Přednáška č. 3 – UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK 1. Všeobecné požadavky Umístění a stavební uspořádání zastávky musí respektovat bezpečnost a plynulost provozu: a) stavebně přiměřeným řešením oddělením pohybu chodců, vozidel a cyklistů b) zabezpečením přehledu o výstupu a nástupu cestujících ze stanoviště řidiče c) vyřešením bezbariérového přístupu pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace d) zabezpečením plynulého a hospodárného pohybu chodců s případným osazováním zábran proti jejich nežádoucímu pohybu e) vyřešením případných cyklistických pruhů nebo pásů v okolí zastávky f) kvalitním povrchem vozovek a čekacích ploch g) účinným odvodněním h) dopravním značením Zastávky a stanice všech druhů dopravy zapojených do integrovaného systému MHD v určitém městě mají umožňovat časově co nejkratší přestup jak mezi linkami MHD navzájem, tak i na ostatní druhy dopravy (včetně letecké a taxislužby). Přestupová vzdálenost mezi zastávkami má být co nejmenší. Doporučuje se, aby vzdálenost nejbližších míst jednotlivých zastávek při přestupu (pěší dostupnost) nepřekročila 100 m. Zastávky a stanice MHD musí mít vyřešenu návaznost na pěší trasy. Zastávky se mají umísťovat: a) ve směrově a výškově přímých a přehledných úsecích pozemních komunikací; b) v místech, kde je možné zabezpečit mimoúrovňový příchod a odchod cestujících nebo přístup bez úrovňového křížení s ostatní dopravou; c) tak, aby v návrhovém období vyhovovaly požadavkům na ochranu životního prostředí (hluk, emise). Nejmenší vzdálenost mezi zastávkami v jednom směru stejné linky MHD má být 500 m. V exponovaných místech (centrum města apod.) a v místech kde to přepravní situace vyžaduje, je možné tuto vzdálenost zmenšit.
2. Umísťování zastávek v příčném řezu pozemní komunikace Autobusové a trolejbusové zastávky se navrhují vpravo ve směru jízdy: a) mimo jízdní pruh na - samostatných autobusových nebo trolejbusových pruzích nebo pásech - zastávkových pruzích fyzicky oddělených - zastávkových pruzích bez fyzického oddělení - náležitě rozšířených nouzových, zastavovacích nebo parkovacích pruzích b) na jízdním pruhu c) na tramvajovém pruhu – jen autobusové zastávky MHD Zastávky v intravilánu se mají navrhovat v místech s možností zřízení zastávkového pruhu. Umísťování zastávek v příčném řezu místních komunikací se řídí podle ČSN 73 6110 a ČSN 73 6425 (tabulka č. 2). V návaznosti na křižovatku a na průtazích se mají zastávky navrhovat mimo jízdní pruh.
1
Umísťování zastávek linkové osobní dopravy a trolejbusových zastávek v příčném řezu místních komunikací: Funkční třída místní komunikace A1 A2 B1
1) 2) 3) 4) 5)
Způsob uspořádání směrově rozdělená nerozdělená rozdělená nerozdělená rozdělená
Fyzicky oddělený zastávkový pruh
Zastávkový pruh bez fyzického oddělení 1)
Na jízdním pruhu
Na tramvajovém pruhu
není dovoleno
není dovoleno
vyloučeno
zřizuje se při vn < 80 km/h
není dovoleno 2) výjimečně 3)
možné 3)
výjimečně je možné zřizuje se při vn ≥ 80 km/h možné
nerozdělená rozdělená B2 zřizuje se výjimečně 3) nerozdělená rozdělená C1 možné zřizuje se výjimečně 3) nerozdělená rozdělená doporučuje se možné C2 nerozdělená zřizuje se výjimečně 4) C3 zřizuje se výjimečně 4) 5 D1 ) možné možné Mohou se použít i náležitě rozšíření přidružené pruhy. Na novostavbách. Při rekonstrukcích ve stísněných podmínkách. Když zůstane nejmenší volná šířka 3 m. Doporučují se jen vozidla s minimálním dopadem na životní prostředí.
možné možné možné vyloučeno vyloučeno
3. Umísťování zastávek v podélném směru pozemní komunikace 3.1 Autobusové a trolejbusové zastávky se mají umísťovat: a) v mezikřižovatkovém úseku: - na směrově nerozdělených komunikacích se umísťují za zastávkou pro opačný směr - na směrově rozdělených komunikacích se doporučuje umístění za zastávkou pro opačný směr b) v blízkosti křižovatky - se doporučuje umísťovat zastávky za křižovatkou, přitom lze provést zastávku s přímým vjezdem tak, že se hrana zastávkového pruhu prodlouží až po okraj křižující komunikace - v případě umístění zastávky před křižovatkou lze provést zastávku s přímým výjezdem tak, že se hrana zastávkového pruhu prodlouží až po okraj křižující komunikace 3.2 Autobusové a trolejbusové zastávky se nemají umísťovat: a)
na dvoupruhových komunikacích, není-li zajištěna délka rozhledu pro předjíždění dle ČSN 73 6110; Délka rozhledu pro předjíždění na místních komunikacích Dp v m Návrhová rychlost 100 80 70 60 50 40 v km/h Délka rozhledu Dp v 590 440 370 300 240 180 m
30 120
b)
v prostoru a v rozhledovém poli úrovňové křižovatky;
c)
v místech sjezdů na sousední nemovitosti (vjezdy a výjezdy z pozemků a budov) a zaústění účelových komunikací;
d)
v úsecích, kde velikost a délka klesání komunikace, používané i těžkými nákladními vozidly, nezaručuje, že tato vozidla zastaví před zastávkou.
