Školní rok 2007/2008
1. íslo
Rozhovor s mistryní sv ta v moderním tanci Zuzkou Víte kovou Nejoblíben jší u itelé Reportáž z cesty do Itálie Naši zví ecí mazlí ci V kolik chodíme spát Povídky a básni ky Co si myslíme o škole Slovník teenagera ... a další 1
Úvodník
Milí tená i, skoro už v p edváno ním ase je tady první íslo našeho Chaosu teenager . N které rubriky, na n ž si možná ješt pamatujete, z staly (p ezdívky žák , slovník teenagera 2007 a další), ale n kolik jich taky p ibylo. Nap íklad v nové rubrice „Co dokážeme“ se do tete o talentovaných žácích naší školy, rubrika „Kdo nás u í“ p ináší spoustu zajímavých informací o u itelích. V asopise dále najdete mimo jiné n kolik anket, reportáž, rozhovory, nechybí ani povídky a básni ky. Za všechny, kte í se na vzniku Chaosu podílejí, Vám p ejeme p íjemné tení. Redakce
Naše žákyn vyhrála Ostravský b žecký pohár mládeže Skv lého úsp chu dosáhla Marie Mayerová z 6.A. V seriálu osmi závod b žeckého poháru, který spoluorganizovala i naše škola, se pravideln umis ovala na stupních vít z a stala se tak ve své kategorii celkovou vít zkou. (red.) Házenká ky získaly druhé místo Naše d v ata z 8. a 9. t íd se zú astnila turnaje házené v Polance, který se konal druhý listopadový týden. Sout žilo celkem dev t škol. Naše holky byly ve skupin B se ZŠ Heleny Salichové, ZŠ Val íka a ZŠ Bohumínská. Všechny zápasy ve skupin jednozna n vyhrály a postoupily do finále spolu se ZŠ D tská. Tento soupe byl ale nad síly našich reprezentantek, prohrály s ním 3:12. Paní u itelka Kaperová, která naše házenká ky vede, holky p esto za jejich poctivý výkon pochválila. Petra Kratochvílová, 9.C Výstava obraz Žáci všech t etích t íd byli na výstav obraz malí e Jana Zrzavého, která se konala 9. listopadu v centru pro rodinu a sociální pé i. Výstava byla pojata velmi netradi n , d ti u obraz plnily r zné úkoly, m ly nap íklad nakreslit obrázek do písku. Lucie Frejková, Andrea Pravdová a Klaudie Houdková, všechny 8.C Pou v mate ské škole „Bude pou !“ zn lo celou naší mate skou školou. 4. íjna jsme zahradu oblékli do sváte ního - všude byly barevné balónky, fáborky, vyhrávala hudba. Uvítali jsme nat šené d ti s rodi i i prarodi i. Pou to byla ne ledajaká - žádné koloto e, st elnice, ale plno sout ží. Sout žilo se ve slalomu s bramborou, jízd s tatrovkou, kdo se trefí do lví tlamy, kdo vyrobí nejvíce bábovi ek. Za každou sout ž d ti dostaly penízek. Kdo jich m l dost, mohl do obch dku nakupovat. A že bylo z eho vybírat! V obch dku už ekala hromada hra ek, omalovánky, sladkosti i vitamíny. Každý si odnesl, co si p ál. Ani na rodi e jsme nezapomn li. I pro n byl p ipraven obch dek, ale trošku jiný - prodávaly se párky v rohlíku, guláš, opékaly se bu ty, limonáda tekla proudem. Pou se protáhla až do ve erních hodin, ohe zá il do tmy a nikomu se necht lo dom . p. u . Mirka Plavá
2
Výstava ve školní jídeln Ve školní jídeln si m žete v t chto dnech prohlédnout výstavu obraz našich žák . Tématem prací vytvo ených r znými technikami (malba temperovými barvami, kresba tužkou a další) je ovoce a zelenina. Celou akci ídila a výstavu s pomocí žáky 8.C instalovala paní u itelka Gabriela Bezru ová. Výstava potrvá do Vánoc. (red.) Navštívili jsme centrum Ostravy Dne 12. listopadu navštívila 6.C památky m sta Ostravy. T ída se o historii a památkách našeho m sta zrovna u í v p edm tu výchova k ob anství. Jako první jsme vid li sochu B. Smetany a u ní stálo Divadlo A. Dvo áka. Potom jsme šli o kousek dál a tam bylo Divadlo Loutek. Dále tam byl kostel Sv. Václava, který je nejstarší v Ostrav , a za ním byla socha sv. Jana Nepomuckého a stará ze , která kdysi byla opevn ním Ostravy. O kousek dál byl most Miloše Sýkory. Tento most se jmenuje po jednom state ném muži, který za války zneškodnil výbušniny tím, že p est ihnul dráty vedoucí k odpalovacímu za ízení. U mostu je radnice Slezské Ostravy. Za mostem stál tank, který osvobozoval Ostravu v roce 1945. Potom jsme šli na Novou radnici, která byla dostavena v roce 1930. N které d ti se šly podívat na vyhlídkovou v ž Nové radnice. A také jsme prošli kolem Divadla Ji ího Myrona. Naproti divadla stojí chrám Božského Spasitele, který je nejv tší v Ostrav . A nakonec jsme šli na Stodolní, kterou jsme celou prošli až k budoucímu nádraží Ostrava - centrum. Jan Škrabola a Michal Pytlík, oba 6.C Žáci devátých t íd zvládli základy první pomoci Žáci devátých t íd se 30. a 31. íjna zú astnili školení erveného k íže. První den se seznamovali s první pomocí a léka skými pom ckami. lenka erveného k íže žák m ukazovala b žné domácí léky, které by nem ly chyb t v lékárni ce. Také jim pustila film, jak se zachovat v situacích, kdy dojde k r zným zran ním, nap íklad zlomeninám nebo tržným ranám. Poté žáci vyplnili testy o první pomoci, aby si ov ili své znalosti. Druhý den probíhalo školení, které vedli lenové erveného k íže. Po t etí hodin bylo vybráno p t dobrovolník , kte í m li za úkol p edstírat r zná zran ní, nap íklad popáleninu prvního a t etího stupn , bezv domí i eznou ránu. Zbytek t ídy se rozd lil do n kolika skupinek po p ti žácích, jejich úkolem bylo p edvád ná zran ní rozpoznat a ošet it. Jeden z žák také musel zavolat záchrannou službu a nahlásit jim své jméno, p íjmení, místo, po et zran ných a také druh zran ní. Po této praxi dostali žáci pr kazky vyškoleného zdravotníka. Adéla Friedelová a Monika Dan išínová, ob 9.A
3
P ednáška o drogách v K-Triu V Evrop jsou eši druzí nejv tší pijáci alkoholu hned za Ruskem a v kou ení cigaret jsme t etí. Tuto a mnoho dalších zajímavostí se dov d li žáci 8. a 9. t íd, kte í se 23. íjna zú astnili po adu na téma obecná problematika drog v centru K-Trio. Po adem provázeli dva léka i, kte í se drogami dlouhodob zabývají. P ítomné žáky informovali o tom, co drogy vlastn jsou, jak mohou být nebezpe né i jak p sobí. D ti se dov d ly i zajímavé statistické údaje, nap íklad že v naší zemi je virem HIV (ten se asto p enáší infikovanými jehlami používanými drogov závislými) nakaženo „pouze“ tisíc lidí, kdežto na Ukrajin je to p l milionu. Rozdíl je dán tím, že máme dobrý systém pé e o závislé (jde p edevším o vým nu jehel). Léka i žáky p ed užíváním drog samoz ejm také varovali. D ti se dov d ly, že nejnebezpe n jší droga je toluen, protože uživatel t žko odhadne dávku a m že p i ichání této chemikálie upadnout do bezv domí a um ít. O hudební doprovod po adu se postaral Ivan Hlas, který zazpíval t i písni ky. Na záv r diváci shlédli film o narkomanech z lé ebny, kte í vypovídali o svých trýznivých zážitcích se závislostí na drogách. (red.) Školení Edunet pro u itele U itelé druhého stupn se v íjnu školili v rámci projektu EDUNET, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpo tem eské republiky. Pedagogové získali mnohé teoretické poznatky ze svého oboru a nau ili se i n které moderní metody výuky, týkající se p edevším vedení d tí k aktivnímu tená ství. (red.) Školní parlament Mnoho zajímavých návrh zazn lo na jednání školního parlamentu konaném 17. íjna. Asi 25 zástupc žák (po dvou z každé t ídy druhého stupn a 4. a 5. ro níku prvního stupn ) diskutovalo nap íklad o chování žák (d ti p ijaly návrh o oslovování se jménem nebo neurážlivou p ezdívkou), o stravování ve školní jídeln (žáci vyslovili p ání mít každý den na výb r ze dvou ob d , p i emž zvážili finan ní i technické obtíže této možnosti), p estávkách (návrh o možnosti trávit prodlouženou velkou p estávku na školním h išti) a dalších tématech. I druhé jednání školního parlamentu, konané 14. listopadu v odpoledních hodinách, p ineslo zajímavé návrhy a podn ty žák . V živé diskusi se ú astníci p edhán li se svými nápady, ale také výhradami k chodu školy. D ti by nap íklad rády iniciovaly zprovozn ní školního rozhlasu s tím, že by t eba o velkých p estávkách mohlo vysílat žákovské rádio. To by p inášelo novinky ze školy, písni ky nebo vtipy. Dále žáci navrhovali, aby se jednou za m síc po ádaly v hale celoškolní akce, nap íklad diskotéky. Zazn ly ale také stesky. D ti by cht ly podpo it vedení školy v úsilí o vybudování nového školního h išt . Všechny se totiž shodly, že vzhledem ke sportovnímu zam ení školy je sou asný stav h išt nevyhovující. (red.) Žáci si zkoušejí vytvo it anketu jako opravdoví noviná i
Žáci povinn volitelného p edm tu Žurnalistika si zkusili ud lat anketu s ob any v okolí školy. Pod dohledem vyu ujícího kladli kolemjdoucím otázky, které si p edtím ve škole sami vymysleli, nap íklad zda si lidé p ejí Václava Klause jako prezidenta i v následujícím období, jak se zm nil život naší zem po vstupu do Evropské unie nebo jestli jsou lidé pro olympiádu v Praze. (red.) Ve škole dále b ží sb rová akce, do níž se tentokrát zapojil i druhý stupe . Papír se shromaž uje v šatn na prvním stupni. Šatna byla zcela zapln ná a v t chto dnech se sb r odvezl. (red.)
