Přehled změn v daních a účetnictví

Přehled změn v daních a účetnictví

1 – Účetnictví

1 – Účetnictví

Členění hesel:

■ Cizí měna v účetnictví Právní úprava:

1

– stručný úvod (komentář) s právní úpravou – slovní popis ustanovení v přehledných tabulkách – příklad – komentář – odkaz na související problematiku či hesla v brožuře

●

§ 24 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „ZoÚ“) – Způsoby oceňování

●

§ 24 odst. 2 ZoÚ – Způsob oceňování majetku a závazků

●

§ 60 Vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „Vyhláška“) – Metoda kursových rozdílů

●

Český účetní standard č. 006 – Kursové rozdíly

●

Český účetní standard č. 001 – Účty a zásady účtování na účtech (okamžik uskutečnění účetního případu)

1

2008

2009–2011

Toto ustanovení zákona upravuje způsob přepočtu cizí měny u majetku a závazků k okamžiku uskutečnění účetního případu. Účetní jednotky použijí kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou. Vnitřním předpisem si účetní jednotka upraví, zda to bude kurs aktuální, nebo pevný (v tomto případě stanovená doba pevného kursu nesmí přesáhnout jedno účetní období).

Zákon doplňuje uvedené ustanovení o případ cizí měny, u které se nevyhlašuje kurs devizového trhu denně. V tom případě použije účetní jednotka pro přepočet poslední známý kurs vyhlášený Českou národní bankou nebo kurs mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo k euru.

Příklad: Účetní jednotka obdržela fakturu dne 5. 10. 2010 vystavenou v měně, kterou Česká národní banka vyhlašuje pouze k 1. dni v měsíci. Účetní jednotka má vnitřním předpisem upraveno používání aktuálních kursů ke dni uskutečnění účetního případu. U měny na faktuře byl poslední kurs vyhlášený k 1. 10. 2010. Pro přepočet faktury na českou měnu při jejím zaúčtování použije účetní jednotka tento kurs.

Komentář: Účetní jednotky mají možnost volby, zda při přepočtu cizoměnných transakcí použití aktuální kurs ke dni uskutečnění účetního případu, nebo pevný kurs stanovený vnitřním předpisem pro určitý interval (týden, měsíc, čtvrtletí), který však nesmí překročit jedno účetní období. V obou případech se musí jednat o kurs devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou. Při variantě používání kursu k okamžiku uskutečnění účetního případu se účetní jednotka řídí Českým účetním standardem 001, ve kterém je okamžik uskutečnění účetního případu pro různé situace uveden. U některých kursů však ČNB nevyhlašuje kursy denně, ale např. týdně nebo měsíčně. V tom případě použije účetní jednotka nejbližší známý kurs, nebo kurs mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.

USD-Brozura-A4L-Ukazka-2011-3.indd 2/1

Pomůžeme Vám lépe se zorientovat v bludišti zákonných norem a žádnou změnu nepřehlédnout!

1.4.2011 11:43:40

2

1

1 – Účetnictví


■ Kapitálové fondy Právní úprava: ●

§ 14a odst. 1 a 2 Vyhlášky – Základní kapitál

●

Příloha č. 1 Vyhlášky – Uspořádání a označování položek rozvahy

S námi se snadno zorientujete ve změnách jednotlivých let!

2008 Není upraveno.

2009–2011 V souvislosti se zákonem o přeměnách byly do rozvahy u složky vlastního kapitálu doplněny nové dva řádky: A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách – obsahuje oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při přeměnách společností. A.II.5. Rozdíly z přeměn společností – obsahuje u nástupnických účetních jednotek rozdíly z rozvahových operací vzniklé například vyloučením vzájemných pohledávek a závazků nebo případné rozdíly plynoucí například z vyloučení aktiv a pasiv, které se v souladu s Vyhláškou nevykazují.

Komentář: V souladu se zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev (fúze sloučením nebo splynutím, rozdělením, odštěpením) dochází k přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu. Přitom vzniká oceňovací rozdíl, který je vykazován jako samostatná položka v rozvaze v oddílu vlastního kapitálu. Dále pak dochází u nástupnických účetních jednotek k rozdílům z rozvahových operací vzniklých např. vyloučením vzájemných pohledávek a závazků, nebo z vyloučení aktiv a pasiv, které se v nástupnické organizaci nevykazují. Tyto rozdíly jsou rovněž vykazovány jako samostatná položka v rozvaze v oddílu vlastního kapitálu.

Odkaz na související problematiku: ●

§ 54 Vyhlášky – Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při vnitrostátní fúzi nebo rozdělení účetní jednotky

●

§ 54a Vyhlášky – Metoda přeměny při přeshraniční fúzi

●

Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev


1.4.2011 11:43:43


2 – Daně z příjmů

3

2 – Daně z příjmů ■ Zdanění fyzických osob – obecně ● Osvobození příjmů ze stavebního spoření

2

Právní úprava: ●

§ 4 odst. 1 písm. s) ZDP upravuje osvobození plnění fyzickým osobám ze stavebního spoření. Změny v ustanovení od roku 2011 (v důsledku novely č. 348/2010 Sb.) zachycuje následující tabulka.

