Přehled přijímaných změn v zákoníku práce, zákoně o zaměstnanosti a dalších souvisejících zákonech

Přehled přijímaných změn v zákoníku práce, zákoně o zaměstnanosti a dalších souvisejících zákonech Poslanecká sněmovna Parlamentu [268]R přijala významné novely řady zákonů, a to s účinností od 1. ledna 2012 V dalším legislativním procesu se bude k zákonům vyjadřovat Senát. Lze však očekávat, že jeho eventuální veto Poslanecká sněmovna přehlasuje.

Zákoník práce Jde o nejrozsáhlejší novelu zákoníku práce od nabytí jeho účinnosti. Je navrženo více než 300 změnových bodů ( jak terminologických, legislativně technických, tak zejména obsahových). Změny se týkají i struktury zákona, tj. číslování paragrafů a přesunů některých ustanovení, a to i z jedné části zákona do jiné. Terminologickou změnou je například nahrazení označení „účastník“ pojmem „smluvní strana“. Změny jsou obsaženy ve sněmovním tisku č. 411, částečně též ve sněmovním tisku č. 373. Lze zmínit především následující:

Všeobecná a společná ustanovení nové vymezení základních zásad pracovněprávních vztahů (§1a), změna definice závislé práce (rozlišení na pojmové znaky a důsledky - § 2), výslovná zmínka o podpůrném použití občanského zákoníku, s výslovnými výjimkami (§ 4, 4a), nová koncepce neplatnosti právních úkonů (včetně případů absolutní neplatnosti pro vadu jeho obsahu nebo formy -§ 18 až 21), změna vymezení ustanovení, od nichž je zakázáno se odchýlit, a odchylné úpravy povinností (zejména § 4b, zrušení § 363 odst. 2), vhodnější formulování pravidla, že vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty (§ 331), v počítání času znovu rozlišeno mezi dobami a lhůtami (§ 333), nové pravidlo, že zaměstnanec nemůže zaměstnavatele zprostit povinnosti poskytnout mu mzdu, plat, odměnu z dohody a jejich náhrady, odstupné, odměnu za pracovní pohotovost a náhradu výdajů příslušejících mu v souvislosti s výkonem práce (§ 346c), upřesnění právní úpravy přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů (§ 338 až 342, též § 51a).

Kolektivní smlouvy možnost vypovědět též kolektivní smlouvu uzavřenou na dobu určitou (§ 26 odst. 2), nové pravidlo o tom, že při zániku odborové organizace skončí účinnost kolektivní smlouvy nejpozději posledním dnem následujícího kalendářního roku (§ 26 odst. 3), nové pravidlo, že při přechodu práv a povinností na jiného zaměstnavatele ho zavazuje kolektivní smlouva nejdéle do konce následujícího kalendářního roku (§ 338 odst. 2), změna formulace, která ustanovení občanského zákoníku nelze pro tuto smlouvu použít (§ 28).

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Vznik pracovního poměru výslovné uvedení možnosti odstoupit od pracovní smlouvy jen do okamžiku, než zaměstnanec nastoupil do práce (§ 34 odst. 2 a 3), pravidelné pracoviště nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec (§ 34a), dle doprovodné novely zákona o inspekci práce může být neuzavření pracovní smlouvy (a stejně tak některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) v písemné formě sankcionováno vysokou pokutou (až do výše 10 miliónů Kč).

Zkušební doba (§ 35) maximální délka zkušební doby u vedoucích zaměstnanců až 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru, prodlužování sjednané délky zkušební doby jen o dobu celodenních překážek v práci a nově též o dobu celodenní dovolené, zkušební doba maximálně v délce poloviny sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou, odstranění pochybnosti, že zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den sjednaný jako den nástupu do práce (v jeho průběhu).

Doba určitá (§ 39) dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nebude možné sjednat na dobu přesahující 3 roky, přičemž tato doba bude moci být ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou opakovaně sjednána nejvýše dvakrát (celkem tedy třikrát), za opakování pracovního poměru na dobu určitou se bude považovat rovněž i jeho prodloužení, jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplyne doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nebude přihlížet, dosavadní výjimky (vyjma zvláštní právní úpravy a agenturního zaměstnávání) se vypouštějí.

