cd_dvd_otava
4.11.2013
10:04
Str. 1
XX
1
Z D E N Ě K
O T A V A
baritone
cd_dvd_otava
4.11.2013
10:04
Str. 2
2
CD 1 [01] Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791) LE NOZZE DI FIGARO / THE MARRIAGE OF FIGARO / FIGAROVA SVATBA Libretto / Libreto: Lorenzo Da Ponte / Czech Translation / český překlad: Rudolf Vonásek Hai già vinta la causa! / Že vyhráli jste proces?… (Count / Hrabě – Act III / 3. dějství) 5:05 Orchestra of the Smetana Theatre in Prague / Orchestr Smetanova divadla v Praze, Conductor / dirigent: Robert Brock Recorded / nahráno: 26. 09. 1954, Čs.rozhlas Praha [02] Gioachino Rossini (1792–1868) IL BARBIERE DI SIVIGLIA / THE BARBER OF SEVILLE / LAZEBNÍK SEVILLSKÝ Libretto / Libreto: Cesare Sterbini / Czech Translation / český překlad: Václav Juda Novotný Laranlalera... Largo al factotum / Lalalalera …Já duší celého města jsem (Figaro – Act I / 1. dějství) 4:29 Prague Radio Orchestra / Pražský rozhlasový orchestr, Conductor / dirigent: František Dyk Recorded / nahráno: 14. 08. 1953, Čs.rozhlas Praha
2
3
[05] Gaetano Donizetti (1797–1848) DON PASQUALE Libretto / Libreto: Giovanni Ruffini / Czech Translation / český překlad: Adolf Wenig Pronto io son / Já ráda jsem (Norina, dr. Malatesta – Act I, Scene II / 1. dějství, 2.scéna) 6:38 & Maria Tauberová – Soprano / soprán Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: Zdeněk Folprecht Recorded / nahráno: 01. 03. 1952, Studio Domovina, Praha – Supraphon, a.s. [06] Gaetano Donizetti (1797–1848) DON PASQUALE Libretto / Libreto: Giovanni Ruffini / Czech Translation / český překlad: Adolf Wenig Cheti, cheti, immantinente / Do zahrady sestoupíme (Don Pasquale, Malatesta – Act III, Scene I / 3. dějství, 1. scéna) 6:51 & Karel Berman – Bass / bas Prague Radio Orchestra / Pražský rozhlasový orchestr, Conductor / dirigent: František Dyk Recorded / nahráno: 18. 03. 1954, Čs. rozhlas Praha
[03] Gioachino Rossini (1792–1868) IL BARBIERE DI SIVIGLIA / THE BARBER OF SEVILLE / LAZEBNÍK SEVILLSKÝ Libretto / Libreto: Cesare Sterbini / Czech Translation/ český překlad: Josef Vymětal, Ota Zítek Dunque io son / Tedy já… zda je to pravda? (Rosina, Figaro – Act I / 1. dějství) 4:25 & Maria Tauberová – Soprano / soprán Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: Zdeněk Folprecht Recorded / nahráno: 1952, Domovina ???, Supraphon a.s.
[07] Giuseppe Verdi (1813–1901) RIGOLETTO Libretto / Libreto: Francesco Maria Piave / Czech Translation / český překlad: Ferdinand Pujman Cortigiani, vil razza dannata / Chásko z pekla! … Kdo by z vás, páni, dítě mi vrátil? (Rigoletto – Act II / 2. dějství) 5:13 The Symphonic Orchestra of the Czechoslovakian Radio in Prague / Symfonický orchestr Československého rozhlasu v Praze, Conductor / dirigent: Jiří Stárek Recorded / nahráno: 08. 11. 1967, Čs. rozhlas Praha
[04] Gioachino Rossini (1792–1868) GUILLAUME TELL / WILLIAM TELL / VILÉM TELL Libretto / Libreto: Victor-Joseph-Étienne de Jouy, Hippolyte-Louis-Florent Bis, Armand Marrast, Isaac-Adophe Crémieux / Czech Translation / český překlad: Václav Juda Novotný Resta immobile / Klekni blíže, mužně vzhlédni (Tell – Act III / 3. dějství) 3:04 Prague Radio Orchestra / Pražský rozhlasový orchestr, Conductor / dirigent: Josef Blacký Recorded / nahráno: 28. 01. 1954, Čs. rozhlas Praha
[08] Giuseppe Verdi (1813–1901) RIGOLETTO Libretto / Libreto: Francesco Maria Piave / Czech Translation / český překlad: Ferdinand Pujman Tutte le feste al tempio / Poznala jsem ho v chrámě (Rigoletto, Gilda – Act II / 2. dějství) 6:51 & Maria Tauberová – Soprano / soprán Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: Zdeněk Folprecht Recorded / nahráno: 01. 03. 1952, Studio Domovina, Praha – Supraphon, a.s.
3
cd_dvd_otava
4.11.2013
10:04
Str. 3
4
5
[09] Giuseppe Verdi (1813–1901) RIGOLETTO Libretto / Libreto: Francesco Maria Piave / Czech Translation / český překlad: Ferdinand Pujman No, vecchio, t’inganni... Si, vendetta / Ty mýlíš se, starče … Zášť, jen zášť (Rigoletto, Gilda – Act II / 2. dějství) 2:24 & Maria Tauberová – Soprano / soprán Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: Zdeněk Folprecht Recorded / nahráno: Studio Domovina 1952 ?????– Supraphon, a.s.
