PŘEHLED ZPRÁV Přetížené kamióny ničí silnice ................................................................................................................. 2 Z Budějovic do Lince: Rakušané se silnicí chvátají, v Česku je ticho ..................................................... 2 Ministerstvo dopravy vypíše tendry na údržbu silnic za 1,3 miliardy....................................................... 4 Index logistické výkonnosti 2014 umístil ČR na 38. Místo ...................................................................... 5
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
1
PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Přetížené kamióny ničí silnice plzen.cz
12. 05. 2014
Zaplať pokutu a jeď. I tak může ještě dnes dopadnout kontrola nadměrně naloženého kamiónu. Podle statistik jsou však policisté na řidiče vezoucí předimenzovaný náklad stále přísnější. Je to logické. Pokuta až sto tisíc korun sice přestupce vytrestá, pokud však pokračuje v cestě, mohou ostatní řidiči leda nadávat, že dál jezdí po roztlučených a vymletých silnicích. Zatímco v roce 2010 policisté zakázali při kontrolách další jízdu 58 procentům přetížených nákladních aut, v posledních třech letech už nemohlo pokračovat v cestě přes 90 procent přestupců. Z policejních statistik vyplývá, že přetížený byl každý třetí až čtvrtý kontrolovaný kamión. Striktně vzato by v jízdě neměl pokračovat ani jeden přetížený vůz. Takto nekompromisně však zatím policie postupovala pouze v roce 2012. „Když budu policista a zastavím řekněme přetíženou tatru s pískem, udělím řidiči na místě pokutu, ale ze zákona ho také nesmím pustit dál,“ vysvětluje dopravní expert Milan Bělka. „Takové vozidlo není způsobilé k provozu na veřejné komunikaci a povinností policie je nechat ho stát na odstavném parkovišti, dokud náklad nepřeloží,“ podotýká odborník. Kamióny mohou vážit policisté, celníci, ale i obce ve spolupráci s policií. „Občas se objeví čísla, že jeden přetížený kamión zničí tři tisíce aut nebo tak. Těžko říct, z čeho vycházejí,“ zpochybňuje závažnost vlivu přetížených kamiónů na stav silnic mluvčí Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Martin Felix. To, že přetíženost vykazuje tak vysoké procento kontrolovaných kamiónů, přičítá tomu, že policie ke kontrole už předem vytipovává podezřelá auta, což zkušený policista pozná pouhým pohledem. Felix však hned také ujišťuje, že i dopravci jsou pro kontroly přetíženosti kamiónů. „Přetížená konkurence je nekalá konkurence i pro nás. Jsme tedy pro kontroly,“ podotkl Felix. Podle něj výrazně přetížená auta policie nenechává z místa kontroly odjet. „Sám na ty kontroly občas jezdím, a když je přetížení markantní, tak – co jsem byl svědkem – nechají je přeložit. Když je přetížení třeba jen na nějaké nápravě, protože je auto špatně naložené, nebo když jde řádově o nějaká kila, pak je celkem logické, že může jet dál,“ dodal Felix. Podle Bělky však i dnes dochází k excesům. „Byl jsem svědkem, kdy při vážení byla tatra přetížena o 70 procent. Protože byla naložená asfaltovou směsí, policista připustil, že když ji nechá odstavenou, materiál ztvrdne. To je ale problém dotyčného dopravce,“ říká nekompromisně Bělka. Mluvčí Ústředního automotoklubu Petr Vomáčka vidí problém i v metodice vážení. Podle něj některé typy mobilních vah nedokáží přesně odlišit špatně naložený náklad, který se projeví přetížením jednotlivých náprav od celkové přetíženosti nákladu. Na pokutách policie loni od provozovatelů přetížených kamiónů na místě vybrala téměř 3,4 miliónu korun, v předchozích dvou letech byly vybrané částky ještě vyšší. Čtyři a půl miliónu v roce 2012 a pět miliónů o rok dříve.