4
Renarkon Již druhým rokem navšt vují naši žáci po ady p ipravované Centrem primární prevence Renarkon. Toto za ízení se zabývá prevencí sociáln patologických jev a vlastní pro tuto innost akreditaci ministerstva školství. Programy jsou zam eny na problematiku drog šikany, osvojování komunika ních a argumenta ních dovedností, vztah v kolektivu sebepoznávání, zdravého životního stylu tolerance menšin rizik spojených s nadm rným sledováním televize a hraní po íta ových her Aktivit se ú astní všechny t ídní kolektivy 4. až 9. ro ník . Cena za jeden program je 22 korun za žáka, pro první stupe je to 15 korun. Lektory jsou zam stnanci Renarkonu. Každý lektor má minimáln st edoškolské vzd lání humanitního sm ru, je proškolen v problematice sociáln patologických jev , má výcvik v krizové intervenci a dále se vzd lává v dlouhodobém psychoterapeutickém výcviku, p ípadn obdobných krátkodobých vzd lávacích akcích. (red.) Navštívili jsme Masarykovo nám stí a muzeum T ída 6.C jela 8. íjna s panem u itelem Janem Gojem do muzea na Masarykov nám stí. V muzeu jsme vid li nap íklad pokojový orloj. Vyrobil ho amatérsky hodiná Jan Mašek, pracoval na n m 11 let (od roku 1924 do roku 1935). Také jsme vid li kostru lov ka, která byla nalezena p i výzkumu v kostele Sv. Václava. Zaujala nás také keramika z konce 15. století, úlomky kostí, medailonky, nádoby, kostky a ást sekery. V dalším pat e jsme si prohlédli fotografie s názvem Krajina Rudolfa Jandy. Nám tem obrázk byla p íroda Beskyd – eky, kopce, stromy. Ve vedlejší místnosti byly vystavené rostliny, herbá e a vázy. Na Masarykov nám stí jsme si prohlédli morový sloup, který byl vzty en na památku ob tí této nemoci. O kousek dál byly kovové dlaždice, na nichž jsou vyražena d ležitá data v historii Ostravy, nap íklad rok 1297: první zmínka o existenci Slezskoostravského hradu nad soutokem Ostravice s Lu inou. Michal Pytlík a Jan Škrabola, oba 6.C
Výroba masek
Alice Johnová z 8.D p išla s vlastním nápadem na program výtvarné výchovy. S maminkou p ipravila výrobu masek ze sádrového obvazu, který slouží ve zdravotnictví. Dívka výrobní postup svým spolužák m sama vysv tlila a dokázala hodinu i zorganizovat. Žáci b hem hodiny vyrobili asi deset krásných masek. Tady je postup: obvazový materiál je nutno zvlh it v teplé vod a pak se nast íhané tvere ky obvazu nanášejí na krémem ošet enou pokožku obli eje. P ed tím je nutno šátkem stáhnout vlasy. Asi za 15 minut obvaz ztvrdne a pohybem obli ejových sval se maska sundá. Pak se m že výrobek pomalovat barvami a nosit t eba jako karnevalová maska. Redakce 5
Perli ky ze školních lavic
Skoro každý den ve škole zpest í n jaká úsm vná situace. Totáln nesmyslná odpov žáka nebo hlášky o p estávce na chodb . Tady je výb r toho nejlepšího, co jste za poslední dobu zaznamenali. U itelka se zeptala žáka, kdy byla doba ledová, a on odpov d l, že v zim . Na otázku, co napsal Karel Hynek Mácha, žák odpov d l: Máchovo jezero. V hodin matematiky paní u itelka ekla, že ten, kdo má p íklad vypo ítaný, m že se bavit, takže tady bude úplné ticho. V hodin zazn lo: Anténa je ecká bohyn moudrosti. O p estávce se jeden žák nechal slyšet: Kdo umí, umí, a kdo ne, tak vozí ko árek. O p estávce dívky z nudy zkoušely, která se celá vleze do školní sk í ky. D ti ze školky se šly podívat na vystoupení školního dramatického kroužku a všude íkaly, že jdou do divadla. Michaela K delová, 8.B
Žáci u itel m: Béžové svet íky nechte doma! Šaty d lají lov ka, to je stará pravda. A platí to i ve škole. Žáci hodnotí své u itele podle oble ení a vzhledu n kdy i více než podle stylu u ení nebo známkování. Chaos se ptal žák naší školy, jaké oble ení se jim na vyu ujících libí a kte í pedagogové se podle nich oblékají nejlépe. Z odpov dí vyplynulo, že d ti oce ují, když se u itel obléká modern , tak trochu ve stylu žák . Takže džíny, tri ko. Naopak hn dou sukní a svet íkem žádná paní u itelka ur it nezaboduje. Na druhé stran ale žáci (hlavn ti starší) chápou, že lov k by se m l oblékat podle svého v ku, a tak i oble ení, které by si oni sami nikdy nevzali, m že žen i muži ve st edním v ku slušet. A kte í u itelé se podle žák oblékají nejlépe? Tady jsou výsledky ankety: Nejlépe oblékaný u itel Pavel Pracný Nejlépe oblékaná u itelka Barbora Tydlá ková Pavel Pracný je podle vás nejlépe oblékaný u itel, protože nosí oble ení, které se vám líbí. A Barbora Tydlá ková, protože nosí moderní ú es a v ci, co jsou cool. Pro srovnání nabízíme i dva p íklady oblékání dnešních celebrit. Vanessa Anne Hudgens je skv lá zp va ka a here ka. Nejrad ji nosí džíny, ale ráda si vezme i šaty a tri ko na ramínka. A protože se chce líbit, tak nosí, co je in.
6
Zac Efron pat í mezi nejmodern ji oblékané celebrity. Sympatický kluk z Kalifornie nosí nejrad ji oblek, ale v mód se v ni em nezastaví. Zac si jako cool kluk nechal obarvit vlasy. Mezi jeho oblíbené v ci pat í i volná tri ka s dlouhým i krátkým rukávem. Zac je prost in! Markéta Maxerová a Renata Mí ková, ob 7.C
Vanessa Anne Hudgens a Zac Efron .
Ve školní kuchyni se uva í p t set ob d denn Náro ná a zodpov dná. Taková je ur it práce kucha ek ve školní jídeln . V PVP žurnalistika jsme se za nimi byli podívat v dob , kdy zrovna vydávaly ob dy, které n kdy nesn dené beze studu vracíme. P itom si neuv domujeme, kolik práce va ení dá a taky skute nost, že vrácené jídlo se musí vyhodit do popelnice. Podle na ízení Evropské unie se kv li hrozb ší ení nemocí už nesmí dávat zví at m, takže pokud jídlo nesníte, všechno p ijde nazmar. Tuto v c a spoustu dalších zajímavostí o školní kuchyni nám prozradila její vedoucí Miluše K t nová, která nás po kuchyni i skladech jídla provedla a odpovídala na naše otázky. Tady jsou n které údaje: Kucha ky za jeden den uva í p t set ob d a p ipraví 120 sva in. Ty se d lají ru n , což je velice pracné. Pokud je v jídelní ku aj, va í se ho asi sto litr , polévky šedesát litr . Masa se za jeden den spot ebuje asi ty icet kilo. V kuchyni je spousta drahého vybavení. Velké elektrické pánve, ve kterých se smaží maso, sporáky, nože, my ka na nádobí a další. Zajímavý je p ístroj konvektomat, ve kterém se jídlo upravuje párou a horkým vzduchem. Brambory se kupují už loupané, pouze brambory do polévky se musí lopat ve speciálním stroji a po té do iš ovat ru n . Kucha ky, nyní jich ve školní kuchyni pracuje celkem šest, za ínají svou sm nu v šest hodin, kon í asi v p l t etí. Žáci si v tšinou myslí, že paní kucha ky mohou va it, co cht jí, ale není tomu tak. Paní vedoucí se p i sestavování jídelní ku musí ídit tak zvaným spot ebním košem, který ur ily státní ú ady. Koš kuchyni nap íklad na izuje za adit do jídelní ku dvakrát za m síc lušt niny a ryby, takže pokud zrovna tahle jídla nemáte rádi, nezlobte se na paní kucha ky, že takový ob d p ipravily. Ony totiž musí, i kdyby t eba cht ly va it jen hranolky a smažený sýr nebo hamburgery. Ob dy jsou dotované, to znamená, že žáci neplatí jeho plnou hodnotu. Nap íklad energii spot ebovanou p i va ení hradí stát. Pokud jste nemocní a nechodíte do školy, ob d si m žete vyzvednout pouze první den nemoci. V p ípad , že chodíte na ob d i v dalších dnech, p ipravujete stát o dotaci a tyto peníze byste m li vrátit. Petra Horáková a Nikola P e ková, ob 7.B 7
Jak a kde v naší škole va í žáci V hodin žurnalistiky jsme navštívili paní u itelku Oršulíkovou, která u í PVP domácnost pro osmý a devátý ro ník. Osmák má paní u itelka 14, t ináct holek a jednoho kluka, a stejný po et devá ák . ,,Ve spole nosti holek se cítím dob e. Jsem tady n co jako správce,“ ekl Petr Moniak z 8.C, jediný zástupce mužského pohlaví v tomto p edm tu. Také holky PVP domácnost baví a líbí se jim tam. PVP domácnost se vyu uje prvním rokem a tento nápad dostala paní u itelka Oršulíková, protože už d íve u ila va ení. ,,Která ženská nemá zkušenosti s va ením?“ odpov d la paní u itelka na otázku, jestli je zkušená kucha ka. Také nám prozradila, že ji va ení baví, ale není žádná profesionálka. Jak je to vlastn s nápady a pom ckami do domácnosti? Co budou d ti va it, vymýšlí paní u itelka doma. Prozatím va ili langoše a b hem naší návšt vy pekli drobenkovou buchtu s jablky. Na r zné p ísady se žáci složili hned na za átku roku. Ve výbav školní kuchyn , kterou najdete v prvním pat e vlevo od hlavního schodišt , je lednice, kuchy ské linky, ty i sporáky, mixéry, roboty a je tu i mikrovlnná trouba. Když se d tem jídlo povede, odnesou ho svým oblíbeným u itel m. Lucie Frejková, Klaudie Houdková a Andrea Pravdová, všechny 8.C
Ve škole se hraje i divadlo
Možná ani nevíte, že v naší škole máme dramatický kroužek. Žáci z prvního i druhého stupn hrají nap íklad pohádky. Vede je paní u itelka Stanislava Ritzová. Drama ák je fakt super, chodíme do n j každou st edu odpoledne. Zrovna hrajeme pohádku Alibaba a ty icet loupežník . Už jsme vystupovali pro školku, té se to moc líbilo, až na to, že jeden kluk se rozbre el. M l z nás totiž velký strach. Pak jsme vystupovali pro všechny první a druhé t ídy a pro bývalou 5.C. Nedávno jsme hráli pro speciální školu, d ti z toho m ly velkou radost. Dokonce se fotily v našich kostýmech. V tšinou jsme jezdili my do d tských domov , ale tentokrát p ijely d ti k nám. A kdo v našem souboru hraje? Jana Rösnerová Míša K delová Denisa Bart ková Lucie Zdráhalová Tina Nguyenová Nikola Kotalová Nela Ju í ková Dalibor Branný Nikola Ku ová Honza Vachutka Za všechny naše úsp chy vd íme paní u itelce Stanislav Ritzové. Je s ní velká legrace. Když n co ud láme špatn , tak nás opraví, ale bere to s humorem. Paní u itelka si pro nás p ipravila nový scéná , který se jmenuje Popelka rebelka. Není to oby ejná Popelka, kterou znáte z televize, protože je velmi drzá. Hra se bude od známé pohádky lišit taky tím, že se v ní bude rapovat a tan it hip hop. Tina Nguyenová, 6.B a Nela Ju i ková, 6.C 8