2
Obr. 1 Rozhledové pole pro předjíždění
3.3 Autobusové a trolejbusové zastávky se nesmí umísťovat: a) na nepřehledných místech, zejména ve směrových a vypuklých výškových obloucích komunikací, není-li zaručena délka rozhledu pro zastavení;
stoupání
klesání
Délka rozhledu pro zatavení na místních komunikacích Dz v m podle ČSN 736110 Podélný sklon jízdního pásu v Dz při návrhové rychlosti vn v km/h % 100 80 70 60 50 40 30 25 až 20 35 ≥-9 -8 50 35 -7 50 35 -6 100 70 50 35 -5 90 70 50 35 -4,5 150 90 70 50 35 -4 150 90 70 50 35 -3 140 90 65 50 35 -2 140 90 65 50 35 -1 140 90 65 45 35 0 140 90 65 55 35 25 20 15 1 130 80 65 45 35 2 130 80 65 45 35 3 130 80 60 45 35 4 130 80 60 45 35 4,5 120 80 60 45 35 5 80 60 45 30 6 80 60 45 30 7 45 30 8 45 30 30 ≥9
3
Obr. 2 Rozhledové pole pro zastavení
b) v místech, kde by vozidla stojící v zastávce zakrývala dopravní značky nebo dopravní zařízení; c) v prostoru a v rozhledovém poli úrovňového křížení pozemní komunikace s dráhou; d) na mostech, v podjezdech a v tunelech; e) v takové vzdálenosti od mostů, kde by záchytné bezpečnostní zařízení zasahovalo do jejich prostoru (nejméně však 20 m); f)
ve vzdálenosti menší než 50 m před a 50 m za čerpací stanicí pohonných hmot (k nejbližšímu stojanu čerpací stanice);
g) v odbočovacích a připojovacích pruzích křižovatek; h) ve vzdálenosti menší než 100 m od začátků a konců účelových pruhů obslužných dopravních zařízení a přídatných pruhů pro pomalá vozidla; i)
na dvoupruhových pozemních komunikacích v místech, kde by při zastavení vozidla v zastávce zůstala volná šířka menší než 3,0 m;
j)
tak, aby v mezikřižovatkovém úseku byla vzájemná vzdálenost: -
konců zastávek menší než šířka přechodu zvětšená o 2 m při zastávkách na jízdním pruhu na směrově nerozdělených čtyřpruhových komunikacích (viz obr. 3);
-
konců zastávek menší než šířka přechodu zvětšená o 2 m na směrově nerozdělených dvoupruhových komunikacích, je-li alespoň jedna z protisměrných zastávek umístěna na zastávkovém pruhu (viz obr. 4);
-
konců stojících vozidel menší než 30 m na dvoupruhových komunikacích, jsou-li výjimečně obě protisměrné zastávky umístěny na jízdním pruhu (viz obr. 5).
Jsou-li výjimečně zastávky na dvoupruhových směrově nerozdělených komunikacích umístěny čelem proti sobě a je-li mezi nimi situován úrovňový přechod, musí se z důvodu bezpečnosti chodců zřídit ochranný střední dělicí ostrůvek, který znemožní ostatním vozidlům předjíždět autobus stojící v zastávce (viz obr. 6).
4
Obr. 3 Zastávky na čtyřpruhové směrově nerozdělené komunikaci – obě na jízdním pruhu
Obr. 4 Zastávky na dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci – jedna na jízdním pruhu
Obr. 5 Zastávky na dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci – obě na jízdním pruhu
5
Obr. 6 Zastávky na dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci čelem k sobě
4. Umísťování přechodů pro chodce Přechod pro chodce se umístí do vhodného místa umožňujícího bezpečný a logický přístup cestujících na obě protisměrné zastávky. Přechody pro chodce se mají navrhovat před koncem zastávky (myšleno ve směru jízdy). Jsou-li výjimečně situovány na začátku zastávky, musí být ve vzdálenosti nejméně 5,0 m od začátku nástupní hrany a mezi přechodem a začátkem zastávky se umísťuje zábradlí. Místo přechodu se upraví bezbariérově tak, že se vnější hrana obrubníku sníží na 0,02 m nad vozovku, s nájezdovou rampou ve sklonu nejvíce 12,5 % (1:8) a zřízením obrubníku o šířce nejméně 0,30 m s odlišnou strukturou povrchu, vnímatelnou slepeckou holí.
5. Úprava dopravního značení komunikace 5.1 Pokud v prostoru zastávky není zajištěna délka rozhledu pro předjíždění, musí se zajistit zákaz předjíždění vodorovnou dopravní značkou „Podélná čára souvislá“ č. V 1a v šířce 0,125 m a v minimální délce 30 m. Vodorovné dopravní značení je vhodné podle místních podmínek doplnit svislou dopravní značkou „Zákaz předjíždění“ č. B 21a, jejíž platnost se ukončuje křižovatkou nebo svislou dopravní značkou „Konec zákazu předjíždění“ č. B 21b. 5.2 Vnější okraje jízdního pruhu se vyznačí vodorovnou značkou „Vodící čára“ č. V 4. 5.3 Přechod pro chodce se vyznačí vodorovnou dopravní značkou „Přechod pro chodce“ č. V 7. V mimokřižovatkovém úseku v místě, kde by řidič přechod neočekával, je vhodné doplnit svislou dopravní značku „Přechod pro chodce“ č. IP 6.
6
