kavárenský čtvrtletník
Rozhovor s Janem Pokorným Jsme kavárna, ne dětské hřistě Kávové země světa
01 2 14
www.kavarenskenoviny.cz
Kavárenské noviny
Vážení milovníci kaváren a kávy, držíte v rukou první vydání Kavárenských novin. Noviny vznikají vzájemnou spoluprací Českého rozhlasu Radiožurnál a mamacoffee. Nápad na jejich vydávání přišel během organizace Prague Coffee Festivalu, který je každoroční přehlídkou zajímavých kaváren, pražíren kávy a kávové kultury. Smyslem je vytvářet noviny, na které se člověk těší a které přináší vhled do zákulisí vysílání Radiožurnálu a života kaváren. Poslech rozhlasu je forma setkávání. Člověk poslouchá, jak k němu moderátoři promlouvají, zapojuje svou imaginaci. I v kavárnách dochází ke každodenním setkáním. Některá jsou náhodná, šťastná, jiná smutná či dojemná. Stejně jako zprávy, které Radiožurnál přináší. Cílem novin je propojit oba světy a co nejvíce podpořit tato setkání.
Přeji Vám dobré čtení, Daniel Kolský
foto: Tereza Tydlitátová
Obsah O stanici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Pěstování kávy v Panamě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Sloupek Lucie Výborné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Rozhovor se šéfredaktorem Radiožurnálu Janem Pokorným . . . . . . . . . . . . 8 Staré pražské kavárny - Kavárna Union . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Jsme kavárna, ne dětské hřiště
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Člověk musí být připravený na vše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Jak se peče pro kavárnu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Pozvánka na výstavu do Veletržního paláce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Norské vafle podle Olafa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Jizerská 50 - test síly a zdatnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Kávové novinky / Odkazy a zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Kávové země světa - Etiopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Kavárny v regionech - Café Placzek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 French press - příprava kávy doma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
Vydavatel: mamacoffee s.r.o. Vychází ve spolupráci s Českým rozhlasem Radiožurnál Osmého listopadu 436/48, 169 00, Praha 6 IČO: 28364601 MK ČR E 21447 ISSN: 2336-2235 Vychází 4x ročně, místo vydávání Praha. Rozšiřují vlastní distribucí.
Elektronická verze je dostupná na www.kavarenskenoviny.cz Nevyžádané rukopisy nevracíme. Šéfredaktor: Daniel Kolský Grafická úprava: Veronika Vacková Kontakty: www.kavarenskenoviny.cz
[email protected] fb: kavarenskenoviny
O stanici
Český rozhlas Radiožurnál
Ze zákulisí Radiožurnál má největší síť zahraničních zpravodajů a redaktorů po celé České republice. Vysíláme v přímém přenosu autentická vyjádření, klíčové politické a společenské diskuse, rozhovory se zajímavými veřejně činnými lidmi, komentáře prezentující nejširší škálu názorů a postojů i náboženské vysílání nebo vysílání
je zpravodajsko-publicistická
pro národnostní menšiny. Jsme spolehlivý
moderní stanice.
a nebulvární zdroj informací.
24 hodin denně nabízíme rychlý, kvalitní a komplexní informační servis o událostech doma i v zahraničí. Každý den se dozvíte, jaké bude počasí i aktuální informace o dopravních komplikacích. Nabízíme Vám okamžité a rychlé zpravodajství, které se prolíná celým dnem a má přednost před jakýmkoliv naplánovaným programem. Přinášíme dopravní zpravodajství 24 hodin denně. Jsme každý den s Vámi v rytmu Vašeho dne.
Facebook: /radiozurnal
Jak nás naladíte Vysíláme v celé České republice, a to analogově
Twitter:
i digitálně. Na internetu nás snadno naladíte
@radiozurnal1
kdykoliv prostřednictvím webových stránek www.radiozurnal.cz. Aktivní jsme i na Facebooku a Twitteru.
-2-
Rozhovor Daniel Kolský/Pěstování kávy v Panamě
Jak nejlépe podpořit dobré farmáře? Arnoldo Picota je pěstitel kávy z Panamy. Seznámit jste se s ním mohli na říjnovém Prague Coffee Festivalu, kde představil svou farmu Rancho Gotta. Mezi znalci patří kávy z Panamy dlouhodobě jako jedny z nejlépe hodnocených.
Jak dlouho se kávě věnujete? Rancho Gotta Coffee Estate ‒ naše kávová farma ‒ byla založena mým tatínkem v roce 1986. Koupil ji jako místo, kde by chtěl strávit své stáří. Brzy jsme se však rozhodli, že zde vybudujeme farmu. Už během svých studií jsem věděl, že chci kávu jednou pěstovat. Původně jsem studoval jako můj tatínek architekturu, ale změnil jsem své zaměření na zemědělství a specificky téma pěstování kávy. Dnes se o farmu staráme spolu s mou ženou, našim pomocníkem a indiány. Proč jste začali produkovat právě kávu? Že tu budeme pěstovat kávu, jsme se rozhodli hned. Naše farma leží v regionu Jaramillo v údolí Boquete, kde se kávovým keřům vždy dařilo.
foto: archiv mamacoffee
Dnes je vidět, že jim zdejší klima opravdu
i nárůst objemu. Díky Prague Coffee Festivalu
prospívá. Mají vysokou produkci kávových třešní.
jsme v České republice získali odběratele kávy s pražírnou, a tak doufáme, že se nám, i přes
Jak vaše farma vypadá?
velice špatnou situaci na trhu kávy a ztráty kvůli
Přímo z farmy je vidět majestátní vulkán Barů
kávové rzi v roce 2013, bude letos relativně dařit.
‒ poslední vulkán v pásmu sopek, které prochází celou Střední Amerikou. Krajina je plná
Plánujete nějaké změny,
vulkanických skalek a hlubokých rýh potoků.
rozšíření farmy?
Město Boquete leží v nádherném údolí,
Minulý rok se nám podařilo vybudovat tech-
kterým protéká řeka. Půvab zdejší krajiny
nologii na propírání kávy. Díky tomu můžeme
mě fascinuje každé ráno. Farma se rozprostírá
větší část zpracování vlastních zrnek zajišťovat
na 25 hektarech. Na dvanácti pěstujeme kávu.
sami. Věříme, že se nám během dalších let podaří
Na dalších dvou vždy vysazujeme nové keře.
zcela dokončit celý proces zpracování. Je to nutné,
Kávovníku trvá čtyři roky, než začne skutečně
abychom mohli vše maximálně kontrolovat
plně plodit. Zbylá plocha farmy zatím není plně
a zvyšovat tak kvalitu zrnek.
využita. Plánujeme buď její postupné osazení,
Do budoucna bychom rádi farmu dále rozvíjeli
anebo tuto plochu necháváme ladem,
a rozšířili plochu, na které se káva pěstuje.
aby si odpočinula.