Naše škola vede d ti k atletice Dob e b hat, skákat a házej je lepší, než se odpoledne toulat venku. To by jist mohlo být heslo výuky atletiky v naší škole, která se dlouhodob v nuje p íprav mladých sportovc . Ve speciálních sportovních t ídách jsou za azeni hlavn basketbalisté, ale v posledních dvou letech se škola výrazn ji zam ila také na atletiku. Svými znalostmi a zkušenostmi u nás p ispívá ke kvalitní výuce královny sportu bývalý b žec a trenér mládeže v klubu SSK Vítkovice Vladimír erný. „Myslím si, že atletika m že d ti vychovávat. Vede je k vnit ní kázni, touze po sebezdokonalování i sebekritice. Není nutné, aby byl z mladého atleta mistr sv ta, hlavn aby ten sport d ti d laly rády, aby je to bavilo,“ íká trenér erný. Žáci sportovních t íd školy na B. Dvorského mají více hodin t locviku, než je b žné (p t týdn ). Ti nejlepší atleti, p edevším z devátého ro níku, startují za klub SSK Vítkovice, mladším žák m se trenér erný i u itelé t locviku v nují hlavn v rámci vyu ování. Škola se pravideln zú ast uje všech atletických sout ží v Ostrav , v nichž díky kvalitní p íprav zaznamenává i mnoho úsp ch . Z poslední doby jmenujme výborné výsledky žákyn šesté t ídy Marie Mayerové, která ve své kategorii vyhrála sout ž Ostravský b žecký pohár. Sout ž je seriál osmi závod na tratích p t set až 1500 metr , které organizuje atletický klub SSK Vítkovice ve spolupráci se ZŠ Ostrava-B lský Les, ZŠ Porubskou a Paskovskou. Ú ast na t chto sportovních akcích je vysoká, nap íklad na sedmém závod poháru, konaném v areálu základní školy Ostrava-B lský Les 18. íjna, se sešlo 250 závodník nejen z Ostravy, ale také z Haví ova, P íbora a Bruntálu. Redakce
Pro se Terezce stýská po družin ? P.S.: Je mi smutno. To je záv re ná v ta na pohlednici od sedmileté Terezky Novotné adresované školní družin Základní školy Ostrava-B lský Les. Terezka ho napsala v Irsku, kde te s celu rodinou žije. Jak je možné, že dívenka si v cizí zemi, kde má jist spoustu zážitk a nových kamarád , vzpomn la zrovna na školní družinu? Když se ekne družina, v tšina lidí si nejspíš p edstaví celkem nudné místo ve škole, kde d ti odpoledne ekají, až si je vyzvednou rodi e. N co takového by ale Terezce jist nestálo ani za e , natož aby kv li tomu posílala pohled až z Irska. Školní družina na B. Dvorského totiž vypadá úpln jinak. P t odd lení družiny, kde se paní vychovatelky v nují asi 150 d tem, je sice umíst no, krom jedné, v b žných školních t ídách, ale d ti rozhodn nesedí v lavicích. Mohou si hrát se spoustou hra ek, kreslit, chodí s vychovatelkami ven. Oblíbený je klub U Krtka (jeho název vyjad uje umíst ní v suterénu školy), kde d ti mohou tvo it keramiku, malovat, hrát stolní tenis a fotbal, kule ník nebo si hrát s po íta em. Také školní družina, podobn jako škola, pracuje podle originálního plánu s názvem Školní vzd lávací program. ást o družin se jmenuje Mozaika a v nuje se témat m, jako jsou kamarádství a vztahy, svátky a tradice, volný as, životní prost edí a další. "Vedeme d ti k tomu, aby smyslupln trávily sv j volný as a m ly základní životní hodnoty a návyky," shrnuje výchovný cíl družiny její vedoucí Irena Junkerová. Družina také organizuje n které celoškolní akce, t eba Nanuk pro tygra (d ti i u itelé sponzorují tygra z ostravské zoo), výtvarnou sout ž o zdravém životním stylu, která zrovna probíhá, nebo sb r papíru a 9
ví ek od lahví. Papíru d ti nasbírají za rok až dvacet tun, odváží se asi ty ikrát ro n . Za vyd lané peníze vychovatelky d tem nakupují odm ny a také se dovybavují zájmové kroužky, nap íklad materiálem pro netradi ní výtvarné práce (hedvábí, vosk, tapetová lepidla, akrylové barvy, drátky a jiné). To samoz ejm není jediný zdroj pen z školní družiny. Ob anské sdružení CVIK (cvi ení, vzd lání, informace, kultura), které založily a provozují vychovatelky družiny spole n s širším vedením školy, n kterými pedagogy i správním zam stnanci, žádá každý rok o granty Ú ad m stského obvodu OstravaJih a Magistrát m sta Ostravy. Práv z t chto dotací se financovalo vybavení klubu U Krtka, z mnoha v cí jmenujme alespo molitanové kostky nebo multifunk ní hrací stoly. Redakce
V naší t íd chováme k e ky Minulý rok jsme se jednoho dne domluvili, že bychom si po ídili školní k e ky. A tak jsme hned šli za paní u itelkou s prosbou, aby nám to dovolila. Paní u itelka zpo átku nesouhlasila. P íští den jsme jí však ekli, že už máme koupenou klec, jídlo a proléza ky, tak nám k e ka dovolila. Celá t ída jsme se složili asi po t iceti korunách a šli jsme ho s velkou radostí koupit. Prvního k e ka jsme pojmenovali Pukina, byla to k e í holka. Asi za týden nás kluci p ekvapili, protože donesli druhého k e ka, který se jmenoval Stuard, takže jsme jen ekali, kdy budou mít malá miminka. Každý den jsme je krmili a pozorovali, jestli už náhodou nemají v dome ku mladé. A tak jsme se o n pe liv starali celé t i m síce. Jednoho dne jsme se podívali do dome ku a byla tam ty i úpln r žová miminka, která ješt nem la ani o i a vypadala jako malé fazolky. Moc se nám líbila, jenže jak už m la skoro m síc a p l, tak jsme nev d li co s nimi. Rozhodli jsme, že je n komu prodáme. Každý, kdo si malého k e ka vzal, nám dal asi t icet korun. Byli jsme rádi, že jsme je n komu dali a ješt jsme m li peníze na jídlo pro naše dva velké k e ky. V ervnu jsme jeli s paní u itelkou do školy v p írod a museli jsme pro k e ky zajistit hlídání. Dali jsme je jedné holce, která byla hodná a na týden nám je pohlídala. Jenže tvrtý den nám volala, že se narodili další malincí k e ci! Když jsme p ijeli, hned jsme si je vzali do školy, ale problém byl v tom, že už byl konec školního roku a všech šest malinkých k e k jsme nem li kam dát. P edposlední den si je našt stí vzala dom jedna holka ze t ídy. M la je celé prázdniny, a když za al školní rok, tak je zase p inesla. Už jich ale bylo jenom p t, protože jednoho ostatní zakousli. ty i k e ky jsme rozdali a jednoho jsme si nechali. Pojmenovali jsme ho Bobíšek a dali jsme ho dohromady s Pukinou a Stuardem. Jenže když jsme p išli p íští den do školy, naše Pukina byla mrtvá. A tak už nám zbyli jen Stuard a Bobíšek. N kolik dní byli v pohod , až jednou, když jsme jim dávali jídlo, tak jsme zjistili, že Bobíšek v dome ku není. Více než týden jsme ho hledali, ale potom se našt stí objevil. A te jsou oba kluci spokojení a nic jim nechybí. Silvie Kalabzová a Aneta Zbo ilová, ob 7.C
Žáci poznávají život v Evrop Poznávat Evropu a její obyvatele, bo it p edsudky a u it se anglicky. To je ve zkratce smysl mezinárodního projektu Evropské unie Sokrates/Comenius, jehož se spole n se školami z Litvy, Polska, Švédska a Itálie ú astní již druhý rok také naše škola. P edch dcem dnešního mezinárodního partnerství byl jednoro ní projekt s názvem Evropy se nebojíme, se všemi se sp átelíme, v n mž naše škola spolupracovala se školou z polských Katovic. Poláci i eši pak oslovili své nyn jší kolegy z dalších zemí a spole n se pustili do projektu, ve kterém si jednotlivé školy navzájem vym ují informace o svém m st , kraji i celé zemi. Dovídají se nap íklad o historii m st, 10
doprav , zdravotnictví i o tak specifických tématech jako je kriminalita v zú astn ných m stech dnes i v minulosti. D ti mohou poznávat zem Unie každý den ve škole prost ednictvím koutku Sokrates instalovaného na chodb , v n mž jsou uvedeny základní údaje o partnerských zemích a m stech – po et obyvatel, p írodní podmínky i ú ední jazyk – dále také fotografie, vlajky i jiné materiály, které poslali partne i ze zahrani í. Dvakrát za rok se pak koná setkání všech ú astník projektu v jednom z partnerských m st. Doposud se žáci a u itelé sjeli v Polsku, Švédsku a letos v Itálii. Naši zástupci – vždy dva pedagogové a dva žáci – tak m li možnost mimo jiné porovnat, v em se liší eská a švédská, polská i italská škola. „Mnohé v ci z jejich školství nás p ekvapily. Ve Švédské škole v bec nezvoní, d ti hodn odpo ívají v relaxa ních zónách a nikdo je nehlídá. Žáci u itel m tykají a oslovují je k estním jménem,“ ekla paní u itelka Vlasta Krmášková, která projekt v naší škole organizuje a ú astní se všech mezinárodních setkání. Na italské škole naše vyslance zaujalo t eba to, že mají pouze jeden den v týdnu volno (ned li), ale zato si užívají t i m síce prázdnin. T ídy polské školy echa p ekvapí krucifixem, který visí na zdi. Hostitelé se vždy snaží, aby svým koleg m ukázali co nejvíc ze svého m sta i kraje. Letos v Itálii si tak naši zástupci mohli pohlédnout nejen m sto Forli, kde se nachází partnerská škola, ale také blízkou Florencii a Ravenu, ve m st Faenza navštívili Mezinárodní muzeum keramiky a ru ní keramickou dílnu. Ve stotisícovém Forli naše vyslance p ijal na místní radnici samotný guvernér celé oblasti. „Pozvali nás na radnici, zrovna když tam probíhalo n jaké hlasování. Zastupitelé byli velice milí a v bec jim nevadilo, že tam jsme,“ sd lila Vlasta Krmášková. Velký zážitek je pro žáky ubytování v místních rodinách. Musí komunikovat anglicky, p izp sobit se chodu domácnosti i zvyklostem kraje. Za rok bude Základní škola Ostrava-B lský Les hostit své partnery ze všech zú astn ných zemí v Ostrav . „Jakoukoli pomoc ze strany rodi a ve ejnosti (rady, sponzorské dary, suvenýry, nabídky ubytování žák a podobn ) rádi p ijmeme,“ uvedla v této souvislosti Vlasta Krmášková. Redakce
Naše cesta do Itálie Reportáž