Z Budějovic do Lince: Rakušané se silnicí chvátají, v Česku je ticho Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
2
mfdnes.cz
12. 05. 2014
Autor: Martin Beneš To srovnání praští do očí. Je jako den a noc. Zatímco v Rakousku se pilně pracuje na rychlostní silnici S10 vedoucí od Lince k české hranici, na naší straně je až k Českým Budějovicím ticho po pěšině. A patrně dlouho bude. Kvůli tomu zastaví další výstavbu i Rakušané. Na úseku mezi Unterweitersdorfem a Freistadtem jen pár kilometrů za česko-rakouským přechodem u Dolního Dvořiště práce odsýpá. Už na konci letošního roku by měl být hotov obchvat Freistadtu, o rok později pak bude dokončen 22kilometrový úsek, který navazuje na dálnici do Lince. Kdo jezdí přes Rakousko jen na dovolenou, v létě se velmi podiví, jak zde práce na nové silnici pokročily. Zatímco u nás budou řidiči míjet smrtky označující nebezpečné úseky, za Freistadtem budou dělníci již finišovat. Další léto už pojedou po nové čtyřproudovce. Na rakouské trase jsou přitom dva velmi nákladné prvky - druhý tubus tunelu Neumarkt a 4,5kilometrový tunel Götschka. Celkem zde stát proinvestuje 718 milionů eur (zhruba 19,5 miliardy korun). A navíc další etapa bude hned navazovat. Společnost Asfinag, která v Rakousku zajišťuje správu a výstavbu dálniční sítě, již vypsala zakázku na část mezi Freistadtem a Rainbachem. Pro hornorakouskou vládu je silnice S10 klíčová. Podle toho také její výstavba vypadá. "Hornorakouská vláda na to tlačí. Jejich podniky v jižních Čechách mají filiálky a závody, jejich průmysl a zaměstnanost je na nás napojena. O napojení komunikací R3 a S10 velmi stojí," podotýká senátor a předseda Sdružení pro výstavbu D3 a R4 Pavel Eybert (ODS). Na české straně se o rychlostní komunikaci R3 mluví podobně. Pro řadu ministrů je prioritní. Jenže u slov zatím zůstává. "Rok a čtvrt už Ředitelství silnic a dálnic nevykupuje pozemky. Jsou nastavené ceny, za které nikdo nechce prodávat, a navíc znalci nechtějí dělat posudky, protože teď proti sobě jdou dva zákony. Buď mohou pozemek nacenit podle jednoho a cena je nízká, nebo podle druhého a jsou moc drahé. Vynadáno dostanou tak jako tak," upozorňuje Eybert. Příprava se tak zastavila. Aktivita okolo R3 je takřka rovna nule. Na rakouské straně bude po dokončení úseku k Rainbachu zbývat k hranicím zhruba 10 kilometrů. Tak to zůstane, dokud Češi s prací nepohnou. A to i přesto, že rakouská strana má na stavbu peníze. "Cílem je, aby stavba na obou stranách pokračovala koordinovaně a ve vzájemném souladu," řekl už na konci roku 2012 hornorakouský náměstek Hiesl. Rakouská strana tak bude čekat. Stavba dalšího úseku nepřinese jejich občanům žádné výhody, takže nemají kam spěchat. "Z jejich pohledu nemá cenu stavět dálnici, dokud z naší strany nepojede alespoň 18 tisíc aut denně, a to bez rychlostní silnice nebude. Do té doby to bude spát," uvádí Eybert.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
3
Současný ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) se před pár týdny sešel se svou rakouskou kolegyní Doris Buresovou. A právě silnice R3 a S10 se hodně řešily. "Dohodli jsme se, že expertní týmy připraví mezivládní dohodu o místě propojení R3 a S10," řekl Prachař. Dolní Dvořiště už v územním plánu přesnou trasu pro R3 má. "Měli jsme ji již ve starém územním plánu. V novém, který jsme přijali v únoru, se trasa už jen zpřesňovala," podotýká starostka Hana Panská. Termín, kdy by přeshraniční rychlostní komunikace měla být hotová, ale součástí dohody nebyl. Předchozí ministr dopravy Pavel Dobeš (VV) hovořil o roku 2021. Jak je tento termín reálný, je v tuto chvíli těžko předvídatelné. Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic aktuální termíny konkretizovat nechce. "Je vysoce pravděpodobné, že úseky budou zprovozněny nejdříve po roce 2020," naznačila mluvčí Ledvinová. Zástupci Jihočeského kraje jsou z aktuálního stavu rozmrzelí. "Rakušanům můžeme jen tiše závidět, pracuje se tam 24 hodin denně. Kraj s tím nic neudělá, můžeme pouze politicky urgovat a pomáhat při jednání o výkupech se starosty, kteří znají dobře místní poměry," vysvětluje náměstek hejtmana pro dopravu Antonín Krák (ČSSD). K termínům otevření R3 je poměrně skeptický. "Upřímně řečeno, už nevěřím ani tomu, že se do roku 2020 stihne dálnice D3, která je pro České Budějovice ještě důležitější než R3 na státní hranici," říká Krák. Ředitelství silnic a dálnic odhaduje náklady na celou R3 s délkou 24 kilometrů na skoro 11,5 miliardy korun.