Další výzvou je experimentovat s jinými odrůdami. Koneckonců podpořit nás můžete
Jaká je letošní sklizeň? Je něco, na co se tento rok těšíte? Během sklizně očekáváme skvělou produkci
foto: archiv mamacoffee
i vy nákupem naší kávy!
foto: archiv mamacoffee
Sloupek Lucie Výborná
Hosté Radiožurnálu jsou lidé,
prostě KDO to sakra proti vám opravdu sedí?
kteří „hoří“.
Naštěstí jsou mezi herci také báječné výjimky. Proto mě během Adventu tolik potěšil rozhovor
Nedokážu to popsat lépe. Nezáleží na věku
s panem Josefem Abrhámem. Nebál se žádných
a vlastně ani na povolání, řemesle, práci, v níž
témat – hereckého důchodu, stárnutí ‒ a také
to dotáhli tak daleko, že se stala uměním.
velmi otevřeně dokázal popsat momenty,
Nejlépe to asi dokumentoval v jednom
kdy se na jevišti bál, že už neřekne další větu.
z posledních rozhovorů vynikající grafik
Řekl mi, že „humor se nejlépe dělá s kamennou
Jiří Anderle. Ještě před rozhovorem mi tento
tváří.“ Proto měl v komediích pánů Svěráka
bezmála osmdesátiletý pán říkal, že se nesmí
a Smoljaka takový úspěch. Trochu mě rozčilovalo,
moc rozohňovat, neboť mu to doktor zakázal.
když říkal „s mým ksichtem.“ Já tomu u lidí
Jenže poručte planoucímu!
ve věku nad 70 let (když se to povede) už říkám
Jen jsme se dostali k tématu rozhlas (Jiří už 17 let
umělecké dílo. V rádiu to bohužel není vidět,
vysílá v Českém rozhlase svůj pořad Láska
ale pro ty pozorné je to skvěle slyšet! Z trochu
za lásku), hudba a obrazy, začal Jiří plápolat.
jiného těsta byl Rudolf Desenský.
Mluvili jsme o naladění hlasu v moll a o tom,
Pokud jste o „ Panu psovi,“ žijícímu se smečkou
jak vypadají mollové nálady na jeho grafikách.
v maringotce na Vysočině, v životě neslyšeli
Doteď doufám, že nás jeho ošetřující lékař
a pejska sami máte, pusťte si tenhle rozhovor
neslyšel. Ale rádio bez emocí a naléhavosti
z archivu Radiožurnálu.
se prostě dělat nedá.
Není jen o tom, co všechno dokáže člověk
Jsou ale lidé, kteří v popisu práce emoce nemají.
na psovi zkazit, ale jak vychovat skvělého
Vlastně ani mít nesmějí. Ve studiu dopoledního
parťáka, na kterého nemusíte křičet a nemusíte
Radiožurnálu byla i jediná česká velvyslankyně
ho u toho ani kousat, což Rudolf občas těžce
EU v cizí zemi – Jana Hybášková. Její destinací
zvládnutelným psům dělá. Tenhle rozhovor
je Bagdád, její řečí arabština a její každodenní
je i o obrovské svobodě, kterou v sobě máme.
starostí je kromě politiky také vlastní bezpečnost.
Svobodných lidí mezi námi není nikdy dost!
Věřím, že potěšila posluchače svým pragmatick-
Tak přeji do Nového roku svobodnou vůli i vám.
ým přístupem. Hlavně dokázala vyvrátit spoustu
A taky radost, lásku, smysl pro změnu, paradox
klišé a hloupých představ, které máme nejen
i humor. Moji hosté ji totiž do studia přinášejí
o Iráku, ale také o diplomacii.
každý den!
Přiznávám, že mojí nejméně oblíbenou disciplínou v rozhlase jsou rozhovory s herci. Často totiž vůbec nevíte, jestli zrovna mluvíte s Králem Learem, Ivanem Karamazovem, ušlechtilým doktorem ze známého seriálu… -6-
Hosté Radiožurnálu jsou lidé, kteří “hoří“.
foto: archiv Radiožurnálu
Rozhovor se šéfredaktorem Daniel Kolský
Můj svět je svět rozhlasu
Změnu z pozice redaktora na šéfredaktora vnímám tak, že dnes každou chybu kohokoliv z Radiožurnálu beru jako svou vlastní. Doma často místo toho, abych si večer v klidu s manželkou sedl u vína, poslouchám, jestli se vše podaří. Jak moc vám zasahuje práce
Jan Pokorný nastoupil do Českého
do volného času, jak zvládáte sledo-
rozhlasu jako stážista.
vat trvalou linku zpravodajství?
Dnes je šéfredaktorem Radiožurnálu.
Manželka si musela založit kavárnu kousek
Ačkoli práce vyplňuje téměř všechen
od rozhlasu, abychom se alespoň trochu vídali
jeho čas, nepřestává ho bavit.
(smích). Můj svět je svět rozhlasu a ten přirozeně vytváří i můj domov. Není to práce od osmi
Jak jste se dostal k rozhlasu?
do šestnácti, ale je to způsob života. Mnohdy
Vyrůstal jsem na venkově a vstával do školy velice
si, abych nevyšel z reportérského cviku, na cestě
brzy ráno. Abych to zvládl, pouštěl jsem si rádio.
od mojí maminky z Cerhovic do Prahy popisuji,
To bylo na přelomu 70. a 80. let, kdy moderovali
co vidím. Protože beru někdy stopaře, mnohokrát
lidé jako Aleš Voves. Když v 7:10 řekl:
se mi stalo, že mě považovali za blázna a raději
„hele Marku už bys měl jít taky do školy,“
si vystoupili.
tak to na mě působilo a podněcovalo moji imaginaci. V roce 1982 jsem měl jít jako student
Pocházíte z venkova, kam se vracíte
žurnalistiky někam na praxi. Šel jsem do rozhlasu
odpočívat. Dovedete si představit,
a potkal tam právě Aleše Vovse, který stále dělal
že byste se tam vrátil natrvalo?
pořad „Dobré jitro z Prahy.“ To byl začátek mé
Občas mám neuchopitelnou touhu se na venkov
práce v rozhlase, kde jsem už téměř 30 let.
odstěhovat, ale stačí si vzít tři týdny dovolené a vždy hned po prvním týdnu dostanu angínu.
Dnes jste šéfredaktorem
Moje tělo je prostě zvyklé na stres. Potřebuje
Radiožurnálu, jak vnímáte ten posun
ho k normálnímu fungování a chci v tom i dožít.
od stážisty až k současnému postu?
Stres je součástí mojí práce. Moderátor zažívá
Asi mi to dali, protože jsem nejstarší (smích),
silné chvíle, když se něco skutečně děje. Když pak
ale vážně, místo brblání jsem si uvědomil,
po několika hodinách vyjdete ze studia a ‒ ať se
že je čas převzít odpovědnost a využít svých
na mě lékaři nezlobí ‒ máte chuť na cigaretu
zkušeností. Snažíme se posunout rádio dál
a panáka. To jsou adrenalinové zážitky, které
a zvyšovat poslechovost, aniž bychom snižovali
mě dodnes baví. Rozhodně však nejsem milovník
kvalitu vysílání. -8-
adrenalinových sportů.