Paní u itelka Krmášková nás vybrala do projektu Sokrates/Comenius, abychom reprezentovaly naši školu v Itálii. Spole n s námi tam byli žáci z ostatních zú astn ných zemí, Litvy, Švédska a Polska, takže jsme mohly poznat nejen Itálii, ale i nové lidi. Ráno pro nás do Ostravy p ijeli zástupci z polské školy. Seznámily jsme se s nimi, nasedly do auta a vyrazili jsme. Dv holky z Polska se postupn staly našimi dobrými kámoškami. Na místo, tedy do m sta Forli nedaleko Ravenny, jsme dorazili asi kolem 23 hodiny. Hned si nás rozebraly naše nové italské rodiny. Chytly jsme to celkem v pohod , naše rodiny byly p íjemné, hodné, no prost super. Paní u itelky byly ubytovány v hotelu. V pond lí ráno jsme se šly podívat do školy, která se ú astní projektu. Uvítali nás a provedli po celé budov . Potom si nás naše hostitelky rozebraly do svých t íd, a víme, jak vypadá jejich vyu ovací hodina. Byly jsme také na hodin po íta , kde jsme se seznámily s klukem, který mluvil slovensky, tak jsme byly rády, že se alespo s n kým pobavíme esky. Odpoledne jsme se všichni šli projít do centra Forli. Ukázali nám památky, nám stí, byli jsme i na ú ad , kde bylo zrovna jednání zastupitelství. Ve er jsme se vrátili do školy, kde za ínalo naše Barbecue. Kolem desáté jsme se dostali dom a mohly jsme jít kone n spát. 11
V úterý jsme jeli na výlet do Ravenny. Prošli jsme se po památkách, fotili jsme a m li jsme chvíli rozchod, abychom si mohli n co koupit. Potom jsme nasedli zpátky do busu a jeli jsme k mo i. Bylo tam p íjemných 25 stup , a tak jsme se mohli koupat. Nasbírali jsme si mušle na památku. Další den jsme jeli vlakem do Florencie. Jeli jsme p kn dlouho. Florencie je krásné, ale taky velmi rušné m sto. Proto jsme chodili ve skupinkách, abychom se neztratili. Prošli jsme si zase všechny památky a op t jsme m li rozchod ve m st . Ve tvrtek jsme byli dopoledne ve škole a odpoledne jeli vlakem do Faenzy. Po návratu jsme šli všichni do pizzerie. Ve er jsme zalehli do postele asi kolem p lnoci. Náš poslední den byl takový voln jší. Dopoledne jsme byli ve škole a sledovali jsme volejbalový turnaj a gymnastiku. Hromadn jsme se fotili, a máme také n jakou tu vzpomínku. Odpoledne jsme m li úpln volné a každý byl ve své rodin . Kolem 21.00 jsme šli všichni (bez u itel ) do hospody na rozlu ku. V den odjezdu jsme se všichni sešli p ed hotelem, kde jsme se lou ili a poté jsme nasedli do auta a vyrazili zpátky dom . V Ostrav jsme byli p ed p lnocí. Bylo to tam prost super a klidn bychom tam alespo ješt týden s radostí z staly. Eliška Urban íková a Dominika Riedlová, ob 9.C
ím se liší naše škola od školy v Itálii Srovnání naší školy a té italské je obtížné, protože to byla st ední škola. Žáci tam m li dovoleno mnohem víc než u nás na základce. Žáci se nemusejí p ezouvat, ale nevíme, jak se to tam eší v zim V hodinách mohou žáci svévoln opustit t ídu, pokud cht jí jít na záchod. V p ípad , že dostanou hlad, zajdou si do bufetu koupit si n co k sn dku. V hodinách si to pak mohou klidn sníst a u itel m to v bec nevadí Žáci také m žou u itel m tykat Chodby tam nejsou v bec vyzdobené, nemají žádné nást nky, škola není ani n jak vymalovaná Mají mnohem hez í záchody než u nás Ve škole nemají jídelnu, žáci chodí ob dvat dom Škola jim kon í t eba až v dev t ve er, protože odpoledne mají volno do p l tvrté Dominika Riedlová a Eliška Urban íková, 9.C
Narážky na vzhled mohou mít i tragické následky Vzhled. Jako by za n j n kdo mohl! Mnozí žáci bývají psychicky šikanováni, a to práv narážkami na to, jak vypadají. N které p ípady kon í i tragicky. N komu to asi nedochází, ale skoro každý z nás bývá n kdy šikanován a vlastn i já! asté nadávky šklebe, ksichte, šeredo, slýchává ob as každý, ale n kdy jsou tyhle narážky opravdu drtivé. I když je to asi neuv itelné, spousta dívek bere takové poznámky velmi osobn a jsou i takové, které to nezvládnou a trápí se. Setkala jsem se i s takovou, co si cht la si vzít život. asté myšlenky na sebevraždu dovedly mnohé dospívající až na psychiatrii. A pro ? Je to vlastn pro mnohé sranda shazovat ostatní a tím být IN p ed kamarády. Aguška a Anuška
12
Co si myslím o naší škole Naše škola je tak p l na p l. Ani skv lá, ale zase ani tak hrozná. Jsou zde v ci, které by se daly zm nit, ale jsou taky v ci, které by m ly z stat. Nap íklad ping pongové stoly na chodbách jsou skv lé, ale zase je u nich vždy moc lidí, takže se tam musíte co nejrychleji dostat, abyste si mohli zahrát. Nebo jídelna. Dobrý systém výdej ob d , ale zase jsou zde dlouhé fronty, takže musíte dlouho ekat. Dom se pak dostanete pozd ji, pokud máte více vyu ovacích hodin. Anebo chodby. Jdete s kamarádem na chodbu a najednou musíte tomu kamarádovi k i et do ucha, aby vás slyšel. Takový hluk dokážou žáci na chodb ud lat. Nebo šatny. Chcete jít po vyu ování do šatny, ale okamžit se do ní nahrnou ti, kte í chodí na ob dy. To bych ješt pochopil, ale když vás ješt k tomu p imá knou ke zdi šatny, tak to už je p íliš. Šatna by se taky mohla trochu zv tšit. Protože když p ijdete do školy trochu pozd ji, tak si skoro nemáte ani kam dát boty. Také n které t ídy by se daly zlepšit. Ale co bych nem nil, je po íta ová u ebna na druhém stupni. Nádherné po íta e, skv lý design, nádherné židle a další. Prost skv lé. Nic podstatného už se nedá na této škole zlepšit. U itelé jsou fajn, jídlo ve školní jídeln je docela dobré, po íta e jsou tu dobré i v tšina žák je v pohod . Asi jednou z nejlepších t íd je 6.A. S žáky se dá normáln mluvit (v tšinou), je s nimi legrace, mají smysl pro humor a další dobré vlastnosti. Potom tak trochu 6.B. S n kterými žáky se dá také rozumn popovídat. Prost jsem na výborné škole. Doufám, že tu z stanu do deváté t ídy. A doufám, že si to myslí i ostatní žáci naší skv lé školy. A žije B. Dvorského! Jakub Šponiar, 6.C
Sex není pro naše žáky žádné tajemství Když jsem se ptala žák , kdy se asi tak dozv d li o sexu, polovina mi odpov d la, že v páté t íd , takže kolem svých deseti let. A na otázku od koho, jsem se dozv d la, že n kte í když u toho na apali rodi e, další n co slyšeli a za ali sami hledat informace a jiní se to prost dozv d li od spolužák . Sex není pro dnešní d ti žádné tabu. Naopak, je to otev ené téma, o kterém se asto vedou diskuse. Když se na chvíli bavíte o tomto tématu s kluky, uslyšíte názory, že už by také cht li sex a podobn . Málokterý z nich by se ale zajímal o antikoncepci, i když o ní ví. Dnes jsou v bec žáci jíní, než byli jako d ti t eba naši rodi e. N které d ti z naší školy pijí alkohol, kou í a dokonce vím, že hodn žák m lo i sex. A to jim není ani patnáct. Ale doba už je taková, a kdo si nezvykl, ten to bude mít v život t žké. Michaela K delová a Marie Dunkerová, 8.B
13
Po íta – pro sou asné žáky ZŠ každodenní zábava Ze všech stran dnes stále slyšíme, že d ti ned lají doma nic jiného, než že sedí u po íta e a hrají hry nebo chatují. Chaos se necht l spokojit s t mito domn nkami a ve t íd 6.C zjiš oval, jak je to doopravdy. Kolik hodin denn i týdn naši žáci skute n prosedí u compu a co na n m d lají? Tady jsou konkrétní údaje (abychom chránili soukromí žák , uvádíme pouze iniciály jejich jmen): M. P. hraje p ibližn jednu hodinu asi co t i dny a bývá na ICQ. D. R. hraje asi t i hodiny denn st íle ku Conter Strike. N. O. chatuje každou sobotu p ibližn ty i hodiny. M. B. hraje ty i až p t hodin denn The Sims 2. T. P. hraje jednu až deset hodin denn nej ast ji Fifa 08. L. B. hraje asi hodinu denn d sivou hru Diablo 2. K. H. hraje taky p ibližn jednu hodinu denn a bývá na ICQ. N. S. hraje hodinu denn internetové logické hry. K. K. hraje p t až šest hodin denn The Sims 2. J. Š. hraje kolem p ti hodin denn strategii Comand and Conqeur 3. L. K. chatuje šest hodin denn . K. K. hraje t i hodiny denn a bývá na ICQ. N. J. hraje p t hodin denn post ehové hry na internetu. J. P. hraje i celý den, když jeho mamka není doma. Lukáš Pokorný a Petr Valsa, oba 6.C
V kolik chodíme spát aneb Mazej do postele! Jdi spát, už je moc hodin. Tuhle v tu slyší asi každý z nás každý ve er. Zajímalo nás, v kolik hodin p esn naši žáci (a sv ili se i n kte í u itelé) chodí spát, a proto jsme ud lali pr zkum mezi žáky šestých t íd. Odpov di byly velmi p ekvapující. N kte í z nás chodí spát v osm hodin, jiní zase uvedli as okolo p lnoci. Žákyn 6.A. Veronika Bystro ová na naší otázku odpov d la: „Chodím spát kolem osmi. Rodi e mi nepovolí dívat se na televizní seriály, protože je nepovažují za vhodné.“ Tady je p ehled, kolik z oslovených žák chodí spát v ur itou hodinu. 20.00 - dva 21.00 - sedm 21.30 - šest
22.00 - devatenáct 23.00 - sedm 24.00 - t i
A v kolik hodin chodí spát oslovení u itelé? Paní u itelka Relji ová ve 22-23 hodin, pan u itel Goj ve 23 hodin, paní u itelka Krmášková ve 23 hodin a paní u itelka abová ve 24 hodin. Bar a Kohutová a Miriam Kuncová, ob 6.B
14
Anketa pro devá áky Na jakou školu chcete jít?
Zeptali jsme se našich devá ák , na jakou školu cht jí jít. V tšina z nich má jasno, ale mnozí zatím v bec netuší, co cht jí v budoucnu d lat. Daniela Slípková, 9.A P emýšlím o gymnáziu F. Hajdy, ale jelikož je malá šance, že bych se tam dostala, mám i další možnosti, kam bych cht la jít. Tou možností je jazykové gymnázium, protože jazyky mi ur it pom žou stát se noviná kou. To je mé vysn né povolání. Bára Urbanovská, 9.A Vím jist , že chci jít na gymnázium. Mám ty i tipy, které m zaujaly, a ud lám vše pro to, abych se na gympl dostala. Strašn m baví psaní, ale možná najdu n co, co m zaujme ješt víc. Eliška Urban íková, 9.C Mojí vysn nou školou je st ední podnikatelská škola ve Frýdku-Místku nebo ekonomka. Jana Sest enková, 9.A Já bych se cht la dostat na st ední odbornou školu se sociálním zam ením, protože uvažuju o tom, že bych byla psycholožkou. Tomáš Špacír, 9.B Mou vysn nou školou je Kratochvílova. Ud lám všechno pro to, abych se tam dostal. Iveta Adam íková, 9.B Ráda bych se dostala na st ední odbornou hotelovou školu. Lukáš Šrámek a Jan Ková , oba 9.A Už dlouhodob uvažujeme o Kratochvílce.
