Předmluva od Rt. Hon. Williama Haguea, člena parlamentu a ministra zahraničí. Gratuluji všem svým kolegům, jejich personálu a všem, kdo pomáhali při vytváření manifestu za změnu v rámci projektu Nový začátek. Jedná se o dobře fundovaný a promyšlený dokument plný silných myšlenek ohledně britské budoucnosti v rámci Evropy a samozřejmě také myšlenek ohledně budoucnosti Evropy samotné. Řada návrhů již je součástí vládní politiky, jiné by se součástí mohly stát v rámci další vlády či politiky konzervativní strany a některé snad vyžadují další promyšlení. Evropa se mění, nové myšlení je tak vítáno. Jedná se o základní četbu pro všechny, kdo se budou podílet na tvorbě příštího volebního prohlášení konzervativní strany. Ze srdce gratuluji všem, kteří se zapojili.
PROJEKT NOVÝ ZAČÁTEK MANIFEST ZA ZMĚNU Nová vize pro reformovanou EU
Červenec 2013
Obsah Obsah.......................................................................................................................................................1 Shrnutí výkonu.........................................................................................................................................2 Přehled ....................................................................................................................................................5 Návrhy podle oblasti politiky ...................................................................................................................9 1.1.
Obchod ...................................................................................................................................... 9
1.2.
Regionální rozvoj ....................................................................................................................... 9
1.3.
Společná zemědělská politika ................................................................................................... 9
1.4.
Společná rybářská politika....................................................................................................... 10
1.5.
Rozpočet a instituce EU ........................................................................................................... 10
1.6.
Sociální a pracovní zákony....................................................................................................... 11
1.7.
Finanční služby ........................................................................................................................ 12
1.8.
Energetika................................................................................................................................ 12
1.9.
Policejní kontrola a trestní soudnictví ..................................................................................... 12
1.10.
Volný pohyb osob ................................................................................................................ 14
1.11.
Demokratická odpovědnost ................................................................................................ 14
1
Shrnutí výkonu Současný stav v Evropské unii již nelze udržet. Zdá se, že se eurozóna posunuje směrem k finanční a bankovní jednotě, a to je cesta, která by pro řadu států mohla být problematická. Spolu s dalšími členskými státy, které nepřijaly euro, musíme zformulovat a vyjednat nový a odlišný vztah a při tom nadále zůstat plnohodnotným členem EU. Projekt Nový začátek byl zahájen v roce 2011 velkou skupinou konzervativních řadových členů parlamentu v Dolní sněmovně a jeho cílem je přispět k vyjednání vztahu, který by byl přijatelný pro většinu Britů a občanů dalších členských států. Navrhli jsme řadu reforem, které jsou shrnuty níže a které jsou přínosem pro občany Evropy a EU. Obecně jsou zaměřeny tak, aby byla EU globálně konkurenceschopnější, a zahrnují rozšiřování obchodu, snižování nákladů a omezení přílišné regulace a řeší demokratický deficit. S velkým odhodláním budeme diskutovat o podstatě těchto návrhů a vytvářet spolky okolo těchto reforem. Obchod – uvolnění Musíme zajistit a rozšířit výhody jednotného trhu. Mimotarifní a technické překážky zůstávají, to omezuje růst EU. Je třeba nová právní ochrana pro jednotný trh a skutečné osvobození obchodu ve službách. EU si musí zajistit více dohod o volném obchodu včetně volného obchodu s Kanadou, USA, Indií a sdružením Mercosur. Regionální rozvoj – decentralizace Členské státy musí znovu získat kontrolu nad regionální politikou omezením fondů EU pro ty členské státy, které mají HDP na obyvatele nižší než 90 % průměru EU. Z toho by mělo prospěch 23 z 27 členských států a umožnilo by to soustředění regionálních výdajů na chudší regiony. Společná zemědělská politika – modernizace Přímé platby farmářům v 1. pilíři SZP musí být zrušeny a zároveň je třeba zajistit snížení byrokracie a omezení s cílem dosažení globálně konkurenceschopného zemědělského sektoru. Platby 2. pilíře na ekologický dozor musí být zvýšeny zavedením nových obchodovatelných environmentálních plateb pro umožnění intenzivnějšího zemědělského využití plodné půdy a využívání málo výnosné půdy s větším důrazem na ekologii. Společná rybářská politika – rajonizace Bylo dosaženo značného pokroku v oblasti rybích výmětů a decentralizace a je třeba pokračovat spíše v zavádění lovných kvót než vykládkových kvót. Dále je třeba dokončit proces rajonního řízení rybaření. Komise by měla předložit návrhy na registraci vlastníků rybářských kvót. Kontrola nad vnitrostátními vodami (s limitem 6 až 12 mil) by měla být navrácena členským státům. Rozpočet a instituce EU – zvýšení transparentnosti a nákladové efektivity Reforma institucí EU je důležitá politicky i symbolicky a posloužila by k demonstraci vědomí EU o obtížích členských států. Administrativní náklady Evropské komise a Evropského parlamentu musí být výrazně sníženy a řada nevládních pseudoautonomních organizací EU musí být zrušena. Do všech evropských institucí je třeba zavést nový zákon o svobodě informací.