Stres je součástí mojí práce
foto: archiv Radiožurnálu
Jsou nějaké takové okamžiky,
Stigma a trauma moderátorů nastává, když skončí
které si právě rád vybavíte jako
rozhovor a host už stojí ve výtahu. Najednou
silné momenty vysílání?
vás napadají ty nejzajímavější otázky. Někdy byste
Jeden z nich byl rekord 48 hodin non-stop živého
chtěl ještě něco zaznamenat, ale už je vypnuté
vysílání z Václavského náměstí s Lucií Výbornou,
nahrávání.
během kterého jsme měli 90 hostů. Naše teorie byla, že každý odvysílá čtyři hosty a pak si půjde
Jak dnes vypadá dobrý moderátor?
zdřímnout. Jenže to přesně nefunguje.
Základ tvoří dobrý a příjemný hlas. Jeho mozek
Člověku se roztočí hlava a mozek plně pracuje
musí být spojen s mluvidly. Někdy se nám stává,
a rozhodně se nedá hned usnout. Chodíte kolem,
že lidé projdou rozhlasem a jdou raději
dýcháte čerstvý vzduch. Byl to velký zážitek nejen
do televize, protože je rozhlas považován
proto, že to byl rekord, ale hlavně protože se nám
za to druhé médium, ale podle mě to tak není.
podařilo mít ve vysílání skvělé obsahy.
Rozhlas je navíc dobrá škola. Moderátoři
To byl v posledních pěti letech rozhodně jeden
se u nás naučí mít v „hlavě hodiny“ a zvládají
z nejsilnějších zážitků a dobré zúročení
tak lépe pracovat s vymezeným časem.
zkušeností.
Když jim někdo pak řekne „budeš na to mít 35 vteřin,“ tak si to dovedou dobře spočítat a umí
Kdo byli vaši nejzajímavější hosté?
to dát i do rámce vstupu.
Moji hosté mne, stejně jako hrdinové knih, které čtu, často ovlivní. Od dětství mám trošku chuť žít
Netoužil jste někdy přejít z rozhlasu
jako oni. Jako malý jsem chtěl být Vinnetou.
do televize? Zajímají mě všechna média, ale rozhlasu jsem jen
Rozhovory jsou vždy takové, jak jste schopen
přiměřeně nevěrný. Plně jsem s ním srostl a cítím
se dobře ptát, a proto nelze říct, jestli je nějaký
se být jeho nedílnou součástí.
host více nebo méně zajímavý. Moderátora nejvíce zaskočí, když host odpoví jedním slovem
Byl jste zahraničním zpravodajem
či větou. Z mládí si pamatuji rozhovor s Tomášem
ve Francii, změnilo to nějak váš
Skuhravým, který reagoval přesně tímto
pohled na práci?
způsobem. Zkušený moderátor může překvapit
Nedělím zpravodaje na zahraniční, či domácí,
jen sám sebe ‒ špatnou otázkou a trváním na je-
zprávaře, nebo sportovní redaktory. Mě zajímá
jím zodpovězení, nebo nedostatečnou přípravou.
jen, jestli jsou dobří, nebo špatní. U zahraničních zpravodajů je často situace taková, že mají rodiny v Česku a jsou tedy sami, a tak maximálně
-10-
využívají svůj čas. Bývají velice aktivní a vytváří
Jak vnímáte rozmach sociálních sítí
hodně materiálů. Moje situace ve Francii byla
a jejich propojení s rozhlasem?
přesně taková. Jel jsem tam již coby zkušený
Technologie jsou pro mě velká záliba, která
redaktor.
se podepisuje na rodinném rozpočtu, protože si chci vyzkoušet každou novou hračku.
Existuje nějaký formát pořadu, který
Na sociální sítě Radiožurnálu dáváme takové
by vás bavil a zajímal?
obsahy a komentáře, aby byly vyvážené a stejně
Vždy je třeba uvažovat o možném rozvoji.
kvalitní jako příspěvky, které vysíláme do éteru.
Myslím, že by Radiožurnálu slušela každodenní satirická glosa nebo mini skeč. Dobře napsaná
Uvažujete v ČRo nad tím,
a zahraná na aktuální téma. Bylo by to dobré
jak se bude v budoucnu vyvíjet?
zrcadlo politické scéně, slušelo by to médiu
Základní otázkou je, jak vůbec budou média
veřejné služby. Když jsem byl ve Francii, byli tam
za několik let vypadat. Nikdo neví, kam
neuvěřitelně populární Gumáci, kteří měli
se digitalizace dál posune. Rozhlas má skvělý
sledovanost leckdy vyšší než hlavní zprávy.
tým lidí, kteří vedou zajímavou diskusi o možných cestách. Snažíme se z rádia udělat
Máte nějaká rádia jako vzor?
věrozvěsta nových technologií, práce s nimi
Radiožurnál je na evropské poměry poměrně
a zároveň vytvořit jejich symbiózu s tradičním
unikátní rádio. V řadě parametrů vycházíme
rozhlasem.
velice dobře. To je z velké částí práce mých předchůdců. Naším častým vzorem je BBC,
Máte od dětství nějaký sen,
která je zajímavá a má řadu vnitřních pravidel.
který byste si chtěl splnit?
I přesto se jim vždy nepodaří zamezit skandálům
Od dětství jsem měl sen být neviditelný
a individuálním selháním, což nás naštěstí zatím
a to se mi v rádiu vlastně daří.
minulo. Český rozhlas byla vždy významná mediální instituce, o kterou lidé v letech 1945 a 1968 bojovali. Snaží se politici zasahovat do vysílání? Já osobně žádné tlaky nezaznamenávám a myslím, že to tak vnímají i ostatní moderátoři. Profesionálové, jako je třeba Martin Veselovský, si vybudovali jasný respekt. Rozdávají rány spravedlivě na všechny strany. Jsou nestranní. -11-
Staré pražské kavárny Markéta Marešová
Kavárna Union
pro městskou honoraci. Druhý vedl do místností
Kavárna jako místo s vůní kávy, jako místo
nebo si zde dávali schůzky žurnalisté.
s kanapíčky potaženými zeleným plyšem, kde se scházeli literáti, umělci i kunsthistorici a těmito pokoji se dalo projít i dále do tzv. „třetí třídy“, kam chodili na odpolední partii šachisté
se vznášejícími se spirálami cigaretového kouře. Tichá kavárna pro dopolední čtenáře a večerní
Kavárna Union vítala s otevřenou náručí celou
kavárna pro veselou společnost. Kavárna jako
škálu pražského i přespolního návštěvnictva.
místo setkávání, místo pro dlouhé rozhovory
Kavárenský ruch podléhal denním dobám,
i bouřlivé diskuze. Kavárna kulturní. Kavárna
a tak zatímco dopoledne patřila kavárna
intelektuální. Kavárna všedního dne i kavárna
tichým čtenářům časopisů a novin, kterých zde
oslav. Kavárna fenomén i kavárna jako vzpomín-
byl skutečně bohatý výběr, od čtvrté hodiny
ka, jejíž sláva bledne v běhu času. To všechno
odpolední se stávala místem hostícím diskuze
i více byla pražská kavárna Union, která se nachá-
nejrůznějších žánrů a večer se měnila
zela v prvním patře rohového domu, při jedné
v divokou vřavu doprovázenou zvuky gramofonu.
z hlavních městských os.