Změny pracovního poměru navrácení institutu dočasného přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli mimo agenturní zaměstnání za podmínek stanovených zákonem (nesmí být prováděno za úplatu a dohoda se zaměstnancem v tomto smyslu bude moci být uzavřena nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku jeho pracovního poměru - § 43a).


Skončení pracovního poměru a povinnosti s ním spojené ruší se oznamovací povinnost zaměstnavatelů vůči Úřadu práce [268]R o rozvázání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením (zrušení § 48 odst. 5), delší výpovědní doba může být sjednána jen individuálně mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (§ 51 odst. 1), nový důvod pro výpově[271] ze strany zaměstnavatele, spočívající v tom, že zaměstnanec porušil zvlášť hrubým způsobem povinnost týkající se režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dle nově vloženého § 301a zákoníku práce [§ 52 písm. h)], při výpovědi ze strany zaměstnance v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů skončí pracovní poměr nejpozději dnem, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto přechodu (§ 51a), namísto odstupného bude zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr, příslušet náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (§ 56 odst. 2), pro nevyplacení mzdy, platu nebo jejich náhrady bude moci zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr do 15 dnů po období splatnosti (§ 141 odst. 1), nikoliv termínu splatnosti [§ 56 odst. 1 písm. b)], pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době předepsána výslovně písemná forma a stanoveno pravidlo, že pracovní poměr skončí dnem doručení tohoto zrušení, není-li v něm uveden den pozdější (§ 66 odst. 2), výše odstupného při rozvázání pracovního poměru z tzv. organizačních důvodů odvozována od doby trvání pracovního poměru ke dni jeho skončení; pokud bude pracovní poměr trvat méně než 1 rok, odstupné bude činit jednonásobek průměrného výdělku, pokud bude trvat alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, pak to bude dvojnásobek průměrného výdělku, a u pracovního poměru v délce alespoň 2 roky ve výši trojnásobku průměrného výdělku [§ 67 odst. 1 písm. a) až c)], speciální odstupné pro zaměstnance v kontu pracovní doby, se kterým bude pracovní poměr rozvázán z organizačních důvodů v době, kdy je zařazen do konta s převedením jeho přesčasových hodin do následujícího vyrovnávacího období (viz dále) - součet zmíněných částek a trojnásobku jeho průměrného výdělku [§ 67 odst. 1 písm. d)], potvrzení o zaměstnání bude zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci i při skončení dohody o provedení práce; údaj o rozvázání pracovněprávního vztahu z důvodu zvlášť hrubého porušení povinnosti bude přitom přesunut z povinných náležitostí potvrzení o zaměstnání do odděleného potvrzení pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti (§ 313), částečné navrácení moderačního práva soudu [tedy možnosti, aby soud na návrh zaměstnavatele snížil jeho povinnost k náhradě při neplatném rozvázání pracovního poměru (§ 69 odst. 2)], odvolání zaměstnance z vedoucího pracovního místa bude moci u zaměstnavatelů v podnikatelské sféře ( je-li sjednána jeho odvolatelnost) eventuálně provádět i jiná osoba než statutární orgán (§ 73 odst. 4), zpřesnění, že pracovní poměr končí uplynutím doby, nekončí-li dříve, byl-li jmenováním založen nebo změněn na dobu určitou (§ 73a odst. 3).


Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr dohodu o provedení práce bude možné uzavřít na práci v rozsahu až 300 hodin v kalendářním roce (dvojnásobek stávajícího rozsahu); nově přitom bude muset být v dohodě uvedena doba, na kterou se uzavírá (§ 75), související novelou zákonů o nemocenském pojištění a o důchodovém pojištění se rozšíří okruh nemocensky a důchodově pojištěných osob též o zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, avšak jen pro ty kalendářní měsíce, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z takové dohody ve výši přesahující 10 000 Kč, na základě novel zákonů o pojistném na sociální zabezpečení a pojistném na veřejné zdravotní pojištění bude v těchto kalendářních měsících z takové odměny z dohody odváděno pojistné.