2
Sociální a pracovní zákony – decentralizace Kompetence v oblasti sociálních a pracovních zákonů musí být navráceny členským státům. To vyžaduje změnu smluv. V případě neúspěchu je třeba výrazně snížit regulační břemeno zrušením zákonů. Jinak musí být členské státy schopné si vyjednat úplné výjimky pro všechny existující sociální a pracovní zákony EU a musí být zavedena záchranná brzda pro případ dalších zákonů v této oblasti. Finanční služby – decentralizace Vyšší regulace ze strany EU hrozí omezením finančních služeb a zákonná rizika v podobě „maximální harmonizace“ typu jedno řešení pro všechny případy snižují regulační normy v ostatních oblastech. Rovněž existuje reálné riziko, že země eurozóny začnou jednat jako koalice a v důležitých finančních otázkách přehlasují země mimo eurozónu. Mechanizmus dvojité většiny hlasů přijatý v Evropském orgánu pro bankovnictví je jedním ze způsobů předejití situaci, kdy bude 17 států eurozóny určovat pravidla pro všech 27 členských států, a je třeba jej rozšířit i na jiné oblasti. EU by měla stavět na tomto precedentu a vyjednat širší ochranu před návrhy, které jsou diskriminační nebo podlamují jednotný trh. Energetika – zajištění bezpečnosti, dostupnosti a trvalé udržitelnosti Rámcová politika EU ohledně klimatických změn prosazuje snižování emisí uhlíku nad adaptací a obnovitelné zdroje před všemi ostatními zdroji energie. Směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů z roku 2009 musí být přepracována nebo odložena, aby mohly členské státy určit nejvhodnější kombinaci technologií pro zajištění energetické bezpečnosti, nákladové efektivity a ochrany životního prostředí. Dobu pro ukončení provozů v rámci směrnice o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení a směrnice o průmyslových emisích je třeba prodloužit, pokud by takový postup měl nepřijatelný dopad na nedostatek paliva nebo energetickou odolnost. Policejní kontrola a trestní soudnictví – ochrana jedinečného právního systému Spojeného království Toto je jedna z oblastí, kde Spojené království hledá jiný vztah s ostatními členskými státy, a odráží jedinečný právní systém Spojeného království. Spojené království by mělo uplatnit svoji „blokovou výjimku“ ze 131 zákonů EU týkajících se policejní kontroly a trestního soudnictví uvedených v Lisabonské smlouvě. Spíše než vracení jednotlivých zákonů EU, které by bylo nevratné a podléhalo by Soudnímu dvoru Evropské unie, by mělo Spojené království usilovat o funkční spolupráci s partnery v rámci EU pomocí jiných prostředků, jako jsou mezinárodní dohody, memoranda vzájemných dohod a dobrovolná spolupráce případ od případu. Spojené království musí usilovat o změnu ujednání EU, aby získalo výjimku pro ty zákony policejní kontroly a trestního soudnictví EU, které přijalo od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Volný pohyb osob – členské státy mají konečné slovo Volný pohyb osob po EU přinesl řadu výhod, rovněž však zvyšuje zátěž infrastruktury a veřejných služeb. Členské státy by měly mít větší kontrolu nad typem a množstvím dávek vyplácených jiným státním příslušníkům EU, kteří mají momentálně v dané zemi trvalý pobyt, avšak nepracují. Je třeba zavést další reformy pro prevenci vstupu známých zločinců do jiných členských států a pro návrat odsouzených zločinců do domácího členského státu. Demokratická odpovědnost – tvorba kontroly a zpětné kontroly Nejlepší způsob zajištění demokratické odpovědnosti je navrácení řady kompetencí zpět členským státům a přísné uplatňování principu subsidiarity. 3
Je třeba odstranit riziko, že eurozóna odejme práva členským státům mimo eurozónu, což lze provést rozšířením systému dvojí většiny hlasů. Systém žluté a oranžové karty se musí zefektivnit zvýšením efektivity Konference parlamentních výborů pro evropské záležitosti parlamentů Evropské unie, snížením prahu vydávání a poskytnutím více času pro pečlivé prozkoumání návrhů parlamentům. Je třeba zavést novou, červenou, kartu, která umožní většině národních parlamentů úplně návrh zablokovat. Ta by se měla vztahovat i na stávající pravidla. Všechny nové směrnice EU musí mít ustanovení o skončení platnosti (sunset clause), což je datum konce platnosti dané směrnice, pokud nedojde k záměrnému prodloužení její platnosti.