Takzvaná „Unionka“ byla vyhledávanou adresou několika generací podílejících se výrazně
První zmínky o domě na rohu dnešní ulice
na společenském, politickém a především
Národní a Na Perštýně, pocházejí již z roku 1429,
kulturním dění. Poskytovala útočiště mnoha
kdy nedaleko odsud otevírala pražské hradby
umělcům, básníkům, spisovatelům,
Zderezská brána. Později, v roce 1789, byl dům
ale i studentům, dělnické mládeži a sportovcům.
přestavěn podle dobového klasicistního vkusu
Právě tato pestrá škála návštěvnictva vytvářela
architektem Josefem Hegerem, rozšířen
charakteristickou atmosféru kavárny. Ale její
propojením s vedlejší budovou a pojmenován
věhlas je i zásluhou pana vrchního Františka
Braunerův podle politika Dr. Františka Braunera.
Petery, muže na první pohled hrubého,
Ve svých útrobách skrýval Braunerův dům bytové
ale s velkým srdcem, důstojným knírem
prostory, patřila k němu i stáj a přiléhala zahrada.
a hodinkami na řetízku, který s láskou pečoval o všechny hosty kavárny Union bezmála dvacet
Na přelomu století první patro budovy zabydlela
let. S mnohými z nich jej pojila důvěrná známost
kavárna Union. Interiér kavárny tvořilo několik
a věděl, co který z nich rád, což z něj udělalo
menších pokojů, ve kterých nebylo těžké za-
oblíbenou a proslulou osobu ve všech pražských
bloudit. Tyto prostory se návštěvníkům otevíraly
lokálech. Začátek konce života domu i kavárny
dvěma vchody. První byl široký a vedoucí
Union byl již v roce 1923, kdy se začalo jednat
do místnosti vyložené červeným sametem určené
o jejím uzavření, ke kterému došlo teprve z moci -12-
foto: archiv redakce
gestapa začátkem čtyřicátých let. Úplný konec
a Na Perštýně ani památky. V šedesátých letech
přišel v roce 1949, kdy toto místo zrodu a koncen-
byl na jejím místě postaven prosklený ocelový
trace mnoha kulturních tendencí a směrů musel
skelet Domu dětské knihy a duch kavárny Union
ustoupit nově se rozšiřující komunikaci. Dnes již
již přežívá jen ve vzpomínkách pamětníků,
po kavárně Union není na rohu ulice Národní
literárních dílech a skicách místních štamgastů.
-14-
Dnes již po kavárně Union není na rohu ulice Národní a Na Perštýně ani památky.
foto: archiv redakce
Zahraniční zpravodajové Klára Stejskalová (Berlín, Německo)
Jsme kavárna, ne dětské hřiště 60. letech a ne o nějaké disco,“ vysvětluje majitel
Ralf Rüller je přesvědčený,
stroze zařízeného podniku svou filozofii.
že v německé metropoli většina
„Chceme, aby popíjení kávy bylo zážitkem.
kaváren nabízí špatnou kávu.
Povědomí o dobré kávě se vytrácí, všichni pijí
Proto si v Berlíně otevřel kavárnu
kapsle nebo rozpustnou kávu, která chutná kysele
s prodejnou, kam dováží čerstvou
nebo nahořkle,“ dodává. Mnozí mají kávu jako
kávu přímo z afrických nebo
drogu. Ralf mezi takové rozhodně nepatří.
středoamerických plantáží.
Ukazuje mi různá zařízení, která tu prodávají
Jasno má i v tom, v jakém prostředí
na filtrování kávy, a líčí, která kávová zrna jsou
si člověk kávu nejlépe vychutná.
ty nejlepší. Příští týden se chystá na cestu
Na dveřích jeho podniku tak visí
do Afriky, aby zkontroloval sklizeň a domluvil
několik zákazů. Vedle zákazu kouření
se přímo se svými dodavateli. Americká servírka
a vstupu psů je tu i zákaz dětských
mi dává na výběr z aktuální nabídky. Právě teď
kočárků.
tu nabízejí kávu z Keni zvanou Kiawanoruru. V prvním okamžiku chutná jako čaj s příchutí rybízu.
Popíjení kávy má být nerušeným zážitkem
Zákaz vstupu s dětskými kočárky jako reklama
Klidnou až komorní atmosféru v podniku The Barn v módní berlínské čtvrti Prenzlauer Berg
Ralf Rüller si šel krátce vyřídit nějaké obchodní
ruší pouze stroje na mletí a přípravu kávy.
záležitosti a já mezitím popíjím skutečně lahod-
„Lidé si chtějí vypít kávu v klidu, proto tu nehraje
nou kávu. Pozoruji kuželku, která u vchodu
žádná hudba. Nechceme tu ani žádné laptopy,
do kavárny brání vjezdu dětských kočárků.
aby se tu lidi nahlas bavili se svou přítelkyní
Zákaz vstupu pro rodiče s malými dětmi
v Americe. Jde nám o kavárnu jako v 50. nebo
foto: archiv autorky
se postaral Rüllerovi o propagaci,
-16-
kterou by mu nezajistila sebelepší káva z Keni
kde si mohou odpočinout. Jsme takový ostrov
nebo Kolumbie. „Děti k nám mohou, ale musí se
klidu a máme mnoho příznivců,“ dodává
umět chovat. Když jsou v hlasitém období,
kavárník. A komu by se po dětském křiku nebo
mají s nimi rodiče jít na hřiště a nedělat si hřiště
kavárně s hlasitou hudbou stýskalo, může popojít
z kavárny. Jsem přesvědčený, že i na to společnost
jen o pár metrů dál. V Prenzlauer Bergu narazíte
musí brát ohledy,“ vysvětluje Ralf.
na restauraci či kavárnu doslova na každém rohu a je jen na vás, jaké dáte přednost.
Odpor i nadšení Pětačtyřicetiletého kavárníka mnozí v internetových diskuzích označili za Heroda, nesnášenlivého a netolerantního člověka. Na nedostatek zákazníků si ale rozhodně stěžovat nemůže. „Dostalo se nám velké podpory a pochopení i ze strany matek. Říkají, že když mají dítě ve školce, hledají tiché místo,
foto: archiv autorky
Zákulisí z vysílání Radiožurnálu Daniel Kolský, Jaromír Nikl
Člověk musí být připravený na vše pořadech ve studiu‚ to pojedeme znovu,”
Jaromír Nikl pracuje jako vedoucí
vysvětluje. „Jsou prostě situace, které nejdou
přenosového oddělení v Českém
předpokládat a když nastanou, musí nastat
rozhlasu. Vysílání je pro něj proto
improvizace nejhrubšího zrna. Když někdo
často mnohem dobrodržnější než
vykopl a přetrhl kabel, musel jsem deset minut
pro moderátory. Sešel jsem se sním
držet ty dva drátky v ruce, aby nedošlo
v kavárně, kde mi svým klidným
k přerušení vysílání,” vypráví.
tichým hlasem vyprávěl historky ze zákulisí přenosů.