●

§ 8 odst. 2 písm. c) ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2011 uvádí mezi neosvobozenými příjmy z kapitálového majetku příspěvek fyzickým osobám podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření: – na který vznikl nárok v roce 2010 a – který byl poukázán stavební spořitelně po 31. 12. 2010.

●

§ 36 odst. 8 ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2011 stanoví pro zdanění neosvobozeného příspěvku fyzickým osobám podle zákona upravujícího stavební spoření daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 50 %. 2008–2010

Osvobozeny úroky z vkladů ze stavebního spoření včetně úroků ze státní podpory zákona o stavebním spoření.

2011 Osvobozen příspěvek fyzickým osobám poskytovaný podle zákona o stavebním spoření, s výjimkou příspěvku, na který vznikl nárok v roce 2010 a který byl poukázán stavební spořitelně po 31. 12. 2010.

Komentář: Zákonem č. 348/2010 Sb. došlo k výraznému omezení výhod stavebního spoření, daného pravidly v zákoně č. 96/1993 Sb. Počínaje rokem 2011 bude z vkladů vyplácena pouze státní podpora ve výši 10 % (počítáno z maximální naspořené částky 20 000 Kč ročně), což je výrazně méně než pro úpravu platnou do konce roku 2010, kdy byla podpora 15 % (opět z maximálně 20 000 Kč ročně). Snížení podpory se navíc týká i starších smluv v režimu platném do konce roku 2003 (podpora 25 % z částky maximálně 18 000 Kč ročně). V důsledku změn v daních z příjmů tak budou úroky z vkladů na účtu stavebního spoření zdaněny od roku 2011 shodně jako úroky z vkladů na jiných nepodnikatelských účtech fyzických osob ( 15% zvláštní sazbou daně). Pro zdanění vyplaceného příspěvku v roce 2011 bude použita dokonce ještě vyšší 50% zvláštní sazba daně. V ostatních případech však nadále zůstává příspěvek osvobozen.


1.4.2011 11:43:43

4



■ Zdanění fyzických osob – nezdanitelné části a slevy na dani ● Sleva na dani na poplatníka

Velká číselná změna

Právní úprava:

2

●

§ 35ba písm. a) ZDP umožňuje každému poplatníkovi daně z příjmů, který je fyzickou osobou, snížit svou daň o slevu na poplatníka. Její výše se v minulosti několikrát měnila, viz následující tabulka. 2006–2007

Sleva ve výši 7 200 Kč ročně.

2008–2010 Sleva ve výši 24 840 Kč ročně.

2011 Sleva ve výši 23 640 Kč ročně.

Komentář: Institut umožnění slevy na dani na poplatníka byl do ZDP zaveden od roku 2006, dříve byl podobný odpočet možný pomocí nezdanitelné částky. V letech 2006 a 2007 navíc nebyl nárok na její uplatnění u osoby, který byla k 1. 1. daného roku poživatelem starobního důchodu (anebo jí byl k 1. 1. přiznán starobní důchod zpětně), a důchod činil více než 38 040 Kč ročně . Od roku 2008 mají nárok na slevu všichni poplatníci. Sleva se aplikuje na daň vypočtenou podle § 16 ZDP a případně nejprve sníženou o slevu na zaměstnance se sníženou pracovní schopností (§ 35 odst. 1 a 2 ZDP) a slevu poskytnutou z titulu investičních pobídek (§ 35a a 35b ZDP). V případě, kdy fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti podepíše pro svého zaměstnavatele tzv. prohlášení podle § 38k odst. 4 ZDP, přihlédne zaměstnavatel k této slevě již při výpočtu měsíčních záloh na daň. Záloha na daň se sníží o 1/12 v tabulce uvedené sazby (pro rok 2011 to bude měsíční sleva 1 970 Kč ).

Příklad: Fyzická osoba (rezident v České republice) vykázala základ daně z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti v roce 2011 ve výši 500 000 Kč. Tato osoba si neuplatňuje žádné snížení základu daně (ani podle § 15 ZDP, ani podle § 34 ZDP). Kromě slevy na dani na poplatníka ve výši 23 640 Kč nemá nárok na jinou slevu ani na daňové zvýhodnění na dítě. Daňová povinnost za rok 2011 bude stanovena takto: ●

15% daň vychází 75 000 Kč (výpočet 500 000 x 0,15),

●

po snížení o slevu na dani na poplatníka vychází výsledná daňová povinnost 51 360 Kč (výpočet 75 000 – 23 640).


Viz též Sazby daně fyzických osob a Slevy při zaměstnání osob se zdravotním postižením


Každé heslo (případ) je ve 2 či více sloupcích podle toho, zda v mapovaných obdobích byla jedna, dvě nebo více změn. Změnou můžeme chápat i vypuštění daného ustanovení.

