byl jiţ v době podpisu smlouvy o penzijním připojištění. Je důleţité vědět, ţe pokud účastník má nárok na invalidní penzi a vyuţije ho, ztrácí nárok na výplatu penze starobní ze stejné smlouvy o penzijním připojištění. Z tohoto důvodu je potřeba uzavřít smlouvu novou. Zároveň platí, ţe účastník neztrácí nárok na výplatu invalidní penze ani v případě, ţe přestane být plně invalidní nebo mu vznikl nárok na starobní důchod. Účastník můţe pro případ svého úmrtí ve smlouvě určit osobu, které budou finanční prostředky vyplaceny, tzv. odbytné. Pokud účastník určí více osob, můţe definovat i poměr rozdělení. Pokud chceme určit například 100% nárok pro dvě osoby postupně tak vyplníme jména obou a osobě s vyšší prioritou přiřadíme 100% částky. V praxi bude v případě úmrtí účastníka vyplaceno 100% naspořených prostředků osobě s vyšší prioritou. Pokud v době úmrtí účastníka bude i osoba s vyšší prioritou po smrti připadne 100% prostředků druhé osobě. Pokud vyplníme osoby s nulovým nárokem, dvě a více, budou mezi ně prostředky rozděleny rovnoměrně. Tímto vţdy dodrţíme pravidlo, ţe součet všech podílů v procentech nesmí být vyšší neţ 100. Praktický příklad je uvedení manţela nebo manţelky jako osoby se 100% nárokem a dětí jako dalších osob s nulovým nárokem. Tento krok umoţní rovnoměrné rozdělení finančních prostředků mezi potomky v případě předčasné smrti účastníkova partnera. V případě změn penzijního plánu, které se týkají výplaty dávek, je potřeba všechny účastníky informovat písemnou formou.

37

Výpověď penzijního připojištění Kaţdý účastník můţe penzijní připojištění vypovědět, a to znovu písemnou formou. Maximální výpovědní lhůta je dva kalendářní měsíce počínaje prvním kalendářním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Zároveň i penzijní fond můţe účastníkovi vypovědět smlouvu, a to za následujících podmínek. Pokud po dobu delší neţ šest kalendářních měsíců neplatil příspěvky nebo pokud nesplnil některou z povinností vyplývajících z penzijního plánu Pokud účastník při uzavírání smlouvy uvedl nepravdivé údaje a ty mají vliv na výplatu dávek nebo poskytnutí státního příspěvku Pokud nesplňuje podmínky stanovené zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, aby se stal účastníkem penzijního připojištění Tyto podmínky neplatí, pokud účastník penzijního připojištění jiţ splnil podmínku pro vznik nároku na penzi.27 Uvedeme i několik dalších případů, kdy můţe smlouva účastníka penzijního připojištění zaniknout. Jsou to případy, kdy dojde k následujícím skutečnostem: Ukončení výplaty poslední penze Výplaty jednorázového vyrovnání místo poslední penze Účastník a penzijní fond se písemně dohodli Bylo vypovězeno z jiţ popsaných důvodů Výplatou odbytného při zániku fondu Ukončením trvalého pobytu účastníka na území ČR Pokud účastník zemře Pokud ztratí trvalé bydliště na území členského státu EU nebo přestane být účastníkem důchodového nebo zdravotního pojištění v ČR28

27


38

Dále jsou ještě případy, kdy můţe účastník penzijní připojištění přerušit. To se stane vţdy prvním dnem měsíce následujícího po písemném oznámení. Moţné je to ale pouze v následujících případech: Pokud

platil

příspěvky

penzijního

připojištění

minimálně

36

penzijního

připojištění

minimálně

12

kalendářních měsíců Pokud

platil

příspěvky

kalendářních měsíců v případě dalšího přerušení u stejného penzijního fondu Jsou tu i podmínky, za kterých můţe účastník uzavřít další smlouvu o penzijním připojištění. Obecně platí, ţe nemohou existovat dvě aktivní smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem paralelně uzavřené stejným účastníkem. Tyto podmínky jsou: Jiţ uzavřená smlouva o penzijním připojištění zanikla Jiţ uzavřená smlouva o penzijním připojištění byla přerušena, někdy nazýváno zamraţena Účastník penzijního připojištění, kterému vznikl nárok na dávky penzijního připojištění, poţádal o výplatu dávky. Novou smlouvu lze uzavřít nejdříve následující kalendářní měsíc po ţádosti o výplatu.29

Formy výplaty penzijního připojištění Asi nejvíce kaţdého účastníka penzijního připojištění zajímá, kdy a za jakých podmínek bude moci své naspořené finanční prostředky inkasovat. Samozřejmě aţ po informaci kolik tato částka celkem činní. Všechny dávky je penzijní fond povinen vyplácet na základě

ţádosti

účastníka

a

za

podmínek

zakotvených

v penzijním

plánu.

V následujících řádcích se tedy podíváme z jakých penzí a dávek můţeme vybírat a za jakých podmínek. 28 29


39

Účastník penzijního připojištění můţe vybírat z těchto dávek: Penze, nebo-li doţivotní pravidelná výplata přesně definované částky Jednorázové vyrovnání Odbytné30 Účastník penzijního připojištění můţe vybírat z těchto penzí: Starobní penze, podmínkou je dosaţení věku stanoveného penzijním plánem Invalidní penze, podmínkou je přiznání plného invalidního důchodu z penzijního připojištění Výsluhová penze, podmínkou je dosaţení doby stanovené penzijním plánem Pozůstalostní penze, podmínkou je úmrtí účastníka31 Pro přiznání těchto druhů penzí účastníku penzijního připojištění platí několik následujících podmínek: Jednou z podmínek je placení příspěvků penzijního připojištění po minimální dobu stanovenou penzijním plánem. Tato doba stanovená penzijním plánem nesmí být kratší neţ 36 měsíců a delší neţ 60 kalendářních měsíců. Další podmínkou je minimální délka pojištění účastníka. Ta nesmí být v penzijním plánu stanovena kratší neţ 60 měsíců a delší neţ 120 kalendářních měsíců Dále je to nutnost dosaţení určitého minimálního věku pro vznik nároku na starobní penzi. Ten musí být stejný pro muţe i ţeny a penzijní plán nesmí stanovit věkovou hranici niţší neţ 60 let. Předcházející body neplatí pro penzi invalidní a penzi výsluhovou. Podmínkou pro získání výsluhové penze je mimo jiné, aby pojištěná doba byla minimálně 180 kalendářních měsíců. V případě invalidní penze je to 60 kalendářních měsíců. Obě tyto lhůty nesmějí být penzijním plánem sníţeny.