Na to se nezapomíná Krásné zážitky má Jaromír z natáčení v Lánech.
Ti, které neslyšíte
Často se mu totiž stávalo, že po skončení zůstal
Rozhlas netvoří pouze redaktoři a moderátoři.
s tehdejším prezidentem Václavem Havlem sám.
Vysílání by nemohlo probíhat bez celé skupiny
„On vždy pil malé plzničky. Byly to velice zají-
specializovaných techniků. Každý z nich má svou
mavé okamžiky a části rozhovorů, které si člověk
důležitou úlohu, místo a krásné označení
zapamatuje. Vybavuji si, jak během rozhovoru
– spojovatel, mistr zvuku apod. U živých vstupů
říká ‚každý máme svého Boha, to jsou okamžiky,
nebo předtočených reportáží z terénu jsou
které člověku navždy zůstanou,“ popisuje.
to právě oni, kdo musí vždy předem zabezpečit,
Z posledních let jako jeden z nejzajímavějších
aby vše proběhlo, jak má a posluchači si mohli
zážitků byla práce na projektu „90 statečných“.
užít ničím nerušený přenos. Práce je pro techniky
Noční živé vysílání přímo z Václavského náměstí
často srdcová záležitost. Pokud se něco nepodaří,
to byla velká síla a hodně ojedinělý projekt.
hodně je to mrzí.
Ale v rozhlasu se každý den se děje něco nového.
Spolu se týmem se Jaromír podílí na přenosech
Lidé by byli často hodně překvapeni, na jakých
nejvýznaměnjších událostí, které Rozhlas zazna-
malých kabelech celé přenosy běží. Jsou to tenké
menává. „Přímé přenosy jsou neopakovatelné,
kabílky, které vypadají, že to vůbec nemohou
prostě nemůžete říci jako při předtočených
zvládnout. Jaromír vzpomíná na přenos -18-
pro americké rádio, „přenášeli jsme
Jak na konec našeho setkání dodává,
pro metropolitní operu přenos z Prahy
práce technika v rozhlase je skvělá a rozhodně
a americký produkční, když viděl jaké tenké
se nenudíte, protože se každý den děje něco
kabely dodala firma, co zajišťovala datový přenos,
nového. Jaromír Nikl - vedoucí přenosového
jejich produkční nakoupil stovky metrů lepenky
oddělení v Českém rozhlasu.
a všechno oblepil. Po přenosu jsme to pěkně
Zkušenost technika zvuku se projevila i během
dlouho sundavali,“ dodává se smíchem.
naší schůzky. Při nahrávání rozhovoru dokázal
To na co vzpomíná velice rád, je, když osob-
Jaromír Nikl přesně předpovědět, jaké rušivé
nosti jsou stejně lidští a normální, „moc rád
zvuky na záznamu uslyším.
vzpomínám na pana dirigenta Válka, který byl vždy velice profesionální a i s každým technikem se přišel přivítat i rozloučit. Stejně tak třeba Karel Gott, který se s námi vždy přišel do přenosového vozu rozloučit a já je tak vnímám jako velké profesionály.“
foto: archiv Radiožurnálu
Reportáž Jak se peče pro kavárnu?
foto: archiv mamacoffee
foto: archiv mamacoffee
foto: archiv mamacoffee
foto: archiv mamacoffee
foto: archiv mamacoffee
Pozvánka na výstavu Mgr. Helena Musilová / 40. VÝROČÍ POŽÁRU VELETRŽNÍHO PALÁCE
Datum konání: 21. 3. 2014 – 8. 2. 2015
s budovou svázány – například první výstava
Místo konání: Veletržní palác,
představí vlastní příběh Veletržního paláce
Dukelských Hrdinů 530/47
a přinese celou řadu překvapivých zjištění;
170 00 Praha 7
výstava Pražské skleněné peklo se zacílí na vlastní požár v roce 1974. Výstava Jiřího Sozanského pak
Veletržní palác 1924
1974
stavba bulding
ukáže, jak se téma Veletržní palác dostalo koncem 2014
sedmdesátých let do díla jednoho
požár
současnost
z našich nejzajímavějších výtvarníků a je
fire
present
nositelem celé řady často existenciálních témat – v projektu zahájeném v roce 1984 a příznačně
Veletržní palác je jedna z nejkrásnějších
nazvaném Rok Orwella. Diskuze a workshopy
a nejvýraznějších budov v Praze.
nabídnou setkání s architekty (např. s autorem
Byla postavena koncem dvacátých let a její „život“
popožárové rekonstrukce Miroslavem Masákem),
ovlivnily politické, společenské a kulturní události
teoretiky umění, historiky, ale i studenty
doby. V roce 1974 zachvátil budovu zničující
architektury. Zaměří se na současnou reflexi
požár a po dlouhých diskuzích, jak s torzem
i na hledání dalších cest, jak s Veletržním palácem
budovy naložit, byla předána Národní galerii
pracovat – ve smyslu nových stálých expozic
v Praze.
či obecněji v kontextu Hlavního města Prahy.
Pro Sbírku moderního a současného umění, která
Většina výročí vede k bilanci. Tedy i to 40. výročí
zde sídlí, je Veletržní palác důležitým tématem.
požáru Veletržního paláce dává možnost shrnout
Už po svém postavení na sebe samotná budova
novodobou historii této výjimečné stavby,
strhávala pozornost svou velikostí a funkčním
poukázat na genia loci tohoto místa a také ukázat
provozem, jako galerie vzbuzuje často velmi
jeho možnou budoucí tvář.
protichůdné emoce. Projekt věnovaný 40. výročí požáru Veletržního paláce je signálem o tom,
Více informací: http://www.ngprague.cz/
že Národní galerie uvažuje o této pozoruhodné
objekt-detail/veletrzni-palac/
stavbě komplexně, o budově samotné, vnímané jako klíčový exponát Sbírky moderního a současného umění. Zároveň také o tom, jak determinuje projekty i výstavy, které se v ní konají, obecněji se tedy i dotýká vlastního mechanizmu galerijního provozu. Během roku 2014 se ve Veletržním paláci odehraje série výstav, diskuzí, workshopů a dalších akcí, které jsou přímo či nepřímo
Recept s příběhem Hanka Shánělová/Norské vafle
Hanka Shánělová se s námi podělila o recept na tradiční norské vafle. Norsko si zamilovala hned při první návštěvě a pravidelně se tam vrací každé léto a každou zimu. Se svým kamarádem Olavem Olvaerem se seznámila ve vlaku cestou do Prahy první den vysoké školy. Než jí však prozradil svůj recept na vafle, musela si dlouho získávat jeho důvěru. Každá rodina vafle připravuje trochu jinak a svůj recept si pečlivě střeží. Tento dezert oceníte především v zimě, když se promrzlí vrátíte domů. Zkuste si připravit vláčné, nadýchané vafle. Můžete je podávat s vanilkovou omáčkou, zakysanou smetanou a podle chuti přidat zmrzlinu, šlehačku nebo ovoce. Buďte si jistí, že zmizí ze stolu, než stačí vychladnout.
