Překážky při realizaci přeshraničních fúzí v Evropské unii *

Marcela Žárová, Jana Skálová

Překážky při realizaci přeshraničních fúzí v Evropské unii*

Abstrakt: Evropská komise se v posledních 7 letech zaměřila na oblast přeshraničních fúzí, což přineslo povinnosti členským státům implementovat do národního obchodního práva směrnice, které tuto transakce umožní. Přeshraniční fúze zasahují obchodní právo, účetní legislativu a daňovou legislativu, jsou tedy opravdu multidisciplinární. Na empirických datech získaných z České republiky text dokazuje, že mnohaletá snaha EU má v členských zemích odraz pouze v malém počtu realizovaných transakcí. Výzkumem byly identifikovány překážky, které mohou bránit realizaci přeshraničních fúzí. Článek přináší komparativní analýzu podmínek pro realizaci přeshraničních fúzí ve vybraných 10 zemích EU a snaží se odpovědět na otázky, jaké cesty by mohly vést ke zlepšení situace. Řešení je pak nabízeno pro Českou republiku, kde proběhly změny legislativy, které mohou pomoci tomu, aby se české společnosti mohly více zapojit do přeshraničních transakcí. Klíčová slova: Přeshraniční fúze, ocenění majetku reálnou hodnotou, základní kapitál, zahajovací rozvaha, konečná účetní závěrka, rozhodný den fúze.

P

rávní úprava společností a jejich fúzí spadá do oblasti komunitárního práva, a to práva Evropského společenství, neboť úzce souvisí s fungováním vnitřního trhu. Evropská unie věnuje přeshraničním transakcím pozornost už od roku 1990, kdy byla přijata první směrnice k této problematice. Překvapivě se jednalo o směrnici pro oblast daňové regulace přeshraničních fúzí, a to směrnici č. 90/434/EHS, jejímž cílem bylo odstranění daňových bariér pro přeshraniční transakce. Tato směrnice byla přijata v roce 1990 společně se Směrnicí o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností. Obě měly být implementovány členskými státy do konce roku 1992. Evropská komise při tvorbě zmiňované směrnice „opomněla“, že obchodní právo členských států v té době (v roce 1990) neumožňovalo fúze společností z různých členských zemí, *

Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu Grantové agentury ČR „Komparativní analýza národních účetních a daňových systémů v EU s důrazem na přeshraniční fúze“ (registrační číslo P403/10/1982).

Současná Evropa 02/2012

83


tedy tzv. „přes hranice“. Na paradox neexistence obchodně právní úpravy pro realizaci přeshraničních fúzí v roce 1990 v EU poukazuje např. i Lasák. Evropská regulace se tedy nejprve zaměřila na úpravu daňových souvislostí přeshraničních fúzí, která spočívala ve vytvoření možnosti odkladu daňové povinnosti, která plyne z kapitálových výnosů (příjmů) získaných společníky či společnostmi při sloučení nebo rozdělení společnosti, při převodu souboru aktiv mezi společnostmi či výměně akcií. Směrnice tedy měla umožnit restrukturalizovat podniky v rámci Evropské unie bez ohledu na hranice jednotlivých členských států, aniž by se podniky dostaly do daňové nevýhody. Tento postup je realizací jednoho z ideových pilířů, na kterém byla EU budována, a to volný pohyb kapitálu. Uplynulo 15 let, než byla přijata Desátá směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES o přeshraničních fúzích kapitálových společností (dále jen „Desátá směrnice“), která přinesla členským státům povinnost, aby upravily své právní řády tak, aby bylo možno provádět přeshraniční fúze obchodních společností. K této harmonizaci přispěl také Evropský soudní dvůr svým rozsudkem ve věci SEVIC SYSTEMS (C-411/03 SEVIC Systems AG ze dne 13. 12. 2005), který patří mezi významné judikáty z hlediska aplikace svobody usazování. Předmětem sporu byla fúze lucemburské a německé společnosti, kterou spolkový soud v Německu odmítl zapsat do obchodního registru s odůvodněním, že fúze jsou možné pouze pro společnosti se sídlem na území Spolkové republiky Německo. Evropský soudní dvůr konstatoval, že články 43 a 48 Smlouvy o založení Evropského společenství brání tomu, aby byl odepřen zápis fúze uskutečněné zrušením společnosti bez likvidace a převodem celého jmění této společnosti na jinou společnost do vnitrostátního obchodního rejstříku, pokud má jedna z těchto dvou společností sídlo v jiném členském státě, zatímco takový zápis je možný, pokud společnosti účastnící se fúze mají obě sídlo na území jednoho členského státu. Desátá směrnice o přeshraničních fúzích tedy měla přinést kýženou harmonizaci obchodního práva všech členských států EU tak, aby přeshraniční fúze byly realizovatelné po právní stránce. Zda se toto povedlo či nikoliv je předmětem zkoumání našeho článku.

LASÁK, J. Právní aspekty přeshraničních fúzí národních společností v komunitárním právu (ve světle judikatury Evropského soudního dvora). Brno. 2009. Rigorózní práce na Masarykově univerzitě Brně, s. 28.

DĚDIČ J. – LASÁK, J. Přehled judikatury – Přeměny obchodních společností, Převod podniku a jeho části. Wolters Kluwer ČR, Praha 2009.

84

Překážky při realizaci přeshraničních fúzí v Evropské unii

1. Přeshraniční fúze realizované v České republice Pokud se soustředíme pouze na přeshraniční fúze provedené v ČR za poslední roky, pak statistika nebude příliš bohatá. Je možno konstatovat, že ač v minulosti byly hojně dělány přeshraniční akvizice, pak k nim docházelo zpravidla jinými právními postupy než přeshraniční fúzí. Investoři při volbě strategie akvizice zvažují existenci dvou možností podnikání v zahraničí, a to podnikání prostřednictvím dceřiné společnosti nebo prostřednictvím organizační složky (či reprezentační kanceláře). Přeshraniční fúze vede k tomu, že zanikající společnost se zpravidla promění v organizační složku nástupnické společnosti v zahraničí a musí splňovat určité požadavky, kladené na ní právními systémy obou států. Podnikání prostřednictvím dceřiné společnosti je oproti tomu zdánlivě jednodušší, protože dceřiná společnost podléhá zjednodušeně pouze právnímu řádu státu, ve kterém sídlí a informace o vzájemně propojených podnicích poskytuje konsolidovaná účetní závěrka, jejíž zpracování je dlouhodobě standardním postupem na základě přesných a jasných pravidel. Nespornou výhodou podnikání v zahraničí prostřednictvím organizační složky je jednoduchost jejího založení či zrušení, častá absence požadavku na minimální výši vlastního kapitálu, zjednodušená organizační struktura, snížené nároky na vyřizování živnostenských oprávnění k výkonu určité činnosti, možnost bezproblémového finančního toku mezi zřizovatelem a organizační složkou, atd. Rozhodne-li se však společnost podnikat v zahraniční prostřednictvím organizační složky, musí si být vědoma také souvisejících komplikací. Častou komplikací je nedostatečná účetní a daňová úprava této formy podnikání, a to jak ve státě, kde je umístěna organizační složka, tak ve státě hlavního vedení (sídla nástupnické společnosti). Počty provedených přeshraničních fúzí od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2011 jsou dle následující tabulky č. 1 velmi nízké.