4
Přehled Projekt Nový začátek chce dosáhnout vztahů v rámci EU, které by měly vyhovovat většině Britů i státních příslušníků ostatních zemí EU. Stejně jako většina Evropanů cítíme, že EU ve své současné podobě nefunguje, a proto usilujeme o reformovanou EU. Uznáváme, že má EU zásadní problémy v konkurenceschopnosti, v přílišném počtu směrnic či naopak v nedostatečném vymezení v některých oblastech a že se potýká s demokratickým deficitem. Projekt Nový začátek má podporu značného počtu konzervativců v parlamentu. V lednu 2013, těsně před evropskou řečí ministerského předsedy Davida Camerona, byl představen „Manifest za změnu“ projektu Nový začátek, který přináší podrobné návrhy na reformu EU včetně pěti změn mezinárodních smluv. Kromě různých reforem, které lze provést v rámci mezinárodních smluv, jsou tyto návrhy praktické, dosažitelné a zásadní pro udržitelný rozvoj nejen pro členství Spojeného království, ale i pro budoucnost EU. EU se mění tak rychle, že nikdo neví, jak bude vypadat po vyřešení krize eurozóny. Přestože je 11 členů EU (Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko a Spojené království) mimo eurozónu, krize má vliv na nás všechny. Je jasné, že vnitřní rozpory schématu eurozóny je třeba vyladit, což bude dlouhodobý proces, který má do dokončení ještě kus cesty před sebou. Pravidla hry se mění a je to právě krize eurozóny, co vede ke změně. Hodně se mluví o dvourychlostní Evropě, pravděpodobně nejvíce ve Spojeném království. Toto označení však není správné, protože dvourychlostní předpokládá pohyb stejným směrem. Vhodnější by asi bylo označení dvoustupňový, přestože to také zcela nevystihuje podstatu věci. EU již je vícestupňová, protože některé státy jsou členy eurozóny, některé Schengenského prostoru a jiné zase úzce spolupracují v oblasti policejní kontroly a trestního soudnictví, zatímco jiné v oblasti obrany. Koncepce lepší spolupráce, která byla vnesena do Lisabonské smlouvy, počítá s vícestupňovou Evropou, která se bude v tomto směru ještě dále rozvíjet. A to je žádoucí. Spojené království chce nejen flexibilní EU s jednotným trhem jako základem, ale také EU, která bude fungovat co nejefektivněji, jak to bylo na začátku zamýšleno. Spojené království chce vidět striktní uplatňování subsidiarity a dle potřeby další rozšiřování služeb členských států na jednotném trhu prostřednictvím lepší spolupráce a nové smlouvy o volném obchodu se zbytkem světa. Přestože se Evropa zdárně snaží řešit krizi eurozóny, musíme současně vytvářet řešení krize EU v oblasti globální konkurenceschopnosti. Globální konkurenceschopnost a obchod Řada členských států by si přála liberální, volný trh EU a rovněž by uvítala rozšiřování služeb EU na jednotném trhu a zajištění smluv o volném obchodu i s dalšími zeměmi světa. Těší nás nedávno dosažený pokrok v podobě dohod s Jižní Koreou a Singapurem, probíhající jednání s Indií a zejména nový obchod a investiční dohoda s USA. Ale co Čína a sdružení Mercosur? Podnikům v EU chceme zajistit možnost volného obchodu na těchto rychle rostoucích trzích, přičemž nyní jsou pro obchod vyhrazena pouze 2 % rozpočtu EU, i přes to, že by to měla být jedna z hlavních funkcí EU. Rovněž by mělo být vykonáno mnohem více pro zvýšení obchodu v rámci EU. Služby odpovídají 71 % HDP unie, ale pouze 3,2 % této hodnoty pochází z obchodu v rámci EU. Mimotarifní a technické překážky nadále představují výrazné komplikace a EU musí usilovat o zvýšení obchodu uvnitř EU. Pokud nebude možné dosáhnout dohody na úrovni členských států, Spojené království povede skupinu zainteresovaných členských států a budeme usilovat o liberalizaci služeb lepší spoluprací. EU rovněž musí chránit jednotný trh. Země mimo eurozónu potřebují konkrétní záruky, že je nebude možné ze strany států eurozóny diskriminovat. Mechanizmus dvojité většiny hlasů zavedený v Evropském orgánu pro bankovnictví poskytuje návod pro širší institucionální změnu. 5
Reforma a lepší regulace Nejdůležitější reforma se týká sociálních a pracovních zákonů. Nebezpečí pro Evropu v podobě generace mladých lidí, kteří nenachází uplatnění na pracovním trhu, se stává holou skutečností. Je nepřijatelné, že nezaměstnanost mladých v eurozóně se nyní v průměru pohybuje okolo 25 % a v Řecku dosáhla na konci roku 2012 závratných 62 %. Jedním z důvodů této pracovní krize je omezení pracovního trhu směrnicemi EU, a to i přes to, že pracovní zákony pro celou Evropu nebyly nikdy příliš dobré. Členské státy EU mají odlišné pracovní tradice a měly by mít volnost v rozhodování, které zákony jsou pro jejich pracovní trh vhodné, a být dostatečně flexibilní, aby dokázaly reagovat na neustále se měnící prostředí zaměstnanosti. Státní zdravotní péče Spojeného království, organizace, která je Brity vysoce ceněná, utrpěla tvrdý zásah sociálními a pracovními zákony EU, zejména