recept: 200 ml smetany ke šlehání
4dl mléka
400 gramů hladké mouky
2 malé lžičky prášku do pečiva
2 vejce
vanilkový cukr
100 g másla
Vyšleháme vejce s vanilkovým cukrem do řidší
sýrem brunost. Pro naši malou Kačenku
pěny, přidáme smetanu, mléko a přidáváme
(má alergii na vaječný bílek a bílkovinu
mouku s práškem do pečiva. Nakonec vmícháme
kravského mléka) používáme variantu s mlékem
rozpuštěné a zchladlé máslo. Pokud je těsto hodně
a se smetanou bez laktózy, jenom se žloutky,
řidké, přidáme mouku. Těsto necháme 30 minut
namísto celých vajíček, rozhodně doporučuji
odležet v ledničce. Pečeme ve středně vyhřátém
použít kypřící prášek s vinným kamenem
vaflovači. Hotové vafle pokládáme na rošt.
a je klidně možné použít i špaldovou mouku,
Podáváme s marmeládou, kysanou smetanou,
ať to máme superzdravé :). Vafle budou stejně
šlehačkou, v Norsku je jedí i se sladkým kozím
moc dobré, buďte bez obav. -24-
Tradiční norské vafle
foto: Hanka Shánělová
Jizerská 50 Daniel Kolský/Celý svět v Jizerských horách
Jizerská 50 test síly a zdatnosti
Memoriál Expedice Peru 70‘
Ujet na lyžích padesát kilometrů
52 závodníků ‒ převážně horolezců z TJ Lokomo-
z Bedřichova přes Jizerské hory
tiva Liberec. O dva roky později soutěžili všichni
a zpět vypadá z tepla a pohodlí
členové československé expedice na nejvyšší horu
kavárny docela jednoduše. V reálu
Peru Huascaran (Expedice Peru 70).
se však jedná o závod, ve kterém
Expedice skončila čtyři měsíce po závodu.
si netrénovaný sportovec může sáh-
Bohužel tragicky. Nejprve po pádu zemřel
nout na dno. Letošní ČEZ Jizerská
nejlepší z lezců Ivan Bortel. O necelé dva týdny
50 musela být pro nedostatek sněhu
později oblast postihlo velmi silné zemětřesení
zrušena. Svou kondici si tak ověřili
a ohromná kamenná lavina pohřbila celou výpra-
jen ti, kdo se rozhodli trasu uběhnout
vu v základním táboře. Od roku 1970 se proto
po svých.
závod koná jako Memoriál Expedice Peru 70.
foto: archiv rodiny Zahradníkových
První závod lyžaři odstartovali v roce 1968. Jeho cílem bylo otestovat svou sílu a zdatnost. Poslední lednovou neděli tohoto roku se sešlo
-26-
foto: archiv rodiny Zahradníkových
Celý svět v Jizerkách Závod během let získal velkou popularitu. Roku 1978 soutěžilo rekordních 7 863 běžkařů. I přes to, že muselo být několik závodů z důvodu nedostatku sněhu zrušeno nebo přesunuto, představuje Jizerská 50 nejznámější a nejoblíbenější český závod dálkového běžeckého lyžování. Od roku 1999 je součástí Worldloppet ‒ série nejvýznamnějších dálkových závodů na všech čtyřech kontinentech, dále také FIS Marathon Cupu a českého seriálu závodů Ski Tour. Jizerská padesátka 2014 Letošní 47. ročník ČEZ Jizerská 50 kvůli špatnému počasí neproběhl, některé doprovodné závody se však přesouvají na pozdější termíny.
foto: archiv rodiny Zahradníkových
Přihlášení získávají slevu na startovné v příštím ročníku. Letos bylo vyprodáno více jak dva měsíce před závodem. Pokud byste chtěli v roce 2015 patřit mezi 4 800 účastníků „padesátky,“ nezapomeňte si zajistit start co nejdříve. Pro více než čtvrtinu závodníků měl být letošní ročník prvním. To platí i pro redaktora Lubomíra Smatanu, který chtěl běžet v rámci svého zimního putování. Za desítky let své existence už závod sesbíral skupinu běžců, kteří startovali na všech ročnících. „Padesátka“ je pro ně srdcovou záležitostí. Patří mezi ně také příbuzní a přátelé zakladatelů. Možná právě oni jsou ti nadšenci, kteří letos trasu i přes nepřízeň počasí projeli či proběhli. Uběhnout padesát kilometrů po svých je možná ještě větší výzva, než je prosvištět na běžkách.
Kávové novinky Odkazy a zdroje
Soutěže v přípravách kávy
Zajímavé odkazy a zdroje: Webové stránky: www.roastmagazine.com (anglicky) dvouměsíčník věnovaný zvýšení kvality a růstu
Znáte zkratku SCAE?
specialty coffee
Skrývá se za ní název Speciality
www.kavarnik.cz (česky)
Coffee Association of Europe.
blog o kávě, kavárnách a souvisejících tématech
Kromě systému vzdělávání je SCAE
www.freshcup.com (anglicky)
pořadatelem také soutěží
vhled do trendů, myšlenek, výrobků, služeb a lidí
pro baristy. Barista je označení
věnujícím se čaji a kávě
pro specialistu, který se v kavárně
www.baristamagazine.com (anglicky)
věnuje především přípravě kval-
magazín pro baristy i milovníky kávy
itní kávy. Z jednotlivých národních
www.piccoloneexistuje.cz projekt věnující
soutěží postupuje vždy jeden barista
se „reinstalaci kávové kultury“
na světovou soutěž World Barista
www.scae.com (anglicky)
Championship. Letošní finále se bude
Speciality Coffee Association of Europe
konat 9.–12. června 2014 v Rimini v Itálii. Soutěží se nejen v přípravě kávy, ale také v dalších disciplínách
Twitter:
jako je degustace kávy (cup tasting),
@Roastmagazine
přípravě kávy s alkoholem (Coffee
magazín nejen o pražení kávy
in Good Spirits), přípravě kávy
@THEBARNBERLIN
v džezvě (ibrik) a nebo kreslení
berlínská pražírna kávy a kavárny
do kávy (latte art).