Tab. č. 1: Počty zamýšlených a realizovaných přeshraničních fúzí v České republice Kalendářní rok

2008

2009

2010

2011

Přeshraniční fúze oznámené v Obchodním věstníku

4

8

15

24

Z toho: fúze úspěšně dokončené do 31.12.2011

4

7

14

17

Pramen: Vlastní zkoumání dle www.obchodnivestnik.cz a www.justice.cz.


85


Tab. č. 2: Země sídla společnosti, kam fúzovaly společnosti z ČR Fúze z České republiky „ven“ do státu EU:

2008

Kypr

2

Velká Británie

1

2009

2010

2011

Celkem do dané země

3

5 1

Německo

1

1

1

3

Slovensko

2

4

4

10

Nizozemsko

1

1

2

Irsko

1

1

Polsko

1

1

Lucembursko

1

1

Belgie

3

3

Itálie

1

1

Rakousko

1

1

15

30

Celkem fúze „ven“

3

6

6


Tab. č. 3: Země sídla společnosti, které fúzovaly do ČR Fúze do České republiky ze státu EU:

2008

2009

2010

2011

Celkem

1

5

3

9

Nizozemsko

2

2

4

Německo

1

Slovensko

Kypr Francie

2 1

Polsko

1

1 1

Lucembursko 1

2

2 2

1

Maarsko

Celkem „dovnitř“

1

9

1 2

1

9

21


Jak ukazují výše uvedená data, nejčastěji české společnosti fúzují se společnostmi slovenskými. Co může být důvodem pro tyto skutečnosti? Vyšší frekvenci vykazují pak země jako Nizozemsko, Kypr, které jsou vnímány jako daňově pří86


větivé. Proč je však tak málo přeshraničních přeměn s našimi nejbližšími sousedy jako je Polsko nebo Maďarsko? Odpovědi na tuto otázku může dát provedený výzkum, který je popsán dále. 2. Reflexe literatury V posledních letech se objevuje v odborné literatuře řada informací o specifickém typu vlastnických transakcí mezi podniky, které jsou označovány jako přeshraniční akvizice a fúze. Touto problematikou se zabýval např. Pelák z pohledu účetních metod používaných v pro zachycení fúzí ve světě, Hlaváč analyzoval procesy řízení akvizic a fúzí v mezinárodních transakcích. Zasazení přeshraničních fúzí do systému obchodního práva komentuje Kuhn a Štenglová. Ze zahraničních autorů se právním postupům při přeshraničních fúzích na Slovensku věnuje Pala a v německé literatuře popisuje účetní zobrazení fúzí, např. Knüppel a techniku provádění přeshraničních fúzí dle směrnic EU Kulenkamp a Behrens. Přes relativní četnost problematiky v odborné literatuře je nutno konstatovat, že praxe používá přeshraniční fúze k realizaci akvizičních procesů poměrně zřídka. Počty mezinárodních akvizic sice dosahují četnosti stovek případů, avšak specifická právní forma přeshraniční fúze je používána zpravidla jen okrajově, a to vedle mnohem frekventovanějších metod, jako jsou nákupy podílů, cenných papírů či nákupů aktiv či podniků jako celku. Cílem našeho výzkumu, jehož dílčí výsledky jsou shrnuty v tomto příspěvku, je analýza příčin tohoto stavu. 3. Cíl výzkumu – důvody pro omezené používání přeshraničních fúzí Jak plyne z předcházejících statistických údajů, přeshraniční fúze v České republice nepředstavují masově prováděné transakce. Podnikání se zahraničním

PELÁK J. Podnikové kombinace – komparační analýza. Praha 2006. Disertační práce na Vysoké škole ekonomické v Praze.

HLAVÁČ, J. Řízení projektu akvizic a fúzí z pohledu manažera, Praha 2009. Disertační práce na Vysoké škole ekonomické v Praze.

KUHN, P. – ŠTENGLOVÁ, I. a kol. Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck. 2010.

PALA, R. – PALOVÁ, I. – LEONTIEV, A. Cezhraničné fúzie. 1. vydání. Praha: C. H. Beck. 2010.

KNUPPEL, M. Bilanzierung von Verschmelzungen nach Handelsrecht, Steuerrecht und IFRS. Berlin: Erich Schmidt Verlag, 2007.

KULENKAMP, S. Die grenzüberschreitende Verschmelzung von Kapitalgesellschaften in der EU, Nomos, Baden-Baden, 2009.

BEHRENS F. O. Die grenzüberschreitende Verschmelzung nach der Richtlinie 2005/56/EG. CUVILLIER VERLAG, Göttingen, 2007.


87


rozměrem je dnes téměř každodenní rutinou a Evropskou unií garantované svobody pro volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu vstoupily do života většiny českých obchodních společností. K přeshraničním fúzím však přistupují české společnosti velmi opatrně. Jaké mohou být důvody pro tento přístup? Při zkoumání překážek, které mohou odrazovat společnosti od realizací přeshraniční fúze, byly identifikovány tyto možné příčiny: 1. Některé právní řády mají odlišný přístup k ocenění jmění pro účely obchodního práva než k ocenění pro účetní účely. 2. Některé účetní souvislosti fúzí nejsou harmonizovány, protože směrnice dala příliš velkou volnost členským zemím. To způsobuje až nemožnost provést přeshraniční fúzi. 3. Daňové prostředí je mnohdy přívětivější k provádění vnitrostátních fúzí než přeshraničních, mohou vznikat některé daňové nevýhody. Rozboru těchto příčin jsme se věnovali v našem výzkumu, jehož první závěry dále rozpracováváme. Při výzkumu byl sestaven dotazník [dle metodiky dle Crowther a Lancastera10] obsahující otázky týkající se účetních postupů při fúzích, přístupů k oceňování a některých daňových souvislostí fúzí. Otázky byly pokládány jako uzavřené otázky a některé byly položeny jako otevřené otázky. Dotazník byl rozeslán na poradenské společnosti ze sítě Crowe Horwath. Jedná se o síť nezávislých poradenských společností, které patří ke středním subjektům na trhu. U této skupiny respondendů jsme předpokládali profesionální znalost problematiky a zkušenosti s těmito transakcemi. Dotazníky byly rozeslány do 27 zemí (všech členských států EU). Vyplněné dotazníky jsme získali zpět z následujících zemí: Belgie, Česká republika, Francie, Kypr, Maďarsko, Norsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko. Návratnost rozeslaných dotazníků činila 37 %. Ne všechny dotazníky však obsahovaly odpovědi na všechny otázky, což následně ovlivnilo i vyhodnocení uváděné dále. 4. Realizace výzkumu Při výzkumu jsme identifikovali základní body, kterými musí projít společnosti zúčastněné na fúzi, a to z pohledu účetnictví, práva a daní. Na tyto body jsme pak soustředili otázky, které měly ozřejmit postup dle národní regulace. Otázky se soustředily na tyto oblasti:  Okamžik účetních účinků fúze.  Povinnost ocenění jmění zanikající společnosti podle obchodního práva.  Co je účelem ocenění při fúzích. 10