Redakce
P ed prvním dnem ve škole spali n kte í prv áci s aktovkou Také v letošním zá í k nám nastoupili noví prv áci, a proto jsme šly zjistit, jak se jim v naší škole líbí. Jakmile jsme došly na první stupe , hned jsme si vzpomn ly, jaké to bylo pro nás, když jsme šly poprvé do školy. Byl to takový zvláštní pocit a se spoluža kou jsme se shodly, že by nebylo špatné se sem vrátit. Byly jsme z toho trochu smutné. Kone n jsme došly do t ídy 1.B, kde nás s úsm vem p ivítala paní u itelka a ptala se, copak chceme. ekly jsme, že bychom rády ud laly rozhovor s d tmi. Souhlasila a velmi ochotn nám pomáhala d tem vysv tlit, co chceme. D ti byly stydlivé, a tak odpovídaly dohromady. I p esto jsme se dozv d ly, co jsme pot ebovaly. Na otázku, jak se jim líbí ve škole, odpov d ly, že hodn . „Líbí se vám paní u itelka?“ ptaly jsme se. „Ano, ano!“ vyk ikovali hlavn kluci. Dále jsme se ptaly, jestli se t šili na první den ve škole a mohli dospat. N kte í íkali, že spali normáln , a n kte í, že nespali celou noc a nemohli se do kat. Dokonce nám prozradili, že místo medv da si vzali do postele aktovku. Další otázka byla, jaký p edm t se jim zdá nejlepší. N kte í ekli matematika, n kte í t locvik, prost 15
r zn . Taky jsme se zeptaly, co íkají na starší spolužáky na druhém stupni, jestli jim nep ipadají jako zví ata ze zoo. Všichni se smáli, odpov di jsme se nedo kaly a v ten moment jsme se já a spoluža ka cítily jako v zoo. Vzhledem k tomu, že bylo málo asu a prv áci byli divocí, pod kovaly jsme paní u itelce za pomoc a d tem za odpov di a odcházely s dobrým pocitem, že se novým žák m v naší škole líbí. Zde ka Šedová a Nikol Š udlová, ob 7.C
Naše úrazy
Jehla v koleni Vrátil jsem se dom ze školy, unavený po t locviku. Na stole ležel vzkaz od mamky, že ob d je v lednici. Chvíli jsem hledal, než jsem ho našel. Dal jsem ho do mikrovlnky na t i minuty. Byl to hov zí guláš, ale v lednici byly párky, tak jsem tam jeden nakrájel. Jídlo jsem si položil na st l, aby vychladlo. Pak jsem svým obvyklým zp sobem sko il na postel. Byla tam ale jehla a ta se mi zabodla do kolena. Hrozn to bolelo a týden jsem nemohl b hat. Od té doby neská u na postel. Jakub Šponiar, 6.C Jak jsem si rozsekla ruce a b icho Byli jsme s rodi i na dovolené u mo e. Ta ka se sestrou se šli podívat na kraby a zeptali se m , jestli chci jít s nimi. Já jsem ekla, že ne. Tak šli sami. Pak jsem si to rozmyslela a b žela jsem za nimi. Byla jsem ale hloupá a utíkala jsem v oranžových cukli kách. Najednou jsem spadla na ostré kameny. Podívám se na ruce a vidím, že jsou krvavé. Tak jdu za ta kou. Ten samoz ejm nevid l, jak jsem spadla, a za al na m mávat. Já jsem za ním došla, on m chytl do náru í a šel mi ty ruce umýt do mo e. S mamkou jsme pak šli do nemocnice. Tam jsem musela ekat, než se mamka domluví anglicky s panem doktorem. Po deseti minutách mi za ali šít ruce a b icho. Na druhý den jsem bre ela, protože mi to dezinfikovali a hodn to bolelo. Po p ti dnech jsme se vrátili od mo e. Ta ka mi doma ty ruce mazal šílen štiplavou hn dou mastí. Za ur itou dobu jsme šli na polikliniku a tam mi paní doktorka vytahovala stehy. Hrozn jsem p i tom k i ela a paní doktorka mi ekla, že je ím víc, než když n komu vytahují stehy z hlavy. Samotné vytahování steh m nebolelo, ale strašn jsem se bála, tak jsem je ela. Nikol Skórová, 6.C Krvavé schody Bylo mi p t, šla jsem ven se svou kamarádkou. Hrály jsme si spolu, ale potom jsem musela jít dom . Když jsem šla do vchodu, zakopla jsem o schody. Na nohách jsem m la mod iny a od eniny. Spadla jsem dokonce na hlavu a hodn mi z ní tekla krev. Klára Kantorová, 6.C Rozdrcené koleno Jednoho dne v zim jsem jel s rodi i na hory. Jezdil jsem na snowboardu. Když jsem sjížd l kopec, najel jsem si na skokánek. Dopadl jsem na kámen, zlomil jsem si prkno a rozdrtil koleno. Museli m operovat a pak jsem m l nohu t i m síce v sád e. Michael Franek, 6.C
P ežila jsem t žkou automobilovou havárii Píše se rok 2006. Je pátek a zhruba jen dva týdny chybí do Vánoc. Všude ve m st panuje p edváno ní nálada, silnice jsou zamrzlé a venku je taková zima, že už se vám nechce ani vyjít ven. M j den za al úpln normáln . Ráno jsem šla do školy a po vyu ování jsme se s kamarádkami jako obvykle bavily o všem, co se nám za uplynulý den stalo. Po hodin klábosení jsme se vydaly dom . Bylo kolem druhé hodiny odpoledne a já m la zpožd ní, protože každý pátek jezdím do Um lecké školy, která 16
je kousek za Svinovským mostem, a kolem druhé už mám být doma. Vždy m vozí babi ka, která m taky do zp vu a klavíru p ihlásila, když jsem byla ješt malá. Tento ve er se nám však stal osudným. Když už jsem m la po hodin klavíru i zp vu a jeli jsme dom , vid la jsem, že babi ka je už unavená. Je diabetik, takže si musí pravideln píchat inzulín, jenže na to zapomn la. A to se nám vymstilo. Když jsme byli už jen kousek od našeho paneláku, babi ka lekla se auta, které jelo proti p iv ela o i. Když je zase otev ela, nám, strhla volant a my jsme vjely na svodidla. Bohužel jsme jely tak rychle, že nás ta svodidla vymrštila zpátky a my jsme se i s autem oto ily o 180 stup . Po ád si pamatuji to rozbité sklo a pocit, který jsem v tu chvíli m la. Nedovedete si p edstavit, jak mi bylo, když jsem vid la, že babi ka se nem že hýbat. Bohužel p i mém „št stí“ se mi zasekla náušnice za pás, když jsem cht la vyjít z auta ven. Když jsem byla kone n venku, pomoct babi ce ven. Mezitím b žela jsem na druhou stranu lidé, kte í projížd li kolem, zavolali sanitku. Než dojela, vytáhla jsem tašky s mobily, abych mohla zavolat rodi m, ale dostala jsem ze sebe jen to, že jsme m li boura ku na Rudné. Pro m p ijel ta ka a odvezl m dom , babi ku vzali sanitkou do nemocnice. Když jsem p ijela dom a ekla to mamce, která do té doby nic nev d la, musela jsem to ješt zavolat bratrovi. Rodi e odjeli za babi kou do nemocnice. Když bratr p išel dom , vid la jsem jen, jak zadržuje slzy, abych taky nebre ela. Do ve era jsme nev d li, co je s babi kou, a když mi zazvonil telefon, dostala jsem strach. Volala mamka, že babi ka má zlomenou páte . Po m síci babi ku pustili a nemá žádné trvalé následky. Byla jsem strašn ráda, že to dopadlo takhle. Te už v autech moc nejezdím, protože z toho nemám moc dobrý pocit. A i když je to už rok, co jsme m ly tu nehodu, po ád se mi to vrací. Ten den, ta noc, svítící sv tla a rozt íšt né sklo. Adéla Friedelová, 9.A
Rozešel se se mnou kluk. Dal p ednost drogám Bylo mi trnáct. Když má nejlepší kamarádka slavila své narozeniny, tak m pozvala taky. Na její oslav m p ekvapilo, že tam jsou i kluci. Ze za átku jsem si myslela, že ta oslava bude nudná, ale spletla jsem se! S chlapci jsem se seznámila, byla velká legrace, po ád jsme blbli. Jeden z t ch kluk se mi hodn zalíbil. A líbila jsem se mu i já. P išel po chvíli za mnou a cht l se se mnou seznámit blíž. Zeptal se m , jestli bych s ním necht la jít n kdy ven. ekla jsem mu: „Jasn , pro ne?“ A kecali jsme dál a dál, až jsme nakonec museli jít dom . Pak jsme se sešli a po n jakém ase jsme spolu za ali chodit. Bylo nám krásn . Nikdy jsem si nemyslela, že by zrovna on bral n jaké drogy, ale bohužel jsem se v n m velmi zmýlila. ekl mi to až po n jakém ase. Byla jsem z toho hodn zklamaná, nev d la jsem, co si o tom mám myslet. Milovala jsem ho tak hodn , že jsem ho za žádnou cenu necht la opustit! Vy ítala jsem mu to, íkala, a s tím p estane, že to nemá žádnou budoucnost. Po ád mi íkal, že už s tím opravdu p estane, ale n kolikrát jsem u n j n co našla. Takhle už to dál nešlo! A tak jsem mu ekla: „Rozhodni se, co je pro tebe d ležit jší. Jestli já, nebo drogy.“ Na odpov jsem ekala pom rn dlouho, ale nedo kala jsem se. Rozhodl se jinak, než jsem myslela. Dal p ednost drogám. Hodn m to ranilo. Po ád jsem bre ela, ale ekla jsem si, že on mi za to nestojí. S drogami nedošel moc daleko, dostal se do lé ebny. Ob as mi je smutno, už s tím ale nic nenad lám. Te to beru jako pou ení. P íb h své kamarádky vypráv ly Lucie Kone ná a Michaela Holcová, 8.B 17
Místo k babi ce do pa ížského Disneylandu
Když skon ila škola a za aly prázdniny, m la jsem jet k babi ce. Jenomže ta onemocn la, takže to vypadalo, že z stanu doma. K mému p ekvapení mi rodi e ekli, že místo k babi ce pojedeme do Francie. Strašn jsem se t šila, a tak jsem už dva dny p ed odjezdem za ala balit. M li jsme všechno, jídlo, pití, oble ení i n jakou tu zábavu do auta. Mamka m vzbudila kolem druhé hodiny ráno. Ospalá a nevrlá jsem zalezla do koupelny a vyhrabala jsem se z ní za 15 minut. Oblékla jsem se a jen ekala, kdy vyrazíme. Nejd íve jsme ale museli naložit zavazadla do auta. Ke mn dozadu šly deky, polštá e, jídlo a pití. Do kufru p išlo všechno ostatní. Mamka zapnula rádio a vyjeli jsme. Do Prahy jsme jeli t i hodiny, pak hodinu na hrani ní p echod s N meckem Rozvadov a odtud p t hodin p es N mecko. K ve eru druhého dne jsme se dostali do Francie. Kolem p l páté jsme dojeli k m stu Meux, ve kterém byl náš hotel Campanile. Na recepci jsme se domluvili trochou angli tiny a posunky a dostali jsme pokoj. Usnuli jsme po namáhavé cest . Vzbudili jsme se až ráno kolem deváté. Rychle jsme se oblékli, a jelikož byl ve Francii svátek a všude bylo zav eno, rozhodli jsme se, že pojedeme do Disneylandu. Byla jsem strašn nadšená. Park byl obrovský, rozd lený na dv ásti Disneystudio a Disneyland. Koupili jsme si tedy lístek do obou park . Abych pravdu ekla, lepší byl Disneyland, tam bylo totiž plno atrakcí, horských drah, autodráh, simulace armagedonu, ale nejlepší byla Motors Action show. Byly to borci v autech a ti tam smykovali, skákali p es sebe a st íleli po sob . Druhý den jsme se jeli podívat do Pa íže. Auto jsme nechali ve Futurum a šli na autobusovou zastávku. Lidé tam byli moc ochotní, a i když neum li anglicky, snažili se nám pomoct. Když jsme se tak n jak domluvili, sedli jsme na ten správný autobus a vyjeli jsme. Od zastávky to bylo jen n kolik set metr k Eiffelov v ži a Vít znému oblouku. Byla tam krásná dlouhá ulice, která vedla k tomu již zmi ovanému oblouku, byla plná obchod a restaurací. Když jsme to celé prošli a koupili si suvenýry, vyrazili jsme dom . Cestou jsme se dvakrát stav li v Mc´ Donaldu, nejd ív na ve e i a poté na snídani. Dom jsme dojeli kolem t etí hodiny odpoledne druhého dne. Michaela K delová, 8.B
P ezdívky žák osmých t íd
V p edprázdninovém ísle školního asopisu jsme uve ejnili lánek o p ezdívkách tehdejších devá ák a n kterých u itel . Tentokrát jsme se zam ili na šes áky a osmáky. Lucie Závacká – Lenochod Lucie Kubicová – Ryba Maruška Dunkerová – Majki Daniel Wagner – Johny Afro Martin Zavadil – Matesman Simona Po aková – Sima Tereza Králiková – Králík Tereza Škarbanová – Škrabka Mikuláš Petri ko – And l Nikol Kotalová – Nikol Jana Rösnerová – JaninaRosi Lukáš Robenek – DC Michaela K delová – Mia.Mel So a Pánková – SonulineCZk@ Lumír Chovanec – Massa David Pavelek – Hamilton
Jana Adam íková – Ja ule Lucka Vymyslická – Yuna Romeo Ková – Jamal Jeffries, Dr. House, Alonso Jakub Šev ík – Kami Extreme Honza Waliszevský - Walibuk Šimon Vlosinský – Bobika Martin Houžva – Maho Martin Hlobil – Japko Daniela Mertová – Mer a ka Lucie Zdráhalová – Lucizdoidge, Emo lopata Marek Bohun – Bohouš Dominika Št pánová – Mildhouse Mirka Kuncová – okomiko Barbora Kohutová – Babuška Michaela K delová a Romeo Ková , 8.B, žáci šestých ro ník
18
Naše škola je plná nadaných a šikovných lidí, ale v tšinou o nich nikdo neví. Tušili jste nap íklad, že chodíte do školy s mistrem R v tenise nebo mistryní sv ta v moderním tanci? Tomu, abychom se o t chto mladých sportovcích, um lcích a dalších talentovaných lidech v naší škole dov d li, by m la posloužit tato nová rubrika Chaosu.
