Přehled zpráv. Změny klimatu: daleko horší, neţ jsme čekali Lidové noviny ~ str. 04 ~ Domov JAN CHARVÁT

Přehled zpráv Čtyři mladí lidé vyrazili na pracovní veletrh. Jak uspěli? ................................................................................12 1.4.2014 finance.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Finance / Podnikání  MF DNES, Kateřina Hovorková Změny klimatu: daleko horší, neţ jsme čekali ..................................................................................................13 1.4.2014 Lidové noviny ~ str. 04 ~ Domov  JAN CHARVÁT Komentář: Kdy jste naposledy někomu věnovali pět miliard? .......................................................................14 1.4.2014 Příbramský deník ~ str. 08 ~ Z regionu  Martin Holzknecht Okénko, či ulička? Tramvajové dilema dělí národ ...........................................................................................15 2.4.2014 Hospodářské noviny ~ str. 20 ~ Autorská strana  Miloš Čermák Zbyněk Fiala: Strategické hrozby, na které nejsme připraveni .......................................................................16 2.4.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Názory a petice  vasevec.cz Tréma ....................................................................................................................................................................18 2.4.2014 Psychologie dnes ~ str. 42 ~ Osobní rozvoj  Jan Klika Zbyněk Fiala: Strategické hrozby, na které nejsme připraveni .......................................................................20 2.4.2014 vasevec.cz ~ str. 00 ~  Univerzitní kampus na nábřeţí? Chládek napsal dopis kolegovi ...................................................................22 3.4.2014 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Praha  Vyzkoušeli jsme ...................................................................................................................................................23 3.4.2014 ČT 1 ~ str. 01 ~ 17:35 Černé ovce  Ministři se střetli kvůli prodeji budovy univerzitě ............................................................................................28 3.4.2014 echo24.cz ~ str. 00 ~ Domov  Zuzana Lebdušková Kaţdý si musí najít klienta pro sebe, .................................................................................................................28 3.4.2014 Ekonom ~ str. 44 ~ Inspirace - Technologie  Ema Janáčková Prachař prodej budovy ŘLP nestopne.Univerzita ji můţe pronajmout. .........................................................29 3.4.2014 finance.cz ~ str. 00 ~  Financninoviny.cz UDÁLOSTI: Česká republika v roce 2014 (1) ....................................................................................................30 3.4.2014 neviditelnypes.cz ~ str. 00 ~ Neviditelný pes / Politika  Neviditelný pes, Bohumil Doležal

Plné znění zpráv

1 © 2014 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Dům v Divadelní si pronajměte, vzkázal univerzitě ministr dopravy..............................................................32 3.4.2014 praha.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Praha / Praha - zprávy  iDNES.cz, Michaela Černá Zbyněk Fiala: Strategické hrozby, na které nejsme připraveni .......................................................................33 3.4.2014 prvnizpravy.cz ~ str. 00 ~ zprávy  Praţský dům zničený výbuchem koupila Lázeňská investiční .......................................................................35 4.4.2014 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Domácí  Babiš Němečkovi nevěří, měnit resorty ale nechce .........................................................................................36 4.4.2014 ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí  lub,ama Srovnání Krymu a Sudet jako politická metafora sedí, říká Romancov.........................................................37 4.4.2014 ct24.cz ~ str. 00 ~ Svět  obr Sobotka proti Babišovi: MF otálí se zákony, Babiš útočí skrz svá média .....................................................38 4.4.2014 ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí  lub Ukrajina: protest proruských radikálů ...............................................................................................................39 4.4.2014 ČT 1 ~ str. 04 ~ 12:00 Zprávy ve 12  Budovu na Smetanově nábřeţí koupila společnost Lázeňská investiční......................................................40 4.4.2014 denik.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika  Praţský dům poničený výbuchem od ŘSD koupili lidé spojovaní s Janouškem .........................................42 4.4.2014 e15.cz ~ str. 00 ~ Reality a stavebnictví  Budovu na Smetanově nábřeţí koupili lidé spojovaní s Janouškem.............................................................43 4.4.2014 echo24.cz ~ str. 00 ~ Domov  čtk, red ANO Janouškovi a Rittigovi, píše rozezlený pedagog hnutí ...........................................................................44 4.4.2014 echo24.cz ~ str. 00 ~ Domov  Echo24.cz Budovu na Smetanově nábřeţí koupili lidé spojovaní s Janouškem.............................................................45 4.4.2014 finance.cz ~ str. 00 ~  Financninoviny.cz O vybuchlý dům stála univerzita. Stát ho ale prodal známým Romana Janouška .......................................45 4.4.2014 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz  ČTK , pšt O vybuchlý dům stála univerzita. Stát ho ale prodal známým Romana Janouška .......................................47 4.4.2014 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz  ČTK , pšt Plné znění zpráv


Budovu poškozenou výbuchem v Divadelní univerzita nedostane ...............................................................48 4.4.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Státní pokladna  Lidovky.cz, ČTK Dům poškozený výbuchem připadl Lázeňské investiční. Odmítá spojení s Janouškem ............................49 4.4.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Zprávy z domova  Lidovky.cz, ČTK Dům v Divadelní univerzita nezíská, můţe do podnájmu ................................................................................50 4.4.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Praha  Dům v Divadelní čeká na zatím tajného kupce .................................................................................................50 4.4.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 02 ~ Praha  Adam Váchal Budovu ŘLP na nábřeţí koupila společnost Lázeňská investiční..................................................................52 4.4.2014 novinky.cz ~ str. 00 ~ Domácí  Budovu na Smetanově nábřeţí vyfoukla univerzitě Lázeňská investiční ......................................................53 4.4.2014 tyden.cz ~ str. 00 ~ Domácí  ČTK Dům v Divadelní: kupec je spojován s Janouškem .........................................................................................54 5.4.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Praha  Adam Váchal Jak se hledá ta nejlepší škola? ..........................................................................................................................55 5.4.2014 Studenta web&mag ~ str. 08 ~ Téma  Bára Ochozková Oxford vs. Cambridge .........................................................................................................................................57 5.4.2014 Studenta web&mag ~ str. 10 ~ Téma  Luděk Vokáč Obr na hliněných nohou .....................................................................................................................................59 6.4.2014 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ  Ondřej Schneider Fakulta bojuje o dům. Pošlete Prachařovi letadélko, vyzývá ..........................................................................60 7.4.2014 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Praha  Doněck - nový Krym? ..........................................................................................................................................62 7.4.2014 ČT 24 ~ str. 07 ~ 22:00 Události, komentáře  Univerzita Karlova slaví 666 let od svého zaloţení a udělila významné ceny ...............................................66 7.4.2014 finance.cz ~ str. 00 ~  Univerzita Karlova Budovu v Divadelní ulici v centru Prahy kupují podnikatelé z venkovní reklamy ........................................67 7.4.2014 Hospodářské noviny ~ str. 13 ~ Česko  Martina Marečková Plné znění zpráv


Prodaný dům v Divadelní: „Je cílem státu zbavit se majetku?“ .....................................................................68 7.4.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Praha  Adam Váchal O vybuchlý dům stála univerzita. Stát ho ale prodal známým Romana Janouška .......................................69 7.4.2014 moderniobec.ihned.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz  VON, ČTK , pšt Obr na hliněných nohou .....................................................................................................................................70 7.4.2014 Respekt ~ str. 35 ~ Okem ekonoma  ONDŘEJ SCHNEIDER O rozhlasovém programu ...................................................................................................................................72 7.4.2014 Týdeník Rozhlas ~ str. 05 ~ Reflexe  Josef Maršík Seriál Trendy v ICT: Marketing v ICT a zpětná vazba.......................................................................................72 7.4.2014 protext.cz ~ str. 00 ~ ece kom  jik Rozpočet EU – víte, jak funguje, kdo o něm rozhoduje? .................................................................................73 8.4.2014 businessinfo.cz ~ str. 00 ~ Kalendář akcí  Ukrajinské síly vyčistily charkovský úřad od proruských separatistů ..........................................................74 8.4.2014 ct24.cz ~ str. 00 ~ Svět  ama,had Ministr a rektoři se zajímají o osud praţského domu poničeného výbuchem plynu ...................................75 8.4.2014 ČRo - regina.cz ~ str. 00 ~ denik  Zuzana Vlčková, mkp Obaly .....................................................................................................................................................................76 8.4.2014 ČT 1 ~ str. 01 ~ 17:35 Černé ovce  Univerzita oslavila 666 let ...................................................................................................................................78 8.4.2014 Lidové noviny ~ str. 02 ~ Domov  vef O přednášky v angličtině není zájem .................................................................................................................78 8.4.2014 Lidové noviny ~ str. 17 ~ Akademie  BARBORA ŘÍHOVÁ Univerzity mají dál zájem o dům na Smetanově nábřeţí, chtějí pronájem na desítky let ............................80 8.4.2014 novinky.cz ~ str. 00 ~ Domácí  jas Předpověď: Andrej Babiš zesměšnil Sobotku. Je to král, ovládne úplně vše. Nemá konkurenci ..............81 8.4.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politologové  Jiří Hroník Nájem v Divadelní by se univerzitě nesměl měnit 50 let, říká děkan..............................................................82 8.4.2014 praha.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Praha / Praha - zprávy  MF DNES, Adam Váchal



Spory kolem Dolu OKD a zdravotnictví rozdělují vládní koalici .....................................................................84 8.4.2014 Prima ~ str. 02 ~ 18:55 Zprávy FTV Prima  Je švýcarská přímá demokracie model pro ČR?..............................................................................................85 8.4.2014 respekt.cz ~ str. 00 ~ Respekt.iHNed.cz  Redakce Respekt Ministr a rektoři se zajímají o osud praţského domu poničeného výbuchem plynu ...................................85 8.4.2014 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ regiony  Zuzana Vlčková, mkp Rozpočet EU – víte, jak funguje, kdo o něm rozhoduje? .................................................................................86 9.4.2014 businessinfo.cz ~ str. 00 ~ Kalendář akcí  Okupace východní Ukrajiny? Rusko by bylo samo proti sobě, tvrdí analytik ..............................................86 9.4.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Zprávy ze světa  Lidovky.cz, Magdalena Slezáková Scénáře vývoje pro Ukrajinu ..............................................................................................................................88 10.4.2014 ČT 24 ~ str. 01 ~ 20:05 Hyde Park  Byznys se stářím v Česku umějí hlavně „šmejdi“..........................................................................................101 10.4.2014 Ekonom ~ str. 24 ~ Téma - Stárnutí populace  Josef Pravec Střední Evropa ve víru času .............................................................................................................................103 10.4.2014 Literární noviny ~ str. 56 ~ Příloha - Interview  Petr PROUZA Důchody jsou nespravedlivé, říká muţ, který je má změnit ..........................................................................105 11.4.2014 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika  Nejednotná zahraniční politika .........................................................................................................................108 11.4.2014 ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře  V důchodové reformě dokonalost nenajdete ..................................................................................................117 11.4.2014 investujeme.cz ~ str. 00 ~ Penze  Schopnost proplouvat dějinami... ... je u českého národa aţ záhadná ........................................................118 12.4.2014 Lidové noviny ~ str. 14 ~ Česká pozice  JAN BRABEC Takto vypadá v České televizi debata o Ukrajině. Expert na ukázku rozebral jeden diskusní pořad .......123 12.4.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  Jiří Hroník EKONOM: Byznys se stářím v Česku umějí hlavně šmejdi, říká expertka na stárnutí populace ..............126 13.4.2014 byznys.ihned.cz ~ str. 00 ~ byznys.ihned.cz





Josef Pravec

Premiér a premiér ..............................................................................................................................................128 13.4.2014 ČT 1 ~ str. 01 ~ 21:45 168 hodin  EKONOM: Byznys se stářím v Česku umějí hlavně šmejdi, říká expertka na stárnutí populace ..............132 13.4.2014 iHNed.cz ~ str. 00 ~ byznys.ihned.cz  Josef Pravec Věřím, ţe jde psát tvrdě o majitelích ................................................................................................................134 13.4.2014 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ  Marek Švehla O Ukrajině lţete, tvrdí USA. K ruským tvrzením uvádějí protiargumenty ....................................................138 14.4.2014 ct24.cz ~ str. 00 ~ Svět  ket Řady českých milionářů se rozrůstají .............................................................................................................140 14.4.2014 ČT 24 ~ str. 09 ~ 21:05 Ekonomika  Oligarchové na východní Ukrajině ...................................................................................................................143 14.4.2014 ČT 24 ~ str. 06 ~ 21:31 Horizont  Zbraně separatistů na východní Ukrajině .......................................................................................................144 14.4.2014 ČT 24 ~ str. 09 ~ 21:31 Horizont  Vláda chce prodlouţit Čechům ţivot o dva roky ............................................................................................145 14.4.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Titulní strana  Lenka Petrášová Obecní zpravodaje pod vlivem radnic .............................................................................................................146 14.4.2014 Obec & finance ~ str. 44 ~ Místní tisk  PhDr. Michaela Černá Pořad Nory Fridrichové si posvítil na Andreje Babiše. Takto to dopadlo ...................................................149 14.4.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  jno věřím, ţe jde psát tvrdě o majitelích ................................................................................................................149 14.4.2014 Respekt ~ str. 42 ~ Rozhovor  marek švehla Komunisti versus eurohujeři. Hrozí druhý Majdan v Moldavsku? ...............................................................154 14.4.2014 tyden.cz ~ str. 00 ~ Rusko a okolí  Martin Valeš Oligarchům nevyhovuje připojení k Rusku, ale ani příklon k EU .................................................................156 15.4.2014 dialog.ihned.cz ~ str. 00 ~ dialog.ihned.cz  Karel Svoboda



Oligarchům připojení k Rusku nevyhovuje .....................................................................................................157 15.4.2014 Hospodářské noviny ~ str. 09 ~ Názory  Karel Svoboda Oligarchům nevyhovuje připojení k Rusku, ale ani příklon k EU .................................................................159 15.4.2014 iHNed.cz ~ str. 00 ~ dialog.ihned.cz  Karel Svoboda O poslední místo v rozhlasové radě se utká sedm lidí ..................................................................................161 15.4.2014 mediar.cz ~ str. 00 ~ Otvírák  Ondřej Aust Studenti spustili projekt dárcovství kostní dřeně. Pomohou i slavní ..........................................................161 15.4.2014 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domácí  iDNES.cz, Barbora Valášková Školy z domu v Divadelní ulici definitivně vycouvaly ....................................................................................162 16.4.2014 ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí  ČT24 Ocitla se Ukrajina na hraně občanské války ...................................................................................................163 16.4.2014 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika  Školy si nepronajmou poškozený dům na Smetanově nábřeţí ....................................................................166 16.4.2014 finance.cz ~ str. 00 ~  Financninoviny.cz IT odboj za komunismu: Indiana Jones masakroval estébáky .....................................................................166 16.4.2014 magazin.aktualne.cz ~ str. 00 ~ Magazín  Dům poškozený výbuchem si školy nepronajmou. Ani levně na 50 let.......................................................169 16.4.2014 metro.cz ~ str. 00 ~ Metro / Události  ČTK Litomyšl před dvaceti lety vyslala spoustu poselství ....................................................................................170 16.4.2014 Svitavský deník ~ str. 02 ~ Svitavsko  JITKA ŠTEFLOVÁ V době relativismu, v němţ ţijeme, je i hodně riskantních věcí ...................................................................171 17.4.2014 ceskapozice.cz ~ str. 00 ~ Politika  Jan Brabec Litomyšl před dvaceti lety vyslala spoustu poselství ....................................................................................176 17.4.2014 denik.cz ~ str. 00 ~ Pardubický kraj  Za měsíc má Echo24.cz 200 tisíc čtenářů. Mnohokrát díky ..........................................................................178 17.4.2014 echo24.cz ~ str. 00 ~ Názory  Dalibor Balšínek Dost bylo liberalismu! A rada zvolila Hazdru ..................................................................................................178 17.4.2014 echo24.cz ~ str. 00 ~ Názory  Daniel Kaiser



Pro adaptaci na změny klimatu dělá ČR málo ................................................................................................179 17.4.2014 Haló noviny ~ str. 06 ~ Z ekonomiky  Jan ZEMAN Dům v Divadelní uţ školy nechtějí ...................................................................................................................181 17.4.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 02 ~ Praha  Adam Váchal Dům v Divadelní univerzitám slouţit nebude, pronájem odmítly .................................................................182 17.4.2014 praha.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Praha / Praha - zprávy  MF DNES, Adam Váchal NOMINACE NA NOVINÁŘSKOU CENU 2013 ...................................................................................................183 17.4.2014 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ evropa  Separatisté odmítli ţenevskou dohodu ............................................................................................................12 18.4.2014 ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:31 Horizont  Příběh muţe, který chtěl zastavit holokaust .....................................................................................................13 18.4.2014 echo24.cz ~ str. 00 ~ Blogy  Maciej Ruczaj KONFERENCE, PUBLIKACE, VELETRHY, NOVINKY .......................................................................................14 18.4.2014 Logistika ~ str. 50 ~ Servis  „Za řečmi o identitě skrývají čistý rasismus“ ...................................................................................................15 18.4.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 02 ~ Praha  Jiří Jelínek Thomas Hoepker zahájil besedou výstavu v Leica Gallery Prague (Petr Šimák) .........................................16 20.4.2014 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~  Studenti UK spouští kampaň na dárcovství dřeně...........................................................................................18 21.4.2014 mediaguru.cz ~ str. 00 ~ Aktuality  Kateřina Chobotová BECHNER FINANČNÍM ŘEDITELEM DACHSERU ............................................................................................20 22.4.2014 AUTOmakers ~ str. 24 ~ Personálie  Univerzity se vzdaly. Minikampus u Vltavy kvůli prodané budově nevytvoří ...............................................22 22.4.2014 echo24.cz ~ str. 00 ~  Zuzana Lebdušková Univerzity se vzdaly. Minikampus u Vltavy kvůli prodané budově nevytvoří ...............................................23 22.4.2014 echo24.cz ~ str. 00 ~  Zuzana Lebdušková Nová kampaň na Česko. Na co lákáme Rusy, Američany či Němce? ............................................................28 22.4.2014 magazin.aktualne.cz ~ str. 00 ~ Video



 personálie .............................................................................................................................................................28 22.4.2014 Marketing & Media ~ str. 34 ~ Lidé  Do Milána vezeme české sebevědomí ...............................................................................................................29 22.4.2014 Strategie ~ str. 14 ~ Rozhovor měsíce  Igor Záruba Politolog: Putin drţí Moldavsko pod krkem ......................................................................................................30 22.4.2014 tyden.cz ~ str. 00 ~ Rusko a okolí  Martin Valeš Univerzita Karlova udělila významné ceny .......................................................................................................32 22.4.2014 Zdravotnictví medicína ~ str. 32 ~  (red) Ekonomika letos poroste o 1,8 procenta, odhadují odborníci ........................................................................33 23.4.2014 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika  Ukrajinská vláda ukončila velikonoční příměří .................................................................................................35 23.4.2014 ČRo Radioţurnál ~ str. 02 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika  Turecký premiér vyjádřilo soustrast potomkům Armémů ..............................................................................36 23.4.2014 ČRo Radioţurnál ~ str. 03 ~ 21:05 Stalo se dnes  Průzkum ministerstva: Ekonomika letos stoupne o 1,8, za rok o 2,4 procenta ............................................37 23.4.2014 denik.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika  Průzkum MF: Ekonomika letos stoupne o 1,8 pct, za rok o 2,4 pct................................................................38 23.4.2014 finance.cz ~ str. 00 ~  Financninoviny.cz Muţ na obálce znamená 20% pokles prodeje ...................................................................................................39 23.4.2014 mediaguru.cz ~ str. 00 ~ Tisk  Mediaguru Lavrov pohrozil útokem na Ukrajinu v zájmu tamních Rusů ..........................................................................40 23.4.2014 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ evropa  Martin Dorazín, kov, ČTK, mta Slovní válka mezi Kyjevem a Moskvou .............................................................................................................42 25.4.2014 ČRo Radioţurnál ~ str. 02 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika  Američané by měli vyuţít svůj vliv na Kyjev, vzkazuje Rusko a dál hrozí útokem .......................................43 25.4.2014 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ evropa  Martin Dorazín,Alexander Tolčinský,Iva Menšíková, kov



Bakala na Ostravsku do poslední kačky. Chucpe ............................................................................................44 26.4.2014 echo24.cz ~ str. 00 ~ Názory  Daniel Kaiser „Olíku, nezaváděj to euro!“ .................................................................................................................................45 26.4.2014 Lidové noviny ~ str. 11 ~ Rozhovor  KATEŘINA ŠAFAŘÍKOVÁ Poznáte copatou dívenku na fotce? Je to oblíbená moderátorka, která od osmnácti let bojuje s váţnou nemocí ..................................................................................................................................................................45 26.4.2014 super.cz ~ str. 00 ~ Bulvár  Anna Veškrnová Hurá na Al-Kajdu! Další ostuda české policie ..................................................................................................47 27.4.2014 echo24.cz ~ str. 00 ~ Názory  Jan Dražan Důchodová reforma jinak ....................................................................................................................................48 27.4.2014 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ  Ondřej Schneider OKD a politické šachy .........................................................................................................................................49 28.4.2014 ČT 1 ~ str. 01 ~ 21:25 Reportéři ČT  K osudu členů mise OBSE na Ukrajině .............................................................................................................50 28.4.2014 ČT 24 ~ str. 04 ~ 21:31 Horizont  Eurokandidát ANO končí. Kvůli neonacistickému videu .................................................................................50 28.4.2014 echo24.cz ~ str. 00 ~ Domov  Michaela Cápová Füle: Rusko jsme podcenili ................................................................................................................................52 28.4.2014 euroskop.cz ~ str. 00 ~ Evropa a svět  Euroskop Unie nařídí tři čtvrtiny zákonů, Češi jen schvalují ............................................................................................53 28.4.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Téma  Michaela Svobodová Důchodová reforma jinak ....................................................................................................................................54 28.4.2014 Respekt ~ str. 39 ~ Okem ekonoma  Ondřej Schneider PERU SI OZNAČENÍ LATINSKOAMERICKÝ TYGR ZASLOUŢÍ ........................................................................55 28.4.2014 TRADE NEWS ~ str. 34 ~ Rozhovor  VĚRA VORTELOVÁ A JANA JENŠÍKOVÁ Babišův průšvihář................................................................................................................................................57 28.4.2014 Týden ~ str. 22 ~ Aktuálně  Tomáš Menschik Proč všichni čeští premiéři končí v opovrţení? ...............................................................................................59 29.4.2014 echo24.cz ~ str. 00 ~ Názory





Daniel Kaiser

Do rady rozhlasu můţou Bobek, Rejchrt, Vodochodský .................................................................................60 29.4.2014 mediar.cz ~ str. 00 ~ Otvírák  Ondřej Aust Proč nejsou ţenské časopisy s nahými muţi a muţské o vztazích ...............................................................62 29.4.2014 mediar.cz ~ str. 00 ~ Otvírák  Lucie Šťastná Před 10 lety od půlnoci 1. května roku 2004 se Evropská unie rozšířila hned o 10 zemí ............................66 30.4.2014 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle…  Rodina Nepalových ţije pojišťovnictvím jedenadvacet let .............................................................................67 30.4.2014 E15 ~ str. 10 ~ Byznys story  Tereza Zavadilová Renomia: rodina Nepalových ţije pojišťovnictvím jedenadvacet let .............................................................68 30.4.2014 e15.cz ~ str. 00 ~ Finance a bankovnictví  Nyní se hroutí Ukrajina, kdy dojde na Střední Asii? ........................................................................................69 30.4.2014 Ekonom ~ str. 37 ~ Komentáře - Alter eko  Příštích deset let rozhodne, do jaké části unie budeme patřit ........................................................................70 30.4.2014 Hospodářské noviny ~ str. 01 ~ Příloha - Deset let v Eu  Marek Hudema Personální změny v EKOSPOLU: Novým ředitelem marketingu byl jmenován Ondřej Šťastný, tiskovým mluvčím se stal Jiří Štefek ..................................................................................................................................72 30.4.2014 hypoindex.cz ~ str. 00 ~ Realitní makléř  Manipulátoři, pití, bulvár. Mix, jemuţ nešlo čelit ..............................................................................................72 30.4.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 04 ~ Z domova  Ivana Karásková Ekonomika a politika Ruska a střední Asie ......................................................................................................73 30.4.2014 Rádio BBC ~ str. 01 ~ 09:45 Alter Eko



Plné znění zpráv Čtyři mladí lidé vyrazili na pracovní veletrh. Jak uspěli? 1.4.2014

finance.iDNES.cz str. 00 Finance / Podnikání MF DNES, Kateřina Hovorková

Nechali si zkontrolovat ţivotopisy, navštívili rŧzné workshopy a přednášky a setkali se s manaţery personálních oddělení několika firem. A shodli se na jednom: práce se sehnat dá, jen člověk musí chtít, musí být aktivní a prŧbojný. V Praze se v polovině března uţ podvaadvacáté konal veletrh pracovních příleţitostí Career Days 2014. Pořádala jej studentská organizace AIESEC a představilo se na něm asi 20 společností. A navštívili jej i čtyři spolupracovníci MF DNES. Jaké byly jejich dojmy? Veronika Bavil mě workshop Veroniku Vichnarovou, která studuje pátý ročník sociologie na FSV UK, zaujal workshop s názvem "Jak zajímavě prezentovat nudná data". Její postřehy z veletrhu: Líbila se mi zábavná a interaktivní forma, hodina a pŧl velmi rychle utekla. Přednášející byl od začátku uvolněný a podařilo se mu navázat dobrý kontakt s účastníky. Sami jsme se snaţili vymýšlet, jaké jsou hlavní zásady dobré prezentace, a v týmu si ji zkusili připravit. To nás všechny moc bavilo, navíc jsme od lektora dostali uţitečné rady. Kromě tréninkŧ a setkání se zástupci firem byly v prostorách hotelu Corinthia stánky, kde se zájemci mohli dozvědět o pracovních pozicích a moţnostech stáţí v atraktivních společnostech. Slečny mohly vyuţít například sluţeb značek Avon a Mary Kay a nechat se nalíčit. Třeba pro profesionální fotografii na ţivotopis, kterou hned na místě vyhotovili zástupci serveru Unijobs a slíbili její zaslání na e-mail. Vít Dobře utracená stokoruna Vít Novák je studentem třetího ročníku ţurnalistiky na FSV UK. Pár veletrhŧ práce jiţ absolvoval, tento ho mile překvapil. Jeho postřehy z veletrhu: Tušil jsem, co zde jako student humanitního oboru mŧţu očekávat: raději vŧbec nic. Na rozdíl od Jobs Expa, odkud sice odejdete s plnou náručí letáčkŧ a firemních propisek, ale na osobní přístup tu není čas, během Career Days jsem kupodivu vycítil několik konkrétních pracovních příleţitostí. Panuje tu totiţ zajímavý reţim, kdy místo najatých hostesek se tu bavíte přímo s "velkými rybami". Kdyţ jsem se na semináři Komerční banky mezi samými studenty ekonomie přiznal ke studiu ţurnalistiky, šéfka náborového oddělení se rozzářila: "Výborně! Teď zrovna z vaší školy hledáme někoho, kdo nám bude pomáhat s interní komunikací," dozvídám se. Podobně to dopadlo i u firem zaměřených na IT. O nás humanisty zájem je, jen je potřeba být aktivní. Kdyţ si to spočítám, za vstupenku a svačinu jsem tu utratil rovnou stokorunu. Investice, která se určitě vyplatila. Jekatěrina Odborníci byli vstřícní Jekatěrina Tkačenková je studentka FSV UK a je jí 21 let. Na veletrhu pracovních příleţitostí byla poprvé. Její postřehy z veletrhu: Šla jsem tam s tím, ţe pořádně nevím, co od pracovního veletrhu očekávat. Poslechnu si jen přednášky společností o tom, jak jsou dobré, nebo odejdu se zajištěnou stáţí v jedné z nich? Výsledek byl něco mezi tím. Zjistila jsem mnoho zajímavostí o firmách, které se prezentovaly, ale zároveň jejich vedení neváhalo odpovídat na všechny otázky a snaţilo se poradit i v záleţitostech typu "jak na to". Takţe kdyţ jsem měla zoufalý pocit z toho, ţe je veletrh zaměřený pouze na absolventy a já jsem teprve v prváku, stačilo po přednášce zajít za jedním z personalistŧ a hned jsem dostala kontakty a doporučení. Prý se vţdy něco najde, člověk jen musí chtít a být prŧbojný. Odcházela jsem vcelku spokojená. Jaroslav Zaujaly mě prezentace firem Jaroslav Novák je absolventem střední školy a chtěl by ve studiu pokračovat na univerzitě. Na Career Days se chtěl podívat, znělo to zajímavě. Plné znění zpráv


Jeho postřehy z veletrhu: Komu ze studentŧ by se nechtělo navázat bliţší kontakt s budoucím zaměstnavatelem? Co jsem předem netušil, ţe setkání budou cílená na čerstvé absolventy či studenty 4. a 5. ročníkŧ VŠ. Protoţe jsem mladší, bylo po chvíli jasné, ţe tam budu spíš jako posluchač, neţ aby o mě někdo měl opravdový zájem. Prezentace firem však byly zajímavé. Kdo uvaţuje o trainee programu, dozvěděl se o těch, které se konají v nejbliţší době, bylo moţné navázat i osobní kontakty se zástupci velkých firem. Navíc jsem si v přestávkách mohl nechat udělat fotografii k ţivotopisu a ten si pak nechat zkontrolovat zkušenými personalisty, nebo jen tak brouzdat mezi stánky firem a získávat informace. Další pracovní veletrhy: iKariera 2014 , koná se 9. 4. 2014 VUT Brno a 16. 4. 2014 VŠCHT Praha a Profesia Days 2014, koná se 22. – 23. 10. 2014.

URL| http://finance.idnes.cz/hledani-prace-na-pracovnim-veletrhu-dbg/podnikani.aspx?c=A140327_2050185_podnikani_zuk

Změny klimatu: daleko horší, neţ jsme čekali 1.4.2014

Lidové noviny str. 04 JAN CHARVÁT

Domov

Vědci v nové zprávě varují, ţe klimatické změny mohou být větší, neţ na jaké je lidstvo schopno se adaptovat. Extrémy v počasí – Sucho, ničivé bouře a neúroda zpŧsobí podle vědcŧ hladomor i ozbrojené konflikty PRAHA/JOKOHAMA Povodně, sucha, hladomor a války. To jsou jen některé z dŧsledkŧ klimatických změn, s nimiţ se budou muset obyvatelé země vypořádat podle nové zprávy klimatologŧ zveřejněné včera v japonské Jokohamě. Situace se navíc ve srovnání s předpoklady z roku 2007, kdy vyšla předchozí zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu při OSN, výrazně zhoršila. „Lidstvo bude zaţívat víc a víc následkŧ, rychleji a dříve,“ varuje materiál o dvou a pŧl tisících stranách. Bez podstatného a rychlého sníţení uhlíkových emisí budou dopady dokonce větší, neţ na jaké jsme vŧbec schopni se adaptovat. „Panel musel přidat nový stupeň nebezpečí,“ prohlásil ředitel Mezinárodního střediska pro klimatické změny a rozvoj při univerzitě v Bangladéši Salímul Hak. V roce 2007 nejvyšší stupeň na jedné z klíčových grafik představovalo riziko „vysoké“ označené červenou barvou. Nejnovější zpráva přidala stupeň „velmi vysoké“ a přidělila mu barvu sytě purpurovou. „Škála dopadŧ je velmi široká, od ovlivnění lidského zdraví přes vodní hospodářství, infrastrukturu, městské oblasti, potravinovou bezpečnost aţ po vlivy na ţivou přírodu,“ komentoval zprávu profesor Bedřich Moldan z Univerzity Karlovy. Materiál podle něj zdŧrazňuje, ţe adaptace se nemá stavět do protikladu k mitigaci, tedy zmírňujícím opatřením zaloţeným na redukci emisí skleníkových plynŧ. Oba přístupy se mají doplňovat. Dopady klimatických změn jiţ dnes pozorují zemědělci po celém světě. Musí se například zaměřovat na pěstování odolnějších plodin. „Změna klimatu ovlivní všechny aspekty potravinové bezpečnosti včetně dostupnosti a cenové stability,“ uvedl k tomu Miroslav Trnka z Mendelovy univerzity. V konečném dŧsledku nedostatek vody či potravin mŧţe vyústit i v ozbrojené konflikty. Libor Stejskal ze Střediska bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd UK sice v nejbliţší době nepředpokládá v civilizovaném světě přímo války o potraviny, spíše bude podle jeho názoru rŧst napětí mezi jednotlivými státy, které budou stále více zmítány ekonomickými problémy či nezaměstnaností. V dlouhodobém horizontu pak váţnější konflikty nevylučuje. „Změna klimatu zvyšuje potenciál ozbrojených konfliktŧ mezi státy, občanských válek a především regionálních mezietnických konfliktŧ v nejhŧř postiţených zemích. Bezpečnost lidí však neohroţuje jen násilí. Postupující sucho, neúrody, ničivé bouře a hurikány uţ teď narušují rozvoj a samotné přeţití nejzranitelnějších populací,“ uvedl Stejskal.



Podle koordinátorky Klimatické koalice Barbory Urbanové se kaţdé opatření, které dneska odloţíme, v budoucnu prodraţí. „Přitom jiţ dneska máme k dispozici bezpečné a dostupné řešení v podobě energetické efektivity a obnovitelných zdrojŧ,“ myslí si. I mezi politiky je podle některých vědcŧ patrná ve světle nových dŧkazŧ změna v myšlení. Radim Šrám z Akademie věd vítá, ţe uţ je alespoň pryč doba, kdy se v Česku hrozba globálních změn marginalizovala, aţ zesměšňovala. „Václav Klaus řeči o změnách klimatu vţdy povaţoval za humorné historky, které nelze brát váţně. Nyní je ale třeba se nad dopady změn váţně zamyslet,“ uvedl Šrám. Stranou nezŧstává ani české ministerstvo ţivotního prostředí. Včera oznámilo, ţe připravuje klimatickou strategii, která má Česku pomoci pruţněji reagovat na změny klimatu a přizpŧsobit se jim. Druhá hodnotící zpráva se na rozdíl od té první jiţ nezabývá popisem stavu, ale na dvou a pŧl tisících stranách vysvětluje, jak konkrétně změny dopadnou nejen na přírodu, ale i na člověka. Na podzim pak vědci zveřejní závěrečnou část, která bude nabízet odpovědi na to, co s tím. *** „Klimatický panel musel přidat nový stupeň nebezpečí.“ „Lidstvo bude zaţívat víc a víc následkŧ, rychleji a dříve.“ Dopady klimatických změn ZDROJ: MEZIVLÁDNÍ PANEL PRO KLIMATICKOU ZMĚNU (IPCC) Pozorované dopady klimatických změn fyzické systémy ledovce, sníh, led řeky, jezera, povodně pobřeţní eroze, hladina oceánŧ biologické systémy pozemní ekosystémy lesní poţáry mořské ekosystémy potravinářská dopad na celý výroba region ţivot, zdraví, ekonomika souvislost s klimatickými změnami Foto autor| ŠIMON / LN

Komentář: Kdy jste naposledy někomu věnovali pět miliard? 1.4.2014

Příbramský deník str. 08 Martin Holzknecht

Z regionu

Očima studenta Zkuste si představit, ţe jste desítky let budovali obrovskou prosperující firmu. Po čase se ale rozhodnete ji prodat. Součástí firmy jsou i dceřiné společnosti a nemovitosti v podobě stovek aţ tisícŧ bytŧ. Najdete kupce, který vám za firmu nabídne 4,1 miliardy korun, coţ je ale podle znalcŧ cena pouze za samotnou firmu – dceřiné společnosti a nemovitosti mají hodnotu minimálně dalších pěti miliard. Mohlo by se vám stát, ţe byste svŧj podnik přesto „omylem“ prodali za méně jak polovinu? Nesmysl, ţe? Problém je v tom, ţe státu se přesně toto stalo. A ještě větší problém je fakt, ţe na prodej dohlíţel tehdejší ministr financí a současný premiér Bohuslav Sobotka. Ale pěkně postupně. Uvedený příklad přesně popisuje privatizaci OKD (Ostravsko-karvinských dolŧ). Ta proběhla ve dvou fázích – nejprve počátkem 90. let za vlády Václava Klause, kdy stát v kuponové prodal 45 procent akcií, 10 procent věnoval obcím a městŧm a 45 procent mu zŧstalo. Prodané akcie se dostaly do rukou společnosti Karbon Invest, která ale chtěla více – čekat ale musela dlouho. K druhé vlně privatizace došlo v roce 2004, během vlády Stanislava Grosse. Ministerstvo financí, které na prodej dohlíţelo, vedl současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Česká televize a MF Dnes, které se k pozoruhodnému prodeji v současné době vrací a rozplétají tehdejší vazby, nedávno zveřejnily zajímavá čísla. Stát tehdy svŧj podíl prodal za 4,1 miliardy korun. Podle znalcŧ je to extrémně nízká částka – vŧbec nezohledňuje hodnotu dceřiných společností, například Sluţby dolŧ, kterým patřilo 1200 bytŧ na Kladensku. Tyto dceřiné firmy (dohromady jich bylo kolem dvaceti),a tím pádemi byty, dala společnosti Karbon Invest jako jakýsi dárek – zcela zdarma. Kdo tehdy u Plné znění zpráv


předání takového „dárečku“ stál? Klíčový byl tehdy znalecký posudek, kterým se řídil Bohuslav Sobotka. Právě znalec hodnotu dalších součástí OKD „omylem“ opomněl. Jak to tehdy bylo, nyní vyšetřuje policie. Kdyby se ukázalo, ţe Sobotka o nevýhodném ocenění věděl, vyšetřování by se mohlo týkat i jeho: „V době privatizace nebyl posudek zpochybněn. My jsme neměli ţádné informace ani signály, ţe by znalec neodvedl práci dobře,“ uvedl premiér v ČT. Spekuluje se o vlivu právníka Radka Pokorného, kterého veřejnoprávní televize označila za „Sobotkova tajemného muţe“. Ten dříve spolupracoval se Zdeňkem Bakalou, který později Karbon Invest koupil. Se Sobotkou se Pokorný zná jiţ od dětství: studovali spolu na gymnáziu, později oba vystudovali práva a sešli se s jedné advokátní kanceláři, kde dělal Sobotka Pokornému koncipienta. To se psal rok 1999, tehdy byl Sobotka řadovým poslancem. Na chápání obyčejného smrtelníka je tu aţ příliš mnoho náhod. Ţe se během privatizace prodávaly firmy a nemovitosti pod cenou, není nic nového. Ţe by se ale někomu něco rozdalo ze státního úplně zdarma, to uţ je úplný výsměch všem, co poctivě platí daně. Milí policejní vyšetřovatelé, hodně štěstí při pátrání! O autorovi| Martin Holzknecht, Autor studuje třetí ročník ţurnalistky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Region| Střední Čechy

Okénko, či ulička? Tramvajové dilema dělí národ 2.4.2014

Hospodářské noviny str. 20 Miloš Čermák

Autorská strana

Křehce vyhlíţející tmavovláska nevypadá, ţe by mohla být nebezpečná. Ale kdyţ nastupuju do tramvaje a rozhlíţím se po volných místech, tak si na ni vzpomenu.„Taškou přes drţku,“napsala,a jakkoli to bylo ve vtipném a dobře napsaném fejetonu, nemŧţu se zbavit pocitu, ţe to myslela váţně. A tak si raději - se vším respektem jen neslyšně povzdychnu a zŧstanu stát. Studentka ţurnalistiky Veronika Lešková napsala o lidech, kteří si v tramvaji na dvou sedačce nesednou k okénku, ale zŧstanou v uličce. Všichni jsme je někdy viděli. Vlastně je pozorujeme kaţdý den. Moţná to někteří z nás dělají taky, co já vím. A rozumíme tomu, proč to tak často dopadne. Kdyţ si sednou k okénku,posadí se na sedačku blíţ do uličky někdo jiný,a aţ oni budou za pár stanic vystupovat, budou se muset prodírat přes něj. Kdeţto kdyţ na tom místě u uličky zŧstanou oni sami, budou se ostatní muset prodírat přesně. Konec příběhu. V době, kdy na Ukrajině hrozí válka, počítačové algoritmy se začínají blíţit lidské inteligenci a Justina Biebera vypískalo publikum v Kanadě, se tenhle problém zdá nejbanálnější na celém světě. Ale ouha! Na serveru Futurum.cz, který připravují studenti ţurnalistiky praţské FSV UK, vyvolal text doslova poprask. O ţádném jiném článku se v sociálních sítích tak nediskutovalo. A to jsou na Futuru portréty mladých podnikatelŧ, kteří se potýkají s nejrŧznějšími, ovšem vesměs váţnými problémy. Futurum.cz je server s třicítkou ve svém mottu. Je to zpravodajství „pro lidi do 30 let, od lidí do 30 let a o lidech do 30 let“. Není to jen rádoby vtipný výkřik. Spíš pozorný postřeh nějakého modelu lidského chování. Ţe se lidé dělí na ty, kteří nechtějí překáţet ostatním, ovšem s rizikem, ţe je sami budou obtěţovat, a na ty ostatní. Líbí se mi univerzálnost této konkrétní, celkem kaţdodenní situace. A v duchu uţ rozděluju své přátele a známé na ty, kteří se v tramvaji na volné dvojsedačce posadí raději k okénku a kteří zŧstanou blíţe do uličky. Ono to má opravdu hlubší, aţ téměř filozofické podhoubí. Fandím v duchu spíš těm „okénkovým“, anebo „uličkovým“? A vŧbec, kam bych si sedl já? (Nechme stranou, ţe se vzhledem ke své výšce k okénku nevejdu vŧbec a do uličky obtíţně, takţe si sedám nanejvýš na místa pro invalidy.) Nevypovídá odpověď na tuhle jednoduchou otázku něco zásadnějšího o lidské povaze? A to je podstata ţánru, pro který se na serveru Futurum vţilo označení „hejt“. Tedy volně přeloţeno cosi jako nenávistné plivnutí. Na první pohled jde o vyřizování si účtŧ s tím, co studentské přispěvatele štve nebo vyvádí z míry, ale ve skutečnosti to zkoumá náš zpŧsob myšlení i chování. On to není nijak nový ţánr, na českém webu má uţ řadu let úspěch blog 1000 věcí, co mě serou. Jeho tvŧrci vydali kníţku i vyhráli jednu z kategorií výročních internetových cen v roce 2011. Podobné stránky existují i v zahraničí. Jako by chtěly kompenzovat fakt, ţe na Facebooku je k dispozici pouze tlačítko „like“, ale my přece z našich kaţdodenních ţivotŧ víme, ţe stejně tak je realitou ţivota „hate“. Futurum nabízí pohled na úspěšné a zajímavé Čechy ve věku do třiceti let. Je jich spousta a studenti ţurnalistiky si referováním o nich mohou vyzkoušet své schopnosti. Rubrika „hejtŧ“ vznikla spíše náhodou, jako Plné znění zpráv


takový únikový prostor pro ty, kteří si chtějí od takzvaně seriózní ţurnalistiky odpočinout. A kupodivu se obraz české „generace Y“ skládá v těchto hejtech plastičtěji a srozumitelněji. Není to generace rozzlobená a nenávistná. Ba naopak, mnohé z těch hejtŧ jsou ve skutečnosti sebeironickými, často i laskavými poznámkami k dnešní realitě. Dnešní teenageři a dvacátníci jsou víc v pohodě neţ generace předešlé. Ale i tak vám doporučuji, aţ budou někdy poblíţ a vy zrovna nastoupíte do tramvaje, radši si nesedejte do uličky. Vţdy se najde banda kreténŧ, v kaţdém vozidle městské hromadné dopravy tak tři nebo pět, kteří nejsou s to sednout si hezky k okénku. Autorská strana nabízí od pondělí do pátku pohled na dění, trendy, souvislosti v reţii jedné osobnosti. Po - hra Luďka Mádla Út - komentátoři HN o tom, co se děje St - sociální sítě Miloše Čermáka Čt - tak trochu americkýma očima se na svět dívá Daniel Anýţ Pá - uplynulý týden glosuje Jindřich Šídlo Foto popis| NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ Tak dlouho Veroniku Leškovou štvali bezohlední cestující v tramvajích, aţ se ze své frustrace vypsala na web Futurum.cz. A rázem se její příspěvek stal nejdiskutovanějším tématem stránek. Foto autor| FOTO: HN - JAN SCHEJBAL O autorovi| Miloš Čermák, [email protected]

Zbyněk Fiala: Strategické hrozby, na které nejsme připraveni 2.4.2014

parlamentnilisty.cz str. 00 vasevec.cz

Názory a petice

Začátek dubna patří v Praze neformálnímu festivalu odborných akcí alternativních ekonomŧ, sociálního podnikání a ekologických hnutí. Soustřeďují se na strategické hrozby, které politikŧm unikají – klimatické změny, narŧstající sociální nerovnosti a vyčerpanost zdrojŧ. Je to šňŧra akcí s jasným společným jmenovatelem - bezohledná honba za ziskem nás ţene do záhuby všechny. Něco uţ proběhlo. Seminář o Alternativní ekonomice pořádala Společnost pro trvale udrţitelný rozvoj. Jednou z hlavních mluvčí byla Magdaléna Hunčová, autorka knihy Ekonomický rozměr občanské společnosti (mám 2. přepracované vydání od Wolters Kulwer Česká republika z roku 2010). Dříve sama pořádala mezinárodní vědecké konference o sociálním podnikání na Fakultě sociálně ekonomické na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Tam to však fakulta zrušila, a tak se štafeta přesouvá do Prahy. Ujala se jí obecně prospěšná společnost P3 - People, Planet, Profit ve spolupráci s nadací Ashoka ČR, dále Asociací společenské odpovědnosti a Ekumenickou akademií. Dvoudenní mezinárodní konferenci nese název Podnikáme jinak. Co je dŧleţité, vedle analýzy podmínek v domácím prostředí přinese podrobné informace o sociálním podnikání v Rakousku, Belgii a Flandrech a rozvine debatu o sociálních inovacích. V pátek pak v Praze vystoupí Tobi Kellner na téma vize bezuhlíkové Británie. Akci Na Novotného lávce pořádá občanské sdruţení Veronica. Kellner pracuje v britské nevládní organizaci CAT (Centre for Alternative Technology) jako konzultant pro oblast obnovitelných zdrojŧ energie. V rámci výzkumného projektu Zero Carbon Britain 2030 se zabývá modelováním budoucích obnovitelných energetických sítí. Všechny tyto události obcházím a zpravodajství přinesu. Nyní však něco o jejich přírodním základu. Týden byl předznamenán zveřejněním další části zprávy vědcŧ z Mezivládního panelu pro klimatické změny IPCC reagující na fakt, ţe vývoj je mnohem rychlejší a nebezpečnější, neţ bylo dosud známo. Nyní byl zveřejněn stručný výtah pro politiky s výčtem dopadŧ klimatických změn, rozborem moţností, jak se jim přizpŧsobit a varováním těch, kdo se ocitnou mezi těmi nejzranitelnějšími. S několikadenním zpoţděním pak vychází tato část v plném znění. Plné znění zpráv


V polovině dubna naváţe výčet opatření, kterými je moţné zabrzdit příčiny oteplování, mezi které počítáme především uvolňování fosilního uhlíku do ovzduší a v neposlední řadě i ztrátu vegetace, bezohlednost k vlastnostem krajiny a umrtvování pŧdy. http://ipcc.ch/ http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/ipcc_zmena_klimatu_fyzikalni_zaklady/$FILE/OEOKIPCC_WGI_report_CZ-20131127.pdf Televizní zpravodajství povaţovalo za potřebné vyváţit nejnovější práci nejlepších laboratoří světa názorem Václava Klause z roku 2006, ţe “globální oteplování je ideologická a politická fikce“. Snad to neměl být signál, ţe opatření jsou zbytečná, protoţe to by uţ bylo moţné povaţovat za pokus o veřejné ohroţení. Připomíná to bohorovná prohlášení někdejšího praţského primátora z roku 2002, ţe hlavnímu městu povodeň nehrozí - coţ řekl hodiny předtím, neţ utopil metro. V Česku je značný počet skutečných klimatologŧ a přírodovědcŧ, kteří se tématu věnují. Ti z nich, kdo jsou aktivně zapojeni do zveřejňování a popularizace výsledkŧ těchto oborŧ, se nabízejí novinářŧ i veřejnosti s detaily telefonického a mailového spojení jako Vědecké klimatické fórum. http://www.zmenaklimatu.cz/cz/hlavni-novinky/1344 Vědci jsou pak propojeni s neziskovkami a nevládkami v Klimatické koalici, jejíţ zpravodajství dostávám prostřednictvím Hnutí Duha. http://www.zmenaklimatu.cz/cz/o-klimaticke-koalici Obě tato seskupení sledovala zveřejňování 2. části 5. hodnotící zprávy IPCC společně. Máme tak k dispozici i komentáře českých vědcŧ. Shrnuje je tisková zpráva klimatické koalice ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze. Je předznamenána varováním, ţe lidstvo je nepřipravené na zvládnutí rizik a dopadŧ spojných s klimatickou změnou. Nikde jsem tuto zprávu v úplnosti nenašel, proto ji nabízím zde: Druhá část Páté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), zveřejněná dnes v Jokohamě, potvrdila, ţe klimatická změna jiţ dnes negativně ovlivňuje kaţdý kontinent a oceán. S postupující klimatickou změnou bude přibývat lidí chudých, hladových a nemocných jako dŧsledek častějších povodní, vln veder a sucha a sníţené produkce potravin. Vědci IPCC rovněţ varují, ţe bez podstatného a rychlého sníţení uhlíkových emisí budou dopady klimatické změny větší, neţ na jaké jsme vŧbec schopni se adaptovat. Prof. Bedřich Moldan komentuje: “Škála dopadŧ je velmi široká od ovlivnění lidského zdraví přes vodní hospodářství, infrastrukturu, městské oblasti, potravinovou bezpečnost aţ po vlivy na ţivou přírodu. Zpráva zdŧrazňuje, ţe adaptace se v ţádném případě nemají stavět do protikladu k mitigacím, to znamená zmírňujícím opatřením zaloţeným na redukcích emisí skleníkových plynŧ. Oba přístupy se doplňují.“ Doc. Ing. Mgr. Miroslav Trnka Ph.D. z Mendelovy univerzity řekl: “Dopady změny klimatu na zemědělskou produkci jsou jiţ nyní patrné v některých regionech a je třeba zdŧraznit, ţe převaţují změny negativní. Změna klimatu ovlivní všechny aspekty potravinové bezpečnosti včetně dostupnosti a cenové stability.“ Michal Broţa, vedoucí Informačního centra OSN v Praze říká: “Změna klimatu není otázkou daleké budoucnosti, děje se teď a tady. Doufám, ţe varování vědcŧ budou političtí představitelé dostatečně reflektovat na klimatickém summitu, který v září do New Yorku svolává šéf OSN Pan Ki-mun. Cílem je vystupňovat politický tlak na uzavření smysluplné mezinárodní úmluvy o ochraně klimatu v roce 2015 v Paříţi.“ RNDr. Ing. Jaroslav Roţnovský CSc., z Českého hydrometeorologického ústavu uvedl: “Území České republiky by mohlo být v budoucnosti ohroţeno nedostatkem vody, proto je nutné podnikat veškeré kroky k jejímu vyššímu zadrţení v naší krajině. Častější výskyty sucha budou dány nejen nedostatkem sráţek, ale kvŧli nárŧstu teploty vzduchu i vyšším výparem. Nebude tak dotčené jen mnoţství vody, ale i její kvalita.“ Plné znění zpráv


Mgr. Tomáš Miléř, Ph.D. z Masarykovy univerzity komentuje: “Globální změna klimatu představuje pro rozvojové země váţné riziko. Hrozí zaplavování pobřeţních oblastí, sníţení dostupnosti a kvality pitné vody, omezení zemědělské produkce, nárŧst extrémních ţivelních pohrom atd. Adaptace je moţná jen do určité míry, bezpečnější je klimatický rozvrat vŧbec nepřipustit.“ "Nová zpráva IPCC potvrzuje, ţe změna klimatu zvyšuje potenciál ozbrojených konfliktŧ mezi státy, občanských válek a především regionálních mezietnických konfliktŧ v nejhŧř postiţených zemích. Bezpečnost lidí však neohroţuje jen násilí: postupující sucho, neúrody, ničivé bouře a hurikány uţ teď narušují rozvoj i samotné přeţití těch nejzranitelnějších populací." Uvedl PhDr. Libor Stejskal, Ph.D. ze Střediska bezpečnostní politiky FSV UK. “Kaţdé opatření, které dneska odloţíme, se v budoucnu prodraţí“ varovala Barbora Urbanová, koordinátorka Klimatické koalice. “Nedostatek aktivity ze strany současných politikŧ nás v budoucnu poţene do pouţití drahých a nevyzkoušených technologií, přitom dneska máme k dispozici bezpečné a dostupné řešení v podobě energetické efektivity a obnovitelných zdrojŧ.” Další informace: Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) zveřejnil shrnutí pro politické představitele (SPM) druhé části (WG2) páté hodnotící zprávy (AR5) na www.ipcc.ch. Celý text druhé části bude zveřejněn o dva dny později na stejném místě. Třetí část zprávy bude zveřejněna 13. 4. a její syntéza koncem října 2014. V pondělí 14. 4. představí v Praze poznatky třetí části zprávy (o mitigaci klimatické změny) Prof. Jim Skea, místopředseda třetí pracovní skupiny IPCC. Publikováno se souhlasem vydavatele.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1415&clanek=313871

Tréma 2.4.2014

Psychologie dnes str. 42 Jan Klika

Osobní rozvoj

Jeden vtip z oblasti černého humoru praví, ţe někteří lidé by se raději sami nechali pohřbít, neţ by na něčím pohřbu pronášeli smuteční řeč. Docela legrace, ovšem jen do chvíle, neţ tréma postihne i vás samotné. Ostatně odborníci potvrzují, ţe neexistuje zdravý dospělý člověk, který by ji vŧbec neznal. Otázka tedy nezní „proč já?“, ale „jak na ni?“ Dá se předpokládat, ţe s trémou se potýkal uţ Aristoteles, který se ve své Rétorice zamýšlí nad strachem a tím, co je pro něj typické. „Toho, co je velmi daleko, se člověk nebojí. Například všichni zajisté vědí, ţe zemřou, ale poněvadţ to není blízko, nestarají se o to.“ Zatímco taková zítřejší prezentace, ústní zkouška nebo příspěvek na konferenci… Utopit se v myšlení V angličtině se tréma vyjadřuje dvouslovnými výrazy stage fright nebo performance anxiety. Jde o velmi výstiţná pojmenování, protoţe v překladu znamenají jevištní hrŧzu, respektive obavu z vystoupení. A potřeba vystoupit na veřejnosti je v dnešní společnosti, v níţ vzrŧstá četnost nejrŧznějších prezentací, stále častější výzvou pro mnohé z nás. Dosvědčuje to i nabídka kniţních vydavatelství, která produkují tituly s názvy obsahujícími slova jako sebeprezentace, komunikace, rétorika, projev nebo řečnické triky. Většina z těchto knih rŧzné kvality však představuje pouze praktické příručky. „Téma trémy je sloţité, i kdyţ to tak třeba nevypadá,“ říká psycholog Stanislav Pelcák. Dŧkazem mŧţe být i to, ţe tento fenomén v česky psané vědecké literatuře příliš zmapován není. Prvním a zdá se, ţe i prozatím jediným badatelem, který v československém prostoru trémě věnoval samostatnou odbornou knihu, byl v roce 1979 slovenský profesor psychologie Ondrej Kondáš. Ten provedl výzkum u více neţ tisícovky ţákŧ základních, středních a vysokých škol a všiml si mimo jiné toho, ţe studenti v dotaznících v souvislosti s trémou uvádějí formulace jako chaotické myšlení nebo bloky Plné znění zpráv


myšlení. Kondáš z výsledkŧ odvodil, ţe tréma ovlivňuje formu i pohotovost řečového projevu, úsudek a intelekt obecně. Vše samozřejmě záleţí na intenzitě trémy. Americkou psycholoţku Sian Beilockovou z Chicagské univerzity odmalička fascinovaly úţasné výkony sportovcŧ na olympijských hrách nebo hudebníkŧ při ţivých vystoupeních. Její obdiv byl dán i tím, ţe sama jakoţto mladá sportovkyně takových výkonŧ schopna nebyla. „Kdyţ jsem hrála před náboráři, podala jsem ve fotbalu jeden z nejhorších výkonŧ a při přijímací zkoušce jsem nedosáhla ani zdaleka toho počtu bodŧ, co při zkušebních testech, které jsem absolvovala jako přípravu na přijímačky.“ A tak ji začalo zajímat, proč často nedosáhneme nejlepšího výkonu právě ve chvíli, kdy to nejvíc potřebujeme. Sian Beilocková přišla na to, ţe ve chvílích intenzivní trémy dochází k takzvané paralýze z analýzy. Kvŧli události, kterou vnímáme jako mimořádně významnou, se příliš proţíváme, protoţe máme pocit, ţe nás takto dramaticky vnímají i lidé, před nimiţ výkon podáváme. Oni nás přitom vidí mnohem střízlivěji. Zkrátka o činnosti, kterou jindy provádíme skoro automaticky, začneme příliš přemýšlet. V knize, jejíţ vydání se v češtině připravuje pod názvem Blok: Jak přimět mozek, abychom podávali výkon, kdyţ to potřebujeme, Sian Beilocková uvádí případ nadaného afroamerického deváťáka Jareda, kterému matematika nikdy nečinila ţádné obtíţe. Rozhodl se, ţe absolvuje testy PSAT, jejichţ kladný výsledek mŧţe být v USA dobrým krokem k pozdějšímu přijetí na některou z univerzit. Zkouška se zaměřuje na posouzení schopností kritického čtení, umění psaní a řešení matematických úloh. Při jedné z přípravných lekcí na inkriminovaný test zaţil Jared přesně ten druh bloku, o němţ autorka mluví a který je úzce spjat s lidskou trémou. Do třídy vstoupil přednášející, kterým byl konzervativně vyhlíţející doktorand matematiky kolem třicítky, a zdŧraznil, ţe schopnost pracovat rychle a bezchybně je základem úspěchu. Pak začal ţáky jednoho po druhém vyvolávat k tabuli. Kdyţ přišla řada na Jareda, tak tento černošský mladík s úzkostí zaregistroval, jak ho učitel a jeho spoluţáci, shodou okolností všichni běloši, napjatě pozorují. Jareda se zmocnila panika a hlavou mu začalo vířit moře myšlenek. Úspěšný ţák, který absolvoval všechny kurzy matematiky, které jeho škola nabízela, stál najednou bezradně u příkladu 32 - 18 : 3 Z ?, protoţe si nedokázal vybavit správné pořadí početních úkonŧ. Odveďte pozornost Psycholog Stanislav Pelcák vzpomíná na dobu před patnácti lety, kdy se na konferencích lékařŧ objevovaly ironické poznámky anebo prostě jen zvídavé dotazy směřující na vystupující psychology, které je určitým zpŧsobem znervózňovaly. Doktor Pelcák si pamatuje, jak se při jedné přednášce najednou iracionálně zaměřil na své ruce. Drţel je zkříţené před sebou a uvědomil si, ţe to třeba není nejlepší. „Nalistoval jsem to předtím v nějaké hloupé kníţce o neverbální komunikaci. Tak jsem si dal ruce dozadu, ale tu jsem si řekl, ţe asi vypadám jako americký serţant v pohovu, a uţ mi to šrotovalo,“ vzpomíná s úsměvem. Výsledkem byla stoupající tréma a snaha co nejrychleji přednášku dovést do cíle. „Kolega se mě pak ptal, co se mi dělo. Na to ale bylo těţké odpovědět, protoţe ono zaměření se na vlastní ruce přišlo z neznámého dŧvodu.“ Podle psycholoţky Sian Beilockové pomáhá zbavit se negativních myšlenek, jeţ v nás podobné obavy vyvolávají. „Kdyţ se objeví rušivá myšlenka, přijměte ji, pojmenujte ji, jako byste ji skutečně identifikovali a zapsali si ji, ale pak se jí zbavte. Uţ jí nevěnujte více mozkové kapacity.“ Velmi osvobozující jsou například některé buddhistické meditace. Učí nás pozorovat myšlenky a tím je rozpouštět. „Být plně vědomý ve stavu teď a tady mŧţe zpočátku vyvolávat strach, ale pokud budeme proţitek strachu vítat s plnou otevřeností, probijeme se přes bariéry vytvořené návykovými emočními vzorci,“ radil tibetský mistr Dilgo Khjence Rinpočhe. Metod, jak se zbavit trémy, existuje celá řada. Ve zmiňovaných populárních příručkách se objevují rady zahrnující pozitivní myšlení, sportovní aktivity uvolňující tělo, svědomitou přípravu projevu, dechová cvičení nebo bagatelizaci obávané události. A občas člověk na internetu narazí i na zaručený recept, jakým je třeba představovat si posluchače nahé na záchodě. To však jen tříští pozornost, nemluvě o tom, ţe je to trochu nechutné. Kdyby však zmiňovaného Jareda zkoušel Josef Prŧcha, výchovný poradce ze Základní školy Hostivař, pravděpodobně by tento mladý Američan podal výkon odpovídající jeho schopnostem, protoţe pedagog Prŧcha pouţívá metodu odvedení pozornosti: „Pomáhá, kdyţ zaměstnáte ostatní ţáky jinou činností, aby zkoušenému nevěnovali příliš velkou pozornost.“ Raději bojuj, neţ uteč Je-li řeč o trémě, obvykle se zmiňují slova strach a úzkost. Rozdíl mezi nimi je docela jednoduchý. Zatímco strach je pocit ohroţení z nějaké konkrétní a definovatelné příčiny, úzkost nedokáţe svŧj dŧvod přesně popsat. Tréma tak má blíţe ke strachu, je to jedna z jeho forem. Tyto emoce zaţívali hojně uţ naši pradávní předkové, jimţ umoţnily přeţít. Volili obvykle taktiku anglicky nazvanou fight or flight, tedy bojuj, nebo uteč. Co se však do Plné znění zpráv


dnešní doby změnilo, je poměr rŧzných spouštěčŧ strachu. Dříve šlo zhusta o reálná fyzická nebezpečí, třeba útok sousedního kmene, dnes převaţují stresory psychosociálního rázu. Fyziologická reakce našeho těla ale zŧstává stále stejná. Ve chvíli, kdy nás čeká obávaná situace, hypothalamus, umístěný na spodku mozku, stimuluje nadledvinky, které začnou vypouštět do krve hormony adrenalin a kortizol, které se podílejí na dobře známých projevech trémy: zrychlené bušení srdce, zpocené nebo studené končetiny, svalové napětí a třes, potřebu odskočit si na záchod, zčervenání nebo třeba strnulou šíji. To, ţe se tyto reakce u kaţdého mírně liší, je dáno naší individuální osobností, která na tělesné úrovni daný stresující podnět modifikuje. Opakovaná negativní zkušenost výstupu před lidmi projevy trémy zintenzivňuje. Naopak s tím, jak tento typ situací jedinec více a více zvládá, se jeho tělesné projevy zmírňují. Psycholog Pelcák spatřuje začátky trémy u dětí ve věku základní školy, u ještě mladších hovoříme spíše o studu. Tréma přichází v období rané adolescence mezi desátým a třináctým rokem ţivota, kdy se dospívající člověk bojí zesměšnění a odmítnutí. To potvrzuje Jana Hrubá, loňská finalistka soutěţe Zlatý Ámos, která učí češtinu a dějepis na Základní škole Gajdošova v Brně. „Všeobecně se dá říct, ţe na prvním stupni je více prostoru pro hru. Na druhém stupni uţ přibývají chvíle, kdy je nutné prezentovat se sám za sebe. A do toho přijde období puberty, kdy si člověk připadá trapný a nemoţný úplně u všeho, co dělá.“ Podle Jany Hrubé i jeden neúspěšný ústní projev před třídou mŧţe zpŧsobit, ţe tréma narŧstá. Pokud si chceme trému ochočit, zřejmě nám nezbude nic jiného neţ se s odvahou a veselou myslí pustit do jejího překonávání. Kdyţ to zvládneme, tak nám mŧţe být odměnou pocit euforie. Díky tomu, ţe se při trémě vyplavuje do ţil adrenalin, mŧţe nám nakonec mluvení před lidmi začít i „chutnat“. *** Kvŧli události, kterou vnímáme jako Kvŧl mimořádně významnou, se příliš proţíváme. Máme pocit, ţe nás takto dramaticky vnímají i lidé okolo. Oni nás přitom vidí mnohem střízlivěji. Při přednášce se najednou iracionálně Př zaměřil na své ruce. Drţel je zkříţené před sebou a uvědomil si, ţe to třeba není nejlepší. „Tak jsem si dal ruce dozadu, ale tu jsem si řekl, ţe asi vypadám jako americký serţant v pohovu…“ Foto popis| O autorovi| Jan Klika, AUTOR Autor vystudoval obor mediální studia na Fakultě sociálních věd UK, pŧsobí jako novinář.

Zbyněk Fiala: Strategické hrozby, na které nejsme připraveni 2.4.2014

vasevec.cz

str. 00

Je to šňŧra akcí s jasným společným jmenovatelem – bezohledná honba za ziskem nás ţene do záhuby všechny. Něco uţ proběhlo. Seminář o Alternativní ekonomice pořádala Společnost pro trvale udrţitelný rozvoj. Jednou z hlavních mluvčí byla Magdaléna Hunčová, autorka knihy Ekonomický rozměr občanské společnosti (mám 2. přepracované vydání od Wolters Kulwer Česká republika z roku 2010). Dříve sama pořádala mezinárodní vědecké konference o sociálním podnikání na Fakultě sociálně ekonomické na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Tam to však fakulta zrušila, a tak se štafeta přesouvá do Prahy. Ujala se jí obecně prospěšná společnost P3 – People, Planet, Profit ve spolupráci s nadací Ashoka ČR, dále Asociací společenské odpovědnosti a Ekumenickou akademií. Dvoudenní mezinárodní konferenci nese název Podnikáme jinak. Co je dŧleţité, vedle analýzy podmínek v domácím prostředí přinese podrobné informace o sociálním podnikání v Rakousku, Belgii a Flandrech a rozvine debatu o sociálních inovacích. V pátek pak v Praze vystoupí Tobi Kellner na téma vize bezuhlíkové Británie. Akci Na Novotného lávce pořádá občanské sdruţení Veronica. Kellner pracuje v britské nevládní organizaci CAT (Centre for Alternative Technology) jako konzultant pro oblast obnovitelných zdrojŧ energie. V rámci výzkumného projektu Zero Carbon Britain 2030 se zabývá modelováním budoucích obnovitelných energetických sítí. Všechny tyto události obcházím a zpravodajství přinesu. Nyní však něco o jejich přírodním základu. Týden byl předznamenán zveřejněním další části zprávy vědcŧ z Mezivládního panelu pro klimatické změny IPCC reagující na fakt, ţe vývoj je mnohem rychlejší a nebezpečnější, neţ bylo dosud známo.



Nyní byl zveřejněn stručný výtah pro politiky s výčtem dopadŧ klimatických změn, rozborem moţností, jak se jim přizpŧsobit a varováním těch, kdo se ocitnou mezi těmi nejzranitelnějšími. S několikadenním zpoţděním pak vychází tato část v plném znění. V polovině dubna naváţe výčet opatření, kterými je moţné zabrzdit příčiny oteplování, mezi které počítáme především uvolňování fosilního uhlíku do ovzduší a v neposlední řadě i ztrátu vegetace, bezohlednost k vlastnostem krajiny a umrtvování pŧdy. http://ipcc.ch/ http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/ipcc_zmena_klimatu_fyzikalni_zaklady/$FILE/OEOKIPCC_WGI_report_CZ-20131127.pdf Televizní zpravodajství povaţovalo za potřebné vyváţit nejnovější práci nejlepších laboratoří světa názorem Václava Klause z roku 2006, ţe „globální oteplování je ideologická a politická fikce“. Snad to neměl být signál, ţe opatření jsou zbytečná, protoţe to by uţ bylo moţné povaţovat za pokus o veřejné ohroţení. Připomíná to bohorovná prohlášení někdejšího praţského primátora z roku 2002, ţe hlavnímu městu povodeň nehrozí – coţ řekl hodiny předtím, neţ utopil metro. V Česku je značný počet skutečných klimatologŧ a přírodovědcŧ, kteří se tématu věnují. Ti z nich, kdo jsou aktivně zapojeni do zveřejňování a popularizace výsledkŧ těchto oborŧ, se nabízejí novinářŧ i veřejnosti s detaily telefonického a mailového spojení jako Vědecké klimatické fórum. http://www.zmenaklimatu.cz/cz/hlavni-novinky/1344 Vědci jsou pak propojeni s neziskovkami a nevládkami v Klimatické koalici, jejíţ zpravodajství dostávám prostřednictvím Hnutí Duha. http://www.zmenaklimatu.cz/cz/o-klimaticke-koalici Obě tato seskupení sledovala zveřejňování 2. části 5. hodnotící zprávy IPCC společně. Máme tak k dispozici i komentáře českých vědcŧ. Shrnuje je tisková zpráva klimatické koalice ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze. Je předznamenána varováním, ţe lidstvo je nepřipravené na zvládnutí rizik a dopadŧ spojných s klimatickou změnou. Nikde jsem tuto zprávu v úplnosti nenašel, proto ji nabízím zde: Druhá část Páté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), zveřejněná dnes v Jokohamě, potvrdila, ţe klimatická změna jiţ dnes negativně ovlivňuje kaţdý kontinent a oceán. S postupující klimatickou změnou bude přibývat lidí chudých, hladových a nemocných jako dŧsledek častějších povodní, vln veder a sucha a sníţené produkce potravin. Vědci IPCC rovněţ varují, ţe bez podstatného a rychlého sníţení uhlíkových emisí budou dopady klimatické změny větší, neţ na jaké jsme vŧbec schopni se adaptovat. Prof. Bedřich Moldan komentuje: „Škála dopadŧ je velmi široká od ovlivnění lidského zdraví přes vodní hospodářství, infrastrukturu, městské oblasti, potravinovou bezpečnost aţ po vlivy na ţivou přírodu. Zpráva zdŧrazňuje, ţe adaptace se v ţádném případě nemají stavět do protikladu k mitigacím, to znamená zmírňujícím opatřením zaloţeným na redukcích emisí skleníkových plynŧ. Oba přístupy se doplňují.“ Doc. Ing. Mgr. Miroslav Trnka Ph.D. z Mendelovy univerzity řekl: „Dopady změny klimatu na zemědělskou produkci jsou jiţ nyní patrné v některých regionech a je třeba zdŧraznit, ţe převaţují změny negativní. Změna klimatu ovlivní všechny aspekty potravinové bezpečnosti včetně dostupnosti a cenové stability.“ Michal Broţa, vedoucí Informačního centra OSN v Praze říká: „Změna klimatu není otázkou daleké budoucnosti, děje se teď a tady. Doufám, ţe varování vědcŧ budou političtí představitelé dostatečně reflektovat na klimatickém summitu, který v září do New Yorku svolává šéf OSN Pan Ki-mun. Cílem je vystupňovat politický tlak na uzavření smysluplné mezinárodní úmluvy o ochraně klimatu v roce 2015 v Paříţi.“ RNDr. Ing. Jaroslav Roţnovský CSc., z Českého hydrometeorologického ústavu uvedl: „Území České republiky by mohlo být v budoucnosti ohroţeno nedostatkem vody, proto je nutné podnikat veškeré kroky k jejímu Plné znění zpráv


vyššímu zadrţení v naší krajině. Častější výskyty sucha budou dány nejen nedostatkem sráţek, ale kvŧli nárŧstu teploty vzduchu i vyšším výparem. Nebude tak dotčené jen mnoţství vody, ale i její kvalita.“ Mgr. Tomáš Miléř, Ph.D. z Masarykovy univerzity komentuje: „Globální změna klimatu představuje pro rozvojové země váţné riziko. Hrozí zaplavování pobřeţních oblastí, sníţení dostupnosti a kvality pitné vody, omezení zemědělské produkce, nárŧst extrémních ţivelních pohrom atd. Adaptace je moţná jen do určité míry, bezpečnější je klimatický rozvrat vŧbec nepřipustit.“ "Nová zpráva IPCC potvrzuje, ţe změna klimatu zvyšuje potenciál ozbrojených konfliktŧ mezi státy, občanských válek a především regionálních mezietnických konfliktŧ v nejhŧř postiţených zemích. Bezpečnost lidí však neohroţuje jen násilí: postupující sucho, neúrody, ničivé bouře a hurikány uţ teď narušují rozvoj i samotné přeţití těch nejzranitelnějších populací." Uvedl PhDr. Libor Stejskal, Ph.D. ze Střediska bezpečnostní politiky FSV UK. „Kaţdé opatření, které dneska odloţíme, se v budoucnu prodraţí“ varovala Barbora Urbanová, koordinátorka Klimatické koalice. „Nedostatek aktivity ze strany současných politikŧ nás v budoucnu poţene do pouţití drahých a nevyzkoušených technologií, přitom dneska máme k dispozici bezpečné a dostupné řešení v podobě energetické efektivity a obnovitelných zdrojŧ.” Další informace: Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) zveřejnil shrnutí pro politické představitele (SPM) druhé části (WG2) páté hodnotící zprávy (AR5) na www.ipcc.ch. Celý text druhé části bude zveřejněn o dva dny později na stejném místě. Třetí část zprávy bude zveřejněna 13. 4. a její syntéza koncem října 2014. V pondělí 14. 4. představí v Praze poznatky třetí části zprávy (o mitigaci klimatické změny) Prof. Jim Skea, místopředseda třetí pracovní skupiny IPCC.

URL| http://vasevec.parlamentnilisty.cz/ekonomika/zbynek-fiala-strategicke-hrozby-na-ktere-nejsme-pripraveni

Univerzitní kampus na nábřeţí? Chládek napsal dopis kolegovi 3.4.2014

aktualne.cz

str. 00

Praha

Majitel v aukci přiklepl poničenou budovu v praţské Divadelní ulici neznámému kupci. Podle Prachaře si od něj školy mohou objekt pronajímat. Praha - Univerzitní Praha - Univerzitní kampus v centru města. To je představa ministra školství Marcela Chládka o vyuţití domu na praţském Smetanově náměstí, který loni poničil výbuch plynu. Majitel budovu v aukci přiklepl soukromému subjektu. Chládek se to pokusil zvrátit dopisem ministru dopravy Antonínu Prachařovi. Ten ale prodej nestopne. Prachař ve čtvrtek uvedl, ţe školy si budovu mohou od nového majitele pronajmout. "Není dŧleţité, kdo objekt vlastní, ale k jakému účelu je vyuţíván," uvedl Prachař. "Já jsem si celou tuto záleţitost nechal podrobně vysvětlit, poţádal jsem dozorčí radu ŘLP, která zasedala v pondělí, o jejich stanovisko, nechal jsem si předloţit vlastnickou strukturu výherce v elektronické aukci a v této chvíli nemám absolutně ţádné pochybnosti o tom, ţe mŧţeme pokračovat transparentně v uzavření celé této transakce." Jednatel nového majitele podle ministra přislíbil, ţe po podepsání smlouvy vlastník neprodleně začne jednat se školami, kterým by po dokončení rekonstrukce mohl nabídnout nájemní smlouvu. Budova, kterou před rokem významně poničil výbuch plynu, stojí mezi sídly Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a FAMU. Její rekonstrukce si vyţádá desítky milionŧ. Školy se aukce účastnit nemohly Plné znění zpráv


Současným vlastníkem domu je Řízení letového provozu (ŘLP), jeţ dosud budovu také pronajímalo. Před výbuchem zde byla galerie. Elektronické aukce se školy coby veřejné subjekty nemohly zúčastnit. Zájem o budovu však projevily a předloţily projekt na propojení všech tří budov. Objekt chtěly koupit za odhadní cenu. Nejvyšší nabídka v aukci přesáhla odhad 210 milionŧ o 100 tisíc, prodej nyní musí posvětit ministerstvo. Do té doby není moţné zveřejnit, kdo je vítězným zájemcem. "Náklady na draţbu nejsou známy, i kdyby ale byly nulové, ŘLP by proti nabídce UK 'vylepšilo' svŧj 'zisk' o bizarních 0,048 %," vyjádřila se FSV, která je přesvědčená, ţe stát chtěl při prodeji veřejné instituce obejít. To ŘLP odmítá. "Vzhledem k tomu, ze přímý prodej majetku státního podniku platná legislativa neumoţňuje, musel podnik v souladu s principem péče řádného hospodáře vyuţit nejtransparentnější zpŧsob elektronické aukce," vysvětlilo uţ dříve ŘLP. "Propojením objektu čp. 334/4 se stávajícími budovami sousedících veřejných vysokých škol by bylo moţno vytvořit unikátní vysokoškolský kampus na Smetanově nábřeţí,“ napsal Chládek Prachařovi v dopise, který má Aktuálně.cz k dispozici. Podle Chládka by obě školy propojením budov posílily své postavení a získaly prostory pro mezinárodní a doktorské programy a mezioborové aktivity cílené především na mediální studia. "Moţnost rozvoje by získaly zejména obory, které organicky spojují sféru umění, publicistiky a médií,“ doplnil Chládek. Školy mají naplněné kapacity V budově FSV UK na Smetanově nábřeţí se vyučují obory jako ţurnalistika, mediální studia nebo marketing. "Obě univerzity, situované z velké části v historických budovách Prahy, nemají mnoho moţností, jak rozšířit svou činnost, a je také velmi nepravděpodobná moţnost výstavby nových objektŧ v centru Prahy. Jejich kapacity jsou naplněné. Předkládaný projekt zajišťuje rozvoj jejich fakult na několik desetiletí,“ vysvětlil Chládek. Ministerstvo je podle Chládka plně připraveno propojení budov zajistit i finančně. "Současně je ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy připraveno maximálně urychlit a zkrátit všechny potřebné administrativní kroky, které je nutno realizovat v souvislosti s výše uvedeným nákupem,“ napsal Chládek. Viník dávno zemřel Blok domŧ na Smetanově nábřeţí loni 29. dubna poškodil výbuch plynu v Divadelní ulici. Nejhŧře dopadla právě nyní prodávaná čtyřpodlaţní budova z 19. století. Při explozi utrpěly zranění čtyři desítky lidí, z toho dva se zranili váţně. Za viníka výbuchu vyšetřovatelé označili stavbyvedoucího, který v 70. letech porušil normy při kříţení plynovodu a elektrických kabelŧ. Potrestán ale nikdo nebude, protoţe odpovědný muţ před delší dobou zemřel.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/regiony/praha/prodejte-dum-v-divadelni-skolam-zada-chladekprachare/r~c3936508bb2211e3974e002590604f2e/

Vyzkoušeli jsme 3.4.2014

ČT 1

str. 01

17:35 Černé ovce



Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Dneska je třetího a třetího mám narozeniny. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Tak gratuluju. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Děkuji. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Ale já pro tebe nic nemám. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Ale to nevadí, stačí, kdyţ mně pozveš na oběd. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Á... Jo, tak já objednám rezervaci. Moment, jo. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Třetího mám sice narozeniny, ale úplně jiný měsíc. Tady je vidět, jak snadno člověk skočí na špek. Hezký podvečer u Černých ovcí. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Dneska nejdřív porovnáme, jak vypadá prodávané jídlo na reklamních poutačích a jak ve skutečnosti. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------A pak se vrhneme na opakování nejzajímavějších informací odvysílaných v našem pořadu tento týden. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Vlado, to je ale nabídka. Já bych si dala tuhle voňavou a křehkou kachnu, ta vypadá dobře. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Vypadá, ale voňavá a křehká kachna to být nemusí. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A co by to jako mělo být? Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Zajíc v pytli. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Voňavý a křehký zajíc v pytli. Ţádného tu nevidím a pytel taky ne. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Plné znění zpráv


To ale ještě neznamená, ţe nemám pravdu. Eva POTUŢNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Kdyţ jsme před dvěma lety zkoušeli, jestli jídlo koupené ve fast foodech vypadá tak, jako v reklamě, byli jsme dost zklamaní. Tentokrát jsme k hodnocení přizvali šéfkuchaře a foodstylistu, který pokrmy pro reklamní focení a natáčení připravuje. Jako první jsme koupili bagetu se sušeným hovězím masem a červenou řepou. Lukáš VOKROUHLÍK, šéfkuchař a foodstylista -------------------Já si myslím, ţe naplněná je dostatečně, jedinou připomínku moţná bych měl, kdyţ to je raclette sýr, ţe by měl být asi víc rozpečený. Ale jinak co se týká té náplně a toho mnoţství, si myslím, ţe to je odpovídající tomu, co je na té fotce. Eva POTUŢNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Bageta i náplň pŧsobily čerstvě a naše očekávání nezklamaly. Tady jsme si koupili Burger Royal Fresh. Lukáš VOKROUHLÍK, šéfkuchař a foodstylista -------------------Rajčata tam jsou, salát tam taky je. Eva POTUŢNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Já teda musím říct, jak na to koukám, tak mi ten burger přijde hodně podobný tomu, co je na obrázku, padá to z něj teda na všechny strany. Byli jsme spokojeni. Burger má v názvu označení čerstvý právem. Denisa KOLLMANNOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace a PR, Fakulta sociálních věd UK -------------------Fotografie jídla vţdycky svým zpŧsobem reklama je, protoţe vás má nalákat na to, abyste si to jídlo koupila, to není nějaká jenom čistě informace. Také byste tam mohla mít místo toho slovně napsáno "prodáme vám housku s jedním plátkem šunky a dvěma plátky rajčat", ale to by vás asi tolik nepřilákalo. Je přirozená vlastnost lidské psychiky a lidského mozku, pokud se nám něco líbí, více to chceme. Eva POTUŢNÍKOVÁ, redaktorka -------------------V Burger Kingu jsme si koupili jarní novinku Kalifornia Fresh Whopper. Lukáš VOKROUHLÍK, šéfkuchař a foodstylista -------------------Je tam jako všechno, co tam má být: sýr, rajče, cibule, salát. Ale rozhodně jako na fotce nevypadá. Eva POTUŢNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Obsah burgeru sice odpovídal tomu na fotce, ale k zakousnutí nás opravdu nelákal. Lukáš VOKROUHLÍK, šéfkuchař a foodstylista -------------------Ty kdyţ děláš fotku nebo foodstyling k nějakému jídlu, tak samozřejmě chceš, aby to vypadalo co nejlíp, takţe si koupíš čerstvou zeleninu, kterou okamţitě pouţiješ. Potom kdyţ ten hamburger nebo jiná věc někde stojí, je zabalená, tak je jasný, ţe to povadne a nikdy to nemŧţe vypadat tak, jak to vypadá. Eva POTUŢNÍKOVÁ, redaktorka -------------------V dalším řetězci jsme koupili speciální jarní tortilu, která lákala čerstvým salátem a rukolou. Lukáš VOKROUHLÍK, šéfkuchař a foodstylista -------------------Plné znění zpráv


Něco tam chybí. Eva POTUŢNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Přemýšlím, kde je ten salát. Lukáš VOKROUHLÍK, šéfkuchař a foodstylista -------------------Toscania, tam by měla být rukola třeba, která tam rozhodně... Eva POTUŢNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Inzerovali tam rukolu, tu tam teda rozhodně nevidíme. Tady moţná. Markéta CHÝLKOVÁ, vedoucí legislativního oddělení, Potravinářská komora ČR -------------------Prodejce by měl na 100 procent dodrţet tu vizuální podobu, a pokud ví, ţe ji nemŧţe dodrţet, nebo ví, ţe nabízí na tom obrázku něco jiného, neţ co potom prodává konečnému spotřebiteli, tak by na to měl toho spotřebitele upozornit. Přestoţe ji třeba zaplatí a zjistí aţ třeba u stolku, kdyţ si tu potravinu odnese, ţe to nesedí přímo s tím obrázkem, tak samozřejmě má normálně právo poţadovat vrácení peněz. Eva POTUŢNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Rozhodli jsme se tedy Maxi Twist vrátit, salát jsme v něm skoro nenašli a zavadlou zkroucenou rukolu jsme snad raději najít ani neměli. Prosím vás, já jsem si koupila Twist Toscania, ale tam ten salát skoro není a není tam ani ta rukola, já bych to chtěla vrátit. obsluha -------------------Tam je toho salátu strašně málo, ale samozřejmě pokud se vám to nezdá, tak vám penízky vrátím. Eva POTUŢNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Kdyţ si kupujeme jídlo ve fast foodu, nemŧţeme počítat s tím, ţe bude vypadat stejně jako na obrázku. Vybíráme hlavně podle momentální chuti a taky podle toho, jak velký máme hlad. Ale touha, aby jídlo vypadalo chutně, je přirozená, ostatně jíme i očima. Častým rychlým občerstvením jsou cizokrajné speciality, oblíbený je třeba gyros. Lukáš VOKROUHLÍK, šéfkuchař a foodstylista -------------------Co se týká obsahu, kdyţ to srovnáme s fotkou, tak je tady toho opravdu o hodně víc neţ na té fotce. Eva POTUŢNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Není to vidět, ale viděli jsme, kdyţ to dávali do housky, ţe tam opravdu jsou oba druhy zelí, je tam i salát i ta rajčata. Všeho tam je a všeho je tam velmi bohatě. Jediné, co nás zarazilo, kdyţ jsme si objednali kuřecí maso, tak nám paní prodavačka řekla, ţe není hotové, a nabrala z nějaké mísy uţ dlouho hotové hovězí. Pitu jsme nevrátili, vypadala dokonce lépe neţ na obrázku, i kdyţ pochyb o stáří masa jsme se nezbavili ani po ochutnání. A přesunuli jsme se k asijskému fast foodu. Lukáš VOKROUHLÍK, šéfkuchař a foodstylista -------------------Ta fotka a to jídlo jsou skoro totoţné. Je jasné, ţe pokud děláš fotku, tak aby to aspoň nějak nazdobili, tak jako takovou klasickou čínskou ozdobu tam většinou dávají rŧţi z rajčete nebo kus okurky. Kdyţ vlastně je to fast food, tak nemají čas ani šanci kaţdé to jídlo ozdobit. Ale co se týká samotného jídla, tak bych řekl, ţe je perfektní. Eva POTUŢNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Plné znění zpráv


S jídlem jsme tedy byli spokojeni. V dalším asijském fast foodu jsme zkusili koupit sushi. Lukáš VOKROUHLÍK, šéfkuchař a foodstylista -------------------Kapa Nigiri. Eva POTUŢNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Podíváme se, jestli vypadá tak jako na obrázku. Lukáš VOKROUHLÍK, šéfkuchař a foodstylista -------------------Vypadá hodně podobně, akorát chybí v tom sushi sezam, jak je vidět na obrázku. Tam je prostě barevný sezam, černý a bílý. Zázvor je bílý místo rŧţového, jinak wasabi, sojovka. Samozřejmě vypadá to trochu mdle oproti té fotce. Eva POTUŢNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Koupené sushi nevypadalo jako to na obrázku, ale protoţe nešlo o výraznou odchylku ve sloţení, nešli jsme ho vrátit. Lukáš VOKROUHLÍK, šéfkuchař a foodstylista -------------------Je to jak s modelkou, fotka, která ti vypadne ve finále, se dá upravit tak, ţe to jídlo bude vypadat přesně tak, jak ten klient nebo pro koho se to fotí, chce, aby vypadalo. A samozřejmě je dŧleţité, kdyţ se na to jídlo podíváš, abys na to měla chuť. Eva POTUŢNÍKOVÁ, redaktorka -------------------A nevynechali jsme ani českou smaţenou klasiku. Kdyţ takhle odkryju tu housku, tak vlastně to vypadá, ţe je tam všechno. Aţ na tu petrţelku. Lukáš VOKROUHLÍK, šéfkuchař a foodstylista -------------------Věrné to je. Kdyţ srovnám foodstyling, který jsme viděli doteď na fotkách, tak tady se nedá moc ani o foodstylingu mluvit, ale účel to splňuje, prostě je to stejné jako na té fotce. Eva POTUŢNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Další bezmasou variantou rychlé stravy byla veganská jídelna. Ve veganské jídelně jsme si koupili kabung, coţ jídlo obsahující tofu s lilkem a s rajčaty, a k tomu rýţi. Nabrali jsme si to sami a vypadá to takhle. Lukáš VOKROUHLÍK, šéfkuchař a foodstylista -------------------To jídlo vypadá, jakoby prošlo úplně jiným technologickým postupem neţ na té fotce. Rozhodně bych si představoval trochu jiné jídlo. Eva POTUŢNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Veganská specialita u nás nezabodovala. A jak dopadlo naše nakupování? Z devíti fast foodŧ jsme odešli pětkrát spokojeni s tím, jak jídlo vypadalo ve srovnání s fotografií, i kdyţ jednou s pochybnostmi o čerstvosti masa. Čtyřikrát vzhled jídla neodpovídal obrázku, podle kterého jsme vybírali. Jednou byl rozdíl tak veliký, ţe jsme se rozhodli jídlo vrátit. Denisa KOLLMANNOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace a PR, Fakulta sociálních věd UK -------------------Přestoţe Češi se v poslední době začínají více zajímat o kvalitu potravin, více dbají na to, aby potraviny byly bezpečné, tak pořád myslím, ţe tady máme ještě hodně co dohánět. Plné znění zpráv


Ministři se střetli kvůli prodeji budovy univerzitě 3.4.2014

echo24.cz str. 00 Domov Zuzana Lebdušková

3. duben 2014 Proti prodeji výbuchem zdemolovaného domu na Smetanově nábřeţí vystoupil ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Zastal se tak vysokých škol, kterým byl prodej budovy v jejich sousedství přislíben. Namísto toho jej v aukci zakoupila soukromá osoba. Jediný, kdo mŧţe prodej zvrátit, je ministr dopravy Antonín Prachař (ANO). Ten se však podle zjištění ECHO24.cz k takovému kroku nechystá. Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) se rozhodl, ţe podpoří vedení Fakulty sociálních věd UK a Filmové a televizní fakulty AMU v Praze. Ty mají zájem zakoupit budovu, která byla zdevastována výbuchem plynu koncem dubna 2013. Budova, která stojí na Smetanově nábřeţí mezi fakultami, patřila podniku Řízení letového provozu, které spadá pod ministerstvo dopravy. Objekt byl jiţ na podzim přislíben veřejným vysokým školám k odkoupení, ale budovu získal v aukci nový majitele. Ministr Chládek proto zaslal dopis ministru dopravy Antonínu Prachařovi (ANO) s ţádostí, aby prodej ještě zváţil. Hlavním Chládkovým argumentem, proč by měla být budova prodána školám, je především společný rozvoj veřejných vysokých škol a zachování univerzitní výuky v centru hlavního města. „Školy mezi sebou nechtějí mít jiný subjekt, a po výbuchu se není čemu divit, ţe chtějí mít budovu pod kontrolou,“ udal Marcel Chládek další dŧvody, proč chce univerzita i akademie tuto budovu společně získat. Ministr dopravy nic měnit nebude Ministr dopravy Antonín Prachař dnes zaslal ministrovi školství jasnou odpověď. Prodej proběhl v pořádku, a tak nemá ministr dŧvod něco měnit. „Před elektronickou aukcí vysoké školy neposkytly nabídku na odkoupení,“ řekl serveru ECHO24.cz ministr Prachař. Dopis z 11. března, v němţ Univerzita Karlova a akademie ministrovi píší, ţe mají zájem o koupi domu za odhadní cenu 2,1 milionu, není podle Chládka dostačující. Instituce měly poslat nabídku na odkoupení majiteli - tedy Řízení letového provozu. Namísto prodeje domu vysokým školám byla vyhlášena veřejná draţba, které se ale školy ze zákona uţ nemohly účastnit. Podle vedoucího kanceláře generálního ředitele podniku ŘLP Richarda Klímy postupovali v souladu s principem péče řádného hospodáře, a ačkoli jednali o prodeji i se školami, vyuţili nejtransparentnější zpŧsob, tedy elektronickou aukci. Aukce zhatila akademikŧm plány Vítězem aukce se stala soukromá osoba, jejíţ jméno Řízení letového provozu nesdělilo. Podnik si prodejem domu v aukci příliš finančně nepolepšil. Vítězná nabídka byla jen o sto tisíc korun vyšší neţ odhadní cena, kterou byla ochotna zaplatit i UK a AMU „Musíme respektovat právní řád. Aukce byla v souladu se zákonem. Nemáme právo to měnit,“ reagoval pro ECHO24.cz ministr Prachař a upozornil, ţe pokud by zrušil prodej budovy, dal by tím jasný signál, ţe v České republice neplatí zákony. Akademický senát Univerzity Karlovy podle vyjádření na svých webových stránkách vnímá celou situaci tak, ţe stát prostřednictvím ŘLP dokázal najít cestu, jak státní majetek neprodat veřejné instituci, která o něj měla zájem. Dále kritizuje prodej majetku za téměř shodnou cenu a ţádá, aby byl kupec odtajněn. UK a AMU měly v plánu budovu vyuţívat pro společné výukové a výzkumné účely. Děkan Fakulty sociálních studií Jakub Končelík se kvŧli novému majiteli obává, ţe budovu zbourá. To však ministr Prachař popřel: „Budova je chráněna památkovou péčí. Nový majitel ji bude rekonstruovat.“ Na tiskové konferenci ministerstva dopravy pak Prachař vysvětlil, ţe ačkoliv školy nebudou vlastníkem budovy, mŧţe jim být nabídnuta nájemní smlouva. URL| http://echo24.cz/a/iCbVj/ministri-se-stretli-kvuli-prodeji-budovy-univerzite

Kaţdý si musí najít klienta pro sebe, 3.4.2014

Ekonom

str. 44 Inspirace - Technologie Ema Janáčková



říká David Semerád, jehoţ firma vyvíjí mobilní aplikace K počítačŧm se dostal osmadvacetiletý David Semerád asi jako kaţdý jiný kluk, firmu pŧvodně zakládat neplánoval. Teď jeho tým 25 lidí vyvíjí i 12 aplikací současně, v portfoliu má český Slevomat, Lunchtime či zahraniční Zkipster. Firma uLikeIT je jednou z těch, které se v tuzemsku zabývají vývojem mobilních aplikací. Pobočky mají na praţském Václavském náměstí a v San Francisku. V Praze aplikace programují a testují. V USA vţdy jeden člen týmu aktivně vyhledává zakázky a vyjednává jejich realizaci. Teď aktuálně je to zakladatel firmy David Semerád. Dětství proţil ve východních Čechách. Rodiče ho prý vychovávali hodně benevolentně. „Víceméně jsem sám rozhodoval o tom, co je dobře a co bych dělat neměl,“ říká. Z města Nový Bydţov, kde vyrŧstal, se poprvé – a hned do zahraničí – dostal v 16 letech. V americkém New Hampshire studoval střední školu, zaměřil se na webový design. Pak pokračoval ve studiu na České zemědělské univerzitě. V Praze pak uţ také zŧstal a o pár let později začal naplno podnikat s dlouholetým kamarádem Martinem Šťávou. „S Martinem jsme zbastlili úplně první web uţ v roce 2003, ještě v Novém Bydţově. Pak přišel druhý, třetí… Začali jsme to brát váţně, kdyţ naše měsíční náklady přerostly tři sta tisíc. Uvědomil jsem si, ţe uţ není cesty zpět. Zeptal jsem se Martina, jestli by do toho se mnou šel, a on souhlasil. Uţ jsem měl rozjednané dvě velké zakázky,“ vypráví Semerád. Start firmy byl logickým vyústěním. Z webŧ postupně přesedlali na webové, později mobilní aplikace. Dalším nevyhnutelným krokem pak byl přesun pozornosti na zahraniční trh. Praha jim začala být malá. „V České republice konkurenci nemáme, protoţe se na český trh nezaměřujeme. A v USA se o konkurenci moc mluvit nedá. Trh je tak velký a tak saturovaný, ţe by se člověk buď utrápil, kdyţ vidí tolik lidí dělat totéţ, anebo naopak utopil v přehršli moţností, komu něco prodat. Kaţdý si musí najít ty správné klienty pro sebe.“ Do San Franciska se kluci podívali poprvé v lednu 2012, přičemţ několikaměsíční pobyt jim umoţnil projekt Czech Accelerator. „Tam je jedno, jestli jsi černý nebo ţlutý, kaţdému záleţí jen na tom, co mu mŧţeš dát a co uţ jsi udělal. Nesetkal jsem se v USA ani s náznakem diskriminace,“ vyvrací David Semerád obavy, ţe se cizinci mohou bát v Americe nějakých předsudkŧ. Zároveň však dodává, ţe tak hladce to rozhodně neprobíhá v Německu, ve Švýcarsku nebo v Británii. David a jeho nejbliţší spolupracovníci dovedli firmu přes období stagnace k úspěšnému začátku letošního roku. „Na konci minulého roku se nám podařilo získat velice zajímavé reference, které k nám přivedly další potenciální klienty. Pořád se posouváme, i obrat se nám daří zvedat. Kaţdý rok rosteme minimálně o 100 procent,“ říká. (Článek je součástí projektu Futurum, který Ekonom připravuje ve spolupráci se studenty ţurnalistiky FSV UK. Více na http://futurum.cz/machri.) *** David Semerád (28) • Základy programování se naučil během jednoročního studia na střední škole v USA. • Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu. • Během studia absolvoval studijní pobyty v Mnichově a Malaze. Foto autor| Ilustrace: Miloš Gašparec O autorovi| Ema Janáčková, spolupracovnice redakce

Prachař prodej budovy ŘLP nestopne.Univerzita ji můţe pronajmout. 3.4.2014 finance.cz str. 00 Financninoviny.cz Praha 3. dubna (ČTK) - Univerzita Karlova si mŧţe objekt Řízení letového provozu (ŘLP) na Smetanově nábřeţí v Praze od nového vlastníka budovy pronajmout. Na dnešním setkání s novináři to uvedl ministr dopravy Antonín Prachař (ANO). Reagoval tím na výzvu ministra školství Marcela Chládka (ČSSD), který jej ţádal o přehodnocení prodeje budovy, o níţ projevily zájem Filozofická fakulta UK a Akademie múzických umění. Podle Prachaře není dŧvod rozhodnutí o prodeji měnit. ŘLP budovu prodalo v elektronické aukci za 210,1 milionu korun. Cenu ve výši znaleckého odhadu, která je jen o sto tisíc korun niţší, ale ještě před vyhlášením aukce nabídla podřízenému podniku ministerstva dopravy i universita s tím, ţe budovu poškozenou loňským výbuchem plynu opraví a bude ji pouţívat pro výuku. Plné znění zpráv


"Není dŧleţité kdo objekt vlastní, ale k jakému účelu je vyuţíván," uvedl Prachař. Ten uţ o celé záleţitosti jednal s jednatelem nabyvatelské společnosti a podle něj nic nebrání tomu, aby si universita budovu následně pronajímala. Podle akademického senátu university stát prostřednictvím ŘLP dokázal najít cestu, jak státní majetek neprodat veřejné instituci, která o něj měla zájem, ale za tutéţ cenu jej poslat do soukromých rukou. Universita jako veřejná instituce má podle senátu při prodeji státního majetku přednost, kvŧli zákonným omezením se ale nemŧţe účastnit veřejné draţby. ŘLP ale na svém webu kritiku akademikŧ odmítlo s tím, ţe přímý prodej majetku státního podniku platná legislativa neumoţňuje, a proto majetek prodalo ve veřejné draţbě. Poslední moţností pro universitu tak bylo odvolání k ministru dopravy, který musí s prodejem budovy vítězi aukce souhlasit. Jméno vítěze ŘLP a ministerstvo dopravy do podpisu smlouvy odmítlo uvést. ŘLP objekt po výbuchu pouze staticky zajistilo, potřebná rekonstrukce čeká na nového majitele. Podle předběţných údajŧ policie celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionŧ korun, z čehoţ by největší podíl měl připadnout právě na dŧm patřící leteckým dispečerŧm. Filmová a televizní fakulta a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody kaţdá na milion korun a odhady škod objektu Akademie věd se pohybují kolem deseti milionŧ korun. Exploze plynu z loňského dubna zranila čtyři desítky lidí a poškodila domy v okolí a zaparkovaná vozidla. Většina zranění byla lehkého charakteru, dva lidé byli poraněni váţně. Řízení letového provozu v objektu nesídlilo a dlouhodobě jej pronajímalo.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/415505/

UDÁLOSTI: Česká republika v roce 2014 (1) 3.4.2014

neviditelnypes.cz str. 00 Neviditelný pes / Politika Neviditelný pes, Bohumil Doleţal

Následující řádky jsou vlastně jakési teze. Měly by slouţit jako podklad k diskusi o programu Klubu na obranu demokracie, ale snad mohou být nějak zajímavé i pro čtenáře, kteří s Klubem nemají nic společného. Následující řádky jsou vlastně jakési teze. Měly by slouţit jako podklad k diskusi o programu Klubu na obranu demokracie , ale snad mohou být nějak zajímavé i pro čtenáře, kteří s Klubem nemají nic společného. Úvodem a na vysvětlenou jen dodávám, ţe dosavadní stručné programové teze, které jsme odsouhlasili loni v květnu při zaloţení klubu, by měly být letos, po roce činnosti klubu, rozvedeny a doplněny, mimo jiné i s ohledem na převratný vývoj politické situace od loňského léta a na naši roční činnost. První a druhá část textu, "Politické vyznání" a "politická inspirace", jsou dost osobní a pokud by se měly součástí nějakého programu vŧbec stát, musely by být asi přinejmenším hodně zestručněny. Zařadil jsem je sem hlavně proto, aby bylo srozumitelné, z čeho v posuzování politické situace a toho, co by se vlastně mělo dělat, vycházím. Opírám se především o to, čemu jsem se věnoval během svého desetiletého přednášení na FSV UK (1993-2003) a uţ předtím v disentu. Pasáţ o Demokratické iniciativě se váţe na mou účast v ní v letech 1987-91. Povaţuji za hlavní, rozhodující a nejvýznamnější politické angaţmá ve svém ţivotě. Třetí část textu (Polistopadová česká demokracie) lze chápat jako jakési shrnutí toho, o čem jsem psal během své více neţ dvacetileté publicistické činnosti od roku 1992 do dneška. Závěrečné dvě kapitolky jsou zobecněním toho, co v posledním roce dělal KOD a náčrtem, co by měl dělat v bezprostřední budoucnosti. I. Politické vyznání



Naše pojetí politiky vychází, často aniţ si to uvědomujeme, z křesťanských základŧ. Stojí na dvou zásadách, které sdílejí věřící křesťané i ateisté: Za prvé, na víře v nekonečnou hodnotu individuálního lidského ţivota, v to, ţe náš ţivot má smysl: kaţdý máme na světě své jedinečné poslání, které za nás nikdo jiný neudělá a které musíme vyplnit. A za druhé, na přesvědčení, ţe lidé si mají být v naději na naplnění tohoto poslání rovni. Rovnost znamená rovnost šancí. Smyslem politiky je taková prŧběţná úprava mezilidských vztahŧ v kaţdodenním provozu společnosti, která má lidem usnadnit, aby své poslání ve světě a v ţivotě i naplnili. Úprava obnáší především usmiřování konfliktŧ a sniţování hladiny nenávisti a stresu ve společnosti. Základní politickou jednotkou lidského souţití je politická "obec", v širším měřítku stát. Nerozhoduje o individuálnímu smyslu ţivota svých občanŧ, neukládá jim, v co a jak mají věřit. Obec, stát respektuje, ţe kaţdý člověk má významné oblasti názorŧ a činností, do nichţ se mu nesmí plést. A člověk nemŧţe a ani nesmí od obce, státu něco podobného očekávat a vyţadovat. Tento vztah člověka, občana a obce je zakotven ve vymezení okruhu občanských svobod. Významným pokrokem v uskutečňování rovnosti a svobody občanŧ byla emancipace třetího stavu ("měšťanstva") v osvícenství a emancipace čtvrtého stavu ("bezmajetných") v socialistickém hnutí v devatenáctém století. (Socialistické hnutí bylo a je legitimní a nutnou součástí tohoto procesu). Výsledkem je politické uspořádání společnosti, v němţ spolu zápolí – ale taky spolupracuje - "pravice" a "levice", ti, kteří zdŧrazňují svobodu a aktivitu, i ti, kteří kladou dŧraz na rovnost a solidaritu. V jejich "stýkání a potýkání" vzniká a proměňuje se společný, ideový rámec politického soupeření: zájem obce, státu. Sdílený zájem je to, co z obce, státu dělá domov, vlast. Z toho všeho plyne velmi podstatný závěr: základním pojmem pro politiku, pro pořádání vztahŧ mezi lidmi v kaţdodenním ţivotě, není "pravda", ale "spravedlnost". Politika v tomto pojetí je vyrovnávání zájmŧ jednotlivcŧ a skupin v duchu spravedlnosti. II. Politická inspirace První politickou inspirací je pro mne česká demokratická tradice, myšlení a politická práce lidí, kteří se od první poloviny 19. století podíleli na utváření novodobého českého politického národa: přede všemi ostatními jmenuji Františka Palackého, Karla Havlíčka a T. G. Masaryka. Tito lidé vzali za své liberální a demokratické myšlenky Západního světa a usilovali o to, aby na nich budovali českou politiku. Přitom zdŧrazňovali věcný a kritický přístup ke skutečnosti, politický realismus (politika je umění uskutečnitelného) a to, ţe základem politiky je kaţdodenní, "drobná" politická práce na té úrovni, kam je ţivot většiny z nás postaven, tj. na rovině obecní politiky, spolkového ţivota a nejniţších pater politických stran. Rozumná a promyšlená politika vyrŧstá zdola. O výsledky jejich práce se opíraly úspěchy české politiky v druhé polovině 19. a první třetině 20. století. Bez nich bychom dnes stáli v dnešní váţné krizi s prázdnýma rukama. Druhá základní inspirací je pro mne Demokratická iniciativa, jejímţ iniciátorem a vŧdčím duchem byl Emanuel Mandler. Její základy byly vlastně poloţeny uţ v první polovině šedesátých let v krouţku intelektuálŧ, sdruţených kolem časopisu Tvář. Tato platforma se na rozdíl od dobového úzu nehlásila k "marxistickoleninské" ideologii a k "socialismu" v oficiálním dobovém pojetí. V době "normalizace" se část autorŧ Tváře sdruţila do neformálního uskupení, které se v diskusích a v ineditních sbornících snaţilo v rámci opozice k normalizačnímu reţimu o jakousi alternativu ke konceptu Charty77. Projekt odchodu z "ţivota ve lţi" do "ţivota v pravdě" v disidentské "paralelní polis" a poslání monitorovat uskutečňování lidských práv podle dokumentŧ OSN v normalizační společnosti jsme nepovaţovali za dostatečný, pokoušeli jsme se formulovat politický program pro českou národní společnost (vlastní stát jsme tehdy neměli, "ČSSR" byla ruská kolonie), navazující na evropskou a českou demokratickou tradici. Zároveň jsme byli (na rozdíl od lidí z okruhu Václava Klause) přesvědčeni, ţe politické změny mají přednost před hospodářskými a ţe má jít v první řadě o politickou transformaci společnosti, jíţ je ekonomická transformace, jakkoli nutná, podřízena. Vedli jsme o tom dialog s Chartou a chartisty, v tomto okruhu jsme měli Plné znění zpráv


řadu přátel a známých a někteří z nás (např. já) pŧvodně Chartu podepsali. Naším cílem bylo připravit se na dobu, kdy bude moţno usilovat o proměnu politického uspořádání v ČSSR v duchu demokracie. Jakkoli se to v roce 1980 mohlo zdát utopické, během necelých sedmi let se situace úplně proměnila, a tak se na podzim roku 1987 na základě tohoto programu ustavila nezávislá skupina Demokratická iniciativa. Usilovali jsme o spolupráci s dalšími více či méně "politickými" uskupeními v disentu (HOS – politické křídlo Charty77, Obroda, sdruţující reformní komunisty, Nezávislé mírové sdruţení) a na sklonku léta 1989 jsme navrhli, aby z těchto uskupení vznikly zárodky budoucí politické plurality a abychom za tím účelem ustavili společný koordinační výbor. Tato myšlenka narazila na rozhodný odpor lidí z Havlova okruhu, a proto se Demokratická iniciativa rozhodla pro samostatnou cestu: 11. listopadu 1989 jsme poţádali Ministerstvo vnitra ČSSR o registraci jako politická strana liberálně demokratické orientace. Bezprostředně po listopadovém převratu se pak prosadila Havlova "nepolitická" koncepce, vzniklo Občanské fórum pod heslem "Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny" a Demokratickou iniciativu se podařilo marginalizovat. I proto je třeba ji dnes připomenout jako něco, nač je třeba navazovat. Pokračování zítra Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz Publikováno s laskavým svolením autora.

URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/udalosti-ceska-republika-v-roce-2014-1-dth/p_politika.aspx?c=A140402_162831_p_politika_wag

Dům v Divadelní si pronajměte, vzkázal univerzitě ministr dopravy 3.4.2014

praha.iDNES.cz str. 00 Praha / Praha - zprávy iDNES.cz, Michaela Černá

Ministr školství Marcel Chládek se pokusil zvrátit rozhodnutí Řízení letového provozu prodat dŧm na Smetanově nábřeţí soukromému investorovi. O budovu, zničenou loňským výbuchem plynu, totiţ měla zájem Univerzita Karlova. Ministr dopravy Antonín Prachař ale vzkázal, ţe škola si mŧţe prostory pronajmout. Podle ministra Prachaře není soukromý vlastník pro Univerzitu překáţkou. "Není dŧleţité, kdo objekt vlastní, ale k jakému účelu je vyuţíván," řekl podle ČTK Prachař na čtvrtečním setkání s novináři. Potvrdil, ţe o prodeji domu s budoucím majitelem sám jednal a není problém, aby si univerzita prostory pronajala. Proti tomu se ohradil děkan Fakulty sociálních věd Jakub Končelík. "To je absurdní. Vytvořili bychom tím jen penězovod do soukromých rukou. Buď je veřejný zájem budovu prodat soukromému vlastníkovi, nebo je veřejný zájem, aby se v budově vyučovalo, a pak absolutně nechápu, proč to nedat do vlastnictví škole," říká Končelík. Podle děkana hrozí, ţe pokud univerzita zafinancuje opravu zničené budovy z veřejných peněz a začne v prostorách vyučovat studenty nových oborŧ, bude ji pak vlastník drţet v šachu. "Ve vysokém školství se musí plánovat roky dopředu. Neţ se rozhodneme k investicím, trvá deset let, neţ vyjde první absolvent z nového oboru. Museli bychom pak vlastníkovi kývnout třeba na zvýšení nájmu," popisuje Končelík. Vytváříte dŧl na peníze, vzkazuje děkan Je přesvědčen, ţe motivací nového vlastníka je získání lukrativního pozemku a napojení na veřejný rozpočet. "Ta budova je v ţalostném stavu a potřebuje obrovské náklady na rekonstrukci. Optikou nového majitele je nejlepší variantou, ţe budovu bude vlastnit, z veřejných peněz se opraví a z veřejných peněz se mu bude platit nájem. Je to dŧl na peníze. O nájmu by rozhodla univerzita, ale pokud budu tázán, budu zásadně proti," předesílá děkan. Děkan FSV se pro pomoc obrátil i na ministerstvo školství. Ministr Marcel Chládek pak na jeho podnět poslal Prachařovi dopis, ve kterém ţádal o zastavení prodeje.



"Ţádám vás o zváţení prodeje uvedeného objektu ve prospěch veřejných vysokých škol," píše ministr v dopise, který má iDNES.cz k dispozici. Upozorňuje, ţe jen tak bude zaručeno nekomerční vyuţití objektu a zároveň podpořena realizace nových oborŧ na veřejných školách. Nejasnosti panují i kolem nového majitele. Řízení letového provozu, dosavadní vlastník, budovu prodalo ve veřejné draţbě. Nemá však souhlas vítěze, aby jeho jméno zveřejnilo. Vítěz draţby přitom budovu získal jen za částku o 101 tisíc korun vyšší, neţ byl znalecký posudek a částka, kterou za budovu nabídla Univerzita Karlova a Akademie múzických umění. Exploze plynu poničila dŧm číslo 5 v Divadelní ulici loni 29. dubna, zraněno bylo 43 lidí. Výbuch zpŧsobil škody za 275 milionŧ korun a poničil objekty v sousedství, včetně budovy Hollaru, kde sídlí Fakulta sociálních věd.

URL| http://praha.idnes.cz/dum-v-divadelni-si-pronajmete-vzkazal-univerzite-ministr-dopravy-100-/prahazpravy.aspx?c=A140403_165158_domaci_mcn

Zbyněk Fiala: Strategické hrozby, na které nejsme připraveni prvnizpravy.cz

3.4.2014

str. 00

zprávy

Začátek dubna patří v Praze neformálnímu festivalu odborných akcí alternativních ekonomŧ, sociálního podnikání a ekologických hnutí. Soustřeďují se na strategické hrozby, které politikŧm unikají – klimatické změny, narŧstající sociální nerovnosti a vyčerpanost zdrojŧ. Je to šňŧra akcí s jasným společným jmenovatelem – bezohledná honba za ziskem nás ţene do záhuby všechny, píše Zbyněk Fiala, bývalý dlouholetý šéfredaktor Ekonomu na portálu vasevec.cz. Něco uţ proběhlo. Seminář o Alternativní ekonomice pořádala Společnost pro trvale udrţitelný rozvoj. Jednou z hlavních mluvčí byla Magdaléna Hunčová, autorka knihy Ekonomický rozměr občanské společnosti (mám 2. přepracované vydání od Wolters Kulwer Česká republika z roku 2010). Dříve sama pořádala mezinárodní vědecké konference o sociálním podnikání na Fakultě sociálně ekonomické na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Tam to však fakulta zrušila, a tak se štafeta přesouvá do Prahy. Ujala se jí obecně prospěšná společnost P3 – People, Planet, Profit ve spolupráci s nadací Ashoka ČR, dále Asociací společenské odpovědnosti a Ekumenickou akademií. Dvoudenní mezinárodní konferenci nese název Podnikáme jinak. Co je dŧleţité, vedle analýzy podmínek v domácím prostředí přinese podrobné informace o sociálním podnikání v Rakousku, Belgii a Flandrech a rozvine debatu o sociálních inovacích. Zbyněk Fiala: Komu vadí, ţe jdou ceny dolŧ V pátek pak v Praze vystoupí Tobi Kellner na téma vize bezuhlíkové Británie. Akci Na Novotného lávce pořádá občanské sdruţení Veronica. Kellner pracuje v britské nevládní organizaci CAT (Centre for Alternative Technology) jako konzultant pro oblast obnovitelných zdrojŧ energie. V rámci výzkumného projektu Zero Carbon Britain 2030 se zabývá modelováním budoucích obnovitelných energetických sítí. Všechny tyto události obcházím a zpravodajství přinesu. Nyní však něco o jejich přírodním základu. Týden byl předznamenán zveřejněním další části zprávy vědcŧ z Mezivládního panelu pro klimatické změny IPCC reagující na fakt, ţe vývoj je mnohem rychlejší a nebezpečnější, neţ bylo dosud známo. Nyní byl zveřejněn stručný výtah pro politiky s výčtem dopadŧ klimatických změn, rozborem moţností, jak se jim přizpŧsobit a varováním těch, kdo se ocitnou mezi těmi nejzranitelnějšími. S několikadenním zpoţděním pak vychází tato část v plném znění. V polovině dubna naváţe výčet opatření, kterými je moţné zabrzdit příčiny oteplování, mezi které počítáme především uvolňování fosilního uhlíku do ovzduší a v neposlední řadě i ztrátu vegetace, bezohlednost k vlastnostem krajiny a umrtvování pŧdy.



Televizní zpravodajství povaţovalo za potřebné vyváţit nejnovější práci nejlepších laboratoří světa názorem Václava Klause z roku 2006, ţe „globální oteplování je ideologická a politická fikce“. Snad to neměl být signál, ţe opatření jsou zbytečná, protoţe to by uţ bylo moţné povaţovat za pokus o veřejné ohroţení. Připomíná to bohorovná prohlášení někdejšího praţského primátora z roku 2002, ţe hlavnímu městu povodeň nehrozí – coţ řekl hodiny předtím, neţ utopil metro. V Česku je značný počet skutečných klimatologŧ a přírodovědcŧ, kteří se tématu věnují. Ti z nich, kdo jsou aktivně zapojeni do zveřejňování a popularizace výsledkŧ těchto oborŧ, se nabízejí novinářŧ i veřejnosti s detaily telefonického a mailového spojení jako Vědecké klimatické fórum. Vědci jsou pak propojeni s neziskovkami a nevládkami v Klimatické koalici, jejíţ zpravodajství dostávám prostřednictvím Hnutí Duha. Obě tato seskupení sledovala zveřejňování 2. části 5. hodnotící zprávy IPCC společně. Máme tak k dispozici i komentáře českých vědcŧ. Shrnuje je tisková zpráva klimatické koalice ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze. Je předznamenána varováním, ţe lidstvo je nepřipravené na zvládnutí rizik a dopadŧ spojných s klimatickou změnou. Nikde jsem tuto zprávu v úplnosti nenašel, proto ji nabízím zde: Druhá část Páté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), zveřejněná dnes v Jokohamě, potvrdila, ţe klimatická změna jiţ dnes negativně ovlivňuje kaţdý kontinent a oceán. S postupující klimatickou změnou bude přibývat lidí chudých, hladových a nemocných jako dŧsledek častějších povodní, vln veder a sucha a sníţené produkce potravin. Vědci IPCC rovněţ varují, ţe bez podstatného a rychlého sníţení uhlíkových emisí budou dopady klimatické změny větší, neţ na jaké jsme vŧbec schopni se adaptovat. Prof. Bedřich Moldan komentuje: „Škála dopadŧ je velmi široká od ovlivnění lidského zdraví přes vodní hospodářství, infrastrukturu, městské oblasti, potravinovou bezpečnost aţ po vlivy na ţivou přírodu. Zpráva zdŧrazňuje, ţe adaptace se v ţádném případě nemají stavět do protikladu k mitigacím, to znamená zmírňujícím opatřením zaloţeným na redukcích emisí skleníkových plynŧ. Oba přístupy se doplňují.“ Doc. Ing. Mgr. Miroslav Trnka Ph.D. z Mendelovy univerzity řekl: „Dopady změny klimatu na zemědělskou produkci jsou jiţ nyní patrné v některých regionech a je třeba zdŧraznit, ţe převaţují změny negativní. Změna klimatu ovlivní všechny aspekty potravinové bezpečnosti včetně dostupnosti a cenové stability.“ Michal Broţa, vedoucí Informačního centra OSN v Praze říká: „Změna klimatu není otázkou daleké budoucnosti, děje se teď a tady. Doufám, ţe varování vědcŧ budou političtí představitelé dostatečně reflektovat na klimatickém summitu, který v září do New Yorku svolává šéf OSN Pan Ki-mun. Cílem je vystupňovat politický tlak na uzavření smysluplné mezinárodní úmluvy o ochraně klimatu v roce 2015 v Paříţi.“ RNDr. Ing. Jaroslav Roţnovský CSc., z Českého hydrometeorologického ústavu uvedl: „Území České republiky by mohlo být v budoucnosti ohroţeno nedostatkem vody, proto je nutné podnikat veškeré kroky k jejímu vyššímu zadrţení v naší krajině. Častější výskyty sucha budou dány nejen nedostatkem sráţek, ale kvŧli nárŧstu teploty vzduchu i vyšším výparem. Nebude tak dotčené jen mnoţství vody, ale i její kvalita.“ Mgr. Tomáš Miléř, Ph.D. z Masarykovy univerzity komentuje: „Globální změna klimatu představuje pro rozvojové země váţné riziko. Hrozí zaplavování pobřeţních oblastí, sníţení dostupnosti a kvality pitné vody, omezení zemědělské produkce, nárŧst extrémních ţivelních pohrom atd. Adaptace je moţná jen do určité míry, bezpečnější je klimatický rozvrat vŧbec nepřipustit.“ "Nová zpráva IPCC potvrzuje, ţe změna klimatu zvyšuje potenciál ozbrojených konfliktŧ mezi státy, občanských válek a především regionálních mezietnických konfliktŧ v nejhŧř postiţených zemích. Bezpečnost lidí však neohroţuje jen násilí: postupující sucho, neúrody, ničivé bouře a hurikány uţ teď narušují rozvoj i samotné přeţití těch nejzranitelnějších populací." Uvedl PhDr. Libor Stejskal, Ph.D. ze Střediska bezpečnostní politiky FSV UK. „Kaţdé opatření, které dneska odloţíme, se v budoucnu prodraţí“ varovala Barbora Urbanová, koordinátorka Klimatické koalice. „Nedostatek aktivity ze strany současných politikŧ nás v budoucnu poţene do pouţití Plné znění zpráv


drahých a nevyzkoušených technologií, přitom dneska máme k dispozici bezpečné a dostupné řešení v podobě energetické efektivity a obnovitelných zdrojŧ.” Další informace: Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) zveřejnil shrnutí pro politické představitele (SPM) druhé části (WG2) páté hodnotící zprávy (AR5) na www.ipcc.ch. Celý text druhé části bude zveřejněn o dva dny později na stejném místě. Třetí část zprávy bude zveřejněna 13. 4. a její syntéza koncem října 2014. V pondělí 14. 4. představí v Praze poznatky třetí části zprávy (o mitigaci klimatické změny) Prof. Jim Skea, místopředseda třetí pracovní skupiny IPCC, doplnil Zbyněk Fiala. (kou, zf, foto: arch.)

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/zbynek-fiala-strategicke-hrozby-na-ktere-nejsme-pripraveni/

Praţský dům zničený výbuchem koupila Lázeňská investiční 4.4.2014

aktualne.cz

str. 00

Domácí

Kupní smlouvu v pátek posvětilo ministerstvo dopravy. Dŧm byl vydraţen za 210 milionŧ korun. Praha Ministerstvo dopravy potvrdilo prodej domu v praţské Praha - Ministerstvo dopravy potvrdilo prodej domu v praţské Divadelní ulici, kde došlo v loňském roce k výbuchu plynu. Novým majitelem se stala společnost Lázeňská investiční, která objekt koupila za 210 milionŧ korun. Podle informací ČTK jde o lidi spojované s lobbistou Romanem Janouškem. Dŧm dosud spravovalo Řízení letového provozu (ŘLP), které patří pod resort ministra Antonína Prachaře. "Dnes v dopoledních hodinách byla uzavřena kupní smlouva mezi ŘLP jako vlastníkem budovy a společností Lázeňská investiční," potvrdl deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák. Kromě zmíněné částky musí firma uhradit i daň z nabytí nemovitosti ve výši devíti milionŧ korun. I ta jiţ byla podle Nováka uhrazena. Společníky ve firmě Lázeňská investiční jsou podle veřejného registru Jozef Onderka a Gabriel Fülöpp. Oba mimo jiné pŧsobí i ve firmě francouzské agentuře JCDecaux BigBoard, která je druhým největším hráčem v Česku na trhu venkovní reklamy. Dŧm chtěla Univerzita Karlova O budovu měla zájem i Univerzita Karlova společně s Akademií múzických umění. Chtěly ji vyuţívat pro výuku, draţby se kvŧli zákonným omezením nemohly účastnit. ŘLP se ale vyjádřilo, ţe dŧm jinak neţ v draţbě prodat nemohlo. Za přehodnocení prodeje ve prospěch univerzity lobboval i ministr školství Marcel Chládek. Neuspěl. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima však kritizoval i to, ţe nejsou známy úmysly a plány nového vlastníka. "Nový vlastník je připraven jednat s touto univerzitou o případném dalším vyuţití budovy," uvedl mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák. Milionové škody po výbuchu ŘLP objekt po výbuchu pouze staticky zajistilo, potřebná rekonstrukce čeká na nového majitele. Podle předběţných údajŧ policie celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionŧ korun, z čehoţ by největší podíl měl připadnout právě na dŧm patřící leteckým dispečerŧm. Plné znění zpráv


Filmová a televizní fakulta a fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody kaţdá na milion korun a odhady škod objektu Akademie věd se pohybují kolem deseti milionŧ korun. Staňte se fanouškem mé stránky na Facebooku a své názory pište zde, na Twitteru mě najdete zde.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/domaci/dum-v-divadelni-kde-bouchl-plyn-byl-prodan-za-210milionu/r~c2c940d8bbff11e3a7f90025900fea04/

Babiš Němečkovi nevěří, měnit resorty ale nechce 4.4.2014

ct24.cz str. 00 lub,ama

Domácí

Praha – Ministr financí Andrej Babiš lituje, ţe při povolebních koaličních vyjednáváních neusiloval o ministerstvo zdravotnictví pro své hnutí ANO. Současnému ministrovi Svatopluku Nemečkovi (ČSSD) nevěří, ţe rozkryje financování resortu. Řekl to novinářŧm po dnešní tiskové konferenci k zasedání Rady Asociace krajŧ. Zároveň ale popřel spekulace, ţe by s ČSSD chystal výměnu resortu zdravotnictví za resort spravedlnosti. "V rámci koalice mám zásadní problém se zdravotnictvím. Myslím si, ţe je netransparentní, a nevidím dŧvod, proč bychom měli znovu navyšovat peníze," uvedl ministr financí. Dodal, ţe chce financování resortu rozkrýt. "Zpětně lituji, ţe jsem o to zdravotnictví neusiloval, protoţe si myslím, ţe pan Němeček má nějakou historii a zatím to nevypadá, ţe by to chtěl rozkrývat," dodal. "Nechci to moc komentovat. Známe zdravotnictví, jak se nakupují přístroje," řekl na dotaz, na co ohledně Němečkovy historie konkrétně naráţel. Babiš doplnil, ţe v úterý má schŧzku s Němečkem i s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). S předsedou vlády na ní chce řešit i to, ţe mu svou kritiku vzkazuje přes média a nesděluje mu ji na společných jednáních. Zdravotnictví a peníze za st. pojištěnce: Lukáš Jelínek, politolog Masarykovy demokratické akademie: "Andrej Babiš vzbudil velká očekávání v tom, co všechno dokáţe ušetřit, aniţ by se zvyšovaly daně. Myslím si, ţe se ukazuje, a moţná uţ si to uvědomuje i on sám, ţe tak velká sláva to nebude. Ten spor o financování nemocnic je jenom jedním z řady sporŧ, které se objeví. A to nejen v oblasti zdravotnictví, ale i sociální politiky." Spory okolo financování nemocnic: Miloš Brunclík, politolog FSV UK a Vysoké školy CEVRO Institut: "Je to váţný problém. Ale ne takový, aby sám o sobě dokázal vládu poloţit nebo úplně rozštěpit." Pojišťovny peníze mají, tvrdí Babiš ČSSD chce podle Babiše jenom peníze, neví, co to je šetřit a racionálně fungovat. "Valorizovali jsme dŧchody, coţ je správné, teď na mě tlačí s odvodem pro státní pojištěnce… proč se pan premiér nezabývá tkáňovou bankou, kde je podvod za 1,5 miliardy, nebo nemocnicí sv. Anny, kde jsme podvedli kliniku Mayo?" ptá se Babiš. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) ve středu vládě předloţil návrh zákona, podle kterého by stát měl odvádět od 1. července více na zdravotním pojištění za děti, dŧchodce či nezaměstnané. Měsíční platba za šest milionŧ státních pojištěncŧ by měla stoupnout ze 787 na 845 korun. Zdravotnictví by tak letos získalo navíc 2,1 miliardy, podle návrhu by měly pojišťovny navýšit nemocnicím platbu za den o 100 korun jako kompenzaci zrušeného stokorunového poplatku. Vláda debatu o zákonu přerušila. "Pojištění není moţné donekonečna navyšovat. Nemáme signály, ţe by se v resortu šetřilo," uvedl Babiš. Zdravotní pojišťovny podle Babiše mají na účtech asi 25 miliard korun. Premiér Bohuslav Sobotka dnes zopakoval, ţe ČSSD trvá na tom, aby vláda přijala zákon, kterým se zvýší platby za státní pojištěnce, a to nejpozději v polovině letošního roku. Sobotka připomenul, ţe ANO s tímto řešením dříve souhlasilo. "Nerozumím tomu, proč ANO nyní změnilo názor a snaţí se toto řešení odmítat," uvedl Sobotka. Zákon má podle něj nemocnicím zajistit peníze za zrušené poplatky za návštěvu lékaře.



Ke sporu se vyjádřil i třetí koaliční partner Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Podle něj není navýšení plateb za státní pojištěnce optimální, ale vláda by měla plnit to, co slíbila. "Nemŧţeme donekonečna nalévat peníze do systému, kdyţ máme zadluţenou republiku. Ale je to v koaliční smlouvě, tak se to nemá zpochybňovat. Tento styl práce je pak sloţitý," uvedl. O výměně resortŧ se neuvaţuje, tvrdí Babiš i Sobotka Opakované zprávy v médiích o tom, ţe se připravuje výměna ministra Němečka za ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou (ANO), ovšem popřel. "Ne, určitě ne, to je spekulace," prohlásil. V politických kuloárech se podle Novinek.cz uţ několik týdnŧ spekuluje o výměně resortŧ spravedlnosti a zdravotnictví mezi hnutím ANO a ČSSD. Tuto spekulaci ale popřel nejen Babiš, ale i premiér Sobotka. "Nevidím pro to dŧvod. Ministr Němeček pracuje aktivně, má silnou podporu zdravotnické veřejnosti," řekl Sobotka. Dodal, ţe vláda by se měla soustředit na práci a ne na výměny ministerstev. Na otázku, zda si i nadále myslí, ţe koalice ČSSD, ANO a lidovcŧ vydrţí celé čtyři roky, odpověděl ministr financí Babiš "asi ano". "ČSSD by měla realizovat, k čemu se zavázala - ţe budeme šetřit, ţe budeme transparentní, ţe zveřejníme smlouvy," vzkázal sociálním demokratŧm. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček je v médiích propírán v souvislosti s nákupy předraţených přístrojŧ v ostravské nemocnici a ministryně spravedlnosti Helena Válková zase vzbudila kontroverzní reakce v souvislosti se svými výroky o tom, ţe se za protektorátu toho moc nedělo.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/268601-babis-nemeckovi-neveri-menit-resorty-ale-nechce/

Srovnání Krymu a Sudet jako politická metafora sedí, říká Romancov 4.4.2014

ct24.cz str. 00 obr

Svět

Berlín – Německý ministr financí Wolfgang Schäuble znovu obhajoval svŧj výrok přirovnávající ruskou anexi Krymu k nacistickému záboru československých Sudet v roce 1938. Prohlásil, ţe pochybením novinářŧ byla jeho myšlenka vytrţena z kontextu. Politický geograf Michael Romancov nicméně hodnotí ministrovu paralelu jako výstiţnou. "To srovnání je pouţito jako politická metafora a myslím si, ţe naprosto sedí. Jedná se o podobný proces, i kdyţ historici by v tom našli spoustu odlišností," tvrdí Romancov. Schäuble v pondělí při besedě s německými studenty prohlásil, ţe postup Ruska vŧči Ukrajině mu připomíná agresi Adolfa Hitlera vŧči Československu. "Všechno to známe z historie. Jsou to metody, které pouţil Hitler k obsazení Sudet," konstatoval matador německé politiky. Od jeho výroku se později distancovali kancléřka Angela Merkelová i šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier. V Moskvě Schäubleho výrok zpŧsobil pobouření. Ruské ministerstvo zahraničí si dokonce povolalo německého velvyslance, aby mu tlumočilo svŧj protest. "Povaţujeme podobné pseudohistorické exkurzy německého ministra za provokativní. Analogie, jichţ se dopustil, jsou hrubým překroucením historických událostí a faktŧ," uvedli činitelé úřadu (čtěte víc). "Rusko si musí zvyknout na to, ţe platí známé pořekadlo na hrubý pytel hrubá záplata. Ruská propaganda nás Evropany častuje nálepkami, ţe jsme fašisté, xenofobní pravicoví radikálové a tak dále. To je něco, co si nesmíme nechat líbit," komentoval protest Moskvy politický geograf z Fakulty sociálních věd UK Michael Romancov. Schäuble se včera večer v německé televizi ARD hájil tím, ţe Hitlera s nikým nesrovnával. "Nejsem blázen, abych takové srovnání dělal. Mohou si to dovolit jiní, ale německý politik takové srovnání učinit nemŧţe," zdŧraznil ministr. Nepopřel, ţe slova o okupaci Sudet v souvislosti s odtrţením Krymu padla. Po nich ale podle něj následovala věta o tom, ţe obě události nejsou srovnatelné. Novinářské zpracování svého projevu označil za neprofesionální, protoţe jeho výrok byl prý vytrţen z kontextu.