CROWTHER, D. – LANCASTER, G. Reasarch metod. Oxford: Elsevier Butterworth-Heinemann, ISBN 978-0-7506-8953-3.

88


Kdo je osobou, která oceňuje pro účely obchodního práva. Zda existuje povinnost zanést změny v ocenění do účetnictví. K jakému okamžiku a jak se promítá přecenění do účetnictví.  Jaké jsou dopady přecenění majetku a závazků z hlediska daně z pří jmů.  Možnost přenosu daňové ztráty ze zaniklé společnosti na právního nástupce v tuzemsku.  Možnost přenosu daňové ztráty ze zahraničí do tuzemské nástupnické společnosti.  Dopady přeshraniční fúze na daň z přidané hodnoty.  Povinnost odvést daň z převodu nemovitostí nebo obdobnou daň. Odpovědi na dotazníkové šetření byly získány z těchto zúčastněných zemí: Slovensko, Kypr, Maďarsko, Polsko, Francie, Norsko, Belgie, Rumunsko a Rakousko. Odpovědi byly vyhodnoceny a bylo provedeno mezinárodní srovnání. Výsledky této analýzy byly předneseny na několika konferencích a předány českému Ministerstvu spravedlnosti, které je využilo pro novelizaci české právní úpravy.  

5. Základní dokument – společný projekt fúze Desátá směrnice upravuje náležitosti základního dokumentu, který je schvalován valnými hromadami všech zúčastněných společností, který nese v českém obchodním právu název společný projekt fúze (dále jen „projekt“). Desátá směrnice používá v článku 5 pojem „common draft terms“, německý zákon o přeměnách používá v § 122c pojem „Verschmelzungsplan“, slovenská právní úprava používá v § 69aa obchodního zákoníku pojem „zmluva o cezhraničnom zlúčení“. Projekt musí být vypracován v písemné podobě statutárními orgány společností účastnících se fúze a jeho vypracování a uložení do příslušné evidence (Sbírky listin vedené rejstříkovým soudem v ČR) musí být zveřejněno dle práva členského státu (v ČR v Obchodním věstníku). Projekt je vypracován zpravidla ve více jazykových mutacích. Aby projekt nabyl právní účinnosti, musí být schválen všemi zúčastněnými společnostmi. Náležitosti projektu jsou převzaty českým zákonem o přeměnách (a to doslovně) z Desáté směrnice. Tímto postupem šla většina členských států. Kromě základních právních údajů týkajících se zúčastněných společností musí projekt obsahovat také položky týkající se účetních souvislostí fúze. Jedná se o: 1. Den, od kterého se jednání zanikající společnosti považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet společnosti nástupnické, tedy v české terminologii rozhodný den fúze. 2. Údaj o ocenění aktiv a pasiv převáděných na nástupnickou společnost, Současná Evropa 02/2012

89


3.

Den účetních závěrek fúzujících korporací použitý pro stanovení podmínek přeshraniční fúze. Právě tyto účetní souvislosti přeshraničních fúzí v sobě skrývají nejvíce problémů. 6. Rozhodný den pro účetní účely Rozhodný den je pojem českého práva označující den, který je vydefinován ve všech evropských směrnicích upravujících přeměny jako den, od něhož se jednání zanikající společnosti považuje z účetního hlediska za jednání nástupnické společnosti. Z hlediska věcného je okamžik stanovení rozhodného dne vnímán jako začátek společného hospodaření na účet nástupnické společnosti. Pokud je tedy připravována fúze nespojených osob je nutno od rozhodného dne přijmout určitá „společná pravidla“, která budou omezovat jednak vlastníky, tak i výkonné vedení v jejich rozhodování. Stanovení rozhodného dne v některých zemích EU Stanovení dne, od něhož vznikají účetní účinky fúzí, v právních řádech různých států bylo realizováno odlišnou formou, což je dáno postupem transpozice směrnic, kdy každý stát může ustanovení směrnice upravit či přizpůsobit svému právnímu řádu. Zavazující pro státy je pouze cíl směrnice, kterého má být dosaženo. Lze tak zjistit, že přístup k rozhodnému dnu není totožný ve všech zemích EU. Některá srovnání přináší tabulka č. 4. Česká právní úprava spojuje s rozhodným dnem i další účetní povinnosti zúčastněných společností. Jedná se zejména o sestavení účetní závěrky ke dni předcházející rozhodný den, rozhodný den je tak okamžik, kterým vždy začíná nové účetní období. V praxi jej české společnosti často pokládají na standardní začátek účetního období. K rozhodnému dnu je sestavována zahajovací rozvaha a začíná účetní období. Ani tyto účetní povinnosti nejsou jednotně upraveny napříč státy EU. Jaké možné odchylky mohou nastat, ukazuje tabulka č. 5. Výše uvedené disharmonie v účetních povinnostech mohou mít neblahé důsledky na možnost provedení fúze mezi jednotlivými zeměmi. Pokud budeme chtít plánovat fúzi rakouské nástupnické společnosti se zanikající společností sídlící v Polsku, kde jsou účetní účinky fúze spojeny až se zánikem zanikající společnosti, pak nelze dostát požadavkům rakouského zákona a připravit potřebnou dokumentaci pro realizaci fúze. Stěží lze připravit z pozice rakouské nástupnické společnosti zahajovací rozvahu ke dni, který pro zanikající společnost v Polsku 90


neznamená žádný účetní mezník, neznamená pro ni v případě úspěšně provedené fúze spojení jejich hospodářských operací (z účetního hlediska) s nástupnickou společností.