[12] Giuseppe Verdi (1813–1901) LA TRAVIATA Libretto / Libreto: Francesco Maria Piave Czech Translation / český překlad: Jindřich Böhm, Emanuel František Züngel Di Provenza il mar, il suol / Což tě drahá otčina víc nevábí (Germont – Act II / 2. dějství) 5:37 Prague Symphony Orchestra FOK / Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Conductor / dirigent: Rudolf Vašata Recorded / nahráno: Obecní dům, Smetanova síň, živě 24. 09. 1955 – Nahrávka Čs. rozhlasu Praha
[10] Giuseppe Verdi (1813–1901) IL TROVATORE / THE TROUBADOUR / TRUBADÚR Libretto / Libreto: Salvadore Cammarano / Czech Translation / český překlad: Emanuel František Züngel Tutto è deserto... Il balen del suo sorriso / Zde kol je ticho … Očí její jasná záře (Count Luna / hrabě Luna – Act II / 2. dějství) 5:24 Prague Symphony Orchestra FOK / Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Conductor / dirigent: Rudolf Vašata Recorded / nahráno: Obecní dům, Smetanova síň, živě 04. 05. 1954 – Nahrávka Čs. rozhlasu Praha
[13] Giuseppe Verdi (1813–1901) UN BALLO IN MASCHERA / A MASKED BALL / MAŠKARNÍ PLES Libretto / Libreto: Antonio Somma, Francesco Maria Piave / Czech Translation / český překlad: Otakar Smrčka Eri tu / Tys to byl (Renato – Act III, Scene I / 3. dějství, 1.scéna) 4:50 Prague Symphony Orchestra FOK / Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Conductor / dirigent: Rudolf Vašata Recorded / nahráno: Obecní dům, Smetanova síň, živě 24. 09. 1955 – Nahrávka Čs. rozhlasu Praha
[11] Giuseppe Verdi (1813–1901) IL TROVATORE / THE TROUBADOUR / TRUBADÚR Libretto / Libreto: Salvadore Cammarano / Czech Translation / český překlad: Emanuel František Züngel Udiste? Come albeggi, la scure al figlio / Ó slyšte, mečem on zhyne zítra z rána (Count Luna / Hrabě Luna, Leonora – Act IV / 4.dějství) 6:54 & Ludmila Dvořáková – Soprano / soprán Prague Symphony Orchestra FOK / Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Conductor / dirigent: Rudolf Vašata Recorded / nahráno: Obecní dům, Smetanova síň, živě 04. 05. 1954 – Nahrávka Čs. rozhlasu Praha
4
[14] Giuseppe Verdi (1813–1901) OTELLO / OTHELLO Libretto / Libreto: Arrigo Boito / Czech Translation / český překlad: Zdeněk Knittl Vanne...Credo in un Dio crudel / Vejdi! Zhouby tvé propast měřím… Já v Boha víru mám [Credo] (Iago / Jago – Act II / 2. dějství) 6:00 Prague Radio Orchestra / Pražský rozhlasový orchestr, Conductor / dirigent: František Dyk Recorded / nahráno: 1953 – bude doplněno přesně – Čs. rozhlas Praha
5
cd_dvd_otava
4.11.2013
10:04
Str. 4
6
7
CD 2 [01] Ruggero Leoncavallo (1857–1919) I PAGLIACCI / KOMEDIANTI Libretto / Libreto: Ruggero Leoncavallo, Czech Translation / český překlad: Václav Juda Novotný Si puė? / Zda smím? – (Tonio – Prolog) 4:48 Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: Zdeněk Folprecht Recorded / nahráno: 01. 03. 1952, Studio Domovina, Praha – Supraphon, a.s. [02] Giacomo Puccini (1858–1924) TOSCA Libretto / Libreto: Luigi Illica a Giuseppe Giacosa, Czech Translation / český překlad: Otakar Smrčka Tre sbirri, una carrozza / Tři muže, vezme se povoz [Te Deum] (Baron Scarpia, Spoletta, Chorus / sbor – Act I / 1. dějství) 4:03 & Antonín Votava – Tenor / tenor Orchestra of the Smetana Theatre in Prague / Orchestr a sbor Smetanova divadla v Praze, Conductor / dirigent: Josef Bartl Recorded / nahráno: 17. 05. 1966, Smetanovo divadlo v Praze – Nahrávka Čs. rozhlasu Praha [03] Pyotr Ilyich Tchaikovsky / Petr Iljiã âajkovskij (1840–1893) EUGENE ONEGIN / EVŽEN ONĚGIN Libretto / Libreto: P. I. Tchaikovsky/ P. I. Čajkovskij / Czech Translation / český překlad: Jelena Holečková-Dolanská Vy mne pisali / Vy jste mi psala… (Onegin /Oněgin, Tatyana/ Taťjána – Act I / 1. dějství) 4:51 Ludmila Červinková – Soprano / soprán Prague Radio Orchestra / Pražský rozhlasový orchestr, Conductor / dirigent: Josef Blacký Recorded / nahráno: 28. 01. 1954, Čs.rozhlas Praha [04] Pyotr Ilyich Tchaikovsky / Petr Iljiã âajkovskij (1840–1893) EUGENE ONEGIN / EVŽEN ONĚGIN Libretto / Libreto: P. I. Tchaikovsky / P. I. Čajkovskij / Czech Translation / český překlad: Jelena Holečková-Dolanská Ja platchu... Platchte / Já pláču… Plačte (Tatyana / Taťjána, Onegin / Oněgin – Act III, Scene II/ 3. dějství, 2.scéna) Ludmila Dvořáková – Soprano / soprán Prague Symphony Orchestra FOK / Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK,
6
6:12
Conductor / dirigent: Rudolf Vašata Recorded / nahráno: Obecní dům, Smetanova síň, živě 04. 05. 1954 – Nahrávka Čs. rozhlasu Praha [05] Bedfiich Smetana (1824–1884) BRANIBOŘI V ČECHÁCH / THE BRANDENBURGERS IN BOHEMIA Libretto / Libreto: Karel Sabina U sta hromů…Ó, kéž bych nikdy z cesty pravé se na krok byl nevyšinul …Tvůj obraz dívko … Los je hozen (Jan Tausendmark – Act III, Scene I / 3. dějství, 1. scéna) 5:22 Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: Jan Hus Tichý Recorded / nahráno: 19. 02.–16. 03. 1963, Studio Domovina, Praha – Supraphon, a.s. [06] Bedfiich Smetana (1824–1884) TAJEMSTVÍ / THE SECRET Libretto / Libreto: Eliška Krásnohorská Jsem žebrák! Po uši až zadlužen! (Kalina – Act II, Scene I / 2. dějství, 1.scéna) Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: Jaroslav Krombholc Recorded / nahráno: 06. 03. 1945, Čs. rozhlas Praha
5:16
[07] Antonín Dvofiák (1841–1904) ARMIDA Libretto / Libreto: Jaroslav Vrchlický Na prahu děsných pouští (Ismen – Act III, Scene II / 3. dějství, 2.scéna) 3:19 The Symphonic Orchestra of the Radio Prague / Symfonický orchestr pražského rozhlasu, Conductor / dirigent: Václav Jiráček Recorded / nahráno: 06. 12. 1956, Čs.rozhlas Praha [08] Zdenûk Fibich (1850–1900) NEVĚSTA MESSINSKÁ / THE BRIDE OF MESSINA Libretto / Libreto: Otakar Hostinský Pět měsíců již tomu (Don Manuel – Act I / 1. dějství) Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: Jaroslav Krombholc Recorded / nahráno:????? 1950 Studio Domovina?, Supraphon, a.s.