pak směrnicí o některých aspektech úpravy pracovní doby (WTD). Výzkum této problematiky zřetelně ukázal její dopad na bezpečnost pacientů, kdy koroneři v některých případech dokonce uvádějí tuto směrnici jako příčinu smrti. Spojené království těmto problémům nečelí samo, dosažení úspěchu bude však se stávající rámcovou reformou obtížné. Spojené království by bylo rádo, kdyby EU vyjednala navrácení kompetencí nad sociálním a pracovním zákonem členským státům. V opačném případě je třeba dosáhnout obnovení závazku rozšíření reformy sociálních a pracovních zákonů na úrovni EU. Je ironií, že krize eurozóny vyprovokovala požadavky Troiky na liberalizaci pracovního trhu v Řecku, přičemž EU není schopna zajistit takové reformy sama pro sebe. Účelem EU je podporovat členské státy a jejich obyvatele. Flexibilnější EU, o kterou usiluje Spojené království, by ochránila jednotlivé členské státy před regulacemi, které nepodporují, nepotřebují nebo dokonce nemají rádi. Větší využití procedury záchranné brzdy, zejména v kombinaci s lepší spoluprací, by poskytovalo vhodný rámec. Například ve Finsku by neměli přijímat směrnice, které mají dopad na jejich dřevozpracující a papírenský průmysl a jejich schopnost generovat daně. Německo by nemělo přijímat směrnice, které mají negativní dopad na jejich automobilový průmysl. Spojené království by nemělo přijímat směrnice, které poškozují sektor finančních služeb, který je v centru tvorby jejich národního bohatství. Rozhodné pokračování EU v omezování bonusů bankéřů úměrně k platům navzdory silné opozici Spojeného království označuje znepokojující nový vývoj. Sektor finančních služeb je důležitou oblastí pro EU jako celek a je životně důležitý pro Spojené království, jelikož představuje 10 % HDP a 11 % celkového výběru daní země. V širším evropském kontextu Spojené království realizuje 61 % čistých příjmů vývozu EU z finančních služeb a 36 % evropského finančního mezibankovního peněžního trhu. Nutit přijetí nové směrnice, která tak výrazně ovlivňuje fungování tohoto sektoru, je nebezpečné. Ještě více znepokojivé však je, že je připraveno dalších více než 40 směrnice a opatření, u nichž se čeká na vhodnou dobu, která jsou zaměřena především na omezování, nikoliv na podporu finančních služeb. Tyto návrhy představují útok na hlavní hodnoty a prostředky Spojeného království, a pokud EU uspěje, stanoví precedent, kdy jsou ignorovány rovněž hlavní zájmy ostatních členských států. Před necelými deseti lety, v roce 2005, odpovídal podíl zemí BRIC na globálních bankovních aktivech pouhým 7,9 %, takže byly značně zastíněny Spojeným královstvím a Evropou jako celkem. Do roku 2050 vyskočí tento podíl dle odhadů na 32,9 %. Londýn má, kromě jiného, obrovské odborné znalosti a reputaci ve finančních službách, proto by Spojené království mělo vést evropské tažení prodeje finančních služeb zemím BRIC a dalším rychle rostoucím ekonomikám, jež je potřebují ke své prosperitě. Avšak Evropané jsou omezeni fixací na interní předpisy EU a také usilováním o pozici některých finančních center EU.
6
Záchranná brzda na nová pravidla pro finanční služby by Spojenému království poskytla ochranu, kterou potřebuje pro tento klíčový sektor. Pokud chtějí ostatní členské státy pokračovat v omezeních ovlivňujících bankovnictví a finanční trhy, mohou tak učinit prostřednictvím lepší spolupráce, která nebude diskriminovat ostatní ve věci jednotného trhu. Vůdčí silou spolupráce v oblasti policejní kontroly a trestního soudnictví musí být také flexibilita. Hrozby mezinárodního terorizmu a organizovaného zločinu jasně vyžadují efektivní spolupráci na úrovni EU i mezinárodně. Čím flexibilnější dokáže EU být v různých formách spolupráce, tím lepším partnerem bude Spojené království. Nadále jsme velmi znepokojeni Soudním dvorem EU, protože vydal několik zvrácených rozsudků. Pokud by nejvyšší soud Spojeného království vydal rozsudek, který by byl zásadně v rozporu s veřejným názorem, mohl by parlament Spojeného království zákonem nařídit změnu. Legislativně zvrátit rozsudek Soudního dvora EU je výrazně obtížnější. Britové chtějí být silným a efektivním partnerem EU na poli policejní kontroly a trestního soudnictví, avšak bez ustupování od svých národních, demokratických systémů řízení v této citlivé oblasti. Řešení lze najít v mezinárodní smlouvě mezi Spojeným královstvím a EU. Existují důkazy, že reformy EU lze dosáhnout alespoň v některých oblastech prostřednictvím stávajících struktur unie. Spojené království uvítalo souhlas Evropského parlamentu „rajonizovat“ společnou rybářskou politiku, protože to vnímáme jako příklad toho, jak lze efektivně uplatňovat subsidiaritu. Ještě je třeba vykonat mnohé pro dosažení účinné rybářské politiky napříč EU, toto je však krok správným směrem. Rovněž jsme uvítali souhlas Evropské rady z tohoto