Pro tenis bych um el Rozhovor s Jakubem Pe ázem z 6.C, mistrem eské republiky v tenise v kategorii mladších žák . Jak dlouho už hraješ tenis? Vyst ídal jsem n kolik sport . Nejd íve jsem hrál basketbal, pak jsem za al hrát floorball, potom fotbal a teprve pak jsem se dal na tenis. Ten hraju už t i roky, tedy od devíti let. Kdo t k tenisu p ivedl? Abych pravdu ekl, myslel jsem si, že m to nebude bavit, takže jsem zpo átku necht l. Ta ka m ale p inutil a najednou m tenis za al bavit. Vzpomeneš si na sv j první zápas? M j první zápas byl v Porub a vyhrál jsem. Bylo to št stí, protože jsem tehdy tenis neum l. Dokonce jsem nev d l, jak se drží tenisová raketa. Kolik jsi m l zápas a mistrovství? Mistrovství jsem m l zatím jenom jedno. Bylo to mistrovství republiky, kterého se ú astnilo dvanáct tým (nap íklad Poruba, Baník, Haví ov, Hradec Králové). Vyhrálo naše mužstvo Stará B lá a také já, jako jednotlivec, jsem byl nejlepší. Ve vít zné sezón jsem odehrál dohromady 36 zápas a skoro všechny jsem vyhrál. Jak je možné, že jsi tak dobrý, když hraješ jenom t i roky? Trénuju ast ji než ostatní. T ikrát týdn a v ned li máme zápasy. Te se zrovna u ím nové v ci, t eba r zné zp soby podání. Kde jsi m l další zápasy? V Haví ov , potom na Baníku, ale také v echách, nap íklad v Hradci Králové, kde hrajeme ligové zápasy mezi týmy. Jaké používáš vybavení a kolik stojí? Používám tašku, kam se mi vejde deset raket a t i dvoulitrové lahve s pitím, stojí nad p t tisíc. Mám t i rakety, jedna p ijde na ty i tisíce, dále tenisové mí ky, za jednu kvalitní sadu zaplatím dv stovky. Sportovní oble ení a pití vyjde na 320 korun. Jakého máš trenéra? Trenér je docela hodný, ale když zapomenu nap íklad techniku n jakého úderu, tak m to u í po ád dokola, dokud mi to nejde. M l jsi n kdy p i h e n jaký úraz? M l jsem n co se záp stím a s kotníkem.
Ptal se Jakub Šponiar, 6.C
19
Tanec je super
Rozhovor se Sabinou Strakovou z 6.C, mistryní sv ta a Evropy v disco tancích. Jak dlouho už tancuješ? Ve ty ech letech jsem za ala s tancováním. Tancuju disco a show, to je n co jako tanec kombinovaný s gymnastikou. Tancuju v klubu Akcent Kdo t k tancování p ivedl? Byli to rodi e. Ta ka, ten sice po ád jenom pracuje nebo odpo ívá, ale moje tancování hrozn prožívá a n kdy m vozí na trénink. Chodí ti rodi e na sout že fandit? Ano, chodí na všechny sout že, ta ka se na tanec rád dívá, teda krom latiny, ta se mu, stejn jako mn , nelíbí. Kde bylo tvoje první vystoupení? Poprvé jsem vystupovala v Karviné na sout ži mladých tane ník , bylo to p ed ty mi lety. Dostala jsem zlatou medaili za disko tanec ve formaci 24 tane ník . Samoz ejm nechyb li rodi e, kte í m pochválili. Jaká byla tvá další vystoupení a kde? Byla jsem na mistrovství Moravy ve Vyškov , kde jsem taky tancovala disko ve formaci. Zase jsem vyhráli a dostali jsem pohár. Ten je te v kancelá i našeho klubu. Dále jsem se svou formací sout žila na mistrovství R v Ústí nad Labem. Tam už byla v tší konkurence než na p edcházejících sout žích, ale zase jsme vyhráli. Další vystoupení bylo mistrovství Evropy v Ma arsku, tam jsem vyhrála zlatou medaili. Potom jsem byla na mistrovství sv ta v disco dance v Bochumi, to je v N mecku, tady bylo taky zlato, stejn jako na sout ži v dance show v n mecké Riese. Kde máš medaile vystavené? Jednu medaili má zav šenou na krku m j plyšák, kterého mám na poli ce v pokoji. A tahle medaile není jediná. V pokoji mám dalších deset zlatých a jednu st íbrnou, takže to u m vypadá jako u n jaké sportovní hv zdy. Jak se p i vystoupení cítíš? Normáln , jsem v klidu. Sestava je tak dokonale secvi ená, že se p i tanci ani nemusím domlouvat s ostatními lidmi v týmu. Asi netan íte po ád stejnou sestavu? Ne, každý rok nacvi ujeme novou. Trvá to asi p t m síc . Musíme vym nit taky kostýmy. Nap íklad v sestav Policejní akademie jsme m li erné košile i kalhoty, epici, kterou jsme m li na gumi ce, aby nám p i tanci nepadala. Na tomhle jsme m li p ehozené kimono, protože první ást vystoupení byla v novaná judu. B hem skladby jsme museli kimono sundat a nasadit si rychle policejní epici, tohle musíte zvládnout za osm sekund. V jiné skladb jsme tan ili v kostýmech hradní stráže – ervená epice, košile téže barvy, erné kalhoty. Kdo vám ty kostýmy vyrábí? Šijí nám je v Akcentu profesionální švadleny. Musíme si to zaplatit, zpo átku celou ástku, dneska už jenom polovinu, zbytek platí klub. Jinak platíme taky lenský p ísp vek na t i m síce dop edu. Kolikrát týdn máš trénink? Normáln t ikrát týdn a asi 14 dní p ed sout ží trénujeme každý den, n kdy v etn víkend . Ptala se Lenka Bubáková, 6.C 20
P i tréninku to ob as tak bolí, že musím zatla it slzi ky Rozhovor se Zuzanou Víte kovou z 5. A, mistryní sv ta v moderním tanci
Jak ses dostala k tancování? Cvi ím od t í let sportovní gymnastiku, z té jsem p ešla na moderní gymnastiku do St ediska vrcholového sportu v Haví ov . Od toho je kr ek ke sportovnímu tanci. Zatím laškuji s ob ma sporty. Baví m to ohromn . Kolik let už tancuješ a kolikrát týdn ? Tancuji šest let, trénink mám denn t i hodiny, o víkendech vystoupení a sout že. Ve er bych už nejrad ji odpo ívala, ale eká m ješt p íprava do školy. Kde všude jsi tancovala? Na mistrovství Evropy v Ma arsku, v Srbsku, N mecku, Chorvatsku (st íbro a malé zlato). Dále na sv tovém festivalu v Polsku (absolutní zlato), na mistrovství sv ta v New Yorku (bronz) a v Los Angeles Hollywood (dv zlata a dv st íbra). Stal se ti p i tancování n jaký úraz? Natrhla jsem si stehenní sval, protože jsem se málo rozcvi ila. Ale sta í být denn t i hodiny na špi kách nebo p i akrobacii na tvrdých parketách, to m pak ráno bolí celý lov k. Teplý bazén a masáž jsou potom balzám. Jsi nervózní p ed t mi všemi lidmi? Z divák nejsem nervózní, naopak si to užívám. Lidi p estanu vnímat a prožívám tanec naplno. Nervózní jsem potom z rozhod ích, jestli se objevím na výsledkové tabuli, že pokra uji do dalšího kola sout že. Které z tvých tane ních sestav máš nejrad ji? Nejrad ji mám moderní balet (Flashdance) a showdance ( arod jka), kde se podílím na choreografiích. Nejt žší je akrobatický tanec - za doprovodu houslí Vanessy Mae tan ím Snake (hada). Chystáš se v blízké dob jet na n jakou tane ní sout ž? eká m Riesa v N mecku, Mikolajki v Polsku se sv tovým festivalem, Itálie, Moskva v Rusku s tane ní olympiádou a Pore v Chorvatsku. Ráda bych se op t probojovala na mistrovství sv ta až do Hollywoodu, ale letos m ekají p ijíma ky na sportovní gymnázium a já musím víc zabrat ve škole. Pov z nám n co o svém ú inkování v Americe. V srpnu jsem se vrátila z m sí ního pobytu v Americe, kde se konalo mistrovství sv ta. Nejprve jsem byla dva týdny v New Yorku, kde jsem získala bronz za modernu. V New Yorku na m velmi zap sobila z ícená dvoj ata po teroristickém útoku. Stála jsem tam nehnut a p edstavovala si, co se tam tenkrát d lo. Dalších 14 dn jsem byla v Hollywoodu v Los Angeles, kde jsem se stala dvojnásobnou mistryní a dvojnásobnou vicemistryní sv ta. Kam chodíš trénovat? Trénuji v tane ním klubu Katlen v Ostrav -Martinov , ale taky za 21
svými trenéry dojíždím na jejich tréninková místa. V lo ském školním roce jsem denn dojížd la do Haví ova. Jakého máš trenéra? Mou trenérkou je moje maminka Kate ina Víte ková, která vede úsp šný tane ní klub Katlen. D lá mi hlavn choreografie a navrhuje kostýmy. Na mém výkonu mají ale zásluhu taky ruská primabalerína Irina Nazarenko, u které jsou tréninky tak drsné, že ob as musím zatla it slzi ky. Ale vyplatí se to, protože pod jejím vedením je m j pohyb dokonalý. Dále se mi v nuje šéf baletu Národního divadla moravskoslezského Igor Vejsada a gymnastickým prvk m m u í trenérka Alena Mací ková z gymnastického klubu Vítkovice. Renata Mí ková a Markéta Maxerová, ob 7.C
Od fotbalu k badmintonu
Kolem kv tna jsem za ala hrát fotbal, ale ten m brzy omrzel, a tak jsem se p ihlásila do závodního badmintonu. Když jsem s ta kou p es internet prodala kopa ky a mí , za ali jsme se bavit o závodním badmintonu. Mnoho z vás možná neví, že n co takového existuje. Ale v te nebo ne, opravdu se hraje. Když jsem našla vhodnou halu, kde bych mohla hrát, koupili jsme badmintonové pálky a košíky. První zkouška t chto pálek se odehrála u babi ky na dvorku. Ze za átku mi to moc nešlo, ale asi po hodince jsem byla nejlepší ze všech. Porazila jsem babi ku, d du, mamku, strejdu a dokonce i ta ku, kterému to šlo opravdu výborn . Badminton jsem si vybrala, protože tam vše závisí jen na mn . Když n co pokazím, budu za to trp t já, není to totiž kolektivní sport, což se mi moc líbí. Jen mám trochu strach, když budu s n kým ve dvoji ce, abych mu to nepokazila. Ale není to zas takové riziko. Jsem opravdu ráda, že mi to rodi e dovolili. Ze za átku jsem hrála jen s kamarády p ed barákem, ale te už mám zamluvenou halu a trénují se mnou opravdoví profíci. Jednou bych cht la být tak dobrá, abych se mohla dostat na n jaký profesionální zápas. Myslím, že tento sport mi opravdu p jde! Michaela K delová, 8.B
! ANKETA O NEJLEPŠÍHO U ITELE A U ITELKU Navštívily jsme všechny t ídy druhého stupn a rozdávaly jsme anketní lístky, kde si žáci mohli zvolit nejlepšího u itele a u itelku. Žáci volili jednoho nejlepšího u itele a jednu nejlepší u itelku, z kterých jsme pak vybrali absolutního vít ze. Tady jsou výsledky: 6.A: u itelka: Barbora Tydlá ková (7 hlas ) u itel: Pavel Pracný (12 hlas )
7.A: u itelka: Vlasta Tobolíková (15 hlas ) u itel: Pavel Pracný (12 hlas )
6.B: u itelka: Barbora Tydlá ková (9 hlas ) u itel: Jan Goj (14 hlas )
7.B: u itelka: So a Vachtová (8 hlas ) u itel: Pavel Pracný (8 hlas )
6.C: u itelka: Gabriela Bezru ová (5 hlas ) u itel: Jan Goj (18 hlas )
7.C: u itelka: Šárka Oršulíková (8 hlas ), Barbora Tydlá ková ( 8 hlas ) u itel: Pavel Pracný (10 hlas ) 22
8.A: u itelka: Marie Kaperová (22 hlas ) u itel: Pavel Pracný (18 hlas )
9.A: u itelka: Barbora Tydlá ková (27 hlas ) u itel: Dušan Hrdli ka (27 hlas )
8.B: u itelka: Vlasta Krmášková (14 hlas ) u itel: Pavel Pracný (24 hlas )
9.B: u itelka: Barbora Tydlá ková ( 14 hlas ) u itel: Pavel Pracný (14 hlas )
8.C: u itelka: Marie Kaperová (10 hlas ) u itel: Pavel Pracný (8 hlas )
9.C: u itelka: Barbora Tydlá ková ( 12 hlas ) u itel: Pavel Pracný (13 hlas )
NEJLEPŠÍ U ITELKA: Barbora Tydlá ková, celkový po et hlas 77 NEJLEPŠÍ U ITEL: Pavel Pracný, celkový po et hlas 119 CELKOVÝ VÍT Z: Pavel Pracný GRATULUJEME!