30 31


40

Účastníkovi, kterému vznikl nárok a nemá trvalé bydliště na území České republiky, je penzijní fond povinen vyplácet dávky do zahraničí ve lhůtách, které penzijní plán stanoví. Stejná podmínka platí i pro bydliště mimo členský stát Evropské unie. Starobní, invalidní a výsluhová penze můţe být přiznána pouze účastníkovi penzijního připojištění. Poslední bod hovoří o pozůstalostní penzi. Ta náleţí fyzické osobě, kterou účastník ve smlouvě o penzijním připojištění určil. Samozřejmě to můţe být i více fyzických osob. O poměru dělení jsme uţ hovořili.32

Příspěvky penzijního připojištění Další samostatnou kapitolou, velice důleţitou pro všechny účastníky penzijního připojištění je výše měsíčního příspěvku účastníka. Ten nesmí být niţší neţ minimální částka pro přiznání státního příspěvku. Její výše je v současné době 100 Kč. Zároveň platí, ţe účastník můţe přispívat pouze na jedno penzijní připojištění. Příspěvek je nutné zaplatit do konce kalendářního měsíce, na který je určen, a to na účet vedený u depositáře penzijního fondu. Příspěvek je moţné sjednat i na delší období neţ jeden měsíc, např. čtvrtletí nebo rok. Kaţdý účastník je oprávněn si výší příspěvku změnit, a to vţdy od následujícího měsíce. Za účastníka je oprávněna platit příspěvky penzijního připojištění i třetí osoba po jeho souhlasu. Totéţ platí i pro účastníkova zaměstnavatele. Příspěvky jsou pro účastníky důleţité mimo jiné i z důvodu připisování státních příspěvků. Ty jsou závislé na přispívané částce a mohou činit aţ 150 Kč měsíčně. Tyto příspěvky se poskytují ze státního rozpočtu a kaţdý účastník má na ně ze zákona nárok. Kaţdý měsíc přísluší jednomu účastníku jeden státní příspěvek. Státní příspěvky se připisují čtvrtletně a penzijní fond s nimi hospodaří jako s příspěvky účastníka. To znamená, ţe je investuje a snaţí se o maximální zhodnocení. O příspěvek je nutno písemně poţádat Ministerstvo financí v měsíci následujícím po příslušném čtvrtletí, a to souhrnně za všechny účastníky. Ministerstvo zašle státní příspěvky penzijnímu fondu do 32


41

konce druhého měsíce po čtvrtletí, za které se ţádá. Částky poukázané penzijnímu fondu neprávem je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu do 30 dnů od zjištění této skutečnosti. Právo vymáhat tyto částky se promlčuje za deset let od jejich poukázání ministerstvem na účet penzijního fondu. Finanční prostředky, které penzijní fond nepouţije na výplatu odbytného, nebo zemře-li účastník a částka se stane předmětem dědictví, je povinen vrátit ministerstvu, a to v následujících lhůtách: Do 6 měsíců od zániku penzijního připojištění pokud se jedná o odbytné nebo dědictví Do 60 měsíců od zániku penzijního připojištění, pokud účastník neměl nárok na odbytné a nepoţádal o převod finančních prostředků k jinému penzijnímu fondu Jak jiţ bylo zmíněno, výše státního příspěvku závisí na výši měsíčního příspěvku účastníka penzijního připojištění. V případě, ţe účastník penzijního připojištění platí na delší období neţ je kalendářní měsíc, stanoví se výše státního příspěvku dle průměrné měsíční výše příspěvku připadající na jeden měsíc. Pro účely výpočtu výše státního příspěvku je příspěvek účastníka zaokrouhlen na celé koruny směrem dolů. Státní příspěvek můţe být nařízením vlády zvýšen. Závislost výše příspěvku penzijního připojištění a státního příspěvku je uvedena v následující tabulce.

Tabulka č.8 – Výše příspěvku účastníka v Kč a závislost výše státního příspěvku v Kč33 Zdroj: Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem

výše příspěvku účastníka 100 až 199 200 až 299 300 až 399 400 až 499 500 až

33

výše státního příspěvku 50 + 40% z částky nad 100 Kč 90 + 30% z částky nad 200 Kč 120 + 20% z částky nad 300 Kč 140 + 10% z částky nad 400 Kč 150 Kč

Zdroj Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem

42

Hospodaření penzijního fondu Hospodaření penzijního fondu je jedním z citlivých a velice diskutovaných otázek. V zákoně o penzijním připojištění je definováno následující. „Penzijní fond musí s majetkem hospodařit s odbornou péčí a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos.“34 To se především v loňském roce stalo pro mnoho penzijních fondů tvrdým oříškem. Jak všichni víme, hospodaření má dvě strany. Výnosovou, která je v tomto případě reprezentována výnosy plynoucími z investiční strategie fondu a nákladovou, která je reprezentována náklady fondu jako jsou systémy, mzdy zaměstnanců, komunikace s klienty, pobočková síť, tedy náklady udrţovací. Dále pak náklady na akvizici nových klientů, kde se jedná především o zprostředkovatelské provize finančních poradců. Zákon dále stanovuje pro hospodaření penzijních fondů následující podmínky: Pokud penzijní fond není způsobilý krýt nároky na dávky z penzijního připojištění, je povinen přijmout příslušná opatření k nápravě

a

neprodleně informovat ministerstvo. V případě pochybností o této skutečnosti můţe ministerstvo na svůj náklad nechat ověřit způsobilost penzijního fondu ke krýtí nároků nezávyslím znalcem Penzijní fond nesmí nakládat se svým majetkem v rozporu se zájmy účastníků penzijního připojištění Penzijní fond můţe vykonávat jinou činnost pouze pokud bezprostředně souvisí s penzijním připojištěním

Umístění peněžních prostředků Na umístění peněţních prostředků účastníků penzijního připojištění se vztahují přísné regule. Především peněţní prostředky shromáţděné penzijním fondem musí být umisťovány tak, aby byla zaručena jejich bezpečnost, kvalita, likvidita a rentabilita skladby finančního umístění jako celku. 34


43

Peněţní prostředky mohou být umístěny zejména do: Dluhopisů, jejichţ emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banka tohoto státu, a dluhopisů, za které se zaručil členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí, jejíţ je Česká republika členem Podílových listů otevřených podílových fondů Cenných papírů, s nimiţ se obchoduje na regulovaném trhu země Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Movitých věcí, které představují záruku bezpečného uloţení peněţních prostředků Nemovitostí, které představují záruku bezpečného uloţení peněţních prostředků a slouţí převáţně k bydlení nebo podnikání Finanční prostředky účastníků mohou být shromáţděny téţ na vkladových účtech, vkladních kníţkách a vkladech potvrzených vkladovým certifikátem nebo vkladním listem. Podmínkou je banka nebo pobočka zahraniční banky na území České republiky. Výše takto uloţených prostředků nesmí být více neţ 10% majetku penzijního fondu nebo 20 000 000 Kč nebo ekvivalent této částky v cizí měně Penzijní fond musí nakupovat cenné papíry za cenu nejniţší moţnou při tzv. vynaloţení odborné péče a prodat za nejvyšší moţnou cenu při vynaloţení odborné péče. Tyto skutečnosti je fond povinen po příslušné ţádosti dokázat Před nákupem nemovitých věcí je penzijní fond povinen provést ocenění. Toto ocenění musí dále provádět ve stanovených lhůtách. Nejméně však jedenkrát ročně. Ocenění se provádí dle platných předpisů nebo nezávislým soudním znalcem