4:09
7
cd_dvd_otava
4.11.2013
10:04
Str. 5
8
9
[09] Zdenûk Fibich (1850–1900) BOUŘE / THE TEMPEST Libretto / Libreto: Jaroslav Vrchlický Tak, ostrove můj, sbohem buď! (Prospero, Chorus / sbor – Act III / 3. dějství) 8:55 Mixed Choir of the Czechoslovakian Radio in Prague / Pěvecký sbor Čs.rozhlasu v Praze, Chorus Master / sbormistr: Jiří Pinkas, st. Prague Radio Orchestra / Pražský rozhlasový orchestr, Conductor / dirigent: František Dyk Recorded / nahráno: 30. 06. 1952, Čs.rozhlas Praha [10] Zdenûk Fibich (1850–1900) HEDY Libretto / Libreto: Anežka Schulzová Jsem-li hříčka moci pekla (Lambro – Act III / 3. dějství) 6:48 The Symphonic Orchestra of the Czechoslovakian Radio in Prague / Symfonický orchestr Československého rozhlasu v Praze, Conductor / dirigent: Jiří Stárek Recorded / nahráno: 08. 11. 1967, Čs.rozhlas Praha
Symfonický orchestr Československého rozhlasu v Praze, Conductor/ dirigent: Rudolf Vašata Recorded / nahráno: 13. 10. 1956, Čs. rozhlas Praha [14] I‰a Krejãí (1904–1968) POZDVIŽENÍ V EFESU / AN UPROAR IN EFES Libretto / Libreto: Josef Bachtík Co láska je? Co o ní víš? (Antifolus of Syracuse / Antifolus Syrakuský – Act I, Scene IV/ 1. dějství, 4. scéna) 3:20 The Symphonic Orchestra of the Radio Prague / Symfonický orchestr pražského rozhlasu, Conductor / dirigent: Iša Krejčí Recorded / nahráno: 22. 02. 1945, Čs. rozhlas Praha Kalina
Karel IV
[11] Karel Kovafiovic (1862–1920) PSOHLAVCI / THE DOGHEADS Libretto / Libreto: Karel Šípek Vás v ruce mám (Laminger – Act II, Scene I / 2. dějství, 1. výstup) 4:06 Prague Radio Orchestra / Pražský rozhlasový orchestr, Conductor / dirigent: František Dyk Recorded / nahráno: 16. 11.–01. 12. 1961, Čs. rozhlas Praha [12] Karel Kovafiovic (1862–1920) PSOHLAVCI / THE DOGHEADS Libretto / Libreto: Karel Šípek To stálo potu, tu selskou rotu než-li jsem zkrotil (Laminger, Catherine / Kateřina, Kozina – Act III, The End of Opera / 3. dějství, závěr opery) 5:43 & Ivana Mixová – Mezzo-soprano / mezzosoprán, Beno Blachut – Tenor / tenor Prague Radio Orchestra / Pražský rozhlasový orchestr, Conductor / dirigent: František Dyk Recorded / nahráno: 16. 11.–01. 12. 1961, Čs. rozhlas Praha [13] Vítûzslav Novák (1870–1949) KARLŠTEJN Libretto / Libreto: Otokar Fischer Je-li nutno, pane vévodo (Karel IV. – Act III / 3. dějství) The Symphonic Orchestra of the Czechoslovakian Radio in Prague /
8
5:51
9
cd_dvd_otava
4.11.2013
10:04
Str. 6
10
DVD
Zdenûk Otava – The Profile of Singer / Profil pûvce Chapter / Kapitola 1: Úvodní titulky / Opening titles + Giuseppe Verdi (1813–1901) RIGOLETTO Libretto / Libreto: Francesco Maria Piave / Czech Translation / český překlad: Ferdinand Pujman Cortigiani, vil razza dannata / Chásko z pekla! … Kdo by z vás, páni, dítě mi vrátil? (Rigoletto – Act II / 2.dějství) Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: Zdeněk Folprecht • Recorded approximately / natočeno cca: 1963 Chapter / Kapitola 2: Komentář I. / Commentary I. Chapter / Kapitola 3:
Leo‰ Janáãek (1854–1928) VĚC MAKROPULOS / THE MAKROPULOS CASE Libretto / Libretto: Leoš Janáček Konečně! ... Dovolte mi dříve otázku / At last! ... Allow me a question first (Emilia Marty, Baron Jaroslav Prus - Act II / 2.dějství) & Naděžda Kniplová - Soprano / soprán (Played by / hraje: Vlasta Fialová) Czech Philharmonic Orchestra / Česká filharmonie, Conductor / dirigent: Václav Neumann Directed by / režie: Václav Kašlík • Recorded / natočeno: 1966 + Komentář II. / Commentary II.
11
Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: Jaroslav Krombholc • Directed by / režie: Jaroslav Beránek Recorded / natočeno: 1960 + Komentář IV. / Commentary IV. Chapter / Kapitola 6:
Bedfiich Smetana (1824–1884) BRANIBOŘI V ČECHÁCH / THE BRANDENBURGERS IN BOHEMIA Libretto / Libreto: Karel Sabina Ó, kéž bych nikdy z cesty pravé se na krok byl nevyšinul …Tvůj obraz dívko / Oh, had I not strayed, had I not left the rightful path ... Your image, girl (Jan Tausendmark - Act III, Scene I / 3.dějství, 1.scéna) Prague Radio Orchestra / Pražský rozhlasový orchestr, Conductor / dirigent: František Dyk Directed by / režie: Jiří Jahn • Recorded / natočeno: 1960 + Komentář V. / Commentary V. Chapter / Kapitola 7:
Gioachino Rossini (1792–1868) IL BARBIERE DI SIVIGLIA / THE BARBER OF SEVILLE / LAZEBNÍK SEVILLSKÝ Libretto / Libreto: Cesare Sterbini / Czech Translation / český překlad: Václav Juda Novotný Laranlalera... Largo al factotum / Lalalalera …Já duší celého města jsem (Figaro – Act I / 1.dějství) With Piano / s klavírem • Recorded / natočeno: 1972 Chapter / Kapitola 8: Meeting with Naděžda Kniplová / Setkání s Naděždou Kniplovou + Giacomo Puccini: Tosca – Vissi d’arte, vissi d’amore
Chapter / Kapitola 4:
10
Gioachino Rossini (1792–1868)
Chapter / Kapitola 9:
IL BARBIERE DI SIVIGLIA / THE BARBER OF SEVILLE / LAZEBNÍK SEVILLSKÝ Libretto / Libreto: Cesare Sterbini / Czech Translation / český překlad: Václav Juda Novotný Laranlalera... Largo al factotum / Lalalalera …Já duší celého města jsem (Figaro – Act I / 1.dějství) Prague Radio Orchestra / Pražský rozhlasový orchestr, Conductor / dirigent: František Dyk Recorded / natočeno: 1960 + Komentář III. / Commentary III.
Josef Bohuslav Foerster (1859–1951)
Chapter / Kapitola 5:
Chapter / Kapitola 10:
Bedfiich Smetana (1824–1884)
Jifií Srnka (1907–1982)
TAJEMSTVÍ / THE SECRET Libretto / Libreto: Eliška Krásnohorská Jsem žebrák! Po uši až zadlužen! / I am a pauper, up to my ears in debt! (Kalina – Act II, Scene I / 2.dějství, 1.scéna)
Pijácká / Drinking Song Recorded / natočeno: 1972
MÁJ / MAY, op.159 End of the cantata to words by Karel Hynek Mácha / Závěr kantáty na slova Karla Hynka Máchy Prague Radio Orchestra and Chorus / Pražský rozhlasový orchestr a sbor Conductor / dirigent: Metod Doležil • Recorded approximately / natočeno cca: 1939 + Komentář VI. / Commentary VI.
11
cd_dvd_otava
4.11.2013
10:04
Str. 7
12
AUDIO BONUSY (DVD): Šelakové desky 78rpm: 1)
6)
7)
8) ČERTOVA STĚNA / THE DEVIL’S WALL Libretto / Libreto: Eliška Krásnohorská Jen jediná mne ženy krásná tvář tak dojala (Vok – Act I/ 1. dějství, Scene VI/ 6. výstup) Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: František Škvor Esta, Matrice 4391B, Katalog: H 5115 Recorded / nahráno v roce 1944 bude upřesněno!
12
Josef Bohuslav Foerster (1859–1951) DEBORA / DEBORAH Libretto / Libreto: Jaroslav Kvapil Co je to se mnou? … Ó, Deboro … Ó, stůj a nejdi ve chrám dál! (Josef, Debora – Act I, Finale / 1. dějství finále) Zdenka Hrnčířová – Soprano/ soprán Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: Karel Nedbal Supraphon, Matrice 046113-114, Katalog: 1732) Recorded/ Nahráno v roce ….. bude doplněno
Bedfiich Smetana (1824–1884)
Bedfiich Smetana (1814–1884)
Antonín Dvofiák (1841–1904) JAKOBÍN / THE JACOBIN Libretto / Libreto: Marie Červinková-Riegrová My cizinou jsme bloudili (Bohuš of / z Harasova, Julie – Act II/ 2. dějství, Scene V / 5. výstup) Štěpánka Jelínková – Soprano / soprán Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: František Škvor Esta, Matrice 4453A, Katalog: H 5116 Nahráno v roce 1944 bude upřesněno!
HUBIČKA / THE KISS Libretto / Libreto: Eliška Krásnohorská Jen odpros ji (Tomeš, Lukáš – Act II / 2. dějství, Scene III / 3. výstup) Jaroslav Gleich – Tenor / tenor Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: Rudolf Vašata Ultraphon, Matrice 042895, Katalog: G 12715 Recorded / nahráno 17. 10. 1940 4)
Antonín Dvofiák (1841–1904) ŠELMA SEDLÁK / THE CUNNING PEASANT Libretto / Libreto: Josef Otakar Veselý Kdo jest, jenž slovy vypoví (Prince / kníže – 1. dějství) Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: František Škvor Esta, Matrice 4455A, Katalog: H 5116 Nahráno v roce 1944 bude upřesněno!