1.4.2011 11:43:43



5

■ Povinnosti plátce daně (vč. zaměstnavatele) ● Podávání vyúčtování srážkové daně Právní úprava: ●

§ 38d odst. 10 ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2011 ukládá plátci daně povinnost podat místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby (vyúčtování srážkové daně), podle něhož lhůtu stanovenou pro podání tohoto vyúčtování nelze prodloužit. 2008–2010

2

2011

Lhůta pro podání vyúčtování je do 30 dnů ode dne, v němž byl plátce daně povinen za Lhůta pro podání vyúčtování je do 4 měsíců po uplynutí kalendářního roku (§ 137 DŘ). rozhodné období odvést poslední daňovou povinnost (§ 69 ZSDP). Aplikace: naposledy pro vyúčtování za rok 2009.

Aplikace: poprvé pro vyúčtování za rok 2010.

Komentář: I když je aktuální úprava lhůty pro podání (podle daňového řádu) účinná od 1. 1. 2011, vzhledem k tomu, že jde o povinnost procesního charakteru, použije se už pro podání vyúčtování za kalendářní rok 2010. Podle úpravy v daňovém řádu (účinné od roku 2011) se vyúčtování považuje za daňové tvrzení. Opravy údajů v něm uvedených se proto po uplynutí termínu k jeho podání řeší podáním dodatečného vyúčtování. Vyúčtování se podává na formuláři 25 5466, aktuálním vzorem pro podání za rok 2010 je vzor č. 13. Součástí vyúčtování může být i příloha č. 1 k vyúčtování, která se podává na formuláři 25 5466/A opravy srážení (podle § 38d odst. 8 ZDP). Aktuálním vzorem pro podání za rok 2010 je vzor č. 9.

Příklad: Lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou za kalendářní rok 2010 je pro zaměstnavatele do 2. 5. 2011 (neboť se lhůta přesouvá na nejbližší pracovní den).

● Podávání vyúčtování zálohově sražené daně zaměstnancům Právní úprava: ●

§ 38j odst. 4 až 6 ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2011 ukládá plátci daně povinnost podat místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (týká se záloh sražených zaměstnancům v příslušném kalendářním roce). Termíny pro podání vyúčtování viz následující tabulka. Lhůtu stanovenou pro podání tohoto vyúčtování nelze prodloužit.


1.4.2011 11:43:43

6


Přehled změn v daních a účetnictví 2008–2010

2011

Lhůta pro podání vyúčtování je do 30 dnů ode dne, v němž byl plátce daně povinen za Lhůta pro podání vyúčtování je (§ 38j odst. 5 ZDP): rozhodné období odvést poslední daňovou povinnost (§ 69 ZSDP). – při neelektronickém podání do 2 měsíců po uplynutí kalendářního roku – při podání v elektronické podobě do 20. 3 .

2

Aplikace: naposledy pro vyúčtování za rok 2009.

Aplikace: poprvé pro vyúčtování za rok 2010.

Komentář: I když je aktuální úprava lhůty pro podání účinná od 1. 1. 2011, vzhledem k tomu, že jde o povinnost procesního charakteru, použije se už pro podání vyúčtování za kalendářní rok 2010. Podle úpravy v daňovém řádu (účinné od roku 2011) se vyúčtování považuje za daňové tvrzení. Opravy údajů v něm uvedených se proto po uplynutí termínu k jeho podání řeší podáním dodatečného vyúčtování. Povinnost podat vyúčtování elektronicky má zaměstnavatel, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky fyzickým osobám, které nejsou rezidenty v České republice. Výjimka: tuto povinnost nemá plátce daně: – který je fyzickou osobou a – u něhož počet těchto poplatníků v průběhu zdaňovacího období nepřesáhl v úhrnu 10 osob. Vyúčtování se podává na formuláři 25 5459, aktuálním vzorem pro podání za rok 2010 je vzor č. 16. Součástí vyúčtování je povinná příloha č. 1 Počet zaměstnanců ke dni 1. 12. 201x, která se podává na formuláři 25 5490/1. Aktuálním vzorem pro podání za rok 2010 je vzor č. 10. Dále mohou být součástí vyúčtování i další přílohy (pokud pro ně existuje náplň): – příloha č. 2 Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech nerezidentních zaměstnanců, která se podává na formuláři 25 5530 a jejíž podání může způsobit (nejedná-li se o výše uvedenou výjimku) povinné podání vyúčtování elektronicky; aktuálním vzorem pro podání za rok 2010 je vzor č. 7, – příloha č. 3 Příloha k vyúčtování o opravách záloh na daň, která se podává na formuláři 25 5490; aktuálním vzorem pro podání za rok 2010 je vzor č. 11, – příloha č. 4 Příloha k vyúčtování o opravách daňového bonusu, která se podává na formuláři 25 5531; aktuálním vzorem pro podání za rok 2010 je vzor č. 6.