@timwendelboe skvělý norský pražič kávy
Více o SCAE i soutěžích se dozvíte v příštích
a průkopník specialty coffee
číslech, na webu kavárenských novin
@BARISTAMAGAZINE
(www.kavarenskenoviny.cz) ,
magazín pro baristy i milovníky kávy
anebo na stránkách
@FreshCupMag
www.scae.com (anglicky).
vhled do trendů, myšlenek, výrobků, služeb a lidí věnujícím se čaji a kávě. -29-
Představení jedné z kávových zemí Daniel Kolský/Etiopie
Všechny vůně Etiopie Podle pověsti je Etiopie místem,
Černé zlato
odkud se káva rozšířila do celého
Káva je hlavní vývozní komodita Etiopie.
světa. Její aroma tu cítíte na každém
Do státního rozpočtu přináší více než polovinu
kroku. Téměř ve všech restauracích
příjmů. Není tedy překvapivé, že je v zemi více
nebo bistrech můžete zažít tradiční
než patnáct milionů farmářů. Většina členů jejich
etiopský kávový obřad. Hrdí Etiopané
rodin je závislých právě na příjmech z prodeje
si na svůj národní nápoj najdou vždy
kávy a i proto je někdy označovaná jako „černé
čas. Káva se tu mnohdy pije s cukrem,
zlato“.
často se dochucuje i solí,
Původně káva pravděpodobně pochází z regionu
nebo čerstvým kardamomem.
Kaffa, který leží v jižní části země. Dnes se pěstuje hlavně ve čtyřech unikátních
foto: archiv mamacoffee
foto: archiv mamacoffee
geografických částech Etiopie ‒ Sidamo,
Kadidlo a dědictví UNESCO
Yirgacheffe, Harar a Limu. Etiopská vláda chtěla
Další unikátní místo představuje město Lalibela.
pro tyto regiony získat mezinárodně uznávané
Místní komplex kostelů a klášterů vytesaných
geografické označení, ale musela vést několik let
ve skalách je zařazen do seznamu světového
spory s jedním z největších kávových řetězců,
dědictví UNESCO. Mezi jednotlivými kostely
který se pokusil označení regionů patentovat jako
a kláštery se dá procházet skalními stezkami
názvy pro své kávy. Několikaletý spor v roce 2007
nebo tunely.
skončil dohodou obou stran a uznáním práva
V interiéru kostelů voní v tradičním přítmí
Etiopie na chráněná geografická označení.
kadidlo, svíčky z včelího vosku a v blikajícím
Keře rostou i v nových regionech ‒ například
světle můžete obdivovat ceremoniální zlaté
v severní části země v blízkosti jezera Tana.
a stříbrné kříže, modlitební bubny nebo stovky
Káva ale rozhodně není jediný důvod proč tuto
let staré pergamenové ručně malované knihy,
zemi navštívit.
které se stále denně používají.
Poklady královny ze Sáby
Je libo pivo?
Etiopie má tradiční křesťanskou církev,
Etiopané chovají k České republice vřelý vztah.
pro kterou je typické zajímavé propojení
„Made in Czechoslovakia“ je známé prakticky
starozákonních a novozákonních příběhů spolu
po celé zemi. Češi zanechali v Etiopii charak-
s vlastními mýty. Každý etiopský kostel v sobě
teristickou stopu jedním z našich nejznámějších
obsahuje kopii Archy úmluvy. Etiopané věří,
produktů ‒ pivem.
že originál je ukryt ve městě Axum, kam jej
Dva největší pivovary v zemi totiž vaří skvělé pivo
uložil Menelik I. poté, co jej z Jeruzaléma ukradl
s pomocí českých technologií.
svému otci Šalamounovi. Menelikova matka byla
V současnosti je Etiopie v ČR (a i obráceně)
královna Makeda, známější jako Královna
známá také díky aktivitám společnosti Člověk
ze Sáby. Město Axum je proslulé právě vy-
v tísni, která v zemi dlouhodobě působí. V rámci
kopávkami jejího paláce a nádhernými kamen-
projektu Postavme školu v Africe tady buduje
nými stélami. Ve městě je více než osm set stél,
školy, snaží se vzdělávat učitele, vytvářet zdroje
které dosahují výšky až několika desítek metrů.
pitné vody a podporovat zemědělství.
Po hodině cesty z Axumu do hor dorazíte
Více se o těchto projektech dozvíte na stránkách:
do města Gondar, které bylo hlavním městem
www.clovekvtisni.cz
Etiopie až do konce 19. Století, kdy bylo zpustošeno. Zachoval se však zajímavý hradní komplex a další historické památky.
-32-
foto: archiv mamacoffee
Kavárny v regionech Zuzana Plíšková/Café Placzek
Od neutronů ke kávě Placzek ohromí i červeným lustrem.
A to nejdřív vůbec architekti nevěřili, že do toho
Podíleli se na konstrukci první ato-
půjdeme,“ vzpomíná Jiří Plaček spolupráci
mové bomby, nebo se jako zanícení
s ateliérem RAW. Ve vlastní kavárně chtějí
amatérští vědci přátelili s Johannem
manželé to, co jim jinde jako zákazníkům často
Gregorem Mendelem. Kavárníka
chybělo. Především kvalitní kávu a spolehlivý
byste ale mezi členy brněnského rodu
servis. „Člověk si musí udržet pořád pohled hosta,
Placzků nenašli. Tedy aspoň
a ne se na kavárnu dívat jen zpoza baru. Kávu
do chvíle, než si loni Jiří Plaček splnil
jsme vybírali snad šest týdnů. Nakonec máme
se ženou sen a otevřel v Brně kavárnu
směsi na dvou mlýncích,“ říká spolumajitelka
s neotřelým interiérem.
podniku, která sází i na dezerty vlastní výroby. Zahájit provoz v době, kdy ve velkých městech
„Měsíc před otevřením jsem nespala, po večerech
najdete kavárnu na každém rohu, podle Plačka
to tu šůrovala a v novinách mě pak titulovali jako
nebyl až tak velký risk. „Podnikám přes dvacet let
‚majitelku, která se přišla podívat na otevření
a dokážu odhadnout, kde jsou ještě možnosti.
své kavárny.‘ To mě pobavilo,“ směje se Jiřina
A ty jsou v podstatě všude. Akorát dřív jste
Plačková. S manželem Jiřím už dlouho toužila
otevřeli a čekali, kdo přijde. Dneska na všem
otevřít kavárnu v prvorepublikovém duchu.
musíte pracovat.“
„Původně jsme chtěli koupit funcionalistickou
Placzkovi nejsou tradičním kavárenským, ovšem
Eru, to se ale nepodařilo. Tak jsme hledali jiné
o to významnějším brněnským rodem. Fyzik
řešení,“ vysvětluje Jiří Plaček, jehož Café Placzek
Georg Placzek se například jako zřejmě jediný
sídlí v Minoritské ulici v domě z roku 1928.
občan Československa podílel na vývoji americké
V něm vždy fungovala prodejna textilu
atomové bomby. Druhá světové válka na rodinu
a noví majitelé se tak museli pustit do náročné
židovského původu těžce dolehla. Bratranci otce
rekonstrukce. A vytvořit třeba celé druhé patro.