44

Zajišťovací finanční operace zejména derivátové a opční pouze pokud slouţí ke sníţení rizik. Například kurzů cenných papírů, úrokových měr, devizových kurzů, atd. Podmínkou je moţnost kdykoliv takovou transakci zúčtovat za trţní hodnotu Další body, kterými se zabývá zákon o penzijním připojištění, bych nazval spíše technické detaily a nepovaţuji za nutné je zde publikovat. V případě zájmu je Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem publikován na webových stránkách Asociace penzijních fondů České republiky. Konkrétně na stránce http://www.apfcr.cz/cs/o-nas/dokumenty/

45

4 Finanční krize V této podkapitole bych rád prezentoval stručný souhrn jednotlivých let finanční krize. Postupně projdeme od prvního krizového roku 2007 aţ do posledního roku 2009. Na závěr této kapitoly si dovolím shrnutí finanční krize a uvedení jejich zásadních příčin.

Rok 2007 - první krizový rok Na jaře roku 2007 se v americkém tisku objevují informace o krizi v oblasti hypoték. Příběhy popisující předluţené americké rodiny a zprávy o exekucích jejich domovů. Tyto články byly často doprovázeny názory realitních makléřů, ţe nejhorší vlna teprve přijde. Můţeme tedy konstatovat, ţe v březnu 2007 všichni věděli, ţe americké hypoteční krize je realitou. Všichni, kdo sledovali noviny, televizní zpravodajství nebo komunikovali s nějakým ekonomem nebo kýmkoliv sledujícím trh nemovitostí. Pojďme se vrátit trochu zpět do let 2001 aţ 2003, kde můţeme hledat kořeny tohoto stavu. V této době se snaţil Americký Federální rezervní systém (Fed) zabránit hospodářské recesi. V praxi to znamenalo udrţování krátkodobých sazeb na velice nízké úrovni. Recesi se opravdu podařilo zabránit. Především díky neobyčejně silnému stavebnímu rozvoji, který byl způsoben extrémně levnými a dostupnými hypotékami. V praxi to znamenalo, ţe na vlastní bydlení dosáhly i nízko příjmové skupiny. Ty by za normálních okolností bydlely namísto vlastní nemovitosti financované hypotékou v pronájmu. Velmi výrazný počet osob kvalifikujících se pro tyto hypotéky se rekrutoval z LatinoAmerických imigrantů. Jen v roce 2005 bylo této skupině ţadatelů poskytnuto 375 000 hypoték. Z tohoto počtu hrozí celé jedné pětině hypotéčních klientů propadnutí nemovitosti v zástavě, u některých k tomu jiţ došlo. Bydlení ve svém bylo pro tuto skupinu obyvatel USA v první polovině desetiletí splněním amerického snu. Tomu nedokázali odolat a hypotéky za velice lákavé sazby hromadně poptávali. Na tento typ

46

hypoték obecně „naletěli“ lidé s niţším vzděláním a méně jazykově zdatní. Lidé, kteří nedokázali zváţit moţná rizika - například zásadní růst krátkodobých sazeb, nebo si nedokázali detailně přečíst, často drobně psaný text s detaily smlouvy. Jistou roli jistě hrají i realitní agenti hnaní vidinou zprostředkovatelské provize a tlačeni stále agresivnějšími obchodními plány. V extrémních případech půjčovali bez jakéhokoli dokladu o příjmech a ověření dokladů totoţnosti klienta. Jinými slovy i zásadní selhání kreditních procesů společností poskytující hypotéky. Doplňme tyto obecné informace trochou makroekonomických čísel. V průběhu února roku 2007 poklesl prodej nových rodinných domů o 3,9 %. Meziročně to znamená pokles o varovných 18,3 %. Průměrná cena prodávaného domu poklesla o 0,3 %. Jistě se tento pokles můţe zdát zanedbatelný, ale musíme si uvědomit, ţe na americkém trhu jde o jev zcela mimořádný. O to více v době, kdy realitní makléři informují klienty o trvalém sniţování cen hypoték a tím je motivují k zadluţování. Vraťme se zpět do České republiky. Pro nás mají tyto informace hned dvojí význam. V první řadě je to varovný signál. Pozor, něco takového se můţe stát i u nás. Dále je patrno, ţe vývoj americké ekonomiky má vliv i na zaměstnanost a hospodářský růst u nás.

47

Graf č. 4 – Meziroční růst objemu úvěrů nebankovním subjektům, eurozóna Zdroj – ECB

48

Graf č. 5 – Úvěry na bydlení ČR Zdroj – ČNB

Rok 2008 - druhý krizový rok V roce 2008 se vyskytlo několik jevů, které se pokusím v krátkosti zachytit. Je to například růst objemu peněz, obrat investorů ke komoditám, zvýšené skloňování slova recese, inflace a v neposlední řadě problémy bank. Podívejme se tedy ve stručnosti podívat na jednotlivé jevy a trochu si přiblíţíme jejich souvislosti. Mezinárodní konkurence sníţila ceny řady poloţek, zejména většiny spotřebního zboţí. Globalizace opravdu sníţila růst cen spotřebitelských košů, které statistické úřady pouţívají k měření inflace. Je-li nízká míra inflace, mohou si centrální banky jednotlivých států a společenství si mohou dovolit udrţovat úrokové sazby na nízké úrovni. To má ale i své vedlejší efekty. Prvním je, ţe rychlý růst objemu peněz v ekonomice vede k nárůstu cen zboţí, u kterého se neprojeví mezinárodní konkurence. 49