Podle Romancova se rétorika srovnávající aktuální politiku Kremlu s nacistickým Německem objevuje i v samotném Rusku. Jeden z nejuţších Putinových spolupracovníkŧ totiţ zveřejnil článek, v němţ vyzývá, aby nedocházelo ke směšování "Hitlera před rokem 1939 a po roce 1939". V návaznosti na to údajně píše, ţe "dokud Hitler pouze připojoval území obývaná etnickými Němci, byl sjednotitelem". "Ruský prezident a nemalá část ruské veřejnosti vykročili na cestu, o které se všichni v Evropě domnívali, ţe uţ je za námi, ţe uţ se nikdy opakovat nebude. V tomto ohledu jsme se opět zmýlili – podobně jako třeba v devadesátých letech v souvislosti s jugoslávským konfliktem, kdy se věřilo, ţe v Evropě uţ nemŧţe dojít k etnickým čistkám. Přesto jsme jich byli svědky," upozornil politický geograf. Hlavním styčným bodem mezi současnou situací na Krymu a někdejším záborem Sudet je podle Romancova argumentace, tedy ochrana etnických Rusŧ dnes a ochrana etnických Němcŧ tenkrát. "Jsme svědky oţivení politického slovníku ze třicátých let," míní expert. Začátkem března srovnal ruské obsazení Krymu s anexí Sudet český exministr zahraničí a nyní šéf zahraničního výboru sněmovny Karel Schwarzenberg (TOP 09). O pár dní později se v podobném smyslu vyjádřila i bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Srovnávat však lze nejen Sudety. Anexe Krymu podle některých vykazuje podobné znaky jako anšlus Rakouska z března 1938; takto ji vnímá například ruský historik Andrej Zubov (čtěte víc). Jistou podobnost vidí Romancov také mezi záborem Krymu a vynuceným připojením Podkarpatské Rusi k Sovětskému svazu na konci druhé světové války (Podkarpatská Rus byla do té doby součástí Československa). Moskva opakovaně zdŧrazňuje, ţe připojení Krymu k Rusku bylo projevem svobodné vŧle krymských obyvatel a jejich práva na sebeurčení. Ve spěšně provedeném referendu se pro anexi vyslovila drtivá většina hlasujících. Ukrajina ani západní státy jeho výsledky neuznaly.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/268590-srovnani-krymu-a-sudet-jako-politicka-metafora-sedi-rikaromancov/

Sobotka proti Babišovi: MF otálí se zákony, Babiš útočí skrz svá média 4.4.2014

ct24.cz

str. 00 lub

Domácí

Praha – ČSSD trvá na svých poţadavcích, chce peníze pro státní nemocnice a společnost OKD kvŧli Dolu Paskov. V této souvislosti dnes také předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) obvinil ministra financí Andreje Babiše (ANO), ţe vyuţívá svá média ke zvyšování tlaku na koaličního partnera. Premiér tak reagoval v souvislosti s informacemi o privatizaci OKD zveřejněné Mf Dnes, kterou Babiš vlastní. Navíc premiér Sobotka se po dnešním grémiu nechal slyšet, ţe ministerstvo financí ţádá odklad v přípravě zákonŧ ohledně lepšího výběru daní. Bohuslav Sobotka: "Je potřeba si uvědomit, v jakých médiích se tato informace objevuje. Jsou to média, která vlastní pan Babiš, který je naším koaličním partnerem a se kterým jsme teď ve sporu ve věci financování zdravotnictví a ve věci prodlouţení těţby na Dole Paskov. Čili já myslím, ţe si to nelze vykládat jinak, neţ ţe pan Babiš vyuţívá i tento nástroj k tomu, aby zvýšil tlak na koaličního partnera." Šéfredaktorka MfD Sabina Slonková Sobotkovo tvrzení ostře odmítla. Obsah listu podle ní vzniká v redakci MfD a Babiš s ním nemá nic společného. "Případ OKD jsme začali mapovat od ledna letošního roku, kdy vyšly první díly, mimo jiné proto, ţe Bohuslav Sobotka mířil do premiérského křesla a stejně jako v jiných případech jsme chtěli čtenáři poskytnout komplexní informaci, kdo se stává jejich premiérem, jaké má majetky, jaká slabá místa," uvedla a zároveň odmítla, ţe by si články o OKD a premiérovi kdokoli objednal. Podle čtvrtečního vydání MfD začala v roce 2005 privatizaci OKD vyšetřovat Evropská komise (EK) kvŧli podezření, ţe prodejní cena byla příliš nízká, a stát tak poskytl kupci, firmě Karbon Invest, nedovolenou podporu. V té době měla prý komise a pak i Sobotkovo ministerstvo k dispozici posudek, který cenu za státní podíl stanovil na 10,3 miliardy korun, tedy asi 2,5krát více, neţ byla cena prodejní. Sobotka si podle MfD nechal Plné znění zpráv


v roce 2006 zpracovat podklady pro EK právě u právníkŧ společnosti Karbon Invest. Premiér však trvá na tom, ţe stát akcie prodal za trţní cenu, nicméně Babiš se domnívá, ţe právě Sobotka je za nevýhodný obchod zodpovědný - více čtěte zde. Sobotka: Situace na ministerstvu financí mě znepokojuje Sobotka uvedl, ţe ministerstvo financí jej poţádalo o prodlouţení termínu pro zpracování dvou analýz, na jejichţ základě mají být připraveny zákony. "Jedna se týkala otázky zdanění nepoctivě získaného majetku a přípravy zákona o majetkových přiznáních," řekl Sobotka. Pokud by analýza byla zpracována později, nestihne podle Sobotky vláda připravit nové normy tak, aby začaly platit od ledna příštího roku. Babiš ale tvrdí, ţe vše běţí podle plánu. "My máme na to jasný harmonogram, dodrţujeme dohody. Všechno jde přes pana Dienstbiera, legislativní radu. Já skutečně nevím, o čem pan Sobotka mluví," reagoval Babiš v ČT. Strany v koaliční smlouvě slíbily mimo jiné to, ţe připraví novelu zákona o střetu zájmŧ, která zavede elektronické vyplňování a zveřejňování majetkových přiznání politikŧ. Dohoda mluví také o přípravě zvláštního zákona o prokázání pŧvodu majetku, který by umoţnil přenést dŧkazní břemeno na fyzickou osobu. Ta by musela prokázat, ţe v minulých letech měla takové příjmy, z nichţ si majetek mohla pořídit. Sobotka: Trváme na pomoci nemocnicím a OKD ČSSD na svých poţadavcích trvá, a to i přes výhrady ANO a KDU-ČSL. Rozpory chce probrat na koaliční radě, která se uskuteční příští středu po jednání vlády. Sobotka doporučil šéfovi ANO Andreji Babišovi, aby si přístup k OKD vyjasnil s lídrem svého hnutí pro eurovolby Pavlem Teličkou jako členem správní rady NWR, vlastníka OKD – ten plán podpořil. "Musím jednoznačně odmítnout přístup, který nyní prezentuje náš koaliční partner hnutí ANO - ţe bychom do situace na severní Moravě neměli ţádným zpŧsobem jako vláda zasahovat a nechat to čistě na vývoji trţních sil," prohlásil Sobotka. Babiš pro ČT: "Já jsem o vyjednávání s NWR nebyl obeznámen. Nyní plánuji schŧzku se šéfem NWR na příští týden. Pan Sobotka mě vyzval, abych to řešil, a já to teď budu řešit. Jde o celý problém. Vzhledem k tomu, ţe z firmy odešlo 40 miliard, tak ta jedna miliarda pana Bakalu nezabije, kdyţ ji tam vrátí…" Podpořil tak plán ministra prŧmyslu Jana Mládka (ČSSD), aby stát nesl náklady na útlum dolu na Frýdeckomístecku ve výši 1,1 miliardy korun za podmínky, ţe OKD za dva roky, tedy do konce roku 2016, podpoří ztrátovou těţbu v dole. Předsedové ANO i KDU-ČSL Andrej Babiš a Pavel Bělobrádek ale odmítli, aby stát naléval peníze do soukromé firmy. Miloš Brunclík, politolog FSV UK a Vysoké školy CEVRO Institut k OKD: "Nejde ani tak o to, co je výhodnější pro stát, ale o to, co je výhodnější pro stranu. Protoţe se jedná o moravskoslezský region, kde má ČSSD voličŧ poměrně hodně." Politolog Jelínek souhlasí s Babišem v tom, ţe jednorázová podpora OKD je nesystémová. Na druhou stranu si myslí, ţe vláda nebude moci problém ztráty pracovních míst na Ostravsku a Frýdeckomístecku ignorovat. "Do tohoto sporu zbytečně vstupuje rivalita Andreje Babiše a Zdeňka Bakaly – nejen dvou podnikatelŧ, ale dvou mediálních podnikatelŧ. A taky rivalita Andreje Babiše a Bohuslava Sobotky." Sobotka také uvedl, ţe sociální demokracie bude trvat na tom, aby vláda přijala příslušný zákon, kterým se zvýší platby za státní pojištěnce, a to nejpozději v polovině letošního roku. Připomenul, ţe ANO s tímto řešením dříve souhlasilo. "Nerozumím tomu, proč ANO nyní změnilo názor a snaţí se toto řešení odmítat," uvedl Sobotka. Zákon má podle něj nemocnicím zajistit peníze za zrušené poplatky za návštěvu lékaře.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/268584-sobotka-proti-babisovi-mf-otali-se-zakony-babis-utociskrz-sva-media/

Ukrajina: protest proruských radikálů Plné znění zpráv


4.4.2014

ČT 1

str. 04

12:00 Zprávy ve 12

Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Proruští radikálové chtějí opět demonstrovat na východě Ukrajiny. Plánují taky blokádu hranic. K uklidnění vztahŧ mezi Ruskem a Ukrajinou by mohla přispět plánovaná schŧzka ministrŧ zahraničí postsovětského společenství nezávislých státŧ. Přesto, ţe Ukrajina dřív ohlásila opuštění skupiny, počítá s její účastí. Kyjev ale mezi tím oznámil, ţe ukončí vojenskou spolupráci s Ruskem a najde nové trhy pro odbyt svých zbrojovek. redaktor -------------------Vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou stále napjaté. Dál se vyhrotily, kdyţ ukrajinské úřady obvinily ruskou tajnou sluţbu z organizování střelby do demonstrantŧ na Majdanu. Valentyn NALYVAJČENKO, šéf ukrajinské zpravodajské sluţby -------------------To, co se plánovalo pod záminkou protiteroristické operace, bylo ve skutečnosti masové zabíjení lidí. Sergej LAVROV, ministr zahraničí Ruska -------------------O tom, co se stalo na Majdanu by se mělo otevřeně a pravdivě mluvit. Mimochodem smlouva, která měla ukončit krizi na Ukrajině, obsahovala i ustanovení o společném vyšetřování vládních úřadŧ a opozice. redaktor -------------------Vzájemné vztahy nejsou vyhrocené jen mezi Ruskem a Ukrajinou. Moskvu popudilo vyjádření německého ministra financí Schäubleho, který přirovnal ruskou anexi Krymu k nacistickému záboru československých Sudet v roce 1938. redaktor /citace: vyjádření ruského ministerstva zahraničí/ /Zdroj: ČTK/ -------------------"Povaţujeme podobné pseudohistorické exkurze německého ministra za provokativní. Analogie, jichţ se dopustil, jsou hrubým překroucením historických událostí a faktŧ." redaktor -------------------Ukrajina se zatím připravuje na blíţící se prezidentské volby. Ty se uskuteční 25. května. Zúčastní se jich 23 kandidátŧ. Největší šance má jeden z nejbohatších Ukrajincŧ, majitel cukrářských podnikŧ, zvaný "čokoládový král" Petro Porošenko. Karel SVOBODA, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------A tam byly jisté spory s Julijí T'ymošenkovou hlavně v roce 2005, kdy se navzájem obviňovali z korupce, ale řekněme, ţe aspoň v tuto chvíli on je povaţován za takového toho čistšího. redaktor -------------------Ukrajinská volební komise uţ registraci kandidátŧ na prezidenta ukončila. Ze 46 uchazečŧ pŧlku odmítla. Na kandidátní listinu se nedostal ani Darth Vader, fiktivní postava z Hvězdných válek, který měl kandidovat za Ukrajinskou internetovou stranu.

Budovu na Smetanově nábřeţí koupila společnost Lázeňská investiční 4.4.2014

denik.cz

str. 00

Ekonomika



Praha - Budovu Řízení letového provozu (ŘLP) na praţském Smetanově nábřeţí koupila společnost Lázeňská investiční. Mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák ČTK řekl, ţe ŘLP dnes s Lázeňskou investiční uzavřelo kupní smlouvu. Jejími jednateli jsou Jozef Onderka a Gabriel Fülöpp, kteří dříve pŧsobili ve společnosti BigBoard Praha. Ta byla v minulosti v tisku spojovaná s kontroverzním lobbistou Romanem Janouškem. Oba jednatelé jakékoli spojení s Janouškem odmítají, nikdy se s ním nesetkali. " O budovu poškozenou při loňském výbuchu plynu měla zájem Univerzita Karlova, která ji chtěla odkoupit za odhadní cenu 210 milionŧ korun, opravit a pouţívat ji pro výuku. Lázeňská investiční v elektronické aukci nabídla jen o sto tisíc korun více. Lázeňská investiční vznikla na konci roku 2012. Jozef Onderka a Gabriel Fülöpp jsou i jednateli společnosti BigBoard B.V. a dříve byli akcionáři ve společnosti BigBoard Praha. Současní majitelé společnosti BigBoard Praha jakékoli spojení s Janouškem odmítají, sdělil ČTK předseda představenstva Richard Fuxa. Společnost BigBoard podnikala na trzích pěti zemí, Onderka a Fülöpp své podíly v BigBoard Russia, BigBoard Bratislava a BigBoard Praha prodali. Podíly v BigBoard Praha v roce 2010 společnosti JOJ Media House. Finance na nákup domu získali právě z prodeje těchto podílŧ, sdělil ČTK Onderka. Vrátí budově historický lesk Lázeňská investiční zvítězila v polovině března v aukci, které se zúčastnili dva zájemci a které se Univerzita Karlova nezúčastnila, protoţe jako veřejná instituce se draţeb účastnit nemŧţe. Další komplikací pro univerzitu je skutečnost, ţe ŘLP jako státní podnik nemŧţe majetek prodávat přímo, ale právě formou veřejné draţby. "Koupí budovy a následnými renovačními pracemi hodláme vrátit budově její historický lesk. Objekt kupujeme z vlastních prostředkŧ a nejsme proto omezeni krátkodobým pohledem na tuto investici," sdělili ČTK v prohlášení Onderka a Fülöpp. Dávají přednost multifunkčnosti vyuţití objektu a jsou připraveni se setkat i s představiteli vysokých škol sídlících v okolních budovách a prodiskutovat moţnost buď jejich trvalého, nebo příleţitostného vyuţití části prostor. Nákup budovy na nábřeţí je prvním realizovanou investicí Lázeňské investiční, pŧvodně byla zaloţena kvŧli zvaţované koupi lázní, z které sešlo, uvedl Onderka. O přehodnocení rozhodnutí prodat budovu soukromému zájemci vyzval šéfa dopravního resortu Antonína Prachaře ministr školství Marcel Chládek. Podle ministerstva dopravy byl ale celý proces v běhu a těţko by se rušil. Nabyvatel uţ sloţil kupní cenu včetně devíti milionŧ korun, které činí daň z nabytí nemovitosti, uvedl Novák. Univerzita měla mít přednost "To si myslím, ţe by pro nás taky nebyl problém," komentoval ale případné navýšení ceny o daň Chládek. Další kroky zatím neplánuje, čeká na oficiální odpověď ministra dopravy. Rektor univerzity Tomáš Zima také dnes uvedl, ţe rozdíl 101 000 korun mezi odhadní a draţební cenou by klidně zaplatil ze svého. Podle akademického senátu univerzity stát prostřednictvím ŘLP dokázal najít cestu, jak státní majetek neprodat veřejné instituci, která o něj měla zájem, ale za tutéţ cenu jej poslat do soukromých rukou. Univerzita jako veřejná instituce má podle senátu při prodeji státního majetku přednost, kvŧli zákonným omezením se ale nemŧţe účastnit veřejné draţby. ŘLP objekt po výbuchu pouze staticky zajistilo, potřebná rekonstrukce čeká na nového majitele. Podle předběţných údajŧ policie celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionŧ korun, z čehoţ by největší podíl měl připadnout právě na dŧm patřící leteckým dispečerŧm. Filmová a televizní fakulta a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody kaţdá na milion korun a odhady škod objektu Akademie věd se pohybují kolem deseti milionŧ korun. Exploze plynu z loňského dubna zranila čtyři desítky lidí a poškodila domy v okolí a zaparkovaná vozidla. Většina zranění byla lehkého charakteru, dva lidé byli poraněni váţně. Řízení letového provozu v objektu nesídlilo a dlouhodobě jej pronajímalo." URL| http://www.denik.cz/ekonomika/budovu-na-smetanove-nabrezi-koupili-lide-spojovani-s-janouskem20140404.html Plné znění zpráv


Praţský dům poničený výbuchem od ŘSD koupili lidé spojovaní s Janouškem 4.4.2014

e15.cz

str. 00

Reality a stavebnictví

Budovu Řízení letového provozu na praţském Smetanově nábřeţí koupila společnost Lázeňská investiční. Jejími jednateli jsou Jozef Onderka a Gabriel Fülöpp, kteří dříve pŧsobili ve společnosti BigBoard Praha. Ta byla v minulosti v tisku spojovaná s kontroverzním lobbistou Romanem Janouškem. Oba jednatelé jakékoli spojení s Janouškem odmítají, nikdy se s ním nesetkali. O budovu poškozenou při loňském výbuchu plynu měla zájem Univerzita Karlova, která ji chtěla odkoupit za odhadní cenu 210 milionŧ korun, opravit a pouţívat ji pro výuku. Lázeňská investiční v elektronické aukci nabídla jen o sto tisíc korun více. Lázeňská investiční vznikla na konci roku 2012. Jozef Onderka a Gabriel Fülöpp jsou i jednateli společnosti BigBoard B.V. a dříve byli akcionáři ve společnosti BigBoard Praha. Současní majitelé společnosti BigBoard Praha jakékoli spojení s Janouškem odmítají, sdělil předseda představenstva Richard Fuxa. Společnost BigBoard podnikala na trzích pěti zemí, Onderka a Fülöpp své podíly v BigBoard Russia, BigBoard Bratislava a BigBoard Praha prodali. Podíly v BigBoard Praha v roce 2010 společnosti JOJ Media House. Finance na nákup domu získali právě z prodeje těchto podílŧ, uvedl Onderka. Firma zvítězila v polovině března v aukci, které se zúčastnili dva zájemci a které se Univerzita Karlova nezúčastnila, protoţe jako veřejná instituce se draţeb účastnit nemŧţe. Další komplikací pro univerzitu je skutečnost, ţe ŘLP jako státní podnik nemŧţe majetek prodávat přímo, ale právě formou veřejné draţby. Univerzita si dŧm mŧţe pronajmout, navrhují noví majitelé „Koupí budovy a následnými renovačními pracemi hodláme vrátit budově její historický lesk. Objekt kupujeme z vlastních prostředkŧ a nejsme proto omezeni krátkodobým pohledem na tuto investici,“ sdělili v prohlášení Onderka a Fülöpp. Dávají přednost multifunkčnosti vyuţití objektu a jsou připraveni se setkat i s představiteli vysokých škol sídlících v okolních budovách a prodiskutovat moţnost buď jejich trvalého, nebo příleţitostného vyuţití části prostor. Nákup budovy na nábřeţí je prvním realizovanou investicí Lázeňské investiční, pŧvodně byla zaloţena kvŧli zvaţované koupi lázní, z které sešlo, uvedl Onderka. O přehodnocení rozhodnutí prodat budovu soukromému zájemci vyzval šéfa dopravního resortu Antonína Prachaře ministr školství Marcel Chládek. Podle ministerstva dopravy byl ale celý proces v běhu a těţko by se rušil. Nabyvatel uţ sloţil kupní cenu včetně devíti milionŧ korun, které činí daň z nabytí nemovitosti, uvedl Novák. „To si myslím, ţe by pro nás taky nebyl problém,“ komentoval ale případné navýšení ceny o daň Chládek. Další kroky zatím neplánuje, čeká na oficiální odpověď ministra dopravy. Rektor univerzity Tomáš Zima také dnes uvedl, ţe rozdíl 101 tisíc korun mezi odhadní a draţební cenou by klidně zaplatil ze svého. Zpŧsob by se našel, tvrdí univerzita Podle akademického senátu univerzity stát prostřednictvím ŘLP dokázal najít cestu, jak státní majetek neprodat veřejné instituci, která o něj měla zájem, ale za tutéţ cenu jej poslat do soukromých rukou. Univerzita jako veřejná instituce má podle senátu při prodeji státního majetku přednost, kvŧli zákonným omezením se ale nemŧţe účastnit veřejné draţby. ŘLP objekt po výbuchu pouze staticky zajistilo, potřebná rekonstrukce čeká na nového majitele. Podle předběţných údajŧ policie celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionŧ korun, z čehoţ by největší podíl měl připadnout právě na dŧm patřící leteckým dispečerŧm. Filmová a televizní fakulta a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody kaţdá na milion korun a odhady škod objektu Akademie věd se pohybují kolem deseti milionŧ korun.



Exploze plynu z loňského dubna zranila čtyři desítky lidí a poškodila domy v okolí a zaparkovaná vozidla. Většina zranění byla lehkého charakteru, dva lidé byli poraněni váţně. Řízení letového provozu v objektu nesídlilo a dlouhodobě jej pronajímalo. Čtěte také: Praţský výbuch v Divadelní bude stát minimálně 100 milionŧ. Příčina stále není potvrzena Exploze v Praze zranila 40 lidí, odhad škody je deset milionŧ

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/prazsky-dum-poniceny-vybuchem-od-rsd-koupili-lidespojovani-s-janouskem-1075355

Budovu na Smetanově nábřeţí koupili lidé spojovaní s Janouškem 4.4.2014

echo24.cz str. 00 čtk, red

Domov

4. duben 2014 Budovu Řízení letového provozu (ŘLP) na praţském Smetanově nábřeţí koupili lidé spojovaní s lobbistou Romanem Janouškem. Mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák ČTK řekl, ţe ŘLP dnes kupní smlouvu uzavřelo se společností Lázeňská investiční. O budovu poškozenou při loňském výbuchu plynu přitom měla zájem Univerzita Karlova, která ji chtěla odkoupit za odhadní cenu 210 milionŧ korun, opravit a pouţívat ji pro výuku. Lázeňská investiční přitom v elektronické aukci nabídla jen o sto tisíc korun více. Jednateli nabyvatelské společnosti Lázeňská investiční, která vznikla na konci roku 2012, jsou podle obchodního rejstříku Jozef Onderka a Gabriel Fülöpp. Ti rovněţ pŧsobí jako jednatelé ve společnosti BigBoard v médiích spojované právě s vlivným praţským lobbistou. ČTK se pokouší jednatele Lázeňské investiční kontaktovat. Lázeňská investiční zvítězila v polovině března v aukci, které se zúčastnili dva zájemci a které se Univerzita Karlova nezúčastnila, protoţe jako veřejná instituce se draţeb účastnit nemŧţe. Další komplikací pro univerzitu je skutečnost, ţe ŘLP jako státní podnik nemŧţe majetek prodávat přímo, ale právě formou veřejné draţby. O přehodnocení rozhodnutí prodat budovu soukromému zájemci přesto vyzval šéfa dopravního resortu Antonína Prachaře ministr školství Marcel Chládek. Podle ministerstva dopravy byl ale celý proces v běhu a těţko by se rušil. Nabyvatel uţ sloţil kupní cenu včetně devíti milionŧ korun, které činí daň z nabytí nemovitosti, uvedl Novák. Rektor chce zaplatit 101 tisíc korun ze svého "To si myslím, ţe by pro nás taky nebyl problém," komentoval ale případné navýšení ceny o daň Chládek. Další kroky zatím neplánuje, čeká na oficiální odpověď ministra dopravy. Rektor univerzity Tomáš Zima také dnes uvedl, ţe rozdíl 101 000 korun mezi odhadní a draţební cenou by klidně zaplatil ze svého. Podle akademického senátu univerzity stát prostřednictvím ŘLP dokázal najít cestu, jak státní majetek neprodat veřejné instituci, která o něj měla zájem, ale za tutéţ cenu jej poslat do soukromých rukou. Univerzita jako veřejná instituce má podle senátu při prodeji státního majetku přednost, kvŧli zákonným omezením se ale nemŧţe účastnit veřejné draţby. ŘLP objekt po výbuchu pouze staticky zajistilo, potřebná rekonstrukce čeká na nového majitele. Podle předběţných údajŧ policie celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionŧ korun, z čehoţ by největší podíl měl připadnout právě na dŧm patřící leteckým dispečerŧm. Filmová a televizní fakulta a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody kaţdá na milion korun a odhady škod objektu Akademie věd se pohybují kolem deseti milionŧ korun.



Exploze plynu z loňského dubna zranila čtyři desítky lidí a poškodila domy v okolí a zaparkovaná vozidla. Většina zranění byla lehkého charakteru, dva lidé byli poraněni váţně. Řízení letového provozu v objektu nesídlilo a dlouhodobě jej pronajímalo. URL| http://echo24.cz/a/wBdDt/budovu-na-smetanove-nabrezi-koupili-lide-spojovani-s-janouskem

ANO Janouškovi a Rittigovi, píše rozezlený pedagog hnutí 4.4.2014

echo24.cz str. 00 Echo24.cz

Domov

4. duben 2014 Neprŧhledný prodej domu na praţském Smetanově nábřeţí, který skončil v rukou lidí spojených s Romanem Janouškem, budí emoce. O budovu, poškozenou loňským výbuchem plynu, měly eminentní zájem Univerzita Karlova a Akademie múzických umění. Ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) dal ale dŧm, který patří resortnímu Řízení letového provozu, do draţby. Té se školy ze zákona účastnit nesmí. Na představitele hnutí ANO, které nominovalo ministra Prachaře, se dnes obrátil otevřeným dopisem ředitel Institutu politologických studií FSV UK Petr Jüptner. Pedagog si nebere servítky. E-mail, který rozeslal poslaneckému klubu hnutí, nese v předmětu: Gratulace "ANO netransparentnosti", "ANO Janouškovi a Rittigovi" a "ANO budeme ještě horší a moţná i zkorumpovanější neţ ostatní" Zde je celý text otevřeného dopisu: Váţené funkcionářky a funkcionáři hnutí ANO, dovolte mi vyjádřit své rozpaky nad jednáním a výsledkem činnosti Vašeho ministra Antonína Prachaře. Posledních několik měsícŧ existoval transparentní záměr Univerzity Karlovy v Praze a Akademie múzických umění odkoupit od Řízení letového provozu (pod Minsiterstvem dopravy) budovu na Smetanově nábřeţí poškozenou výbuchem plynu v Divadelní ulici. Záměr byl podporován Ministerstvem školství, proběhla řada jednání a korespondencí univerzity i Ministerstva školství s Ministerstvem dopravy a Řízením letového provozu. Jako člen Akademického senátu UK jsem zaznamenal, ţe záměr se těšil širokému konsenzu, byl výhodný pro všechny aktéry i pro veřejný zájem, jako logický připadal i řadě zaměstnancŧ a představitelŧ ŘLP a MD. Všechny poznatky a zkušenosti z posledních několika týdnŧ nasvědčují tomu, ţe podivný a často se měnící postoj ŘLP či MD (prezentovaný včetně účelových či nepravdivých údajŧ v médiích) byl zpŧsoben zejména osobou Ministra dopravy a představitele hnutí ANO Antonína Prachaře. Ve výsledku se akce Vámi nominovanému odborníkovi "povedla", objekt byl bez nadměrného profitu pro stát prodán nepříliš transparentní společnosti, která je spojována s pány Janouškem (zde lze vycházet i z informací médií skupiny MAFRA) a Rittigem (toho si média zatím nestačila všimnout, ale bezpochyby to brzy zaregistrují). Budoucnost objektu je nejistá, mŧţe být případně i strţen. Vyuţití objektu, ať uţ zrekonstruovaného, či toho, který ho nahradí, taktéţ nejisté. Nevím, jestli to, co za těmito čachry bylo, stálo za to, ţe si Vaše hnutí pošramotí image a zejména se znevěrohodní před komunálními volbami, do kterých jako lídra vysílá známého architekta, který se tak s moţnou demolicí nebo tímto "zpŧsobem urbanismu" na Praze 1 bude muset politicky vyrovnat. Zvaţte, zda ředitelský zpŧsob řízení Vaší strany přináší kýţenou změnu. Zvolit účelově prodej formou aukce, které se univerzita z legislativních dŧvodŧ nemŧţe zúčastnit - to by určitě zvládli i odborníci z jiných stran stejně dobře. A pokud to ostatní strany umějí dělat stejně jako Vy a naopak, Vaše komparativní výhody (z)mizí spolu s dŧvody, proč Vás volit. Pokud byste měli pocit, ţe jsem v adresáři někoho z představitelŧ či kandidátŧ opomenul, samozřejmě souhlasím s případným přeposláním svého vyjádření. S přátelským pozdravem Petr Jüptner URL| http://echo24.cz/a/wNBi6/ano-janouskovi-a-rittigovi-pise-rozezleny-pedagog-hnuti Plné znění zpráv


Budovu na Smetanově nábřeţí koupili lidé spojovaní s Janouškem 4.4.2014 finance.cz str. 00 Financninoviny.cz Praha 4. dubna (ČTK) - Budovu Řízení letového provozu (ŘLP) na praţském Smetanově nábřeţí koupili lidé spojovaní s lobbistou Romanem Janouškem. Mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák ČTK řekl, ţe ŘLP dnes kupní smlouvu uzavřelo se společností Lázeňská investiční. O budovu poškozenou při loňském výbuchu plynu přitom měla zájem Univerzita Karlova, která ji chtěla odkoupit za odhadní cenu 210 milionŧ korun, opravit a pouţívat ji pro výuku. Lázeňská investiční přitom v elektronické aukci nabídla jen o sto tisíc korun více. Jednateli nabyvatelské společnosti Lázeňská investiční, která vznikla na konci roku 2012, jsou podle obchodního rejstříku Jozef Onderka a Gabriel Fülöpp. Ti rovněţ pŧsobí jako jednatelé ve společnosti BigBoard v médiích spojované právě s vlivným praţským lobbistou. ČTK se pokouší jednatele Lázeňské investiční kontaktovat. Lázeňská investiční zvítězila v polovině března v aukci, které se zúčastnili dva zájemci a které se Univerzita Karlova nezúčastnila, protoţe jako veřejná instituce se draţeb účastnit nemŧţe. Další komplikací pro univerzitu je skutečnost, ţe ŘLP jako státní podnik nemŧţe majetek prodávat přímo, ale právě formou veřejné draţby. O přehodnocení rozhodnutí prodat budovu soukromému zájemci přesto vyzval šéfa dopravního resortu Antonína Prachaře ministr školství Marcel Chládek. Podle ministerstva dopravy byl ale celý proces v běhu a těţko by se rušil. Nabyvatel uţ sloţil kupní cenu včetně devíti milionŧ korun, které činí daň z nabytí nemovitosti, uvedl Novák. "To si myslím, ţe by pro nás taky nebyl problém," komentoval ale případné navýšení ceny o daň Chládek. Další kroky zatím neplánuje, čeká na oficiální odpověď ministra dopravy. Rektor univerzity Tomáš Zima také dnes uvedl, ţe rozdíl 101.000 korun mezi odhadní a draţební cenou by klidně zaplatil ze svého. Podle akademického senátu univerzity stát prostřednictvím ŘLP dokázal najít cestu, jak státní majetek neprodat veřejné instituci, která o něj měla zájem, ale za tutéţ cenu jej poslat do soukromých rukou. Univerzita jako veřejná instituce má podle senátu při prodeji státního majetku přednost, kvŧli zákonným omezením se ale nemŧţe účastnit veřejné draţby. ŘLP objekt po výbuchu pouze staticky zajistilo, potřebná rekonstrukce čeká na nového majitele. Podle předběţných údajŧ policie celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionŧ korun, z čehoţ by největší podíl měl připadnout právě na dŧm patřící leteckým dispečerŧm. Filmová a televizní fakulta a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody kaţdá na milion korun a odhady škod objektu Akademie věd se pohybují kolem deseti milionŧ korun. Exploze plynu z loňského dubna zranila čtyři desítky lidí a poškodila domy v okolí a zaparkovaná vozidla. Většina zranění byla lehkého charakteru, dva lidé byli poraněni váţně. Řízení letového provozu v objektu nesídlilo a dlouhodobě jej pronajímalo.


O vybuchlý dům stála univerzita. Stát ho ale prodal známým Romana Janouška 4.4.2014

iHNed.cz

str. 00 zpravy.ihned.cz ČTK , pšt

Dŧm na praţském Smetanově nábřeţí, ve kterém v dubnu 2013 explodoval plyn, získá společnost Lázeňská investiční. Jejími jednateli jsou lidé napojeni na Romana Janouška. O dŧm přitom stála Univerzita Karlova. Budovu Řízení letového provozu (ŘLP) na praţském Smetanově nábřeţí koupili lidé spojovaní s podnikatelem Romanem Janouškem. Plné znění zpráv


Mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák řekl, ţe ŘLP v pátek kupní smlouvu uzavřelo se společností Lázeňská investiční. O budovu poškozenou při loňském výbuchu plynu přitom měla zájem Univerzita Karlova, která ji chtěla odkoupit za odhadní cenu 210 milionŧ korun, opravit a pouţívat ji pro výuku. Lázeňská investiční přitom v elektronické aukci nabídla jen o sto tisíc korun více. Jednateli nabyvatelské společnosti Lázeňská investiční, která vznikla na konci roku 2012, jsou podle obchodního rejstříku Jozef Onderka a Gabriel Fülöpp. Ti rovněţ pŧsobili ve společnosti BigBoard Praha v médiích spojované právě s vlivným praţským lobbistou. ČTK se pokouší jednatele Lázeňské investiční kontaktovat. Univerzita se nesmí účastnit draţby Lázeňská investiční zvítězila v polovině března v aukci, které se zúčastnili dva zájemci a které se Univerzita Karlova nezúčastnila, protoţe jako veřejná instituce se draţeb účastnit nemŧţe. Další komplikací pro univerzitu je skutečnost, ţe ŘLP jako státní podnik nemŧţe majetek prodávat přímo, ale právě formou veřejné draţby. Výbuch v centru Prahy: Škoda na domě se odhaduje na 10 milionŧ, zraněno bylo 43 lidí - čtěte ZDE O přehodnocení rozhodnutí prodat budovu soukromému zájemci přesto vyzval šéfa dopravního resortu Antonína Prachaře ministr školství Marcel Chládek. Podle ministerstva dopravy byl ale celý proces v běhu a těţko by se rušil. Nabyvatel uţ sloţil kupní cenu včetně devíti milionŧ korun, které činí daň z nabytí nemovitosti, uvedl Novák. "To si myslím, ţe by pro nás taky nebyl problém," komentoval ale případné navýšení ceny o daň Chládek. Další kroky zatím neplánuje, čeká na oficiální odpověď ministra dopravy. Rektor univerzity Tomáš Zima také v pátek uvedl, ţe rozdíl 101.000 korun mezi odhadní a draţební cenou by klidně zaplatil ze svého. Senát: Při prodeji by měla univerzita přednost Podle akademického senátu univerzity stát prostřednictvím ŘLP dokázal najít cestu, jak státní majetek neprodat veřejné instituci, která o něj měla zájem, ale za tutéţ cenu jej poslat do soukromých rukou. Univerzita jako veřejná instituce má podle senátu při prodeji státního majetku přednost, kvŧli zákonným omezením se ale nemŧţe účastnit veřejné draţby. Všichni jsme se klepali, studenti byli pořezaní, popisuje výbuch novinář Miloš Čermák - čtěte ZDE ŘLP objekt po výbuchu pouze staticky zajistilo, potřebná rekonstrukce čeká na nového majitele. Podle předběţných údajŧ policie celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionŧ korun, z čehoţ by největší podíl měl připadnout právě na dŧm patřící leteckým dispečerŧm. Filmová a televizní fakulta a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody kaţdá na milion korun a odhady škod objektu Akademie věd se pohybují kolem deseti milionŧ korun. Exploze plynu z loňského dubna zranila čtyři desítky lidí a poškodila domy v okolí a zaparkovaná vozidla. Většina zranění byla lehkého charakteru, dva lidé byli poraněni váţně. Řízení letového provozu v objektu nesídlilo a dlouhodobě jej pronajímalo. Záběry loňského výbuchu v prodané budově flowplayer('playerContainer4022100','/public/javascripts/flowplayer/flowplayer-3.2.7.swf', ( plugins: ( rtmp: ( url: '/public/javascripts/flowplayer/flowplayer.rtmp-3.2.3.swf', netConnectionUrl: 'rtmp://89.185.236.143/vod/' ) ), playlist: [ ( url: 'http://img.ihned.cz/attachment.php/310/47691310/m7AcG6UhoMLsv1F9jSkV3fOd2iNpbqux/20130429_095515 _Vsechny_kanaly.m2v.jpg' ), ( url:'mp4:1000/640/a7/41261wtyG19-640.mp4', provider: 'rtmp', autoPlay: false ) ], clip: ( Plné znění zpráv


scaling: 'orig' ) ));

URL| http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-61973570-univerzita-karlova-hollar-famu-neziska-dum-smetanovo-nabreziexploze-boston


iHNed.cz

str. 00 zpravy.ihned.cz ČTK , pšt

Dŧm na praţském Smetanově nábřeţí, ve kterém v dubnu 2013 explodoval plyn, získá společnost Lázeňská investiční. Jejími jednateli jsou lidé napojeni na Romana Janouška. O dŧm přitom stála Univerzita Karlova. Budovu Řízení letového provozu (ŘLP) na praţském Smetanově nábřeţí koupili lidé spojovaní s podnikatelem Romanem Janouškem. Mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák řekl, ţe ŘLP v pátek kupní smlouvu uzavřelo se společností Lázeňská investiční. O budovu poškozenou při loňském výbuchu plynu přitom měla zájem Univerzita Karlova, která ji chtěla odkoupit za odhadní cenu 210 milionŧ korun, opravit a pouţívat ji pro výuku. Lázeňská investiční přitom v elektronické aukci nabídla jen o sto tisíc korun více. Jednateli nabyvatelské společnosti Lázeňská investiční, která vznikla na konci roku 2012, jsou podle obchodního rejstříku Jozef Onderka a Gabriel Fülöpp. Ti rovněţ pŧsobili ve společnosti BigBoard Praha v médiích spojované právě s vlivným praţským lobbistou. ČTK se pokouší jednatele Lázeňské investiční kontaktovat. Univerzita se nesmí účastnit draţby Lázeňská investiční zvítězila v polovině března v aukci, které se zúčastnili dva zájemci a které se Univerzita Karlova nezúčastnila, protoţe jako veřejná instituce se draţeb účastnit nemŧţe. Další komplikací pro univerzitu je skutečnost, ţe ŘLP jako státní podnik nemŧţe majetek prodávat přímo, ale právě formou veřejné draţby. Výbuch v centru Prahy: Škoda na domě se odhaduje na 10 milionŧ, zraněno bylo 43 lidí - čtěte ZDE O přehodnocení rozhodnutí prodat budovu soukromému zájemci přesto vyzval šéfa dopravního resortu Antonína Prachaře ministr školství Marcel Chládek. Podle ministerstva dopravy byl ale celý proces v běhu a těţko by se rušil. Nabyvatel uţ sloţil kupní cenu včetně devíti milionŧ korun, které činí daň z nabytí nemovitosti, uvedl Novák. "To si myslím, ţe by pro nás taky nebyl problém," komentoval ale případné navýšení ceny o daň Chládek. Další kroky zatím neplánuje, čeká na oficiální odpověď ministra dopravy. Rektor univerzity Tomáš Zima také v pátek uvedl, ţe rozdíl 101.000 korun mezi odhadní a draţební cenou by klidně zaplatil ze svého. Senát: Při prodeji by měla univerzita přednost Podle akademického senátu univerzity stát prostřednictvím ŘLP dokázal najít cestu, jak státní majetek neprodat veřejné instituci, která o něj měla zájem, ale za tutéţ cenu jej poslat do soukromých rukou. Univerzita jako veřejná instituce má podle senátu při prodeji státního majetku přednost, kvŧli zákonným omezením se ale nemŧţe účastnit veřejné draţby. Všichni jsme se klepali, studenti byli pořezaní, popisuje výbuch novinář Miloš Čermák - čtěte ZDE ŘLP objekt po výbuchu pouze staticky zajistilo, potřebná rekonstrukce čeká na nového majitele. Podle předběţných údajŧ policie celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionŧ korun, z čehoţ by největší podíl měl připadnout právě na dŧm patřící leteckým dispečerŧm. Filmová a televizní fakulta a Fakulta Plné znění zpráv


sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody kaţdá na milion korun a odhady škod objektu Akademie věd se pohybují kolem deseti milionŧ korun. Exploze plynu z loňského dubna zranila čtyři desítky lidí a poškodila domy v okolí a zaparkovaná vozidla. Většina zranění byla lehkého charakteru, dva lidé byli poraněni váţně. Řízení letového provozu v objektu nesídlilo a dlouhodobě jej pronajímalo. Záběry loňského výbuchu v prodané budově flowplayer('playerContainer4022100','/public/javascripts/flowplayer/flowplayer-3.2.7.swf', ( plugins: ( rtmp: ( url: '/public/javascripts/flowplayer/flowplayer.rtmp-3.2.3.swf', netConnectionUrl: 'rtmp://89.185.236.143/vod/' ) ), playlist: [ ( url: 'http://img.ihned.cz/attachment.php/310/47691310/m7AcG6UhoMLsv1F9jSkV3fOd2iNpbqux/20130429_095515 _Vsechny_kanaly.m2v.jpg' ), ( url:'mp4:1000/640/a7/41261wtyG19-640.mp4', provider: 'rtmp', autoPlay: false ) ], clip: ( scaling: 'orig' ) ));


Budovu poškozenou výbuchem v Divadelní univerzita nedostane 4.4.2014

lidovky.cz

str. 00 Lidovky / Státní pokladna Lidovky.cz, ČTK

Budovu na Smetanově nábřeţí poškozenou výbuchem v Divadelní ulici, si mŧţe Univerzita Karlova od nového majitele pronajmout. Ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) tak reagoval na výzvu ministra školství Marcela Chládka (ČSSD), který jej ţádal o přehodnocení prodeje budovy, o níţ projevily zájem Filozofická fakulta UK a Akademie múzických umění. Řízení letového provozu budovu prodalo v elektronické aukci za 210,1 milionu korun. Cenu ve výši znaleckého odhadu, která je jen o sto tisíc korun niţší, ale ještě před vyhlášením aukce nabídla podřízenému podniku ministerstva dopravy i universita s tím, ţe budovu poškozenou loňským výbuchem plynu opraví a bude ji pouţívat pro výuku. "Není dŧleţité kdo objekt vlastní, ale k jakému účelu je vyuţíván," uvedl Prachař. Ten uţ o celé záleţitosti jednal s jednatelem nabyvatelské společnosti a podle něj nic nebrání tomu, aby si universita budovu následně pronajímala. Podle akademického senátu university stát prostřednictvím ŘLP dokázal najít cestu, jak státní majetek neprodat veřejné instituci, která o něj měla zájem, ale za tutéţ cenu jej poslat do soukromých rukou. Universita jako veřejná instituce má podle senátu při prodeji státního majetku přednost, kvŧli zákonným omezením se ale nemŧţe účastnit veřejné draţby. ŘLP ale na svém webu kritiku akademikŧ odmítlo s tím, ţe přímý prodej majetku státního podniku platná legislativa neumoţňuje, a proto majetek prodalo ve veřejné draţbě. Poslední moţností pro universitu tak bylo odvolání k ministru dopravy, který musí s prodejem budovy vítězi aukce souhlasit. Jméno vítěze ŘLP a ministerstvo dopravy do podpisu smlouvy odmítlo uvést. Plné znění zpráv


ŘLP objekt po výbuchu pouze staticky zajistilo, potřebná rekonstrukce čeká na nového majitele. Podle předběţných údajŧ policie celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionŧ korun, z čehoţ by největší podíl měl připadnout právě na dŧm patřící leteckým dispečerŧm. Filmová a televizní fakulta a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody kaţdá na milion korun a odhady škod objektu Akademie věd se pohybují kolem deseti milionŧ korun. Exploze plynu z loňského dubna zranila čtyři desítky lidí a poškodila domy v okolí a zaparkovaná vozidla. Většina zranění byla lehkého charakteru, dva lidé byli poraněni váţně. Řízení letového provozu v objektu nesídlilo a dlouhodobě jej pronajímalo.

URL| http://byznys.lidovky.cz/budovu-poskozenou-vybuchem-v-divadelni-univerzita-nedostane-p6p-/statnipokladna.aspx?c=A140403_180820_statni-pokladna_mev

Dům poškozený výbuchem připadl Lázeňské investiční. Odmítá spojení s Janouškem 4.4.2014

lidovky.cz

str. 00 Lidovky / Zprávy z domova Lidovky.cz, ČTK

Budovu Řízení letového provozu (ŘLP) na praţském Smetanově nábřeţí koupila společnost Lázeňská investiční. Mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák řekl, ţe ŘLP v pátek s Lázeňskou investiční uzavřelo kupní smlouvu. Jejími jednateli jsou Jozef Onderka a Gabriel Fülöpp, kteří dříve pŧsobili ve společnosti BigBoard Praha. Ta byla v minulosti v tisku spojovaná s kontroverzním lobbistou Romanem Janouškem. Oba jednatelé jakékoli spojení s Janouškem odmítají, nikdy se s ním nesetkali. Budovu chtěla i Univerzita Karlova O budovu poškozenou při loňském výbuchu plynu měla zájem Univerzita Karlova, která ji chtěla odkoupit za odhadní cenu 210 milionŧ korun, opravit a pouţívat ji pro výuku. Lázeňská investiční v elektronické aukci nabídla jen o sto tisíc korun více. Lázeňská investiční vznikla na konci roku 2012. Jozef Onderka a Gabriel Fülöpp jsou i jednateli společnosti BigBoard B.V. a dříve byli akcionáři ve společnosti BigBoard Praha. Současní majitelé společnosti BigBoard Praha jakékoli spojení s Janouškem odmítají, sdělil předseda představenstva Richard Fuxa. Společnost BigBoard podnikala na trzích pěti zemí, Onderka a Fülöpp své podíly v BigBoard Russia, BigBoard Bratislava a BigBoard Praha prodali. Podíly v BigBoard Praha v roce 2010 společnosti JOJ Media House. Finance na nákup domu získali právě z prodeje těchto podílŧ, sdělil Onderka. Lázeňská investiční zvítězila v polovině března v aukci, které se zúčastnili dva zájemci a které se Univerzita Karlova nezúčastnila, protoţe jako veřejná instituce se draţeb účastnit nemŧţe. Další komplikací pro univerzitu je skutečnost, ţe ŘLP jako státní podnik nemŧţe majetek prodávat přímo, ale právě formou veřejné draţby. Návrat historického lesku "Koupí budovy a následnými renovačními pracemi hodláme vrátit budově její historický lesk. Objekt kupujeme z vlastních prostředkŧ a nejsme proto omezeni krátkodobým pohledem na tuto investici," sdělili v prohlášení Onderka a Fülöpp. Dávají přednost multifunkčnosti vyuţití objektu a jsou připraveni se setkat i s představiteli vysokých škol sídlících v okolních budovách a prodiskutovat moţnost buď jejich trvalého, nebo příleţitostného vyuţití části prostor. Nákup budovy na nábřeţí je prvním realizovanou investicí Lázeňské investiční, pŧvodně byla zaloţena kvŧli zvaţované koupi lázní, z které sešlo, uvedl Onderka. O přehodnocení rozhodnutí prodat budovu soukromému zájemci vyzval šéfa dopravního resortu Antonína Prachaře ministr školství Marcel Chládek. Podle ministerstva dopravy byl ale celý proces v běhu a těţko by se rušil. Nabyvatel uţ sloţil kupní cenu včetně devíti milionŧ korun, které činí daň z nabytí nemovitosti, uvedl Novák.



"To si myslím, ţe by pro nás taky nebyl problém," komentoval ale případné navýšení ceny o daň Chládek. Další kroky zatím neplánuje, čeká na oficiální odpověď ministra dopravy. Rektor univerzity Tomáš Zima také dnes uvedl, ţe rozdíl 101.000 korun mezi odhadní a draţební cenou by klidně zaplatil ze svého. Do soukromých rukou Podle akademického senátu univerzity stát prostřednictvím ŘLP dokázal najít cestu, jak státní majetek neprodat veřejné instituci, která o něj měla zájem, ale za tutéţ cenu jej poslat do soukromých rukou. Univerzita jako veřejná instituce má podle senátu při prodeji státního majetku přednost, kvŧli zákonným omezením se ale nemŧţe účastnit veřejné draţby. ŘLP objekt po výbuchu pouze staticky zajistilo, potřebná rekonstrukce čeká na nového majitele. Podle předběţných údajŧ policie celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionŧ korun, z čehoţ by největší podíl měl připadnout právě na dŧm patřící leteckým dispečerŧm. Filmová a televizní fakulta a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody kaţdá na milion korun a odhady škod objektu Akademie věd se pohybují kolem deseti milionŧ korun.

URL| http://www.lidovky.cz/budovu-na-smetanove-nabrezi-koupili-lide-spojovani-s-janouskem-ps5-/zpravydomov.aspx?c=A140404_170732_ln_domov_ele

Dům v Divadelní univerzita nezíská, můţe do podnájmu 4.4.2014

Mladá fronta DNES

str. 01

Praha

STARÉ MĚSTO Dŧm v Divadelní ulici, kde před rokem vybuchl plyn, chtěly koupit vysoké školy. Ministerstvo dopravy ho místo toho prodalo kupci, jehoţ zatím tají a od kterého po veřejné aukci dostalo jen o 101 tisíc korun více, neţ mohlo získat od univerzit. A závěr? Ministerstvo dopravy se dohodlo s kupcem, ţe bude školám prostory v domě pronajímat. „Je dŧleţité, kdo objekt vlastní, nebo kdo ho vyuţívá? Nový nabyvatel se zavázal, ţe je připravený jednat i s univerzitami a najít cestu, aby prostory mohly po rekonstrukci vyuţívat,“ řekl MF DNES ministr dopravy Antonín Prachař. Jiný názor na věc má děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík. „Pro soukromého vlastníka by tenhle postup byl úplně nejvýhodnější, protoţe by se mu tak kupní cena do pár let vrátila a pak by to pro něj byl zlatý dŧl,“ reagoval Končelík na plány ministerstva. O to, aby dŧm přešel do rukou Univerzity Karlovy a Akademie múzických umění v Praze, usiloval také ministr školství Marcel Chládek. „Ţádal jsem ministra dopravy, zda by ještě rozhodnutí nešlo změnit,“ řekl Chládek s tím, ţe školy jiţ měly připravený plán i peníze na následnou rekonstrukci budovy. » Více čtěte na str. B2 „Je dŧleţité, kdo objekt vlastní, nebo kdo ho vyuţívá?“ Antonín Prachař ministr dopravy Foto popis| Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha

Dům v Divadelní čeká na zatím tajného kupce 4.4.2014

Mladá fronta DNES str. 02 Adam Váchal

Praha

Loni na konci dubna domem v Divadelní ulici v centru metropole otřásl výbuch, který dŧm patřící Ředitelství letového provozu značně poškodil. Dŧm se před nedávnem prodával a vysoké školy, které ho chtěly koupit, ostrouhaly. Co bude s domem nyní, se uvidí, aţ bude odhalen neznámý kupec. Plné znění zpráv


STARÉ MĚSTO Dŧm v Divadelní ulici, kterým loni otřásl silný výbuch plynu, jde do rukou neznámého majitele. Co s ním udělá? Podle ministra dopravy by se v něm mohli učit vysokoškoláci, podle děkana Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakuba Končelíka je moţné, ţe nový majitel nechá budovu chátrat a následně prohlásí, ţe jiţ nejde opravit, a strhne ji. Další hlasy říkají, ţe na místě vzniknou nové komerční prostory. Ať uţ s domem plánuje budoucí majitel udělat cokoliv, jedno je jasné uţ nyní. Dŧm je třeba v první řadě opravit. Výbuch plynu na něm totiţ zanechal škodu v řádech desítek milionŧ korun. S opravou domu jiţ dříve počítaly vysoké školy, které o jeho koupi měly zájem. Univerzita Karlova chtěla v budově pořádat odborné konference a rozvíjet zde doktorandská studia. Univerzita měla navíc přislíbenou finanční podporu ministerstva školství. Zjednodušeně lze říct, ţe by se peníze pouze přesunuly mezi dvěma resorty, a to mezi ministerstvem školství a dopravy. „Jako univerzita jsme garantovali, ţe budovu opravíme. Navíc jsme měli připraven relativně podrobný plán, jak bychom ji vyuţívali,“ vysvětluje Končelík, kterému se návrh ministra dopravy, ţe by nový majitel školám prostory pouze pronajímal, nelíbí. „My potřebujeme definitivu. Ţijeme ve finanční nejistotě, kaţdý rok se mění podmínky. Nevíme, kolik nám ministerstvo školství pošle, a strašně těţko se nám něco plánuje. Pro univerzitu je výhodnější sídlit v prostorách, se kterými mŧţe mít plány do budoucna,“ vysvětluje Končelík a dodává, ţe fakulta uţ začala vyhledávat jiná místa, kam by mohla přesídlit. Nechce však zveřejňovat, o jaké objekty jde. „Ještě by se nám mohlo stát, ţe naše vyhlédnuté prostory někdo koupí a bude nám je chtít pronajímat,“ říká Končelík. Levota v tom není, tvrdí Prachař Dŧm prodal státní podnik Řízení letového provozu (ŘLP) v elektronické aukci za 210 milionŧ a 101 tisíc korun. Od Univerzity Karlovy a Akademie múzických umění v Praze by dostal za dŧm „pouze“ 210 milionŧ korun. Podle ŘLP i resortu dopravy se však jednalo o nejtransparentnější zpŧsob prodeje budovy. „Ţádali jsme kupce, aby nám rozkryl vlastnickou strukturu. Nemáme tedy pochybnosti, ţe bychom se dopouštěli prodeje skupině nebo instituci, která by mohla mít konflikt se státem,“ řekl ministr dopravy Antonín Prachař. Prodej domu bude završen 9. dubna, kdy budoucí majitel doplatí zbytek kupní ceny. Podle ministra školství mohly mít školy větší šanci budovu získat, kdyby se o koupi zajímaly uţ dříve. Ţádali jsme kupce, aby nám rozkryl vlastnickou strukturu. Nemáme tedy pochybnosti, ţe bychom se dopouštěli prodeje skupině nebo instituci, která by mohla mít konflikt se státem. Antonín Prachař ministr dopravy Jako univerzita jsme garantovali, ţe budovu opravíme. Navíc jsme měli připraven relativně podrobný plán, jak bychom ji vyuţívali. Jakub Končelík děkan FSV UK V minulosti bylo v tomto ohledu asi trochu zaspáno, a to jak ze strany našich předchŧdcŧ, tak ze strany Karlovy univerzity. Snaţili jsme se to ještě nějak zvrátit, aby dŧm připadl vysoké škole, ale bohuţel se to uţ nepovedlo. Marcel Chládek ministr školství Aukce proběhla a je připravena veškerá potřebná dokumentace. Ministerstvo dopravy má plnou pravomoc rozhodnout, zda prodej proběhne, nebo ne. Richard Klíma mluvčí Řízení letového provozu FAKTA Výbuch v Divadelní 29. dubna 2013 otřásl domem v Divadelní 5 výbuch. Na místě bylo zraněno asi 40 lidí. Škoda byla vyčíslena na 275 milionŧ korun. Za viníka policie označila muţe, který měl v 70. letech na starosti stavbu domu. Ten porušil stavební normy při kříţení elektrického kabelu a plynového potrubí. Foto popis| Před rokem Těsně po výbuchu byla Divadelní ulice zasypaná troskami a sklem. Záchranáři ošetřovali zraněné. Foto autor| Foto: Jiří Meixner, iDNES.cz Foto popis| Z nábřeţí Po výbuchu měl dŧm vytlučená okna, dnes bednění zdobí malby. Foto autor| Foto: František Vlček, MAFRA Plné znění zpráv


Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha

Budovu ŘLP na nábřeţí koupila společnost Lázeňská investiční 4.4.2014

novinky.cz

str. 00

Domácí

Budovu Řízení letového provozu (ŘLP) na praţském Smetanově nábřeţí koupila společnost Lázeňská investiční. Mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák ČTK řekl, ţe ŘLP dnes s Lázeňskou investiční uzavřelo kupní smlouvu. Jejími jednateli jsou Jozef Onderka a Gabriel Fülöpp, kteří dříve pŧsobili ve společnosti BigBoard Praha. Ta byla v minulosti v tisku spojovaná s kontroverzním lobbistou Romanem Janouškem. Oba jednatelé jakékoli spojení s Janouškem odmítají, nikdy se s ním nesetkali. O budovu poškozenou při loňském výbuchu plynu měla zájem Univerzita Karlova, která ji chtěla odkoupit za odhadní cenu 210 milionŧ korun, opravit a pouţívat ji pro výuku. Lázeňská investiční v elektronické aukci nabídla jen o sto tisíc korun více. Lázeňská investiční vznikla na konci roku 2012. Jozef Onderka a Gabriel Fülöpp jsou i jednateli společnosti BigBoard B.V. a dříve byli akcionáři ve společnosti BigBoard Praha. Současní majitelé společnosti BigBoard Praha jakékoli spojení s Janouškem odmítají, sdělil ČTK předseda představenstva Richard Fuxa. Společnost BigBoard podnikala na trzích pěti zemí, Onderka a Fülöpp své podíly v BigBoard Russia, BigBoard Bratislava a BigBoard Praha prodali. Podíly v BigBoard Praha v roce 2010 společnosti JOJ Media House. Finance na nákup domu získali právě z prodeje těchto podílŧ, sdělil ČTK Onderka. Lázeňská investiční zvítězila v polovině března v aukci, které se zúčastnili dva zájemci a které se Univerzita Karlova nezúčastnila, protoţe jako veřejná instituce se draţeb účastnit nemŧţe. Další komplikací pro univerzitu je skutečnost, ţe ŘLP jako státní podnik nemŧţe majetek prodávat přímo, ale právě formou veřejné draţby. "Koupí budovy a následnými renovačními pracemi hodláme vrátit budově její historický lesk. Objekt kupujeme z vlastních prostředkŧ a nejsme proto omezeni krátkodobým pohledem na tuto investici," sdělili ČTK v prohlášení Onderka a Fülöpp. Dávají přednost multifunkčnosti vyuţití objektu a jsou připraveni se setkat i s představiteli vysokých škol sídlících v okolních budovách a prodiskutovat moţnost buď jejich trvalého, nebo příleţitostného vyuţití části prostor. Nákup budovy na nábřeţí je prvním realizovanou investicí Lázeňské investiční, pŧvodně byla zaloţena kvŧli zvaţované koupi lázní, z které sešlo, uvedl Onderka.Přehodnoťte to, vyzýval Chládek O přehodnocení rozhodnutí prodat budovu soukromému zájemci vyzval šéfa dopravního resortu Antonína Prachaře ministr školství Marcel Chládek. Podle ministerstva dopravy byl ale celý proces v běhu a těţko by se rušil. Nabyvatel uţ sloţil kupní cenu včetně devíti milionŧ korun, které činí daň z nabytí nemovitosti, uvedl Novák. "To si myslím, ţe by pro nás taky nebyl problém," komentoval ale případné navýšení ceny o daň Chládek. Další kroky zatím neplánuje, čeká na oficiální odpověď ministra dopravy. Rektor univerzity Tomáš Zima také dnes uvedl, ţe rozdíl 101.000 korun mezi odhadní a draţební cenou by klidně zaplatil ze svého. Podle akademického senátu univerzity stát prostřednictvím ŘLP dokázal najít cestu, jak státní majetek neprodat veřejné instituci, která o něj měla zájem, ale za tutéţ cenu jej poslat do soukromých rukou. Univerzita jako veřejná instituce má podle senátu při prodeji státního majetku přednost, kvŧli zákonným omezením se ale nemŧţe účastnit veřejné draţby.Objekt potřebuje rekonstrukci ŘLP objekt po výbuchu pouze staticky zajistilo, potřebná rekonstrukce čeká na nového majitele. Podle předběţných údajŧ policie celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionŧ korun, z čehoţ by největší podíl měl připadnout právě na dŧm patřící leteckým dispečerŧm. Filmová a televizní fakulta a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody kaţdá na milion korun a odhady škod objektu Akademie věd se pohybují kolem deseti milionŧ korun. Exploze plynu z loňského dubna zranila čtyři desítky lidí a poškodila domy v okolí a zaparkovaná vozidla. Většina zranění byla lehkého charakteru, dva lidé byli poraněni váţně. Řízení letového provozu v objektu nesídlilo a dlouhodobě jej pronajímalo. Plné znění zpráv


URL| http://www.novinky.cz/domaci/332565-budovu-rlp-na-nabrezi-koupila-spolecnost-lazenska-investicni.html

Budovu na Smetanově nábřeţí vyfoukla univerzitě Lázeňská investiční 4.4.2014

tyden.cz str. 00 ČTK

Domácí

Budovu Řízení letového provozu na praţském Smetanově nábřeţí koupili lidé spojovaní s lobbistou Romanem Janouškem. Mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák uvedl, ţe ŘLP kupní smlouvu uzavřelo se společností Lázeňská investiční. Budovu Řízení letového provozu (ŘLP) na praţském Smetanově nábřeţí koupila společnost Lázeňská investiční. Mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák uvedl, ţe ŘLP s Lázeňskou investiční uzavřelo kupní smlouvu. Jejími jednateli jsou Jozef Onderka a Gabriel Fülöpp, kteří dříve pŧsobili ve společnosti BigBoard Praha. Ta byla v minulosti v tisku spojovaná s kontroverzním lobbistou Romanem Janouškem. Oba jednatelé jakékoli spojení s Janouškem odmítají, nikdy se s ním nesetkali. O budovu poškozenou při loňském výbuchu plynu měla zájem Univerzita Karlova, která ji chtěla odkoupit za odhadní cenu 210 milionŧ korun, opravit a pouţívat ji pro výuku. Lázeňská investiční v elektronické aukci nabídla jen o sto tisíc korun více. Lázeňská investiční vznikla na konci roku 2012. Jozef Onderka a Gabriel Fülöpp jsou i jednateli společnosti BigBoard B.V. a dříve byli akcionáři ve společnosti BigBoard Praha. Současní majitelé společnosti BigBoard Praha jakékoli spojení s Janouškem odmítají, sdělil předseda představenstva Richard Fuxa. Společnost BigBoard podnikala na trzích pěti zemí, Onderka a Fülöpp své podíly v BigBoard Russia, BigBoard Bratislava a BigBoard Praha prodali. Podíly v BigBoard Praha v roce 2010 společnosti JOJ Media House. Finance na nákup domu získali právě z prodeje těchto podílŧ, uvedl Onderka. Lázeňská investiční zvítězila v polovině března v aukci, které se zúčastnili dva zájemci a které se Univerzita Karlova nezúčastnila, protoţe jako veřejná instituce se draţeb účastnit nemŧţe. Další komplikací pro univerzitu je skutečnost, ţe ŘLP jako státní podnik nemŧţe majetek prodávat přímo, ale právě formou veřejné draţby. "Koupí budovy a následnými renovačními pracemi hodláme vrátit budově její historický lesk. Objekt kupujeme z vlastních prostředkŧ a nejsme proto omezeni krátkodobým pohledem na tuto investici," sdělili v prohlášení Onderka a Fülöpp. Dávají přednost multifunkčnosti vyuţití objektu a jsou připraveni se setkat i s představiteli vysokých škol sídlících v okolních budovách a prodiskutovat moţnost buď jejich trvalého, nebo příleţitostného vyuţití části prostor. Nákup budovy na nábřeţí je prvním realizovanou investicí Lázeňské investiční, pŧvodně byla zaloţena kvŧli zvaţované koupi lázní, z které sešlo, uvedl Onderka. O přehodnocení rozhodnutí prodat budovu soukromému zájemci vyzval šéfa dopravního resortu Antonína Prachaře ministr školství Marcel Chládek. Podle ministerstva dopravy byl ale celý proces v běhu a těţko by se rušil. Nabyvatel uţ sloţil kupní cenu včetně devíti milionŧ korun, které činí daň z nabytí nemovitosti, uvedl Novák. "To si myslím, ţe by pro nás taky nebyl problém," komentoval ale případné navýšení ceny o daň Chládek. Další kroky zatím neplánuje, čeká na oficiální odpověď ministra dopravy. Rektor univerzity Tomáš Zima také uvedl, ţe rozdíl 101 tisíc korun mezi odhadní a draţební cenou by klidně zaplatil ze svého. Podle akademického senátu univerzity stát prostřednictvím ŘLP dokázal najít cestu, jak státní majetek neprodat veřejné instituci, která o něj měla zájem, ale za tutéţ cenu jej poslat do soukromých rukou. Univerzita jako veřejná instituce má podle senátu při prodeji státního majetku přednost, kvŧli zákonným omezením se ale nemŧţe účastnit veřejné draţby. ŘLP objekt po výbuchu pouze staticky zajistilo, potřebná rekonstrukce čeká na nového majitele. Podle předběţných údajŧ policie celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionŧ korun, z čehoţ by největší podíl měl připadnout právě na dŧm patřící leteckým dispečerŧm. Filmová a televizní fakulta a Fakulta Plné znění zpráv


sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody kaţdá na milion korun a odhady škod objektu Akademie věd se pohybují kolem deseti milionŧ korun. Exploze plynu z loňského dubna zranila čtyři desítky lidí a poškodila domy v okolí a zaparkovaná vozidla. Většina zranění byla lehkého charakteru, dva lidé byli poraněni váţně. Řízení letového provozu v objektu nesídlilo a dlouhodobě jej pronajímalo.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/budovu-na-smetanove-nabrezi-vyfoukla-univerzite-lazenskainvesticni_303271.html

Dům v Divadelní: kupec je spojován s Janouškem 5.4.2014


Praha

Jednatelé společnosti, která koupila dŧm v Divadelní ulici, figurují ve firmě spojované s lobbistou Romanem Janouškem. Ministerstvo dopravy, které struktury firmy před prodejem domu prověřovalo, ţádné pochybnosti nemělo. STARÉ MĚSTO Dokud se dŧm v Divadelní ulici, kde loni vybuchl plyn, neprodá, veřejnost nebude o jeho kupci nic vědět. Tak se rozhodlo Ministerstvo dopravy a Řízení letového provozu (ŘLP). Aby nikdo neměl o obchodu pochybnosti, nechalo ministerstvo nadstandardně prověřit strukturu firmy, která dŧm koupila. „Nemáme ţádné pochybnosti, ţe bychom se dopouštěli prodeje skupině nebo instituci, která by mohla mít konflikt se státem,“ řekl ve čtvrtek pro MF DNES ministr dopravy Antonín Prachař. Včera vyplulo jméno firmy na povrch a spolu s ním i řada pochybností. Jednateli společnosti Lázeňská investiční, která je novým vlastníkem domu, totiţ jsou Jozef Onderka a Gabriel Fülöpp. Muţi, kteří figurují i ve firmě BigBoard, spojované s lobbistou Romanem Janouškem. „Jakékoli spojení s Janouškem odmítáme,“ řekl pro ČTK předseda představenstva BigBoardu Richard Fuxa. Přestoţe o budovu projevovala zájem Univerzita Karlova spolu s Akademií múzických umění v Praze, nedostaly šanci ji koupit. ŘLP ji nakonec vydraţila ve veřejné aukci, které se zúčastnily dvě firmy. Zvítězila právě Lázeňská investiční, která ale v závěru nabídla jen o 101 tisíc korun více, neţ plánovaly zaplatit školy. Ministr dopravy se ve čtvrtek nechal slyšet, ţe se společností vyjednal moţnost, ţe by prostory nový majitel domu vysokým školám pronajímal. To by byl podle děkana Fakulty sociálních věd UK Jakuba Končelíka pro Lázeňskou investiční doslova zlatý dŧl. Za pár let by se jí totiţ vrátila pŧvodní investice a následně by uţ jen vybírala peníze od univerzit za pronájem. Včera vyšlo najevo, ţe společnost ani jiné plány neţ dŧm pronajímat s největší pravděpodobností nemá. V rejstříku firem má totiţ uveden jako předmět podnikání pronájem nemovitostí, bytŧ a nebytových prostor. Dŧm byl prodán dříve Přestoţe ještě ve čtvrtek ministr dopravy tvrdil, ţe k prodeji dojde ve středu 9. dubna, nakonec se obchod nečekaně uskutečnil jiţ včera. „Smlouva byla připravena, nabyvatel sloţil veškeré peníze, takţe nic nebránilo tomu, aby byla smlouva uzavřena,“ řekl mluvčí ŘLP Richard Klíma. Postup se nelíbí UK, ta se bude radit s právníky, jak dál postupovat. „Věřím, ţe právně je vše v pořádku, ale kdyţ pouţiji selský rozum, tak mi to připadá, ţe od začátku bylo vše cílené na tuto finální podobu,“ říká Končelík. Podle něj je podezřelý jak prodej domu za téměř stejnou částku, jakou nabízely školy, tak i fakt, ţe nový majitel chce univerzitě prostory pronajímat. » Pokračování na str. B2 Kupec domu je blízko k Janouškovi » Pokračování ze str. B1 Univerzita Karlova se nechce budovy jen tak lehce vzdát. „Zájem univerzity a Akademie múzických umění o koupi domu stále trvá a v současné době neuvaţujeme o alternativě, ţe bychom si budovu od nového majitele pronajímali,“ prohlásil včera rektor UK Tomáš Zima. Plné znění zpráv


Ten se také pozastavuje nad částkou 101 tisíc korun, která převýšila nabídku vysokých škol, jeţ vyplývala ze znaleckého posudku. „Jsem připraven nabídnout ze svých vlastních osobních finančních prostředkŧ onu částku 101 tisíc korun, aby stát v ţádném případě netratil,“ řekl Zíma. Podle ministerstva dopravy ale nakonec kupec neuhradil „jen“ 210 milionŧ a 101 tisíc korun. Celková částka je totiţ vyšší o devět milionŧ korun za daň. Dŧm v Divadelní ulici se loni otřásl pod silným výbuchem. Nyní potřebuje nutně opravit. Vysoké školy jiţ měly plán, jak by to provedly. Také ministr školství Marcel Chládek usiloval, aby dŧm přešel do jejich rukou. Fakulta sociálních věd totiţ v současné době funguje hned v několika budovách. Jedna z nich sídlí právě vedle domu v Divadelní, škole by se tak povedlo alespoň částečně výuku umístit do jedné budovy. Nyní bude muset hledat jiné místo. Jít do podnájmu je pro ni nevýhodné. *** FAKTA Co říká rejstřík firem Dŧm koupila společnost Lázeňská investiční, jejímiţ jednateli jsou Jozef Onderka a Gabriel Fülöpp. Ti jsou zároveň členy představenstva akciových společností JCDecaux BigBoard a BigBoard B. V. Společnost Lázeňská investiční nyní sídlí na adrese, kde sídlila i společnost BigBoard Praha. Ta byla jedním ze zakladatelŧ společnosti JCDecaux BigBoard. Řízením společnosti JCDecaux BigBoard a BigBoard Praha byl pověřený Richard Fuxa. Ten dříve figuroval ve firmě Tardus, kterou ovládal Roman Janoušek. Fuxa ale nyní jakékoliv propojení odmítá. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha

Jak se hledá ta nejlepší škola? 5.4.2014

Studenta web&mag str. 08 Bára Ochozková

Téma

Kaţdý by asi chtěl studovat na nejlepší univerzitě v republice nebo na světě, setkávat se se špičkovými odborníky v oboru a nakonec si pověsit na zeď diplom, který otvírá dveře do váţených institucí. Ale jaké jsou ty nejlepší univerzity? Kdo rozhoduje o tom, která škola je ta nejlepší a podle jakých kritérií? Ţebříčkŧ porovnávajících nejlepší světové univerzity je celá řada a jejich výsledky se liší. Ať uţ ale vítězí jakákoliv univerzita, kaţdý z těchto ţebříčkŧ zaručuje, ţe bez ohledu na pořadí jsou na vrcholku ty nejlepší světové školy, a pokud zvolíte jednu z nich, nešlápnete vedle. Metodologie sestavování ţebříčku se samozřejmě také liší. Například Forbes, který se zaměřuje jen na instituce v USA, je mezi sebou porovnává za základě toho, co si studenti z výuky odnesou, zatímco ostatní ţebříčky zahrnují například i náročnost přijetí a další kritéria související se samotným studiem. Mezi nejčastěji posuzovaná kritéria patří spokojenost studentŧ, úspěšnost absolventŧ, výuka a prostředí, mezinárodní věhlas, inovativnost a výzkum. V USA je dŧleţitým měřítkem například i zadluţení studentŧ. Tato kritéria v rŧzném poměru obvykle dohromady tvoří celkové skóre. Univerzity si mŧţete například na stránce www. shanghairanking.com nechat porovnat nejen celkově, ale také podle jednotlivých kritérií. I na stránce www.topuniversities.com mŧţete vyhledávat pomocí rŧzných filtrŧ a porovnat si tak třeba evropské nebo české univerzity. Evropě vévodí britské školy, v Česku Karlovka Většina nejlepších evropských univerzit se nachází ve Velké Británii, v první desítce se objevuje i technická univerzita v Curychu a polytechnika v Lausanne. V ţebříčcích se do sedmistého místa pravidelně umisťuje Karlova univerzita, která si na intervalu mezi dvoustou a čtyřstou pozicí z českých institucí stojí nejlépe, Masarykova univerzita, České vysoké učení technické a Vysoké učení technické v Brně, někdy mŧţete narazit i na Vysokou školu ekonomickou. Ţebříčky v Česku hodnotí fakulty I v České republice jsou pravidelně sestavovány ţebříčky nejlepších univerzit. Najdete je v médiích, zejména v Hospodářských nebo Lidových novinách, uplatnitelnost absolventŧ sleduje také MF Dnes. Neexistuje však ţádný souhrnný oficiální ţebříček. Většinou jsou mezi sebou univerzity a fakulty porovnávány v závislosti na oboru. Plné znění zpráv


Mŧţeme se dočíst, ţe podle Hospodářských novin na Karlově univerzitě najdeme nejlepší právnickou fakultu, nejlepší medicínu (na 2. lékařské fakultě), nejlepší ekonomii (na IES Fakulty sociálních věd), nejlepší informatiku (na Matematicko-fyzikální fakultě) a také nejlepší chemii (na Přírodovědné fakultě). Nejlepší strojírenství v Česku je vyučováno na Fakultě strojní ČVUT, kde na Fakultě architektury najdeme i nejlepší architekturu. Nejlepší sociologie je vyučována na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde najdeme i nejlepší výuku psychologie. Forbes The World QS World America‟s Top University University Rankings Rankings CollEges Stanford California Massachusetts University Institute Institute of Technology of Technology Pomona University Harvard College of Oxford University Princeton Harvard University University University of Cambridge Yale Stanford University University University College London Columbia Massachusetts Imperial University Institute College of Technology London Swarthmore Princeton University College University of Oxford United University Stanford States of Cambridge Universi Military Harvard University Yale University of California, University Berkeley Williams University University College of Chicago of Chicago Massachusetts Imperial California Institute of College Institute Technology London of Technology Academic CWUR World Ranking University oF World Rankings Universities Harvard Harvard University University Stanford Stanford University University University University of California, of Oxford Berkeley Massachusetts Massachusetts Institute Institute of Technology of Technology University University of of Cambridge Cambridge California Columbia Institute University of Technology Princeton University University of California, Plné znění zpráv


Berkeley Columbia Princeton University University University University of Chicago of Chicago University Yale of Oxford University The World University Rankings QS World University Rankings 2 University of Oxford 3 University of Cambridge 7 University of Cambridge 4 University College London 10 Imperial College London 5 Imperial College London 14 Swiss Federal Insitute 6 University of Oxford of Technology Zürich 21 University College London 12 Swiss Federal Insitute of Technology Zürich 32 London School of Economics 17 University of Edinburgh and Political Science 36 Karolinska Institute 19 École Polytechnique Fédérale de Lausanne 37 École Polytechnique Fédérale 19 King‟s College London de Lausanne 38 King‟s College London 28 École normale supérieure, Paris 39 University of Edinburgh 30 University of Bristol

Oxford vs. Cambridge 5.4.2014

Studenta web&mag str. 10 Luděk Vokáč

Téma

Mezi nejznámějšími britskými univerzitami prý panuje odvěká rivalita. Vyzpovídali jsme proto jejich české absolventy, Lukáše a Marii, abychom zjistili, jak to ve skutečnosti na „Oxbridgi“ chodí... Na Cambridgi je dŧleţité umět přemýšlet * Jak jste se ke studiu v zahraničí dostal? V zahraničí jsem pŧvodně vyrŧstal, uţ během studia na UK jsem pak strávil semestr na Novém Zélandu. Tam bylo studium trochu volnější, a tak jsem se rozhodl, ţe příště zvolím něco náročnějšího. Volba padla právě na Cambridge. * Proč právě Cambridge? Vţdy jsem studoval obory, které mě zajímaly a bavily, ale zároveň jsem chtěl dělat něco s lepším uplatněním v praxi, coţ pro mne byly mezinárodní vztahy. Cambridge jsem si všiml v počátku studií, pak více při psaní bakalářské práce na téma Marshallŧv plán. V práci jsem se zabýval i otázkou etiky v mezinárodních vztazích a chtěl jsem v tom akademicky pokračovat. Jenţe na FSV UK bylo trochu problematické do politologie míchat filozofii a etiku. Zjistil jsem, ţe na Cambridgi naopak takový postup moţný je, takţe to byla logická volba. * Naznačil jste rozdílný přístup ke studiu na Cambridgi, mŧţete rozdíly mezi studiem v Británii a u nás popsat detailněji? Tamní školy nehledají chodící encyklopedie. Základní znalosti jsou nutné, ovšem vlastní iniciativa, přemýšlení a schopnost argumentace jsou zásadními kvalitami. U nás mi díky mé paměti stačilo si na zkoušky přečíst materiály. Téměř nikdy se mě tu nikdo neptal na to, co si o dané problematice myslím, ať o tom napíšu úvahu. Jenţe právě vlastní přemýšlení se na Cambridgi hodnotí nejvíc, kdyţ znáte jen fakta, dostanete špatné známky. Škola učí studenty přemýšlet. Druhou věcí je, ţe na Cambridgi je kladen dŧraz na osobní přístup ke studentovi. Plné znění zpráv


* A co samotní studenti, jaké jsou tam jejich vzájemné vztahy? Všeobecně je tam spíš konkurenční prostředí. Uţ z principu například není dobré vyzradit některé své argumenty nebo myšlenky, protoţe je mŧţe pak někdo jiný pouţít ve své eseji. Panuje tam velký tlak, studenti „makají“ přes 10 hodin denně. Jsou velmi přísně hodnoceni, pro mnohé premianty ze středních škol je to aţ neúnosné, nejsou na to zvyklí. Na druhou stranu při škole funguje asi na 500 rŧzných spolkŧ, ve kterých jsou studenti hodně aktivní. Takţe kolektiv je tam skvělý. * Komu byste studium na Cambridgi doporučil? Určitě není dobré se na takovou školu hlásit jenom proto, ţe je dobrá. V motivačním dopise se pozná, jaké jsou vaše pohnutky. Určitě by se měli hlásit studenti, kteří mají zajímavý výzkumný projekt a mají zájem na něm intenzivně pracovat. Je potřeba se zajímat dostatečně dopředu, přihlásit se na Cambridge a projít přijímacím řízením není chvilková záleţitost. Lukáš Sedláček Lukáš Sedláček vyrŧstal ve Finsku a později v Dánsku, po návratu do ČR studoval na Karlově univerzitě hebraistiku a religionistiku na Filozofické fakultě a mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd. Pak absolvoval semestrální meziuniverzitní výměnu na University of Otago na Novém Zélandu, po návratu pokračoval navazujícím studiem na UK v oborech mezinárodní vztahy a evropská studia. Na University of Cambridge vystudoval postgraduální obor mezinárodní vztahy. Dnes je Lukáš výkonným ředitelem European Leadership & Academic Institute (ELAI ). Na Oxfordu studují opravdu ambiciózní lidé * Co vás ke studiu v zahraničí vedlo? Do zahraničí mě to táhlo vţdy, střední školu jsem vystudovala ve Francii. Bakalářské studium jsem absolvovala v Česku, pak jsem však hledala trochu náročnější výzvu, kterou jsem tady v Čechách nenašla. Školu v Oxfordu jsem si vybrala přímo kvŧli specifickému studijnímu programu, který se mi zdál být „šitý na míru“. * Jak probíhalo přijetí na Oxford? Prošla jsem v podstatě typickým procesem pro přihlášení a přijetí na zahraniční škole. K samotné administrativně docela náročné přihlášce je potřeba doloţit výsledky jazykových testŧ a přikládá se k ní esej. Pak jsem musela absolvovat pohovor přímo v Oxfordu. Ten nebyl jenom motivační, byl to znalostní pohovor, téměř taková ústní zkouška, kde jsem byla dotazována na některé základní koncepty z financí i matematiky. V den pohovoru pořádala škola i den otevřených dveří, takţe jsem se mohla se školou rovnou blíţe seznámit. * Financování studia jste sháněla uţ během přijímacího řízení? Přesně tak, uţ od začátku jsem věděla, ţe ke studiu na Oxfordu budu potřebovat finanční pomoc. V přihlášce jsem jiţ rovnou ţádala o stipendia přímo na škole, nakonec se mi podařilo jedno získat a byla mi odpuštěna polovina školného. Zároveň jsem zkoumala moţnosti získání stipendia v Česku. Zjistila jsem, ţe většinou je podmínkou přijetí na školu, takţe jakmile jsem dostala rozhodnutí, začala jsem podnikat potřebné kroky. * Jaké financování se vám tedy podařilo zajistit? Druhou polovinu nákladŧ na školné mi zaplatila nadace Krskových. Shodou okolností tehdy jejich program začínal a já se stala první osobou, která vŧbec stipendium získala. Často od studentŧ slýchám, ţe by na studium v zahraničí stejně neměli peníze, a tak se raději ani na takové školy nehlásí. Vzdávat to předem je však krátkozraké, určitě se dá vhodné řešení pro financování studia najít. * Čím se liší atmosféra na škole v Británii vŧči českým školám?



Na Oxfordu studují opravdu velmi ambiciózní lidé. Byli to lidé, kteří měli veliký zájem na samotném studiu, ale zároveň měli velký zájem na tom, aby jim studium pomohlo v hledání práce. Studentŧm jde o prohloubení vlastních znalostí, ne jen o samotný titul. Projevuje se to třeba na dynamice výuky, dynamice práce ve skupinách i třeba samotných hovorech mimo školu. * Vy jste také při studiu hledala práci? Ano, také jsem se tomu věnovala a na konci programu jsem jiţ měla nabídku na konkrétní pozici do konzultantské společnosti BCG. Tu jsem po absolvování školy přijala a vrátila se zpátky do České republiky. Práci se mi podařilo získat mimo jiné i díky skvělým sluţbám na škole, které vás na hledání zaměstnání připraví. Uţ při studiu jsem si také vyzkoušela intenzivní práci v týmu nebo proaktivní a samostatné řešení problémŧ, coţ jsou věci, se kterými se v práci setkávám dnes a denně. Marie Petrovická Marie Petrovická byla vŧbec první stipendistkou Nadačního fondu Martiny a Tomáše Krskových. Maturitu získala ve Francii, v Česku absolvovala bakalářské studium a magisterský obor finanční ekonomie vystudovala právě díky stipendiu na Oxfordu. V současnosti pracuje v praţské pobočce The Boston Consulting Group. Foto popis|

Obr na hliněných nohou 6.4.2014

respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ Ondřej Schneider

Ruská ekonomika je při bliţším pohledu mnohem zranitelnější, neţ se zdá Kdyţ v březnu ruský prezident Vladimir Putin slavnostně promlouval k parlamentu, nehovořil jen o Krymu, ale pochválil i ruskou ekonomiku, která je prý dost silná, aby ji ţádné sankce ze strany Západu váţněji nepoškodily. Velká příleţitost si ţádala velká slova, objektivnímu pozorovateli však nemŧţe uniknout, ţe ruská ekonomika je všechno jen ne silná, stabilní a soběstačná. Ekonomické sankce Západu ji jistě nezničí, avšak mohly by váţně ohrozit relativní blahobyt ruské střední třídy, a moţná dokonce sníţit absolutní blahobyt nejbohatších Rusŧ, kteří si v posledních letech koupili byty v Londýně, Monaku a ve Španělsku a jejichţ děti studují na soukromých školách v Anglii či ve Švýcarsku. Zlaté časy Ruská ekonomika proţívala nejlepší období v letech 2000-2008, kdy rostla o sedm procent ročně, a zahraniční investoři do Ruska investovali 20 miliard dolarŧ kaţdý rok v očekávání, ţe z Ruska se stane standardní trţní ekonomika. Drtivá většina investic ovšem směřovala do energetického prŧmyslu, který zaţíval jeden z největších boomŧ ve své historii: kdyţ Putin nastupoval do úřadu prezidenta, stál barel ropy 20 dolarŧ. V červnu 2008 stál stejný barel přes 140 dolarŧ a Rusko se topilo v penězích: státní rozpočet byl v přebytku, mzdy rostly o 30 procent ročně a devizové rezervy dosáhly 600 miliard dolarŧ. Investice do ostatních odvětví byly ale mizivé a sotva stačily na obnovu stárnoucího kapitálu. Není divu, ruské firmy a oligarchové vyváţeli ročně ze země ještě více, neţ do ní cizinci investovali: zjevně neviděli budoucnost Ruska aţ tak rŧţově. Nízké investice (okolo 20 procent HDP ročně, přičemţ “normální“ je míra investic kolem 30 procent), zhoršující se demografická situace (v Rusku klesl počet obyvatel o pět milionŧ oproti roku 1990) a zastaralá struktura ekonomiky postupně sníţily konkurenceschopnost ruských výrobcŧ, takţe dovozy do Ruska se v letech 20002008 zvýšily pětinásobně, zatímco vývozy vzrostly jen o 40 procent. Rusko dnes vyváţí v drtivé většině jen ropu a zemní plyn, výroba sloţitější produkce se sniţuje (Rusko nevyrobí více neţ deset civilních letadel ročně) nebo je zcela závislá na zahraničních partnerech (automobily, spotřební prŧmysl). Po roce 2008 se zastavil rŧst cen ropy a s tím i prŧměrný rŧst ruské ekonomiky na méně neţ jednom procentu. Federální rozpočet je vinou rychle rostoucího dovozu od roku 2009 ve schodku, a zatímco v roce 2006 stačila na vyrovnání rozpočtu cena ropy okolo 30 dolarŧ za barel, letos by se musela prodávat za 115 dolarŧ za barel.



Není tedy přehnané tvrdit, ţe Rusko promrhalo nejlepší dekádu své moderní historie a v roce 2014 je v delikátní ekonomické situaci. Pokus ruské vlády vytvořit moderní technologický park ve Skolkovu skončil defraudací více neţ miliardy dolarŧ. To ve srovnání s absurdními 50 miliardami za olympiádu v Soči vlastně ještě nebylo tak špatné. Vysoká míra korupce, nevypočitatelné chování úřadŧ a neexistence nezávislých soudŧ vynesly Rusku 124. místo mezi 147 státy sledovanými Světovým ekonomickým fórem. Útěk miliard Dosavadní neformální dohoda mezi vládou a veřejností přestává fungovat - ekonomika neroste, příjmy většiny Rusŧ stagnují a rubl oslabuje. Odliv kapitálu dosahuje rekordní úrovně: loni z Ruska odplynulo o 63 miliard dolarŧ více neţ do něj zahraniční investoři investovali (suverénně nejhorší výsledek v historii), pokusy direktivně oţivit rŧst selhávají a byrokracie je čím dál nepřátelštější vŧči soukromému sektoru. Rok 2013 byl špatný, ale letos se dŧvěra investorŧ - domácích i zahraničních - definitivně vytratila. Investice dále klesají, kdo mŧţe, přesouvá své peníze buď do dolarŧ, či ještě lépe do zahraničních bank: podle odhadŧ ruské vlády odešlo za první tři měsíce z Ruska 70 miliard dolarŧ, to je více neţ za celý loňský rok! Od začátku roku ztratil rubl deset procent své hodnoty vŧči dolaru, ačkoli centrální banka utratila za intervence na podporu rublu 40 miliard dolarŧ. Z těchto čísel je vidět, jak zranitelná ruská ekonomika je: aniţ by platily nějaké výraznější sankce, přišlo Rusko během tří měsícŧ o více neţ 100 miliard dolarŧ, i kdyţ zanedbáme propad moskevské burzy o více neţ deset procent během března. Zvláště ruský finanční sektor je pod velkým tlakem: ruské banky jsou podkapitalizované a byly zvyklé si pŧjčovat, především ze zahraničí - dohromady s velkými korporacemi dluţí zahraničním věřitelŧm více neţ 650 miliard dolarŧ. Rusko se za posledních 20 let zapojilo do globálního finančního systému a zvyklo si na jeho pohodlí. Ti šťastnější, kteří byli blíţ ke kohoutkŧm s ropnými penězi, si navíc uvykli cestovat a uţívat si kapitalismu v Evropě i Americe. Vracet se zpátky k primitivní ekonomice sovětského stylu by bylo pro většinu Rusŧ těţké a finanční ztráty s tím spojené by byly obrovské. Vládní propaganda nyní na plné obrátky vytváří obraz nepřítele, který bude zcela jistě obviňován ze všech potíţí, jeţ ruskou ekonomiku čekají. Je však otázka, jak dlouho vydrţí Rusŧm národní nadšení, kdyţ uvidí, jakou cenu za něj musí platit. Autor učí v Institutu ekonomických studií FSV UK, pŧsobí jako ekonom v Institutu mezinárodních financí ve Washingtonu. URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-61975570-obr-na-hlinenych-nohou

Fakulta bojuje o dům. Pošlete Prachařovi letadélko, vyzývá 7.4.2014

aktualne.cz

str. 00

Praha

Ministr dopravy v pátek potvrdil prodej výbuchem poničeného domu v Divadelní ulici, o koupi měla zájem i fakulta UK, ta se ale nemohla do draţby zapojit. Praha Praha - Nepomohla přímluva ministra školství, ani nabídka rektora doplatit stotisícikorunový rozdíl. Na trase nespokojení akademici - ministr dopravy Antonín Prachař tak začala létat malovaná letadélka. "Nelíbí se Vám, co se stalo s budovou Řízení letového provozu na nábřeţí? Dejte o tom vědět! Pošlete poštou ministru Prachařovi letadýlko se vzkazem!" vyzývá na Facebooku Fakulta sociálních věd (FSV) v čele s děkanem Jakubem Končelíkem. "Kdo máte chuť, čas a sílu, posílejte malovaná letadélka. Třeba si pan ministr Prachař všimne, ţe mu u nohou bzučí dvě bezvýznamné univerzity, ţe mu píše stíţnosti nějaký ministr školství, ţe se ho ptají novináři, v čem vidí veřejný zájem. A třeba pouţije mozek," napsal na Facebooku Končelík. Na oficiálním profilu FSV je k nalezení adresa ministerstva i Prachařova soukromá e-mailová adresa. Plné znění zpráv


Dŧm, který stojí mezi budovami FSV UK a FAMU, poškodil před rokem výbuch plynu. Obě školy projevily o budovu zájem s tím, ţe by propojením všech tří budov mohl vzniknout unikátní univerzitní kampus v historickém centru města. Řízení letového provozu (ŘLP), které spadá pod ministerstvo dopravy, však objekt nabídlo v elektronické draţbě. Jiný zákonný zpŧsob prý totiţ nebyl. Aukce se ale školy coby veřejné instituce nemohly zúčastnit. Prachař: Školy si mohou objekt pronajímat Myšlenku kampusu podpořil dopisem svému kolegovi ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Uvedl také, ţe by jeho resort zajistil propojení budov i finančně. Ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) odpověděl, ţe aukci nestopne, ale ţe si školy od nového majitele mohou objekt pronajímat. "Aktuální návrh ministra dopravy povaţuji za nešťastný, neboť je obecně známo, ţe ten, kdo si objekt pronajímá, do něj nemŧţe zásadně investovat veřejné či státní prostředky," reagoval rektor UK Tomáš Zima. Ten také připomněl, ţe vítězná nabídka v aukci byla jen o 101 tisíc vyšší neţ odhadní cena 210 milionŧ, a nabídl se, ţe rozdíl dorovná. “Na závěr prohlašuji, ţe jsem připraven nabídnout ze svých vlastních osobních finančních prostředkŧ onu částku 101 tisíc korun, aby stát v ţádném případě netratil," uvedl rektor v pátečním prohlášení. I přesto však v pátek ministerstvo dopravy uzavřelo smlouvu s vítězem aukce, a veřejnost se tak mohla dozvědět jméno nového majitele. Stala se jím společnost Lázeňská investiční. S pronájem budovy od Lázeňské investiční nesouhlasí ani děkan FSV Končelík. "Umím si představit, ţe univerzita vstupuje do smluvního vztahu na pronájem, ale pouze se solidním partnerem nikoliv s neznámou společností, která za sebou nemá dlouhou historii. Fakulta na rozdíl od běţného občana není schopna se přestěhovat v řádu měsícŧ ale spíše rokŧ. Kdyţ něco zrekonstruujeme a připravíme na výukové programy tak to musí být v řádu desítek let," okomentoval moţnost pronájmu Končelík. Děkan dodal, ţe fakulta se jiţ pohlíţí po alternativních prostorech. "Sousední dŧm byl naprosto unikátní, protoţe je mezi námi a FAMU a nabízí moţnost sdílet přístroje, probourat stěnu a nenutit studenty běhat po Praze. V tomto je neopakovatelný. Kdyţ nevyjde, musíme hledat jiný, protoţe novou budovu potřebujeme čistě z kapacitních dŧvodŧ," dodal Končelík. Zbyla pouze letadélka Zatím se tedy zdá, ţe školám zbyla pouze letadélka. "Nevíme o ţádných standardních legislativních krocích, které bychom mohli vykonat, abychom převzetí nemovitosti Lázeňskou investiční oddálili či zvrátili," řekl Končelík. Podle reakcí na Facebooku tak uţ několik barevných letounŧ směrem k Prachařovi vzlétlo. Podle mluvčího Tomáše Neřolda však ministerstvo výzvu zatím nezaznamenalo. Minulý pátek se v médiích objevily informace, ţe nový vlastník domu na Smetanově nábřeţí je v moţném napojení na reklamářskou společnost BigBoard a lobbistu Romana Janouška. Podle jednatele Lázeňské investiční Josefa Onderky jde o zavádějící informace. "Tato informace je úplně vymyšlená. Připomíná mi to padesátá léta, kdy stačilo vyslovit jméno jakéhokoliv člověka ve spojitosti s nepřítelem státu a člověk měl po kariéře, studiu nebo rovnou šel do vězení," řekl Onderka. Podle něj zpráva o moţném napojení lobbisty na Lázeňskou investiční vznikla v dílně České tiskové kanceláře. "Redaktor se nám jiţ omluvil a zprávu pozměnil," dodal Onderka. Společnost hodlá budovu podle dostupných informací opravit a vyuţít ji multifunkční objekt.



Blok domŧ na Smetanově nábřeţí loni 29. dubna poškodil výbuch plynu v Divadelní ulici. Nejhŧře dopadla právě čtyřpodlaţní budova z 19. století v majetku ŘLP. Při explozi utrpěly zranění čtyři desítky lidí, z toho dva se zranili váţně. Za viníka výbuchu vyšetřovatelé označili stavbyvedoucího, který v 70. letech porušil normy při kříţení plynovodu a elektrických kabelŧ. Potrestán ale nikdo nebude, protoţe odpovědný muţ před delší dobou zemřel.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/regiony/praha/fakulta-bojuje-o-dum-poslete-pracharovi-letadelkovyzyva/r~64dde3c2be2d11e387f10025900fea04/

Doněck - nový Krym? 7.4.2014

ČT 24

str. 07

22:00 Události, komentáře

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Na východě Ukrajiny vznikají proruské republiky. Nezávislost uţ vyhlásili i aktivisté v Charkově. V Doněcku ustavili separatisté vlastní parlament a poţadují referendum o nezávislosti. Ţádají také ruského prezidenta Putina o vyslání vojsk. Doněcká radnice ale zŧstala věrná kyjevské vládě a poţadavky separatistŧ odsoudila. Martin MIKULE, redaktor -------------------Krymský scénář se opakuje. Ukrajinské vlajky nahrazují ruské, separatisté násilím pronikají do budov státní správy a vyhlašují nezávislost. Vladimir MAKOVIČ, předseda proruského hnutí v Doněcku -------------------"Vyhlašuji nezávislou Doněckou lidovou republiku." Martin MIKULE, redaktor -------------------To samé udělali uţ i aktivisté v Charkově. Doněck se ale rovnou prohlásil za součást Ruské federace. Podobně jako na Krymu i tady ale separatisté plánují referendum o připojení k Rusku. Policejní kordony protrhli i demonstranté v dalších městech. V Luhansku dokonce obsadili místní sídlo tajné sluţby a zmocnili se zbraní. Ukrajina obvinila z odpovědnosti za vyhrocení nepokojŧ ruského prezidenta Putina. Podle ukrajinské vlády jde o předem připravený plán, který má vést k destabilizaci situace a vpádu ruských vojsk. Oleksandr TURČYNOV, úřadující ukrajinský prezident -------------------"Včera začala druhá fáze zvláštní operace Ruské federace proti Ukrajině." Martin MIKULE, redaktor -------------------S úmyslem přivést do země ruské vojáky se ale neskrývají ani sami separatisté. V Doněcku uţ poţádali Vladimira Putina o vstup mírového kontingentu. separatista -------------------"Obracíme se na vás, Vladimire Vladimirovoči. Jste poslední naděje pro naši budoucnost a pro budoucnost našich dětí." Martin MIKULE, redaktor -------------------Plné znění zpráv


Ukrajina uţ posílila ostrahu hranic s Ruskem. Rusko zatím ţádné konkrétní kroky neoznámilo. Varovalo ale Ukrajinu před dalšími krizemi, pokud se nebude chovat odpovědně. Martin Mikule, Česká televize. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------A já teď zdravím našeho zpravodaje Josefa Pazderku. Dobrý večer, Josefe. Josef PAZDERKA, zahraniční zpravodaj -------------------Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak od rána se mluví o Doněcku, kde přebírají vládu místní proruští aktivisté a před hodinou a pŧl se objevila stejná zpráva z Charkova, kde měli vyhlásit Charkovskou lidovou republiku. Řekni mi, co se to vlastně na Ukrajině děje a je to nějakým zpŧsobem koordinované? Josef PAZDERKA, zahraniční zpravodaj -------------------To je otázka samozřejmě úhlu pohledu. Vláda v Kyjevě říká, ţe jde o přesně připravený plán, jak uţ bylo v té reportáţi zmíněno, o jakousi další fázi útoku Ruska na Ukrajinu, ţe jde o přesnou choreografii. Poté, co vyhlásili separatisté nezávislost v Doněcku, tak totéţ udělali také v Charkově. O něco podobného se pokoušejí v Luhansku a v dalších městech na východě Ukrajiny. Já myslím, ţe je to také otázka proporcí. Buďme féroví. To, co se dnes stalo v Doněcku, probíhalo v reţii zhruba 50, maximálně 100 lidí, kteří oficiálně vyhlásili tu nezávislou Doněckou republiku a poţádali Rusko o případnou intervenci. Jenom pro představu, Doněck sám má zhruba milion obyvatel, celá Doněcká oblast asi 4,5 milionu obyvatel. To je samozřejmě disproporce. Nicméně je to nebezpečný precedens. Je to něco, co se uţ de facto odehrálo na Krymu, a poté následoval vstup ruských vojsk, a to je samozřejmě také něco, čeho se jak Kyjev, tak mezinárodní společenství, které dnes se k té situaci poměrně hlasitě vyjadřovalo, bojí samozřejmě úplně nejvíce. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Říkáš 50 aţ 100 lidí. Mě by ale zajímalo, co to je za lidi? Odkud se berou? Josef PAZDERKA, zahraniční zpravodaj -------------------Opět, úhel pohledu, otázka názoru. Část těch lidí samozřejmě je bytostně přesvědčena o tom, ţe by jim pod Ruskem bylo lépe, část těch lidí je pravděpodobně zaplacena, objevily se i některé informace o tom, ţe ti lidé dostávají finanční odměny za to, ţe se účastní jak těch demonstrací nebo to, co dělají aktuálně. Další věc je, součástí jakého, jakého scénáře jsou. Na východě Ukrajiny dlouhodobě fungují proruská hnutí, proruské organizace, které mŧţou buď přímo nebo nepřímo být napojeny na Moskvu a plnit do určité míry opět vědomě nebo částečně vědomě nebo nevědomě něco, co zapadá do toho širšího moskevského scénáře. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Jak na to reaguje zbytek Ukrajiny? A teď myslím nejenom jaksi západ, to mě zajímá také, ale především východ? Mŧţe tohleto nějakým zpŧsobem třeba eskalovat další nálady lidí, kteří by se pokoušeli o podobné věci v dalších částech Ukrajiny? Josef PAZDERKA, zahraniční zpravodaj -------------------Je to určitě signál a řekl bych, ţe na to tito lidé také spoléhají, jako něco, co, co mŧţe být precedensem i pro další lidi. Na stranu druhou, myslím si, ţe Moskva a ty proruské síly čekaly na, na východě Ukrajiny daleko větší podporu, čekaly, ţe to, co proběhlo na Krymu, bude moţné také v některých částech východní Ukrajiny. Zatím to tak nevypadá, i kdyţ ta skutečnost má hned několik rovin. Nejde jenom tyto, o tyto lidi, kteří se bezprostředně objevují v ulicích a obsazují ty vládní budovy, nejde jenom o kroky Moskvy. Určitě jde taky o vnitropolitické situace ..., vnitropolitické vztahy na Ukrajině. Ten východ Ukrajiny, tam hrají velikou roli ukrajinští oligarchové Rinat Achmetov, další lidé. Ti samozřejmě také vzadu stojí za těmi událostmi. Moţná si oni říkají vŧči vládě v Kyjevě o nějaké větší koncese. Do těch ... zákulisí nevíme, ale určitě oni do nich také velice silně promlouvají. Plné znění zpráv


Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------No a kdyţ jsme právě u té západní části a u Kyjeva, jak to, řekněme, poškozuje současnou kyjevskou vládu, nebo jak to mŧţe ovlivnit její postavení? Josef PAZDERKA, zahraniční zpravodaj -------------------Řekl bych, ţe pro vládu v Kyjevě je to jasný vzkaz. Rusko nadále promlouvá velice silně do situace na Ukrajině, chce do ní promlouvat. Jak uţ bylo mnohokrát zmíněno, Moskva vlastně se snaţí jakýmkoli zpŧsobem atakovat tu současnou vládní garnituru v Kyjevě a označovat ji za nelegitimní. Ta celá země spěje k prezidentským volbám v roce, 25. května letošního roku. To by byl pro Ukrajinu velký přelom, měla by, měla by legitimně zvoleného prezidenta. Brzy poté by došlo pravděpodobně také k podepsání té politické části dohody s Evropskou unií, a to by ... asociační dohody, a to by samozřejmě znamenalo třeba mimo jiné to, ţe Ukrajina přestane mít moţnost být součástí té celní unie, kterou navrhuje Rusko, tedy udělá jakýsi další krok směrem k Evropě. To se Rusku nehodí a tomu pravděpodobně podřizuje veškeré své kroky. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Říká Josef Pazderka. Díky. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------V debatě budeme pokračovat. A to s politickým geografem z Fakulty sociální věd Martinem Rieglem, dobrý večer. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Řekněte mi, to, co se teď děje v Doněcku, kdyţ začneme u toho Doněcka, tak Jozef Pazderka mluvil o tom, ţe to je poměrně marginální část nějakých demonstrantŧ. Mluvil o padesáti, sto lidech. Je to podle vás opravdu takto jaksi skupina lidí, která se dá brát, ţe nemá ţádný vliv, nebo to je organizovaná skupina, která mŧţe zasáhnout do hnutí nebo do těch událostí v těch jednotlivých regionech? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Ony ty záběry opravdu nasvědčují tomu, ţe se jedná o poměrně malý počet demonstrantŧ, který je očividně nějakým zpŧsobem korigovaný. Oni ti lidé často připomínají nějaké fotbalové chuligány. Jsou to zakuklenci, jsou částečně ozbrojeni. Pakliţe by se takové události odehrávali, řekněme, ve stabilním státě západní Evropy, například v Německu, tak by to bylo úsměvné, ale samozřejmě tady ta situace je odlišná, tady na hranicích stojí ruská armáda. Zejména v tom Doněcku, to je hranice nějakých sto kilometrŧ, takţe ta situace z tohohle je poměrně váţná, pakliţe by to Moskva samozřejmě chtěla pouţít jako záminku, ale zdá se, ţe se jí to příliš nedaří, prozatím. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Pardon a proto tedy Kyjev nezasahuje v tuto chvíli? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Kyjev se samozřejmě bojí pouţít jakoby řekněme nějakou represivní sílu potlačovat ty demonstrace násilně. To by právě potom mohlo vyeskalovat tu vítanou záminku, pakliţe by tekla krev, nedejboţe, ţe by došlo k nějakým lidským obětem, tak to by se opravdu mohlo stát. Tu záminku, kdyby Moskva opět poukazovala, dívejte se, tady je potlačována ruská menšina rusky mluvící populace, jsou tam masakrováni lidé, je třeba opět chránit tu ruskou populaci. Plné znění zpráv


Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------No a na kolik v tom, co se teď děje, sice mluvíme o tom, ţe to je sice marginální záleţitost, ale má právě Moskva své prsty. Na kolik je ona tím hýbatelem toho, co se tam teď děje? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já jsem o tom přesvědčený, samozřejmě nemám k tomu dŧkazy, ţe ty události nejsou úplně samohybné. O tom svědčí, řekněme, ten charakter těch demonstrací, kde dochází v podstatě ke koordinovanému obsazování těch státních institucí poněkud nahodilému. Ta situace se opravdu liší od toho Krymu, i kdyţ samozřejmě to vyhlášení nezávislosti na Krymu podle mezinárodního práva legitimní nebylo, nicméně tady ta situace ještě je kvalitativně odlišnější v tom, ţe samozřejmě ty oblasti nemají autonomii dle ústavy, nevyhlašují ty nezávislé nebo ten poţadavek na referendum, nesdělují oficiální instituce těch oblastí, ale v podstatě jsou to určité davy, které nějakým zpŧsobem obsadí ty radnice a v podstatě ty poţadavky jdou z ulice. Není jasné, kdo je za nimi, jaká je jejich legitimita, ta legitimita není ţádná. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Dobrá. Slyšeli jsme Doněck, Charkov. Kde se to zastaví? Bude to podle vás pokračovat do těch jednotlivých regionŧ? Mŧţe se stát, ţe se to bude stupňovat a bude se ozývat další a další regiony? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Pakliţe byste mě nutil hádat, jak já bych si asi vsadil, řekněme, na pět regionu z těch čtyřiadvaceti plus teda hlavní město, je to právě Doněck, je to Lugansk, jeto Dněpropretrov, Charkov a moţná Záporoţí. To čistě hádám z té volební mapy, která opravdu rozděluje tu Ukrajinu a tohle to je, bych řekl, těch pět oblastí, kde tradičně má, řekněme ten promoskevský kandidát nejvyšší procentuální podporu vyjádřeno opravdu procenty. Úplně nejvyšší to je v tom Doněcku, kde se to pohybuje přes 90 %. Pak je to ten Lugansk, ale ten Charkov i ten Dněpropetrov uţ trošku ztrácí, takţe já si myslím, ţe tohle to jsou ty regiony k tomu nejnáchylnější. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Takţe to samotné vyhlášení té autonomie vy neberete váţně, je to věc, kterou vyhlásil někdo naprosto bez nějakého jaksi statutu, nějaký člověk z ulice. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já z hlediska toho, jaká je goepolitická pozice Ukrajiny, opravdu, ţe tam došlo uţ k násilnému střetu s Moskvou, Moskva zabrala Krym, anektovala tuto část území, které je suverénním územím Ukrajiny, podle mezinárodního práva, tak to beru velmi váţně. Nicméně opravdu z toho odborného pohledu to povaţuju za naprosto nelegální úkony, nelegální akty. V podstatě, řekněme nějakých lidí z ulice, kteří si berou právo do svých rukou a uzurpují si právo v podstatě mluvit za obyvatelstvo toho regionu. I kdyby mluvili za většinu toho regionu, tak na to opravdu podle ústavy nemají právo, ani podle mezinárodního práva na to nemají ţádné oprávnění. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Český premiér Miloš Zeman včera v rozhlase prohlásil, ţe nebo prohlásil, mŧţeme říct, ţe dokonce vyzval NATO, aby nějakým zpŧsobem pokud by ta situace dál eskalovala, by jaksi zasáhlo a bránilo Ukrajinu. Dnes mě třeba zaujalo, ţe BBC tahle ta jeho slova interpretuje doslova jako ukázku nervozity ve východní Evropě. Nejsou ale naopak, neţ ukázka nervozity tohle toho spíš, řekněme, snaha o eskalaci té situace, nemŧţe to být naopak kontraproduktivní? Vyvolávat NATO, aby zasahovalo? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------On ten výrok pana prezidenta nevzbudil přílišný ohlas. BBC opravdu to zmínila v tom svém komentáři k té aktuální situaci, nicméně já si myslím, ţe by bylo dobré minimálně tady ty kroky, to vyjádření koordinovat na úrovni vlády s Ministerstvem zahraničí, s panem premiérem. Jeví se to poněkud jakoby opravdu nahodilý výrok. Povaţuji ho i věcně za velmi problematický. To z toho dŧvodu, ţe NATO je samozřejmě primárně obranná Plné znění zpráv


aliance, která má ze svých smluv za úkol chránit teritoriální integritu a bezpečnost nezávislosti členŧ a v podstatě není oprávněna k tomu, rozmisťovat svoje jednotky mimo své území. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Martin Riegl. Díky za váš čas. Na shledanou. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Na shledanou.

Univerzita Karlova slaví 666 let od svého zaloţení a udělila významné ceny 7.4.2014 finance.cz str. 00 Univerzita Karlova Univerzita Karlova v Praze si dnes připomněla výročí 666 let od svého zaloţení. U příleţitosti oslav tohoto výročí předal rektor profesor Tomáš Zima Cenu Miloslava Petruska za prezentaci Univerzity Karlovy a Cenu Bedřicha Hrozného za tvŧrčí počin. Ocenění získaly týmy z Fakulty sociálních věd, Lékařské fakulty UK v Plzni a Matematicko-fyzikální fakulty UK. V souvislosti s oslavami, které kaţdoročně připadají na 7. dubna, se uskutečnilo ve Velké aule historické budovy Karolina slavnostní shromáţdění, na němţ vystoupili rektor Univerzity Karlovy v Praze profesor Tomáš Zima a profesor Jiří Kuthan z Katolické teologické fakulty. Slavnostního shromáţdění se zúčastnil i primátor hl. m. Prahy RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D. Ve svém projevu rektor Tomáš Zima připomněl historický význam Univerzity Karlovy pro vzdělanost tehdejší společnosti a významnou roli, kterou univerzita hraje v současném vzdělávacím procesu. Uvedl, ţe nejde pouze o proces vzdělávání a vědeckou práci, ale také o tzv. třetí roli univerzity, na kterou by měl být kladen stále větší dŧraz. „Tuto roli chápu jako vztah univerzity ke společnosti v co nejširším pojetí, tj. při zachování univerzity jako veřejné korporace a instituce, podstatně se podílející na významných společenských procesech. Univerzita je a musí být fórem svobodné plurality a střetání názorŧ, místem kritické otevřené diskuze a nositelkou pozitivních myšlenkových proudŧ. Akcent přitom leţí především v oblasti kultivace a garantování etických standardŧ,“ uvedl rektor profesor Tomáš Zima. Profesor Jiří Kuthan se ve svém vystoupení zaměřil na významné historické mezníky, které existenci Univerzity Karlovy v Praze provázely od jejího vzniku aţ do současné doby. Zdŧraznil, ţe tak jako v minulosti ani dnes nemŧţe Univerzita Karlova myslet pouze sama na sebe. Starost o dobré směřování společnosti a státu byla ostatně univerzitní obci vlastní i v těţkých dobách. Za to mnohdy univerzita tvrdě platila, a s nemenší naléhavostí to platí i pro dnešek. Cenu Miloslava Petruska za úspěšnou prezentaci Univerzity Karlovy z rukou rektora převzala skupina studentŧ pod vedením PhDr. Denisy Kasl Kollmannové, Ph.D., z Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky Fakulty sociálních věd. Ocenění získala za kampaň „Změna paradigmatu: Kouření v restauracích lidem vadí“. Skupina ve spolupráci s výzkumnou společností Ipsos připravila výzkum na téma kouření v restauracích, který následně úspěšně prezentovala v českých médiích a na internetu. Cena Miroslava Petruska za prezentaci Univerzity Karlovy se uděluje za počin, jenţ má významný dopad na vytváření pozitivního obrazu UK širokou veřejností. Cena mŧţe být udělena jednotlivci či skupině bez ohledu na příslušnost k akademické obci univerzity. Vítěz získává finanční odměnu. Cenu Bedřicha Hrozného za tvŧrčí počin získal kolektiv Lékařské fakulty UK v Plzni za objev inovativního zpŧsobu zajištění nesráţlivosti krve v mimotělním oběhu přístroje k náhradě funkce ledvin a související patent metody a zařízení k jeho realizaci. Druhým oceněným byl kolektiv Matematicko-fyzikální fakulty UK za objevy spadající do oblasti nově formovaného oboru optospintroniky (odvětví elektroniky, které vyuţívá k ukládání a zpracování dat magnetický moment – spin – nosičŧ náboje), jeţ byly publikovány v prestiţních mezinárodních časopisech. Plné znění zpráv


Cena Bedřicha Hrozného za tvŧrčí počin je kaţdoročně udělována za významný a originální tvŧrčí počin, např. za odbornou časopiseckou či kniţní publikaci, umělecké dílo, pořádání výstavy či realizovaný patent. Hlavním kritériem pro udělení ceny je pŧvodnost, kvalita a závaţnost tvŧrčího počinu. Cena je spojena s finanční odměnou. Slavnostní shromáţdění bylo zakončeno ukázkou z díla Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české národní hudby. V tomto roce si připomínáme 190 let od jeho narození a 130 let od jeho úmrtí.


Budovu v Divadelní ulici v centru Prahy kupují podnikatelé z venkovní reklamy 7.4.2014

Hospodářské noviny str. 13 Martina Marečková

Česko

Reality Nový majitel domu na lukrativní praţské adrese plánuje prostory nabídnout k pronájmu i univerzitám Budovu na Smetanově nábřeţí v centru Prahy, kterou před necelým rokem poškodil výbuch plynu, koupila společnost Lázeňská investiční. Stojí za ní podnikatelé Jozef Onderka a Gabriel Fülöpp. Ti v minulosti pŧsobili ve společnosti BigBoard Praha, jeţ byla v médiích spojována s vlivným podnikatelem Romanem Janouškem. Onderka a Fülöpp se ale od známosti s Janouškem distancují. „Naše osoby ani společnost Lázeňská investiční, s. r. o., nejsou jakkoliv,spojeny„ s panem Janouškem,“ sdělil HN Fülöpp. Státní podnik Řízení letového provozu (ŘLP) prodal budovu na lukrativní praţské adrese formou elektronické aukce 18. března. Firma však odmítala zveřejnit jméno vítěze aukce, které se zúčastnili dva zájemci, s tím, ţe si to vítěz nepřeje. Jméno nového majitele domu oznámilo ministerstvo dopravy v pátek, kdy společnosti ŘLP a Lázeňská investiční uzavřely kupní smlouvu. „Společnost Lázeňská investiční jiţ sloţila kupní cenu, která činí dle draţby 210 101 000 korun,“ sdělil HN mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar s tím, ţe kupující jiţ zaplatil i daň z nabytí nemovitosti ve výši devíti milionŧ korun. Soudní znalec stanovil cenu domu na 210 milionŧ korun, vítěz aukce tak přihodil k této částce 101 tisíc korun. Budova z jedné strany sousedí s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy a z druhé s Akademií múzických umění. Obě vysoké školy měly zájem dŧm koupit za odhadní cenu a po rekonstrukci do ní přesunout část svých prostor. Aukce se však univerzity ze zákona nemohou účastnit, a zástupci těchto škol proto zpŧsob prodeje ostře kritizovali. Mluvčí ŘLP Richard Klíma argumentoval tím, ţe přímý prodej majetku státního podniku platná legislativa neumoţňuje a elektronická aukce je nejtransparentnější a lze v ní dosáhnout největšího zisku. „Ministerstvo dopravy ani Řízení letového provozu nechtějí být ve sporu s Karlovou univerzitou, proto také ministr ve čtvrtek oznámil, ţe nový vlastník je připraven jednat s touto univerzitou o případném dalším vyuţití budovy,“ řekl Neusar. Vysoké školy však ještě v pátek trvaly na koupi domu. „V současné době neuvaţujeme o alternativě, ţe bychom si budovu od nového majitele pronajímali,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Budovu z poloviny 19. století s vnitřním dvorem tvoří dva nezávislé objekty – křídlo přiléhající ke Smetanovu nábřeţí a křídlo v Divadelní ulici –, které jsou propojeny. Do vnitrobloku je přístup přes prŧjezd z Divadelní ulice. V budově jsou nad suterénem převáţně klenebné stropní konstrukce, v nadzemních podlaţích jsou stropní konstrukce dřevěné trámové. Objekt je kulturní památkou a to si noví majitelé uvědomují. „Koupí budovy a následnými renovačními pracemi hodláme vrátit budově její historický lesk,“ řekl Fülöpp s tím, ţe nákup financují z vlastních zdrojŧ. ŘLP nemovitost po výbuchu staticky zajistilo, rekonstrukce se má ujmout její nový majitel. V posledních týdnech v tisku zazněly obavy, ţe nový majitel budovu nechá zchátrat a zbourá ji. „Dŧm se v ţádném případě nebude bourat. Ţádný dŧm v památkové rezervaci se nesmí zbourat bez našeho vyjádření,“ řekl HN Jiří Skalický, ředitel odboru památkové péče na praţském magistrátu.



„Co je trochu zaráţející, je, ţe státní majetek (pod ministerstvem dopravy) v centru památkové rezervace se raději nabízí v draţbě privátním subjektŧm, neţ aby se převedl na vysokou školu, která o něj má evidentní zájem a je pro ni potřebný,“ dodal Skalický. *** 210 MILIONŦ KORUN a 101 tisíc korun navrch je částka, za kterou vydraţila společnost Lázeňská investiční budovu v Divadelní ulici. Foto popis| PO VÝBUCHU Takto vypadala budova na Smetanově nábřeţí v Praze loni v dubnu po výbuchu plynu, který zranil několik lidí. Aktuálně je v ní asi 2730 m2 pronajímatelných ploch. Foto autor| FOTO: HN – LUKÁŠ BÍBA O autorovi| Martina Marečková, [email protected]

Prodaný dům v Divadelní: „Je cílem státu zbavit se majetku?“ 7.4.2014


Praha

Tři budovy na jednom místě v centru Prahy. Ve dvou sídlí vysoké školy, které usilují o další prostory, a tu třetí stát prodává. Neskončil ten příběh absurdně? Nad tím se zamýšlí děkan Jakub Končelík. STARÉ MĚSTO Dŧm v Divadelní ulici, ve kterém před rokem vybouchl plyn, koupila ve veřejné draţbě společnost Lázeňská investiční. Dlouhodobě přitom o něj usilovala Univerzita Karlova. Její Fakulta sociálních věd totiţ sídlí v sousední budově. Podle Ministerstva dopravy bude nový majitel prostory univerzitě pronajímat. Děkan fakulty Jakub Končelík v rozhovoru pro MF DNES řekl, ţe si tuto moţnost nedovede představit. * Ministerstvo dopravy řeklo, ţe jste v jednání o budově zaspali. Uţ loni jste však měli připravenu studii, jak byste prostory přestavěli pro potřebu školy. Kdy jste na ní začali pracovat? Studie je z října, začalo se na ní však pracovat v květnu. Jednání probíhala prakticky od doby, kdy došlo k výbuchu a kdy Řízení letového provozu deklarovalo, ţe uţ o budovu dále nestojí. * Řízení letového provozu se brání tím, ţe bez veřejné draţby by nebyl prodej domu transparentní. Nejsem právník ani legislativec. Upřímně věřím, ţe právně je vše v pořádku. Ale kdyţ to vezmu selským rozumem, tak obce a státní podniky ročně prodají nemovitý majetek za asi sto miliard korun, ale jen necelé procento jde do elektronických draţeb. Připadá mi zvláštní, ţe zrovna Řízení letového provozu bylo v takové legislativní pasti, ţe nemělo jinou moţnost. * Vidíte v draţbě nějaký záměr Ministerstva dopravy? Zdá se, ţe ministr dopravy to přesně takto chtěl. V tom případě ať tedy ale jasně řekne, ţe stát se chce zbavovat nemovitého majetku, cíleně tak, aby ho poslal mimo státní rozpočet, ţe se jedná například o součást plánu. Ten já neznám. * Ministerstvo tvrdí, ţe nový majitel by vám prostory pronajal. Co vy na to? Nedovedu se představit horší scénář pro univerzitu, neţ ţe opravuje budovu, která patří někomu jinému. * Myslíte, ţe nový majitel by chtěl, abyste budovu opravil? Neumím si představit majitele, který koupí zbídačenou budovu s cílem opravit ji pro účely vysokoškolského vzdělávání na vlastní náklady. Ale třeba je to takový altruista. Kdyby to tak bylo, tak se slávou nového vlastníka uvítáme. * V čem by spočívala rizika, kdybyste šli do podnájmu v Divadelní? Plné znění zpráv


Mně se obecně nepříčí myšlenka být v nájmu. Ovšem pouze v situaci, kdy to má smysl. My jsme třeba v nájmu v budově Ministerstva zahraničních věcí. Ministerstvo zničehonic nezvedne cenu nájemného. Ale proč by to neudělal soukromý majitel? A škola má ve svém fungování obrovskou setrvačnost. Nemŧţe změnit pŧsobiště ze dne na den ani z roku na rok. Kdyby vlastník najednou řekl, ţe chce za nájem 70 milionŧ místo dohodnutého pŧl milionu, tak my zavřeme obor anebo pár let budeme muset zŧstat a hledat mimořádné řešení. * Takţe se nedohodnete? Do smluvního vztahu s touto firmou jít nechci a budu rozhodně proti. Dŧvod je prostý: já musím mít velmi silnou víru v to, ţe partner je solidní a ţe se pro nás zásadně nezmění podmínky příštích padesát let. V tomto horizontu totiţ my jako škola přemýšlíme a plánujeme. U firmy, která budovu získala za podivných podmínek, tuhle dŧvěru nemám. * Jaké jste měli s domem plány? Naše fakulta je roztroušena po osmi místech. Takto bychom měli hned dvě naše budovy vedle sebe. Stačilo by probourat dveře a studenti by necestovali zbytečně po Praze. Dŧm mezi námi a FAMU je výjimečný polohou. Mohli bychom s FAMU sjednotit vzdělávání na mimořádně nákladných přístrojích. Taková moţnost byla jedinečná a uţ se nezopakuje. A konečně pro nás ten prostor byl rozvojový ve smyslu vylepšování podmínek pro doktorské studium a podpory cizojazyčných programŧ. Foto popis| Jakub Končelík Děkan Fakulty sociálních věd Jakub Končelík. Foto popis| Bez oken Před rokem v domě vybouchl plyn. Foto autor| Foto: MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha


moderniobec.ihned.cz str. 00 VON, ČTK , pšt

zpravy.ihned.cz

Dŧm na praţském Smetanově nábřeţí, ve kterém v dubnu 2013 explodoval plyn, získá společnost Lázeňská investiční. Jejími jednateli jsou lidé napojeni na Romana Janouška. O dŧm přitom stála Univerzita Karlova. Budovu Řízení letového provozu (ŘLP) na praţském Smetanově nábřeţí koupili lidé spojovaní s podnikatelem Romanem Janouškem. Mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák řekl, ţe ŘLP v pátek kupní smlouvu uzavřelo se společností Lázeňská investiční. O budovu poškozenou při loňském výbuchu plynu přitom měla zájem Univerzita Karlova, která ji chtěla odkoupit za odhadní cenu 210 milionŧ korun, opravit a pouţívat ji pro výuku. Lázeňská investiční přitom v elektronické aukci nabídla jen o sto tisíc korun více. Jednateli nabyvatelské společnosti Lázeňská investiční, která vznikla na konci roku 2012, jsou podle obchodního rejstříku Jozef Onderka a Gabriel Fülöpp. Ti rovněţ pŧsobili ve společnosti BigBoard Praha v médiích spojované právě s vlivným praţským lobbistou. Lázeňská investiční však napojení na Janouška odmítá. "Naše osoby ani společnost Lázeňská investiční, s.r.o. nejsou jakkoliv 'spojeny' s panem Janouškem," ohradili se proti výrokŧm Onderka a Fülöpp. Objekt prý kupují z vlastních prostředkŧ a hodlají "vrátit budově její historický lesk." Vytvořit zde chtějí multifunkčně vyuţitelnou budovu a v přízemí se počítá se znovuotevřením galerie Sklenář. Univerzita se nesmí účastnit draţby Lázeňská investiční zvítězila v polovině března v aukci, které se zúčastnili dva zájemci a které se Univerzita Karlova nezúčastnila, protoţe jako veřejná instituce se draţeb účastnit nemŧţe. Další komplikací pro univerzitu je skutečnost, ţe ŘLP jako státní podnik nemŧţe majetek prodávat přímo, ale právě formou veřejné draţby. Plné znění zpráv


Výbuch v centru Prahy: Škoda na domě se odhaduje na 10 milionŧ, zraněno bylo 43 lidí - čtěte ZDE O přehodnocení rozhodnutí prodat budovu soukromému zájemci přesto vyzval šéfa dopravního resortu Antonína Prachaře ministr školství Marcel Chládek. Podle ministerstva dopravy byl ale celý proces v běhu a těţko by se rušil. Nabyvatel uţ sloţil kupní cenu včetně devíti milionŧ korun, které činí daň z nabytí nemovitosti, uvedl Novák. "To si myslím, ţe by pro nás taky nebyl problém," komentoval ale případné navýšení ceny o daň Chládek. Další kroky zatím neplánuje, čeká na oficiální odpověď ministra dopravy. Rektor univerzity Tomáš Zima také v pátek uvedl, ţe rozdíl 101.000 korun mezi odhadní a draţební cenou by klidně zaplatil ze svého. Senát: Při prodeji by měla univerzita přednost Podle akademického senátu univerzity stát prostřednictvím ŘLP dokázal najít cestu, jak státní majetek neprodat veřejné instituci, která o něj měla zájem, ale za tutéţ cenu jej poslat do soukromých rukou. Univerzita jako veřejná instituce má podle senátu při prodeji státního majetku přednost, kvŧli zákonným omezením se ale nemŧţe účastnit veřejné draţby. Všichni jsme se klepali, studenti byli pořezaní, popisuje výbuch novinář Miloš Čermák - čtěte ZDE ŘLP objekt po výbuchu pouze staticky zajistilo, potřebná rekonstrukce čeká na nového majitele. Podle předběţných údajŧ policie celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionŧ korun, z čehoţ by největší podíl měl připadnout právě na dŧm patřící leteckým dispečerŧm. Filmová a televizní fakulta a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody kaţdá na milion korun a odhady škod objektu Akademie věd se pohybují kolem deseti milionŧ korun. Exploze plynu z loňského dubna zranila čtyři desítky lidí a poškodila domy v okolí a zaparkovaná vozidla. Většina zranění byla lehkého charakteru, dva lidé byli poraněni váţně. Řízení letového provozu v objektu nesídlilo a dlouhodobě jej pronajímalo. Záběry loňského výbuchu v prodané budově flowplayer('playerContainer4022100','/public/javascripts/flowplayer/flowplayer-3.2.7.swf', ( plugins: ( rtmp: ( url: '/public/javascripts/flowplayer/flowplayer.rtmp-3.2.3.swf', netConnectionUrl: 'rtmp://89.185.236.153/vod/' ) ), playlist: [ ( url: 'http://img.ihned.cz/attachment.php/310/47691310/m7AcG6UhoMLsv1F9jSkV3fOd2iNpbqux/20130429_095515 _Vsechny_kanaly.m2v.jpg' ), ( url:'mp4:1000/640/a7/41261wtyG19-640.mp4', provider: 'rtmp', autoPlay: false ) ], clip: ( scaling: 'orig' ) ));


Obr na hliněných nohou 7.4.2014

Respekt str. 35 Okem ekonoma ONDŘEJ SCHNEIDER

Ruská ekonomika je při bliţším pohledu mnohem zranitelnější, neţ se zdá Plné znění zpráv


Kdyţ v březnu ruský prezident Vladimir Putin slavnostně promlouval k parlamentu, nehovořil jen o Krymu, ale pochválil i ruskou ekonomiku, která je prý dost silná, aby ji ţádné sankce ze strany Západu váţněji nepoškodily. Velká příleţitost si ţádala velká slova, objektivnímu pozorovateli však nemŧţe uniknout, ţe ruská ekonomika je všechno jen ne silná, stabilní a soběstačná. Ekonomické sankce Západu ji jistě nezničí, avšak mohly by váţně ohrozit relativní blahobyt ruské střední třídy, a moţná dokonce sníţit absolutní blahobyt nejbohatších Rusŧ, kteří si v posledních letech koupili byty v Londýně, Monaku a ve Španělsku a jejichţ děti studují na soukromých školách v Anglii či ve Švýcarsku. Zlaté časy Ruská ekonomika proţívala nejlepší období v letech 2000–2008, kdy rostla o sedm procent ročně, a zahraniční investoři do Ruska investovali 20 miliard dolarŧ kaţdý rok v očekávání, ţe z Ruska se stane standardní trţní ekonomika. Drtivá většina investic ovšem směřovala do energetického prŧmyslu, který zaţíval jeden z největších boomŧ ve své historii: kdyţ Putin nastupoval do úřadu prezidenta, stál barel ropy 20 dolarŧ. V červnu 2008 stál stejný barel přes 140 dolarŧ a Rusko se topilo v penězích: státní rozpočet byl v přebytku, mzdy rostly o 30 procent ročně a devizové rezervy dosáhly 600 miliard dolarŧ. Investice do ostatních odvětví byly ale mizivé a sotva stačily na obnovu stárnoucího kapitálu. Není divu, ruské firmy a oligarchové vyváţeli ročně ze země ještě více, neţ do ní cizinci investovali: zjevně neviděli budoucnost Ruska aţ tak rŧţově. Nízké investice (okolo 20 procent HDP ročně, přičemţ „normální“ je míra investic kolem 30 procent), zhoršující se demografická situace (v Rusku klesl počet obyvatel o pět milionŧ oproti roku 1990) a zastaralá struktura ekonomiky postupně sníţily konkurenceschopnost ruských výrobcŧ, takţe dovozy do Ruska se v letech 2000–2008 zvýšily pětinásobně, zatímco vývozy vzrostly jen o 40 procent. Rusko dnes vyváţí v drtivé většině jen ropu a zemní plyn, výroba sloţitější produkce se sniţuje (Rusko nevyrobí více neţ deset civilních letadel ročně) nebo je zcela závislá na zahraničních partnerech (automobily, spotřební prŧmysl). Po roce 2008 se zastavil rŧst cen ropy a s tím i prŧměrný rŧst ruské ekonomiky na méně neţ jednom procentu. Federální rozpočet je vinou rychle rostoucího dovozu od roku 2009 ve schodku, a zatímco v roce 2006 stačila na vyrovnání rozpočtu cena ropy okolo 30 dolarŧ za barel, letos by se musela prodávat za 115 dolarŧ za barel. Není tedy přehnané tvrdit, ţe Rusko promrhalo nejlepší dekádu své moderní historie a v roce 2014 je v delikátní ekonomické situaci. Pokus ruské vlády vytvořit moderní technologický park ve Skolkovu skončil defraudací více neţ miliardy dolarŧ. To ve srovnání s absurdními 50 miliardami za olympiádu v Soči vlastně ještě nebylo tak špatné. Vysoká míra korupce, nevypočitatelné chování úřadŧ a neexistence nezávislých soudŧ vynesly Rusku 124. místo mezi 147 státy sledovanými Světovým ekonomickým fórem. Útěk miliard Dosavadní neformální dohoda mezi vládou a veřejností přestává fungovat – ekonomika neroste, příjmy většiny Rusŧ stagnují a rubl oslabuje. Odliv kapitálu dosahuje rekordní úrovně: loni z Ruska odplynulo o 63 miliard dolarŧ více neţ do něj zahraniční investoři investovali (suverénně nejhorší výsledek v historii), pokusy direktivně oţivit rŧst selhávají a byrokracie je čím dál nepřátelštější vŧči soukromému sektoru. Rok 2013 byl špatný, ale letos se dŧvěra investorŧ – domácích i zahraničních – definitivně vytratila. Investice dále klesají, kdo mŧţe, přesouvá své peníze buď do dolarŧ, či ještě lépe do zahraničních bank: podle odhadŧ ruské vlády odešlo za první tři měsíce z Ruska 70 miliard dolarŧ, to je více neţ za celý loňský rok! Od začátku roku ztratil rubl deset procent své hodnoty vŧči dolaru, ačkoli centrální banka utratila za intervence na podporu rublu 40 miliard dolarŧ. Z těchto čísel je vidět, jak zranitelná ruská ekonomika je: aniţ by platily nějaké výraznější sankce, přišlo Rusko během tří měsícŧ o více neţ 100 miliard dolarŧ, i kdyţ zanedbáme propad moskevské burzy o více neţ deset procent během března. Zvláště ruský finanční sektor je pod velkým tlakem: ruské banky jsou podkapitalizované a byly zvyklé si pŧjčovat, především ze zahraničí – dohromady s velkými korporacemi dluţí zahraničním věřitelŧm více neţ 650 miliard dolarŧ. Rusko se za posledních 20 let zapojilo do globálního finančního systému a zvyklo si na jeho pohodlí. Ti šťastnější, kteří byli blíţ ke kohoutkŧm s ropnými penězi, si navíc uvykli cestovat a uţívat si kapitalismu v Evropě i Americe. Vracet se zpátky k primitivní ekonomice sovětského stylu by bylo pro většinu Rusŧ těţké a finanční ztráty s tím spojené by byly obrovské. Vládní propaganda nyní na plné obrátky vytváří obraz nepřítele, který bude zcela jistě obviňován ze všech potíţí, jeţ ruskou ekonomiku čekají. Je však otázka, jak dlouho vydrţí Rusŧm národní nadšení, kdyţ uvidí, jakou cenu za něj musí platit. Foto popis| Plné znění zpráv


O autorovi| ONDŘEJ SCHNEIDER, Autor učí v Institutu ekonomických studií FSV UK, pŧsobí jako ekonom v Institutu mezinárodních financí ve Washingtonu.