Tab. č. 4: Právní a účetní účinky přeshraniční fúze v různých státech Země

Právní účinky přeshraniční fúze

Účetní účinky přeshraniční fúze

Belgie

Den zápisu do obchodního rejstříku

Od rozhodného dne, který může předcházet až 7 měsíců den zápisu do obchodního rejstříku

ČR


Od rozhodného dne, který může předcházet až 12 měsíců den zápisu do obchodního rejstříku1

Francie


Den účetních účinků musí odpovídat datu, kdy došlo: k právním účinkům fúze nebo zrušení zanikající společnosti

Kypr


Stanovuje soud, který schvaluje fúzi; může být shodné s právními účinky

Maarsko


Ode dne zápisu do obchodního rejstříku

Norsko


Den účetních účinků musí odpovídat datu, kdy došlo ke změně kontroly nad fúzující společností

Polsko



Rakousko


Od rozhodného dne, který může předcházet až 9 měsíců den zápisu do obchodního rejstříku

Rumunsko



Slovensko


Od rozhodného dne, který může předcházet den zápisu do obchodního rejstříku nebo může být s ním spojen

Pozn.: 1 Od 1. 1. 2012 je česká právní úprava změněna, jak bude vysvětleno v závěru. Pramen: Vlastní výzkum.

I kdybychom zvolili za rozhodný den počátek účetního období (např. 1. ledna), pak sice před rozhodným dnem obě společnosti uzavřou účetní knihy a sestaví účetní závěrku. Ovšem sestavení zahajovací rozvahy k rozhodnému dni jako začátku účetního období nemá smysl, protože polská společnost pokračuje ve svém účetnictví jako účetní jednotka až do dne svého zániku. Není proto možné zahrnout její aktiva a pasiva do jiné (rakouské) účetní jednotky. Současná Evropa 02/2012

91


Tab. č. 5: Srovnání účetních období a povinností sestavit zahajovací rozvahu nástupnické společnosti Zpracovává se zahajovací rozvaha nástupnické společnosti?

Jak je ohraničeno účetního období nástupnické společnosti?

Belgie

Zahajovací rozvaha není požadována

Fúze nemá na účetní období vliv

ČR

Ano, ke dni účetních účinků

Ode dne účetních účinků fúze do konce účetního období, ve kterém došlo k zápisu fúze do obchodního rejstříku

Francie


Ode dne účetních účinků do konce normálního účetního období, které následuje po zápisu fúze do obchodního rejstříku

Kypr

Zahajovací rozvaha není požadována, ale v praxi se zpracovává


Maarsko

Ano, jen při splynutí ke dni účetních/ právních účinků

Ode dne účetních/ právních účinků do konce normálního účetního období, které následuje po zápisu fúze do obchodního rejstříku

Norsko

Ano, max. 8 týdnů přede dnem právních účinků (pro menší společnosti existuje zjednodušení)


Polsko

Ano, jen při fúzi splynutí ke dni účetních/právních účinků

Fúze nemá na účetní období žádný vliv, pokud nevzniká nová nástupnická společnost

Rakousko

Při fúzi splynutím ano, při fúzi sloučením ne

Neodpovězeno

Rumunsko


Ode dne právních účinků do konce normálního účetního období, které následuje po zápisu fúze do obchodního rejstříku

Slovensko

Ano, jen při splynutí ke dni účetních/ právních účinků

Účetní období začíná rozhodným dnem, dále trvá standardně

Země

Pramen: Vlastní výzkum.

Naopak pokud bude rakouská společnost zanikající společností, pak nelze naplnit ustanovení zákona, že od rozhodného dne jsou operace zanikající společnosti dělány na účet společnosti nástupnické, protože toto „převzetí“ neumožňuje právo země, kde sídlí nástupnická společnost. Polská společnost tedy převezme majetek a závazky z právního i účetní pohledu až od právních účinků fúze. Ovšem pokud před právními účinky jsou účetní účinky fúze z pohledu rakouské společnosti, lze dospět k paradoxu, že od rozhodného dne fúze stanoveného dle rakouských předpisů „nikdo“ nechce zobrazit ve svém účetnictví a následně zdanit operace provedené nástupnickou společností od rozhodného dne fúze do dne právních účinků. 92


7. Ocenění při fúzích Problematika týkající se oceňování nepeněžitých vkladů do akciových společností byla poprvé řešena v EU Druhou směrnicí rady č. 77/91 EHS. Majetek nabývaný fúzí je v podstatě nepeněžitým vkladem přicházejících společníků do nástupnické společnosti. Pokud mají být vydány nové akcie jako protihodnota za toto plnění, je nutno ocenit jmění zanikající společnosti. Dle pravidel z Desáté směrnice ocenění provádí nezávislý odborník jmenovaný soudem nebo správním orgánem. Dle českého obchodního práva jde o znalce jmenovaného soudem, tato úprava ale může být v různých zemích odlišná. Jak uvádí následující tabulka, implementace výše uvedeného pravidla není v členských zemích EU jednotná. Součástí dotazníku byla také otázka „Pokud dochází k přecenění majetku a závazků, na čem je založeno? Většina respondentů uvedla, že na fair value. Výše uvedené ocenění pro účely obchodního práva má dopad i do účetnictví zúčastněných společností. Na jeho zobrazení a popsání je pamatováno i v Desáté směrnici, která jako jednu z náležitostí projektu přeshraniční fúze uvádí: údaj o ocenění aktiv a pasiv převáděných na nástupnickou společnost. Jako důležitý údaj je tedy vnímáno ocenění převáděných aktiv zejména proto, že dochází k jejich oceňování na reálnou hodnotu, což mnozí považují za odkrytí tzv. tichých rezerv.11 Dle tabulky č. 7 je pouze Belgie státem, kde ocenění pro účely fúzí nevstupuje od účetnictví. Všechny další státy umožňují za určitých okolností zachycení ocenění aktiv nabytých při fúzi na bázi fair value. Toto přecenění je zpravidla prováděno nezávislou osobou a promítá se ve vlastním kapitálu ve speciální položce – fondu z přecenění. Tento fond je používán zpravidla na zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti. Směrnice svým ustanovením, aby společný projekt fúze obsahoval údaje o ocenění převzatých aktiv a pasiv, ukládá povinnost informovat společníky zúčastněných společností o tom, jak byl oceněn majetek a závazky přecházející na nástupnickou společnost. S ohledem na výše uvedené by projekt přeshraniční fúze měl obsahovat následující informace: 1. Údaje o tom, zda došlo u zahraniční společnosti k ocenění reálnou hodnotou, resp. zda bylo provedeno ocenění jmění této společnosti. 2. Údaje o tom, zda jsou aktiva a závazky přebírány v účetní hodnotě nebo v reálné hodnotě a zda dochází k jejich úpravě dle českých účetních předpisů. 3. Údaje o struktuře, v níž je přebírán vlastní kapitál zahraniční společnosti. 11

FIREŠ B. – ZELENKA, V. Oceňování aktiv a dluhů v účetnictví. 2. rozšířené vydání, Praha: Management Press. 1997.