Pan u itel R ži ka a jeho život s emeslem V hodin žurnalistiky jsme navštívili pana u itele R ži ku, který nám pov d l n co ze svého mládí. Nap íklad jak se dostal na základní školu, kde dnes u í dílny. Pan u itel je zkušený emeslník. Pracoval na válcovn , kde zažil mnoho smrtelných úraz , které se staly jeho koleg m. „Mého kamaráda rozdrtila ocelová kulatina. Jsem rád, že jsem u toho nebyl!“ povzdychl si pan u itel. Jindy zase spadl na d lnici obrovský p titunový kus železa. Rozdrtilo jí to b icho, p esto prý ješt chvíli komunikovala. Všechny zaujalo vypráv ní o tom, jak sám pan u itel jednou v továrn málem zahynul. Zvrátil se pod ním kovový rošt, který tvo il podlahu dílny. Našt stí spadl asi jen o metr níže, p i pádu se totiž zachytil o ást obrovského stroje. Tady mu však hrozilo smrtelné nebezpe í, protože stroj se obvykle posouval tam a zp t a p i tomto pohybu by panu u iteli usekl ob ruce i nohy. Pracovník, který stroj obsluhoval, ho náhodou zrovna v tu chvíli neuvedl do chodu a pan u itel tak stihl vyšplhat nahoru do bezpe í. Vyvázl jen s naraženinami. A moment , kdy smrti unikl jen o vlásek, bylo více. Jednou nap íklad p ltunová zarážka spadla z šestimetrové výšky p esn na místo, kde pan u itel p ed vte inou stál. Pan u itel ve svém život vyst ídal n kolik povolání. Byl ková em, svá e em, záme níkem. Umí vyrobit nádherné kovové p edm ty. Krbovou soupravu (pohrabá , lopatku a další), m íž, v šák, ale i praktické p edm ty jako sekery nebo kladiva. „Je to hezký pocit vyrobit n co, co vás p etrvá, co z stává jako n jaká hodnota,“ íká pan u itel. V patnácti cht l na vojenskou školu, ale kv li zdravotním potížím se tam nedostal. V šestnácti proto za al pracovat na válcovn . P i zam stnání si dod lával školu a pozd ji mu jeho mistr nabídl práci ve školství. Pracoval na u ilišti i na jiných školách, až se p ed šesti lety dostal k nám. V naší škole musel zprovoznit jen nap l za ízenou dílnu – ustavit stroje, sehnat materiál, složit úložné sk ínky. Materiál pro práci žák si sám shání i dnes. „Spoustu d eva mám z od ezk , které zbyly, když se d lala nová palubovka v t locvi n , železo si sháním na šrotišti,“ up esnil pan u itel. V díln je n kolik velkých a drahých stroj . Se stolní vrta kou mohou pracovat pod dohledem pana u itele i žáci, kotou ová pila (tak zvaná cirkulárka) je pro n ale p íliš nebezpe ná. Dále je tu pásová pila a hoblova ka, s nimiž žáci také nesm jí pracovat. Pan u itel by svou nyn jší práci už nem nil. Na otázku, zda by cht l t eba podnikat jako um lecký ková , odpovídá, že už ne. „Za ít takové podnikání je totiž velice obtížné. Musíte mít peníze do za átku, ková ství je taky fyzicky velmi náro né. V našem kraji je navíc v tomto oboru velká konkurence,“ íká pan u itel. Andrea Pravdová a Lucie Frejková, ob 8.C 23
Paní u itelka Adámková: Spálila jsem katedru
V hodin PVP žurnalistika jsme navštívili chemicko – fyzikální praktika. Moc jsme se t šili a to jsme ani nev d li, že nás eká langoš, který usmažili žáci v PVP - domácnost. Po vstupu do u ebny nás paní u itelka Adámkova seznámila s prací d tí, které m ly za úkol zvážit hromádku listí. Poté jsme se paní u itelky za ali ptát na v ci ohledn jejího zajímavého oboru - chemie. Na otázku, jestli by cht la být chemikem, nám odpov d la, že asi ne, nebo je to strašn náro ná práce. „Když si p edstavím, jak chemik v laborato i celý život p idává a zase ubírá n jaké p ísady, aby vymyslel látku, která by t eba zlepšila sou asný stav planety, a pak je to celé zbyte né, tak m to moc neláká,“ ekla paní u itelka. Ve školní laborato i je spousta zajímavých v cí. Zaujala nás nap íklad veliká „sk í “ v rohu místnosti. Paní u itelka nám vysv tlila, že to je obrovská digesto , tedy p ístroj, který máme v kuchyni nad sporákem, jen mnohem v tší. Paní u itelky jsme se taky zeptali, jestli pracovala s n jakou nebezpe nou látkou. „S vyložen nebezpe nou ne, ale jednou jsem pracovala se sodíkem,“ odpov d la, pak se zhluboka nadechla a dodala: „A tím sodíkem jsem spálila omylem katedru. Ale pst, nikomu ani muk.“ Míša K delová, Lucka Vymyslická a Romeo Ková , všichni 8.B
Zví ecí mazlí ci našich u itel
Zeptali jsme se našich u itel , jaká zví ata mají doma.
Paní u itelka Kaperová má fenku Belu, je to malá kníra ka barvy pep a s l. Má už 14 let a je to
milá ek rodiny. Je ostrá jak feferonka a chodí s manželem paní u itelky na ryby. Loví myši.
Pan u itel Goj má psa Drobka. Je to (pravd podobn ) k íženec jezev íka a kokršpan la, je hn do-
zrzavý s erným pálením. Je to dárek od známých, kte í ho vid li venku, jak jim ská e na auto (cht l dovnit ). P edešlá majitelka se o n ho nestarala a uvázala ho k boud . Drobek se utrhl a utekl. Je žravý, nej ast ji dostává granule, ale také kosti a vnit nosti. Nejvíc mu ale chutnají sladkosti, hlavn okoláda, té dá p ednost dokonce i p ed masem. Cpe se do postele a je pohodlný.
Paní u itelka Relji ová má fenku béžového labradora jménem Mandy, kterou dostala od svých d tí. Je to po ádný pes, váží 35 kilo. Mandy je milá, p ítulná, hravá, ale taky žravá. Papá granule Ontario, jednou denn 27 dekagram , a psí bonbonky. N kdy za žrádlem dokonce ute e. Má ráda svého pání ka. Paní u itelka Macha ová má rybi ky. ichavce, skaláry, sume ky a ancistruse. Rybi ky jsou ervené, modré, zlaté a erné. Paní u itelka Sou ková už pejsky nemá, ale odchovala dva. Jezev íka, který se jmenoval Roki, a fenku kníra e Dášu.
Bar a Kohutová a Miriam Kuncová, ob 6.B 24
" Anketa
P ejete si, aby byl Václav Klaus prezidentem i v následujících letech? V naší zemi se pomalu schyluje k volb prezidenta a debata o tom, kdo jím má být, nabírá na obrátkách. Chaos zajímalo, co si o tom myslí lidé žijící v okolí naší školy. Poslali by p íští rok Václava Klause z Hradu pry , nebo ho tam rádi uvidí i v dalším funk ním období? Vladimíra Zbo ilová, 40 let, prodava ka Klaus by m l být prezidentem i nadále. Myslím, že to tu vede dob e, ale m l by zm nit pár lidí ve vlád ! Martina Sokolová, 32 let, ú etní Václav Klaus by m l z stat v ú adu, protože je to významná osobnost. Zlatuše Palí ková, 81 let, d chodce Klaus je chytrý, vzd laný lov k a k funkci prezidenta má p edpoklady. M l by být op t zvolen. Jana Nowáková, 45 let, knihovnice A je prezidentem n kdo jiný. Klaus je mi nesympatický, je arogantní a nemám ho ráda. Milana Blaskorová, 35 let, asistentka Nyn jší prezident by m l z stat na Hrad . Líbí se mi, jak se chová, a je to diplomat. Daniel Augustýnek, 13 let, žák ZŠ Už ho nechci, protože blb vládne a ud lal špatný parlament! Tereza Olšáková a Karolina Maxerová, ob 7.C
Le parkour, to je cesta vp ed Nedávno k nám dorazila nová módní vlna - le parkour. Je to druh adrenalinového sportu, který založil asi p ed šestnácti lety David Belle ve Francii. Jde o um ní ladn p ekonat jakoukoliv p ekážku, a p írodní i um le vytvo enou, nap íklad v m stském prost edí. P ekážky jako lavi ky nebo zídky je možné obíhat, p eskakovat, p elézat, šplhat na n , možné jsou i další, komplikovan jší techniky. Hlavní myšlenkou této disciplíny je, že každá p ekážka se dá p ekonat pomocí neustálého pohybu vp ed. Cílem cvi ení je p izp sobit sv j pohyb dané situaci, aby bylo možné p ekonat jakoukoliv p ekážku. Parkourové heslo zní: „Kde jiný vidí p ekážku, my vidíme cestu.“ V naší škole se tomuto sportu v nuje mnoho žák , p edevším z šestého ro níku. Jedním z nich je Vít zslav Liberda z 6.B. Jak ses dostal k parkouru? Celkem jednoduše. Seznámili m s tím kamarádi, kte í parkour objevili na internetu. Te se tomu v nuju už p l roku. Jak vypadá trénink parkouristy? Kluci z naší t ídy tvo í tým. Scházíme se na sídlišti a ská eme p es r zné p ekážky, zábradlí, zídky, schody. U íme se navzájem nové triky a taky se fotíme. N které týmy mají i vlastní klubovny, t eba v ko árkárn , lepší družstva mají dokonce internetové stránky. V Ostrav byl nedávno sjezd nejlepších parkurist . 25
Parkour je asi dost nebezpe ný sport. Zranil ses n kdy? Ne, ale uv domuju si, že by se to mohlo stát. Kamarád si p i parkouru zlomil palec na noze. R zná salta a další triky jsou asi dost t žké. Za jak dlouho se nau íš jeden trik? Záleží samoz ejm na obtížnosti, ale obvykle tak za jeden den. Pora lidem, kte í by se tomuto sportu cht li také v novat. Co je k n mu pot eba um t a mít? Dobrou fyzi ku a sílu v rukou i v nohou. Hlavn je d ležité se do parkouru vžít, pak to jde. Jan Valenta, 6.B
D ti z kamenných lom aneb Važme si toho, co máme V jednom dív ím asopise jsem etla o 12 leté dívce Shanti, kterou rodi e prodali do kamenných lom na práci, aby se mohla lé it její sestra. Shanti opustila to, co milovala, kamarády, školu a rodinu. Když si p edstavím, co v lomech ty d ti d lají, nosí a strhávají kameny, aby splatily cenu, za kterou je rodi e prodali, je mi nanic. Myslím si, že bychom si m li uv domit, co d láme my a co d lají d ti v Asii nebo Africe. Stejn sta í puber áci jako my pracují a mají strach, aby v bec p ežili. Když jsem etla ten lánek, tak v Indii zem elo další dít . Byla to dívka, stejn stará jako Shanti. Vím, že Shantino jediné p ání bylo vrátit se dom a zase být s kamarády a chodit do školy. N kte í lidé do Indie posílají šest set m sí n , aby d ti m ly v em chodit a co jíst. Moje mamka a její kolegyn z práce adoptovaly na dálku kluka a posílají mu peníze. Mamka to doma n kolikrát navrhovala a já tehdy kr ila rameny. Te bych to klidn mamce odkývala a p isp la bych i ze svého kapesného, aby ty d ti mohly žít. Sta í si uv domit, co máme my a co oni. Máme mobily, Mp3, po íta e, televize…a oni nemají ani jídlo. Nechápu jak Shanti mohli její rodi e prodat do lom . Nejspíš nem li na vybranou. Možná je napadlo, že už Shanti nikdy neuvidí, že na ni spadne kámen a zabije ji, že zem e hladem, vy erpáním, žízní na n jakou nemoc… Nejspíš nikdy nebudou takoví jako my, ani nebudou stejn žít, p esto stojí za to darovat chudým d tem peníze. Aby p ežily. A mít radost z toho, že jsme dali peníze do n eho, co za to opravdu stojí, je krásný pocit. Ty d ti, i p esto, že nás nikdy nevid ly a neznají nás, by nám byly vd né za to, že jim pomáháme, aby se co nejd ív vrátily tam, kam pat í. To znamená dom a za kamarády. Bára Urbanovská, 9.A
Anketa Zakázali byste testování lék a kosmetiky na zví atech?