O rozhlasovém programu 7.4.2014

Týdeník Rozhlas str. 05 Josef Maršík

Reflexe

MÉDIA A SPOLEČNOST V diskusi o současném rozhlasovém zpravodajství a publicistice v kurzu Univerzity třetího věku podrobila jedna studentka současný ţurnalistický program veřejnoprávního rozhlasu dosti nevybíravé kritice. Podle jejího soudu je uvedený program plný politických stanovisek a subjektivních komentářŧ, které ve veřejnosti vyvolávají zbytečně vyhraněné negativní emoce a spíše veřejnost rozdělují, neţ spojují. Řešením by bylo podle jejího mínění rozhlasové vysílání odpolitizovat a vysílat jen takové pořady, které by zvyšovaly kulturní a vzdělanostní úroveň posluchačŧ, zejména těch mladších. Tímto stanoviskem se nevědomky přenesla do samých počátkŧ úvah o zaměření a funkci rozhlasového programu, kterými se u nás jiţ před devadesáti lety zabývali zakladatelé první soukromé rozhlasové společnosti s názvem Radiojournal, československé zpravodajství radiotelegrafické. Byl to zejména programový ředitel společnosti Miloš Čtrnáctý, jenţ prosazoval koncepci rozhlasu jako dŧleţité společenské, vzdělávací, osvětové, lidovýchovné instituce, jejímţ prvořadým úkolem by mělo být „především poskytování programu nejvyšší umělecké úrovně". V rozhodující míře ji měla zajišťovat tzv. váţná hudba a náročný umělecký slovesný program doplněný osvětovými přednáškami a přenosy z významných kulturních akcí. V této koncepci nebylo příliš místa pro zábavu. Ve vysílání téměř chyběla jedna z hlavních sloţek programu většiny dnešních rozhlasových stanic populární hudba - a za nejniţší přípustnou hranici zábavy byla v podstatě povaţována opereta. Koncepce kulturního a osvětového rozhlasu také příliš nepřála zpravodajskému a publicistickému programu. Po celé období předválečného Československa připravovala rozhlasové zpravodajství Československá tisková kancelář, které jen Radiojournal poskytoval vysílací čas. Publicistika, zvláště pak politická publicistika (komentáře, besedy k aktuálním politickým tématŧm), neměla téměř ve vysílání místo. Jak se však během následujících let ukázalo, šlo přes ušlechtilou snahu Miloše Čtrnáctého o koncepci naivní a těţko udrţitelnou. Posluchači brzy vyţadovali zkvalitnění zpravodajství a větší diferenciaci programu tak, aby v něm byla zastoupena vedle náročného uměleckého programu rovněţ sloţka zábavná -populární hudba, přenosy kabaretních představení, sportovní reportáţe a tak dále. Ve druhé polovině třicátých let také muselo vedení Radiojournalu ustoupit na základě kritiky posluchačŧ od defenzivního odmítání politické publicistiky. K bezprostřednímu ohroţení Československa musel zaujmout jasné stanovisko i rozhlas. Od května 1938 byl proto do vysílání zařazen nový pořad s názvem Okénko. V něm se poprvé objevily dosud opomíjené rozhlasové formy - komentář a publicistický rozhovor, tj. ţánrové typy tzv. analytické publicistiky, v nichţ se vyjadřovaly k aktuálním politickým otázkám vedle redaktorŧ Radiojournalu také významné osobnosti tehdejšího veřejného ţivota. Tím de facto skončila etapa politicky neangaţovaného rozhlasu. Také dnes patří zpravodajství a publicistika k nejdŧleţitějším programovým sloţkám rozhlasového vysílání. Nutno dodat - k nejdraţším. Z tohoto dŧvodu nenajdeme soukromou rozhlasovou stanici, která by nabízela tak rozsáhlé zpravodajství, čerpající nejen z agenturních zdrojŧ, ale z vlastní sítě domácích a zahraničních zpravodajŧ, jako poskytuje nepřetrţitě a kontinuálně veřejnoprávní rozhlas. Jeho význam si obvykle uvědomíme aţ v obdobích nestability a závaţných zahraničních událostí, které mohou mít vliv i na náš ţivot. Samozřejmě otázka vyváţeného zastoupení politických, ekonomických, kulturních a dalších témat mŧţe být subjektivně hodnocena rŧzně, stejně jako jeho specifikace s ohledem na formát příslušné stanice, její převaţující posluchačskou skupinu i ţánrovou strukturu zpravodajského a publicistického programu. Kaţdý posluchač však má dnes moţnost najít si takový typ programu, který mu nejlépe vyhovuje. Stačí zalistovat v tomto Týdeníku - a to také bylo doporučeno naší kritické studentce. Foto popis| O autorovi| Josef Maršík pedagog FSV UK

Seriál Trendy v ICT: Marketing v ICT a zpětná vazba 7.4.2014

protext.cz

str. 00

ece kom



jik Praha 7. dubna (PROTEXT) - Seriál Trendy v ICT: Marketing v ICT a zpětná vazba, 10. 4. 2014, 17:00 - 18:30 Hlavním tématem dalšího setkání ze seriálu akcí Trendy v ICT bude zpětná vazba v marketingu ICT řešení. Asociace za lepší ICT řešení tak otevírá diskusi o komoditizaci trhu ICT řešení, o produktech a řešeních s dlouhým prodejním cyklem a o mýtech v pohledu IT manaţerŧ na oblast marketingu a jeho zpětnou vazbu. Návštěvníci mohou diskutovat mimo jiné s Janem Herzmannem, který je jednou z nejzajímavějších osobností v oblasti výzkumu veřejného mínění v ČR, učí marketingový výzkum na VŠE a FSV UK. Akce je určena výhradně manaţerŧm a marketérŧm z oblasti ICT, případně učitelŧm a studentŧm manaţerské informatiky. Na akci vystoupí také: Marek Dědič, ředitel Asociace, Jan Sedláček, předseda správní rady Asociace, Pavel Kohout, ředitel divize nových médií České televize. Jeden z účastníkŧ semináře získá pro svoji firmu marketingový audit Asociace v hodnotě 22.000 Kč a 7“ tablet Prestigio. Pro všechny je k dispozici male občerstvení a příjemné prostředí kongresového hotelu. Kompletní program a reseni.cz/vecer.html.

registraci

najdete

zde:

href="http://lepsi-reseni.cz/vecer.html">http://lepsi-

Počet míst je omezen, proto bude Vaše účast potvrzena v pořadí registrací. Účastnický poplatek činí 980 Kč (studenti a učitelé VŠ 480 Kč). Těšíme se na setkání Marek Dědič Ředitel Asociace za lepší ICT řešení, o.p.s., Husinecká 10, Praha 3, 130 00 tel.: 226 259 729 e-mail: [email protected] www.lepsi-reseni.cz Upozorňujeme odběratele, ţe materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost. ČTK Cas| 11:35

Rozpočet EU – víte, jak funguje, kdo o něm rozhoduje? 8.4.2014

businessinfo.cz

str. 00

Kalendář akcí

Dne 9. dubna 2014 se v Praze od 17:00 do 19:00 uskuteční seminář Zastoupení Evropské komise a Informační kanceláře Evropského parlamentu v České republice. Na akci vystoupí Petr Mooz (Evropská komise), Michal Částek (Ministerstvo financí ČR) a Petr Janský (IES FSV UK a IDEA CERG-EI). Plné znění zpráv


Zájemci o účast na semináři, který je zaměřen na rozpočtovou problematiku Evropské unie, se mohou přihlásit na uvedených kontaktech. Pozvánka (635 kB)

URL| 21843.html

http://www.businessinfo.cz/cs/online-nastroje/kalendar-akci/praha-seminar-rozpocet-eu-090414-

Ukrajinské síly vyčistily charkovský úřad od proruských separatistů 8.4.2014

ct24.cz str. 00 ama,had

Svět

Kyjev/Charkov – Ukrajinské pořádkové síly na východě země opět ovládly sídlo oblastní správy v Charkově, kde zatkly okolo 70 proruských separatistŧ. Úřad vyčistila od separatistŧ speciální jednotka Jaguar z centrální Ukrajiny, a to bez obětí na ţivotech. Podle Radia Svoboda mezi zatčenými nejsou ţádní Rusové. V Doněcku a Luhansku se stále vyjednává. Moskva vyzvala Kyjev, aby okamţitě ukončil vojenské operace na východě země – mohly by podle ní rozpoutat občanskou válku. Stráţcŧm zákona uţ pogratuloval úřadující prezident Oleksandr Turčynov. Pohrozil separatistŧm, obsazujícím se zbraní v ruce úřední budovy, zacházením "jako s teroristy a zločinci". Přislíbil však, ţe "pořádkové síly nikdy nepozdvihnou zbraň proti pokojným demonstrantŧm. Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov akci proti charkovským aktivistŧm označil jako "protiteroristickou operaci". Podle agentury Unian vyčistila úřad od separatistŧ speciální jednotka Jaguar z centrální Ukrajiny, a to bez obětí na ţivotech. Většina proruských aktivistŧ, kteří se charkovské budovy zmocnili během nedělní demonstrace, odešla ještě během noci, a to po jednáních s ministrem vnitra Arsenem Avakovem. Pořádkové síly zasáhly a budovu ovládly poté, co proruští aktivisté vhodili zápalné lahve do dvou kanceláří. Oheň se hasičŧm podařilo rychle uhasit. Ukrajinský parlament podle agentury Unian zpřísnil tresty za protistátní zločiny. Za pokus o narušení územní celistvosti má hrozit od tří po 15 let vězení či doţivotí, za vlastizradu od 12 po 15 let. Ještě dnes mají poslanci projednávat návrh na vyhlášení výjimečného stavu v Charkovské, Doněcké a Luhanské oblasti. Podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky ovšem výjimečný stav ani ozbrojený zásah proti separatistŧm v nejbliţších dnech nehrozí. Dělící čára na východě nejde mezi Ukrajinci a Rusy I přes dramatické události posledních dní ovšem východní ukrajinské regiony ţijí relativně běţným ţivotem. "V Doněcku místní administrativu ovládá maximálně stovka lidí, samotný Doněck má přitom jeden milion obyvatel a celá doněcká oblast má 4,5 milionu obyvatel," zdŧraznil Pazderka. Dělící linie mezi zastánci a odpŧrci připojení dalších ukrajinských oblastí k Ruské federarci proto nevede na základě etnických či lingvistických rozdílŧ, ale spíše podle politického smýšlení. "Etnických Rusŧ je v Doněckém regionu kolem 40 procent, rusky mluvících lidí je zde podle posledního sčítání zhruba 70 procent," konstatoval Pazderka. Kvŧli vření na východě země přesto Kyjev posílil ostrahu hranic a rovněţ vyslal policejní posily z dalších regionŧ do Charkovské, Doněcké a Luhanské oblasti. Včera proruští separatisté v regionálních centrech Doněcku a v Charkově vyhlásili vlastní takzvané lidové republiky, nezávislé na zbytku země. Poţádali také o ruskou vojenskou pomoc. Obracíme se na vás, Vladimíre Vladimiroviči, jako k poslední naději pro nás a naše děti. Jen v Rusku vidíme jediného obránce naší kultury. Jen ruské mírové síly mohou dát jasný signál kyjevské chuntě, která se dostala k moci krví a násilím," prohlásil jeden z proruských demonstrantŧ. Vše je dílem Moskvy, tvrdí Kyjev Plné znění zpráv


Doněck také navštívila prezidentská kandidátka Julia Tymošenková. Podle ní v Doněcku nikdo nechce válku a nestabilitu, akce radikálŧ ale prý podněcuje Moskva. "Jsou tam dva druhy protestujících: příslušníci ruských tajných sluţeb a ti, které si najali a chovají se velmi agresivně," prohlásila bývalá premiérka. Rovněţ podle amerického ministra zahraničí jsou za nepokoji ruští agenti. Nasazení placených provokatérŧ je podle Johna Kerryho nezákonným pokusem o destabilizaci Ukrajiny. Rovněţ oficiální představitelé Ukrajiny včetně premiéra Arsenije Jaceňuka jsou přesvědčeni, ţe vření na ruskojazyčném východu země zorganizovalo Rusko. Podle znalcŧ místních poměrŧ ovšem není příliš reálné, ţe by se ruské ozbrojené síly do situace vloţily. "Pokud by tak měly v plánu, udělaly by to prý uţ v počátku nepokojŧ," poznamenal Padzerka. Politolog Emil Sulejmanov je přesvědčen, ţe Moskva v tomto případě vŧči Kyjevu pouţije odlišný scénář neţ v případě Krymu, jenţ s vyuţitím vojenských sil anektovala. "Na východě Ukrajiny není tolik lidí, kolik by si přálo připojení k Rusku. Anexe těchto regionŧ by proto byla větší problém," tvrdí odborník z FSV UK s tím, ţe Rusko nyní vsadilo na politiku dlouhodobé nestability na východu Ukrajiny. "Scénář a plány Moskvy se neustále rozvíjí. Před anexí Krymu jsme také nevěděli, ţe chce Rusko poloostrov připojit, protoţe Putin tvrdil, ţe to není v jeho plánech," podotkla redaktorka Rádia Svobodná Evropa - Rádio Svoboda Natalia Churikova. "Kdyţ Rusko uvidí, ţe je Ukrajina slabá, tak je jakýkoliv scénář moţný," dodala novinářka.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/268980-ukrajinske-sily-vycistily-charkovsky-urad-od-proruskychseparatistu/

Ministr a rektoři se zajímají o osud praţského domu poničeného výbuchem plynu 8.4.2014

ČRo - regina.cz str. 00 Zuzana Vlčková, mkp

denik

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) bude znovu řešit budoucnost domu v praţské Divadelní ulici. O budově poničené loni výbuchem plynu bude jednat s rektory Univerzity Karlovy a Akademie múzických umění. Sejde se s nimi přesto, ţe budovu uţ v aukci koupila soukromá společnost. Lázeňská investiční zvítězila v polovině března v aukci, které se zúčastnili dva zájemci. Univerzita Karlova mezi nimi nebyla, protoţe jako veřejná instituce se draţeb účastnit nemŧţe.Legislativní omezení byla také na straně majitele - Řízení letového provozu - jako státní podnik musí majetek prodávat ve veřejné draţbě.Ministr Chládek uţ poţádal ministra dopravy Antonína Prachaře z hnutí ANO o to, aby prodej přehodnotil. Budovu loni poškodil výbuch plynu v Divadelní ulici. Podle předběţných údajŧ policie celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionŧ korun, z čehoţ by největší podíl měl připadnout právě na dŧm patřící ŘLP.Filmová a televizní fakulta a fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody kaţdá na milion korun a odhady škod objektu Akademie věd se pohybují kolem deseti milionŧ korun.Za výbuch plynu v praţské Divadelní ulici mŧţe stavbyvedoucí, který uţ zemřel. Případ je odloţenZa výbuch plynu v praţské Divadelní ulici mohou chyby při stavbě potrubí v 80. letechDŧm v Divadelní ulici je neobyvatelný. Ţivot v místě se ale vrací do svých kolejíDva měsíce po výbuchu v Divadelní ulici stihli plynaři zkontrolovat celou PrahuMěsíc po výbuchu plynu v Praze řeší některé instituce problémy s financováním opravPlyn v Divadelní ulici unikal z potrubí pod chodníkem. Výbuch zachytily kameryTýden po výbuchu zŧstává ulice Divadelní uzavřena. Praha jedná o pomoci potřebnýmŠkody v centru Prahy po výbuchu domu dosahují 100 milionŧ korunSledovali jsme ONLINE: Výbuch plynu v centru Prahy zranil 35 lidí. Provoz uţ je obnoven

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1336399



Obaly 8.4.2014

ČT 1

str. 01

17:35 Černé ovce

Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. To platí nejen pro moderátory, ale taky pro spotřebitele. Vy jste se ovšem dostavili k obrazovkám v pravý včas. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Vítejte u Černých ovcí. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Dneska se zeptáme, proč se některé zboţí prodává v přehnaně velkých obalech. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------A pak vám nabídneme test antiperspirantŧ. Kdyţ to chcete na někoho vybalit, musíte to pěkně zabalit. Iveto, tady, pro tebe dárek. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Jé, děkuju. Ale to je obyčejná tuţka! Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------No jo, ale je v pěkném obalu. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Tak já ti to řeknu pěkně bez obalu. Tys mě tím obalem hezky obalamutil. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Bingo! Obaly holt dělají divy. Anna ŠTUMPF, redaktorka -------------------Krabice, sáčky a dózy, do kterých by se vešlo někdy o polovinu, někdy i několikanásobně více prodávaného obsahu. To zná určitě kaţdý z nás. Proč jsou obchody plné nadměrných obalŧ? Denisa KOLLMANNOVÁ KASL, vedoucí katedry marketingové komunikace a PR, Fakulta sociálních věd UK -------------------Obal je velmi dŧleţitý a vţdycky rozhoduje alespoň zčásti o tom, jestli si zákazník ten výrobek koupí nebo ne. Kdyţ zákazníci přijdou do prodejny, vidí regály se spoustou zboţí. A vybírají si vţdycky v tom daném kontextu podle té řady produktŧ, které si chtějí koupit. A mezi nimi se rozhodují na základě iracionálních pocitŧ. Vybírá se to, co se mu líbí. Anna ŠTUMPF, redaktorka -------------------Vypravili jsme se do obchodu a zjistili, ţe nadměrné obaly se pouţívají hlavně u potravin. Lukáš ZELENÝ, vedoucí právního oddělení, dTest -------------------Tady je ten dŧvod zcela jasný, spotřebitel, který si bude kupovat danou potravinu, bude mít pocit, ţe se jednoduše řečeno více nají. Jedním z nejextrémnějších případŧ nadměrného obalu je tady mléčná kaše Nutrilon. V okamţiku, kdy otevřeme krabičku a poté, co sáček vyndáme a sklepeme všechno dolŧ, pořádně ho Plné znění zpráv


ohneme, jak by bylo třeba, zjistíme, ţe dosahuje tak třetiny té krabičky, tudíţ dvě třetiny obalu byly opět pouţity nadbytečně. Denisa KOLLMANNOVÁ KASL, vedoucí katedry marketingové komunikace a PR, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tohle to je typický příklad produktu, kdy vidíte krásnou barevnou krabičku, a kdyţ vyndáte produkt, tak vlastně zjistíte, ţe byste ho mohli dát do mnohem menšího obalu. Samozřejmě firmy se snaţí ty svoje produkty chránit, takţe vţdycky argumentují tím, ţe je potřeba, aby produkt byl dobře zabalený a měl dostatek místa, aby se třeba nepolámal. Anna ŠTUMPF, redaktorka -------------------V tomhle případě by ale krabička mohla být určitě menší. Denisa KOLLMANNOVÁ KASL, vedoucí katedry marketingové komunikace a PR, Fakulta sociálních věd UK -------------------Kdyţ zákazník přijde domŧ, tak tam uţ ta krabička takový význam nemá. Zákazníci si často produkty přesypávají do vlastních dóz. A to je ten okamţik, kdy zjišťují, ţe ta krabička obsahuje toho produktu třeba méně, jenom 50 %. Anna ŠTUMPF, redaktorka -------------------Jedná se tedy o klamání zákazníka? Pojem nadměrný obal upravuje v České republice zákon číslo 477 z roku 2001 o obalech. Lukáš ZELENÝ, vedoucí právního oddělení, dTest -------------------Osoba, která uvádí obal na trh, je povinna zajistit, aby objem a hmotnost toho obalu byla co nejmenší. Aby nevznikaly odpady z obalŧ. Pokud není tento poţadavek dodrţen a nedŧvodně pouţit větší obal, neţ by být pouţit měl, tak se jedná o obal nadměrný. Anna ŠTUMPF, redaktorka -------------------Zdánlivě je tedy tento problém legislativně podchycen. V praxi je to ovšem obtíţnější. Jak dokázat, ţe se jedná skutečně o nadměrný obal, kdyţ zákon jasně neříká, o kolik maximálně mŧţe být větší neţ samotný obsah? Denisa KOLLMANNOVÁ KASL, vedoucí katedry marketingové komunikace a PR, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tohle je zase takový typický trik, kdy firmy sází na to, ţe zákazník neudělá tohle. Kdy vlastně zjistí, ţe krabička by mohla být naplněna mnohem více, skoro aţ o čtvrtinu. Proto tento prázdný prostor překryje páskou, která neprŧhlední to prázdné místo tak, aby zákazník neměl pocit, ţe si kupuje prázdnou krabičku nebo vzduch. Anna ŠTUMPF, redaktorka -------------------Kromě toho, ţe nadměrné obaly často klamou zákazníky, tak hlavně zbytečně zatěţují ţivotní prostředí. Lukáš ZELENÝ, vedoucí právního oddělení, dTest -------------------Je-li při výrobě uţíván nadměrný obal, tak je spotřebováváno více materiálŧ a také nadměrné náklady vznikají při přepravě, ať uţ letecké či silniční nebo ţelezniční. Kdyţ tu krabičku otevřeme a podíváme se na další obal a ten sundáme, tak zjistíme, ţe v té krabičce je opravdu jenom úplně na dně. Tady spotřebitel asi nebude mít takový pocit, ţe je klamán, protoţe si spočítal, na kolik dní ty tablety má. Ale mŧţeme jasně říci, ţe je pouţit podstatně nadměrný obal, a to velmi neodŧvodněně. Anna ŠTUMPF, redaktorka -------------------Problematika nadměrných obalŧ se netýká jen potravin a potravinových doplňkŧ. V obchodech mŧţete koupit i jiné zboţí, například výrobek, slouţící k odpuzování komárŧ a jiného hmyzu. Plné znění zpráv


Lukáš ZELENÝ, vedoucí právního oddělení, dTest -------------------V okamţiku, kdyţ to otevřeme, tak zjistíme, ţe tady jsou tři čtvrtiny té krabičky úplně zbytečné. Je tam malé zařízení a jeden malý sáček. Dalším příkladem nepotravinářského výrobku s nadměrným obalem by mohl být například tento čisticí prášek, kde zjistíme, ţe po otevření nebo po přiloţení před světlo, ţe náplň dosahuje pouze necelých dvou třetin toho obalu. Tudíţ opět zde je neodŧvodněně pouţit nadměrný obal. Anna ŠTUMPF, redaktorka -------------------O nadměrné obaly se v poslední době lidé zajímají, otázkou je, jestli se změní stávající legislativa, aby to bylo lépe prokazatelné a postiţitelné. Do té doby je jenom na nás, jestli budeme kupovat vzduch v poloprázdných krabicích. Denisa KOLLMANNOVÁ KASL, vedoucí katedry marketingové komunikace a PR, Fakulta sociálních věd UK -------------------Firmy to určitě dělají záměrně, zkoumají velmi pečlivě, jaká je ještě míra toho, za co je zákazník ochoten zaplatit, do kdy to ještě povaţuje za férovou nabídku. A kdy uţ by to povaţoval za nějakou nekalou taktiku.

Univerzita oslavila 666 let 8.4.2014

Lidové noviny vef

str. 02

Domov

VÝROČÍ ZALOŢENÍ KARLOVY UNIVERZITY PRAHA Karlova univerzita si připomněla magické výročí, od jejího zaloţení včera uplynulo 666 let. Na slavnostním shromáţdění ve Velké aule historické budovy Karolina předal rektor Tomáš Zima (na snímku za řečnickým pultem) Cenu Miloslava Petruska za prezentaci Univerzity Karlovy a Cenu Bedřicha Hrozného za tvŧrčí počin. První ocenění převzala skupina studentŧ z Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky Fakulty sociálních věd. Zaujala kampaní Změna paradigmatu: Kouření v restauracích vadí. „Jde o cenu, která se uděluje za počin, jenţ má významný dopad na vytváření pozitivního obrazu Univerzity Karlovy vnímaného širokou veřejností. Výzkum skupina úspěšně prezentovala v médiích a na internetu,“ uvedl mluvčí univerzity Václav Hájek. Cena Bedřicha Hrozného je udělována za významný a originální tvŧrčí počin. „Získal ji kolektiv Lékařské fakulty UK v Plzni za objev inovativního zpŧsobu zajištění nesráţlivosti krve v mimotělním oběhu přístroje k náhradě funkce ledvin,“ vysvětlil Hájek. Rektor Zima v projevu připomněl historický význam univerzity pro vzdělanost tehdejší společnosti. Upozornil i na dŧleţitost její současné, takzvané „třetí role“. „Tu chápu jako vztah univerzity ke společnosti v co nejširším pojetí. Univerzita je a musí být fórem svobodné plurality a střetání názorŧ, místem kritické otevřené diskuse a nositelkou pozitivních myšlenkových proudŧ,“ pronesl. Foto autor| FOTO MAFRA – TOMÁŠ KRIST

O přednášky v angličtině není zájem 8.4.2014

Lidové noviny str. 17 BARBORA ŘÍHOVÁ

Akademie

Na odborné předměty přednášené v cizím jazyce se studentŧm moc chodit nechce a vysoké školy je k tomu ani nenutí Procvičování gramatiky, ale taky některých technických výrazŧ. Náplň běţné hodiny angličtiny na Fakultě strojní ČVUT. „Máme třeba popsat, z čeho se skládá motor auta nebo pračky,“ přibliţuje výuku dvacetiletý student druhého ročníku Marek Halík. Plné znění zpráv


Během tří let bakalářského studia tu musí kaţdý student absolvovat jedno semestrální kurz cizího jazyka, v přepočtu dvě hodiny týdně po dobu přibliţně čtyř měsícŧ. V magisterském studiu si pak musí vybrat jiný jazyk, rozsah je stejný. Z obou jazykŧ musí sloţit zkoušku a tím má splněno – víc se angličtinou či jiným jazykem trápit nemusí. Tedy pokud nechce. A podobně to vypadá i na řadě jiných českých vysokých škol. Máme je nutit? Obejít se bez opravdu dobře zvládnuté angličtiny je v dnešní době téměř nemoţné, a vyhýbat se jí během studia není tedy moc rozumné. Schopný přírodovědec, inţenýr, ekonom, lékař či sociolog má tento jazyk dokonale ovládat. Asi nejúčinnějším zpŧsobem, jak si osvojit cizí jazyk, je část studia strávit v zahraničí. Kdo nechce nebo nemŧţe odjet, tomu zbývá vybírat z toho, co nabízí jeho škola. Většinou se po studentech vyţaduje absolvovat hodiny cizího jazyka: tedy drilovat gramatiku a rozšiřovat si slovní zásobu. Otázkou však je: Neměli by studenti v angličtině absolvovat přímo některé přednášky? A je to u nás vŧbec moţné? V aulách a přednáškových místnostech na odborné předměty vyučované v cizím jazyce – většinou v angličtině – narazíte. Přednášejícími bývají hostující zahraniční učitelé, častokrát také učitelé čeští. V drtivé většině ale spadají do kolonky předmětŧ dobrovolných neboli povinně volitelných. A dluţno říct, ţe nemnoho studentŧ tuto šanci vyuţívá. Potřebné kredity mohou totiţ získat i na jiných přednáškách v rodné řeči. Takovou zkušenost mají i na zmiňované Fakultě strojní ČVUT. Jak uţ bylo řečeno: pokud chcete na praţské „strojárně“ získat titul inţenýr, musíte povinně absolvovat dva kurzy cizího jazyka a zvládnout zkoušku (z prvního jazyka na pokročilé úrovní, z druhého na úrovni základních znalostí). Pokud má někdo pocit, ţe je jeden semestr málo, mŧţe chodit na angličtinu či jiný jazyk klidně po celou dobu studia. „Škoda je, ţe nemáme angličtinu povinnou celé tři roky. Taky je škoda, ţe výuka není přísnější, nepíšeme během semestru testy, moc nás k ničemu nenutí, kdyţ něco procvičujeme, tak nás postupně vyvolávají, kdo ví, tak ví, kdo neví, neví,“ stěţuje si Marek Halík, který o sobě ví, ţe bude dělat jen to, co musí. Zda je vedení strojní fakulty spokojeno s tím, kolik hodin stráví její studenti s angličtinou, a zda by nebylo lepší, kdyby měli některé odborné přednášky v angličtině, a to i povinně, zjišťovala příloha Akademie u proděkana pro pedagogickou činnost Jana Řezníčka. „Většina fakult, mezi nimi i ta strojní, uţ dnes poskytuje výuku v angličtině cizincŧm, za peníze. Čeští studenti mohou, pokud o to projeví zájem, navštěvovat tyto přednášky také,“ vysvětluje proděkan. Kaţdý semestr mohou studenti strojárny chodit bez poplatku společně se zahraničními studenty na jeden aţ dva odborné předměty. Sám Řezníček má několik přednášek v angličtině, potvrzuje ale to, co říkají i jinde: do studia v angličtině se studenti moc nehrnou. Z 2300 studentŧ na strojní fakultě kaţdoročně výše popsanou moţnost vyuţije jen kolem dvaceti, maximálně pětadvaceti lidí. A vylepšovat cizí jazyk se jim nechce ani v cizině. „Strojaři jsou peciválové,“ míní Jan Řezníček a své tvrzení dokládá čísly: „Ročně mŧţu poslat aţ 70 lidí do ciziny na výměnný program Erasmus. Kaţdý rok se mi jich přihlásí kolem 50 a z toho jich deset nezvládne jazykové testy.“ Vyuţij příleţitosti To na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně jsou o něco přísnější. Student jakéhokoliv oboru tu musí kaţdý rok absolvovat alespoň jeden předmět v angličtině – jaký, to je na něm. Výběr je velký, škola nabízí takových předmětŧ aţ sto osmdesát. Zbytek uţ je na aktivitě jednotlivých studentŧ. Pokud chtějí, mohou mít v angličtině předmětŧ mnohem víc, pokud nechtějí, zŧstanou u toho jednoho. „Jsem děkan, který se snaţí povinnosti stavět jako příleţitosti: tady máte nabídku a snaţte se ji vyuţít,“ nastiňuje svou strategii Břetislav Dančák, děkan Fakulty sociálních studií. A jak této příleţitosti jeho studenti vyuţívají? „Zprŧměrovat to nedokáţu, ale určitě by jich mohlo být na přednáškách v angličtině víc,“ reaguje na dotaz. Stejný model zvolila i Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické v Praze. Studenti bakalářského oboru musí absolvovat v angličtině jeden předmět, studenti navazující magisterského oboru dva. Pokud jich chtějí víc, mohou, ale nemusí. I na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy nechávají volbu na studentech. Některé předměty tu nabízejí ve dvou mutacích – v českém a anglickém jazyce. Ale ani tady není na anglické paralelce nával. Škola má ambici do budoucna přitvrdit a změnit poměr toho, co se učí česky a co anglicky, ve prospěch angličtiny. Vzorem jim jsou školy v neanglických zemích, kde se angličtina objevuje v hodinách mnohem častěji neţ u nás. „Třeba ve Skandinávii nebo v Nizozemsku se běţně setkáte s tím, ţe přednáška běţí v angličtině od okamţiku, kdy se tam objeví jeden jediný cizinec,“ uvádí proděkan Přírodovědecké fakulty Jakub Langhammer. Kdyţ v angličtině, tak za peníze Další variantou, jak by bylo moţné se angličtinu dokonale naučit v českých podmínkách, je studovat rovnou celý obor v angličtině. Dle údajŧ akreditační komise je v Česku aktuálně akreditováno celkem 1700 oborŧ pro výuku v cizím jazyce, nejčastěji v angličtině. Tyto obory ovšem studují zejména cizinci. Ať Čech, či cizinec, kaţdý musí platit. Ve vysokoškolském zákoně totiţ stojí, ţe studium v cizím jazyce je zpoplatněno. Kolik se platí, to si stanovují školy samy. Například Karlova univerzita vybírá za jeden rok studia všeobecného lékařství 330 tisíc korun, bakalářský program na fakultě sociálních věd vyjde levněji – na 190 tisíc. Pro školy jsou tyto peníze Plné znění zpráv


významným zdrojem příjmŧ. I proto je pro ně v současné době nepředstavitelné, ţe by vybíraly třeba jen symbolický poplatek, aby do oborŧ nalákaly Čechy. Tu a tam ale na Čecha i v placených programech narazíte. Třeba na brněnské fakultě sociálních studií měli jednoho studenta v oboru European Politics. To na Vysoké škole ekonomické mají takových studentŧ víc. V bakalářském oboru Corporate Finance and Management je v letošním akademickém roce zapsáno šestnáct studentŧ, z toho čtyři Češi (rok studia tu vyjde zhruba na 100 tisíc korun). V navazujícím magisterském studiu International Management je z celkem 105 studentŧ hned 58 Čechŧ (rok studia tu vyjde zhruba na 50 tisíc korun). Najdou se ale i školy, které si u ministerstva školství dokázaly vyjednat výjimku a nabízejí studium v angličtině zdarma. To je případ třeba Technické univerzity v Liberci. Pokračování na straně 19 O přednášky v angličtině není zájem Dokončení ze strany 17 Kompletně v angličtině tu mají bakalářský obor informační a komunikační management. První rok se studuje v Liberci, druhý rok na partnerské univerzitě v Polsku a končí se v Německu. „Od roku 2001 máme 71 českých absolventŧ,“ říká Hana Stárová z liberecké univerzity. Ţe se za obor v angličtině platí obvykle vysoké sumy, je zpŧsobeno faktem, ţe takový obor vyjde školu samozřejmě dráţ. Mimo jiné proto, ţe tam zpravidla přednášejí cizinci a ty je třeba nalákat na vyšší platy, neţ jsou ty tabulkové českých vysokoškolských učitelŧ. „V předmětech vyučovaných v angličtině máme kolem 25 studentŧ, coţ nás vyjde velmi draho. Výuka se vám začne vyplácet aţ v okamţiku, kdy na ní máme 150 studentŧ a víc,“ vysvětluje Řezníček z ČVUT. Ani brněnský děkan Dančák si nedokáţe představit, ţe by studium v angličtině bylo zadarmo či jen za symbolický poplatek: „Pokud chcete, aby byl obor srovnatelný s tím, co nabízejí školy jinde v západní Evropě, musí se za to platit.“ Navíc je tu prospěchové stipendium, které mŧţe část výdajŧ studentovi pokrýt. Investice do vzdělání v angličtině se kaţdopádně vyplatí – absolvent tím získá na pracovním trhu nepopiratelnou výhodu oproti těm, kteří vystudují totéţ česky. *** Větší přínos má, kdyţ se prostřednictvím cizího jazyka učíte něco nového. K tomu nejlépe slouţí odborné předměty v angličtině. Do studia v angličtině se na strojní fakultě nikdo moc nehrne. Z 2300 studentŧ si odborný předmět v angličtině zapíše jen dvacet. Foto popis| Angličtina na odborné úrovni. Na vysokých školách, jako je třeba ČVUT (na snímku jeden z ateliérŧ Fakulty architektury ČVUT), by studenti měli dokonale ovládat technickou angličtinu. Foto autor| FOTO MAFRA – JAN ZATORSKY

Univerzity mají dál zájem o dům na Smetanově nábřeţí, chtějí pronájem na desítky let 8.4.2014

novinky.cz str. 00 jas

Domácí

Univerzita Karlova a AMU jsou připraveny pronajmout si od nového vlastníka budovu na praţském Smetanově nábřeţí. Muselo by se však jednat o dlouhodobý na desítka let. Zástupci obou škol to v úterý uvedli po setkání s ministrem školství Marcelem Chládkem (ČSSD), který představoval návrh novely zákona o pedagogických pracovnících. Ta by měla vyřešit problém 17 000 učitelŧ, kteří doposud učí bez potřebného vzdělání. Jak Chládek avizoval, budou i do budoucna moţné výjimky. Ty se budou týkat například rodilých mluvčích. Dočasně budou moci zaměstnat učitele bez kvalifikace i ředitelé škol, kteří neseţenou na dotčenou pozici člověka s odpovídajícím vzděláním. Pokud se takový objeví, bude muset dostat přednost. Plné znění zpráv


Chládek se vrátil i k prodeji budovy na Smetanově nábřeţí. Tu v aukci prodávalo Ředitelství letového provozu a získala ji společnost Lázeňskou investiční, která má podle ČTK přes jednatele vazby na firmu spojovanou s lobbistou Romanem Janouškem. [celá zpráva] "Pevně věřím, ţe ti, kteří to koupili, mají seriózní zájem, aby tam probíhala akademická výuka," řekl ministr. Ministr školství Marcel Chládek FOTO: Petr Horník, Právo Objekt je mezi budovami, ve kterých sídlí Fakulta sociálních věd UK a FAMU. Obě se ji snaţily získat pro výuku. Kvŧli zákonným omezením se však nemohly aukce zúčastnit. Chládek v této věci apeloval i na ministra dopravy Antonína Prachaře (ANO), který však jiţ prodej nemohl zastavit. Objekt byl loni poškozen výbuchem plynu v Divadelní ulici a vyţaduje rozsáhlou rekonstrukci. Rektoři UK a AMU Tomáš Zima a Jan Hančil by nicméně budovu rádi získali do dlouhodobého pronájmu nebo ji od nového majitele za pomoci ministerstva školství odkoupili. Zima zmínil, ţe pronájem by musel být dlouhodobý, minimálně na 50 či 100 let.

URL| http://www.novinky.cz/domaci/332858-univerzity-maji-dal-zajem-o-dum-na-smetanove-nabrezi-chtejipronajem-na-desitky-let.html

Předpověď: Andrej Babiš zesměšnil Sobotku. Je to král, ovládne úplně vše. Nemá konkurenci 8.4.2014

parlamentnilisty.cz str. 00 Jiří Hroník

Politologové

POLITOLOGOVÉ Dost velkou potupu připravil Andrej Babiš špičkám ČSSD, kdyţ pro stát dojednal mnohem výhodnější podmínky, neţ jaké se chystaly přijmout ve věci OKD. Politolog Jan Kubáček v této souvislosti hovoří o zesměšnění sociálních demokratŧ a osolení jejich otevřené rány, protoţe se ukázali i jako špatní a marnotratní vyjednavači. Stačila hodinová schŧzka ministra financí Andreje Babiše s předsedou představenstva NWR Garethem Pennym a rázem je na světě dohoda o prodlouţení činnosti Dolu Paskov do roku 2017 a podpora od státu ve výši 600 milionŧ korun výhradně na sociální program pro horníky. To je neporovnatelně výhodnější neţ plán ČSSD, která chtěla dle vyjádření ministra prŧmyslu Jana Mládka a premiéra Bohuslava Sobotky vydat ze státního 1,1 miliardy korun na útlum a odstupné, pokud by majitelé OKD provozovali na své náklady ztrátovou těţbu v dole do roku 2016. Pro špičky ČSSD to je od šéfa hnutí ANO dost traumatizující lekce. “Bezesporu došlo k jejich zesměšnění. Veřejnost tak dostala informaci, ţe jsou špatnými i marnotratnými vyjednavači. Naopak Andrej Babiš je pro ni faktickým vítězem o to víc, ţe veřejnost je uţ opravdu otrávená z toho, jak státní peníze doslova tečou ze všech stran a přitom se nedostává na spoustu potřebných věcí a projektŧ,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Kubáček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Osolení otevřené rány sociálních demokratŧ Babišŧv majstrštyk odhalil, jak málo toho jsou sociální demokraté schopni získat pro stát. “Je to pro ně osolení otevřené rány, protoţe výsledek nemohou kritizovat, kdyţ o obdobný usilovali, ale tento je výrazně lepší. Opět se na dalším příkladu ukázalo, kdo je faktický premiér, kdo je hybný činitel a vŧbec nejdŧleţitější aktér vlády. Potvrdilo se to, co od voleb vidíme, ţe faktickým premiérem je Andrej Babiš a ţe ho tak vnímá i okolí, protoţe zástupci společnosti NWR se dohodli s ním, a to výrazně výhodněji pro stát,“ poznamenává Jan Kubáček.



“To, ţe Andrej Babiš vypálil rybník Bohuslavu Sobotkovi, Janu Mládkovi a celé sociální demokracii, bude mít pokračování a určitě to zvýrazní i média Andreje Babiše, zejména deník MF Dnes a Rádio Impuls, protoţe ty mají masový dopad na voličsky zajímavou veřejnost, která si začíná uvědomovat, ţe se blíţí evropské volby. A dál poroste tlak na Bohuslava Sobotku, na jeho premiérství i na jeho akceschopnost,“ poukazuje politolog na to, ţe hnutí ANO mŧţe i díky této Babišově dohodě bodovat v blíţících se volbách do Evropského parlamentu. Po dobytí ČEZu bude Babiš lídrem vrcholné, ale i byznys politiky A při hodnocení šéfa ANO nezŧstává jen u uzavřené dohody o Dole Paskov. “Andrej Babiš je opravdu ţralokem v klidném vysluněném rybníku české vlády. Naprosto samostatně zvládl svou personální politiku na Ministerstvu financí i na rezortech řízených ministry za hnutí ANO bez jakékoli komunikace s dalšími koaličními partnery. Teď se ukázalo, ţe jiţ provádí jakoby vnitrozemskou hospodářskou politiku, ale strategickou. A další meta, kterou očekávám těsně po evropských volbách, aţ se budou sčítat rány a vítězství, bude dobytí nejmocnější zdejší firmy, a to vedení ČEZu,“ myslí si Jan Kubáček. Pak se Andrej Babiš stane neomezeným vládcem a nebude mu moci uškodit jakákoli situace, i kdyby se jednalo o destabilizování vlády, protoţe to by zvládal za souhry prezidenta Miloše Zemana, který by se patrně stal mediátorem takového konfliktu. “V podstatě bude korunovaným králem, opravdovým lídrem tuzemské jak vrcholné politiky, tak i té byznys politiky. Fakticky nebude mít konkurenta na obzoru ani z řad levice, ani z pravice,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Kubáček. Pohotová reakce rutinéra, ale veřejnost víc ocení, kdo dohodu vyjednal Premiér Bohuslav Sobotka se o dohodě ministra financí s předsedou představenstva NWR dozvěděl během návštěvy Zlínského kraje. “Vítám tuto informaci stejně jako změnu názoru Andreje Babiše. Byla to sociální demokracie, která od počátku navrhovala aktivní přístup k řešení problému OKD,“ prohlásil předseda vlády i ČSSD, kdyţ byl konfrontován s dotazem, co říká tomu, ţe Andrej Babiš vyjednal nepoměrně lepší podmínky pro stát, neţ byly ty, s nimiţ se hodlala spokojit sociální demokracie. “Je to pohotová reakce, je to obrana politického rutinéra, ale nebudeme si nalhávat, ţe pro veřejnost je mnohem dŧleţitější, kdo ten výsledek vyjednal. A myslím si, ţe si teď Andrej Babiš neodpustí ţádné vystoupení, aby nepřipomněl, ţe to byl právě on, kdo ho dosáhl. To, ţe změnil názor, mu nijak neuškodí, protoţe veřejnost na něm oceňuje, ţe je schopen přiznat, ţe se mýlil, nebo ţe má nové informace a rozhoduje se proto jinak,“ vysvětluje Jan Kubáček. Pokud se bude koalice hádat, odskáče to sociální demokracie Pro veřejnost bude Babišova dohoda o OKD výrazným argumentem jeho schopností i jeho akceschopnosti. “A také toho, ţe vlastně on je ten klíčový prvek vlády, který ale je i výhodný pro veřejnost. A to si myslím, ţe pro širokou voličskou obec bude velmi dŧleţitá informace zvlášť v situaci, pokud se bude vláda dál hádat, pokud v ní bude panovat napětí. Pak za spory bude odpovědná sociální demokracie, Bohuslav Sobotka, popřípadě lidovci, ale Andrej Babiš bude procházet u lidí bez poskvrny právě kvŧli tomu, ţe má výsledky,“ míní politolog. Podle těchto situací se veřejnost rozhoduje zvlášť v době, kdy se nesahá na daně, ani se neprovádějí zásadní změny. “Vţdyť první viditelné zákony odlišné od předchozí vlády pocítí veřejnost aţ tak někdy za rok, za rok a pŧl. Ale tohle jsou věci viditelné, to jsou pro veřejnost dŧleţité symboly. Andrej Babiš ví, co dělá, a počítám, ţe tento fakt velmi marketingově vyuţije uţ teď na těch vyjíţďkách, které slibuje v rámci předvolební kampaně hnutí ANO. To bude jeden z dŧleţitých sloganŧ o schopnostech Andreje Babiše,“ dodává Jan Kubáček.


Nájem v Divadelní by se univerzitě nesměl měnit 50 let, říká děkan 8.4.2014

praha.iDNES.cz

str. 00

Praha / Praha - zprávy



MF DNES, Adam Váchal Dŧm v praţské Divadelní ulici, ve kterém před rokem vybouchl plyn, koupila ve veřejné draţbě společnost Lázeňská investiční. Univerzita Karlova, která o něj usilovala, lituje, ţe taková příleţitost se uţ nezopakuje. Do pronájmu s novým vlastníkem jít nechce. Tři budovy na jednom místě v centru Prahy. Ve dvou sídlí vysoké školy, které usilují o další prostory, a tu třetí stát prodává. I kdyţ o ni usilovala Univerzita Karlova, protoţe hned v sousední budově sídlí její Fakulta sociálních věd. Podle ministerstva dopravy bude nový majitel prostory univerzitě pronajímat. Děkan fakulty Jakub Končelík v rozhovoru pro MF DNES řekl, ţe si tuto moţnost nedovede představit. Ministerstvo dopravy řeklo, ţe jste v jednání o budově zaspali. Uţ loni jste však měli připravenu studii, jak byste prostory přestavěli pro potřebu školy. Kdy jste na ní začali pracovat? Studie je z října, začalo se na ní však pracovat v květnu. Jednání probíhala prakticky od doby, kdy došlo k výbuchu a kdy Řízení letového provozu deklarovalo, ţe uţ o budovu dále nestojí. Řízení letového provozu se brání tím, ţe bez veřejné draţby by nebyl prodej domu transparentní. Nejsem právník ani legislativec. Upřímně věřím, ţe právně je vše v pořádku. Ale kdyţ to vezmu selským rozumem, tak obce a státní podniky ročně prodají nemovitý majetek za asi sto miliard korun, ale jen necelé procento jde do elektronických draţeb. Připadá mi zvláštní, ţe zrovna Řízení letového provozu bylo v takové legislativní pasti, ţe nemělo jinou moţnost. Vidíte v draţbě nějaký záměr ministerstva dopravy? Zdá se, ţe ministr dopravy to přesně takto chtěl. V tom případě ať tedy ale jasně řekne, ţe stát se chce zbavovat nemovitého majetku, cíleně tak, aby ho poslal mimo státní rozpočet, ţe se jedná například o součást plánu. Ten já neznám. Ministerstvo tvrdí, ţe nový majitel by vám prostory pronajal. Co vy na to? Nedovedu se představit horší scénář pro univerzitu, neţ ţe opravuje budovu, která patří někomu jinému. Myslíte, ţe nový majitel by chtěl, abyste budovu opravil? Neumím si představit majitele, který koupí zbídačenou budovu s cílem opravit ji pro účely vysokoškolského vzdělávání na vlastní náklady. Ale třeba je to takový altruista. Kdyby to tak bylo, tak se slávou nového vlastníka uvítáme. V čem by spočívala rizika, kdybyste šli do podnájmu v Divadelní? Mně se obecně nepříčí myšlenka být v nájmu. Ovšem pouze v situaci, kdy to má smysl. My jsme třeba v nájmu v budově ministerstva zahraničních věcí. Ministerstvo zničehonic nezvedne cenu nájemného. Ale proč by to neudělal soukromý majitel? A škola má ve svém fungování obrovskou setrvačnost. Nemŧţe změnit pŧsobiště ze dne na den ani z roku na rok. Kdyby vlastník najednou řekl, ţe chce za nájem 70 milionŧ místo dohodnutého pŧl milionu, tak my zavřeme obor anebo pár let budeme muset zŧstat a hledat mimořádné řešení. Takţe se nedohodnete? Do smluvního vztahu s touto firmou jít nechci a budu rozhodně proti. Dŧvod je prostý: já musím mít velmi silnou víru v to, ţe partner je solidní a ţe se pro nás zásadně nezmění podmínky příštích padesát let. V tomto horizontu totiţ my jako škola přemýšlíme a plánujeme. U firmy, která budovu získala za podivných podmínek, tuhle dŧvěru nemám. Jaké jste měli s domem plány? Naše fakulta je roztroušena po osmi místech. Takto bychom měli hned dvě naše budovy vedle sebe. Stačilo by probourat dveře a studenti by necestovali zbytečně po Praze. Dŧm mezi námi a FAMU je výjimečný polohou. Mohli bychom s FAMU sjednotit vzdělávání na mimořádně nákladných přístrojích. Taková moţnost byla jedinečná a uţ se nezopakuje. A konečně pro nás ten prostor byl rozvojový ve smyslu vylepšování podmínek pro doktorské studium a podpory cizojazyčných programŧ.



URL| http://praha.idnes.cz/rozhovor-s-dekanem-o-domu-v-divadelni-dsy-/prahazpravy.aspx?c=A140407_2054129_praha-zpravy_kol

Spory kolem Dolu OKD a zdravotnictví rozdělují vládní koalici 8.4.2014

Prima

str. 02

18:55 Zprávy FTV Prima

Klára DOLEŢALOVÁ, moderátorka -------------------Situace kolem OKD dál rozděluje vládní koalici. Ministr prŧmyslu a obchodu Jan Mládek zkritizoval včerejší dohodu Andreje Babiše s NWR. Podle něj není dotaţená. Sociální demokraté a ANO se také stále nedohodli v otázce peněz pro zdravotnictví. Napjatou atmosféru mapovali Martina Spěváčková a Zbyněk Zykmund. Zbyněk ZYKMUND, redaktor -------------------Spor první: Dŧl Paskov. Vládní koalici se stále nedaří sladit noty, jak vyřešit situaci okolo Dolu Paskov. Premiér Bohuslav Sobotka si proto na kobereček pozval ministry financí a prŧmyslu a obchodu. Od šéfa státní kasy Andreje Babiše si vyslechl detaily dohody, kterou včera uzavřel s vlastníkem dolŧ. Andrej BABIŠ, ministr financí, vicepremiér /ANO/ -------------------Pevně doufám, ţe to nebude politický problém a ţe nikdo se nebude snaţit tu dohodu jako nabourat. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------Babišŧv optimismus je ale moţná předčasný. S vlastníkem dolu se dnes sešel i jeho vládní kolega z ČSSD. Jan MLÁDEK, ministr prŧmyslu a obchodu /ČSSD/ -------------------Ministr financí včera oznámil, ţe všechno je jiţ vyřešeno. Musím s plnou odpovědností říct, ţe bohuţel všechno vyřešeno není. Zbyněk ZYKMUND, redaktor -------------------Spor druhý: financování zdravotnictví. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------V tomto případě se hrany sporu nepodařilo obrousit vŧbec. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček chce další peníze z rozpočtu. Jenţe Babiš mu vzkázal, ať se naučí víc šetřit. Svatopluk NĚMEČEK, ministr zdravotnictví /ČSSD/ -------------------Jsem ve funkci dva měsíce a toto je minimálně na několik měsícŧ, některá opatření na několik let velmi tvrdé práce. Zbyněk ZYKMUND, redaktor -------------------Vláda uţ o financování zdravotnictví hlasovala minulý týden. Jenţe jak se ukázalo, ministři za hnutí ANO přesně nevěděli, pro co vlastně zvedli ruku. Andrej BABIŠ, ministr financí, vicepremiér /ANO/ -------------------Já jsem to bral jako, ţe hlasujeme jenom o roku 2014, naši ministři také a naši partneři to brali jako, ţe je to i na další roky. Zbyněk ZYKMUND, redaktor Plné znění zpráv


-------------------Podle některých politologŧ ale nejsou současné koaliční spory příliš dobrou vládní vizitkou. Kamil ŠVEC, politolog, FSV UK -------------------Těţko si představit, jak ta vláda bude fungovat poté, co se začnou řešit opravdu velmi sloţité otázky, například státního rozpočtu. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------Dŧl Paskov a peníze pro zdravotnictví budou i tématem zítřejšího jednání vlády a nejen to. Sejde se i takzvaná koaliční rada, tedy špičky sociálních demokratŧ, lidovcŧ a hnutí ANO. Zbyněk Zykmund a Martina Spěváčková, Prima FTV.

Je švýcarská přímá demokracie model pro ČR? 8.4.2014

respekt.cz str. 00 Respekt.iHNed.cz Redakce Respekt

Diskuse Prager Deutscher Klubu, který proběhla ve čtvrtek 3. 4. v Městské knihovně v Praze. Moderátor: Adrian Portmann, Ph.D., Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Hosté: Prof. Dr. Miroslav Novák, Fakulta sociálních věd UK, Institut politologických studií Andreas Gross, poslanec Národní rady Parlamentu Švýcarské konfederace a předseda sociálně demokratické frakce v Parlamentním shromáţdění Rady Evropy Doc. JUDr. Petr Pithart, Právnická fakulta UK Doc. PhDr. Ladislav Cabada, Ph.D., Metropolitní univerzita Erik Tabery, šéfredaktor týdeníku Respekt

URL| http://Respekt.iHNed.cz/video/c1-61990370-je-svycarska-prima-demokracie-model-pro-cr

Ministr a rektoři se zajímají o osud praţského domu poničeného výbuchem plynu 8.4.2014

zpravy.rozhlas.cz str. 00 Zuzana Vlčková, mkp

regiony

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) bude znovu řešit budoucnost domu v praţské Divadelní ulici. O budově poničené loni výbuchem plynu bude jednat s rektory Univerzity Karlovy a Akademie múzických umění. Sejde se s nimi přesto, ţe budovu uţ v aukci koupila soukromá společnost. Lázeňská investiční zvítězila v polovině března v aukci, které se zúčastnili dva zájemci. Univerzita Karlova mezi nimi nebyla, protoţe jako veřejná instituce se draţeb účastnit nemŧţe.Legislativní omezení byla také na straně majitele - Řízení letového provozu - jako státní podnik musí majetek prodávat ve veřejné draţbě.Ministr Chládek uţ poţádal ministra dopravy Antonína Prachaře z hnutí ANO o to, aby prodej přehodnotil. Budovu loni poškodil výbuch plynu v Divadelní ulici. Podle předběţných údajŧ policie celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionŧ korun, z čehoţ by největší podíl měl připadnout právě na dŧm patřící ŘLP.Filmová a televizní fakulta a fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody kaţdá na milion korun a odhady škod objektu Akademie věd se pohybují kolem deseti milionŧ korun.Za výbuch plynu v praţské Divadelní ulici mŧţe stavbyvedoucí, který uţ zemřel. Případ je odloţenZa výbuch plynu v praţské Divadelní ulici mohou chyby při stavbě potrubí v 80. letechDŧm v Divadelní ulici je neobyvatelný. Ţivot v místě se ale vrací do svých kolejíDva měsíce po výbuchu v Divadelní ulici stihli plynaři zkontrolovat celou PrahuMěsíc po výbuchu plynu v Praze řeší některé instituce problémy s financováním opravPlyn v Divadelní ulici unikal z Plné znění zpráv


potrubí pod chodníkem. Výbuch zachytily kameryTýden po výbuchu zŧstává ulice Divadelní uzavřena. Praha jedná o pomoci potřebnýmŠkody v centru Prahy po výbuchu domu dosahují 100 milionŧ korunSledovali jsme ONLINE: Výbuch plynu v centru Prahy zranil 35 lidí. Provoz uţ je obnoven


Rozpočet EU – víte, jak funguje, kdo o něm rozhoduje? 9.4.2014

businessinfo.cz

str. 00

Kalendář akcí

Dne 9. dubna 2014 se v Praze od 17:00 do 19:00 uskuteční seminář Zastoupení Evropské komise a Informační kanceláře Evropského parlamentu v České republice. Na akci vystoupí Petr Mooz (Evropská komise), Michal Částek (Ministerstvo financí ČR) a Petr Janský (IES FSV UK a IDEA CERG-EI). Zájemci o účast na semináři, který je zaměřen na rozpočtovou problematiku Evropské unie, se mohou přihlásit na uvedených kontaktech. Pozvánka (635 kB)

URL| 21843.html

http://www.businessinfo.cz/cs/online-nastroje/kalendar-akci/praha-seminar-rozpocet-eu-090414-

Okupace východní Ukrajiny? Rusko by bylo samo proti sobě, tvrdí analytik 9.4.2014

lidovky.cz str. 00 Lidovky / Zprávy ze světa Lidovky.cz, Magdalena Slezáková

Separatisté na východě Ukrajiny se bouří. Volají po nezávislosti na Kyjevě a ţádají Rusko o vojenský zásah. "Rusové by byli sami proti sobě, kdyby na východě Ukrajiny vojensky zasáhli," upozorňuje však analytik Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. "Stačí jim zdŧrazňovat neschopnost kyjevské vlády a doplňovat to omíláním pohádky o fašistech," říká Svoboda v rozhovoru pro Lidovky.cz. Lidovky.cz: Východ Ukrajiny se bouří, hlásají titulky v novinách. Je to ale pravda? Jeden příklad za všechny: separatisté v Charkově se spletli a místo plánovaného obsazení sídla oblastní správy pŧvodně vtrhli do budovy divadla. Zjevně tedy nebyli místní. Jak početné je proruské separatistické hnutí na východě Ukrajiny, a především: jak velkou část z něj představují skutečně domácí lidé? Troufnu si tvrdit, ţe jestli ne minimální, tak rozhodně ne většinovou. Tamní obyvatelé chtějí mít hlavně klid. Podle prŧzkumŧ a ohlasŧ momentálně ani příliš nepociťují nějaké velké ohroţení ze strany kyjevské vlády, přestoţe to neznamená, ţe by ji dvakrát milovali. Nemyslí si, ţe by je chtěla zničit, spíše se bojí budoucích reforem, které přinesou nezaměstnanost a další problémy. Počet těch separatistŧ v jednotlivých městech – tedy především v Doněcku, Luhansku a Charkově – zatím není nijak ohromující, odhaduje se na dva aţ tři tisíce, maximálně pět tisíc. Protesty v Doněcku: InsertSingleVideo Lidovky.cz: Na ruských sociálních sítích jsou navíc verbováni aktivisté , kteří se mají na východě Ukrajiny angaţovat. Na rozdmýchávání protivládních protestŧ se tedy podle všeho (minimálně) podílejí ruští občané... Rusové mají zcela bezpochyby vliv na samotném rozdmýchávání nepokojŧ. Jejich nespornou výhodou je prostupnost hranic a stejný jazyk. Prakticky je tak nelze oddělit, i kdyţ o vlivu tzv. politických turistŧ nikdo příliš nepochybuje.



Lidovky.cz: Podle Kyjeva se na východě Ukrajiny odehrává „dŧmyslný plán Moskvy na destabilizaci situace“. Moskva vehementně oponuje, šéf ruské diplomacie Lavrov například v komentáři pro britský Guardian napsal, ţe „Rusko dělá vše pro to, aby prosadilo brzkou stabilizaci situace na Ukrajině“ a ţe „hlavním nebezpečím pro budoucnost Ukrajiny je rozšíření chaosu ze strany extremistŧ a neonacistŧ“. Kde je pravda? Nejsou-li protesty na východní Ukrajině spontánní, kdo je organizuje? Dovolím si zaspekulovat a vnést do toho ještě třetí rozměr. List Ukrajinska pravda nedávno přinesl informaci o tom, ţe Rinat Achmetov, tedy největší ukrajinský oligarcha a zásadní osobnost ukrajinského Východu, během minulých dní třikrát hovořil s Vladimirem Putinem. Měli bychom brát v úvahu také tu variantu, ţe za protesty mohou stát i významní východoukrajinští činitelé, kteří chtějí oslabit centrální vládu a ukázat její neschopnost, aby si v nadcházejících volebních střetech připravili pŧdu pro vlastní politické zájmy. Lidovky.cz: A co Moskva? Té slabý Kyjev vyhovuje také. Rusko nemá zájem, aby byla stávající prozatímní vláda úspěšná, o tom není sporu. Současná vláda je pro asociační dohodu s EU, dává jasně najevo, ţe příklon Ukrajiny k Evropě chápe jako trvalý jev, nikoli jako nějakou kosmetickou změnu, čili Rusové mají ze svého úhlu pohledu veškeré dŧvody pro to, aby její autoritu podkopávali. A k tomu je východ Ukrajiny jako dělaný: máme před sebou hornickou a dělnickou oblast, pro jejíţ obyvatele je prioritou práce a bezpečí, nikoli řeči o demokracii. Rusko toho sentimentu šikovně vyuţívá. Tvrdí: My jsme jistota, Kyjev je ohroţení jistot. Oblasti. kde vzbouřenci poţadují odtrţení od Ukrajiny. Lidovky.cz: Ponechme teď stranou rétoriku a podívejme se na reálné zájmy Moskvy na východě Ukrajiny. Jsou pouze mocenské, nebo i ekonomické? Ekonomický zájem tam samozřejmě figurovat mŧţe, ale pokud ano, rozhodně nedominuje. My máme ve zvyku mluvit o bohatém Východu a chudém Západu, jenţe skutečnost je trochu jiná. Východoukrajinské regiony jsou sice prŧmyslové, ale zároveň potřebují obrovské dotace. Například do Doněcké oblasti proudí daleko více peněz, neţ region vyprodukuje. Z čistě ekonomického hlediska tedy zas takový hit nepředstavují. Pravda, jsou tam obrovské ocelárny, doly, relativně dobře dostupná loţiska uhelného metanu... to všechno mŧţe být pro Rusko hospodářsky zajímavé. Ale je otázkou, jak silná je to motivace – domnívám se, ţe ve srovnání s mocenskou politikou nepříliš zásadní. Lidovky.cz: Kyjevská vláda se nyní vyrovnává s výbušnou situací ve východoukrajinských městech. Vytvořila krizový štáb, přijala nový zákon, proti separatistŧm rázně zasahuje a zatýká je. Ruský politolog Gelman o ní prohlásil, ţe jsou to „hloupí lidé“, neboť zasahují proti svým odpŧrcŧm stejnými metodami, jakými v únoru Janukovyčŧv reţim zasáhl proti nim. Co si myslíte o tomto srovnání Majdanu a Doněcku? Je podle vás relevantní? Upřímně? Stoupenec Ruska vám řekne, ţe je zcela relevantní, odpŧrce namítne, ţe nepřichází v úvahu... Kaţdé srovnání vţdycky pokulhává. Já osobně jsem toho názoru, ţe klást rovnítko mezi Majdan a Doněck není namístě. Majdan byl čistokrevná revoluce, jíţ se účastnily poměrně široké masy obyvatelstva, zdaleka se nejednalo o pár tisíc radikálŧ. Navíc, nikdo neplánoval oddělení od Ukrajiny. Centrální vláda postupuje v podstatě jediným schŧdným zpŧsobem, který se jí nabízí – jen stěţí si lze představit, ţe nechají separatisty obsazovat vládní budovy a vyhlašovat nezávislé státní útvary (mimochodem, ta s velkou pompou vyhlášená Doněcká lidová republika vydrţela přesně jeden den). Druhá věc je, ţe to, co se nyní na východě země odehrává, nejsou, navzdory vší své hlasitosti, ţádné obrovské protesty. Na ty se mŧţeme „těšit“, aţ začnou reformy a lidé budou skutečně přicházet o místa. Musím přiznat, ţe se trochu divím Rusŧm, ţe nepočkali na tenhle moment a místo toho se uţ teď tlačí do popředí, kde si na ně kaţdý ukazuje a klade jim to aktuální dění za vinu. Ukrajinská policie zasahuje v Charkově: InsertSingleVideo Lidovky.cz: To znamená, ţe krymský scénář se na východě Ukrajiny (aspoň prozatím) nejspíše nezopakuje? Domnívám se, ţe situace bude i nadále napjatá. Rusŧm tamní neklid a nejistota vyhovují, umoţňují jim říkat: Podívejte se, jaký je na Ukrajině chaos, zato u nás, tam je klid. Ten chaos budou chtít udrţovat. A nejsem si jistý, ţe prezidentské volby (vypsané na 25. května, pozn. red.) tomu pomohou – pokud se je tedy vŧbec podaří uspořádat. Rusové jsou totiţ schopni tvrdit, ţe volby jsou nelegitimní a ţe je neuznávají. Lidovky.cz: Plán Moskvy se tedy zdá být následující: ano rozdmýchávání napětí, ne vojenské intervenci? Rusové by byli sami proti sobě, pokud by na východě Ukrajiny vojensky zasáhli. S tím, jak jsou nyní rozdané karty, jim stačí neustále zdŧrazňovat neschopnost kyjevské vlády a doplňovat to omíláním té své pohádky o Plné znění zpráv


fašistech a neonacistech. Mimochodem, k tomu ruskému vztahu k neonacistŧm: stačí se podívat, kdo jel jako pozorovatel na krymské referendum. To byli skuteční fašisté – vezměte si například Luca Michela (belgický krajně pravicový politik, předseda extremistické organizace Parti communautaire national-européen, pozn. Red.) , to je zcela nepokrytý neonacista. Nehledě na to, ţe východ Ukrajiny není Krym, kde snadno uzavřete hranice a kde uţ tak jako tak máte 15 000 vojákŧ, takţe jen navýšíte počty a rázem máte obsazené území. Doněck je přece jen trochu větší oblast. Takţe ten vojenský zásah se mi nejeví jako pravděpodobný. Byť musím poznamenat, ţe v poslední době si pomalu zvykám na to, ţe vyloučit nelze nic. A to, ţe Rusové tvrdí, ţe tento scénář nepřipravují... oni - a nejen oni - toho jiţ během současné krize tvrdili spoustu.

URL| http://www.lidovky.cz/okupace-vychodni-ukrajiny-rusko-by-bylo-samo-proti-sobe-tvrdi-analytik-1n3-/zpravysvet.aspx?c=A140408_164240_ln_zahranici_msl

Scénáře vývoje pro Ukrajinu 10.4.2014

ČT 24

str. 01

20:05 Hyde Park

Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Dobrý večer. Ukrajina, Rusko, Evropa a svět. Čeho se ještě dočkáme? Jaké scénáře připadají v úvahu? Překročí ruská armáda i východní ukrajinskou hranici? Jaký zájem sleduje ruský prezident Vladimir Putin? A co zbude z Ukrajiny? Jaká budoucnost ji čeká? Jak rusko-ukrajinský spor mění a ještě mŧţe změnit geopolitické danosti a světové sféry vlivu. O tom bude dnešní Hyde Park. Jeho hostem je politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Pane Romancove, dobrý večer, vítám vás v Hyde Parku. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Dobrý večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A začneme uvedením do situace. Aktuální stav, přetahování o Ukrajinu, zemi na pomezí ruské a evropské vlivové sféry. Připravil Jaroslav Zoula. / Reportáţ / Jaroslav ZOULA, redaktor -------------------Známé věty známého muţe. Podle bývalého poradce pro národní bezpečnost amerického prezidenta Jimmyho Cartera Zbygniewa Brzezinskeho je Ukrajina pro Rusko klíčovou zemí. Bez Ukrajiny není Rusko skutečnou mocností. Po anexi Krymu proto hlasitě varoval: "Na Moskvu se musí tvrdě." Zbygniew BRZEZINSKI, bývalý poradce amerického prezidenta J. Cartera /28. 2. 2014/ -------------------Pokusil bych se znovu Rusŧm říct, ţe pouţití síly bude mít nepředvídatelné, ale dlouhodobé a nebezpečné dŧsledky pro Rusko. Jaroslav ZOULA, redaktor -------------------Polsko Brzezinskeho rodná vlast a hlavně baltské trio si s ním notují. V Lotyšsku a Estonsku ţije velmi početná ruská menšina a obě země uţ ví, jak vypadá ruský hněv. A také ví, ţe Krymem aktuální krize končit nemusí. Taavi ROLVAS, estonský premiér -------------------Takhle se to v dnešním světě prostě nedělá. V ţádném případě nemŧţeme připustit invaze jiných zemí. Plné znění zpráv


Jaroslav ZOULA, redaktor -------------------Svým zpŧsobem dobrá zpráva pro NATO. Aliance si připomněla, jaký byl její hlavní úkol, neţ se pustila do afghánské mise. S jejím koncem je staronová priorita zpět, ochrana Evropy před Ruskem. V Polsku nebo Rumunsku jsou nové americké letouny, v Černém moři zase lodě. Šéf NATO ale říká: "Nejúčinnější zbraní jsou peníze." Anders FOGH RASMUSSEN, generální tajemník NATO -------------------Nepochybuji, ţe další ruský zásah na Ukrajině povede k drsným hospodářským sankcím, které by ruskou ekonomiku citelně zasáhly. Jaroslav ZOULA, redaktor -------------------Rusko Evropě hrozí hlavně omezením dodávek plynu. Jak kvŧli ukrajinskému dluhu za tuto surovinu naznačil prezident Putin. Ţe by ji případný budoucí odklon Evropy od jejího plynu uškodil, se Moskva nebojí. Igor ŠUVALOV, ruský vicepremiér -------------------Přinutí nás to najít nové trhy, přinutí to Evropany investovat do nové infrastruktury, aby mohli kupovat plyn z USA a dalších částí světa. Bude vás to stát víc. Jaroslav ZOULA, redaktor -------------------Nikde jinde se zájmy Spojených státŧ a Evropy na jedné straně a Ruska na straně druhé nestřetávají taky, jako na Ukrajině. Země zaklíněná mezi mocenské bloky se nějakému pnutí nemŧţe nikdy zcela vyhnout. V současnosti je ale tak silné, ţe v krajním případě mŧţe vést aţ k jejímu rozpadu. / Konec reportáţe / Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A ještě bleskově jedno upozornění na naši internetovou adresu www.hydeparkct24.cz, na ní nás najdete s informacemi a kontakty, to pro případ, ţe byste vy sami v pořadu chtěli poloţit vlastní dotaz. Tu šanci vám Hyde Park nabízí. Vydáváme se za prvním dotazem od Stanislava, který uţ k nám doputoval, tento dotaz: "Pane Romancove, jak se bude vyvíjet podle vás situace na východní Ukrajině? Je reálné vniknutí ruských vojsk na toto území i přes varování Kyjeva, ţe se bude bránit vojenskou silou? Jak se pak zachová svět, zvláště Evropská unie a NATO. Hrozí snad rozpoutání třetí světové války?" Ptá se vás Stanislav. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Tak bohuţel to vniknutí ruských vojsk na východní Ukrajinu je reálné v tom slova smyslu, ţe na to mají kapacity, čili byli by to schopni udělat. Já pevně doufám, ţe k tomu nedojde, protoţe z Ruska zní čím dál tím více hlasŧ, kteří říkají, ţe vlastně takový vojenský prŧnik by byl kontraproduktivní, to znamená, v tento okamţik vše nasvědčuje tomu, ţe Rusko sází na diplomatické jednání. Velice pozitivně je kvitováno to, ţe ministr zahraničních věcí Lavrov se svým americkým protějškem se dohodli na, aspoň rámcově na tom, ţe by mohlo dojít na nějaké neutrální pŧdě k jednání, kde by participovala Ukrajina, Rusko, Spojené státy, Evropská unie. Čili doufejme, ţe nikoli. Jestli by se Kyjev nebo respektive Ukrajinci bránili, to já samozřejmě nevím, nejsem vojenský analytik, nicméně domnívám se, ţe by se bránili, to by samozřejmě bylo špatně, protoţe bychom v Evropě byli opětně svědky regulérní mezistátní války, nicméně se nedomnívám, ţe by tenhle ten konflikt a, pevně doufám, ţe k němu nedojde, ţe by měl potenciál na to, aby rozpoutal třetí světovou válku. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak Rusko varuje Ukrajinu před nenapravitelnými akcemi, čímţ se tedy myslí nějaké násilí, ale z druhé strany i Rusko udrţuje svoji armádu podél východní ukrajinské hranice, NATO dnes zveřejnilo satelitní snímky, podle kterých je tam 40 aţ 80 tisíc vojákŧ s tanky, transportéry i dělostřelectvem. Co by se muselo stát, aby ruská armáda překročila tuto východní ukrajinskou hranici? Plné znění zpráv


Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Tak s největší pravděpodobností by tam muselo dojít k takové eskalaci toho vnitroukrajinského napětí, aby Rusko mělo pocit nebo dokonce jaksi to vnímalo jako nutnost, ţe musí zacházet s tou situací nově, ţe musí se vydat zachraňovat své krajany. Aţ dosud nicméně si myslím, ţe ze strany ukrajinské vlády vidíme velikou zdrţenlivost. Pravda, byly pouţity speciálně vycvičené politické oddíly k tomu, aby pacifikovaly vlastně ty, řekněme, protivládní separatisty, kteří obsadili některé veřejné budovy, takţe já si myslím, ţe na základě toho, jak aspoň ta situace je optikou veřejných prostě sdělovacích prostředkŧ k dispozici, ţe to nehrozí. Myslím si, ţe Kyjev nemá zájem na té eskalaci a pravděpodobně tedy v tento okamţik na tom nemá zájem ani Moskva, coţ je nakonec, upřímně řečeno, dŧleţitější, protoţe je tady precedent Krymu, kde ten, kdo nakonec i tu situaci vyhrotil a kdo vojensky zasáhnul, to byla Moskva, nikoliv Kyjev. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale co s těmi proruskými radikály, kteří na východní Ukrajině mají svá stanová města, barikády postavené, v Luhansku snad dokonce zaminované sídlo tajné sluţby okupují a odmítají se vzdát, přestoţe ukrajinské ministerstvo vnitra jim uţ včera dalo varování, ţe 48 hodin zjedná pořádek, byť by to mělo být silou. Není tak ukrajinské vedení v zajetí svých vlastních výhrŧţek teď? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Upřímně řečeno, já si myslím, ţe kaţdá vláda se musí starat o udrţení veřejného pořádku na svém území. To, co, čeho jsme svědky, je samozřejmě špatné. Já jsem přesvědčen, ţe to je určitým zpŧsobem přinejmenším koordinováno, ne-li přímo řízeno z Ruska, takţe Moskva v tomhle tom mŧţe udělat několik velice podstatných krokŧ, aby se ty vášně utlumily. Nechme se překvapit, jestli k tomu dojde, nebo ne, ale prostě vláda, má-li vládnout, tak musí vládnout v prostoru, který funguje alespoň rámcově, normálním zpŧsobem a vytváření jakýchsi teda zátarasŧ nebo dokonce minových polí, to samozřejmě je neslučitelné a s fungováním jakéhokoliv normálního státu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Čili pokud by ukrajinské bezpečnostní síly tam zjednaly pořádek silou, tak to nebudou ty nenapravitelné akce, před kterými je Moskva varuje? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Já nejsem Moskva, nejsem, nejsem Vladimir Putin, abych o tomhle tom mohl rozhodnout, ale myslím si, ţe pokud se budou chovat v těch intencích, které jsme viděli v těch posledních dnech, tak rozhodně nikoliv. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Na webu máme dotaz od Heleny: "Myslíte, ţe východní část Ukrajiny bude připojena k Rusku, znamenalo by to pro zbytek Ukrajiny totální bankrot? Troufla by si Ukrajina na válku s Ruskem?" Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Tak v tento okamţik se domnívám, ţe východní část Ukrajiny k Rusku připojena nebude. Co by to znamenalo pro ten zbytek, samozřejmě, ţe by došlo k obrovskému úbytku obyvatel, došlo by k obrovské ztrátě prŧmyslových kapacit, coţ by mělo své výhody i své nevýhody. Ty, mezi ty výhody by patřilo to, ţe vlastně ten prŧmysl, který je koncentrovaný na východě země, je extrémně energeticky náročný, je to jeden z těch dŧvodŧ, proč Ukrajina má tak obrovské jaksi problémy právě z hlediska, z hlediska čerpání energetických zdrojŧ a následně, následně neplacení. Samozřejmě, ţe by se tím Ukrajina v uvozovkách zbavila nepříjemné zátěţe v podobě právě jaksi většinově nebo aspoň výrazně prorusky laděných oblastí. Čili to by byla ta v uvozovkách, a to bych chtěl podtrhnout, v uvozovkách výhoda. Nicméně nemyslím si, ţe by Rusko o tenhle ten scénář v tento okamţik aktivně, aktivně usilovalo a ten zbytek, jestli by bankrotoval, dostal by, dostal by jaksi pomoc od Evropské unie, od Spojených státŧ, od Mezinárodního měnového fondu, takţe v krátkodobém horizontu asi ne. Co by se dělo po tom, jestli by se vlastně nesnaţili na téhle té situaci jaksi přiţivit nějací, nějací další. Já netvrdím, ţe to dělají ty státy, ale rozhodně přinejmenším Moskva a část ruského politického establishmentu tvrdí, ţe vlastně Poláci mají zájem uchvátit část Ukrajiny, údajně Maďarsko a tak dále, znovu zdŧrazňuji, Plné znění zpráv


oficiálně ani z Maďarska, ani z Polska nic takového nezaznělo, čili já se nedomnívám, ţe by to bylo na pořadu dne, ale jaksi ten, ten zbytek by mohl samozřejmě daleko komplikovanějším zpŧsobem neţ dosud fungovat, zejména proto, ţe ono nejde jenom o ten východ, ale kdyby se realizoval ten nejhorší moţný scénář, tak by to znamenalo, ţe by vlastně Ukrajina mohla aţ úplně ztratit přístup k moři, protoţe ten koridor by se vlastně táhnul aţ do Podněstří. To by byl obrovský problém. A jestli by si troufla Ukrajina na válku s Ruskem, no, tak troufla, kdyby bránila své vlastní území, tak to není válka s Ruskem, to je obrana vlastního území před ruskou agresí, čili v tomto ohledu si myslím, ţe by si troufla, ale ţe by Ukrajina jaksi napadala Rusko, není k tomu ţádný dŧvod. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Vrchní velitel jednotek NATO v Evropě, generál Breedlove dnes řekl, ţe během 3 aţ 5 dnŧ by ruská armáda na Ukrajině dosáhla jakékoliv cíle bojem, takţe se předpokládá, ţe ta ukrajinská armáda by nebyla schopná nějaké, nějaké dlouhodobější obrany. Vy jste zmínil přístup k moři. I Oděsou, centrem města dnes pochodoval několikatisícový dav pod ruskými a sovětskými vlajkami, tedy dá se čekat, ţe to proruské vzepětí na Ukrajině bude postupovat dál a dál a bude se šířit? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Tak ono se v podstatě šíří tam, kde je skutečně nějaké velké mnoţství ruských nebo ruskojazyčných obyvatel. Ta místa jsou známá,k protoţe to jaksi není ţádné tajemství, kde ti lidé jsou koncentrováni, ale vidíme, ţe ţádný ten region, ve kterém teď dochází k těmto pohybŧm, samozřejmě není tak dominantně etnicko nebo jazykově ruský, jako byl Krym, čili tam vidíme i jaksi aktivní protesty většinového ukrajinského obyvatelstva, čili ta situace zdaleka nevypadá pro Moskvu tak optimálně, tak rŧţově, jako situace na Krymu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A kdyţ jste mluvil o tom, co by znamenalo pro zbytek Ukrajiny eventuální odtrţení té východní části. Vy jste říkal, ţe by ten zbytek Ukrajiny byl schopný jakési existence, ale vlastně uţ teď Ukrajina je na hraně bankrotu a vy jste mluvil o tom, ţe ty prŧmyslové podniky na východě jsou hodně energeticky náročné, a proto zatěţují ukrajinské hospodářství, ale nejsou také tím, co ukrajinskou ekonomku vŧbec nějakým zpŧsobem táhne? Nezhroutila by se potom tím spíš? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Upřímně řečeno, ony tyhle ty podniky, co jsou na východě, jsou hodně dŧleţité pro Rusko. Ta situace vlastně před tím, neţ Rusko obsadilo Krym, tak měla nějakou, nějakou dimenzi a v okamţiku, kdy došlo k odtrţení Krymu a kdy vlastně Ukrajina opravdu začala vnímat Rusko jako, přinejmenším v tento okamţik svého, svého zásadního nepřítele, tak teprve vlastně ten konflikt získal nějak, abych tak řekl, racionální rozměr v tom slova smyslu, ţe se najednou ukazuje, ţe ruský vojenský prŧmysl, přičemţ není ţádné tajemství, ţe ruská armáda prochází rozsáhlou modernizací, ty jaksi plány jsou velice smělé, takţe ruský vojenský prŧmysl soustředěný na území Ruské federace, není schopen bez dodávek buďto nějakých komponentŧ a nebo celých hotových výrobkŧ z Ukrajiny vlastně tyhle ty ambiciózní cíle splnit. Tady ta situace je to o zvláštnější, ţe vlastně před tím, co se stalo na Krymu, nebyl pro Rusko vŧbec ţádný problém ke všem těmhle těm věcem mít bez jakýchkoliv omezení plnohodnotný přístup. Ty dodávky fungovaly k oboustranné spokojenosti, vytvářely se pracovní, pracovní příleţitosti a tak dále. Pak došlo k té situaci na Krymu, která prostě nemá ţádné logické, logické vysvětlení v tom, ţe by tam došlo k tomu, ţe by byl někdo ohroţován na ţivotě, ţe by tam šlo o nějaké strategické cíle a tak dále, nicméně se stalo a teď vlastně jsme svědky jaksi druhé etapy, o které samozřejmě nikdo netuší, já rozhodně aspoň ne, jakým zpŧsobem a proč se bude, proč se bude vyvíjet. To teprve uvidíme v nějakých následujících nejbliţších dnech. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Zkusíme Facebook, tam se ptá Mirek: "Není dŧleţitější neţ politická stránka ukrajinské krize ta finanční? Vţdyť Evropská unie a Spojené státy spolu s Mezinárodním měnovým fondem nemohou bez pomoci Ruska Ukrajině pomoci. Evropská unie s Mezinárodním měnovým fondem nalily do Řecka 110 miliard, voliči v Evropské unii by to nejspíš svým politikŧm neodpustili. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK Plné znění zpráv


-------------------Já nejsem ekonom, takţe si netroufám říci, co ještě je a co uţ není pro tyhle ty instituce, respektive státy, ekonomicky udrţitelné. Nicméně pokud jde o peníze, tak rozhodně Rusko není schopné Spojeným státŧm, Evropské unii nebo Mezinárodnímu měnovému fondu konkurovat. Rusko se jeví být bohaté, optikou toho, ţe to je země, která v posledních, řekněme, 15 letech velice úspěšným zpŧsobem prodávala energo suroviny. Je zapotřebí si uvědomit, ţe primárně prodávala nám a odtud tedy plynou ruské peníze. Ty peníze vypadají jako velké optikou země, jako je Česká republika, ale ty peníze nejsou velké optikou takových ekonomických gigantŧ, jako je Evropská unie nebo jako jsou Spojené státy. To znamená, pokud by tady byla dostatečná politická vŧle, tak Evropa nebo Spojené státy, natoţ tyhle ty dvě entity dohromady mohou jakoukoliv ruskou finanční nabídku v pohodě několikanásobně finančně přebít. Ale k tomu je zapotřebí politická vŧle, a to je samozřejmě potom otázka jiná. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Říkáte, ţe pro Evropskou unii, potaţmo Spojené státy to nejsou velké peníze, tato pomoc nebo ekonomická finanční záchrana Ukrajiny, ale je to pro evropské politiky politicky zdŧvodnitelné? Není to pro ně politicky nebezpečné? Lít peníze do Ukrajiny? Protoţe tak asi mířil i ten předešlý dotaz. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Samozřejmě ano, ale tady jde o to, co budou, jaká témata a proč evropští politici budou nebo nebudou komunikovat směrem ke svým voličŧm. Je moţné, ţe, a evidentně se to děje, ţe část evropských politických elit říká: "Ano, my musíme s Ruskem jednat, Rusové mají svá práva, je to veliká, slavná, mocná země a tak dále." A nebo je moţné prostě postavit to celé do jiného světla, ţe Rusko opětně, ono to není poprvé, prostě se rozhodlo, ţe nebude respektovat pravidla hry, které v určité komunitě platí. To je fenomén, které, který Rusko z této komunity vyděluje a ta komunita, pokud chce, aby jeho pravidla platila, její pravidla platila, pak musí něco pro to, něco pro to udělat. A já jsem přesvědčen, ţe v tomto ohledu vlastně ekonomická pomoc Ukrajině, samozřejmě ekonomická pomoc jaksi podmíněná dodrţením určitých pravidel, pokud moţno, efektivním dohlíţením na to, aby nedošlo k rozkradení těch fondŧ, coţ jaksi je zapotřebí říci, ţe korupce je na Ukrajině, stejně koneckoncŧ jako v Rusku, monumentální problém, tak ta by potom mohla zapříčinit jaksi velice rychlý, viditelný vzestup ţivotní úrovně Ukrajincŧ, coţ by, upřímně řečeno, byla ta nejlepší zbraň, jak čelit Rusku a jak ukázat Rusku a Rusŧm, ţe vlastně jejich ekonomický, potaţmo politický model je neefektivní. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Na webu se ptá Pepa: "V ukrajinském parlamentu byli okradeni poslanci proruské Strany regionŧ o hlasovací karty a hlasovala s nimi dosavadní opozice včetně Jaceňuka, která tak zfalšovala, co se dalo," píše Pepa. "Na internetu jsou i fotografie. Jak mŧţete uznávat takto vzniklou vládu?" Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Tak, já jsem ţádnou vládu neuznal, nevím, jestli ta otázka míří přímo na mě a nebo jestli ta otázka míří směrem jaksi do Evropy. Víme, ţe dneska, víme, ţe dneska vlastně legitimitu současné ukrajinské vlády uznala Rada Evropy a pravděpodobně jaksi informace, které má k dispozici Rada Evropy, jsou jiné od toho, od těch informací, které má k dispozici divák Pepa. Těch informací je nepřeberné mnoţství. Mŧţete najít jaksi informace, které budou potvrzovat nebo vyvracet v zásadě jakékoliv, jakékoliv tvrzení. Já nevím o tom, jestli tam někdo někomu kradl karty. Kaţdopádně vím, ţe tam došlo ke rvačce mezi určitou skupinou poslancŧ, bohuţel ukrajinský parlament není instituce, kterou by v tento okamţik bylo moţné dávat za vzor toho, jakým zpŧsobem má vypadat kultivovaná parlamentní, parlamentní debata , ale to je asi tak všechno, co já k tomu v tento okamţik jsem schopen říci. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Říkáte, ţe legitimitu současné ukrajinské vlády uznala Rada Evropy. Z druhé strany věc, o které se také diskutuje, jestli ten pád, to sesazení ruského koně prezidenta Viktora Janukovyče, jestli to bylo legitimní. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Plné znění zpráv


Upřímně řečeno, sesazení toho prezidenta, ten prezident utekl. Ne nadarmo se říká, ţe pokud někdo má opustit loď, tak kapitán, coţ je v tomto případě prezident, má být ten poslední. My jsme viděli nějaký vývoj, který trval v řádu několika měsícŧ. Teprve zhruba po 2 měsících demonstrací, kdy dnes a denně na ulicích Kyjeva byly nejprve tisíce, později desítky a moţná dokonce aţ stovky tisíc lidí, prezident Janukovyč zhruba po 2 měsících prohlásil, ţe je zapotřebí si dát pozor, aby náhodou nedošlo k tomu, ţe by vznikla nepřeklenutelná propast mezi národem a vládou. Jestliţe něco takového řekl po 2 měsících, pak ten člověk buďto nebyl duševně příčetný, anebo ţil někde na úplně jiné planetě, neţ na které ţila v ten okamţik většina Ukrajincŧ. Potom došlo k nějakým těm dohodám mezi prezidentem a opozicí a najednou se prezident vypařil, aby se vynořil po několika dnech v Rusku. Tímto zpŧsobem s ţádný kapitán, v uvozovkách, lodi chovat nemŧţe a nesmí. Tady vŧbec nejde o to, jestli jsou tam nějaké další věci legitimní, nebo nelegitimní. Prezident Janukovyč delegitimizoval sám sebe. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Na webu se ptá Karel Kičmer: "Proč byly na Majdanu demonstranti a současní demonstrující jsou separatisté a radikálové. Kdo určuje, jak budou protestující na ulicích nazýváni?" Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Tak především, na Majdanu se, jak uţ jsem říkal, demonstrovalo obrovsky dlouhou dobu, nakonec, to je objektivní fakt, se i jaksi na Majdanu začaly dít věci, které by se nikde ve světě dít neměly. Já to v ţádném případě nechci omlouvat, myslím si, ţe to, čeho jsme byli svědky, je strašné. Já samozřejmě nevím, kdo byl zodpovědný za tu střelbu do lidí. Mimochodem to, co přenášely televize z celého světa, co přenášela stejné záběry ruská i naše televize a tak dále, kde bylo vidět, jak nějací střelci střílí do jaksi lidí za bílého dne, to bylo otřesné, je to něco, co nepatří do civilizovaného světa a znova zdŧrazňuju, já nevím, kdo to, kdo to udělal, to je moţná otázka pro nějaké policejní vyšetřování. Nicméně, proč to byli demonstrující? Protoţe to trvalo celou řadu měsícŧ, ti lidé měli zájem o dialog se svojí vládou. Proč jsou tihle ti lidé, kteří jsou teďka v Doněcku, v Luhansku a tak dále, separatisté, protoţe to jsou lidé, kteří tvrdí, ţe oni o ţádný dialog s Vládou Ukrajiny nestojí. Tvrdí, ţe nestojí o dialog s Vládou Ukrajiny s touhle, neřekli, alespoň já jsem o tom ţádnou informaci nenašel ţe by stáli o dialog s budoucí ukrajinskou vládou. Oni deklarují, ţe jsou tam pr o to, aby rozbili toto, tento stát a by se připojili k Rusku, to je čistá definice, respektive čisté vyjádření separatismu. Tady si myslím, ţe se není o čem bavit. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A ta situace na Krymu, lze na ní aplikovat právo národŧ na sebeurčení, ţe opravdu většina krymského obyvatelstva, ať uţ, ţe jsou to přímo Rusové, nebo ţe jsou ruskojazyční obyvatelé, chtěla přináleţet k Rusku, proč jim to mělo být upíráno a jaký je rozdíl mezi situací na Krymu a odtrţením Kosova. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------V ţádném případě nelze aplikovat právo na sebeurčení v těch intencích, v jakých to bylo provedeno. Tam je zapotřebí si uvědomit, ţe jedna věc je právo na sebeurčení a druhá věc je, jakým zpŧsobem to bylo provedeno na Krymu. Pokud by tam došlo k nějakému dialogu mezi krymskou politickou reprezentací a Kyjevem, pokud by tam došlo k vytvoření jakési shody na tom, ţe bude provedeno referendum nebo jiná forma vyjádření, vyjádření toho názoru, tak jako třeba k tomu dojde ve Skotsku, pak by pochopitelně takové hlasování mělo oporu v mezinárodním právu, mělo by to oporu v tom, ţe na tom by se nejprve dohodly ukrajinské a, řekněme tedy, krymské politické elity a potom bychom viděli, jakým zpŧsobem by se ta situace vyvíjela dál, čili v tomto ohledu to právo na sebeurčení jaksi nemŧţeme, nemŧţeme aplikovat na situaci na Krymu. Navíc víme velice dobře, ţe tam se jaksi termín toho referenda několikrát změnil. Do poslední chvíle nebylo vědět, jaká byla, jaká bude ta otázka, nakonec vlastně i z tohohle toho technického hlediska to příliš referendum nebylo, protoţe referendum standardně, ta otázka je dělaná tak, aby se na ní dalo odpovědět ano, ne. Tam byly dvě otázky, kaţdá s určitými, s určitými konsekvencemi, které, upřímně řečeno, byly navíc dosti, dosti podobné. A pokud jde o Kosovo. Ano, v Kosovu došlo jaksi k tomu, ţe Kosovo vzniklo jako stát, který uznává v současnosti nějakých 40 nebo 45 % světové, světové jaksi, světového společenství, nicméně ten podstatný a fundamentální rozdíl je ve dvou věcech. Zaprvé ta situace v Kosovu, neţ došlo ke kosovskému nejprve odtrţení a potom vyhlášení nezávislosti, tak tam byl bohuţel ten nesmírně krvavý a nešťastný rozpad Jugoslávie. Prokazatelně došlo k tomu, ţe v rŧzných etapách toho jugoslávského konfliktu pouţily obě dvě strany, které v Kosovu byly přítomny, proti sobě fyzické násilí. Jak Albánci vŧči nebo kosovští Albánci vŧči Srbŧm, ak Srbové vŧči kosovským Albáncŧm. Prokazatelně své dovozy opustily desítky, později stovky tisíc lidí a pak teprve jsme byli svědkem Plné znění zpráv


nějakého, nějakého vývoje. Na Krymu se nic takového nedělo, alespoň rozhodně se nedělo o to, naštěstí zaplať pánbŧh za to, ţe by umíraly tisíce lidí, ţe by desítky či stovky tisíc lidí byly vyhnány ze svých domovŧ a pak je tady ten podstatný, poslední rozdíl. Nedošlo k tomu, ţe by Kosovo bylo připojeno k Albánii nebo k nějakému jinému státu, zatímco Krym byl absorbován Fuskou federací. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Na druhou stranu nehájilo Rusko to, co mělo garantované v dohodě s Ukrajinou z roku 97, ţe pokud tam budou porušována práva menšin, tak ţe si tedy Rusko vyhrazuje právo k zásahu. Mám na mysli to, co udělal ukrajinský parlament, zrušení ono jazykového zákona, který národnostním menšin, a nejsou to jen Rusové, dával moţnost pouţívat jejich jazyk tam, kde je si procentní podíl na celkový populaci. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Především ten zákon byl přijat, vzápětí byl odvolán, to znamená, to ještě vám nedává právo k tomu, abyste někam poslali armádu a odtrhli, odtrhli kus státního území. Od toho by koneckoncŧ měla být v prvé řadě politická jednání a tady jsme evidentně byly svědky toho, ţe Moskva o ţádné jednání s jakoukoliv ukrajinskou vládou neměla zájem. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A jdeme na web pro následující dotaz: "Jak hodnotíte výrok prezidenta Miloše Zemana, ţe v případě ruského vojenského vpádu na východní Ukrajinu by mělo NATO vyslat na území Ukrajiny, pan Anders Fogh Rasmussen i předseda vlády Bohuslav Sobotka to vylučují. Neměl by být proto raději zdrţenlivější?" Myšleno prezident Miloš Zeman. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Já si myslím, ţe prezident Zeman by měl být zdrţenlivější, myslím si, ţe tenhle ten výrok je, kdyţ to se pokusím říci kulantně, tak ţe je naprosto nerozumný, je mimo jakoukoliv realitu a bohuţel tady vidíme, ţe prezident Zeman se chová zpŧsobem, který je aspoň podle mého názoru neslučitelný s funkcí, kterou zastává. Je zapotřebí si uvědomit, ţe Česká republika nemá ţádné kapacity, aby v tomto ohledu jakkoliv mohla konat. My nejsme v pozici jakékoliv mocnosti, to znamená on, aniţ by za cokoli nesl odpovědnost, tak jenom z dŧvodŧ, kterýmu upřímně řečeno nerozumím, těmihle těmi výroky takříkajíc přilévá ten pověstný olej ohně. Ono vlastně uţ mu několikrát ulítla vyjádření, která potom se dají rŧzným zpŧsobem vytrhávat z kontextu, respektive ani je moc vytrhávat nemusíte, abyste tím ukázali nebo vrhli na Česko republiku určité světlo, právě tak jeho výrok, ţe podporuje federalizaci Ukrajiny, čehoţ se okamţitě chytly ruské sdělovací prostředky, tenhle ten výrok zatím příliš jaksi neventilovali, aţ nastane vhodná chvíle, tak zase ho Evropské unii, potaţmo České republice samozřejmě omlátí o hlavu, protoţe prostě Miloš Zeman je v tento okamţik legitimním politickým představitelem jedné z unijních zemí. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Myslíte, ţe prezident republiky tyto výroky pronáší neuváţeně nebo tím cosi sleduje? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Přiznám se, ţe nemám tušení já jenom mohu, abych tak řekl, čerpat ze své vlastní zkušenosti, protoţe v době, kdy se Miloš Zeman ucházel o křeslo prezidenta republiky, tak jsem byl na jedné z debat, která s ním tehdy jako s kandidátem byla vedena a poloţil jsem mu otázku, jak by se choval v roce 2008, kdyby v ten okamţik byl vysokým ústavním činitelem. Jenom připomínám, v té době to byl jaksi dŧchodce na Vysočině a tehdy ta jeho odpověď byla úplně jiná, neţ jaká je teď. Já jsem se ptal pro to, a tehdy jsem i tak svoji otázku uvedl, ţe by mě právě zajímalo, jestli by zvaţoval svá slova v tom kontextu, ţe jsme malá země, která nemá kapacity k tomu, aby dělala velmocenskou politiku, ale on sám si libuje v tom, ţe jaksi je jestřábem. Bohuţel teď se ukazuje, ţe se jako jestřáb jaksi chová, ale je to jestřáb, která nemá ani zobák, ani drápy, ani křídla, coţ je na tom asi to vŧbec jaksi nejsmutnější. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Plné znění zpráv


A máme telefonát. Dobrý večer, vítám vás v Hyde Parku, kdo se nám dovolal? divák -------------------Dobrý večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Prosím, kdo se nám dovolal? divák -------------------U telefonu je Petr Dobšinský a rád bych se vašeho hosta zeptal, jak hodnotí výroky představitelŧ Ukrajiny, zejména pana Jaceňuka ohledně plateb za ruskou, za ruský plyn Ukrajině, kdy to bylo za 268 dolarŧ, teď je to za 500 dolarŧ a on to hodnotí jako mezinárodní nebo jako ekonomický terorismus, a přitom ty ceny jsou na, těch 500 dolarŧ za tisíc metrŧ kubických je normální cena, kterou platí celá Evropa. Takţe jako proč, proč by Ukrajina zrovna měla platit méně? To je moje otázka. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ano, děkujeme. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Samozřejmě, ţe je otázka, proč by Ukrajina měla mít jiné, neţli jaksi světové trţní ceny. Nicméně tady je zapotřebí vzít v úvahu ten fakt, ţe Rusko a dneska to, coţ je, upřímně řečeno, veliký prŧlom, tak dneska to oficiálně přiznává nebo otevřeně přiznává i celá řada ruských analytikŧ, ţe prostě Moskva skutečně pouţívá energetické suroviny, respektive ovlivňování jejich cen jako politickou zbraň. Kdyţ se podíváme do postsovětského prostoru, tak vidíme, ţe Arménie nebo Bělorusko nebo právě Ukrajina podle toho, jak jsou, nebo nejsou v uvozovkách hodné nebo jak jsou, nebo nejsou jaksi ochotné naslouchat a dělat to, co po nich Moskva chce, tak se tou cenou té komodity prostě manipuluje. To je bohuţel skutečnost. To, ţe Rusko teďka bude chtít po Ukrajině jaksi platit trţní ceny, je také srozumitelné a Ukrajina samozřejmě na to, aby ty trţní ceny platila, nemá, Rusko uţ řeklo, ţe v tom případě bude omezovat dodávky, to znamená, mŧţe to ovlivnit i Evropu, čili tady máme opětně vlastně konsekvenci, bude to nakonec nebo přinejmenším tak já to aspoň chápu, bude to, bude to postihovat i nás, to znamená, buďto my pomŧţeme Ukrajině, nebo se budeme nějakým zpŧsobem dohadovat s Ruskem. Ruští analytici vlastně mají za to, ţe pouţití téhle té v uvozovkách plynové má být v podstatě argument, kterým Moskva chce dostat Evropu a Spojené státy k jednacímu stolu. Jestli to tak dopadne, nebo nedopadne, to samozřejmě netuším. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Jak velké nebezpečí pro Evropu, potaţmo i pro Českou republiku tedy samozřejmě to konkrétně je? Evropa momentálně není schopná vyţít jen z norského plynu. Stále ještě to tak moţné není. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Určitě, samozřejmě, tady jsou i další dodávky, jsou tady dodávky plynu z Alţírska, urychleně se pracuje na vybudování terminálu na ten zkapalněný plyn, ale to všichni vědí, ţe to je záleţitost minimálně na mnoho měsícŧ. Otázka je potom, ţe jo, kolik budou, nebo nebudou schopni a ochotni dodávat Američané et cetera. Čili je to situace, která nemá krátkodobé pozitivní řešení, ale tam je zapotřebí si také uvědomit, ţe Rusko potřebuje peníze a Rusko, pokud jaksi platí to, ţe Evropa nebude mít ruský plyn, pak Rusko nebude mít evropské peníze a jestliţe nám bude trvat dlouho vybudovat novou infrastrukturu na to, abychom mohli, dejme tomu, nakupovat břidličný plyn od Američanŧ, pak Rusŧm bude trvat dlouho, aby postavili produkty, které jejich plyn dovedou k nějakým jiným solventním zákazníkŧm a tady je za třetí si uvědomit, ţe Rusko dlouhodobě se snaţí prodávat plyn za stejných podmínek, za jakých prodává v Evropě Číňanŧm a je v tomto ohledu naprosto fatálním zpŧsobem neúspěšné. Zatímco v Evropě se Gazpromu podařilo s jednotlivými státy dohodnout dlouhodobé kontrakty. Číňané s tímhle tím se vším poslali takříkajíc k šípku a Čína jednoznačně Rusku ukazuje, ţe si přeje dodávky na úplně jiných podmínkách,které pro Rusko skutečně jsou všechno, jenom ne výhodné. Tady sice teoreticky se mŧţeme bavit o tom, ţe Rusko postaví jaksi plynovod, který povede jeho plyn do Indie, nicméně Plné znění zpráv


podívejte se na ten terén, kudy by ten plynovod musel procházet. V cestě je mimo jiné Afghánistán, coţ je chronicky nestabilní území a bude ještě horší jeho stabilita po odchodu jednotek NATO. To znamená, my jsme v nevýhodné situaci, ale to Rusko není v o nic výhodnější situaci. Tohle to je situace, která mŧţe dopadnout velmi tvrdě, jak na nás, tak na Rusko, ale otázka je, kdo na tom bude potom do budoucna lépe a já jsem přesvědčen, ţe Rusko ţádný jiný tak velký trh, ochotná a schopný odebírat jeho energetické suroviny, jako Evropská unie potě nemá a nedokáţe ho najít. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale vlastně tím Rusko Evropu drţí v šachu a je tím chráněné před nějakými velkými sankcemi, kterými Evropa tu a tam víceméně bezzubě hrozí. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Upřímně řečeno, já si nemyslím, ţe ty sankce jsou bezzubé, protoţe ruská ekonomika uţ utrpěla naprosto zásadní škody v tom ohledu, ţe se evidentně ukázalo, ţe tím, jakým zpŧsobem Rusko nedodrţuje dohody politické, tak na to okamţitě reagovaly trhy. Všichni víme, ţe klesá velice zásadním zpŧsobem kurz rublu. Všichni víme, ţe z Ruska se začíná ve velkém stahovat zahraniční kapitál, coţ jsou jaksi investice, které Rusko potřebuje. To znamená, to, ţe to v tento okamţik nevidí jaksi obyčejní rusové, ţe za tím ještě pořád, jsou jim vypláceny mzdy a dŧchody, coţ v jejich situaci, a je to přirozené, je povaţován za známku dobré, respektive špatné ekonomické situace jejich země. To je jedna věc. Druhá věc je, jak to vypadá z toho makropohledu a tam prostě ty čísla uţ v tenhle ten okamţik vypadají velice špatně a pro Rusko to bude ještě horší. Jeho ekonomika je skutečně výrazně slabší neţli ekonomika Evropské unie nebo Spojených státŧ. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Další dotaz z webu: "Jak by mohla Čína ovlivnit tento konflikt? Má Vladimir Putin Čínu jako svého spojence nebo bude Čína stát bokem a nebude vstupovat do tohoto napětí jak moc je Rusko závislé na této spolupráci. Je pro Čínu Rusko ekonomický i politický partner? Co je dnes pro Čínu výhodnější?" Takţe Čína ze všech moţných úhlŧ pohledu. Jak by ten konflikt kolem Ukrajiny a vztahující se tedy i na Rusko, jak by Čína tento konflikt mohla ovlivnit? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Upřímně řečeno, Čína se chová v tento okamţik jako sebevědomá světová mocnost. Čína tvrdí, alespoň tak je to vidět optikou, řekněme informací, které jsou zveřejňovány na webových stránkách čínského ministerstva zahraničních věcí, ţe Čína neochvějně setrvává na své pozici a tou pozici je absolutní respekt vŧči teritoriální integritě členŧ mezinárodního společenství. To je pro Čínu dŧleţité z obrovského mnoţství dŧvodŧ, zejména kvŧli politice jedné Číny. Druhá věc, Čína naprosto zásadním zpŧsobem odmítla argument, který Moskva pouţila, to znamená, ţe tam, kde ţije obyvatelstvo určité rasy, určité víry, určité barvy pleti nebo určitého jazyka, takţe ten stát, který jakoby stojí za ním, má právo tam zasahovat. Čína si velice dobře uvědomuje, jak by, pokud by podpořila něco takového, se tímto zproblematizovala její vlastní situace v Sing Tiangu, v Ujguristánu a leckde jinde. Čili všechno to, co se Moskva snaţí směrem do Evropy a především směrem ke svému vlastnímu obyvatelstvu dávat nebo vykládat jako velkou podporu Číny. Kdyţ se podíváte na ty veřejné přístupné čínské stránky ministerstva zahraničních věcí čínského, tak zjistíte, ţe ţádá podpora v tomto ohledu tam není a Čína pořád říká: "My jsme konzistentně, si stojíme na svém." To, co jsme říkali, v souvislosti s Kosovem, to, co jsme říkali v souvislosti s Gruzií, to, co říkáme v souvislosti s Krymem, pořád jedna a ta samá pozice, nikdy ani náznakem jakákoliv podpora Ruska. Čína je země, která nesrovnatelně víc neţ Rusko, řekněme, má určité benefity z toho, jak v současnosti funguje světová ekonomika. Čína je nesrovnatelně víc neţ Rusko zapojena do světové ekonomiky. Čína má dva obrovské trhy, kam potřebuje exportovat, to je Evropská unie a Spojené státy s Kanadou a Čína se na rozdíl od Ruska daleko lépe naučila pohybovat se v těch mechanismech, které tady byly vytvořeny dávno před tím, neţ se z Číny stala ekonomická mocnost. Je docela zajímavé, ţe v době, kdy Čína začala jít strmě ekonomicky nahoru, tak řada analytikŧ se domnívala, ţe jestli se ve světě jakási rýsuje, jakási revizionistická mocnost, která bude mít jaksi tendenci změřit, změnit jaksi náhle případně pouţitím politické síly. Nastavení světového systému, ţe to bude Čína. Teď se ukazuje, ţe daleko spíš, neţ Čína je to Rusko a znovu zdŧrazňuji, co Čína v tento okamţik rozhodně nepotřebuje, co nechce a v ţádném případě Čína nechce, aby se tak konalo zpŧsobem, který předvedlo Rusko teďka podruhé. Poprvé 2008 vŧči Gruzii a vy současnosti vŧči Krymu. Plné znění zpráv


Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Čili Evropská unie a Spojené státy s Kanadou jsou ekonomičtí partneři, které Čína upřednostňuje před Ruskem? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Jednoznačně. Podívejte se, jak veliký je ruský trh a jaksi bohatý je prŧměrný ruský spotřebitel a jak veliký je trh v Evropské unii a ve Spojených státech a Kanadě, kdyţ nasčítáme spojenou, Spojené státy Kanadou a Evropu. Dostaneme se někam na úroveň 850 spotřebitelŧ, kteří v prŧměru jsou tak bohatí, jako nikdo jiný na tomto světě. Podívejte se, co všechno Čína vyrábí a co potřebuje prodat solventním zákazníkŧm. Na rozdíl od Ruska, které nevyrábí s výjimkou zbraní a některých vysoce specializovaných komponentŧ třeba pro vesmírný výzkum, coţ jsou jistě věci, které mají obrovskou o přidanou hodnotu, které jsou náročné, ale velice často se jedná o téměř kusovou výrobu a jsou to schopní, je to schopno si koupit jenom několik málo supersolventních státních zákazníkŧ, tak vedle toho Rusko jediné, co jaksi je shodné nabídnou, jsou suroviny. Upřímně řečeno, vţdycky tomu tak bylo, Rusko vţdycky fungovalo jako surovinový přívěšek vyspělého světa, ať uţ to byla svého času imperiální Čína nebo později Evropa a Spojené státy. Čína část svých surovin z Ruska bera, ale na rozdíl třeba od Evropy má v tomto ohledu nesrovnatelně lépe diverzifikované portfolio svých dodavatelŧ a kdykoli´v Rusko začne na Čínu tlačit, tak Peking řekne, fajn z těchto podmínek my to od vás brát nebudeme, a to Rusko skutečně nemá jinou moţnost. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Vy někdy připomínáte, ţe aby čínští komunisté doma udrţeli klid, ţe potřebují kaţdoroční rŧst ekonomiky ve výši 8 aţ 10 % a pak ţe tedy to spokojené obyvatelstvo bude k reţimu loajální a ţe čínské HDP, ale teď klesá k 7 %, tedy problém v Číně a s Čínou je také na obzoru? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Takhle, tohle jsou informace, které já jsem skutečně několikrát řekl, respektive pouţil, ale samozřejmě to nejsou moje výpočty, to jsou, to jsou čísla, která jsou zase k dispozici v těch jaksi veřejně dostupných, dostupných databází. Pokud je to pravda a pokud samozřejmě ti analytici před tím správně odhadli tu nezbytně nutnou míru rŧstu čínské ekonomika, pak tady ty problémy jsou. Ono, upřímně řečeno, víme, ţe v Číně kaţdoročně dochází k obrovskému mnoţství větších či menších nepokojŧ a ten reţim zatím je schopen to, zatím je to schopen zvládat. Ţádná země není trvale imunní vŧči problémŧm, byl by zázrak, kdyby se tak stalo v Číně, nicméně pokud před Čínou stojí nějaké vnitropolitické problémy, tak rozhodně není v jejím zájmu, aby zároveň musela řešit nějaké problémy v té velké světové aréně, a to je přesně to, co v současnosti dělá Rusko, čili opětně tady máme dŧvod, proč Čína nemá ţádný vitální zájem na tom, aby podporovala ruské kroky. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A má se svět obávat vnitropolitické destabilizace v Číně v takovéto mocnosti? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Upřímně řečeno, to by chtělo asi někoho, kdo se v Číně vyzná nesrovnatelně lépe, neţ já. Takţe já se omezím pouze na takové velice obecné konstatování, ţe pokud by jaksi v Číně mělo dojít k rozpoutání nějakých zásadních, primárně tedy asi sociálně nebo socio-ekonomicky motivovaných nepokojŧ, tak by to samozřejmě byl pro celý svět zásadní problém, protoţe výpadky dodávek čínského zboţí na straně jedné, ale i to, ţe Čína je zatím vlastně pro řadu zemí nesmírně dŧleţitý trh, kam mohou zase oni umisťovat svoji produkci, tak to by samozřejmě byl obrovský problém, který by v globálu byl nesrovnatelně dŧleţitější neţ to, co se teďka děje s Ruskem a s Ukrajinou. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Na webu se ptá Michal Krejdl: "Mají bývalé země Sovětského svazu a Skandinávie dŧvod k obavě? Mŧţe se opakovat ukrajinský scénář i v dalších státech? Očekával bych od Západu, ţe vyhostí všechny ruské velvyslance, protoţe dialog zřejmě není moţný. Najdou Spojené státy a Evropská unie odvahu k takovému kroku?" Plné znění zpráv


Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Tak já bych s dovolením začal moţná od konce. Já myslím, ţe tenhle ten krok by nebyl, upřímně řečeno, odváţný, ale ţe by byl kontraproduktivní. Vidíme totiţ velice dobře třeba takovým krásným příkladem je Írán a jeho nekomunikace se Spojenými státy, respektive vzájemná nekomunikace, ţe ono to krátkodobě vypadá jako silné efektivní gesto, ale z dlouhodobého hlediska to bohuţel k ničemu nevede. To znamená, je lepší komunikovat, dokud je to moţné a myslím si, ţe pokud jaksi je efektivní krok, tak to znamená jaksi omezení té komunikace na nezbytně nutné minimum, to, co třeba, co udělala Severoatlantická aliance s tím, ţe vlastně jaksi seškrtala celou řadu těch projektŧ, řekli: "Ano, budeme komunikovat pouze s velmi malým, vybraným okruhem diplomatŧ o těch jaksi nejdŧleţitějších tématech. Všechno ostatní, dokud se ta situace neuklidní, dokud se nenormalizuje, tak tam dialog přestává." Pokud jde o jaksi Skandinávii a bývalé země Sovětského svazu, jestli mají mít dŧvod k obavě. Rusko se začalo chovat nevyzpytatelně. V tomto ohledu by měl mít obavu z ruského chování úplně kaţdý, kdo je v dosahu a těch zemí je celá řada. Mimochodem dneska těsně před tím ,neţ jsem šel do studia, tak jsem zaznamenal informaci, ţe dokonce v Kazachstánu si povolali ruského velvyslance, protoţe jeden z politických činitelŧ, nikoliv na té jaksi celoruské úrovni, ale na úrovni jednoho ze subjektŧ Ruské federace, se údajně měl nechat slyšet, ţe Ruská federace má nárok vlastně odtrhnout od Kazachstánu určitá území leţící na východě země, kde ţije početná ruskojazyčná komunita. To znamená, moţná, ţe tyhle ty informace nejsou jaksi jenom z Kremlu, protoţe víme, ţe část těch lidí kolem Putina říkali: "Ano, ale my vlastně máme nároky na Finsko a na Pobaltí," a tak dále, ale ono se to začíná moţná nějakým spodním proudem dostávat i do střední, do střední Asie. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ona se dnes objevila ještě jedna zpráva, která do tohoto kontextu zapadá, a sice, ţe skupina poslancŧ ruské Státní dumy napříč politickým spektrem, se obrátila na generální prokuraturu, aby prověřila okolnosti rozpadu Sovětského svazu a aby zahájila stíhání odpovědných lidí, přičemţ se uţ rovnou zmiňuje poslední sovětský vŧdce, reformátor Michail Gorbačov. Podle těchto, této skupiny poslancŧ jednali tehdejší sovětští představitelé v rozporu s ústavou, kdyţ nerespektovali v roce 91 referendum, které, které se vyslovilo pro zachování Sovětského svazu, jakkoliv se ho řada uţ tedy bývalých sovětských republik, neúčastnila, takţe. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Vidíme v tento v okamţik prostě, ţe v Moskvě jakoţto v tom mocenském centru, se začínají jaksi ozývat nejrŧznější hlasy, je to prapodivná kakofonie, která, upřímně řečeno, nedává moc smyslu. Trestní stíhání Michaila Gorbačova, to byl člověk, který jestli něco nechtěl, tak rozhodně nechtěl rozpad Sovětského svazu. Tam dokonce zaznělo, ţe on byl americký agent a pro to, ţe to udělal, a tak dále. Ono tohle to, upřímně řečeno, spíš svědčí o úrovni těch konkrétních poslancŧ, kteří s tím přišli a zároveň to, co se vypovídá i o úrovni ruské dumy jakoţto kolektivního tělesa, protoţe to je parlament, který se jeví být parlamentem proto, ţe to v uvozovkách na něm napsáno, ale ve skutečnosti to je jaksi orgán, kde vlastně všechno podstatné, co po něm chce Vladimir Putin, tak tenhle ten orgán velice často jednomyslně, coţ samo o sobě ukazuje na to, ţe to není autentická jaksi komora, tak velice často jednomyslně odhlasuje, čili takovýhle šíleností pravděpodobně ještě teď bude přibývat, ale nakonec stejně bude nejdŧleţitější to, co řekne, respektive jakým zpŧsobem se k tomu postaví Vladimir Putin a z jeho strany jsem neslyšel zatím, ţe by chtěl trestně stíhat Gorbačova a ani, zaplať pánbŧh to, ţe by chtěl obsadit Finsko, Skandinávii, Kazachstán či cokoliv jiného. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------No, ale kdyţ říkáte, ţe ta ruská Státní duma často odhlasuje nebo většinou odhlasuje to, co Vladimir Putin chce, tak pokud se na její pŧdě rodí takováto iniciativa, není to snad iniciativa řízená právě z Kremlu? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------To já samozřejmě netuším, opětně, mŧţu jenom říci, ţe to, aţ dosud se Vladimir Putin choval velice racionálním, pragmatickým zpŧsobem bylo celkem jaksi pochopitelné, protoč a jakým zpŧsobem dochází ke svým, ke svým závěrŧm. V souvislosti s Krymem to přestalo, to přestalo platit. Já tedy jenom bych chtěl být v tomto ohledu optimista a doufám, ţe budeme svědky toho, ţe se Vladimir Putin vrátí ke zpŧsobu rozhodování, který dává smysl. Bohumil KLEPETKO, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Co Vladimir Putin sleduje, jak se chce zapsat do dějin? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------No, to kdybych věděl. Upřímně řečeno, Vladimir Putin je, abych tak řekl, největší malý muţ ruské historie a moţná má i ambici stát se největším malým muţem historie, historie světové. Určitě mŧţe mít pocit, ţe je zapotřebí přeskočit Napoleona třeba, a tak dále. Aţ dosud si budoval pověst, to bylo naprosto evidentní, téměř supermana, který vedle toho, ţe jednou rukou řídí stát, tak tou druhou zvládá jaksi konat věci, které hraničí s lidskými, s lidskými schopnostmi. Nicméně zároveň to byl člověk, který se vyznačoval určitou racionalitou, coţ pravděpodobně bylo zpŧsobeno i tím, z jakých jaksi kruhŧ on vyšel. On je, to není také ţádné tajemství, on pochází z těch jaksi kruhŧ KGB, coţ byla instituce, která v pozdních sovětských dobách rekrutovala do svých řad ambiciózní, samozřejmě loajální, ale inteligentní lidi, kteří prostě byli schopni racionálním zpŧsobem zacházet, zacházet s fakty. Tímto zpŧsobem se aţ dosud projevoval. Já si, upřímně řečeno, myslím, ţe to, čeho jsme byli svědky na Krymu, ţe to byl zkrat, ţe to byl zkrat vyplývající z toho, ţe Vladimir Putin a jeho zpŧsob vládnutí se stal jakýmsi majákem pro všechny ostatní politické reţimy v postsovětském prostoru s jednou podstatnou výjimkou, a to jsou belgické státy, které jsou součástí euroatlantických struktur. Všichni tam potentáti v jistém ohledu napodobují Putinŧv zpŧsob vlády. Mimochodem všude jsme svědky toho, ţe vznikly parlamenty, ţe vznikly jako formálně nezávislé soudnictví, a tak dále. Všechno to existuje na papíře, všechno se to dá úţasným zpŧsobem jaksi rozškatulkovat,ale ve skutečnosti to nikde tak nefunguje a vţdycky tam vidíme tu moc soustředěnou v rukou jednotlivce a s těmito jednotlivci se Vladimir Putin baví a s těmito jednotlivci oni dospívají k nějakým těm strategickým rozhodnutím. Jeden jednotlivec z toho vypadnul, a to byl právě ukrajinský prezident a já si myslím, ţe v ten okamţik se Vladimir Putin lekl toho, ţe by Ukrajina se mohla vydat tou cestou nebo tím směrem, který pro něj osobně je nepřijatelný. Jednak pro to, ţe by to byla evidentní poráţka a jednak proto, ţe v celém postsovětském prostoru je Ukrajina jediná země, která má potenciál Rusku a Rusŧm ukázat, ţe jiný vývoj je moţný a ţe mŧţe být ekonomicky nebo politicky dokonce prospěšný. V tomto ohledu je skutečně ten význam Ukrajiny nezastupitelný. V tomto ohledu by dokonce mohlo platit, byť já jsem skeptik, ţe se po o podaří dosáhnout, ţe kdyby se v Kyjevě podařilo dát dohromady funkční demokratickou vládu a postavit Ukrajinu na trajektorii demokratického a ekonomicky úspěšného vývoje, ţe by znovu mohlo platit to, ţe Kyjev se stane matkou rŧzných měst, ale s fatálními dŧsledky pro Putina a jeho zpŧsob vládnutí. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Jedeme dál, pan Anděl na webu: "Mŧţete nám říct, které země nejčastěji na světě porušují mezinárodní právo? Podle faktŧ jednoznačně Izrael a Spojené státy, píše tento divá,k. Proč ta pokrytecká hra? Doslovŧm a demokracii, svobodě, právu, ústavě či dobrých mravech ještě věří?" Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Tak zaprvé já nevím proč po mně chce odpovědět, kdyţ evidentně si je jistý tím, jak to je, já mu to nebudu v ţádném případě vyvracet. Jenom by mě zajímalo proč, pokud tedy pan Anděl sleduje takhle hrubé porušení mezinárodního práva o těchhle těch aktérŧ, proč se domnívá, ţe to je něco, co omlouvá Rusko a jeh chování. A já bych to přirovnal k tomu, kaţdý kdo má doma malé dítě, tak se dříve či později setká s tím, ţe dítě přijde, řekne: "Ano, já jsem udělal tohle, ale Pepík nebo Frantík to udělali včera, předevčírem taky a bylo to horší. Kaţdý normální rodiče řekne: "Ale to mě nezajímá, já chci, aby ses choval ty určitým zpŧsobem." čili nevím, jestli je pan Anděl takhle kritický i vŧči Rusku, které evidentně porušilo mezinárodní, mezinárodní právo, ta, pokud ano, tak je mi ho líto, ţe ţije ve světě, kde evidentně ţádná pravidla neplatí. Pokud tohle, a já samozřejmě nevím, jestli to tak myslel, vnímá tak, ţe to je dŧvod, proč, tedy to, co Rusko udělalo, je správné, tak s tím se holt nedá nic dělat, já pouze jeho názor v ţádném případě nesdílím. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Nesdílíte jeho názor a nesdílíte ani to jeho konstatování, ţe jsou to Spojené státy Izrael, kdo ve světě nejčastěji porušují mezinárodní právo? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Tam je napsáno dle faktŧ, museli bychom se bavit o tomhle, jakých faktŧ, co povaţuje pan Anděl za fakt, kdo ta fakta shromáţdil a tak dále, coţ já samozřejmě v tento okamţik netuším. Plné znění zpráv


Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Na webu se ptá Karel: "Všechny nepokoje za poslední roky, Egypt, Libye, Sýrie, nyní nepokoje v Jiţní Americe, na Ukrajině, mají naprosto stejný scénář. Kdo to organizuje? Která země bude další? Bělorusko, Kub, Írán? Ve které zemi bude teď v uvozovkách zavedena svoboda." Ptá se Karel. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Ať se pan Karel podívá na to, jaká byla situace v jedné z kaţdé z těchhle těch zemí. Kdyţ se podíváte na Egypt, Libyi, Sýrii, to všechno byly stabilizované arabské diktátorské nebo polodiktátorské reţimy, kde ta stabilita byla vnucena shora, kde ta stabilita byla vnucena armádou nebo částečně armádou, v případě Libye byl u moci excentrik, plukovník Kaddáfí, všude jsme byli svědky toho, ţe ty reţimy tam existoval naprosto ve strnulé podobě v monolitické podobě několik desetiletí. Podobně koneckoncŧ jako bývalá jaksi východní Evropa pod sovětskou, pod sovětskou kuratelou. Proč se tam to obyvatelstvo vzbouřilo? Evidentně pro to, ţe sociální ekonomický model přestal fungovat. Upřímně řečeno, úplně stejně jako před rokem 1989 nebo v roce 1989 u nás. Upřímně řečeno, ono na tu otázku je moţné jaksi obrnit,k proč v zemích jako je Švédsko, Norsko, Británie, Spojené státy, Kanada, Japonsko, proč se tohle to neděje? Všechny ty země si prošly obrovským mnoţstvím vnitropolitických, ekonomických krizí, ale dokázaly ustát primárně proto, ţe mají demokratické zřízení, pluralitu, trvalou jaksi diskusi v parlamentu, takţe máme spoustu problémŧ, neměli bychom, dejme tomu, nikomu vnucovat náš přístup jaksi k ţivotu a tak dále, ale u nás to funguje a přes všechny problémy, postupně přinejmenším jdeme duál a zŧstáváme stabilní právě proto, ţe jsme zvládli permanentní dialog a změnu, zakomponovat do základŧ fungování našeho politického systému. Jedna kaţdá z těchhle těch zemí je stabilní několik desetiletí a pak dojde k revoluci, to jejich problém. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A tady ta pasáţ, která země bude další ? Bělorusko, Kuba, Írán? Jsou tu vyjmenované 3 státy s více či méně totalitními reţimy. Troufl byste si tipnout, kde se ten reţim začne hroutit nejdříve? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Upřímně řečen, netroufnul. Všichni analytici předpokládali, ţe se Kuba zhroutí v okamţiku, kdy se rozpadl Sovětský svaz a zatím se tak, za tím se tak nestalo. Pokud jde o Írán, já nejsem ţádný odborník na Írán, ale tvrdí se, ţe Írán má nesmírně mladou, vzdělanou, dynamickou populaci a ţe v zásadě, pokud budou odstraněny politické sankce a ekonomické sankce, pod kterými íránský reţim dosud byl, ţe vlastně ta země bude moci poprvé začít volně dýchat, co mŧţe vyústit ve změnu reţimu, ale nemusí, ale to by chtělo nějakého odborníka na Írán. Pokud jde o Bělorusko, tak tam jsme bohuţel svědky toho, ţe prezident Lukašenko velmi dobře dokázal zkrotit opozici, která tam byla a u Běloruska se dá říci, ţe Bělorusko bude fungovat tím zpŧsobem, jako funguje dosud, dokud bude Lukašenko fungovat tak, jak si přeje Putin. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A bleskově probereme poslední otázku. "Dnes je čtvrté výročí smolenské tragédie a vyšetřování stále nepřineslo relevantní výsledky. Myslíte, ţe tento fakt i pod dojmem dění na Ukrajině mŧţe posílit přesvědčení lidí nejen v Polsku, ţe se skutečně jednalo o atentát?" Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Upřímně řečeno, nedošlo mi, ţe je dneska čtvrté výročí. Ta situace, já jsem přesvědčen, ţe to prostě bylo letecké neštěstí, kde jaksi sehrálo svŧj, svŧj díl viny i prostě chování té polské delegace plus samozřejmě ta skutečnost, ţe přistávali na letišti, které nebylo technicky řádným zpŧsobem k tomu vybavené, ale myslím si, a doufám, coţ je asi dŧleţitější, ţe to ţádný atentát nebyl. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak tolik dnešní Hyde Park, jehoţ hostem byl politický geograf Michael Romancov. Pane Romancove, já vám děkuji a přeji vám dobrý večer. Plné znění zpráv


Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Já také děkuji a hezký večer vám i divákŧm. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Dobrý večer, váţení diváci, přeji i vám. Zítra bude v Hyde Parku exkluzivním hostem předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, tak se rozhodně dívejte a ptejte. Dobrý večer, proţijte příjemný zítřek a večer se při Hyde Parku uvidíme.