Bedfiich Smetana (1824–1884) LIBUŠE German Libretto/německé libreto: Josef Wenzig, Czech Translation/český překlad: Ervín Špindler Ó, vy lípy (Přemysl – Act II / 2. dějství, Scene IV / 4. výstup) Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: František Škvor Esta, Matrice 4388B, Katalog: M 5114 Recorded/ nahráno v roce 1944 / bude upřesněno
3)
5)
Bedfiich Smetana (1824–1884) DALIBOR German Libretto/německé libreto: Josef Wenzig, Czech Translation/český překlad: Ervín Špindler Krásný to cíl(King/Král Vladislav – Act III / 3. dějství, Scene II/ 2. výstup) Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: František Škvor Esta, Matrice 4389A, Katalog: M 5114 Recored/ nahráno v roce 1944/ bude upřesněno
2)
13
Pyotr Ilyich Tchaikovsky / Petr Iljiã âajkovskij (1840–1893) EUGENE ONEGIN / EVŽEN ONĚGIN Libretto / Libreto: P. I. Tchaikovsky / P. I. Čajkovskij / Czech Translation / český překlad: Jelena Holečková-Dolanská Vy jste mi psala, jak možno věřit? (Evžen Oněgin – Act I / 1. dějství, Scene II / 2.obraz) Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: František Škvor Esta, Matrice 4960A, Katalog: H 5190 Nahráno v roce 1945 bude upřesněno
13
cd_dvd_otava
4.11.2013
10:04
Str. 8
14
9)
Giuseppe Verdi (1813–1901) RIGOLETTO Libretto / Libreto: Francesco Maria Piave / Czech Translation / český překlad: Ferdinand Pujman Jsme si rovni (Rigoletto – Act I / 1. dějství, Scene II/ 2.obraz) Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: Zdeněk Folprecht Supraphon, Matrice 048389, Katalog: 17028-V Nahráno v roce 1952 bude upřesněno!
10)
15
PÍSNù – BONUSY (DVD)
Josef Bohuslav Foerster (1859–1951)
1)
Antonín Dvofiák (1841–1904) BIBLICKÉ PÍSNĚ, op.99 B 185 na slova Bible kralické Č.1 Oblak a mrákota Č.2 Skrýše má a pavéza má Č.3 Slyš, ó Bože, slyš modlitbu mou Č.4 Hospodin jest můj pastýř Č.5 Bože, Bože, píseň novou Č.6 Slyš, ó Bože, volání mé Č.7 Při řekách babylonských Č.8 Popatřiž na mne Č.9 Pozdvihuji očí svých k horám Č.10 Zpívejte Hospodinu píseň novou Ferdinand Pohlreich – klavír Nahráno 14.-18.6.1968 Snímek Českého rozhlasu Praha
Georges Bizet (1838–1875) CARMEN Libretto / Libreto: Henri Meilhac a Ludovic Halévy, Czech Translation / český překlad: Eliška Krásnohorská Na zdraví i já vám chci píti (Escamillo – Act II / 2. dějství – No. 14/ č. 14) Orchestra of the National Theatre in Prague / Orchestr Národního divadla v Praze, Conductor / dirigent: Zdeněk Folprecht Ultraphon, Matrice 043406, Katalog: G 12711 Recorded / nahráno: 17. 12. 1941 2)
PĚT PÍSNÍ VE SLOHU NÁRODNÍM, op. 2 na slova lidové poezie Č.1 Na tej našej střeše Č.2 Rostó, rostó konopě za cestó Č.3 Proč kalino v struze stojíš? Č.4 Rozmarýn Č.5 Děvečka chudobná Alfréd Holeček – klavír Nahráno 11.3.1954 Snímek Českého rozhlasu Praha 4)
Omluvte sníženou technickou kvalitu původní nahrávky.
Ladislav Vycpálek (1882–1969) MORAVSKÉ BALLADY, op. 12 na slova moravské lidové poezie Č.1 Vydala máti, vydala céru Č.2 Putovali hudci Č.3 Vandroval mladzěněc Č.4 Byla jedna, byla Č.5 Stójí Jano při potoce Alfréd Holeček – klavír Nahráno 14.2.1952 Snímek Českého rozhlasu Praha
Antonín Dvofiák TŘI NOVOŘECKÉ BÁSNĚ, op. 50 B 84a Na slova řecké lidové poezie Č.1 Koljas Č.2 Nereidy Č.3 Žalozpěv Pargy Ferdinand Pohlreich – klavír Nahráno 28.12.1954 Snímek Českého rozhlasu Praha
14
3)
5)
Václav Juda Novotn˘ (1849–1922) ČTVERO PÍSNÍ, op. 3, č. 4 na slova Jana Nerudy Jako do skoku Alfréd Holeček – klavír Nahráno 4.12.1953 ve studiu Domovina Snímek firmy Supraphon a.s.
15
cd_dvd_otava
4.11.2013
10:04
Str. 9
16
17
Zdenûk Otava (*11. 3. 1902 + 4. 12. 1980) The Czech dramatic baritone Zdeněk Otava was active in Czech musical life for more than 50 years. He was born in the then Austria-Hungary on 11th March 1902 into a teacher’s family in the small Moravian town of Vítějeves near Polička. His father Josef Otava, the son of a master barber, came from Litomyšl. Working as a teacher in various places, he rose eventually to the post of headmaster in Pardubice. His public extra-curricular activities included most importantly his participation in the “Sokol” gymnastics association. Zdeněk’s mother Marie, née Cupalová, came from the family of a school headmaster in Rohozná. Though a teacher’s daughter, she did not take up the profession, devoting herself entirely to her family. Zdeněk’s musical talent was nurtured from childhood. He learned to play the piano and violin, but most of all he began to sing. During his gymnasium (secondary school) years as a foundation scholar in Brno, began in 1912, he sang in the choir of the Old Brno Monastery. It was there that he met and was enrolled by the composer Leoš Janáček who was much taken by the 10-year-old Zdeněk, describing him after his entrance exam as a “skylark”. At the monastery he got to know Janáček’s new music which was often performed directly from the Master’s manuscripts. Neither the great Moravian composer, nor the young boy suspected that their paths would in time be joined again in musical theatre and remain so for almost the rest of their lives. Otava’s studies in Brno came to and end on the outbreak of WWI and he went on to study at the Teachers College at Polička from 1915 to 1920. There, Professor Josef Masopust taught him to play the organ and to sing, now already as a baritone. After graduating, Otava worked from 1920 to 1921 as a teacher in the town of Husinec near Prachatice where he married for the first time and where his son Zdeněk was born. Then from 1921 to 1925 he taught at Jince-Čenkov. He met the factory owner Karel Bondy who became his patron, securing an income for him for his studies of singing until his operatic debut. His next teacher of singing was the legendary baritone of the Prague National Theatre, Bohumil Benoni (1862–1042), who between 1883 and 1912 was the National Theatre Opera’s First Baritone. Otava continued up to Benoni’s death to consult him not only on singing, but also on dramatic expression, acting skills and first and foremost on Czech singing phonetics. Thanks to Bondy’s financial support, Otava was able to travel to study in Paris, Vienna and Rome (there with the eminent baritone Riccardo Stracciari). In March 1925 in Prague Otava made his first concert appearance with Benoni’s pupils. The concert was a great success, leading to Otava’s first operatic engagement by the famous Czech composer and conductor Oskar Nedbal (1874–1930) at the National Theatre in the Slovak capital of Bratislava. Otava debuted in the role of Iago in Verdi’s Otello on 10th
16
Rigoletto
Lazebník sevillský
17
cd_dvd_otava
18
4.11.2013
10:04
Str. 10
18
19