roku, který se týkal víceletého finančního rámce, nebo alespoň celkové výše rozpočtu EU. V době, kdy členské státy provádí výrazné škrty domácích výdajů, je důležité zmrazit nebo snížit úroveň výdajů EU. Spojené království rovněž požaduje vyšší flexibilitu ve způsobu, jak je rozpočet EU čerpán – příliš mnoho výdajů jde na zemědělství a na zbytečnou recyklaci regionálních výdajů bohatých členských států. Je nesmysl, aby daňoví poplatníci v Londýně financovali regionální vývoj například ve Stockholmu nebo Frankfurtu. Omezení přidělování strukturálních fondů chudším členským státům, například pro ty s HDP na hlavu nižším než 90 % průměru EU, by jim umožnilo větší výdaje a zároveň by bohatší členské státy mohly řídit svoji vlastní regionální politiku. Rozpočet EU by se měl zaměřit na opatření pro posílení konkurenceschopnosti a růstu, nikoliv na subvencování malozemědělců či rozhodování regionálních politik bohatších členských států. Národní parlamenty si mohou, pokud si to budou přát, vybrat čerpání daní svých vlastních občanů pro tyto účely. Demokratická odpovědnost Změna je rovněž potřebná pro vyplnění mezery mezi EU a jejími občany. Pouze pár občanů Spojeného království dokáže jmenovat své zástupce v Evropském parlamentu a téměř nikdo prezidenty Evropského parlamentu, Komise či Rady. Národní parlamenty jsou ochránci demokracie v Evropě a v rámci EU musí hrát důležitější roli. Systém žluté karty je nedostačující a národní parlamenty se stále musí dohadovat o jeho využití. Tento systém by měl být rozšířen o červenou kartu, aby národní parlamenty mohly společně opatření vetovat. Rovněž by mělo dojít k rozšíření uplatnění i na již existující směrnice či předpisy. Spojené království je občas líčeno jako „buřič“ EU. Tohoto svého mediálního obrazu jsme si vědomi. Není však správný ani oprávněný. Naopak, současnou situaci v EU považujeme za příležitost k reformě, změně a uzdravení. Jsme realističtí optimisté a projekt Nový začátek je zavázán k tomu, aby Spojené království bylo hlavním hráčem EU, přestože je nepravděpodobné, že by kdy bylo součástí eurozóny. 7
Spojené království chce převzít vůdčí roli na liberálním volném trhu a v konkurenceschopné Evropě, kde jsou členské státy a, což je klíčové, jejich občané (jak si to původně představoval Jean Monnet) hlavními hráči. Finský předseda vlády Jyrki Katainen to velmi pěkně vystihl, když řekl: „EU bez Británie je asi jako„vepřové bez zelí". Už to není jídlo. Když se podíváte na jednotný trh, volný obchod či konkurenceschopnost Evropy, ve všech těchto otázkách Británii potřebujeme.“ S velkým odhodláním budeme budovat koalice týkající se navrhovaných reforem a budeme se snažit porozumět vašemu pohledu na specifika našich reformních návrhů. Doufáme, že budeme moci projednat tyto návrhy s dalšími členy parlamentu jiných členských států. Chcete-li diskutovat o těchto nápadech, kontaktujte nás na adrese
[email protected],
[email protected] nebo
[email protected].
8
Návrhy podle oblasti politiky 1.1.
Obchod
Musíme zajistit a rozšířit výhody jednotného trhu. Evropský parlament má sklon k více ochranářskému náhledu než Evropská komise a této tendenci je nutno vzdorovat. Potřebujeme lobování za skutečnou liberalizaci jednotného trhu v oblasti služeb. EU musí implementovat novou právní ochranu pro jednotný trh. To zajistí, že instituce EU a členové eurozóny nebudou moci diskriminovat zájmy členských států mimo eurozónu. To však vyžaduje změnu stávajících mezinárodních smluv EU. Musíme podpořit dosažení více smluv EU o volném obchodu pro státy, jako je Čína, USA, Indie a sdružení Mercosur. Toto je preferovaný postup. Pokud se však EU projeví jako nectižádostivá či neúspěšná v těchto vyjednáváních, může být nezbytné pro jednotlivé členské státy či skupiny členských států jednajících v rámci „posílené spolupráce“ vyzkoušet takové způsoby vyjednávání, které budou ambicióznější a do budoucna pomohou k dosažení smluv o volném obchodu pro služby i pro další ekonomiky. Z vývoje ekonomických tygrů jihovýchodní Asie jsme se naučili, že cesta k udržitelnosti pro chudé země vede pouze přes investice a obchod. EU by měla rozšířit tyto příležitosti i o další země a Evropané by tak měli z tohoto úsilí dlouhodobě profitovat. 1.2.
Regionální rozvoj
Fondy regionálního rozvoje EU by měly být vyhrazeny pouze pro ty členské státy, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU. To by vedlo k čisté úspoře či vyšším příspěvkům pro 23 z 27 členských států, protože by došlo k ukončení zbytečného recyklování fondů bohatšími členskými státy. Tyto bohatší členské státy musí mít volnost v usilování o svou vlastní regionální politiku. Utrácení ze strukturálních fondů v chudších členských státech by bylo rovněž mnohem víc zaměřené na výsledky a úměrné schopnosti jejich příjemců správně použít a využít tyto dotace. 1.3.