Byznys se stářím v Česku umějí hlavně „šmejdi“ 10.4.2014

Ekonom

str. 24 Téma - Stárnutí populace Josef Pravec

Podle socioloţky Lucie Vidovičové jsou čeští dŧchodci méně otevřeni změnám neţ jinde ve světě. Aţ budou v Česku za 30 let tři miliony seniorŧ, tak teprve domácí byznys naplno pochopí, o jak významné zákazníky jde. V takovém zestárnutí populace přitom brněnská socioloţka Lucie Vidovičová nevidí ţádnou zásadní hrozbu. Demografická skladba je podle ní jen jedním z faktorŧ prosperity a stejnou dŧleţitost bude mít například produktivita práce nebo řádné řízení státu. * Ve vyspělých zemích se byznys dávno uchází o peníze seniorŧ, u nás má takový trend citelné zpoţdění. Proč tomu tak je? Jednak jsme zemí s nejvyšší mírou věkové diskriminace a stárneme opravdu neradi; pak je tu stereotyp, ţe senioři nemají peníze. Ale moţná si firmy myslí, ţe staršího zákazníka uţ znají. Tak tomu ale není, víme i z našich výzkumŧ, ţe senioři jsou s na ně cílenou reklamou většinou nespokojeni, a dokonce jí bývají dotčeni. * Kdy dojde - pokud vŧbec - ke změně? Určitě ve chvíli, aţ tu budou tři miliony seniorŧ. Pak se stane úplně normální seniorem být. Budou to dnešní pětatřicátníci a jejich dlouhověcí rodiče a obě ty skupiny si přinesou i svŧj ţivotní styl a návyky. Třeba boj za spotřebitelská práva. * Existují uţ nějaké první vlaštovky, které na poţadavky seniorŧ reagují, nebo domácí byznys jednoduše zaspal a ani o tom neví? Bude to znít skandálně, ale kromě obligátních lepidel na zubní protézy, ţivotního spoření a domŧ poklidného stáří to jsou hlavně „šmejdi“, kteří tento byznys rozjíţdějí. V reakci na mediální vyjádření majitele jedné z firem, která problematické zájezdy a prodejní akce pro seniory pořádá, jsem si spočítala, ţe uţ od seniorŧ mohli získat více neţ miliardu korun. Tomu říkám obracet šediny ve zlato. Našli díru na trhu a dokázali ji zpeněţit. Hnusným a nekalým zpŧsobem se neštítili vyuţít osamělost a dŧvěru stáří. Mezi těmi, kterým se naopak daří tuto fázi ţivota zpeněţit neextremistickým zpŧsobem, lze jmenovat cestovní kanceláře, wellness a lázně či výrobce bytových doplňkŧ. * Jak je to s tvrzením, ţe v USA a v západní Evropě představují senioři uţ nejpočetnější a nejmovitější skupinu? Nejedná se o nejpočetnější skupinu, ale skupinu, jejíţ podíl na populaci roste, a s tím i její relativní význam. Na Forbesově seznamu nejbohatších lidí světa jsou v první patnáctce jen dva zástupci mladší neţ 60 let - a to osmapadesátiletý Bill Gates a devětapadesátiletá Christy Waltonová z Wal-Martu. Nechci sugerovat, ţe jde o typický obrázek amerického dŧchodce, ale je to dobrá ilustrace faktu, ţe bohatství „západních“ dŧchodcŧ plyne především z jejich celoţivotní moţnosti akumulovat kapitál. * U nás máme uţ bohaté dŧchodce? Ještě si pamatujeme, ţe všichni senioři na tom byli zhruba stejně. Ale dnes v Česku přicházejí do dŧchodového věku lidé, kteří po roce 1989 začínali s podnikáním. Jsou tu uţ viditelné rozdíly: vedle relativně Plné znění zpráv


malé skupiny opravdu bohatých je zde i další skupina dobře si ţijících, a pak poměrně velká skupina, často jde o osamělé ţeny, těsně nad oficiální hranicí chudoby. Situace není tak drastická, pokud se díváme na příjmy, ale výrazně se zhorší, pokud se podíváme na výdaje. * Podle Eurostatu je Česká republika v čele zemí, kde jsou vŧči starší generaci výhrady. Proč? Čeští junioři jsou více neţ v jiných zemích zaměření na své zisky a úspěchy a méně ohleduplní k druhým neţ mladí v západních a severních státech Evropy. Na druhou stranu bývají čeští senioři méně aktivní a otevření změnám. Tato kombinace mŧţe vést k tomu, ţe je postavení lidí ve vyšším věku u nás vnímáno jako horší. Je tu ale velké ale: mladí obecně staré nemají rádi jako „pojem“, jen málokdo však má skutečně negativní postoj k vlastním prarodičŧm. Je to spíše tedy ta idea stáří a to, co pro nás představuje, kterou odmítají, ne konkrétní starší lidé, které znají. * Nemŧţe v tom byznys, který začne mít zájem o seniorské zákazníky a dá to najevo i reklamou, sehrát pozitivní roli? Jde asi o dvojsečný meč, mohl by vyvstat pocit, ţe je „přeseniorováno“. Já spíše věřím, ţe stárnout bude normální. Ačkoli současný vývoj s moderní eugenikou usilující o vytvoření standardizovaného, krásného mladého a zdravého člověka jako by zatím táhl jiným směrem. * Čeká Českou republiku válka generací? Nečeká. Myslím, ţe nedávná ekonomická krize ukázala, ţe ekonomická prosperita státu pramálo záleţí na jeho demografické skladbě. Dostali jsme se hodně blízko dna ve chvíli, kdy naše společnost byla ještě mladá. Demografie samozřejmě hraje určitou roli, ta je ale dočasná. Podle prognóz dosáhne u nás stárnutí vrcholu kolem roku 2060, pak budeme pravděpodobně zase mládnout. Ve hře je spousta faktorŧ, jako je produktivita práce, struktura výdajŧ i postoj řádného hospodáře. A všechny scénáře mohou být změněny nepředvídatelnými událostmi. * Přesto, nemŧţe se stát, ţe nám dŧchodci, přes vlastní politickou stranu nebo vliv na existující strany, začnou vládnout? Myslíte, ţe bychom si na stará kolena zaloţili politickou stranu? Je mi 37 let, to já jsem seniorem jiţ jmenovaného roku 2060. V minulosti takové pokusy byly, nejen v Česku, ale i jinde v Evropě, ve Slovinsku, v Chorvatsku. Ale byl to jen krátkodobý fenomén. * V Nizozemsku takové strana je. Nemyslím si, ţe to mŧţe fungovat, protoţe senioři vlastně jako skupina neexistují. Mezi šedesátníkem a stoletým je čtyřicetiletá věková propast, stejně jako mezi novorozencem a nejstarší modelkou na stránkách pánských časopisŧ. To prostě jednolitá skupina se společným zájmem není. Kromě věkové heterogenity je tu jiţ i zmiňovaná rozdílnost příjmová, vzdělanostní, sociálně-třídní, časem přibude etnická. V tak rŧznorodé skupině se společný politický zájem hledá těţko. * Neznamená však větší počet dŧchodcŧ přinejmenším posun politiky doleva? Docela platí, ţe lidé získávají politické přesvědčení v relativně mladém věku a jen výjimečně ho v prŧběhu ţivota radikálně mění. Překročení nějaké věkové hranice z nich voliče jiné strany většinou neudělá. Navíc také to, ţe senioři dnes volí jen levici, je do značné míry mýtus. Řada z nich ano, asi 60 procent, nicméně zbývajících 40 procent volí středové nebo pravicové strany. A to je téměř polovina. Lucie Vidovičová (37) * Vystudovala Fakultu sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně. * Pracuje v Ústavu populačních studií při Masarykově univerzitě. * Zabývá se problematikou stárnutí populace, postavení seniorŧ ve společnosti a jejich diskriminace. Na toto téma napsala desítky odborných statí a popularizačních článkŧ. * V současnosti se podílí na projektu Přetíţená role: prarodiče v době aktivního stárnutí. Senioři vlastně jako skupina neexistují. Mezi šedesátníkem a stoletým je čtyřicetiletá věková propast. Foto autor| Foto: Jan Symon Plné znění zpráv


Střední Evropa ve víru času 10.4.2014

Literární noviny str. 56 Petr PROUZA

Příloha - Interview

Jan Křen Při kaţdém setkání s profesorem Janem Křenem opakovaně obdivuji jeho neutuchající zanícení pro české dějepisectví, kterému se věnuje jiţ více neţ šedesát let. Býval stálým účastníkem rŧzných seminářŧ a konferencí, jeţ jsme v rámci Nadace Bernarda Bolzana pořádali od počátku 90. let. Vedle řady koncepčních úvah, v nichţ nabízel odpovědi i na dříve tabuizovaná témata našich dějin, také sám vyvolával podnětné diskuse týkající se širšího kontextu české historie v prostoru střední Evropy. Zcela nedávné minulosti několika státŧ střední Evropy se věnuje i ve své právě dokončené studii. * Rozlišuje historiografie nějak exaktně mezi často pouţívanými pojmy vztahujícími se k národu? Tedy národní identita, národní mentalita, národní charakter, nacionalismus a patriotismus? Toto téma se objevuje v módních vlnách. O nacionalismu a patriotismu jsem uveřejnil studii uţ v roce 1998 a snad příliš nezastarala, kdyţ ji loni vydavatelé zařadili do jakýchsi mých vybraných spisŧ (Historik v pohybu, Karolinum, pozn. aut.). Nacionalismus bývá povaţován za agresivní a destruktivní, kdeţto patriotismus za jeho opak; úspěšnou moderní (občanskou) formou je německý patriotismus ústavní. Problém je, ţe nacionalismus i patriotismus mívají obdobnou myšlenkovou strukturu, jen s opačnými znaménky. Jeden starý příklad: španělský, tyrolský či německý ozbrojený odpor proti napoleonské nadvládě bude asi spíš řazen k patriotismu, ale co s výzvou, s níţ se k Lützovovým dobrovolníkŧm obracel duch tak jemný, jakým byl Kleist: „Zabíjejte! Soud dějin se vás nebude ptát!“ Přesně tatáţ slova uţívali fanatičtí nacisté. Příznačné pro toto téma je rozdíl terminologií: v západních jazycích je nationality státní příslušnost, ale ve středoevropských je to národnost. A další problém: jak se liší národní myšlení sebejistých mocností a malých národŧ, jeţ se musejí obávat o existenci. Před léty byla u nás ţivá a dnes snad uţ zapadlá diskuse o národech západních, občanských či politických a středoevropských národech jazykových. Od těch (v českém případě od Jungmanna, proč ne od Balbína?) se podle některých autorŧ otevírala cesta k „zrŧdnostem“ Endlösungu a odsunu. Jazykové národy nebo národy vyznačované náboţenstvím nejsou ţádným hříchem, ale dobovým produktem národŧ bez státu – ve střední Evropě byli první Němci, kdyţ ještě neměli svŧj národní stát (Humboldt: „Německo je tam, kde zní německý jazyk“), a vznikaly i u obdobných národŧ západních, jakými byli třeba Vlámové, Baskové či Irové; ony zrŧdnosti se však odehrály v době národŧ uţ zralých, ba dokonce státních. * Vaše nejznámější historická publikace nese název Konfliktní společenství, coţ velmi pregnantně pojmenovává sedm století existence Čechŧ, Němcŧ i Ţidŧ v jednom územním celku. Ve své knize, v níţ sledujete postupné a nejednoznačné formování české národní samostatnosti, zároveň uvádíte, ţe dosavadní česká historie projevovala jistý nacionalismus. Ve všech dostupných přehledech absentovaly souběţné staleté dějiny českomoravských Němcŧ a Ţidŧ. Lišila se česká cesta k národnímu státu od srovnatelných poměrŧ ve střední Evropě? Po prvých dvou vydáních Konfliktního společenství v samizdatu a u Škvoreckých a posledních dvou v Německu vyšlo loni v Karolinu uţ vydání šesté, doplněné předmluvou o příběhu této knihy. Protoţe se rukopis musel zkrátit o dvě třetiny, pokusil jsem se v ní stručně vylíčit, ţe v nich byla širší komparace s poměry středoevropskými, k nimţ jsem se vrátil později v řadě prací. Jádrem byla analytická polemika s pověstí, ţe zdejší malé národy přímo obsesivně usilují o státní samostatnost. To ovšem není pravda: aţ do I. světové války sice u všech existovaly malé radikální menšiny s programem samostatnosti, ale to neplatí o silách či stranách reprezentativních, snad s jistou výjimkou u Polákŧ, a to ještě ne zcela – všechny viděly své sebeurčení či uplatnění (Selbsbehauptung) ve velkých říších mnohonárodních. V českém případě je všeobecně známá Palackého vize reformované habsburské monarchie z roku 1848, nad níţ však na sklonku ţivota udělal kříţ. K tchánovu názoru z roku 1848 se však uţ napŧl vrátil Rieger a hlavně pak nová generace: Masaryk (samostatnost národa nespasí, zvlášť ne s třetinou německých velezrádcŧ), Kaizl (samostatnost a la Srbsko pro moderní národ není), Kramář (samostatnost je fantasmagorie), Šmeral (samostatnost je jen nárazníkový stát a kořist velmocí). V české politice vykrystalizoval model tzv. pozitivní politiky v polemice Masaryka s (neprávem zapomínaným) Kaizlem v 90. letech 19. století, kdy pováţlivě narŧstala moc Německa a Rakousko mělo být Čechŧm štítem nebo aspoň deštníkem, třebas uţ děravým. Masaryk po polském vzoru (praca organiczna) volal po všestranném posílení národa zdola, aby nemohl být jiţ v Rakousku přehlíţen, Kaizl usiloval o cestu shora: ad acta odkládal historické právo (teritoriální autonomie a la Uhry) a obtíţe či nemoţnost dohody s Němci v zemích chtěl obejít oklikou přes Vídeň, získat stálý podíl (drţavu 2 – 3 resortŧ) na ústřední vládě a na státní byrokracii, Plné znění zpráv


dosáhnout statusu (spolu)vládního národa, a tím fakticky proměnit Rakousko ve stát „takéčeský“ plnící Čechŧm funkce státu národního. Po pádu prvního pokusu Thunova kabinetu (1898–1899), v němţ byl Kaizl co ministr financí druhým muţem, doporučoval novou posilu ve všeobecném právu. Ve 20. století Češi uţ většinou ony 2 – 3 resorty měli, téţ na byrokracii měli podíl odpovídající podílu na obyvatelstvu (mimo diplomacii a generalitu), o ekonomickém rŧstu a výhodách velkého trhu nemluvě. Celá tato politika měla k ideálu daleko, nebyla ústavně zakotvena, byla však znehodnocována předválečnými byrokratickými kabinety a ohroţována rŧstem závislosti monarchie na Německu. Politické elity ostatních národŧ bez státu sledovaly tutéţ tendenci v rozličných stupních, některé teprve bojovaly o základní práva a jiné, Finové či Chorvati, své autonomie jiţ měli a bránili je. Příznačné byly postoje sedmihradských Rumunŧ či vojvodinských Srbŧ, kteří před svými národními státy dávali přednost obtíţné existenci v tvrdém národnostním reţimu Uher – ekonomicky se jim tam dařilo lépe. Ačkoli jim to carské Rusko nebo RakouskoUhersko rozhodně neulehčovaly, byla pozoruhodná střízlivá rozvaha a u jejich vŧdčích sil schopnost sebeomezení, jeţ před maximem dávala přednost hledání optima; našim dnešním euroskeptikŧm by neškodilo se u předkŧ trochu poučit. Všechno ovšem změnila uţ první válka: na poslední poradě sociálních demokratŧ v jejím předvečeru padla od rakouských soudruhŧ prorocká věta – mezi námi rozhodnou děla. Ale oba válečné tábory kromě děl pouţívaly myšlenku národních státŧ jako účelovou subverzi: Dohoda chtěla Rakousko oddělit od Německa podporou separatistických emigrací, včetně československé, a tuto taktiku vystupňovalo Wilsonovo (a Leninovo) zápalné heslo sebeurčení; Centrální mocnosti v roce 1916 dokonce zřídily (loutkový) polský stát. Ne ţe by se vŧdcŧm i veřejnosti malých národŧ tato myšlenka musela vnucovat, rádi se příleţitosti chopili, s vidinou Wilsonova nového mezinárodního řádu odhodili své předchozí pochyby, dosáhli maxima, samostatnosti a teď chtěl kaţdý něco víc, nová maxima, často nerealistická a neslučitelná, s nimiţ se velmoci těţce potýkaly. Ale skutečností zŧstává, ţe se na vzniku nového a mnohdy rozháraného světa „národních“ státŧ ve střední Evropě patronáty velmocí podstatnou měrou podílely, aby jej po dvaceti letech samy ničily nebo nechaly na holičkách. A lze-li si dovolit historický skok: není v tuţbě roku 1989 vstoupit do Evropské unie kus podoby s onou pŧvodní střízlivou pozitivní politikou? * Kdyţ jsme jako Nadace Bernarda Bolzana pořádali v roce 1991 v Jihlavě první česko-německou konferenci věnovanou historické reflexi dříve zamlčovaných skutečností v těchto vztazích, byl o jednání enormní zájem. Přeplněný sál, desítky novinářŧ, rozhlas, televize. Nyní se podobné akce odehrávají na okraji společenské pozornosti. Je to příznak toho, ţe česko-německé vztahy jiţ fungují bez větších problémŧ? Také na ta sezení a diskuse rád vzpomínám, s odstupem si jich cením a v ústupu veřejné pozornosti vidím vlastně úspěch, ţe se vztahy znormalizovaly. Ale to, co se tehdy učinilo a vyjasnilo, k tomu podstatně přispělo. Jeden příklad za mnohé: podařilo se odvalit jeden z největších balvanŧ vzájemných vztahŧ, oněch čtvrt milionu ztrát na ţivotech při odsunu, jejichţ přezkoumání odborníky obou stran došlo k spolehlivému zjištění 25 nebo 30 tisícŧ; v ţivé paměti mám chvíli dojetí, kdyţ jsme jako česká část historické komise k její zprávě o této otázce dodali, ţe i tohoto čísla musíme litovat. Převaha odsudku tehdejších excesŧ v českých prŧzkumech veřejného mínění je velký pokrok a na sudetské straně je pokrokem téţ i stále ještě váhavý odsudek násilí nacistického okupačního reţimu; minulost tolik nebolí, kdyţ se o ní otevřeně hovoří – a tak se začalo hovořit právě v Jihlavě. * Politicko-společenský vývoj koncem šedesátých let v tehdejším Československu, který se pod zastřešujícím názvem praţské jaro objevuje i v řadě politologických a historických studií v zahraničí, má stále v českých reflexích rŧzná i protikladná hodnocení. Ocituji třeba filozofa Karla Kosíka: Praţské jaro muselo být ve své době násilně potlačeno a dnes se musí bagatelizovat nebo pokrývat zapomněním, klíčily v něm totiţ zárodky dějinné alternativy. Jaké je vaše osobní mínění o smyslu praţského jara? Praţské jaro má štěstí v neštěstí: sovětská okupace ho potlačila, a tak se s trochou zlomyslnosti dá říci, ţe nikdo teď nemŧţe tvrdit, ţe by se bývalo nepovedlo. Po dvaceti letech se však uţ opakovat nedalo, také protoţe jeho recepty byly nastaveny na tehdejší sociálně trţní kapitalismus, a ne na kapitalismus neoliberální, jaký panoval v roce 1989 a panuje dodnes. Kdo ale ví, zda se po neoliberální krizi něco z roku 1968 ještě nebude hodit nebo aspoň uţ nebude moţné jeho myšlenky paušálně označovat za beznadějně zastaralé harampádí dávné minulosti. * Koncem minulého roku jste dokončil svým zpŧsobem prŧkopnický počin. Svou pŧvodní publikaci o střední Evropě jste doplnil kritickým geopolitickým přehledem vývoje v Polsku, Česku, Slovensku a Maďarsku od roku 1989 aţ do současnosti. Zkoumal jste, jak tyto státy zvládaly transformaci k demokracii a trţnímu hospodářství. Je asi obtíţné to krátce shrnout, ale jaké jsou určující parametry oněch zásadních reţimních změn? Plné znění zpráv


Červenou nití nového textu je, ţe čtyři visegrádští novicové byli často v realizaci neoliberálních reforem papeţštější neţ bruselští papeţové a vytvořili ve svých zemích velmi drsné sociální prostředí, drsnější neţ na Západě. Druhou nití je postiţení rozdílŧ uvnitř této čtveřice: Česko a Maďarsko byly na počátku transformace povaţovány za favority, kteří byli ekonomicky výš a prŧměru EU blíţ neţ Polsko a Slovensko, tehdy povaţované za outsidery. Ale ti v „závodech“ dohánění Západu dokázali mnohem víc, třebaţe jejich ţivotní úroveň je stále ještě niţší. Třetím poznatkem je skutečnost, ţe novicové EU, zejména visegrádská čtveřice a z ní pak zvlášť Polsko a Slovensko, prošli krizí lépe neţ „jiţní křídlo“ starých členŧ, a vítaná pomoc od EU má k stovkám miliard pro „Jiţany“ na míle daleko; skvělé výsledky novicŧ v předkrizových letech krize bohuţel zabrzdila. Poslední novinkou, lze-li ji tak nazvat, je ohled na Unii a NATO, které se uţ od počátku příprav na členství stávají pro Středoevropany vlastně novým historickým prostorem – et vice versa. Bez Unie se uţ naše dějiny neobejdou a z Unie, její struktury a politiky se napříště stává nezbytné a stále silnější téma dějŧ střední Evropy. Unie má také v historickém podání jinou funkci neţ dříve nutné úvody o reţimech nacistického Německa či sovětského Ruska. * Ve své analýze uvádíte, ţe neoliberální systém je v podstatě v celém světě uţ za zenitem svých moţností, které byly na vrcholu v 90. letech. Pro globální nadnárodní koncerny je volný trh uţ pouhou fikcí a mezera mezi hrstkou super bohatých a většinově chudými, ale uţ i střední třídou se rychle prohlubuje. Kdybyste se měl vtělit do prognostika, jak vidíte budoucnost a nejenom střední Evropy? Pochopitelně výklad v mém textu, tedy také výklad o Unii, je a musí být kritický: při všech jejích neopominutelných výkonech je pobuřující skutečnost, ţe v nejvyspělejší a nejbohatší společnosti roste chudoba, i kdyţ dnes má jiné rozměry a podobu, neţ měla v minulosti. Ale chudoba se měří jako protiklad bohatství, a gigantické majetky se vymykají normálním lidským představám. Pobuřující je chronická nezaměstnanost a smíření s ní a s představou, ţe lidé uţ nebudou mít stálá zaměstnání. Nové technologie nevytvářejí dost pracovních míst, ale to vyţaduje řešení ve sféře politické ekonomie, jíţ podle mého názoru EU dost nevyuţívá – kromě deficitŧ demokracie je to asi největší její deficit. Také neoliberalismus vyţaduje zvláštní pojednání: jeho strukturální reformy byly sice úspěšné ve svých počátcích v 70. a 80. letech a moţná ještě o kus dál, ale podstatnou měrou se na nich podílela tehdejší vědeckotechnická revoluce, která ovšem jeho dílem a vynálezem nebyla. Také v počátcích transformace postkomunistických zemí zvýšily neoliberální reformy jejich konkurenční schopnost, ale náklady byly nečekaně vysoké a dopadaly nejvíc na niţší a postupně i střední vrstvy. V současné literatuře je hodnocení transformačních reforem v nejlepším tak napŧl a mizerné, a korupční úroveň nemalé části nové velkopodnikatelské třídy je v bilanci největší negativní poloţkou. Přesvědčení, k němuţ se hlásím, ţe se pozitivní potenciál neoliberalismu vyčerpal či vyčerpává, se pomalu stává uţ mainstreamem současného myšlení. Obávám se ale, ţe si hlavní viník krize, velký finanční a spekulativní kapitál, bude zase připisovat zásluhu na jejím ukončení, dojde-li k němu. Prosadí-li se však jeho business as usual, prostý návrat před krizi, jako by se nic nestalo, ţádným štěstím to nebude, není-li to slabé slovo. *** Prof. PhDr. Jan Křen, DrSc. (1930) patří k čelným představitelŧm české historické obce. Svým dílem se jiţ v 60. letech účastnil obrody české historiografie. Poté mu byla znemoţněna vědecká činnost a dvacet let pracoval jako dělník. Byl signatářem Charty 77 a v jejím rámci se podílel na vydávání samizdatŧ. Po listopadu 1989 se vrátil na Karlovu univerzitu a na její Fakultě sociálních věd zaloţil respektovaný Institut mezinárodních teritoriálních studií. Bez Unie se uţ naše dějiny neobejdou a z Unie, její struktury a politiky se napříště stává nezbytné a stále silnější téma dějŧ střední Evropy. Foto autor| foto: Pavel Vácha O autorovi| Petr PROUZA, Autor je spisovatel a publicista.

Důchody jsou nespravedlivé, říká muţ, který je má změnit 11.4.2014

aktualne.cz

str. 00

Ekonomika

Rozhovor s předsedou nové komise pro přípravu dŧchodové reformy. Ať si jde kaţdý do dŧchodu, kdy chce, říká mimo jiné Martin Potŧček. Praha – Český penzijní Plné znění zpráv


Praha - Český penzijní systém je hodně nespravedlivý. Příkladem je společné hospodaření rodičŧ pečujících o nezaopatřené děti. “Kdyby bylo jen na mně, sčítal by se například pro budoucí výpočet státní penze příjem partnerŧ, kteří mají společné děti,“ říká Martin Potŧček, profesor Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity a vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Právě Potŧček bude předsedat expertní komisi, která má současné vládě navrhnout změny penzijního systému. Pětašedesátiletý nestraník pŧsobí uţ řadu let jako poradce politikŧ ČSSD. V komisi mají být vedle zástupcŧ vlády i opozice také demografové, ekonomové, sociologové či zástupci odborŧ a zaměstnavatelských svazŧ. Cílem komise je podle Potŧčka připravit dlouhodobé řešení dŧchodového systému - tedy takové, které přeţije jedno volební období. O zrušení takzvaného druhého pilíře, tedy hlavní části reformy prosazené vládou Petra Nečase, je uţ prakticky jasno. Jak si Potŧček tento krok konkrétně představuje a jaké další změny osobně preferuje, říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz. Aktuálně.cz: Jaký je ideální dŧchodový systém pro Česko? Martin Potŧček: Ţádný ideální dŧchodový systém neexistuje, všechny penzijní systémy zaostávají za vývojem doby. Mění se totiţ společnost, mění se hospodářské i politické kontexty, mění se také očekávání lidí. Úlohou těch, kdo promýšlejí dŧchodové systémy, tak je zajistit, aby tyto systémy co nejvíce odpovídaly měnícím se poměrŧm, a to nejen současným, ale i předpokládaným budoucím. A to je velký problém, protoţe penzijní systémy mají velkou setrvačnost. A.cz: Jaké úpravy jsou podle vás momentálně ty nejţádanější? Ustavovaná komise bude vázána politickým zadáním, které vychází hlavně z koaliční smlouvy. A to hovoří o tom, ţe vznik druhého pilíře byl krok nešťastný a kontraproduktivní a ţe je třeba jej uzavřít. To je jedna danost, s níţ já osobně nemám problém. Uţ v minulosti jsem poukazoval na to, ţe druhý pilíř je velmi riskantní. Kromě jiného z toho dŧvodu, ţe oslabuje první pilíř, coţ ukazuje i zkušenost okolních zemí, které své reformy korigovaly právě a především proto, ţe systém podobný našemu druhému pilíři pomalu přiváděl ten první na buben. A.cz: Na druhou stranu ho ty země korigovaly blízko k parametrŧm, které měl druhý pilíř v Česku od svého startu. Čili tuzemský druhý pilíř na tyto zkušenosti reagoval právě tím, ţe se podíl "vyváděných" peněz drţel výrazně při zemi. Je moţné se na to takto dívat, ale jsou tam i případy zemí, jako třeba Maďarska, které druhý pilíř fakticky zrušily úplně. Navíc tento dŧvod nebyl jediný, proč jsem se na tento “reformní“ experiment díval kriticky. Druhý problém spočívá v závislosti fondových systémŧ na vývoji světové ekonomiky. V dnešním globalizovaném světě, kde finanční trhy jsou velmi nedostatečně regulovány a jejich chování v delší časové perspektivě je nepředpověditelné, mi druhý pilíř a jeho závislost na výnosech investování soukromých společností připomíná loterii s ţivotní úrovní budoucích dŧchodcŧ. A to je nezodpovědné. A.cz: Jak konkrétně má podle vás proběhnout zrušení druhého pilíře? Existuje několik variant řešení. Jasné je, ţe lidé, kteří do druhého pilíře vstoupili, o své peníze nepřijdou. Měli bychom jim dát na výběr z definovaných moţností. Například vrátit peníze tam, odkud do druhého pilíře přišly, tedy do prvního pilíře a do jejich vlastních kapes - a nechat na nich, co s těmito penězi dál udělají. Jedna z variant, které budeme určitě diskutovat, bude i ta, ţe by jim tyto peníze zŧstaly včetně té části, kterou si vyvedli ze svého povinného sociálního pojištění. V takovém případě by se ale o tyto prostředky sniţoval jejich budoucí dŧchod z prvního pilíře. Jednou z dalších moţností je převést všechny nebo část uspořených prostředkŧ do reformovaného třetího pilíře. Ţeny tratí na péči o děti A.cz: Je podle vás nutné nějak měnit parametry prvního, tedy státního pilíře? Rozhodně. Celý náš penzijní systém je hodně nespravedlivý. Uvedu příklad. První nespravedlností je společné hospodaření rodičŧ pečujících o nezaopatřené děti. Dnes odvádí kaţdý z partnerŧ sociální pojištění ze svého platu na svŧj “účet“ v prvním pilíři zvlášť. Přitom se společně starají o děti a velmi často je to tak, ţe partnerka Plné znění zpráv


péčí o rodinu kompenzuje niţší nebo ţádný příjem z pracovní činnosti. V okamţiku, kdy oba dva odejdou do dŧchodu, tak uţ spolu nemusejí ţít - a rozdíly ve výpočtu dŧchodŧ jsou markantní a neodpovídají vkladu, který tito partneři investovali do výchovy dětí. Myslím, ţe bychom měli uvaţovat o změně. Příjmy by se takovým partnerŧm mohly sčítat a dělit dvěma. Kaţdý by tedy po dobu, kdy se starali o nezaopatřené děti, získával stejnou část pro budoucí výpočet svého dŧchodu z prvního pilíře. Mohlo by se takto uvaţovat dokonce i o společně hospodařících bezdětných párech. Vše lze spočítat, na vše existuje evidence. A.cz: Toto dělení by mělo fungovat i v momentě, kdy by jeden z partnerŧ byl na rodičovské dovolené? Domnívám se, ţe ano. A.cz: Kdyby se toto opatření podařilo prosadit, rostla by suma vyplácených peněz, které stát na dŧchody v prvním pilíři vydává? Ano, za jinak stejných podmínek by to vzhledem ke zpŧsobu výpočtu dŧchodŧ v prvním pilíři znamenalo v dlouhodobé perspektivě mírně zvýšené nároky na státní rozpočet. A.cz: Jak by to fungovalo u rozvedených rodin? Partner si do nového vztahu “přinese“ dítě z předešlého manţelství, s kým si bude dělit příspěvky na sociální pojištění? S novým partnerem, nebo tím předchozím? Je to jedna z komplikací. Ţivot je sloţitý a všechny tyto detaily je samozřejmě před realizací třeba pečlivě promyslet. A.cz: Nezvyšovaly by tyto situace a potřeba jejich ohlídání nákladovost celého systému? Je to podle vás dobře poloţená otázka? Chceme mít systém co nejúspornější, nebo co nejspravedlivější? A.cz: Kdybych byl přesvědčený o tom, ţe všichni chtějí fungovat v módu spravedlivého provozu, tak volím jednoznačně druhou moţnost. Na druhou stranu přeci platí, ţe čím komplikovanější je systém, tím více v něm je příleţitostí pro jeho zneuţívání, obcházení. Je to legitimní námitka, ale odpovím vám na ni tak, ţe rozhodně stojí za to tyto technické překáţky překonat. Nemyslím si navíc, ţe by v době elektronické komunikace bylo nějak obzvlášť sloţité to zavést. Funguje to navíc uţ i v zahraničí, například v Kanadě. V této zemi se společně ţijící páry mohou dobrovolně rozhodnout, ţe se takto o své příspěvky do penzijního systému podělí. Slevy na sociálním pojištění A.cz: Jaké jsou další nespravedlnosti, které v současném dŧchodovém systému vidíte? Zásadní nespravedlnost je v tom, ţe nezvýhodňuje rodiče, kteří se starají o své děti, investují do jejich výchovy a tím - byť zprostředkovaně, totiţ budoucími příspěvky těchto dětí - podporují navíc kromě svých vlastních příspěvkŧ dlouhodobou stabilitu prvního pilíře. Je s tím ovšem spojena jedna zásadní otázka, jestli toto zvýhodnění zprostředkovat dŧchodovým systémem, nebo v rámci celého sociálního systému. A.cz: Myslíte úlevy na daních? Ty jsou také problematické, protoţe zvýhodňují lidi, kteří mají šanci pracovat, a ty, kteří více vydělávají. V případě podpory rodin s dětmi v rámci sociálního systému povaţuji za vhodnější sociální dávky - například dětské přídavky vyplácené všem rodinám s dětmi. A.cz: A přímo v dŧchodovém systému se starost o děti a investice do nich dá zohlednit jak? Ono uţ to tam zohledněno je, ale myslím velmi patologicky. Uţ za minulého reţimu bylo nastaveno, ţe ţeny mohou do dŧchodu odcházet dříve, v závislosti na počtu vychovaných dětí. To se podle jiţ platného zákona postupně eliminuje. To je velmi rozumné, protoţe to bylo vyloţeně populistické rozhodnutí, které nemohlo mít z hlediska podpory porodnosti ţádný vliv. Do dŧchodového systému je moţné zavést jiné motivační prvky, například slevy na příspěvcích na sociální pojištění nebo uznání některých náhradních dob, které se nyní při stanovování nároku na dŧchod neberou do úvahy. Plné znění zpráv


A.cz: Lidé s vysokými příjmy dostávají dŧchod v poměru k předchozí mzdě výrazně menší neţ lidé s nízkými příjmy. Je tedy nespravedlivé i to, jak se dnes vypočítávají dŧchody? Legitimní jsou oba dva nároky na dŧchodový systém - zajistit všem dŧchodcŧm slušný ţivot a koncipovat systém tak, aby více neţ dnes zajistil zásluhovost, aby dŧchody více odpovídaly předchozím příjmŧm. Obojí se ale nedá realizovat bez poměrně významného zvýšení procenta, které odchází na dŧchodový systém ve vztahu k HDP. My teď dáváme asi devět procent. Mŧj odhad je, ţe k naplnění obou kritérií bychom museli jít o dva aţ tři procentní body výše. To je v současné ekonomické a politické situaci nemoţné prosadit okamţitě. Jsem ale pro postupné kroky směřující k takovému cíli. A.cz: Zvláště kdyţ uţ dnes celý systém má roční deficit kolem 50 miliard korun. Jistě. Jde přitom opět o politické rozhodnutí, poněvadţ ve světě existují systémy, kde na dŧchodový účet jdou nejen příspěvky ze sociálního pojištění, ale i z dalších zdrojŧ ze státního rozpočtu. Takový je faktický stav v posledních pěti letech i u nás, ale jinde to funguje jako systém, nikoli jako vynucené rozhodnutí. Předpokládá to ale politickou shodu a ta nemŧţe nastat bez dalšího rozhodnutí, jak tyto prostředky získat. Jedním ze zpŧsobŧ je také redefinice zpŧsobu, jakým se vypočítávají příspěvky na sociální pojištění. A.cz: Redefinice je jen jiné slovo pro zvýšení? Obecně je třeba uvaţovat o výrazném zvýšení. Ale diferencovaně také o další nespravedlnosti, kterou je nutno narovnávat - totiţ o nesouměřitelnosti vysokých příspěvkŧ zaměstnancŧ a zaměstnavatelŧ a nízkých příspěvkŧ OSVČ do systému. Ať si jde kaţdý do dŧchodu, kdy chce A.cz: Vy do vznikající komise jdete se stanoviskem, ţe současný dŧchodový systém je třeba “dodotovat“ dalšími prostředky. V komisi přitom budou i zástupci pravicových stran, které jsou obecně proti zvyšování daní. Mŧţe se taková komise vŧbec na něčem domluvit? Mŧţe a nemusí. Záleţí samozřejmě i na tom, koho jednotlivé strany nanominují. Já jsem se uţ někde vyjádřil, ţe bych rád, aby v odborné komisi zasedali odborníci. Je zde zároveň uţ nedávná zkušenost, ţe expertní skupina sloţená z lidí z odlišného politického spektra mŧţe vymyslet dobrá řešení. Jedna taková skupina fungovala po dohodě tehdejšího premiéra Petra Nečase s tehdejším předsedou největší opoziční strany Bohuslavem Sobotkou v letech 2011-2012 a z jejích závěrŧ vznikly například předdŧchody. A.cz: Budete řešit i nastavení dŧchodového věku, jeho rŧst nyní není zastropován. Budete ho chtít zastropovat a případně na jaké úrovni? Mně by se nejvíce líbil systém, ve kterém by pevná hranice odchodu dŧchodu vŧbec nebyla stanovena a lidé by se mohli sami rozhodnout, kdy chtějí odejít do dŧchodu. Ideální by podle mě byl otevřený systém, z nějţ by bylo moţno vybírat (byť jen v “bezpečném“ poměru) prostředky i v prŧběhu ekonomicky aktivní fáze ţivota. Například byste se ve čtyřiceti rozhodl s partnerkou, ţe chcete podniknout cestu kolem světa, čerpali byste si na tu dobu dŧchod z vašeho zaplaceného pojistného, uţili byste si, nicméně byste si i úměrně sníţili nárok na budoucí dŧchod. Svět a ţivot jsou mnohem dynamičtější, neţ byly před zhruba 130 lety, kdy povinný dŧchodový systém poprvé zavedl kancléř Bismarck v Německu. Proč by například nemohlo být moţné pobírat část dŧchodu a zároveň vydělávat ještě před tím, neţ odejdu do dŧchodu takzvaně na sto procent? Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/duchody-jsou-nespravedlive-rika-muz-ktery-je-mazmenit/r~f3ff9338c0ae11e3b2520025900fea04/

Nejednotná zahraniční politika 11.4.2014

ČT 24

str. 01

22:00 Události, komentáře



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------NATO by mělo razantně a preventivně zastrašit Rusko. S takovým poţadavkem přišel dnes prezident Miloš Zeman. To všechno podle něj proto, aby se Rusové nepokoušeli vstoupit na Ukrajinu. Proč to Miloš Zeman říká? Co tím sleduje? A nemŧţe kvŧli takovému poţadavku naopak eskalovat napětí? Začínají Události, komentáře. Dobrý večer. Miloš ZEMAN, prezident České republiky -------------------Jsem ale pro účinné a velmi razantní, v mnoha případech i preventivní akce. Proto věřím, ţe Evropská unie, ale i NATO najdou v této těţké chvíli odvahu k tomu, čemu se někdy říká "deterrence". Český překlad je docela ošklivý - "zastrašování". Právě proto bych rád pouţil onen anglický výraz, právě proto, aby se dějiny neopakovaly a aby vzniku řetězové reakce bylo zabráněno. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------A prvním hostem dnešních Událostí, komentářŧ je Petr Kolář, bývalý velvyslanec České republiky v Rusku, ve Spojených státech a také bývalý náměstek ministerstva zahraničí. Dobrý večer. Petr KOLÁŘ, bývalý velvyslanec ČR v Rusku a USA -------------------Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Řekněte mi, jak se díváte na tu iniciativu prezidenta republiky? Petr KOLÁŘ, bývalý velvyslanec ČR v Rusku a USA -------------------Sympaticky. Mně je to celkem legitimní a srozumitelný poţadavek vyslovený hlavou státu, která do zahraniční politiky má co mluvit. Prezident zastupuje stát navenek a je také vrchním velitelem naší armády. A je to prezident členské země Evropské unie a NATO. To, co se odehrává dnes na Ukrajině, vyţaduje, abychom dokázali jako Aliance, i jako Evropská unie, ţe jsou určité věci, které prostě se nedají jen tak přejít a prezident mluvil i o naší historické zkušenosti. My jsme skutečně země a národ, který svoji historickou zkušenost s appeasementem a s ustupováním zlu má a ví, ţe to nikam nevede. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Říkáte sympaticky. Řekněte mi, jak to vnímají v tuto chvíli ale z vaší zkušenosti v Moskvě? Petr KOLÁŘ, bývalý velvyslanec ČR v Rusku a USA -------------------Tak vnímají to určitě jako hlas, který není moţné ignorovat, na druhou stranu je to jenom hlas prezidenta republiky. Jeden z prezidentŧ členské země NATO se vyjádřil tímto zpŧsobem. Oni ví, ţe NATO přijímá svá rozhodnutí jako kolektiv, stejně tak Evropská unie, takţe z toho, z té jedné vlaštovky jakoby se jaro ještě nedělá. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------BBC přednedávnem napsala, ţe podobné výroky Miloše Zemana jsou, řekněme, ukázkou nervozity ve střední Evropě. A to tehdy Zeman ještě mluvil o zásahu NATO na Ukrajině. Politický geograf Martin Riegl mi tehdy k tomu řekl toto: Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK /Události, komentáře 7. 4. 2014/ -------------------Já si myslím, ţe by bylo dobré minimálně tady ty kroky, ty, to vyjádření koordinovat na úrovni vlády, s ministerstvem zahraničí, s panem premiérem. Jeví se to poněkud jakoby nahodilý výrok. Povaţuji ho i věcně za velmi problematický. To z toho dŧvodu, ţe NATO je samozřejmě primárně obranná aliance, která má ze svých smluv za úkol chránit teritoriální integritu a bezpečnost, nezávislost svých členŧ a v podstatě není oprávněna k tomu rozmisťovat své jednotky mimo své území. Plné znění zpráv


Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Pane Koláři, tím se dostáváme v zásadě ke dvěma otázkám. A já začnu tou první. Mně by zajímalo, jestli Aliance v zásadě mŧţe vŧbec takový preventivní krok udělat. Jak by podle vás tedy, kdyţ s tím souhlasíte, přijde vám sympatický, mohl, nebo měl vypadat? A nemŧţe to, řekněme, být krok, který by musel nutně být na území Ukrajiny? Petr KOLÁŘ, bývalý velvyslanec ČR v Rusku a USA -------------------Tak samozřejmě by nemusel být nutně na území Ukrajiny. Jde o to ukázat jednotu a ukázat, ţe jsme v té verbální rovině také schopni nejenom nějak vyhroţovat, ale v případě potřeby také konat. Já bych ještě k tomu předchozímu komentáři řekl, samozřejmě je potřeba, aby prezident i vláda, pokud moţno, vystupovali jednotně a abysme také dokázali pro svá stanoviska získávat své spojence, protoţe sami nic neprosadíme. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Já se omlouvám. Já se k tomu ještě vrátím. To je určitě věc, která mě zajímá. Já se omlouvám, ţe vám tady skáču do řeči, ale ... Petr KOLÁŘ, bývalý velvyslanec ČR v Rusku a USA -------------------Ano, ano, ano. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------... mě by ještě jenom opravdu zajímala ta první část té mé otázky. To znamená, jakým zpŧsobem tedy a jak vy si dovedete představit takové konkrétní kroky a akce by tedy, pokud říkáme, ţe by nemusely nutně být na území Ukrajiny, měly tedy vypadat? Jak se "straší" jinými slovy Rusko? Petr KOLÁŘ, bývalý velvyslanec ČR v Rusku a USA -------------------No, ne, tak, tak jako Rusko má své vojáky na ukrajinské hranici, na rusko-ukrajinské hranici, tak my bychom měli ve světle toho, co se odehrává dnes na východě Ukrajiny, být připraveni a měli bychom to demonstrovat. Naše alianční jednotky by mohly třeba realizovat nějaké vojenské cvičení, byla by zvýšena bojová pohotovost. V podstatě bysme byli připraveni na protiakci. Ukrajina není členskou, členským státem NATO, takţe skutečně my tu povinnost tam zasáhnout nemáme. Ale jde teď i o nás, jde o vlastně nové geopolitické uspořádávání v Evropě. Ono to mŧţe skutečně eskalovat a my bychom měli demonstrovat, ţe jsme schopni nejenom bránit své území, ale také nějaké hodnoty, na kterých je NATO postaveno. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Rozumím tomu, ţe vy třeba navrhujete, kromě nějakého cvičení, třeba přesunout armády více ne východ, to znamená na tu hranici, na tu samotnou hranici jaksi zemí, které jsou začleněné v NATU. Není tohleto ale přesně ten moment, který by nakonec mohl vyeskalovat to určité napětí? Petr KOLÁŘ, bývalý velvyslanec ČR v Rusku a USA -------------------Tak my jsme s tou eskalací nezačali. Je tady, to by byla reakce na něco, co se uţ odehrává. Ono jenom vyhroţovat a dělat bububu odněkud, opravdu někdy nestačí a je skutečně zapotřebí ukázat jasnou připravenost. Já říkám, ţe ten výrok prezidenta je mi sympatický, protoţe odráţí naši historickou zkušenost a v podstatě jeho smyslem, jestli já to správně chápu, by mělo předejít právě nějakému konfliktu, ne ho vyvolat. Já bych byl samozřejmě velmi rád, kdyby Česká republika mluvila jedním hlasem a vláda s prezidentem byla koordinovaná, ale tento výrok já vnímám jako zajímavý příspěvek do diskuse, který pronesl prezident, hlava státu a mělo by se o tom váţně debatovat. Samozřejmě nejenom na úrovni České republiky, ale především v Alianci. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Vy jste přímo řekl: "Byl bych rád, aby takovéto výroky byly koordinovány." To, ţe se tentokrát Zeman ve svých postojích, řekněme, od vládních krokŧ nebo od toho, co vláda jaksi razí, odpoutal, připustil dnes právě i premiér Bohuslav Sobotka. Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ -------------------Já jsem přesvědčen o tom, ţe krize na Ukrajině nemá vojenské řešení, má pouze politické řešení. To jsem říkal i včera, kdyţ jsem se sešel s generálním tajemníkem NATO, říkal jsem: "Pane generální tajemníku, situace na Ukrajině nemá vojenské řešení" a myslím si, ţe jsme se na tom s panem Rasmussenem shodli. Tady existuje pouze diplomatické, politické řešení a o své budoucnosti by především Ukrajinci také měli rozhodovat sami. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak a tím se dostáváme k tomu, do čeho jsem vám skočil, tedy kdyţ jsem vám skočil do řeči, to znamená té jednoty, jednoty zahraniční politiky mezi prezidentem republiky a vládou. Nedostáváme se do situace, kterou uţ jsme několikrát, a vy jste ji také několikrát zaţil, kdy v zásadě vláda říkala jedno a prezident republiky razil druhé? Petr KOLÁŘ, bývalý velvyslanec ČR v Rusku a USA -------------------Bohuţel je to tak. Máte pravdu. Není to poprvé a obávám se, ţe ani naposledy. Měli jsme tady situace, kdy skutečně Česká republika mluvila ne jedním hlasem, ale rovnou několika - premiér, prezident a ministr zahraničí zastávali rŧzná stanoviska. To samozřejmě vypovídá také o nějaké politické kultuře a není to úplně dobrý signál do zahraničí, kdyţ se od nás ozývá takováto kakofonie zvukŧ, ale znovu říkám, jako já vnímám ten výrok prezidenta republiky jako podnět, o kterém by se mluvit mělo, souhlasím s premiérem, ţe ukrajinská krize nemá vojenské řešení, ale kdyţ budete prosazovat něco diplomaticky a politickou cestou, musíte přece také býti schopen doloţit, ţe pakliţe se diplomacie, pakliţe se diplomacii nebude dařit, ţe jste opravdu věrohodně skutečně připraven k nějaké akci. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Já tomu ..., pardon, já tomu rozumím. O tom uţ jsme se tady bavili. Ale mě teď zajímá ta část právě té, té vlády. To znamená ta nejednotnost té zahraniční politiky. Není tedy obrovskou chybou, ţe se vracíme zpátky? Vy jste sám řekl, uţ jsme to několikrát zaţili, a sám jste řekl, moţná to ještě několikrát zaţijeme, ţe vlastně ta vláda není schopna, nebo ţe ţádná vláda není schopna se, řekněme, domluvit dopředu, neţ vydá nějaké stanovisko? Petr KOLÁŘ, bývalý velvyslanec ČR v Rusku a USA -------------------Tak vláda České republiky v ukrajinské krizi, myslím, vystupuje, alespoň z mého pohledu, velmi srozumitelně a velmi rychle se zařadila do toho hlavního proudu jak v Evropské unii, tak koneckoncŧ i v Alianci. Já nemyslím, ţe vláda tady teď vyjadřuje nějakou kakofonii. Ano, tak zaznamenali jsme určité nuance ve vyjádření některých koaličních politikŧ, ale v zásadě ta politika je jednotná. Tady je, tady je rozdíl ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Já jsem, pardon, naráţel právě na prezidenta republiky. Já jsem naráţel na ten, na ten spor s prezidentem republiky. Petr KOLÁŘ, bývalý velvyslanec ČR v Rusku a USA -------------------No, ano, ale prezident není vláda. Prezident je hlava státu a ta dohoda ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tomu já rozumím, ano. Petr KOLÁŘ, bývalý velvyslanec ČR v Rusku a USA -------------------Plné znění zpráv


... mezi vládou a prezidentem by samozřejmě měla být. Bylo by to ideální. Obávám se ale, ţe k tomuhle ideálnímu stavu přitom, jak znám prezidenta Zemana a jak vnímám i politiku vlády, tak ta jednotná jednota vţdy nebude. Je to ku škodě věci, ale prostě taková je realita. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Neoslabuje to potom pozici Česka? Petr KOLÁŘ, bývalý velvyslanec ČR v Rusku a USA -------------------Tak ono nás to minimálně činí trošku hŧř srozumitelnými a já myslím, ţe v zahraniční politice je kromě konzistence taky nutná nějaká kontinuita a pokud moţno, jednota a srozumitelnost, protoţe překvapovat své partnery se nemá. Moţná tak na Vánoce, ale jinak překvapení prostě do zahraniční politiky moc nepatří. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak uvidíme, jak se to dál bude vyvíjet. Já děkuju Petru Kolářovi za jeho slova a díky za to, ţe jste byl s námi ve studiu. Mějte se hezky, na shledanou. Petr KOLÁŘ, bývalý velvyslanec ČR v Rusku a USA -------------------Děkuji, na shledanou. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------My v tématu nebo u tématu, abych řekl správně, ještě zŧstaneme a to s Jacquesem Rupnikem, politologem, který si na nás udělal čas. Díky, ţe jste tady v České televizi. Jacques RUPNIK, politolog -------------------Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Vy jste to poslouchal, celou tu debatu. Jak na vás pŧsobí ta slova prezidenta republiky a jaksi návrh, ţe by se Aliance měla nějakým zpŧsobem Rusku preventivně postavit? Jacques RUPNIK, politolog -------------------Myslím, ţe velvyslanec Kolář to popsal docela dobře, ţe to chápe jako preventivní věc. Toto, vy nečekáte, aţ se ta krize vyhrotí, aţ třeba ruská vojska vstoupí na východní Ukrajinu nebo něco takového. Vy dáte předem najevo, ţe tohle povaţujete prostě za tu červenou linii, kterou v ţádném případě by neměli překročit, a potom je otázka o tom, jakým zpŧsobem ta preventivní gesta uděláte. Jestli je to rozmístění, například to je rozmístění vojsk NATO v Polsku, v baltských zemích například, to je, to je jedna varianta. Ano, ukázat, ţe ta slovní, ta rétorická pozice je také opodstatněná konkrétními gesty. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Já nechci zpochybňovat prezidenta republiky, českého prezidenta republiky, ale řekněte mi, proč s touto myšlenkou přišel zrovna on? Pokud je to věc, na které panuje relativně nějaká shoda obecná, proč s tím třeba nepřišla Evropská unie nebo nějací vysocí politici právě třeba z Bruselu? Jacques RUPNIK, politolog -------------------Ale já myslím, ţe uţ s tím přišli. O tom se jednalo v NATO, to rozmístění vojsk NATO v Polsku nebo baltských zemích nebo i v Rumunsku, to je věc, která je na pořadu dne. Čili to, to uţ se, to uţ se koná teď na ţádost mimochodem polské vlády. Takţe oni nečekali, aţ český prezident něco takového řekne. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Takţe tam záleţí podle vás na míře toho preventivního opatření a na tom, jak, nebo kam aţ by NATO mělo zajít, řekněme? Jacques RUPNIK, politolog -------------------Ano, ano, přesně tak. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------My jsme se tady bavili, vy jste to poslouchal také, o té nejednotnosti zahraniční politiky. Zeptám se na dvě otázky. První je, je to podle vás velký problém a znevěrohodňuje to Českou republiku v zahraničí? Jacques RUPNIK, politolog -------------------Myslím, ţe ne, ţe to je ..., zatím jsou to malé odstíny, řekněme, ve formulaci, ale není, není to nic zásadního. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Takţe se nevracíme zpátky do toho, co bylo zvykem, ţe Hrad měl svoji politiku, vláda měla svoji politiku a my jsme zněli takovými kakofonními ... Jacques RUPNIK, politolog -------------------Někdy ano. To, to bylo v minulosti někdy v situaci, kdy jste měli třeba vládu, která byla celkem proevropská a prezidenta, který byl razantně protievropský. Tak tam samozřejmě to vyvolávalo prostě neporozumění a ten prezident byl mimochodem hlasitější a formuloval ty věci ostřeji. Čili venku se především vnímala pozice prezidenta a ... na úkor vlády. Kdeţto tady to, bych řekl, to jsou menší odstíny, to není, myslím, zásadní rozdíl. Dneska ráno jsem slyšel, ministra zahraničních věcí, pana Zaorálka, mluvit o Ukrajině a mluvil velice jasně, velice srozumitelně. Nevidím zásadní rozdíl s tím, co, co říkal ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Takţe to vnímáme moţná trošku my tady uvnitř, ale zvenku to tak, takový problém není. Jacques RUPNIK, politolog -------------------Ne a hlavně ti, ti velcí hráči v této kauze jsou v Evropské unii, větší země Evropské unie, Spojené státy a je, je celá řada dalších hráčŧ. Nejsme sami v tom, abych to řekl. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------A nejsme těmi hlavními, abychom asi řekli úplně na rovinu. Jacques RUPNIK, politolog -------------------No. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Vy jste zmínil vládu, vy jste zmínil ministra zahraničních věcí. Já trošku odbočím, kdyţ uţ vám, kdyţ vás mám tady ve studiu. Chtěl bych se zeptat na domácí politiku, protoţe vy, kdyţ jste ..., jeden z posledních rozhovorŧ, který jste měl, tak byl v loňském roce v Mladé frontě DNES a já vás budu citovat, vy jste tehdy řekl: "máme velice nestabilní situaci, která otevírá ..." nebo vy jste řekl "máte", ale já to přeloţím do naší, do naší pozice, to znamená: "máme velice nestabilní situaci, která otevírá prostor jednak silnějšímu prezidentovi, jednak novým politickým hráčŧm." Tyto nové politické hráče tedy uţ máme jaksi na tom hřišti. Mají dresy a hrají jaksi tu svoji politickou hru. Řekněme, Andrej Babiš na jedné straně a do toho staré politické strany. Jak vnímáte tedy tuto vládu a jak na vás zatím pŧsobí? Plné znění zpráv


Jacques RUPNIK, politolog -------------------Zatím myslím, je to spíš stabilizace. Mluvil jsem o nestabilnosti, spíš bych ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Ano, o moţné nestabilnosti. Jacques RUPNIK, politolog -------------------Ano, spíš bych řekl prostě, je tady jistá úleva, ţe se našlo řešení, vytvořila se koalice. Ta koalice zatím naznačuje, ţe je schopna prostě se na něčem dohodnout a vlastně ty třenice nebo konflikty s prezidentem jsou minimální. To dalo se očekávat, ţe tma bude ten spor, zejména uvnitř sociální demokracie, ţe bude vyhrocen. Zatím se zdá, ţe, ţe ta situace je, abych tak řekl, pod kontrolou. To znamená, ţe ty problémy jsou vyřešeny. Otázka, co bude se stranou ANO, nikdo neví, co bude s budoucností sociální demokracie, také ne, ale myslím, ţe ANO, to dŧleţité je. V kontextu evropském, to, co všichni vnímají, je změna. Nejenom, ţe se změnil prezident, ale ţe je tady nová vláda, která má k Evropské unii a k evropské integraci pozitivní vztah. A to registrovali absolutně všichni. O tom, jestli jsou nějaké problémy mezi vládou a prezidentem, toho si naštěstí, abych tak řekl, venku nikdo nevšímá. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Takţe opět se vracím k tomu, co jsem jiţ jednou řekl. To vnímáme my tady u nás v té skleněné kouli, ale zatímco venku je ten signál v zásadě pozitivní. Jacques RUPNIK, politolog -------------------Venku je signál pozitivní. Je tady vláda. Zblízka se na to nikdo moc nedívá, takţe ty problémy ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Moţná tomu nikdo moc nerozumí, řekněme také. Jacques RUPNIK, politolog -------------------Moc tomu třeba nerozumí, ale hlavně registruje, ţe tady je vláda, která mění orientaci, vztah České republiky k Evropské unii. Mimochodem to, ţe fiskální pakt, který zamítla minulá vláda jako jediná s Británií, ţe dnešní vláda řekne: "My, ano, hned tento pakt přijmeme, chceme se začlenit do hlavního proudu evropské integrace," to jsou signály, které, myslím, všichni venku registrují velice pozitivně. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Vy jste tehdy dokonce řekl, ţe si vybíráme mezi Maďarskem a Polskem, tou stou toho poloautoritářského národovectví, popřípadě jaksi toho, té polské cesty. Takţe zatím to na vás pŧsobí, ţe ta cesta byla zvolena, řekněme, správně? Jacques RUPNIK, politolog -------------------Ano. Byly tady ty dvě moţnosti. Ta maďarská cesta, abych tak řekl, ta se potvrdila. Viděli jsme volby v Maďarsku minulý týden. Máte, máte jednu stranu Fidesz, která má dvoutřetinovou většinu v parlamentě, totální hegemonii a máte extrémní fašizující pravici, která má přes 20 % hlasŧ! To znamená, máte 75 % voličŧ, kteří hlasovali pro protievropské strany! No, to je velký rozdíl. Řekněme, ta síla národovectví a populismu v Maďarsku je něco na pováţenou a ve srovnání s touto situací, bych řekl, no, tak jsme blíţe k té polské variantě. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Takţe dobrá zpráva. Proč jste tady, a teď nemyslím jenom ve studiu České televize, ale také v Praze, je, protoţe vy jste přijel dnes na konferenci a ta konference se jmenuje V Evropě rosteme společně, tedy 10 let Plné znění zpráv


Česka v Evropské unii. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz před malým okamţikem tady v tomto studiu v Hyde Parku prohlásil mimo jiné toto: Martin SCHULZ, předseda Evropského parlamentu -------------------Vŧči mně pan Zeman včera velice rozumnými slovy vyjadřoval svoje názory a neměl jsem pocit, ţe by zde plánoval nějaké zvláštní akce. Já si myslím, ţe by bylo dobré udělat toto, udělat vše pro to, aby nedošlo k ruské invazi, a proto si myslím, ţe apel Obamy a Merkelové, aby Rusové stáhli jednotky od hranic, je něco, co bychom v EU měli podpořit. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Mě by zajímalo, jak vy vnímáte roli Evropy, a teď myslím Evropy jako celku, jako nějaké instituce, právě v tom rusko-ukrajinském konfliktu? Jacques RUPNIK, politolog -------------------Dvě věci - jedna pozitivní, jedna, řekněme, s otazníkem. Ta pozitivní je, ţe Evropa reagovala a reagovala hned. To znamená, tady bylo vlastně hnutí na Ukrajině, v Kyjevě, které vzniklo přímo v souvislosti s podepsáním asociační smlouvy s Evropskou unií. To znamená, proto, proto se to jmenovalo "EuroMajdan". Tam byli demonstranti s evropskými vlajkami. Tak ve chvíli, kdy je Evropa v krizi, má pochyby o své budoucnosti a najednou tady vidíte - demonstranti v Kyjevě prostě chtějí se přiblíţit k Evropě. Tohle bylo velice pozitivní výzva, na kterou Evropa reagovala pozitivně. Byli tam ... tři ministři spolu jeli - francouzský, německý a polský ministr se snaţili zprostředkovat jakési příměří. Myslím si, ţe kdyţ to srovnáme, řekněme, s pomalou reakcí na Balkáně před 20 lety, kdyţ vypukla válka v bývalé Jugoslávii, Evropa si nevěděla rady, nebyla schopna jednat jednotně. Tentokrát kaţdý má svoji analýzu. Samozřejmě, ţe polská analýza se mŧţe lišit od britské nebo španělské nebo francouzské, ale v podstatě to, ţe tam tito tři ministři jeli společně, to bylo velice dŧleţité. A pak je ten, pak je ta ... tohle je ta pozitivní stránka, jsme schopni vyjádřit ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Ano. Jacques RUPNIK, politolog -------------------... společné stanovisko. Pak je ten problém, ţe doposud se Evropa vţdy snaţila prosazovat své hodnoty, své normy, svŧj přístup k věcem otevřeností svého trhu, kontakty, asociačními dohodami, říkáme tomu sousedská politika. Prostě, ano, to jsou prostředky, které my vyznáváme. Existují mocnosti, které vyznávají jiné prostředky, mocenské a to, co ... otázka, která se nám dneska vrací v kontextu ukrajinské krize, je návrat mocenské politiky, návrat geopolitiky. Takţe, ano, najednou jsme poslední vegetariáni ve světě masoţroutŧ, jo, abych to takhle řekl. Takţe to je velká výzva pro Evropany. Jsme jenom normativní moc, jenom hlásíme hodnoty, snaţíme se přes obchod něco dohodnout, anebo najednou, kdyţ jsme konfrontováni s pouţitím vojenské síly, co mŧţeme dělat, nebo do jaké míry jsme schopni myslet Evropu i v dimenzi zahraničněpolitické, bezpečnostní politiky, obranné politiky případně. To znamená, ten evropský pilíř uvnitř NATO. Vy jste tady zmínil před chvíli NATO. No, samozřejmě Amerika má tucet jiných problémŧ na starost a čeká na to, ţe Evropa bude schopna sama se někdy taky postarat o svoji obranu. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak říkáte, Evropa se sama postarat, ale před malou chvílí jste řekl, ţe tři ministři se vydali jaksi řešit ten problém. To znamená, jednotlivé státy, Polsko, Německo, jaksi státy, které jsou, řekněme dominantní a které převzaly tu iniciativu. Neměla by právě Evropa jako instituce v zásadě tohleto řešit jedním hlasem? Jacques RUPNIK, politolog -------------------Ale řešila to jedním hlasem. Paní Ashtonová, jako "ministryně zahraničí" v uvozovkách, samozřejmě také jela do Kyjeva, měla tam svá jednání, ale tito tři ministři tam jeli s mandátem Evropské unie. Ti tam nejeli jenom prostě na vlastní konto. Jeli tam jako, abych tak řekl, mluvčí státŧ Evropské unie a je dŧleţité, ţe to dělali tito tři. Takzvaný Výmarský trojúhelník. Představte si, kdyby to dělalo Polsko samo. Mohlo by to udělat? Nikdo by, Plné znění zpráv


nikdo by nemluvil se samotným polským ..., kdyby Německo samo řeklo: "No, my budeme řešit krizi na Ukrajině." Myslíte, ţe, ţe by něco vyřešilo" Vŧbec ne. To, co je dŧleţité, ţe tady jedou tři ministři rŧzných, mají rŧzný přístup k věci, ale mají společné stanovisko a jdou vyjednávat jménem Evropské unie. Myslím, ţe to se vzájemně doplňuje, i to, co řekne paní Ashtonová jako ministryně Evropské unie, i tito tři ministři. Tady nevidím zásadní rozdíl. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Jenom velmi stručně, jestli vás mŧţu poprosit. Vy jste mluvil o tom, ţe jako jediný vegetariáni stojíme mezi masoţravci nebo kanibaly. Nestojíme na pokraji nějakého dějinného zlomu? Jacques RUPNIK, politolog -------------------Určitě. Víme, všichni tušíme, ţe něco končí, jisté období. Myslím, ţe skončilo jednak hospodářskou krizí v roce 2008, tam jsme všichni registrovali, ţe 20 let po roce 89 jsme oslavovali vítězství trhu, globalizace, Evropy, najednou jsme viděli, ţe i trh je, je v krizi, i Evropa je v krizi. Takţe řešíme vnitřní krizi Evropy a teďko řešíme i tu vnější krizi, to znamená tu výzvu sousedství Evropské unie na Ukrajině, ale také na jihu. Podívejte se, co se děje v Egyptě, v Libyi a tak dále. Čili najednou zjišťujeme, ţe, ano, my máme mír evropský a za to vděčíme Evropské unii, to, co představuje, ale máme velice neklidné a nebezpečné sousedství. A to je tedy nová výzva. Musíme znovu vymyslet tedy naší takzvanou sousedskou politiku. A moţná, ţe tam se sblíţí ty staré i nové členské země. Kdyţ francouzský i polský ministr zahraničí spolu s německým jedou na Ukrajinu, to znamená, ţe uţ je Evropa ... vlastně v této věci s sjednocuje. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Vlastně jednotná a spojená. Tak říká Jacques Rupnik. Díky za váš čas. Na shledanou. Jacques RUPNIK, politolog -------------------Děkuji. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------My ale u tématu ještě zŧstaneme a to s Josefem Pazderkou, zpravodajem České televize na Ukrajině. Dobrý večer, Josefe. Josef PAZDERKA, zpravodaj ČT -------------------Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Mě by zajímal také tvŧj názor nebo tvŧj pohled na to, o čem my jsme se tady bavili. To znamená na slova prezidenta republiky Miloše Zemana. Vnímá to někdo na Ukrajině a jak? Josef PAZDERKA, zpravodaj ČT -------------------Ano, ta slova prezidenta Zemana i vŧbec hlasy z České republiky jsou tady vnímány velmi pozorně dokonce na obou stranách, jak na té proukrajinské straně, která si všímá obecně podpory z Evropy, já jsem dnes na pátém ukrajinském kanále viděl velkou reportáţ o tom, jak se lidé zranění na Majdanu léčí v České republice a jak velkou pomoc jim Česká republika poskytuje, samozřejmě vedle řady dalších evropských zemí a byla tam slova díkŧ, na straně druhé při těch dlouhých dohadováních a vyjednáváních s těmi radikály kolem té budovy jsem také několikrát zaslechl odkazy na to: "No, to jste vy, %Češi, jejichţ prezident nás označuje za separatisty, za lidi, kteří, kteří tady nemají co dělat." Takţe ty české hlasy jsou vnímány. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------My, kdyţ jsme spolu mluvili, a teď se budeme bavit u té aktuální situaci tam, kdyţ jsme spolu mluvili v Událostech, komentářích naposled, tak ty jsi říkal, ţe v Doněcku nejsou policisté, ţe tam to je buď tedy jaksi Plné znění zpráv


jedna část taktiky nebo neschopnost. Ta situace se nezměnila. Mě by zajímalo, jestli ta lhŧta tím, ţe vypršela, jestli to znamená, ţe tedy Kyjev není schopný řešit na místě ten pořádek? Josef PAZDERKA, zpravodaj ČT -------------------Ta situace se přece jenom trošičku změnila. Policie se na těch okrajích kolem té obsazené budovy objevila. Je to pořádková policie. Snaţí se tam udrţovat pořádek. Ta atmosféra se přece jenom trochu mění. Kdyţ dnes přijel do Doněcka premiér Jaceňuk, znovu zopakoval, ţe slyší ten hlas východu Ukrajiny v rámci těch racionálních a rozumných hlasŧ, tedy, ţe garantuje vyuţívání ruštiny jako druhého jazyka, ţe garantuje také přenos určitých politických a tím i finančních pravomocí právě na jednotlivé regiony, a to ještě do vypsání a do konání vlastně těch prezidentských voleb 25. května. To znamená, ţe slyší na to, ţe regiony chtějí být samostatnější, ale na co neslyší, je separatismus, a to právě nyní vkládá nebo vyčítá těm zdejším politikŧm a podnikatelŧm, aby po těch garancích ze strany Kyjeva udělali také něco oni a vypořádali se separatisty. Budiţ řečeno i b), ţe tady daleko více nyní znějí hlasy z toho, ţe se nebude silově zasahovat tak, aby se nedala jakákoli záminka Moskvě. Ta hrozba jakéhokoli ozbrojeného zásahu ze strany Ruska navázaného právě na nějaké krveprolití buď tady v Doněcku nebo v Lugansku je tady vnímána teď aktuálně silněji neţ to, ţe je potřeba co nejrychleji se s těmi separatisty vypořádat. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Takţe ty to překládáš jak ta slova právě Arsenije Jaceňuka a ty jeho návrhy? Jako, řekněme, buď na jedné straně slabost, ale ty mluvíš spíš o tom, ţe to je jaksi nějaká opatrnost. Rozumím tomu správně? Josef PAZDERKA, zpravodaj ČT -------------------Já bych řekl, ţe to je mix obojího. Vláda v Kyjevě samozřejmě nedokáţe tu situaci vyřešit razantně, tak jak se jí to podařilo v Charkově. Ona je odkázaná na ty místní elity. Ty jí dávají najevo, ţe si za to vypořádání se separatisty něco vezmou, nebo ţe něco chtějí. Ono je samozřejmě s velkým otazníkem, co všechno na těch jednáních zaznívá, co všechno jsou ty obecné věci, tedy, tedy jazyk, přenos nějakých pravomocí a co jsou ty skryté poţadavky. Mluví se znovu a znovu o oligarchovi Rimatu Achmetovovi a řadě dalších těch oligarchŧ tady na východě země, ţe chtějí garanci svých majetkŧ, chtějí určité ústupky ze strany Kyjeva, dokud nespacifikují zdejší separatisty a druhým velkým problémem určitě zŧstává to, ţe někteří z těch separatistŧ se patrně pod vlivem ruských tajných sluţeb uţ částečně vymykli kontrole i zdejších oligarchŧ a zdejších politikŧ a ţe ta situace je vlastně pro všechny trochu nečitelná. Minimálně v případě Luhanska je očividné, ţe ti lidé uţ vlastně neposlouchají téměř nikoho. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Říká Josef Pazderka. Josefe, díky za tvŧj čas, na shledanou.

V důchodové reformě dokonalost nenajdete 11.4.2014

investujeme.cz

str. 00

Penze

Podle Martina Potŧčka předsedy nově sestavené komise, která připravuje dŧchodovou reformu, neexistuje ţádný dokonalý penzijní systém. Záměrem komise je připravit takovou reformu, která by přestála více volebních období. Jiţ dnes je jasné, ţe tzv. druhý pilíř Petra Nečase bude zrušen. V době ne zcela dostatečně regulovaných finančních trhŧ, přijde Potŧčkovi závislost druhého pilíře na výnosech investování privátních společnost příliš riskantní. Dojde i ke změnám prvního pilíře. Nespravedlivé je dle slov Potŧčka například společné hospodaření rodičŧ pečujících o nezaopatřené děti, kdy ţena při péči o rodinu má často menší příjem, který se v případě odchodu do dŧchodu promítne do výše dŧchodu. „Kdyby bylo jen na mně, sčítal by se například pro budoucí výpočet státní penze příjem partnerŧ, kteří mají společné děti,“ uvádí Martin Potŧček, profesor Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity a vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie. Plné znění zpráv


Zdroj: Aktuálně.cz

URL| http://www.investujeme.cz/v-duchodove-reforme-dokonalost-nenajdete/

Schopnost proplouvat dějinami... ... je u českého národa aţ záhadná 12.4.2014

Lidové noviny str. 14 JAN BRABEC

Česká pozice

Co vlastně určuje dění v naší společnosti a její vývoj v posledních desetiletích? Vláda rozhodně ne. Oficiální vládci vytvářejí pouze představu pohybu. Moc třímají bezmocní, říká sociolog Jiří Kabele Jiţ téměř čtvrt století ţijeme v demokracii a uţíváme svobody. Razantních zlomových momentŧ, jakým byl rok 1989, má ale česká společnost za sebou daleko víc: osamostatnění se, kapitalismus, porobu nacismu, socialismus, aţ jsme se po sametové revoluci zase ocitli v kapitalismu. To vše v poměrně krátkém časovém údobí. Jak jsme se s takovými momenty dokázali vyrovnat? „Zajímavý a dŧstojný ţivot se neodvozuje od toho, jestli dosahujeme pokroku, či nikoliv. Spočívá v něčem, co pohyb kupředu přesahuje,“ říká sociolog Jiří Kabele, jehoţ doménou jsou právě sociální transformační procesy. A upozorňuje na úskalí „otevřeného světa“ a nastiňuje, proč máme být obezřetní vŧči „proroctvím“. * Jak jsme z vašeho pohledu zvládli v roce 1989 pád komunismu a znovuzrození demokratického kapitalismu? Někdy se společnosti nedaří instituce změnit, i kdyby se politici stavěli na hlavu, jindy to je otázka okamţiku. Proč právě ve chvíli, kdy většina byla přesvědčena, ţe komunismus tady bude navěky, mohlo k tak zásadnímu přerodu dojít takřka ze dne na den? Najít odpověď je opravdu problém. Budeme-li analyzovat vstupní pole této záhady, obecně lze uvést, ţe ţijeme v dlouhodobě ustálené představě, ţe je společnost vytvářena institucemi a procedurami, které je provázejí a tvoří jejich podstatu v podobě obsazování a vytváření společenských pozic a také pravidel. Problém však vězí v tom, ţe pokud řád ukotvujeme jen v institucích, ze sociologického hlediska nedokáţeme dost dobře vysvětlit, proč jsou společenské struktury jednou naprosto „tuhé“ a jindy „tekuté“. * Nalezl jste nějakou odpověď? Za velevýznamný fenomén v konstrukci sociálního světa povaţuje jistý směr sociologie jazyk, potaţmo vyprávění, které svět nejen zobrazuje, ale i spoluvytváří. Pomocí „příběhu“ sdělujeme nejen skutečnosti kaţdodenního ţivota, ale známe i „střední“ a „velká vyprávění“ – ţivotopisy a dějiny –, která podobně jako mýty tradičních společností poskytují komunitám, podnikŧm i celé společnosti základní rámec pro porozumění světu, v němţ ţijí a mění se. I v moderních společnostech tedy umění vyprávět zŧstává mohutným a silně pŧsobícím elementem vyuţívaným právě k tomu, aby uváděl společnost do pohybu. Vyprávění situuje člověka, podniky i společnost jednou do stabilního a jindy dramaticky se měnícího světa a tito hráči pak prostřednictvím vyprávění svému okolí nejen přidělují nějaké role, ale propojují události příčinnými vztahy. Silou vyprávění je, ţe dává jednotlivostem i celému ţivotu ucelenou podobu (gestalt), která je natolik sugestivní, ţe jí společně věříme. A pokud těmto líčením světa věříme, také podle nich i jednáme. * Co z takto naznačeného východiska konkrétně vyplývá v souvislosti s přelomovým rokem 1989? Ţe v něm stejně jako v roce 1945 největším hybatelem změn byla víc neţ cokoliv jiného vyprávění – říkám tomu přerodové mýty a antimýty. Vyprávění o tom, jak jsme kvŧli komunismu nejen upadli do neštěstí, ale nyní se před námi otevírá moţnost navrátit se cestou plnou zkoušek do Evropy a vytvořit to správné trţní prostředí. Díky němu jsme rozpoznávali, kdo je na dobré a kdo na špatné straně, jaké jsou naše úkoly v kaţdém bodě cesty. Moje zjištění pak říká, ţe právě tyto mýty ovládající lidské uvaţování zpŧsobily, ţe se „instituce“, které se ještě v roce 1989 jevily jako neměnné, najednou zhroutily. V přerodu se začaly přepisovat ţivotopisy, měnila se historie a také se začalo ţít „jiným“ zpŧsobem, i kdyţ to oproti ţivotnímu stylu za dob socialismu nebyl zpočátku aţ tak velký rozdíl. V mnohém jsme se jen adaptovali a převedli své zvyky ze starého světa do nového a zarámovali je novými rámci, jeţ zastřešovalo to „vyprávění“. Je však třeba říci, ţe společnost se svými Plné znění zpráv


pohledy na ţivot v demokracii a kapitalismu připravovala dlouho před rokem 1989. V tomto ohledu sehrála významnou roli i „perestrojka“; primitivní Vasil Biľak měl pravdu, kdyţ bil na poplach. * Naše společnost ale zaţila i přerod z kapitalismu do socialismu. Jak se něco takového mŧţe podařit? Myslím, ţe to nebylo ze dne na den. K hlavní proměně došlo před komunistickým uchopením moci v únoru 1948. Naše země vykazovala řadu symptomŧ znamenajících základní zvrat uţ někdy po roce 1945, například přijetím Benešových dekretŧ. Celé to znárodňování a existence akčních výborŧ byl model, který navazoval na poměry zavedené těsně po konci války v podobě akčního jednání nových národních výborŧ a paušálním zabavováním majetku národním „zrádcŧm“. Právě těmito poválečnými metodami byly zdejší demokracie a její pravidla těţce otřeseny. Rok 1948 a následná proměna uţ byly jednoduchou záleţitostí. * Jenţe je provázel teror... Samozřejmě následovaly nepředstavitelné krutosti, ale ty nebyly vynuceny obtíţemi přerodu, ale tím, ţe se zde doktrinálně implantoval ruský model komunistického vládnutí, který byl bytostně zaloţen na teroru, uplatňování doktrinální diktatury proletariátu. A i kdyţ to v médiích vypadalo jako triumfální budovatelská cesta, v roce 1953 prodělával socialismus těţkou ekonomickou krizi, jiţ zpŧsobila nesmyslná pětiletka připravující společnost na třetí světovou válku. Teroru nahrával i tento moment – komunisté museli i v této kritické situaci udrţet fasádu šťastného budování socialismu. * A jak je tomu s cestou zpět od socialismu ke kapitalismu? Zajímavé je, ţe komunisté ke svému vládnutí uţívali jako fasádu demokratický model vládnutí. Existoval parlament, vláda a jakoby tu byla demokratická ústava. Zároveň ale prosazovali dějinný příběh, jak burţoazie zavlekla společnost do dvou světových válek, které zbídačily společnost, hlavně dělnickou třídu, a jak nás právě tato dělnická třída spasí. Třídní hledisko uplatňované při posuzování jakýchkoli problémŧ bylo odvozeno právě od tohoto vyprávění. * Jak se to projevovalo prakticky? Ţe jsme sice měli zákony, ale bez procedury ochrany práv. Z preambule ústavy kodifikující komunistické dějiny cesty české společnosti k socialismu a komunismu vyplývalo, ţe všechno musí být prvotně řešeno prostřednictvím třídního hlediska, a první oddíly ústavy kodifikovaly vedoucí úlohu strany a princip demokratického centralismu. Vytvoříte-li takové procedurální prázdno, vzniká hodně místa pro neurčitosti. Právě tato prázdnota ovládaná stranou byla základem komunistické moci, demokratický centralismus jim pak zaručoval, ţe obsazovali a vládli nomenklaturou pozic socialistické společnosti. * Proměnilo se to v čase? Od roku 1960 se dá pomalu sledovat, jak se demokratické procedury do komunistických zákonŧ nejdříve velmi váhavě vracejí, protoţe jinak by se reţim stal při běţném fungování neudrţitelný. Kdyţ sledujeme cestu nazpátek ke kapitalismu po roce 1989, tak vlastně vidíme, ţe kdyţ rámující vyprávění radikálně změnilo svoji podobu, demokracie se dala poměrně dobře rekonstruovat, protoţe její základní instituce komunisté ničím jiným nenahradili. Zákony se opět naplnily procedurálními právními instituty, a byť to neznamenalo, ţe se také hned dodrţovaly, dovedlo nás to zpět k demokratickému státu. Problém zbohatnutí * Dosáhli jsme uţ tedy vysněného modelu západoevropské společnosti? Přerodové příleţitosti byly vytvořeny hlavně narativně – vyprávěním o tom, ţe nás čekají zkoušky, ale přesto uspějeme. Kolem let 1993 a 1994 ale přerodové mýty začaly ztrácet svoji sílu, přerod končil a nastala normalizace. V té době se klima změnilo také proto, ţe zásadní směřování přerodu zastínilo dělení státu a praktické problémy, jak rozdělit instituce, ale přitom se nepoprat. Po ekonomické transformaci a privatizaci, jejichţ legitimita byla odvozena od zmíněného vyprávění, se pak uţ ţádné podobně radikální změny struktur neodehrály. K ţádným dalším dŧleţitým reformám – zdravotnictví či dŧchodového zabezpečení – prostě nedošlo, i kdyţ se o nich dvacet let neustále mluví. * V čem tedy ţijeme dnes? Plné znění zpráv


Všechny kapitalismy mají nějakou svoji historii, kde a za jakých okolností vznikly, a ta je vepsaná do jejich tváře a fungování. My jsme v kapitalismu, který nese stopy jednak politické proměny socialistických institucí a ekonomické transformace a jednak také našeho vstupu do Evropské unie. Pokud ale jdu kamkoliv, ať do obchodu, či k lékaři, rozhodně zaţívám něco, o čem se nám za socialismu ani nezdálo a co je nesrovnatelné s tím, jak to tehdy fungovalo. Pokud soudně porovnáváme, máme z této bezprostřední zkušenosti většinou jen samé pozitivní zprávy o tom, jak se naše společnost proměnila. Protoţe ale změny k lepšímu byly pomalé, ani si je neuvědomujeme. * Neţijeme tedy v krizi, jak se často tvrdí? Zřetelné proměny kaţdodenních světŧ svědčí o úplném opaku toho, co se obecně povětšinou tvrdí a píše. Tedy ţe jsme v krizi a zaţíváme samá selhání. Česká společnost neuvěřitelně rychle zbohatla a podle mého soudu je velice těţké to bohatství unést. Přinejmenším někteří zbohatli rychleji – a to se dá skvělým zpŧsobem politicky vyuţívat. (Mimochodem, také politické hry se mohou široce a záludně rozehrávat právě díky té zmiňované síle vyprávění.)Nicméně ţivot v bohatství je nesnadný. Dokud máme před sebou nějaký cíl, ţe si jako jedinci i jako společnost dobudeme nějaké pozice, a tím pádem budeme ještě snadněji bohatnout, tak vše funguje hladce. Pokud toho ale de facto dosáhneme, tak ta směrnice uţ není tak jistá a tah na bránu je nejasnější. Myslím ale, ţe to je problém celé Evropy, která je také nezřízeně bohatá. Ostatně, ţije bohatě tak trochu na dluh, coţ není rozhodně zdravá situace. Jako praví zbohatlíci se toho ţivota na dluh neumíme zříci. * Co bychom měli od toho bohatství dál chtít? Měli bychom ho dál rozvíjet i pro ty méně bohaté? Co je tím ideálem? To je právě ten problém zbohatnutí, protoţe přestane být srozumitelná situace, ţe je dobré být spokojený s tím, co mám. Coţ je nutný, nikoli postačující základ lidského štěstí a podnikání. Řada lidí je nespokojených a vlastně ani neví proč. Úskalí svobody * Proč se přesto tak často mluví o krizi? Co z toho plyne? Není to tak úplně dobrá věc. Diskurz krize mŧţe vytvářet představu, ţe za ni mŧţou nějaké vlády, a tímpádem ţe jsou neuvěřitelně mocné a mŧţou ovlivňovat veškeré dění ve společnosti. Jenţe ono to normální dění většinou probíhá samovolně. Dokonce do té míry, ţe politika ho nemá vŧbec šanci ovlivnit. To, co se ve společnosti skutečně děje, totiţ určují hlavně ti, kteří občanské světy vytvářejí, a to rozhodně není vláda. Naopak ti zdánlivě bezmocní, normální občané jsou tímto zpŧsobem neuvěřitelně mocní. Vytvářejí významné bariéry tomu, jak snadno se dá ovládat společnost,a moderní společnosti jsou na jakékoliv mocenské ovládání obzvlášť citlivé. Diskurz krize ale vytváří iluzi, ţe vlády jsou mocnější, neţ tomu je ve skutečnosti. Dobře je to vidět na našich přerodech od socialismu ke kapitalismu. Všechny změny jak v Polsku, Maďarsku či u nás probíhaly podobně, navzdory rŧznorodým vládním snahám. Rozpoutanému pohybu, který vytvářejí hlavně lidé a organizace tím, ţe podnikají, přemýšlí a řeší své záleţitosti, mŧţou vlády snadno jen škodit. Společenskému pohybu je velice obtíţné vnutit jiná pravidla neţ ta, která si spontánně osvojuje. * Spočívá v tom nějaké netušené drama? Naše svoboda je dnes natolik veliká, ţe moc spočívá v lidech, podnicích či sdruţeních, a nikoliv v samotné vládě, která je spíše jen jakýmsi administrátorem. Jenţe právě naše falešná představa o tom, kde se nalézá moc, mŧţe být jedním ze současných nebezpečí. Třeba jen v tom, ţe kdyţ na politiky tak velkou moc delegujeme, pak nám en bloc připadají jako morálně pokleslí lidé, protoţe neplní to, co si o nich zkresleně myslíme či od nich mylně očekáváme. Situace pak začne vypadat tak, ţe ONI, kteří by měli být „jiní a lepší“, by sice mohli politiku dělat, ale z pokleslých dŧvodŧ ji nedělají. Po čase do politiky začnou vstupovat povětšinou jen lidé, kteří jsou ochotni se v této „nemravné“ situaci ocitnout. * Čemu takový společenský diskurz napomáhá? Paradoxně tomu, ţe se právě jím dopředu determinovaní lidé pokoušejí co nejrychleji něco urvat, protoţe pokud ztratí politické pozice, přestanou jakoby společensky existovat. Koneckoncŧ to, ţe něco budou chtít „urvat“, se u nich vlastně předpokládá. A tento předpoklad se stává sebenaplňujícím proroctvím. Veřejnost se tímto zpŧsobem ovšem také vzdává své zodpovědnosti. Tato moţnost je totiţ odvozena od té delegované fiktivní moci na politiky či vládu. Společnost má pak snadné alibi, protoţe za to, ţe si své světy nemŧţeme vytvořit podle svých představ, nemŧţeme přece my, ale politici. Plné znění zpráv


* Krizi ale společnost vnímá jako velice zásadní pocit. Na co nás tedy upozorňuje? Diskurz krize je na jedné straně integrální součástí dynamické společnosti, protoţe ta se musí měnit a pořád nacházet nějaké problematické věci, aby si vytvořila představu o tom, kam změny míří. Organizace, které se nemění, v této společnosti jen „vegetují“, jako by doopravdy neexistovaly. Pokud se však dŧraz na krizi paušalizuje, mŧţe destabilizovat demokratické instituce, ke kterým mají najednou všichni nedŧvěru. Něco takového ukázala nakonec celosvětová ekonomická krize před pár lety: mohli jsme si povšimnout, jak v souvislosti s ní začala být v celosvětovém kontextu docela váţně ohroţena loajalita vŧči institucím demokracie a jak vyprávění o zbídačování mas `a la Marx začalo být v celém západním světě hlasité a jak jím otřáslo. Jenţe pokud nedokonalým demokratickým institucím přestaneme věřit, mohou se poměrně snadno zhroutit a zpŧsobit nástup fašismu a komunismu. Je ale také dobré si uvědomit, ţe jsme krizi zaţili ve velice mírné podobě. Obecně lze říci, ţe všemi jinak drastickými proměnami 20. století jsme proplouvali aţ neuvěřitelně snadno. Pro mě je úplnou záhadou, kde jsme tu schopnost proplouvat dějinami vlastně vzali. Asi jsme měli veliké štěstí, ţe Stalin zemřel a nemohl dokončit plnou sovětizaci svých evropských satelitŧ. Je dobré stavět na moci bezmocných * Není ztráta víry v politiku zásadní ztrátou občanské sebedŧvěry? To je zapeklitá otázka a jisté věci moţná se sebedŧvěrou souvisejí. Chtěl jsem říci, ţe mŧj svět na univerzitě vláda nijak moc neovlivňuje. Odkazy na ni se zbavujeme své odpovědnosti za svět, který nás vyzývá ke smysluplnému ţivotu. Zda bude univerzita dobrá, či nikoliv, záleţí v prvé řadě na mně a na mých spoluvyučujících. Pokud si ale budeme říkat, ţe naše vysoké školství je v hluboké krizi – a ono jistě je –, ten základní postoj a výzva se najednou vytratí. Především já se musím snaţit vytvořit pro studenty zajímavé a inspirativní prostředí. To je v mé moci, a nikoliv v moci vlády. Je dobré stavět na této Havlově moci bezmocných, tedy mít sílu vytvářet konkrétní světy, které mají svoji kvalitu podle toho, do jaké míry se do nich lidé váţně zapojí, jak váţně je ţijí a jak jsou netolerantní k falešným hrám. A nejsou ochotni participovat na vytváření Potěmkinových vesnic, třeba v případě vysokých škol předstíráním iluze, jak to skvěle funguje, a přitom mí kolegové, aby se uţivili, musejí učit ještě na dalších dvou univerzitách... * Často se tvrdí, ţe současná společnost nemá ţádnou velkou vizi a ţije ze setrvačnosti. Jak dynamika společnosti funguje? Má společnost dál něco chtít, nebo stačí, kdyţ jakţ takţ funguje? Motorem dnešních společností je, ţe jejich občané a organizace vytvářejí za pochodu své vyhlídky a ty pak sledují. Motivují je, díky nim získávají představu, jak se dá něco změnit, a snaţí se drţet krok s ostatními. Společnost je tak samozřejmě závislá na vizích a „prorokování“. Jednoduše jsme společnost dynamická, která mŧţe fungovat jen díky tomu, ţe se pohybuje směrem kupředu. Jinak ztratíme svŧj smysl. Jakomoderní společnost uţ neukotvujeme svŧj řád v Bohu, ale do pohybu kupředu a to je ta transcendence, která nás překračuje. Takţe prorokování vytvářené pomocí vyprávění je sice hodně dŧleţité, avšak v době relativismu, v němţ ţijeme, je i hodně riskantní věcí. Hodně nadsazeně řečeno, ne nadarmo v tradičních společnostech kamenovali proroky, protoţe byli nebezpeční a nahlodávali stabilitu. Prorokování ale mŧţe být nebezpečné i v naší současné společnosti – mŧţe obrovským zpŧsobem svádět k nějakému pohybu, který se nám s odstupem nelíbí. Například třeba právě komunismus nebyl zaloţen na ničem jiném neţ na falešném proroctví, coţ nakonec procedurálně vyřadilo ze hry demokratické procedury. * Jak se proti něčemu takovému bránit? Do institucí, které vytvářejí pravidla, mŧţete dobře zabudovat ochrany práv a proti jejich zneuţití se preventivně zařídit. Ostatně společnost se neustále snaţí vymýšlet nové instituce, aby tyto ochrany v pravidlech byly přizpŧsobené situaci a byly čím dál účinnější. Jenţe právě proti vyprávění vlastně není ţádná jiná ochrana neţ soudnost či v tradičních společnostech nejvýše ceněná moudrost. Cokoliv totiţ mŧţete převyprávět tím či oním zpŧsobem a je hodně těţké se ubránit před vypravěčskou svévolí a donutit vypravěče, aby líčení událostí změnili. * Mŧţete uvést nějaký současný příklad? Vidíme to v případě Ukrajiny, kdy Rusové tamní dění vyprávějí úplně odlišným a zkresleným zpŧsobem neţ zbytek světa, a vlastně si na nich nic nemŧţete vzít. Vyprávění nemá pojistky proti zneuţití, práva postav zahrnutých do vyprávění jsou jen „slabě“ vymahatelná v případě jednotlivcŧ, natoţpak organizací, obcí a státŧ. Plné znění zpráv


Jak při svobodě slova, která musí být z institucionálních dŧvodŧ nedotknutelná, dohnat k soudu ty, kteří nás přesvědčují, ţe celé to tamní revoluční dění na Majdanu je záleţitostí nástupu fašismu? V době relativismu, kdy fabulace je normální, se díky vyprávění mŧţe uskutečňovat něco, co je pak hodně těţké korigovat. I stále větší transparentnost našich institucí je riskantní právě v tom, ţe poskytuje hodně materiálu, který je vyuţíván k prorokování a vyprávění o krizích. Váha vyprávění se zvyšuje a demokracie se s tím vypořádává hodně klopotně. A bohuţel na něčem takovém participují i současná média. * Jak je hodnotíte? Jsou zavádějící, či spoluvytvářejí nějaký nový, hodnotný svět? Média se podle mě významně podílejí na té iluzivní moci mocných a nespoléhání se na moc bezmocných. Pro mě jako diváka/čtenáře jsou málo analytická a milují právě to vyprávění. Vypadá to pak tak, ţe si kaţdý mŧţe říkat, úplně co chce, bez jakékoliv souvislosti či hlubšího kontextu. Je fakt velmi nesnadné vybrat si novináře, kterýmá konstantní názor a drţí si své hledisko. Média jsou existenčně závislá na svém nákladu, protoţe jejich publika jsou obecně malá. Jsou tak tlačena do vypravování, které připoutává pozornost. Byl bych samozřejmě raději, kdyby tuto okolnost zvládala daleko lépe. Patřím ostatně ke generaci, které diskurzivita určovaná elektronickými médii dělá trochu potíţe, a reaguji staromilsky. * V jakém smyslu? Nechci přistoupit na hru, v níţ si mŧţe kaţdý vyprávět, co se mu zachce, a přitom neposkytovat dost potřebných klíčŧ, abych kritické situaci dobře porozuměl. Sice se dozvídám, ţe je nějaká šílená krize, ale proč je, co pro ni hovoří a co nikoli, uţ se z médií moc nedozvím. Obecně novinářŧm schází analytické myšlení (coţ je hozená rukavice i mé fakultě). Nesnadné hledání priorit * Jsme na prahu něčeho nového? Starší generace politikŧ z 90. let to měly oproti dnešním jednodušší. Jen se vraceli k jiţ existujícím institucím, nečelili tomu, ţe se něco nového a zároveň neurčitého vynořuje; cíle i instituce jsme si mohli vypŧjčovat ze Západu či Evropy. Provedení transformace, dosaţení členství v Evropské unii a jeho krize nás otvírají k pohybu „někam“, kde nevíme, co a jak bude. Lidé tam budou také proţívat své štěstí a nám starším to bude připadat směšné, a jak to bývá, i trochu nemravné. Otevřenost je zkrátka otevřená. Přišly lokomotivy a proměnily svět. Ţilo se šťastněji před parním strojem, či aţ po něm? To je samozřejmě pošetilá otázka, protoţe nemáme na výběr. Jednoznačně se dá říci snad jen to, ţe společnost pořád bohatla. * Bohatnutí společnosti není tím ideálem? Dnes se stává trochu sporným momentem. Dlouhou dobu bylo zvelebení ţivota jasným trendem souměřitelným s pohybem kupředu. Jednoduchá rovnice – ţe pokrok je, kdyţ bohatneme – se zřejmě ztrácí. Podle mě je v otevřeném světě těţké říci, jaké jsou priority, kam to směřuje a co se ukáţe tou podstatnou věcí. Právě proto je otevřený, ţe si to z minulosti nemŧţeme jednoduše odvodit. I kdyţ jako společnost získáváme motor tím, ţe minulost promítáme do budoucnosti. Měli bychom být pokorní a vědět, ţe se jednoduše nedobereme nějakých hlavních priorit. Zajímavý a dŧstojný ţivot se také neodvozuje od toho, jestli dosahujeme pokroku, či nikoliv. Spočívá v něčem, co ten pohyb kupředu přesahuje. Jazykem víry by se řeklo, co ho rozpouští v lučavce věčnosti. * Jaká před námi stojí výzva? Pro proroky se samozřejmě otvírají vrátka a dá se leccos vymýšlet. Nicméně je zajímavé, ţe sociology zkoumaná dynamika společnosti se asi zatím pořád zrychluje. Pak je ale zcela přirozené se ptát: Je to moţné pořád? Nedostaneme se jednou do pozice, kdy narazíme na strop? A co to pak bude znamenat? Čistě teoreticky si mŧţeme uvědomit, co společnost dynamizuje a co jsou její tolik potřebné brzdy. Kdyţ připustíme, ţe existují síly, které nás nutí drţet krok s pohybem a umoţňují nám zrychlování, jejich jedinou rozumnou brzdou je pak podle mě „dílčí rozpad“ či „zmatení jazykŧ“. Brzdou rozkladu si společnost vlastně tak trochu hlídá, aby nebloudila a sama sobě někam „neutekla“. * Jak to myslíte? Představme si, ţe moc bezmocných spočívá v tom, ţe světy sehráváme jako koncert. Kaţdá změna koncertování mŧţe vést k tomu, ţe jedni ji vítají jako výhodnou, zatímco druzí na ní tratí. Najednou se také Plné znění zpráv


ukazuje, ţe ten předchozí soulad zakrýval spoustu rozdílŧ, umlčoval rušivé nároky, přecházel domnělé či skutečné křivdy z minulosti. Mluvíme zčistajasna jinými jazyky, míjíme se, jeden druhému „jde po krku“, a navíc se nic nedaří. Hrozba takového rozkladu vede účastníky k tomu, aby se, je-li to nutné, nanovo sehrávali, omezovali se v nárocích, přecházeli falešné tóny, dokud stále běţíme kupředu. Mnohdy změna také není nutná, protoţe ji lze sehraně předstírat. Myslím si, ţe devadesát procent ohlašovaného pokroku je disimilovaných. Děláme, ţe nějakými reformami svět měníme, ale to je jenom zpŧsob, jak změnit fasádu a ţít srozumitelně jako doposud. * Jaké z toho plyne resumé? Ta devadesátiprocentní disimilace vlastně odpovídá tomu, ţe moc třímají hlavně bezmocní. Vládci vytvářejí představu pohybu, ale nemají moc k nějakému pohybu společnost rozhýbat. Coţ dělal třeba reálný socialismus, který disimiloval pokrok ve velkém, ale dělají to i západní společnosti. Řeší tak přehnané očekávání týkající se vlád a orgánŧ, které pak dělají, ţe reformují a mění svět. Společnost se samozřejmě vyvíjí, ale daleko víc v reţii lidí a organizací, kteří se otvírají světu a lokálně mění zpŧsoby ţivota. Z mého pohledu zŧstává pořád nejméně špatnou výbavou pro tento radikálně otevřený svět situační etika, kterou nabízí křesťanství. *** „Kdyţ sledujeme cestu zpět ke kapitalismu po roce 1989, vidíme, ţe i kdyţ rámující vyprávění radikálně změnilo svoji podobu, demokracie se dala poměrně dobře rekonstruovat, protoţe její základní instituce komunisté ničím jiným nenahradili.“ „Rozpoutanému pohybu, který vytvářejí především lidé a organizace tím, ţe podnikají, přemýšlejí a řeší své záleţitosti, mŧţou vlády snadno jenom škodit. Společenskému pohybu lze těţko vnutit jiná pravidla, neţ která si spontánně osvojuje.“ V době relativismu, kdy fabulace je normální, se díky vyprávění mŧţe dít něco, co je pak hodně těţké korigovat. I stále větší transparentnost institucí je riskantní právě v tom, ţe poskytuje hodně materiálu, který je vyuţíván k prorokování o krizích. Jiří Kabele (* 1946) Vyučuje ekonomickou sociologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Před revolucí se zabýval prognostikou, sociologií četby, designu a rodiny a zdraví. Pŧsobil v prognostickém oddělení Sportpropagu, později jako klinický sociolog. Po roce 1989 se nejvíce věnoval studiu procesŧ společenské přeměny Československa a České republiky. Byl spoluzakladatelem dnes uţ zaniklé politické strany „intelektuálŧ“ – Občanské demokratické aliance. V posledních letech publikuje v domácích i zahraničních časopisech články, které se vesměs týkají sociální dynamiky. Foto popis| „Khlavní proměně došlo před komunistickým uchopením moci v únoru 1948. Například přijetím Benešových dekretŧ.“ (Odsun německého obyvatelstva z českého pohraničí v roce 1945) Foto autor| FOTO ČTK Foto popis| „Teroru nahrával i tento moment. Komunisté museli v kritické situaci udrţet fasádu šťastného budování socialismu.“ (Prvomájový prŧvod na Václavském náměstí v Praze v roce 1953) Foto autor| FOTO ČTK Foto popis| „Na ţivot v demokracii se společnost svými pohledy připravovala dlouho před rokem 1989.“ (Před policejním kordonem na Národní třídě v listopadu 1989) Foto autor| FOTO ČTK Foto popis| „Jsme v kapitalismu, který nese stopy nejen politické proměny socialistických institucí a ekonomické transformace.“ (Eurovesnička v Praze u příleţitosti referenda o vstupu České republiky do EU v červnu 2003) Foto autor| FOTO ARCHIV MAFRA Foto popis| Ţít smysluplný ţivot. „Z mého pohledu zŧstává pořád nejméně špatnou výbavou pro tento radikálně otevřený svět situační etika, kterou nabízí křesťanství.“ Foto autor| FOTO RICHARD CORTÉS O autorovi| JAN BRABEC, spolupracovník LN

Takto vypadá v České televizi debata o Ukrajině. Expert na ukázku rozebral jeden diskusní pořad 12.4.2014

parlamentnilisty.cz

str. 00


Monitor 123

© 2014 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Jiří Hroník TÝDEN V MÉDIÍCH Nad pozoruhodnou argumentací politologa Michaela Romancova o Krymu a Kosovu v pořadu Hyde Park České televize se zamýšlí Petr Ţantovský v první části svého pravidelného ohlédnutí za tím, co zajímavého se odehrálo v médiích. Bez povšimnutí nenechává ani roli České televize při zneuţití výročí Karla Kryla a netají se zvědavostí, jak média naloţí se soudním výrokem o odškodnění pro ministryni Věru Jourovou. První část svého ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích věnuje Petr Ţantovský tomu, jak se v domácích sdělovacích prostředcích hovoří a píše o dění na Ukrajině. Jako odborník na tento segment geopolitiky a rusko-ukrajinskou problematiku je vnímán Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který poměrně často vystupuje v České televizi, v Českém rozhlase, ale také v jiných rádiích i řadě periodických tiskovin. Ve čtvrtek byl hostem hodinového pořadu Hyde Park ČT24. Během něj zopakoval to, co uţ říkal několikrát, ţe nelze srovnávat příběh Kosova s příběhem Krymu a Ukrajiny obecně. “To se uvádí poměrně často. Jak víme, Kosovo vyhlásilo svoji nezávislost v roce 1991, v roce 2008 ustanovilo svoji samostatnost i státoprávně a následně bylo většinou evropských, ale i řadou mimoevropských zemí uznáno. Podotýkám, ţe nikoli všemi. Například Španělé, Řekové, Slováci, patřící do Evropské unie, samostatnost Kosova do dneška neuznali,“ uvádí Petr Ţantovský pro ParlamentníListy.cz, ţe to vŧbec není tak, ţe se státy EU zachovaly jednotně a jiné státy z Evropy jinak. Expert pro přiznání práva na sebeurčení poţaduje občanskou válku Přitom se podivuje zdŧvodněním, která politolog Romancov uvádí. Jednak to, ţe v Kosovu proběhla občanská válka, a pak, ţe se Kosovo nepřidalo k jinému státu. “Vŧči tomu lze argumentovat poměrně snadno. Asi si nebudeme říkat, ţe pro přiznání práva na sebeurčení nějakého národa nebo národního celku je úplně nezbytné, aby tam proběhla občanská válka. To bychom si jako podmínku nějakého mezinárodněprávního aktu asi nekladli. A zřejmě ani pan Romancov, od něhoţ to bylo spíš nešťastné vyjádření. Nicméně proběhlo médii a je třeba ho brát váţně, ţe si to opravdu myslí,“ poznamenává mediální odborník. Také ve věci příklonu k jinému státu lze namítnout, ţe si obyvatelé Krymu mohli poloţit v referendu otázku jinak, a to, ţe chtějí samostatný Krym. “Myslím si, ţe by pan Romancov ani v takovém případě netleskal, protoţe by to referendum pravděpodobně dopadlo stejně jako toto. A je logické a i z historického hlediska v tom regionu je to zřejmé, ţe by se dříve či později samostatný Krym stal součástí Ruské federace. Nicméně asi ani v takovém případě, kdyby Krym zŧstal nějakou demokratickou republikou, by politologové netleskali. A já se ptám proč a udivuje mě, ţe naši novináři se také netáţou proč,“ říká Petr Ţantovský. Dvojí metr aneb jiný byl útěk Beneše a jiný Janukovyče Jeden z divákŧ čtvrtečního Hyde Parku se Michaela Romancova zeptal, zda bylo sesazení prezidenta Janukovyče demokratické. Dostalo se mu odpovědi, ţe nebyl sesazen, nýbrţ utekl z Ukrajiny do Ruska. “To je také zvláštní. Já bych si dovolil pouţít trošku brutální, nicméně docela příhodný historický paralelní příměr. Coţpak pan prezident Beneš v roce 1938 neutekl z tehdy jiţ pomalu okousávaného, o Sudety obraného, pomnichovského Československa? Já se domnívám, ţe utekl,“ konstatuje mediální odborník. A přesto prezidenta Beneše začaly po krátkém čase diplomatických jednání brát mocnosti jako regulérního představitele regulérního československého státu. “Čili zase měříme dvojím metrem. Janukovyč se nám nelíbí, a tudíţ jeho čin, tedy útěk před nějakým nebezpečím, posuzujeme negativně. Kdeţto Beneš je nám sympatický, tudíţ stejný čin posuzujeme pozitivně. Já mám za to, ţe tady děláme z politologie politiku a říkáme věci jenom podle toho, co máme v tom areálu sympatií, případně antipatií. A to nepatří ani do vědy, jakou je politologie, ani do médií,“ míní Petr Ţantovský. Názory oficiálních míst a médií jsou od názoru lidí hodně vzdálené A pokud uţ se to v médiích objeví, je povinností novináře dŧsledně takovým jednostranným informacím čelit. “O to se v Hyde Parku pan Klepetko chvílemi pokoušel. Ale kdyţ se divák zaměřil jenom na crawl, informační pás v liště obrazovky, kde se objevují dotazy přicházející na hosta, tak 99 procent názorŧ, které byly vyjádřeny v těch otázkách, bylo jednoznačně proti tomu, co říkal pan Romancov, tedy proti té politické linii, Plné znění zpráv


kterou vede Evropská unie, USA a také náš ministr zahraničí i naše média. To je zajímavý rozpor, na nějţ se málo upozorňuje, jak vlastně vzdálený je názor oficiálních míst od názoru lidí,“ podotýká mediální odborník. Podle jeho názoru se v tomto směru nŧţky rozevírají a jednou se to oficiálním místŧm i novinářŧm pěkně vymstí. “Novinářŧm se to vymstilo uţ dnes, protoţe klesá dŧvěra v jejich výkon, v jejich profesi, a to je objektivní skutečnost. Ještě bych doplnil k Hyde Parku, ţe Česká televize před časem zrušila divácké hlasování, které v tomto pořadu umoţňovalo vyjádřit se pro názory hosta, nebo proti nim. Kdyby to ještě fungovalo, tak se domnívám, ţe by výsledek ukázal ten velmi silný nepoměr, o němţ jsem mluvil před chvilkou,“ dodává Petr Ţantovský. Podněcování očima USA a výpověď o povaze kosovské demokracie A poukazuje na další jednostranné informace, které se na nás linou, třeba ve vystoupení amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, ţe separatisté na Ukrajině jsou podněcováni ze strany Ruska. “To byl návod na to, co si máme myslet. Namítl bych, ţe máme i jiné příklady, kde docházelo k podněcování ze strany někoho jiného. Coţ takhle Čečna, ta nebyla vŧbec podněcována ze strany islámských státŧ nebo USA? A co Kosovo? Co taková UÇK, kosovská osvobozenecká armáda, která byla posléze označena za teroristickou organizaci, nicméně na konci devadesátých let s ní Američané jednali,“ připomíná mediální odborník. V té souvislosti zmiňuje, ţe tehdejší americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová vedla rozhovory s Hashim Thaçim, šéfem UÇK, pozdějším kosovským prezidentem, jemuţ slíbila nezávislost, pokud UÇK dovolí rozmístit vojska NATO v Kosovu. “Tak nevím, jak to s tím podněcováním přesně je. A je zajímavé, ţe v našich médiích ani neproběhla zpráva, ţe před měsícem zatkli v Kosovu syna bývalého prezidenta Rugovy Uke Rugovu za podílení se na organizovaném zločinu. To je zpráva, která vypovídá něco o povaze kosovské demokracie, za kterou se tak horlivě staví Spojené státy a za kterou se horlivě stavělo i Česko ústy Mirka Topolánka v roce 2008,“ podotýká Petr Ţantovský. Šoubyznysový projekt, jemuţ Krylovo výročí jen poslouţilo Druhé téma se týká Karla Kryla, od jehoţ úmrtí uplynulo v březnu dvacet a od jeho narození právě dnes sedmdesát let. “Byl jsem naprosto šokován, kdyţ jsem viděl v našich televizích, na té veřejnoprávní se to hrálo nejvíc, ţe v Lucerně se odehrává koncert ke Krylovu jubileu. To je samozřejmě velice pěkné, ţe si někdo vzpomene, ţe jsme měli takového básníka, zpěváka a bojovníka za svobodu, ale zajímavé je si všimnout, kdo si na to vzpomněl,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Ţantovský. Zmiňuje zpěváka Michala Hrŧzu, klavíristu Petra Maláska, Anetu Langerovou či Markétu Irglovou. “To jsou lidé, kteří jedou v normálním šoubyznysu a v ţádném případě nemají s Krylem a jeho odkazem nic společného. Ale vytvořili společně šoubyznysový projekt, na kterém chtěli ukázat sami sebe, na kterém se chtěli odprezentovat a Kryl je jim jen pouhým prostředníkem a pouhým prostředkem k tomu sebezviditelnění, coţ samo o sobě je dost odporné,“ tvrdí Petr Ţantovský. Píárko ČT ve prospěch zpěvákŧ, mezi něţ Landu nepozvali Je přesvědčen, ţe to je přesně to, proti čemu Karel Kryl nejvíc vystupoval, aby se dŧleţité věci takhle zneuţívaly a postavily se proti svému vlastnímu smyslu. “To, ţe Krylovy sedmdesátiny oslavuje Aneta Langerová s Petrem Maláskem, uţ stojí za hodně velký protest. Je fascinující, ţe Česká televize tomu dělá píár nevídaným zpŧsobem. Upoutávky, pozvánky, bylo zcela zjevné, ţe to je píárová aktivita, ale na jejím konci je finanční prospěch Petra Maláska, Anety Langerové a Michala Hrŧzy, nikoli opravdová uctivá vzpomínka na Karla Kryla. To si myslím, ţe je poněkud drsné zjištění,“ poukazuje mediální odborník. A podivuje se nad tím, ţe se nikdo nezeptal, proč nepozvali na koncert člověka, který se jako první přihlásil ke Krylovu odkazu. “A nechme stranou to, jestli to udělal esteticky hezky nebo jestli se nám líbí ostatní jeho tvorba. Nicméně o Krylovi mluvil v úctě v době, kdy tihleti lidé o něm mlčeli, jenom Dan Landa. Toho do Lucerny nepozvali a nikdo se neptá proč. Protoţe se nám nehodí dělat mu propagaci v rámci toho všeobjímajícího pravdoláskovnického sepětí Anety Langerové a Petra Maláska? To je taky docela odporné, nemyslíte?“ ptá se Petr Ţantovský řečnicky. Za vazbu se Věra Jourová dočkala odškodnění aţ jako ministryně Plné znění zpráv


Na závěr si pak ponechal vyhraný soudní spor ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové o náhradu za vazbu ve výši 2,7 milionu korun. “Přeju jí to, protoţe to musel být strašidelný záţitek. Ale je samozřejmě velmi špatné, ţe k odškodnění došla aţ poté, co se stala ministryní. To vyvolává velké podezření a velké mrazení po zádech, protoţe byla uvězněna před osmi lety a celou tu dobu trvalo, neţ se odškodnění domohla. A domohla se ho aţ v okamţiku, kdy se stala ministryní. Takţe je to jako v té Farmě zvířat, ţe všechna zvířata si jsou rovná, ale některá si jsou rovnější,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Ţantovský. Proto by přivítal, kdyby to byl prŧlomový akt a začaly by se takto řešit podobné dluhy, které má stát vŧči lidem nespravedlivě stíhaným, nespravedlivě odsouzeným a podobně. “Všude tam, kde vznikla zcela jasná jak morální, tak finanční úhona, ţe by to teď stát vzal na vědomí. Myslím si, ţe paní ministryně spravedlnosti Válková něco v tom smyslu povídala, ţe se chystá revidovat tahleta legislativní opatření týkající se podobných příběhŧ,“ vybavuje si mediální odborník. Politička ANO by měla uhánět svoji kolegyni na spravedlnosti “Paní ministryně Jourová je teď na tahu a měla by sama ve svém vlastním zájmu, aby nebyla v podezření, ţe sama vyuţila svého ministerského postu k tomu, aby si odehrála vítězně svŧj osobní spor se státem, naskočit na aktivního koně a velmi tvrdě by svoji vládní kolegyni, také nominovanou za hnutí ANO, měla popichovat, aby velice rychle uspíšila tyto slibované kroky. Protoţe takových příběhŧ je v republice spousta,“ domnívá se Petr Ţantovský a přiznává, ţe i on má osobní problém se státem, protoţe byl v roce 2003 členem odvolané Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Po dvou letech, v roce 2005, dostal spolu s dalšími bývalými kolegy od soudu pravomocný rozsudek, ţe jejich odvolání bylo nezákonné. “To odvolání bylo zrušeno a my jsme byli de iure vráceni zpět do funkcí v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Ale de facto nikoli, protoţe tam uţ seděli jiní lidé a ten souběh ze zákona nebyl moţný. A tenhle zákonný paradox pak řešily další soudy, které jsme vyhrávali, a pak jsme dali - tak jako paní Jourová - ţalobu o náhradu škody v roce 2005. Máme rok 2014, tak to uţ je devět let, více neţ u paní Jourové, a stále jsme na začátku,“ říká mediální odborník. Stát by se měl chovat identicky, a ne jen ve prospěch členky vlády Stát se zdráhá uznat, ţe pochybil a ţe v jejich případě porušil zákon tak, jak pravomocně konstatoval soud, a ţe jim tedy náleţí nějaké odškodnění. “Řekl bych, ţe menší neţ paní Jourové, ale to je vedlejší. Kaţdopádně, principiálně by se stát měl zachovat identicky. A já jsem velmi zvědavý, jestli se zachová. A také jsem velmi zvědavý, jestli si toho nějaký novinář všimne, protoţe zase tady funguje zákon sympatie a antipatie,“ upozorňuje Petr Ţantovský. V roce 2003 při odvolávání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání byla podle něj většina novinářŧ kolektivního názoru, ţe členové RRTV jsou zločinci, protoţe zpŧsobili arbitráţ s Ronaldem Lauderem, která přišla Česko na deset miliard. “Kdyţ soud konstatoval, ţe jsme nic takového nezpŧsobili a ţe jsme ani nemohli, tak se nám ţádný novinář tehdy neomluvil, ţádný novinář nevzal svá poměrně radikální slova zpět. Tak jsem zvědav, jestli si dnes někdo všimne, ţe paní Jourová byla odškodněna a my ne,“ uzavírá mediální odborník Petr Ţantovský.


EKONOM: Byznys se stářím v Česku umějí hlavně šmejdi, říká expertka na stárnutí populace 13.4.2014

byznys.ihned.cz str. 00 Josef Pravec

byznys.ihned.cz

Jsou to hlavně "šmejdi", kteří v Česku rozjíţdějí byznys se seniory. V reakci na mediální vyjádření majitele jedné z firem, které problematické zájezdy a prodejní akce pro seniory pořádají, se zdá, ţe uţ od seniorŧ mohli získat více neţ miliardu korun, říká socioloţka Lucie Vidovićová.



Lucie Vidovićová (37) - Vystudovala Fakultu sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně. - Pracuje v Ústavu populačních studií při Masarykově univerzitě. - Zabývá se problematikou stárnutí populace, postavení seniorŧ ve společnosti a jejich diskriminace. Na toto téma napsala desítky odborných statí a popularizačních článkŧ. - V současnosti se podílí na projektu Přetíţená role: prarodiče v době aktivního stárnutí. Aţ budou v Česku za 30 let tři miliony seniorŧ, tak teprve domácí byznys naplno pochopí, o jak významné zákazníky jde, věří socioloţka Lucie Vidovićová, podle níţ jsou dnešní čeští dŧchodci méně otevřeni změnám neţ jinde ve světě. V takovém zestárnutí populace přitom brněnská socioloţka, která se zabývá problematikou stárnutí populace a postavení seniorŧ ve společnosti, nevidí ţádnou zásadní hrozbu. Demografická skladba je podle ní jen jedním z faktorŧ prosperity a stejnou dŧleţitost bude mít například produktivita práce nebo řádné řízení státu. Ve vyspělých zemích se byznys dávno uchází o peníze seniorŧ, u nás má takový trend citelné zpoţdění. Proč tomu tak je? Jednak jsme zemí s nejvyšší mírou věkové diskriminace a stárneme opravdu neradi; pak je tu stereotyp, ţe senioři nemají peníze. Ale moţná si firmy myslí, ţe staršího zákazníka uţ znají. Tak tomu ale není, víme i z našich výzkumŧ, ţe senioři jsou s - na ně cílenou - reklamou většinou nespokojeni, a dokonce jí bývají dotčeni. Kdy dojde, pokud vŧbec, ke změně? Určitě ve chvíli, aţ tu budou tři miliony seniorŧ. Pak se stane úplně normální seniorem být. Budou to dnešní pětatřicátníci a jejich dlouhověcí rodiče a obě ty skupiny si přinesou i svŧj ţivotní styl a návyky. Třeba boj za spotřebitelská práva. Existují uţ nějaké první vlaštovky, které na poţadavky seniorŧ reagují, nebo domácí byznys jednoduše zaspal a ani o tom neví? Bude to znít skandálně, ale kromě obligátních lepidel na zubní protézy, ţivotního spoření a domŧ poklidného stáří to jsou hlavně "šmejdi", kteří tento byznys rozjíţdějí. V reakci na mediální vyjádření majitele jedné z firem, které problematické zájezdy a prodejní akce pro seniory pořádají, jsem si spočítala, ţe uţ od seniorŧ mohli získat více neţ miliardu korun. Tomu říkám obracet šediny ve zlato. Našli díru na trhu a dokázali ji zpeněţit. Hnusným a nekalým zpŧsobem se neštítili vyuţít osamělost a dŧvěru stáří. Mezi těmi, kterým se naopak daří tuto fázi ţivota zpeněţit neextremistickým zpŧsobem, lze jmenovat cestovní kanceláře, wellness a lázně či výrobce bytových doplňkŧ. Nejlepší rady, jak podnikat, bývají od těch, kteří sami vybudovali úspěšnou firmu - čtěte ZDE První banka v Česku začne rozeznávat svoje klienty po hlase - čtěte ZDE Jak je to s tvrzením, ţe v USA a v západní Evropě představují senioři uţ nejpočetnější a nejmovitější skupinu? Nejedná se o nejpočetnější skupinu, ale skupinu, jejíţ podíl na populaci roste, a s tím i její relativní význam. Na forbesovském seznamu nejbohatších lidí světa jsou v první patnáctce jen dva zástupci mladší neţ 60 let - a to osmapadesátiletý Bill Gates a devětapadesátiletá Christy Waltonová z Wal-Martu. Nechci sugerovat, ţe jde o typický obrázek amerického dŧchodce, ale je to dobrá ilustrace faktu, ţe bohatství "západních" dŧchodcŧ plyne především z jejich celoţivotní moţnosti akumulovat kapitál. - Čeká Česko válka generací? - Jak dnes vypadá svět seniorŧ z hlediska byznysu? - A kdo umí nejlíp vydělávat na dnešních šedesátnících a sedmdesátnících? Plné znění zpráv


Odpovědi najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom, který kromě celého rozhovoru přináší i velké téma o stárnutí české populace. Přečíst si ho mŧţete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.

URL| http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-62012940-ekonom-byznys-se-starim-v-cesku-umeji-hlavnesmejdi-rika-expertka-na-starnuti-populace

Premiér a premiér 13.4.2014

ČT 1

str. 01

21:45 168 hodin

Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý večer. Dva kohouti v jedné vládě, premiér Bohuslav Sobotka a vicepremiér Andrej Babiš. Vymezují si prostor, posílají si veřejné vzkazy a přetlačují se u kdečeho. Aktuálně kvŧli dolu Paskov a poplatku ve zdravotnictví. Klidný Sobotka a vznětlivý Babiš, zatím se dohodli, ale je to jen začátek. Kdo tahá za kratší konec? Téma pro Terezu Strnadovou. Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ -------------------Já bych osobně pokládal za nejčistší řešení, kdyby si pan Babiš vybral mezi tím, jestli bude podnikatel nebo politik. Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ -------------------Vţdycky pan premiér něco řekne do médií, ţe mám, nevím, nemám podnikat. Já nepodnikám. Mám prodat firmu, já jenom reaguju, mě to jako mrzí, já nerozumím, proč to dělá. Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ -------------------Nejjednodušší by bylo, kdyby pan Babiš ukončil svoje podnikatelské aktivity a nadále se věnoval pouze politice. Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ -------------------My jsme šli do toho, abysme v tom udělali jako pořádek, já určitě ţádný střet zájmŧ nemám. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Po dvouměsíční, řekněme, zkušební době ve společné vládě přišly první ostré střety. Prostor si kolíkují dva nejsilnější hráči. Premiér Bohuslav Sobotka a vicepremiér a ministr financí v jednom Andrej Babiš. Tomáš VRBÍK, bývalý šéfporadce premiéra Petra Nečase -------------------Logika velí, ţe kaţdý premiér se musí bát svých koaličních partnerŧ, takţe, takţe přiměřeně by se asi bát měl. Miroslav MOTEJLEK, ekonomický publicista, Motejlek.com -------------------Já čtu ten rozkol tak, ţe Andrej Babiš v prŧzkumech má uţ skoro 30 % a jeho pozice sílí, kdeţto ČSSD padá k 20, takţe teď mŧţeme očekávat, ţe ty ataky budou daleko razantnější. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Střet číslo 1, neobnovení poplatku za pobyt v nemocnici. ČSSD ho trvale odmítala uţ před volbami, Babiš se ale teď moc netvářil na to, ţe by měl chybějící peníze vyplatit nemocnicím ze státní kasy, a tak k Sobotkově nelibosti začal couvat. Plné znění zpráv


Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ -------------------Vy jste v nemocnici, tak taky doma jíte a musíte si to zaplatíte, no, tak, tak se to zneuţívá a berou se za rukojmí jako pacienti. Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ -------------------Já nerozumím tomu, proč ANO nyní změnilo názor. Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ -------------------Zdravotnictví nerozumím, to je asi pravda, ale zase rozumím jako financím. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Střet skončil remízou. Nemocnice sice peníze jako kompenzaci za zrušené poplatky dostanou, Babiš ale prosadil, ţe část z nich zaplatí místo státní kasy Státní ústav pro kontrolu léčiv. A další střet - dŧl Paskov. ČSSD chtěla dát na útlum těţby miliardu korun, Babiš na to, ţe ze státní kasy nepustí ani korunu. Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ -------------------Já zásadně odmítám, ţe někdo si bere tady horníky za rukojmí. Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ -------------------Já bych to přál panu Babišovi nebo dalším zástupcŧm hnutí ANO, aby se ocitli v situaci propuštěných horníkŧ. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Tento střet dopadl nečekaně. Nakonec to byl sám ministr financí Babiš, kdo s majitelem dolu vyjednal, ţe stát pošle na rekvalifikaci horníkŧ 600 milionŧ korun. Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ -------------------Mně se to povedlo vyjednat lépe, no, tak, je to moje profese, nejsem politik, ale celý ţivot jsem obchodník a vyjednávač. Miroslav MOTEJLEK, ekonomický publicista, Motejlek.com -------------------Andrej Babiš říkal: "Nic." Sobotka říkal: "Ano, dáme." A nakonec to skončilo, zatím 600, plus ale, kdyţ bude klesat cena uhlí, tak to bude ještě víc peněz, to znamená, ţe nakonec to mŧţe klidně skončit u té miliardy a já to teda osobně povaţuju za vítězství Bohuslava Sobotky. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Andrej Babiš ambice nezastírá, Bohuslav Sobotka má po boku a zároveň proti sobě silného soupeře. Babiš je z byznysu zvyklý, ţe věci se dějí tak, jak je diktuje jen on. Petros MICHOPULOS, PR konzultant v minulosti blízký ČSSD -------------------Andrej Babiš si musí ten prostor vydobýt, ať uţ jako předseda druhé nejsilnější strany, tak jako ministr financí, takţe bude expandovat do toho prostoru jak předsedovi vlády, tak těm ostatním ministrŧm. Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ -------------------Zpětně lituju, ţe jsem o to zdravotnictví neusiloval. Jiří KRAUS, jazykovědec, Fakulta sociálních věd UK Plné znění zpráv


-------------------U Andreje Babiše je velice nápadné to, ţe on se neustále diví, ţe by měl něco vysvětlovat. Ten údiv je tam patrný. Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ -------------------Jeţiš, já uţ jsem mluvil dlouho. redaktor -------------------Nedáte nám minutku? Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ -------------------Nechte mě ţít. redaktor -------------------Nedáte nám minutku? Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ -------------------A k čemu zase? redaktor -------------------K zelené naftě? Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ -------------------Ne, k zelené naftě ne. To mám konflikt zájmŧ. Denisa KOLLMANNOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace a PR FSV UK -------------------Češi mají rádi nepolitické politiky, uţ od dob Václava Havla, který byl spíše umělec, spisovatel nebo filosof aţ nyní po Andreje Babiše, které tak, který taky vlastně není politikem, ale prezentuje sám sebe jako byznysmana. Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ -------------------V privátním byznysu jsem známý jako tvrdý vyjednavač a dneska jsem pouţil všecky moţné prostředky, abych předsedu představenstva NWR přesvědčil za hodinu a čtvrt všemi argumentami. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Babiš rád dokola opakuje oblíbenou říkanku, ţe není politik, jako by si nestihl všimnout, ţe se stal předsedou strany, poslancem, ministrem financí a místopředsedou vlády, přesto si pořád hraje na lidového kritika. Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ -------------------Problém je v tom, ţe my jako v rámci hnutí jsme naivní, my jsme noví a já osobně říkám stále stejné věci, no. Naši politici tady tradičně 20 let něco povídají a potom neplní. Tomáš VRBÍK, bývalý šéfporadce premiéra Petra Nečase -------------------Pokud se ukáţe, ţe není schopen naplnit ta očekávání a budou, bude pouze jakoby na té, pojede jenom na té negativní vlně, tak samozřejmě to se za chvíli vyčerpá, protoţe ty voliči také budou za ním jednoho chodit a budou říkat: "Vy jste nám před rokem slíbil, ţe bude líp a ono líp není." Tereza STRNADOVÁ, redaktorka Plné znění zpráv


-------------------To Bohuslav Sobotka je protřelý celoţivotní politik se zázemím tradiční a velké politické strany. Místo silového bouchání do stolu úřednická strohost bez emocí a vykřičníkŧ. Jiří KRAUS, jazykovědec, Fakulta sociálních věd UK -------------------Jeho řečnický styl není vlastně řečnickým stylem, ale spíš takovým administrativním prohlášením, to znamená, bez obraznosti, moţná, ţe by bylo moţné hodnotit, ţe pozitivum je, ţe je věcný, ale zase negativum je to, ţe vychází ze stále stejných premis. Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ /6. 8. 2013/ -------------------Ono je to dlouhý, neţ to celý přečtu, to se zapotíte. Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ /26. 10. 2013/ -------------------Je to vítězství, ale to vítězství je poněkud hořké, je tady celá řada záměrŧ, které zřejmě budeme schopni prosadit napříč. Není moţné si myslet, ţe teď sociální demokracie se dostane do nějaké vnitřní krize, bude se uvnitř hádat. Tomáš VRBÍK, bývalý šéfporadce premiéra Petra Nečase -------------------Já bych ho příliš nepodceňoval. Ono to zdánlivě trochu vypadá, ţe je slabším hráčem zatím v těch soubojích. Na druhou stranu on ukázal například v té kauze, kdy stál před pokusem o jeho odstavení hned po volbách, ţe velmi poklidným zpŧsobem si dokáţe tu sílu a pozici vydobýt. Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ -------------------To, ţe tedy Zdeněk Škromach, Michal Hašek a Jeroným Tejc rezignovali na funkce ve vedení sociální demokracie, pokládám za adekvátní a logickou reakci na zásadní nesouhlas, který jejich zákulisní jednání vyvolalo mezi členy sociální demokracie. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Bohuslav Sobotka ustál puč ve vlastní straně, do vlády si prosadil lidi prezidentu Zemanovi navzdory. Teď čeká premiéra úkol nejtěţší. Ukočírovat stínového premiéra, pardon, ministra financí Andreje Babiše. Miroslav MOTEJLEK, ekonomický publicista, Motejlek.com -------------------Sobotka je, je, on je trošku teflonový, takţe po něm ty výpady Babiše trošku jako sjíţdějí, je schopen prosadit vyjednáváním svoji, takţe zatím jako odolává, to je, já bych řekl, podstatné, odolává tlaku Andreje Babiše. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Andrej Babiš je ale při chuti. Na rozdíl od Sobotky mu preference rostou, stejně tak dŧvěra u občanŧ. Aktuálně nejvíc věří právě jemu, 53 % lidí. Milan CHOVANEC /ČSSD/ /6. 1. 2014/ -------------------Pane předsedo, novej image koukám. Sluší vám to. Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ /6. 1. 2014/ -------------------Jo, jo, nestačil jsem se oholit. Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ /27. 1. 2014/ -------------------Teda jo, jistě, pane premiére, to jsem právě absolvoval. Plné znění zpráv


redaktorka /27. 1. 2014/ -------------------Počkejte, to je premiéra teďka, jo. Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ /27. 1. 2014/ -------------------Já to sponzoruju, tam jsem dal 2 miliony panovi Heřmánkovi do divadla. redaktor /27. 1. 2014/ -------------------A Sobotkovi jste lístky nedal, jo. Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ /27. 1. 2014/ -------------------Ne, ne, tak to jdu s dcerou dneska. Petros MICHOPULOS, PR konzultant v minulosti blízký ČSSD -------------------Nemyslím si, ţe on je typ člověka, který dlouhodobě dokáţe vydrţet na tom zadním sedadle, jako, to si myslím, ţe nevydrţí, ale asi si to vyhodnotil v tuhle chvíli tak, ţe není na to správná chvíle. Tomáš VRBÍK, bývalý šéfporadce premiéra Petra Nečase -------------------Přestoţe to zdánlivě bude vypadat, ţe se, spolu nevydrţí v jedné místnosti, tak pokud je bude racionálně drţet pohromadě společný zájem na koalici, tak spolu vţdycky vydrţí a vţdycky se dohodnout. Ten problém nastane ve chvíli, kdy jedna nebo druhá strana dospěje k závěru, ţe tak koexistence je pro ně nevýhodná. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Andrej Babiš je bezpochyby zvyklý být postavou číslo 1. Ve vládě Bohuslava Sobotky hraje dvojku. Jednoduchá otázka na závěr. Jak dlouho jim to spolu vydrţí? Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ -------------------Sociální demokracie má nepochybný zájem na tom, aby vláda dobře fungovala, pracovala pro občany a splnila to, co slíbila. redaktorka -------------------Ještě máte dojem, ţe ta koalice vám vydrţí ty 4 roky ještě pořád? Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/ -------------------Tak asi ano.

EKONOM: Byznys se stářím v Česku umějí hlavně šmejdi, říká expertka na stárnutí populace 13.4.2014

iHNed.cz str. 00 byznys.ihned.cz Josef Pravec

Jsou to hlavně "šmejdi", kteří v Česku rozjíţdějí byznys se seniory. V reakci na mediální vyjádření majitele jedné z firem, které problematické zájezdy a prodejní akce pro seniory pořádají, se zdá, ţe uţ od seniorŧ mohli získat více neţ miliardu korun, říká socioloţka Lucie Vidovićová. Lucie Vidovićová (37)



- Vystudovala Fakultu sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně. - Pracuje v Ústavu populačních studií při Masarykově univerzitě. - Zabývá se problematikou stárnutí populace, postavení seniorŧ ve společnosti a jejich diskriminace. Na toto téma napsala desítky odborných statí a popularizačních článkŧ. - V současnosti se podílí na projektu Přetíţená role: prarodiče v době aktivního stárnutí. Aţ budou v Česku za 30 let tři miliony seniorŧ, tak teprve domácí byznys naplno pochopí, o jak významné zákazníky jde, věří socioloţka Lucie Vidovićová, podle níţ jsou dnešní čeští dŧchodci méně otevřeni změnám neţ jinde ve světě. V takovém zestárnutí populace přitom brněnská socioloţka, která se zabývá problematikou stárnutí populace a postavení seniorŧ ve společnosti, nevidí ţádnou zásadní hrozbu. Demografická skladba je podle ní jen jedním z faktorŧ prosperity a stejnou dŧleţitost bude mít například produktivita práce nebo řádné řízení státu. Ve vyspělých zemích se byznys dávno uchází o peníze seniorŧ, u nás má takový trend citelné zpoţdění. Proč tomu tak je? Jednak jsme zemí s nejvyšší mírou věkové diskriminace a stárneme opravdu neradi; pak je tu stereotyp, ţe senioři nemají peníze. Ale moţná si firmy myslí, ţe staršího zákazníka uţ znají. Tak tomu ale není, víme i z našich výzkumŧ, ţe senioři jsou s - na ně cílenou - reklamou většinou nespokojeni, a dokonce jí bývají dotčeni. Kdy dojde, pokud vŧbec, ke změně? Určitě ve chvíli, aţ tu budou tři miliony seniorŧ. Pak se stane úplně normální seniorem být. Budou to dnešní pětatřicátníci a jejich dlouhověcí rodiče a obě ty skupiny si přinesou i svŧj ţivotní styl a návyky. Třeba boj za spotřebitelská práva. Existují uţ nějaké první vlaštovky, které na poţadavky seniorŧ reagují, nebo domácí byznys jednoduše zaspal a ani o tom neví? Bude to znít skandálně, ale kromě obligátních lepidel na zubní protézy, ţivotního spoření a domŧ poklidného stáří to jsou hlavně "šmejdi", kteří tento byznys rozjíţdějí. V reakci na mediální vyjádření majitele jedné z firem, které problematické zájezdy a prodejní akce pro seniory pořádají, jsem si spočítala, ţe uţ od seniorŧ mohli získat více neţ miliardu korun. Tomu říkám obracet šediny ve zlato. Našli díru na trhu a dokázali ji zpeněţit. Hnusným a nekalým zpŧsobem se neštítili vyuţít osamělost a dŧvěru stáří. Mezi těmi, kterým se naopak daří tuto fázi ţivota zpeněţit neextremistickým zpŧsobem, lze jmenovat cestovní kanceláře, wellness a lázně či výrobce bytových doplňkŧ. Nejlepší rady, jak podnikat, bývají od těch, kteří sami vybudovali úspěšnou firmu - čtěte ZDE První banka v Česku začne rozeznávat svoje klienty po hlase - čtěte ZDE Jak je to s tvrzením, ţe v USA a v západní Evropě představují senioři uţ nejpočetnější a nejmovitější skupinu? Nejedná se o nejpočetnější skupinu, ale skupinu, jejíţ podíl na populaci roste, a s tím i její relativní význam. Na forbesovském seznamu nejbohatších lidí světa jsou v první patnáctce jen dva zástupci mladší neţ 60 let - a to osmapadesátiletý Bill Gates a devětapadesátiletá Christy Waltonová z Wal-Martu. Nechci sugerovat, ţe jde o typický obrázek amerického dŧchodce, ale je to dobrá ilustrace faktu, ţe bohatství "západních" dŧchodcŧ plyne především z jejich celoţivotní moţnosti akumulovat kapitál. - Čeká Česko válka generací? - Jak dnes vypadá svět seniorŧ z hlediska byznysu? - A kdo umí nejlíp vydělávat na dnešních šedesátnících a sedmdesátnících?



Odpovědi najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom, který kromě celého rozhovoru přináší i velké téma o stárnutí české populace. Přečíst si ho mŧţete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.

URL| http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-62012940-ekonom-byznys-se-starim-v-cesku-umeji-hlavnesmejdi-rika-expertka-na-starnuti-populace

Věřím, ţe jde psát tvrdě o majitelích 13.4.2014

respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ Marek Švehla

S právníkem a bývalým novinářem Tomášem Němečkem o miliardářích v českých médiích a práci v psychiatrické léčebně Tomáš Němeček, jeden z nejuznávanějších českých novinářŧ, si vţdy zakládal na tom, ţe mŧţe dobře dělat i úplně jinou práci. Vystudoval tři vysoké školy a poslední z nich - praţská práva - ho nasměrovala k psaní přílohy Právo a justice, specializovaného dvojlistu vycházejícího v Lidových novinách, oceňovaného laiky i právními profesionály. Krátce po oznámení koupě Lidových novin Andrejem Babišem loni v létě Němeček veřejně prohlásil, ţe v Babišových novinách pracovat nebude, a z novinařiny skutečně odešel. Co dnes dělá a jak se téměř po roce dívá na své tehdejší rozhodnutí? Jaké to je, kdyţ se ze známého novináře stane neznámý právník psychiatrické kliniky? Fakt, ţe mě tam drtivá většina lidí nezná, má jistý pŧvab. Chtěl jsem tam být jen sám za sebe jako právník, coţ se mi snad nějakým zpŧsobem daří. Měl jsem štěstí, ţe hned po svém nástupu jsem řešil případy, na kterých té nemocnici záleţelo, a zatím se je povedlo dotáhnout k vítězství. I kdyţ u sporŧ pacient versus nemocnice by bylo lepší, kdyby ke sporŧm vŧbec nedocházelo. Trochu jsem mířil k tomu, co to dělá s vaším egem. Je to samozřejmě ztráta společenského statusu. A peněz? Taky. Jsem asi na polovině toho, co jsem bral v novinách. Na druhou stranu ale dál přednáším na univerzitě, píšu sloupky pro slovenský časopis Týţdeň, takţe jsem rodinný rozpočet plus minus nějak zarovnal. A manţelka mi to toleruje. Zastupujete přímo nemocnici ve sporech s pacienty u soudu? Nemocnice si nenajímá specialisty? Já jsem specialista na ochranu osobnosti i na medicínské právo. A ono těch případŧ zase není tolik. Momentálně jich běţí asi pět. To je však jen jedna, menší část mé agendy. Druhá spočívá v tom, ţe mám se svou asistentkou na starosti vymáhání pohledávek nemocnice, přičemţ jsme se rozhodli, ţe nebudeme podávat pohledávky vŧči našim pacientŧm inkasním agenturám. Rozhodnutím číslo dvě bylo, ţe pozastavujeme vymáhání skrze exekutora a zkoušíme to dělat vlastními silami nebo s pomocí soudu. K exekutorovi dával spory s pacienty mŧj předchŧdce, jednou dokonce kvŧli čtyřiceti čtyřem korunám nedoplatku. Jak jste úspěšní? To je na delší povídání. Samozřejmě bych rád řekl, ţe to jde a ţe je to snazší a rychlejší. V občanském soudním řádu jsou určité nástroje, kdy lze třeba poţádat soud, aby pomohl zjistit účty dluţníka. Soudy k tomu ale přistupují velmi rozdílně. Některé provedou kompletní lustraci a jiné se pouze dluţníka zeptají, jestli má některé další účty. Kdyţ řekne, ţe ne, soud prohlásí, ţe svou povinnost splnil. A v takovém případě končí moje moţnosti a dávám případ exekutorovi. Teď jsem začal zkoušet sluţby Jiřího Proška, bývalého prezidenta Exekutorské komory ČR, který na mě pŧsobil docela osvíceným dojmem. Plné znění zpráv


Co dalšího dělá právník psychiatrické léčebny? Posuzuji a přepisuji smlouvy podle nového občanského zákoníku. Dále mám řešit nečekané problémy, kdy třeba přivezou narkomana, který nemá své doklady. Nebo belgická policie deportuje Ukrajince na Ukrajinu a ten se při mezipřistání v Praze pokusí o demonstrativní sebevraţdu, takţe ho odvezou do Bohnic. Řeším, jaké to má dŧsledky a co máme dělat dál. Nejnapínavější součástí mé zdejší práce je asi to, ţe jsem k sluţbám zaměstnancŧm, kdyţ něco potřebují, ale samozřejmě i pacientŧm na doporučení ošetřujícího lékaře. Do kanceláře mi tak přijdou třeba lidé, kteří chtějí ohlásit trestný čin. Jeden čas jsem měl asi pět plných mocí od pacientŧ, jimţ jsem vyřizoval něco náročnějšího - určení výchovného prostředí pro děti, sepsání darovací smlouvy, předběţné prohlášení, co se s ním má dít dál, kdyţ bude postupovat choroba, která zhoršuje jeho stav, a tak. Ještě ke sporŧm s pacienty: jak se vyrovnáváte s případy, kdy zastupujete nemocnici ve sporu s pacientem, u něhoţ cítíte, ţe je v právu? Pracuji v Bohnicích, coţ je asi jedno z nejlepších psychiatrických zařízení, taková vlajková loď v české psychiatrické péči, je tu osvícený ředitel Martin Hollý a špičky české psychologie. Jsou tu opravdu úţasní lidé, takové případy se tedy daří řešit v rámci vnitřní diskuse. Často to probíhá za účasti náměstka pro léčebnou péči. Nemocnice si jednak dává pozor, aby pacientŧm neubliţovala, snaţí se jim vyjít vstříc a mnohdy je v péči dŧslednější, neţ je běţné v jakékoli nemocnici, nejen psychiatrické. Takţe i stíţnosti se snaţí řešit celkem zodpovědně. Musel jste si na základě praxe poopravit nějaký názor, který jste v tomto směru napsal jako komentátor do novin? Snaţím se ţít podle toho, co jsem psal, takţe spíše ne. Příjemně mě překvapilo, jak vymáhání dluhŧ jde i s pomocí soudu. A samozřejmě by nám ohromně pomohlo, kdyby byla prosazena novela občanského soudního řádu, jiţ navrhuje Člověk v tísni a která je strašně jednoduchá. Ta novela navrhuje, aby věřitel, který si pohledávku vymáhá sám u soudu bez advokátního zastoupení, dostal tarifní odměnu šest set korun, coţ je podstatně méně, neţ kolik si účtuje advokát podle svého tarifu. Dluţník by měl tu šestistovku zaplatit za všechnu korespondenci, telefonování, pokus sehnat dluţníka. A to mi připadá jako férové opatření. Já si zatím nemŧţu soudu účtovat ţádné náklady, nemám za svoji vstřícnost ţádnou odměnu. U novin člověk celkem snadno pozná, jestli dělá svou práci dobře, nebo ne. Stačí si nastavit kritéria, okruh lidí, podle jejichţ ohlasu se bude řídit. Jak to poznáte vy coby právník bohnické léčebny? Poznám to sám. Je to mŧj vnitřní pocit. Měl jsem to tak uţ dlouho, moţná od vojny, ţe si určuji úkoly a podle toho jednám. Tady to jde určit docela přesně. Teď budu zlý Z médií, konkrétně Lidových novin, jste odešel kvŧli nechuti pracovat pod Andrejem Babišem coby vydavatelem. Kdyţ se na jeho noviny podíváte s odstupem, potvrdily se vaše obavy? Ony to moţná byly obavy ze mě samotného. Z toho, jak by mě taková práce deformovala, jak bych se tomu sám přizpŧsobil, jestli bych se třeba po roce neomlouval za nějaké nevyhnutelné kompromisy. Zdálo se mi, ţe pro mě zkrátka neexistuje čestné řešení. Výpověď jsem proto dal v červnu, ještě před tím, neţ Andrej Babiš vyhrál volby a stal se ministrem financí. Po čase si myslím, ţe se mi ty obavy potvrdily. Andrej Babiš je pro své novináře slonem v místnosti, prostě k němu musí zaujmout nějaký postoj. Mŧţete předstírat, ţe tam ten slon není, ale to je směšné. A je velmi těţké najít míru pro to, kdy se jím budete muset obsesivně zabývat, kdy máte mluvit a kdy musíte mlčet, kdy je to ještě v pořádku a kdy uţ pochybíte. Babiš je pro své novináře slonem v místnosti - musí k němu zaujmout nějaký postoj. A je dnes na Lidových novinách nebo MF DNES znát, ţe je vlastní místopředseda vlády? To je otázka pro rŧzné směry ţurnalistických fakult, které by teď měly vystoupit se svými analýzami. Nebo třeba pro Transparency International. Je trochu smutné, ţe jedinou a docela dobrou analýzu v tomto směru publikoval Milan Šmíd jako sólista na webu Louč.cz. Myslím, ţe vliv Andreje Babiše na jeho deníky jsme mohli pozorovat v Plné znění zpráv


posledních dnech v Mladé frontě DNES. Například v tom, jakým zpŧsobem referovala o Bohuslavu Sobotkovi a jeho rozhodování o OKD v minulosti. Lze to vypozorovat i na tom načasování a obsahu. Poté co se Andrej Babiš stal ministrem financí, má MF DNES přístup do archivu dokumentŧ ministerstva financí a cituje z nich. A vysvětlení, ţe je to výsledek jejich tříměsíční práce, jako novinář po dvaceti letech praxe neberu, protoţe za těmi texty tříměsíční práce není vidět. Naopak je zjevné, ţe někdo dostal na podnose naservírované dokumenty, které mohou pocházet z rŧzných zdrojŧ, nejen z archivu ministerstva financí. Včera řekl hlavní autor zmíněných článkŧ, ţe z ministerstva financí neměl jediný dokument. Ano, i šéfredaktorka Mladé fronty DNES Sabina Slonková napsala, ţe jde o úplně běţné, rutinní prověřování, které se provádí u kaţdého předsedy vlády, a připomínala slavný novinářský úspěch ohledně bytu expremiéra Stanislava Grosse. Tomu se to ale bohuţel vŧbec nepodobá. Ţádnou analýzu ohledně vlivu, majetkŧ a postojŧ, kterou šéfredaktorka Mladé fronty DNES avizovala, jsem v deníku, jejţ vede, nenašel. Noviny vydávané Andrejem Babišem řídí respektovaní novináři s dlouhou praxí. Proč by sebou tak rychle nechali manipulovat? Já bych to rozdělil. István Léko je nepochybně přední ekonomický novinář a zpravodajství Lidových novin se pod jeho vedením výrazně zlepšilo. Nemŧţu ale nevidět, ţe byl šéfredaktorem týdeníku Euro, který tehdy vlastnila PPF, nebo později České pozice, jiţ sponzoroval primárně Andrej Babiš, coţ se veřejnost dozvěděla aţ dodatečně, nikoli z úst Istvána Léka. Chci tím říct, ţe se tu velmi silně projevovalo, ţe István Léko rozumí pravidlŧm hry. A ta jsou taková, ţe se o některých věcech prostě nebude mluvit. Myslím, ţe István Léko dokonale souzní s majitelem a v tom je pro něj ideálním šéfredaktorem. Nepochybně přináší čtenářŧm cenné informace, ale nikdy takové, které by uškodily majiteli. Byl by vynikajícím šéfem jakéhokoli provládního média v Orbánově Maďarsku, protoţe by tak skvěle souzněl s Viktorem Orbánem, ţe by nám to všem připadalo přirozené. O Sabině Slonkové se mi mluví ještě hŧře, protoţe ji mám jako novinářku rád. Myslím si, ţe je statečná a dobrá. Zároveň jsem však u ní vysledoval určitý problém. V novinařině je velmi dŧleţitá ochrana utajeného zdroje, současně ale existuje riziko, ţe se novinář stane jeho zajatcem. Dŧvěřuje mu natolik, ţe ho vědomě či podvědomě začne nadbíhat. Podřizuje tomu své texty a přijímá od svého zdroje jeho vidění situace a světa. Jinak řečeno - tím, ţe se někdo stává vaším utajeným zdrojem, svazujete se s ním pevným lanem. A to je věc, která se musí odstínit dobrou editací, dobrou vnitroredakční politikou nebo kontrolními mechanismy práce editorŧ. A to, myslím, Sabina nemá. Jejích textŧ s utajenými zdroji bylo hodně a to ji mohlo někam posunout. I nynější texty o Sobotkovi vycházejí z utajeného zdroje. Pokud říká, ţe MF DNES nemá informace z ministerstva financí, ale odjinud, patrně z policejního spisu - kdo je tedy pustil? Jsem poučený čtenář a hodně tvŧrcŧ znám osobně. Vím, jestli jim mám věřit, nebo ne. Má tedy Sabina Slonková jako šéfredaktorka MFD tendenci přebírat Babišovo vidění světa? Jaroslav Kmenta (bývalý investigativní novinář MFD - pozn. red.) nedávno připomněl jednu svou dŧleţitou zkušenost s Babišem. Říkal, ţe mu jeden čas nabízel informace, které se týkaly někdejšího ministra zemědělství Petra Zgarby. Kmenta ty informace převzal s tím, ţe si je prověří, ale zřejmě mu to trvalo příliš dlouho, protoţe později vyšly zpracované v článku Sabiny Slonkové v Aktuálně.cz. Byl to první velký úspěch tohoto zpravodajského webu. Aktuálně.cz se pak prezentovalo jako médium, které dohnalo k pádu ministra zemědělství. Tehdy jsem si uvědomil, ţe Sabina Slonková mŧţe mít k Babišovi blíţe, neţ jsem si myslel. V dobrém slova smyslu, ţe ho bere jako člověka, který má přístup k úţasným informacím a je ochoten je zveřejňovat, a ona to bere jako běţnou práci. Tak to chodí, ţe vám někdo nosí informace, a mŧţe být úplně oprávněné, ţe je přijmete a zveřejníte. Musíte si ovšem dávat pozor, nezapomínat na kontrolní mechanismy. A pro tyto kontrolní mechanismy Sabina Slonková cit neměla a nemá. Nakolik mají čeští novináři obecně po téměř dvaceti pěti letech svobodné práce cit pro to, kde je jakási pomyslná červená čára, za kterou uţ v zájmu své nezávislosti a svobody nelze jít? Teď budu zlý: Je otázkou, zda tento cit neztratil Respekt po svém veřejném vyjádření, ţe nebude psát o Zdeňku Bakalovi. Dŧvody, které uvedl, byly pochopitelné. Mně ale vadilo, ţe z nouze dělal ctnost namísto toho, aby své Plné znění zpráv


rozhodnutí přijal se vší problematičností té situace. A ten problém je stále váţnější, protoţe OKD, New World Resources a jiné jeho firmy jsou na tom čím dál hŧř. S umístěním bytŧ na burzu v Amsterdamu a s jejich pouţitím jako zástavy na vydání dluhopisŧ to začíná být nahnuté. Říká se, ţe jsou tři moţnosti. Buď budete své majitele ignorovat. Nebo vţdy napíšete do závorky, ţe je zmíněný člověk váš majitel. Nebo se budete tvářit, ţe všem včetně majitele měříte stejným metrem. Pořád věřím, ţe existuje moţnost být natolik silný a sebevědomý, aby šlo o majitelích psát, jako byl to byl kdokoli jiný. Je to ale velmi těţké. Hrozí Respektu, ţe se dívá na svět Bakalovýma očima? Ne, myslím, ţe Respekt se rozhodl vaporizovat Zdeňka Bakalu a ţe se mu to úspěšně daří. Je však otázkou, jestli svět, ve kterém je vykrojené jedno místo ve tvaru Zdeňka Bakaly, není v dnešní době aţ příliš neúplný. Úvaha Respektu byla jednoduchá: Pokud Zdeňka Bakalu nemŧţeme v momentech - kdy by si to třeba zaslouţil - chválit, protoţe by čtenáři naší chvále nevěřili, tak nemáme zájem ho ani kritizovat. Udělali jsme to v prostředí, kde existuje dost jiných kritických médií, která mohou tuto práci za nás udělat. Ano, vy se mŧţe ospravedlnit tím, ţe řeknete, ţe jste sice v hlavním proudu, ale přece jen jako výlučný týdeník na jeho okraji. Mladá fronta nebo Lidové noviny tohle udělat nemohou, jsou denní součástí agendy. Navíc samozřejmě mezi Babišem a Bakalou je obrovský rozdíl a kdo říká, ţe ne, tak má pohled z Měsíce. Odtud se mŧţe zdát, ţe Německo a Ukrajina jsou stejné. Co to všechno znamená pro český tisk jako celek? Přestáváte jej číst? Naopak. Kupuji dvoje aţ troje noviny denně a jeden aţ dva týdeníky k tomu, protoţe mě to zajímá. Kromě toho sleduji novinky, které jsou jenom na internetu. Jak si informace filtrujete? Skládám je. Věříte jim, nebo ne? Jsem hodně poučený čtenář, řadu tvŧrcŧ zpráv znám osobně a vím, jestli jim mám věřit, nebo ne. Kdyţ článek napíše Eliška Bártová, Jindřich Šídlo a jiní, budu tomu asi dŧvěřovat, ať jejich články vyjdou kdekoli. Andrej Babiš převzal Lidové noviny v situaci, kdy - aspoň podle zpráv z nitra těchto novin - nebyly příkladným vzorem svobodné ţurnalistiky. Novináři Lidových novin veřejně říkali, ţe některé věci jim vedení nedovolí psát, mluvilo se například o nemoţnosti za něco kritizovat prezidenta Klause. Vy jste v tom čase v Lidových novinách pracoval. Jsou takové zprávy pravdivé? Je to významná část pravdy. Pravda má ale hodně tváří. Je symfonická a tón, který by v tom chyběl, je ten, ţe člověk, který toto o Lidových novinách vykládal, výhrady zveřejnil aţ ex post. Předtím byl toho plnou součástí a nijak mu to nevadilo. Měl jste osobně takovou zkušenost? Mně by si nikdo nedovolil říkat, jaký článek mŧţu tisknout. Respektive jsem byl odvolán z pozice vedoucího přílohy Orientace pro neshody, mimo jiné ohledně tisknutí nějakých článkŧ. Bylo to, myslím, takové vymezení rolí. Měsíc jsem se rozhodoval, jestli v těch novinách po takové zkušenosti zŧstanu, a rozhodl jsem se, ţe tehdejšímu šéfredaktorovi přece jen z nějakých dŧvodŧ věřím i přes jeho problematické vlastnosti. Příloha Právo a justice, kterou jsem vedl, byla vlastně pokračováním téhoţ jinými prostředky a nikdy do ní nikdo nezasahoval. Drtivá síla Myslíte si, ţe zdejší ţurnalistické školy dostatečně připravují studenty na podobné situace?