Kdyţ si poloţíme jednoduchou otázku, o jaký typ zboţí jde, odpověď je jednoduchá. Nemovitosti. Jak jiţ ze samotného názvu napovídá, nemovitosti nelze stěhovat. Takţe na rozdíl od automobilů, spotřební elektroniky, atd. se u nemovitostí vliv mezinárodní konkurence nemůţe projevit. Dalším druhem zboţí, které reaguje na rychlý růst objemu peněz v ekonomice, jsou komodity. Zatímco roste objem peněz v ekonomice, zásoby nerostného bohatství se sniţují. V průběhu první poloviny roku 2008 se investoři obrátili od padajících akcií ke komoditám, které měly zajímavý potenciál. Podívejme se nyní na velice zajímavé informace týkající se slova recese. Jak jsme řekli v předcházející kapitole, jiţ v průběhu roku 2007 se objevovaly zvýšené obavy z recese. Nicméně z oficiálních míst ţádné signály nepřišly a analytici ve finančním sektoru na toto téma mlčeli a stále předpovídali růst. Například analytici finanční skupiny Citigroup odhadovali růst americké ekonomiky v roce 2008 na 2,3 %. Historie četnosti vyhledávání klíčového slova recese z Google ukazuje něco zcela odlišného. U níţe uvedeného grafu jsou zdůrazněny i některé důleţité okamţiky. V České republice všechny velice nepříjemně překvapila inflace. A to jak nás obyčejné spotřebitele, tak ekonomy. V lednu a únoru 2008 vzrostl index spotřebitelských cen meziročně o 7,5 %. Kromě cen potravin vzrostly i ceny regulovaného nájemného o 29 %, ceny zemního plynu o 16,5 %, elektřiny o 9,5 %, tuhých paliv o 20,5 %. Zatímco růst cen regulovaného nájemného je česká domácí záleţitost, ceny energií a surovin odráţejí světové trendy. Dnes je opravdu téměř vše co těţíme ze země rekordně drahé. Na otázku proč je velice jednoduchá odpověď. Surovin těţbou a spotřebou postupně ubývá, zatímco objem peněz v ekonomice roste. To v nás hned evokuje další otázku, proč centrální banky uvolňují do oběhu tolik peněz? Jejich cílem by mělo být dbát na cenovou stabilitu. Nicméně je tu problém velice nepříznivé situace komerčních bank v USA a EU. Tato situace začala jiţ zmíněným problémem hypoték. Z toho plyne, ţe centrální banky musí volit mezi udrţením cenové stability a prevencí bankovní krize. Prioritou se stává záchrana a stabilizace bank na úkor inflace.

50

Graf č. 6 – Četnost výskytu termínu „recession“ ve vyhledávači Google a ve světových médiích Zdroj – google.com\trends

Rok 2009 - třetí krizový rok Jak jsme uvedli v minulé kapitole, rok 2008 přinesl velice nečekané události. Především šíření finanční krize. Na začátku roku se zdálo, ţe krize se týká jen velice úzké části finančního trhu. Té části, která se týkala nestandardních hypotečních úvěru ve Spojených státech. V posledním čtvrtletí roku 2008 jsme jiţ svědky tvrdé rány globálnímu hospodářství. Finanční krize gradovala, otřásla stabilitou evropského finančního systému, zasáhla Rusko a Čínu, vyvolala státní bankrot na Islandu a otřásla Wall Street. Na začátku roku 2009 se začalo analyzovat, jaké mechanismy selhaly a proč jsme o nastávající krizi nevěděli dříve. Krátce důvody a opatření, která nám mohou pomoci v budoucnu. Nicméně druhá často kladená otázka byla, kam tato situace povede. V únoru 2009, kdy se svět potýká s hospodářskou recesí, americký prezident připravil finanční stimul v hodnotě 775 miliard dolarů. Všichni však nejsou jednotní v přesvědčení, ţe tento stimul pomůţe. Především proto, ţe tyto prostředky jsou

51

odčerpány z veřejné spotřeby a investic. Můţe to dokonce vést k vytěsňování soukromého dluhu veřejným dluhem. V České republice je situace poněkud jiná. - nemusíme nést tíhu sanace bank zatíţených špatnými úvěry -nemusíme nést tíhu sanace automobilky přetíţené průběţným financováním penzijních plánů - ţádný z velkých poklesů (ceny nemovitostí, zpomalení hypoték) není nutné řešit vládními výdaji

Graf č. 7 – Dluh veřejného sektoru, nefinančních podniků a domácností Zdroj – ČNB

52

Příčiny finanční krize Pojďme se podívat na jednotlivé příčiny finanční krize a faktory, které vedly k jejímu rozšíření do celosvětového měřítka. Růst hypotečního trhu: Ve Spojených státech zaznamenáváme od počátku minulého desetiletí trvalý růst cen nemovitostí. Na jednoduchém příkladu uvedu, co to znamená z pohledu poskytování hypoték a hypoteční zástavy. Dnes mi je schválen hypoteční úvěr ve výši 100.000 USD. Dnešní hodnota n7emovitosti, která je pouţita, jako hypoteční zástava je ve výši úvěru, tedy 100.000 USD. Nicméně vzhledem k trvalému růstu cen nemovitostí bude jiţ zítra trţní cena hypoteční zástavy vyšší. Ţádná důvěryhodná finanční instituce na základě tohoto faktu by nikdy neměla zlehčit kreditní scoring klienta, tedy ţadatele o hypotéku. Bohuţel právě toto se ve Spojených státech stalo a hypoteční úvěry byly schvalovány i osobám, které by vzhledem k jejich bonitě měly být odmítnuty. Motivace k růstu: Podíváme se, co stálo za nedodrţováním risk managementu na straně institucí poskytující hypotéky. Stručně řečeno chamtivost vedení společností, jejichţ příjmy byly závislé na objemu poskytnutých hypotečních úvěrů. Tyto motivační bonusy dosahovaly závratných výšin aţ několika desítek i stovek milionů amerických dolarů. Jinými slovy finanční instituce byly motivovány od nejvyššího vedení k dosahování maximálních objemů za kaţdou cenu. Proto, kdyţ byla vyčerpána cílová skupina bonitních klientů, kteří prošli standardním kreditním syringem bylo nutné cílovou skupinu rozšířit. Jedinou moţností bylo schvalovat ţádosti o hypoteční úvěr i klientům méně bonitním.

53

Sekuritizace: Další součástí řetězce je sekuritizace poskytnutých hypotečních úvěrů. V případě sekuritizace jde deriváty, jejichţ hodnota se odvíjí od zvoleného podkladového aktiva. Z podkladového aktiva téţ plyne výše kreditního rizika. V našem případě jde především o jiţ zmíněné rizikové hypoteční úvěry v kombinaci se zdravými úvěry. Přičemţ dominantní část tvoří hypoteční úvěry rizikové. Náklady na sekuritizaci jsou značné, proto se tento proces pouţívá pouze ve značných objemech. Především několik stovek milionů amerických dolarů. Je k němu přistoupeno, pokud finanční instituce jiţ nechce nést riziko nesplacení poskytnutých úvěrů. Úvěry jsou sloučeny do lidově řečeno velkého balíku a prodány investorům. Motivací investora jsou především výnosy ze splátek úvěrů. Ratingové agentury: Většina investorů se rozhoduje na základě hodnocení investičního rizika renovovaných ratingových společností, jako jsou především Standard & Poor’s, Moody’s nebo Fitch IBCA. Jejich vliv na investory je klíčový. Neţ pokročíme dále je nutné si připomenout z čeho plynou příjmy ratingových agentur. Je to počet poskytnutých investičních hodnocení, ratingů. Takţe čím více vydaných hodnocení, tím vyšší zisk ratingové společnosti. Ať uţ jsou to hodnocení od Standard & Poor’s případně hodnocení u dalších, jejich vysoký počet zaručuje ratingové společnosti vysoký příjem. Právě v inkriminovaných letech zisky ratingových agentur závratně rostly. Například profit ratingové společnosti Moody’s se od roku 2000 do roku 2007 zvýšil čtyřikrát. Vývoj profitu všech tří ratingových agentur můţeme vidět v grafu číslo 8. Zde je dobře vidět rostoucí trend růstu jejich profitu. Všechny cenné papíry, které vzešly z procesu sekuritizace získaly rating od všech tří ratingových agentur. Dvě třetiny z nich potom hodnocení nejvyšší. Tedy hodnocení na úrovni státních dluhopisů. To je moţné demonstrovat na dalším grafu číslo 9. Ten vyjadřuje počet nejvyšších investičních hodnocení vydaných v jednotlivých letech. Vidíme, jak jejich počet roste závratnou rychlostí, stejně jako profit ratingových společností v grafu předcházejícím.