Příklad: Lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou za kalendářní rok 2010 je pro zaměstnavatele, který nepodává vyúčtování elektronicky, do 1. 3. 2011 (v návaznosti na počítání lhůt vyjádřených v měsících podle § 33 DŘ), a pro


1.4.2011 11:43:43



7

zaměstnavatele, který podává přiznání elektronicky do 21. 3. 2011 (neboť 20. 3. 2011 je neděle a lhůta se proto přesouvá na nejbližší pracovní den).


Vymezení fyzických osob – nerezidentů v České republice viz Nezdanitelné části základu daně u fyzických osob nerezidentů

2

■ Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti ● Uplatnění výdajů procentem z příjmů Právní úprava: ●

§ 7 odst. 1 ZDP uvádí vymezení příjmů z podnikání.

●

§ 7 odst. 2 ZDP uvádí vymezení příjmů ze samostatné výdělečné činnosti (nejedná-li se o příjmy ze závislé činnosti uvedené v § 6 ZDP. Od 1. 1. 2011 je výčet příjmů ze samostatné výdělečné činnosti rozšířen o příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku (dále též OM).

●

§ 7 odst. 7 ZDP stanoví, že v případě, kdy neuplatní poplatník výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu ve skutečné výši, může je uplatnit procentem z příjmů. Výše tohoto procenta závisí na druhu příjmu. Vývoj procentních sazeb viz následující tabulka. Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně (dodatečným přiznáním) měnit. Příjmy podle § 7 odst. 1 nebo 2 ZDP

Rychle a snadno si ověříte číselnou hodnotu

Do 2004

2005 –2008

2009

2010

2011

1. a)

Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství

50 %

80 %

80 %

80 %

80 %

1. b)

Živnosti řemeslné

30 %

60 %

80 %

80 %

80 %

1. b)

Živnosti ostatní (kromě řemeslné)

30 %

50 %

60 %

60 %

60 %

1. c)

Jiné podnikání podle zvláštních předpisů

25 %

40 %

60 %

40 %

40 %

1. d)

Podíly společníků v. o. s. a komplementářů k. s.

nelze

nelze

nelze

nelze

nelze

2. a)

Autorská práva, průmyslové nebo jiné duševní vlastnictví

25 %

40 %

60 %

40 %

40 %

2. b)

Nezávislé povolání, které není ani 1. b) ani 1. c)

25 %

40 %

60 %

40 %

40 %

2. c)

Znalec, tlumočník, rozhodce, …

25 %

40 %

60 %

40 %

40 %

2. d)

Insolvenční správce vč. předběžného a jeho zástupců

25 %

40 %

60 %

40 %

40 %

2. e)

Pronájem majetku zařazeného v OM


Samostatně neupraveno.

30 %

1.4.2011 11:43:44

8



Komentář: Procentní výdaje nelze aplikovat v případech, kdy to výslovně ZDP vylučuje: – v případě postupu podle § 11 ZDP u příjmů z titulu spoluvlastnictví k věci, pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, anebo

2

– v případě postupu podle § 12 ZDP při rozdělování příjmů dosažených poplatníky při společném podnikání nebo společné jiné samostatné výdělečné činnosti na základě smlouvy o sdružení v případě, kdy nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi účastníky sdružení rovným dílem. Uplatní-li fyzická osoba výdaje procentem z příjmů, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Pokud uplatňuje fyzická osoba výdaje procentem z příjmů, je povinna vždy vést: – záznamy o příjmech a – evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností. Obchodní majetek (OM) je vymezen (podle definice v § 4 odst 4 ZDP) jako souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých: – bylo nebo je účtováno anebo – jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (označené jako „daňová evidence“). Platí, že dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník: – o tomto majetku naposledy účtoval nebo – jej naposledy uváděl v daňové evidenci. Podle vyjádření MF (v pokynu D-300, bod 1 k ustanovení § 7 ZDP) se za příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti považují příjmy z pronájmu majetku vloženého do obchodního majetku poplatníka. Úprava od roku 2011 spočívající v aplikaci výdajů ve výši 30 % z příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku má smyl pouze v situaci, kdy poplatník zároveň: – má obchodní majetek a – uplatňuje výdaje procentem z příjmů. To je možné pouze za předpokladu, že fyzická osob vede účetnictví (podle § 4 odst. 7 ZoÚ lze vedení účetnictví ukončit, kromě ukončení činnosti, nejdříve po uplynutí 5 po sobě jdoucích účetních období, ve kterých bylo vedeno), ale zároveň se rozhodne uplatnit výdaje procentem z příjmů. Uplatnění výdajů procentem z příjmů za současného vedení daňové evidence (§ 7b ZDP) není přípustné.