93


4.

Údaje o použitém kurzu a způsobu přepočtu aktiv a pasiv zahraniční společnosti na české koruny.

Tab. č. 6: Srovnání přístupu k ocenění při fúzích Země

Co vyžaduje při fúzi obchodní právo?

Co je účelem ocenění při fúzích?

Belgie

Ocenění zanikající i nástupnické společnosti, pokud se akcionáři nedohodnou jinak.

Stanovení výměnných poměrů

ČR

Ocenění jmění zanikající společnosti, pokud nástupnická zvyšuje základní kapitál

Zjistit hodnotu jmění zanikající společnosti pro účely navýšení či vytvoření základního kapitálu nástupnické společnosti

Francie

Ocenění zanikající společnosti (pokud nástupnická nevlastní 100 % podíl)


Kypr

Ocenění pro účely výměnných poměrů


Maarsko

Ocenění zanikající i nástupnické společnosti pokud se uplatňuje výměnný poměr


Norsko

Ocenění zanikající společnosti, pokud ZK nástupnické bude zvýšen, při splynutí ocenění všech zanikajících

Stanovení maximální výše vkladu do základního kapitálu nástupnické společnosti, stanovení výměnných poměrů

Polsko

Ocenění zanikající společnosti za všech okolností


Rakousko

Ocenění není požadováno, auditor audituje návrh projektu z pohledu spravedlivého výměnného poměru

n/a

Rumunsko

Ocenění zanikající společnosti i nástupnické společnosti za všech okolností

n/a

Slovensko

Stanovení výměnných poměrů, přezkoumání auditorem nebo znalcem



I ze zahraničních komentářů (např. Kalss12) k přeshraničním přeměnám lze dovodit výše uvedené závěry. Budeme-li zkoumat např. německou právní úpravu, je povinnost uvést údaj o ocenění aktiv a pasiv přecházejících ze zanikající na nástupnickou společnost uvedena v § 122c zákona o přeměnách. Německá právní úprava dovoluje nástupnické společnosti, aby se sama rozhodla o tom, zda pře12

KALSS, S. Verschmelzung – Spaltung – Umwandlung. MANZ, Wien, 2010.

94


vezme od zanikající účetní jednotky majetek v účetních hodnotách (Buchwertverknüpfung) nebo v novém ocenění (Neubewertung). Podle Kulenkamp13: “Možnost volby má nástupnická společnost až do sestavení první účetní závěrky, v níž je nabytý majetek vykázán. Ne zřídka je v praxi rozhodnutí o volbě ocenění odvozováno od budoucí kapitálové struktury, budoucích výsledků či záměrů budoucího rozdělování vlastního kapitálu. Povinný údaj v projektu přeshraniční fúze o ocenění aktiv a pasiv přebíraných od zanikající společnosti je považováno za omezení volby ocenění ze strany nástupnické společnosti“.

Tab. č. 7: Vliv ocenění do účetnictví společností Může dojít při fúzi ke změnám ocenění v účetnictví?

Země

K jakému okamžiku se stanovuje přecenění pro účely účetnictví?

Belgie

Ne

-

ČR

Ano

Ke dni předcházejícímu den účetního účinku1

Francie

Ano

Ke dni účetního účinku

Kypr

Ano, pokud je přecenění vyžadováno v rámci IFRS u přejímající společnosti

Podle IFRS

Maarsko

Záleží na rozhodnutí fúzujících společností

Ke dni účetního/právního účinku

Norsko

Ano, pokud ocenění vyžaduje obchodní právo nebo jde-li o fúzi nezávislých společností

Max. 8 týdnů před dnem právních účinků

Polsko

Ano, když je fúze řešena tzv. „acquisition method“ a pouze ve vztahu k nabyvateli

Ke dni účetního/právního účinku

Rakousko

Ano

Ke dni přesunu vlastnictví (rozhodnému dni)

Rumunsko

Ano, pokud jsou změny mezi účetní hodnotou a fair value

Ke dni účetního účinku

Slovensko

Ano

Ke dni předcházejícímu den účetního účinku

Pozn.: 1 Od 1. 1. 2012 došlo v České republice ke změně účetních předpisů, takže nově je ocenění promítáno do účetnictví k rozhodnému dnu, a tedy k okamžiku sestavení zahajovací rozvahy nástupnické společnosti. Pramen: Vlastní výzkum.

13

KULENKAMP, S. Die grenzüberschreitende Verschmelzung von Kapitalgesellschaften in der EU, Nomos, Baden-Baden, 2009, s. 198.


95


Tab. č. 8: Srovnání dalších aspektů oceňování Země

Kdo provádí ocenění?

Jak se projeví změna ocenění v účetnictví v kapitálu?

Belgie

Management

N/a

ČR

Nezávislý znalec

Zachytí se jako speciální položka – fond z přecenění

Francie

Nezávislý expert (může to být auditor, ale ne auditor společnosti)

Zachytí se jako speciální položka – ážio při fúzi

Kypr

Auditor

Postupuje se v souladu s IFRS

Maarsko

Není upraveno

Rozdíl z přecenění nejprve neutralizuje nerozdělený zisk / neuhrazenou ztrátu minulých let, rozdíl z přecenění větší než neuhrazená ztráta minulých let musí být zachycen jako kapitálový fond

Norsko

Není upraveno

Zcela libovolně, záleží na rozhodnutí účetní jednotky

Polsko

Znalec (pokud všichni akcionáři nerozhodnou, že to není nutné)