Pracovní doba upravená definice rovnoměrného a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a změna definice zaměstnance pracujícího v noci [§ 78 odst. 1 písm. k) až m)], upřesnění délky týdenní pracovní doby (§ 79 odst. 1 a 2), výslovné stanovení, že kratší pracovní dobu lze sjednat jen individuálně mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (§ 80), jednotná maximální délka směny 12 hodin při rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení (§ 83), povinnost vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby pro všechny zaměstnance, i v rovnoměrném rozvržení pracovní doby zásadně nejpozději 2 týdny předem (§ 84), vypuštění jiné úpravy pracovní doby (zrušení § 84a), zásadní uvolnění u pružného rozvržení pracovní doby (delší vyrovnávací období, kombinace základních a volitelných úseků, atd. - § 85), zavedení konta pracovní doby vnitřním předpisem jen u zaměstnavatele, u něhož nepůsobí odborová organizace (§ 86 odst. 1), zrušení povinnosti vést u konta pracovní doby každý týden rozdíl mezi stanovenou týdenní a odpracovanou pracovní dobou (zrušení dosavadního § 87 odst. 3), možnost převedení případné práce přesčas v kontu pracovní doby, avšak výlučně na základě ujednání v kolektivní smlouvě ( její započtení oproti pracovní době) v rozsahu maximálně 120 hodin do následujícího vyrovnávacího období a s tím související zvýšení minimální výše stálé mzdy na 85 % průměrného výdělku zaměstnance [§ 86 odst. 4 a § 120 odst. 2 -viz též § 67 odst. 1 písm. d), pokud jde o výši odstupného], upřesnění pojmu týden pro účely nepřetržitého odpočinku v týdnu (§ 92 odst. 1, § 350a), upřesnění ve vztahu k evidenci pracovní doby [evidence začátku a konce - § 96)].


Odměňování možnost sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců; u vedoucích bude moci být takto přihlédnuto až k celkovému rozsahu práce přesčas (§ 114 odst. 3), možnost sjednání jiné minimální výše příplatku za práci v sobotu a v neděli a v noci ve mzdové sféře nejen v kolektivní smlouvě, ale i individuálně (§ 116 a 118), zakotvení možnosti sjednání smluvního platu se zaměstnanci ve veřejných službách a správě, zařazených do 13. a vyšší platové třídy (§ 122 odst. 2), zakotvení pravidla, že zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení ve veřejných službách a správě, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce; to ale nebude platit o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti; u vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, bude v jeho platu vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas (§ 127 odst. 3), možnost poskytnutí cílové odměny k platu, a to za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu (§ 134a), výplatní termín bude možné sjednat i individuálně ve smlouvě se zaměstnancem (§ 141 odst. 3), zaměstnavatel se složitými provozními podmínkami bude moci zaměstnanci při hotovostní výplatě mzdu zaslat (§ 142 odst. 4), bezhotovostní výplata mzdy bude možná na základě dohody, a to na jakýkoliv účet, který zaměstnanec určí (§ 143 odst. 1), jen formální význam má doplnění odměn podle § 224 odst. 2 mezi příjmy, z nichž se provádějí srážky (§ 145 odst. 2).

Cestovní náhrady cestovní náhrady nebudou poskytovány při cestě v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn, ale při mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn [§ 152 písm. c)], rozšíření poskytování cestovních náhrad při přeložení též na dočasné přidělení zaměstnance (§ 165), povinnost snížení (není již použit pojem krácení) stravného za poskytnuté bezplatné jídlo ve formě snídaně, oběda či večeře, a to jak u vnitrostátních, tak i zahraničních pracovních cest a možnost zaměstnavatele odmě[328]ujícího mzdou sjednat nebo určit nižší hodnotu snížení, než stanoví zákon (§ 163 odst. 2 a 3, § 170 odst. 5, § 176 odst. 3 až 5, § 179 odst. 3 a 4), změny v časových relacích pro poskytnutí zahraničního stravného (déle než 18 hodin ve výši základní sazby; déle než 12 hodin, ale nejdéle 18 hodin ve výši 2/3 základní sazby; a v délce 12 hodin a méně, avšak alespo[328] 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území [268]eské republiky právo na tuzemské stravné, ve výši 1/3 základní sazby - § 170 odst. 3).