1.4.2011 11:43:44



9

Za pronájem majetku zařazeného v obchodním majetku, který je od roku 2011 vymezen jako nový samostatný příjem podle § 7 odst. 2 písm. e) ZDP, nelze považovat takové pronájmy, které jsou součástí vlastní podnikatelské činnosti, např. pronájem výrobků coby součást výrobní činnosti, pronájem v rámci volné živnosti „pronájem a půjčování věcí movitých“, nabízení ubytování coby samostatné živnosti nebo v rámci hostinské činnosti apod.

Příklad: Podnikatel provozuje na základě živnostenského oprávnění půjčovnu průmyslového nářadí. Půjčovnu má ve svém vlastním objektu, jehož část pronajímá jinému podnikateli coby skladový prostor. Podnikatel dosud své náklady vykazoval na základě účetnictví. Od roku 2011 se však rozhodl přejít na procentní výdaje. Rozeberme dvě varianty:

2

a) podnikatel neukončí vedení účetnictví: Pokud podnikatel neukončí vedení účetnictví, pouze své výdaje vykáže procentem z příjmů, bude postupovat takto: – příjmy z půjčování průmyslového nářadí jsou i nadále příjmy ze živnosti (nikoliv řemeslné), vůči nimž si uplatní výdaje ve výši 60 % těchto příjmů, – příjmy z pronájmu části skladového prostoru jsou nově příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku [§ 7 odst. 1 písm. e) ZDP], oproti nim uplatní výdaje ve výši 30 % těchto příjmů. b) podnikatel ukončí vedení účetnictví: Pokud podnikatel ukončí vedení účetnictví (předpokládejme, že to lze, neboť účetnictví už vedl od roku 2003), tak bude postupovat takto: – příjmy z půjčování průmyslového nářadí jsou i nadále příjmy ze živnosti (nikoliv řemeslné), vůči nimž si uplatní výdaje ve výši 60 % těchto příjmů, – příjmy z pronájmu části skladového prostoru se stanou příjmy podle § 9 ZDP (pronájem majetku nezařazeného v obchodním majetku). Pokud se u nich nerozhodne uplatnit skutečné výdaje, může uplatnit výdaje procentní, také ve výši 30 % těchto příjmů. Oproti variantě a) ale nebude příjem z tohoto pronájmu vstupovat do vyměřovacího základu na zdravotní a sociální pojištění.


Při změně uplatnění výdajů z procentních na skutečné je nutné postupovat podle § 23 odst. 8 ZDP, čímž může vzniknout povinnost podat dodatečné daňové přiznání za období předcházející změně vykazování výdajů. Viz Změna ve vykazování výdajů fyzické osoby z pohledu dodatečného daňového přiznání

Vlastní poznámky: Místo na vlastní poznámky


1.4.2011 11:43:44

10

4 – Daň z přidané hodnoty



S námi se snadno zorientujete ve změnách jednotlivých období!

■ Nárok na odpočet daně ● Nárok na odpočet daně při registraci Právní úprava: ●

§ 79 ZDPH – Nárok na odpočet daně při registraci 2008

4

U majetku vymezeného v § 78 odst. 2 ZDPH (hmotný majetek nad 40 000 Kč, nehmotný majetek nad 60 000 Kč), který je k datu registrace obchodním majetkem plátce, a byl pořízen od jiného plátce za posledních 12 měsíců před datem registrace, má plátce při registraci možnost uplatnit nárok na odpočet daně za první zdaňovací období po datu registrace při splnění obecných podmínek pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně. Při výpočtu se postupuje obdobně dle § 78 odst. 5 ZDPH.

2009–31. 3. 2011 U dlouhodobého majetku pořízeného od plátce za posledních 12 měsíců před datem registrace, který je k datu registrace obchodním majetkem plátce nebo jeho součástí, má plátce při registraci možnost uplatnit nárok na odpočet daně za první zdaňovací období po datu registrace při splnění obecných podmínek pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně ve výši bez přepočtu dle § 78 ZDPH.

Je tedy podstatné, zda majetek byl pořízen v kalendář- Není podstatné, zda majetek byl pořízen v kalendářním roce, ve kterém dochází k registraci plátce, nebo ním roce, ve kterém dochází k registraci plátce, nebo v kalendářním roce předcházejícím. Tato skutečnost v kalendářním roce předcházejícím. ovlivní částku daně, která bude moci být z majetku uplatněna.

Od 1. 4. 2011 U dlouhodobého majetku pořízeného od plátce za posledních 12 měsíců před datem registrace má plátce za stejných podmínek rovněž možnost uplatnit nárok na odpočet daně za první zdaňovací období po datu registrace.

Jelikož výpočet částky nároku na odpočet daně se řídí ustanovením § 78a odst. 6, je již opět podstatné, zda majetek byl pořízen v kalendářním roce, ve kterém dochází k registraci plátce, nebo v kalendářním roce předcházejícím. Tato skutečnost ovlivní částku daně, která bude moci být z dlouhodobého majetku uplatněna. Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně při registraci jsou tak srovnány s podmínkami uplatňovanými při rušení registrace plátce.