54

Druhou důleţitou informací je fakt, ţe toto investiční hodnocení je pouze doporučení a ratingová společnost za něj nenese ţádnou odpovědnost. Důkazem toho faktu jsou i rozsáhlé soudní procesy po finanční krizi ve spojených státech. Během těchto procesů měli zástupci ratingových agentur jedinou odpověď na otázky typu jak je moţné, ţe jste poskytli nejvyšší hodnocení danému instrumentu, o kterém bylo všeobecně známo, ţe 80 % jeho podkladových aktiv je na odpis. Odpověď zněla ve smyslu náš investiční rating je jen vyjádření našeho názoru. Tato odpověď byla opakována stále dokola.

Graf č. 8 – Vývoj profitu ratingových společností v letech 2000 aţ 2007 Zdroj – Ferguson Charles, Inside job, Finanční krize

55

Zpět k tomu podstatnému co se dělo. Finanční společnosti dle výše popsaných sníţených podmínek dále získávaly objem hypotečních úvěrů, které jiţ mají mnohem větší rizikovost. Toho riziko nechtějí nést, proto přistupují k procesu sekuritizace. Jednou z klíčových částí procesu sekuritizace je umístění nového cenného papíru na finančním trhu. Ten bude pro potenciální investory zajímavý, pokud bude mít vysoké hodnocení, rating od jedné z klíčových agentur. Dle výše popsaného si můţeme jen domyslet, jaký tlak na ratingové agentury vytvářely finanční společnosti v rámci sekuritizace.

Graf č. 9 – Počet poskytnutých nejvyšších hodnocení v letech 2000 aţ 2006 Zdroj – Ferguson Charles, Inside job, Finanční krize

56

Tiché šíření rizika: Vysoký rating umoţnil rozšíření rizikových úvěrů v celosvětovém měřítku. A to bohuţel i do některých společností, které neinvestují do jiných cenných papírů neţ do těch s nejvyšším ratingem. Jsou to například některé americké penzijní fondy. (např. penzijní fond státních zaměstnanců státu Mississippi, který měsíčně vyplácí 80 tisíc důchodců a přišel o zhruba 60 milionů USD) Jde o tak značný objem úvěrů, ţe jeho část drţela ve svém portfoliu snad kaţdá velká banka, pojišťovna nebo investiční společnost. Některé finanční instituce své riziko diverzifikovaly lépe. U jiných bohuţel tvořily tyto cenné papíry značnou část portfolia. Znamená to, ţe vysoce rizikové cenné papíry, ale s nejvyšším ratingem rozšířili na kaţdý kontinent napříč celým finančním sektorem.

Zajištění: Velké finanční společnosti jako Morgan Stanley, Goldman Sachs a další stále zásobují trh rizikovými hypotečními obligacemi. Jde o ohromný objem a finanční instituce začínají cítit značné riziko a tím i potřebu se zajistit proti případnému nesplácení těchto úvěru. To činí u dalších finančních institucí nákupem takzvaných swapů úvěrového selhání. Jednou z těchto institucí je i gigantická pojišťovna AIG. U ní si například zajistil Goldman Sachs hypoteční obligace ve výši 22 miliard amerických dolarů. Velice důleţité je si uvědomit kdy tyto kroky finanční instituce podnikají. Je to přesně ve stejné době kdy investorům hypoteční obligace prodávají. Takţe na jedné straně se zajišťují proti riziku cenného papíru a na druhé straně stejný cenný papír prodávají dále s nejvyšším investičním doporučením. Je tu ještě jeden paradox. Finanční instituce jako Goldman Sachs začínají cítit, ţe objem zajištěných hypotečních obligací u AIG narůstá do výše, které můţe ohrozit I samotnou světovou top pojišťovnu AIG. Proto se zajistí i proti jejímu případnému úpadku.

57

Dopady: Podívejme se, na koho měla finanční krize největší dopad, koho postihla nejvíce. Velké finanční instituce? Ano poklesem jejich akcii, k úpadku došlo jen ve výjimečných případech (AIG). V ostatních případech přispěchaly na pomoc vlády s penězi daňových poplatníků, kterými sanovaly škody napáchané v předcházejících letech. Jen ve Spojených státech napumpoval prezident George W. Bush 700 miliard amerických dolarů do sanace důsledků finanční krize a oţivení ekonomiky. I tak nezaměstnanost stoupla výrazně přes 10 %. Nebo byl zasaţen nejvíce obyčejný pracující člověk? Ano byl to právě on. Ať uţ jako daňový poplatník přispívající na sanaci škod, ten kdo ztratil zaměstnání a ocitl se bez příjmu nebo ten který dále nebyl schopen splácet svou hypotéku a zůstal bez střechy nad hlavou. Pozor mluvíme o pracujících po celém světě. Například prudký pokles spotřeby ve Spojených státech měl významný vliv na zaměstnanost v Číně, pro kterou jsou Spojené státy jedním z klíčových vývozních trhů. Ve Spojených státech naopak přechodně vznikají stanová městečka pro obyvatele, kteří masově ztrácejí střechu nad hlavou. V ostrém kontrastu s tím je management finančních institucí, který si odnesl bonusy v řádech aţ stamilionů amerických dolarů za rozhodnutí, která vedla k této váţné situaci.

58

5

Vliv finanční krize na penzijní fondy

Nyní se budeme věnovat klíčové kapitole, kterou je analýza Penzijních fondů v letech finanční krize. Na tuto problematiku se podíváme z více úhlů pohledu. Projdeme potenciální dopad krize za určitých podmínek. Regulaci penzijních fondů s jejími pro a proti. Zmíníme se o diverzifikaci rizika v případě dosahování cíle úspor na stáří. Ale začneme s výkonností všech deseti Penzijních fondů v České republice před a v průběhu finanční krize. Zároveň rozebereme měnící se strukturu portfolia jednoho ze tří největších penzijních fondů u nás. Tato fakta nám pomohou s odpovědí na hlavní cíl této práce, kterým je analyzovat a vyhodnotit vliv finanční krize na penzijní fondy jako na nedílnou součást penzijního systému v ČR.