Ministerstvo dopravy vypíše tendry na údržbu silnic za 1,3 miliardy e15.cz
12. 05. 2014
Ministerstvo dopravy vypíše zakázky na zimní údržbu silnic prvních tříd v celkem 21 oblastech v Libereckém, Středočeském, Královéhradeckém, Zlínském kraji a na Vysočině za 1,3 miliardy korun. Parametry tendrů na čtyřletou údržbu a běžné opravy ve vymezených úsecích silnic schválila vláda na svém pondělním jednání. Současný záměr dopravního resortu navazuje na loňský pilotní projekt v Karlovarském a Zlínském kraji, kde už soutěž o zakázky na údržbu silnic prvních tříd ministerstvo vypsalo. Informace o vypsání nových tendrů sdělil ČTK mluvčí ministerstva Tomáš Neřold. Až dosud většinu zimní údržby na silnicích prvních tříd obstarávaly Správy a údržby silnic (SÚS), které zřizují kraje a jejich subdodavatelé. Výjimkou je Zlínský kraj, kde v loňském tendru zvítězila společnost AVE CZ, a Karlovarský kraj, kde pilotní zakázku na odklízení sněhu a běžné opravy vozovek obhájila Údržba silnic Karlovarského kraje. Podle ministerstva dopravy se možnost otevřít zakázky soukromým firmám přímo, a nikoliv přes krajské správy, osvědčila. Cenové nabídky uchazečů v tomto zadávacím řízení potvrdily snížení cen u zimní a především u běžné údržby, aniž by byly ohroženy požadavky na bezpečnost a plynulost provozu, uvedl úřad. Dosažené ceny 77,5 milionu korun v případě Zlínského a necelých sto milionů v Karlovarském kraji představují za smluvní čtyřleté období zhruba pětinové snížení dosavadních nákladů, uvedlo dříve ministerstvo. Současná zakázka se má týkat zhruba třetiny sítě silnic první třídy. Soutěž bude členěná do jednotlivých oblastí, které vždy udržuje čtyři až pět sypačů s tím, že každé z vozidel je počítáno pro
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
4
údržbu zhruba 25 kilometrů silnice, doplnil Neřold. Ministerstvo bude moci čtyřletý kontrakt po dvanácti měsících vypovědět, pokud se resort rozhodne údržbu zajišťovat vlastními silami. V Česku se aktuálně nachází na 6,5 tisíce kilometru silnic prvních tříd. Dálnice a část rychlostních silnic spravuje prostřednictvím vlastních správ Ředitelství silnic a dálnic. Silnice druhých a třetích tříd spravují kraje.
Index logistické výkonnosti 2014 umístil ČR na 38. Místo dnoviny.cz
12. 05. 2014
Rozdíl ve využívání logistiky je mezi jednotlivými zeměmi světa stále poměrně velký, a to i přes jejich pozvolné sbližování. Uvádí se to ve zprávě, kterou v březnu zveřejnila Světová banky. Rozdíly přetrvávají kvůli složitosti logistických a souvisejících reforem a nedostatku investic v rozvojových zemích, a to i přes téměř všeobecné poznání, že nízká efektivita dodavatelského řetězce je hlavní překážkou obchodní integrace v moderním světě. Nedávná zpráva Světové banky se nazývá „Spojováním ke konkurenci: obchodní logistika v globální ekonomice“. Podle ní je Index logistické výkonnosti 2014 (Logistics Performance Index 2014, LPI) postaven na zpracování údajů od více než tisíce logistických manažerů. Index tak umožňuje porovnat téměř 160 zemí z hledisek velikosti obchodu, kvality infrastruktury, výkonnosti v celním odbavení a časech doručování zásilek. LPI představuje hodnotný nástroj pro výzkumníky, pracovníky v businessu a pro politiky, aby analyzovali stav logistiky ve světě. Zpráva mimo jiné uvádí, že dodavatelské řetězce jsou jen tak silné, jako jejich nejslabší články, a jsou stále složitější, často propojují mnoho zemí. Chudé země se přibližují k bohatým, ale mezera se zaplňuje jen pomalu. Na prvním místě se jako logistická velmoc podle LPI ocitlo Německo, následované Nizozemskem a Belgií. Poslední vítěz z roku 2012 Singapur nyní skončil na pátém místě. Finsko, naposledy třetí, je nyní na 24 místě. Ale i u dalších zemí lze vysledovat značné skoky v hodnocení. Například Nigerie postoupila z 121 místa na 75. I když v této zemi dochází ke zlepšení na silnicích a na dráze, celkově je infrastruktura stále katastrofální. Česká republika se s LPI 3,13 ocitla na 38. místě ze 158 států celého světa.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
5