Příklad: Plátce je registrován k datu 1. 6. Při registraci uplatňuje nárok na odpočet daně ze dvou obráběcích strojů pořízených od plátců ve lhůtě 12 měsíců před registrací. První stroj byl pořízen v listopadu předcházejícího kalendářního roku (na dokladu uvedena daň 30 000 Kč), druhý stroj byl pořízen v dubnu toho kalendářního roku, ve kterém byl plátce registrován (na dokladu uvedena daň 26 000 Kč).


1.4.2011 11:43:44



11

Rok 2008 Oba stroje byly pořízeny ve lhůtě 12 měsíců před datem registrace a byly splněny i ostatní obecné podmínky pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně. Při výpočtu nároku na odpočet daně dle § 78 odst. 5 ZDPH se postupuje následovně: První stroj: Daň na vstupu: 30 000 Kč Rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně: 1 – 0 = 1 Počet let zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně: 4 Výpočet částky nároku na odpočet daně: 30 000 x 1 x 4/5 = 24 000 Kč Druhý stroj: Daň na vstupu: 26 000 Kč Rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně: 1 – 0 = 1 Počet let zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně: 5 Výpočet částky nároku na odpočet daně: 26 000 x 1 x 5/5 = 26 000 Kč

Příklady problematiku dovysvětlí

Plátce má možnost uplatnit nárok na odpočet daně při registraci z obou strojů pouze ve výši: 24 000 + 26 000 = 50 000 Kč. 2009 – 31. 3. 2011 Oba stroje byly pořízeny od plátce ve lhůtě 12 měsíců před datem registrace a jelikož byly splněny i ostatní obecné podmínky pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně, uplatnil plátce v prvním zdaňovacím období po datu registrace z těchto strojů nárok na odpočet daně ve výši: 30 000 + 26 000 = 56 000 Kč.

4

Od 1. 4. 2011 Rovněž v tomto případě byly stroje pořízeny ve stanovené lhůtě a byly splněny veškeré podmínky pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně. Vzhledem k tomu, že výpočet částky nároku na odpočet daně se řídí ustanovením § 78a odst. 6 ZDPH, bude výsledná částka uplatněného odpočtu daně odlišná. První stroj: Daň na vstupu: 30 000 Kč Rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně: 100 % – 0 % = 100 % Počet let zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně: 4 Výpočet částky nároku na odpočet daně: 1/5 x 30 000 x 100 % x 4 = 24 000 Kč Druhý stroj: Daň na vstupu: 26 000 Kč Rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně: 100 % – 0 % = 100 % Počet let zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně: 5 Výpočet částky nároku na odpočet daně: 1/5 x 26 000 x 100 % x 5 = 26 000 Kč Plátce má možnost uplatnit nárok na odpočet daně při registraci z obou strojů pouze ve výši: 24 000 + 26 000 = 50 000 Kč.


1.4.2011 11:43:44

12



■ Opravy daně ● Oprava základu daně a oprava výše daně

S již zapracovanou novelou ZDPH platnou od 1. 4. 2011!

Právní úprava: ●

4

§ 42 ZDPH – Oprava základu daně a oprava výše daně 2008–31. 3. 2011

Od 1. 4. 2011

V případě, že dojde ke zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, ke snížení základu daně na základě sjednaných podmínek po dni uskutečnění zdanitelného plnění, při vrácení spotřební daně podle § 40 odst. 2 ZDPH a při použití úplaty, ze které vznikla plátci povinnost přiznat daň, na úhradu jiného plnění, plátce může opravit výši daně . Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které je považováno za uskutečněné ve vymezených situacích ve vazbě na doručení daňového dobropisu příjemci plnění, případně ve vazbě na provedení opravy.

V případě, že dojde ke zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, ke snížení základu daně po dni uskutečnění zdanitelného plnění, při vrácení spotřební daně podle § 40 odst. 2 ZDPH a při použití úplaty, ze které vznikla plátci povinnost přiznat daň, na úhradu jiného plnění, plátce opraví základ daně a výši daně . Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které je považováno za uskutečněné ve vymezených situacích ve vazbě na doručení opravného daňového dokladu příjemci plnění, případně ve vazbě na provedení opravy.

● Oprava výše daně v jiných případech Právní úprava: ●

§ 43 ZDPH – Oprava výše daně v jiných případech 2008

2009–31. 3. 2011

Pokud plátce zjistí po vyměření daně z daňového přiznání, že uskutečnil plnění nebo přijal platbu, přičemž uplatnil jinou než platnou sníženou nebo základní sazbu daně nebo osvobození od daně a zvýšil tím daňovou povinnost, nelze opravu sazby daně a výše daně provést. Ministerstvem financí však bylo předmětné ustanovení § 49 odst. 2 ZDPH na základě námitky vyhodnoceno jako neslučitelné s právem EU a bylo připuštěno provedení opravy takto nesprávně uplatněné daně za situace, že „subjekt aktivně a včas odstraní riziko ztráty daňových příjmů“, zejména tedy vystaví opravný daňový doklad, který doručí příjemci plnění.