Společná zemědělská politika
Je třeba redukovat rozpočet SZP. Na 1. pilíř připadá 80 % SZP a tyto přímé platby musí být postupně zrušeny. To musí být učiněno jednotně ve všech 27 členských státech, aby nedošlo k poškození trhu a nespravedlivému rozdělení peněz daňových poplatníků. Snížení objemu přímých plateb (hlavně režim jednotné platby, který činí 70 % 1. pilíře) je zásadní, pokud chceme dosáhnout trhu čelícího SZP, která podporuje inovace a umožňuje zemědělskému sektoru EU být konkurenceschopný na globálním trhu, kde si cenová nestálost a růst nákladů na produkci čím dál více žádají reformu. Kromě snížení přímých plateb musí dojít k souběžnému omezení byrokracie a směrnic. SZP musí být politika správy půdy se zaměřením na zemědělství a ochranu životního prostředí – nikoliv nástroj sociální politiky. Cílem musí být vždy zajištění zásob potravin a ochrana životního prostředí. Reforma SZP musí uznávat všechna schémata správy, která poskytují vynikající environmentální výsledky. Proto by se měl 2. pilíř zaměřovat primárně na schémata zemědělské a environmentální správy s možností využití obchodovatelných environmentálních plateb, které by zemědělci mohli převést na jiné zemědělce, pokud nechtějí přijmout opatření ochrany životního prostředí. Díky zrušení přímých dotací 1. pilíře je třeba navýšit platby 2. pilíře určené pro ekologický dozor. 9
EU musí zrychlit návrhy na snížení sazeb na zemědělské produkty v rámci rozvojového kola z Dohá. Rovněž musí být vyvinut tlak na EU, aby ukončila bilaterální dohody o volném obchodu se zeměmi mimo EU zemědělské produkty nevyjímaje. 1.4.
Společná rybářská politika
V poslední době bylo dosaženo výrazného pokroku v reformování této dysfunkční politiky, což je vitální známka, že lze přenést pravomoci z Bruselu na členské státy, pokud existuje dostatečná politická vůle a zdravý rozum, aby se tak učinilo. Je správné, že správa rybářství je přenesena z evropské úrovně na regionální úroveň a rozhodnutí každodenního řízení v oblasti rybářství na členské státy kolem jednotlivých moří. Rovněž došlo k výraznému pokroku směrem k zákazu rybích výmětů a k zavedení maximálního udržitelného výnosu, který by při správné implementaci měl zajistit udržitelnost rybářství v EU. Stávající systém „vykládkových kvót“ je třeba změnit na nový systém „lovných kvót“ – na základě toho by rybáři byli povinni počítat do svých kvót veškeré ryby, které chytí, nikoliv jen ty, které vyloží. Komise rovněž musí předložit návrhy na registraci vykládkových kvót. Kontrola nad vnitrostátními vodami (s limitem 6 až 12 mil) by měla být navrácena členským státům a poskytnout tak zemím větší přístup k těmto vodám pro malé lodě. 1.5.
Rozpočet a instituce EU
Reforma institucí musí začít od Komise. Ambice EU na centralizaci vyústily ve výrazné zvýšení administrativních nákladů navzdory úspornosti, kterou EU požaduje od většiny členských států. Administrativní náklady je třeba snížit o 15 %, čímž by se ušetřilo 867 milionů eur ročně. To by mohlo od Komise vyžadovat po přistoupení Chorvatska zvýšení navrhovaného snížení počtu zaměstnanců z pouhých 0,5 % na 10 %. Jako další efektivní úspory lze použít snížení úrovní správy, platů, dávek a změnu věku odchodu do důchodu a důchodových podmínek. Lze očekávat, že náklady na důchody pro zaměstnance Komise se do roku 2045 zdvojnásobí na 2 biliony GBP, a je třeba poznamenat, že všichni státní úředníci v nejvyšších dvou třídách mají vyšší platy než vedoucí představitelé řady členských států, např. britský, dánský nebo finský premiér. 27 členů komise by mělo jít příkladem a změnit své vlastní platy a plánované penze. Fungování Evropského parlamentu ve třech městech musí skončit. Zrušením sídla ve Štrasburku by se ušetřilo minimálně 180 milionů euro ročně a bylo by to symbolem schopnosti EU reformovat sebe samu. Sám Evropský parlament hlasoval pro ukončení „štrasburského cirkusu“, takové opatření si však žádá změnu Smlouvy. Sekretariát Evropského parlamentu s více než 4000 představiteli zcela přemístit z Lucemburska do Bruselu. Další reformy Evropského parlamentu by měly zahrnovat odstranění nadbytečného cestovného a služeb, revizi všech ostatních příspěvků a výsad včetně zvláštní daňové sazby, povinné vykazování stvrzenek za všechny náklady a zrušení financování politických stran a nadací. Mezi projekty, které je třeba okamžitě zrušit, patří Dům evropských dějin, jehož zřízení počítá s náklady přesahujícími 150 milionů eur. Útraty za orgány EU se od roku 2010 zvýšili o 33,2 %. Vykonávají spoustu duplicitní práce a posilují spíše spolkovou agendu než princip subsidiarity. Navíc představují silný podnět k útratám peněz za ospravedlňování vlastní existence často přímou propagací sama sebe. 10