Ne. Přitom uţ by měly vznikat diplomky právě o tématu vlivu majitelŧ na média. Nedávno jsem zaskakoval na přednášce praţské fakulty sociálních věd, a kdyţ jsem tam ptal, jestli by na něčem takovém neměli pracovat, řekli, ţe ne, ţe to je na diplomku nezajímavé téma. Jak vycházejí česká média ze srovnání se slovenskými nebo polskými? Slovenská média znám dobře, ta polská mnohem hŧř. Občas čtu Gazetu Wyborczu, coţ mi předurčuje jistý předvýběr vidění. Je to jenom jedna část Polska. Polsko je rozdělené mentálními bloky a to kopíruje rozdělení médií. Čili tam mám pocit, ţe média nepodávají celistvost světa, ale svoji část podepřenou svým světonázorem. Slovenská scéna je neskonale horší a česká média - díky těm skoro pětadvaceti letŧm - mají oproti nim stále ohromný fundus zkušeností, inteligence a kredibility. Na Slovensku jsou pouze dvě zajímavá média, SME.sk a Týţdeň. Navíc se mezi sebou nesnášejí jako left liberálové a echt konzervativní katolíci. Jak dlouho vydrţíte pracovat v bohnické léčebně? To bude asi hodně záleţet na tom, jak dlouho tam vydrţí nynější ředitel Martin Hollý. Vrátíte se do médií jako novinář? Je to stále moţné. Přemýšlel jsem, ţe by bylo skvělé mít třeba centrum investigativní ţurnalistiky nebo ţe bych se mohl do nějaké míry uţivit psaním o právu. Nebo ţe bych mohl psát non-fiction. Také by mě bavilo dělat datovou ţurnalistiku nebo sestavovat věci, které by mohly pomoci spotřebitelŧm orientovat se v této oblasti. To, ţe jsme placeni za vyhledávání, třídění, kontextování informací, bude asi existovat pořád. Moţná budou odpovědí na dnešní situaci velmi malé servery pro velmi malé publikum. Návrat do velkého média, kde je novinář nucený do kompromisŧ, tedy nechystáte? Mám pocit, ţe vývoj na českém trhu ještě neskončil. Nejdříve bych chtěl vidět, na čem u médií a jejich majitelŧ jsme. Potíţ s Andrejem Babišem je, ţe mu všechno splývá vjedno. Je to člověk, který nerozlišuje mezi osobní, firemní, stranickou a státní sférou. A při akvizicích je opravdu drtivou silou. TOMÁŠ NĚMEČEK (40) Narodil se v Opavě. Vystudoval ţurnalistiku, češtinu a práva, vše na Univerzitě Karlově. Nejprve psal do Mladého světa, od roku 1995 pracoval v týdeníku Respekt, kde dělal dva roky šéfredaktora. Odešel ze svého rozhodnutí v roce 2005 a rovněţ dva roky pŧsobil jako šéfkomentátor Hospodářských novin. Od roku 2009 vedl přílohu Orientace v Lidových novinách a následně přílohy Právo a justice tamtéţ. Je drţitelem Ceny Ferdinanda Peroutky a Ceny Karla Havlíčka Borovského. Napsal knihu o české právní legendě, ústavním soudci Vojtěchu Ceplovi. V roce 2013 opustil novinařinu a začal pracovat jako podnikový právník Psychiatrické nemocnice Bohnice. Je ţenatý, má tři děti.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-62014350-verim-ze-jde-psat-tvrde-o-majitelich

O Ukrajině lţete, tvrdí USA. K ruským tvrzením uvádějí protiargumenty 14.4.2014

ct24.cz str. 00 ket

Svět

Kyjev - Konec ukrajinské krize je zatím v nedohlednu. Nepřinesla ho ani ruská anexe Krymu, kterou Západ neuznal. Krize se teď naplno rozhořela na jihovýchodě země. Podle Spojených státŧ se Rusko snaţí ospravedlnit své protiprávní jednání na Ukrajině pomocí "propagandistické mašinérie". Násilí podněcuje tím, ţe vytváří falešné hrozby, tvrdí americké ministerstvo zahraničí. Na svém webu publikovalo seznam deseti údajně nepravdivých ruských tvrzení i s protiargumentací. USA trvají kupříkladu na tom, ţe se na Ukrajině nacházejí ruští špioni. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov to přitom dál popírá. 1. Ruské tvrzení: Na Ukrajině nejsou aktivní ruští agenti Plné znění zpráv


Lavrov dnes opět jednoznačně odmítl, ţe by na Ukrajině pŧsobila ruská civilní nebo vojenská rozvědka. Rusko prý nezasahuje do dění na Ukrajině, jelikoţ by to bylo proti jeho zájmŧm. Podle ministra Moskva chce, aby Ukrajina zŧstala jednotná - všichni občané ale musí mít stejná práva. Tomu však nevěří odborníci. "Vojenský expert Dmitrij Tymčuk hovoří o tom, ţe uţ od roku 2010 ruská rozvědka na východě Ukrajiny začala vytvářet agenturní síť a začala se připravovat na moţné sloţitosti v tomto regionu, aby je mohla vyuţít ke svému prospěchu," upozornil spolupracovník Aktuálně.cz Jiří Just. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uţ oznámilo, ţe je vzhledem k pronikání ruských agentŧ a dalším provokacím Moskvy připraveno uzavřít společné hranice.Podle Američanŧ jsou fakta jasná - ukrajinské úřady v posledních týdnech zadrţely více neţ tucet podezřelých ruských zpravodajských agentŧ, z nichţ mnozí byli v okamţiku zatčení ozbrojeni. V prvním dubnovém týdnu měla ukrajinská vláda informace, ţe dŧstojníci GRU (ruská vojenská rozvědka) instruovali v Charkově a v Doněcku některé osoby o tom, jak organizovat protesty či jak se zmocnit vládních budov. Dvanáctého dubna pak ozbrojení proruští bojovníci obsadili při koordinované a profesionální akci vládní budovy v šesti městech na východě Ukrajiny. Mnozí z nich měli neprŧstřelné vesty, maskovací uniformy s odstraněnými identifikačními znaky a zbraně ruské výroby jako například útočné pušky AK-74 nebo ostřelovačské pušky Dragunov. Příslušníci těchto ozbrojených jednotek, z nichţ někteří měli černooranţové svatojiřské stuhy připomínající oslavy ruského Dne vítězství, vztyčili ruské a separatistické vlajky na obsazených budovách a volali po referendu o odtrţení a připojení k Rusku. USA upozorňují na nápadné podobnosti s Krymem. 2. Ruské tvrzení: Proruských demonstrací se účastní dobrovolně výhradně Ukrajinci - stejně jako na Majdanu Podle USA je skutečnost jiná. Základem v tomto případě není ukrajinský občanský aktivismus, jako je tomu u hnutí Euromajdan, které z protestŧ hrstky studentských demonstrantŧ přerostlo v akce statisícŧ Ukrajincŧ ze všech částí země a ze všech oblastí ţivota. Ruské internetové servery otevřeně rekrutují dobrovolníky k cestě z Ruska na Ukrajinu a k podněcování násilí. Existují dŧkazy, ţe mnozí z těchto takzvaných demonstrantŧ jsou placeni za svoji účast na násilnostech a nepokojích. Podle Američanŧ je zřejmé, ţe tyto incidenty nejsou spontánní, ale spíše jsou součástí dobře zorganizované ruské kampaně podněcování, separatismu a sabotáţe ukrajinského státu. Ukrajinské úřady pokračují v zatýkání dobře připravených a dobře vybavených ruských provokatérŧ pŧsobících po celém regionu. 3. Ruské tvrzení: Separatisté na východní Ukrajině mají širokou podporu veřejnosti Nedávné demonstrace na východní Ukrajině nemají podle Spojených státŧ v regionu širokou podporu. Podle prŧzkumu doněckého Ústavu pro sociální výzkum a politické analýzy z konce března velká většina obyvatel Doněcka (65,7 procenta) chce ţít ve sjednocené Ukrajině a odmítá spojení s Ruskem. Proruské demonstrace na východní Ukrajině jsou skromné co do velikosti, zvláště ve srovnání s prosincovými majdanovskými protesty ve stejných městech, a s postupem času se zmenšují. "To, ţe jsou na východě Ukrajiny etničtí Rusové nebo rusky mluvící populace, ještě neznamená, ţe se ti lidé chtějí stát součástí Ruska," řekl politický geograf Martin Riegl z FSV UK. Podle něj byl z tohoto pohledu případ Krym výjimečný. "Historicky to bylo územíruské. Myslím si, ţe ta podpora připojení k Rusku či vyhlášení nezávislosti v Doněcku či Charkově je naprosto minimální. Naprosto drtivá většina v tuto chvíli mlčí, ti lidé se asi bojí, střety na ulicích jsou velmi krvavé," podotkl Riegl. Prozatímní prezident Oleksandr Turčynov uţ dal na srozuměnou, ţe se úplně nebrání vyhlášení referenda o "jednotě země". Sám Rieglsi myslí, ţe federalizace je jedním z moţných východisek z krize. 4. Ruské tvrzení: Situace na východní Ukrajině hrozí přerŧst v občanskou válkuTo, co se odehrává na východní Ukrajině, by se podle USA nemohlo dít bez ruské dezinformace a provokatérŧ podněcujících nepokoje. Nemohlo by se to stát, kdyby nebylo velké ruské vojenské síly soustředěné na hranicích, která destabilizuje situaci svou otevřeně hrozící přítomností. V oblasti nebyly rozsáhlé protesty. Malý počet separatistŧ obsadil několik vládních budov ve východních městech jako Doněck, Luhansk a Slavjansk, ale nezískal významnou podporu veřejnosti. Ukrajinské úřady projevily pozoruhodnou zdrţenlivost ve svém úsilí o vyřešení situace a konaly jen tehdy, kdyţ byly vyprovokovány ozbrojenci a kdyţ byla ohroţena veřejná bezpečnost. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uvádějí, ţe tyto incidenty byly velmi lokální. 5. Ruské tvrzení: Ukrajinci v Doněcku odmítli nelegální vedení v Kyjevě a vytvořili nezávislou Doněckou lidovou republiku Jaká jsou fakta podle Američanŧ? Široký a reprezentativní výběr občanské společnosti a nevládních organizací v Doněcku kategoricky odmítl vyhlášení Doněcké lidové republiky, které učinila malá skupina Plné znění zpráv


separatistŧ okupujících regionální administrativní budovu. Stejné organizace potvrdily, ţe podporují prozatímní vládu a svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, upozorňuje americké ministerstvo zahraničí. 6. Ruské tvrzení: Rusko nařídilo částečné staţení jednotek od ukrajinských hranic Spojené státy tvrdí, ţe neexistují dŧkazy významného přesunu ruských sil od ukrajinských hranic. Jeden prapor nestačí. Odhadem 35 aţ 40 tisíc ruských vojákŧ zŧstává soustředěno podél hranice a zároveň zhruba 25 tisíc se jich nachází na Krymu. Podle spolupracovníka Aktuálně.cz ruské ozbrojené síly zřejmě zŧstávají, kde byly v uplynulých týdnech. Ukrajinskézdroje prý nehovoří o tom, ţe by docházelo k nějaké jejich větší koncentraci. "Hovoří se o diverzních oddílech, které koordinují separatisty, ne o invazi," konstatoval Just. 7. Ruské tvrzení: Etničtí Rusové jsou na Ukrajině ohroţeni Neexistují věrohodné zprávy o ohroţení etnických Ruskŧ na Ukrajině, konstatuje americké ministerstvo zahraničí. Prŧzkum International Republican Institute zveřejněný 5. dubna zjistil, ţe 74 procent rusky hovořící populace na východě a jihovýchodě Ukrajiny uvádí, ţe "nejsou vystaveni tlaku nebo ohroţení kvŧli svému jazyku". Mezitím na Krymu se zvýšily obavy OBSE o bezpečnost menšinové populace, především etnických Ukrajincŧ, krymských Tatarŧ a dalších. Je smutné, ţe nejvíce ohroţeni jsou ti etničtí Rusové, kteří ţijí v Rusku a jsou v opozici vŧči Putinovu autoritářskému reţimu. Tito Rusové jsou neustále pronásledováni a hrozí jim roky vězení za jejich projevy namířené proti Putinovu pravidelnému zneuţívání moci. 8. Ruské tvrzení: Nová ukrajinská vláda je vedena radikálními nacionalisty a fašistyFakta podle USA: Ukrajinský parlament se v únoru nezměnil. Je to stejný parlament, který byl zvolen všemi Ukrajinci, zahrnuje všechny strany existující před únorovými událostmi, včetně Strany regionŧ bývalého prezidenta Janukovyče. Nová vláda, která byla v parlamentu schválena drtivou většinou - a to i mnohými členy Janukovyčovy bývalé strany - se zavázala chránit práva všech Ukrajincŧ, včetně těch na Krymu. 9. Ruské tvrzení: Etnické menšiny čelí na Ukrajině pronásledování od fašistické vlády v Kyjevě Představitelé ukrajinských Ţidŧ, stejně jako německých, českých a maďarských komunit, veřejně vyjádřili svŧj pocit bezpečí pod novou kyjevskou vládou, upozorňují Spojené státy. Navíc mnoho menšinových skupin vyjádřilo obavy z pronásledování na Krymu okupovaném Rusy, coţ doloţili pozorovatelé OBSE. 10. Ruské tvrzení: Rusko nevyuţívá energetiku a obchod jako zbraně proti Ukrajině Podle Ameriky je skutečnost jiná - po ruské nelegální anexi a okupaci Krymu během dvou týdnŧ Rusko zvýšilo Ukrajině cenu za zemní plyn o 80 procent. Navíc se snaţí získat zpět 11 miliard dolarŧ po zrušení charkovských dohod z roku 2010. Ruské počínání hrozí prohloubit váţné ekonomické potíţe, kterým Ukrajina čelí. Navíc Moskva pokračuje v omezování ukrajinského vývozu do Ruska, který tvoří významnou část ukrajinského exportu, dodává americké ministerstvo zahraničí.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/269703-o-ukrajine-lzete-tvrdi-usa-k-ruskym-tvrzenim-uvadejiprotiargumenty/

Řady českých milionářů se rozrůstají 14.4.2014

ČT 24

str. 09

21:05 Ekonomika

Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Co bych dělala, kdybych vyhrála rekordní jackpot? Otázka, kterou si uţ poloţil snad kaţdý. Ostatně potvrzují to i čísla. Kaţdý druhý Čech si alespoň jednou vsadil, nebo koupil los. V hazardu a loteriích se u nás kaţdoročně protočí přes 100 miliard. A to i přesto, ţe šance na výhru je někdy mnohonásobně menší, neţ, ţe člověka přejede auto. Z nejnovějšího prŧzkumu, který si nechala zpracovat Sazka pak vyplývá, ţe případnou výhru by si lidé nejčastěji uţili na dovolené. Kolik bych jich ale lehce nabyté peníze investovalo a myslelo tak na svou budoucnost? To řekne Jana Horká. Jano, hezký večer. Na co jsi přišla? Jana HORKÁ, redaktorka -------------------Dobrý večer. Tak je pravda, ţe naprostá většina lidí by vyhrané miliony pouţila na splnění hned několika svých snŧ. Jak uţ bylo řečeno, nejvíc Čechŧ by odjelo na dovolenou. Asi kaţdý druhý. Výherci by si pak pořídili taky auto nebo motorku. Stejný počet lidí, tedy asi třetina pak v prŧzkumu jako jednu z moţností zaškrtli, ţe by peníze investovali do rekonstrukce domu nebo bytu. Jeroným KLIMEŠ, psycholog Plné znění zpráv


-------------------Je spousta lidí, který mají velkej problém dosáhnout na nějakou ţivotní úroveň, kterou by si představovali a tak svŧj ţivot tráví sněním o tom, jaké by to bylo, kdyby byli bohatí. Jana HORKÁ, redaktorka -------------------Z ţebříčku priorit je jasné, ţe na svou budoucnost by moc lidí nemyslelo. Jen 7 % potenciálních výhercŧ by si peníze schovalo a pouţilo je aţ při zaloţení rodiny. Příliš neláká ani moţnost výhru investovat, nebo peníze vloţit do vzdělání. Mnohem raději by je Češi utratili v baru, kde by výhru oslavili. A ještě jedno zajímavé číslo. Jen 13 % lidí jako jednu z moţností uvedlo, ţe by s miliony na účtě dalo výpověď v zaměstnání a přeslo pracovat. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------A o jak velkých částkách se bavíme? Jaká tady zatím byla nejvyšší poloţená výhra? Jana HORKÁ, redaktorka -------------------Obecně platí, ţe nejvíc peněz se dá vyhrát v loterii. Vŧbec nejvyšší výhra v historii téměř 400 milionŧ korun padla loni v listopadu. Štěstí tehdy měli manţelé z Chrudimska, kteří si vsadili sportku. Ať uţ v loterii, v kurzovém sázení nebo koupí losu, miliony vyplatily i další české sázkové kanceláře. U Fortuny je nejvyšší výhra přes 12 milionŧ. U Tipsportu pak téměř 10. Jen od začátku roku je v Česku 50 nových milionářŧ. Alespoň podle výher, které vyplatily 4 největší české sázkové společnosti. Dohromady si rozdělili přes 270 milionŧ korun. Podle lékařŧ ale tyto peníze lidem mnohdy spíš zkomplikují ţivot a sázející by si hlavně měli uvědomit, ţe pravděpodobnost výhry je mizivá. Karel NEŠPOR, psychiatr -------------------Celý ten humbuk kolem velké výhry je jedna velká reklamní kampaň. V podstatě se jedná o podlý trik, jak vytahat peníze z kapes lidí, kteří uţ ţádné peníze nemají. Jana HORKÁ, redaktorka -------------------A sázet se dá téměř cokoliv a na cokoliv. Nejčastěji lidé tipují sportovní výsledky. V minulosti se ale objevila i celá řada kuriózních kurzŧ. Lidé mohli například tipovat, jestli a kdy se oţení Jaromír Jágr, nebo jestli spadne vánoční strom na Staroměstském náměstí. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------A o sázení dál s Petrem Soukupem ze socio ..., z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Vítám vás u nás. Petr SOUKUP, sociolog, Sociologický ústav AV ČR, VŠE -------------------Dobrý večer přeju. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Pohled sociologa, proč lidé sázejí čím dál tím víc? Roste třeba pravděpodobnost výhry? Petr SOUKUP, sociolog, Sociologický ústav AV ČR, VŠE -------------------Tak předpokládám vzhledem k tomu, ţe jsem vystudoval statistiku, ţe se nemění nějak pravidla pravděpodobnosti, takţe pravděpodobnost výhry je rozhodně neroste. Jediné, co roste, aspoň, co mŧţu pozorovat během svého ţivota, jsou ty částky, které je moţné vyhrát, jackpoty, takţe mŧţe někoho napadnout, ţe v uvozovkách bude snazší tu částku vyhrát. Takţe neroste rozhodně pravděpodobnost, ţe vyhraju, ale roste ta částka, kterou mŧţu vyhrát, coţ samozřejmě motivuje ... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


On se koneckoncŧ často mluví o tom, ţe to vypadá na první pohled jako hra s malým rizkem a moţným velkým ziskem. Petr SOUKUP, sociolog, Sociologický ústav AV ČR, VŠE -------------------Tak to samozřejmě v zásadě prostě, to je základní logika. Pokud by to tak nebylo, tak by nebyl celý sektor loterií, ale i veškerých heren a tak dál. Takţe opravdu to, co do toho vnáším, je neporovnatelné s tím, co z toho mŧţu získat, ale protoţe tuším a ve všech statistických učebnicích je to hned první kapitola, ţe v zásadě prostě ta společnost, která tyto sluţby poskytuje, musí zároveň vydělat, tak v zásadě ty lidi musí dát do toho víc, neţ je jim zpátky vráceno. Takţe kdyţ bych chtěl uvaţovat globálně, tak asi nesází. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Ano, jinak bychom tady neměli úspěšné sázkové kanceláře. Teď jsme slyšeli, co si tak lidé představují, ţe by s případnou obrovskou výhrou udělali a na první místě suverénně přes polovinu lidí by jelo na dovolenou a ţádné úvahy o zabezpečí rodiny. Petr SOUKUP, sociolog, Sociologický ústav AV ČR, VŠE -------------------Tak já se přiznám, ţe jsem byl překvapen realističností odhadu, i kdyţ to samozřejmě mŧţe být zpŧsobeno tím, ţe lidé čtou mediální sdělení, co dělali úspěšní nebo neúspěšní sázkaři v minulosti a ukazuje se, ţe opravdu, a to nejenom u nás v republice, ono zase těch příběhŧ neznáme tolik, ţe skutečně ti lidé zpravidla to, co začnou dělat, je uţívat si víc ţivot. Dokonce z jedné jediné studie, kterou znám, která opravdu se zabývala mnoha set případy sázkařŧ, teda úspěšných, tak se ukázalo, ţe oni opravdu začali daleko víc kouřit, pít a tak dál a měli daleko horší zdraví najednou v dŧsledku toho, ţe si začali uţívat ţivot. Takţe skutečně asi uţít si ţivot, to je i jedna z těch motivací proč sázím a poměrně jí rozumím, je to poměrně jako lidská potřeba. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Ten prŧzkum, o kterém mluvíte, je český anebo řekněme světový? Petr SOUKUP, sociolog, Sociologický ústav AV ČR, VŠE -------------------Ne, ne, ne, to byl, byl prŧzkum z Velké Británie, na panelu domácností, kde se prostě mimochodem ptali na to, jestli teda někdy vyhráli nějakou větší částku v loterii, to znamená je to relativně reprezentativní zjištění a předpokládám, ţe v zásadě podobně by se choval jakýkoliv občan z kterékoliv země z těch takzvaně západních společností. Takţe to je poměrně podle mě očekávatelná věc. Prostě nesázím proto, abych se měl do konce ţivota dobře, ale sázím proto, abych si něco uţil, to je poměrně logická věc. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Takţe pak je moţná i logické to, ţe pouhých 13 % lidí řeklo, ţe by přestalo chodit do práce a ţilo by z té výhry. Petr SOUKUP, sociolog, Sociologický ústav AV ČR, VŠE -------------------Myslím si, ţe zároveň je to o to logičtější, ţe opravdu několik těch příběhŧ, které byly medializovány, ne teda zase naše, ale tuším, ţe převáţně britské nebo americké, tak ukazují, ţe ti lidé, kteří v zásadě prostě takhle radikálně změnili svŧj ţivot, takţe jim to opravdu přineslo nejenom zdravotní komplikace, ale i samozřejmě závist okolí a tak dál. A skutečně pomalu nejjednodušší je, bych řekl nevyhrát, /nesrozumitelné/ samozřejmě jak jejich výhry, protoţe skutečně prostě je to dramatický zásah do ţivota, pokud se vaše výhra bude pohybovat v řádech desítek milionŧ a byli jste člověkem, který vydělával třeba 20 tisíc, tak je to opravdu dramatický zásah do ţivota a v zásadě přijdete o známý, přijdete v zásadě o jakoukoliv jistotu, kterou jste v ţivotě měli. A to je podle mě velice nepříjemné. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Dá se vŧbec říci, jak to člověka změní? Moţná člověka takového, který skutečně není zvyklý počítat ani ve statisících, natoţ v milionech a třeba ani neumí investovat, aby mohl ty peníze šikovně schovat a tudíţ nedráţdit. Plné znění zpráv


Petr SOUKUP, sociolog, Sociologický ústav AV ČR, VŠE -------------------Tak neumí investovat, tady je samozřejmě zase se dá sáhnout po číslech, která jsou známá, potaţmo po statistikách, která v České republice máme, prostě dramatická většina Čechŧ investuje maximálně do stavebního spoření, to je prostě jejich základní investiční nástroj. S cennými papíry uţ se prostě radši nechtějí potkat a tak dál. Takţe drtivá většina Čechŧ něco takového neumí, takţe to prostě běţný občan nic takového neumí a skutečně pro toho člověka by to byl šok. Samozřejmě, mohl by si najmout lidi, ale moţná, ţe by si najmul špatné lidi, který by z něj ty peníze vytahali, stejně tak by z něj začali tahat peníze příbuzní a tak dál. Takţe opravdu kdybych měl vyslovit přání, tak nikomu bych vlastně tu výhru nepřál, protoţe opravdu to mŧţe mít v podstatě téměř ve většině případŧ jenom negativní následky /nesrozumitelné/ ... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Já ještě zŧstanu, ještě zŧstanu u toho poměrně malého procenta, kdy by lidé to investovali, aby jim to vynášelo peníze. Dá se říci, jaká je charakteristika tak, takového typického sázkaře a jaká je charakteristika typického investora? Petr SOUKUP, sociolog, Sociologický ústav AV ČR, VŠE -------------------No, to v zásadě řekl bych, ţe v něčem se stýkají ty charakteristiky, byť bych řekl, ţe investor zpravidla bude člověk bohatší, naopak sázkař bude člověk spíš chudší většinou ... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Ale moţná oba milovníci rizika ... Petr SOUKUP, sociolog, Sociologický ústav AV ČR, VŠE -------------------... a oba, oba mají samozřejmě ten pozitivní sklon k riziku, tak jak o tom hovoří ekonomická teorie. To znamená tendlecten princip mají v těle, ale protoţe prostě sázkař v uvozovkách tak maximálně sleduje kurzy svých klubŧ a to, jak hrají fotbal, nebo případně teda sází naslepo nějaká čísla v nějaké Sportce nebo něčem podobném, tak oproti tomu ten investor sleduje samozřejmě prostě ty pohyby na burzách a je opravdu znalý toho a sázkař se prostě přes noc nestane dobrým investorem, to se prostě nemŧţe, nemŧţe stát. A málokdo bude zároveň dobrým investorem a dobrým sázkařem. Takovejch lidí bude opravdu jak šafránu. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Říká Petr Soukup. Díky. Petr SOUKUP, sociolog, Sociologický ústav AV ČR, VŠE -------------------Díky moc.

Oligarchové na východní Ukrajině 14.4.2014

ČT 24

str. 06

21:31 Horizont

Michal KUBAL, moderátor -------------------A ve studiu teď uţ Jan Šír, analytik z fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý večer. Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Dobrý večer. Michal KUBAL, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Podle vás, jaká je moc Rinata Achmetova? Opravdu to funguje tak, ţe jeden, byť takto mocný oligarcha dokáţe hýbat tak velkou částí jedné země? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Tak o tom, ţe Rinat Achmetov patří mezi nejvlivnější lidi na Ukrajině, asi pochybuje málokdo. Je rozhodně nejbohatší, patří mu velká část té prŧmyslové základny Doněcku, která činí Doněck, potaţmo Donbass, tu doněckou oblast něčím specifickým i v rámci Ukrajiny. Nicméně já si myslím, pokud bych směl navázat na tu vaši otázku vŧči Josefu Pazderkovi, ţe Rinat Achmetov momentálně rozhodně není tím hybatelem událostí na Ukrajině, jakkoliv rozumím tomu, ţe je v celém dění bytostným zpŧsobem zainteresován, protoţe v případě, ţe Donbass připadne Rusku, existuje z jeho pohledu riziko, ţe o ten svŧj výnosný byznys přijde. V případě, ţe na Ukrajině se ustaví, coţ je momentálně méně pravděpodobné, nějaká demokratická proevropská vláda, logicky by se mohl stát terčem nějakého vyšetřování trestního stíhání, potaţmo být odsouzen a přijít o ten majetek tak jako tak. Takţe jeho pozici mu taky momentálně nezávidím. Michal KUBAL, moderátor -------------------Takţe klíčový hráč, nicméně ti nejdŧleţitější, ti opravdový hybatelé podle všeho sedí daleko, daleko na východ v Kremlu? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Mám tu obavu a poslední informace, které z Ukrajiny dostáváme, to, zdá se, potvrzují. Michal KUBAL, moderátor -------------------Pokud se dostaneme ještě k Achmetovovi, on zbohatl s Janukovyčem, potom se přidal na stranu opozice. Je to takový ten klasický převlékač kabátŧ, který dělá všechno pro to, aby jeho byznys prosperoval? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Tak on zbohatl uţ v dřívější době, teď si dovolím vyslovit domněnku, ţe to, co jeho zajímá, je nějaké stabilní prostředí, aby o ten majetek, ke kterému přišel právě v té bouřlivé době, zŧstal. Nicméně převlékání kabátu, to je kategorie z oblasti morálky, z oblasti etiky. Já si myslím, ţe zájmy, cíle, které sleduje Rinat Achmetov, jsou daleko přízemnější. Michal KUBAL, moderátor -------------------Jan Šír, prozatím děkuji.

Zbraně separatistů na východní Ukrajině 14.4.2014

ČT 24

str. 09

21:31 Horizont

Michal KUBAL, moderátor -------------------A ještě jednou Jan Šír. Jak se zdá, tak kyjevská vláda teď váhá, které z těch nabízejících se řešení je to méně špatné? Dá se to tak charakterizovat? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Dá se to samozřejmě charakterizovat, bohuţel se obávám, ţe je to nejhorší, které se nabízí, je nedělat nic. Coţ je podle řady signálŧ právě to, co Kyjev dělá. Michal KUBAL, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Má podle vás Kyjev teď nástroje na zvládnutí situace? Zdá se, ţe přece jenom neovládá minimálně ty místní silové sloţky, které tam jsou na východě země? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Tak ty nástroje samozřejmě jsou velice omezeny, nicméně pokud nebudou pouţity ani ty nástroje, které má Kyjev k dispozici, hrozí to, ţe Vladimir Putin se nezastaví a sebere si z Ukrajiny to, kam bude schopen zajít. A co bude schopen pozřít. Michal KUBAL, moderátor -------------------Myslíte si, ţe východ Ukrajiny je tou konečnou hranicí? Anebo ţe by pak s jídlem mohla rŧst chuť i na další sousto? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Já si myslím, ţe bohuţel není. Svědčí o tom i dosavadní vývoj situace tím, ţe Kreml nějakým zpŧsobem pozřel Krym, dostal se do slepé uličky, protoţe ten Krym je absolutně ne ţivota schopný bez nějakého pozemního propojení s tou centrální částí Ruska. Z toho dŧvodu já se domnívám, ţe prvořadým úkolem minimálně v krátkodobém horizontu bude vytvoření nějakého pozemního spojení mezi Krymem a Ruskem, který uţ jenom s ohledem na tu geografii by procházel chersonskou doněckou oblastí. Minimálně máme tady další nevyřešení konflikt, kde Rusko má svoje posádky v moldavském Podněstří. Dovolím si risknout a vyslovit nějakou prognózu v tom, ţe podle těch horších scénářŧ mŧţe dojít k připojení, nebo nějakým zpŧsobem k ovládnutí, převzetí kontroly nad oblastmi nejenom východní kontroly, ale i jiţní kontroly. A vzhledem k tomu, ţe v těchto oblastech neexistuje ţádná přirozená bariéra ani nějaká historická hranice, myslím si, ţe dobře mŧţe dojít i na takový scénář, ţe ruský postup se zastaví aţ někde na Dněpru. Michal KUBAL, moderátor -------------------Jan Šír, díky za vaše názory. Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Děkuji.

Vláda chce prodlouţit Čechům ţivot o dva roky 14.4.2014

Mladá fronta DNES str. 01 Lenka Petrášová

Titulní strana

Experti navrhují vznik zvláštní skupiny lékařŧ, kteří dostanou lépe zaplaceno a budou se intenzivně starat o chronicky nemocné, aby disciplinovaněji dodrţovali předepsanou léčbu. PRAHA Nejprve plán vlády tak, jak je napsaný na papíře: Čechŧm by se měla do roku 2020 prodlouţit „zdravá část“ ţivota o dva roky. To znamená - a zní cynicky - ţe by lidé dál umírali v prŧměrných 78 letech, ale s nějakou nemocí by strávili uţ „jen“ patnáct let. Není to výmysl české vlády, jeţ má do konce roku 2015 přijmout jednotlivé kroky, ale záměr celé Evropské unie. Dŧvodem snahy není jen dojemná péče o blahobyt, nýbrţ snaha zastavit rostoucí výdaje do zdravotnictví. Na první pohled byrokratický nápad přinesl zajímavé unijní srovnání, v němţ Češi propadli. „Do padesáti let věku člověka je u nás relativně nízká pravděpodobnost váţného onemocnění. Poté se však oproti vyspělým zemím výrazně zvyšuje. A to je jedním z faktorŧ, který mŧţe vést k výrazné zátěţi pro zdravotní systém,“ říká profesor Michal Mejstřík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, jenţ na téma zpracoval studii. „Češi mají v 55 letech naději, ţe budou ţít dalších osm let ve zdraví. Coţ je jen polovina toho, na co se mohou těšit třeba Norové,“ říká Tomáš Doleţal z organizace věnující se zdravotnickým statistikám iHeta. Dŧchod tak část lidí tráví v nedobrém zdravotním stavu a běháním po doktorech. Plné znění zpráv


Co s tím a jak něco takového vŧbec mŧţe vláda změnit? Studie ukazují, ţe viníkem je jak české zdravotnictví, tak sami pacienti. Hlavní problém je v prevenci a v péči o chronicky nemocné, jako jsou třeba cukrovkáři. „Náš zdravotní systém není schopen dát peníze ve chvíli, kdy by se ještě dalo chorobám u pacientŧ zabránit. Bylo by to chytré a levnější, ale my na to nemáme,“ upozorňuje Doleţal. Ekonom Mejstřík vládě navrhuje holandský model: zdravotní pojišťovny uzavřou smlouvy se skupinou praktických lékařŧ a specialistŧ na konkrétní chronická onemocnění, ti by dostávali lepší platby a za to by se lépe a intenzivněji starali o chroniky. Ukázalo se totiţ, ţe pacienti pak lépe dodrţují předepsaný reţim a péče je méně nákladná. Právě disciplína českých pacientŧ je velkou slabinou. Čtyřicet procent lidí neví, na jaké preventivní prohlídky mají nárok, nebo na ně nechodí. Dvacet procent si nevyzvedává předepsané léky a nedodrţuje léčbu. Čím to? „U nás je pořád pocit, ţe zdravotní péče je zadarmo. A nikdo se o to tudíţ nemusí starat, stát se postará,“ říká exministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09. » Pokračování na str. A3 Vláda chce prodlouţit ţivot o dva roky » Pokračování ze str. 1 Srovnání posledních rokŧ ţivota Čechŧ a lidí z vyspělých zemí je překvapivé. Prŧměrný Čech se potýká s nemocemi 17 let před smrtí, zatímco třeba Švéd jen dvanáct rokŧ. „To mimo jiné znamená, ţe české zdravotnictví léčí a vynakládá peníze na kaţdého z nás o pět let déle neţ ve Švédsku,“ říká odborník na sociální lékařství a veřejné zdravotnictví Jan Holčík. Kdyţ ale detailně srovnává příčiny rozdílŧ kvality zdraví obyvatel rŧzných zemí, nevidí chyby primárně v úrovni zdravotní péče. „Pokud se má Česká republika srovnávat se Švédskem, kdyţ máme dvojnásobnou spotřebu cigaret, dvojnásobnou spotřebu alkoholu, více neţ dvojnásobný výskyt obezity a poloviční spotřebu zeleniny, nemŧţeme očekávat při jakkoliv vysokých nákladech na provoz ambulancí a nemocnic, ţe dosáhne takové úrovně zdraví lidí, jako je ve Švédsku,“ argumentuje Holčík. V penězích to není, těch je dost Ţe problém není v mnoţství peněz, ukazuje porovnání OECD - Česko je jedna z mála zemí z tohoto klubu, kde se mezi lety 1997 a 2007 velmi zlepšila efektivita zdravotnictví. Co je však chybou systému, byť neviditelnou: Česko si neumí pohlídat „pohyb“ pacienta, jenţ běhá po doktorech, v celém systému. A kvŧli tomu utrácí mnohem více peněz, neţ je nezbytně nutné. „V České republice stojí hlavní chronická onemocnění za více neţ osmdesáti procenty všech úmrtí. Většina pacientŧ se přitom léčí s chronickou chorobou mnoho desítek let,“ konstatuje studie ekonoma Michala Mejstříka. Chce-li to kabinet zásadně změnit, mŧţe leda tak udělat agitační kampaň: Jezte zdravě, nepijte alkohol, sportujte a choďte na preventivní prohlídky!

Obecní zpravodaje pod vlivem radnic 14.4.2014

Obec & finance str. 44 PhDr. Michaela Černá

Místní tisk

Michaela Černá Více neţ dvě třetiny obcí vydávají svŧj obecní zpravodaj. Mezi obcemi s více neţ tisíci obyvateli je to ale uţ devadesát procent. V naprosté většině (více neţ 90 % případŧ) jsou zpravodaje distribuované zdarma obyvatelŧm do poštovních schránek. Tím se obecní tisk dostává do rukou obrovskému počtu lidí. Přesto je však jeho vliv často podceňován, stejně jako kontrola jeho kvality. V listopadu 2013 nabyla účinnosti novela tiskového zákona, která obecním zpravodajŧm ukládá povinnost poskytovat objektivní a vyváţené informace o obci (viz článek Svobodná výměna názorŧ v č. 5/2013). Naprostou většinu obecních zpravodajŧ připravují obce svými silami, profesionální zpracování (například agenturou) si dovolí jen zhruba 6 % obcí. Tvŧrci zpravodajŧ jsou tak nejčastěji úředníci, tiskoví mluvčí, zastupitelé a nezřídka také radní a mnohdy samotní starostové. Poţadovat objektivitu po novinách, na jejichţ přípravě se velice často podílí politický představitel obce, se tak jeví jako idealistický poţadavek. Obecní Plné znění zpráv


zpravodaje však nelze s tímto argumentem odsuzovat jako politické pamflety. V prvé řadě je třeba brát v úvahu, ţe obecní zpravodaje jsou trochu jiná média neţ ta ostatní. Zpravodaj není Mladá fronta Obecní zpravodaj se od „běţných“ novin (typicky celostátních deníkŧ) zásadně liší. – Je vydáván jen pro velmi malou a hranicemi obce úzce vytyčenou lokalitu, – vychází méně často neţ celostátní zpravodajská média, – v naprosté většině případŧ ho nevytváří profesionálové, – je financován obcí (inzerce obvykle s obtíţemi pokryje tiskové náklady), – s radnicí je spojen nejen finančně, ale většinou i personálně a – redaktoři obvykle mají k místu, problematice a hlavně lidem, o kterých píší, blízký vztah. Svým postavením jsou tak obecní zpravodaje mezi médii zcela jedinečné. Navíc jejich obsah tvoří 86 % čistě lokálních témat, čímţ jsou mezi médii (v nekomerčním slova smyslu) bezkonkurenční (ani obecní rozhlas, místní rádio nebo lokální televize nejsou tak rozšířené). Zpravodaje se ale od jiných médií liší i svou funkcí. Celostátní tisk v prvé řadě informuje a aţ následně plní funkci orientační a integrační; v obecních zpravodajích jsou všechny tyto funkce stejně dŧleţité - informovat, napomáhat občanŧm orientovat se v místní problematice a integrovat je do komunity (píší místní lidé o místních lidech pro místní lidi). Vezmeme-li v úvahu tak velké mnoţství vlastností, jimiţ jsou obecní zpravodaje specifické, nelze na ně zcela odpovědně klást rovné nároky jako na média komerční či veřejnoprávní (alespoň ne v našich současných podmínkách). I novelu tiskového zákona, která poprvé v českém zákonodárství ukotvuje obecní zpravodaje, definuje je a ukládá jejich vydavatelŧm zvláštní povinnosti (poţadavek objektivity, nutnost vyváţenosti obsahu a právo zastupitele na uvedení svého názoru ve zpravodaji) lze mj. vnímat jako doklad toho, ţe se jedná o média specifická, s jinými vlastnostmi a potřebami včetně zvláštních pravidel. Přesto však právě tato novela apeluje na jisté kvality, které by měl obecní zpravodaj naplňovat, byť je to většinou méně profesionálně vytvářený tisk. Jedná se o objektivitu a vyváţenost, pro jejichţ dosaţení je v prvé řadě potřeba vymezit hranice moţného vlivu vedení obce na obsah tiskoviny. Statistika potvrzuje vliv radnic Většina obecních zpravodajŧ je propojena s vedením obce, tedy s jejím politickým zastoupením. Výjimky samozřejmě existují. Některé zpravodaje větších měst nebo městských částí (není jich ale mnoho) jsou například zadávány ke zpracování (včetně obsahu) agentuře, jinde je na výrobu zpravodaje najata úřadem osoba, která se jinak na chodu obce nepodílí. Přesto na většinu obecních novin má vedení obce nebo zastupitelstvo vliv, ať uţ skrze personální propojení (nejčastější případ je, kdyţ je místostarosta redaktorem) nebo přímo či nepřímo kontrolují obsah zpravodaje před jeho publikací. Statistika hovoří jednoznačně v neprospěch vyváţenosti obsahu. Nejčastěji se například mezi texty vyjadřující stanovisko k určitému problému vyskytují názory starostŧ, místostarostŧ, radních a dále také koaličních zastupitelŧ nebo názory „města“ či „obce“ (jak bývají označovány). Pohledy a stanoviska opozičních politikŧ zaznívají ve zpravodajích naprosto minimálně. Stejně tak je raritou, vyskytneli se v obecním zpravodaji článek, v němţ by si názory koaliční a opoziční oponovaly, popř. by zaznívaly názory města a občanŧ v jednom textu společně. Ačkoliv nelze opomenout, ţe některé zpravodaje dávají prostor pro kritické články občanŧ, bývají tyto přístupy spíše ojedinělé. Přese všechno je nutné brát v úvahu, ţe je-li jednou starosta (potaţmo místostarosta) zvolen za hlavu obce, je v pořádku, ţe obecní zpravodaj seznamuje občany s jeho názory na problematiku obce. Dokonce lze říci, ţe je toto zprostředkování povědomí o názorech vedení obce o její činnosti nezbytné. Nelze však s tímto odŧvodněním opomenout otiskovat také názory dalších zastupitelŧ a opozice, popřípadě občanŧ, majících k dané problematice konkrétní vztah. Moţnost vyjádřit se jako poslední Existuje celá řada příčin, proč obecní zpravodaje otiskují v takové míře téměř výhradně názory koaliční. V prvé řadě - velice často se jedná o pasivitu opozice. To však není dostatečný argument pro neuvádění rŧznorodějších komentářŧ. Redakce zpravodajŧ by měla fungovat tak, aby názory dalších politikŧ a potaţmo občanŧ sama vyhledávala a zveřejňovala. To se ale většinou ve skromných podmínkách finančních i oborové (ne)znalosti neděje. Koaliční politici, zvláště vedení obce, jsou také v pomyslné výhodě tím, ţe se k nim jednotlivé články dostanou obvykle ještě před vydáním zpravodaje, čímţ získávají jedinečnou moţnost na řešenou problematiku nebo kritický text okamţitě reagovat a to ještě v témţe vydání. Takovou moţnost „prostý“ čtenář obvykle nemá. Tento postup se nazývá zneuţívání moţnosti vyjádřit se jako poslední a v obecním zpravodaji je nezřídka aplikován ať uţ v podobě reakcí na článek, dopisování dovětkŧ pod články, nebo v horším případě (neděje se tak ovšem často) odmítnutím článku. Vedení obcí zpravidla obhajuje takové jednání jako uvádění mylných informací na pravou míru. Mnohdy tak skutečně činí a jen brání mystifikaci občanŧ nepřesnými či nepravdivými údaji. Často se ale jedná o vědomé či nevědomé odmítání cizích názorŧ nebo kritiky svých rozhodnutí a činŧ. Je tedy zřejmé, ţe ne kaţdá spojitost zpravodaje s radnicí je negativní. A rovněţ tam, kde je vliv radnice na obsah zpravodaje přílišný v neprospěch plurality uveřejňovaných názorŧ, nemusí jít vţdy o záměr. Mnohdy (častěji pak v menších obcích) se jedná o neúmyslné ovlivňování obsahu a podoby zpravodaje zpŧsobené buď neznalostí principŧ nestranné, vyváţené ţurnalistiky nebo nedostatkem kvalifikovaných lidí, kteří by se byli Plné znění zpráv


ochotni zpravodaji věnovat. Často jde jen o přirozenou snahu prezentovat pozitivně výsledky vlastní, ne lehké, práce. Místního novináře je potřeba proškolit Jedním z největších úskalí obecních zpravodajŧ je tak nízká profesionalita. Lokální ţurnalistika postrádá profesionální novináře, kteří jsou znalí rozdílŧ zpravodajství a publicistiky a dokáţí s obojím pracovat tak, aby si zpravodaj zachoval nestrannost, potaţmo vyváţenost, kterou poţaduje rovněţ novela tiskového zákona. Příčinu lze hledat ve dvou faktorech. V prvé řadě obecní úřady nejsou schopny či ochotny zaplatit kvalitního šéfredaktora, který by zvládl zpravodaj kvalitně vést. Zejména v nejmenších obcích se takoví lidé těţce hledají. Zadruhé se ani sami novináři do takové práce nehrnou. Pověst obecních novin není v novinářských kruzích příliš dobrá. Profesionální novinář pak s tíţí hledá dŧvod pouštět se do práce zcela neperspektivní. Čímţ vzniká začarovaný kruh – obecní zpravodaje potřebují kvalitní ţurnalisty (alespoň do vedoucích pozic), ale ti nemají o práci na neprofesionálních novinách zájem. Obecní zpravodaje však bez profesionálního přístupu nemohou svou kvalitu dost dobře zlepšovat. Tvorby obecních zpravodajŧ se tak nejčastěji ujímají dobrovolníci z řad úředníkŧ či vedení obce, kteří nejenom ţe (často i přes svou snahu) nedokáţí docílit nestrannosti zpravodaje, ale nejsou ani v tom, jak obecní noviny mají vypadat a jak je vytvářet, elementárně proškoleni. Není tak ţádnou výjimkou, kdyţ obecní zpravodaj překračuje zákony. Nejčastěji zákon o ochraně osobních údajŧ, zákon o regulaci reklamy, autorský zákon i tiskový zákon. Za obsah zpravodaje je přitom zodpovědný jeho vydavatel, tedy v tomto případě sama obec. Stejně jako je úředník informačního centra proškolen o zákonně o ochraně osobních údajŧ, i pracovník či dobrovolník zodpovědný za vedení zpravodaje by měl proto znát základní novinářské principy a zákony dotýkající se obecního tisku. V dnešní době přitom existují školení zaměřená cíleně na přípravu obecního zpravodaje. Dobrá organizace je základ Vedle personálního obsazení je také dŧleţité promyšlené organizační členění zpravodaje. Jeho základem je oddělení redakce a redakční rady. Princip, který sice mnoho obcí povaţuje za sloţitý, ale přesto s úspěchem funguje i v nejmenších obcích, není náročný: Redakce tvořena píšícími redaktory bez politické angaţovanosti v obci je zcela odstíněna od politického vlivu vedení obce. Potřebnou kontrolu nad ní vykonává redakční rada, fungující jako orgán dozorčí či správní, v němţ sice nemá vedení města rozhodující slovo, ale díky přítomnosti vybraných zastupitelŧ i občanŧ dohlíţí na to, aby zpravodaj naplňoval všechny potřebné funkce a pracoval v souladu se zákonnými i novinářskými potřebami. Redakční rada (scházející se ideálně dvakrát aţ čtyřikrát do roka) kontroluje stav a udílí doporučení šéfredaktorovi, aniţ by rozhodovala o obsahu samotného periodika. Je také tím, kdo vytváří pravidla pro vydávání zpravodaje. Ani jeden z orgánŧ nemusí mít mnoho členŧ, a proto není tento model nijak náročný a čím dál více obcí se k němu přiklání. Situace je obvykle taková, ţe zastupitelstvo obce zvolí redakční radu (někdy je redakční rada tvořena pouze a zároveň všemi zastupiteli, vhodná je ale i přítomnost občanŧ). Ta stanoví pravidla (stanovy) zpravodaje a zvolí šéfredaktora. Šéfredaktor si vytvoří redakci. Dobrou praxí je i postup, kdy je redakční radou zvolen šéfredaktor, který zastává veškerou práci redakce sám. V takovém případě je jiţ obvyklé, ţe za svou práci dostává mzdu odpovídající velikosti obce a tedy i objemu práce na novinách. Objektivní obecní zpravodaj Obecní zpravodaje jsou odlišné od jiných médií a potvrzuje to i novela tiskového zákona, která věnuje pozornost právě a jenom jim. Ta ukládá obecním zpravodajŧm povinnost poskytovat objektivní a vyváţené informace. V současném nastavení, kdy je většina zpravodajŧ pod kontrolou (ať uţ obsahovou nebo personální) vedení místních radnic, je dosaţení této nestrannosti velice náročné. Ke zlepšení situace mŧţe vést zavedení větší profesionality do obecních zpravodajŧ počínaje kvalitním proškolením redaktorŧ a zavedením propracované organizační struktury s oddělenou redakční radou a redakcí. Dosaţení dokonalé objektivity je ideál, který ani celostátní deníky vţdy nenaplňují. Ovšem i na celostátní i na lokální úrovni, zvláště kdyţ se zpravodaje dostávají do rukou většině občanŧ, by měla trvat snaha se kvalitě a objektivitě co nejvíce přiblíţit. Kromě toho, ţe se obecní zpravodaje v mnohém liší od jiného celostátního i regionálního tisku, liší se také výrazně jeden od druhého. Zcela jinou grafickou i obsahovou podobu, rozsah, periodicitu i personální a finanční zázemí má zpravodaj obce s pěti sty obyvateli a zpravodaj 50 tisícového města nebo městské části. Foto popis| O autorovi| PhDr. Michaela Černá, je ředitelkou neziskové organizace Místní média, externí lektorkou Vzdělávacího centra pro veřejnou správu a členkou Asociace pro mezinárodní otázky. Píše do lokálních a odborných periodik. Vystudovala ţurnalistiku, mediální studia a genderová studia na Fakultě sociální studií Masarykovy univerzity v Brně, mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a absolvovala rigorózum tamtéţ. ** Statistická data jsou čerpána z rigorózní práce autorky „Tištěné obecní zpravodaje v okrese Prahavýchod“ obhájené v roce 2013 na FSV UK. Plné znění zpráv


Pořad Nory Fridrichové si posvítil na Andreje Babiše. Takto to dopadlo 14.4.2014

parlamentnilisty.cz jno

str. 00

Monitor

Bohuslav Sobotka vs. Andrej Babiš. Kdo je větší premiér, ptá se Česká televize. V pořadu Nory Fridrichové 168 hodin se televize na hodnocení obou hlavních postav zeptala například bývalého šéfporadce premiéra Petra Nečase či ekonomického publicisty Miroslava Motejlka. Sobotka tlakŧm Babiše prý odolává, není radno jej předčasně podceňovat, zaznívá. Miroslav Motejlek si všímá především popularity Andreje Babiše v očích veřejnosti, která je podle něj klíčová. “Mŧţeme očekávat, ţe ataky budou čím dál razantnější,“ řekl v ČT. Češi podle vedoucí Katedry marketingové komunikace a PR Univerzity Karlovy Denisy Kollmannové mají nepolitické politiky prostě rádi. “Uţ od dob Václava Havla,“ řekla. Podle Petrose Michopulose, PR konzultanta v minulosti blízkého ČSSD, si Andrej Babiš prostě musí vydobýt svŧj prostor, proto ty spory. “Bude expandovat do toho prostoru, jak předsedovi vlády, tak ostatním ministrŧm,“ řekl. Jenţe i u Babiše mohou lidé narazit, pokud si po roce vládnutí uvědomí, ţe mělo být líp, ale není. “Pokud pojede jenom na té negativní vlně, tak samozřejmě to se za chvíli vyčerpá,“ řekl ve 168 hodinách Tomáš Vrbík, bývalý poradce premiéra Petra Nečase. Teflonový Sobotka Zatím se jednalo o dva dŧleţité spory; o Dŧl Paskov a poplatky ve zdravotnictví. V prvním případě vidí Motejlek jako výherce sporu premiéra Sobotku. Babiš se sice z pŧvodní miliardy domluvil na 600 milionech korun, ovšem podle ekonomického publicisty je na místě říkat - zatím. Konečná částka totiţ pŧvodní miliardu mŧţe opravdu dosáhnout. Jiří Kraus, jazykovědec z Fakulty sociálních věd UK, vidí nápadnost Babiše v jeho neustálém údivu, ţe musí něco někomu stále vysvětlovat. Toho byli novináři svědky, kdyţ se chtěli ministra financí před vládní budovu zeptat na zelenou naftu. “Jeţíš, já uţ jsem mluvil dlouho,“ řekl novinářŧm a před nástupem do auta dodal: “To mám konflikt zájmŧ.“ Sobotku ovšem není dobré podceňovat, míní Vrbík. Podle něj se mŧţe zdát, ţe je slabší hráč, ovšem jiţ ukázal, ţe si poklidně umí své pozice vydobýt. Například v krizi ČSSD ihned po volbách. “Sobotka je trochu teflonový, takţe po něm ty výpady Babiše trošku sjíţdějí,“ řekl Motejlek s tím, ţe zatím premiér odolává. Otázka zní, jak dlouho jim to spolu vydrţí.


věřím, ţe jde psát tvrdě o majitelích 14.4.2014

Respekt str. 42 marek švehla

Rozhovor

S právníkem a bývalým novinářem Tomášem Němečkem o miliardářích v českých médiích a práci v psychiatrické léčebně Tomáš Němeček, jeden z nejuznávanějších českých novinářŧ, si vţdy zakládal na tom, ţe mŧţe dobře dělat i úplně jinou práci. Vystudoval tři vysoké školy a poslední z nich - praţská práva - ho nasměrovala k psaní přílohy Právo a justice, specializovaného dvojlistu vycházejícího v Lidových novinách, oceňovaného laiky i právními profesionály. Krátce po oznámení koupě Lidových novin Andrejem Babišem loni v Plné znění zpráv


létě Němeček veřejně prohlásil, ţe v Babišových novinách pracovat nebude, a z novinařiny skutečně odešel. Co dnes dělá a jak se téměř po roce dívá na své tehdejší rozhodnutí? * Jaké to je, kdyţ se ze známého novináře stane neznámý právník psychiatrické kliniky? Fakt, ţe mě tam drtivá většina lidí nezná, má jistý pŧvab. Chtěl jsem tam být jen sám za sebe jako právník, coţ se mi snad nějakým zpŧsobem daří. Měl jsem štěstí, ţe hned po svém nástupu jsem řešil případy, na kterých té nemocnici záleţelo, a zatím se je povedlo dotáhnout k vítězství. I kdyţ u sporŧ pacient versus nemocnice by bylo lepší, kdyby ke sporŧm vŧbec nedocházelo. * Trochu jsem mířil k tomu, co to dělá s vaším egem. Je to samozřejmě ztráta společenského statusu. * A peněz? Taky. Jsem asi na polovině toho, co jsem bral v novinách. Na druhou stranu ale dál přednáším na univerzitě, píšu sloupky pro slovenský časopis Týţdeň, takţe jsem rodinný rozpočet plus minus nějak zarovnal. A manţelka mi to toleruje. * Zastupujete přímo nemocnici ve sporech s pacienty u soudu? Nemocnice si nenajímá specialisty? Já jsem specialista na ochranu osobnosti i na medicínské právo. A ono těch případŧ zase není tolik. Momentálně jich běţí asi pět. To je však jen jedna, menší část mé agendy. Druhá spočívá v tom, ţe mám se svou asistentkou na starosti vymáhání pohledávek nemocnice, přičemţ jsme se rozhodli, ţe nebudeme podávat pohledávky vŧči našim pacientŧm inkasním agenturám. Rozhodnutím číslo dvě bylo, ţe pozastavujeme vymáhání skrze exekutora a zkoušíme to dělat vlastními silami nebo s pomocí soudu. K exekutorovi dával spory s pacienty mŧj předchŧdce, jednou dokonce kvŧli čtyřiceti čtyřem korunám nedoplatku. * Jak jste úspěšní? To je na delší povídání. Samozřejmě bych rád řekl, ţe to jde a ţe je to snazší a rychlejší. V občanském soudním řádu jsou určité nástroje, kdy lze třeba poţádat soud, aby pomohl zjistit účty dluţníka. Soudy k tomu ale přistupují velmi rozdílně. Některé provedou kompletní lustraci a jiné se pouze dluţníka zeptají, jestli má některé další účty. Kdyţ řekne, ţe ne, soud prohlásí, ţe svou povinnost splnil. A v takovém případě končí moje moţnosti a dávám případ exekutorovi. Teď jsem začal zkoušet sluţby Jiřího Proška, bývalého prezidenta Exekutorské komory ČR, který na mě pŧsobil docela osvíceným dojmem. * Co dalšího dělá právník psychiatrické léčebny? Posuzuji a přepisuji smlouvy podle nového občanského zákoníku. Dále mám řešit nečekané problémy, kdy třeba přivezou narkomana, který nemá své doklady. Nebo belgická policie deportuje Ukrajince na Ukrajinu a ten se při mezipřistání v Praze pokusí o demonstrativní sebevraţdu, takţe ho odvezou do Bohnic. Řeším, jaké to má dŧsledky a co máme dělat dál. Nejnapínavější součástí mé zdejší práce je asi to, ţe jsem k sluţbám zaměstnancŧm, kdyţ něco potřebují, ale samozřejmě i pacientŧm na doporučení ošetřujícího lékaře. Do kanceláře mi tak přijdou třeba lidé, kteří chtějí ohlásit trestný čin. Jeden čas jsem měl asi pět plných mocí od pacientŧ, jimţ jsem vyřizoval něco náročnějšího - určení výchovného prostředí pro děti, sepsání darovací smlouvy, předběţné prohlášení, co se s ním má dít dál, kdyţ bude postupovat choroba, která zhoršuje jeho stav, a tak. * Ještě ke sporŧm s pacienty: jak se vyrovnáváte s případy, kdy zastupujete nemocnici ve sporu s pacientem, u něhoţ cítíte, ţe je v právu? Pracuji v Bohnicích, coţ je asi jedno z nejlepších psychiatrických zařízení, taková vlajková loď v české psychiatrické péči, je tu osvícený ředitel Martin Hollý a špičky české psychologie. Jsou tu opravdu úţasní lidé, takové případy se tedy daří řešit v rámci vnitřní diskuse. Často to probíhá za účasti náměstka pro léčebnou péči. Nemocnice si jednak dává pozor, aby pacientŧm neubliţovala, snaţí se jim vyjít vstříc a mnohdy je v péči dŧslednější, neţ je běţné v jakékoli nemocnici, nejen psychiatrické. Takţe i stíţnosti se snaţí řešit celkem zodpovědně. Plné znění zpráv


* Musel jste si na základě praxe poopravit nějaký názor, který jste v tomto směru napsal jako komentátor do novin? Snaţím se ţít podle toho, co jsem psal, takţe spíše ne. Příjemně mě překvapilo, jak vymáhání dluhŧ jde i s pomocí soudu. A samozřejmě by nám ohromně pomohlo, kdyby byla prosazena novela občanského soudního řádu, jiţ navrhuje Člověk v tísni a která je strašně jednoduchá. Ta novela navrhuje, aby věřitel, který si pohledávku vymáhá sám u soudu bez advokátního zastoupení, dostal tarifní odměnu šest set korun, coţ je podstatně méně, neţ kolik si účtuje advokát podle svého tarifu. Dluţník by měl tu šestistovku zaplatit za všechnu korespondenci, telefonování, pokus sehnat dluţníka. A to mi připadá jako férové opatření. Já si zatím nemŧţu soudu účtovat ţádné náklady, nemám za svoji vstřícnost ţádnou odměnu. * U novin člověk celkem snadno pozná, jestli dělá svou práci dobře, nebo ne. Stačí si nastavit kritéria, okruh lidí, podle jejichţ ohlasu se bude řídit. Jak to poznáte vy coby právník bohnické léčebny? Poznám to sám. Je to mŧj vnitřní pocit. Měl jsem to tak uţ dlouho, moţná od vojny, ţe si určuji úkoly a podle toho jednám. Tady to jde určit docela přesně. Teď budu zlý * Z médií, konkrétně Lidových novin, jste odešel kvŧli nechuti pracovat pod Andrejem Babišem coby vydavatelem. Kdyţ se na jeho noviny podíváte s odstupem, potvrdily se vaše obavy? Ony to moţná byly obavy ze mě samotného. Z toho, jak by mě taková práce deformovala, jak bych se tomu sám přizpŧsobil, jestli bych se třeba po roce neomlouval za nějaké nevyhnutelné kompromisy. Zdálo se mi, ţe pro mě zkrátka neexistuje čestné řešení. Výpověď jsem proto dal v červnu, ještě před tím, neţ Andrej Babiš vyhrál volby a stal se ministrem financí. Po čase si myslím, ţe se mi ty obavy potvrdily. Andrej Babiš je pro své novináře slonem v místnosti, prostě k němu musí zaujmout nějaký postoj. Mŧţete předstírat, ţe tam ten slon není, ale to je směšné. A je velmi těţké najít míru pro to, kdy se jím budete muset obsesivně zabývat, kdy máte mluvit a kdy musíte mlčet, kdy je to ještě v pořádku a kdy uţ pochybíte. * A je dnes na Lidových novinách nebo MF DNES znát, ţe je vlastní místopředseda vlády? To je otázka pro rŧzné směry ţurnalistických fakult, které by teď měly vystoupit se svými analýzami. Nebo třeba pro Transparency International. Je trochu smutné, ţe jedinou a docela dobrou analýzu v tomto směru publikoval Milan Šmíd jako sólista na webu Louč.cz. Myslím, ţe vliv Andreje Babiše na jeho deníky jsme mohli pozorovat v posledních dnech v Mladé frontě DNES. Například v tom, jakým zpŧsobem referovala o Bohuslavu Sobotkovi a jeho rozhodování o OKD v minulosti. Lze to vypozorovat i na tom načasování a obsahu. Poté co se Andrej Babiš stal ministrem financí, má MF DNES přístup do archivu dokumentŧ ministerstva financí a cituje z nich. A vysvětlení, ţe je to výsledek jejich tříměsíční práce, jako novinář po dvaceti letech praxe neberu, protoţe za těmi texty tříměsíční práce není vidět. Naopak je zjevné, ţe někdo dostal na podnose naservírované dokumenty, které mohou pocházet z rŧzných zdrojŧ, nejen z archivu ministerstva financí. * Včera řekl hlavní autor zmíněných článkŧ, ţe z ministerstva financí neměl jediný dokument. Ano, i šéfredaktorka Mladé fronty DNES Sabina Slonková napsala, ţe jde o úplně běţné, rutinní prověřování, které se provádí u kaţdého předsedy vlády, a připomínala slavný novinářský úspěch ohledně bytu expremiéra Stanislava Grosse. Tomu se to ale bohuţel vŧbec nepodobá. Ţádnou analýzu ohledně vlivu, majetkŧ a postojŧ, kterou šéfredaktorka Mladé fronty DNES avizovala, jsem v deníku, jejţ vede, nenašel. * Noviny vydávané Andrejem Babišem řídí respektovaní novináři s dlouhou praxí. Proč by sebou tak rychle nechali manipulovat? Já bych to rozdělil. István Léko je nepochybně přední ekonomický novinář a zpravodajství Lidových novin se pod jeho vedením výrazně zlepšilo. Nemŧţu ale nevidět, ţe byl šéfredaktorem týdeníku Euro, který tehdy vlastnila PPF, nebo později České pozice, jiţ sponzoroval primárně Andrej Babiš, coţ se veřejnost dozvěděla aţ dodatečně, nikoli z úst Istvána Léka. Chci tím říct, ţe se tu velmi silně projevovalo, ţe István Léko rozumí pravidlŧm hry. A ta jsou taková, ţe se o některých věcech prostě nebude mluvit. Myslím, ţe István Léko dokonale souzní s majitelem a v tom je pro něj ideálním šéfredaktorem. Nepochybně přináší čtenářŧm cenné informace, ale nikdy takové, které by uškodily majiteli. Byl by vynikajícím šéfem jakéhokoli provládního média v Orbánově Maďarsku, protoţe by tak skvěle souzněl s Viktorem Orbánem, ţe by nám to všem připadalo Plné znění zpráv


přirozené. O Sabině Slonkové se mi mluví ještě hŧře, protoţe ji mám jako novinářku rád. Myslím si, ţe je statečná a dobrá. Zároveň jsem však u ní vysledoval určitý problém. V novinařině je velmi dŧleţitá ochrana utajeného zdroje, současně ale existuje riziko, ţe se novinář stane jeho zajatcem. Dŧvěřuje mu natolik, ţe ho vědomě či podvědomě začne nadbíhat. Podřizuje tomu své texty a přijímá od svého zdroje jeho vidění situace a světa. Jinak řečeno - tím, ţe se někdo stává vaším utajeným zdrojem, svazujete se s ním pevným lanem. A to je věc, která se musí odstínit dobrou editací, dobrou vnitroredakční politikou nebo kontrolními mechanismy práce editorŧ. A to, myslím, Sabina nemá. Jejích textŧ s utajenými zdroji bylo hodně a to ji mohlo někam posunout. I nynější texty o Sobotkovi vycházejí z utajeného zdroje. Pokud říká, ţe MF DNES nemá informace z ministerstva financí, ale odjinud, patrně z policejního spisu - kdo je tedy pustil? * Má tedy Sabina Slonková jako šéfredaktorka MFD tendenci přebírat Babišovo vidění světa? Jaroslav Kmenta (bývalý investigativní novinář MFD - pozn. red.) nedávno připomněl jednu svou dŧleţitou zkušenost s Babišem. Říkal, ţe mu jeden čas nabízel informace, které se týkaly někdejšího ministra zemědělství Petra Zgarby. Kmenta ty informace převzal s tím, ţe si je prověří, ale zřejmě mu to trvalo příliš dlouho, protoţe později vyšly zpracované v článku Sabiny Slonkové v Aktuálně.cz. Byl to první velký úspěch tohoto zpravodajského webu. Aktuálně.cz se pak prezentovalo jako médium, které dohnalo k pádu ministra zemědělství. Tehdy jsem si uvědomil, ţe Sabina Slonková mŧţe mít k Babišovi blíţe, neţ jsem si myslel. V dobrém slova smyslu, ţe ho bere jako člověka, který má přístup k úţasným informacím a je ochoten je zveřejňovat, a ona to bere jako běţnou práci. Tak to chodí, ţe vám někdo nosí informace, a mŧţe být úplně oprávněné, ţe je přijmete a zveřejníte. Musíte si ovšem dávat pozor, nezapomínat na kontrolní mechanismy. A pro tyto kontrolní mechanismy Sabina Slonková cit neměla a nemá. * Nakolik mají čeští novináři obecně po téměř dvaceti pěti letech svobodné práce cit pro to, kde je jakási pomyslná červená čára, za kterou uţ v zájmu své nezávislosti a svobody nelze jít? Teď budu zlý: Je otázkou, zda tento cit neztratil Respekt po svém veřejném vyjádření, ţe nebude psát o Zdeňku Bakalovi. Dŧvody, které uvedl, byly pochopitelné. Mně ale vadilo, ţe z nouze dělal ctnost namísto toho, aby své rozhodnutí přijal se vší problematičností té situace. A ten problém je stále váţnější, protoţe OKD, New World Resources a jiné jeho firmy jsou na tom čím dál hŧř. S umístěním bytŧ na burzu v Amsterdamu a s jejich pouţitím jako zástavy na vydání dluhopisŧ to začíná být nahnuté. Říká se, ţe jsou tři moţnosti. Buď budete své majitele ignorovat. Nebo vţdy napíšete do závorky, ţe je zmíněný člověk váš majitel. Nebo se budete tvářit, ţe všem včetně majitele měříte stejným metrem. Pořád věřím, ţe existuje moţnost být natolik silný a sebevědomý, aby šlo o majitelích psát, jako byl to byl kdokoli jiný. Je to ale velmi těţké. * Hrozí Respektu, ţe se dívá na svět Bakalovýma očima? Ne, myslím, ţe Respekt se rozhodl vaporizovat Zdeňka Bakalu a ţe se mu to úspěšně daří. Je však otázkou, jestli svět, ve kterém je vykrojené jedno místo ve tvaru Zdeňka Bakaly, není v dnešní době aţ příliš neúplný. * Úvaha Respektu byla jednoduchá: Pokud Zdeňka Bakalu nemŧţeme v momentech - kdy by si to třeba zaslouţil - chválit, protoţe by čtenáři naší chvále nevěřili, tak nemáme zájem ho ani kritizovat. Udělali jsme to v prostředí, kde existuje dost jiných kritických médií, která mohou tuto práci za nás udělat. Ano, vy se mŧţe ospravedlnit tím, ţe řeknete, ţe jste sice v hlavním proudu, ale přece jen jako výlučný týdeník na jeho okraji. Mladá fronta nebo Lidové noviny tohle udělat nemohou, jsou denní součástí agendy. Navíc samozřejmě mezi Babišem a Bakalou je obrovský rozdíl a kdo říká, ţe ne, tak má pohled z Měsíce. Odtud se mŧţe zdát, ţe Německo a Ukrajina jsou stejné. * Co to všechno znamená pro český tisk jako celek? Přestáváte jej číst? Naopak. Kupuji dvoje aţ troje noviny denně a jeden aţ dva týdeníky k tomu, protoţe mě to zajímá. Kromě toho sleduji novinky, které jsou jenom na internetu. * Jak si informace filtrujete? Skládám je. Plné znění zpráv


* Věříte jim, nebo ne? Jsem hodně poučený čtenář, řadu tvŧrcŧ zpráv znám osobně a vím, jestli jim mám věřit, nebo ne. Kdyţ článek napíše Eliška Bártová, Jindřich Šídlo a jiní, budu tomu asi dŧvěřovat, ať jejich články vyjdou kdekoli. * Andrej Babiš převzal Lidové noviny v situaci, kdy - aspoň podle zpráv z nitra těchto novin - nebyly příkladným vzorem svobodné ţurnalistiky. Novináři Lidových novin veřejně říkali, ţe některé věci jim vedení nedovolí psát, mluvilo se například o nemoţnosti za něco kritizovat prezidenta Klause. Vy jste v tom čase v Lidových novinách pracoval. Jsou takové zprávy pravdivé? Je to významná část pravdy. Pravda má ale hodně tváří. Je symfonická a tón, který by v tom chyběl, je ten, ţe člověk, který toto o Lidových novinách vykládal, výhrady zveřejnil aţ ex post. Předtím byl toho plnou součástí a nijak mu to nevadilo. * Měl jste osobně takovou zkušenost? Mně by si nikdo nedovolil říkat, jaký článek mŧţu tisknout. Respektive jsem byl odvolán z pozice vedoucího přílohy Orientace pro neshody, mimo jiné ohledně tisknutí nějakých článkŧ. Bylo to, myslím, takové vymezení rolí. Měsíc jsem se rozhodoval, jestli v těch novinách po takové zkušenosti zŧstanu, a rozhodl jsem se, ţe tehdejšímu šéfredaktorovi přece jen z nějakých dŧvodŧ věřím i přes jeho problematické vlastnosti. Příloha Právo a justice, kterou jsem vedl, byla vlastně pokračováním téhoţ jinými prostředky a nikdy do ní nikdo nezasahoval. Drtivá síla * Myslíte si, ţe zdejší ţurnalistické školy dostatečně připravují studenty na podobné situace? Ne. Přitom uţ by měly vznikat diplomky právě o tématu vlivu majitelŧ na média. Nedávno jsem zaskakoval na přednášce praţské fakulty sociálních věd, a kdyţ jsem tam ptal, jestli by na něčem takovém neměli pracovat, řekli, ţe ne, ţe to je na diplomku nezajímavé téma. * Jak vycházejí česká média ze srovnání se slovenskými nebo polskými? Slovenská média znám dobře, ta polská mnohem hŧř. Občas čtu Gazetu Wyborczu, coţ mi předurčuje jistý předvýběr vidění. Je to jenom jedna část Polska. Polsko je rozdělené mentálními bloky a to kopíruje rozdělení médií. Čili tam mám pocit, ţe média nepodávají celistvost světa, ale svoji část podepřenou svým světonázorem. Slovenská scéna je neskonale horší a česká média - díky těm skoro pětadvaceti letŧm - mají oproti nim stále ohromný fundus zkušeností, inteligence a kredibility. Na Slovensku jsou pouze dvě zajímavá média, SME.sk a Týţdeň. Navíc se mezi sebou nesnášejí jako left liberálové a echt konzervativní katolíci. * Jak dlouho vydrţíte pracovat v bohnické léčebně? To bude asi hodně záleţet na tom, jak dlouho tam vydrţí nynější ředitel Martin Hollý. * Vrátíte se do médií jako novinář? Je to stále moţné. Přemýšlel jsem, ţe by bylo skvělé mít třeba centrum investigativní ţurnalistiky nebo ţe bych se mohl do nějaké míry uţivit psaním o právu. Nebo ţe bych mohl psát non-fiction. Také by mě bavilo dělat datovou ţurnalistiku nebo sestavovat věci, které by mohly pomoci spotřebitelŧm orientovat se v této oblasti. To, ţe jsme placeni za vyhledávání, třídění, kontextování informací, bude asi existovat pořád. Moţná budou odpovědí na dnešní situaci velmi malé servery pro velmi malé publikum. * Návrat do velkého média, kde je novinář nucený do kompromisŧ, tedy nechystáte? Mám pocit, ţe vývoj na českém trhu ještě neskončil. Nejdříve bych chtěl vidět, na čem u médií a jejich majitelŧ jsme. Potíţ s Andrejem Babišem je, ţe mu všechno splývá vjedno. Je to člověk, který nerozlišuje mezi osobní, firemní, stranickou a státní sférou. A při akvizicích je opravdu drtivou silou. *** Plné znění zpráv


TOMÁŠ NĚMEČEK (40) Narodil se v Opavě. Vystudoval ţurnalistiku, češtinu a práva, vše na Univerzitě Karlově. Nejprve psal do Mladého světa, od roku 1995 pracoval v týdeníku Respekt, kde dělal dva roky šéfredaktora. Odešel ze svého rozhodnutí v roce 2005 a rovněţ dva roky pŧsobil jako šéfkomentátor Hospodářských novin. Od roku 2009 vedl přílohu Orientace v Lidových novinách a následně přílohu Právo a justice tamtéţ. Je drţitelem Ceny Ferdinanda Peroutky a Ceny Karla Havlíčka Borovského. Napsal knihu o české právní legendě, ústavním soudci Vojtěchu Ceplovi. V roce 2013 opustil novinařinu a začal pracovat jako podnikový právník Psychiatrické nemocnice Bohnice. Je ţenatý, má tři děti. Babiš je pro své novináře slonem v místnosti -musí k němu za ujmout nějak ý po stoj. Jsem po učený čtenář a hodně tvŧrcŧ znám osobně. Vím, jestli jim mám věřit, nebo ne. Foto autor| foto karel cudlín

Komunisti versus eurohujeři. Hrozí druhý Majdan v Moldavsku? 14.4.2014

tyden.cz str. 00 Rusko a okolí Martin Valeš

Na Ukrajině to zase vře, ale nemusí být jedinou zemí ohroţenou ruským expanzionismem. Zanedlouho se mŧţe chleba lámat hned v sousedství, v zemi méně významné, ale obdobně symbolické. Na podzim jsou volby v Moldavsku, které mohou výrazně změnit osud nejchudší země kontinentu, ale i vztahy Ruska se Západem. Proti sobě totiţ stojí proevropské liberální strany a komunisté fandící Kremlu. Na Ukrajině to zase vře, ale nemusí být jedinou zemí ohroţenou ruským expanzionismem. Zanedlouho se mŧţe chleba lámat hned v sousedství, v zemi méně významné, ale obdobně symbolické. Na podzim jsou volby v Moldavsku, které mohou výrazně změnit osud nejchudší země kontinentu, ale i vztahy Ruska se Západem. Proti sobě totiţ stojí proevropské liberální strany a komunisté fandící Kremlu. Jedna nepodepsaná smlouva rozpoutala na Ukrajině melu, kterou málokdo čekal a která ještě zdaleka neskončila. Asociační dohodu s Evropskou unií ovšem má podepsat i Moldavsko, proti čemuţ vystupují opoziční komunisté a od čehoţ odrazuje bývalou svazovou republiku i Moskva. "Energetické dodávky jsou před zimou dŧleţité. Doufám, ţe nezamrznete," hrozil uţ v září ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin před svou návštěvou Kišiněva. Podepsání asociační dohody by prý mohlo mít "váţné dŧsledky" - kromě naprosté závislosti na ruském plynu naráţel Rogozin i na mnoţství Moldavanŧ, které pracuje v Rusku, či separatistický region Podněstří (viz Děravý stát níţe). Vláda se nicméně zastrašit nedala a v listopadu na summitu ve Vilniusu dohodu parafovala. Oficiální podpis by měl následovat letos v létě, tedy brzy před volbami. "Objevují se četné snahy z vnějšku přesvědčit Moldavany, ţe budou muset volit ‚buď, anebo'; je to ale umělá debata," ujišťuje Peter Stano z kabinetu evropského komisaře pro sousedskou politiku Štefana Füleho. "Přidruţení nezasahuje do suverenity Moldavska, včetně obchodních záleţitostí, a je tudíţ naprosto slučitelné s prohlubováním politických a hospodářských vztahŧ se třetími zeměmi, včetně Ruska." Vedle dohody o přidruţení si proevropský tábor mŧţe připsat další obdobný zářez: v pŧlce března členské státy odsouhlasily zrušení vízové povinnosti pro Moldavany, od května budou moci jezdit bez větších komplikací do schengenského prostoru. Praktický dopad je sice spíš malý, neboť mnoho Moldavanŧ má tak jako tak třeba rumunský pas, ale symbolická hodnota je nepopiratelná. Na druhou stranu má Proevropská koalice (doslova se tak jmenuje) za sebou nepěkné skandály, kvŧli kterým její vláda loni takřka padla. Nakonec se jen reorganizovala pod novým premiérem, ale ani Iurie Leancă nedokázal prozápadní tábor zcela očistit. "Moldavští politici dosáhli nezanedbatelných úspěchŧ v modernizaci země a v přiblíţení se k Evropě, ale neumějí to takříkajíc prodat svým občanŧm. Chybí komunikace elit s veřejností a ta pak vidí jen korupční skandály a papalášské excesy," vysvětluje ředitelka odboru severní a východní Evropy ministerstva zahraničí Eliška Ţigová. "Zato Moskva má propagandu výborně zvládnutou." Plné znění zpráv


Kdo s koho Volební preference obou táborŧ jsou v posledních měsících skoro dokonale vyrovnané, padesát na padesát. Mŧţe se tedy pak opakovat ukrajinský scénář? Totiţ vítězství komunistŧ, kteří zahodí dojednanou asociační dohodu, a masivní protesty přerŧstající v násilí? "Záleţí ponejvíc na dalším vývoji situace v sousední Ukrajině, který má ozvěnu v separatistickém Podněstří, či, ještě přesněji, na postupu Putinova Ruska," soudí politolog Jan Šír z katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd UK. "Ale samotné vítězství komunistŧ lidi do ulic vyhnat nemusí, při předpokladu, ţe s jejich nástupem nebude spojena radikální změna zahraničněpolitického kursu." Ukrajinský scénář neočekává ani Ţigová z ministerstva zahraničí. "To nebyly primárně protesty za evropskou integraci, ale proti prezidentu Janukovyčovi a jeho zvŧli, kdyţ najednou nepodepsal dohodu." Aţ postupně situace vykrystalizovala do sporu západ-východ. Moldavsko má nicméně v ţivé paměti tragické události přesně před pěti lety. Třetí volební vítězství komunistŧ v řadě vzbudilo masivní odpor, desetitisíce převáţně mladých lidí se shromáţdily na náměstích. V Kišiněvě začaly létat kameny a hořet parlament, reakce policie byla mnohdy brutální. Hovoří se aţ o čtyřech mrtvých, ovšem ţádný z případŧ ještě nebyl zcela vyšetřen. Oba tábory se obviňovaly z nasazení provokatérŧ. Komunisté ale mohou být velkou neznámou. Sice je volí hlavně staří nostalgici a chudý venkov, nicméně za dobu své vlády v letech 2001-2009 se také oháněli proevropskou rétorikou a vztahy s Kremlem měly velmi kolísavý charakter. Ostatně nelze se divit, kdyţ Rusko neustále okupovalo levobřeţní část moldavského území. "Myslím, ţe se strana skládá z rŧzných kategorií lidí," vyjádřil se před třemi lety tehdejší vicepremiér, nyní premiér Leanca v rozhovoru pro časopis TÝDEN. "Bude tam zřejmě nějaká sorta ortodoxních bolševikŧ ze staré školy, ale také mnoho oportunistŧ." To se ukázalo při politickém patu v letech 2011 a 2012. V několika kolech parlament nebyl schopný zvolit prezidenta, komunisté pořád měli blokační menšinu. Aţ díky třem přeběhlíkŧm se do čela země postavil Nicolae Timofti. Historie není jen jedna Před druhou světovou válkou bylo Moldavsko, nebo téţ zvané Besarábie, střídavě součástí Rumunského království a pod nadvládou ruského impéria. Současné hranice se objevily roku 1940, kdy Stalin spojil území Podněstří s částí Besarábie do Moldavské sovětské socialistické republiky. Po rozpadu SSSR vyhlásilo Podněstří nezávislost na Kišiněvu a nějakou dobu se v oblasti střílelo. Etnicky je národ Moldavanŧ spjat s Rumuny, respektive ani nejsou jednotní v otázce, zda mluví rumunským dialektem, nebo svébytným moldavským jazykem. A další potíţ je s národnostními menšinami, kterých bylo v historii na území dost, a ještě víc tím zamíchal Stalin se svou národnostní politikou. Statistiky uvádějí tři a pŧl milionu obyvatel, nepočítaje pŧl milionu v Podněstří. Z toho tvoří Moldavané asi dvě třetiny, jedenáct procent je Ukrajincŧ, přes devět procent Rusŧ, sto padesát tisíc Gagauzŧ, k tomu komunity Bulharŧ, Ázerŧ a dalších. Navíc je obvyklé, ţe obyvatelé Moldavska hovoří více jazyky a mají více pasŧ, například ukrajinský, rumunský či ruský. Není ani neobvyklé, kdyţ staří lidé nadále prokazují svou totoţnost doklady Sovětského svazu, které by uţ přes dvacet let neměly platit. Děravý stát Podobně jako na Ukrajině, i v Moldavsku se Kremlu daří sypat sŧl do otevřených ran. Nejvíc se teď hovoří o separatistickém regionu Podněstří, které teď ve světle krymského návratu do Ruska zopakovalo svou vŧli učinit totéţ. Scénář by se nemusel moc lišit, hlavní potíţ by byla logistická, neboť regionu chybí přístup k moři. I kdyby se to stalo, na realitě v místě by to příliš nezměnilo. Moskva by tím potvrdila svŧj výklad mezinárodního práva. Jen by asi nemohla pouţít argument utlačování ruské menšiny, protoţe v Podněstří nemají Moldavané vŧbec šanci rusky mluvící lidi šikanovat, děje se opak. Ale tady Moskva má, co potřebuje, region dotuje a prezident pravidelně létá do Moskvy na konzultace. Od bouřlivého dělení SSSR navíc situaci jistí kolem 1500 muţŧ ruských mírových jednotek, jeţ navíc hlídají sklady munice staţené například z Československa a NDR. Plné znění zpráv


Vedle Podněstří má Kišiněv problém i s další národnostní menšinou. Gagauzové jsou turkický národ, který přijal pravoslaví. Po mateřském jazyku preferují ruštinu namísto moldavštiny a mají jistou politickou autonomii na jihu. V únoru vypsali referendum, v němţ se aţ totalitně vysokým procentem (98,4) vyslovili pro integraci s Putinovou celní unií namísto asociace k EU.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/komunisti-versus-eurohujeri-hrozi-druhy-majdan-vmoldavsku_304095.html

Oligarchům nevyhovuje připojení k Rusku, ale ani příklon k EU 15.4.2014

dialog.ihned.cz str. 00 Karel Svoboda

dialog.ihned.cz

Je veřejným tajemstvím, ţe klíčovou roli v současných protestech hraje Rinat Achmetov. Protesty přitom nejsou nijak masové, většina obyvatelstva se k nim staví spíše rezervovaně. Nejbohatší Ukrajinec přitom dlouhodobě vystupoval velmi zdrţenlivě, zcela v duchu hesla "neříkám ani tak, ani tak, ale na má slova dojde". Současné protesty na východě a částečně i na jihu Ukrajiny vzbudily obavy o další osudy celé země. Přitom velmi často komentáře zmiňují právě tyto oblasti jako prŧmyslovou základnu Ukrajiny, která ţiví celou zemi. Ačkoli o prŧmyslovosti pochybovat nejde, druhá část tvrzení jiţ tak nesporná není. Podíváme-li se na celkové ukazatele, jmenovitě na ukazatel hrubého regionálního produktu (HRP), východoukrajinské regiony nemají, pokud pomineme specifickou situaci Kyjeva, konkurenci. Podle ruského listu Vědomosti vytváří Doněcká oblast asi 11,7 % celkového HRP Ukrajiny, Dněpropetrovská 10,1 %. Další oblasti východu, respektive jihovýchodu Ukrajiny patří také mezi výše postavené, jejich náskok oproti západním jiţ není tak výrazný. V případě Charkovské oblasti jde o 4,5 %, Luhanské 4 %, Záporoţské 3,8 %. Naproti tomu Lvovská oblast dosahuje 4,1 %, Volyňská 1,4 %, Ivano-Frankovská 2,2 %. Závislí na Rusku Zároveň je ale nutné brát v potaz i počet obyvatel, který poněkud zmírňuje rozdíly mezi jednotlivými regiony (s výjimkou Doněcké a Dněpropetrovské oblasti), co se týče regionálního produktu na hlavu. Východní oblasti jsou přitom opravdu prŧmyslovější neţ ty, které se nacházejí na západě. Je jen otázkou, zda je to dobře, či nikoli. Luhanská oblast, tedy nejvýchodnější součást Ukrajiny, je tradičně hornickým regionem. HNDialog na Facebooku Názorový server HNDialog najdete také na Facebooku ZDE Vedle toho se v oblasti nachází mnoho podnikŧ hlavně těţkého strojírenství či chemického prŧmyslu. Podobně je na tom i další dŧleţitá oblast, tedy oblast Doněcká, odkud pocházel i bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Obě oblasti tak byly silně závislé na dotacích, které Ukrajina získávala ze zdrojŧ Ruské federace. Nejinak je tomu i u Dněpropetrovské a Záporoţské oblasti. První z nich je významná hlavně svými ocelárnami a zásobami ţelezné rudy, u druhé jde do značné míry o produkci leteckých motorŧ. Naproti tomu západní oblasti, aţ na zmíněný Lvov, nejsou prŧmyslově příliš významné. Rusko zdraţilo Ukrajině plyn o 80 procent. Mŧţe i přišktrtit dodávky, tvrdí Jaceňuk - čtěte ZDE Situace se stává komplikovanější při pohledu na potřebu dotací a nízkých cen energií. Východní Ukrajina aţ doposud těţila z poměrně výhodné pozice, kdy levné vstupy proměňovala na export - velmi často do zemí Evropské unie. Pro východoukrajinské oligarchy bylo a je výhodné, pokud se země nezačala přiklánět na jednu nebo druhou stranu. Konzumenti dotací V případě příklonu k Rusku by se ztíţil přístup na evropské trhy, v případě příklonu k Západu by oblast byla odstřiţena od levného plynu (cena pro Ukrajinu dosahovala 268,5 dolaru za 1000 kubíkŧ, v Evropě se mluví o Plné znění zpráv


ceně kolem 400 dolarŧ). Ukrajinské noviny Investgazeta pak uvádí analýzu dotací ze strany centra jednotlivým regionŧm. Podle nich byla v prvním pololetí roku 2013 právě Doněcká oblast druhým největším recipientem dotací (po Kyjevu), a to v čisté výši 9,2 miliardy hřiven, zatímco Lvovská oblast se nachází na šestém místě s platbami do státního rozpočtu vyššími, neţ kolik z něj dostávala. V případě Donbasu (tedy i Luhanské oblasti) hraje roli to, ţe v současné době je těţba uhlí ztrátová. Aby to nebylo tak jednoduché, nejvíce do státního rozpočtu oproti příjmŧm vydávají Charkovská a Dněpropetrovská oblast, které tradičně řadíme k jihovýchodu, a Poltavská, patřící ke středu země (volby v roce 2012 zde vyhrála Baťkivšina Arsenije Jaceňuka). Rinat Achmetov - ani tak, ani tak Je veřejným tajemstvím, ţe klíčovou roli v současných protestech hraje Rinat Achmetov. Protesty přitom nejsou nijak masové, většina obyvatelstva se k nim staví spíše rezervovaně. Nejbohatší Ukrajinec přitom dlouhodobě vystupoval velmi zdrţenlivě, zcela v duchu hesla "neříkám ani tak, ani tak, ale na má slova dojde". Samotnému Achmetovovi, stejně jako ostatním oligarchŧm regionu, totiţ nevyhovuje ani jeden z extrémŧ, a to jak bezvýhradný příklon k Evropské unii, tak i k Rusku. V prvním případě by došlo ke ztrátě levného plynu z Ruska, navíc zatíţeného ještě ztrátou objednávek z této země (jen za první dva měsíce poklesly objednávky z Ruska o 31 procent), ve druhém případě zase ke ztrátě, respektive citelnému zhoršení přístupu na evropské trhy, navíc k zesílení tlaku ze strany ruských oligarchŧ, za kterými stojí přímo Kreml. Ani jedno není v Achmetovově zájmu, proto se snaţí podobnému vývoji za kaţdou cenu zabránit. Rinatu Achmetovovi nijak nevyhovuje současné jednoznačné směřování kyjevské vlády k Evropské unii. Jiţ nyní je evidentní ohroţení vyššími cenami za zemní plyn ze strany Ruska (pro druhý kvartál narostly na 485 dolarŧ za 1000 kubíkŧ, coţ je více, neţ kolik platí evropské země). Ukrajina přestala podle šéfa státní společnosti Naftogaz platit za ruský plyn - čtěte ZDE Omezení vývozu do Ruska by se citelně dotklo hlavně Donbasu (těţké strojírenství, metalurgie), Záporoţské oblasti (strojírenství) a Dněpropetrovské oblasti (strojírenství, metalurgie). S tím by logicky nastaly i obrovské sociální bouře, které by se obrátily proti nenáviděné "západní" vládě. Kyjevská vláda přitom ví, ţe pokud má naplnit podmínky pŧjčky od Mezinárodního měnového fondu, čekají ji sloţitá a drsná opatření, která ji v očích obyvatel prŧmyslových regionŧ neudělají populární. Bude se jednat především o zrušení dotací energií, které v současné době pro domácnosti pokrývají jen asi třetinu nákladŧ. Stále ruský Donbas Situace na Ukrajině skutečně není nijak jednoduchá. Jisté je, ţe ono "národní povstání", jak je interpretováno, je velmi silně nafouknuto. Pozice nejbohatšího Ukrajince je přitom poněkud schizofrenní. Rinat Achmetov brání svoje zájmy, přičemţ ruku v ruce s Rusy, kteří jsou v současné době jeho spojenci. Pro Achmetova by odklon od Ruska znamenal zcela jistě omezení dotací, ať jiţ z Moskvy, tak i z Kyjeva, a ohroţení jeho byznysu. Upozorněním na nespokojenost obyvatelstva jen dává najevo, ţe současná vláda jej nemŧţe ignorovat úplně. Pro Rusko je přitom daleko jednodušší, aby Donbas zŧstal na Ukrajině, přičemţ mŧţe pouţívat ochranu ruskojazyčného obyvatelstva jako hrozbu. Ale jak uţ jsme si v poslední době zvykli, racionální výpočty výhodnosti nemusí znamenat všechno. Autor přednáší na Institutu mezinárodních studií FSV UK

URL| eu

http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-62028780-oligarchum-nevyhovuje-pripojeni-k-rusku-ale-ani-priklon-k-

Oligarchům připojení k Rusku nevyhovuje 15.4.2014

Hospodářské noviny

str. 09


Názory 157

© 2014 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Karel Svoboda Současné protesty na východě a částečně i na jihu Ukrajiny vzbudily obavy o další osudy celé země. Přitom velmi často komentáře zmiňují právě tyto oblasti jako prŧmyslovou základnu Ukrajiny, která ţiví celou zemi. Ačkoli o prŧmyslovosti pochybovat nejde, druhá část tvrzení jiţ tak nesporná není. Podíváme-li se na celkové ukazatele, jmenovitě na ukazatel hrubého regionálního produktu (HRP), východoukrajinské regiony nemají, pokud pomineme specifickou situaci Kyjeva, konkurenci. Podle ruského listu Vědomosti vytváří Doněcká oblast asi 11,7 % celkového HRP Ukrajiny, Dněpropetrovská 10,1 %. Další oblasti východu, respektive jihovýchodu Ukrajiny patří také mezi výše postavené, jejich náskok oproti západním jiţ není tak výrazný. V případě Charkovské oblasti jde o 4,5 %, Luhanské 4 %, Záporoţské 3,8 %. Naproti tomu Lvovská oblast dosahuje 4,1 %, Volyňská 1,4 %, Ivano-Frankovská 2,2 %. Závislí na Rusku Zároveň je ale nutné brát v potaz i počet obyvatel, který poněkud zmírňuje rozdíly mezi jednotlivými regiony (s výjimkou Doněcké a Dněpropetrovské oblasti), co se týče regionálního produktu na hlavu. Východní oblasti jsou přitom opravdu prŧmyslovější neţ ty, které se nacházejí na západě. Je jen otázkou, zda je to dobře, či nikoli. Luhanská oblast, tedy nejvýchodnější součást Ukrajiny, je tradičně hornickým regionem. Vedle toho se v oblasti nachází mnoho podnikŧ hlavně těţkého strojírenství či chemického prŧmyslu. Podobně je na tom i další dŧleţitá oblast, tedy oblast Doněcká, odkud pocházel i bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Obě oblasti tak byly silně závislé na dotacích, které Ukrajina získávala ze zdrojŧ Ruské federace. Nejinak je tomu i u Dněpropetrovské a Záporoţské oblasti. První z nich je významná hlavně svými ocelárnami a zásobami ţelezné rudy, u druhé jde do značné míry o produkci leteckých motorŧ. Naproti tomu západní oblasti, aţ na zmíněný Lvov, nejsou prŧmyslově příliš významné. Situace se stává komplikovanější při pohledu na potřebu dotací a nízkých cen energií. Východní Ukrajina aţ doposud těţila z poměrně výhodné pozice, kdy levné vstupy proměňovala na export – velmi často do zemí Evropské unie. Pro východoukrajinské oligarchy bylo a je výhodné, pokud se země nezačala přiklánět na jednu nebo druhou stranu. Konzumenti dotací V případě příklonu k Rusku by se ztíţil přístup na evropské trhy, v případě příklonu k Západu by oblast byla odstřiţena od levného plynu (cena pro Ukrajinu dosahovala 268,5 dolaru za 1000 kubíkŧ, v Evropě se mluví o ceně kolem 400 dolarŧ). Ukrajinské noviny Investgazeta pak uvádí analýzu dotací ze strany centra jednotlivým regionŧm. Podle něj byla v prvním pololetí roku 2013 právě Doněcká oblast druhým největším recipientem dotací (po Kyjevu), a to v čisté výši 9,2 miliardy hřiven, zatímco Lvovská oblast se nachází na šestém místě s platbami do státního rozpočtu vyššími, neţ kolik z něj dostávala. V případě Donbasu (tedy i Luhanské oblasti) hraje roli to, ţe v současné době je těţba uhlí ztrátová. Aby to nebylo tak jednoduché, nejvíce do státního rozpočtu oproti příjmŧm vydávají Charkovská a Dněpropetrovská oblast, které tradičně řadíme k jihovýchodu, a Poltavská, patřící ke středu země (volby v roce 2012 zde vyhrála Baťkivšina Arsenije Jaceňuka). Rinat Achmetov – ani tak, ani tak Je veřejným tajemstvím, ţe klíčovou roli v současných protestech hraje Rinat Achmetov. Protesty přitom nejsou nijak masové, většina obyvatelstva se k nim staví spíše rezervovaně. Nejbohatší Ukrajinec přitom dlouhodobě vystupoval velmi zdrţenlivě, zcela v duchu hesla „neříkám ani tak, ani tak, ale na má slova dojde“. Samotnému Achmetovovi, stejně jako ostatním oligarchŧm regionu, totiţ nevyhovuje ani jeden z extrémŧ, a to ať bezvýhradný příklon k Evropské unii, tak i k Rusku. V prvním případě by došlo ke ztrátě levného plynu z Ruska, navíc zatíţeného ještě ztrátou objednávek z této země (jen za první dva měsíce poklesly objednávky z Ruska o 31 procent), ve druhém případě zase ke ztrátě, respektive citelnému zhoršení přístupu na evropské trhy, navíc k zesílení tlaku ze strany ruských oligarchŧ, za kterými stojí přímo Kreml. Ani jedno není v Achmetovově zájmu, proto se snaţí podobnému vývoji za kaţdou cenu zabránit. Rinatu Achmetovovi nijak nevyhovuje současné jednoznačné směřování kyjevské vlády k Evropské unii. Jiţ nyní je evidentní ohroţení vyššími cenami za zemní plyn ze strany Ruska (pro druhý kvartál narostly na 485 dolarŧ za 1000 kubíkŧ, coţ je více, neţ kolik platí evropské země). Omezení vývozu do Ruska by se citelně dotklo hlavně Donbasu (těţké strojírenství, metalurgie), Záporoţské oblasti (strojírenství) a Dněpropetrovské oblasti (strojírenství, metalurgie). S tím by logicky nastaly i obrovské sociální bouře, které by se obrátily proti nenáviděné „západní“ vládě. Kyjevská vláda přitom ví, ţe pokud má naplnit podmínky pŧjčky od Mezinárodního měnového fondu, čekají ji sloţitá a drsná opatření, která ji v očích obyvatel prŧmyslových regionŧ neudělají populární. Bude se jednat především o zrušení dotací energií, které v současné době pro domácnosti pokrývají jen asi třetinu nákladŧ. Plné znění zpráv


Stále ruský Donbas Situace na Ukrajině skutečně není nijak jednoduchá. Jisté je, ţe ono „národní povstání“, jak je interpretováno, je velmi silně nafouknuto. Pozice nejbohatšího Ukrajince je přitom poněkud schizofrenní. Rinat Achmetov brání svoje zájmy, přičemţ ruku v ruce s Rusy, kteří jsou v současné době jeho spojenci. Pro Achmetova by odklon od Ruska znamenal zcela jistě omezení dotací, ať jiţ z Moskvy, tak i z Kyjeva, a ohroţení jeho byznysu. Upozorněním na nespokojenost obyvatelstva jen dává najevo, ţe současná vláda jej nemŧţe ignorovat úplně. Pro Rusko je přitom daleko jednodušší, aby Donbas zŧstal na Ukrajině, přičemţ mŧţe pouţívat ochranu ruskojazyčného obyvatelstva jako hrozbu. Ale jak uţ jsme si v poslední době zvykli, racionální výpočty výhodnosti nemusí znamenat všechno. O autorovi| Karel Svoboda, Autor přednáší na Institutu mezinárodních studií FSV UK [email protected]

Oligarchům nevyhovuje připojení k Rusku, ale ani příklon k EU 15.4.2014

iHNed.cz str. 00 dialog.ihned.cz Karel Svoboda

Je veřejným tajemstvím, ţe klíčovou roli v současných protestech hraje Rinat Achmetov. Protesty přitom nejsou nijak masové, většina obyvatelstva se k nim staví spíše rezervovaně. Nejbohatší Ukrajinec přitom dlouhodobě vystupoval velmi zdrţenlivě, zcela v duchu hesla "neříkám ani tak, ani tak, ale na má slova dojde". Současné protesty na východě a částečně i na jihu Ukrajiny vzbudily obavy o další osudy celé země. Přitom velmi často komentáře zmiňují právě tyto oblasti jako prŧmyslovou základnu Ukrajiny, která ţiví celou zemi. Ačkoli o prŧmyslovosti pochybovat nejde, druhá část tvrzení jiţ tak nesporná není. Podíváme-li se na celkové ukazatele, jmenovitě na ukazatel hrubého regionálního produktu (HRP), východoukrajinské regiony nemají, pokud pomineme specifickou situaci Kyjeva, konkurenci. Podle ruského listu Vědomosti vytváří Doněcká oblast asi 11,7 % celkového HRP Ukrajiny, Dněpropetrovská 10,1 %. Další oblasti východu, respektive jihovýchodu Ukrajiny patří také mezi výše postavené, jejich náskok oproti západním jiţ není tak výrazný. V případě Charkovské oblasti jde o 4,5 %, Luhanské 4 %, Záporoţské 3,8 %. Naproti tomu Lvovská oblast dosahuje 4,1 %, Volyňská 1,4 %, Ivano-Frankovská 2,2 %. Závislí na Rusku Zároveň je ale nutné brát v potaz i počet obyvatel, který poněkud zmírňuje rozdíly mezi jednotlivými regiony (s výjimkou Doněcké a Dněpropetrovské oblasti), co se týče regionálního produktu na hlavu. Východní oblasti jsou přitom opravdu prŧmyslovější neţ ty, které se nacházejí na západě. Je jen otázkou, zda je to dobře, či nikoli. Luhanská oblast, tedy nejvýchodnější součást Ukrajiny, je tradičně hornickým regionem. HNDialog na Facebooku Názorový server HNDialog najdete také na Facebooku ZDE Vedle toho se v oblasti nachází mnoho podnikŧ hlavně těţkého strojírenství či chemického prŧmyslu. Podobně je na tom i další dŧleţitá oblast, tedy oblast Doněcká, odkud pocházel i bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Obě oblasti tak byly silně závislé na dotacích, které Ukrajina získávala ze zdrojŧ Ruské federace. Nejinak je tomu i u Dněpropetrovské a Záporoţské oblasti. První z nich je významná hlavně svými ocelárnami a zásobami ţelezné rudy, u druhé jde do značné míry o produkci leteckých motorŧ. Naproti tomu západní oblasti, aţ na zmíněný Lvov, nejsou prŧmyslově příliš významné. Rusko zdraţilo Ukrajině plyn o 80 procent. Mŧţe i přišktrtit dodávky, tvrdí Jaceňuk - čtěte ZDE Situace se stává komplikovanější při pohledu na potřebu dotací a nízkých cen energií. Východní Ukrajina aţ doposud těţila z poměrně výhodné pozice, kdy levné vstupy proměňovala na export - velmi často do zemí Evropské unie. Pro východoukrajinské oligarchy bylo a je výhodné, pokud se země nezačala přiklánět na jednu nebo druhou stranu. Konzumenti dotací Plné znění zpráv


V případě příklonu k Rusku by se ztíţil přístup na evropské trhy, v případě příklonu k Západu by oblast byla odstřiţena od levného plynu (cena pro Ukrajinu dosahovala 268,5 dolaru za 1000 kubíkŧ, v Evropě se mluví o ceně kolem 400 dolarŧ). Ukrajinské noviny Investgazeta pak uvádí analýzu dotací ze strany centra jednotlivým regionŧm. Podle nich byla v prvním pololetí roku 2013 právě Doněcká oblast druhým největším recipientem dotací (po Kyjevu), a to v čisté výši 9,2 miliardy hřiven, zatímco Lvovská oblast se nachází na šestém místě s platbami do státního rozpočtu vyššími, neţ kolik z něj dostávala. V případě Donbasu (tedy i Luhanské oblasti) hraje roli to, ţe v současné době je těţba uhlí ztrátová. Aby to nebylo tak jednoduché, nejvíce do státního rozpočtu oproti příjmŧm vydávají Charkovská a Dněpropetrovská oblast, které tradičně řadíme k jihovýchodu, a Poltavská, patřící ke středu země (volby v roce 2012 zde vyhrála Baťkivšina Arsenije Jaceňuka). Rinat Achmetov - ani tak, ani tak Je veřejným tajemstvím, ţe klíčovou roli v současných protestech hraje Rinat Achmetov. Protesty přitom nejsou nijak masové, většina obyvatelstva se k nim staví spíše rezervovaně. Nejbohatší Ukrajinec přitom dlouhodobě vystupoval velmi zdrţenlivě, zcela v duchu hesla "neříkám ani tak, ani tak, ale na má slova dojde". Samotnému Achmetovovi, stejně jako ostatním oligarchŧm regionu, totiţ nevyhovuje ani jeden z extrémŧ, a to jak bezvýhradný příklon k Evropské unii, tak i k Rusku. V prvním případě by došlo ke ztrátě levného plynu z Ruska, navíc zatíţeného ještě ztrátou objednávek z této země (jen za první dva měsíce poklesly objednávky z Ruska o 31 procent), ve druhém případě zase ke ztrátě, respektive citelnému zhoršení přístupu na evropské trhy, navíc k zesílení tlaku ze strany ruských oligarchŧ, za kterými stojí přímo Kreml. Ani jedno není v Achmetovově zájmu, proto se snaţí podobnému vývoji za kaţdou cenu zabránit. Rinatu Achmetovovi nijak nevyhovuje současné jednoznačné směřování kyjevské vlády k Evropské unii. Jiţ nyní je evidentní ohroţení vyššími cenami za zemní plyn ze strany Ruska (pro druhý kvartál narostly na 485 dolarŧ za 1000 kubíkŧ, coţ je více, neţ kolik platí evropské země). Ukrajina přestala podle šéfa státní společnosti Naftogaz platit za ruský plyn - čtěte ZDE Omezení vývozu do Ruska by se citelně dotklo hlavně Donbasu (těţké strojírenství, metalurgie), Záporoţské oblasti (strojírenství) a Dněpropetrovské oblasti (strojírenství, metalurgie). S tím by logicky nastaly i obrovské sociální bouře, které by se obrátily proti nenáviděné "západní" vládě. Kyjevská vláda přitom ví, ţe pokud má naplnit podmínky pŧjčky od Mezinárodního měnového fondu, čekají ji sloţitá a drsná opatření, která ji v očích obyvatel prŧmyslových regionŧ neudělají populární. Bude se jednat především o zrušení dotací energií, které v současné době pro domácnosti pokrývají jen asi třetinu nákladŧ. Stále ruský Donbas Situace na Ukrajině skutečně není nijak jednoduchá. Jisté je, ţe ono "národní povstání", jak je interpretováno, je velmi silně nafouknuto. Pozice nejbohatšího Ukrajince je přitom poněkud schizofrenní. Rinat Achmetov brání svoje zájmy, přičemţ ruku v ruce s Rusy, kteří jsou v současné době jeho spojenci. Pro Achmetova by odklon od Ruska znamenal zcela jistě omezení dotací, ať jiţ z Moskvy, tak i z Kyjeva, a ohroţení jeho byznysu. Upozorněním na nespokojenost obyvatelstva jen dává najevo, ţe současná vláda jej nemŧţe ignorovat úplně. Pro Rusko je přitom daleko jednodušší, aby Donbas zŧstal na Ukrajině, přičemţ mŧţe pouţívat ochranu ruskojazyčného obyvatelstva jako hrozbu. Ale jak uţ jsme si v poslední době zvykli, racionální výpočty výhodnosti nemusí znamenat všechno. Autor přednáší na Institutu mezinárodních studií FSV UK

URL| eu

http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-62028780-oligarchum-nevyhovuje-pripojeni-k-rusku-ale-ani-priklon-k-



O poslední místo v rozhlasové radě se utká sedm lidí 15.4.2014

mediar.cz str. 00 Ondřej Aust

Otvírák

Dohlíţet na veřejnoprávní rádio chce mimo jiné jeden z jeho bývalých manaţerŧ Miroslav Bobek. Toho proslavila reality show s gorilami, po odchodu z rozhlasu se stal šéfem praţské zoo. Foto: Xman.cz / Jiří Švorc / iDnes.cz/ Profimedia.cz Dohlíţet na veřejnoprávní rádio chce mimo jiné jeden z jeho bývalých manaţerŧ Miroslav Bobek. Toho proslavila reality show s gorilami, po odchodu z rozhlasu se stal šéfem praţské zoo. Foto: Xman.cz / Jiří Švorc / iDnes.cz/ Profimedia.cz O poslední volné místo v Radě Českého rozhlasu se uchází sedm kandidátŧ. Agentuře ČTK to sdělil poslanec hnutí ANO Martin Komárek, předseda sněmovního volebního výboru, který ze sedmi přihlášených vybere tři adepty, o nichţ se pak bude hlasovat na plénu sněmovny. Kdo se do rady hlásí Poslaneckému volebnímu výboru, který má výběr kandidátŧ do mediálních rad na starosti, se přihlásili bývalý šéf loni zrušené digitální stanice Leonardo, nyní ředitel praţské zoologické zahrady Miroslav Bobek, právník Jaroslav Kravka (kandidoval uţ před dvěma roky, umělecké svazy proti němu tehdy protestovaly, měly ho za „dlouholetého komunistického kádra"), novinářka, šéfredaktorka Akademického bulletinu Akademie věd ČR Marina Huţvárová, Jiří Fencl a dále tři neúspěšní z předchozí, březnové volby - evangelický farář Miloš Rejchrt, jenţ v minulosti vedl v rozhlasu náboţenskou redakci a byl také radním České televize v „krizovém" roce 2000, pak divadelník a „televizní kuchař" Ivan Vodochodský a také středoškolský učitel, člen ČSSD a řadový zastupitel za tuto stranu v Trutnově Marek Šváb. Kdo uţ mimo jiné nekandiduje Zápas o místo v rozhlasové radě vzdal bývalý skifař-olympionik Václav Chalupa. Ten přitom v druhém kole volby letos v březnu dostal od poslancŧ víc hlasŧ neţ zmíněný Rejchrt. Kdo uţ v rozhlasové radě je V Radě Českého rozhlasu, která má být ze zákona devítičlenná, je momentálně obsazeno osm míst. Letos v březnu poslanci z celkem 37 uchazečŧ hned v prvním kole volby vybrali dva nové radní, a to někdejšího ředitele ČRo2-Praha v letech 2004 aţ 2010 Jiřího Vejvodu a muzikoloţku Hanu Dohnálkovou. Nejstarším členem rady je římskokatolický kněz Milan Badal zvolený v prosinci 2010, po něm v červnu 2011 přibyli farář Církve československé husitské Ervín Kukuczka, mediální analytik Ivan Tesař, děkan Filozofické fakulty UK Michal Stehlík a vysokoškolský pedagog z Institutu mezinárodních studií FSV UK Petr Šafařík (zvolen jen na dva roky do března 2012, znovuzvolen v červnu 2012), v únoru 2013 se do rady dostal kulturní referent a bývalý mluvčí Prahy 8 Tomáš Kňourek. Kdo radu vede Bývalý předseda rozhlasové rady Tomáš Ratiborský se znovu do kontrolního orgánu nedostal, jeden ze dvou místopředsedŧ Bohuš Zoubek uţ se o nový mandát člena neucházel. Ve vedení rady tak zŧstal jen Michal Stehlík jako místopředseda a tiskový mluvčí, do obou těchto funkcí byl kolegy zvolen v dubnu 2012, stejně jako Ratiborský a Zoubek.

URL| http://www.mediar.cz/o-posledni-misto-v-rozhlasove-rade-se-utka-sedm-lidi/

Studenti spustili projekt dárcovství kostní dřeně. Pomohou i slavní 15.4.2014

zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Domácí iDNES.cz, Barbora Valášková



Získat nové dobrovolné dárce kostní dřeně především z řad studentŧ a mladých lidí si dala za cíl skupina studentŧ Univerzity Karlovy v Praze. Zaloţila proto projekt nazvaný "Na dřeň", který v úterý odstartoval za podpory zlaté olympioničky Evy Samkové a herce Tomáše Vorla. Poslední rok na vysoké škole chceme zúročit naše nápady a investovat energii do něčeho prospěšného, řekli si v létě tři studenti Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Začali proto rozvíjet projekt, na který postupně nabalovali další studenty, známé osobnosti a především započali spolupráci s Českým registrem dárcŧ krvetvorných buněk z praţského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Studenty přitom k vytvoření projektu nevedl ţádný emotivní příběh. "Měli bychom se snaţit nemocným pomoct jen tak, jen proto, ţe tu moţnost máme. Téměř kaţdý z nás, mladých lidí, se mŧţe stát dárcem a třeba někomu zachránit ţivot, kdyţ uţ ne kostní dření, tak alespoň dárcovstvím krve," popsala dŧvody vzniku iniciativy studentka Univerzity Karlovy a zakladatelka projektu Michaela Černá. Dodala ještě, ţe s financováním projektu jim pomohla Fakulta sociálních věd. Nutnost získat nové dárce kostní dřeně v této době narŧstá. Během následujících pěti let totiţ bude z registru dárcŧ vyřazeno téměř šest tisíc lidí. Dŧvodem jsou zdravotní problémy a především vysoký věk. "Dosáhnou totiţ šedesáti let, coţ je horní hranice pro evidenci v databázi registru," řekla Marie Kuříková, vedoucí Českého registru dárcŧ krvetvorných buněk IKEM. Podmínky pro vstup do registru jsou přitom přísné. Vstupovat mohou jen lidé ve věku osmnáct aţ pětatřicet let. V evidenci však zŧstávají do šedesáti let. "Dárce oslovujeme třeba aţ po několika letech. Musíme nechat časový prostor k jejich stárnutí. Proto je nastavená hranice pro vstup v tomto rozmezí. Zejména u muţŧ je navíc v pozdějším věku častý problém s vysokým tlakem, který je překáţkou pro vstup," řekla koordinátorka registru Gabriela Hošková s tím, ţe další překáţkou je i finanční stránka, protoţe vstupní vyšetření si registr musí uhradit sám. Příští měsíc se spustí kampaň Květen, měsíc dárcŧ kostní dřeně. Při osvětových přednáškách a doprovodných kulturních akcích vystoupí i řada známých sportovcŧ a umělcŧ. Mezi ty nejvýraznější patří úspěšná olympionička Eva Samková a Tomáš Vorel, který po úterním startu projektu do registru rovnou vstoupil. "Mám z toho velkou radost," řekl mladý herec. "Uvaţoval jsem o tom uţ dříve, ale kdyţ člověk není v přímém kontaktu s někým nemocným, neustále to odkládá. Jsem proto rád, ţe zde existuje nějaká iniciativa, která bude tuto problematiku neustále připomínat," dodal.

URL| http://zpravy.idnes.cz/zacal-projekt-na-dren-na-podporu-darcovstvi-kostni-drene-pe3/domaci.aspx?c=A140415_155226_domaci_bva

Školy z domu v Divadelní ulici definitivně vycouvaly 16.4.2014

ct24.cz str. 00 ČT24

Domácí

Praha – Posluchačŧm Univerzity Karlovy a Akademie múzických umění (AMU) nakonec dŧm v Divadelní ulici, který loni poničil výbuch plynu, prostor k vzdělávání neposkytne. Nový majitel univerzitám nabídl padesátiletý pronájem, kterým pŧvodně svŧj zájem podmiňovaly, rektoři ale na společném jednání obou stran nakonec projekt pohřbili. Podle rektora AMU Jana Hančila komerční pronájem z veřejných peněz není moţný. Podle prvního muţe AMU by z příspěvku na činnost veřejných vysokých škol nemohly instituce hradit pronájem v tak velké míře. Financování vysokých škol se mění z roku na rok, a pronájem, byť dlouhodobý, pro ně není perspektivní. "Já si myslím, ţe ten projekt skončil," řekl k plánŧm na vybudování učeben pro filmovou fakultu AMU a fakultu sociálních věd UK, které mají v sousedství domu sídla. "Nabídli jsme jim padesátiletý pronájem a bavili jsme se i o tom, ţe bychom jim dali zajímavou cenu, protoţe by se jednalo o dlouhodobý pronájem. Po dnešním jednání ale nemám úplně pocit, ţe by do toho šli," přiblíţil Plné znění zpráv


situaci spolumajitel společnosti Lázeňská investiční Jozef Onderka. Hranici 50 let rektoři uváděli jako termín, kdy by se jim pronájem vyplatil. Podle Onderky rektoři upozorňovali hlavně na systémový problém, který s tak dlouhým pronájmem mají. "Vyplývá to prý z financování univerzit. Prý by snadněji dostali peníze na koupi budovy či rekonstrukce vlastní," podotkl Onderka. Školy chtěly dŧm od Řízení letového provozu (ŘLP) pŧvodně odkoupit. Budovu však v březnové aukci získala Lázeňská investiční za 201,1 milionu korun, coţ bylo jen o 100 tisíc více, neţ činila odhadní cena. Budovu společnost fyzicky převezme ve čtvrtek. Univerzita Karlova, která budovu chtěla koupit za odhadní cenu 210 milionŧ korun, opravit a pouţívat ji pro výuku, se březnové aukce nezúčastnila. Jako veřejná instituce se draţeb účastnit nemŧţe, naopak ŘLP jako státní podnik majetek jinak neţ formou veřejné draţby prodávat nesmí.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/269966-skoly-z-domu-v-divadelni-ulici-definitivne-vycouvaly/

Ocitla se Ukrajina na hraně občanské války 16.4.2014

ČRo Radioţurnál

str. 01

18:10 Ozvěny dne - publicistika

Vladimír KROC, moderátor -------------------Ukrajinská vláda sice spustila vojenskou operaci proti ozbrojencŧm, kteří na východě země okupují úřady nebo policejní stanice, ale nezdá se, ţe by se vedení v Kyjevě dařilo dostat povstání proruských sil pod kontrolu, spíš naopak. Ozbrojenci dnes obsadili radnici v Doněcku, k separatistŧm se údajně přidala skupina ukrajinských vojákŧ i s obrněnými transportéry a aktivisté v Oděse vyhlásili nezávislou republiku. A zatímco u západních hranic Ruska jsou podle dostupných informací rozmístěny desetitisíce vojákŧ, Aliance NATO oznámila, ţe na svá východní území pošle letecké a námořní posily. O tom za chvíli. Nejdříve zdravím do Doněcku našeho zvláštního zpravodaje Martina Dorazína. Dobrý den. Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Dobrý den z Doněcku. Vladimír KROC, moderátor -------------------Kde je teď situace nejvýbušnější? Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Tak dnes nedocházelo k ţádným velkým incidentŧm, nebyly hlášeny ţádné sráţky nebo střelba nebo něco takového, jedinou střelbu za ten den jsme slyšeli náhodou, kdyţ jsme se teď s kolegy vraceli právě z těch měst, kde je to takové nejdramatičtější, ze Slavjansku a z Kramatorsku, kdy nám cestu zkříţily tanky ukrajinské armády, které prchaly tedy před místní domobranou, ta je celý den blokovala v okolí Kramatorsku a tanky zahájily jakousi výstraţnou palbu v domnění, ţe je my pronásledujeme autem, ale potom hned zmizely v širých rodných východoukrajinských lánech, kdesi tedy v polích, takţe takto trošku tragikomicky pŧsobí ta protiteroristická operace, situace je ale opravdu váţná, protoţe ... Vladimír KROC, moderátor -------------------Je to, Martine, tak, ţe iniciativu přebírají právě proruští ozbrojenci? Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Přesně tak, to jsem právě chtěl říci, ţe spíš tedy jsou na tahu nebo táhnou, vytáhli ti proruští aktivisté v řadě měst, která ovládají, to znamená, v současné době mŧţeme mluvit o 8 nebo 9, včetně Doněcku a ovládnutí místní radnice, takţe rozhodně ta ukrajinská vláda v současné době to nemá pod kontrolou, spíš tu kontrolu, dá Plné znění zpráv


se říci, ztrácí, ale je to také vinou velmi malé informovanosti, protoţe vláda v Kyjevě, ústřední vláda dělá jen velmi málo pro to, aby tady lidem na Východě, kteří jsou dezorientovaní, vysvětlila svou politiku a své záměry do budoucna, na to oni čekají. Vladimír KROC, moderátor -------------------Na kolik dŧvěryhodné je tvrzení ukrajinského vicepremiéra, ţe na východní Ukrajině uţ operují ruští výsadkáři, anebo zprávy, ţe uţ byly zadrţeny desítky ruských špionŧ. Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Ano, ty zprávy přicházejí kaţdý den, ţe ruští agenti tady jednak pŧsobí, ţe plánovali útok na letiště tady u Slavjansku, který tedy jako jeden z mála úspěchŧ tedy se podařilo ukrajinským silám odrazit, ale tajná sluţba Ukrajiny má informace o tom, ţe se na tom podílel dŧstojník, nebo ţe tomu velel dŧstojník Strelkov přímo z generálního štábu ruské armády, plus 30 dalších jeho ruských podřízených. No, a samozřejmě, ţe se po celé oblasti pohybují ruští instruktoři a diverzanti, kteří koordinují činnost těch místních domobran, ale tito lidé samozřejmě nechodí s nápisem na uniformě nebo na civilním oděvu sem ruský diverzant, to se velmi těţko dokazuje. Vladimír KROC, moderátor -------------------To uvádí z východoukrajinského Doněcku náš zvláštní zpravodaj Martin Dorazín. Díky, na slyšenou. Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Hezký den. Vladimír KROC, moderátor -------------------Do studia přišel politolog Martin Riegl z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Martin RIEGL, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Vladimír KROC, moderátor -------------------Situace je, jak jsme slyšeli, dost nepřehledná, které z těch momentŧ posledních hodin nebo dnŧ povaţujete za nejvíc zneklidňující? Martin RIEGL, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Asi to rostoucí násilí a řekněme ten stále rostoucí počet měst, která se dostávají pod kontrolu, řekněme, těch proruských, proruských sil. I ta nejasnost víceméně toho, o jaké se jedná hráče, tam není úplně jasné, jestli se opravdu jedná o nějaké místní separatisty, já se spíše přikláním k tomu, ţe tam je určitý ..., ţe tam opravdu se staví vŧči ukrajinské vládě, částečně ta populace, která demonstruje mírově, která chrání ty separatisty, ale ty útoky, které jsou od neděle prováděny velmi profesionálně, to opravdu svědčí o tom, ţe se jedná o profesionální ozbrojené sloţky, buďto armádní nebo policejní, zvnějšku. Vladimír KROC, moderátor -------------------Vidíte v tom uţ prvky občanské války, k níţ podle ruského premiéra Medveděva Ukrajina směřuje. Martin RIEGL, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ono čistě z hlediska geopolitiky, polské geografie občanská válka má poměrně jasnou definici, i kdyţ ty definice jsou rŧzné. Z tohohle hlediska, primárně z hlediska počtu obětí to občanská válka stále není, ale, řekněme, ţe to je nějaký zárodek občanské války a bezpochyby to v ní mŧţe přerŧst. Plné znění zpráv


Vladimír KROC, moderátor -------------------Dnes jsme se dozvěděli o skupině ukrajinských vojákŧ, kteří s několika ozbrojenými transportéry přešli na stranu separatistŧ, je to jen epizoda nebo předzvěst něčeho váţnějšího? Martin RIEGL, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------To uvidíme asi v těch dalších hodinách. Samozřejmě je to ... z hlediska Kyjeva to je velmi jakoby mediálně především problematické, není to úplně dobrý postup, ta ofenzíva, pakliţe se ukrajinská vláda opravdu rozhodne zasáhnout vojensky, tak by to mělo mít nějaký smysl, mělo by to mít nějaký pokrok a tohle to jsou poměrně fatální chyby, které si ta ukrajinská vláda nemŧţe dovolit. A ztrácí bezpochyby podporu vlastního obyvatelstva. Vladimír KROC, moderátor -------------------A mŧţe si kyjevská vláda právě i s omezeným mandátem, který si připisuje po pádu prezidenta Janukovyče, dovolit zasáhnout dŧrazně proti centru proruských sil. Martin RIEGL, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Čistě principiálně zasahovat by samozřejmě měly policejní sloţky, pakliţe zasahuje armáda vŧči vlastnímu obyvatelstvu, tak uţ opravdu se bavíme o tom, ţe velmi zásadně je zpochybněna vládní legitimita státu. Primární funkcí armády kaţdého státu je chránit vnější, vnější hranice státu, chránit teritoriální integritu, nicméně vzhledem k tomu, co se odehrálo a Krymu, a vzhledem k tomu, ţe jsou téměř, bych řekl, nezpochybnitelné dŧkazy, ţe na té východní Ukrajině operují opravdu buďto ruské tajné sluţby, policie, nebo případně vojsko, tak asi v tomto ohledu je ten zákrok ukrajinské armády adekvátní. Vladimír KROC, moderátor -------------------No, a kde je podle vás ta hranice, za níţ by tato významná evropská země mohla sklouznout do chaosu, který by dal případně i záminku k vojenské intervenci zvenčí, tedy z Východu. Martin RIEGL, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Samozřejmě vojenská intervence, narušení suverenity státu je, řekněme, připustitelná z hlediska politické filozofie, z hlediska politické geografie, ale zpravidla se o tom hovoří, pakliţe dochází opravdu k nějakému brutálnímu porušování lidských práv, coţ jsme viděli ve Rwandě, vidíme to v současné době ve Středoafrické republice, k tomuto nedochází, to je nutné zdŧraznit, ţe opravdu ten zásah z vnějšku, ať uţ z Ruska k Západu, tam opravdu není morální odŧvodnění takovéhoto kroku, pakliţe by tam opravdu docházelo k nějakému cílenému masakrování ruského etnika, tak by to bylo ospravedlnitelné, a to se v současné době neděje. Vladimír KROC, moderátor -------------------A co nejnovější odpověď Západu, totiţ tedy Aliance, myslím Severoatlantické aliance, ţe posílí vojenskou přítomnost u svých východních hranic, je to adekvátní reakce, anebo tím jenom mŧţe dál podráţdit Moskvu? Martin RIEGL, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Moţná, ţe mŧţe podráţdit Moskvu, to já nevím, to je asi problém Moskvy, ale samozřejmě NATO v tomto reaguje na velmi silné obavy, zejména státu pobaltí, ale i ostatních státŧ ve východní Evropě, v tomto ohledu to je naprosto adekvátní. A je potřeba dát najevo, ţe opravdu závazky NATO jsou brány smrtelně váţně a ţe NATO je připravené chránit primárně své členské státy a v tomto případě samozřejmě státy pobaltí jsou, nebo minimálně se cítí velmi ohroţené. Vladimír KROC, moderátor -------------------Tak to soudí Martin Riegl z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Já vám děkuji, na shledanou. Martin RIEGL, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Plné znění zpráv


-------------------Já děkuji za pozvání.