Rakousko

Nezávislý znalec

Zachytí se jako položka ve vlastním kapitálu

Rumunsko

Nezávislý znalec


Slovensko

Nezávislý znalec, auditor



8. Daňové souvislosti fúzí Pro členské státy je pro stanovení daňových podmínek pro fúze, rozdělení, vklady podniků a výměny podílů rozhodující směrnice Rady č. 90/434/ES, o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států. Český zákon č. 438/2003 Sb., kterým se měnil zákon o daních z příjmů po vstupu České republiky do EU, implementoval tuto směrnici i na tuzemské fúze, tedy na sloučení nebo splynutí, včetně sloučení mateřské a dceřiné společnosti. Směrnice také vymezuje druhy společností, na které má být vztažena. Obecně se jedná o společnosti uvedené v příloze (zpravidla kapitálové), které podléhají bez možnosti osvobození dani z příjmů právnických osob a jsou považovány za daňové rezidenty na území EU. Pro české společnosti implementace této směrnice přinesla od roku 2004 jednu velkou výhodu a tou je možnost přenášet daňovou ztrátu mezi kapitálovými společnostmi. Směrnice tuto výhodu požaduje u přeshraničních transakcí, možnost přenosu ztráty mezi tuzemskými společnosti je však velkou výhodou. 96


Základní princip daňové neutrality je obsažen v článku 4 směrnice. Fúze ani rozdělení nemá za následek zdanění kapitálových zisků vypočtených jako rozdíl mezi skutečnou hodnotou převedených aktiv a pasiv a jejich hodnotou pro daňové účely. Členské státy podmíní toto nezdanění změn hodnot tím, že přijímající společnost vypočítá všechny nové odpisy a zisky nebo ztráty vztahující se k převedeným aktivům a pasivům podle pravidel, jimž by podléhala převádějící společnost nebo společnosti, kdyby k fúzi nebo rozdělení nedošlo. Pro opačný případ směrnice uvádí: „Může-li přijímající společnost podle právních předpisů členského státu převádějící společnosti provést výpočet nových odpisů a zisků nebo ztrát vztahujících se k převedeným aktivům a pasivům na jiném základě, nepoužije se nezdanění změny hodnot na aktiva a pasiva, u nichž přijímající společnost tuto možnost uplatnila.“ Česká republika zvolila variantu daňové kontinuity, tj. nezdaňování kapitálových zisků na úrovni společnosti ani na úrovni společníka. Přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu provedené při fúzi a zaúčtované v účetnictví v pasivech jako zvýšení vlastního kapitálu nemá daňové dopady. Daňové hodnoty majetku zaniklé společnosti jsou převzaty nástupnickou společností a jsou použity při dalším daňovém posuzování transakcí s majetkem (prodej, daňové odpisy). Tato metoda byla zvolena nejen pro přeshraniční fúze (jak požaduje směrnice), tak pro vnitrostátní fúze. Řada zemí zvolila pro vnitrostátní fúze také výhodné daňové režimy, jak ukazuje tabulka č. 9. Směrnice je určena pro situace, kdy po přeshraniční fúzi zůstává majetek na území státu, kde sídlila původní zanikající společnost. Směrnice nepředpokládá přesuny majetků z jednoho státu do druhého a tedy ztrátu možnosti, aby původní stát realizoval právo na zdanění zisků spojených s provozováním činnosti zaniklého subjektu. Tento subjekt musí být na území původního státu přítomen. Jeho podnikatelská činnost však bude probíhat právní formou organizační složky zahraničního subjektu, pro daňové účely zůstává stálá provozovna jako poplatník daně z příjmu. Směrnice neobsahuje jasnou úpravu pro situaci, kdy majetek zanikající společnosti není spojen se stálou provozovnou. Neřeší situaci, kdy majetek zanikající společnosti je „přesunut“ z jednoho státu (kde byla zanikající společnost) do druhého (sídlo nástupnické společnosti). Některé členské státy EU proto k této situaci přistupují jako k operaci „realizující kapitálový zisk s daňovými konsekvencemi“. Jedná se v podstatě o zdanění při odchodu poplatníka z příslušného státu (v daňové teorii je tato daň označována jako „exit tax“). Uvalení této daně při odchodu společnosti (nebo fyzické osoby) z konkrétního státu EU je však vnímáno ESD jako konflikt se svobodou usazování zaručenou článkem 43 Smlouvy ES14 (dle nového číslování článek 49 Smlouvy o fungování EU). 14

HELMINEN, M. EU Tax Law Direct Taxation, IBFD, Amsterdam, 2009.


97


Tab. č. 9: Vnitrostátní daňové podmínky pro fúze Země

Jak se z hlediska daně z příjmů projeví přecenění při vnitrostátní fúzi?

Je možné při fúzi převést daňovou ztrátu na nástupnickou společnost při vnitrostátní fúzi a za jakých podmínek?

n/a

Ano, může být u nástupnické společnosti uplatněna pouze proti části „daňového základu“ každé ze společností, kterou má daná společnost na celku po fúzi

ČR

Není daňově relevantní

Ano, za podmínek: nejvíce 5 zdaňovacích období, ztráta je vázána na činnosti zanikající společnosti (pokud nástupnická společnost nevykonává činnosti zanikající společnosti, není možno ztrátu převést), účelem fúze nesmí být snížení nebo vyhnutí se daňové povinnosti

Francie

Je daňově relevantní (daňové odpisy z nových cen, přecenění považováno za zdanitelný příjem); je možno uplatnit článek 210 daňového zákona a neplatit daň z přecenění

Ano, ale nástupce musí vykonávat činnost

Kypr

Není daňově relevantní (daňově se pokračuje v odpisech z původních daňových cen)

Ano, bez dalších omezení

Maarsko

Je daňově relevantní (daňové odpisy z nových cen, přecenění je považováno za zdanitelný příjem); výjimka tzv. „preferential merger“

Ano, bez dalších omezení

Norsko


Ano, pokud se bude pokračovat v podnikání zaniklé společnosti

Polsko


Ne

Rakousko


Ano, za určitých podmínek: nástupce přebírá účetní hodnoty zanikající společnosti; ztráta zanikající společnosti musí být přiřaditelná k převedenému podnikání nebo převedeným aktivům.

Rumunsko


Ne, využít lze pouze daňovou ztrátu nástupnické společnosti

Slovensko

Společnosti mají právo volby Ocenění bu není daňově relevantní, a pak se pokračuje z původních cen, nebo je daňově relevantní, rozdíl mezi původními a novými cenami podléhá dani z příjmů

Ano, za podmínek: nejvíce 7 bezprostředně následujících zdaňovacích období, účelem fúze nesmí být snížení nebo vyhnutí se daňové povinnosti

Belgie


98


Jako příklad lze uvést rozhodnutí ESD C-9/02 Lasteyreie du Saillant, kde ESD posuzoval svobodu usazování v souvislosti s francouzskými daňovými předpisy, podle nichž se zdaňovalo nerealizované zvýšení hodnoty cenných papírů, pokud poplatník přesunul svůj domicil mimo Francii. Když se pan Lasteyreie du Saillant přestěhoval z Francie do Belgie, byl zdaněn ze zvýšení hodnoty akcií, které vlastnil, aniž by tento zisk v této době realizoval prodejem. ESD dospěl k závěru, že takovéto opatření omezuje svobodu usazování, neboť má zjevně odrazující účinek na poplatníky, kteří se chtějí usadit v jiném členském státě.