Měl by být zrušen Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a Výbor regionů. Orgán EHSV byl založen v roce 1957, nyní funguje jako „most mezi Evropou a organizovanou občanskou společností“. Představuje poradní orgán a má malý význam. Jeho rozpočet je 130 milionů eur. Výbor regionů zahrnuje členy rady, členy skotského parlamentu, welšského shromáždění a shromáždění Severního Irska. Realizace evropských směrnic prostřednictvím místních orgánů státní správy nevyžaduje samostatný orgán a měla by probíhat prostřednictvím vládního jednání členského státu. Zrušení Výboru regionů by ročně ušetřilo 85 milionů eur. Zrušení těchto orgánů vyžaduje změnu Smlouvy. Výrazné snížení rozpočtu s ponecháním pouze menší částky by vedlo k dosažení téhož. Jinak je nutná zásadní revize činností a snížení rozpočtu o 50 % jen pro důležité činnosti. Úspor je třeba dosáhnou i zrušením dvou orgánů pro lidská práva (úspora 28 milionů eur), čtyř orgánů na podporu práce a zaměstnanosti (úspora 73 milionů eur), orgánu pro bezpečnost potravin (úspora 78 milionů eur) a řady vzdělávacích a kulturních sebepropagujících orgánů (úspora minimálně 47 milionů euro). Pro všechny evropské instituce by měl platit nový zákon o svobodě informací. Všechny výdaje přesahující 500 eur je třeba zveřejnit, a to včetně diet. Účetní dvůr by měl mít odpovídající zdroje a pravomoci pro zajištění toho, že EU dosahuje takové úrovně odpovědnosti, která odpovídá světově první organizaci. Rovněž je potřeba mechanizmus, který by zamezil nárůstu libovolného rozpočtu, který by nebyl schválen Účetním dvorem. 1.6.
Sociální a pracovní zákony
Všechny země EU by měly hledat způsoby zvýšení produktivity, snížení nezaměstnanosti a podporovat růst. Přispělo by výrazné snížení regulačního břemene uloženého EU a přehodnocení pravomocí EU v této oblasti. Kompetence v oblasti všech sociálních a pracovních zákonů musí být navráceny členským státům. Směrnice o některých aspektech úpravy pracovní doby musí být zrušena, a pokud ji chtějí některé členské státy zachovat, mohou tak učinit v rámci užší spolupráce. Stejně jako nejsou všechny státy EU členy eurozóny či Schengenského prostoru, nepotřebujeme po celé EU stejná pravidla na trhu práce. Průmyslová struktura, průmysl služeb a veřejný sektor se stát od státu výrazně liší. Lidé dokončují školu v jiném věku a mají jiné tradice spolků a vzdělávání. Není rozumné, aby se malá klika v Bruselu pokoušela nařídit stejné pracovní podmínky po celé Evropě. Musíme přijmout odlišné poměry zemí EU a umožnit flexibilitu pro členské státy v rámci celoevropské strategie podpory konkurenceschopnosti a růstu. Jinak musí mít členské státy možnost úplné výjimky pro všechny existující sociální a pracovní zákony EU a články smlouvy EU věnované tvorbě takových zákonů (článek 19 a 145–161 Smlouvy o fungování Evropské unie). To je třeba zkombinovat s novou záchrannou brzdou pokrývající budoucí zákony vzešlé z oblastí politiky ve smlouvách EU, které mají vliv na národní sociální a pracovní zákony. To by umožnilo každému členskému státu, který považuje návrh ovlivňující sociální a pracovní zákony za ohrožení subsidiarity nebo důležitého národního zájmu, aby se mohl ohledně takového návrhu dovolat Evropské rady, kde by platilo jednomyslné, a tudíž národní veto. Národní parlamenty jsou nejlepším místem pro rozhodování o vhodných sociálních, pracovních, zdravotních a bezpečnostních směrnicích pro jednotlivé členské státy a jsme si jistí, že národní vlády zajistí vhodnou domácí legislativu.
11
1.7.