Školy si nepronajmou poškozený dům na Smetanově nábřeţí 16.4.2014 finance.cz str. 00 Financninoviny.cz Praha 16. dubna (ČTK) - Studenti se v domě na praţském Smetanově nábřeţí, který loni poničil výbuch plynu, učit nebudou. Nový majitel budovy Univerzitě Karlově a Akademii múzických umění (AMU) nabídl padesátiletý pronájem, rektoři to však na dnešní schŧzce obou stran podle informací ČTK odmítli. Podle rektora AMU Jana Hančila komerční pronájem z veřejných peněz není moţný. Školy by z příspěvku na činnost veřejných vysokých škol nemohly hradit pronájem v tak velké míře, upozornil Hančil. Dodal, ţe financování vysokých škol se mění z roku na rok, a pronájem, byť dlouhodobý, pro ně není perspektivní. "Já si myslím, ţe ten projekt skončil," řekl k plánŧm na vybudování učeben pro filmovou fakultu AMU a fakultu sociálních věd UK, které mají v sousedství domu sídla. "Nabídli jsme jim 50letý pronájem a bavili jsme se i o tom, ţe bychom jim dali zajímavou cenu, protoţe by se jednalo o dlouhodobý pronájem. Po dnešním jednání ale nemám úplně pocit, ţe by do toho šli," řekl ČTK spolumajitel společnosti Lázeňská investiční Jozef Onderka. Hranici 50 let rektoři uváděli jako termín, kdy by se jim pronájem vyplatil. Podle Onderky rektoři upozorňovali hlavně na systémový problém, který s tak dlouhým pronájmem mají. "Vyplývá to prý z financování univerzit. Prý by snadněji dostali peníze na koupi budovy či rekonstrukce vlastní," podotkl Onderka. Školy chtěly dŧm od Řízení letového provozu (ŘLP) pŧvodně odkoupit. Budovu však v březnové aukci získala Lázeňská investiční za 201,1 milionu korun, coţ bylo jen o 100 tisíc více, neţ činila odhadní cena. Budovu společnost fyzicky převezme ve čtvrtek. "Musíme zajistit spoustu razítek, abychom ji vŧbec zprovoznili. To je náš úkol číslo jedna. Teprve pak budeme vědět, na kolik nás rekonstrukce vyjde. Bude totiţ záleţet na poţadavcích statikŧ a hlavně památkářŧ," řekl Onderka, podle něhoţ je například zcela zničené vnitřní historicky cenné atrium. Univerzita Karlova, která budovu chtěla koupit za odhadní cenu 210 milionŧ korun, opravit a pouţívat ji pro výuku, se březnové aukce nezúčastnila. Jako veřejná instituce se draţeb účastnit nemŧţe, naopak ŘLP jako státní podnik majetek jinak neţ formou veřejné draţby prodávat nesmí. O přehodnocení rozhodnutí prodat budovu soukromému zájemci vyzval šéfa resortu dopravy Antonína Prachaře (ANO) ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Ani jeho intervence však nepomohla. Dŧm je od exploze, která zranila čtyři desítky lidí a poškodila domy a vozidla v okolí, neopravený. Dělníci pouze zajistili jeho statiku. Lázeňská investiční vznikla na konci roku 2012. Finance na nákup domu získala z prodeje podílŧ v jiných firmách.


IT odboj za komunismu: Indiana Jones masakroval estébáky 16.4.2014

magazin.aktualne.cz

str. 00


Magazín


Rozhovor s Jaroslavem Švelchem o historii počítačových her v Československu, Indianu Jonesovi na Václavském náměstí a protireţimních "textovkách". Rozhovor – Rozhovor - Videohry, které vznikly během 80. let 20. století, snesou minimálně z estetického hlediska jen těţko srovnání se současnými tituly. Jedno se jim však upřít nedá. Autoři je programovali s vášní a vědomím, ţe vytvářejí něco jedinečného. A často i zakázaného. "Počítačové hry byly nejméně regulovaným médiem, které tu za komunismu bylo," tvrdí Jaroslav Švelch z Karlovy univerzity, který o nich přednáší na Fakultě sociálních věd UK. Aktuálně.cz: Svazarm a Socialistický svaz mládeţe (SSM) údajně vlastnily kopie zahraničních her a vyzývaly své členy k jejich překládání. Chápu správně, ţe státní organizace de facto nabízely nelegální software? Jaroslav Švelch: Pravda, zní to trochu paradoxně. Kluby Svazarmu a SSM sice byly pod určitým dohledem, činnost klubŧ však obvykle byla apolitická, takţe jim nikdo moc nemluvil do toho, co mŧţou a nemŧţou distribuovat. V té době byl velmi nejasný status softwaru jako autorského díla - nebyl ani chráněn zákonem. Obvyklá interpretace tehdejšího legálního rámce tvrdila, ţe pokud se software kopíruje pro klubové, osobní či vzdělávací účely, tak to vlastně je legální. Šlo spíše o interpretaci zaloţenou na dobrém zvyku, neţ ţe by to byla pravda. Kluby zprostředkovávaly software svým členŧm a částečně tak suplovaly distribuční síť, která tady chyběla. Fungovaly jako jakési výměnné stanice. A.cz: Velmi častým hlavním hrdinou tehdejších her byl Indiana Jones. Proč? Komunita lidí, kteří hry vyráběli, byla poměrně malá a do určité míry propojená prostřednictvím výměnných sítí. Indiana Jones byl tehdy populární hrdina. Filmy se sice promítaly v československých kinech s několikaročním zpoţděním, ale lidi uţ v polovině 80. let měli určité povědomí, o co jde. Indiana Jones byla pro mladé kluky velmi atraktivní postava, viděli v ní něco dobrodruţného. První hru s Indiana Jonesem vytvořil František Fuka, který měl v té komunitě poměrně velké slovo. Dříve neexistovalo nějaké vědomí o autorských právech, lidem přišlo běţné udělat pokračování hry, kterou vytvořil někdo jiný, a neptat se ho na souhlas nebo licenci. A.cz: Existovaly hry, které reagovaly na tehdejší politické dění? Dochovala se hrstka takových her, opět textovek. Vyšly většinou anonymně z celkem pochopitelných dŧvodŧ. V roce 1988 šlo o hru P.R.E.S.T.A.V.B.A., coţ byla satirická textovka, ve které měl hlavní hrdina za úkol vyhodit do povětří sochu Lenina. Ve hře byly zapracované docela funkční vtipy - hráč například získal sílu čtením úvodníkŧ Rudého práva. Hra navíc obsahovala konkrétní apel, aby lidi šli demonstrovat na protest proti okupaci Československa vojsky RVHP, v srpnu 1988 totiţ uplynulo dvacetileté výročí. V reakci na události Palachova týdne, kde příslušníci lidových milic a veřejné bezpečnosti brutálně zasáhli proti demonstrantŧm, vznikla hra Dobrodruţství Indiana Jonese na Václavském náměstí v Praze dne 16. 1. 1989. Indiana Jones se v ní musí dostat z Václaváku na ruzyňské letiště a do cesty se mu staví Lidové milice a Veřejná bezpečnost, které masakruje mačetou a sekyrou. Stejně tak brutálně však umírá sám Indiana Jones ve chvíli, kdy proti němu útočí příslušníci Lidových milicí. Hra je velice obtíţná, takţe hyperbolicky ukazuje, ţe Václavák byl tehdy jakýmsi bojištěm. Později vyšly i hry, které přímo zpracovávaly události tzv. sametové revoluce. Jedna z nich se jmenuje 17. 11. 1989 a hráč v ní má za úkol najít videokameru a natočit zásah Veřejné bezpečnosti proti studentŧm. A.cz: Vycházely podobné hry i v jiných státech komunistického bloku? Nejsem si vědom, ţe by tehdy podobné protestní hry vycházely jinde na světě. Je to sice moţné, ale dosud to není nikde zdokumentované. Československé příklady zároveň dokládají, jak oblíbeným prostředkem vyjádření hry koncem 80. let uţ byly. Jejich autoři klidně mohli vydat nějaký oběţník nebo sloţit punkovou písničku, ale jako vyjadřovací prostředek svého protestu zvolili hru. A.cz: Řešily kontrolní orgány nějakým zpŧsobem existenci takovýchto her? Vycházely anonymně a obtíţně se odhaduje, jak moc byly rozšířené a kolik lidí je vŧbec hrálo. Zŧstává pravdou, ţe počítačové hry byly asi nejméně regulovaným médiem, které tu za komunismu bylo. Nepředpokládalo se, ţe budou obsahovat nějaké protireţimní názory. Cenzoři tomu zároveň ani pořádně nerozuměli a počítače Plné znění zpráv


nechápali. Komunita kolem počítačŧ byla takovou zvláštní doménou, kde se zdálo, ţe je trošku větší klid a svoboda. Šlo o poměrně specializovanou oblast, která byla chráněná ideologií ve stylu “My děláme vědeckotechnologický pokrok a pracujeme na tom, aby se socialismus rozvíjel“. Za to se leckdy schovávaly rŧzné organizace SSM a Svazarmu, které s počítači pracovaly. A.cz: Mŧţeme tedy mluvit o určitém herním disentu? Svým zpŧsobem to byl disent, protoţe kdyby se na ty autory přišlo, tak by z toho nějaké problémy měli. Autorství se však dalo velmi obtíţně dohledat, hry totiţ mezi lidmi kolovaly anonymně, nezanechávala se v nich ţádná stopa, která by prozradila pŧvod autorství. Existovalo volné napojení svazarmovských klubŧ na disent, například jedna z hlavních postav předrevoluční počítačové ţurnalistiky byl Láďa Zajíček, který dříve vedl Sekci mladé hudby. Tu stát rozpustil, protoţe pořádala akce, které byly na hranici oficiálního proudu a undergroundu. Mŧţeme tedy říct, ţe existovalo volné personální propojení počítačových nadšencŧ s undergroundem tehdejší doby. A.cz: Sehnat počítač v komunistickém Československu nepatřilo zrovna k nejjednodušším úkolŧm. Jak se k nim běţní lidé dostávali? Velká část počítačŧ se do Československa dostávala přes individuální importy. Jedním z nejběţnějších zpŧsobŧ byly zejména v první polovině 80. let pracovní cesty na Západ, kde lidé kupovali počítače sobě i známým. Leckdy bylo výhodnější je kvŧli vysokým celním poplatkŧm propašovat. Kolují tak historky, jak kdosi převáţel přes hranice počítač ZX Spectrum v pytlíku od svačiny a předstíral, ţe jde o obloţený chleba. Další moţností k pořízení počítače byl Tuzex, ale dodávky byly nestabilní a podmíněné konkrétními obchodními dohodami mezi Československem a třetími zeměmi. Nebylo garantováno, ţe kdyţ si chcete koupit počítač v Tuzexu, tak ho zrovna budou mít. Kdyţ v roce 1985 najednou navezli 650 ZX Spekter, okamţitě se to rozkřiklo, lidi stáli fronty a dodávka se rozprodala velice rychle. Koncem 80. let se situace značně zlepšovala a československé počítače jako Didaktik a Ondra se daly sehnat i v obchodech s elektronikou. Nabídka ale ani náhodou nestačila poptávce, a proto bujel i černý trh. V novinách i časopisech se proto neustále objevovaly výzvy o potřebnosti počítačŧ. Lidi se doţadovali, aby s tím Federální ministerstvo elektrotechnického prŧmyslu něco udělalo. Problém s nedostatkem počítačŧ vyřešilo aţ otevření hranic a uvolnění trhu. A.cz: Počítač byl tedy velmi drahá záleţitost. Jak tehdy lidé přistupovali k tomu, ţe má slouţit k něčemu tak triviálnímu, jako je hraní jednoduchých her? Rŧzní nadšenci zkoušeli, co vše s těmi počítači vŧbec šlo dělat. Tehdejší osmibitové počítače však byly takřka nepouţitelné na jakoukoliv seriózní práci. Data se zpravidla nahrávala na kazetu, těţko se na tom editovaly texty. V polovině 80. let si lidi začali pořizovat počítače vyloţeně na hraní. Nejrŧznější činovníci ve Svazarmu začali poukazovat na to, ţe hraním her dochází k omezování kreativního potenciálu výpočetní techniky. Kritizovali, ţe místo toho, aby lidi na počítačích tvořili, tak hrají komerčně vyrobené hry, které se sem dostávaly ze zahraničí. Navzdory nejrŧznějším snahám Svazarmu o rozšíření moţností počítačŧ se pak došlo ke konsenzu, ţe zejména ty osmibitové budou primárně určené na hraní. A.cz: Vzhledem k tomu, kolik počítače stály peněz, tak vlastně skoro nic neuměly. Ano, byla to docela drahá hračka. V té době ale počítače představovaly budoucnost a lidi si na to nějakým zpŧsobem chtěli sáhnout a mít je doma. Nechtěli propásnout vědeckotechnickou revoluci. Koncem 80. let se k tomu přidal i určitý sociální rozměr, protoţe počítač slouţil jako statusový symbol. A.cz: Byly počítačové hry v 80. letech tedy vnímány spíše negativně? Kdyţ se podíváme, jak se o nich psalo v tisku, tak byly spíš ignorovány. Nikdo to nebral příliš váţně. Jak se ale zvyšoval počet počítačŧ, tak se stávaly populárnějšími. Koncem 80. let vlastnila počítač asi dvě procenta domácností. A.cz: Přesto se organizovaly celostátní soutěţe vyhlašované tiskem i rozhlasem, jejichţ vítězové získávali zajímavé ceny. Jak to v praxi vypadalo?



Nejznámější projekt bylo Město robotŧ, coţ byla hra z roku 1989. Stejně jako víc neţ polovina československých her vydaných do roku 1989 to byla takzvaná textovka. Vydalo ji Zenitcentrum Beroun, polostátní organizace, která organizovala činnost mládeţe v práci s počítači. Hru napsal Vít Libovický podle zahraniční předlohy a soutěţ byla na tu dobu poměrně velkolepá. Hra vyšla u příleţitosti 40. výročí zaloţení pionýrŧ, coţ byla spíše krycí akce, a hlavním cílem bylo zpopularizování počítačŧ. Zenitcentrum Beroun prodávalo zaheslované kopie a v určitý moment odvysílaly tisk, Československá televize i rozhlas heslo, jeţ mělo hru odemknout, a hráči ji mohli řešit. Pět tisíc nejrychlejších řešitelŧ pak mohlo vyhrát ceny. Bohuţel došlo k chybě v závěrečném kódování a heslo, které se mělo na začátku vloţit, bylo obsaţeno přímo v těle programu. Bylo poměrně snadné hru hacknout a heslo vloţit. Soutěţ nakonec nemohla proběhnout a výherci se losovali. To, ţe organizátoři připravili pět tisíc cen, dokazovalo tehdejší rostoucí popularitu her.

URL| http://magazin.aktualne.cz/pocitacove-hry-za-komunismu/r~11335e34c47f11e3a0a10025900fea04/

Dům poškozený výbuchem si školy nepronajmou. Ani levně na 50 let 16.4.2014

metro.cz

str. 00 ČTK

Metro / Události

Studenti se v domě na praţském Smetanově nábřeţí, který loni poničil výbuch plynu, učit nebudou. Nový majitel budovy Univerzitě Karlově a Akademii múzických umění nabídl padesátiletý pronájem, rektoři to však na dnešní schŧzce obou stran odmítli. Podle rektora AMU Jana Hančila komerční pronájem z veřejných peněz není moţný. "Školy by z příspěvku na činnost veřejných vysokých škol nemohly hradit pronájem v tak velké míře," upozornil Hančil. Dodal, ţe financování vysokých škol se mění z roku na rok, a pronájem, byť dlouhodobý, pro ně není perspektivní. "Já si myslím, ţe ten projekt skončil," řekl k plánŧm na vybudování učeben pro filmovou fakultu AMU a fakultu sociálních věd UK, které mají v sousedství domu sídla. Firma nabídla pronájem na 50 let "Nabídli jsme jim 50letý pronájem a bavili jsme se i o tom, ţe bychom jim dali zajímavou cenu, protoţe by se jednalo o dlouhodobý pronájem. Po dnešním jednání ale nemám úplně pocit, ţe by do toho šli," řekl spolumajitel společnosti Lázeňská investiční Jozef Onderka. Hranici 50 let rektoři uváděli jako termín, kdy by se jim pronájem vyplatil. Podle Onderky rektoři upozorňovali hlavně na systémový problém, který s tak dlouhým pronájmem mají. "Vyplývá to prý z financování univerzit. Prý by snadněji dostali peníze na koupi budovy či rekonstrukce vlastní," podotkl Onderka. Školy chtěly dŧm od Řízení letového provozu pŧvodně odkoupit. Budovu však v březnové aukci získala Lázeňská investiční za 201,1 milionu korun, coţ bylo jen o 100 tisíc více, neţ činila odhadní cena. Budova se musí opravit Budovu společnost fyzicky převezme ve čtvrtek. "Musíme zajistit spoustu razítek, abychom ji vŧbec zprovoznili. To je náš úkol číslo jedna. Teprve pak budeme vědět, na kolik nás rekonstrukce vyjde. Bude totiţ záleţet na poţadavcích statikŧ a hlavně památkářŧ," řekl Onderka, podle něhoţ je například zcela zničené vnitřní historicky cenné atrium. Univerzita Karlova, která budovu chtěla koupit za odhadní cenu 210 milionŧ korun, opravit a pouţívat ji pro výuku, se březnové aukce nezúčastnila. Jako veřejná instituce se draţeb účastnit nemŧţe, naopak Řízení letového provozu jako státní podnik majetek jinak neţ formou veřejné draţby prodávat nesmí. O přehodnocení rozhodnutí prodat budovu soukromému zájemci vyzval šéfa resortu dopravy Antonína Prachaře ministr školství Marcel Chládek. Ani jeho intervence však nepomohla.

URL| http://www.metro.cz/dum-poskozeny-vybuchem-si-skoly-nepronajmou-ani-levne-na-50-let-p71-/co-sedeje.aspx?c=A140416_171406_co-se-deje_rab



Litomyšl před dvaceti lety vyslala spoustu poselství 16.4.2014

Svitavský deník str. 02 JITKA ŠTEFLOVÁ

Svitavsko

Exkluzivně pro Deník Litomyšl – Do města se v sobotu sjelo spoustu významných osobností, mezi nimi nechyběli ani MIROSLAV KUN- ŠTÁT a JIŘÍ KUDĚLA, kteří se před dvaceti lety jako pracovníci odboru zahraniční politiky Kanceláře prezidenta republiky podíleli na přípravách setkání sedmi středoevropských prezidentŧ v Litomyšli. Společně zavzpomínali na přípravy a okolnosti celého setkání, na jeho význam nejenom pro město, ve kterém se konalo,ale také na dŧvod,proč si Václav Havel vybral právě malou Litomyšl. Sloţitá cesta Pro bývalého prezidenta Václava Havla nebyla návštěva Litomyšle při setkání s dalšími hlavami státŧ jeho první. Měl tu své osobní vazby. A podle vyprávění jeho tehdejších spolupracovníkŧ chtěl pro Evropu znovu objevit malé české město. „Myslím si, ţe se to podařilo uskutečnit. I kdyţ cesta k tomu byla poměrně dlouhá. Středoevropské setkání prezidentŧ na naší pŧdě bylo problematizované tím, ţe téma středoevropské regionální spolupráce vŧbec nepatřilo k prioritám tehdejší české zahraniční politiky,“ konstatoval Miroslav Kunštát, který dnes pŧsobí jako věděcký pracovník na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Ţe k prvnímu setkání prezidentŧ vedla sloţitá cesta, potvrdil i Jiří Kuděla, velvyslanec a v současné době ředitel Kanceláře strategie, analýz a plánování ministerstva zahraničních věcí: „Pŧvodně se plánovalo, ţe setkání v Litomyšli by se uskutečnilo uţ v roce 1993. To se bohuţel z rŧzných dŧvodŧ nepodařilo, tak se přesunulo aţ na duben 1994. Přestoţe samotná idea vznikla v Solnohradu, Litomyšl povaţujeme za začátek větších setkávání.“ Miroslav Kunštát upozornil, ţe pro Havla bylo dŧleţité vytvořit takové setkání, kde si budou všichni rovni. „Byť nechceme, rok 1994 byl ve všem ne zrovna úplně jasný, naše členství v Evropské unii bylo daleko, naše členství a zajištění naší bezpečnosti v alianci bylo také daleko. Naši politici se nezúčastňovali v Bruselu všech těch summitŧ, neměli tam přístup,“ vyjmenoval badatel. Nadšenectví Jiří Kuděla při příleţitosti výročí setkání prezidentŧ vzpomněl hlavně na nadšenectví lidí, kteří se na organizaci v Litomyšli podíleli. S tím se také pojí jedna úsměvná vzpomínka, o kterou se ochotně podělil. „Byli jsme v Litomyšli samozřejmě uţ několik dní před začátkem setkání prezidentŧ, abychom to tu připravili technicky. Spali jsme v hotelu na náměstí. Měl jsem budík asi na pŧl sedmou, ale v šest mě probudil místní rozhlas, ze kterého, kdyţ jsem se vzpamatoval, jsem slyšel Mirka Brýdla, jak říká: Ty, Honzo, jestli tu hromadu materiálu před barákem, kterou jsi měl uţ minutý týden uklidit, neuklidíš dneska do devíti, tak tam pošlu popeláře a oni to odvezou a vyhodí,“ vyprávěl Jiří Kuděla a dodal: „V tom se pro mě zobrazila velká atmosféra starosti o to, aby všechno dobře dopadlo. Moc rád na to všechno vzpomínám a myslím si, ţe to opravdu zanechalo stopy v řadě lidí.“ Litomyšl před dvaceti lety zaţila něco, co se v dnešní době uţ nejspíš nebude a ani by snad ani nemohlo opakovat. Setkání dŧleţitých státníkŧ se nezřídka konají v malých městech. Ale za přísných bezpečnostních podmínek, kdy je celá oblast prakticky hermeticky uzavřená a ani místní nemají moţnost státníky potkat. V Litomyšli tomu bylo jinak. „Ona také byla jiná bezpečnostní situace, tady to ten občanský charakter mělo. Skutečně, představte si, sedm prezidentŧ za dneska, bychom řekli, minimálních bezpečnostních opatření procházejí celým městem, povídají si s občany. Je to něco, co by dnes, po11. září,nebylo moţné. Mám dojem, ţe tady Litomyšlští proţili něco, co se uţ v této podobě nemŧţe nikde jinde opakovat,“ nechal se slyšel Miroslav Kunštát. Poselství Ţe setkání sedmi středoevropských prezidentŧ právě na pŧdě Litomyšle město samotné posunulo kupředu, na tom se shodnou jak Miroslav Kunštát, tak Jiří Kuděla, který podle svých slov vidí velký posun v tom, kam se město dostalo od doby, kdy ho navštívil naposledy. „Byl jsme tu naposledy v roce 1998. Za těch několik let vidím veliký rozvoj města. Samozřejmě také i nárŧst zájmu turistŧ, českých i těch zahraničních. Často se setkávám s tím, ţe nejenom diplomaté, ale i obyčejní lidé vědí, ţe tady bylo setkání Litomyšlského kruhu. Cíl prezidenta Havla byl přitáhnout větší zájem do měst typu Litomyšle. V kaţdém takovém městě je zajímavá subkultura. Prezident chtěl, aby takováto města Plné znění zpráv


získala zájem zahraničních turistŧ, jak to nejlépe udělat, neţ kdyţ setam podívají významní státníci,“ naznačil Jiří Kuděla. Litomyšl se měla stát symbolem pro všechna malá města. Právě ona symbolická rovina věci byla při setkání velmi dŧleţitá. „Vzpomínám si, ţe tady hrály větší roli symboly, neţ nějaká konkrétní politická prohlášení. Václav Havel napsal, ţe cílem nemělo být přijmout nějakou politickou deklaraci, ale dát znamení. Těch znamení tady byla řada,“ uvedl Miroslav Kunštát a vzpomněl na dar rakouskému prezidentovi, který vyvolal mnohé diskuze v tehdejším tisku. Jednalo se o historickou mapu Evropy, kde sice byly označené jednotlivé státy, ale chyběly hranice. „Člověk si uvědomí, ţe jakmile se politika děje prostřednictvím symbolŧ, tak vlastností symbolu je, ţe jsou vyloţitelné rŧzně. A v tomhle smyslu Litomyšl, ať chceme nebo nechceme, vyslala spoustu poselství,“ uzavřel Miroslav Kunštát. Foto popis| NA DOBU PŘED DVACETI LETY zavzpomínali Miroslav Kunštát (vlevo) a Jiří Kuděla (vpravo), kteří se na přípravách setkání prezidentŧ podíleli. Foto autor| Foto: Deník/ Jitka Šteflová Region| Východní Čechy

V době relativismu, v němţ ţijeme, je i hodně riskantních věcí 17.4.2014

ceskapozice.cz str. 00 Jan Brabec

Politika

"Oficiální vládci vytvářejí pouze představu pohybu. Moc třímají bezmocní," říká sociolog Jiří Kabele. Jiţ téměř čtvrt století ţijeme v demokracii a uţíváme svobody. Razantních zlomových momentŧ, jakým byl rok 1989, má ale česká společnost za sebou daleko víc: osamostatnění se, kapitalismus, porobu nacismu, socialismus, aţ jsme se po sametové revoluci zase ocitli v kapitalismu. To vše v poměrně krátkém časovém údobí. Jak jsme se s takovými momenty dokázali vyrovnat? "Zajímavý a dŧstojný ţivot se neodvozuje od toho, jestli dosahujeme pokroku, či nikoliv. Spočívá v něčem, co pohyb kupředu přesahuje," říká sociolog Jiří Kabele, jehoţ doménou jsou právě sociální transformační procesy. A upozorňuje na úskalí "otevřeného světa" a nastiňuje, proč máme být obezřetní vŧči "proroctvím".ČESKÁ POZICE: Jak jsme z vašeho pohledu zvládli v roce 1989 pád komunismu a znovuzrození demokratického kapitalismu? KABELE: Někdy se společnosti nedaří instituce změnit, i kdyby se politici stavěli na hlavu, jindy to je otázka okamţiku. Proč právě ve chvíli, kdy většina byla přesvědčena, ţe komunismus tady bude navěky, mohlo k tak zásadnímu přerodu dojít takřka ze dne na den? Najít odpověď je opravdu problém. Budeme-li analyzovat vstupní pole této záhady, obecně lze uvést, ţe ţijeme v dlouhodobě ustálené představě, ţe je společnost vytvářena institucemi a procedurami, které je provázejí a tvoří jejich podstatu v podobě obsazování a vytváření společenských pozic a také pravidel. Problém však vězí v tom, ţe pokud řád ukotvujeme jen v institucích, ze sociologického hlediska nedokáţeme dost dobře vysvětlit, proč jsou společenské struktury jednou naprosto "tuhé" a jindy "tekuté".ČESKÁ POZICE: Nalezl jste nějakou odpověď? KABELE: Za velevýznamný fenomén v konstrukci sociálního světa povaţuje jistý směr sociologie, jazyk, potaţmo vyprávění, které svět nejen zobrazuje, ale i spoluvytváří. Pomocí "příběhu" sdělujeme nejen skutečnosti kaţdodenního ţivota, ale známe i "střední" a "velká vyprávění" - ţivotopisy a dějiny -, která podobně jako mýty tradičních společností poskytují komunitám, podnikŧm i celé společnosti základní rámec pro porozumění světu, v němţ ţijí a mění se. I v moderních společnostech tedy umění vyprávět zŧstává mohutným a silně pŧsobícím elementem vyuţívaným právě k tomu, aby uváděl společnost do pohybu. Vyprávění situuje člověka, podniky i společnost jednou do stabilního a jindy dramaticky se měnícího světa a tito hráči pak prostřednictvím vyprávění svému okolí nejen přidělují nějaké role, ale propojují události příčinnými vztahy. Silou vyprávění je, ţe dává jednotlivostem i celému ţivotu ucelenou podobu (gestalt), která je natolik sugestivní, ţe jí společně věříme. A pokud těmto líčením světa Plné znění zpráv


věříme, také podle nich i jednáme.ČESKÁ POZICE: Co z takto naznačeného východiska konkrétně vyplývá v souvislosti s přelomovým rokem 1989? KABELE: Ţe v něm stejně jako v roce 1945 největším hybatelem změn bylo víc neţ cokoliv jiného vyprávění říkám tomu přerodové mýty a antimýty. Vyprávění o tom, jak jsme kvŧli komunismu nejen upadli do neštěstí, ale nyní se před námi otevírá moţnost navrátit se cestou plnou zkoušek do Evropy a vytvořit to správné trţní prostředí. Díky němu jsme rozpoznávali, kdo je na dobré a kdo na špatné straně, jaké jsou naše úkoly v kaţdém bodě cesty. Moje zjištění pak říká, ţe právě tyto mýty ovládající lidské uvaţování zpŧsobily, ţe se "instituce", které se ještě v roce 1989 jevily jako neměnné, najednou zhroutily. V přerodu se začaly přepisovat ţivotopisy, měnila se historie a také se začalo ţít "jiným" zpŧsobem, i kdyţ to oproti ţivotnímu stylu za dob socialismu nebyl zpočátku aţ tak velký rozdíl. V mnohém jsme se jen adaptovali a převedli své zvyky ze starého světa do nového a zarámovali je novými rámci, jeţ zastřešovalo to "vyprávění". Je však třeba říci, ţe společnost se svými pohledy na ţivot v demokracii a kapitalismu připravovala dlouho před rokem 1989. V tomto ohledu sehrála významnou roli i "perestrojka"; primitivní Vasil Biľak měl pravdu, kdyţ bil na poplach." "Společnost se svými pohledy na ţivot v demokracii a kapitalismu připravovala dlouho před rokem 1989"ČESKÁ POZICE: Naše společnost ale zaţila i přerod z kapitalismu do socialismu. Jak se něco takového mŧţe podařit? KABELE: Myslím, ţe to nebylo ze dne na den. K hlavní proměně došlo před komunistickým uchopením moci v únoru 1948. Naše země vykazovala řadu symptomŧ znamenajících základní zvrat uţ někdy po roce 1945, například přijetím Benešových dekretŧ. Celé to znárodňování a existence akčních výborŧ byl model, který navazoval na poměry zavedené těsně po konci války v podobě akčního jednání nových národních výborŧ a paušálním zabavováním majetku národním "zrádcŧm". Právě těmito poválečnými metodami byly zdejší demokracie a její pravidla těţce otřeseny. Rok 1948 a následná proměna uţ byly jednoduchou záleţitostí.ČESKÁ POZICE: Jenţe je provázel teror... KABELE: Samozřejmě následovaly nepředstavitelné krutosti, ale ty nebyly vynuceny obtíţemi přerodu, ale tím, ţe se zde doktrinálně implantoval ruský model komunistického vládnutí, který byl bytostně zaloţen na teroru, uplatňování doktrinální diktatury proletariátu. A i kdyţ to v médiích vypadalo jako triumfální budovatelská cesta, v roce 1953 prodělával socialismus těţkou ekonomickou krizi, jiţ zpŧsobila nesmyslná pětiletka připravující společnost na třetí světovou válku. Teroru nahrával i tento moment - komunisté museli i v této kritické situaci udrţet fasádu šťastného budování socialismu.ČESKÁ POZICE: A jak je tomu s cestou zpět od socialismu ke kapitalismu? KABELE: Zajímavé je, ţe komunisté ke svému vládnutí uţívali jako fasádu demokratický model vládnutí. Existoval parlament, vláda a jakoby tu byla demokratická ústava. Zároveň ale prosazovali dějinný příběh, jak burţoazie zavlekla společnost do dvou světových válek, které zbídačily společnost, hlavně dělnickou třídu, a jak nás právě tato dělnická třída spasí. Třídní hledisko uplatňované při posuzování jakýchkoli problémŧ bylo odvozeno právě od tohoto vyprávění.ČESKÁ POZICE: Jak se to projevovalo prakticky? KABELE: Ţe jsme sice měli zákony, ale bez procedury ochrany práv. Z preambule ústavy kodifikující komunistické dějiny cesty české společnosti k socialismu a komunismu vyplývalo, ţe všechno musí být prvotně řešeno prostřednictvím třídního hlediska, a první oddíly ústavy kodifikovaly vedoucí úlohu strany a princip demokratického centralismu. Vytvoříte-li takové procedurální prázdno, vzniká hodně místa pro neurčitosti. Právě tato prázdnota ovládaná stranou byla základem komunistické moci, demokratický centralismus jim pak zaručoval, ţe obsazovali a vládli nomenklaturou pozic socialistické společnosti.""Od roku 1960 se dá pomalu sledovat, jak se demokratické procedury do komunistických zákonŧ nejdříve velmi váhavě vracejí"ČESKÁ POZICE: Proměnilo se to v čase? KABELE: Od roku 1960 se dá pomalu sledovat, jak se demokratické procedury do komunistických zákonŧ nejdříve velmi váhavě vracejí, protoţe jinak by se reţim stal při běţném fungování neudrţitelný. Kdyţ sledujeme cestu nazpátek ke kapitalismu po roce 1989, tak vlastně vidíme, ţe kdyţ rámující vyprávění radikálně změnilo svoji podobu, demokracie se dala poměrně dobře rekonstruovat, protoţe její základní instituce komunisté ničím jiným nenahradili. Zákony se opět naplnily procedurálními právními instituty, a byť to neznamenalo, ţe se také hned dodrţovaly, dovedlo nás to zpět k demokratickému státu.Problém zbohatnutíČESKÁ POZICE: Dosáhli jsme uţ tedy vysněného modelu západoevropské společnosti?



KABELE: Přerodové příleţitosti byly vytvořeny hlavně narativně - vyprávěním o tom, ţe nás čekají zkoušky, ale přesto uspějeme. Kolem let 1993 a 1994 ale přerodové mýty začaly ztrácet svoji sílu, přerod končil a nastala normalizace. V té době se klima změnilo také proto, ţe zásadní směřování přerodu zastínilo dělení státu a praktické problémy, jak rozdělit instituce, ale přitom se nepoprat. Po ekonomické transformaci a privatizaci, jejichţ legitimita byla odvozena od zmíněného vyprávění, se pak uţ ţádné podobně radikální změny struktur neodehrály. K ţádným dalším dŧleţitým reformám - zdravotnictví či dŧchodového zabezpečení - prostě nedošlo, i kdyţ se o nich dvacet let neustále mluví.ČESKÁ POZICE: V čem tedy ţijeme dnes? KABELE: Všechny kapitalismy mají nějakou svoji historii, kde a za jakých okolností vznikly, a ta je vepsaná do jejich tváře a fungování. My jsme v kapitalismu, který nese stopy jednak politické proměny socialistických institucí a ekonomické transformace a jednak také našeho vstupu do Evropské unie. Pokud ale jdu kamkoliv, ať do obchodu, či k lékaři, rozhodně zaţívám něco, o čem se nám za socialismu ani nezdálo a co je nesrovnatelné s tím, jak to tehdy fungovalo. Pokud soudně porovnáváme, máme z této bezprostřední zkušenosti většinou jen samé pozitivní zprávy o tom, jak se naše společnost proměnila. Protoţe ale změny k lepšímu byly pomalé, ani si je neuvědomujeme."Protoţe změny k lepšímu byly pomalé, ani si je neuvědomujeme"ČESKÁ POZICE: Neţijeme tedy v krizi, jak se často tvrdí? KABELE: Zřetelné proměny kaţdodenních světŧ svědčí o úplném opaku toho, co se obecně povětšinou tvrdí a píše. Tedy ţe jsme v krizi a zaţíváme samá selhání. Česká společnost neuvěřitelně rychle zbohatla a podle mého soudu je velice těţké to bohatství unést. Přinejmenším někteří zbohatli rychleji - a to se dá skvělým zpŧsobem politicky vyuţívat. (Mimochodem, také politické hry se mohou široce a záludně rozehrávat právě díky té zmiňované síle vyprávění.) Nicméně ţivot v bohatství je nesnadný. Dokud máme před sebou nějaký cíl, ţe si jako jedinci i jako společnost dobudeme nějaké pozice, a tím pádem budeme ještě snadněji bohatnout, tak vše funguje hladce. Pokud toho ale de facto dosáhneme, tak ta směrnice uţ není tak jistá a tah na bránu je nejasnější. Myslím ale, ţe to je problém celé Evropy, která je také nezřízeně bohatá. Ostatně, ţije bohatě tak trochu na dluh, coţ není rozhodně zdravá situace. Jako praví zbohatlíci se toho ţivota na dluh neumíme zříci.ČESKÁ POZICE: Co bychom měli od toho bohatství dál chtít? Měli bychom ho dál rozvíjet i pro ty méně bohaté? Co je tím ideálem? KABELE: To je právě ten problém zbohatnutí, protoţe přestane být srozumitelná situace, ţe je dobré být spokojený s tím, co mám. Coţ je nutný, nikoli postačující základ lidského štěstí a podnikání. Řada lidí je nespokojených a vlastně ani neví proč.Úskalí svobodyČESKÁ POZICE: Proč se přesto tak často mluví o krizi? Co z toho plyne? KABELE: Není to tak úplně dobrá věc. Diskurz krize mŧţe vytvářet představu, ţe za ni mŧţou nějaké vlády, a tím pádem ţe jsou neuvěřitelně mocné a mohou ovlivňovat veškeré dění ve společnosti. Jenţe ono to normální dění většinou probíhá samovolně. Dokonce do té míry, ţe politika ho nemá vŧbec šanci ovlivnit. To, co se ve společnosti skutečně děje, totiţ určují hlavně ti, kteří občanské světy vytvářejí, a to rozhodně není vláda. Naopak ti zdánlivě bezmocní, normální občané jsou tímto zpŧsobem neuvěřitelně mocní. Vytvářejí významné bariéry tomu, jak snadno se dá ovládat společnost; a moderní společnosti jsou na jakékoliv mocenské ovládání obzvlášť citlivé. Diskurz krize ale vytváří iluzi, ţe vlády jsou mocnější, neţ tomu je ve skutečnosti. Dobře je to vidět na našich přerodech od socialismu ke kapitalismu. Všechny změny jak v Polsku, Maďarsku či u nás probíhaly podobně, navzdory rŧznorodým vládním snahám. Rozpoutanému pohybu, který vytvářejí hlavně lidé a organizace tím, ţe podnikají, přemýšlejí a řeší své záleţitosti, mohou vlády snadno jen škodit. Společenskému pohybu je velice obtíţné vnutit jiná pravidla neţ ta, která si spontánně osvojuje."Společenskému pohybu lze těţko vnutit jiná pravidla, neţ která si spontánně osvojuje"ČESKÁ POZICE: Spočívá v tom nějaké netušené drama? KABELE: Naše svoboda je dnes natolik veliká, ţe moc spočívá v lidech, podnicích či sdruţeních, a nikoliv v samotné vládě, která je spíše jen jakýmsi administrátorem. Jenţe právě naše falešná představa o tom, kde se nalézá moc, mŧţe být jedním ze současných nebezpečí. Třeba jen v tom, ţe kdyţ na politiky tak velkou moc delegujeme, pak nám en bloc připadají jako morálně pokleslí lidé, protoţe neplní to, co si o nich zkresleně myslíme či od nich mylně očekáváme. Situace pak začne vypadat tak, ţe ONI, kteří by měli být "jiní a lepší", by sice mohli politiku dělat, ale z pokleslých dŧvodŧ ji nedělají. Po čase do politiky začnou vstupovat povětšinou jen lidé, kteří jsou ochotni se v této "nemravné" situaci ocitnout.ČESKÁ POZICE: Čemu takový společenský diskurz napomáhá? Plné znění zpráv


KABELE: Paradoxně tomu, ţe se právě jím dopředu determinovaní lidé pokoušejí co nejrychleji něco urvat, protoţe pokud ztratí politické pozice, přestanou jakoby společensky existovat. Koneckoncŧ to, ţe něco budou chtít "urvat", se u nich vlastně předpokládá. A tento předpoklad se stává sebenaplňujícím proroctvím. Veřejnost se tímto zpŧsobem ovšem také vzdává své zodpovědnosti. Tato moţnost je totiţ odvozena od té delegované fiktivní moci na politiky či vládu. Společnost má pak snadné alibi, protoţe za to, ţe si své světy nemŧţeme vytvořit podle svých představ, nemŧţeme přece my, ale politici.ČESKÁ POZICE: Krizi ale společnost vnímá jako velice zásadní pocit. Na co nás tedy upozorňuje? KABELE: Diskurz krize je na jedné straně integrální součástí dynamické společnosti, protoţe ta se musí měnit a pořád nacházet nějaké problematické věci, aby si vytvořila představu o tom, kam změny míří. Organizace, které se nemění, v této společnosti jen "vegetují", jako by doopravdy neexistovaly. Pokud se však dŧraz na krizi paušalizuje, mŧţe destabilizovat demokratické instituce, ke kterým mají najednou všichni nedŧvěru. "Obecně lze říci, ţe všemi jinak drastickými proměnami 20. století jsme proplouvali aţ neuvěřitelně snadno" Něco takového ukázala nakonec celosvětová ekonomická krize před pár lety: mohli jsme si povšimnout, jak v souvislosti s ní začala být v celosvětovém kontextu docela váţně ohroţena loajalita vŧči institucím demokracie a jak vyprávění o zbídačování mas ? la Marx začalo být v celém západním světě hlasité a jak jím otřáslo. Jenţe pokud nedokonalým demokratickým institucím přestaneme věřit, mohou se poměrně snadno zhroutit a zpŧsobit nástup fašismu a komunismu. Je ale také dobré si uvědomit, ţe jsme krizi zaţili ve velice mírné podobě. Obecně lze říci, ţe všemi jinak drastickými proměnami 20. století jsme proplouvali aţ neuvěřitelně snadno. Pro mě je úplnou záhadou, kde jsme tu schopnost proplouvat dějinami vlastně vzali. Asi jsme měli veliké štěstí, ţe Stalin zemřel a nemohl dokončit plnou sovětizaci svých evropských satelitŧ.Je dobré stavět na moci bezmocnýchČESKÁ POZICE: Není ztráta víry v politiku zásadní ztrátou občanské sebedŧvěry? KABELE: To je zapeklitá otázka a jisté věci moţná se sebedŧvěrou souvisejí. Chtěl jsem říci, ţe mŧj svět na univerzitě vláda nijak moc neovlivňuje. Odkazy na ni se zbavujeme své odpovědnosti za svět, který nás vyzývá ke smysluplnému ţivotu. Zda bude univerzita dobrá, či nikoliv, záleţí v prvé řadě na mně a na mých spoluvyučujících. Pokud si ale budeme říkat, ţe naše vysoké školství je v hluboké krizi - a ono jistě je -, ten základní postoj a výzva se najednou vytratí. Především já se musím snaţit vytvořit pro studenty zajímavé a inspirativní prostředí. To je v mé moci, a nikoliv v moci vlády. Je dobré stavět na této Havlově moci bezmocných, tedy mít sílu vytvářet konkrétní světy, které mají svoji kvalitu podle toho, do jaké míry se do nich lidé váţně zapojí, jak váţně je ţijí a jak jsou netolerantní k falešným hrám. A nejsou ochotni participovat na vytváření Potěmkinových vesnic, třeba v případě vysokých škol předstíráním iluze, jak to skvěle funguje, a přitom mí kolegové, aby se uţivili, musejí učit ještě na dalších dvou univerzitách...ČESKÁ POZICE: Často se tvrdí, ţe současná společnost nemá ţádnou velkou vizi a ţije ze setrvačnosti. Jak dynamika společnosti funguje? Má společnost dál něco chtít, nebo stačí, kdyţ jakţtakţ funguje? KABELE: Motorem dnešních společností je, ţe jejich občané a organizace vytvářejí za pochodu své vyhlídky a ty pak sledují. Motivují je, díky nim získávají představu, jak se dá něco změnit, a snaţí se drţet krok s ostatními. Společnost je tak samozřejmě závislá na vizích a "prorokování". Jednoduše jsme společnost dynamická, která mŧţe fungovat jen díky tomu, ţe se pohybuje směrem kupředu. Jinak ztratíme svŧj smysl."Jsme společnost dynamická, která mŧţe fungovat jen díky tomu, ţe se pohybuje směrem kupředu" Jako moderní společnost uţ neukotvujeme svŧj řád v Bohu, ale do pohybu kupředu a to je ta transcendence, která nás překračuje. Takţe prorokování vytvářené pomocí vyprávění je sice hodně dŧleţité, avšak v době relativismu, v němţ ţijeme, je i hodně riskantních věcí. Hodně nadsazeně řečeno, ne nadarmo v tradičních společnostech kamenovali proroky, protoţe byli nebezpeční a nahlodávali stabilitu. Prorokování ale mŧţe být nebezpečné i v naší současné společnosti - mŧţe obrovským zpŧsobem svádět k nějakému pohybu, který se nám s odstupem nelíbí. Například třeba právě komunismus nebyl zaloţen na ničem jiném neţ na falešném proroctví, coţ nakonec procedurálně vyřadilo ze hry demokratické procedury.ČESKÁ POZICE: Jak se proti něčemu takovému bránit? KABELE: Do institucí, které vytvářejí pravidla, mŧţete dobře zabudovat ochrany práv a proti jejich zneuţití se preventivně zařídit. Ostatně společnost se neustále snaţí vymýšlet nové instituce, aby tyto ochrany v pravidlech Plné znění zpráv


byly přizpŧsobené situaci a byly čím dál účinnější. Jenţe právě proti vyprávění vlastně není ţádná jiná ochrana neţ soudnost či v tradičních společnostech nejvýše ceněná moudrost. Cokoliv totiţ mŧţete převyprávět tím či oním zpŧsobem a je hodně těţké se ubránit před vypravěčskou svévolí a donutit vypravěče, aby líčení událostí změnili.ČESKÁ POZICE: Mŧţete uvést nějaký současný příklad? KABELE: Vidíme to v případě Ukrajiny, kdy Rusové tamní dění vyprávějí úplně odlišným a zkresleným zpŧsobem neţ zbytek světa, a vlastně si na nich nic nemŧţete vzít. Vyprávění nemá pojistky proti zneuţití, práva postav zahrnutých do vyprávění jsou jen "slabě" vymahatelná v případě jednotlivcŧ, natoţpak organizací, obcí a státŧ. Jak při svobodě slova, která musí být z institucionálních dŧvodŧ nedotknutelná, dohnat k soudu ty, kteří nás přesvědčují, ţe celé to tamní revoluční dění na Majdanu je záleţitostí nástupu fašismu?"Váha vyprávění se zvyšuje a demokracie se s tím vypořádává hodně klopotně" V době relativismu, kdy fabulace je normální, se díky vyprávění mŧţe uskutečňovat něco, co je pak hodně těţké korigovat. I stále větší transparentnost našich institucí je riskantní právě v tom, ţe poskytuje hodně materiálu, který je vyuţíván k prorokování a vyprávění o krizích. Váha vyprávění se zvyšuje a demokracie se s tím vypořádává hodně klopotně. A bohuţel na něčem takovém participují i současná média.ČESKÁ POZICE: Jak je hodnotíte? Jsou zavádějící, či spoluvytvářejí nějaký nový, hodnotný svět? KABELE: Média se podle mě významně podílejí na té iluzivní moci mocných a nespoléhání se na moc bezmocných. Pro mě jako diváka/čtenáře jsou málo analytická a milují právě to vyprávění. Vypadá to pak tak, ţe si kaţdý mŧţe říkat, úplně co chce, bez jakékoliv souvislosti či hlubšího kontextu. Je fakt velmi nesnadné vybrat si novináře, který má konstantní názor a drţí si své hledisko. Média jsou existenčně závislá na svém nákladu, protoţe jejich publika jsou obecně malá. Jsou tak tlačena do vypravování, které připoutává pozornost. Byl bych samozřejmě raději, kdyby tuto okolnost zvládala daleko lépe. Patřím ostatně ke generaci, které diskurzivita určovaná elektronickými médii dělá trochu potíţe, a reaguji staromilsky.ČESKÁ POZICE: V jakém smyslu? KABELE: Nechci přistoupit na hru, v níţ si mŧţe kaţdý vyprávět, co se mu zachce, a přitom neposkytovat dost potřebných klíčŧ, abych kritické situaci dobře porozuměl. Sice se dozvídám, ţe je nějaká šílená krize, ale proč je, co pro ni hovoří a co nikoli, uţ se z médií moc nedozvím. Obecně novinářŧm schází analytické myšlení (coţ je hozená rukavice i mé fakultě).Nesnadné hledání prioritČESKÁ POZICE: Jsme na prahu něčeho nového? KABELE: Starší generace politikŧ z devadesátých let to měly oproti dnešním jednodušší. Jen se vraceli k jiţ existujícím institucím, nečelili tomu, ţe se něco nového a zároveň neurčitého vynořuje; cíle i instituce jsme si mohli vypŧjčovat ze Západu či Evropy. Provedení transformace, dosaţení členství v Evropské unii a jeho krize nás otvírají k pohybu "někam", kde nevíme, co a jak bude. Lidé tam budou také proţívat své štěstí a nám starším to bude připadat směšné, a jak to bývá, i trochu nemravné. Otevřenost je zkrátka otevřená. Přišly lokomotivy a proměnily svět. Ţilo se šťastněji před parním strojem, či aţ po něm? To je samozřejmě pošetilá otázka, protoţe nemáme na výběr. Jednoznačně se dá říci snad jen to, ţe společnost pořád bohatla.ČESKÁ POZICE: Bohatnutí společnosti není tím ideálem? "Jednoduchá rovnice - ţe pokrok je, kdyţ bohatneme - se zřejmě ztrácí."KABELE: Dnes se stává trochu sporným momentem. Dlouhou dobu bylo zvelebení ţivota jasným trendem souměřitelným s pohybem kupředu. Jednoduchá rovnice - ţe pokrok je, kdyţ bohatneme - se zřejmě ztrácí. Podle mě je v otevřeném světě těţké říci, jaké jsou priority, kam to směřuje a co se ukáţe tou podstatnou věcí. Právě proto je otevřený, ţe si to z minulosti nemŧţeme jednoduše odvodit. I kdyţ jako společnost získáváme motor tím, ţe minulost promítáme do budoucnosti. Měli bychom být pokorní a vědět, ţe se jednoduše nedobereme nějakých hlavních priorit. Zajímavý a dŧstojný ţivot se také neodvozuje od toho, jestli dosahujeme pokroku, či nikoliv. Spočívá v něčem, co ten pohyb kupředu přesahuje. Jazykem víry by se řeklo, co ho rozpouští v lučavce věčnosti.ČESKÁ POZICE: Jaká před námi stojí výzva? KABELE: Pro proroky se samozřejmě otvírají vrátka a dá se leccos vymýšlet. Nicméně je zajímavé, ţe sociology zkoumaná dynamika společnosti se asi zatím pořád zrychluje. Pak je ale zcela přirozené se ptát: Je to moţné pořád? Nedostaneme se jednou do pozice, kdy narazíme na strop? A co to pak bude znamenat? Čistě teoreticky si mŧţeme uvědomit, co společnost dynamizuje a co jsou její tolik potřebné brzdy. Kdyţ připustíme, ţe existují síly, které nás nutí drţet krok s pohybem a umoţňují nám zrychlování, jejich jedinou rozumnou Plné znění zpráv


brzdou je pak podle mě "dílčí rozpad" či "zmatení jazykŧ". Brzdou rozkladu si společnost vlastně tak trochu hlídá, aby nebloudila a sama sobě někam "neutekla".ČESKÁ POZICE: Jak to myslíte? "Vládci vytvářejí představu pohybu, ale nemají moc k nějakému pohybu společnost rozhýbat."KABELE: Představme si, ţe moc bezmocných spočívá v tom, ţe světy sehráváme jako koncert. Kaţdá změna koncertování mŧţe vést k tomu, ţe jedni ji vítají jako výhodnou, zatímco druzí na ní tratí. Najednou se také ukazuje, ţe ten předchozí soulad zakrýval spoustu rozdílŧ, umlčoval rušivé nároky, přecházel domnělé či skutečné křivdy z minulosti. Mluvíme zčistajasna jinými jazyky, míjíme se, jeden druhému "jde po krku", a navíc se nic nedaří. Hrozba takového rozkladu vede účastníky k tomu, aby se, je-li to nutné, nanovo sehrávali, omezovali se v nárocích, přecházeli falešné tóny, dokud stále běţíme kupředu. Mnohdy změna také není nutná, protoţe ji lze sehraně předstírat. Myslím si, ţe devadesát procent ohlašovaného pokroku je disimilovaných. Děláme, ţe nějakými reformami svět měníme, ale to je jenom zpŧsob, jak změnit fasádu a ţít srozumitelně jako doposud.ČESKÁ POZICE: Jaké z toho plyne resumé? KABELE: Ta devadesátiprocentní disimilace vlastně odpovídá tomu, ţe moc třímají hlavně bezmocní. Vládci vytvářejí představu pohybu, ale nemají moc k nějakému pohybu společnost rozhýbat. Coţ dělal třeba reálný socialismus, který disimiloval pokrok ve velkém, ale dělají to i západní společnosti. Řeší tak přehnané očekávání týkající se vlád a orgánŧ, které pak dělají, ţe reformují a mění svět. Společnost se samozřejmě vyvíjí, ale daleko víc v reţii lidí a organizací, kteří se otvírají světu a lokálně mění zpŧsoby ţivota. Z mého pohledu zŧstává pořád nejméně špatnou výbavou pro tento radikálně otevřený svět situační etika, kterou nabízí křesťanství.> Jiří Kabele (* 1946) Vyučuje ekonomickou sociologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Před revolucí se zabýval prognostikou, sociologií četby, designu a rodiny a zdraví. Pŧsobil v prognostickém oddělení Sportpropagu, později jako klinický sociolog. Po roce 1989 se nejvíce věnoval studiu procesŧ společenské přeměny Československa a České republiky. Byl spoluzakladatelem dnes uţ zaniklé politické strany "intelektuálŧ" Občanské demokratické aliance. V posledních letech publikuje v domácích i zahraničních časopisech články, které se vesměs týkají sociální dynamiky.

URL| zahadna

http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/schopnost-proplouvat-dejinami-je-u-ceskeho-naroda-az-

Litomyšl před dvaceti lety vyslala spoustu poselství 17.4.2014

denik.cz

str. 00

Pardubický kraj

Litomyšl – Do města se sjelo spoustu významných osobností, mezi nimi nechyběli ani Miroslav Kunštát a Jiří Kuděla, kteří se před dvaceti lety jako pracovníci odboru zahraniční politiky Kanceláře prezidenta republiky podíleli na přípravách setkání sedmi středoevropských prezidentŧ v Litomyšli. " Společně zavzpomínali na přípravy a okolnosti celého setkání, na jeho význam nejenom pro město, ve kterém se konalo, ale také na dŧvod, proč si Václav Havel vybral právě malou Litomyšl. Sloţitá cesta Pro bývalého prezidenta Václava Havla nebyla návštěva Litomyšle při setkání s dalšími hlavami státŧ jeho první. Měl tu své osobní vazby. A podle vyprávění jeho tehdejších spolupracovníkŧ chtěl pro Evropu znovu objevit malé české město. „Myslím si, ţe se to podařilo uskutečnit. I kdyţ cesta k tomu byla poměrně dlouhá. Středoevropské setkání prezidentŧ na naší pŧdě bylo problematizované tím, ţe téma středoevropské regionální spolupráce vŧbec nepatřilo k prioritám tehdejší české zahraniční politiky," konstatoval Miroslav Kunštát, který dnes pŧsobí jako věděcký pracovník na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.



Ţe k prvnímu setkání prezidentŧ vedla sloţitá cesta, potvrdil i Jiří Kuděla, velvyslanec a v současné době ředitel Kanceláře strategie, analýz a plánování ministerstva zahraničních věcí: „Pŧvodně se plánovalo, ţe setkání v Litomyšli by se uskutečnilo uţ v roce 1993. To se bohuţel z rŧzných dŧvodŧ nepodařilo, tak se přesunulo aţ na duben 1994. Přestoţe samotná idea vznikla v Solnohradu, Litomyšl povaţujeme za začátek větších setkávání." Miroslav Kunštát upozornil, ţe pro Havla bylo dŧleţité vytvořit takové setkání, kde si budou všichni rovni. „Byť nechceme, rok 1994 byl ve všem ne zrovna úplně jasný, naše členství v Evropské unii bylo daleko, naše členství a zajištění naší bezpečnosti v alianci bylo také daleko. Naši politici se nezúčastňovali v Bruselu všech těch summitŧ, neměli tam přístup," vyjmenoval badatel. Nadšenectví Jiří Kuděla při příleţitosti výročí setkání prezidentŧ vzpomněl hlavně na nadšenectví lidí, kteří se na organizaci v Litomyšli podíleli. S tím se také pojí jedna úsměvná vzpomínka, o kterou se ochotně podělil. „Byli jsme v Litomyšli samozřejmě uţ několik dní před začátkem setkání prezidentŧ, abychom to tu připravili technicky. Spali jsme v hotelu na náměstí. Měl jsem budík asi na pŧl sedmou, ale v šest mě probudil místní rozhlas, ze kterého, kdyţ jsem se vzpamatoval, jsem slyšel Mirka Brýdla, jak říká: Ty, Honzo, jestli tu hromadu materiálu před barákem, kterou jsi měl uţ minutý týden uklidit, neuklidíš dneska do devíti, tak tam pošlu popeláře a oni to odvezou a vyhodí," vyprávěl Jiří Kuděla a dodal: „V tom se pro mě zobrazila velká atmosféra starosti o to, aby všechno dobře dopadlo. Moc rád na to všechno vzpomínám a myslím si, ţe to opravdu zanechalo stopy v řadě lidí." Litomyšl před dvaceti lety zaţila něco, co se v dnešní době uţ nejspíš nebude a ani by snad ani nemohlo opakovat. Setkání dŧleţitých státníkŧ se nezřídka konají v malých městech. Ale za přísných bezpečnostních podmínek, kdy je celá oblast prakticky hermeticky uzavřená a ani místní nemají moţnost státníky potkat. V Litomyšli tomu bylo jinak. „Ona také byla jiná bezpečnostní situace, tady to ten občanský charakter mělo. Skutečně, představte si, sedm prezidentŧ za dneska, bychom řekli, minimálních bezpečnostních opatření procházejí celým městem, povídají si s občany. Je to něco, co by dnes, po 11. září, nebylo moţné. Mám dojem, ţe tady Litomyšlští proţili něco, co se uţ v této podobě nemŧţe nikde jinde opakovat," nechal se slyšel Miroslav Kunštát. Poselství Ţe setkání sedmi středoevropských prezidentŧ právě na pŧdě Litomyšle město samotné posunulo kupředu, na tom se shodnou jak Miroslav Kunštát, tak Jiří Kuděla, který podle svých slov vidí velký posun v tom, kam se město dostalo od doby, kdy ho navštívil naposledy. „Byl jsme tu naposledy v roce 1998. Za těch několik let vidím veliký rozvoj města. Samozřejmě také i nárŧst zájmu turistŧ, českých i těch zahraničních. Často se setkávám s tím, ţe nejenom diplomaté, ale i obyčejní lidé vědí, ţe tady bylo setkání Litomyšlského kruhu. Cíl prezidenta Havla byl přitáhnout větší zájem do měst typu Litomyšle. V kaţdém takovém městě je zajímavá subkultura. Prezident chtěl, aby takováto města získala zájem zahraničních turistŧ, jak to nejlépe udělat, neţ kdyţ se tam podívají významní státníci," naznačil Jiří Kuděla. Litomyšl se měla stát symbolem pro všechna malá města. Právě ona symbolická rovina věci byla při setkání velmi dŧleţitá. „Vzpomínám si, ţe tady hrály větší roli symboly, neţ nějaká konkrétní politická prohlášení. Václav Havel napsal, ţe cílem nemělo být přijmout nějakou politickou deklaraci, ale dát znamení. Těch znamení tady byla řada," uvedl Miroslav Kunštát a vzpomněl na dar rakouskému prezidentovi, který vyvolal mnohé diskuze v tehdejším tisku. Jednalo se o historickou mapu Evropy, kde sice byly označené jednotlivé státy, ale chyběly hranice. „Člověk si uvědomí, ţe jakmile se politika děje prostřednictvím symbolŧ, tak vlastností symbolu je, ţe jsou vyloţitelné rŧzně. A v tomhle smyslu Litomyšl, ať chceme nebo nechceme, vyslala spoustu poselství," uzavřel Miroslav Kunštát."

URL| y7d1.html

http://www.denik.cz/pardubicky-kraj/litomysl-pred-dvaceti-lety-vyslala-spoustu-poselstvi-20140415-



Za měsíc má Echo24.cz 200 tisíc čtenářů. Mnohokrát díky 17.4.2014

echo24.cz str. 00 Dalibor Balšínek

Názory

17. duben 2014 Váţení čtenáři, přesně před měsícem, 16. března, jsme do světa pustili nový internetový deník Echo24.cz. Měli jsme představy a sny, kolik z Vás zaujmeme, ale netroufali jsme si je vyslovit. Měli jsme i obavy, ţe se netrefíme a ţe se nesetkáme s Vašimi zájmy. Ale první měsíc překonal naše nejoptimističtější očekávání. Od vzniku Echo24.cz přišlo na naše stránky 198 000 čtenářŧ (unikátních uţivatelŧ), kteří podle metriky Google Analytics udělali 504 000 návštěv. Z čísel máme velkou radost a jsou pro nás velkou satisfakcí za riziko, se kterým jsme do tohoto projektu vstupovali. Vzhledem k tomu, ţe naše prostředky na provoz deníku i reklamu jsou velmi omezené, nás o to více těší, ţe jsme této návštěvnosti dosáhli přirozeným zpŧsobem, bez nákupu přátel na Facebooku nebo generováním robotŧ. Ale nepropadáme euforii. Víme, ţe jsme na začátku boje, ţe obhájení naší existence bude stát ještě mnoho sil. Čekají nás problémy i deprese a budeme muset pořád tvrdě pracovat. Neustáváme ani ve vylepšování podoby deníku Echo24.cz. Začali jsme ho vydávat, i kdyţ nám chyběly některé běţné funkcionality (například vyhledávání, RSS kanály, odkazování...), a teprve postupně jsme je doplnili. Stejně tak ladíme grafickou podobu a uspořádání jednotlivých stránek. A hlavně pracujeme na elektronickém týdeníku Echo, který chceme spustit na začátku června. Týdeník bude vycházet kaţdý pátek a bude dostupný na iPadech, iPhonech, tabletech na platformě Android, ale chystáme i verzi pro stolní počítače a notebooky. Věřím, ţe Vás moc neodradíme tím, ţe bude zpoplatněný. Cenu jsme ale stanovili tak, aby pro Vás byla co nejpřijatelnější. Jedno vydání by mělo stát prŧměrně 18 korun při pevném měsíčním předplatném 79 korun. Mnohokrát díky za Vaši pozornost a věříme, ţe si Vás udrţíme, ţe Vás bude ještě víc - i kdyţ naší ambicí není být masovým serverem - a hlavně ţe Vás nezklameme. O autorovi| Dalibor Balšínek, Vystudoval literární vědu na FPF Slezské univerzity v Opavě a masovou komunikaci na FSV UK v Praze. Začínal v regionálním tisku jako kulturní redaktor, od začátku studií v Praze (1994) pracoval jako redaktor Lidových novin. Na jaře roku 1996 nastoupil jako politický reportér do televize Nova. Po dvou letech z televize odchází do vydavatelství Stratosféra, aby zaloţil a vedl svŧj první časopisecký projekt, titul Spy. Časopis, který byl koncipován jako politický tabloid, opouští po necelém roce. Pracuje opět pro televizi Nova a v polovině roku 1999 je jmenován ředitelem tisku a PR TV Nova. V červnu 2000 se stává šéfredaktorem časopisu Týden. Za jeho pŧsobení se zvedl prodaný náklad časopisu Týden trojnásobně (z 16 200 v roce 2000 na 57 800 v roce 2003), Týden získává ocenění Časopis roku. V roce 2002 zakládá časopis Instinkt a stává se mediálním ředitelem vydavatelství Mediacop. Časopis Instinkt po roce úspěšného vydávání získává ocenění Hvězda roku. Z vydavatelství Mediacop odchází v lednu 2009 do představenstva mediální skupiny MAFRA, kde byl tři roky zodpovědný internetové aktivity skupiny a deník Lidové noviny, jehoţ byl zároveň šéfredaktorem. V polovině listopadu 2013 z Mafry odchází. Počátkem roku 2014 zakládá vydavatelství Echo Media a.s., která vydává internetový deník Echo24.cz URL| http://echo24.cz/a/ij9W3/za-mesic-ma-echo24cz-200-tisic-ctenaru-mnohokrat-diky

Dost bylo liberalismu! A rada zvolila Hazdru 17.4.2014

echo24.cz str. 00 Daniel Kaiser

Názory

17. duben 2014 Plné znění zpráv


Ústav pro studium totalitních reţimŧ (ÚSTR) má po ročním provizoriu řádného ředitele. Teprve třicetiletý Zdeněk Hazdra je ze tří váţných kandidátŧ, kteří zbyli do minulého týdne, tím nejrudějším šátkem pro významnou část zaměstnancŧ, které bychom zhruba mohli označit za zakladatelskou garnituru. Hazdra uţ řídil ÚSTR dvakrát, krátce v létě 2010, kdy byl ředitelem i formálně, a po celý poslední rok zčásti a méně viditelně coby první náměstek Pavly Foglové. Za tu dobu vznikly mezi onou nespokojenou částí zaměstnancŧ a Hazdrou spory, které jsou do značné míry osobní. Prozatím bych se jim chtěl vyhnout, dŧleţitější se jeví celkový směr, jímţ ředitel Hazdra ústav povede. Kdyţ ve středu navečer vzápětí po svém vítězství mluvil s novináři, vzpomněl si Hazdra ve spěchu na dvě priority: vzdělávací projekty a projekty orální historie. Orální historie znamená přijet k pamětníkovi s magneťákem, pustit magneťák ve chvíli, kdy pamětník začne vzpomínat, kdyţ přestane mluvit, magneťák vypnout a potom záznam přepsat. Orální historie je pěkná věc a uţitečný doplněk k jiným metodám historického výzkumu, ale nic, kvŧli čemu se zakládal zrovna ÚSTR. Takové centrum orální historie mají například na konkurenčním Ústavu pro soudobé dějiny AV. ÚSTR měl v první řadě zpřístupňovat badatelŧm i širší veřejnosti materiály represivních orgánŧ a organizací, tedy například KSČ a především StB. O přístup k archiváliím jde ve válce kolem ústavu celý ten poslední rok. Kdyţ loni v dubnu radní vybraní levicovým Senátem sundávali Daniela Hermana, jedna z výtek zněla, ţe digitalizace a skenování materiálŧ StB jdou pomalu. Za ten rok padlo tempo digitalizace téměř na polovinu. Třeba to má nějaké dŧvody, objektivní okolnosti přechodného typu, ale nevíme, protoţe o tom se řeč nevede. Kritici minulého vedení ve chvíli, kdy to vedení dovládlo, zřejmě o tempo digitalizace ztratili zájem. Rada, která zvolila Hazdru, si uţ loni v plánu práce na letošní rok naplánovala, ţe oddělení digitalizace vyvede zpod ÚSTR do Archivu bezpečnostních sloţek. To je prostředí, v němţ platí přísnější výklad archivního zákona, rozuměj výměnou za víc metadat a lepší větrání v depozitáři méně ochoty a rychlosti při vycházení ţádostem o archivy zvenčí. Před nedávnem se proti plánu vyvést odbor mimo ústav překvapivě vyslovil premiér Bohuslav Sobotka. Hazdrova koncepce naopak mluví o dokončení "delimitačního procesu", kdy se do Archivu vyvádějí činnosti související s Archivem. Rada, která evidentně nevzdala svŧj názor, ţe ve zpřístupňování svazkŧ dosud panoval škodlivý liberalismus, citovanou větu z Hazdrovy koncepce jistě chápala správně. Kdyby měl designovaný ředitel Hazdra včera při své první reakci na jmenování priorit víc času, moţná by si i na to zpřístupňování archiválií vzpomněl. Ale to, na co si vzpomněl v časové tísni, je příznačné. Při pohledu na dění kolem ústavu za posledních dvanáct měsícŧ by bylo velkým překvapením, kdyby se digitalizace neutlumila. O autorovi| Daniel Kaiser, Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 pŧsobil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let proţil v Německu a Británii. Je autorem politického ţivotopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014. URL| http://echo24.cz/a/wfxEA/dost-bylo-liberalismu-a-rada-zvolila-hazdru

Pro adaptaci na změny klimatu dělá ČR málo 17.4.2014

Haló noviny str. 06 Jan ZEMAN

Z ekonomiky

Poslední březnový den byla v Jokohamě zveřejněna druhá část Páté hodnotící zprávy světového sdruţení klimatologŧ (Mezivládního panelu pro změnu klimatu - IPCC). »Lidstvo je nepřipravené na zvládnutí rizik a dopadŧ spojených s klimatickou změnou,« varují špičkoví experti z celého světa. Klimatické změny, vyvolané podle všeho neodpovědnou činností člověka, zejména masivními emisemi oxidu uhličitého CO2, metanu CH4, oxidu dusného N2Oa dalších skleníkových plynŧ, sílí a dál budou sílit. Zaříkání lidí jako je exprezident Václav Klaus na tom sotva něco změní. Lidstvo nejen ţe místo omezování Plné znění zpráv


dál zvyšuje emise pŧsobící zhoubné oteplování, ale mnoho nedělá ani pro nutnou adaptaci na sílící klimatické změny. Druhá část Páté hodnotící zprávy IPCC potvrdila, ţe klimatická změna jiţ dnes negativně ovlivňuje kaţdý kontinent a oceán. S postupující klimatickou změnou bude přibývat lidí chudých, hladových a nemocných jako dŧsledek častějších povodní, vln veder a sucha a sníţené produkce potravin. Vědci varují, ţe bez podstatného a rychlého sníţení uhlíkových emisí budou dopady klimatické změny větší, neţ na jaké jsme vŧbec schopni se adaptovat. Ohroţena i česká kotlina I kdyţ České republice nehrozí zaplavování pobřeţí stoupajícím mořem a neleţí v klimaticky exponovaných oblastech, negativní dopady následky sílících změn klimatu pociťujeme uţ dnes. Kromě celkového oteplování dochází k prudkému nárŧstu extrémŧ počasí všeho druhu. Jeden rok velké povodně, druhý rok velké sucho, třetí rok rekordní vichřice, čtvrtý rok úporné vedro. Rok 2013 ukázal, ţe mnohé z těchto jevŧ mŧţeme zaţít i v prŧběhu jednoho roku. Ač velké, často i rekordní povodně jsou u nás od roku 1997 na »ročním« pořádku a od 1. 1. 2002 platí zákaz výstavby v záplavových územích, mnozí investoři (někdy i veřejní) tam neodpovědně staví dál a mají prý dostatek kupcŧ. Na riziko vyplavení se prý málokdo ptá. Zato se pak doţadují často nejlépe stoprocentní protipovodňové ochrany za veřejné peníze, byť je zjevně nemoţná. Dokonce ani jednoduché technické opatření k zmírnění prŧběhu povodní, rekonstrukce pevných jezŧ, zvyšujících hladinu vodních tokŧ ve městech, na jezy pohyblivé (klopné) je vzácný jev. Podobně jsou odmítány změny manipulačních řádŧ přehrad ve prospěch mírnění velkých povodní a samotné manipulační řády jsou utajovány. Ţe by škody napáchané velkými povodněmi nestály za řeč? Nejen voda, ale i sucho… Velkým problémem jsou i narŧstající sucha. Nejde přitom zdaleka jen o ostře sledované zásobování hospodářství a obyvatelstva pitnou vodou, které ČR zatím vcelku zvládá. Velmi špatné je rozsáhlé odvodnění značné části zemědělské pŧdy a její narŧstající degradace. Zplundrovaná orná pŧda není s to vodu zadrţovat, takţe i po menších deštích ji míváme ve vodotečích (řeky a potoky bývají zkalené nejúrodnější ornicí) a na polích vznikají často velké kaluţe, které zrovna rychle nemizí. Za sucha pak vznikají na orné pŧdě škraloupy, které poškozují pěstované plodiny a usnadňují další vysychání pŧdy. Obnova v minulosti neodpovědně zničených územních systémŧ ekologické stability krajiny (rozptýlené zeleně, protierozních mezí, přirozeně tekoucích vodních tokŧ ad.) se ale aţ na výjimky nekoná pro všeobecný nezájem, případně se za ní vydávají jiné věci s ní nesouvisející, jako odbahňování rybníkŧ. K trvajícím zlořádŧm patří praxe podnikŧ Povodí, ţe kdyţ povodeň obnoví přirozený vodní tok, znovu ho technicky upraví a ještě tuto prŧběh povodní zhoršující devastaci vodního toku vydávají za protipovodňové opatření. Negativní dopady sucha na rostlinnou výrobu lze jistě mírnit závlahami. Podmínkou je ale čistá voda. Čím je větší sucho, tím niţší je prŧtok ve vodních tocích a tím je i znečištěnější, pokud vŧbec za velkého sucha je s to vodu k zavlaţování poskytnout. Nejen vedro, ale i vichřice… Přibývající vedra (kde jsou ty časy, kdy tropický den s teplotami nad 30 stupňŧ Celsia ve stínu byl popisován jako mimořádná událost) přináší zvýšené ohroţení zdraví obyvatel. Zdravotně labilní jedinci by se v té době měli šetřit nejlépe ve stínu, měl by se dodrţovat pitný reţim, v případě zdravotních potíţí by se nikdo neměl stydět vyhledat pomoc lékaře. Problémem je i sílící invaze teplomilných druhŧ. Patří k nim i nebezpečné nemoci a jejich přenašeči, například zánět mozkových blan a boreliózu šířící klíšťata. Rostoucí teploty v zimě stále více ohroţují zimní sporty. Poslední zimní sezona byla podle provozovatelŧ zimní turistiky mizerná, kdyţ pro vysoké teploty vzduchu po velkou část zimní sezony chyběl sníh. Umělé zasněţování stojí peníze a rostoucí teploty jej činí neúčinné. Rostoucí letní vedra a nevypočitatelnost počasí (časté velké bouřky, vichřice apod.) ohroţuje cestovní ruch. Čeká nás přeorientace na rekreaci na jaře a na podzim? Nelze to vyloučit. Vichřice se mnoţí a objevují se i menší orkány. Odnáší to nejen smrkové lesy. Je ale vysoce ţádoucí nahrazovat smrkové stejnověké monokultury druhově smíšenými rŧznověkými lesy. Komentáře odborníkŧ



Bedřich Moldan, exministr: »Škála dopadŧ je velmi široká od ovlivnění lidského zdraví přes vodní hospodářství, infrastrukturu, městské oblasti, potravinovou bezpečnost aţ po vlivy na ţivou přírodu. Zpráva zdŧrazňuje, ţe adaptace se v ţádném případě nemají stavět do protikladu k mitigacím, to znamená zmírňujícím opatřením zaloţeným na redukcích emisí skleníkových plynŧ. Oba přístupy se doplňují«. Miroslav Trnka z Mendelovy univerzity: »Dopady změny klimatu na zemědělskou produkci jsou jiţ nyní patrné v některých regionech a je třeba zdŧraznit, ţe převaţují změny negativní. Změna klimatu ovlivní všechny aspekty potravinové bezpečnosti včetně dostupnosti a cenové stability«. Michal Broţa, vedoucí Informačního centra OSN v Praze: »Změna klimatu není otázkou daleké budoucnosti, děje se teď a tady. Doufám, ţe varování vědcŧ budou političtí představitelé dostatečně reflektovat na klimatickém summitu, který v září do New Yorku svolává šéf OSN Pan Ki-mun. Cílem je vystupňovat politický tlak na uzavření smysluplné mezinárodní úmluvy o ochraně klimatu v roce 2015 v Paříţi«. Jaroslav Roţnovský z Českého hydrometeorologického ústavu: »Území České republiky by mohlo být v budoucnosti ohroţeno nedostatkem vody, proto je nutné podnikat veškeré kroky k jejímu vyššímu zadrţení v naší krajině. Častější výskyty sucha budou dány nejen nedostatkem sráţek, ale kvŧli nárŧstu teploty vzduchu i vyšším výparem. Nebude tak dotčené jen mnoţství vody, ale i její kvalita«. Tomáš Miléř z Masarykovy univerzity: »Globální změna klimatu představuje pro rozvojové země váţné riziko. Hrozí zaplavování pobřeţních oblastí, sníţení dostupnosti a kvality pitné vody, omezení zemědělské produkce, nárŧst extrémních ţivelních pohrom atd. Adaptace je moţná jen do určité míry, bezpečnější je klimatický rozvrat vŧbec nepřipustit«. Libor Stejskal ze Střediska bezpečnostní politiky FSV UK: »Nová zpráva IPCC potvrzuje, ţe změna klimatu zvyšuje potenciál ozbrojených konfliktŧ mezi státy, občanských válek a především regionálních mezietnických konfliktŧ v nejhŧř postiţených zemích. Bezpečnost lidí však neohroţuje jen násilí: postupující sucho, neúrody, ničivé bouře a hurikány uţ teď narušují rozvoj i samotné přeţití těch nejzranitelnějších populací.« Barbora Urbanová, koordinátorka Klimatické koalice: »Kaţdé opatření, které dneska odloţíme, se v budoucnu prodraţí. Nedostatek aktivity ze strany současných politikŧ nás v budoucnu poţene do pouţití drahých a nevyzkoušených technologií, přitom dneska máme k dispozici bezpečné a dostupné řešení v podobě energetické efektivity a obnovitelných zdrojŧ.« Foto autor| ILUSTRAČNÍ FOTO – archiv Haló novin

Dům v Divadelní uţ školy nechtějí 17.4.2014


Praha

Budova, ve které loni vybuchl plyn, nebude slouţit studentŧm. Nový majitel, společnost Lázeňská investiční, včera podruhé nabídl univerzitám pronájem budovy, rektoři však nabídku odmítli. Podle firmy tím jednání se školami končí. STARÉ MĚSTO Univerzity, které chtěly koupit dŧm v Divadelní ulici, včera odmítly nabídku nového majitele na její dlouhodobý pronájem. Společnost Lázeňská investiční, která budovu vydraţila ve veřejné aukci, se i přes dřívější vyjádření rektora Univerzity Karlovy (UK) a Akademie múzických umění (AMU), ţe je pro školy pronájem nepřijatelný, snaţila univerzity výhodnou nabídkou přesvědčit o opaku. Jednání však skončila neúspěchem. Společnost včera univerzitám nabídla dlouhodobý pronájem na 50 let a opravu budovy podle studie, kterou si školy nechaly vypracovat v minulém roce. Tehdy ještě počítaly s tím, ţe se jim podaří dŧm získat do svého vlastnictví. Přesně o těchto podmínkách hovořil děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík v rozhovoru pro MF DNES jako o jediných přípustných. Nakonec však univerzity nabídku odmítly. „Vedení UK i AMU konstatuje, ţe je pro ně – jako pro veřejné vysoké školy – otázka pronájmu těţko uchopitelná a obtíţně řešitelná, neboť pronájem by významně zatíţil provozní náklady obou vysokých škol,“ prohlásily univerzity po včerejším jednání. Přestoţe Lázeňská investiční by univerzitám podle svých slov nabídla výhodnou cenu za dlouhodobý pronájem, konkrétní částku nechtěl nikdo prozradit. UK jiţ dříve prohlásila, ţe pronájem je pro školu rizikový. Ve chvíli, kdy by totiţ vlastník z ničeho nic výrazně navýšil cenu, mohlo by trvat i několik let, neţ by se univerzita přestěhovala do jiných prostor. Mezitím by však platila vysoké nájemné. Zda se bude společnost Lázeňská investiční snaţit s univerzitami ještě jednat, je podle jejích jednatelŧ nepravděpodobné. „Po společném setkání jsme nabyli dojmu, ţe ze strany škol v této chvíli není zájem v Plné znění zpráv


jednání pokračovat,“ řekl pro MF DNES jednatel firmy Gabriel Fülöpp. Ten zatím nechtěl prozradit, jaký bude další postup Lázeňské investiční. Ta oficiálně dŧm v Divadelní převezme dnes. *** FAKTA Perný rok v Divadelní 29. dubna 2013 – dŧm v Divadelní 5 poničil výbuch plynu květen 2013 – Řízení letového provozu se rozhodlo dŧm prodat říjen 2013 – vysoké školy mají v ruce studii, jak dŧm opravit 2014 – vysoké školy nabízejí, ţe za dŧm zaplatí 210 milionŧ, takovou cenu stanovil znalecký posudek březen 2014 – dŧm je prodán v elektronické aukci za 210 milionŧ a 101 tisíc korun společnosti Lázeňská investiční 16. dubna 2014 – vysoké školy odmítají dlouhodobý pronájem Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha

Dům v Divadelní univerzitám slouţit nebude, pronájem odmítly 17.4.2014

praha.iDNES.cz str. 00 Praha / Praha - zprávy MF DNES, Adam Váchal

Budova v praţské Divadelní ulici, kde před rokem vybouchl plyn, studentŧm definitivně slouţit nebude. Rektoři Univerzity Karlovy a Akademie múzických umění se nedohodli s novým majitelem - společností Lázeňská investiční - na pronájmu. Podle firmy tím jednání se školami končí. Společnost Lázeňská investiční, která budovu vydraţila ve veřejné aukci, se i přes dřívější vyjádření rektora Univerzity Karlovy (UK) a Akademie múzických umění (AMU), ţe je pro školy pronájem nepřijatelný, snaţila univerzity výhodnou nabídkou přesvědčit o opaku. Jednání však skončila neúspěchem. Společnost ve středu univerzitám nabídla dlouhodobý pronájem na 50 let a opravu budovy podle studie, kterou si školy nechaly vypracovat v minulém roce. Tehdy ještě počítaly s tím, ţe se jim podaří dŧm získat do svého vlastnictví. Přesně o těchto podmínkách hovořil děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík v rozhovoru pro MF DNES jako o jediných přípustných. Nakonec však univerzity nabídku odmítly. "Vedení UK i AMU konstatuje, ţe je pro ně - jako pro veřejné vysoké školy - otázka pronájmu těţko uchopitelná a obtíţně řešitelná, neboť pronájem by významně zatíţil provozní náklady obou vysokých škol," prohlásily univerzity po středečním jednání. Přestoţe Lázeňská investiční by univerzitám podle svých slov nabídla výhodnou cenu za dlouhodobý pronájem, konkrétní částku nechtěl nikdo prozradit. UK jiţ dříve prohlásila, ţe pronájem je pro školu rizikový. Ve chvíli, kdy by totiţ vlastník z ničeho nic výrazně navýšil cenu, mohlo by trvat i několik let, neţ by se univerzita přestěhovala do jiných prostor. Mezitím by však platila vysoké nájemné. Zda se bude společnost Lázeňská investiční snaţit s univerzitami ještě jednat, je podle jejích jednatelŧ nepravděpodobné. "Po společném setkání jsme nabyli dojmu, ţe ze strany škol v této chvíli není zájem v jednání pokračovat," řekl pro MF DNES jednatel firmy Gabriel Fülöpp. Ten zatím nechtěl prozradit, jaký bude další postup Lázeňské investiční. Ta ve čtvrtek dŧm v Divadelní oficiálně přebírá.

URL| http://praha.idnes.cz/dum-v-divadelni-univerzity-nechteji-d7l-/prahazpravy.aspx?c=A140417_2057425_praha-zpravy_bur



NOMINACE NA NOVINÁŘSKOU CENU 2013 17.4.2014

zpravy.rozhlas.cz

str. 00

evropa

Nadace Open Society Fund Praha, která je vyhlašovatelem soutěţe, zároveň zveřejnila nominace na vítěze v samotné soutěţi Novinářská cena 2013. Do kaţdé kategorie porota vybrala tři autorky či autory za konkrétní přihlášené příspěvky, kterých v tomto ročníku bylo celkem 400 z celostátních i regionálních médií. Ve čtyřech kategoriích byl Český rozhlas opět úspěšný. Kategorie audiovizuální ţurnalistiky „Nejlepší rozhovor, beseda nebo diskuse“Renata Kalenská: Pro a proti – Havel (Český rozhlas Plus)Vhodně vybraní hosté na základě vlastní zkušenosti ukazují sloţitost osobnosti Václava Havla a jeho vývoj a přinášejí dosud obecně neznámá fakta. Autorka s velkým citem rozhovor nejen vede, ale i strukturuje.Porota: Štefan Hríb, šéfredaktor časopisu týţdeň a moderátor pořadu Večery pod lampou slovenské televize RTVS, Marie Čermáková, socioloţka, bývalá ředitelka Sociologického ústavu, Irena Reifová, vyučující na Katedře mediálních studií Fakulty sociálních věd UK,Karel Hvíţďala, novinář, dramatik a spisovatel Kategorie audiovizuální ţurnalistiky „Nejlepší reportáţ“Petr Vavrouška: Ţivot homosexuálŧ v Polsku (Český rozhlas Plus)Autor předvádí v nejlepším slova smyslu vyváţený pohled na téma, jeţ je značnou částí veřejnosti nejen v Polsku dosud téměř tabuizováno. Autor konfrontuje otevřenost lesbického páru s homofobní omezeností poslankyně, která reprezentuje silný názorový proud intolerantního polského katolicismu.Porota: Olga Sommerová, filmová dokumentaristka a pedagoţka, Jaroslav Veis, spisovatel a novinář,Alexej Fulmek, spoluzakladatel deníku SME, generální ředitel vydavatelství Petit Press a člen představenstva Zdruţenia vydavateľov periodickej tlače Slovenska, Dana Schmidt, dopisovatelka dánského deníku PolitikenKategorie audiovizuální ţurnalistiky „Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek“Jiří Hošek: Fotbalová tragédie na Hillsborough (Český rozhlas Plus)Příspěvek kombinuje kvalitní analytickou práci a silně emotivní zpracování příběhu, jehoţ kořeny sahají do doby, kdy do tehdejšího Československa ověřené informace neproudily. Autor rozhlasové reportáţe zasazuje téma do širšího společenského kontextu.Porota: Ivo Mathé, vedoucí Katedry produkce na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění, Tom Nicholson, kanadský investigativní novinář ţijící na Slovensku, Alena Červenková, bývalá moderátorka pořadu Na hraně v České televizi, Andrea Paulínyová, reportérka slovenské televize Markíza, drţitelka několika novinářských ocenění Kategorie online ţurnalistiky „Cena Googlu za inovativní online ţurnalistiku“Filip Roţánek: Srpen 1968 pro váš počítač, čtečku a tablet (Český rozhlas)Jestli bylo něco v posledním roce inovativním projektem českého internetu, pak je to projekt Srpen 1968 ve svém propojení sociálních sítí pro historické zpravodajství v reálném čase. Porota oceňuje téţ vydání shrnující elektronické publikace pro rŧzné platformy, obsahující prŧběţně zveřejňované výstupy.Porota: Ján Simkanič, výkonný ředitel společnosti Internet Info, s.r.o., Petr Herian, zakladatel a majitel NEWTON Media, a.s., ředitel NEWTON Technologies, a.s., Tomáš Bella, zástupce šéfredaktora slovenského deníku SME


Plné znění zpráv Separatisté odmítli ţenevskou dohodu 18.4.2014

ČT 24

str. 01

21:31 Horizont

Michal KUBAL, moderátor -------------------Separatisti na východě Ukrajiny odmítají ţenevskou dohodu. Podle ní by měli vyklidit obsazené budovy a odevzdat zbraně. Nic takového ale udělat nehodlají. Velitel NATO v Evropě taky prohlásil, ţe maskovaní ozbrojenci jsou profesionální vojáci. Miroslav KARAS, zpravodaj ČT, Doněck -------------------Plné znění zpráv


Proruští radikálové na svých pozicích zŧstávají. V Doněcku i dalších městech na východě Ukrajiny. Před oblastní radou nenasvědčuje tomu, ţe by ti, kteří ji před několika dny obsadili, ji teď chtěli opustit. Naopak stále vidíme barikády a zátarasy tvořené pneumatikami, dlaţebními kostkami, pytli s pískem či ostnatým drátem. Ještě nedávno sídlo gubernátora se teď stalo sídlem Doněcké lidové republiky. Tady se přijímají všechna rozhodnutí, to poslední je i odpovědí na výzvu opustit okupované budovy. Podle separatistŧ je ale na tahu nejdříve současné vedení Ukrajiny, které neuznávají. Denis PUŠILIN, samozvaný lidový gubernátor -------------------Pokud oni začnou všechny budovy opouštět, včetně Turčynova i Jaceňuka, pokud odzbrojí Pravý sektor, pak jsme samozřejmě pro. Miroslav KARAS, zpravodaj ČT, Doněck -------------------Trvají na vypsání referenda ještě před prezidentskými volbami uţ 11 května. Nyní se formuluje otázka. Vladimir MAKOVIČ, samozvaný předseda parlamentu -------------------Pravděpodobně bude znít: Souhlasíte, aby se Doněcká lidová republika stala samostatnou? Miroslav KARAS, zpravodaj ČT, Doněck -------------------Kyjev nadále obviňuje Moskvu z šíření separatistických nálad na východě Ukrajiny. Odmítá snahy o odtrţení východních regionŧ. Naopak chce usilovat o znovuzískání Krymu. " Je to naše země, o niţ budeme bojovat", vzkázal Putinovi ukrajinský premiér. Arsenij JACEŇUK, premiér Ukrajiny -------------------Krym je náš, naše je i Jalta a moře, je to naše území, Vladimire Vladimiroviči! Miroslav KARAS, zpravodaj ČT, Doněck -------------------Vláda v Kyjevě připravuje amnestii pro všechny, kteří nelegálně drţí zbraň. Jenţe proruští aktivisté se jí nechtějí vzdát. osoba -------------------No řekněme to takto: není to zbraň, ale obranný prostředek. Ţivého mě nedostanou. Miroslav KARAS, zpravodaj ČT, Doněck -------------------Výzvy k opuštění správních budov naráţení v Doněcku i jiných městech na odpor. Situace v sídle gubernátora se nemění. Jsme v přízemí, kde vidíme řadu maskovaných muţŧ. Podobně je tomu i ve všech 11 patrech. A situace se přinejmenším několik dnŧ nezmění. Ukrajinská tajná sluţba totiţ oznámila, ţe po dobu Velikonoc se vládou vyhlášená protiteroristická operace pozastavuje. Miroslav Karas, Česká televize, Doněck. Michal KUBAL, moderátor -------------------A autor předchozí reportáţe teď ţivě z Doněcka. Mirku, dobrý večer. Změnila se po těch ţenevských jednáních nějak atmosféra na východě Ukrajiny? Miroslav KARAS, zpravodaj ČT, Doněck -------------------Dobrý večer, určitě se změnila, zvláště na poté, kdyţ na základě ţenevského jednání přichází s ústupky, a velmi velkými a výraznými, kyjevská vláda. Kdyţ kromě amnestie týkající se nelegálního drţení zbraní, a já jen připomenu, ţe potkáváme stále více muţŧ, kteří mají u pasu, nebo na rameni zbraň. Kromě oné amnestie přichází především s ústavní reformou. Hovoří se o datu prvního října, kdy by měly být sebrány všechny podklady. A ta by měla zajistit především pro rusky mluvící lidi velmi významnou věc. A to je ochranu ruského jazyka. To, ten by měl mít zcela zvláštní postavení. Měla by ústavní reforma hovořit i o decentralizaci moci, tedy Plné znění zpráv


o přenesení pravomocí z Kyjeva do regionŧ. I o tom hovoří proruští, proruští separatisté. A měla by přinést, a to je pro ně taky dost dŧleţitá změna, přímé volby gubernátorŧ. Nebude je dosazovat Kyjev jako doposud, ale budou o nich rozhodovat místní lidé. Natolik se ta atmosfér tady změnila z kyjevského pohledu. Z místního pohledu nepříliš, protoţe na základě rozhovorŧ, které jsme dneska měli, desítky, nikdo nechce budovy opustit a zbraně odevzdat. Naopak trvají na odchodu Jaceňuka i Turčynova. Michal KUBAL, moderátor -------------------Přesně tam jsem mířil, jestli to trošku nebude připomínat ten bosenský senát, kdy něco slíbili, něco slíbil Bělehrad, ale lidé, kteří byli, bosenští Srbové říkali: Bělehrad za nás nemŧţe mluvit. Neopakuje se něco podobného, kdyţ teď jsme slyšeli: Moskva nemluví za nás, říkali to ti proruští separatisté. Miroslav KARAS, zpravodaj ČT, Doněck -------------------Je to velmi podobné. Samozřejmě cítili jsme trošinku takové jisté zklamání ze strany ruských separatistŧ po ţenevském jednání. Moţná čekali z úst šéfa ruské diplomacie Lavrova něco jiného. Moţná čekali, ţe se za ně více postaví. Moţná jsou i trochu zklamáni, kdyţ naopak proto řekli: Lavrov nemluvil za nás, ale za Rusko. Moţná se cítí více osamoceni. Zdá se, ţe ty tři sváteční velikonoční dny by mohly přinést nějaký posun, protoţe ruští separatisté teď si uvědomují jedno, Kyjev nabízí ústupky a Lavrov hovoří o tom, ţe se podepsal pod ţenevským jednáním, a ţe trvá na tom, aby budovy, všechny budovy správní v Ukrajině byly opuštěny. Michal KUBAL, moderátor -------------------Miroslav Karas zŧstává v Doněcku a nadále sleduje situaci. O všem podstatném se dozvíme právě od něj. Díky moc. A teď uţ Bohumil Vostal, Brusel. Bohumile, věří Brusel, ţe opravdu se podařilo při těch ţenevských jednáních dosáhnout prŧlomu? Bohumil VOSTAL, zpravodaj ČT, Brusel -------------------Jak to vypadá, tak ta ţenevská konference, to byl zřejmě ani ne jednodenní úspěch. Nikdo sice nečekal, ale taky nikdo nečekal, ţe se situace na východě Ukrajiny změní mávnutím kouzelného proutku. Ale jak to tam vypadá, tak opravdu nikdo neposlouchal. Ozbrojenci dál jsou v těch obsazených budovách. Odmítají se jich vzdát, odmítají se vzdát zbraní, a tedy Bruselu. A vlastně i Washingtonu, největší velmoci světa nezbývá, neţ čekat, jak se tam situace vyvine. A to, ţe něco nefunguje, tak to mŧţeme vidět z prohlášení Kremlu. Protoţe Moskva vzkázala, ţe si Kyjev i Washington jaksi přebrali to, co se dohodlo v Ţenevě, špatně. A dokonce ruský vyslanec při Evropské unii pak řekl, ţe Brusel uţ pochopil, ţe nic se nevrátí do situace před ruskou anexí Krymu. Takţe je vidět, ţe zřejmě pochyby a skepse začínají opět převládat. A ţe to byl jenom paprsek naděje. Celá ţenevská konference, o které se příliš nečekalo. Na druhou stranu měla být prŧlomem. Ale jak je vidět, situace na východě Ukrajiny je úplně jiná. A lidé si tam dělají v podstatě, co chtějí. A nějaký papír, který dohodly velmoci, tak na ně nemá zatím ţádný vliv. Michal KUBAL, moderátor -------------------Ze Spojených státŧ zaznělo jasně přímo od Baracka Obamy, ţe v okamţiku, kdy Moskva nedostojí svým závazkŧm ze Ţenevy, budou následovat další sankce, tvrdé sankce. Moskva se proti tomu ohradila. Zaznívá podobně tvrdá rétorika jako z Washingtonu také v Bruselu? Bohumil VOSTAL, zpravodaj ČT, Brusel -------------------Tvrdá rétorika zazněla z Evropského parlamentu, který se právě touto tvrdou rétorikou rozloučil v tomto současném svém volebním období ve Štrasburku v posledním dni plenárního zasedání, vzkázal do Bruselu tedy evropským státŧm, aby vstoupily do třetí fáze sankcí vŧči Rusku. Kdyţ mluvíme o třetí fázi sankcí, to znamená plošné ekonomické sankce a zbrojní embargo. Ale to je něco, čeho se evropské státy bojí. To jsme viděli celý tento týden včetně jednání ministrŧ zahraničí v Lucemburku. Bojí se toho, protoţe pro některé státy, které jsou třeba závislé na ruském plynu, by to mohlo mít opravdu katastrofální dopady na jejich hospodářství, které se jenom pomalu vzpamatovává z té největší ekonomické krize v Evropě od konce druhé studené války, od konce druhé světové války. Ale samozřejmě, pokud by Rusko vstoupilo na Ukrajinu, na východ Ukrajiny, tak potom Evropská unie je rozhodnutá do této třetí fáze skončit. Ale zatím jediné, co platí, tak je to, ţe Brusel připravuje tu novou sadu ruských jmen, které se dostanou na seznam těch lidí, kteří nebudou moci cestovat do Evropské Plné znění zpráv


unie, budou mít zmrazený majetek. Rusko se tomu zatím vysmívá. Na druhou stranu ekonomové říkají: podívejte se na to, co se děje s ruským trhem. Odkud odcházejí peníze, trhy jsou nervózní z toho, ţe by mohly přijít nové sankce, takţe z hospodářského hlediska i takovéto sankce, vŧbec ta hrozba nehraje ve prospěch Ruska. Michal KUBAL, moderátor -------------------Bohumil Vostal, díky moc. A ve studiu teď vítám Jana Šíra. Dobrý večer. Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Dobrý večer. Michal KUBAL, moderátor -------------------Podle vás znamená ten dnešní vývoj, ţe ţenevská dohoda prakticky přestala platit? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Tak já si myslím, ţe nepřestala platit z jednoho dŧvodu, a to je ten, ţe ta dohoda hraje plně do rukou Ruska. Já jsem na rozdíl od předřečníkŧ nezaznamenal ţádný závazek, který by Rusko na sebe v Ţenevě vzalo. Pokud nějaký závazek se tam vztahuje k té eskalaci situace, vztahuje se v prvé řadě na ty separatisty, k nimţ Moskva podle svých vlastních slov nemá absolutně ţádný vztah, tudíţ je svým zpŧsobem z obliga. Michal KUBAL, moderátor -------------------Jak si vyloţit slova Vladimira Putina, která zazněla o Novém Rusku, kam zařazoval právě, je to carská, je to carský výraz pro oblasti právě východní Ukrajiny. Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Tak já si myslím, ţe to je velice příznačné, co Vladimir Putin včera řekl. Myslím si, ţe tím minimálně vyznačil moţné hranice těch jihovýchodních regionŧ, které by měly tvořit nějaký subjekt federace, nebo nějaké uskupení federálních subjektŧ, které by byly na Kyjevu závislé velice volně, pokud by přímo nebyly připojeny k Rusku, jako jsme byli svědky v případě Krymu minulý měsíc. Michal KUBAL, moderátor -------------------To, co jsme slyšeli od Bohumila Vostala, to znamená, ţe Evropská unie zvaţuje o těch přísnějších sankcích pouze, pokud Rusko vstoupí na východní Ukrajinu. Neznamená to, ţe si Evropa tak trochu myje ruce od toho, co se teď ve skutečnosti na východní Ukrajině děje? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Tak myje, ale je to odrazem nejenom situace na samotné Ukrajině, je to odrazem nejenom toho, jak se Rusko chová, ale je to v prvé řadě odrazem slabosti Evropské unie, která není schopna vystupovat jako jednotný akceschopný blok. A není schopna reagovat na bezpečnostní hrozby ve svém bezprostředním sousedství. Michal KUBAL, moderátor -------------------Co Spojené státy? Dá se od nich očekávat tvrdší akce? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Obávám se, ţe nikoliv. Vyvozuji tento svŧj názor z přesvědčení, ţe ve Spojených státech ta nálada není taková, aby na sebe Spojené státy braly další závazky v zahraničí nad ty, které uţ mají. A těch závazkŧ v zahraničí mají Spojené státy velmi mnoho. A mají problémy s tím, nějakým zpŧsobem je efektivně "manaţovat". Michal KUBAL, moderátor Plné znění zpráv


-------------------A váš další odhad udrţování statusu quo toho, co se teď odehrává na východní Ukrajině? To znamená, mnoho vojsk za, za ukrajinskou hranicí, ale v podstatě velmi nepříjemná situace pro kyjevskou vládu, která naopak vyhovuje Moskvě? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Tak já si myslím, ţe ta vojska na hranice, i kdyby nebyla určena pro bezprostřední vpád, tam slouţí jako určitá psychologická podpora pro ty separatisty, kteří momentálně plní svŧj úkol na jedničku. To znamená destabilizovat situaci a ohrozit konání řádných prezidentských voleb, které by přinesly do Kyjeva legitimní vládu. Naráţím na to, ţe momentálně ţádný z těch kandidátŧ, na které Moskva by mohla sázet, se netěší dostatečné podpoře pro to, aby prošel do druhého kola. Tudíţ předpokládám, ţe Vladimir Putin není zainteresován na tom, aby tyto volby přinesly uklidnění situace. Michal KUBAL, moderátor -------------------Jan Šír, díky za vaše názory, i kdyţ to trochu spíš připomínalo černý scénář. Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Děkuji.

Příběh muţe, který chtěl zastavit holokaust 18.4.2014

echo24.cz str. 00 Maciej Ruczaj

Blogy

18. duben 2014 Před sto lety se narodil Jan Kozielewski, známý spíše pod svým konspiračním pseudonymem Jan Karski – „člověk, který se snaţil zastavit šoa“. Jeho příběh patří mezi světlé kapitoly druhé světové války, nicméně mŧţeme ho číst také jako jeden z mnoha příběhŧ nepochopení a přehlíţení střední a východní Evropy ze strany „Západu“. Narodil se v Lodţi 24. dubna 1914, v ulicích prŧmyslového města bylo jidiš slyšet stejně často jako polština. Absolvoval univerzitu ve Lvově a před válkou směřoval k úspěšné diplomatické kariéře. Místo toho v srpnu 1939 vstoupil do armády. Po poráţce Polska v září 1939 se jen těsně vyhnul sovětskému zajetí, které by pro něho coby dŧstojníka zálohy znamenalo téměř jistou smrt v Katyni či na dalším z mnoha popravišť. Dal se rychle do sluţeb polského „podzemního státu“. Jazykové schopnosti a diplomatická praxe mu zajistily roli tajného posla, kurýra putujícího mezi konspiračními strukturami v okupovaném Polsku a exilovou vládou na Západě. Na svou nejdŧleţitější misi se začal připravovat v polovině roku 1942. Jedním z jeho hlavních úkolŧ bylo informovat Spojence o osudu polské ţidovské komunity. Zástupce socialistického Bundu – největší ţidovské politické strany v předválečném Polsku - mu tehdy řekl: „Já Angličany znám. Jenom vyprávění neuvěří. Musíte to všechno vidět na vlastní oči.“ Karski byl propašován do „té druhé Varšavy“, oddělené zdí od zbytku světa. Jestliţe v roce 1942 byla „neţidovská“ Varšava jedno z nejméně bezpečných míst v Evropě, varšavské ghetto se všem měřítkŧm zcela vymykalo. „Vy Poláci máte štěstí,“ řekl Karskému jeden ze zástupcŧ varšavské ţidovské obce. „Mnoho z vás trpí, mnoho umírá, ale národ zŧstává. Po válce tu Polsko stále bude, tato země, která je i naší vlastí, opět povstane z moře slz, bolesti a pokoření. Jen my, Ţidé, uţ tady nebudeme.“ Posel nechtěných zpráv Později se Karski dostává ještě dál. V přestrojení za člena ukrajinských pomocných jednotek se ocitá v tranzitním koncentračním táboře Izbica Lubelska, jakési předsíni vyhlazovacího tábora Bełżec. Tam také zjišťuje, ţe na území Polska neumírají pouze členové místní ţidovské komunity, ale Ţidé z celé Evropy. Vzpomínky na obě tato místa pronásledovaly Karského po zbytek ţivota. Plné znění zpráv


Karski své zkušenosti pečlivě sepsal. Vznikla tak první ucelená a podloţená zpráva o šoa. Karski s mikrofilmem schovaným v dutině klíče procestoval okupovanou Evropou do Londýna. Na základě jeho zprávy pak vydala polská vláda 10. prosince 1942 výzvu ke Spojeným národŧm s názvem Masová exterminace Ţidŧ v Němci okupovaném Polsku. Tehdy začala druhá, neméně náročná část Karského úkolu. Svými informacemi se snaţil vzbudit zájem hlavních představitelŧ Velké Británie a poté i Spojených státŧ. Hovořil s britským ministrem zahraničí Edenem a prezidentem Rooseveltem. Všude opakoval výzvu k okamţitým krokŧm ze strany velmocí: bombardování ţelezničních tratí, vydávání Ţidŧm in bianco pasŧ atd. Narazil na směsici nedŧvěry a politického realismu. „Zatočíme s Němci, jen co vyhrajeme,“ reagoval údajně Roosevelt a změnil téma na potencionální moţnosti intenzivního obchodu mezi USA a Polskem po válce. „Neřekl jsem, ţe ten mladý muţ lţe. Řekl jsem, ţe mu nemohu věřit. V tom je rozdíl,“ komentoval jeho zprávu soudce Nejvyššího soudu USA Felix Frankfurter. Ţádný z postulátŧ obsaţených v Karského zprávě nebyl splněn. Podle vzpomínek blízkých ţil Karski do smrti s hlubokým pocitem viny, ţe zklamal ty, které potkal ve varšavském ghettu. Vzhledem k tomu, ţe se stal veřejně známou osobou, nemohl se uţ do Polska vrátit a rozhodl se zŧstat ve Spojených státech. Tehdy v posledních měsících války zahájil svoji další misi. Napsal knihu Příběh tajného státu, která se zabývala fenoménem polské „podzemní paralelní polis“ fungující pod německou okupací. Motivovala ho především stále zřetelnější hrozba toho, ţe válečné utrpení přinese jeho zemi jen další okupaci, tentokrát ze strany Sovětŧ. Tečku udělal Obama I kdyţ byl Karski svého druhu celebritou a kniha se výborně prodávala, velmi rychle se začal setkávat s nedŧvěrou americké intelektuální veřejnosti. Polská vize současnosti byla v příkrém rozporu s euforií konce války. Karského slova o tom, ţe se Sovětský svaz snaţí ukrást Polsko, byla přijímána jako zpochybňování „obětí ruského lidu v boji s nacismem“. Zkrátka uţ podruhé musel Karski pochopit, ţe dějiny prostoru, odkud pocházel, a jeho obyvatel jsou nakonec vţdy psány z vnější perspektivy… V USA ţil aţ do smrti, i kdyţ se po roce 1989 opakovaně vracel do Polska. V osmdesátých letech mu byl udělen diplom Spravedlivého mezi národy a o několik let později i izraelské občanství. Napsal tehdy: „Já, Polák, katolík a Američan jsem se dnes stal Izraelcem. Gloria, gloria, in excelsis Deo!“ Nicméně opravdovou tečku za Karského ţivotopisem udělal Barack Obama. Kdyţ mu v roce 2012 posmrtně uděloval nejvyšší americké vyznamenání (Prezidentskou medaili svobod), prohlásil, ţe Karski sepsal své záţitky z „polských koncentračních táborŧ“. Pouţil tedy frázi, která je symbolem postupného přehazování zodpovědnosti za holokaust z kultivovaných a rozervaných milovníkŧ Wagnera a Goethe na „divoké východoevropské domorodce“. Prezidentské – doufejme – přeřeknutí vyznělo jako hořké shrnutí příběhu posla nechtěných zpráv, který opakovaně naráţel na to, ţe ve skutečnosti jeho vlast a celý region nikoho v mocenských centrech světa nezajímá… *** Ve středu 23. dubna bude v praţské Valdštejnské zahradě zahájena výstava o osobnosti Jana Karského, ve Španělské synagoze se pak večer koná koncert. Více zde. O autorovi| Maciej Ruczaj, Absolvent FF UK a FSV UK. Píše o Polsku a okolí, především v historických a kulturních souvislostech. Pracuje jako vedoucí programového oddělení Polského institutu v Praze, ale na blogu vyjadřuje pouze své soukromé názory. Publikoval mj. Pravým okem. Antologie současného polského politického myšlení (2010) a Jagellonské dědictví. Kapitoly z dějin středo-východní Evropy (2012). URL| http://echo24.cz/a/iJsji/pribeh-muze-ktery-chtel-zastavit-holokaust



KONFERENCE, PUBLIKACE, VELETRHY, NOVINKY 18.4.2014

Logistika

str. 50

Servis

Skladování z pohledu bezpečnosti práce je název semináře, který se uskuteční 3. června 2014 v areálu Výzkumného ústavu bezpečnosti práce v Jeruzalémské ulici v Praze. Motto semináře hovoří za vše: „Porušování bezpečnostních předpisŧ tvoří nejčastější příčinu závaţné úrazovosti a dalších neţádoucích událostí vykazovaných při skladování, které pro zaměstnavatele a vedoucí zaměstnance vedle ekonomických dopadŧ mohou mít aţ trestněprávní dŧsledky.“ Program semináře se soustřeďuje zejména na úrazovost při skladování, její rozbor, hodnocení a vyuţití pro prevenci, demonstraci neţádoucích událostí při skladování, jejich rozbor a hodnocení, bezpečnost stohování, faktory ovlivňující stabilitu stohu, posouzení a výpočet stability, hodnocení technického stavu palet, jejich stohovatelnosti a častých nedostatkŧ, základní povinnosti zaměstnavatelŧ, vedoucích a zodpovědných zaměstnancŧ při zajišťování bezpečnosti skladového provozu či trestněprávní odpovědnost a dŧsledky ublíţení na zdraví. Zájemci o seminář se mohou přihlásit u paní Blanky Neumannové, tel. 221 015 891 nebo na e-mailu [email protected]. Mezinárodní kamionová doprava a zasílatelství – nová publikace autorŧ Radka Nováka, Bedřicha Rathouského, Jana Medveda, Lubomíra Zeleného a Petra Pernici obsahuje nejnovější odborné poznatky týkající se jednoho z nejdŧleţitějších segmentŧ dopravy. Monografie je zaměřena nejen na dopravní infrastrukturu, dopravní prostředky, technologické a provozní řízení silniční dopravy, ale také podrobně řeší právní úpravu podnikatelské činnosti v silniční dopravě a problematiku právního, a zejména smluvního zabezpečení mezinárodní kamionové dopravy. Věnuje se jak dvoustranným dohodám (vč. vstupních povolení), tak dohodám mnohostranným. Samostatná pozornost je věnována zasílatelství. Publikace je určena přepravcŧm (tj. zákazníkŧm z výrobní či obchodní sféry), silničním nákladním dopravcŧm, zasílatelŧm, ale například také pracovníkŧm státní správy či právníkŧm. Ivo Gruber byl jmenován finančním ředitelem a jednatelem společnosti DHL Supply Chain v České republice. Obě funkce přebírá po Radimu Roznosovi, který i nadále zŧstává v DHL. Ivo Gruber (37) pracuje v DHL od roku 2007, dosud zastával funkci senior finance managera. Předtím byl zaměstnán ve společnosti Deloitte v pozici manaţera auditu. Vystudoval Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Tomáš Bechner nastoupil na pozici finančního ředitele společnosti Dachser Czech Republic. Je zodpovědný za účetnictví, daňové otázky a kontrolu hospodaření společnosti. Tomáš Bechner (31) je absolventem Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a posledních pět let pracoval pro investorskou a developerskou společnost Flow East jako finanční manaţer. V Dachseru bude mít kromě finančního řízení na starosti i koordinaci spolupráce s mateřskou společností ve finančních otázkách a implementaci SAP pro účetnictví. Daniel Adamka (36) byl k 1. březnu jmenován generálním ředitelem společnosti Arriva Transport Česká republika se zodpovědností za řízení celé skupiny Arriva v Česku. Na této pozici vystřídá pana Radima Nováka, současného generálního ředitele Arriva střední a východní Evropa. Daniel Adamka bude odpovídat za řízení a integraci všech společností, které historicky patřily do skupin Arriva, bývalé Veolia Transport, a Abellio. Daniel Kubizňák byl jmenován do pozice head of leasing pro Českou republiku společnosti PointPark Properties (P3). Bude zodpovědný za pronájmy stávajících nemovitostí a zároveň za akvizici nových projektŧ pro výstavbu na míru. Před nástupem do pozice leasing managera v PointPark Properties v roce 2010 pracoval jako senior industrial surveyor ve společnosti Cushman & Wakefield. Zdeněk Karban (38) je od 1. února specialistou na projektování a prodej regálových a skladových systémŧ ve společnosti Toyota Material Handling CZ. Přichází z pozice obchodního konzultanta Mecalux ČR. V Toyotě se zaměří zejména na prodej konvenčních regálových systémŧ a komplexní logistická řešení a v rámci týmu Logistics Solutions přebírá zodpovědnost za prodej systému BT Radioshuttle. Foto popis|

„Za řečmi o identitě skrývají čistý rasismus“ Plné znění zpráv


18.4.2014

Mladá fronta DNES Jiří Jelínek

str. 02

Praha

PRAHA Generace Identity je relativně nové hnutí, vyskytují se však kolem něj radikálové, které z minulosti a z jiných organizací velmi dobře zná odborník na politický extremismus Jan Charvát. * Co je Generace Identity za skupinu lidí a jak vznikla? Generace Identity je česká odnoţ evropské organizace, která u nás vznikla zhruba v roce 2013. Je to hnutí, které patří do proudu tzv. nové pravice. Vyznačuje se tím, ţe se snaţí najít nové zpŧsoby, jak oslovit lidi, aniţ by byli okamţitě označeni za neonacisty. * Jak byste popsal názory, ke kterým se hlásí? Veliký dŧraz kladou na konzervativní hodnoty, které ale blíţe nevysvětlují. Formálně odmítají nacismus a xenofobii, ale současně poţadují etno-kulturně jednotný národ, který chápou biologicky. K tomu pouţívají pojem identita. Ten v praxi nahrazuje nacionalismus i rasismus, protoţe identita je podle nich vrozená. Národ pak pro ně tvoří pouze lidé se stejnou identitou, coţ v praxi znamená vyloučení všech „odlišných“. * Je tato skupina nějak napojena na Dělnickou stranu? Někteří členové byli dříve v Dělnické straně aktivní, jiní se dříve pohybovali v prostředí Autonomních nacionalistŧ, případně Národního odporu. Ne všichni členové Generace Identity ale byli dříve spojeni s krajní pravicí. * Kolik mají sympatizantŧ? Na Facebooku jich mají tři a pŧl tisíce, nicméně jejich odpŧrci z řad samotné krajní pravice upozorňují na to, ţe fanouškŧ z České republiky je jen osm set. Na jejich přednášku před několika týdny podle jejich vlastních informací přišlo šedesát lidí, coţ bude zatím strop jejich reálného mobilizačního potenciálu. * Je podle vás tato organizace pro společnost nebezpečná? Je otázka, co znamená nebezpečí. Fakticky o nich ale normální lidé nic nevědí, takţe jejich moţnost někoho ovlivnit je velmi malá. Nelze ale zapomínat na to, ţe Generace Identity uţ je několikátý pokus o „restart“ krajní pravice, a je vidět, ţe ti lidé nepřestanou. *** FAKTA Jan Charvát Vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd UK a politickou sociologii na Hogskolan Dalarna ve Švédsku. Zaměřuje se na otázky politického extremismu a ideologií. Je autorem knihy Současný politický extremismus a radikalismus. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha

Thomas Hoepker zahájil besedou výstavu v Leica Gallery Prague (Petr Šimák) 20.4.2014

idnes.cz - blog

str. 00

Thomas Hoepker zahájil besedou výstavu v Leica Gallery Prague Nejen ten, kdo se zajímá o reportáţní fotografii, má aţ do 15. června moţnost navštívit v Leica Gallery Prague výstavu významného německého fotoţurnalisty Thomase Hoepkera THOMAS HOEPKER – HEARTLAND. K vidění jsou tam fotografie z knihy HEARTLAND An American Road Trip in 1963, jeţ očima cizince zachycují Plné znění zpráv


Spojené státy americké 60. let. V den zahájení výstavy, tedy v úterý 15. dubna, byl pro veřejnost nachystán ještě bonbónek v podobě besedy s autorem samotným. Zde je její shrnutí a několik dojmŧ z výstavy samotné. Na sedmou hodinu večerní dorazilo do LGP několik desítek posluchačŧ (nutná byla rezervace předem) a neveliký prostor galerie vyhrazený jako „přednáškový sál“ tak byl aţ na pár volných míst zcela zaplněn. Besedu vedl docent Filip Láb (katedra ţurnalistiky Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky Fakulty sociálních věd UK). Během necelé hodiny se hovořilo o vzniku vystavovaných fotografií, slavné agentuře MAGNUM Photos či o současném „digitálním věku“ fotografie. Podmínky z říše snŧ Informace o pozadí vzniku snímkŧ si návštěvníci mohli přečíst v rámci souhrnného přehledu na začátku výstavy, slyšet jejich příběh přímo z úst autora bylo ale daleko zajímavější. V 60. letech oslovil Hoepkera šéfredaktor měsíčníku Kristall, kde tou dobou pracoval, zdali by měl zájem spolu s píšícím kolegou Rolfem Winterem pořídit reportáţ o Spojených státech amerických. Psal se rok 1963 a pro sedmadvacetiletého Hoepkera to byla první velká příleţitost pro rozsáhlý, ucelený projekt. Jak se později ukázalo, pro jeho budoucí kariéru navíc projekt klíčový. Z dnešního pohledu, kdy fotoţurnalistika kvŧli nedostatku peněz a zájmu o ni prochází úpadkem a její budoucnost jako samostatného řemesla je ohroţena, je aţ neuvěřitelné, ţe dvojice měla při své práci zcela volnou ruku – ţádné časové či tematické omezení. „Přiletěli jsme do New Yorku, pŧjčili si auto a vydali se na západ a zase zpět. Neměli jsme ani představu, co budeme fotit, coţ je naprosto neprofesionální přístup“, dodává Hoepker. Cesta trvala celkem tři měsíce a oba reportéři záhy poznali, ţe USA nejsou jen zboţňovaná svoboda a nezávislost, ale mají i své stinné stránky jako rasismus, chudoba či pravicový extremismus. Jejich pohled na svět za oceánem je proto velmi subjektivní a nešetří kritikou. Jak ale podotkl docent Láb, soubor The Americans (1958) od fotografa Roberta Franka nebo Kerouacŧv román Na cestě (1957) dokazují, ţe pohled na odvrácenou tvář americké společnosti zapadal do tehdejšího kontextu. Hoepker na druhou stranu přiznal, ţe po téměř čtyřiceti letech strávených v USA vidí dnes mnoho věcí jinak. Z necelých 4000 negativŧ putovalo na stránky Kristallu 60 motivŧ, kterým bylo věnováno i tou dobou výjimečných a dnes naprosto nemyslitelných 65 stran v pěti vydáních. MAGNUM Photos? Díky, ale mám závazky ve Sternu Tři roky poté, co byly snímky z putování po USA uveřejněny, přišel Hoepkerovi dopis od Elliotta Erwitta (výstava jeho snímkŧ proběhla v LGP na přelomu roku) s pozváním ke vstupu do prestiţní agentury MAGNUM Photos. Ta od roku 1947 sdruţuje největší světové osobnosti fotoţurnalistiky. „O MAGNUMU jsem samozřejmě věděl a znal jsem velikány jako Henri Cartier-Bresson nebo Robert Capa, ale ve své mladické aroganci jsem Erwittovi odepsal, ţe se je mi líto, ale ţe mám smlouvu v magazínu Stern. Na to mi on odpověděl ‚Omlouvám se, ale zkusíme to ještě jednou, ano?„ Od té doby jsme dobrými přáteli.“ Na konci 80. let Hoepker do agentury vstoupil (do té doby s ní spolupracoval jen volně) a v letech 2003 – 2006 byl dokonce jejím prezidentem, coţ kvŧli nekonečné editorské práci označil s nadsázkou jako trest. Nezdravé cvakání Na rozdíl od některých kolegŧ, kteří na digitální fotografii stále nahlíţí „skrz prsty“ kvŧli jejímu snadnému pořízení, vyznává německý fotograf naprostou tvŧrčí svobodu. „Fotka je fotkou, pokud má co říct“, vysvětlil svŧj postoj. Zásadní rozdíl nevidí ani mezi fotografií vyvolanou a tištěnou, tištěné jsou i snímky pro tuto výstavu. Klady digitální fotografie, jako je snadný přístup k fotografování a tím pádem i zvýšený zájem o něj, podle Hoepkera výrazně převyšují její zápory, na jeden však přeci jen upozornil – obrovská nadprodukce. „Dělat příliš mnoho fotek je stejně nezdravé, jako přejídat se sladkostmi. Daleko lepší je vychutnat si kousek dobré čokolády“, trefným přirovnáním přesně vystihl současný stav, kdy kvantita snímkŧ vítězí nad jejich kvalitou. Právě kvŧli tomu se prý Bressonŧv „rozhodující okamţik“, dle kterého se na správný záběr čeká, stává uţ jen mýtem. Plné znění zpráv


Věřte svému instinktu Fotografování na veřejnosti ve všech jeho formách (street fotografie, reportáţ, dokument) zaţívá posledních několik let boom i mezi amatérskými fotografy. Dotazy od posluchačŧ, na které Thomas Hoepker v závěru besedy odpovídal, směřovaly proto především k samotnému procesu takovího focení – jak k lidem přistupovat? jak reagují? není to nebezpečné? jak najít zajímavý objekt? Odpovědí bylo několik všeobecně známých, ale stále uţitečných rad: dŧleţitá je trpělivost (dobrá fotka se musí „vychodit“ a „vyčekat“), vţdy foťte s úsměvem (případné negativní reakce, kterým se občas nevyhnete, berte s nadhledem) a hlavně věřte svému instinktu (protoţe i ze zdánlivě banální situace či scény mŧţe vzniknout výborný snímek). Setkání s Thomasem Hoepkerem bylo nevšedním a příjemným záţitkem. Amerika pestrá, Amerika bez příkras Výstava obsahuje na 40 fotografií, které zachycují velmi subjektivní, díky pohledu cizince ale ryzí a nepřikrášlený obraz Spojených státŧ amerických roku 1963. Osobní odstup Hoepkerovi dovoluje všímat si i zcela všedních věcí a soubor tak vytváří pestrou mozaiku napříč americkou společností – oslavy Dne nezávislosti, nevadská kasina i zaprášený venkov. Ve Školské ulici se opravdu činí a po Elliottu Erwittovi představují během krátké doby dalšího člena MAGNUM Photos. Před pár dny navíc skončila výstava Miloně Novotného, pozapomenutého českého fotografa, jehoţ námluvy se slavnou agenturou překazily nešťastné události ze srpna roku 1968. Bravo, LGP!

URL| http://petrsimak.blog.idnes.cz/c/406310/Thomas-Hoepker-zahajil-besedou-vystavu-v-Leica-GalleryPrague.html

Studenti UK spouští kampaň na dárcovství dřeně 21.4.2014

mediaguru.cz str. 00 Kateřina Chobotová

Aktuality

Studentská iniciativa Univerzity Karlovy „Na dřeň“ spouští ve spolupráci s Českým registrem dárcŧ krvetvorných buněk při IKEM a Fakultou sociálních věd UK kampaň na podporu dárcovství kostní dřeně. Jejím cílem je zvýšit povědomí o dárcovství kostní dřeně a získat nové dobrovolné dárce do databáze, a to především z řad studentŧ vysokých škol a mladých lidí. Kampaň podporuje i zlatá olympionička Eva Samková, herec a reţisér Tomáš Vorel ml., herečka a zpěvačka Berenika Kohoutová, Martin Zach či Vavřinec Hradilek. Na projektu se kromě propagace budou ambasadoři projektu podílet i tím, ţe pokud jim to dovolí zdravotní stav, sami vstoupí do registru dárcŧ. Podmínky vstupu do registru jsou velmi přísné. Vstoupit mohou jen zdravé osoby ve věku 18 aţ 35 let, a mezi studenty vysokých škol je tak velké mnoţství ideálních dárcŧ. Podle iniciativy Na dřeň však nejsou o dárcovství dostatečně informovaní. „Setkali jsme se především s argumentem, ţe odběr je velmi bolestivý. Mnoho lidí si také myslím, ţe kostní dřeň se odebírá přímé při vstupu do registru,“ říká manaţerka projektu Michaela Černá. Kampaň bude sestávat z informační a propagační části. V rámci kampaně budou spuštěny stránky NaDren.eu a profily na sociálních sítích. V Praze bude v květnu – v „měsíci dárcŧ kostní dřeně“ – probíhat série přednášek a kulturních doprovodných akcí. Logo projektu navrhla Kateřina Šišperová, studentka Střední odborné školy multimediální a propagační tvorby. Vizuály, které budou k vidění v praţském MHD, ve vlacích a také na lavičkách, nafotil Tomáš Třeštík. Logo studentské iniciativy Na dřeň -kch-



URL| http://www.mediaguru.cz/2014/04/studenti-uk-spousti-kampan-na-darcovstvi-drene/

BECHNER FINANČNÍM ŘEDITELEM DACHSERU 22.4.2014

AUTOmakers

str. 24

Personálie

Na místo finančního ředitele společnosti DACHSER Czech Republic nastoupil Tomáš Bechner. Je zodpovědný za účetnictví, daňové otázky a kontrolu hospodaření společnosti. Bechner (31) pochází z Kladna. Je absolventem Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Posledních pět let pracoval pro investorskou a developerskou společnost Flow East.

Univerzity se vzdaly. Minikampus u Vltavy kvůli prodané budově nevytvoří 22.4.2014 echo24.cz str. 00 Zuzana Lebdušková 22. duben 2014 Minikampus, který by spojoval studenty z Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze (FAMU) a studenty z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), dostal definitivně červenou. Budovu mezi fakultami na Smetanově náměstí, kterou poničil loňský výbuch plynu v ulici Divadelní, vysoké školy nezískají. Rektoři po jednání s novými majiteli ze společnosti Lázeňská investiční zamítli také pronájem budovy. „Pronájem je pro nás s kolegou Hančilem nevýhodný,“ prohlásil dnes na tiskové konferenci rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Po loňském výbuchu budovy, která pŧvodně patřila Řízení letového provozu České republiky, jednal ihned v květnu rektor AMU Jan Hančil a rektor UK Tomáš Zima o jejím odkoupení. Odhadní cena činila 210 milionŧ korun. Obě univerzity několikrát deklarovaly, ţe mají o budovu zájem. „My jsme v loňském roce vstoupili do jednání ihned po výbuchu plynu,“ připomenul rektor UK dlouhodobý zájem ze strany vysokých škol. Univerzity si nechaly v říjnu minulého roku vypracovat návrh oprav. Vzniknout měl minikampus spojující studenty z FAMU a FSV. „Bylo plánem vytvořit synergický efekt Filmové a televizní fakulty AMU, která sídlí v paláci Laţanských. Vedle toho sídlí naše Fakulta sociální věd, tedy katedra ţurnalistiky, mediálních studií, televizní tvorby. Tyto dvě instituce jsou vedle sebe a představa byla, ţe televizní studia by mohla být na jednom místě mezi těmito budovami a studenti by to mohli sdílet,“ představil pŧvodní plán Tomáš Zima. Pochybný prodej budovy Pro nás bylo zajímavé to, ţe cena, za kterou byl objekt prodán, se nelišila od ceny znaleckého posudku. V březnu však Řízení letového provozu, které dŧm vlastnilo, vyhlásilo aukci, na které zdemolovanou budovu prodalo Lázeňské investiční. „Ţe se veřejná vysoká škola nemŧţe účastnit draţby, o tom příslušné instituce věděly,“ kritizoval zpŧsob prodeje rektor. Zima měl o budovu dokonce takový zájem, ţe chtěl rozdíl mezi odhadní a finální kupní cenou doplatit ze svého, jen aby mohl vzniknout minikampus. „Pro nás bylo zajímavé to, ţe cena, za kterou byl objekt prodán, se nelišila od ceny znaleckého posudku. Převýšila ho o 101 tisíc korun,“ připomněl Zima podivné okolnosti prodeje, na které upozorňoval jiţ po aukci. Rozhodnutí o prodeji budovy mohl zvrátit ještě ministr dopravy Antonín Prachař (ANO), jelikoţ pŧvodní majitel budovy, Řízení letového provozu, spadá pod jeho rezort. Prachaře ţádali nejen představitelé vysokých škol, ale také ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Ministr dopravy však nechtěl o prodeji budovy diskutovat. „Aukce byla v souladu se zákonem. Nemáme právo to měnit,“ reagoval pro ECHO24.cz před třemi týdny ministr Prachař. Školám také navrhl, ať s novým majitelem jednají o pronájmu. To však zpočátku rektor Zima odmítal. Pronájem školy zavrhly Minulý týden se však rektor UK sešel spolu s rektorem AMU Janem Hančilem s majiteli Lázeňská investiční s. r. o., s Jozefem Onderkou a Gabrielem Fülöppem, aby jednali o dlouhodobém pronájmu. Na stránkách Lázeňské Plné znění zpráv


investiční je uvedeno, ţe společnost navrhla v případě zájmu ze strany univerzity a akademie realizovat z vlastních finančních prostředkŧ studii na rekonstrukci budovy a následně budovu oběma vysokým školám aţ na dobu 50 let pronajmout. „Pro nás jako vysoké školy byly ty provozní náklady z hlediska pronájmu relativně vysoké a nepřipadají v úvahu,“ shrnul neúspěšné jednání Zima. „Tento příběh z našeho pohledu končí,“ uzavřel téma budovy na Smetanově nábřeţí rektor UK. Zástupci Lázeňské investiční na dotazy ECHO24.cz nereagovali. Pro nás jako vysoké školy byly ty provozní náklady z hlediska pronájmu relativně vysoké a nepřipadají v úvahu. Tento příběh z našeho pohledu končí. Myšlenky na společný minikampus se ale rektor vzdát nechce. „My budeme společné prostory hledat v rámci univerzity, jiných fakult. Prostory se vytvoří třeba rekonstrukcí budovy v Troji, v Jinonicích. Budeme hledat v rámci vnitřního prostoru,“ přestavil svou vizi rektor Zima. Avšak dodal, ţe budova na Smetanově nábřeţí poskytovala ideální prostor, kde by dvě vysoké školy vedle sebe a se stejným zaměřením mohly sdílet řadu věcí, rozvíjet doktorská studia a mezinárodní studia. „Byla to otázka rozvoje a přesunutí věděckých pracovišť z jiných objektŧ tak, aby byla na jednom místě, protoţe řada studentŧ ze zahraničí studuje na Akademii múzických umění i na Fakultě sociálních věd,“ dodal s politováním Zima. Do budovy na Smetanově nábřeţí se má vrátit podle informací z webu společnosti Lázeňská investiční na pŧvodní místo také Galerie Zdeňka Sklenáře, která byla výbuchem naprosto zdemolována. „Práce potrvají delší dobu, takţe zvaţujeme, zda bychom v mezidobí nevytvořili prostor i pro pořádání větších výstav a kulturních happeningŧ. Velmi reálnou se jeví moţnost pořádat v této budově v měsíci říjnu část akcí a výstav Designbloku. První kontakty v této věci jiţ proběhly,“ uvedli na internetových stránkách představitelé společnosti Lázeňská investiční. URL| http://echo24.cz/a/wz5uz/univerzity-se-vzdaly-minikampus-u-vltavy-kvuli-prodane-budove-nevytvori

Univerzity se vzdaly. Minikampus u Vltavy kvůli prodané budově nevytvoří 22.4.2014 echo24.cz str. 00 Zuzana Lebdušková 22. duben 2014 Minikampus, který by spojoval studenty z Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze (FAMU) a studenty z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), dostal definitivně červenou. Budovu mezi fakultami na Smetanově náměstí, kterou poničil loňský výbuch plynu v ulici Divadelní, vysoké školy nezískají. Rektoři po jednání s novými majiteli ze společnosti Lázeňská investiční zamítli také pronájem budovy. „Pronájem je pro nás s kolegou Hančilem nevýhodný,“ prohlásil dnes na tiskové konferenci rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Po loňském výbuchu budovy, která pŧvodně patřila Řízení letového provozu České republiky, jednal ihned v květnu rektor AMU Jan Hančil a rektor UK Tomáš Zima o jejím odkoupení. Odhadní cena činila 210 milionŧ korun. Obě univerzity několikrát deklarovaly, ţe mají o budovu zájem. „My jsme v loňském roce vstoupili do jednání ihned po výbuchu plynu,“ připomenul rektor UK dlouhodobý zájem ze strany vysokých škol. Univerzity si nechaly v říjnu minulého roku vypracovat návrh oprav. Vzniknout měl minikampus spojující studenty z FAMU a FSV. „Bylo plánem vytvořit synergický efekt Filmové a televizní fakulty AMU, která sídlí v paláci Laţanských. Vedle toho sídlí naše Fakulta sociální věd, tedy katedra ţurnalistiky, mediálních studií, televizní tvorby. Tyto dvě instituce jsou vedle sebe a představa byla, ţe televizní studia by mohla být na jednom místě mezi těmito budovami a studenti by to mohli sdílet,“ představil pŧvodní plán Tomáš Zima. Pochybný prodej budovy Pro nás bylo zajímavé to, ţe cena, za kterou byl objekt prodán, se nelišila od ceny znaleckého posudku. V březnu však Řízení letového provozu, které dŧm vlastnilo, vyhlásilo aukci, na které zdemolovanou budovu prodalo Lázeňské investiční. „Ţe se veřejná vysoká škola nemŧţe účastnit draţby, o tom příslušné instituce věděly,“ kritizoval zpŧsob prodeje rektor. Zima měl o budovu dokonce takový zájem, ţe chtěl rozdíl mezi Plné znění zpráv


odhadní a finální kupní cenou doplatit ze svého, jen aby mohl vzniknout minikampus. „Pro nás bylo zajímavé to, ţe cena, za kterou byl objekt prodán, se nelišila od ceny znaleckého posudku. Převýšila ho o 101 tisíc korun,“ připomněl Zima podivné okolnosti prodeje, na které upozorňoval jiţ po aukci. Rozhodnutí o prodeji budovy mohl zvrátit ještě ministr dopravy Antonín Prachař (ANO), jelikoţ pŧvodní majitel budovy, Řízení letového provozu, spadá pod jeho rezort. Prachaře ţádali nejen představitelé vysokých škol, ale také ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Ministr dopravy však nechtěl o prodeji budovy diskutovat. „Aukce byla v souladu se zákonem. Nemáme právo to měnit,“ reagoval pro ECHO24.cz před třemi týdny ministr Prachař. Školám také navrhl, ať s novým majitelem jednají o pronájmu. To však zpočátku rektor Zima odmítal. Pronájem školy zavrhly Minulý týden se však rektor UK sešel spolu s rektorem AMU Janem Hančilem s majiteli Lázeňská investiční s. r. o., s Jozefem Onderkou a Gabrielem Fülöppem, aby jednali o dlouhodobém pronájmu. Na stránkách Lázeňské investiční je uvedeno, ţe společnost navrhla v případě zájmu ze strany univerzity a akademie realizovat z vlastních finančních prostředkŧ studii na rekonstrukci budovy a následně budovu oběma vysokým školám aţ na dobu 50 let pronajmout. „Pro nás jako vysoké školy byly ty provozní náklady z hlediska pronájmu relativně vysoké a nepřipadají v úvahu,“ shrnul neúspěšné jednání Zima. „Tento příběh z našeho pohledu končí,“ uzavřel téma budovy na Smetanově nábřeţí rektor UK. Zástupci Lázeňské investiční na dotazy ECHO24.cz nereagovali. Pro nás jako vysoké školy byly ty provozní náklady z hlediska pronájmu relativně vysoké a nepřipadají v úvahu. Tento příběh z našeho pohledu končí. Myšlenky na společný minikampus se ale rektor vzdát nechce. „My budeme společné prostory hledat v rámci univerzity, jiných fakult. Prostory se vytvoří třeba rekonstrukcí budovy v Troji, v Jinonicích. Budeme hledat v rámci vnitřního prostoru,“ přestavil svou vizi rektor Zima. Avšak dodal, ţe budova na Smetanově nábřeţí poskytovala ideální prostor, kde by dvě vysoké školy vedle sebe a se stejným zaměřením mohly sdílet řadu věcí, rozvíjet doktorská studia a mezinárodní studia. „Byla to otázka rozvoje a přesunutí věděckých pracovišť z jiných objektŧ tak, aby byla na jednom místě, protoţe řada studentŧ ze zahraničí studuje na Akademii múzických umění i na Fakultě sociálních věd,“ dodal s politováním Zima. Do budovy na Smetanově nábřeţí se má vrátit podle informací z webu společnosti Lázeňská investiční na pŧvodní místo také Galerie Zdeňka Sklenáře, která byla výbuchem naprosto zdemolována. „Práce potrvají delší dobu, takţe zvaţujeme, zda bychom v mezidobí nevytvořili prostor i pro pořádání větších výstav a kulturních happeningŧ. Velmi reálnou se jeví moţnost pořádat v této budově v měsíci říjnu část akcí a výstav Designbloku. První kontakty v této věci jiţ proběhly,“ uvedli na internetových stránkách představitelé společnosti Lázeňská investiční. Více o prodeji budovy na Smetanově nábřeţí a o jejím prodeji zde: Rektor UK budovu po výbuchu chce. Zaplatí 101 tisíc z vlastního a zde:Ministři se střetli kvŧli prodeji budovy univerzitě URL| http://echo24.cz/a/wz5uz/univerzity-se-vzdaly-minikampus-u-vltavy-kvuli-prodane-budove-nevytvori

Nová kampaň na Česko. Na co lákáme Rusy, Američany či Němce? 22.4.2014

magazin.aktualne.cz

str. 00

Video

V reklamních spotech se prolínají památky, lázně, venkov, obchody, fotbal, pivo i knedlíky. Praha - Agentura CzechTourism přichází s novými videospoty , které Praha - Agentura CzechTourism přichází s novými videospoty, které mají propagovat Českou republiku. Reklamní kampaň podle agentury primárně reaguje na relativně malou znalost a viditelnost České republiky a neţádoucí asociace, které jsou s ní spojované: "šedá, nudná, postkomunistická".