Zhodnocení prostředků účastníků Nejprve zmíníme roční zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech. Detailně je zachyceno v tabulce 9 dále. Zároveň pro lepší přehlednost je vizualizace tohoto zhodnocení všech deseti penzijních fondů v ČR v grafu 10. Jak je patrno, první krizový rok 2007 přinesl lehké zpomalení výkonnosti penzijních fondů. Nicméně naplno se krize projevila ve všech penzijních fondech v roce 2008, kdy zhodnocení sedmi z deseti fondů bylo niţší neţ jedno procento. Jsou tu ale i tři penzijní fondy, jeţ si vedly velice dobře. Penzijní fond Aegon, Allianz a Generalli. V případě prvního z nich to bylo dalším navyšováním, která v případě 45 tisíc účastníku vedlo ke zhodnocení 3,5 %. Toto je jeden z důvodů, proč jsem na základě dat z Asociace penzijních fondů připravil graf číslo 11. Ten zachycuje celou dynamiku sektoru penzijního připojištění v České republice.

59

Přesněji průměrné roční zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech v % (10 PF ČR) a průměrné roční zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech v %, očištěné o 3 fondy s největším zhodnocením v době finanční krize,ale představující jen 6,41 % trhu v počtu účastníků, respektive 6,11 %

trhu pokud jde o prostředky

evidované ve prospěch účastníků. Z toho vidíme, jak dramatický byl pokles zhodnocení pro přibliţně 94 % z 4 295 603 účastníků penzijního připojištění v roce 2008. A z tohoto grafu je patrné, jak dramatický byl propad zhodnocení penzijních fondů v krizovém roce 2007 proti letem předcházejícím.

Tabulka č. 9 – roční zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech v % 35 Zdroj: Asociace penzijních fondů

35


60

Graf č. 10 – roční zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech v %36 Zdroj – Asociace penzijních fondů

36


61

Graf č. 11 – roční zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech v % (10 PF ČR) a roční zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech v %, očištěné o 3 fondy s největším zhodnocením v době finanční krize, ale představující jen 6,41 % trhu v počtu účastníků, respektive 6,11 % trhu pokud jde o prostředky evidované ve prospěch účastníků37 Zdroj – Asociace penzijních fondů + vlastní výpočet

37


62

Struktura portfolia Druhým velice zajímavým a důleţitým ukazatelem je struktura portfolia penzijních fondů. Především je potřeba říci, ţe penzijní fondy musí dodrţovat přísné hranice stanovené Zákonem 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Ten mimo jiné nastavuje kolik, kam a za jakých podmínek můţe penzijní fond investovat. Pro názornou ukázku rozdělení portfolia před finanční krizí a v jejím průběhu jsem pouţil strukturu portfolia Penzijního fondu AXA z výsledků hospodaření tohoto penzijního fondu. Toto rozdělení mělo co nejlépe uchránit přijaté prostředky účastníků penzijního připojištění před důsledky finanční krize. Z těchto veřejně dostupných dat jsem vytvořil Tabulku 9. V ní je zachycena změna struktury portfolia Penzijního fondu AXA jak se měnila v letech 2006 aţ 2009. Nejlépe je to pak zachyceno na Grafech 11 a 12. Zde vidíme, jak se struktura portfolia tohoto penzijního fondu měnila v několika klíčových oblastech. První z nich je podíl státních dluhopisů včetně pokladničních poukázek. Ten po prvním krizovém roce navýšil ze 44,5 % aţ na 50,9 % v roce 2008. Další oblastí jsou podnikové dluhopisy. Ty vzrostly z 9,6 % aţ na 21,1 %. To jsou instrumenty, jeţ byly v době finanční krize penzijním fondem upřednostněny. Dál se podívejme na skupinu tří finančních instrumentů, jejichţ podíl se v portfoliu penzijního fondu dramaticky sniţoval. Jsou to bankovní dluhopisy, akcie a podílové listy. Podíl bankovních dluhopisů se sníţil z 13,1 % na 8,7 %. Podíl akcií se sníţil z 9 % aţ na 3,4 % a podíl podílových listů se sníţil z 8,7 % aţ na 3 %.

63

Graf č. 12 – struktura portfolia Penzijního fondu AXA v roce 2006 z výsledků hospodaření fondu Zdroj – výroční dopis klientům Penzijního fondu AXA zaslaný v roce 2007

Graf č. 13 – struktura portfolia Penzijního fondu AXA v roce 2008 z výsledků hospodaření fondu Zdroj – výroční dopis klientům Penzijního fondu AXA zaslaný v roce 2009

64

Tabulka č. 10 – struktura portfolia Penzijního fondu AXA v roce 2006 - 2009 z výsledků hospodaření fondu Zdroj: výroční dopisy klientům Penzijního fondu AXA

Dlouhodobé zhodnocení V této části bych rád porovnal krátkodobý propad zhodnocení způsobený finanční krizí a dlouhodobé průměrné zhodnocení prostředků uloţených účastníkem penzijního připojištění se státním příspěvkem v penzijním fondu. Pro porovnání jsem zvolil následující modelaci a porovnání ve dvou tabulkách. V první tabulce číslo 11 jsou zachyceny naspořené prostředky účastníka, který vkládá v současné době nejvýhodnější částku 1.500 Kč měsíčně. Státní příspěvek je pro zjednodušení výpočtu připisován ročně a ne čtvrtletně jak tomu skutečně je. Průměrné zhodnocení je v rozpětí jedno aţ šest procent po půl procentech. Vzhledem k účelu tohoto produktu je výpočet proveden na třicet let. V tabulce jsou pro přehlednost uvedeny naspořené prostředky pouze v kaţdém pátém roce. Z výsledku je patrno jak velký význam má v tomto časovém horizontu kaţdé procento zhodnocení. Znovu zdůrazním obecné pravidlo, čím konzervativnější nebo v našem případě regulovanější produkt penzijního připojištění bude, tím niţší zhodnocení a obráceně. Čtrnáctý rok je uveden pro porovnání s další tabulkou.

65

Tabulka č.11 – simulace výše průměrného zhodnocení prostředků účastníka

Další tabulka číslo 12 má stejný základ jako tabulka předcházející. Naspořené prostředky účastníka, který vkládá v současné době nejvýhodnější částku 1.500 Kč měsíčně. Nicméně v tabulce je do čtrnáctého a patnáctého roku promítnut propad zhodnocení o 2%. Právě do poloviny trvání produktu jsem propad zhodnocení zařadil z následujících důvodů. Právě v této době je vliv na celkový výsledek jiţ dobře patrný. Pokud by propad zhodnocení nastal na počátku trvání produktu tak vliv bude téměř zanedbatelný. Naopak pokud by nastal na jeho konci tak bude jeho vliv vzhledem k jiţ naspořené částce daleko dramatičtější. I proto obecně platí doporučení měnit investiční strategie dlouhodobé investice na konci jejich trvání na konzervativnější. Zpět k tabulce číslo 12. Na celkovém výsledku v třicátém roce trvání produktu je tento dvouletý propad dobře patrný.