September 1925 – he was 23 year old. A Bratislava critic wrote: “If it is true that this was the first time Otava had stood on the stage, then this young singer is phenomenal. He has a very substantial voice, ringing and of wide range, which has been through a good school and, if it continues to develop the same way, could soon become the most beautiful voice on the Continent”. There followed first appearances in Rossini’s Barber of Seville as Figaro (17. 9. 1925), Puccini’s Tosca as Scarpia partnering Emmy Destinn (January 1926), and Tchaikovsky’s Onegin. On 28th April 1926 Otava sang the title role in the world première of the first Slovak opera “The Blacksmith Wieland” by Ján Levoslav Bella after Richard Wagner. This role opened the door for him to a three-year engagement at the National Theatre in Brno (1926–1929) where he broadened his repertoire to include roles like that of Lambro in Fibich’s Hedy (15. 11. 1926), Germont in Verdi’s La Traviata (1928), Escamillo in Bizet’s Carmen and the title role in Wagner’s Flying Dutchman (30. 1. 1929). He kept systematically adding to his repertoire with new roles from Smetana’s operas, like that of Petr Vok in The Devil’s Wall and Přemysl in Libuše. He sang again the role of Laminger (Lomikar) in Kovařovic’s The Dogheads, which he had first performed in Bratislava, and he sang in operas by Dvořák, J. B. Foerster, Vítězslav Novák and Rossini (the title role in William Tell in September 1927). The most important appearance during this time was his portrayal of Baron Jaroslav Prus at the world première of The Makropoulos Case by Leoš Janáček (18. 12. 1926) conducted by František Neumann under the direct supervision by the composer himself. Other important roles at this time included Orest in Richard Strauss’s Elektra (27. 10. 1927) and Mozart’s Don Giovanni (20. 2. 1929, his last in Brno). Zdeněk Otava’s last and most important period of engagement was at the National Theatre in Prague from 1st May 1929 to 31st December 1972, lasting a hard-to-believe 43 years. During this time his art spoke to more that full two generations of opera goers. His time at the Prague National Theatre began during the twilight years of the great era of the conductor and composer Otakar Ostrčil (1874–1935) with Rossini’s Barber of Seville (10. 5. 1929) alongside the Polish soprano Ada …………. . which earned him enthusiastic reviews. He often sang with famous guest soloists, including Armand ……. . (Tosca, 6. 10. 1931), Tino Pattiera (Otello), Maria Neméth (Aida, 10. 2. 1931), Alfred Piccaver (Tosca) and Carl………. . (Tosca). In a cycle of Smetana operas in 1934 he sang Tausendmark (The Brandenburgers in Bohemia) , Kalina (The Secret) and Tomeš (The Kiss). He also made a strong impression at this period in operas by Mozart as Don Giovanni, as Almaviva in Le Nozze di Figaro and as Papageno in The Magic Flute (all in 1932). From among contemporary works we must mention the Prague première of Janáček’s last opera From the House of the Dead in which he sang the role of Shishkov (1st performance 21. 2. 1931), the main role in Szymanowski’s King Roger
(21. 10. 1932), another main role in Weinberger’s Schwanda the Bagpiper (20. 2. 1935), and Ondřej in Ostrčil’s Honza’s Kingdom (3. 4. 1935). Following Otakar Ostrčil’s death, Václav Talich was appointed new director of opera. His era at the Prague National Theatre lasted more than 10 years (until 1945). Of Otava’s important appearances during this time we must mention the role of The Man with a Helmet in the world première of Bohusklav Martinů’s opera Julietta (16. 3. 1938), Don Manuel in Fibich’s Bride of Messina (22. 12. 1938), King Karel IV in Vítězslav Novák’s A Night at Karlštejn (17. 3. 1939), Dr Malatesto in Donizetti’s Don Pasquale (29. 3. 1939), Bohuš in Dvořák’s Jacobin (22. 9. 1940) and in particular the title role in Verdi’s Rigoletto (14. 2. 1941). Among Otava’s notable achievements in less well known operas was his portrayal of the sorcerer Ismen in Dvořák’s Armida (22. 11. 1941) and the title role in Škroup’s Columbus (3. 2. 1942). Following the end of WWII Otava sang Přemysl in the first post-war production at the National Theatre – that of Smetana’s Libuše on 27th May 1945. The next 27 years of the singer’s peak period saw his appearances in Iša Krejčí’s Upheaval in Ephesus as Antipholus of Syracuse (8. 9. 1946), as Josef in Foerster’s Debora (25. 1. 1949), Pizarro in Beethoven’s Fidelio (23. 10. 1951) and Telramund in Wagner’s Lohengrin (19. 10. 1964). The last role he performed was that of General Alexei Yermolov in Prokofiev’s War and Peace (6. 11. 1970, alongside Gabriela Beňačková as Natasha). In all, Otava created more than 160 roles during his career, and appeared in more than 3,000 performances at the National Theatre in Prague. Zdeněk Otava’s concert activities were also important. During his long career he devoted himself to performing songs, cantatas and oratorios. In over 3,000 concerts he sang works by J. B. Foerster, Vítězslav Novák, Smetana, Dvořák and others, and he was also a devoted interpreter of modern Czech music, giving first performances of works by Emil Axman, Karel Boleslav Jirák, Ladislav Vycpálek, Jindřich Jindřich, Pavel Bořkovec, Otakar Zich, Boleslav Vomáčka, Otakar Ostrčil, Iša Krejčí, Jan Hanuš and many others. Zdeněk Otava worked also as a singing teacher at the State Conservatoire in Prague (1941–1942) and as an external teacher in the post-war period up to 1956 when he began to teach at the Academy of Performing Arts in Prague (until 1973). He took a scientific interest in Czech phonetics for singers which he used in his own teaching. His best known pupil is the dramatic soprano Naděžda Kniplová. In Otava’s personal life in Prague there was a second marriage, resulting in two children – son Jan and daughter Marie. Otava was honoured for his exceptional attainments with the State Prize (1941) and the titles “Meritorious Artist” (1953) and “National Artist” (1958). His recordings span 50 years of his career. The first was made on 2nd October 1932 for the Ultraphon label, while his last
19
cd_dvd_otava
4.11.2013
10:04
Str. 11
20
21
recordings – for Supraphon – reached into the early 70s. He also made recordings from the 1930s onward for Esta and for His Master’s Voice, taking part in the first recording of Smetana’s Bartered Bride as Mícha under the baton of Otakar Ostrčil (1933). Other complete opera recordings on the Supraphon label with Zdeněk Otava include Smetana’s Bartered Bride (1952, conducted by Jaroslav Vogel), The Brandenburgers in Bohemia (1963, conducted by Jan Hus Tichý) and Martinů’s Julietta (1964, conducted by Jaroslav Krombholc). Of the complete recordings made for Czech Radio mention must be made of among others Smetana’s The Secret (1945, conducted by Jaroslav Krombholc), Mozart’s Figaro’s Marriage (1954, conducted by Robert Brock), Dvořák’s Armida (1954, conducted by Václav Jiráček) and Donizetti’s Don Pasquale (1954, conducted by František Dyk). Otava’s only appearance in a film role was his portrayal of a singer in director Otakar Vávra’s picture “Okouzlená (The Bewitched Woman) made in 1942. Otava’s co-operation with Czech (Czechoslovak, at the time) Television was relatively rare: there are two television portraits of Otava plus a few arias. But the most interesting document of his acting that remains is the excellent television picture directed by Václav Kašlík after Janáček’s opera The Makropulos Case (1966) in which, forty years after taking part in the world première of the work, Otava recreated the role of Baron Jaroslav Prus. Otava said good-bye to the National Theatre in the role of King Vladislav in a 70th birthday gala performance of Smetana’s Dalibor on 10th April 1972. After that he continued to teach at the Prague Academy of Performing Arts and to give concerts. Zdeněk Otava died in Prague on 4th December 1980, aged 78.