"Cílem kampaně je zvýšení povědomí o Česku a změna vnímání ve vazbě na národní produkty: magické a inspirující kulturní dědictví, záţitkové aktivity v malebné krajině, lázeňství - tradice, kvalita, komplexní regenerace," říká Michaela Klofcová z CzechTourism. Podle odborníka na marketing cestovního ruchu Wadima Strielkowského z Katedry marketingové komunikace a public relations FSV UK tato propagační videa splňují svŧj účel, coţ je nalákat zahraniční turisty z rŧzných zemí do České republiky. Vyzdvihuje, ţe Česko je prezentováno z mnoha rŧzných stran a jako země, která nabízí něco pro kaţdého. "Videa jsou natočená lehkou a vtipnou formou a navozují pocit bezstarostnosti a uvolněnosti, coţ je přesně pocit, který si podle aktuálních marketingových výzkumŧ ve světě většina turistŧ právě spojuje s dovolenou," dodává. Spoty existují v rŧzných verzích, byly "šity na míru" pro jednotlivé trhy. Vyrobily se tak verze pro Američany, Rusy, Němce, Asiaty či obyvatele Latinské Ameriky. Výběr témat vycházel z poznatkŧ o tom, jaká místa a aktivity v Česku turisty z jednotlivých zemí nejvíce zajímají. "Z prŧzkumŧ například vyplývá, ţe pro asijské turisty je lákavá pohádková atmosféra českých měst, patří také mezi nejvíce utrácející zahraniční klientelu v luxusních obchodech. Shopping a wellness je atraktivní i pro ruské cestovatele, zatímco Němci se zajímají kromě návštěv památek i o aktivní trávení volného času a gastronomii," upřesňuje Klofcová. Oslovený odborník dr. Wadim Strielkowski na spotech mimo jiné oceňuje právě jednotlivé verze vyrobené na základě statistických zjištění co do věku a pohlaví turistŧ, účelu jejich cesty do ČR a základních bodŧ jejich zájmu. "Tak například video pro Německo odkazuje na cykloturistiku v českém pohraničí, video pro Rusko na návštěvu lázní, video pro Latinskou Ameriku zdŧrazňuje význam fotbalu a náboţenství v české kultuře, a podobně. Odborníci z CzechTourismu si dobře pohráli s turistickými preferencemi a poptávkou po jednotlivých sluţbách v rŧzných zemích," říká. Na klíčových trzích, tedy v USA, Německu, Rusku a Číně, je součástí kampaně reklama v televizním vysílání v předpokládané hodnotě 42 milionŧ Kč včetně DPH, předpokládaná hodnota online části kampaně je pak 35 milionŧ Kč včetně DPH. Videa chtějí podle agentury CzechTourism představit turistŧm Česko jako zemi neobyčejných příběhŧ, které tu mohou proţít a sdílet s ostatními. Při tvorbě záběrŧ se preferovala autenticita a atmosféra před vycizelovanými reklamními záběry. "Kampaň je ovšem stále ve fázi příprav, ještě nebyla zahájena a nebyly uzavřeny smlouvy na konkrétní přesné částky," dodává mediální mluvčí agentury CzechTourism Michaela Klofcová. "Videa zanechávají pozitivní dojem a u mnoha turistŧ přikloní misku vah v rozhodování o výběru příští destinace na dovolenou na stranu ČR. Je sympatické, ţe se spoty nesoustředily pouze na ukázky z Prahy, ale zkusily přiblíţit krásy českého venkova a přírodních památek," shrnuje Wadim Strielkowski z praţské Fakulty sociálních věd.

URL| http://magazin.aktualne.cz/video/video-reklama-na-cesko-v-pul-minute-zabere-miniodbornik/r~59b53b4cb42011e3a6490025900fea04/

personálie 22.4.2014

Marketing & Media

str. 34


Lidé


Hana Kovářová ředitelka marketingu, Raiffeisenbank Novou ředitelkou marketingu v Raiffeisenbank se stala Hana Kovářová. Má za sebou více neţ sedmiletou zkušenost s marketingem ve finančních institucích. Hana Kovářová přichází do Raiffeisenbank z pozice marketingové ředitelky České pojišťovny, kde pŧsobila od roku 2010 a ve své funkci odpovídala mimo jiné za řízení značky a budování zákaznické zkušenosti. Předtím byla také součástí týmu, který v České republice zakládal pojišťovnu Direkt, a pŧsobila i v poradenské společnosti Accenture. Hana Kovářová vystudovala Fakultu informatiky a statistiky na praţské VŠE, poté získala titul MBA na Sheffield Halam University. Jan Svátek head of iProspect, Dentsu Aegis Network Pozici head of iProspect komunikační skupiny Dentsu Aegis Network zastává nově Jan Svátek. Jan se na nové místo přesouvá ze své dosavadní pozice senior account manager v divizi Isobar. V iProspectu, který bude mít nově na starost plánování a nákup displej kampaní, bude Jan zodpovědný za zavedení a postupné budování této značky. V Dentsu Aegis Network pŧsobí od roku 2012, předtím pracoval ve společnostech MediaCom, Omnicom a Economia. Aleš Klika head of Isobar, Dentsu Aegis Network Aleš Klika nastoupil na pozici head of Isobar komunikační agentury Dentsu Aegis Network. Bude odpovědný za udrţení postavení této značky s cílem efektivní kombinace sluţeb digitálního marketingu, týkající se propojení kreativity, plánování, technologií a dat. Aleš pŧsobí v mediální skupině Dentsu Aegis Network od roku 2005, pro Isobar pracuje od samého začátku zavedení značky na český trh. Do role zodpovědné za vedení značky se přesouvá z dosavadní pozice head of digital buying. Lucie Koutná account manager, Ogilvy & Mather Lucie Koutná nastoupila do Ogilvy & Mather do pozice account manager a jejím hlavním klientem bude Home Credit. Lucie vystudovala Fakultu humanitních studií a pokračuje oborem Mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Zkušenosti v oblasti médií a marketingu nasbírala hlavně ve společnosti Starcom MediaVest Group. Společně s Ondřejem Krátkým byli oceněni prvním místem v kategorii Média v soutěţi mladých talentŧ Cannes Young Lions. Jan Lenkvík account executive, Ogilvy & Mather Accountský tým Ogilvy & Mather mezi sebe přivítal Jana Lenkvíka, sémiotika, jenţ před tím pŧsobil ve strategickém oddělení McCann. V Ogilvy & Mather bude mít na starost především projekty a kampaně spojené s Ministerstvem zdravotnictví a Českým rozhlasem. Blanka Bumbálková brand manaţerka divize Euro & E15 Bývalá brand manaţerka odborných titulŧ vydavatelství Economia Blanka Bumbálková se stala brand manaţerkou divize Euro & E15 z portfolia Mladé fronty. Věnovat se bude titulŧm Euro, deníku E15, E15 weekly, novému Profitu, magazínu Zen, titulu Právo a byznys, Real-immo, Strategii nebo třeba speciálním přílohám deníku E15. Helena Ševčíková marketingová ředitelka pro ČR Slovensko, Hornbach Helena Ševčíková odchází ze společnosti Hornbach. Funkci bude zastávat do 30. dubna 2014, jméno nového marketingového ředitele Hornbach oznámí v následujících týdnech. Ševčíková v Hornbachu pŧsobila na pozici ředitelky marketingu od roku 2005. V rámci své funkce zajišťovala plánování marketingových a mediálních kampaní, korporátní a produktové PR a interní komunikaci. Měla na starost rovněţ on-line marketing včetně komunikace společnosti na sociálních sítích. Informace o personálních změnách zasílejte na [email protected] Frans-Willem de Kloet CEO, UPC Česká republika, * 1. S jakou myšlenkou jste včera uléhal? Přemýšlel jsem o nových nápadech pro UPC. * 2. Co vás dnes ráno napadlo jako první? Ţe se těším na skvělý víkend, který strávím se svým synem. * 3. Co máte a nemáte rád na Češích? Češi jsou obecně velmi milí, laskaví a skromní lidé. Někdy by si ale měli více věřit a stát si za svým. * 4. O které reklamě jste v poslední době řekl, ţe je opravdu dobrá? Byla to reklama na novou televizní stanici pro belgický Telenet, naši sesterskou společnost. Spočívala v červeném tlačítku, které kdyţ někdo stlačil, celá scéna se začala objevovat a dynamicky rozvíjet. * 5. O co jste se naposledy pohádal? Rozčiluje mě, kdyţ lidé ve všem vidí problém. Plné znění zpráv


* 6. Z čeho máte momentálně strach? Z váţné nemoci v rodině. * 7. Jakou knihu jste nikdy nedočetl, i kdyţ jste se několikrát snaţil? Jsou to hlavně ty typické manaţerské příručky. Většinou mají nějakou zajímavou pointu, ale jakmile se k ní dostanete, zbytek uţ je nudný. * 8. Investoval jste v poslední době do něčeho luxusního? Naposledy to byla velká masáţní vana pro mé děti. * 9. V jaké poloze čtete časopis M&M? Nejčastěji ve své ţidli v kanceláři. Foto popis|

Do Milána vezeme české sebevědomí 22.4.2014

Strategie str. 14 Rozhovor měsíce Igor Záruba

Bývalý mluvčí vlády Mirka Topolánka a novinář Jiří František Potuţník pracuje na vizi, ţe by na českou účast na světové výstavě Expo 2015 přispěly také soukromé firmy. Přesvědčil uţ tři předsedy vlády. * Generálního komisaře národní účasti na světové výstavě Expo 2015 v italském Miláně a jeho kancelář má Česko od prosince 2012, pozemek pro stavbu pavilonu od loňského dubna. Brány přehlídky se otevřou přesně za rok. V jakém stadiu příprav jste, také někde v polovině, jak by napovídal uplynulý a zbylý čas? Ano, někde v poločase. Podařilo se nám, a to poprvé v historii, zajistit financování stavby pavilonu ze soukromé sféry a dalších zdrojŧ, jako jsou vědecké ústavy či regiony. Povedlo se nastartovat koncept, do něhoţ stát vkládá pouze 60 milionŧ korun. Pro srovnání, v Šanghaji před čtyřmi lety to bylo pŧl miliardy. To je velký rozdíl. Pomohlo, ţe se z Číny dovezlo 70 milionŧ. Tyto peníze stačí na stavbu vnější slupky, proto jsme se mohli zaměřit na oslovování partnerŧ a na koncepci vnitřní expozice. Na druhou stranu se ukazuje, ţe projekt postavený na sdílení veřejných a privátních prostředkŧ u nás naráţí na legislativní úskalí. Současně mu stojí v cestě personální limity určitých státních institucí, které jsou zvyklé utrácet veřejné peníze, nicméně nemusejí získávat finance ze třetích zdrojŧ a manaţersky je spravovat. Kompatibilita obchodního práva a zákona o veřejných zakázkách je u takového typu záměru velmi komplikovaná. * V čem? Kdyţ seţeneme partnera, který je ochoten přispět například částkou 2,5 milionu korun, dotyčný chce mít kontrolu, jak se s jeho příspěvkem naloţí. A kdyţ chce investovat do konkrétního díla, musíme daný exponát vysoutěţit. Bez ohledu na to, ţe uţ se to nestačí vyrobit, ţe někdo nabídne niţší cenu, ţe výsledná kvalita nebude odpovídat pŧvodní představě. Tyto zásady nemŧţeme porušit. Systém spočívá v tom, ţe nám partneři pošlou část svých prostředkŧ k nákupu zařízení a sluţeb, smlouvy mezi tvŧrci a investory však vznikají napřímo. To je také premiéra. Navíc doufáme, ţe pavilon a exponáty budou fungovat i po skončení Expa, coţ je další novinka. Kromě Šanghaje, kde se expozici podařilo prodat Farmě československo-čínského přátelství, tomu tak jinde nebylo a vznikaly mnohamilionové náklady na likvidaci. * Dá se tedy říci, ţe splněná polovina spočívá v zajištění české účasti, v sehnání pozemku, v podepsání kontraktu o jeho pronájmu, ve dvojím výběrovém řízení na pavilon plus v sestavení dílčí soupisky smluvních protějškŧ?



Ano. Z logiky věci: kdyţ chcete sehnat soukromého partnera, musíte mu něco nabídnout. Nepoptáváme dary, nabízíme marketingové sluţby. My říkáme, fajn, pŧjdete s námi na Expo, oni se ptají, jak velký bude pavilon a kde má stát. Abychom měli odpověď, museli jsme dát Italŧm takové podklady, aby nám to místo přidělili. Chtěli tematické prohlášení, jeţ by odpovídalo mottu akce „Potraviny pro planetu, energie pro ţivot“. Díky tomu, ţe se některé státy přihlásily před námi, jenţe nebyly schopny tomuto poţadavku vyhovět, jsme se dostali tak dopředu, ţe jsme si mohli dovolit vybrat pozemek s výhodnou polohou, který má jako jediný vodu ze dvou stran a velikostí odpovídá našim potřebám. S tímto v kapse jsme začali obcházet firmy, ústavy a kraje. Klíčové bylo zároveň vymyslet téma naší účasti. Stala se jím „Laboratoř ţivota“, jakási prezentace vědy a aplikovaného výzkumu v oblastech, jako je čištění vody, ochrana zemědělských ploch, ţivočišná produkce, výroba lékŧ šetrných pro lidi a zvířata. A našlo se „sedm statečných“, sedm zájemcŧ, kteří se nejen rozhodli do toho jít, ale nadto za své představení na světovém fóru zaplatit. Byli to oni, jejichţ zásluhou vzniklo české prohlášení, na jehoţ základě nám Italové vysněný pozemek dali. * Kdyţ přihlédneme k výraznému zapojení soukromého sektoru, který vy osobně poţadujete, jak daleko jdou finanční náklady na připravované Expo? V konceptu jsem navrhl rozpětí od 180 do 260 milionŧ korun. Šedesát, jak jsme uţ zmínili, dá státní rozpočet, sedmdesát z Číny padne na pavilon. Zbývá nejméně 50 milionŧ ze třetích zdrojŧ, s jejichţ pomocí dají firmy, regiony a resorty pavilonu obsah. Zatím máme skupinu investorŧ v částce 30 milionŧ, na 50 milionŧ se chci posunout do konce června. Osobně budu spokojený, kdyţ se ve finále přiblíţíme k hranici 200 milionŧ. * Dá se říci, ţe někdejší rozdělování státních peněz na Expo 2010 vystřídal dialog ohledně účasti na Expo 2015? Určitě, a kdyby rozhodnutí o tomto přístupu padlo uţ po Šanghaji, před třemi lety, bylo by prostředkŧ ze třetích zdrojŧ nepochybně více. Bude to ostatně jedno z doporučení pro Expo 2020 v Dubaji. * Co táhne partnery, aby šli na Expo? Obchodní zájem, snaha být viděn, mít nový zápis ve firemním ţivotopise? Zhruba od kaţdého něco. Část partnerŧ se opravdu zaměřuje na italský trh a chtějí se prezentovat v severním prŧmyslovém regionu. Jiní chtějí vyuţít nabízenou příleţitost, aby se o nich doma psalo. Někteří mají zase zajímavé programy, o kterých se neví, a starají se třeba o popularizaci vědy. Někdo chce představit nové technologie, Jika pro nás chystá originální kolekci sanitárního zařízení. Kaţdému z nich mícháme individuální přístup v podobě mediální podpory či prezentace v pavilonu. * Měníte nabídku za pochodu? Jistě, u všech. Úpravy souvisejí i s tím, jak jsme momentálně daleko. Na začátku byl příslib, pojedete s námi – za příspěvek na vybavení pavilonu – do Milána. Poté uţ to znělo: „Máme pozemek, je tak a tak velký, stačí vám to?“ Současně jsme dali do zadávací dokumentace tendru na pavilon nástřel jejich příštích poţadavkŧ. Celých posledních 12 měsícŧ dělám nabídky, jejich modifikace a podobu finálních sluţeb. * Kolik času zabere takové vyjednávání, od prvního kontaktu aţ po konečnou dohodu? V podstatě onen rok. Konečná dohoda se dá kompletovat aţ se znalostí pavilonu a podobu pavilonu známe od pŧlky loňského prosince. Nyní čekáme na schválení rozpracovaného návrhu naší účasti od organizátorŧ. A přijdou nové soutěţe, třeba na koncesi na provozování restaurace, od níţ bychom rádi dostávali i nájemné. Hospodaření potrvá aţ do samého konce trvání Expa, tedy do 31. října 2015. * Ta konečná dohoda, to je podpis smlouvy? Ano. V soukromém sektoru máme podepsány kontrakty za více neţ 16 milionŧ korun, k tomu se přidává 15milionový příspěvek ministerstva prŧmyslu a obchodu na multimediální projekci – jde o soutěţ pro studenty vysokých škol, z níţ by mělo vzejít něco, co naváţe na českou vizuální tradici na předchozích Expech. Má to být studentsky drzé a originální. * Skládáte prŧběţné účty z podpisování jednotlivých kontraktŧ? Plné znění zpráv


Veškerou manaţerskou a hospodářskou odpovědnost mám já, mám ovšem informační povinnost vyrozumět kaţdého pŧl roku vládu, na jakém kroku se pracuje a jak je financován. Sem tam se objeví poţadavek na předloţení prŧběţných zpráv nebo závazkŧ. * Výběrové řízení na stavbu pavilonu se vypisovalo dvakrát. Proč? Od začátku šlo o modifikovaný tendr ve dvou verzích. V první byla například podmínka, ţe realizátor pavilonu bude zajišťovat další dodavatele, pokud jde o stavební hmoty nebo exponáty. Vycházeli jsme z toho, ţe mezi soukromými firmami to pŧjde rychleji. * Jenţe na první tendr nabídky nepřišly. Subjekty, které pŧvodně dávaly najevo zájem, se nejspíš zalekly pádu vlády. A začaly vyčkávat, jak se k Expu postaví nová garnitura. Roli mohl sehrát i vzájemný kontakt těchto firem, ovšem to je spíše pocit… * V čem se změnilo zadání druhé soutěţe? Tvrdá čísla, tedy velikost pavilonu nebo suma našeho vkladu, zŧstala. Odpadl poţadavek, aby stavitel investoval polovinu svého vkladu uţ během stavby, a to formou převodu na náš účet. Stejně jako to, ţe pavilon musí mít jasného nabyvatele, který ho bude vyuţívat. Tyto podmínky byly sice vypuštěny, avšak přesto splněny. * Kdo je vyňal? Já, ve spolupráci s právníky a účetními. I za cenu toho, ţe ztratíme kontrolu nad tím, co bude s pavilonem po Expu. * Ve druhém kole se přihlásilo devět zájemcŧ. Pět z nich – a všichni byli ze zahraničí – bylo vyřazeno. Co se stalo? Problém zpŧsobil zákon o veřejných zakázkách. Konkrétně jeho poţadavek na výpis z českého trestního rejstříku. Firmy, které v Česku nikdy nepodnikaly, britské, italské, švýcarské, se spokojily s národním výpisem. Český neměly. Náš zákon výjimku nepřipouští, proto byly vyloučeny. * A ony mohly získat výpis, aniţ tu někdy podnikaly? Ano, dostaly by vyrozumění, ţe zápis v tuzemském trestním rejstříku nemají. To, ţe tento poţadavek nesplnily, zhatilo naše přání na soutěţ mezi více uchazeči. Minimalizovali jsme rizika na úkor větší konkurence. * Byl to jediný prohřešek? Ne, scházely i podpisy na návrhu smlouvy, ty jsou také nutné. Přestoţe mŧţe být dvoustranná dohoda ještě změněna, vyţadujeme podpis uţ pod prvním návrhem. Například Švýcaři přišli s tím, ţe smlouva pro ně představuje jistá rizika ve vztahu k jejich pojišťovně. Tomu jsme rozuměli, ovšem dobrozdání od advokátŧ nestačilo. Nebyl podpis, museli se rozloučit. * Co vás čeká ve druhé pŧlce příprav? Musíme získat další stavební povolení, vyřešit technické sítě, napojení na vodu, energie, zjistit, co zainvestuje do přichystání pozemku italská strana. Na programu je soutěţ na realizátora multimediální projekce, uzavřena by měla být do konce června. To samé platí pro restauraci. V červenci mají začít pozemní práce na pozemku, na konci srpna chceme začít stavět pavilon. Do konce roku máme v úmyslu dokončit interiér a od ledna do května si nainstalovat. Zkušební provoz expozice chci spustit v dubnu. * Jaké jsou vŧbec z vašeho pohledu hlavní argumenty pro účast na Expu? Jsou tři. Zaprvé je to jako přítomnost na olympiádě, nejet tam je mezinárodní ostuda. Po 15 letech se Expo vrací do Evropy, navíc do země, která je nám blízká. A Česká republika má pořád co předvádět. * A proč tam případně nejezdit? Plné znění zpráv


Mŧţeme si poloţit otázku, jakou roli mají veletrhy v době internetového propojení. Stejně jako zapochybovat, zda jde o oprávněnou finanční zátěţ pro stát, pokud nepŧjde o snahu spojit veřejné a soukromé výdaje. * Na co zvete návštěvníky do českého pavilonu vy? Na sebevědomí. Budeme mít velmi sebevědomý pavilon, pŧjde o modulární stavbu z recyklovatelných kontejnerŧ. Taková se na Expu ještě neobjevila a mŧţe udat trend, ţe se stavby nebudou likvidovat, ale budou dále ţít. A na to, ţe dáváme prostor sebevědomým firmám, které vezou věci ve světových premiérách. Obdobně se chtějí ukázat v Miláně naše regiony, s ohledem na lidi, kteří v nich ţijí. To je přece fantazie. Jiří František Potuţník (1970) Vystudoval ţurnalistiku na FSV UK. Od roku 1993 pracoval v zahraničním oddělení zpravodajství ČT. Od roku 2002 pŧsobil jako stálý zpravodaj ČT při Evropské unii v Bruselu. Po návratu do Prahy točil pro ČT publicistické pořady. V listopadu 2008 se stal mluvčím předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. V červnu 2009 se stal mluvčím české účasti na světové výstavě Expo 2010. V letech 2011 aţ 2012 pŧsobil jako výkonný ředitel dokumentární a mediální agentury Iam Prolog. V prosinci 2012 byl na základě vítězství ve výběrovém řízení jmenován vládou ČR generálním komisařem národní účasti Profil: STÁLÝ EXPONÁT Zpravodaj České televize v Bruselu se vrátil nakrátko do mateřského podnikání, aby ho vzápětí opustil a vydal se mluvit za Topolánkovu vládu v době předsednictví republiky v Radě Evropské unie v první polovině roku 2009. Kočírování Unie neslavně skončilo po pár měsících, Potuţník poté přijal nabídku dělat hlavního komunikátora české přítomnosti na Expu 2010 v čínské Šanghaji. Po návratu rozjel vlastní podnikání, zlákala ho však myšlenka zkusit Expo ještě jednou, byť na jiné ţidli: na sklonku roku 2012 ho kabinet potvrdil jako komisaře české výpravy. Podmínku měl jedinou: skončit se státním financováním a zapojit privát. Sám dnes přiznává, ţe bere o hodně míň neţ podnikatel, ale ţe nelituje. Od začátku tohoto roku jeho skupina „poníţila“: z druhého patra budovy v Rytířské ulici se spolu s dvěma spolupracovnicemi přesunul do patra prvního, jehoţ reprezentativnější prostory přece jen naznačují, ţe jde o akci globálního významu. „Náš vzorec je 3 + 2 + 2,“ říká Potuţník v naráţce na očekávané posílení týmu, do něhoţ přibudou během italského pobytu další dvě síly. Foto autor| FOTO: Martin Pinkas O autorovi| Igor Záruba, [email protected]

Politolog: Putin drţí Moldavsko pod krkem 22.4.2014

tyden.cz str. 00 Rusko a okolí Martin Valeš

Ukrajinská krize se mŧţe brzy zopakovat i v Moldavsku. I tam je společnost rozdělená na zastánce Evropy a zastánce Ruska. "Etnickou mobilizací se Rusko snaţí destabilizovat situaci, aby se dala ospravedlnit intervence," říká v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ Jan Šír z katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd UK. Nejen Západ znepokojuje dění na Ukrajině a zákeřná zahraniční politika Kremlu. Tak říkajíc totéţ v bledě modrém se mŧţe odehrát v sousedním Moldavsku. I tam je společnost rozdělená na zastánce Evropy a zastánce Ruska, liberály a komunisty. Na podzim se utkají ve volbách. "Etnickou mobilizací se Rusko snaţí destabilizovat situaci, aby se dala ospravedlnit intervence," říká v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ Jan Šír z katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd UK. Kišiněv má co nevidět podepsat dohodu o přidruţení k EU. Právě nepodepsáním této připravené smlouvy zaţehl prezident Viktor Janukovyč nepokoje na Ukrajině. A i Moldavsko má problém s národní jednotou, dokonce ještě závaţnější, neţ představoval pro Ukrajinu Krym. Region Podněstří se po rozpadu Sovětského svazu nikdy nepodvolil Kišiněvu a hraje si na suverénní stát. Kreml sice státnost neuznal, ale vojensky uhájil jeho autonomii a dodnes tam má početné "mírové síly". Komunisté mají z moldavských stran zdaleka největší podporu, prozápadní liberálové si během své vlády pošramotili pověst skandály a politikařením. Vrátí se Moldavsko ke komunistické vládě? Plné znění zpráv


Ne nutně. Tak jako v kaţdé zemi s poměrným volebním systémem o sestavení vlády nerozhodují jen výsledky voleb, ale aţ od těchto výsledkŧ se odvíjející vyjednávání o utvoření vládní koalice. Komunisté sice mají stabilně nejvyšší rating, ale - oproti prakticky všem ostatním, proevropsky orientovaným stranám - také výrazně niţší koaliční potenciál. I jako volební vítěz tak nakonec mohou ve výsledku zŧstat v opozici. Odlišuje se nějak výrazně elektorát komunistŧ a liberálŧ? Staří nostalgici versus mladí optimisté? Určitě se liší. Komunisté, byť je dlouhodobá vládní zodpovědnost v minulosti částečně kultivovala a posunula víc směrem k politickému středu, stále zŧstávají stranou první volby pro niţší příjmové skupiny, zejména dŧchodce, a také pro představitele ruské menšiny. Budou Moldavané stejně odhodlaní jako Ukrajinci, ţe by vyšli ve velkém do ulic? Uţ se to stalo před pěti lety, kdy komunistŧm nevěřili třetí volební vítězství v řadě. Záleţí ponejvíc na dalším vývoji situace v sousední Ukrajině, který má ozvěnu v separatistickém Podněstří, či, ještě přesněji, na postupu Putinova Ruska. Ale samotné vítězství komunistŧ lidi do ulic vyhnat nemusí, při předpokladu ţe s jejich nástupem nebude spojena radikální změna zahraničněpolitického kursu. Proruští Moldavané musejí být v poněkud schizofrenní situaci, kdyţ vidí, jak se Kreml chová k jejich sousedu... Krize na Ukrajině, destabilizace situace zvenčí a vojenský zábor Krymu naplno odhalily zranitelnost, aţ bezbrannost Moldavska tváří v tvář zemi, která bez souhlasu ústřední vlády v Kišiněvě prakticky od samotného vzniku státu vojensky kontroluje nepoddajnou část území. Ovšem jakkoli očekávaný další postup Ruska ve smyslu podněcování separatismu a rozšiřování nepokojŧ na Podněstří má potenciál moldavskou společnost polarizovat podél etnických linií a v tomto směru štěpit, v zásadě ji spíše stmeluje. Ale postup Ruska je v posledních měsících natolik nečitelný a nepředvídatelný, ţe se cokoli dopředu jen těţko odhaduje. Jaké jsou vztahy komunistŧ k podněsterským politikŧm? A k Rusku? Podle mého názoru pro moţné urovnání konfliktu v Podněstří a kolem něj nejsou určující vztahy mezi kýmkoli v Kišiněvě a Tiraspolu, nýbrţ právě postoj Moskvy. Rusko zjevně, uţ dvacet let, spojuje odchod vlastních vojsk a moţnosti urovnání konfliktu s podmínkami, které se zatím pro všechny vlády v Kišiněvě ukázaly jako nepřijatelné. To Rusku umoţňuje ponechávat situaci kolem zamrzlého konfliktu neurovnanou a efektivně blokovat proevropské směřování vlády v Kišiněvě, zejména pokud jde o integraci Moldavska do euroatlantických bezpečnostních struktur. Rusko pochopitelně udrţuje v Moldavsku rozsáhlou residenturu, ale o loajalitě promoskevsky orientovaných kruhŧ a jejich vlivu si budeme moci udělat přesnější obrázek, aţ krize naplno vypukne, coţ je scénář, ve který určitě nedoufám. Má Kišiněv, ať uţ za proevropské, nebo komunistické vlády, nějaké páky, argumenty, lákadla, aby Podněstří přilákala? Nebo je to hotová záleţitost? Určitě má. Tím stěţejním argumentem je to, ţe obyvatelé Podněstří - útvaru, který ţádný stát oficiálně neuznává - mají moţnost vlastnit, a většinou vedle ruského, i vlastní moldavský pas. Úměrně přibliţování Kišiněvu k Evropě tato "měkká síla" mŧţe nabývat dál na atraktivitě. Dovedu si ale představit, ţe pro kriminální elity v Podněstří nemusí být tato perspektiva rozhodující. Co by se v reálu změnilo, kdyby Rusko formálně Podněstří připojilo? Změnilo by se toho nesmírně mnoho. Nejenom pro samotné Moldavsko, pro které by to dost moţná znamenalo i konec "experimentování" s vlastní státností ve smyslu posílení hlasŧ volajících po "znovusjednocení" s Rumunskem. Ale i pro Evropu jako celek. Rozčlenění a obsazení třetí postsovětské země v řadě (po ruské agresi proti Gruzii z léta 2008 a letošní intervenci na Ukrajině) by dále podkopalo bezpečnost a stabilitu zemí leţících na evropské periferii a přivedlo Evropu na hranu váţného střetu s Ruskem. Střetu ne nepodobného tomu, jak jej známe z dob studené války, který by z Moldavska učinil zónu, kudy by procházela nová tvrdá hranice oddělující oba vzájemně znesvářené mocenské bloky. Dobře pro stávající vládu nedopadlo ani gagauzské referendum, v únoru se stopadesátitisícová turkická menšina přesvědčivě vyjádřila pro orientaci Moldavska na Rusko. Týká se jen jejich omezeného území a populace, nebo má širší dopady? Má jednoznačně širší dopady, protoţe mŧţe posílit etnické štěpení společnosti. Je to základní strategií etnické mobilizace, k jaké se Rusko uchýlilo i na Ukrajině s cílem destabilizovat situaci do stavu, kdy se intervence jeví jako snáz ospravedlnitelná. Potenciál pro separaci Gagauzŧ nebo pro jejich větší autonomii ale zatím nevidím. Snaţí se EU a Česko nějak konkrétně pŧsobit? Zafunguje třeba zrušení vízové povinnosti a dohoda o přidruţení? Plné znění zpráv


Velká většina Moldavanŧ, kteří chtějí svobodně cestovat na Západ, dnes uţ takovou moţnost mají a jezdí do Evropy na rumunské pasy, tj. bezprostřední dopad ve smyslu nějakých zvýšených transhraničních tokŧ osobně neočekávám. Ale je to pochopitelně viditelný, hmatatelný dŧkaz ocenění víc neţ dvacetiletého snaţení o překonání dědictví sovětského komunismu a budování moderní evropské společnosti, který mŧţe mít velký symbolický význam ve smyslu motivace moldavských vlád k dalším reformám. Je tu ale pořád jedno ale, a tím je, jestli pro to bude mít pochopení i pan Putin.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/politolog-putin-drzi-moldavsko-pod-krkem_304536.html

Univerzita Karlova udělila významné ceny 22.4.2014

Zdravotnictví medicína (red)

str. 32

Univerzita Karlova v Praze si 7. dubna připomněla 666. výročí svého zaloţení. U příleţitosti oslav rektor UK udělil významné ceny. Jednu z nich obdrţel tým Lékařské fakulty UK v Plzni. V souvislosti s oslavami se ve Velké aule historické budovy Karolina uskutečnilo slavnostní shromáţdění, na němţ rektor UK profesor Tomáš Zima připomněl historický význam Univerzity Karlovy pro vzdělanost tehdejší společnosti a významnou roli, kterou univerzita hraje v současném vzdělávacím procesu. Ocenění za patent i kampaň Rektor také předal dvě významné ceny. První z nich, Cenu Miloslava Petruska za úspěšnou prezentaci Univerzity Karlovy, získala skupina studentŧ pod vedením PhDr. Denisy Kasl Kollmannové, Ph. D., z Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky Fakulty sociálních věd UK. Oceněna byla za kampaň „Změna paradigmatu: Kouření v restauracích lidem vadí“. Cenu Bedřicha Hrozného za tvŧrčí počin získal kolektiv Lékařské fakulty UK v Plzni za objev inovativního zpŧsobu zajištění nesráţlivosti krve v mimotělním oběhu u přístroje nahrazujícího funkci ledvin a za související patent. Obě ceny jsou spojeny s finanční odměnou. Slavnostní shromáţdění bylo zakončeno za doprovodu hudby Bedřicha Smetany. Foto popis| Prof. Tomáš Zima. Foto autor| Foto: archiv LF UK Foto popis| Oceněný tým LF UK v Plzni. Foto autor| Foto: archiv LF UK

Ekonomika letos poroste o 1,8 procenta, odhadují odborníci 23.4.2014

aktualne.cz

str. 00

Ekonomika

Ministerstvo financí zveřejnilo pravidelný prŧzkum na základě prognóz sedmnácti tuzemských odborných institucí. Praha - Česká ekonomika letos stoupne v prŧměru Praha - Česká ekonomika letos stoupne v prŧměru o 1,8 procenta. V roce 2015 by pak měl hrubý domácí produkt (HDP) vzrŧst o 2,4 procenta. Vyplývá to z výsledkŧ pravidelného prŧzkumu ministerstva financí na základě prognóz sedmnácti tuzemských odborných institucí. Podle prognóz pro další roky by měl v roce 2016 rŧst zrychlit na 2,6 procenta a pak mírně klesnout na 2,5 procenta v roce 2017. Plné znění zpráv


Samotné ministerstvo financí letos čeká rŧst HDP o 1,7 procenta a příští rok o dvě procenta. Česká národní banka podle únorové prognózy předpokládá rŧst HDP o 2,2 procenta. V roce 2015 by měl HDP vzrŧst o 2,8 procenta. Odhady zveřejnila také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), ta očekává rŧst tuzemské ekonomiky o 1,1 procenta a v příštím roce o 2,3 procenta. "Základní tendence vývoje v letech 2014 aţ 2017, s nimiţ ministerstvo financí počítá v aktuální makroekonomické predikci, jsou s prognózami ostatních institucí konzistentní," uvedl úřad v materiálu. Inflace zŧstane nízká Navzdory oslabení koruny kvŧli devizovým intervencím by se letošní rok měl podle resortu vyznačovat nízkou inflací. Letos by prŧměrná inflace měla činit 1,1 procenta, příští rok 2,1 procenta, v roce 2016 pak 1,8 procenta a následně 2,1 procenta. Rŧst objemu mezd a platŧ by měl zrychlit z letošních 1,9 procenta na 3,2 procenta v roce 2014. Prŧzkum prognóz pořádá ministerstvo financí od roku 1996, a to dvakrát ročně. Cílem je získat představu o názorech odborné ekonomické veřejnosti na předpokládaný vývoj ekonomiky. Výsledky vycházejí z předpovědí ministerstva financí, ministerstva prŧmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, České národní banky, CERGE-EI, Citibank, České spořitelny, ČSOB, Generali PPF Asset Management, Hospodářské komory ČR, Institutu ekonomických studií FSV UK, Komerční banky, Liberálního institutu, Next Finance, Patria Finance, Svazu prŧmyslu a dopravy ČR a UniCredit Bank. K nim byla přiřazena prognóza Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a OECD.

URL| odhad/r~6714eb76cacc11e3b3cb002590604f2e/

http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/rust-ceske-ekonomiky-

Ukrajinská vláda ukončila velikonoční příměří 23.4.2014

ČRo Radioţurnál

str. 02


Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ukrajinská vláda ukončila velikonoční příměří a chystá se obnovit takzvanou protiteroristickou operaci, která má pacifikovat separatisty okupující řadu míst na východě země. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes opět popřel, ţe by tyto radikály řídili v terénu příslušníci ruských zvláštních sil. Ovšem v rozhovoru pro televizi RT prohlásil, ţe Moskva by ohroţení svých zájmŧ a občanŧ na Ukrajině povaţovala za napadení Ruska a adekvátně by odpověděla, jako v roce 2008, kdy se dostala do války s Gruzií kvŧli Jiţní Osetii. Zdravím odborník na postsovětský prostor Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií praţské Fakulty sociálních věd. Dobrý den. Jan ŠÍR, odborník na postsovětský prostor, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd, Praha -------------------Dobrý den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Šíre, řekl byste, ţe to dnešní vyjádření Moskvy je zatím nejváţnější varování, ţe Rusko nevylučuje, ţe na Ukrajině zasáhne vojensky, silou? Jan ŠÍR, odborník na postsovětský prostor, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd, Praha -------------------Tak ta slova ministra zahraničních věcí jsou samozřejmě děsivá, nicméně děsivá je celá ta situace a já si myslím, ţe ta slova pouze doplňují to, co se skutečně na Ukrajině děje a fantasticky zapadají do té činnosti, kterou Rusko vŧči Ukrajině vyvíjí, jejíţ praktické dopady jsme viděli mimo jiné minulý měsíc na té anexi Krymu. Plné znění zpráv


Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Takţe si myslíte, ţe to všechno je prostě jeden velký plán a ţe Sergej Lavrov prostě pokračuje podle toho, co uţ bylo domluvené? Jan ŠÍR, odborník na postsovětský prostor, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd, Praha -------------------Dělá to na mě ten dojem. A nemám ţádné indikace, které by svědčily o něčem jiném. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Kdyţ tedy předpokládáte, ţe to vše je dopředu naplánované, co by mělo přijít teď, očekáváte, ţe by nakonec Rusko skutečně na východě Ukrajiny pouţilo vojenskou sílu? Jan ŠÍR, odborník na postsovětský prostor, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd, Praha -------------------Tak vzhledem k tomu dosavadnímu vývoji by mi to přišlo bohuţel velice logické, nicméně vzhledem k tomu, ţe Ukrajina ty hranice má momentálně upevněny, předpokládám, ţe pro nějaký masivnější vpád by bylo nejprve potřeba situaci destabilizovat tak, aby vzniklo nějaké alternativní centrum moci v těch oblastech Ukrajiny, které nemá centrální vláda pod kontrolou a ţe by ti separatisté převzali kontrolu alespoň nad částí hranice Ukrajiny s Ruskem, coţ by ten vpád usnadnilo. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Coţ by mohla být jakási řízená provokace ze strany, jak naznačujete, proruských radikálŧ nebo členŧ ruských speciálních sil moţná. Jan ŠÍR, odborník na postsovětský prostor, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd, Praha -------------------Tak ta provokace by samozřejmě pomohla tuto intervenci v kvazi legitimizovat v očích mezinárodní veřejnosti, nicméně myslím si, ţe ta provokace není nezbytným předpokladem pro takový postup. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ministr Lavrov odkázal na rusko-gruzinský střet z roku 2008. Na kolik je to srovnatelná situace s ukrajinskou krizí? Jan ŠÍR, odborník na postsovětský prostor, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd, Praha -------------------Tak srovnatelné to je samozřejmě v jednom ohledu a to v tom, ţe došlo k pouţití vojenské síly proti nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti k hranicím suverénní země. To znamená, z pohledu mezinárodního práva se jedná o hrubé porušení mezinárodního práva, o akt agrese, o zločin proti míru, nicméně tu stávající krizi na Ukrajině vnímám jako daleko závaţnější, protoţe dochází tady k destabilizaci a rozčlenění největší evropské země a ta situace nabývá podob epické mobilizace, coţ s sebou nese i riziko, prostě vypuknutí nějakých bratrovraţedných bojŧ, coţ přirozeně mŧţe destabilizovat daleko větší region, neţ pouze Kavkaz jako tomu bylo v případě té invaze do Gruzie v roce 2008. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Poznamenává politolog Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Díky za rozhovor, na shledanou. Jan ŠÍR, odborník na postsovětský prostor, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd, Praha -------------------Děkuji.

Turecký premiér vyjádřilo soustrast potomkům Armémů Plné znění zpráv


23.4.2014

ČRo Radioţurnál

str. 03

21:05 Stalo se dnes

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Turecký premiér Regip Erduan vyjádřilo soustrast potomkŧm Armémŧ zabitých osmanskými vojáky během první světové války, v předvečer 99 výročí začátku tragických událostí je předseda turecké vlády označil za nelidské, takové gesto je ze strany tureckých představitelŧ výjimečné. Ankara dosud vytrvale odmítla, ţe masakry statisícŧ Amrénŧ v osmanské říši byly plánovanou systematickou genocidou. Ve vysílání vítám politoloţku Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Lucii Naišlovou, dobrý večer. Lucia NAŠLOVÁ, politoloţka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Paní Naišlová, jak dŧleţité je to dnešní prohlášení tureckého premiéra Erduana pro vzájemné turecko arménské vztahy? Lucia NAŠLOVÁ, politoloţka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak to myslím ukáţí nejbliţší dny. Je samozřejmě těţko určit, on uţ měl v minulosti na adresu Arménu několik kontroverzních vyjádření a je však potřeba uznat ţe právě vláda chápe nejen to dnešní prohlášení, ale i několik krokŧ z minulosti. A kdyţ mluvila o událostech roku 1915 podstatně otevřeněji neţ kterákoli její předchŧdkyně a zároveň je dŧleţité a uvědomit si, ţe Erduan nemluví o arménské genocidě. O arménské otázce nebo o událostech roku 1915. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Takţe se pořád zásadně liší pohled na ty tragické události z let 1915 aţ 1918, tedy pokud se týká toho tureckého na jedné a arménského na druhé straně? Lucia NAŠLOVÁ, politoloţka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak ta společenská debata prošla značným vývojem a dnes uţ moţná mŧţeme říct, ţe na úrovni společnosti, zejména občanské společnosti a intelektuálŧ a proběhlo určití smířením co ale chybělo a dosud chybí, je vlastně jakési oficiální ospravedlnění a taky samozřejmě víme, ţe ty vztahy s Armény ještě nejsou zcela znormalizovány. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pojďme si připomenout, co se tedy vlastně odehrálo během první světové války, jak zakročila osmanská armáda, proti Arménŧm? Lucia NAŠLOVÁ, politoloţka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak v Osmanské říši, která tehdy bojovala na straně Německa bylo zavraţděno a umřelo opři odsunu přes milion Arménŧ. Ty odhady těch čísel se liší samozřejmě, a ta politika odsunu byla tehdy oficiálně odŧvodňovaný tím, ţe část arménské elity se spojila s Ruskem, od kterého získala podporu pro poválečný samostatný stát. samozřejmě je to doposud neuzavřená kapitola turecké historie a po desetiletí se o tomto tématu vŧbec nemluvilo, v určitých obdobích dokonce oficiální propaganda a ten argument obrátila, mluvila o genocidě Turkŧ, takţe ještě bych doplnila, ţe kdyţ se v posledních letech otevřely ty archivy a o tématu se začalo více mluvit, ta řada Turkŧ byla skutečně překvapena, protoţe ve škole se učili něco úplně jiného nebo vŧbec nic. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka --------------------



Tak a teď se ještě vrátím k tomu dnešní mu výroku tureckého premiéra Erduana, mŧţe, kdyţ nemluvil o genocidě, rozpoutat diskuzi, která by nakonec mohla vést k narovnání vztahŧ obou zemí, nebo ke společnému výkladu historie, nebo to přeceňuji poněkud ten výrok v tomto ohledu? Lucia NAŠLOVÁ, politoloţka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já myslím, ţe ten výrok je určitě krokem správným směrem. Uvidíme, jak na to bude reagovat Arménie a jaká debata bude následovat, ale tam je ještě jeden detail to, jak víme, v posledních týdnech a i měsících byla Erduanova vláda pod palbou kvŧli omezování svobody slova. Vzpomeňme si na zákaz Twitteru, zákaz youtube před nedávnýma volbama a jelikoţ arménská genocida byla dlouhodobě v Turecku tavbu, tak kdyţ se premiér rozhodl o ní promluvit takhle téměř otevřeně, je to zároveň signál západu zejména, nechceme, abyste si mysleli, ţe se u nás nedá o ničem mluvit. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Uvádí politoloţka Lucia Naišlová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, děkuji za rozhovor, nashledanou. Lucia NAŠLOVÁ, politoloţka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Hezký večer.

Průzkum ministerstva: Ekonomika letos stoupne o 1,8, za rok o 2,4 procenta 23.4.2014

denik.cz

str. 00

Ekonomika

Praha - Česká ekonomika letos stoupne v prŧměru o 1,8 procenta, vyplývá z výsledkŧ pravidelného prŧzkumu ministerstva financí na základě prognóz 17 tuzemských odborných institucí. V roce 2015 by měl hrubý domácí produkt (HDP) stoupnout o 2,4 procenta. Následně by měl rŧst zrychlit na 2,6 procenta v roce 2016 a pak mírně klesnout na 2,5 procenta v roce 2017. " Samotné ministerstvo financí letos čeká rŧst HDP o 1,7 procenta a příští rok o dvě procenta. Česká národní banka podle únorové prognózy čeká letos rŧst HDP o 2,2 procenta a příští rok o 2,8 procenta. Podle Evropské komise by měl letos HDP vzrŧst o 1,8 procenta, v příštím roce o 2,2 procenta. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává letos rŧst tuzemské ekonomiky o 1,1 procenta a v příštím roce o 2,3 procenta. "Základní tendence vývoje v letech 2014-2017, s nimiţ MF počítá v aktuální makroekonomické predikci, jsou s prognózami ostatních institucí konzistentní," uvedl úřad v materiálu. Nízná inflace Navzdory oslabení koruny kvŧli devizovým intervencím by se letošní rok měl podle MF vyznačovat nízkou inflací. Letos by prŧměrná inflace měla činit 1,1 procenta, příští rok 2,1 procenta, v roce 2016 1,8 procenta a následně 2,1 procenta. Rŧst objemu mezd a platŧ by měl zrychlit z letošních 1,9 procenta na 3,2 procenta v roce 2014. Prŧzkum prognóz pořádá MF od roku 1996, a to dvakrát ročně. Cílem je získat představu o názorech odborné ekonomické veřejnosti na předpokládaný vývoj ekonomiky. Výsledky vycházejí z předpovědí ministerstva financí, ministerstva prŧmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, České národní banky, CERGEEI, Citibank, České spořitelny, ČSOB, Generali PPF Asset Management, Hospodářské komory ČR, Institutu ekonomických studií FSV UK, Komerční banky, Liberálního institutu, Next Finance, Patria Finance, Svazu prŧmyslu a dopravy ČR a UniCredit Bank. K nim byla přiřazena prognóza Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a OECD." Plné znění zpráv


URL| http://www.denik.cz/ekonomika/pruzkum-ministerstva-ekonomika-letos-stoupne-o-1-8-za-rok-o-2-4procenta-2014042.html

Průzkum MF: Ekonomika letos stoupne o 1,8 pct, za rok o 2,4 pct. 23.4.2014 finance.cz str. 00 Financninoviny.cz Praha 23. dubna (ČTK) - Česká ekonomika letos stoupne v prŧměru o 1,8 procenta, vyplývá z výsledkŧ pravidelného prŧzkumu ministerstva financí na základě prognóz 17 tuzemských odborných institucí. V roce 2015 by měl hrubý domácí produkt (HDP) stoupnout o 2,4 procenta. Následně by měl rŧst zrychlit na 2,6 procenta v roce 2016 a pak mírně klesnout na 2,5 procenta v roce 2017. Samotné ministerstvo financí letos čeká rŧst HDP o 1,7 procenta a příští rok o dvě procenta. Česká národní banka podle únorové prognózy čeká letos rŧst HDP o 2,2 procenta a příští rok o 2,8 procenta. Podle Evropské komise by měl letos HDP vzrŧst o 1,8 procenta, v příštím roce o 2,2 procenta. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává letos rŧst tuzemské ekonomiky o 1,1 procenta a v příštím roce o 2,3 procenta. "Základní tendence vývoje v letech 2014-2017, s nimiţ MF počítá v aktuální makroekonomické predikci, jsou s prognózami ostatních institucí konzistentní," uvedl úřad v materiálu. Navzdory oslabení koruny kvŧli devizovým intervencím by se letošní rok měl podle MF vyznačovat nízkou inflací. Letos by prŧměrná inflace měla činit 1,1 procenta, příští rok 2,1 procenta, v roce 2016 1,8 procenta a následně 2,1 procenta. Rŧst objemu mezd a platŧ by měl zrychlit z letošních 1,9 procenta na 3,2 procenta v roce 2014. Prŧzkum prognóz pořádá MF od roku 1996, a to dvakrát ročně. Cílem je získat představu o názorech odborné ekonomické veřejnosti na předpokládaný vývoj ekonomiky. Výsledky vycházejí z předpovědí ministerstva financí, ministerstva prŧmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, České národní banky, CERGEEI, Citibank, České spořitelny, ČSOB, Generali PPF Asset Management, Hospodářské komory ČR, Institutu ekonomických studií FSV UK, Komerční banky, Liberálního institutu, Next Finance, Patria Finance, Svazu prŧmyslu a dopravy ČR a UniCredit Bank. K nim byla přiřazena prognóza Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a OECD. Výsledky vybraných ukazatelŧ z prŧzkumu MF 2014

2015 2,4 (VŠPS) 6,6 1,5

min. prŧm. max. 3,1 Prŧměrná inflace 0,9 6,9 7,4 6,2 6,7 3,2 5,8

min. prŧm. max. HDP 1,1 1,1 1,5 1,2 2,1 2,7 7,5 Objem mezd a platŧ (nom. rŧst)

1,8 Míra 0

2,7 2 nezaměstnanosti 1,9 3,2

2016

min. prŧm. max. 3 Prŧměrná inflace 1,4 6,3 6,5 5,8 6 3,7 6,1

min. prŧm. max. HDP 2,1 1,8 2,4 1,8 2,1 2,8 6,7 Objem mezd a platŧ (nom. rŧst)

2,6 Míra 2

3 2,1 nezaměstnanosti 3,5 5,9

2017 2,5 (VŠPS) 6 1,2 Zdroj: MF




Muţ na obálce znamená 20% pokles prodeje 23.4.2014

mediaguru.cz str. 00 Mediaguru

Tisk

Proč se na obálkách časopisŧ pro ţeny i muţe objevuje jen ţena? Diskutovalo se na FSV UK. Jaký je svět časopisŧ pro ţeny a muţe, poukázala diskuse v rámci cyklu Rozpravy o českých médiích ve středu 23. dubna na Fakultě sociálních věd UK. O ţenských a pánských časopisech diskutovali Jan Štěpánek, šéfredaktor časopisu Maxim, Lenka Tréglová, šéfredaktorka magazínu Ona Dnes, a Lenka Vochocová z Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky FSV UK. Proč jsou potřeba rozdílné časopisy pro muţe a ţeny, vysvětlili oba šéfredaktoři odlišnou funkcí, kterou časopisy mají u svých čtenářŧ. „Náš časopis chce být pro naše čtenářky především přítelkyní pro klidnou chvíli,“ charakterizovala pondělní přílohu deníku MF Dnes Lenka Tréglová. „Maxim se naopak prezentuje jako kámoš, co čtenáře ponouká k tomu, co by je samotné ani nenapadlo,“ dodal Jan Štěpánek. Celkem konzervativní lifestyle Obsahová stránka lifestylových časopisŧ pro ţeny a muţe se podle obou z přítomných redaktorŧ v dlouhodobé perspektivě příliš nemění. Jak uvedl Jan Štěpánek, pánské časopisy jsou na rozdíl od ţenských titulŧ méně závislé na ročním koloběhu. „Ţenské tituly většinou v lednu hubnou, pak mají jarní detox, pak hubnou do plavek, radí, jak přeţít dovolenou s partnerem, následuje podzimní detox a nakonec se připravují na Vánoce. Pánské časopisy se řídí spíše takovými událostmi, jako je fotbalové a hokejové mistrovství,“ popsal Jan Štěpánek. Kromě cyklických témat se oba dva zastoupené tituly snaţí přinášet příběhy zajímavých osobností, většinou ţenského pohlaví. Maxim sází na rozhovory s ţenami, které se vymykají stereotypu, například s mistryní v thajském boxu, bubenicí, hadí ţenou či lesbickým párem. Stylové a jazykové vymezení je dáno především cílovou skupinou. „Ona Dnes cílí na čtenářky od 20 do 80 let napříč sociálním spektrem a je nutné, aby si ji ráda přečetla kaţdá z nich. Snaţíme se zpracovávat vtipná témata, ale je fakt, ţe Maximu závidím jeho smysl pro humor,“ vysvětlila Lenka Tréglová. Podle Jana Štěpánka mŧţe sarkastický ţenský časopis uspět sice čtenářsky, ale ne příliš inzerentně a připomněl příklad časopisu Yellow. V případě Maximu styl i obsah plně odráţí jeho redakci, která se chová tak, jak píše. Syrovější fotografie hrají prim Lifestylové časopisy jsou konzervativní také, co se týče obálek. Na ţenských i pánských časopisech se výhradně vyskytují ţeny. „Muţ na obálce znamená 20% pokles, to máme vyzkoušené,“ řekla Lenka Tréglová. Ţeny na obálce Ona Dnes navíc jsou ve valné většině ty, se kterými je veden i stěţejní rozhovor čísla. Pokud tomu tak není, je to jen proto, ţe se fotografie nepovedly, ţe nenabízejí „příjemné podívání“. „V případě pánských časopisŧ, které tradičně sází na ţeny, by muţi na obálce čtenáře zbytečně jen zmátli,“ komentoval Jan Štěpánek a doplnil, ţe se zde však pomalu věci mění: „Pánské časopisy postupně upouštějí od překašírovaných modelek a fotí se spíše modelky, které jsou něčím zajímavé, například výrazně tetované. Syrovější fotografie naši čtenáři po deseti letech přeretušovaných figurín kvitují.“ Nejsme obal pro reklamu Tvrzení, ţe by byly lifestylové časopisy jen obalem pro reklamu, oba šéfredaktoři odmítli. „Nikdo by nás nekupoval, kdybychom dělali kaţdému jen reklamu. Za posledních deset let se opravdu hodně zlepšila mediální vzdělanost a lidé velmi snadno rozliší redakční obsah od toho reklamního,“ podotkl Jan Štěpánek. „V našich rubrikách o módě či kosmetice prezentujeme pouze názory naší redakce. Pokud je to reklama, je to jako reklama označeno,“ dodala Lenka Tréglová. Koexistence tiskové a internetové verze je u lifestylových časopisŧ nutná. Podle Jana Štěpánka internet nutí printová média ke kreativitě, musí přinášet nadstavbu témat, která jsou běţně a zadarmo dostupná na internetu. I proto třeba hodlá Maxim vydat čtvrtletní speciál o mase, „něco mezi kníţkou a magazínem“. -kch-

URL| http://www.mediaguru.cz/2014/04/muz-na-obalce-znamena-20-pokles-prodeje/



Lavrov pohrozil útokem na Ukrajinu v zájmu tamních Rusů 23.4.2014

zpravy.rozhlas.cz str. 00 evropa Martin Dorazín, kov, ČTK, mta

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov varoval Kyjev, ţe Rusko na ohroţení ruských občanŧ na Ukrajině odpoví stejně, jako kdyby bylo samo napadeno, a to stejně jako v konfliktu s Gruzií v srpnu 2008 o Jiţní Osetii. Tato krátká válka skončila gruzínskou poráţkou. Lavrov to řekl v rozhovoru pro stanici Russia Today. „Útok na ruské občany povaţujeme za útok na Ruskou federaci. A v případě napadení zcela jistě odpovíme. Pokud někdo na naše legitimní zájmy a zájmy Rusŧ přímo zaútočí, jako to bylo například v Jiţní Osetii, nevidím jinou moţnost, neţ zareagovat v souladu s mezinárodním právem,“ prohlásil ruský ministr zahraničí.Za napětím na Ukrajině podle jeho slov stojí Spojené státy: „Kdyţ viceprezident Joe Biden navštívil Kyjev, vláda oznámila, ţe protiteroristická operace je opět v aktivní fázi. A začala hned po návštěvě šéfa CIA Johna Brennana. Nemám proto ţádný dŧvod nevěřit, ţe to všechno nereţírují a přímo neřídí Američané,“ uvedl dále Lavrov.Spojené státy se prý snaţí svalit vinu za události na Ukrajině na Rusko, Moskva však podle Lavrova nemá ţádnou morální autoritu ani jiné páky, kterými by mohla vývoj na jihovýchodě země ovlivnit. Šéf ruské diplomacie zároveň potvrdil, ţe Rusko stáhlo k ukrajinské hranici další vojska.Lavrov v rozhovoru několikrát upozornil, ţe kyjevská vláda neplní ţádné podmínky ţenevských dohod – především neodzbrojila radikály s organizace Pravý sektor a nerozpustila Majdan v centru hlavního města.Úřadující prezident Olexandr Turčynov pak podle Lavrova na východě země prakticky zavedl výjimečný stav a nařídil armádě střílet do lidí, kteří se účastní mírových protestŧ.Kyjev dnes formálně ukončil velikonoční příměří s proruskými povstalci na východě země, konkrétní operace proti separatistŧm však zřejmě ještě nezahájil.Vše o situaci na UkrajiněPolitolog Jan Šír z Institutu mezinárodních studií praţské Fakulty sociálních věd je přesvědčen o tom, ţe Rusko v případě Ukrajiny postupuje podle předem domluveného plánu a dnešní Lavrovova vyjádření byla jeho součástí. Pouţití vojenské síly na východě Ukrajiny by mu „vzhledem k dosavadnímu vývoji„ přišlo jako logický další krok Moskvy.„Nicméně vzhledem k tomu, ţe Ukrajina má hranice momentálně opevněny, předpokládám, ţe pro nějaký masivnější vpád by bylo nejprve potřeba tu situaci destabilizovat tak, aby vzniklo nějaké alternativní centrum moci v těch oblastech, které nemá centrální vláda pod kontrolou, a ţe by ti separatisté převzali kontrolu alespoň nad částí hranice Ukrajiny s Ruskem, coţ by ten vpád usnadnilo,“ upozornil Jan Šír.Spojené státy prý rozšíří sankce, pokud Moskva nezmírní napětí na UkrajiněSpojené státy prý rozšíří sankce, pokud Moskva nezmírní napětí na UkrajiněAmerický viceprezident Biden nabídl Ukrajině pomoc. Kritizoval ale korupciRusko dovolilo americkým a českým vzdušným silám pozorovací let nad svým územímSlavjansk je nejnebezpečnějším místem na Ukrajině, upozornila vláda v Kyjevě


Slovní válka mezi Kyjevem a Moskvou 25.4.2014

ČRo Radioţurnál

str. 02


Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------I dnes pokračovala slovní válka mezi Kyjevem a Moskvou. A podle Ukrajincŧ se ruské jednotky v rámci cvičení přiblíţily na pouhý kilometr od ukrajinské hranice. K hlasŧm, které vyzvaly Rusko, aby vojska stáhlo, se dnes připojili státníci na praţském summitu východního partnerství, které má posílit vztahy Evropské unie a několika postsovětských zemí. Summit podpořil i nabídku Miloše Zemana, ţe by mohl pŧsobit jako prostředník ve snaze urovnat rusko-ukrajinský konflikt. Naším hostem je politolog Vít Střítecký, který se na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy specializuje na bezpečnostní situaci v postsovětském regionu. Dobrý den. Vít STŘÍTECKÝ, politolog, specialista na bezpečnostní situaci v postsovětském regionu, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Pane Střítecký, má tahle iniciativa východoevropského partnerství nějakou šanci, ţe by ji Ukrajinci a Rusové přijali? Vít STŘÍTECKÝ, politolog, specialista na bezpečnostní situaci v postsovětském regionu, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe bohuţel příliš velkou šanci nemá, jednak se mi zdá, ţe ten, ţe ten rusko-ukrajinský konflikt postupně jakoby přerŧstá v určitý větší střet velmocenský a tato situace v současnosti není příliš zralá na to, aby nějaká mediační nebo nějaká, nějaká iniciativa ve smyslu dobrých sluţeb měla vlastně šanci ten konflikt v současnosti zmírnit, ale ten asi dŧleţitější argument v téhle chvíli je, ţe Rusko vnímá dlouhodobě východní partnerství jako určitý nadbytečný projekt nebo moţná trošku jakoby konkurenční projekt k těm, k těm svým současným snahám a proto si nelze myslet, ţe iniciativu, která vzejde z tohoto společenství, vlastně vezme nějak váţněji nebo, nebo se jí případně bude třeba řídit nebo bude spíš akceptovat tu výzvu, takţe jsem spíš skeptický. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Mám tady jednu aktuální zprávu, autobus se 7 členy mise OBSE zadrţeli ve východoukrajinském Slavjansku ozbrojení separatisté, kteří město ovládají, mise se účastní i Česko, podle agentury Reuters zástupce separatistŧ říká, ţe ti lidé měli mezi s sebou špiona z Kyjeva. Myslíte si, ţe na pozadí těchto událostí je čas na diplomatickou, jakoukoliv diplomatickou misi zvenčí? Vít STŘÍTECKÝ, politolog, specialista na bezpečnostní situaci v postsovětském regionu, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Čas je určitě a určitě by ten diplomatický tlak měl vlastně zesilovat a jít všemi moţnými kanály, příklad těch, toho tlaku z těch nejvyšších míst jsme taky zaznamenali vlastně v noci na dnešek poměrně tvrdá vyjádření čelních amerických představitelŧ, ale věřím tomu, ţe, ţe ten tlak a ta komunikace jde i na mnohem niţších úrovních, přes nejrŧznější zástupce, ambasadory a podobně, zemí ať uţ tedy v Moskvě nebo případně v Kyjevě, takţe si myslím, ţe těch iniciativ jde hodně i těch, který jakoby nejsou přímo, přímo rozeznatelní a čas je rozhodně, ale co se týče té, té první otázky, toho, ţe by tím prŧlomem mohla být nějaká mediace ze strany českého prezidenta, tomu příliš nevěřím. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A ještě, prosím, jen krátce. To, ţe separatisté zadrţeli misi OBSE, ve které jsou cizinci i Češi, myslíte si, ţe by to mohlo být za hranou, tedy co se týká toho, jak bude reagovat mezinárodní společenství. Vít STŘÍTECKÝ, politolog, specialista na bezpečnostní situaci v postsovětském regionu, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Myslím si, ţe takovýchto situací mŧţe, mŧţe přibývat a ta nervozita na tom místě bude vlastně veliká. Rusko jí teďka zvyšuje tou svojí aktivitou na hranicích s Ukrajinou. Takţe očekávám, ţe tyto incidenty se budou dít a za hranou samozřejmě jsou ..., ve standardní situaci by byly za hranou zcela jednoznačně, v této situaci tohoto napětí si myslím, ţe to jsou věci, o kterých ještě v těch několika dnech, několika dalších dnech uslyšíme, coţ ale neznamená, ţe ten konflikt musí nějak vlastně zásadně vyeskalovat do nějaké opravdu, opravdu ozbrojené fáze. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Odhaduje Vít Střítecký z Institutu politologických studií praţské fakulty sociálních věd. Díky, na shledanou. Vít STŘÍTECKÝ, politolog, specialista na bezpečnostní situaci v postsovětském regionu, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuji, na shledanou.



Američané by měli vyuţít svůj vliv na Kyjev, vzkazuje Rusko a dál hrozí útokem 25.4.2014 zpravy.rozhlas.cz str. 00 evropa Martin Dorazín,Alexander Tolčinský,Iva Menšíková, kov Moskva vyzvala Washington, aby vyuţil svého vlivu a donutil Kyjev okamţitě zastavit vojenské operace na východě Ukrajiny. Rusko tvrdí, ţe vláda v Kyjevě svým postupem proti proruským separatistŧm prohlubuje krizi. Americký ministr zahraničí John Kerry to však rezolutně odmítá a připomíná, ţe napětí eskaluje Rusko. Ruské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení upozorňuje, ţe situace v jihovýchodních oblastech Ukrajiny se vyvíjí nepředvídatelně.Ukrajinská vláda tam podle Moskvy proti obyvatelstvu nasadila pravidelnou armádu, jednotky zvláštního určení a „ultranacionalistické militarizované formace.“„Na východ Ukrajiny se přesunuly mechanizované brigády ze západu. Podle našich informací je to celkem asi 11 tisíc vojákŧ v plné zbroji se samopaly, kolem 160 tankŧ, více neţ 230 bojových vozidel pěchoty, nejméně 150 minometŧ a letectvo,“ oznámil ruský ministr obrany Sergej Šojgu.Upozornil, ţe případný konflikt by si vyţádal velké mnoţství obětí mezi civilisty. Rusko v souvislosti s touto situací zahájilo cvičení v těsné blízkosti ukrajinské hranice.„Ukrajina uţ dala zelenou k pouţití zbraní proti civilnímu obyvatelstvu. Pokud dnes tuto mašinérii nezastavíme, povede to k velkému počtu mrtvých a zraněných,“ snaţil se ospravedlnit cvičení Šojgu.Kerry: Pokojní demonstranti nechodí s granátyAmerický ministr zahraničí John Kerry však upozorňuje, ţe Rusko neplní ţenevskou dohodu. Podle něj Moskva podporuje, financuje a koordinuje separatistické akce na východě Ukrajiny.„Celý svět ví, ţe pokojní demonstranti nechodí s granáty a samopaly nejnovějšího vydání z ruského arzenálu. Ţe neschovávají odznaky na zbrusu nových uniformách, zatímco mluví s přízvukem, na kterém kaţdý místní pozná, ţe pochází z tisíce mil vzdálených míst,“ mínil Kerry.Varoval Moskvu, ţe pokud bude dál posilovat vojenskou přítomnost na hranici Ukrajiny a podněcovat krizi, Spojené státy jsou připravené uvalit na Rusko další sankce. Šéf americké diplomacie zároveň ocenil dočasnou vládu v Kyjevě za to, ţe dodrţuje dohodu z Ţenevy z minulého týdne.Pokračuje tak slovní přestřelka mezi Ruskem, Američany a Kyjevem, coţ však oddaluje politické řešení krize a zvyšuje riziko ozbrojeného konfliktu.„Ukrajinci se potýkají s tím problémem, ţe nejsou k dispozici objektivní informace, respektive ţe lidé, kteří stojí na znepřátelených stranách, automaticky jakoukoli informaci, kterou poskytuje druhá strana, vnímají jako neobjektivní. V zásadě se dá říct, ţe od roku 1991 Ukrajina ještě asi nikdy nebyla tak intenzivním zpŧsobem rozdělena na východ a západ, jako je tomu v současnosti,“ poznamenal odborník na geopolitiku z FSV UK Michael Romancov.Ukrajina v reakci na manévry ruské armády vyzvala svého východního souseda, aby do 48 hodin v souladu s mezinárodními konvencemi podal o vojenských akcích podrobnou informaci.Napětí mezi oběma státy dál roste. „Pokud na naše území vstoupí ruská vojska, budeme bojovat s nasazením všech sil,“ prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja.Podle jeho slov se Ukrajina poučila z ruské anexe Krymu a nedopustí podobný scénář na dalších částech svého území.Rusko zahájilo vojenské cvičení v reakci na zásah ukrajinských sil proti samozvané proruské správě ve městě Slavjansk. Tuto akci však kyjevské síly včera večer zastavily. Armáda i separatisté se stáhli do svých pozic.Situace na Ukrajině byla v noci podle zatím dostupných informací poměrně klidná, zřejmě však ne všude. Nedaleko Oděsy na jihu Ukrajiny zranil výbuch sedm lidí. O explozi na stanovišti proukrajinských aktivistŧ informovala tamní policie. Lidé z Oděssy vybudovali kolem města několik kontrolních stanovišť s cílem zastavit proruské separatisty z Podněstří. Ruská agentura Interfax s odkazem na svědky uvedla, ţe někdo z projíţdějícího auta hodil na stanoviště náloţ. Policie to však zatím nepotvrdila.Ukrajina dala Rusku ultimátum k objasnění vojenských aktivit u svých hranicRusko dál hrozí útokem na Ukrajinu. Ruský velvyslanec v OSN Vitalij Čurkin včera večer v rozhovoru pro ruskou prohlásil, ţe Rusko mŧţe vyslat „mírové sbory“ na základě mezinárodního práva.Konkrétně se jedná o článek 51 charty OSN. Toho Rusko vyuţilo jako právní opory uţ k operaci v Jiţní Osetii v roce 2008, takzvaně „na ochranu tamního civilního obyvatelstva“.Čurkin také v rozhovoru připomněl, ţe stále platí souhlas horní komory ruského parlamentu, aby prezident mohl vydat povel k zásahu za hranicemi Ruska.Čurkin však také řekl, ţe šance na splnění mírových dohod ze Ţenevy stále je. Dohoda ze Ţenevy předpokládá mimo jiné odzbrojení proruských separatistŧ a uvolnění obsazených budov, pak by mělo nastat politické řešení krize. „Ale tady se utkáváme s tím problémem, ţe to jsou věci, pokud jde o občansko-politický dialog, které na Ukrajině vlastně zatím ještě nikdy pořádně nefungovaly,“ poznamenal Romancov.Vše o krizi na UkrajiněUkrajina dala Rusku ultimátum k objasnění vojenských aktivit u svých hranicPodle Zemana by projekt Východního partnerství mohl přispět ke sníţení napětí naUkrajiněUkrajině hrozí občanská válka, potvrzuje komentátor Libor DvořákPři bojích o Slavjansk zemřelo aţ pět separatistŧ. Rusko spustilo u hranic vojenské manévryPutin varuje před vojenskou operací ukrajinské armády na východě země

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1343139 Plné znění zpráv


Bakala na Ostravsku do poslední kačky. Chucpe 26.4.2014


Názory

26. duben 2014 Nepředstavitelné se stalo chucpem. Zdeněk Bakala a jeho společník Peter Kadas se odhodlali k činu, pro jehoţ název ministr hospodářství Jan Mládek sáhl do jidiš. Pánové na burze v Amsterdamu nabídli emise akcií společnosti RPG Property (no, byty). To znamená, ţe prodávají oněch zhruba 40 tisíc bytŧ, které stát i s nájemníky v roce 2004 přihodil k Ostravsko-karvinským dolŧm jako by mimochodem, a protoţe se asi u toho necítil dvakrát úţasně, ve smlouvě aspoň byla stanovena podmínka, ţe aţ ty byty majitel jednou bude prodávat, získají předkupní právo za zvýhodněnou cenu nájemníci (sdruţení nájemníkŧ na svých stránkách uvádí i článek neveřejné smlouvy, v němţ ta podmínka je: 7.6 d). A dokonce i kdyby si vymýšleli, přichází Bakala o čest, neboť se ke stejnému závazku po nákupu přihlásil i veřejně. Bakala a Kadas by podle prvních odhadŧ mohli z emisí v Amsterdamu získat asi sedm miliard korun. Bylo by to poslední podojení kraje, díky němuţ se Bakala stal multimiliardářem. Je známo, ţe z majetku, k němuţ tehdy na Ostravsku nečekaně přišel (dŧleţitou okolností byl rŧst ceny uhlí na světových trzích, ten v roce 2004 nepředpokládala ani vláda, ani Bakala), se stal mecenášem tzv. občanské společnosti. Ta občanská společnost ţije především v Praze. Jsme tu svědky klasického přesunu bohatství z jedné, chudší části světa do jiné, bohatší. Kdyţ si lidé v jednom koutu světa myslí, ţe v jiném se ţije na jejich úkor, napadají je rŧzné nápady. Tichomořská Mikronésie před časem poţádala o účast v přeshraničním posouzení dopadŧ Prunéřova na ţivotní prostředí. Případ je z roku 2009, kdy vrcholila kampaň bojovníkŧ proti tzv. globální změně, a kdy hlavní „znečišťovatelé“ planety dostávali přiděleny své osobní „oběti“. Byl to pokus zelených organizací ukázat lidstvu, ţe v dnešním propojeném světě všechno souvisí se vším a ţe náš ţivotní styl mŧţe mít nedobré dopady na nečekaných místech planety. Proč dnes zelené organizace nepřidělují jednotlivým beneficientŧm velkorysého Bakaly z Prahy jednotlivé nájemníky na Ostravsku k „adopci“? To by mohlo být tiskových zpráv. Ale nic takového samozřejmě nenastane. O mravnosti v Bakalově nákupu OKD šlo aspoň nějak diskutovat, vyvedením bytŧ na burzu provedl cosi, co je bez debat za čárou. Ten člověk uţ v České republice zřejmě široký společenský ţivot neplánuje. Byty OKD představují nepominutelný příspěvek do debaty, jestli se má stát dívat kapitálu, jemuţ něco prodává (či rozdává), na pŧvod, jestli ho má zajímat, zda je zahraniční nebo domácí. Uţitečnější by byla schopnost měřit, jak dŧleţitá pro kupce bude společenská prestiţ v dané zemi. V našem případě byla dŧleţitější pro paní Bakalovou, pardon, paní Bakala. A podle toho to dnes dopadá. O autorovi| Daniel Kaiser, Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 pŧsobil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let proţil v Německu a Británii. Je autorem politického ţivotopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014. URL| http://echo24.cz/a/iSnvT/bakala-na-ostravsku-do-posledni-kacky-chucpe

„Olíku, nezaváděj to euro!“ 26.4.2014

Lidové noviny str. 11 Rozhovor KATEŘINA ŠAFAŘÍKOVÁ

ROZHOVOR TÝDNE OLDŘICH DĚDEK Plné znění zpráv


Národní koordinátor pro přijetí eura Oldřich Dědek vypráví, jak si lidé spojují přijetí jednotné měny se Zápotockého reformou Kdyţ Česko vstupovalo do Evropské unie, Oldřich Dědek psal, ţe na splnění podmínek přijetí eura si řadu let počkáme. Teď po deseti letech tvrdí, ţe mise je splněna. „Ekonomická kritéria uţ nejsou překáţkou,“ říká pan Euro. * Před deseti lety touto dobou vrcholila panika, ţe Česko čeká kvŧli vstupu do EU cenová revoluce. Nastala? V té době byly tři základní hypotézy, proč by mohlo dojít k cenovému pohybu: jednak u nepřímých daní, kde se některé zboţí přesunulo do vyšší sazby DPH, pak kvŧli nájezdu na zemědělské dotace a zaváděl se společný celní sazebník – mimochodem zdraţily tehdy banány, protoţe jsme museli přistoupit na celní politiku Unie. Ţádné černé scénáře o plošném cenovém šoku se ale nenaplnily. Dokonce bych řekl, ţe došlo k návratu k normální inflaci, protoţe ČNB dlouho podstřelovala svŧj inflační cíl a po vstupu do EU, kvŧli těm jednorázovým změnám v květnu 2004, se inflace dostala na odpovídající úroveň okolo 2,5 procenta. * Proč k dramatu v cenách nedošlo? Byli jsme země uţ poměrně hodně obchodně propojená s Unií a byli jsme vystaveni docela náročnému konkurenčnímu tlaku. A současně tu byla adekvátně nízká kupní síla obyvatel, která to drţela dole a nedovolila obchodníkŧm zdraţit nad nějakou únosnou mez. * Čím si vysvětlujete to, ţe debata o zdraţování byla tak intenzivní? Kdo se pohybuje v oblasti eura, zjistí, ţe panická hrŧza z eura, respektive z čehokoli začínajícího na eu, je jakoby zakódovaná do hlavy běţného člověka. Národní měna nás nezachránila * Jedním z převaţujících poučení z dluhové krize v eurozóně bylo, ţe je bezvadné zachovat si národní měnu, protoţe s ní mŧţeme hýbat, coţ ČNB loni na podzim dramaticky udělala. Jak se vám to coby národnímu koordinátorovi pro euro poslouchá? No vidíte a já bych právě na té intervenci ČNB ilustroval jednu z největších zásluh eura. Argumentace naší banky byla, ţe máme utlumenou domácí poptávku, máme ten kurz národní měny, takţe logicky, proč toho nevyuţít pro pomoc našim exportérŧm. Problém je ale, ţe kdyby takto uvaţovaly všechny vlády, a zejména v jiţním křídle Evropy k tomu neměly nikdy daleko, vytvářely by tím prostředí konkurenčních devalvací. A ty zásadním zpŧsobem přispěly k hloubce velké deprese ve 30. letech minulého století. Protoţe kdyţ se všichni takto snaţí devalvovat, je to závod ke dnu. A já si myslím, ţe to je ten největší příspěvek eura – ţe neumoţňuje měnové války. * Ale my jsme devalvovali a eurozónou to neotřáslo. Tak si mŧţeme říct skvělé, jedeme dál s korunou. Kdyţ takhle vykutáleně uvaţuje malá ekonomika, nemá to radikální dopady na celek. To pravé neštěstí by bylo, kdyby takto uvaţovali Francouzi, Němci nebo Italové. To uţ by skutečně byl kalibr na ohroţení stability celé Evropy. Euro má svŧj pŧvab. Je to sice primárně politický projekt, ale se silným ekonomickým příběhem, který se odehrával po celou dobu poválečného vývoje, po celou dobu rŧzných kurzových otřesŧ. Není tu jen tak zbŧhdarma. * Proč bychom se měli s tak nesourodým prostředím, jako je eurozóna, kde je navíc velký potenciál nákazy, svazovat dalším lanem? Protoţe kdyţ se podíváte, jak nás chránila česká koruna proti krizi, dospěli bychom k názoru, ţe ţádným bezvadným zpŧsobem. Propad hospodářského rŧstu na vrcholu krize roku 2009 byl skoro 5 % HDP. Jestliţe jsme před krizí rostli podobně jako zbytek Evropy poměrně dynamicky více neţ 4 %, během krátké doby byl ten propad tak markantní. Přitom řada českých ekonomŧ říkala, ţe nás takový propad zastihnout nemŧţe, ţe to bude nanejvýše kladná nula. Ten propad byl daný tím, ţe bez ohledu na to, jestli máme svoji měnu, nebo ne, jsme šli dolŧ společně se zbytkem Evropské unie, protoţe kolabovaly exportní trhy. A i kdyţ mŧţete kurzem povzbuzovat domácí výrobu, ale pak nemáte kam zboţí vyváţet, stejně se nevyhnete hospodářským potíţím. Fascinuje mě mimochodem česká radost, ţe jsme nemuseli přispívat do takzvaných eurovalŧ. Já to vnímám jako typicky „čecháčkovskou“ alibistickou pozici. My jsme enormně závislí na tom, aby eurozóna byla stabilní, a Plné znění zpráv


kdyţ padne otázka, jestli se máme také trochu podílet na té stabilitě, říkáme si: On to za nás někdo zaplatí a my budeme pouze inkasovat výhody. * Řada příznivcŧ integrace tvrdí, ţe euro je danajský dar – ţe si právě jím vychováváme euroskeptiky, a tím, ţe necháme Němce zaručit se za ostatní, riskujeme celý projekt. Souhlasíte? Chtělo by to někdy více osvěty mezi lidmi a přiznat si fakta. Argumentace, jak Němci doplácejí na ostatní, je velmi zavádějící. Německo jednalo velmi prozíravě, kdyţ se vzdalo své silné marky ve prospěch eura. Kdyby mělo svoji marku, v době bezprecedentní světové krize, jaké jsme byli svědky, by tato měna výrazně posilovala. A uvědomte si, jak je obrovský problém pro ekonomiku, kdyţ svět padá tempem 4–5 % a do toho kurz posílí o 20–25 procent, jako se to stalo Švýcarsku. To je pro stát likvidační. ANěmecku by to bezpochyby hrozilo také. S trochou nadsázky lze říct, ţe Němcŧm prospívá řecký bankrot. Podobné události totiţ drţí euro dole, coţ německé exportní ekonomice vyhovuje. Německá vláda si také vypŧjčuje za hubičku a pŧjčuje Řecku za úrok okolo 3 %. No nekupte to. Andrej Babiš má jiné priority * Souhlasíte s bývalým kolegou z ČNB Luďkem Niedermayerem, ţe ekonomicky je na tom Česko tak, ţe přijetí eura je uţ jen politickým rozhodnutím? Pokud se díváme na plnění maastrichtských kritérií, tam jednoznačně nevidím ţádný problém. Jediným omezením je udrţet kritérium pro rozpočtový deficit, který nesmí být větší neţ 3 % HDP. Pokud by se vládě nevymkla rozpočtová politika z rukou, mohli bychom teoreticky mít euro 1. ledna 2018. * Chtěl byste, aby tato vláda stanovila datumpřijetí eura? Pro Českou republiku by to byl nějaký další pevný bod ve vesmíru. A s ním mŧţete pohnout zeměkoulí. * Co udělají výdajové plány Sobotkovy vlády se strukturálním deficitem, který je uţ teď zhruba dvojnásobný oproti povolenému limitu a koaliční výdaje ho moţná ještě prohloubí? Není to odmítnutí eura jinými slovy? Já sám jsem si propočty nedělal, tady na to je speciální aparát ministerstva financí a já si počkám na jeho prognózy. Česká vláda ale musí kaţdý rok prezentovat svŧj konvergenční program, kde dokládá, jak směřuje ke střednědobému rozpočtovému cíli, který je vymezen právě jako strukturální deficit. Pokud by tak nečinila, byla by pod velkým tlakem. A jestliţe je to vláda skutečně proevropská a má k euru přátelský vztah, dodrţí fiskální limity. * Odkud pramení váš optimismus, ţe má tato vláda kladný vztah k euru? Premiér řekl, ţe případný vstup do přípravky na euro je za horizontem této vlády, výdaje koalice také nesvědčí o změně priority. Politici ale otevřeli ten prostor. Najednou se mluví o plusech eura, je to něco, co tu veřejnost trochu rozhýbalo – i omě je najednou větší zájem. A připojení k fiskálnímu paktu je také významný moment. Teď uvidíme, jaký bude dopad krize na Ukrajině, protoţe to je mimořádný okamţik, který nutí Evropu, aby se semkla. Dovedu si také představit, ţe kdyby se významný impulz k euru odehrál třeba v Polsku, mělo by to dopad na nás. Mění se prostředí a s ním se musí měnit i naše uvaţování. * Slouţil jste euroskeptickým i eurooptimistickým vládám. Bylo to znát i zevnitř? Úkolovali vás Mirek Topolánek či Petr Nečas méně neţ nyní Bohuslav Sobotka? Pro národního koordinátora je klíčové, jestli má vláda termín zavedení eura, nebo nemá; změny v odstínech názorŧ jednotlivých vlád jsou podruţné. Takţe: neúkolovali. Do funkce jsem byl jmenován ministrem Kalouskem a zpočátku se udělala řada metodických a praktických věcí, například jaké by měly být dopady přijetí eura na státní rozpočet z titulu zarovnávání cen. To jsme byli čtyři. Protoţe ale ţádná česká vláda neměla a nemá datum přistoupení k euru, jsme uţ jen dva v mé jednotce, já a moje kolegyně, a nacházíme se v jakémsi hibernačním módu. Pokud by ovšem padlo datum, dokáţeme se rychle „odzimovat“. Sled těch krokŧ mám poměrně jasně promyšlený. * Poslední tisková zpráva na vašem webu je z roku 2010. Jestliţe vás ani politici neúkolují, co děláte s osmihodinovým pracovním dnem?



Moje angaţmá v roli koordinátora je na poloviční úvazek, hlavní zaměstnání mám na univerzitě. V současné době se hodně věnuji internetovým stránkám k euru. Texty, které tam byly vloţeny před pěti lety, potřebují aktualizaci. A také programuji systém, který utřídí, jaké národní předpisy budou dotčeny zavedením eura. Jsou jich stovky. * Uţ jste mluvil s premiérem? Ne. Nedostal jsem ţádný nový impulz, je třeba zintenzivnit přípravy. * A Andrej Babiš, váš šéf, si vás uţ pozval na schŧzku? Zatímne. Ministr financí řekl, ţe priority vidí jinde, a podle toho se chová. Habaďúra podle Zápotockého * Začali jsme zdraţováním, pojďme jím i skončit. Lze se vyhnout zdraţování po zavedení eura? Pravda je, ţe obchodníci v řadě zemí zneuţili zavedení eura ke zvýšení cen. Ale v nějaké oficiálně měřené inflaci se to neprojevilo. Skutečně došlo spíš k rozevření nŧţek mezi pocitem vyšší inflace a oficiálně měřenou inflací, která se obyčejně chovala víceméně jako před zavedením eura. Kolem přechodu na euro je poměrně rozsáhlý výzkum, který ukazuje, ţe strach ze zdraţování kvŧli euru je hodně dán nedokonalostí spotřebitelského vnímání. Kadeřnice vám třeba nepřiměřeně zvedla cenu a vy si to zobecníte na celý spotřební koš. * Jak mŧţe koordinátor zabránit zaokrouhlování cen nahoru, aby se z kaţdých nominálních osmi eur nestalo deset, coţ se třeba dělo v Itálii? Základním opatřením je povinnost duálního označování. Jinak řečeno, pŧl roku před zavedením eura a rok po něm budou mít obchodníci povinnost uvádět ceny u kaţdého zboţí v eurech i v korunách, takţe si spotřebitelé budou moci ceny snadno porovnávat. A vedle toho to samozřejmě bude priorita pro Českou obchodní inspekci, aby pokutovala, kdyţ ty přepočty nebudou v pořádku. Na Slovensku měli k tomu zvláštní cenovou radu, sloţenou z premiéra a z ministrŧ, a dostávali pravidelně hlášení o cenách a udělených pokutách. Bez ohledu na razanci kontroly ale budou mít lidé asi vţdycky pocit, ţe euro ceny zvedlo. Sám jsem se setkal s tím, ţe zejména starší lidé mají dojem, ţe zavedení eura bude nějaká habaďúra, jak lidi obrat o peníze. Něco jako Zápotockého reforma číslo 2. * Kdo vám to řekl? Třeba sousedka ve vesnici na Královéhradecku, kde jsem se narodil. Pamětnice. Měla těţký ţivot, děti se jí rozvedly a také prodělaly rŧzné choroby a ona ví, ţe jsem národní koordinátor. Avţdy ke mně přijde a říká mi: „Olíku, prosím tě, nezaváděj to euro, to uţ by mě úplně dodělalo!“ Myslí si, ţe by to byla další morová rána pro její rodinu. * Jak jí odpovídáte? Ţe to je ještě daleko. *** Oldřich Dědek (60) Je ekonom, bývalý člen bankovní rady ČNB, kde do roku 2005 pŧsobil jako její viceguvernér. V roce 2007 jej tehdejší Topolánkova vláda jmenovala národním koordinátorem pro zavedení eura, jímţ je dosud. Kromě docházení do malé kanceláře v prvním patře ministerstva financí přednáší ekonomii na Fakultě sociálních věd v Praze. Je specialistou na monetární politiku, patří mezi menšinu českých ekonomŧ nakloněných euru, publikuje v novinách a angaţuje se ve veřejném ţivotě. Podepsal například Dřevíčskou výzvu apelující na obrodu politiky a ekonomiky. Foto popis| „Strach ze zdraţování kvŧli euru je hodně dán nedokonalostí spotřebitelského vnímání,“ říká Oldřich Dědek Foto autor| FOTO MAFRA – PETR TOPIC O autorovi| KATEŘINA ŠAFAŘÍKOVÁ, s ekonomem hovořila Plné znění zpráv


Poznáte copatou dívenku na fotce? Je to oblíbená moderátorka, která od osmnácti let bojuje s váţnou nemocí 26.4.2014

super.cz str. 00 Anna Veškrnová

Bulvár

Copatá holčička na sáňkách patří k divácky nejoblíbenějším moderátorkám. Zpočátku se věnovala novinařině, ale do diváckého povědomí se dostala díky moderování hlavní zpravodajské relace. Tu uváděla s kolegou, který však televizi musel opustit. Ač to na ní není znát, uţ od osmnácti let se potýká s váţnou krevní nemocí. Poznali jste ji? Markéta Fialová se narodila 5. února 1971 v Praze. Po studiu masové komunikace na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy pracovala nejprve jako novinářka v několika časopisech a novinách. Později se stala moderátorkou zpravodajské relace televize Premiéra, později Prima. Do širšího diváckého povědomí se ale dostala díky moderování Televizních novin na Nově, kde vytvořila tandem s Karlem Voříškem. Poté, co Voříšek z televize odešel kvŧli své dávné údajné spolupráci s komunistickou Státní bezpečností, moderuje Televizní noviny bez parťáka. Markéta je šťastnou maminkou dcer Almy a Emmy. Ač se jí daří v soukromém i pracovním ţivotě, není všechno rŧţové, jak se na první pohled zdá. Uţ od svých osmnácti let se potýká s těţkou nemocí krvetvorby. "Byl to totální zlom v mém ţivotě," svěřila se před časem Super.cz moderátorka. Lékaři jí tehdy diagnostikovali myelodysplastický syndrom, coţ je onemocnění charakterizované abnormální diferenciací krvetvorných buněk - nevytvářejí se "normální" krvinky. Onemocnění mŧţe vyústit i v akutní myeloidní leukémii. Moderátorka proţila několik atakŧ nemoci, na čas musela před devíti lety dokonce opustit zaměstnání. Nemoc na ní ale není znát a Markéta s ní bojuje statečně. Je proto logické, ţe s vervou sobě vlastní podporuje rŧzné charitativní projekty zaměřené na hematologická onemocnění.

URL| http://www.super.cz/253117-poznate-copatou-divenku-na-fotce-je-to-oblibena-moderatorka-ktera-odosmnacti-let-bojuje-s-vaznou-nemoci.html

Hurá na Al-Kajdu! Další ostuda české policie 27.4.2014

echo24.cz str. 00 Jan Draţan

Názory

27. duben 2014 Spektakulární policejní zásah v praţském muslimském centru vypadal grandiózně. Zakuklení ozbrojenci vyváděli z modlitebny jednoho spoutaného muslima za druhým. Chvíli se zdálo, ţe česká policie je na stopě něčeho velkého. Temné islámské spiknutí spřádá své alkajdistické plány přímo v centru Prahy! Brzy se ukázalo, ţe mnohem spíš jde o další policejní fiasko. Pokud je výsledkem celého policejního divadla jeden obviněný a to kvŧli knize, která se prodává uţ od roku 2012 (!), je to divadlo absurdní. Snaha převést komorní jednoaktovku do Národního. Obvinění kvŧli šíření knihy, která je nota bene na trhu dva roky (mimochodem, proč si ji tedy policie nevšimla uţ dávno?!), se předává v kanceláři, kam si dotyčného pozvu na výslech. Ale vpadnout kvŧli tomu s obrovským humbukem do modlitebny během pátku, kdy muslimové rozjímají? Vyhroţování střelbou se pak dá pochopit jen jedním zpŧsobem: i čeští policisté patrně sledují filmy a tam islámští teroristé často mívají kalašnikovy schované v záhybech svých oděvŧ. Česká policie pokračuje ve své zvláštní tradici velkolepých zásahŧ, které k ničemu nevedou (ozbrojeným obsazením IPB v roce 2000 počínaje, pozatýkáním trafikantŧ nekonče). Stejně jako i v jiných zaměstnáních je Plné znění zpráv


evidentně třeba občas špatné výsledky či neschopnost zakrýt alespoň co nejhlučnějším marketingem. Zásah v muslimském centru není ničím jiným. Policie se navíc snaţí reagovat na veřejnou poptávku a vyslyšet její volání po síle a rozhodnosti. Jiný příklad z poslední doby? Nesmyslné zmlácení slávistických fanouškŧ v centru Prahy jen pár týdnŧ poté, co byli policisté kritizováni za nezvládnutí fanouškovského řádění v Ostravě. U zásahu proti muslimŧm má policie však jednu výhodu. Patrně vsadila na to, ţe tahle akce by jí v očích veřejnosti mohla přinést kladné body. Zatímco její protikorupční kříţová výprava končí většinou hodně daleko před branami Jeruzalému, protimuslimská kruciáda rezonuje v Evropě pozitivně jiţ od středověku. Soudě minimálně dle reakcí na sociálních sítích, se v tomto ohledu policie nespletla. Ač na rozdíl od jiných západních zemí máme zkušenost s muslimy prakticky nulovou (pomineme-li, ţe jsou nám uţiteční při dovolené v Egyptě či na zakoupení kebabu). Přesto tady pod vlivem islamistického terorismu máme tendenci věci vidět hodně jednoduše a uplatňovat kolosálně kolektivní vinu. Asi ve stylu slavné věty z Divokého západu. Kdyţ se v lednu 1869 sešli v pevnosti Fort Cobb americký generál P. H. Sheridan a náčelník Komančŧ Tosawi, rudá tvář tu bílou ujišťovala o své loajalitě tvrzením, ţe je dobrým indiánem. A generál mu proslule odvětil: „Jediný dobrý indián, kterého jsem kdy viděl, byl mrtvý indián." Kaţdopádně česká policie zatím druhého Bin Ládina nedopadla. O autorovi| Jan Draţan, Začínal v roce 1991 jako elév v Lidových novinách. S krátkou přestávkou zde pŧsobil aţ do roku 1995, z pozice domácího redaktora to v převratné době dotáhl na editora titulní strany, tehdy to bylo aţ příliš snadné. Vystudoval bakalářské studium na FSV UK. Následovala léta v MF DNES, kde pŧsobil jako editor, šéfeditor a následně regionální koordinátor. S roční reportérskou přestávkou v časopisu Týden zŧstal v MF DNES aţ do roku 2001. Následovala odbočka, která trvala pět let: spoluzakládal, spoluvedl a vedl IN Magazín Hospodářských novin, časopis primárně o cestování. V roce 2007 přišel vést nově vznikající zpravodajský web Týden.cz, k tomu se stal zástupcem šéfredaktora v Týdnu. Za dva roky přišla další změna: nastoupil jako zástupce šéfredaktora do Lidových novin a začal po letech opět více psát, převáţně o zahraničních tématech i české politice. Počátkem roku 2014 nastoupil jako zástupce šéfredaktora do ECHO24.cz. URL| http://echo24.cz/a/iumTm/hura-na-al-kajdu-dalsi-ostuda-ceske-policie

Důchodová reforma jinak 27.4.2014

respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ Ondřej Schneider

Nová komise mŧţe vytvořit iluzi o spravedlivém a levném systému, ale čísla ji nepustí Nová česká vláda zaloţila v březnu další komisi k dŧchodové reformě, v pořadí je to uţ asi čtvrtá. Ještě dříve, neţ tato komise začala pracovat, rozhodla ovšem vláda, ţe zruší sotva zahájený druhý pilíř dŧchodového systému a peníze v něm naspořené převede… zatím přesně neví kam. Ale rušit se bude, neboť druhý pilíř je riskantní a ohroţuje pilíř první! Tento přístup ze strany vlády ilustruje hlubší problém české dŧchodové debaty: dŧchody sice politici řeší uţ 20 let, ale stále spoléhají spíše na své pocity a ideologické poučky neţ na dŧkladnou analýzu. I dnes politici či jejich poradci sdělují své představy, jak by dŧchodový systém “měl“ vypadat, aniţ by se nějak hlouběji zamýšleli, jaké výdaje by s tím byly spojené a jaké dopady by to mělo na vývoj celé ekonomiky. Zdá se, ţe v podobném duchu se na dŧchody chystá i nová expertní komise vlády, které bude předsedat profesor Martin Potŧček. Podle jeho vyjádření je český dŧchodový systém “nespravedlivý“, nestíhá reflektovat sloţité ţivotní situace a je podfinancovaný. V mnoha ohledech lze s takovýmto hodnocením českého dŧchodového systému souhlasit, i kdyţ není vŧbec snadné posoudit, jestli jsou české dŧchody opravdu podfinancované. Podle dat Eurostatu jsme na starobní dŧchody v roce 2011 vydali 9,7 procenta HDP, tedy o dost méně, neţ je evropský prŧměr (12,9 procenta), nicméně demografická situace je v Česku stále ještě “příznivější“ neţ v západní Evropě. Pokud ale náš systém nezměníme, vzrostou výdaje podle odhadu Evropské unie na 12 procent HDP, tedy takřka na úroveň prŧměru EU. Plné znění zpráv


Posoudit “spravedlnost“ dŧchodového systému je ještě obtíţnější. Jak ji máme měřit? Pomocí peněz, respektive poměru odvedených dávek a vyplacených dŧchodŧ, tedy na mezigenerační spravedlnost? Nebo podle toho, jak dŧchody pomáhají zmírňovat chudobu mezi seniory? Podle prvního kritéria je dnešní systém nespravedlivý především vŧči mladším lidem, od nichţ vyţaduje odvody ve výši 28 procent mezd a nabízí za to poměrně skromný dŧchod. V rámci jednotlivých generací je systém nespravedlivý vŧči více vydělávajícím, kteří do něj vloţí mnohem více, ale jejich dŧchody nebudou o mnoho vyšší neţ jejich méně vydělávajících vrstevníkŧ. Všichni si asi uvědomujeme, ţe dŧchodový systém je především nástroj sociální politiky, proto je jeho “spravedlnost“ jen iluzorní: něco jiného je spravedlivé pro levicovou vládu a něco úplně jiného pro konzervativce. Pokud systém nastavíme “spravedlivě“ uvnitř generace (a tedy zvýšíme dŧchody, jak navrhuje třeba profesor Potŧček), téměř zcela jistě nebude spravedlivý pro generace budoucí, neboť ty budou muset splácet dnešní dluhy. A naopak, pokud bude systém dlouhodobě zhruba vyrovnaný, musí to někdo zaplatit, zřejmě ti bohatší. Experti by ovšem tohle všechno měli vědět a s konceptem “spravedlnosti“ zacházet velmi opatrně. Na cestu kolem světa radši zapomeňte Jednoduchý odhad srovnávající, kolik do dŧchodového systému vloţíme a kolik z něj dostaneme, ukazuje, ţe při dnešním nastavení odvodŧ na dŧchody (28 procent mezd), věku pro odchod do dŧchodu a věku doţití by dŧchodový systém “měl“ být schopen člověku v 65 letech poskytnout dŧchod ve výši zhruba 46 procent jeho mzdy. To nyní platí spíše pro podprŧměrně vydělávající, všichni ostatní na systém doplácejí. V budoucnosti to však bude ještě horší: poroste počet dŧchodcŧ, a tedy buď se budou sniţovat dŧchody, nebo zvyšovat odvody z mezd. V kaţdém případě ale bude dŧchodový systém finančně výhodný pro stále menší podíl zaměstnancŧ. Zcela mimo obraz je tak představa profesora Potŧčka, ţe by dŧchodový systém snad mohl uvolnit pravidla pro odchod do dŧchodu, či dokonce umoţnit čerpat dŧchody na cestu kolem světa (viz rozhovor na serveru Aktuálně.cz). Pokud by byl předčasný dŧchod počítaný “spravedlivě“, tedy čistě podle toho, kolik let člověk pracoval a kolik let bude v dŧchodu, vypočítaný dŧchod by s kaţdým rokem, o který bychom šli do dŧchodu dříve, prudce klesal a nebyl by tak schopen ochránit “předčasného dŧchodce“ před chudobou. A jen pro ilustraci: Pokud by se budoucí dŧchodce skutečně zachoval podle rady profesora Potŧčka a ve 40 letech vyrazil na cestu kolem světa, musel by se smířit s tím, ţe jeho dŧchod v 65 letech by se sníţil o celou čtvrtinu ve srovnání s kolegou, který na ţádné takové cestě nebyl. Na celý zbytek ţivota. Zvýšení flexibility na jedné straně (věk pro odchod do dŧchodu) vyvolává okamţitou potřebu sníţit flexibilitu někde jinde (v ochraně proti chudobě). Podle mého názoru bychom tedy při diskusích o reformě měli zŧstat na zemi. Odborná komise by se měla soustředit na skutečně odborné, kvantifikovatelné otázky jako například, z čeho dŧchody financovat a jak je počítat. Na takové výpočty ale novou odbornou komisi nepotřebujeme, stačí se podívat na závěry tzv. Bezděkovy komise z roku 2005. Vytvářet iluzi, ţe státní dŧchodový systém mŧţe být flexibilní, přátelský, poskytovat slušné dŧchody a ještě být levný, je jistě mnohem vděčnější neţ říkat politikŧm nepříjemná čísla. Ale přesně proto vznikají odborné komise. Čím dříve se s tím smíříme, tím lépe. Autor učí v Institutu ekonomických studií FSV UK, je ekonomem v Institutu mezinárodních financí ve Washingtonu.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-62088940-duchodova-reforma-jinak

OKD a politické šachy 28.4.2014

ČT 1

str. 01

21:25 Reportéři ČT

Marek WOLLNER, moderátor -------------------Jako kaţdé pondělí vysíláme nové kauzy a reportáţe. Dobrý večer. Měli bychom se radovat, ţe kauza, o které jsme poprvé točili uţ v roce 2004, se konečně dostala na titulní stránky významných novin. Mluvím o kauze privatizace OKD, která byla pro stát zřejmě daleko nevýhodnější neţ věhlasná privatizace Mostecké uhelné. Plné znění zpráv


Kromě nás se případem zabývala jen hrstka ekonomických novinářŧ, jejichţ články neměly valný dopad. Obrat nastal na začátku roku, kdy spící kauza oţila nečekanou silou na stránkách Mladé fronty DNES. A tady se musím vrátit ke své první větě. Máme být rádi, anebo se znepokojovat, kdyţ víme, ţe deník patří ministru financí a vicepremiérovi Andreji Babišovi, a kauza míří proti jeho vládnímu partnerovi a zároveň i politickému soupeři Bohuslavu Sobotkovi? Natáčel Michael Fiala a David Havlík. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Je to 10 let, co tehdejší vláda prodala státní podíl v jedné z největších těţebních firem v zemi, v OKD. Ostravskokarvinské doly ovládl finančník Zdeněk Bakala a stal se miliardářem. Brzy po prodeji začalo být zřejmé, ţe český stát při téhle privatizaci postupoval podezřele. O tom jsme v Reportérech ČT vysílali uţ v září 2004 a s dalšími dŧkazy přišel náš reportér v únoru 2005. moderátor Událostí -------------------Vláda trvá na tom, ţe listopadový prodej severomoravské dŧlní společnosti OKD proběhl řádně. Některá fakta ale naznačují, ţe ji stát prodal hluboko pod cenou a přišel o několik miliard korun. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Naše reportáţe byly o tom, jak vláda při privatizaci OKD prodala skoro zadarmo největší bytový fond v zemi. 44 tisíc hornických bytŧ na severní Moravě. nájemník -------------------Je to prostě plánovaná akce, kde miliardový majetek byl dán za hubičku. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------A úplně zadarmo se pak vláda zbavila dalších 1200 bytŧ OKD v Kladně a okolí. Bohuslav SOBOTKA, bývalý ministr financí, předseda vlády /ČSSD/ /27.7.2009/ -------------------Já jsem tehdy o bytech v Kladně, tuším, takto přímo informován nebyl. redaktor -------------------Znamená to, ţe jste o těch bytech v Kladně nevěděl? Bohuslav SOBOTKA, bývalý ministr financí, předseda vlády /ČSSD/ /27.7.2009/ -------------------Je to moţné, ţe jsem o nich v té době nevěděl. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Reportáţe České televize byly právě o zodpovědnosti tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky, o rolích finančníka Zdeňka Bakaly, jeho poradce Pavla Teličky nebo moravskoslezského hejtmana Evţena Tošenovského. Kromě nás se tomu uţ tehdy věnovali i někteří další novináři, jenţe tyhle reportáţe a články jako by neexistovaly. Miroslav MOTEJLEK, ekonomický publicista, motejlek.com Plné znění zpráv


-------------------Je fakt, ţe tehdy, tehdy to všichni přijímali, jak ostatní média, tak, tak politici, tak ekonomové, to přijímali úplně nepochopitelně vlaţně a dávali zapravdu v zásadě, v zásadě Zdeňku Bakalovi a té jeho skupině, dávali za pravdu tehdejším rozhodnutím vládním. Pamatuju si tu frustraci. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Ačkoliv všechny podstatné informace o podezřelém prodeji OKD byly na stole, hlavní proud tuzemských médií je ignoroval. Jak se to mohlo stát? Kupec OKD Zdeněk Bakala skoupil také významnou část tuzemských médií a vytvořil si pozitivní veřejný obraz. Milan ŠMÍD, mediální analytik, FSV UK -------------------Ten mediální obraz toho dobrého finančníka, který to teda myslí dobře a který lidi neokrádá. Tento mediální obraz tady funguje a fungoval dlouhou dobu. A cokoli by o, někdo o Zdeňku Bakalovi špatného řekl, tak, tak nějak média to nebrala. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Vŧbec nejpozoruhodněji se ke kauze OKD postavil deník Mladá fronta DNES. Kdyţ Česká televize a některá další média přinášela kritické informace o pozadí privatizace OKD, Mladá fronta DNES o tom na svých titulních stranách mlčela. Místo toho tiskla články, které pŧsobily spíš jako reklamní kampaň Zdeňka Bakaly. Zásadní změna přišla ze dne na den začátkem letošního roku. Milan ŠMÍD, mediální analytik, FSV UK -------------------Mě zaujalo uţ v lednu, ţe se náhle objevil v podstatě materiál o privatizaci OKD, který kladl politickou zodpovědnost premiérovi za tuto privatizaci. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------V podstatě jako by Mladá Fronta DNES vzala tyhle informace, které uţ jsme dávno vysílali, a začala si je dávat na titulní stranu. A nám se skutečně jeví, ţe to nasvědčuje spíš politickému zneuţití toho tématu neţ tomu, ţe by Mladá fronta chtěla nezávisle odhalit něco, co totiţ uţ bylo dávno odhaleno. Jak se to jeví vám, pane ministře? Jsou to vaše noviny. Andrej BABIŠ, místopředseda vlády, ministr financí /ANO/ -------------------Ne, tak prosím vás, je to nesmysl. Jako paní Slonková, kdyţ přišla za novou šéfredaktorku MF DNES, tak jednoznačně já jsem jí dal příslib, ţe do toho nebudu zasahovat. Nevidím ani vlastně dŧvod, proč bych to dělal jako. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Odpověď by mohla znít třeba tak, ţe kdyby tahle série článkŧ Mladé fronty DNES premiéra Bohuslava Sobotku politicky zničila, byly by předčasné volby. A ty by podle prŧzkumŧ veřejného mínění vyhrálo hnutí Andreje Babiše, majitele novin Mladá fronta DNES, které na premiéra útočily. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor Plné znění zpráv


-------------------Poţádali jsme šéfredaktorku Mladé fronty DNES Sabinu Slonkovou o rozhovor, kterého by se zúčastnil i autor většiny článkŧ o OKD Tomáš Syrovátka. Chtěli jsme se jich zeptat, proč ani jeden z nich nenapsal za 10 let o privatizaci OKD ani řádku a pak najednou popsali 13 vydání svých novin vesměs starými informacemi, které obohatili o několik dosud nepublikovaných zjištění z policejního spisu. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Sabina Slonková 12 dní nereagovala na naše e-maily a nezvedala telefon. Nakonec nám napsala, ţe Reportérŧm ČT rozhovor neposkytne, protoţe Česká televize pro ni není dŧvěryhodná. redaktorka /z e-mailu Sabiny SLONKOVÉ, šéfredaktorky Mladé fronty DNES/ -------------------"Nejen kvŧli tomu, ţe si Česká televize najala stejnou PR agenturu jako ten, komu nakonec doly OKD připadly, ale zejména s ohledem na útoky na MF DNES na sociálních sítích ze strany lidí z ČT a s ohledem na stíţnost redaktorŧ v čele s Danielou Drtinovou na ovlivňování obsahu reportáţí veřejnoprávní televize, s vámi skutečně nemohu mluvit." Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Články Mladé fronty DNES ukázaly, jak se s případem OKD dá pracovat v politice a médiích. Ve skutečnosti je ale 10 let stará kauza aktuální něčím jiným. Podnikatelé, kteří ostravskokarvinské doly před lety ovládli, teď odkrývají karty. Z toho, jak nabízejí a rozprodávají majetek někdejší OKD, začíná být definitivně jasné, o kolik peněz český stát při privatizaci přišel. A my jsme to zmapovali. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Majetek dŧlní společnosti OKD, firmy, stavby a pozemky, byl rozprostřen mimořádně rozsáhle. Najdeme ho v 6 krajích České republiky a v 1kraji na Slovensku. Nejvíc majetku měla OKD pochopitelně ve svém mateřském Moravskoslezském kraji. Uţ víme, ţe jeho významnou částí je největší soukromě vlastněný bytový fond v Česku. Roman MACHÁČEK, předseda sdruţení nájemníkŧ BytyOKD.cz -------------------Kauza bytŧ OKD se týká asi 103 tisíc nájemníkŧ, kteří ţijí celkem ve 43 tisících bytech OKD. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Ty jsou v 27 městech a obcích Moravskoslezského kraje. Nejvíc jich je v Ostravě, Havířově a Karviné. Od doby, kdy byty před 10 lety převzala skupina finančníka Zdeňka Bakaly, usilovali nájemníci o to, aby si je mohli koupit. Roman MACHÁČEK, předseda sdruţení nájemníkŧ BytyOKD.cz -------------------Tohle naše setkání je především z dŧvodu toho, abysme tady byli schopni podepsat naši petici, abysme to rozjeli. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Zdeněk Bakala se prodeji léta bránil. Plné znění zpráv


osoba -------------------Za současných okolností nebudeme prodávat byty z tohoto bytového fondu. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Teprve nedávno přišel s tím, ţe by nájemníkŧm přece jenom prodal prozatím prvních 100 bytŧ. Za jakou cenu? První nabídka Bakalovy realitní firmy zněla 11 tisíc 500 korun za čtvereční metr, jak se píše v tomhle dopise. Tuto cenu sdruţení nájemníkŧ odmítlo. Roman MACHÁČEK, předseda sdruţení nájemníkŧ BytyOKD.cz -------------------Dnes je nájemníkŧm v Ostravě-Porubě nabízen "akční supervýhodná cena" za 8 tisíc 900 za metr. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Přitom skupina Zdeňka Bakaly získala v roce 2004 tyhle byty za pouhých 600 korun za čtvereční metr. Roman MACHÁČEK, předseda sdruţení nájemníkŧ BytyOKD.cz -------------------To znamená, bavíme se o ceně, která je zhruba patnáctinásobkem ceny, za kterou získal tento bytový fond pan Bakala a jeho skupina. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Z cen, za jaké dnes Bakalova skupina nabízí první stovku bytŧ nájemníkŧm, se dá odhadnout cena všech moravskoslezských bytŧ OKD. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Ty mají dohromady skoro 3 miliony čtverečních metrŧ. Tyhle metry vynásobíme cenou 8 tisíc 900 korun, kterou majitelé bytŧ nabídli nájemníkŧm. Cena celého bytového fondu OKD v Moravskoslezském kraji nám pak vychází na 25 miliard korun. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Musíme ale dát pozor na to, ţe ceny těch bytŧ v Ostravě-Porubě, o jejichţ prodeji se vyjednávalo, nejsou mezi všemi byty OKD prŧměrné, ale spíš vyšší. Jaká by tedy dnes mohla být přiměřená trţní cena celého bytového fondu OKD na Moravě? Miroslav DUDA, majitel realitní firmy -------------------Jednoduchá otázka, jednoduchá odpověď. Vezmeme-li výměru bytŧ, vezmeme-li obvyklou cenu, vezmeme-li obvyklé opotřebení, dostáváme se k částce někde okolo 21 miliard trţní ceny. To, o čem jsem hovořil, tak je cena za bytové jednotky. To znamená výměra bytových jednotek. Nejsou v tom pozemky, které se nacházejí pod stavbami. Pozemky, které jsou volně k dispozici, ať uţ je to orná pŧda nebo jiné pozemky. A to se dá odhadnout zhruba na částku tři čtvrtě miliardy aţ 1 miliardu. Plné znění zpráv


Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Trţní hodnota bytŧ a pozemkŧ dohromady tedy vychází zhruba na 22 miliard korun. Podle odborníkŧ na tom nic nemění ani argument Bakalovy realitní firmy, ţe do bytŧ investuje. Opravy se totiţ platí z nájemného. Podnikatelská skupina Zdeňka Bakaly získala byty jen za 1 a tři čtvrtě miliardy korun. A pozemky k tomu zadarmo, protoţe ty nebyly oceněné vŧbec. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------To znamená, ţe mezi cenou, za kterou stát byty a pozemky OKD prodal, a mezi jejich trţní hodnotou je rozdíl zhruba 20 miliard korun. Finančník Zdeněk Bakala nám rozhovor neposkytl, odpověděl nám pouze jeho mluvčí e-mailem. redaktor /z e-mailu Tomáše PAVLÍKA, mluvčího BM Management/ -------------------"Společnost Karbon Invest ţádné byty v rámci privatizační smlouvy z 16. září 2004 nekupovala. Privatizační smlouva se vztahovala výhradně k menšinovému akciovému podílu v OKD." Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Jenţe soupis bytŧ OKD byl přímo součástí smlouvy o prodeji akcií OKD. A právě pomocí těchto akcií firmy Zdeňka Bakaly byty OKD ovládly. A dnes je nabízejí k prodeji nájemníkŧm a investorŧm na burze. Dalších tisíc 200 hornických bytŧ měla OKD v Kladně a okolí. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Připomeňme, ţe zatímco hornické byty na Ostravsku nechal stát před privatizací ocenit velmi levně, byty na Kladensku nebyly tehdy dokonce oceněny vŧbec. Dan JIRÁNEK, primátor Kladna /ODS/ -------------------Nejvíc jich je na sídlišti v Kročehlavech, něco je v centru města, něco ještě v okrajových částech. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Skupina Zdeňka Bakaly prodala v roce 2006 tyto neoceněné byty firmě Praţská správa nemovitostí. U Zdeňka Bakaly jsme si teď chtěli ověřit, za jakou cenu. Jeho mluvčí nám odpověděl. redaktor /z e-mailu Tomáše PAVLÍKA, mluvčího BM Management/ -------------------"Pokud se ptáte na cenu, ta nebyla v době transakce zveřejněna." Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Podívali jsme se do výroční zprávy společnosti Praţská správa nemovitostí, která kladenské byty koupila. A v ní se píše, ţe byty získala přesně za 421 milionŧ 62 tisíc korun. Plné znění zpráv


Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Na první pohled to vypadá, ţe to je suma, o kterou při privatizaci OKD přišel stát, kdyţ na tyhle byty zapomněl. Ve skutečnosti je to ještě mnohem horší. Firma, která kladenské byty od Zdeňka Bakaly koupila, je vzápětí začala nájemníkŧm nabízet mnohem dráţ. nájemnice -------------------Jakou jste dostala nabídku? nájemnice -------------------Stejnou jako vy. Milion ... nájemnice -------------------Já nedostala ţádnou. nájemnice -------------------Milion 560 tisíc. osoba -------------------Za jakou velikost? nájemnice -------------------3 + 1. nájemnice -------------------40 metrŧ čtverečních máme a chtějí po nás milion 140 tisíc. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------A takhle vypadaly nabídky pro kladenské nájemníky černé na bílém. nájemnice -------------------U mě uţ ta nabídka byla, milion 140 tisíc. Oni nás elegantně, ţe prý nás nevyhodí, budeme platit zvýšený nájemné. Elegantně nás vyhodí pod most. Já opravdu musím odejít nebo je mi špatně. Mně je úplně zle z toho. Dan JIRÁNEK, primátor Kladna /ODS/ -------------------Pokud se jedná o ty byty, tak bylo jich 1200, prŧměrná velikost bytu na Kladensku je zhruba 50 metrŧ čtverečních. Ta cena byla stanovena někde na úrovni 25, 30 tisíc korun na metr čtvereční. Čili řádová cena toho bytového fondu je zhruba na úrovni 1,5 miliardy korun. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Stát se ovšem nechoval jako realitní makléř, a proto o tuto částku přišel. Plné znění zpráv


Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Byty na severní Moravě a ve středních Čechách ale zdaleka nebyly jediným neoceněným majetkem OKD. Dŧlní společnost měla také 20 dceřiných firem, které pro ni pracovaly. Červeně jsme označili ty, které před prodejem státních akcií v OKD nebyly oceněny. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Vidíme, ţe jsou to skoro všechny. Tyhle firmy tedy dostali noví majitelé od státu zadarmo. Jednou z nejzajímavějších neoceněných firem je společnost OKD, Doprava. Roman MACHÁČEK, předseda sdruţení nájemníkŧ BytyOKD.cz -------------------Co se týká OKD, Dopravy, je to a byl to v době privatizace jeden z největších ţelezničních přepravcŧ v zemi. V podstatě kromě Českých drah největší soukromý ţelezniční přepravce v České republice, s velmi zajímavou pozicí na trhu. Ta společnost měla trţní hodnotu někde kolem 1 miliardy korun. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------K této částce dospěl znalec, který těsně po privatizaci ocenil OKD pro nové majitele. OKD, Doprava hlavně vozila uhlí z dolŧ do elektráren a hutí. Měla stovku lokomotiv, 2,5 tisíce vagonŧ, 6 dep pro lokomotivy a 4 ţelezniční opravny. A tohle všechno získali noví majitelé OKD bez ocenění, tedy zadarmo. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Další dceřinou firmou OKD, které se stát zbavil bez ocenění, je tahle největší evropská výrobna koksu pro slévárny. Měla budovy a pozemky za víc neţ miliardu v Ostravě, Frýdku-Místku, Karviné a Opavě. I k téhle firmě přišli noví majitelé OKD zadarmo. A nedávno ji skupina Zdeňka Bakaly prodala za víc neţ 2,5 miliardy. A to stále není všechno. Roman MACHÁČEK, předseda sdruţení nájemníkŧ BytyOKD.cz -------------------Nebyly oceněny například OKD, Podnikatelská. Společnost, která měla účetní hodnotu kolem 3 miliard korun, i trţní hodnotu kolem 3 miliard korun. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Uţ víme, ţe brzy poté, co stát v roce 2004 prodal svŧj podíl v OKD, nechali si noví vlastníci tyhle firmy ocenit od 2 znaleckých ústavŧ. A z ocenění vyplývá, ţe dceřiné společnosti, které stát přenechal podnikatelŧm zadarmo, měly hodnotu skoro 12 miliard korun. Přitom i vláda si předtím, neţ OKD prodala, nechala firmu znalecky ocenit. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Jak je podle vás moţné, ţe majetek takovédleho rozsahu buď nebyl oceněn vŧbec ve znaleckém posudku, anebo byl podhodnocen? Bohuslav SOBOTKA, bývalý ministr financí, předseda vlády /ČSSD/ Plné znění zpráv


-------------------No, já myslím, ţe je potřeba se na to zeptat příslušného znalce, který byl sjednán Fondem národního majetku na to, aby ten znalecký posudek zpracoval. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Soudní znalec, který OKD ocenil, byl vybrán bez soutěţe. Jmenuje se Rudolf Doucha a dnes je právě kvŧli tomu, jak OKD ocenil, stíhán policií. Protoţe před kamerou s námi mluvit nechtěl, ale jeho svědectví je přitom podstatné, pořídili jsme při schŧzce s ním skrytý zvukový záznam. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Znalec tvrdil, ţe OKD oceňoval pod nepřiměřeným časovým tlakem, protoţe vrcholní úředníci Fondu národního majetku, kteří prodej OKD připravovali, na něj naléhali, aby ocenění zvládl za pouhé 3 týdny. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Vy jste s nimi přímo byl v kontaktu ... Rudolf DOUCHA, soudní znalec -------------------No, denně. Ty na mě tlačili ze všech stran, ať rychle to dělám, protoţe oni potřebujou. Vzpomeňte si, v roce 2004, od 1. května jsme vstupovali do EU, a oni chtěli ten obchod udělat ještě v rámci, neţ budeme v EU, aby to bylo podle našich zákonŧ. Proto na mě tlačili. Za 3 neděle oceňte všechny ty, tyhlecty dceřinky, kdyţ nemáte jejich podklady. Jo, a jak máte ocenit rychle 44 tisíc bytŧ? To prostě je nějaký ujetý. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Znalcovo přiznání do skrytého mikrofonu, ţe seriózní ocenění OKD nemohl stihnout, je v rozporu s tím, co oficiálně napsal, kdyţ toto ocenění 26. února 2004 předával státním úředníkŧm. Tehdy tvrdil doslova: "Všechny hodnoty jsou ověřené a překontrolované, a tedy seriózní." Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Úředníkŧ, kteří na znalce údajně vyvíjeli tlak, aby ocenění urychlil, jsme se na to chtěli zeptat. Bývalý šéf Fondu národního majetku Jan Juchelka dnes pŧsobí v bance Société Générale v Paříţi a nám se do dokončení reportáţe nepodařilo s ním spojit. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------A ani Pavel Kuta, který je dnes, stejně jako soudní znalec, také obviněn policií, nám nevysvětlil, jak to s oceněním OKD bylo. redaktor /z e-mailu Pavla KUTY, bývalého II. místopředsedy výkonného výboru FNM ČR/ -------------------"Na doporučení svého advokáta se zatím v této fázi nebudu ke svému obvinění ani k celé privatizaci OKD vyjadřovat." Plné znění zpráv


Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Pavel Kuta je přitom mimořádně zajímavou postavou v příběhu privatizace OKD. V 90. letech pŧsobil v investiční bance Patria Zdeňka Bakaly. Se Zdeňkem Bakalou také spoluvlastnil televizi TV3. Pak nastoupil na Fond národního majetku. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------A 16. září 2004 podepsal Pavel Kuta za český stát smlouvu o prodeji podílu v OKD. Konečným kupcem OKD byl přitom právě dlouholetý obchodní partner Pavla Kuty, Zdeněk Bakala. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Zatím posledním, třetím obviněným v případu OKD je Jan Škurek, bývalý šéf sekce strategických privatizací Fondu národního majetku. Jan ŠKUREK, bývalý šéf sekce strategických privatizací, FNM ČR -------------------"To obvinění je nesmyslný, jo, ale nechci, nechci určitě jako vystupovat nebo z toho dělat nějakou mediální kauzu. Ale jednak i z toho dŧvodu, ţe prostě v týhle fázi se probíhá vyšetřování, nechci vlastně to jakkoliv komentovat." Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Mezi neoceněné firmy skupiny OKD patří i ta, která se jmenovala Výstavba ostravskokarvinských dolŧ, zkráceně VOKD. Vybudovala všechny hlavní doly ostravskokarvinského revíru, šachty v Jugoslávii, plynové stanice v zemích bývalého Sovětského svazu, stavěla v Polsku, Německu nebo Norsku. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------V Česku postavila i elektrárnu v Dětmarovicích, 2 televizní vysílače a horské hotely v Jeseníkách, Beskydech a také ve Vysokých Tatrách. Právě tam postavila firma VOKD tenhle hotel Permon. A noví vlastníci OKD ho pak získali také bez ocenění. Roman MACHÁČEK, předseda sdruţení nájemníkŧ BytyOKD.cz -------------------Speciálně hotel Permon například ve Vysokých Tatrách je zcela jistě jeden z nejluxusnějších hotelŧ v lokalitě Vysokých Tater. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Tohle je hornická nemocnice v Karviné, další objekt, který získali noví majitelé OKD zadarmo. A loni nemocnici prodali za 117 milionŧ korun. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor Plné znění zpráv


redaktor -------------------Hotel v Praze, stát ho novým majitelŧm OKD přenechal zadarmo, ti ho prodali za 66 milionŧ. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Hotelový dŧm ve Frýdku-Místku získaný zadarmo, prodaný za 40 milionŧ korun. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Další hotelový dŧm u Karviné získaný zadarmo, prodaný za 38 milionŧ. Robert PELIKÁN, ředitel legislativního odboru, Ministerstvo financí ČR -------------------... V tom znaleckém posudku to bylo oceněný nulou. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Tak. Todle. Robert PELIKÁN, ředitel legislativního odboru, Ministerstvo financí ČR -------------------Tohle všechno. Andrej BABIŠ, místopředseda vlády, ministr financí /ANO/ -------------------A který znalec to ocenil? Robert PELIKÁN, ředitel legislativního odboru, Ministerstvo financí ČR -------------------No ten, co teďka je vyšetřovanej policií. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Ministr financí říká, ţe informace o rozsahu podhodnocení majetku OKD jsou pro něj čerstvé a ţe je nechá prověřit. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------A tohle jsou další neoceněné objekty, které stát před 10 lety věnoval soukromým podnikatelŧm. Hotel v Beskydech, hotel s golfovým hřištěm u Opavy, rekreační střediska u Těrlické a Ţermanické přehrady. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Dále ubytovny a hotelové domy v Ostravě, Karviné, Havířově, hornická poliklinika v Ostravě. Michael FIALA, redaktor Plné znění zpráv


David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Stát daroval novým majitelŧm OKD také tenhle zámek v Sobotíně u Šumperka, rekreační středisko u Jeseníku, hotel u Vsetína, penzion u Zlína. Dále hotel v Krkonoších. Hotely u Kladna a sídlo obecně prospěšné společnosti Knihovna Václava Havla. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Kdyţ teď sečteme trţní hodnoty a znalecká ocenění bytŧ OKD na Moravě, přičteme byty OKD ve Středočeském kraji, dceřiné firmy OKD a hotely a nemocnice, vychází nám celková částka skoro 36 miliard korun. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Od ní musíme odečíst 1 a tři čtvrtě miliardy korun, které podnikatelská skupina Zdeňka Bakaly zaplatila před 10 lety za byty OKD na Ostravsku. A vychází nám, ţe stát podhodnocením a neoceněním majetku OKD mohl přijít zhruba o 34 miliard korun. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Dŧlní společnost OKD jistě není jedinou firmou, kterou stát prodal pod cenou. Miroslav MOTEJLEK, ekonomický publicista, motejlek.com -------------------Tak, určitě k takovým situacím a excesŧm docházelo poměrně v hojné míře, ale nikdy, nikdy ta částka nebyla tak enormní jako v případě, v případě doprivatizace OKD. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Za celou tuhle sumu není zodpovědný pouze kabinet, v němţ byl ministrem financí současný premiér Bohuslav Sobotka. Tehdejší vláda totiţ v roce 2004 neprodávala celou dŧlní společnost OKD, ale uţ jen 46 procent jejích akcií. Tento podhodnocený doprodej ovšem mnohamiliardovou ztrátu státu v OKD zpečetil. Bohuslav SOBOTKA, bývalý ministr financí, předseda vlády /ČSSD/ -------------------Především to rozhodnutí přijala tehdy celá vláda, celá vláda a ţádným zpŧsobem na úrovni vlády toto rozhodnutí nebylo problematizováno, čili nebylo to jenom individuální rozhodnutí ministra financí. Ale já za tím rozhodnutím stojím, já jsem přesvědčen o tom, ţe ten prodej proběhl za trţních podmínek, a pokud zde mluvíte o trestní odpovědnosti, trestní odpovědnost ještě ale nebyla dovozena soudem. A tady si myslím, ţe je nutno počkat na výsledek nejenom vyšetřování, ale také rozhodování na úrovni české justice. redaktor /z e-mailu Tomáše PAVLÍKA, mluvčího BM Management/ -------------------"Investiční skupina spoluvlastněná Zdeňkem Bakalou získala kontrolní většinu ve skupině Karbon Invest za trţní cenu. Opakovaně ověřenou trţním testem a přezkoumanou českými i evropskými orgány." Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Plné znění zpráv


Evropská komise, která dohlíţí na to, jestli její členské státy neprodávají veřejné majetky pod cenou, případ privatizace OKD před 3 lety uzavřela s tím, ţe porušení evropských pravidel nezjistila. Poté ale česká policie, jak uţ víme, obvinila soudního znalce, který OKD ocenil, a 2 státní úředníky, kteří připravovali privatizaci téhle dŧlní firmy. A Evropská komise teď nevylučuje, ţe případ znovu otevře. Tomáš ČERNÝ, státní zástupce, VSZ v Praze -------------------Předpokládám, ţe vyšetřování by mohlo skončit v řádu dnŧ aţ týdnŧ. Poté rozhodnu, zda podám obţalobu k soudu či nikoliv. Michael FIALA, redaktor David HAVLÍK, redaktor redaktor -------------------Z informací, které máme o prŧběhu vyšetřování, plyne, ţe nikdo další uţ pravděpodobně obviněn nebude. Miroslav MOTEJLEK, ekonomický publicista, motejlek.com -------------------Ta věc se má bohuţel tak, ţe ve finále asi budou stíháni lidé, kteří nějakým zpŧsobem vykonávali vŧli někoho jiného. Myslím si, ţe ta kauza nakonec vyšumí, bohuţel vyšumí někam do ztracena.

K osudu členů mise OBSE na Ukrajině 28.4.2014

ČT 24

str. 04

21:31 Horizont

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------A teď zpátky do Česka s Janem Šírem z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy, dobrý večer. Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Dobrý večer. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Pane Šíre, napřed si trochu, podívejme se ještě na to klíčové, ale moţná nejcitlivější, co se teď děje na Ukrajině, zadrţení mise pod hlavičkou OBSE, ale napřed si trochu vyjasněme pojmy, co přesně tato mise měla za úkol a o koho jde? Protoţe v tomto případě nejde o civilní pozorovatele, ale o vojáky. Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Tak jedná se, jak jste správně poznamenala, o zaměstnance ministerstva obrany příslušných členských zemí OBSE, kteří se podle těch zpráv, které máme k dispozici, nacházeli na Ukrajině v rámci pravidelných inspekcí, které jsou prováděny jednotlivými členskými zeměmi v rámci implementace ustanovení takzvaného Vídeňského dokumentu, který reguluje určitý vojenský reţim z roku 2011 v té poslední verzi. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Ti povstalci obviňují ze špionáţe, lze to vyloučit? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Myslím si, ţe ano, protoţe oni skutečně jsou na místě, aby určitým zpŧsobem prověřovali operace nebo stavy bezpečnostní vojenské infrastruktury Ukrajiny a nikoliv Ruské federace, k níţ se tito separatisté hlásí. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Podle Ruska bylo velmi nezodpovědné poslat misi do těchto neklidných regionŧ a za jejich bezpečnost by skutečně podle těch mezinárodních dohod měl zodpovídat Kyjev. Selhal v tomto případě? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Tak vzhledem k tomu, ţe na Ukrajině probíhají vojenské operace, které tam rozpoutala sousední země, k níţ se hlásí separatisté, kteří převzali kontrolu nad tímto územím, tak se obávám, ţe jakkoliv za to Kyjev nese zodpovědnost, faktické moţnosti, které tuto bezpečnost pozorovatelŧ zajistit, neměl. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Kyjev obvinil z únosu nebo za zadrţení ruské agenty, ovšem podívejme se na to z pohledu Moskvy. Měla vŧbec zájem na tom zadrţení těchto pozorovatelŧ, protoţe doteď prezentovala situaci na východě Ukrajiny jako osvobozenecký boj za nějaké civilní ideály, ale toto připomíná spíš teroristickou akci? Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Tak já s vámi souhlasím, ţe to zadrţení nebo únos, nazývejme to jakkoliv, mezinárodních pozorovatelŧ skutečně nese znaky terorismu, nicméně bohuţel situace je taková, ţe já se domnívám, ţe tato situace hraje do karet Moskvy. Myslím si, ţe veškerý čas hraje momentálně proti Kyjevu, čím déle bude situace na východě Ukrajiny nestabilní, tím více hrozí nějaká provokace. Navíc musíme si uvědomit to načasování. Tento týden začínají, to, co v Rusku a na Ukrajině nazývají majske prazdniky, ty květnové svátky, během kterých lze očekávat zvýšenou mobilizaci populace. Zároveň předvolební kampaň vstupuje do své té horké závěrečné fáze a lze předpokládat, ţe tohle to je další krok, který mŧţe přispět k tomu, ţe nakonec ty volby se minimálně na části Ukrajiny neuskuteční. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Nakonec to uvidíme uţ za pár týdnŧ. Tolik Jan Šír. Děkujeme. Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Také děkuji.

Eurokandidát ANO končí. Kvůli neonacistickému videu 28.4.2014

echo24.cz str. 00 Michaela Cápová

Domov

NOVÉ 28. duben 2014 Kandidatura mladé politické naděje hnutí ANO Milana Zavady v rámci voleb do Evropského parlamentu byla staţena. Na YouTube se totiţ objevilo několik let staré video, v němţ se Zavada vyjadřuje antisemitsky, pěje hymnu Dělnické stany a na závěr močí vprostřed místnosti. Na aféru upozornil časopisu Týden. Na videu je Zavada zachycen se sekyrou v ruce, kterak se vydává kácet strom, aby se ubránil proti Ţidŧm. „To je invaze do naší země. To je horší jak do Palestiny,“ křičí na nahrávce. V další části videa zpaměti odzpívává hymnu Dělnické strany a píseň Die Fahne Hoch (Vlajku vzhŧru), pochodovou píseň jednotek SA a současně hymnu NSDAP v dobách Třetí říše. Video je zakončeno scénou z druhého dne ráno, kdy Zavada močí uprostřed místnosti. Zavada video označuje za klukovské řádění: „Prostě jsem byl normální puberťák. Vyrŧstal jsem v době, kdy uţ všichni měli mobily s foťáky,“ řekl pro televizi Barrandov. „Svojí prací v nemocnici nebo pro rŧzné charity jsem ten dluh splatil mnohem víc. V tomhle mám čisté svědomí,“ vyzdvihuje svoji činnost. Jedním dechem dodává, ţe za zveřejněním videa stojí bývalá přítelkyně. „To není snaha mě politicky zdiskreditovat. To jsou prostě osobní spory,“ uzavírá.