66

Pro názornost jsem v obou tabulkách vyznačil naspořené prostředky v třicátém roce při průměrném zhodnocení 3,5 %. Tedy při velice realistické variantě. Při porovnání těchto výsledků zjistíme, ţe vlivem dvouletého propadu zhodnocení o 2% se naspořená částka propadla o 40.002,- Kč. Tato částka odpovídá propadu o 3,91%. Zároveň porovnejme pokles průměrného zhodnocení o 0,5%. V tabulce číslo jedenáct vidíme, ţe tento pokles odpovídá 80.136,- Kč. Tedy pokles o 7,84%. Tuto modelaci můţeme shrnout následujícím vyjádřením. Pokles průměrného zhodnocení o 0,5% při třicetiletém produktu má dvakrát větší vliv něţ 2% pokles zhodnocení po dobu dvou let v polovině trvání produktu.

Tabulka č.12 – simulace výše průměrného zhodnocení prostředků účastníka, vlivu krátkodobého propadu zhodnocení o 2%

67

Potenciální dopad finanční krize Na základě informací prezentovaných o finanční krizi je potřeba se také zmínit a potenciálním dopadu finanční krize. Tím je myšleno za jakých podmínek by mohl být dopad finanční krize na penzijní fondy u nás dramatický. Jedním z faktorů je regulace. Jednou z klíčových částí je regulovaná struktura portfolia prezentovaná v předcházející kapitole. Pojďme zkusit jeden hypotetický modelový příklad. Domácí penzijní fondy mohou investovat do jakýchkoliv aktiv a řízení rizika je plně v jejich kompetenci. Na trhu mohou získat hypotéční obligace s nejvyšším investičním ratingem a více neţ zajímavým hodnocením. Je více neţ pravděpodobné, ţe naše penzijní fondy, často součásti nadnárodních korporací, budou investovat do této zajímavé příleţitosti. Je jen otázkou jak značnou část svých prostředků budou investovat a jak velkou část svého portfolia vytvoří z těchto obligaci. Další události jiţ známe, propuknutí finanční krize a strmý pád hypotečních obligací. V této chvíli si asi umíme představit drtivé dopady. Ať uţ na akcionáře penzijních fondů pokud by byla zachována stávající úprava o minimálně nulovém zhodnocení. Nebo na klienty v případě úplné deregulace. V kaţdém případě lze určitě doporučit pří dosahování cíle maximální moţné úspory na stáří diverzifikaci rizika. O to více s novou důchodovou reformou kde si budeme moci zvolit z několika fondů s různou investiční strategii. Fond státních dluhopisů, který bude investovat obhospodařované prostředky do státních dluhopisů ČR, konzervativní fond, jenţ bude investovat do dluhopisů členských států EU, do nástrojů a fondů peněţního trhu a podobných likvidních aktiv, vyváţený fond, který bude na rozdíl od konzervativního moci navíc investovat část prostředků také do akcií a cenných papírů kolektivního investování, dynamický fond, jenţ bude mít nejširší rozsah povolených aktiv, do kterých bude moci investovat. Zároveň je potřeba doporučit i kombinaci dalších produktů dostupných na finančním trhu jako ţivotní pojištění, investiční fondy, klasické spoření, případně nemovitosti.

68

6

Závěr

V závěru se pokusím shrnout informace mnou prezentované v této práci a na jejich základě analyzovat a vyhodnotit vliv finanční krize na penzijní fondy jako na nedílnou součást penzijního systému v ČR. Jak jsme se v předcházející kapitole dozvěděli, penzijní fondy v průběhu finanční krize činily různá opatření, jako například změnu struktury portfolia za účelem ochrany přijatých prostředků účastníků penzijního připojištění před důsledky finanční krize. I přes veškerou snahu byl propad ve zhodnocení prostředků účastníků v roce 2008 dramatický. Zároveň je třeba vyzdvihnout fakt, ţe ţádný z deseti Penzijních fondů působících

v České

republice,

vzhledem

k striktně

regulovanému

a

velice

konzervativnímu způsobu investování, neskončil ve ztrátě a nemusel tuto ztrátu klientům kompenzovat z vlastních prostředků, jak ukládá zákon. Nejhůře zakončil rok 2008 penzijní fond AXA, který připsal klientům právě nulové zhodnocení. Tyto informace o dramatickém poklesu zhodnocení prostředků účastníků a dokonce připsáním nulového zhodnocení mohou znít varovně. Ale musím poloţit otázku „Opravdu se máme čeho obávat?“ Dle mého názoru, při zváţení stávajícího nastavení regulace je riziko velice malé, i kdyţ ne zanedbatelné! Penzijní připojištění se státním příspěvkem, jehoţ jsou penzijní fondy klíčovou součástí je produktem s velice dlouhým investičním horizontem. Typicky v řádu několika desítek let. Při takto dlouhém investičním horizontu májí jedno či dvě roční zhodnocení mnohem menší vliv na celkové zhodnocení naspořených prostředků účastníků penzijního připojištění. Mnohem důleţitější je průměrné zhodnocení za celou dobu trvání produktu. To je demonstrováno i v předcházející modelaci. Zde nám vyšlo, ţe při zadaných parametrech má dlouhodobé zhodnocení naspořených prostředků zhruba dvakrát větší vliv neţ krátkodobý propad. V současné době je dlouhodobé zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění od vzniku produktu v roce 1994 (1995) 4,87 %. Nutno přiznat, ţe v posledních letech 2006 aţ 2010 je to bohuţel pouze 2,01 %.

69

Celkovou důvěru klientů v penzijní připojištění je moţné demonstrovat na vývoji počtu účastníků v penzijních fondech. Ten měl rostoucí tendenci i v letech finanční krize a svým vývojem plynule navazuje na roky před finanční krizí. Na druhou stranu jsou tu určitá trţní rizika, se kterými je třeba počítat a to především při případné deregulaci třetího důchodového pilíře a při návrhu finální podoby pilíře druhého. Mimo jiţ zmíněné produkty v rámci finanční krize jsou v dnešních dnech hrozbou i státní dluhopisy zemí eurozóny jako je Řecko, Španělsko, Portugalsko a Itálie. Z výše uvedeného vyplývá, ţe vliv finanční krize na penzijní fondy jako na nedílnou součást penzijního systému v ČR dlouhodobě není dramatický i kdyţ v krizových letech byl pokles zhodnocení účastníků výrazný. Z pohledu krize můţeme vyzdvihnout nastavení regulace třetího pilíře penzijního připojištění při ochraně investic jeho účastníků. Z dlouhodobého horizontu je nutno zváţit vliv míry regulace na dosahované zhodnocení v penzijních fondech. Případně toto rozhodnutí umoţnit klientům při výběru fondů s různě agresivními investičními strategiemi.