Ludmila Dvořáková (b. 1923) sings two duets, one from Il Trovatore and another from Eugene Onegin. Also represented in our collection are Zdeněk Otava’s final recordings from the period 1967–1968: he was over 65 years old and sings arias from Rigoletto and Hedy and the complete cycle of Dvořák’s Biblical Songs.
THE RECORDINGS AND ARTISTS The recordings in this retrospective recital come from various dates and sources and are consequently of varying technical quality. We would ask you to excuse the occasional difference in the quality of the recordings presented on this CD. Of the oldest recordings there is the gramophone one of the duet of Tomeš and Lukáš from Smetana’s opera The Kiss with the tenor Jaroslav Gleich (1900–1976) made for Ultraphon on 17th October 1940. In the famous duet of Bohuš and Julie from Dvořák’s Jacobin we encounter the soprano Štěpánka Jelínková (1911–1996). In a rarely recorded scene from Foerster’s Debora we hear the dramatic soprano Zdenka Hrnčířová (1913–1984). One of the finest coloratura sopranos of the National Theatre in Prague was Maria Tauberová (1911–2003) who is heard in our selection more than once – in duets from The Barber of Seville, Rigoletto and Don Pasquale. In another duet from the latter, that of Don Pasquale and Dr Malatesta, we encounter the bass Karel Berman (1919–1995). The famous Czech Wagner heroine
20
THE SONG CYCLES The Biblical Songs, Op. 99 by Antonín Dvořák (1841–1904) were written in March 1894 during the composer’s stay in New York. They are settings of Psalm texts as translated in the old Czech Kralice Bible. The ten prayers were a comfort to the composer after the recent loss of his musical friends Tchaikovsky and Gounod who died at the end of 1893. Another death, that of his admirer and promoter, the conductor Hans von Bülow, in February 1894 and news of the terminal illness of his father, led Dvořák to the composition of these very intimate talks with God. Three Modern Greek Poems, Op. 50 were written by Dvořák in the summer of 1878 to Greek folk texts in a translation by Václav Bolemír Nebeský published in 1864 as a collection of “Modern Greek National Songs”. These pieces represent only an episode in Dvořák’s overall output, and as a result of the fact that they are untypical of his work, since he had endeavoured to employ in them a different kind of melodic invention suitable to the Greek topic, they are not performed very often. It is an interesting fact that the composer made an orchestral version of the songs which was performed at their world première on 17th November 1878 with the orchestra of the Prague Provisional Theatre, the baritone Josef Lev as the soloist and the composer himself conducting. But the score has been lost, has not been published in print and remains missing to this day. Only the published voice-and-piano version is available. Josef Bohuslav Foerster (1859–1951) is the composer of the small cycle of Five Songs in Folk Style, Op. 2 for baritone and piano to texts from folk poetry. The work is one of the earliest of Foerster’s compositions. It was written in 1882 when he was finishing his studies at the Prague Organ School. Its melodies follow in the footsteps of Bedřich Smetana, its overall shape trying to keep to the folk-song style. The songs were published and in their time enjoyed great popularity. Due to their undemanding nature they were much performed in townspeople’s salons. Moravian Ballads, Op. 12 were written by Ladislav Vycpálek (1882–1969) in 1915 to Moravian folk texts as a deeply felt gesture against the horrors of WWI. They were dedicated to the baritone of Prague’s National Theatre, Emil Burian (1876–1926). These beautiful ballads
21
cd_dvd_otava
4.11.2013
10:04
Str. 12
22
continue to speak to us today. Vycpálek studied folk songs all his life and folksong features appear in many of his works. In the first ballad we hear of the difficult destiny of a woman-wife, in the second a mother’s curse inflicted on a woman-lover, and in the third the unequal duel between life and death. The main theme of the fourth ballad is a mother’s love and once again death, while the final ballad tells the gruesome story of violent death and just retribution. Effective, though small-scale, is the balladic song about the tragic end of a man addicted to alcohol, Jako do skoku (Like a Skip and a Jump), by the composer, publicist and operalibretti translator Václav Juda Novotný (1849–1922). Written in 1879 as part of a cycle of “Four Songs”, Op. 3 to poems by Jan Neruda, it soon entered the repertoire of singers like Josef Lev and Karel Burian.
22
23
Zdenûk Otava (*11. 3. 1902 + 4. 12. 1980) Český dramatický barytonista Zdeněk Otava působil v českém hudebním životě více jak 50 let. Narodil se v tehdejším Rakousku-Uhersku 11. března 1902 v malém východočeském městě Vitějeves u Poličky v učitelské rodině. Jeho otec Josef Otava pocházel z Litomyšle z rodiny holičského mistra. Působil na více místech jako učitel a později zastával funkci ředitele školy v Pardubicích. K tomu se pojily ještě jeho mimoškolní veřejné funkce, zejména v tělovýchovné jednotě „Sokol“. Matka Zdeňka Otavy Marie, rozená Cupalová, pocházela z rodiny řídícího učitele v Rohozné. Ačkoli pocházela z učitelské rodiny, učení se aktivně nevěnovala, svou oddanost a péči věnovala jen své rodině. Zdeněk Otava začal již v dětství rozvíjet hudební nadání. Učil se hře na housle, klavír, ale především začal zpívat. Při studiu gymnázia, které studoval v Brně, od roku 1912 působil jako fundatista – dětský sborový zpěvák ve Starobrněnském klášteře, kam ho přijímal skladatel Leoš Janáček. Při příjímací zkoušce po zpěvu malého Zdeňka prohlásil: „Skřivan“, tak ho nadchl zpěv malého desetiletého chlapce. V klášteře se malý Zdeněk seznamoval mimo jiných děl také s novou tvorbou moravského mistra Janáčka, která se zde na kůru provozovala často ještě ze sotva uschlých rukopisů. Tehdy ani velký moravský skladatel, ani malý chlapec netušili, že se jejich cesty na poli hudebního divadla za čas spojí takřka na celý život. Studie v Brně však brzy skončily vypuknutím první světové války. Následovalo studium Učitelského ústavu v Poličce mezi lety 1915–1920. Zde ho profesor Josef Masopust ho zasvětil do varhanní hry a také ho učil zpěv, nyní již jako barytonistu. Po absolutoriu Učitelského ústavu pracoval jako učitel v letech 1920–1921 ve městě Husinec u Prachatic, kde se poprvé oženil a narodil se mu syn Zdeněk. Od roku 1921 do roku 1925 působil