Tab. č. 10: Zdanění při odchodu společnosti a přenos ztráty ze zahraničí

Země

Co je zdaňováno v případě, že na vašem území v důsledku přeshraniční fúze nezůstává organizační složka?

Může být převedena ztráta ze zanikající společnosti z ciziny, pokud bude při přeshraniční fúzi sídlo nástupnické společnosti umístěno ve vaší zemi a provozně zůstanou činnosti v původní zemi jako organizační složka?

Belgie

Rozdíl mezi tržní hodnotou a daňovou zůstatkovou cenou majetku a závazků

Ano

ČR

Nic, není povinnost zdaňovat rozdíl mezi tržní a daňovou hodnotou

Ne

Francie


Kypr


Ne

Maarsko

Nic pokud nebylo přeceněno, při přecenění aktiv a závazků v zahajovací rozvaze rozdíl

Ne

Norsko


Ne

Polsko

Nic, pokud má nástupce sídlo v EU a měl alespoň 10% podíl v zanikající společnosti (fúze je daňově neutrální)

Ne

Rakousko


Ne

Rumunsko


Ne

Slovensko


Ne

Neuvedeno


Zdanění rezidentů až na základě realizace zisku a naproti tomu zdanění odcházejících rezidentů z tržní hodnoty neprodaných aktiv (tedy před realizaSoučasná Evropa 02/2012

99


cí zisků) představuje rozdíl v zacházení, který je překážkou svobody usazování a volného pohybu osob a kapitálu. Uvedené závěry se sice týkaly fyzické osoby, mohou však mít dopady i na společnosti v případě přeshraničních fúzí. V případě přeshraničních fúzí může dojít k vyvedení hodnotného majetku ze zanikající společnosti do nástupnické společnosti v jiném členském státě EU, kde může být realizováno nižší zdanění při prodeji tohoto majetku. Česká republika dosud nepřijala žádnou zákonnou daňovou úpravu týkající se tohoto problému. Lze tak prohlásit, že čeští podnikatelé mohou této „chybějící úpravy“ využít k některým transakcím vedoucím k daňové optimalizaci. Některé státy, tak jak uvádí níže připojená tabulka, však odchod subjektu ze země zdanění podrobují. Součástí výzkumu byly také otázky týkající se ostatních daní. Odpověď na otázku, zda přechod majetku v důsledku fúze je považován za zdanitelné plnění pro účely daně z přidané hodnoty bylo od všech zemí shodná a to nikoliv. Převod majetku v důsledku fúze tedy není předmětem daně z přidané hodnoty. Stejné odpovědi byly získány i na otázku týkající se daně z převodu nemovitostní nebo obdobné daně. Ve všech zemích shodně není uvalena na fúze daň z převodu nemovitostí. 9. Budoucnost přeshraničních fúzí Jako východisko z této problematické situace se jeví postupné novelizace právních úprav členských států EU, tak aby se výše uvedené disharmonie postupně odstraňovaly. Příkladem může být novela současného českého zákona o přeměnách, která byla zveřejněna jako zákon č. 355/2011 Sb. Základní změna spočívá v možnosti volby rozhodného dne tak, aby mohl předcházet přípravu fúze či být spojen s právními účinky fúze. Tato flexibilita rozhodného dne v praxi umožní podstatě dvě alternativy: 1. Stanovení rozhodného dne do minulosti, tj. možnost „fiktivního účetního spojení“ fúzujících společností ještě před okamžikem schválení fúze valnými hromadami či jinými orgány společností (tato tradice byla v ČR založena rokem 2001). 2. Stanovení rozhodného dne nejpozději na den nabytí právních účinků fúze, tj. „skutečné účetní spojení“ až po zániku zanikající společnosti a přechodu jmění na nástupnickou společnost (tento postup byl v ČR uplatňován do roku 2000). Co je hlavním důvodem pro návrh možnosti flexibility rozhodného dne? Hlavním důvodem je realizovatelnost přeshraničních fúzí českých společností se zahraničními společnostmi ve všech státech EU.

100


Pokud bude možno rozhodný den stanovit do minulosti (tj. jako den předcházející vypracování projektu fúze a jeho schválení), ale i do budoucna (tj. jako den následující po vypracování projektu přeměny), umožní se tak fúze českých společností se společnostmi s různou právní úpravou účetních účinků fúze. Budeli chtít česká společnost fúzovat s německou společností, je nutno stanovit rozhodný den před zpracováním a schválením projektu fúze. Pokud ale česká společnost chce realizovat fúzi s polskou či maďarskou společností bude za rozhodný den zvolen až datum zápisu fúze do obchodního rejstříku, tj. právní účinky fúze. Novela zákona o přeměnách přinesla i změny do okamžiku ocenění jmění znalcem jmenovaným soudem pro situace, kdy vzniká nová nástupnická společnost nebo nástupnická společnost zvyšuje základní kapitál ze jmění zanikající společnosti. Ocenění jmění se provádí ke dni sestavení účetní závěrky, a to buď konečné účetní závěrky, poslední řádné účetní závěrky nebo mimořádné účetní závěrky, podle okolností, za kterých je přeměna připravována. Nově se pro okamžik ocenění zavádí pojem „rozvahový dnem pro ocenění“, čímž se rozumí den, k němuž byla sestavena účetní závěrka využitá pro ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny společnosti. Ocenění jmění bude: zaúčtováno do účetnictví k rozhodnému dnu;  bude zobrazeno v zahajovací rozvaze nástupnické společnosti.  Tento postup bude uplatňován pro zahraniční i tuzemské fúze, takže již nebude mezi nimi koncepčních rozdílů v účetním zobrazení. Lze tak říci, že česká novela zákona o přeměnách přinesla pozitivní změnu do procesu přeshraničních fúzí. Na jedné straně došlo ke zjednodušení účetního řešení, pokud bude přeměna prováděna s rozhodným dnem na počátku procesu, tedy v podstatě metodou, která byla obvyklá v minulých letech. Na druhou stranu nám může připadat jako relativně komplikované účetní řešení situace, kdy bude rozhodný den odsunut od okamžiku ocenění jmění zanikající společnosti. Účetní jednotka mají možnost volby jak rozhodného dne. Přitom by účetní jednotky měly respektovat ekonomickou podstatu rozhodného dne a určovat jej na okamžik, kdy dojde k faktickému přechodu kontroly mezi fúzujícími společnostmi. Závěr Při hodnocení pravidel nastavených v EU pro přeshraniční fúze si nelze nepovšimnout nekoncepčnosti a neprovázanosti mezi směrnicemi upravující daně (lépe řečeno, směrnic, které měly odstranit daňové bariéry pro přeshraniční fúze) a velmi opožděnou směrnicí upravující obchodní právo pro realizaci přeshraničních fúzí.