Překážky v práci náhrada odměny v době prvních 21 kalendářních dnů nemoci nebo karantény (v době do 31. 12. 2013, potom 14 dnů) též u dohody o provedení práce (při splnění podmínek daných zákonem o nemocenském pojištění - § 194), zákaz snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy či platu při porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud byla dána zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď dle ustanovení § 52 písm. h) zákoníku práce ( § 192 odst. 5), vypuštění pravidla, že náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci nepřísluší, jestliže neomluveně zameškal převážnou část směny v kalendářním měsíci, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno, nebo jestliže se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátí do práce (vypuštění § 206 odst. 3), u zaměstnavatele v podnikatelské sféře, u něhož nepůsobí odborová organizace, možnost rozhodnout o částečné nezaměstnanosti vnitřním předpisem; žádné kompetence již nebude mít Úřad práce (§ 209).

Dovolená pro účely čerpání či proplacení dovolené se už nebude rozlišovat mezi dovolenou v rozsahu do 4 týdnů a nad 4 týdny; dovolenou nebude již nastupovat zaměstnanec ze zákona a dovolená nebude moci ani propadnout uplynutím následujícího kalendářního roku (§ 218 odst. 1), povinnost zaměstnavatele určit dovolenou tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal nejpozději do konce následujícího kalendářního roku; pokud ji zaměstnavatel neurčí nejpozději do 30. 6. následujícího kalendářního roku, bude mít právo určit si čerpání dovolené též zaměstnanec (§ 218 odst. 3), nebude-li moci být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, bude zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci (§ 218 odst. 4), proplacení nevyčerpané dovolené výhradně a jen při skončení pracovního poměru; již žádné omezení u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol (§ 222 odst. 2).

Péče o zaměstnance vypuštění povinnosti zaměstnavatele zajiš[357]ovat mj. zřízení, údržbu a zlepšení zařízení pro zaměstnance, zlepšení vzhledu a úpravy pracoviš[357], vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců (§ 224 odst. 1), jako příklady nemzdových odměn se uvádějí odměny při životním nebo pracovním jubileu, nejen při dovršení 50 let věku (§ 224 odst. 2), formy odborného rozvoje zaměstnanců jsou napříště uvedeny jen jako příklady (§ 227).


Zastupování zaměstnanců a právo zaměstnanců na informace a projednání povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance o své převažující činnosti označené kódem Klasifikace ekonomické činnosti (pro účely závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně - § 279 odst. 1), namísto dohody už jen povinnost projednat s odborovou organizací, zdali jde u zaměstnance o neomluvené zameškání práce (§ 348 odst. 3), vymezení, kdy odborová organizace začala působit u zaměstnavatele a kdy má právo s ním jednat pokud to vyplývá z jejích stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru; oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele má vzniknout dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že spl[328]uje výše uvedené podmínky; přestaneli odborová organizace tyto podmínky spl[328]ovat, bude povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit - § 286 odst. 3 a 4), náklady vzniklé odborům výkonem jejich práva kontroly nad BOZP bude napříště stát hradit na základě dohody s odborovou organizací (§ 322 odst. 2).

Konkurenční doložka (§ 310) snížení minimální výše přiměřeného peněžitého vyrovnání na polovinu průměrného (měsíčního) výdělku, vypuštění omezení, že konkurenční doložku lze (nyní) sjednat nejdříve po uplynutí zkušební doby.