jako učitel v obci Jince-Čenkov. V té době poznal továrníka Karla Bondyho, který se stal jeho mecenášem a zajistil mu dlouhodobý finanční příjem pro jeho nadcházející studia zpěvu až do doby operního debutu. Dalším jeho učitelem zpěvu se stal legendární barytonista Národního divadla Bohumil Benoni (1862–1942) působící v Národním divadle v Praze jako první barytonista v rozmezí let 1883–1912. S Benonim Otava studoval a konzultoval průběžně až do Benoniho smrti nejen zpěv, dramatický výraz a hereckou průpravu, ale především českou pěveckou fonetiku. Díky Bondyho finančním darům odjel v letech 1924–25 studovat také do Paříže, Vídně a Říma (zde u významného barytonisty Riccarda Stracciariho). V březnu 1925 vystoupil v Praze poprvé na koncertě Benoniho žáků s velkým úspěchem. Následovalo první divadelní angažmá v Národním divadle v Bratislavě, kam ho angažoval slavný český skladatel a dirigent Oskar Nedbal (1874–1930), tehdejší šéf bratislavské opery. Otava debutoval v roli Jaga ve Verdiho opeře Otello 10. září 1925. Bylo mu 23 let. Kritika tehdy napsala: „Je-li pravda, že Otava stál poprvé na jevišti, je mladý pěvec přímo fenomén. Pěvecky má velmi
23
cd_dvd_otava
24
4.11.2013
10:04
Str. 13
24
25
vydatný hlas, zvučný a rozsáhlý materiál, který byl v dobré škole vyškolen a který, bude-li se tak dále vyvíjet, se může státi záhy nejkrásnějším hlasem na kontinentě“ . Následovala první vystoupení v Rossiniho Lazebníku sevillském v roli Figara (17. 9. 1925) , Pucciniho Tosce v roli Barona Scarpii po boku Emy Destinnové (leden 1926) a jako Čajkovského Eugen Oněgin. 28. 4. 1926 vytvořil titulní postavu ve světové premiéře první slovenské opery Jána Levoslava Belly „Kovář Wieland“ , podle námětu Richarda Wagnera. Tato role mu otevřela cestu k angažmá v Národním divadle v Brně 1926–1929. Za tři roky práce zde rozšířil repertoár o role jako Lambro ve Fibichově Hedy (15. 11. 1926), Germont ve Verdiho opeře La Traviata (1928), Escamillo v Bizetově Carmen či Wagnerův Bludný Holanďan v roli titulní (30. 1. 1929). Systematicky rozšířoval svůj repertoár o nové postavy z díla Bedřicha Smetany jako Petr Vok v Čertově stěně či Přemysl v Libuši. Zopakoval zde již v Bratislavě nastudovanou roli Lamingera (Lomikara) v Kovařovicových Psohlavcích, dále mnoho rolí z děl A. Dvořáka, J. B. Foerstera,V. Nováka či G. Rossiniho (Vilém Tell – titulní role, září 1927). Nejvýznamnějším počinem této etapy znamenalo nastudování a provedení role Barona Jaroslava Pruse ve světové premiéře opery Věc Makropulos Leoše Janáčka (18. 12. 1926), kterou studoval s dirigentem Františkem Neumannem pod dozorem samotného skladatele. K dalším významným postavám tohoto období patřil Orest v Elektře Richarda Strausse (27. 10. 1927) nebo Mozartův Don Giovanni, se kterým se s Brnem rozloučil (20. 2. 1929). Následovalo poslední a nejvýznamnější angažmá v Národním divadle od 1. května 1929 do 31. prosince 1972 – trvalo neuvěřitelných 43 let! Za tu dobu oslovil více než dvě generace diváků. Do Národního divadla byl angažován na sklonku slavné éry dirigenta a skladatele Otakara Ostrčila (1874–1935). Již první vystoupení v Rossiniho Lazebníku sevillském (10. 5. 1929) po boku polské sopranistky Ady Sari vyvolalo nadšené ohlasy v tisku. Často v té době spoluúčinkoval se slavnými hosty jakými byli například Armand Tokatyan (Tosca, 6. 10. 1931), Tino Pattiera (Otello), Maria Neméth (Aida, 10. 2. 1932), Alfred Piccaver (Tosca) nebo Carl Martin Oehmann (Tosca). V cyklu oper Bedřicha Smetany vytvořil v roce 1934 role Tausendmarka z „Braniborů v Čechách“ , Kaliny z „Tajemství“ a Tomše z „Hubičky“. Dále v tomto období vynikl v operách W. A. Mozarta jako Don Giovanni, Hrabě Almaviva ve Figarově svatbě a Papageno v Kouzelné flétně (vše v roce 1932). Ze soudobých děl je třeba uvést pražskou premiéru Janáčkovy poslední opery Z mrtvého domu, ve které ztělesnil roli Šiškova (premiéra 21. 2. 1931), Szymanowského Král Roger – v roli hlavní (21. 10. 1932), Weinbergerův Švanda dudák – opět v hlavní roli (20. 2. 1935) a konečně Ostrčilovo Honzovo království (3. 4. 1935) v roli Ondřeje. Po smrti O. Ostrčila v roce 1935, se stal správcem opery dirigent Václav Talich. Jeho éra v opeře Národního divadla trvala 10 let (do roku 1945). Z významných Otavových vystoupení té doby nutno jmenovat především roli Muže s helmou ve světové premiéře opery Bohuslava
Martinů Julietta (16. 3. 1938). K dalším rolím patřil Don Manuel ve Fibichově Nevěstě messinské (22. 12. 1938), Král Karel IV. v Novákově Karlštejně (17. 3. 1939), dr. Malatesta v Donizettiho opeře Don Pasquale (29. 3. 1939), Bohuš ve Dvořákově Jakobínovi (22. 9. 1940) a zejména titulní postava Verdiho Rigoletto (14. 2. 1941). K pozoruhodným počinům patřilo účinkování ve dvou poměrně málo hraných operách: Dvořákově Armidě (22. 11. 1941) v roli kouzelníka Ismena a titulní roli Škroupovy opery Kolumbus (3. 2. 1942). V období po druhé světové válce stojí za zmínku první poválečné představení Národního divadla – Smetanova Libuše – 27. 5. 1945 se Zdeňkem Otavou v roli Přemysla. Následuje 27 vrcholných let, běhemž nichž pěvec mimojiné účinkuje v divadelní premiéře Krejčího Pozdvižení v Efesu (8. 9. 1946) jako Syrakuský, ve Foersterově Deboře (25. 1. 1949) v roli Josefa, v Beethovenově Fideliu jako Pizarro (23. 10. 1951) či ve Wagnerově Lohengrinu v roli Telramunda (19. 10. 1964). Jeho poslední nastudovanou rolí byl Generál Alexej Jermolov v Prokofjevově Vojně a míru (6. 11. 1970 společně s Natašou Gabriely Beňačkové). Celkově vytvořil za celou svou kariéru přes 160 rolí a v Národní divadle v Praze vystoupil ve více než 3000 představeních. Významná byla Otavova koncertní činnost. Během své dlouhé pěvecké kariéry se věnoval písňové, kantátové i oratorní interpretaci. Více než 3000 koncertů zahrnovalo díla autorů jako například J. B. Foerstera, V. Nováka, B. Smetany či A. Dvořáka. Otava byl také oddaným interpretem moderní české tvorby. Premiéroval díla, z nichž mnohá mu byla dedikována autory jako Emilem Axmanem, Karlem Boleslavem Jirákem, Ladislavem Vycpálkem, Jindřichem Jindřichem, Pavlem Bořkovcem, Otakarem Zichem, Boleslavem Vomáčkou, Otakarem Ostrčilem, Išou Krejčím, Janem Hanušem a mnoha dalšími. Zdeněk Otava působil také jako pěvecký pedagog ve Státní konzervatoři v Praze (1941– 1942) a v poválečném období zde působil jako externí pedagog až do roku 1956, kdy začal vyučovat zpěv na Hudební akademii múzických umění v Praze (do roku 1973). Zaobíral se vědecky především českou pěveckou fonetikou, kterou aplikoval na svých žácích. Jeho nejznámější žačkou se stala dramatická sopranistka Naděžda Kniplová. Otavův osobní život v Praze vyústil do dvou manželství, z druhého se narodili dva potomci – syn Jan a dcera Marie. Za mimořádné výkony byl poctěn Státní cenou (1941), tituly Zasloužilý umělec (1953) a Národní umělec (1958). Nahrávky Zdeňka Otavy zahrnují 50 let jeho kariéry. První nahrávku realizoval 2. 10. 1932 pro firmu Ultraphon a poslední nahrávky sahají až do začátku 70. let pro firmu Supraphon. Mimo to nahrával již od 30. let minulého století pro firmy Esta a His Master’s Voice, kdy se podílel na první nahrávce Smetanovy Prodané nevěsty v roli Míchy pod taktovkou Otakara Ostrčila (1933). K jeho dalším kompletním nahrávkám pro Supraphon patří Smetanovy opery Prodaná nevěsta (1952) dirigent Jaroslav Vogel a Braniboři v Čechách (1963) dirigent Jan Hus Tichý a konečně Martinů Julietta (1964) dirigent Jaroslav Krombholc. Z kompletních