101


Hlavním impulsem pro vydání Desáté směrnice č. 56/2005 byla judikatura ESD, kdy si Evropská komise „povšimla“, že chybí ve většině členských států obchodně právní úprava pro přeshraniční fúze. Dále lze kriticky posoudit i laxní přístup členských států k transpozici směrnice, která u některých států byla uvedena do právních předpisů s tříletým zpožděním. Evropská komise použila všechny své „donucovací“ nástroje, aby ustanovení směrnic uvedla v život včetně odsouzení neaktivních států ES. Dále je možno Evropské komisi vytknout, že se nedostatečně věnuje účetním souvislostem fúzí. Společný projekt fúze obsahuje sice některé účetní náležitosti, ovšem jejich pouhé uvedení do projektu je nedostatečné. Ve směrnici měl být dán větší prostor k vymezení účetních účinků fúzí (a pokud již chceme harmonizaci, měl být vymezen rozhodný den, zda předchází právní účinky či je s nimi spojen). Dále ve směrnici mohlo být vymezení, co se rozumí pod pojmem údaje o ocenění aktiv a pasiv převáděných na nástupnickou společnost. To by možná sjednotilo přístup jednotlivých států k oceňování jmění zanikajících společností. Tato chybějící harmonizace účetních souvislostí fúzí pak způsobuje, že si ji každý stát upraví „po svém“. Na tom by nebylo nic špatného, pokud by se nejednalo přesně o přeshraniční fúze, kde je nutná vzájemná kompatibilita. Jakoby z nedotaženosti směrnice a její pomalé implementace v členských státech vyplývalo, že státy ani subjekty tuto úpravu vlastně nepotřebují, že se jedná o ojedinělé transakce a nikoliv vhodný nástroj pro mezinárodní pohyb kapitálu. Přesto dle našeho názoru se jedná o velmi potřebnou právní úpravu, která umožní a zjednoduší akvizice mezi společnosti ležícími v různých státech stejně jako reorganizace mezinárodních skupin společností. Lze očekávat, že několik let budou jednotlivé státy odstraňovat nesoulady a problémy, opakovaně novelizovat právní úpravu a přizpůsobovat ji možnostem a mezistátní praxi. Tomuto trendu odpovídá novelizace předpisů Slovenska v roce 2010 a v České republice v roce 2011.

102


Literatura: 1)

2) 3)

4) 5) 6)

7) 8)

9)

10)

11)

12) 13)

BEHRENS F. O. Die grenzüberschreitende Verschmelzung nach der Richtlinie 2005/56/EG, Cuvillier Verlag, Göttingen, 2007. 302 s. ISBN 9783867272902. CROWTHER, D. – LANCASTER, G. Research metod. Oxford: Elsevier Butterworth-Heinemann, 2009. 292 s. ISBN 978-0-7506-8953-3. DĚDIČ J. – LASÁK, J. Přehled judikatury – Přeměny obchodních společností, Převod podniku a jeho části. Wolters Kluwer ČR, Praha, 2009. 340 s. ISBN 978-80-7357-457-4 FIREŠ, B. – ZELENKA, V. Oceňování aktiv a dluhů v účetnictví. 2. rozšířené vydání. Management Press, Praha, 1997. 175 s. ISBN 80-85943-24-7. HELMINEN, M. EU Tax Law Direct Taxation, IBFD, Amsterdam, 2009. 406 s. ISBN 978-90-8722-058-7. HLAVÁČ, J. Řízení projektu akvizic a fúzí z pohledu manažera, Praha. Disertační práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. 2009. ISBN 9788024516356. KALSS, S. Verschmelzung – Spaltung – Umwandlung. MANZ, Wien, 2010. 372 s. ISBN 978-3-214-12506-6 KNüPPEL, M. Bilanzierung von Verschmelzungen nach Handelsrecht, Steuerrecht und IFRS. Berlin: Erich Schmidt Verlag, 2007. 321 s. ISBN-13: 978-3 503 10009 5. KULENKAMP, S. S. Die grenzüberschreitende Verschmelzung von Kapitalgesellschaften in der EU, Nomos, Baden-Baden, 2009. 393 s. ISBN 978-3-8329-4100-0. KUHN, P. – ŠTENGLOVÁ, I. a kol. Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 1185 s. ISBN 978-80-7400-056-0. LASÁK, J. Právní aspekty přeshraničních fúzí národních společností v komunitárním právu (ve světle judikatury Evropského soudního dvora). Brno. 2009. Rigorózní práce na Masarykově univerzitě Brně. Dostupný z http://is.muni.cz/th/102728/pravf_r/Rigo-final2.txt. PALA, R. – PALOVÁ, I. – LEONTIEV, A. Cezhraničné fúzie. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 241 s. ISBN 978-80-7400-171-0. PELÁK J. Podnikové kombinace – komparační analýza. Praha 2006. Disertační práce na Vysoké škole ekonomické v Praze.


103

Marcela Žárová, Jana Skálová Summary: Obstacles in European Union Cross-border Mergers Realization European Commission has been concentrated on cross-border mergers treatment during last seven years. Commission´s activity has brought Member States obligation to transpose EC Directives on cross-border mergers into their law systems. Cross-border mergers are cross disciplinary topic as concerns business law, accounting legislation and tax legislation. The article investigates empirical data concerning cross-border mergers in the Czech Republic and brings criticism of the European Commission´s activity in this field. Criticism is supported by the very small number of realized cross-border mergers. This article demonstrates obstacles in cross-border mergers realization. Using comparative analysis, the article brings analysis of conditions in ten selected European countries in which cross-border mergers are realized. The analysis of conditions brings answers to improve present situation. Conclusion from the analysis provides good solution for the Czech Republic including legislative changes. Based on the results from investigation, we believe that legislative changes would help Czech companies to realize cross-border merge in higher scale. Keywords: Cross-border mergers, fair value measurement of assets, registered equity, opening balance sheet, closing balance sheet, decisive day

104

Překážky při realizaci přeshraničních fúzí v Evropské unii *

Recommend Documents