V případech, kdy plátce uplatnil a přiznal daň jinak, než stanoví ZDPH, a zvýšil daň na výstupu nebo daňovou povinnost, je oprávněn provést opravu v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém doručil opravný daňový doklad příjemci plnění, případně provedl opravu ve vazbě na konkrétní zákonem stanovené situace.


Od 1. 4. 2011 V případech, kdy plátce uplatnil a přiznal daň jinak, než stanoví ZDPH, a zvýšil daň na výstupu nebo daňovou povinnost, je oprávněn provést opravu v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění nebo byla přijata úplata. Opravu lze provést nejdříve ke dni, ve kterém příjemce plnění obdržel opravný daňový doklad nebo byla provedena oprava ve vazbě na konkrétní zákonem stanovené situace.

1.4.2011 11:43:44



13

Příklad: Rok 2008 Plátce dodal jinému plátci v květnu 2008 zboží a nesprávně uplatnil základní sazbu daně, i když se jednalo o zboží, u kterého se uplatňuje snížená sazba daně. Ačkoli ustanovení § 49 odst. 2 ZDPH nepřipouští možnost provedení opravy, na základě vyhodnocení neslučitelnosti daného ustanovení s právem EU je možno provést opravu takto nesprávně uplatněné daně. Doručí-li poskytovatel plnění např. v červenci 2008 příjemci plnění opravný daňový doklad, je oprávněn provést opravu v přiznání za zdaňovací období červenec 2008. 2009–31. 3. 2011 Plátce dodal jinému plátci v květnu 2010 zboží a nesprávně uplatnil základní sazbu daně, ačkoli se jednalo o zboží, u kterého se uplatňuje snížená sazba daně. V červenci 2010 doručil příjemci opravný daňový doklad. Poskytovatel plnění je oprávněn provést opravu v přiznání za zdaňovací období červenec 2010. Od 1. 4. 2011 Plátce dodal jinému plátci v květnu 2011 zboží a nesprávně uplatnil základní sazbu daně, ačkoli se jednalo o zboží, u kterého se uplatňuje snížená sazba daně. Dne 5. července 2011 doručil příjemci opravný daňový doklad. Poskytovatel plnění je oprávněn provést opravu v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období květen 2011, přičemž toto dodatečné daňové přiznání je oprávněn podat nejdříve 5. července 2011.

4

● Oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení Právní úprava: ●

§ 44 ZDPH – Oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení 2008–31. 3. 2011

Ve znění ZDPH platném do 31. 3. 2011 není nastavena možnost provedení opravy výše daně na výstupu z hodnoty pohledávky vůči plátci, který se nachází v insolvenčním řízení.

Od 1. 4. 2011 ZDPH nově zavádí možnost opravy výše daně na výstupu u pohledávek vůči plátcům nacházejícím se v insolvenčním řízení. Musí se však jednat o pohledávku, která vznikla nejpozději 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku, doposud nezanikla, věřitel ji přihlásil nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží. Věřitel a dlužník nesmí být osobami kapitálově spojenými, osobami blízkými či společně podnikat na základě smlouvy o sdružení či jiné obdobné smlouvy. Další podmínkou pro možnost opravy daně na výstupu je doručení daňového dokladu podle § 46 ZDPH nebo písemného oznámení dlužníkovi. Mimo další podmínky pro možnost provedení opravy daně na výstupu pak ustanovení § 44 ZDPH řeší také postup dlužníka včetně následných situací, kdy dojde k částečnému či plnému uspokojení pohledávky nebo k jejímu postoupení.


1.4.2011 11:43:44

14



■ Sazby daně u zdanitelného plnění Právní úprava: ●

§ 47 ZDPH – Sazby daně u zdanitelného plnění 2008–2009

4

2010–2011

Základní sazba daně činí 19 % , snížená sazba daně činí 9 % .

Základní sazba daně činí 20 % , snížená sazba daně činí 10 % .

V případě snížené sazby daně se tato počítá ze základu daně v úrovni bez daně dle § 37 odst. 1 ZDPH pomocí koeficientu 0,09 , z částky za plnění včetně daně pomocí koeficientu 0,0826 dle § 37 odst. 2 ZDPH.

V případě snížené sazby daně se tato počítá ze základu daně v úrovni bez daně dle § 37 odst. 1 ZDPH pomocí koeficientu 0,1 , z částky za plnění včetně daně pomocí koeficientu 0,0909 dle § 37 odst. 2 ZDPH.

V případě základní sazby daně se tato počítá ze základu daně v úrovni bez daně dle § 37 odst. 1 ZDPH pomocí koeficientu 0,19 , z částky za plnění včetně daně pomocí koeficientu 0,1597 dle § 37 odst. 2 ZDPH.

