Pedofilie věčný spor realismu s nominalismem
• „Co je vlastně jádrem filosofie? Otázka smyslu života a světa? Otázka po základu a rámci našeho myšlení a vnímání? V tom případě by asi pedofilové neměli chodit za sexuology, ani za psychology, ale rovnou za filosofy, protože většina jejich problémů je primárně filosofických.“ (pedofilní respondent Š., bez vysokoškolského vzdělání)
Nominalismus vs. realismus • konstruovaný vs. přirozený neudržitelná dichotomie - obecně jsou dnes mnohé dichotomie tradiční neudržitelné – a to se kvůli jejich existenci dokázali myslitelé zbláznit – viz Pirsig a jeho úvahy o objektivní a subjektivní povaze kvality
Jevy coby sociálně konstruované • jevy musí být zkonstruované, jinak by nemohly být součástí sociálních interakcí jevy činí viditelnými, srozumitelnými, „uskutečnitelnými“ diskurz – včetně našich identit • diskurz vytváří identitu i skrze praktiky odmítání jev může být konstruován skrze tabuizaci – ne skrze konstrukci scénáře jednání, ale skrze zákaz jednání
jevy považujeme za přirozené, pokud jsou jako přirozené konstruovány viz pederastie
Jevy coby přirozené • některá těla a tělesné touhy se staví hegemonním diskurzům, aniž by o to jejich nositelé stáli jevy, které se vzpírají sociálním tabu, musí být dány do určité míry přirozeností, jinak by se nevyskytovaly – o „přirozenosti“ zde mluvíme na individuální rovině
• být proti nemusí být vědomým aktem odporu, ale může to být dáno nemožností zapadat do převládajících diskurzů
Falešná dichotomie a) Butler - diskurzem nejsme determinováni, jsme jím konstituováni nejsme vězni diskurzu – nejen to, že diskurz můžeme měnit, ale i to, že naše touhy nelze vždy do diskurzů „zapasovat“
b) Derrida: „neexistuje přirozenost, jen důsledky přirozenosti“ svou přirozenost vnímáme a do značné míry projevujeme na základě diskurzů příklad nemožnosti lesbické identity (byly Alice Austen a Gertruda Tate lesby?)
Pedofilie • pedofilie je ilustrativním příkladem identity, která je sociálně konstruovaná a zároveň vrozená, přičemž i ona vrozenost je sociálně konstruována, aniž by ztrácela na své přirozenosti • je to „label“ - nálepka sociálně konstruovaná jako sexuální zneužívání dětí • je i vrozená (přirozená) orientace, preference, inklinace, resp. reaktivita či citlivost – už to, že se přeme o termín, je ukázka toho, že jde o jev sociálně konstruovaný – nevíme, jak tuto přirozenost sociálně zkonstruovat, aby byla srozumitelná či přijatelná
Cíl pedofilního hnutí • diskurzivně oddělit zneužívání dětí od erotické náklonnosti ne všichni ti, kteří zneužívají děti, jsou pedofilové, ne všichni pedofilové zneužívají děti jedinec tedy není determinován ani diskurzem, ani přirozeností • přesnější by bylo říci, jedinec není determinován tím, jak je sociálně konstruovaná přirozenost • v případě pedofilie jde o představu, že sexuální touha musí být naplněna v sexuálním aktu s objektem touhy
Perspektiva disability studies • sociálně konstruovaná povaha handicapu jedinci mohou být „postiženi“ sociálním rozměrem svého handicapu v mnohem větší míře než jeho fyziologickou podobou v případě pedofilie, je nutno odlišovat její fyziologickou povahu od sociálních představ konstituovaných na základě stereotypů • N.B. - teorie d.s. vychází z přístupu genderových studií
Hegemonní diskurz o pedofilii • beseda s názvem „Pedofilie, kastrace sexuálních deviantů“ • reakce pořadatelů Prague Pride: „Jistě chápete, že jakákoli Vaše aktivita na sebe okamžitě strhne veškerou pozornost a přehluší všechny naše aktivity. Nechceme, aby se výstupy v médiích zabývaly pedofilií a zazdily tak naše LGBT témata, která jsou pro novináře méně skandální.“ • reakce policie – zajištění za propagaci pedofilie
Kdo jsme? • Jsme lidé, které spojuje jedna společná věc - přitahují nás děti. Erotické zaměření na děti se odborně nazývá pedofilie. Pedofilie neznamená pohlavní zneužívání dětí! • Chceme, aby mladí lidé, kteří si začnou uvědomovat svoje zaměření na děti, měli o pedofilii dostatečné informace, aby zbytečně netrpěli kvůli předsudkům nebo postoji společnosti. Chceme, aby lidé věděli, co je to pedofilie, a aby pedofily posuzovali ne podle jejich erotické preference, ale podle jejich činů. • Jako komunikační platforma nám slouží ČEPEK, svépomocné internetové fórum, kam každý může přijít se svým problémem a řešit ho s ostatními. Hlavním cílem ČEPEKu je motivovat mladé lidi k tomu, aby dokázali přijmout svoji preferenci, vyhnout se případným problémům a žít lepší život. • Nechceme, aby byl legalizován sexuální kontakt s dětmi.