Jiřího Placzka smrti unikli ve Wintonově vlaku,
Dominantou je výrazný červený lustr procházející
on byl pak jedním z mála dětí, které přežilo
oběma podlažími. „Celou koncepci jsme měnili
koncentrační tábor v Terezíně. „Za první
snad čtyřikrát. Aby byl prostor zajímavější,
republiky Židé chodili do kaváren, sami měli
architekti vymysleli propojení otvorem, který
kavárny. Chtěli jsme se i vzepřít té pohnuté
chtěli něčím ozvláštnit. Navrhli lustr a žena
historii a osudu. Aspoň tím, že kavárnu sami
vymyslela, že by mohl být červený.
založíme,“ dodává majitel Café Placzek. -34-
foto: archiv Jiřiny Plačkové
Příprava kávy doma Kateřina Slováková a Zuzana Černá/Coffee embassy
French press použijte kvalitní kávu
hlídejte teplotu vody
Pro co nejlepší požitek vždy vybírejte zrna čerstvě
Nikdy nepoužívejte vodu vařící, mohla by kávu
pražená. Čím delší doba od pražení uběhla, tím
spálit. Optimální teplota pro přípravu kávy
méně aroma i chuti v kávě zůstane. Zaměřte
je 90‒95 stupňů. Toho docílíte tím, že po dosažení
se také na výběr kávovníku. Nejznámějšími druhy
varu dvě minuty počkáte. Naopak při použití
jsou arabika a robusta. Chuťový rozdíl mezi nimi
vody s teplotou nižší neproběhne extrakce všech
je markantní. V arabikách ucítíte tóny ovoce,
látek a káva bude chuťově plochá.
oříšků a čokolády, zatímco v chuti robusty najdete měřte čas
pouze zemité hořké tóny. Doporučujeme vybírat světleji pražené arabiky, které vám nabídnou
Čím déle je káva v kontaktu s vodou, tím déle
bohatší chuťový profil než ty tmavé.
probíhá extrakce. Do nápoje se tedy vylouhuje víc látek. Po dosažení 4 minut extrakce se začnou
melte si kávu sami
uvolňovat třísloviny, které neudělají dobře
Po namletí kávových zrn se z nich začne rychle
vašemu žaludku.
vytrácet aroma i chuť. Ideální je tedy používat nastavte si hrubost mletí
kávu namletou až těsně před jejím použitím. Řešení představují domácí mlýnky. Existuje
Pro každou z příprav kávy je vhodná jiná hrubost
jich celá řada ‒ od malých ručních až po velké
mletí. U frenchpressu se obvykle používá káva
elektrické. Nejlepší jsou mlýnky s keramickými
velmi hrubě namletá, lze však experimentovat.
kameny, nejhorší ty s tříštivými noži. Kávu totiž
Čím jemnější mletí použijete, tím bude nápoj
spálí. Vyhněte se jim obloukem!
zemitější a hořčí. Hrubší zrnka přinášejí kyselejší a plošší chuť nápoje.
použijte kvalitní vodu kávu si zvažte
Stejnou pozornost, kterou věnujete výběru kávy, věnujte i použité vodě. Ta totiž ovlivní
Ideální extrakce dosáhnete při použití 60‒70
chuť výsledného nápoje stejně jako použitá
gramů kávy na litr vody. S množstvím kávy
kávová zrna. Hlavní je obsah minerálních látek.
můžete experimentovat podobně jako s její
Používejte proto vodu čerstvou,
hrubostí. Čím více kávy použijete, tím bude
ideálně filtrovanou.
káva intenzivnější.
-36-
FRENCH PRESS
čerstvě namletá káva 40g FRENCH PRESS v poměru ke konvici čerstvě n voda horká 95°C v poměru nikdy nepoužívejte přelijte ji včas voda hor na půl litrovou vodu vařící FRENCH PRESS Vždy po stlačení pístu se sítkem celý kávový nápoj ihned slijte do šálků či konvice. Tím přerušíte nikdy nep konviciextrakci čerstvě namlet vodu vaří a do nápoje se nebude již nic dál louhovat. Nemusíte se řídit všemi našimi doporučeními.Vyzkoušejte třeba v poměru ke ko
ou
ESS
2.
voda horká 95°
půlvychutnali. litrovou jen některé z nich a sledujte, co se bude s chutí vaší kávy dít. Důležité je, abyste si ji na vždy FRENCH PRESS FRENCH PRESS nikdy nepoužív konvici čerstvě namletá káva 40g Kávu zalijte po zobáček horkou vodou čerstvě namletá káva 40g v poměru ke konvici voda horká 95°C na půl litrovou nikdy nepoužívejte konvici na na půl půl litrovou litrovou vodu vařící konvici konvici na půl litrovou konvici
1.
vařící v poměru vodu ke konvici voda horká 95°C na půl litrovou nikdy nepoužívejte konvici Kávu zalijte čerstvě káva čerstvě namletá namletá Nasypejte káva 40g 40g kávu do konvice vodu vařící vv poměru poměru ke ke konvici konvici voda voda horká horká 95°C 95°C čerstvě namletá káva 40g nikdy nikdy nepoužívejte nepoužívejte Nasypejte kávu do konvice Kávu zalijte po zob vodu vařící vodu vařící v poměru ke konvici voda horká 95°C nepoužívejte Nasypejte kávunikdy do konvice Kávu zalijte po zobáček horko vodu vařící
1.
2.
1.
2.
2.
2. Kávu zalijte po zobáček horkou vodou kávu do konvice horkou vodou 1. 2. Nasypejte Kávu zalijte zalijte po po zobáček horkou vodou horkou vodou 1.1.Nasypejte 2. Kávu Nasypejtekávu kávudo dokonvice konvice 2.zobáček Kávu zalijte po zobáček
do konvice
5.
te, dne nvičky
Počkejte 1 minutu počkejte 3.3.Počkejte 3 minuty 3 minuty
3. 6.
4.
počkejte 3 minuty
Stlačte píst a kávu hned přelijte počkejte do hrnků 3 minuty nebo jiné nádoby Počkejte 1 minutu promíchejte, Počkejte 1 minutu káva si sedne počkejte promíchejte, počkejte promíchejte, na dno konvičky 33 minuty káva minuty káva si si sedne sedne na na dno dno konvičky konvičky
3. 3.
5. 5. 4. 4.
3.
6. Stlačte píst a kávu hned přelijte 6. do Stlačte hrnků píst a kávu
4.
5.
Stlačte Stlačte píst píst aa kávu kávu hned hned přelijte přelijte do do hrnků hrnků nebo nebo jiné jiné nádoby nádoby
COFFEE EMBASSY
5. 5.
Počk
6.
Počkejte 1 minu
6.
6.
6. 6.
-37-
promíchejte, káva si sedne na dno konvičky
promíchejte, káva si sedne na dno konvičky
promíchejte, káva si sedne promíchejte, sedne nakáva dno sikonvičky na dno konvičky Počkejte Počkejte 11 minutu minutu
4. 5. 5.
nebo hned do hrnků jinépřelijte nádoby nebo jiné nádoby
4.
4.
Stlač a káv do h Stlačte pístnebo
a kávu hned pře do hrnků nebo jiné nádo
www.kavarenskenoviny.cz