O tom, jestli je testování na zví atech moráln ospravedlnitelné, se vedou diskuse už dlouhá léta. Je to citlivá otázka – ušet it životy laboratorních zví at, ale sou asn ohrožovat životy lidí, kte í ekají na testovaný lék, nebo se v zájmu nemocných lidí s utrpením laboratorních zví at prost smí it? Marie Škopková (48), ú etní Je to živý tvor, ale na n kom se to vyzkoušet musí, i když jsou ta zví átka chudáci. Hana Mí ková (37) Na zví atech by se testovat nem lo, a si to testují na lidech. Markéta Truhlová (30), prodava ka Asi bych to nezakázala, nemám na to žádný vyhran ný názor, moc se o to nezajímám. 26
Iva Švancerová (73), d chodce To je sporná otázka. Na zví atech mohou léky ú inkovat jinak než na lidech. Beru hodn lék , takže vím, že jejich testování na zví atech má své d vody. Pavel Kruha (68), d chodce Ano, zakázal bych to. Léky a kosmetika jsou pro lidi, tak by se to m lo testovat na nich. Daniel Augustýnek (13), žák ZŠ Testování na zví atech bych nezakázal, protože je to dobré pro lidi. I když uznávám, že pro zví ata to moc dobré není. Mí ková Renata a Maxerová Markéta, ob 7.C
Po íta pro všechno Pod pojmem po íta si každý lov k p edstaví n co jiného. Pro n koho to m že být monitor, pro n koho klávesnice, ale odborníci v dí, že po íta je p edevším procesor. Abychom se v složitém systému po íta e vyznali, tady je krátký slovní ek jeho základních komponent : Procesor je vlastn malá kovová karta napln ná miniaturními tranzistory, která provádí všechny operace. Je to n co jako mozek po íta e. Na základní desku jsou napojena všechna za ízení od monitoru až po myš. Je v ní také grafická a zvuková karta, CD mechanika CD-ROM. Harddisk (pevný disk) je uložen v základní desce. Jsou na n m uložena všechna data v po íta i. Windows je opera ní systém. Opera ních systém je více, nap íklad Macintosh, Vista, Linux a ješt více. Windows má jednu výhodu. Obsahuje záložní opera ní systém MS-DOS, který se spustí, pokud je s Windows problém. Opera ní systém ídí celý po íta , bez n j by byl po íta uživateli k ni emu. Nejrozší en jším systémem je Windows. Internet je celosv tová po íta ová sí . První internet se používal ve Spojených státech pro vojenské ú ely. Jakub Pe áz a Jakub Šponiar, oba 6.C
27
Half life 2 je bezva hra
P e t te si popis jedné dobrodružné po íta ové hry, t eba vás zaujme. Hlavní postavy: Gordon Freeman, Eli Vance, Alyx Vance, doktor Breen, Barney, doktorka Mosmmanova, pes (robot) Kapitola první Na za átku hry potkáte ve snu jednoho muže a ten povídá, že n jaký lov k m že zm nit celou budoucnost. Objevíte se ve vlaku, který pozd ji schváln zastaví. Vystoupíte, a zatímco strážný kontroluje kufry, vy m žete projít. P jdete p es jídelnu, až se dostanete k dalšímu strážnému, který vás pustí dovnit . Potom vám zleva i zprava zav ou m íže a p ed vámi se otev ou dve e, kde na vás bude ekat t etí strážný. Ten vám ekne, a jdete za ním. Pak p jdete po chodb , strážný zaklepe na dve e a ty se otev ou. Popovídáte si s jedním doktorem. Potom vás budou honit nep átelé. Kapitola druhá Chytí vás a Alyx vás zachrání. Potom se dostanete na n jakou základnu, odkud vás teleportují pry . Následn se dostanete na vlakové nádraží. P eská ete vlaky, mezitím po vás budou st ílet. P esko íte plot, za kterým budou kusy d eva, a ty musíte pá idlem zni it. Potom musíte zachránit jednoho lov ka. Zabijete dva strážné, jednomu seberete zbra a pak p jdete po schodech nahoru. Otev ete dve e, vylezete na st echu a sko íte na jedoucí vlak. Nep átelé vás budou chtít zastavit a vy se dostanete do kanálu. Ve starém vagónu potkáte jednoho muže a jeho p ítele, který vám nabije teleporta ní oblek. Kapitola t etí Dají vám lun, abyste mohli p eplout otrávenou vodu. P itom vás bude chtít zni it vtrulník. Dostanete se k Elimu Vance a seznámíte se s doktorkou Mosmmanova. Alyx vám dá antigravita ní manipulátor pole. Seznámíte se taky se psem – robotem. Napadnou vaši hlavní základnu. Tunel se zni í a Alyx vás pošle do Ravelholmu – m sta mrtvých. Kapitola tvrtá Potkáte tam jednoho muže, který vám hodí brokovnici. Dostanete se ke kostelu, kde na vás zaúto í pár zombie. Ty musíte zlikvidovat. Kapitola pátá Vylezete z Ravelholmu a objevíte se na nádraží. Budou se vás snažit zast elit. Projdete p es nádraží a objevíte se na základn . Dají vám auto a velkým magnetem vás dostanou na zem. Tam se potkáte s Atliiony, kte í jsou vaši nep átelé. P ejdete p es pob eží a zabijete královnu Atliionu. P ijde k vám jeden z vašich p átel a dá vám vábni ku atliionu, díky které se stanete v dcem Atliionu. Jakub Pe áz a Michael Franek, oba 6.C
V rubrice Povídky tentokrát p inášíme dílka našich kamarádek z prvního stupn . Až na malinké nedostatky, vzhledem k v ku autorek pochopitelné, jsou jejich práce velmi p kné, a proto doufáme, že holky budou psát do Chaosu pravideln . V budoucnu t eba i jako stálé redaktorky. T i hlavy Bylo, nebylo jedno království a v tom království žila celá rodina: král, královna, princ a princezna. Jednoho dne se královským rodi m narodilo další d átko, hol i ka. Všichni se radovali. Když d v átko vyrostlo, objevil se drak a s ním velké bou e, blesky a déš . Drak krásnou princeznu unesl. Mnoho chrabrých rytí se odvážilo s drakem bojovat, ale ani jeden ho nesložil. Jednoho dne však do království p išel princ, který draka zabil. Osvobodil princeznu a vzal si ji za ženu. 28
Svatba se slavila celý rok. Prince všichni obdivovali a byli mu vd ní za záchranu princezny, princezna obyvatele království dojímala svou krásou. A jestli nezem eli, tak žijí dodnes. Tereza Vašková, 3.C Velká rodina Bylo jedno m sto, Ostrava, a v n m byla zoologická zahrada. Žila tam velká rodina zví at, která se rozd lovala na t i skupiny: savci, ptáci a obojživelníci. Zví ata se m la dob e, protože se o n starali hodní lidé, kte í v ZOO pracovali. Na zví ecí rodinu se chodili dívat návšt vníci jejich domova. V zahrad bylo hodn druh zví at, nap íklad tyg i, zebry, hroši, nosorožci, opice. Alena Dostálová, 3.C
Následující básn naši žáci v nují tygr m Corneliovi a Claudiovi, kte í se p ed nedávnem p est hovali z ostravské ZOO do nového domova. K ob ma tyg ím same k m máme zvláštní vztah, vždy jsme jim n kolik let v akci Nanuk pro tygra p ispívali na potravu. P ejme jim, aby prožili dlouhý a spokojený život, a už to bude kdekoli.
Karolína Hr kuláková (6.C)
Lucie Frejková a Andrea Pravdová (8.C)
Tyg i, tyg i
Tyg í roš áci
Tyg i, tyg i, tyg í ci, jak moc krásnou srst máte. Pro naši zoo jste zkrátka d ti zlaté.
V zoo se událost stala, která se stává jen zmála. Malí tyg i, roš áci, neznají v bec práci.
Claudius a Cornelius, to jsou jejich jména, která vymyslela naše škola. Jsou to tyg i hraví, ale mají velké drápy.
Cht jí si s námi jen hrát, hopskat, skákat a radostné zvuky vydávat.
Hrají si a skota í, pro d ti jsou legra ní.
Claudius a Cornelius, brat i, jak se pat í, tygrovaná zví átka, mají ráda d átka. Poj te si s nimi všichni hrát, zpívat a tancovat, protože tihle malí tyg i, musí také spát.
29
#
$%%& $%%&
Druhý díl P inášíme další výrazy používané dnešními d tmi a dospívajícími. Být zpukaný – být pod vlivem marihuany Si vata - jsi v l Rofl - smích WTF - co to je? OMG - panebože Ty kokso – páni, (údiv), opravdu? Švestky – policie Kalba, rychta, pa ba - divoký ve írek Být v kaši, v knedli – být v koncích Být v lese – být ztracený Je z n ho celá jahodová – je zamilovaná, je z n j celá pry Stará, mladá – holka (partnerka) Starý – kluk (partner) Zaláskovat se – zamilovat se Máš pas, dostal(a) kopy – rozchod, konec vztahu Asi banán – pop ení tvrzení („Ty ho miluješ, že jo?“ „Asi banán“ = no to teda ne) Haldy – halucinace Haluz – št stí, používá se taky ve významu „asi ne“ Piala, tatranka, cí ko – cigareta Dojeb – stav deprese, smutku Masakr – bylo to hrozné, dostalo m to Psycho – n co šíleného Ú a – u itelka (u itelé speciální výraz nemají, žáci je ozna ují p ezdívkou nebo p íjmením) Lucie Kone ná a Michaela Holcová, ob 8.B, žáci PVP žurnalistika
Školní asopis Chaos teenager Vydává: Základní škola a mate ská škola Ostrava – B lský Les, B. Dvorského 1, p ísp vková organizace Šéfredaktor: Jan Goj Redak ní rada: žáci PVP žurnalistika Grafická úprava: Martin Ošmera Náklad: 50 výtisk 30