Zákon o zaměstnanosti Zákon č. 435/2004 Sb. se bude měnit zejména prostřednictvím sněmovního tisku č. 373 a bude doplněn též obnoveným „balíčkem úsporných opatření“ (sněmovní tisk č. 315). Změn má být téměř 80, a to zejména: nové vymezení nelegální práce, a to jako závislé práce konané mimo pracovněprávní vztah [§ 5 písm. e)], vypuštění povinnosti zaměstnavatele hlásit volná pracovní místa, nebude-li zaměstnavatel chtít zaměstnat cizince s povolením k zaměstnání, eventuálně zelenou či modrou kartou (zejména § 35), změna podmínek pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a pro podporu v nezaměstnanosti (zejména § 25, 29, 30, 41 odst. 1, § 48 a 49 odst. 1), vazba odložení výplaty podpory v nezaměstnanosti dle ustanovení § 44a zákona na skutečně vyplacené odstupné (nebude stačit pouze právo na ně) a nová úprava kompenzace odstupného Úřadem práce [268]R uchazeči o zaměstnání, kterému nebylo zaměstnavatelem vyplaceno (§ 44b dle sněmovního tisku č. 315), zpřesnění právní úpravy agenturního zaměstnávání, včetně jejich povinného pojištění proti úpadku (§ 58a),


nemožnost do budoucna dočasně přidělovat k uživateli jako agenturního zaměstnance cizince, kterému bylo uděleno povolení k zaměstnání, nebo osobu se zdravotním postižením (§ 66), mezi osoby se zdravotním postižením již nebudou patřit osoby uznané rozhodnutím Úřadu práce za osoby zdravotně znevýhodněné; doposud vydaná rozhodnutí budou platit po dobu, na kterou byla vydána, nejdéle však do 1. 1. 2015; po tuto dobu budou tyto osoby pro účely zaměstnanosti (včetně plnění povinného podílu) považovány i nadále za osoby se zdravotním postižením (§ 67, přechodné ustanovení v čl. II bodu 5 - sněmovní tisk č. 373), vypuštění institutu chráněné pracovní dílny (zejména § 75 a 76), zpřísnění podmínek pro poskytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě (§ 78), omezení poskytování výrobků nebo služeb pro účely plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením; vypuštění zákazu plnit tento podíl zaměstnavateli, kteří jsou organizačnímu složkami státu nebo jsou zřízeni státem odvodem do státního rozpočtu (§ 81 odst. 3), možnost, aby si uchazeč o zaměstnání sám zvolil rekvalifikaci s finančním příspěvkem Úřadu práce [268]R (§ 109a), zavedení sdíleného zprostředkování zaměstnání uchazeči o zaměstnání agenturou práce, s příspěvkem Úřadu práce [268]R (§ 119a), převedení kontrolních a sankčních pravomocí v oblasti zaměstnanosti z Úřadu práce ČR na orgány inspekce práce; krajským pobočkám Úřadu práce [268]R zůstane pouze finanční kontrola a kontrola správnosti výpočtu průměrného měsíčního čistého výdělku pro účely podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci (§ 125, 126 a 130), změna maximální výše sankcí, a to zvýšení možné pokuty za umožnění výkonu nelegální práce z 5 miliónů Kč na 10 miliónů Kč, v té souvislosti zárove[328] stanovení minimální hranice 250 000 Kč; u fyzické osoby, která ji vykonává, zvýšení z 10 000 Kč až na 100 000 Kč; naopak snížení sankce za neplnění oznamovací povinnosti a nevedení předepsané evidence (zejména u cizinců) z 500 000 na 100 000 Kč; zpřísnění pořádkových pokut (§ 132 odst. 3, § 139 a 140), na základě zákona, kterým se mění zákon o pomoci v hmotné nouzi, zákon o sociálních službách, zákon o státní sociální podpoře a související zákony (sněmovní tisk č. 372, již Poslaneckou sněmovnou přijatý, s účinností od 1. 1. 2012), přejde na Úřad práce ČR agenda dávek podpory v hmotné nouzi a dávek sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany a příspěvku na péči, přičemž na Úřad práce [268]R přejdou i práva a povinnosti delimitovaných zaměstnanců územních samosprávných celků (čl. VIII zákona), samostatným zákonem (sněmovní tisk č. 444), který dosud nebyl Poslaneckou sněmovnou přijat, ale který je implementací směrnice EU, má být zákon o zaměstnanosti doplněn (s účinností ode dne vyhlášení) o postup v případě, kdy cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného povolení k pobytu, pokud je u něj vyžadováno (půjde rovněž o nelegální práci s již výše uvedenými možnými sankcemi).