Třiadvacetiletý Milan Zavada studuje Fakultu sociálních věd na Univerzitě Karlově. V prŧběhu studia absolvoval několik odborných stáţí a svou činnost zaměřoval na zpracování problematiky studentŧ a mládeţe v Evropské unii. Vedle FSV dokončuje ještě obor zdravotnický záchranář. Rovněţ pŧsobí ve vedení rodinné firmy, která zaměstnává sociálně znevýhodněné osoby. Ve spojitosti s tímto je Zavada v úzkém kontaktu s dětským domovem v Pyšelích. Hnutí ANO na video okamţitě zareagovalo a Zavadu z voleb stáhlo. „Navrhli jsme mu okamţitou rezignaci, on ji přijal a v pondělí ráno ji jde oficiálně podat na ministerstvo vnitra,“ řekla televizi Barrandov mluvčí ANO Lucie Kubovičová. „Mluvili jsme spolu o tom, hnutí poškodit nechtěl. Je mu to velice líto,“ dodala mluvčí s tím, ţe jejich vzájemná spolupráce pokračovat nebude. Hnutí ANO nicméně nebude absencí Milana Zavady příliš poškozeno. Zavada figuroval na šestadvacátém místě kandidátky, přičemţ křesel v Evropském parlamentu určených České republice je ve Štrasburku jen dvacet jedna. URL| http://echo24.cz/a/wBQxz/eurokandidat-ano-konci-kvuli-neonacistickemu-videu

Füle: Rusko jsme podcenili 28.4.2014

euroskop.cz str. 00 Euroskop

Evropa a svět

Mezinárodní společenství podcenilo Rusko. Tvrdí to evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle. Jako příklady uvedl výrok ruského prezidenta Vladimira Putina, kde označil rozpad bývalého Sovětského svazu za největší katastrofu 20. století nebo kdyţ označil Ukrajinu za umělý stát. Füle to řekl na konferenci o společné bezpečnostní budoucnosti, která se uskutečnila v Poslanecké sněmovně. "Podcenily ho (Rusko) členské státy, podcenily ho instituce EU, podcenili ho naši spojenci," řekl Füle. Uţ minulý pátek označil krizi kolem Ukrajiny za nejzávaţnější krizi v Evropě od roku 1945. Slovenský velvyslanec v Praze Peter Weiss řekl, ţe Rusko přestalo být garantem poválečného uspořádání v Evropě. Přestalo také podle něj respektovat helsinský akt z roku 1975, který samo chtělo, aby právně zaručilo poválečné uspořádání v Evropě. Připomněl, ţe jsou to právě členové mise Organizace pro bezpečnosti a spolupráci v Evropě, které před několika dny zadrţeli vzbouřenci na východě Ukrajiny. Anexe Krymu je podle něj silným povzbuzením pro separatisty a iredentisty nejen v Evropě, ale i po celém světě. Bývalý český premiér a eurokomisař Vladimír Špidla se pozastavil nad tím, ţe Rusko, které anektovalo Krym, je členem Rady bezpečnosti OSN, coţ je podle něj váţná věc. Nastává tak podle něj otázka, jaký dopad bude mít tato věc na OSN, protoţe jde o jedinou skutečně globální architekturu. Ukrajinskou krizi označil za dlouhodobou věc s dosahem aţ 30 let. Rusko se podle něj bude dlouhodobě ocitat v opozici vŧči Evropě. Řečníci se také shodovali v tom, ţe jednou z velkých bezpečnostních hrozeb je příliv imigrantŧ z Afriky. Například vedoucí Střediska bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd UK Miloš Balabán připomněl nedávné varování italského ministra vnitra Angelina Alfana, ţe na severu Afriky se nachází aţ 600.000 migrantŧ, jejichţ cílem je dostat se do Evropy. Připustil, ţe pro další členské země včetně ČR moţná vyvstane otázka rozdělování uprchlíkŧ do nových členských státŧ. Podle Balabána je zřejmě také na místě uvaţovat o nové evropské bezpečnostní strategii. Podobně se vyjádřil i velvyslanec Weiss, kdyţ řekl, ţe nový Evropský parlament vzešlý z blíţících se voleb by měl začít diskusi o nové evropské bezpečnostní politice.

URL| https://www.euroskop.cz/8956/24007/clanek/f-le-rusko-jsme-podcenili/

Unie nařídí tři čtvrtiny zákonů, Češi jen schvalují Plné znění zpráv


28.4.2014

Mladá fronta DNES str. 03 Michaela Svobodová

Téma

Čeští politici sedí v Bruselu přesně 10 let. Paradoxně ovlivňují české zákony více neţ ti tuzemští. A jejich pravomoci stále rostou. Díky Lisabonské smlouvě rozhodují europoslanci třeba o rozpočtu celé Unie. Příliš toho o nich čeští voliči nevědí. Nejčastěji zmiňují, ţe pobírají vysoké odměny a jednou za čas si odskočí z Bruselu na jednání do Štrasburku, coţ vyjde evropský rozpočet na nepředstavitelnou sumu. Jenţe vliv evropských poslancŧ stále roste a jsou to právě oni, kdo paradoxně ovlivňují ţivoty občanŧ v jednotlivých členských státech mnohem více neţ jejich tuzemští kolegové. Podle odborných odhadŧ totiţ právě z bruselské iniciativy vychází aţ 80 procent českých zákonŧ (nejvíce je to u legislativy týkající se ţivotního prostředí). „To, ţe je potřeba změnit zákon, většinou vychází z rozhodnutí evropských orgánŧ, na základě toho začne pracovat příslušný resort a návrh zákona nařídí. Je to v rozmezí 70 aţ 80 procent,“ říká předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Jeho slova potvrzuje také odbornice na evropské instituce Zuzana Kasáková, která přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. „Tvrdá data pro to nemáme, ale odhadujeme to na zhruba 75 procent. I proto je zvláštní, ţe volby do Evropského parlamentu jsou u nás vnímány jako nějaké volby druhého řádu, ale tak to vŧbec není, jsou pro nás velmi dŧleţité,“ říká. I kdyţ se vliv evropského parlamentu podpisem Lisabonské smlouvy zvýšil, členské státy se při volbách do Evropského parlamentu stále potýkají s klesající volební účastí a rostoucím nezájmem. Jinak tomu není ani v České republice. Z bruselské legislativy si většina obyvatel vzpomene na tu, která zakázala klasické ţárovky nebo zavedla energetické štítky. Jenţe evropské pole pŧsobnosti je mnohem širší. Evropský parlament ovlivňuje podobu zákonŧ v ţivotním prostředí, nově také zemědělství, ale třeba i zdravotnictví. Neplatí tvrzení „o nás bez nás“ Kvŧli některým směrnicím a nařízením směřuje do Bruselu často ostrá kritika stojící hlavně na představě, ţe bylo rozhodnuto „o nás bez nás“. Jenţe to tak docela pravda není a právě evropský poslanec má šanci společně s celou vládou rozhodnutí ovlivnit. „Kritické zákony nelze házet jen na parlament, s ním spolurozhoduje i Rada, v níţ jsou ministři, i ti čeští. Hlavně je to většinou běh na dlouhou trať. Ţe budou ţárovky končit, se vědělo několik let dopředu, nikdo tomu nevěnoval pozornost. Je to problém strategického myšlení, Češi musí vědět, čeho chtějí dosáhnout. Poslanci mohou návrhy usměrňovat. Českých zástupcŧ tam bude sice jen 21, coţ není moc, ale mohou najít podobně smýšlející sousední poslance a domluvit se s nimi,“ říká Kasáková. Podle ní vliv jednotlivého poslance závisí jednak na kontaktech, které si při svém pŧsobení udělal, ale také na frakci, ve které je. Největší je ta socialistická a lidovecká. „Naše práce lidi nezajímá“ Sami europoslanci, kteří mají moţnost srovnávat práci v českém a Evropském parlamentu, zdŧrazňují, ţe i kdyţ se to moţná na první pohled nezdá, v Bruselu je práce mnohem náročnější. „Čeští europoslanci na rozdíl od kolegŧ z jiných zemí také jednoznačně pociťují nezájem o podstatu jejich práce doma. To mŧţe být pro někoho frustrující,“ říká poslanec Miroslav Ouzký z ODS. Díky Lisabonské smlouvě se navíc pravomoci Evropského parlamentu rozšířily. Poprvé tak europoslanci budou volit předsedu Evropské komise. Nově také spolurozhodují o tom, jak bude nakládáno s penězi daňových poplatníkŧ – spolu s členskými státy vytvářejí podobu dlouhodobého evropského rozpočtu a pak také schvalují jednotlivé rozpočty na kaţdý rok. Souhlas parlamentu je vyţadován také pro kaţdé rozšíření EU a pro uzavírání obchodních a jiných mezinárodních dohod se třetími zeměmi. *** FAKTA Zákony, které také vzešly z Bruselu Kritizované Novela zákona o hospodaření s energií: Zavádí energetické štítky, které postupně budou muset mít všechny domy i byty. Plné znění zpráv


Zavedení ekologických poţadavkŧ pro světelné zdroje pro domácnosti: Zrušení klasických ţárovek vyvolalo v Česku zřejmě největší odpor ze všech zákonŧ. Chválené Konec slim cigaret: Zpřísnění tabákové směrnice se do dvou let musí dostat i do českých zákonŧ. Krabičky zároveň „ozdobí“ fotky nádorŧ. Novela zákona o spotřebitelském úvěru: Zpřísňuje pravidla a více chrání občany před podvody. 75% * Tři čtvrtiny zákonŧ, které schvaluje český parlament, vycházejí z iniciativy Evropské unie. * Česko má v Evropském parlamentu 22 poslancŧ. * Celkem sedí v Bruselu 766 europoslancŧ. 25% * Čtvrtina zákonŧ, které česká sněmovna schválí, vzniká z iniciativy českých institucí – vlády, parlamentu, krajŧ). * Zbytek zákonŧ zpravidla předkládá vláda na pokyn Evropské unie. Foto autor| Foto: Profimedia

Důchodová reforma jinak 28.4.2014

Respekt str. 39 Okem ekonoma Ondřej Schneider

Nová komise mŧţe vytvořit iluzi o spravedlivém a levném systému, ale čísla ji nepustí Nová česká vláda zaloţila v březnu další komisi k dŧchodové reformě, v pořadí je to uţ asi čtvrtá. Ještě dříve, neţ tato komise začala pracovat, rozhodla ovšem vláda, ţe zruší sotva zahájený druhý pilíř dŧchodového systému a peníze v něm naspořené převede… zatím přesně neví kam. Ale rušit se bude, neboť druhý pilíř je riskantní a ohroţuje pilíř první! Tento přístup ze strany vlády ilustruje hlubší problém české dŧchodové debaty: dŧchody sice politici řeší uţ 20 let, ale stále spoléhají spíše na své pocity a ideologické poučky neţ na dŧkladnou analýzu. I dnes politici či jejich poradci sdělují své představy, jak by dŧchodový systém „měl“ vypadat, aniţ by se nějak hlouběji zamýšleli, jaké výdaje by s tím byly spojené a jaké dopady by to mělo na vývoj celé ekonomiky. Zdá se, ţe v podobném duchu se na dŧchody chystá i nová expertní komise vlády, které bude předsedat profesor Martin Potŧček. Podle jeho vyjádření je český dŧchodový systém „nespravedlivý“, nestíhá reflektovat sloţité ţivotní situace a je podfinancovaný. V mnoha ohledech lze s takovýmto hodnocením českého dŧchodového systému souhlasit, i kdyţ není vŧbec snadné posoudit, jestli jsou české dŧchody opravdu podfinancované. Podle dat Eurostatu jsme na starobní dŧchody v roce 2011 vydali 9,7 procenta HDP, tedy o dost méně, neţ je evropský prŧměr (12,9 procenta), nicméně demografická situace je v Česku stále ještě „příznivější“ neţ v západní Evropě. Pokud ale náš systém nezměníme, vzrostou výdaje podle odhadu Evropské unie na 12 procent HDP, tedy takřka na úroveň prŧměru EU. Posoudit „spravedlnost“ dŧchodového systému je ještě obtíţnější. Jak ji máme měřit? Pomocí peněz, respektive poměru odvedených dávek a vyplacených dŧchodŧ, tedy na mezigenerační spravedlnost? Nebo podle toho, jak dŧchody pomáhají zmírňovat chudobu mezi seniory? Podle prvního kritéria je dnešní systém nespravedlivý především vŧči mladším lidem, od nichţ vyţaduje odvody ve výši 28 procent mezd a nabízí za to poměrně skromný dŧchod. V rámci jednotlivých generací je systém nespravedlivý vŧči více vydělávajícím, kteří do něj vloţí mnohem více, ale jejich dŧchody nebudou o mnoho vyšší neţ jejich méně vydělávajících vrstevníkŧ. Všichni si asi uvědomujeme, ţe dŧchodový systém je především nástroj sociální politiky, proto je jeho „spravedlnost“ jen iluzorní: něco jiného je spravedlivé pro levicovou vládu a něco úplně jiného pro konzervativce. Pokud systém nastavíme „spravedlivě“ uvnitř generace (a tedy zvýšíme dŧchody, jak navrhuje třeba profesor Potŧček), téměř zcela jistě nebude spravedlivý pro generace budoucí, neboť ty budou muset splácet dnešní dluhy. A naopak, pokud bude systém dlouhodobě zhruba vyrovnaný, musí to někdo zaplatit, zřejmě ti bohatší. Experti by ovšem tohle všechno měli vědět a s konceptem „spravedlnosti“ zacházet velmi opatrně. Na cestu kolem světa radši zapomeňte Jednoduchý odhad srovnávající, kolik do dŧchodového systému vloţíme a kolik z něj dostaneme, ukazuje, ţe při dnešním nastavení odvodŧ na dŧchody (28 procent mezd), věku pro odchod do dŧchodu a věku doţití by Plné znění zpráv


dŧchodový systém „měl“ být schopen člověku v 65 letech poskytnout dŧchod ve výši zhruba 46 procent jeho mzdy. To nyní platí spíše pro podprŧměrně vydělávající, všichni ostatní na systém doplácejí. V budoucnosti to však bude ještě horší: poroste počet dŧchodcŧ, a tedy buď se budou sniţovat dŧchody, nebo zvyšovat odvody z mezd. V kaţdém případě ale bude dŧchodový systém finančně výhodný pro stále menší podíl zaměstnancŧ. Zcela mimo obraz je tak představa profesora Potŧčka, ţe by dŧchodový systém snad mohl uvolnit pravidla pro odchod do dŧchodu, či dokonce umoţnit čerpat dŧchody na cestu kolem světa (viz rozhovor na serveru Aktuálně.cz). Pokud by byl předčasný dŧchod počítaný „spravedlivě“, tedy čistě podle toho, kolik let člověk pracoval a kolik let bude v dŧchodu, vypočítaný dŧchod by s kaţdým rokem, o který bychom šli do dŧchodu dříve, prudce klesal a nebyl by tak schopen ochránit „předčasného dŧchodce“ před chudobou. A jen pro ilustraci: Pokud by se budoucí dŧchodce skutečně zachoval podle rady profesora Potŧčka a ve 40 letech vyrazil na cestu kolem světa, musel by se smířit s tím, ţe jeho dŧchod v 65 letech by se sníţil o celou čtvrtinu ve srovnání s kolegou, který na ţádné takové cestě nebyl. Na celý zbytek ţivota. Zvýšení flexibility na jedné straně (věk pro odchod do dŧchodu) vyvolává okamţitou potřebu sníţit flexibilitu někde jinde (v ochraně proti chudobě). Podle mého názoru bychom tedy při diskusích o reformě měli zŧstat na zemi. Odborná komise by se měla soustředit na skutečně odborné, kvantifikovatelné otázky jako například, z čeho dŧchody financovat a jak je počítat. Na takové výpočty ale novou odbornou komisi nepotřebujeme, stačí se podívat na závěry tzv. Bezděkovy komise z roku 2005. Vytvářet iluzi, ţe státní dŧchodový systém mŧţe být flexibilní, přátelský, poskytovat slušné dŧchody a ještě být levný, je jistě mnohem vděčnější neţ říkat politikŧm nepříjemná čísla. Ale přesně proto vznikají odborné komise. Čím dříve se s tím smíříme, tím lépe. Foto popis| O autorovi| Ondřej Schneider, Autor učí v Institutu ekonomických studií FSV UK, je ekonomem v Institutu mezinárodních financí ve Washingtonu.

PERU SI OZNAČENÍ LATINSKOAMERICKÝ TYGR ZASLOUŢÍ 28.4.2014 TRADE NEWS str. 34 Rozhovor VĚRA VORTELOVÁ A JANA JENŠÍKOVÁ Jana Chvalkovská ABY STÁTY PACIFICKÉ ALIANCE OBSTÁLY V KONKURENCI, VYVINULY OBDIVUHODNÉ INTEGRAČNÍ ÚSILÍ. O JEJICH EKONOMICKÉM POTENCIÁLU, VÝZNAMU NEFORMÁLNÍCH KONTAKTŦ V PODNIKÁNÍ, DOSUD OPOMÍJENÝCH PŘÍLEŢITOSTECH, ALE HLAVNĚ O PERU A CARACASKÉM METRU JSME HOVOŘILI S PORADKYNÍ PŘEDSEDY MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ KOMORY ČR JANOU GUTIÉRREZ CHVALKOVSKOU. * O Tichomořské alianci (Alianza del Pacífico - AP) panovalo ještě před třemi lety v českých podnikatelských kruzích jen chabé povědomí. V současné době jiţ představuje zejména v oblasti daňové a podpory exportu ambicióznější uskupení, neţ je Evropská unie. Které země ji tvoří a proč přitahuje takovou pozornost? Jejími členy je čtveřice latinskoamerických zemí: Mexiko, Peru, Kolumbie a Chile. Uskupení v současnosti představuje osmou největší ekonomiku světa a je druhé podle ekonomického rŧstu. Jeho cílem je ustavení absolutní zóny volného obchodu, která aktuálně zahrnuje devadesát procent poloţek. Pro Českou republiku je zajímavé, ţe to jsou liberální, otevřené ekonomiky, jejichţ vlády podporují zahraniční investice a obchodní výměnu. * Zaujalo mě, jak rychle se členové AP oproti jiným zájmovým skupinám dohodli na společných aktivitách. Konkrétně třeba Peru a Mexiko na komplementaci produkčních cyklŧ sezonního ovoce, které pak mohou nabízet celoročně. Nebo na společných obchodních zastoupeních. Kde jiţ fungují? Společné kanceláře sdílené zástupci jednotlivých národních proexportních agentur jiţ pŧsobí v Turecku, Maroku a Indii a v Ghaně bylo otevřeno první společné velvyslanectví. PERUÁNSKÁ EKONOMIKA ROSTE Z JIHOAMERICKÝCH ZEMÍ NEJRYCHLEJI Plné znění zpráv


* Čím si podle vašeho názoru vyslouţilo Peru označení latinskoamerický tygr? Peruánská vláda liberalizovala dovozní a vývozní reţim a podporuje investice a rozvoj obchodní výměny. Úspory z let 2006 aţ 2008 a 2011, které vygenerovaly vysoké ceny komodit, uváţlivě investuje především do budování infrastruktury a splácení veřejného dluhu. Země, jejíţ HDP se za poslední desetiletí ztrojnásobil, si udrţuje na jihoamerické poměry velmi nízkou inflaci, mezi jedním aţ třemi procenty ročně. Její politika sklízí ovoce. Ještě před patnácti lety ţila nadpoloviční většina obyvatel Peru na hranici bídy, nyní jich je pouze 26 procent. * Předloni rostla peruánská ekonomika nejrychleji ze všech zemí Jiţní Ameriky. Hrubý domácí produkt stoupl o 6,3 procenta a ekonomika nezpomalila ani loni. Opravdu se za těmito výsledky skrývá jen dobrá ekonomická politika vlády? Nejen. Peru a Kolumbie mají výhodu, ţe se odráţejí z niţší úrovně zájmu zahraničních investorŧ, který po léta přednostně přitahovali větší sousedé. * Obě země nemají z hlediska bezpečnosti zrovna dobrou pověst, i kdyţ podle statistik jsou nejnebezpečnější Honduras, Salvador a Guatemala. Jak je to ve skutečnosti? Něco pravdy na tom je v některých venkovských oblastech Kolumbie, ale v Peru je situace jiţ klidná a stabilizovaná. * Podnikatelskou komunitu v Peru jste poznala osobně. Co byste poradila firmám, které tam chtějí exportovat? Především nepodcenit přípravu a nevzdávat se hned po prvním neúspěšném pokusu. Vyhledat kvalitního místního distributora, prověřit si ho předem a kontrolovat ho i během spolupráce. Investice do místního zástupce sice trochu sníţí marţi, ale usnadní fungování na trhu. Tamější spolupracovník pomŧţe orientovat se v dţungli právních předpisŧ a rodinných a společenských vztahŧ. Ale co bych velmi nedoporučovala, je zakládat tam hned pobočku. Firma by ji tam měla zaloţit aţ tehdy, kdyţ bude v teritoriu dovozně silná. OPATRNOST NENÍ NEDŦVĚŘIVOST * Jak si lze co nejspolehlivěji „proklepnout“ partnera, co umí a jak kvalitní má kontakty? Poţádat o jeho profesní ţivotopis s tím, ţe je to u nás běţná praxe. Podle něj si poměrně snadno uděláte názor, jak hodnotné kontakty by mohl mít. Renomované univerzity v jihoamerických zemích si o svých absolventech vedou poměrně spolehlivé databáze. Takovou referenci si mŧţe kaţdý vyhledat na internetu sám nebo o tuto sluţbu poţádat ambasádu či zastoupení MPO/ CzechTrade. V provinciích je situace jiná, tam musí nasbírat reference v místním prostředí. Rozhodně neprohloupíte, kdyţ si ještě zcela nezávisle necháte vypracovat analýzu potenciálu svého produktu na trhu a budete situaci na něm pravidelně prověřovat. * Na co nejvíc dá při výběru obchodního partnera peruánská strana? Na osobní reference. V Peru byli Češi vţdy silní prostřednictvím naší geologické sluţby, přírodovědcŧ, geografŧ a odborníkŧ na tropické zemědělství. Za léta si vybudovali řadu osobních kontaktŧ, na něţ lze navázat také obchodně. Firma, která tam bude startovat s jejich doporučením, bude mít větší manévrovací prostor. * Peru má sice velké nerostné bohatství, ale zatím patří mezi málo industrializované země. Takţe pro české strojírenství to ještě není země zaslíbená. V jakých oborech by se tam mohly naše firmy uplatnit jiţ nyní? V oblasti strojŧ a zařízení pro zemědělskou produkci a potravinářství, chovu ryb, například pstruhŧ, veterinárních přípravkŧ, energetiky, konkrétně při stavbě bioplynových stanic, větrné a solární energetiky, specializovaného softwaru pro komunikaci, lokalizovaného do španělštiny nebo portugalštiny, luxusního zboţí, sportovního vybavení pro vysokohorskou turistiku nebo v technologiích pro rekultivaci po prŧmyslovém znečištění. V tomto oboru lze uspět u subjektŧ v těţebním prŧmyslu, které jsou za znečištění pokutovány. Municipality tento problém díky benevolentní legislativě tolik netrápí. NEOPOMÍNEJME VENEZUELU Plné znění zpráv


* Jedním z latinskoamerických státŧ, v němţ ţila poměrně početná česká komunita, byla do nástupu Huga Cháveze k moci Venezuela. To se promítalo i do čilých obchodních vztahŧ. Jak ovlivnila tamější politická nestabilita chování našich firem? Byznys s vyšší marţí se dělá spíš tam, kde stabilita není - nicméně musí se to umět. České firmy se dokázaly prosadit na trzích středoasijských autoritářských reţimŧ a není třeba zavrhovat ani zatím poněkud nestabilní země v Jiţní Americe. Například v Caracasu bychom mohli rekonstruovat metro, technologicky podobné, jako je naše. Firmy, které by tam chtěly vyváţet, by mohly obohatit svou nabídku o opravy strojŧ a dopravních prostředkŧ, o dodávku automatŧ na lístky apod. Ve finále by moţná byly konkurenceschopnější neţ čínské. Venezuelský velvyslanec, který v bývalém Československu vystudoval Vysokou školu dopravní v Ţilině, by mohl mít pro podobné aktivity pochopení. Na druhou stranu, obchod s Venezuelou je daleko těţší pojistit či zafinancovat, proto rozhodně není pro kaţdého. *** Department HDP/obyv. v USD Moquegua 12 916 Tacna 11 571 Lima 10 170 Callao 9 631 Madre de Dios 9 450 Ica 8 669 Arequipa 8 421 Department HDP/obyv. v USD Pasco 8 057 Áncash 7 992 La Libertad 6 350 Cuzco 5 616 Lambayeque 5 223 Piura 5 121 Junín 4 774 Department HDP/obyv. v USD Tumbes 4 712 Ucayali 4 383 Puno 4 340 Cajamarca 4 332 Loreto 3 902 San Martín 3 657 Huancavelica 3 622 Department HDP/obyv. v USD Ayacucho 3 514 Amazonas 2 804 Apurímac 2 022 Huánuco 1 985 INVESTICE DO MÍSTNÍHO ZÁSTUPCE SICE TROCHU SNÍŢÍ MARŢI, ALE USNADNÍ FUNGOVÁNÍ NA TRHU. HODNOCENÍ NĚKTERÝCH JIHOAMERICKÝCH ZEMÍ PODLE JANY GUTIÉRREZ CHVALKOVSKÉ Brazílie Svou velikostí je perspektivně zajímavá, ale Brazilci jsou silně protektivní v oblasti dovozŧ a exportérŧm komplikují ţivot velmi sloţité celní předpisy. V prŧmyslových městech Sao Paulu a Rio de Janeiru panuje velmi silná konkurence, v níţ se malý český výrobce s omezeným kapitálem uchytí jen obtíţně. Spíš by měl zkoušet „štěstí“ v těch svazových republikách, které vyhledává méně investorŧ.



Argentina Dlouhodobě mŧţe být zajímavá, ale momentálně se potácí na pokraji hyperinflace a uţ se jen čeká na to, kdy tam uţ uţ „zastropují“ ceny. Podobně jako další státy ještě donedávna atraktivní skupiny Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay, Venezuela a přistupující Bolívie) se zmítá v ekonomických a sociálních problémech. Toto teritorium patří mezi mimořádně konkurenční se silnými ochranářskými opatřeními. Proto se exportéři víc orientují na pobřeţí Pacifiku. Chile Má poměrně standardní podnikatelské prostředí, ale tamější trh ovládá pár podnikatelských skupin, takţe je velmi sloţité proniknout do nastavených vztahŧ. BYZNYS S VYŠŠÍ MARŢÍ SE DĚLÁ SPÍŠ TAM, KDE STABILITA NENÍ. HDP DEPARTMENTŦ PERU STRUKTURA HOSPODÁŘSTVÍ PERU PODÍL NA HDP (v %) 7,8 33,9 58,3 zemědělství prŧmysl sluţby PODÍL NA ZAMĚSTNANOSTI (v %) 25,8 17,4 56,8 zemědělství prŧmysl sluţby Foto popis| PhDr. Mgr. Jana Gutiérrez Chvalkovská Ekonomka a právnička. Absolvovala Institut ekonomických studií FSV UK, studovala v americkém Richmondu, rakouském Linci a peruánské Limě. Pŧsobila jako asistentka skupiny NERV pro konkurenceschopnost a boj proti korupci. Nyní je poradkyní předsedy Mezinárodní obchodní komory České republiky. [email protected] Foto autor| FOTO: PAVEL HOŘEJŠÍ A THINKSTOCK O autorovi| Jana Chvalkovská: ZA ROZHOVOR DĚKUJÍ VĚRA VORTELOVÁ A JANA JENŠÍKOVÁ

Babišův průšvihář 28.4.2014

Týden str. 22 Aktuálně Tomáš Menschik

V opilosti zpíval nacistické písně a zranil dívku. Tehdy byl Milan Zavada studentem gymnázia. Dnes je třiadvacetiletý mladík na nevolitelném místě kandidátky hnutí ANO do europarlamentu a Andrej Babiš zvaţuje jeho odvolání.



Dospívání měl Milan Zavada určitě bouřlivé. Jsou o tom záznamy na policii i na Facebooku. „Naplival bych si za to do obličeje,“ říká dnes. Prŧšvihy z minulosti ho dostihly, kdyţ se objevil na 26. místě kandidátky hnutí ANO pro evropské volby. Před pěti lety uhodil ve středočeských Čelákovicích dívku, vyšetřovala ho za to policie. Incident nakonec skončil u přestupkové komise na Praze 10. O rok později ho kamera mobilního telefonu zachytila, jak si na horské chatě v opilosti nasadil německou vojenskou přilbu z druhé světové války, zpíval nacistickou píseň Die Fahne hoch!, nadával Ţidŧm a ráno po divoké noci močil na podlahu. Byla to jen legrace „Jsem naprostý odpŧrce komunismu a jakékoli totality. Šlo o legraci. Kdybyste ten záznam viděl o deset minut později, zpívali jsme rusky Kalinku,“ hájil se Zavada. „Snaţil jsem se ty věci smazat z internetu, je ale vidět, jaké mám pečlivé kamarády, ţe si všechno nechali. To mi asi vadí nejvíc, ţe se tak zachovali. Závidím předchozím generacím, ţe ne existovaly mobily vybavené kamerami.“ Incident z Čelákovic popisuje jako nešťastnou náhodu. Byl na toaletách a náhle dostal zezadu úder do hlavy. Vysoký mladík se instinktivně ohnal a udeřil útočníka do hlavy. Šlo prý o dívku, která si ho s někým spletla. Z toalet však odcházela s přeraţenou nosní přepáţkou. Potyčku vyšetřovala policie, případ postoupila přestupkové komisi. Zavada nakonec zaplatil pokutu tisíc korun a zraněnou dívku údajně odškodnil poměrně vysokým bolestným. Kdyţ na staré události vzpomíná, dokola opakuje „lituji,“ „mrzí mě to“ a „nejsem na to pyšný“. Nepopírá ale, ţe se na veřejnosti mohou objevit i další jeho poklesky. Raději je prozradil sám: „Asi mě ještě někdo natočil, jak jsem pobíhal nahý. V mém případě byl přerod chlapce v muţe poněkud bolestný.“ Dnes končí mezinárodní studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Kdyţ mu bylo osmnáct, zaloţil s otcem díky svým zkušenostem ze stáţe firmu Zet+1 na prodej osvětlení pro prŧmyslové podniky a od té doby se ţiví sám. „Nejsem ţádný retard, i kdyţ vy ho ze mě asi uděláte,“ obával se Zavada článku v TÝDNU. Ujišťoval také, ţe nejpozději od roku 2010 seká dobrotu a uţ se skoro ani nenapije. Vysvětlovat své pubertální výstřelky bude teď kolegŧm z hnutí ANO, především jeho šéfovi Andreji Babišovi. „Určitě se tím budeme zabývat. Pokud je to pravda, na kandidátce by být neměl,“ sdělil TÝDNU Andrej Babiš prostřednictvím textové zprávy. Zavada je připraven z nevolitelného místa kandidátky okamţitě odstoupit, pokud to po něm bude hnutí ANO poţadovat: „Udělal bych to okamţitě. Já na kandidátce nelpím. Uţivím se jinde, ale mrzelo by mě to. Zapojil jsem se do organizování kampaně v krajích, dva výjezdy jsem organizoval sám a myslím, ţe přesně v tom jsem dobrý. Škoda, ţe mě poškodí taková věc.“ Klášter, děcák a topka Všemoţně se snaţí přesvědčit, ţe není ţádný asociál. „Dělal jsem dobrovolníka v klášteře a nikomu jsem to necpal. Jako dobrovolník jsem pracoval v léčebně dlouhodobě nemocných a viděl jsem umírat zhruba dvacet lidí. Dnes (minulý pátek, pozn. red.) jsem pozvaný na galavečer, protoţe jsem z vlastních peněz zaplatil klipy pro registr kostní dřeně. Kdyţ mě někdo bude obviňovat, ţe jsem se ve škole oţral, prosím, aby tohle všechno zohlednil,“ přesvědčoval Zavada. TÝDEN se snaţil prověřit některé z jeho referencí. Stránky hnutí ANO například uvádějí, ţe spolupracoval s dětským domovem v Pyšelích. Jeho ředitelka Hana Juřenová si ale na ţádného Zavadu nevzpomíná. „Jde o nedorozumění. Nepracoval jsem tam. Naše firma domovu pouze přispěla. Uţ jsem několikrát chtěl záznam na stránkách hnutí změnit,“ tvrdí Zavada. Krátce na sklonku minulého roku pŧsobil v TOP 09. Na internetu se objevila zmínka, ţe ze strany odešel kvŧli neshodám. „Nevím, o jaké neshody mohlo jít. Pan Zavada se za těch pár měsícŧ vŧbec neprojevil. Jestli si náhodou tak trochu nevymýšlí,“ řekl místopředseda zastupitelŧ TOP 09 v Praze 10 Radek Lojda. Sám Zavada k dŧvodŧm svého přestupu k ANO říká, ţe zatímco v TOP 09 se s ním nikdo nebavil, Babišovo hnutí dává mladým šanci. Foto popis| LÍDR A JEHO ČLOVĚK. Při sestavování kandidátek prošel Zavada (vpravo) konkursem i hlasováním. Volební lídr hnutí Pavel Telička (s brýlemi) ho pověřil organizováním části kampaně. O starší nahrávce (vlevo) prý neměl ponětí. Foto autor| Foto: 1 ANO, 2 Facebook

Proč všichni čeští premiéři končí v opovrţení? Plné znění zpráv


29.4.2014


Názory

29. duben 2014 Z České televize jsme dostali ochutnávku na pořad Expremiéři, který se má vysílat na podzim. Stanislav Gross, nejmladší premiér v českých dějinách, tu s odstupem devíti let s jistou lítostí bilancuje a nakonec se omlouvá za to, jak balamutil veřejnost, kdyţ po něm chtěla vysvětlení, za co si koupil byt na Barrandově. Nejde teď o to, ţe Gross si k pokání vybral tu epizodku ze své premiérské minulosti, která je vlastně v obou moţných verzích (poslanecké náhrady vs lţe nám i teď) banální, a ţe se neomlouvá například za pozdější pohádkové zbohatnutí, při němţ mu byli nápomocni ti, jimţ byla předtím nápomocná sociálnědemokratická exekutiva. V této souvislosti vyznívá pochvala od Františka Bublana (“Je to borec!“) téměř jako pokus vztáhnout Grossova slova na celou stranu. Ale to by sociální demokracie ze své historie jednak vyvázla příliš snadno, jednak tato omluva není kolektivní, ale naprosto osobní. Stanislav Gross je viditelně nemocný a přeje si, „aby ten kříţek byl co nejvíc vpravo“ na časové ose, tedy aby ještě pokud moţno dlouho ţil se svými dětmi a ţenou. Je krajně neslušné lidem v takovém mentálním stavu (který samozřejmě mŧţe být horší neţ skutečný fyzický) právo na pokání upírat nebo se jim ve chvíli, kdy se nekají, jak by měli, posmívat. Grossŧv pokus měl samozřejmě k dokonalosti daleko, jak si všiml třeba Marek Benda. Ale neměl by právě křesťan projevit pochopení, o něţ váţně nemocný člověk s evidentními výčitkami svědomí na kameru ţádá? Klaus, Zeman, Paroubek, Fischer... Ve válce s veřejným míněním Nechci tu teď sestavovat pořadí premiérŧ samostatné České republiky podle zkaţenosti a v něm Grossovi exemplárně vykazovat místo hodně vespod, ale není trochu zvláštní, ţe snad aţ na jednu výjimku (Vladimíra Špidly, u něhoţ je to ovšem dáno i jakousi celkovou nepochopitelností) nakonec všichni buď skončili, nebo postupně končí v opovrţení? Dočkal by se Václav Klaus za svou amnestii takového demonstrativního opovrţení, kdyby se mu předtím nenasčítaly všechny osobní pifky, které v rŧzných lidech začal vyvolávat kdysi jako předseda vlády? Naráţel by dnes Miloš Zeman ve výkonu prezidentské funkce na takový odpor, kdyby kdysi nebyl premiérem? Téměř všichni čeští premiéři ţili po odchodu z vlády v permanentní válce s veřejným míněním, zpravidla se vyhýbají novinářŧm a kdyţ píší memoáry, vyjde z toho apologetická a nevěrohodná kniha (Zeman, Paroubek, Fischer). Ideálem bývá zmizet v nadnárodní instituci, kvŧli penězŧm, ale také pro moţnost vypadnout na pár let z dohledu svých spoluobčanŧ. Jmenovaný Vladimír Špidla se při odchodu z premiérského úřadu nechával slyšet, ţe se nedá vládnout a zachovat si při tom čistou vestu. Ale my s bývalými premiéry potřebujeme mluvit pro pochopení toho, co výkon funkce obnáší, přimět je ke svědectví o jejich době, které nikdo jiný nepodá. Skutečnost je taková, ţe dotyční pánové, ať uţ si jakkoliv umazali vestu, mají do jednoho upřímný pocit, ţe kritika vŧči nim je hrubě přehnaná a pochází od lidí s nulovou představou o tom, jak tíţivé povolání premiéra ČR je. Obklopeni negativismem, který teče z médií, mají sklon nikdy veřejně nepřiznat ţádnou chybu, kterou třeba sami ve svém nitru řadí mezi ty váţné. Proto například dosud není představitelné, ţe by se někdo z nich obrátil na autora, s nímţ ho nepojí ţádné přátelství, nanejvýš názorová blízkost, a poskytl mu svŧj archiv a paměť, aby tak mohla vzniknout jeho kritická biografie (a la široce oceňovaný ţivotopis Margaret Thatcherové od Charlese Moorea.) Je to nepřirozený stav, a pokud bychom ani váţně nemocnému člověku na jeho neumělý pokus o pokání nedokázali odpovědět jinak neţ šklebem, těţko se změní. *** Čtěte také: Pokání nemocného Grosse: 'Přijal jsem Krista. Nebyl jsem dobrý premiér' O autorovi| Daniel Kaiser, Autor je komentátorem ECHO24.cz, Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval Plné znění zpráv


v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 pŧsobil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let proţil v Německu a Británii. Je autorem politického ţivotopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014. URL| http://echo24.cz/a/wM3dN/proc-vsichni-cesti-premieri-konci-v-opovrzeni

Do rady rozhlasu můţou Bobek, Rejchrt, Vodochodský 29.4.2014

mediar.cz str. 00 Ondřej Aust

Otvírák

Nového radního Českého rozhlasu plánuje sněmovna volit přespříští týden. Osm kandidátŧ na jedno zbylé místo v rozhlasové radě se poslancŧm představilo 16. dubna. Zleva Ivan Vodochodský, Jaroslav Kravka, Jiří Fencl a Miroslav Bobek Posledního nového člena Rady Českého rozhlasu budou poslanci na plénu sněmovny volit z tria Miroslav Bobek, Miloš Rejchrt a Ivan Vodochodský. Rozhodli o tom v tajné volbě poslanci sněmovního volebního výboru, kteří vybírali z osmi kandidátŧ. Volba byla jednoznačná, od 12 přítomných dostal hned v prvním kole Bobek 9 hlasŧ a Rejchrt z Vodochodským po 6. Ostatní - tedy Jiří Fencl, Marina Huţvárová, Jaroslav Kravka, Oldřich Šesták a Marek Šváb - neuspěli. Bobek je bývalý šéf loni zrušené digitální stanice Leonardo, nyní ředitel praţské zoologické zahrady, nominovalo ho Folklorní sdruţení České republiky. Nominant Českomoravské konfederace odborových svazŧ Rejchrt je evangelický farář, jenţ v minulosti vedl v rozhlasu náboţenskou redakci a byl také radním České televize v “krizovém“ roce 2000. Vodochodský je známý jako televizní kuchař" a zastupitel-nestraník v Královéhradeckém kraji, do rady ho chce dostat Divadlo Drak a Mezinárodní institut figurálního divadla. V Radě Českého rozhlasu, která má být ze zákona devítičlenná, je momentálně obsazeno osm míst. Letos v březnu poslanci z celkem 37 uchazečŧ hned v prvním kole volby vybrali dva nové radní, a to někdejšího ředitele ČRo2-Praha v letech 2004 aţ 2010 Jiřího Vejvodu a muzikoloţku Hanu Dohnálkovou. Nejstarším členem rady je římskokatolický kněz Milan Badal zvolený v prosinci 2010, po něm v červnu 2011 přibyli farář Církve československé husitské Ervín Kukuczka, mediální analytik Ivan Tesař, děkan Filozofické fakulty UK Michal Stehlík a vysokoškolský pedagog z Institutu mezinárodních studií FSV UK Petr Šafařík (zvolen jen na dva roky do března 2012, znovuzvolen v červnu 2012), v únoru 2013 se do rady dostal kulturní referent a bývalý mluvčí Prahy 8 Tomáš Kňourek. URL| http://www.mediar.cz/do-rady-rozhlasu-mohou-bobek-rejchrt-vodochodsky/

Proč nejsou ţenské časopisy s nahými muţi a muţské o vztazích 29.4.2014

mediar.cz str. 00 Lucie Šťastná

Otvírák

Potřebuje kaţdé pohlaví svŧj časopis? O tom na praţském Hollaru mluvili vedoucí Ona Dnes a šéfredaktor Maximu. Lenka Vochocová, Lenka Tréglová a Jan Štěpánek rozprávějí o médiích. Foto: Ondřej Novák O tvorbě a obsahu časopisŧ pro muţe a ţeny diskutovali na pŧdě Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Lenka Tréglová, která vede Ona Dnes, šéfredaktor Maximu Jan Štěpánek a Lenka Vochocová, výzkumnice a pedagoţka z Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky, a to v rámci pravidelných Rozprav o českých médiích. Přítelkyně pro klidnou chvíli a kámoš, který vás ponouká k tomu, co by vás ani ve snu nenapadlo, tak charakterizovali své tituly Lenka Tréglová a Jan Štěpánek. Zatímco příloha pondělní Mladé fronty Dnes pro ţeny Plné znění zpráv


má slouţit zejména jako doplněk pro chvíle pohody, časopis Maxim chce svým obsahem spíše provokovat. Časopisy pro muţe a ţeny se podle jejich představitelŧ neodlišují pouze v cílové skupině, ale také ve směřování obsahu a vyvolaném efektu. Dŧvod, proč neexistují provokující a s nadsázkou vytvářené ţenské časopisy s muţskými nahotinami nebo muţské časopisy zaměřené na vztahy, úpravu zevnějšku nebo údrţbu domácnosti, je nejasný. Jedním z moţných dŧvodŧ mŧţe být obava z případného neúspěchu na trhu, čtenáři a čtenářky zvyklí kupovat určité tituly by nový plátek nemuseli přijmout. Lenka Tréglová připomněla, s jakým neúspěchem se setkaly pokusy o změnu titulní strany ţenského časopisu. Ţeny se podle ní nechtějí na obálce dívat na sexy muţe, ale na pěknou a milou ţenu. Sama to označuje za záhadu. Druhým dŧvodem mŧţe být podpora stereotypŧ, na které jsou běţné časopisy pro ţeny a muţe téměř zaloţeny. Lenka Tréglová a Jan Štěpánek. Foto: Ondřej Novák Muţ jako drsňák, který řídí drahá auta a kochá se pohledem na bezbranné nebo naopak vyzývavé nahé ţenské tělo, a ţena jako modelka, která musí vypadat krásně a sexy, ale zároveň udrţovat dobré rodinné a přátelské vztahy, řídit domácnost a starat se o děti. Podle Lenky Tréglové se redaktorky snaţí proti těmto klasickým stereotypŧm čas od času bojovat. Sama ale záhy přiznala, ţe do magazínu se dostanou pouze fotografie ţen, které jsou krásné, nebo aspoň pŧsobí příjemným dojmem. Sama si údajně své fotografie upravuje ve Photoshopu. Není tedy náhodou, ţe se v časopisech starší nebo méně pohledné ţeny neobjevují. Jaký tím ale časopis vŧči čtenářkám vysílá signál? Podle Lenky Vochocové to mŧţe pŧsobit dojmem, ţe ţena musí vypadat alespoň tak, aby na ni byl příjemný pohled, u muţe na tom nezáleţí. “Obsah nesmíte chápat doslovně, má slouţit spíše jako inspirace,“ uvedla Lenka Tréglová. Časopisy pro ţeny mohou snahou o zpochybnění stereotypŧ jejich platnost naopak potvrdit (poukázání na jedinečnou ţenu pŧsobí spíš dojmem, ţe je výjimka potvrzující pravidlo). Jan Štěpánek uvedl, ţe se v Maximu také snaţí o to, aby překrášlené aţ nepřirozeně vypadající modelky nedostávaly prostor. Jaká je ale realita, mŧţe čtenář snadno posoudit podle posledního čísla tohoto časopisu, kde je takových ţen řada (ač pojmenovaných jako “holky od vedle“). Absenci fotografií starších modelek zdŧvodnil se s tím, ţe takové ţeny uţ mívají často rozum. Vzápetí ale zváţněl a dodal: “Není to fér, je to tak.“ Na druhou stranu ale poznamenal, ţe časopis Maxim je určený spíše pro obyčejné muţe, kteří sní o neobyčejných věcech. Podle výzkumnice Vochocové zdŧvodňuje vedení časopisŧ jejich obsah často tím, ţe si to přeje publikum. Je to ale pravda? Jsou časopisy takové, jaké jsou, protoţe si to přejí čtenáři a čtenářky, nebo proto, ţe jim je v této podobě vnucují redakce? Lenka Vochocová. Foto: Ondřej Novák Z vyjádření zástupcŧ těchto časopisŧ vyplynulo, ţe to, co určuje podobu časopisu, jsou hlavně ţivotní zkušenosti, záliby a ţivotní styl jich samých a jejich blízkých. “Náplň časopisu vytvářím podle sebe a své kolegyně,“ uvedla Lenka Tréglová. Snaţí se odráţet trend, který existuje ve společnosti, ale vychází ze své ţivotní i profesní zkušenosti (v časopisech pro ţeny pŧsobí jiţ řadu let). I časopis Maxim se mění podle toho, jak se mění jeho redaktoři. Redakce Maximu podle Jana Štěpánka vyrŧstá se svým časopisem. Z tohoto dŧvodu začali například zařazovat články o vaření, které je dříve nezajímalo. Hosté dále diskutovali i o podílu reklamy v časopisech pro ţeny a muţe, o vlivu inzerentŧ na obsah časopisŧ a o dalších tématech. Ptali se i divačky a diváci. Foto: Ondřej Novák Diskuse opět probíhala v učebně 215. Foto: Ondřej Novák Diskuse opět probíhala v učebně 215. Foto: Ondřej Novák Rozpravy o českých médiích pořádá jednou měsíčně Institut komunikačních studií a ţurnalistiky FSV UK na aktuální či nadčasová témata z mediální scény. Jako vţdy nabídneme v nejbliţších dnech také vidozáznam celé debaty. URL| http://www.mediar.cz/proc-nejsou-zenske-casopisy-s-nahymi-muzi-a-muzske-o-vztazich/ Plné znění zpráv


Před 10 lety od půlnoci 1. května roku 2004 se Evropská unie rozšířila hned o 10 zemí 30.4.2014

ČRo Plus

str. 01

17:10 Den podle…

Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Před 10 lety od pŧlnoci 1. května roku 2004 se Evropská unie rozšířila hned o 10 zemí. A byla mezi nimi i Česká republika. Za těţké ublíţení na zdraví a ohroţení pod vlivem návykové látky odsoudil dnes praţský městský soud lobbistu Romana Janouška na 3 roky nepodmíněně. Před 10 minutami se zavřely volební místnosti v Iráku, skončily tak první volby od staţení amerických vojákŧ ze země v roce 2011. Hezký podvečer s Českým rozhlasem Plus přeje Barbora Tachecí. / Ukázka / Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Dneska to nešlo jinak, jak pochopíte. Protoţe Beethovenova Óda na radost je neoficiální hymnou Evropské unie. Ta se před 10 lety od pŧlnoci 1. května roku 2004 rozšířila o 10 zemí a mezi nimi byla Česká republika. V první části se proto budeme věnovat tomu, co nám členství v Unii přineslo. První desetiletí v Unii bilancovali dnes na společné tiskové konferenci český premiér Bohuslav Sobotka, prezident Evropské unie Herman Van Rompuy. Byl u toho taky náš zpravodaj Pavel Novák. Pavel NOVÁK, redaktor -------------------Předseda české vlády Bohuslav Sobotka z ČSSD vidí desetiletí našeho členství v Evropské unii jasně. Náš vstup do společenství integrované Evropy měl pozitivní dopad. Bohuslav SOBOTKA, předseda vlády /ČSSD/ -------------------Jsem přesvědčen o tom, ţe vstup do Evropské unie pomohl naši zemi zmodernizovat. Nastartoval masivní hospodářský rŧst, nastartoval příliv investic, vedl k nárŧstu počtu nových pracovních příleţitostí a především vedl k tomu, ţe se výrazným zpŧsobem zvýšil vliv České republiky na to, co se v dnešní Evropě a v dnešním světě odehrává. Jiná otázka je, zdali jsme v těch uplynulých 10 letech dokázali pokaţdé vţdy na maximum vyuţít všechny moţnosti a příleţitosti, které nám členství v Evropské unii dávalo. Já se domnívám, ţe tomu vţdycky tak nebylo a je jenom na nás, abychom v těch dalších letech našeho aktivního členství v Evropské unii všech těchto moţností a příleţitostí vyuţili. Počínaje otázkou čerpání prostředkŧ Evropské unie, přes naši aktivní účast na další diskusi o tom, jak by měla vypadat budoucí evropská integrace, jak by měla vypadat otázka větší, většího propojení jednotlivých národních ekonomik hospodářské a rozpočtové politiky v rámci Evropské unie. Pavel NOVÁK, redaktor -------------------Podobně hodnotil rozšíření Unie o 10 nových členŧ před 10 lety i předseda Evropské rady, tedy jakýsi unijní prezident Herman Van Rompuy. Herman Van ROMPUY, předseda Evropské rady -------------------Je to příběh s dobrým koncem. Je to úspěch. Ale hospodářství není to jediné, čím společnost ţije. Jde také o ukotvení demokracie. Evropská unie je cesta, jak demokracii trvale usadit ve společnosti. Je to ta nejlepší ochrana svobody, jakou si dokáţete představit. Pavel NOVÁK, redaktor -------------------Proto také, jak připomněl, mají o členství v Unii zájem další země. Jako třeba Srbsko, Černá hora nebo Albánie. Plné znění zpráv


Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------V posledních letech Česká republika do dění v Unii přispěla také výrazně kritickým hlasem, který drţel z Praţského hradu po dvě funkční období prezident Václav Klaus. Ten dnes sice stále tvrdí, ţe Evropská unie není funkční ... Václav KLAUS, bývalý prezident ČR -------------------Všichni vidíme, ţe ta Evropská unie je naprostý selhání, ţe to je naprostý nezdar. Ţe to je naprostý neúspěch, to kaţdý, kdo má oči otevřené, podle mého názoru musí vědět a nenalhávat si. Takţe, takţe jde o to, ţe se něco stát musí. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Ale i on připouští, ţe v roce 2004 neměla Česká republika fakticky jinou šanci neţ do Evropské unie vstoupit. Václav KLAUS, bývalý prezident ČR -------------------My jsme museli demonstrovat svou příslušnost jakoby k normalitě evropské. A evropská normalita byla nejít s panem Lukašenkem v Bělorusku nebo s panem Miloševičem v Srbsku a byla jít s těmi ostatními v tom hlavním proudu. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Podle Václava Klause se Evropská unie pomalu blíţí k velké transformaci. Jako ideální vidí návrat ke společenství samostatných státŧ. Václav KLAUS, bývalý prezident ČR -------------------Já bych byl velmi pro, aby byla optimální souzvuk evropských státŧ. Aby byla vytvořena organizace, která umoţní, aby ty evropské státy spoluţily, spolufungovaly. Ale ta Evropská unie tuto šanci bohuţel zničila. Protoţe Evropská unie a zejména její poslední krok, kterým byla Lisabonská smlouva, tak ta znamenala, ţe sešla z cesty. Byla zlikvidována Evropa státŧ, ale vytvořila se Evropa regionŧ a gubernií. A to je dnešní stav s dominantním Bruselem. Nová centralizace, znovu je nám vládnuto z města tisíc kilometrŧ vzdáleného, kde naše zastoupení je miniaturní. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------To jsou slova Václava Klause pro Českou televizi. Ještě před vysíláním jsem poţádala geopolitologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michaela Romancova, aby on vybral ten největší úspěch a neúspěch Evropské unie za posledních 10 let. Michael ROMANCOV, geopolitolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Za největší úspěch určitě povaţuju vlastní rozšíření. Evropská unie expandovala výrazně za ty limity, ve kterých se "přirozeně" pohybovala v dobách studené války. A expandovala proto, ţe se jedná o zřetelně nejúspěšnější integrační projekt, který v současnosti ve světě máme. Integrační projekt, který umoţňuje jednotlivým relativně malým evropským zemím udrţet svá specifika, ale zároveň se neztratit v globalizovaném světě, ve kterém jaksi je velice ostrá konkurence. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, teď ten neúspěch, prosím. Michael ROMANCOV, geopolitolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy --------------------



Ano. A za ten neúspěch povaţuji především to, ţe se nedaří, ať uţ částečně z příčin objektivních, jako je ekonomická krize, anebo je subjektivní, a to jsou vlastně ty dlouhodobé diskuse ohledně demokratické legitimity v Evropské unii. Vlastně tento projekt srozumitelným zpŧsobem vysvětlit Evropanŧm. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Čili taková neschopnost komunikace v rámci celé Evropy vlastně. Michael ROMANCOV, geopolitolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Určitě. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Dnes jsem viděla na internetu titulek ve znění zhruba "Putin nás učí, proč je dobrá Evropská unie". Vidíte to stejně? Michael ROMANCOV, geopolitolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Upřímně řečeno, on tuhle tu pozitivní sluţbu nedělá jenom Vladimir Putin, on ji dělá kaţdý, kdo se vŧči Evropě nějakým zpŧsobem vymezuje. Evropa vlastně všechny dŧleţité velké aktéry mezinárodních vztahŧ, ať je to Rusko, ať je to Amerika, ať je to Čína nebo Indie, tak vlastně ta heterogenita Evropské unie vybízí k tomu, aby v okamţiku, kdy kterýkoliv z těchhle těch velkých partnerŧ vlastně není schopen komunikovat přímo s Unií, aby začal vyuţívat toho, ţe se skládá z mnoha státŧ a navázal, nebo snaţil se navázat jakousi bilaterální spolupráci. Čili v tomto ohledu to platí momentálně nejsilněji pro Vladimíra Putina, ale v zásadě obecně to platí pro všechny velké aktéry ve světě. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------No, ale máte upřímně pocit, ţe Ukrajina by byla dnes ve výhodnější pozici vŧči Rusku, kdyby byla členskou zemí Evropské unie? Michael ROMANCOV, geopolitolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Jednoznačně. Jednoznačně, protoţe Rusko navzdory tomu, ţe teď dává najevo, ţe není ochotné respektovat vŧbec nic, to bylo vlastně ve světě, nebo potaţmo v Evropě uděláno od okamţiku rozpadu Sovětského svazu, tak přece jenom určitý pud sebezáchovy má. To znamená, pokud by Ukrajina v tento okamţik byla součástí Evropské unie, věřím tomu, ţe ten scénář, který se tam odehrál, nebo odehrál, abychom neviděli. Ale mimo jiné i proto, ţe Ukrajina, aby mohla být členem Evropské unie, tak by musela daleko výraznějším zpŧsobem pokročit v demokratizaci svého vlastně vnitřního politického systému ve společnosti, coţ se bohuţel nestalo. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Dokáţete si tipnout, pane Romancove, jak moc se změní Unie po nadcházejících evropských volbách? Michael ROMANCOV, geopolitolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe se nezmění k horšímu. Pravda je, ţe sice asi uvidíme v Evropském parlamentu, ţe dojde k posílení stran, které jsou posunuty od toho pomyslného středu někam hodně doprava, ale na druhou stranu přítomnost zástupcŧ za tyto politické proudy vlastně budou prospěšné v tom slova smyslu, ţe si víc Evropanŧ, nebo jejich politických reprezentantŧ uvědomí, jak obrovské téma vlastně ta nespokojenost primárně tedy s přistěhovalci v určité části Evropy je veliká, jak velký je to problém. Tím pádem se ten problém otevře a bude se daleko intenzivnějším zpŧsobem diskutovat, coţ je vlastně tento největší plus jakéhokoliv demokratického systému. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, právě to chci říct, ţe ty skvělé vyhlídky třeba Marine Le Pen nebo Geerta Wilderse jsou prostě reakcí na to, ţe imigrační politiku Evropská unie nezvládla. Je to tak? Plné znění zpráv


Michael ROMANCOV, geopolitolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Samozřejmě, ţe ano. Ale uvědomme si, ţe Evropská unie má 28 státŧ a tyhle ty jaksi extrémní proudy, tak silné, jak jste o nich hovořila, jsou primárně v těchhle těch dvou zemích. To znamená je tady dalších 26 zemí s nějakou jinou zkušeností. Mŧţeme samozřejmě namítnout, ţe zejména ve Francii ta komunita přistěhovalecká je jaksi nesmírně početná, je poměrně homogenní vnitřně a tak dále. Ale právě to, ţe se to dostane na tu oficiální úroveň, je nejlepší cesta, jak z tohohle toho problému ven. Trpělivou komplikovanou pomalou diskusí, která ale nakonec umoţní Evropanŧm přijmout taková opatření, aby se vlastně tenhle ten v tento okamţik negativní proud vlastně stal pozitivním v tom slova smyslu, ţe budou napřeny všechny síly k tomu, aby se ta situace zvládla, s vynaloţením samozřejmě příslušných finančních prostředkŧ. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Říká geopolitolog pŧsobící na Univerzitě Karlově Michael Romancov. Členství v Evropské unii se také výrazně podepsalo pod českou politickou scénou, kde se především právě přenos pravomocí do Bruselu stal oţehavým domácím tématem. Ve studiu teď vítám našeho vnitropolitického komentátora Petra Nováčka. Já vás zdravím, Petře. Petr NOVÁČEK, vnitropolitický komentátor -------------------Hezký den. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Hezký den. Uţ jsme slyšeli v jednom z těch prvních příspěvkŧ, ţe šéf EU pan Rompuy vychvaloval EU jako v podstatě kultivátora demokracie a politických procesŧ. A ptám se, stalo se něco takového u nás po roce 2004, změnila se česká politika k lepšímu právě vstupem do Unie? Petr NOVÁČEK, vnitropolitický komentátor -------------------Báro, kdyţ ještě chybělo několik let do našeho vstupu do Evropské unie, tak mi jeden z tehdy našich nejvýznamnějších politikŧ říkal, víte, Petře, některým našim politikŧm to bude strašně vadit, ţe, protoţe mají raději, kdyţ na těch tablech jsou na prvním a druhém místě v první řadě. A teď budou najednou v druhé řadě někde v koutě vpravo na té fotografii z Bruselu nebo ze Štrasburku. Ale my to strašně potřebujeme. Já si myslím, ţe otevřít ten český dvorek, jak se tomu říkalo, to ţe je opravdu nezbytně nutné, protoţe my spolu jakési čecháčkovství, a teď nechci nikoho urazit, dějinami vlečeme. A to nás pak často staví do velmi obtíţných situací. To není jen teď. To bylo za druhé, za první republiky určité, určité spojování sociálních představ v národovectvím u národních socialistŧ. To bylo uţ na sklonku Rakousko - Uherska. Tedy otevřít do Evropy se musíme, zvlášť tehdy, jestliţe ta Evropa se spojuje. Já to vidím, víte, spíš jinak. Jenom dvě slova. Ţe my jsme té moţnosti zkultivovat se přece jenom vyuţili velmi málo. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak. Na to jsem se chtěla zeptat, přesně, vy jste se k tomu dostal aţ v závěru. Čím si vysvětlujete, ţe ten vliv Evropské unie jako kultivátoru zrovna v Česku aţ tak moc nezabral? Petr NOVÁČEK, vnitropolitický komentátor -------------------Tak, za prvé dlouho, dlouho si tady málokdo po našem vstupu do Evropské unie uvědomoval, ţe vlastně ta politika Evropské unie, to ţe je teď součást, integrální součást naší vnitřní politiky. A bylo tomu tak proto, ţe některé ty, některá ta témata byla pro nás obecně obtíţná, nová, vţdyť jsme ţili 42 let za tím, čemu se říkalo ţelezná opona. Ale také proto, ţe téma Evropské unie se stávalo jablkem sváru mezi zejména naší levicí a částí naší pravice. Ale ta dělící čára vedla i jinudy. A ţe při tom vzájemném přetahování se často jaksi zapasovaném do předvolebních kampaní, došlo nejednou k výrazným významným posunŧm, takţe to, co se veřejnost dovídala o Evropské unii za časté neodpovídalo tomu reálu. A to platí dodnes. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Myslíte si, ţe česká společnost ale vŧbec ty argumenty kolem Evropské unie, ať uţ takové nebo jinaké bere váţně? Ţe to je pro ně něco, co je dŧleţité sledovat, anebo nad tím spíš bez zájmu mávají rukou? Petr NOVÁČEK, vnitropolitický komentátor -------------------To jste klepla hřebíček přímo na lebku. Já si bohuţel myslím, ţe to příliš váţně nebere. Za prvé, ţe si jaksi namnoze lidé stále neuvědomují, ţe proto, ţe jsme součástí toho velkého uskupení, tak ţe to jsme my, ţe to nejsou oni a my. Toť je jedna věc. A za druhé taky mám za to, ţe tomu i přirozeně zabránily některé okolnosti. Například ten často skloňovaný, po právu skloňovaný demokratický deficit Evropské unie. Ona se mnohému našinci mŧţe projevovat především jako byrokratická instituce a s byrokratickými institucemi má zkušenost z předlistopadové doby. A kdyţ mu to někteří politici tomu takto laděnému občanu České republiky vysvětlí tak, ţe je to vlastně nějaká téměř nová RVHP, nebo ţe to uţ jsme tady zaţili, nebo dokonce začnou padat přirovnání k polototalitě, nebo k nebezpečí takovému, no, tak samozřejmě pak mohou nastat osudová krátká spojení. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tolik Petr Nováček. Petře, já vám děkuju, ţe jste přišel do studia v den tak významného výročí k Evropské unii. Petr NOVÁČEK, vnitropolitický komentátor -------------------Já k vám přijdu vţdycky rád. A pamatuju se, jak v ten den tehdy Václav Klaus si připil českou desítkou na vrchu Blaník, tak já se pŧjdu rozhlédnout cestou domŧ, jestli někde nějakou českou desítku, tím myslím české pivo seţenu, abych to zopakoval. Já tam tehdy nebyl ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Přeju vám, aby vám to vyšlo. Petr NOVÁČEK, vnitropolitický komentátor -------------------... tak si to uţiju doma. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tolik Petr Nováček. A na závěr my se podíváme ještě na naše pŧsobení v Evropské unii z ekonomického hlediska. Podle předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze Česká republika na členství v Unii rozhodně vydělala. Martin SCHULZ, předseda Evropského parlamentu -------------------Stačí se podívat na ekonomické výsledky a hned je jasné, ţe České republice se členství v EU vyplatilo. Ta čísla jsou opravdu pŧsobivá. To samozřejmě neznamená, ţe kaţdý Čech zbohatl. Ale pro Českou republiku je členství v Unii velkým přínosem. Česká republika se během té krátké doby zařadila po bok těch nejsilnějších na vnitřním trhu. Je opravdu v elitní skupině. Mŧţe se srovnávat s Německem, Nizozemskem nebo Dánskem. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------O výhodnosti našeho členství v Unii nepochybuje ani předseda Českomoravské konfederace odborových svazŧ Josef Středula, který v našem ranním vysílání zdŧraznil hlavně toto. Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazŧ -------------------Zlepšení právního prostředí v České republice, moţnost volného obchodování. Volného pohybu. To jsou věci, které jsou opravdu nebývalé a ti, kteří pamatujeme období, kdy jsme se nemohli přiblíţit ani k české státní hranici, zejména na západním území, tak toto je naprosto nebývalá záleţitost. A co se týká té ekonomiky, tak to samozřejmě hodně záleţelo i na našem přístupu a bude i záleţet do budoucna, jak se my zapojíme do té dělby práce Evropské unie. Barbora TACHECÍ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------A zásadní je členství především pro Česko jako otevřenou ekonomiku, export. Významnost vstupu do Evropské unie potvrzuje tedy logicky šéf Asociace exportérŧ Jiří Grund. Jiří GRUND, předseda Asociace exportérŧ -------------------Dostali jsme se na trhy, kde jsme předtím v podstatě nebyli. Máme teďka přístup k technologiím, ke vzdělání, informacím a tak dále. A v podstatě jsme se vrátili na to místo, kde jsme byli před rokem 48. V podstatě jsme se připojili do rodiny, do společenství těch evropskejch státŧ se všemi výhodami a nejsme uţ ti, kteří nově přišli jako z východu, jako to bylo v tom roce 90. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Naším posledním hostem k tomuto tématu je investiční bankéř Ondřej Jonáš, který by teď měl být ve spojení po linkách. Zdravím vás, pane Jonáši. Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř -------------------Dobré odpoledne. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Dobré odpoledne. Kde vy vidíte ten největší přínos Unie pro českou ekonomiku? Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř -------------------No, v prostoru příleţitosti, jak tedy svoboda pohybu, podnikání, vzdělání, zaměstnání. Tak v té otevřenosti. A vlastně v tom, ţe my v tomto evropském prostoru jsme vystaveni gravitačnímu poli velice silného, ale atraktivního civilizačního prostoru, ke kterému se v prŧběhu posledních 20 let postupně čím dál tím víc přibliţujeme. To není jen těch posledních 10 let. My vidíme uţ před 15 lety výrazný nástup zahraničních investic, změněný přístup podnikŧ k podnikání a tak dále. Takţe ono to má velice, velice široké souvislosti, mělo to obrovský vliv na naše instituce, na institucionální know how. A samozřejmě je mnoho věcí, které zbývá dodělat. Je to příleţitost, není to určitě ţádná záruka ničeho. Ale tato příleţitost je rekapitulovat a říct si, ţe mnoho opravdu je velice přínosného a dobrého. A není to jenom o účetních veličinách, sečíst plusy a minusy. Je to opravdu podstatně širší. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Určitě. Pane Jonáši, myslíte si, ţe ta tendence současné politické garnitury, totiţ drţet se toho tvrdého bohatého jádra, drţet s nimi krok, ţe to je věc, která jednoznačně prospěje Česku? Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř -------------------No, já nevím, jestli se drţíme toho jádra. Já bych spíš řekl, ţe Česká republika je spíš na vedlejší koleji, protoţe odmítá vstoupit do eurozóny. My máme vlastně takovou zátěţ minulosti, kdy mnoho let nám je zdŧrazňováno, jak velké nebezpečí to je. Dnešní konference v Lichtenštejnském paláci ukázala jasně, ţe ty přínosy, které bilancujeme se vstupem do Evropské unie, tak zhruba stejně hodnotný by pro nás byl vstup do eurozóny. To znamená přijetí eura by mělo i tento přínos. Takţe z mého pohledu drţet se jádra Evropy by znamenalo učinit to rozhodnutí, které udělalo Slovensko, které udělalo Slovinsko, Lotyšsko, Estonsko ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------A z vašeho pohledu to bylo dobré rozhodnutí. Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř -------------------No, zcela bezpečně. Barbora TACHECÍ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Říká Ondřej Jonáš, investiční bankéř. Pane Jonáši, díky i vám za to, ţe jste si na nás udělal čas. Hezký podvečer. Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř -------------------I vám, děkuji za pozvání. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------A teď rychlý pohled na praţské silnice.

Rodina Nepalových ţije pojišťovnictvím jedenadvacet let 30.4.2014

E15 str. 10 Byznys story Tereza Zavadilová

POJIŠŤOVNICTVÍ Pojišťovnictví pŧsobí na první pohled jako nudný obor. Firma Renomia tuto pověst nabourává: je současným největším českým pojišťovacím makléřem, který na trhu přetlačil i zkušenou zahraniční konkurenci. Sjednává největší pojistky na českém trhu – třeba pro jaderná rizika, či nejzajímavější jako třeba pojištění končetin sportovcŧ. Na českou scénu málo obvyklé je i majetkové pozadí Renomia: firmu zaloţila, vlastní a řídí rodina Nepalova, respektive maminka a dva synové. l Praha Renomia se nedávno přestěhovala do – nyní asi nejmódnějších – kanceláří v praţském Florentinu. Pavel Nepala říká, ţe se firma stěhovala po sedmnácti letech, v předchozí budově se mezitím rozrostla na 120 zaměstnancŧ a obsazovala sedm pater. Teď má firma jedno patro s celkem třemi tisíci metry čtverečními a je připravena na další expanzi. „Florentinum je krásná budova ve velmi dobré lokalitě, kousek od pŧvodního místa. Věřím, ţe se firma hodně stmelí. Vyjdu z kanceláře a mohu s kaţdým komunikovat. Měl jsem tento projekt na starost, podílel jsem se na zařizování do velkého detailu,“ pochvaluje si šéf Renomia. Sídlo má společnost stále v Brně, kde zŧstala i část zázemí. Praha je ale největším pracovištěm v Čechách. „Kromě pobočky Praha pro Středočeský kraj zde sídlí i mezinárodní oddělení, také Renomia Agro, coţ je specializovaná sekce na zemědělství, dále vedení franšízy Renomia Network, oddělení velkých rizik,“ vypočítává Nepala. Cesta na polský trh V Renomia aktuálně pracují tři stovky lidí, dalších čtyři sta je ve franšízách po celé České republice. Ti se věnují především menším podnikatelŧm. Zahraniční oddělení je schopno zajistit servis ve 135 zemích světa – má dvojí klientelu. Jednak poskytuje pojistné sluţby českým i středoevropským firmám při jejich expanzi a podnikání ve světě, dále obsluhuje zahraniční investory pŧsobící v ČR. Renomia je součástí mezinárodní makléřské sítě, jejímţ standardem je, ţe poskytuje zákazníkŧm všude stejné sluţby, jako by byli doma. Nejvíce zahraničních klientŧ přichází z Německa a Rakouska, makléř ale obsluhuje třeba i korejské firmy. Sama Renomia chce ovšem dále expandovat. Zatím má zahraniční pobočky na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku. Připravuje se otevření pobočky v Polsku, coţ by podle Pavla Nepaly mohlo klapnout jiţ letos. Pro polský trh se akcionářsky spojí s místním partnerem. Speciální nabídka Renomia se pohybuje v pojištění firemních rizik, obsluhuje ale i individuální klienty jako menší podnikatele či zaměstnance firem. Nabízí i speciální pojistky – jako například pojištění zpronevěry, únosu či celního dluhu. „Kromě pojištění satelitu jsme uţ dělali snad všechno,“ říká s nadsázkou ředitel. Pro prodej i úpis pojistek Renomia vyuţívá kapacity jak českého, tak evropského trhu, celkem spolupracuje s osmdesáti pojišťovnami včetně německých pojišťoven či legendární britské Lloyds. „Některé produkty, které se sjednávají častěji, uţ bývají hotové a náš úkol je zajistit nejlepší cenu a podmínky. Kaţdá pojišťovna má i určité preference. Některá je dobrá na pojištění přepravy, jiná na zemědělská rizika. Stává se, ţe jejich produkty upravujeme – pak se Plné znění zpráv


produkt udělá individuálně,“ vysvětluje Nepala. Společnost vyvíjí i vlastní produkty, upisovala takto například pojistky pro bioplynové stanice. Pojišťuje i největší rizika v Česku, kde jde o pojištění řádově desítek miliard korun majetku, který by byl v ohroţení, kdyby došlo ke škodní události. V Česku to jsou nejčastěji elektrárny. „Pojišťovny si po mnoha zkušenostech rozkládají riziko mezi sebe. Ta s největším podílem kryje například 15 aţ 20 procent rizika, ta s nejmenším například pŧl procenta. Naším úkolem je pak poskládat toto konsorcium,“ vysvětluje Nepala. U pojištění nukleárních rizik, coţ je velmi specifická věc, bývá několik desítek pojišťoven i zajišťoven včetně samostatných poolŧ. V zahraničí se často objeví i trochu bizarní pojistky, jako je pojištění částí těl celebrit či třeba pojištění vzácných předmětŧ. To v Česku zatím moc běţné není, přesto i Renomia občas dělá netypické věci. „Pojišťujeme například zrušení akce, ţe nepřijede celebrita, to jsme nedávno dělali. Hodně speciálně pojišťujeme zdraví sportovcŧ. České celebrity se tolik nepojišťují. Ale mohly by, rádi bychom to dělali,“ říká. Největší makléř v oboru Renomia Group podle posledních veřejných výsledkŧ z roku 2012 dosáhla trţeb 611 milionŧ korun, čistého zisku zhruba 82 milionŧ korun. Za loňský rok byly podle Nepaly výsledky lepší, firma rostla v obratu a zisku. Ukazuje historický graf výsledkŧ své makléřské firmy a z nich vyplývá, ţe jde v zásadě o trvalý lineární nárŧst. Asi to částečně odráţí specifiku pojišťovnictví, které bývá charakteristické stabilním nárŧstem kmene. I tak se ale Renomia podařilo na tuzemském trhu přetlačit mezinárodní konkurenci typu světové jedničky Marsh. Od roku 2005 je největším brokerem na českém trhu. „Nemáme jen české know-how, ale i globální a asi jsme ho dokázali lépe vyuţít neţ naši konkurenti. Dokázali jsme pracovat víc a s velkou koncentrací na klienty, a to chceme i dále, prostě neusnout na vavřínech,“ říká Nepala. Renomia k rŧstu pomohli i dlouholetí zákazníci. „Máme mnoho úspěšných klientŧ, od kterých se učíme. Také začínali od nuly a vyrostli ve velké firmy, které expandují v zahraničí.“ Makléřŧm – na rozdíl od pojišťoven – výsledky nezhoršily ani několikeré povodně. „Řešili jsme všechny povodně, co tady byly. Nás to vlastně posílilo, protoţe se podařilo vyřešit všechny škody našich zákazníkŧ, i nám to přivedlo nové klienty. Někdy jsme klienty vlastně zachránili, kdyţ se podařilo rychle vyřídit škody a oni mohli dát do pořádku stroje či továrny a fungovat dál,“ říká Pavel Nepala. Za silnou konkurenční výhodu také povaţuje sluţby likvidace škod, které Renomia za klienty vyřizuje v případě škodní události. „Naše sluţba je postavena tak, ţe klientovi jednak vyjednáme nejlepší podmínky s pojistitelem a zároveň mu poskytujeme pomoc, kdyţ se něco stane. Zaměstnanec našeho oddělení pak jedná s pojistitelem, aby byla škoda co nejlépe a nejrychleji vypořádána. Pro zákazníky je klíčové vědomí, ţe kdyţ se něco stane, ţe to funguje,“ říká Nepala. Renomia takto ročně řeší přes 30 tisíc událostí, má na to tým 39 lidí. „Zakladatelka firmy před zaloţením pracovala v oddělení likvidace, takţe jsme řešení škod měli takříkajíc v DNA. A zakládáme si na tom, ţe se klientŧm takto věnujeme,“ dodává. Start v Hranicích na Moravě Jiřina Nepalová firmu zaloţila před dvaceti lety v Hranicích na Moravě. „Pracovala v České pojišťovně na Moravě a po revoluci měla touhu podnikat, dělat něco podle sebe. Realizovala to v oboru, který zná, viděla, ţe se radikálně změní pojistný trh. Do té doby fungovala jedna státní pojišťovna a bylo jasné, ţe na trh přijdou nové. Začali se objevovat i makléři, takţe také zpŧsob servisu pojistek se začal měnit. Zaloţila tedy malou pojišťovací agenturu. Já jsem v té době studoval ve Francii ekonomii, viděl jsem její zájem, tak jsem tam navštívil asociaci pojišťoven a pojišťovacích makléřŧ a povídal jsem si s nimi, jak tam trh funguje. Bylo to zcela jiné neţ v Česku, ale bylo zřejmé, ţe i u nás se to vyvine podobným směrem. Tak jsme se spojili – já jsem začal vlastně hned od začátku v Renomia pŧsobit – a měli jsme obrovské nadšení vytvořit firmu, která bude umět pro klienty udělat to nejlepší, co lze,“ popisuje začátky. Renomia takto začala na severní Moravě v malém městě a postupně se posouvala do Ostravy, do Brna, do Prahy i do dalších zemí. „Bratr Jiří se přidal asi po roce. Byli jsme ambiciózní, chtěli jsme se rozvíjet, zajímali jsme se o to, co se děje ve světě. Dokázali jsme získat i dobré zaměstnance, dokonce první dva jsou stále s námi. Jsou v Přerově na pobočce,“ říká Pavel Nepala. A kdo byli první klienti? „Začali jsme s malými podnikateli, kteří vznikali v okrese Přerov, tehdy nic moc nevěděli o pojištění. Takţe pro ně vlastně bylo perfektní, ţe jsme se o to postarali. Vznikaly nové pojišťovny, na trh vstoupila Kooperativa, Allianz, vznikala konkurence a pojistné podmínky se výrazně zlepšovaly. Takţe podnikatelé mohli mít za stejnou cenu mnohem lepší krytí.“ Rodinný model funguje Plné znění zpráv


Netradiční rodinný model podnikání u Nepalŧ zjevně neskřípe. „Vţdycky bylo dŧleţité, aby zakladatelé, tedy máma, já a bratr, drţeli spolu. Abychom se naučili společně podnikat. Jsme uţ spolu dvacet let a vţdy jsme sami táhli za jeden provaz. Podařilo se nám získat nové kolegy. Samozřejmě museli jsme přizpŧsobit chod firmy inovacím, tomu, ţe na trhu například padaly sazby, přinést věci ze zahraničí, mnohdy to bylo náročné na čas. Někdy bylo pracovní nasazení na hraně, coţ uţ teď není tak extrémní,“ říká. Nepalovi o prodeji firmy neuvaţují – i kdyţ prý nabídky dostávají. „Chceme Renomia dále rozvíjet jako firmu, kde naše rodina je hlavní akcionář. Ale zároveň ji otvíráme schopným lidem i mimo rodinu. Firmu řídí výkonný výbor, který má šest členŧ, z toho tři jsme z rodiny. Všichni mají stejné hlasovací právo,“ popisuje. A roste další generace pojistných makléřŧ? „Mŧj desetiletý syn, kdyţ se učil mluvit, říkal R jako Renomia. Dnes hraje golf a říká, ţe v budoucnu by chtěl hrát golf a pracovat v Renomia. Uvidíme, v jakém poměru to bude, ale uţ teď sem rád chodí, dokonce minulé léto pomáhal. Ale nechceme nikoho nutit, máme v rámci rodiny teď pět dětí a moţná se toho některé chytne. Byli bychom rádi,“ přiznává Pavel Nepala. Kromě Nepalových jsou v Renomia i dva minoritní akcionáři. Pět procent vlastní Petr Sýkora, který kdysi vybudoval úspěšnou firmu Papirius – je to osobní kamarád Pavla Nepaly. Více jak deset procent má dlouhodobý partner firmy Michal Čajka. Moţná si rodina časem přizve další lidi. „Máme do budoucna velké plány a podporujeme zapojení další zkušených kolegŧ. A čeho si ceníme hodně je naše kultura a hodnoty, které mí kolegové chápou a které povaţují za silnou stránku firmy – dobré vztahy, spolehlivost, sluţba, rozvoj a nadšení,“ uzavírá. *** Renomia Group v číslech rok zaloţení: 1993 počet poboček: 15 spolupracovníci: 715 zprostředkované pojistné: 5,3 miliardách korun obrat: 658 milionŧ korun zisk: 91 milionŧ korun Pavel Nepala (41) Absolvoval Institut ekonomických studií FSV UK v Praze, účastnil se vzdělávacího programu na Sorbonne, Université Paris. Od 1993 po současnost je spolumajitelem a managing partnerem společnosti Renomia. Odpovídá za strategickou expanzi v regionu střední a východní Evropy, obchod a marketing, aktivně se podílí na rozvoji, upevňování mezinárodních vztahŧ a budování kontaktŧ společnosti po celém světě. Je členem správní rady Nadace Terezy Maxové dětem a Nadace Jana a Medy Mládkových. Ţije s rodinou v Praze. Foto popis| Zakladatelka. Jiřina Nepalová, která firmu Renomia vybudovala, shlíţí i z fotografie na chodbě mezi kancelářemi Foto autor| Foto E15 Anna Vacková 3x Foto popis| Nové prostory. Renomia obývá v nových prostorách praţského Florentina, které realizovala investiční společnost Penta, tři tisíce metrŧ čtverečních Foto autor| Foto E15 Michael Tomeš

Renomia: rodina Nepalových ţije pojišťovnictvím jedenadvacet let 30.4.2014

e15.cz

str. 00

Finance a bankovnictví

Pojišťovnictví pŧsobí na první pohled jako nudný obor. Firma Renomia tuto pověst nabourává: je současným největším českým pojišťovacím makléřem, který na trhu přetlačil i zkušenou zahraniční konkurenci. Sjednává největší pojistky na českém trhu – třeba pro jaderná rizika, či nejzajímavější jako třeba pojištění končetin sportovcŧ. Na českou scénu málo obvyklé je i majetkové pozadí Renomia: firmu zaloţila, vlastní a řídí rodina Nepalova, respektive maminka a dva synové. Plné znění zpráv


Renomia se nedávno přestěhovala do – nyní asi nejmódnějších – kanceláří v praţském Florentinu. Pavel Nepala říká, ţe se firma stěhovala po sedmnácti letech, v předchozí budově se mezitím rozrostla na 120 zaměstnancŧ a obsazovala sedm pater. Teď má firma jedno patro s celkem třemi tisíci metry čtverečními a je připravena na další expanzi. „Florentinum je krásná budova ve velmi dobré lokalitě, kousek od pŧvodního místa. Věřím, ţe se firma hodně stmelí. Vyjdu z kanceláře a mohu s kaţdým komunikovat. Měl jsem tento projekt na starost, podílel jsem se na zařizování do velkého detailu,“ pochvaluje si šéf Renomia. Sídlo má společnost stále v Brně, kde zŧstala i část zázemí. Praha je ale největším pracovištěm v Čechách. „Kromě pobočky Praha pro Středočeský kraj zde sídlí i mezinárodní oddělení, také Renomia Agro, coţ je specializovaná sekce na zemědělství, dále vedení franšízy Renomia Network, oddělení velkých rizik,“ vypočítává Nepala. Cesta na polský trh V Renomia aktuálně pracují tři stovky lidí, dalších čtyři sta je ve franšízách po celé České republice. Ti se věnují především menším podnikatelŧm. Zahraniční oddělení je schopno zajistit servis ve 135 zemích světa – má dvojí klientelu. Jednak poskytuje pojistné sluţby českým i středoevropským firmám při jejich expanzi a podnikání ve světě, dále obsluhuje zahraniční investory pŧsobící v ČR. Renomia je součástí mezinárodní makléřské sítě, jejímţ standardem je, ţe poskytuje zákazníkŧm všude stejné sluţby, jako by byli doma. Nejvíce zahraničních klientŧ přichází z Německa a Rakouska, makléř ale obsluhuje třeba i korejské firmy. Sama Renomia chce ovšem dále expandovat. Zatím má zahraniční pobočky na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku. Připravuje se otevření pobočky v Polsku, coţ by podle Pavla Nepaly mohlo klapnout jiţ letos. Pro polský trh se akcionářsky spojí s místním partnerem. Renomia Group v číslech rok zaloţení: 1993 počet poboček: 15 spolupracovníci: 715 zprostředkované pojistné: 5,3 miliardy korun obrat: 658 milionŧ korun zisk: 91 milionŧ korun Speciální nabídka Renomia se pohybuje v pojištění firemních rizik, obsluhuje ale i individuální klienty jako menší podnikatele či zaměstnance firem. Nabízí i speciální pojistky – jako například pojištění zpronevěry, únosu či celního dluhu. „Kromě pojištění satelitu jsme uţ dělali snad všechno,“ říká s nadsázkou ředitel. Pro prodej i úpis pojistek Renomia vyuţívá kapacity jak českého, tak evropského trhu, celkem spolupracuje s osmdesáti pojišťovnami včetně německých pojišťoven či legendární britské Lloyds. „Některé produkty, které se sjednávají častěji, uţ bývají hotové a náš úkol je zajistit nejlepší cenu a podmínky. Kaţdá pojišťovna má i určité preference. Některá je dobrá na pojištění přepravy, jiná na zemědělská rizika. Stává se, ţe jejich produkty upravujeme – pak se produkt udělá individuálně,“ vysvětluje Nepala. Společnost vyvíjí i vlastní produkty, upisovala takto například pojistky pro bioplynové stanice. Pojišťuje i největší rizika v Česku, kde jde o pojištění řádově desítek miliard korun majetku, který by byl v ohroţení, kdyby došlo ke škodní události. V Česku to jsou nejčastěji elektrárny. „Pojišťovny si po mnoha zkušenostech rozkládají riziko mezi sebe. Ta s největším podílem kryje například 15 aţ 20 procent rizika, ta s nejmenším například pŧl procenta. Naším úkolem je pak poskládat toto konsorcium,“ vysvětluje Nepala. U pojištění nukleárních rizik, coţ je velmi specifická věc, bývá několik desítek pojišťoven i zajišťoven včetně samostatných poolŧ. V zahraničí se často objeví i trochu bizarní pojistky, jako je pojištění částí těl celebrit či třeba pojištění vzácných předmětŧ. To v Česku zatím moc běţné není, přesto i Renomia občas dělá netypické věci. „Pojišťujeme například zrušení akce, ţe nepřijede celebrita, to jsme nedávno dělali. Hodně speciálně pojišťujeme zdraví sportovcŧ. České celebrity se tolik nepojišťují. Ale mohly by, rádi bychom to dělali,“ říká. Plné znění zpráv


Zakladatelka. Jiřina Nepalová, která firmu Renomia vybudovala, shlíţí i z fotografie na chodbě mezi kancelářemi Největší makléř v oboru Renomia Group podle posledních veřejných výsledkŧ z roku 2012 dosáhla trţeb 611 milionŧ korun, čistého zisku zhruba 82 milionŧ korun. Za loňský rok byly podle Nepaly výsledky lepší, firma rostla v obratu a zisku. Ukazuje historický graf výsledkŧ své makléřské firmy a z nich vyplývá, ţe jde v zásadě o trvalý lineární nárŧst. Asi to částečně odráţí specifiku pojišťovnictví, které bývá charakteristické stabilním nárŧstem kmene. I tak se ale Renomia podařilo na tuzemském trhu přetlačit mezinárodní konkurenci typu světové jedničky Marsh. Od roku 2005 je největším brokerem na českém trhu. „Nemáme jen české know-how, ale i globální a asi jsme ho dokázali lépe vyuţít neţ naši konkurenti. Dokázali jsme pracovat víc a s velkou koncentrací na klienty, a to chceme i dále, prostě neusnout na vavřínech,“ říká Nepala. Renomia k rŧstu pomohli i dlouholetí zákazníci. „Máme mnoho úspěšných klientŧ, od kterých se učíme. Také začínali od nuly a vyrostli ve velké firmy, které expandují v zahraničí.“ Makléřŧm – na rozdíl od pojišťoven – výsledky nezhoršily ani několikeré povodně. „Řešili jsme všechny povodně, co tady byly. Nás to vlastně posílilo, protoţe se podařilo vyřešit všechny škody našich zákazníkŧ, i nám to přivedlo nové klienty. Někdy jsme klienty vlastně zachránili, kdyţ se podařilo rychle vyřídit škody a oni mohli dát do pořádku stroje či továrny a fungovat dál,“ říká Pavel Nepala. Za silnou konkurenční výhodu také povaţuje sluţby likvidace škod, které Renomia za klienty vyřizuje v případě škodní události. „Naše sluţba je postavena tak, ţe klientovi jednak vyjednáme nejlepší podmínky s pojistitelem a zároveň mu poskytujeme pomoc, kdyţ se něco stane. Zaměstnanec našeho oddělení pak jedná s pojistitelem, aby byla škoda co nejlépe a nejrychleji vypořádána. Pro zákazníky je klíčové vědomí, ţe kdyţ se něco stane, ţe to funguje,“ říká Nepala. Renomia takto ročně řeší přes 30 tisíc událostí, má na to tým 39 lidí. „Zakladatelka firmy před zaloţením pracovala v oddělení likvidace, takţe jsme řešení škod měli takříkajíc v DNA. A zakládáme si na tom, ţe se klientŧm takto věnujeme,“ dodává. Start v Hranicích na Moravě Jiřina Nepalová firmu zaloţila před dvaceti lety v Hranicích na Moravě. „Pracovala v České pojišťovně na Moravě a po revoluci měla touhu podnikat, dělat něco podle sebe. Realizovala to v oboru, který zná, viděla, ţe se radikálně změní pojistný trh. Do té doby fungovala jedna státní pojišťovna a bylo jasné, ţe na trh přijdou nové. Začali se objevovat i makléři, takţe také zpŧsob servisu pojistek se začal měnit. Zaloţila tedy malou pojišťovací agenturu. Já jsem v té době studoval ve Francii ekonomii, viděl jsem její zájem, tak jsem tam navštívil asociaci pojišťoven a pojišťovacích makléřŧ a povídal jsem si s nimi, jak tam trh funguje. Bylo to zcela jiné neţ v Česku, ale bylo zřejmé, ţe i u nás se to vyvine podobným směrem. Tak jsme se spojili – já jsem začal vlastně hned od začátku v Renomia pŧsobit – a měli jsme obrovské nadšení vytvořit firmu, která bude umět pro klienty udělat to nejlepší, co lze,“ popisuje začátky. Renomia takto začala na severní Moravě v malém městě a postupně se posouvala do Ostravy, do Brna, do Prahy i do dalších zemí. „Bratr Jiří se přidal asi po roce. Byli jsme ambiciózní, chtěli jsme se rozvíjet, zajímali jsme se o to, co se děje ve světě. Dokázali jsme získat i dobré zaměstnance, dokonce první dva jsou stále s námi. Jsou v Přerově na pobočce,“ říká Pavel Nepala. A kdo byli první klienti? „Začali jsme s malými podnikateli, kteří vznikali v okrese Přerov, tehdy nic moc nevěděli o pojištění. Takţe pro ně vlastně bylo perfektní, ţe jsme se o to postarali. Vznikaly nové pojišťovny, na trh vstoupila Kooperativa, Allianz, vznikala konkurence a pojistné podmínky se výrazně zlepšovaly. Takţe podnikatelé mohli mít za stejnou cenu mnohem lepší krytí.“ Rodinný model funguje Netradiční rodinný model podnikání u Nepalŧ zjevně neskřípe. „Vţdycky bylo dŧleţité, aby zakladatelé, tedy máma, já a bratr, drţeli spolu. Abychom se naučili společně podnikat. Jsme uţ spolu dvacet let a vţdy jsme sami táhli za jeden provaz. Podařilo se nám získat nové kolegy. Samozřejmě museli jsme přizpŧsobit chod firmy inovacím, tomu, ţe na trhu například padaly sazby, přinést věci ze zahraničí, mnohdy to bylo náročné na čas. Někdy bylo pracovní nasazení na hraně, coţ uţ teď není tak extrémní,“ říká. Plné znění zpráv


Nepalovi o prodeji firmy neuvaţují – i kdyţ prý nabídky dostávají. „Chceme Renomia dále rozvíjet jako firmu, kde naše rodina je hlavní akcionář. Ale zároveň ji otvíráme schopným lidem i mimo rodinu. Firmu řídí výkonný výbor, který má šest členŧ, z toho tři jsme z rodiny. Všichni mají stejné hlasovací právo,“ popisuje. A roste další generace pojistných makléřŧ? „Mŧj desetiletý syn, kdyţ se učil mluvit, říkal R jako Renomia. Dnes hraje golf a říká, ţe v budoucnu by chtěl hrát golf a pracovat v Renomia. Uvidíme, v jakém poměru to bude, ale uţ teď sem rád chodí, dokonce minulé léto pomáhal. Ale nechceme nikoho nutit, máme v rámci rodiny teď pět dětí a moţná se toho některé chytne. Byli bychom rádi,“ přiznává Pavel Nepala. Kromě Nepalových jsou v Renomia i dva minoritní akcionáři. Pět procent vlastní Petr Sýkora, který kdysi vybudoval úspěšnou firmu Papirius – je to osobní kamarád Pavla Nepaly. Více jak deset procent má dlouhodobý partner firmy Michal Čajka. Moţná si rodina časem přizve další lidi. „Máme do budoucna velké plány a podporujeme zapojení další zkušených kolegŧ. A čeho si ceníme hodně je naše kultura a hodnoty, které mí kolegové chápou a které povaţují za silnou stránku firmy – dobré vztahy, spolehlivost, sluţba, rozvoj a nadšení,“ uzavírá. Pavel Nepala (41) Absolvoval Institut ekonomických studií FSV UK v Praze, účastnil se vzdělávacího programu na Sorbonne, Université Paris. Od 1993 po současnost je spolumajitelem a managing partnerem společnosti Renomia. Odpovídá za strategickou expanzi v regionu střední a východní Evropy, obchod a marketing, aktivně se podílí na rozvoji, upevňování mezinárodních vztahŧ a budování kontaktŧ společnosti po celém světě. Je členem správní rady Nadace Terezy Maxové dětem a Nadace Jana a Medy Mládkových. Ţije s rodinou v Praze. Čtěte také: Pojišťovací společnost Renomia rozšiřuje aktivity Renomia network slaví jednu miliardu pojistného

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/renomia-rodina-nepalovych-zije-pojistovnictvimjedenadvacet-let-1081514

Nyní se hroutí Ukrajina, kdy dojde na Střední Asii? 30.4.2014

Ekonom

str. 37

Komentáře - Alter eko

O významu ukrajinské krize ve středoasijském regionu v pořadu Alter eko diskutovali Michael Romancov a Slavomír Horák. * Jak moc se v současné době vnímá ve Střední Asii dění na Ukrajině? Kazachstán je ochoten Rusko podpořit, byť má obavu o svá severní teritoria, z velké části obývaná Rusy. Dokud bude ale loajální vŧči Moskvě, Rusko, zdá se, touto kartou hrát nebude. Kyrgyzstán má na severu také velkou ruskou populaci, a proto se i on snaţí být proruský. To je umocněno tím, ţe je závislý na spotřebním zboţí z Ruska, kam navíc hodně Kyrgyzŧ odjíţdí za prací. A Tádţikistán, ten se svou pozicí i reakcí Kyrgyzstánu hodně podobá. * Znamená to tedy, ţe postsovětské státy postup Ruska víceméně schvalují? Nejostřeji se proti ruskému vměšování do ukrajinských záleţitostí postavil Uzbekistán. Má pro to své dŧvody – snaţí se najít jakýsi modus vivendi se Spojenými státy a zároveň má ve hře i čínský faktor. Sází prostě na multivektorovou zahraniční politiku a od Ruska se snaţí izolovat, co to jde. Turkmenistán, ten je Plné znění zpráv


řekněme inertní. Z turkmenských médií ani ze signálŧ z ministerstva zahraničí není moţné vysledovat, co si vlastně o Ukrajině myslí. * Jednou z příčin ukrajinské krize bylo rozhodnutí zastavit hospodářské srŧstání s Evropskou unií. Jako moţná alternativa se jevila Euroasijská unie. Jak je tento projekt vnímán ve Střední Asii? Jediným členem je Kazachstán a tamní reakce jsou smíšené. Řada kazašských podnikatelŧ si stěţuje na příliv levného ruského zboţí a sluţeb. V Kyrgyzstánu a Tádţikistánu se pak vedou bouřlivé debaty o tom, jestli do unie vstoupit. Obě země jsou členy WTO, coţ by přístupová jednání komplikovalo. Navíc zvláště v Kyrgyzstánu je mnoho odpŧrodpovídá: odpŧrcŧ vstupu. * Z mého pohledu je euroasijská integrace pokusem onen postsovětský prostor co moţná nejvíce izolovat od čínského vlivu. Vnímáte to podobně? Čína uţ je ve všech pěti středoasijských zemích největším nebo druhým největším investorem. A to samé se dá říci o obchodu. Naopak pozice Ruska rok od roku eroduje, přitom ještě před deseti patnácti lety hrálo Rusko prim. Platí to i o vývozech energetických surovin, které se v posledních letech přeorientovaly na Čínu. Například drtivá většina turkmenského plynu proudila před pěti lety do Ruska, teď uţ více neţ polovina směřuje na východ. * Poškodilo by tedy středoasijské státy nějak diskutované plošné zavedení hospodářských sankcí vŧči Rusku? Jinými slovy, nakolik jsou jejich ekonomiky s Ruskem propojené? Hlavní hospodářský vektor ze Střední Asie směřuje do Číny, to je pravda. Na druhou stranu je tam ale celá řada ruských investic do významných, strategických projektŧ, jako jsou například hydroelektrárny v Kyrgyzstánu. Druhým a mnohem dŧleţitějším faktorem je pak migrace, a to zvláště pro Uzbekistán, Kyrgyzstán a Tádţikistán. Například ze sedmi milionŧ Tádţikŧ jich milion pracuje v Rusku. V momentě, kdy se ruská ekonomika začne zadrhávat, přitom hrozí návrat migrantŧ a následné obrovské sociální a ekonomické problémy. *** Celý pořad si mŧţete poslechnout na Ekonom.cz/altereko a ve vydání Ekonomu pro iPad. Projekt Alter eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC. Foto popis| Slavomír Horák Fakulta sociálních věd UK Foto autor| Ilustrace: Miloš Gašparec

Příštích deset let rozhodne, do jaké části unie budeme patřit 30.4.2014

Hospodářské noviny str. 01 Příloha - Deset let v Eu Marek Hudema

EU BUDE HLEDAT SMYSL SVÉ EXISTENCE A POTVRDÍ SE JEJÍ ROZDĚLENÍ NA DVĚ ČI TŘI PROPOJENÉ ČÁSTI. SPOJOVAT JI BUDE STRACH Z NÁVRATU KRIZE A ZŘEJMĚ I OBAVY Z RUSKA. Evropská unie Deset let máme za sebou a těch dalších deset, které proţije Česko v Evropské unii, bude zřejmě zajímavějších neţ končící první dekáda. Česká republika si bude moci čistě politicky zvolit, do které části Evropy bude patřit. Česko se rozhodne, zda přijme euro a všechny závazky týkající se koordinace hospodářských politik a připojí se k „jádru“ EU. Nebo zda zŧstane zcela na okraji. Potvrdí se totiţ zřejmě uţ dnes patrné rozdělení Evropy na několik rŧzně propojených částí. Přesunu dalších státních a vládních pravomocí do „Bruselu“ se ale Česko stejně nevyhne, ať bude jeho volba jakákoli. Bude to nutné pro to, co má unii v nadcházejících letech drţet pohromadě. Snaha zabránit další ekonomické krizi a také strach ze závislosti na dodávkách plynu a ropy z Ruska. Liberalizace a prostitutky Historie nám ale o tom, jaké bude další postavení Česka v unii, mnoho nenapoví. Jasné je z ní totiţ jen to, ţe Česko rozhodně unii neopustí ani se nepostaví proti jejímu hlubšímu propojování. Plné znění zpráv


Členství v unii je pro Českou republiku příliš výhodné a závislost na vývozu do Německa a dalších zemí eurozóny příliš velká, neţ aby se kdokoli odváţil „sypat písek“ do soukolí další integrace. Například podle studie Úřadu vlády rostlo české hospodářství díky vstupu do unie o 1,1 procentního bodu rychleji, neţ by tomu bylo mimo EU. Česko zaţilo v letech 2000–2007 nejrychlejší ekonomický rŧst ve své historii. Evropa ovlivnila Česko dokonce uţ před jeho vstupem do unie. Asociační dohoda uzavřená v roce 1993 nám umoţnila se zeměmi unie snadněji obchodovat, cestovat do nich i tam podnikat. Ne všechno bylo samozřejmě ideální a našly se i kuriózní situace. Například právo podnikat jako ţivnostník v EU pro občany přidruţených zemí potvrdil Evropský soudní dvŧr v roce 2001 poté, co si české a polské prostitutky stěţovaly, ţe jim v práci na ţivnostenský list brání nizozemská vláda. Unie také donutila Česko při vyjednávání o vstupu k přijetí jejích standardŧ, coţ znamenalo zrušení spousty pozŧstatkŧ plánovaného socialistického hospodářství: třeba monopolu Českého Telekomu nebo Transgasu na dovoz plynu. „Byl to pozitivní liberalizační šok,“ říká Pavel Kysilka, šéf České spořitelny. Nečitelní potíţisté Česko bylo v unii zpočátku bráno jako spolehlivý spojenec – i přes některé výroky a postoje Václava Klause. Ostatně takové bylo i veřejné mínění. I to se ale postupně měnilo. Pak si však Česko vyslouţilo nálepku evropských potíţistŧ. Začalo to nenápadně uţ při našem vstupu do unie. Splnění některých evropských standardŧ totiţ Česko před vstupem do EU přislíbilo – jenţe pak se ze svých závazkŧ snaţilo „vykroutit“. Třeba zákon o státní sluţbě byl přijat uţ v roce 2002, ale jeho účinnost byla pětkrát odloţena a dosud neplatí. Údiv pak vzbudil i pád vlády Mirka Topolánka v roce 2009, právě uprostřed českého předsednictví Evropské unie. A definitivně jsme si vykoledovali nálepku nevyzpytatelných troublemakerŧ na jaře 2011. Premiér Petr Nečas odmítl podepsat fiskální pakt omezující zadluţování evropských zemí. Stejnou věc udělala pouze Velká Británie. Její odmítavý postoj byl ale na rozdíl od Česka jasný. Nesnaţila se v návrhu paktu prosadit změny, aby po jejich částečném zapracování jako Česko odmítla podepsat. Vláda pod vedením sociální demokracie tvrdí, ţe se přístup Čechŧ k EU změnil. Zástupci České republiky přes sílící odpor vŧči Evropské unii doma budou prý v Evropě čitelní a směřují do „jádra“ evropské integrace. Trochu jiná eurozóna Není ale příliš jasné, co se tím vlastně myslí. I kdyţ státní tajemník pro Evropu při úřadu vlády Tomáš Prouza tvrdí, ţe v příštích deseti letech uţ přijmeme euro, podle ministra financí Andreje Babiše nechce současná vláda vstoupit ani do ERM II, tedy do jakési dvouleté „čekárny na euro“. Platit eurem tak budeme nejdříve za šest let, zřejmě ale později. Eurozóna se přitom do té doby výrazně změní. „Musí se změnit, aby byla schopna odolat dalším krizím, které budou přicházet, ať uţ se to politikŧm líbí, nebo ne. Musí vzniknout funkční bankovní unie, společné pojištění vkladŧ, společný rozpočet, který bude násobně vyšší neţ ten stávající. Bez těchto opatření nemŧţe eurozóna dlouhodobě úspěšně fungovat,“ tvrdí například David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. Zda bude za deset let existovat velký společný rozpočet eurozóny, či dokonce celé unie, není podle dalších ekonomŧ zdaleka jisté. Dojde ale zřejmě minimálně k větší koordinaci hospodářských politik jednotlivých zemí a k dalšímu posilování rŧzných společných fondŧ. Ne ţe by si evropští politici něco takového přáli. Ale i kdyţ se to veřejně většinou neodváţí přiznat, ţijí a budou nadále ţít v obavách z opakování krize eurozóny. A pod tlakem „finančních trhŧ“ budou přijímat další reformy, omezovat náklady na práci a propojovat minimálně nepřímo státní rozpočty evropských zemí. Pokračování na straně 2 Dokončení ze strany 1 Jak nakonec bude eurozóna vypadat, není dnes jasné. Víme jen to, ţe Česká republika bude moci i tento vývoj alespoň částečně ovlivňovat. A tím vlastně i to, jak bude či, nebude v příštích letech pro Čechy reálné přijetí eura. Čeští politici totiţ budou přítomni na části jednání o nové podobě eurozóny. Nejviditelnější přitom bude zápas o schválení změny základní Smlouvy o Evropské unii, coţ je jakási forma evropské „ústavy“ – jedno z hlavních témat následujícího desetiletí. K jejímu přijetí je nutný souhlas všech členských zemí, a tak ji bude muset schválit i budoucí česká vláda. Vzhledem k rostoucí skepsi veřejnosti vŧči „Bruselu“ to nebude jednoduché a vyloučeno není ani referendum. Na druhou stranu, na první pohled pŧjde při změně „ústavy“ o technikálie, které se zčásti budou týkat jen zemí platících eurem. Pokud do té doby euro nahradí českou korunu, čeští prounijní politici zřejmě začnou vysvětlovat voličŧm, ţe se jich to vlastně ani moc netýká. Ţe jde jen o to, „nebrzdit“ integraci eurozóny, která je pro nás ţivotně dŧleţitá kvŧli našemu vývozu. Záleţí ovšem na tom, kdy by se smlouva měla změnit. „V dalších pěti letech problémy s ekonomickým rŧstem, sociální politikou a rŧstem počtu přistěhovalcŧ povedou k nárŧstu Plné znění zpráv


preferencí extremistických stran, později ale bude jejich vliv upadat, protoţe nebudou schopny nabídnout ţádné funkční řešení,“ předpovídá státní tajemník Prouza. Nová smlouva i další sjednocující kroky se budou vyhýbat vytváření společného evropského sociálního modelu, jednotného sociálního pojištění či jednotných podpor v nezaměstnanosti. „Pro společný sociální model tu není politická vŧle, která by musela být v celé Evropské unii,“ vysvětluje Ivo Šlosarčík, jenţ se zabývá evropskou integrací na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Nedá se ovšem vyloučit, ţe EU bude mnohem více koordinovat například výši některých daní. Česko se přitom soustřeďuje hlavně na další rozvoj jednotného vnitřního trhu unie. Přináší totiţ republice závislé na vývozu největší prospěch – na tom se shodnou všechny politické strany. Ostatně, studie Úřadu vlády vypočítává, ţe jen v současnosti projednávané návrhy by v případě schválení přinesly Česku v následujících pěti letech 230 miliard korun. „Podaří se ale integrovat jen některé sektory ekonomiky,“ varuje Aleš Chmelař z bruselského think-tanku CEPS. Přetrvávají současné obavy z levné práce, z přílivu cizincŧ, tedy z příslovečného polského opraváře či rumunské uklízečky. Bez vojákŧ, ale s plynem Velká témata, jako je vytváření společné evropské zahraniční a bezpečnostní politiky, zŧstanou na okraji nebo se o nich nebude mluvit. „Evropa bude mít moţná společné útvary rychlého ale pŧjde spíše o koordinaci národních jednotek,“ míní Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty. Evropské země se při své obraně budou stále spíše spoléhat na NATO a unie bude slouţit jen k tomu, ţe bude moţné pod její hlavičkou poslat vojáky například na humanitární či mírové mise do Afriky, jak to státy dělají uţ dnes. Nedojde ani k větší „demokratizaci“ unie, například ke zřízení druhé komory Evropského parlamentu, kde by byli zástupci národních státŧ a jejíţ vytvoření by mohlo vést k větší pochopitelnosti EU a také k vyšší podpoře myšlenky sjednocené Evropy ve veřejnosti. Sjednocování Evropy bude spíše postupovat cestou, kterou německý filozof Jürgen Habermas kritizuje jako „exekutivní federalismus“. Tedy dohodami představitelŧ vlád, často zvláštními smlouvami mimo instituce EU. Podobně, jako vznikl fiskální pakt nebo jako nyní vzniká jedna část bankovní unie, tedy společný záchranný fond pro banky v potíţích. Jediná oblast, kde bude vidět „evropská myšlenka“ a která mŧţe zaujmout i českou veřejnost, bude snaha vybudovat to, co nynější evropský prezident Herman van Rompuy nazývá „energetickou unií“. Jinak řečeno, snaha zbavit se závislosti na dodávkách ropy a plynu z Ruska. Budou se propojovat ropovody a plynovody, unie moţná bude chtít koordinovat nákupy plynu a ropy. A Česká republika bude takové nápady ve svém vlastním zájmu zřejmě podporovat. *** V příštích letech se musí změnit eurozóna, aby odolala krizím. Ty totiţ budou přicházet, ať se to politikŧm líbí, nebo ne. David Navrátil hlavní ekonom České spořitelny Foto popis| O autorovi| Marek Hudema, [email protected]

Personální změny v EKOSPOLU: Novým ředitelem marketingu byl jmenován Ondřej Šťastný, tiskovým mluvčím se stal Jiří Štefek 30.4.2014

hypoindex.cz

str. 00

Realitní makléř

V přední české developerské společnosti EKOSPOL dochází s účinností od 1. května 2014 ke třem personálním změnám. Novým ředitelem sektoru marketingu se stal Ondřej Šťastný a novým vedoucím oddělení PR a tiskovým mluvčím Jiří Štefek. Do pozice ředitelky sekretariátu generálního ředitele byla jmenována Pavlína Bělohlávková. Ondřej Šťastný (30) Ondřej Šťastný vystudoval Podnikohospodářskou fakultu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Po studiích pracoval jako junior project manager ve společnosti Insiqua, která se zaměřuje na výzkum trhu. Do společnosti



EKOSPOL nastoupil Šťastný v srpnu 2011 a pŧsobil v oddělení marketingu. Ve své volném čase se věnuje sportu, především fotbalu, hokeji a in-line bruslení. Jiří Štefek (35) Jiří Štefek vystudoval politologii na Univerzitě Hradec Králové a na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Během studií a po nich pŧsobil jako ekonomický redaktor deníku MF Dnes. V následujících letech pracoval jako PR specialista v agentuře Knight&Svoboda a jako zástupce tiskového mluvčího v Hospodářské komoře ČR. Do společnosti EKOSPOL Štefek nastoupil v březnu letošního roku z časopisu Týden, kde pŧsobil pět let jako ekonomický redaktor. Ve svém volném čase se věnuje sportu, cestování, zahrádce a četbě literatury faktu. Pavlína Bělohlávková (30) Pavlína Bělohlávková vystudovala Provozně-ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze, kde poté pokračovala i v doktorandském studiu. Před kariérou vysokoškolského pedagoga dala přednost budování kariéry ve společnosti EKOSPOL, kde pracuje jiţ pět let. Ve svém volném času ráda cestuje, hraje volejbal, jezdí na kole a lyţuje.

URL| http://www.hypoindex.cz/personalni-zmeny-v-ekospolu-novym-reditelem-marketingu-byl-jmenovan-ondrejstastny-tiskovym-mluvcim-se-stal-jiri-stefek/

Manipulátoři, pití, bulvár. Mix, jemuţ nešlo čelit 30.4.2014

Mladá fronta DNES str. 04 Ivana Karásková

Z domova

Trojnásobná zlatá slavice Iveta Bartošová včera skočila pod vlak. Podle znalcŧ duše neměla nemocná ţena, závislá na alkoholu a lécích, navíc štvaná bulvárem, naději se zachránit a zase ţít normální ţivot. Zpěvačka Iveta Bartošová spáchala sebevraţdu. Její šílená jízda plná vzestupŧ a strmých pádŧ zrychlených alkoholem a léky skončila včera na kolejích. Nad jejím ţivotem se však smrákalo uţ dlouhé měsíce. A bulvární média, s nimiţ dříve fungovala v symbióze, postupný pád někdejší hvězdy detailně popisovala. Bez skrupulí a drsně. Uţ loni se šéf bulvárního webu Extra.cz Pavel Novotný nezdráhal přiznat: „Bartošovou tím zabijeme. Ona se ale zabíjí sama. Faktem je, ţe na ní dlouhé roky parazitujeme... Uvědomuji si, ţe kdyţ ji nafotí pomočenou, je to nedŧstojné a ţe tím přispíváme k jejímu blíţícímu se konci,“ řekl Novotný v rozhovoru pro slovenský web sme.sk.“ Troska na italské pláţi Ještě po svatbě s Jiřím Pomejem v roce 2008 jako by zpěvačka nabrala dech k novému rozjezdu kariéry. Následoval románek s Italem Domenicem Martuccim. Kdyţ se loni Bartošová provdala za Josefa Rychtáře, vyhlašovala, ţe se pŧjde léčit ze závislosti na alkoholu a lécích. Z psychiatrické léčebny v praţských Bohnicích však na reverz odešla s tím, ţe léčbu zvládne sama. „To ale v jisté fázi nejde. Alkoholici také potřebují podporu rodiny, říká se tomu tvrdá láska. Rodina musí signalizovat: Miluji tě, ale jen kdyţ nepiješ,“ komentovala to vedoucí lékařka bohnického oddělení závislostí Gita Pekárková. Takovou oporu nemocná depresivní ţena téměř jistě postrádala. Obklopená problematickými muţi měla po pravdě pramalou šanci se zachránit. Na veřejnost prosakovaly i zprávy o domácím násilí. Bez spolupráce s údajnou obětí však měla policie, stejně jako sdruţení pomáhající týraným, svázané ruce. Bartošová se tak ve skličující reality show měnila před očima národa v zuboţenou pasivní loutku. Situace vygradovala uţ loni v létě údajným únosem. Bartošovou tehdy odvezl jeden ze ctitelŧ, Zdeněk Macura, do Itálie a ten druhý, Josef Rychtář, ji tam jel vysvobodit. Bulvár tehdy vděčně skočil po fotce bezvládné ţeny na italské pláţi v plavkách naruby, kterou pořídil Zdeněk Macura. Iveta se stala mucholapkou na psychopaty, člověkem, který uţ nedokáţe vstát. Otázkou zŧstávalo jen to, kdy se stane tragédie. „V poslední době vedla zoufalý ţivot a zvolila si jistý a rychlý zpŧsob, jak ho ukončit. Plné znění zpráv


Přestoţe sebevraţda na kolejích zrovna nebývá výsadou ţen, které volí častěji medikamenty,“ říká psycholog Jeroným Klimeš. Bulvár loví v malém rybníce Pro celebrity bývá bulvár dobrý sluţebník, ale zlý pán. A tak se jednou „bezvládná Bartošová válela se v moči bez kalhotek“, jindy byla „vyhublá na kost“ nebo vypadala jako po mozkové mrtvici“. Bulvární média tak v podstatě konec zpěvačky předpověděla. Názor, ţe je bulvár hlavním viníkem Ivetiny smrti, však mediální analytik Milan Kruml označuje za zkratku. „Mezi zpěvačkou a médii do jisté doby fungovala vzájemná symbióza, pak ale padly hranice. Český bulvár loví v malém rybníku, takţe bere za vděk i pseudocelebritou. A nemyslím si, ţe po této tragédii něco na svém chování změní,“ říká Milan Kruml. Podle Tomáše Trampoty z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity je alibismem tvrdit, ţe si čtenáři tato sousta ţádají a nabídka je prostou reakcí na poptávku. Bartošová se zabila v den, kdy měla s manţelem oslavovat jeho narozeniny. Zvolila smrt na kolejích. Stejně přišel v roce 1985 při autonehodě na přejezdu o ţivot zpěvák Petr Sepéši, její první velká láska. *** Je obětí bulváru i vlastních běsŧ, reagovali kolegové ze showbyznysu Janis Sidovský manaţer a producent » Problémy nejsou ostuda Iveto, měli jsme Tě rádi a drţeli Ti palce. Být v problémech není ţádná ostuda, protoţe potíţe se nevyhýbají nikomu. Kdyţ jsme spolu spolupracovali, pokládala jsi mi často otázku: „Co tomu říkají lidé?“ Dnes bych Ti odpověděl, ţe nám je to opravdu líto a jsme z Tvého osudu smutní. Myslím na Artura i Tvou maminku. Kéţ Tě provázejí andělé. Karel Gott zpěvák » Je to velká lidská tragédie Je to pár minut, co jsem se dozvěděl tu hroznou zprávu. Je to velká lidská tragédie, proto upouštím od jakýchkoli vzpomínek na Ivetu... Cokoli v tuto chvíli říct je zcela zbytečné. František Janeček producent a hudebník » Více nešťastných okolností Byla fenoménem a úţasnou zpěvačkou. Lidsky to bylo milé děvče a pro publikum princezna z Moravy. Na tragédii se podepsala souhra nešťastných okolností, ale je to čítankový příklad, jak se na někom mŧţe podepsat bulvár. Vladimír Kočandrle Warner Music » Drama plné přeludŧ K Ivetině tragickému osudu je těţké cokoli upřímného dodávat a nějak jej hodnotit. Ţila nekončící vnitřní drama plné přeludŧ, naděje i hrozeb. Sama v sobě proţívala věčný souboj křehkosti se všudypřítomným zlem, do kterého dávala nahlédnout svým posluchačŧm. Snad právě proto dokázala někdy být tak přesvědčivá. Richard Krajčo zpěvák a herec » Bulvár to dokázal A je to tady. Český bulvár to dokázal. Má na svědomí první smrt. Je to smutné, strašně smutné. R. I. P. IB. Michal David hudebník » Je to pro mě šok Nedávno jsme se náhodně potkali u benzinky cestou na koncert. Překvapilo mě, jak se drţí, skvěle vypadala. Ještě jsem jí říkal, jak jí to ohromně sluší. Tím větší šok to pro mne je, nezlobte se, ale víc vám nedokáţu říct. Foto popis| Druhá svatba Bartošová si v září 2013 za velkého zájmu médií bere Josefa Rychtáře. Foto popis| Poslední období Bulvár ţil v minulých týdnech zprávami o bídném zdraví zpěvačky. Foto popis| Před měsícem V březnu nafotila Iveta Bartošová snímky pro iDNES.cz, na kterých vypadala výborně. Foto autor| Foto: Lenka Hatašová

Ekonomika a politika Ruska a střední Asie 30.4.2014

Rádio BBC

str. 01

09:45 Alter Eko

Michael ROMANCOV, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Dobrý den, dámy a pánové. Vítám vás při poslechu dalšího pořadu Alter Eko, od jehoţ mikrofonu vás dnes zdraví a příjemný poslech přeje Michael Romancov. Několik posledních týdnŧ mediálnímu prostoru kvŧli krizi na Ukrajině vévodí Rusko. Právě proto se však pohled aţ příliš zuţuje na vlastní teritorium Ukrajiny, respektive na odvetné politicko-ekonomické kroky podnikané Evropskou unií a Spojenými státy. Navzdory tomu, ţe Rusko je obrovskou zemí a ţe prezident Putin stále hlasitěji tvrdí, ţe Západ a Evropu k ničemu nepotřebuje, nevěnujeme se jiným směrŧm a vektorŧm jeho zahraničněpolitického a ekonomického chování dostatečně. Právě tuto mezeru bychom se dnes alespoň částečně chtěli pokusit zaplnit. Mým dnešním hostem je odborník na střední Asii Slavomír Horák z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Vítejte ve vysílání. Slavomír HORÁK, odborník na střední Asii, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Michael ROMANCOV, moderátor -------------------Začneme nejprve dosti zeširoka. Jak moc intenzivně současné dění na Ukrajině je vnímáno, proţíváno, reflektováno ve střední Asii? Existují nějaká specifika? Slavomír HORÁK, odborník na střední Asii, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Specifika jistě existují. V podstatě dalo by se říct, ţe kaţdý ten stát má svoji reakci, svoji skupinu reakcí dokonce v některých případech, takţe kdyţ to vezmu stručně popořádku, tak Kazachstán vzhledem k tomu, ţe je nejvíce provázaný politicky, ekonomicky, diplomaticky s Ruskem, tak jeho reakce je velmi opatrná, spíše tedy je schopen podpořit Rusko, byť tedy tam má obavu o svá severní teritoria, rovněţ obývaná z větší části často ruským obyvatelstvem, takţe tam by mohlo také dojít k podobným problémŧm, jako mohlo dojít, jako to šlo nebo dochází na Ukrajině. Nicméně dokud se Kazachstán bude snaţit být loajální vŧči Moskvě, tak se zdá, ţe takové to nebezpečí nebo tuto ruskou kartu Rusko hrát nebude. Pokud jde o Kyrgyzstán, tak ten má zejména ve své severní části také poměrně velkou ruskou populaci, ruskojazyčnou. Ostatně Biškek a okolí hlavního města Kyrgyzstánu je vesměs ruskojazyčné, takţe i Kyrgyzstán se snaţí být velmi proruský. Ještě je to umocněné tím, ţe Kyrgyzstán je velmi závislý na Rusku, pokud jde o nejrŧznější dodávky například benzinu a spotřebního zboţí a podobných věcí, mimo samozřejmě mimo dodávek z Číny, a zároveň v Kyrgyzstánu je obrovské mnoţství lidí, kteří odjíţdějí buď sezónně nebo natrvalo do Ruska kvŧli migraci. Michael ROMANCOV, moderátor -------------------Zmínil jste u Kyrgyzstánu dodávky spotřebního zboţí. Chápu to tak, ţe Rusko to, co vyrábí samo, vyváţí do téhleté země, anebo se jedná o jakýsi v uvozovkách přeprodej toho, co do Ruska putuje odněkud odjinud? Slavomír HORÁK, odborník na střední Asii, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak tam jsou, tam jde zboţí dvěma směry. Jedním jde právě třeba takové věci jako je benzin a jiné, jiné suroviny nebo jiné částečně zpracované suroviny. Pokud jde o přeprodej, tak ten jde spíš opačným směrem, takového toho levného čínského zboţí z Číny přes Kyrgyzstán do Kazachstánu a do Ruska. Abych se, abych tedy pokračoval v tom výčtu, mohu-li, jak Uzbekistán ten je jako jediná země se patrně postavil velice, řekněme, ostře nebo v uvozovkách nejostřeji proti jakémukoli ruskému vměšování se do ukrajinských záleţitostí včetně Krymu. Má pro to své dŧvody. Snaţí se hledat momentálně, řekněme, jakýsi modus vivendi se Spojenými státy. Je tady ve hře faktor Číny. Uzbekistán neustále hraje na takzvanou multivektorovou politiku, zahraniční politiku, ţe tam i ten, a snaţí se od Ruska relativně se izolovat co nejvíc to jde. Takţe tam i tento postoj je pochopitelný. Tádţikistán má dost podobný postoj jako Kyrgyzstán, protoţe je výrazně závislý na Rusku. Opět, pokud jde o řadu investic, o dodávky právě některých těch polotovarŧ, a zase je tady ten faktor migrace. Ten je mimochodem dŧleţitý i v případě Uzbekistánu. A jediný Turkmenistán je takový, řekněme, velmi, velmi inertní vŧči těmto událostem. Z turkmenského ministerstva zahraničí, z turkmenských médií v podstatě není moţné vyčíst jakoukoli nějakou výraznější reakci na to, co se na Ukrajině děje. Plné znění zpráv


Michael ROMANCOV, moderátor -------------------Teď jste se zmínil o tom, ţe něco nelze vyčíst z těch informačních zdrojŧ. Takţe se zeptám na jednu věc. Jak jsou na tom tamější státy, respektive jejich obyvatelstva z hlediska přístupu k informacím? Platí tam, ţe hlavním nebo jediným zdrojem je oficiální vysílání státních zpravodajských médií nebo je tam nějaký rozdíl? Slavomír HORÁK, odborník na střední Asii, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak pokud jde o Turkmenistán, tak tam turkmenský internet nebo internet obecně v Turkmenistánu je velmi cenzurovaný, média jsou úplně cenzurovaná, takţe tam ty alternativní zdroje informací jsou poměrně těţko k dostání. Podobné trošku v menší míře je to i v Uzbekistánu, nicméně tam se přece jenom na internet, aspoň na některá média dostat dá, byť opět některá, řekněme, alternativní média, která referují o situaci na Ukrajině, jsou zakázaná, musí se jít přes rŧzné proxy servery. Poněkud jednoduší situace je v Kazachstánu a Tádţikistánu, kde sice existují státem kontrolovaná média, ale určitá alternativa i zde existuje. A relativně zase v kontextu tohoto regionu relativně nejsvobodnějším médii disponuje Kyrgyzstán, kde najdete opravdu celou škálu nejrŧznějších médií. Otázka je zase jejich poslechovost v případě rádií či čtenost v případě tištěných či internetových zdrojŧ. Michael ROMANCOV, moderátor -------------------Jednou ze zásadních příčin ukrajinské krize bylo rozhodnutí tehdejšího prezidenta Janukovyče přehodnotit dosavadní ekonomické směřování země směrem k Evropské unii a tedy moţné nasměrování na vznikající Eurasijskou unii. Jak je tenhle projekt, mám tím na mysli samozřejmě Euroasijskou unii, vnímám ve střední Asii? Jedná se o dŧleţité téma nebo se zatím týká jenom Kazachstánu? Slavomír HORÁK, odborník na střední Asii, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak to téma se samozřejmě týká nejvíce Kazachstánu, který zatím jako jediný z toho regionu je členem Euroasijské unie. Ty reakce na ty dosavadní zkušenosti s Euroasijskou nebo takzvanou celní unií, tak Euroasijský by měla přijít aţ od 1. ledna příštího roku, tak ty první reakce jsou, řekněme, smíšené. Řada kazašských podnikatelŧ si stěţuje na, řekněme, zda příliv, výrazný příliv ruského zboţí, ruských produktŧ, které, ruských sluţeb, které jsou často levnější neţ kazašské, jsou, operují na mnohem větším, větším terénu, čili si mohou dovolit nabídnout třeba levnější, levnější zboţí, či právě levnější sluţby. Takţe začínají, začínají negativně pociťovat vliv evro ..., eura nebo té celní unie. Třeba kazašské banky, úvěrové podniky a podobné záleţitosti. V Kyrgyzstánu a v Tádţikistánu se vedou velké debaty o tom, jestli vstupovat či nevstupovat do tohoto uskupení. Musíme mít na paměti, ţe obě země jsou, Kyrgyzstán jiţ od roku 98 a Tádţikistán od loňského roku jsou také členy WTO, Světové obchodní organizace, takţe tam jsou i větší komplikace, pokud jde o přístupová jednání. Musíme se to všecko sladit také zároveň s normami Světové obchodní organizace, a ty podmínky pro vstup třeba Kyrgyzstánu či Tádţikistánu se velmi výrazně odlišují od podmínek, za kterých do této organizace vstupovalo Rusko. A Rusko samozřejmě si diktuje své podmínky podle toho, jakým zpŧsobem si vyjednalo ta přístupová jednání. Ono čili tady je velké, velký problém, jak tyto záleţitosti vyřešit. A navíc zvláště v Kyrgyzstánu je opravdu velké mnoţství protivníkŧ, vstupu, z rŧzných dŧvodŧ vstupu do tohoto uskupení, argmentujíc mimo jiné právě členstvím v WTO. Michael ROMANCOV, moderátor -------------------Opravte mě, pokud se mýlím, ale z mého pohledu je euroasijská integrace, natoţ pak potom ten její další rozměr, o kterém se prezident Putin zmínil, to znamená to vytvoření jednotného ekonomického prostoru od Lisabonu po Vladivostok, vlastně pokusem, jak postsovětský prostor co moţná nejvíce izolovat od čínského vlivu. Vnímáte to taky tak, nebo z té středoasijské perspektivy myslíte si, ţe tam je v případě ve hře ještě nějaký další fenomén? Slavomír HORÁK, odborník na střední Asii, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak pokud jde o čínský vliv ve střední Asii, tak tam je vţdycky problém. Vlastně Čína je veliká, Čína má ve střední Asii momentálně své veliké investice, pokud se podíváme na to, který stát nejvíce investuje v tomto Plné znění zpráv


regionu, tak ve všech 5 zemích je Čína na prvním a v úplně nejhorším případě na druhém místě. To samé se dá říct, i pokud jde o objem obchodu. Zatímco pozice Ruska v tomto směru klesá rok od roku, pokud se podíváme na tytéţ ukazatele třeba před 10, 15 lety, tak tam jednoznačně Rusko dominovalo ve vzájemném obchodu, do určité míry ve vzájemných investicích. Momentálně Rusko padá v tomto směru, ten obchod ne ţe by úplně upadal ten obchod, naopak jede nahoru, ale prostě pokud jde o čínský obchod, tak ten je rapidně rychlejší. Velmi zásadně rostou objemy jak importu ze střední Asie do Číny, tak i čínského exportu do střední Asie. Tím importem myslím především energetické suroviny, které střední Asii do značné míry nebo z větší části dneska přeorientovávají nebo přeorientovali na Čínu. Pokud se podíváme třeba na vývoz turkmenského plynu, tak zase před asi zhruba 5 lety drtivá většina turkmenského plynu šla do Ruska. V současné době více jak polovina turkmenského plynu směřuje právě do, na východ do Číny. Michael ROMANCOV, moderátor -------------------Tím se dostávám k další otázce. Jak by středoasijské státy, pokud vŧbec nějak byly poškozeny zavedením eventuálních plošných ekonomických sankcí ze strany Evropské unie a Spojených státŧ vŧči Rusku? Tím mám na mysli, nakolik ty jejich ekonomiky jsou s Ruskem propojené a nakolik ne? Teď jste naznačil tedy, ţe jaksi ten hlavní vektor směřuje do Číny. Slavomír HORÁK, odborník na střední Asii, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak máte pravdu, ţe hlavní vektor sice směřuje do Číny nebo ta Čína začíná být opravdu nejvýznamnějším hráčem, pokud jde o obchodní vztahy. Na druhou stranu je tady celá řada jiných faktorŧ. Třeba to jsou investice do některých velice strategických záleţitostí, jako jsou třeba v Kyrgyzstánu investice do, do hydroelektráren, investice do rŧzných zařízení, strojových zařízení. Taková relativně přesná mechanika, která, kterou středoasijské státy nedováţejí z Číny, ale právě z Ruska. Rusko má nakontraktované celé řady, celou řadu dodávek pro zemědělský prŧmysl a podobně, čili to je velice dŧleţitý faktor. To nejsou ty investice, pokud jde o objem. Dŧleţité pokud jde o objem, ale pokud jde o, řekněme, kvalitativní sloţku. A druhá, druhá a troufám si říci ještě mnohem významnější sféra je to, o čemţ jsem tady uţ, to, co uţ jsem malinko naťuknul a to je faktor migrace. Zvlášť pro Uzbekistán, Kyrgyzstán a Tádţikistán, kdy, kde v Rusku pracuje, odhaduje se, ţe třeba zhruba ze sedmimilionové populace Tádţikŧ je milion lidí, to sedm, těch 7 milionŧ beru i s kojenci, malými dětmi a starci, takţe to je 1/7 kompletní populace Tádţikistánu zhruba pracuje v Rusku. V momentě, kdy ruská ekonomika začne se zadrhávat, mít problémy, začne stagnovat, tak hrozí návrat těchto, těchto migrantŧ zpět a s tím na to navazující obrovské sociální a ekonomické problémy v těch daných zemích. Takţe to bych viděl jako velký fenomén a řekněme, to je to, co by se mohlo těch středoasijských zemí, minimálně těchto, těch tří vybraných velice, velice výrazně dotknout. Michael ROMANCOV, moderátor -------------------Většina našich posluchačŧ ví či alespoň tuší, ţe existuje skupina takzvaných BRICS, jejímiţ členy jsou právě Rusko a Čína, dva aktéři, o kterých uţ jsme se taky mnohokrát dneska zmínili právě v kontextu té střední Asie. Kde vidíte případně jejich největší konkurenci v tomto prostoru? Jde mi totiţ o to, jak právě Rusko, abychom se vrátili k tomu, co jsem říkal uţ na začátku, tvrdí vlastně - vás, Evropany s Američany nepotřebujeme, protoţe my s Číňany jsme velcí kamarádi. Jak třeba tenhleten prostor, to jejich kamarádství jaksi reflektuje? Slavomír HORÁK, odborník na střední Asii, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak zatím by se dalo říct, ţe pokud jde čistě o střední Asii, tak tam Rusko a Čína hrají takovou hru jakoby řekněme určitého vzájemně se respektující symbiózu, kdy Čína velice výrazně investuje do zejména těch energetických záleţitostí, snaţí se najít odbytiště svých produktŧ. Rusko tomu příliš nemá moţnost čelit a domnívám se, ţe v Kremlu toto velice dobře vědí a jaksi na Čínu si také dávají pozor. Ostatně v Rusku mají z Číny neméně, nemenší strach neţ třeba ve středoasijském prostoru. Na druhou stranu Rusko se snaţí do Číny jakoţto do významného trhu najít svoje cestičky, vyváţí tam svoji vojenskou techniku, takţe ten, řekněme, vzájemně rusko-čínský obchod také velice rapidně roste. Na druhou stranu pořád si myslím, ţe ta klíčová sloţka ruského exportu leţí tedy, pokud jde o energetické suroviny zejména, tak leţí právě v tom západním, nikoli ve východním směru. Další věc je, ţe pokud vám vypadnou dodávky do Evropy, tak neţ Rusko vytvoří ještě podmínky pro dodávky takzvaně na Východ, ať uţ to bude do Číny nebo třeba do Koreje, do Japonska, ve všech těchto směrech se vedou jednání, tak to bude ještě nějakou dobu trvat. Plynovody, ropovody nepostavíte Plné znění zpráv


za pár týdnŧ nebo za pár dní, zvlášť teda v ruských podmínkách, ţe tam by mohlo v Rusku dojít k poměrně zásadním problémŧm, jeţ by zase na tu střední Asii mohly mít dopad mimo jiné třeba v tom migračním duchu, jak uţ jsem se zmínil. Michael ROMANCOV, moderátor -------------------Poslední věc, na kterou se vás v téhleté souvislosti zeptám, je uvaţovaný ruský vlastně zájem o dodávky energetických surovin do Indie. Ty produktovody by opětně musely vést přes střední Asii a nejspíš potom buďto přes Pákistán, Afghánistán nebo dokonce přes obě dvě tyhlety země. Domníváte se, ţe tento směr by mohl případně vŧči Číně vytvořit nějakou kolizní situaci, protoţe přece jenom ty vztahy mezi Čínou a Indií nejsou nejlepší? Slavomír HORÁK, odborník na střední Asii, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já se domnívám, ţe ne, protoţe nedovedu si představit ruské dodávky energetických surovin do Indie jako takové. Dovedu si představit při velmi dobré konstelaci politické a zejména bezpečnostní situace v Afghánistánu a v Pákistánu, ţe bude vystavěn Spojenými státy velmi silně podporovaný plynovod třeba z Turkmenistánu přes Afghánistán a Pákistán do Indie. Tam si tyto dodávky dovedu představit. Dovedu si představit dodávky třeba elektrické energie, pokud budou dostavěné některé hydroenergetické projekty v Tádţikistánu a v Kyrgyzstánu, tak tam si dovedu představit dodávky třeba do severního Pákistánu, myslím elektřiny. Nicméně četl jsem nedávno i některé ekonomické analýzy tohoto projektu, který není příliš rentabilní a zase má spíš geopolitický neţ čistě ziskový či ekonomický kontext. Michael ROMANCOV, moderátor -------------------Váţení posluchači, čas pro náš pořad určený právě vypršel. Děkuji svému hostu Slavomíru Horákovi z IMS Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Díky, ţe jste přišel. Slavomír HORÁK, odborník na střední Asii, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuju. Michael ROMANCOV, moderátor -------------------A od mikrofonu se s vámi loučí a příjemný poslech dalších pořadŧ přeje Michael Romancov. redaktorka -------------------A já ještě doplním, ţe pořad Alter Eko připravujeme ve spolupráci s týdeníkem Ekonom.



Přehled zpráv. Změny klimatu: daleko horší, neţ jsme čekali Lidové noviny ~ str. 04 ~ Domov JAN CHARVÁT

Recommend Documents