V případě základní sazby daně se tato počítá ze základu daně v úrovni bez daně dle § 37 odst. 1 ZDPH pomocí koeficientu 0,2 , z částky za plnění včetně daně pomocí koeficientu 0,1667 dle § 37 odst. 2 ZDPH.

■ Seznam služeb podléhajících snížené sazbě daně Právní úprava: ●

Příloha č. 2 k ZDPH 2008–31. 3. 2011

Příloha č. 2 obsahuje číselné kódy Standardní klasifikace produkce (SKP) a slovní popis služeb, u kterých se uplatňuje snížená sazba daně. Snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu Standardní klasifikace produkce a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy. Pro uplatnění snížené sazby daně se používá Standardní klasifikace produkce platná k 1. lednu 2003.

Buďte si jistí: ● aktuálně platícími hodnotami, ● jejich změnami a ● datem změny.


Od 1. 4. 2011 Příloha č. 2 již neobsahuje číselné kódy Standardní klasifikace produkce (SKP), ale číselné kódy Klasifikace produkce (CZ-CPA). Klasifikace produkce podle činností (CPA) byla zavedena Českým statistickým úřadem na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 451/2008 ze dne 23. dubna 2008. Na internetových stránkách Českého statistického úřadu je k dispozici mimo Klasifikaci produkce také převodník mezi SKP a CZ-CPA. Příloha č. 2 obsahuje rovněž slovní popis služeb, u nichž se snížená sazba daně uplatňuje. Snížené sazbě daně podléhají opět služby, které odpovídají současně jak číselnému kódu Klasifikace produkce CZ-CPA (platné od 1. 1. 2008), tak výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.

1.4.2011 11:43:44


8 – Daňový řád

15

8 – Daňový řád ■ Sankce ● Penále Právní úprava: ●

§ 37b ZSDP – Penále

●

§ 251 DŘ – Penále 2008–2010

2011

Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky dodatečně vyměřené daně nebo z částky dodatečně snížené daňové ztráty, tak, jak byla stanovena oproti poslední známé daňové povinnosti, ve výši

Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši

a) 20 % , je-li daň zvyšována,

b) 20 % , je-li snižován daňový odpočet, nebo

b) 20 % , je-li snižován odpočet daně nebo nárok na vrácení daně, nebo

c) 1 % , je-li snižována daňová ztráta.

a) 20 % , je-li daň zvyšována, Písmo kurzívou znamená citaci z legislativy

c) 5 % , je-li snižována daňová ztráta. Správce daně sníží penále vzniklé podle písm. a) o penále podle písm. c), pokud vzniklo z důvodu uplatnění ztráty v rozsahu jejího snížení, které bylo penalizováno.

Správce daně sníží penále podle písm. a) o penále podle písm. c), pokud povinnost k jeho úhradě vznikla z důvodu uplatnění ztráty v rozsahu snížení daňové ztráty, které bylo penalizováno. Daňový řád tedy nově snižuje výši penále v případě, že je snižována daňová ztráta z 5 % na 1 % rozdílu mezi původní a „novou“ ztrátou. Podobně jako v ZSDP není výše penále závislá na tom, jaká doba uplynula od data pro podání původního řádného daňového přiznání.

● Zvýšení daně – pozdní podání daňového přiznání Právní úprava: ●

§ 68 ZSDP – Zvýšení daně

●

§ 250 DŘ – Pokuta za opožděné tvrzení daně


8

1.4.2011 11:43:45

16

8 – Daňový řád

Přehled změn v daních a účetnictví 2008–2010

2011

Nebylo-li daňové přiznání nebo hlášení, nebo dodatečné daňové přiznání nebo hlášení (1) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo o dani podáno včas, může správce daně zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10 % , pokud dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. a) 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, b) 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty. (2) Plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést. Pokud by částka vypočtená podle odstavce 1 nebo 2 byla nižší než 500 Kč , činí výše pokuty za opožděné tvrzení daně 500 Kč . Maximální výše částky vypočtené podle odstavce 1 nebo 2 nesmí být vyšší než 300 000 Kč .

Příklad: Daňový subjekt podal daňové přiznání k dani z příjmů na daň 100 000 Kč o šest dnů později. Správce daně mu mohl vyměřit zvýšení daně dle ZSDP až do výše 10 000 Kč. To byla však maximální hranice, mohl vyměřit méně či od sankce zcela upustit.

Příklad: Daňový subjekt vykázal v daňovém přiznání ztrátu ve výši 1 000 Kč. Zvýšení daně dle ZSDP nebylo z čeho vyměřit. (V takovém případě přicházela v úvahu pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžní povahy dle § 37 ZSDP do výše 2 mil. Kč.)

8

REDAKČNĚ ZKRÁCENO

Zajistěte si Přehled změn v daních a účetnictví 2008–2011 v plné verzi!


Využijte cenný zdroj informací!

1.4.2011 11:43:45

Přehled změn v daních a účetnictví

Recommend Documents