Zákon o specifických zdravotních službách Zákon obsahuje zcela novou právní úpravu pracovnělékařských služeb, která nahradí stávající závodní preventivní péči. Dále upraví posudkovou péči a vydávání lékařských posudků a postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání (sněmovní tisk č. 407, již schválený Poslaneckou sněmovnou). Současně s tímto návrhem zákona je projednáván ještě návrh doprovodného zákona, kterým se mění související právní předpisy, včetně zákoníku práce nebo zákona o zaměstnanosti, i když jde jen o změny terminologické (sněmovní tisk č. 408, rovněž Poslaneckou sněmovnou přijatý). Vazbu na tento zákon má rovněž projednávaná novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, protože má být vypuštěno ustanovení § 35 tohoto zákona o tom, které úkony v rámci závodní preventivní péče jsou hrazeny ze zdravotního pojištění (náklady ponese až na výjimky zaměstnavatel). Návrh zákona o specifických zdravotních službách má přinést např. tato pravidla: Ukončením pracovněprávního nebo služebního vztahu sice zaniká platnost lékařského posudku, jde-li ale o posudek vydaný za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci, platí jeho závěr i ve vztahu k dalšímu pracovněprávnímu vztahu, pokud došlo k jeho uzavření nejpozději do 3 měsíců ode dne ukončení toho předchozího, jde o pracovněprávní vztah se stejným zaměstnavatelem, se stejným výkonem práce a v době od ukončení předchozího pracovněprávního vztahu nedošlo ke změně nebo vývoji zdravotního stavu posuzované osoby. Možnost, aby zaměstnavatel v případě, jde-li o práce zařazené pouze do kategorie první dle kategorizace prací a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, zajiš[357]oval provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě (své) písemné žádosti u registrujícího poskytovatele (praktického lékaře) zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání. Právo zaměstnavatele vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci a jeho povinnost tak učinit, pokud o absolvování takové prohlídky požádá zaměstnanec. Osoba ucházející se o zaměstnání se bude považovat za zdravotně nezpůsobilou, pokud se před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu nepodrobí vstupní lékařské prohlídce. Vstupní lékařskou prohlídku bude hradit osoba ucházející se o zaměstnání, avšak zaměstnavatel bude mít takovou povinnost v případě, že uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Výše uvedené neplatí, jestliže se osoba ucházející se o zaměstnání s případným zaměstnavatelem dohodne jinak nebo stanoví-li právní předpis jinak.


Podle přechodného ustanovení návrhu zákona platí, že pracovnělékařské služby lze poskytovat podle dosavadních právních předpisů upravujících poskytování závodní preventivní péči nejdéle po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím není dotčena povinnost zaměstnavatele hradit závodní preventivní péči v rozsahu stanoveném pro pracovnělékařské služby podle tohoto zákona, a to ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. K uplatnění zákona bude třeba vydání prováděcích vyhlášek. Vyhláška stanoví organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb a posuzování zdravotní způsobilosti k práci, další vyhláška upraví bližší postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání. Účinnost zákona je navržena prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení ve Sbírce zákonů (zřejmě 1. 3. 2012 nebo 1. 4. 2012).

Projekt OP VK - CZ.1.07/2.3.00/09.0035


Přehled přijímaných změn v zákoníku práce, zákoně o zaměstnanosti a dalších souvisejících zákonech

Recommend Documents