25
cd_dvd_otava
4.11.2013
10:04
Str. 14
26
27
nahrávek pořízených pro Český rozhlas nutno jmenovat mezi jinými Smetanovo Tajemství (1945) dirigent Jaroslav Krombholc, Mozartovu Figarovu svatbu (1954) dirigent Robert Brock, Dvořákovu Armidu (1954) dirigent Václav Jiráček a Donizettiho operu Don Pasquale (1954) dirigent František Dyk. Jediným Otavovým setkáním s filmovou rolí se stala postava zpěváka ve filmu „Okouzlená“ režiséra Otakara Vávry z roku 1942. Otavova spolupráce s Českou (tehdy Československou) televizí byla poměrně vzácná, existují dva televizní medailony pěvce a k tomu několik separátních árií. Nejzajímavějším dokladem Otavovy herecké práce tak zůstává kongeniální televizní film režiséra Václava Kašlíka podle Janáčkovy opery Věc Makropulos (1966). Po čtyřiceti letech od světové premiéry zde vytvořil opět roli Barona Jaroslava Pruse. S Národním divadlem se rozloučil dne 10. dubna 1972 ve slavnostním představení určeném k poctě jeho 70. narozenin, v roli krále Vladislava ze Smetanova Dalibora. Poté, až do svých 75 let vyučoval na Akademii múzických umění a věnoval se koncertní činnosti. Zdeněk Otava zemřel v Praze 4. prosince 1980 ve věku 78 let.
Petra Iljiče Čajkovského a Charlese Gounoda (oba zemřeli na konci roku 1893). Další úmrtí skladatelova obdivovatele a propagátora dirigenta Hanse von Bülow v únoru roku 1894 a zprávě o na smrt nemocném skladatelově otci, byly hlavním impulzem ke kompozici těchto velmi intimních rozhovorů s Bohem. Tři novořecké básně, op. 50 zkomponoval Antonín Dvořák v létě roku 1878 na slova řecké lidové poezie v českém překladu Václava Bolemíra Nebeského, vydané v roce 1864 ve sbírce „Novořecké národní písně“. Tyto písně zaujímají ve Dvořákově díle sice jen epizodu, ale vzhledem k tomu, že nepředstavují typickou skladatelovu tvorbu – skladatel se zde snažil o jinou melodizaci vhodnější k řeckému námětu – nehrají se příliš často. Zajímavostí zůstává, že existovala skladatelova orchestrální verze těchto písní, která zazněla i při světové premiéře díla 17. 11. 1878 s orchestrem Prozatímního divadla, barytonistou Josefem Lvem jako sólistou a samotným skladatelem jako dirigentem. Partitura se ovšem ztratila, nebyla vydána tiskem a do dnešních dnů je nezvěstná. Zachovala se pouze vydaná verze pro zpěv a klavír.
K NAHRÁVKÁM A INTERPRETŮM Nahrávky na našem retrospektivním recitálu jsou různých dat, zdrojů a s tím související technické kvality. Omluvte proto občas rozdílnou kvalitu snímků, kterou vám nabízíme. K nejstarším snímkům patří gramofonová nahrávka duetu Tomše a Lukáše ze Smetanovy Hubičky s tenoristou Jaroslavem Gleichem (1900–1976) natočená pro firmu Ultraphon 17. října 1940. V proslulém duetu Bohuše a Julie z Dvořákova Jakobína se představuje sopranistka Štěpánka Jelínková (1911–1996). Hlas dramatické sopranistky Zdenky Hrnčířové (1913–1984) zaznívá ve vzácně nahrávané scéně z Foersterovy Debory. K nejlepším koloraturním sopranistkám Národního divadla patřila Maria Tauberová (1911–2003). V našem výběru uslyšíte její hlas vícekrát – v duetech z oper Lazebník sevillský, Rigoletto a Don Pasquale. Z téže opery zpívá v duetu Dona Pasquala a dr. Malatesty basista Karel Berman (1919–1995). Proslulá česká wagnerovská heroina Ludmila Dvořáková (1923) interpretuje dva duety z oper Trubadúr a Evžen Oněgin. Zdeněk Otava je na našem výběru zastoupen také svými posledními nahrávkami z let 1967– 1968, kdy již překročil věk 65 let (jsou to árie z oper Rigoletto, Hedy a kompletní cyklus Dvořákových Biblických písní). K PÍSŇOVÝM CYKLŮM Biblické písně, op. 99 Antonína Dvořáka (1841–1904) byly napsány v březnu roku 1894 během skladatelova pobytu v New Yorku na slova z Knihy žalmů v překladu Bible Kralické. Deset modliteb bylo skladateli útěchou po nedávném úmrtí jeho přátel z hudebního okruhu:
26
Josef Bohuslav Foerster (1859–1951) je autorem drobného cyklu Pět písní ve slohu národním, op. 2 pro baryton a klavír na lidové texty. Patří k prvním skladatelovým pokusům. Vznikl roku 1882, v době, kdy skladatel právě ukončoval v Praze Varhanickou školu. V melodice navazuje na dílo Bedřicha Smetany a v celkové stavbě kompozic se snaží zachovat ráz lidové písně. Tyto skladby byly vydány tiskem, těšily se ve své době veliké popularitě a byly vzhledem ke své celkové nenáročnosti prováděné často i v měšťanských salonech. Moravské balady, op. 12 zkomponoval Ladislav Vycpálek (1882–1969) v roce 1915 na slova moravské lidové poezie jako niterný protest proti válečnému běsnění. Byly věnovány barytonistovi Národního divadla Emilu Burianovi (1876–1926). Tyto překrásné skladby nás oslovují i dnes. Sám skladatel se lidovou hudbou zaobíral celý svůj život a lidové prvky se objevují i v dalších jeho dílech. V první skladbě se setkáváme s nelehkým osudem ženy-manželky, v druhé baladě matkou prokleté ženy-milenky. Ve třetí baladě je hlavním tématem nerovný boj se smrtí, ve čtvrté baladě je hlavním tématem děje láska mateřská a opět smrt. Pátá, poslední balada vypráví hrůzyplný příběh násilné smrti a zasloužené odplaty. Drobná, ale působivá, je baladapíseň o tragickém konci člověka závislého na alkoholu s názvem Jako do skoku, skladatele, publicisty, ale zejména překladatele operních libret Václava Judy Novotného (1849–1922). Zkomponována byla roku 1879 jako součást cyklu „Čtvero písní“ op. 3 na slova Jana Nerudy a stala se zakrátko součástí repertoáru pěvců jako například Josefa Lva či Karla Buriana. Front cover photo © 2013 Martin Otava • Sleeve note © 2013 Miloš Guth Translation © 2013 Karel Janovický • Design © 2013 Luděk Turek
27