70

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. FOSTER, John Bellamy; MAGDOFF, Fred. Velká Finanční krize, příčiny a následky – The Great Financial Crisis, Causes and Consequences, 1. České vydání: Grimmus 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-1 2. FERGUSON, Charles. Inside job, Finanční krize. Dokumentární film USA, 120 minut, Sony Pictures Classics, 2010 3. KOHOUT, Pavel. Finance po krizi. 2.rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. 272 s. ISBN 978-80-247-3583-2 4. ŠULC, Jaroslav. Penzijní připojištění. 2. Aktualizované a rozšířené vydání; Grada Publishing, a.s. 2004. 196 s. ISBN 80-247-0772-1

SEZNAM POUŽITÝCH ZÁKONŮ ZÁKON Č.1 – ZÁKON Č. 42/1994 Sb., O PENZIJNÍM PŘIPOJIŠTĚNÍ SE STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM

SEZNAM POUŽITÝCH WEBOVÝCH ADRES 1. Peníze navíc najdeme společně, Finanční gramotnost Čechů poradce neoslní: [online]. [cit. 2011-02-06]. Dostupný z WWW: . 2. Ministerstvo Financí České republiky, Konzultační materiál: [online]. [cit. 201102-19]. Dostupný z WWW: . 3. Ministerstvo práce a sociálních věcí, Obecná informace k zákonu o důchodovém pojištění: [online]. [cit. 2011-02-15]. Dostupný z WWW: .

71

4. Ministerstvo Financí České republiky, Zákon č. 622/2006 Sb.: [online]. [cit. 2010-11-23]. Dostupný z WWW: . 5. Asociace penzijních fondů ČR, Home page: [online]. [cit. 2011-03-21]. Dostupný z WWW: . 6. Český statistický úřad, Obyvatelstvo: [online]. [cit. 2011-01-15]. Dostupný z WWW: . 7. Asociace penzijních fondů ČR, Publikace: [online]. [cit. 2010-12-15]. Dostupný z WWW: . 8. Sdruţení pro bankovní karty, Souhrnné statistiky ke staţení: [online]. [cit. 201102-18]. Dostupný z WWW: < http://statistiky.cardzone.cz/czech/index.htm >. 9. Asociace penzijních fondů ČR, Dokumenty - penzijní připojištění: [cit. 2011-0108]. Dostupný z WWW: .

SEZNAM POUŽITÝCH SCHÉMAT SCHÉMA Č.1 – TŘI PILÍŘE DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU

SEZNAM POUŽITÝCH GRAFŮ GRAF Č. 1 – SLOŢENÍ PORTFOLIA PENZIJNÍCH FONDŮ ZA ROK 2007 DLE INVESTIČNÍCH INSTRUMENTŮ GRAF Č. 2 – SALDO FINANCOVÁNÍ PAYG GRAF Č. 3 – MEZIROČNÍ RŮST OBJEMU ÚVĚRŮ NEBANKOVNÍM SUBJEKTŮM, EUROZÓNA GRAF Č. 4 – ÚVĚRY NA BYDLENÍ ČR

72

GRAF Č. 5 - ČETNOST VÝSKYTU TERMÍNU „RECESSION“ VE VYHLEDÁVAČI GOOGLE VE SVĚTOVÝCH MÉDIÍCH GRAF Č. 6 – DLUH VEŘEJNÉHO SEKTORU, NEFINANČNÍCH PODNIKŮ A DOMÁCNOSTÍ GRAF Č. 7 - ROČNÍ ZHODNOCENÍ PROSTŘEDKŮ ÚČASTNÍKŮ PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ V JEDNOTLIVÝCH PENZIJNÍCH FONDECH V % GRAF Č. 8 - VÝVOJ PROFITU RATINGOVÝCH SPOLEČNOSTÍ V LETECH 2000 AŢ 2010 GRAF Č. 9 - POČET POSKYTNUTÝCH NEJVYŠÍCH HODNOCENÍ V LETECH 2000 AŢ 2006 GRAF Č. 10 - ROČNÍ ZHODNOCENÍ PROSTŘEDKŮ ÚČASTNÍKŮ PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ V JEDNOTLIVÝCH PENZIJNÍCH FONDECH V % (10 PF ČR) GRAF Č. 11 - ROČNÍ ZHODNOCENÍ PROSTŘEDKŮ ÚČASTNÍKŮ PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ V JEDNOTLIVÝCH PENZIJNÍCH FONDECH V %, OČIŠTĚNÉ O 3 FONDY S NEJVĚTŠÍM ZHODNOCENÍM V DOBĚ FINANČNÍ KRIZE, ALE PŘEDSTAVUJÍCÍ JEN 6,41 % TRHU V POČTU ÚČASTNÍKŮ, RESPEKTIVE VE 6,11 % TRHU POKUD JDE O PROSTŘEDKY EVIDOVANÉ VE PROSPĚCH ÚČASTNÍKŮ GRAF Č. 12 - STRUKTURA PORTFOLIA PENZIJNÍHO FONDU AXA V ROCE 2006 Z VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ FONDU GRAF Č. 13 – STRUKTURA PORTFOLIA PENZIJNÍHO FONDU AXA V ROCE 2008 Z VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ FONDU

SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK TABULKA Č.1 – SEZNAM PENZIJNÍCH FONDŮ TABULKA Č.2 – AKVIZICE PENZIJNÍCH FONDŮ TABULKA Č.3 – VÝSLEDKY FONDŮ ZA ČTVRTÉ ČTVRTLETÍ ROKU 2010 TABULKA Č.4 – POČET ÚČASTNÍKŮ PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ V LETECH 2000 – 2010

73

TABULKA Č.5 – VĚKOVÁ SKLADBA ÚČASTNÍKŮ PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ 2005 – 2007 TABULKA Č.6 – SLOŢENÍ PORTFOLIA PENĚŢNÍCH FONDŮ ZA ROK 2007 DLE INVESTIČNÍCH INSTRUMENTŮ TABULKA Č.7 – ZHODNOCENÍ PROSTŘEDKŮ ÚČASTNÍKŮ PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ V JEDNOTLIVÝCH PENZIJNÍCH FONDECH V % TABULKA Č.8 – VÝŠE PŘÍSPĚVKU ÚČASTNÍKA V KČ A ZÁVISLOST VÝŠE STÁTNÍHO PŘÍSPĚVKU V KČ TABULKA Č.9 – ROČNÍ ZHODNOCENÍ PROSTŘEDKŮ ÚČASTNÍKŮ PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ V JEDNOTLIVÝCH PENZIJNÍCH FONDECH V % TABULKA Č.10 – STRUKTURA PORTFOLIA PENZIJNÍHO FONDU AXA V ROCE 2006 – 2009 Z VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ TABULKA Č.11 – SIMULACE VÝŠE PRŮMĚRNÉHO ZHODNOCENÍ PROSTŘEDKŮ ÚČASTNÍKA TABULKA Č.12 – SIMULACE VÝŠE PRŮMĚRNÉHO ZHODNOCENÍ PROSTŘEDKŮ ÚČASTNÍKA, VLIVU KRÁTKODOBÉHO PROPADU ZHODNOCENÍ O 2%

74

Penzijní fondy a finanční krize

Recommend Documents