Rozepře • pedofilovi nezbývá než o své pedofilii mlčet když promluví, dostává se do neřešitelné rozepře s majoritním diskurzem, neboť ten jej vidí jako a priori nebezpečného a nemajícího právo na vlastní promluvu “Neexistuje žádné Vyvstane?, žádné Udá se? Všechno se už událo.” (Lyotard, Rozepře) • mýtus, že každý pedofil pedofilní čin již spáchal nebo ho neodvratně spáchá – tedy jeho vina už nastala, a to i tehdy, když se ničeho nedopustil
Inherentní recidiva • ačkoli je v případě sexuálního násilí na dětech malá recidiva, veřejnost se řídí „punitivním populismem“, podle kterého je každý trest, který násilníkům umožňuje návrat mezi běžnou populaci, příliš mírný představa, že pedofilové jsou „inherentně recidivisté“ morální panika > dělení na „my a oni“ > je třeba bránit společnost před pedofily
Mýty o pedofilii • např. „pouze muži jsou pedofilní“ sociální konstrukce sexuality - pouze muži jsou vnímáni jako sexuálně aktivní - ženy jsou jednak chápány jako sexuálně pasivní a zároveň je ženství spojováno s mateřstvím
chování, které je u žen vnímáno jako projev mateřské lásky, je u mužů spojováno se sexuální touhou (Badinter)
Výzkum • reprezentativní výzkum je nemožný • buď jsou zkoumáni delikventi – ale ti nemusí být pedofilové • nebo jsou zkoumáni aktivisté a členové svépomocných skupin – ale ti netvoří reprezentativní vzorek
Data • podle mnohých výzkumů se velké části sexuálního obtěžování a násilí na dětech nedopouštějí kliničtí pedofilové a většina pedofilů sexuálně neobtěžuje děti • Weiss – v případě pedofilního incestu jsou naprosto výjimečně pachatelé pedofilní
Experimentální studie • Kurt Freund (70. léta) - falometrické měření pachatelů sexuálního zneužívání dětí – pouze asi 50% z nich je přitahováno více dětmi než dospělými i gynofiličtí muži jsou přitahování předpubertálními dívkami – což potvrzují i současné experimenty
Analýzy konkrétních případů • analýza 74 kanadských případů sexuálního zneužívání a obtěžování dětí a adolescentů (do 17 let) z let 1993-1997 znásilnění není vždy sexuální akt – sexuální motiv převládal u 42 případů pouze 11 pachatelů byly pedofilové, jinak šlo o případy hypersexuality, psychopaty s neschopností empatie atd.
• porovnání skupin pachatelů sexuálního zneužívání dětí a vlastníků dětské pornografie v Německu • uživatele pornografie mnohem více sexuálně vzrušují děti než sexuální násilníky, zároveň uživatelé pornografie vykazovali o něco menší psychopatické rysy – u násilníků šlo především o nedostatek empatie ne všichni násilníci byli pedofilové či hebefilové
Nakolik se tělo pedofila nezneužívajícího děti musí vzpírat jak diskurzům, tak své přirozenosti? • obojí od něj očekává, že jeho sexuální touha může být naplněna jen v kontaktu s dětským tělem – „u pedofilie je spíše pravidlem, že člověk své city a reakce, které v něm vzbuzují děti, zpracovává od počátku jiným způsobem než city a reakce, které v něm vzbuzuje potenciální ‚sexuální partner‘, třebaže může jít v jádru o tytéž city a tytéž reakce“ (respondent Š.)