Finanční služby
Musíme zajistit a rozšířit výhody jednotného trhu, ochránit, co již máme, a rozvíjet další příležitosti mimo EU. Mechanizmus dvojité většiny hlasů, který brání zneužití moci ze strany eurozóny, stanovuje v Evropském orgánu pro bankovnictví velmi důležitý precedent pro rozhodování v EU. Riziko, že by Soudní dvůr mohl upřednostnit trh eurozóny před jednotným trhem, však nadále zůstává. Evropská centrální banka již požadovala, aby se zúčtovací banky se sídlem ve Spojeném království přemístily do eurozóny, aby byly možné průhledné transakce v eurech, s čímž se Spojené království obrátilo na Soudní dvůr. Pokud by Soudní dvůr v tomto případu rozhodl proti Spojenému království, zásadně by to podkopalo integritu jednotného trhu. Musí existovat nová právní ochrana pro jednotný trh. To zajistí, že instituce EU a členové eurozóny nebudou moci diskriminovat zájmy členských států mimo eurozónu. To však vyžaduje změnu stávajících mezinárodních smluv EU. Rovněž musí existovat záchranná brzda na finanční předpisy EU. Pokud některé návrhy dle názoru členských států mají nesouměrný dopad, jsou diskriminační nebo podkopávají jednotný trh, daný stát musí mít možnost se v dané věci obrátit na Evropskou radu, kde musí být uplatněno jednomyslné hlasování. To lze zkombinovat s opatřením, které by automaticky umožňovalo určitému počtu jiných členských států pokračovat v dané užší skupině v tomto návrhu, pokud si tak přejí. Stejně důležité je, aby se EU snažila rozšiřovat příležitosti finančních služeb v rámci EU i mimo ni. Musí existovat skutečná liberalizace jednotného trhu a zejména služeb. A závazek Evropské komise ochránit dohody o volném obchodu pro finanční služby na rozsáhlých rozvíjejících se trzích, které poskytují nejlepší vyhlídky pro finanční vývoz. 1.8.
Energetika
Energetická politika EU se musí zaměřit na snížení emisí uhlíku, energetickou bezpečnost a dostupnost – nikoliv na zavádění využívání obnovitelných zdrojů. Směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů z roku 2009 musí být přepracována pro maximální nákladovou efektivitu přijatých redukčních opatření, nebo zcela odložena. Časový plán v rámci směrnice o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení a směrnice o průmyslových emisích je třeba revidovat se zvláštním zaměřením na požadavek uzavřít velké uhelné elektrárny. Zejména proto, že předčasné uzavření způsobuje nepřijatelný dopad na nedostatek paliva či odolnost energetické sítě, měli bychom prodloužit jejich životnost. Musí dojít ke kompletní revizi systému obchodování s emisemi. Stávající systém penalizuje některé členské státy za jejich relativní úspěch ve snižování emisí uhlíku poskytováním levnějších povolení pro ostatní země „aby systém fungoval“ díky následnému snížení nákladů z povolení. Všechny výše uvedené návrhy vyžadují opětovné vyjednávání o směrnicích prostřednictvím pravomocí Rady požadovat derogaci či pozměňovací návrh legislativy se smíšenou pravomocí. Tyto pravomoci jsou jasně stanoveny v deklaraci 18 Lisabonské smlouvy. 1.9.
Policejní kontrola a trestní soudnictví
12
Díky naší jedinečné právní tradici „obecného práva“1 je policejní kontrola a trestní soudnictví jednou z oblastí, kde má Spojené království výrazně odlišný vztah s EU než jiné členské státy. V této velmi důležité oblasti politiky a zákonodárství se snažíme uchovat si národní demokratickou odpovědnost a odlišnou tradici obecného práva, která je pro soudní systém Spojeného království tak důležitá. Spolupráce vynucená mezinárodním právem s partnery z EU je zásadní. Spojené království však nemusí obětovat demokratické řízení politice prostřednictvím nadnárodní legislativy a nátlaku na dosažení skutečné účinné spolupráce. Spojené království musí uplatnit výjimku pozastavení Lisabonské smlouvy a spíše než zpětně vybírat zákony EU pokryté výjimkou pozastavení musíme usilovat o zajištění fungující spolupráce, která neobětuje demokratické řízení. To může zahrnovat smluvní ujednání nepodléhající interpretaci Soudního dvora, memoranda porozumění a ad hoc spolupráci. Tento přístup musí zahrnovat následující: Poskytovat pokračování praktické spolupráce při kontrole trestního rejstříku. Poskytovat pokračování spolupráce s organizací Eurojust, orgánem EU pro spolupráci a koordinaci mezi žalobci v EU ve věci přeshraničních záležitostí, a při tom se vyhnout plánům Komise na nový zákon EU poskytující Eurojustu pravomoc zahájit kriminální vyšetřování ve Spojeném království. Poskytovat pokračující funkční spolupráci s Europolem. Poskytovat pokračující podporu společným vyšetřujícím týmům na základě jednotlivých případů na základě principů uvedených v memorandu porozumění a pod konečnou soudní mocí britského nejvyššího soudu, pokud se týká činností ve Spojeném království. Vyjednat mezinárodní smluvní ujednání o vzájemném vydání mezi zeměmi EU včetně základních záruk ochrany nevinných občanů před podvrženým či pochybeným rychlým vydáním do zemí se slabším výkonem trestního soudnictví, které rovněž ponechá britský nejvyšší soud nejzazším soudním arbitrem pro vydávání britských státních příslušníků. Poskytnout pokračování a budování spolupráce na stávajících informacích v rámci Schengenského uspořádání za účelem hraničních kontrol a bezpečnostní spolupráce, aniž by bylo nutné se vázat Schengenskými zákony EU. Poskytnout pokračování administrativní spolupráce, která nevyžaduje žádný právní základ, např. výměna styčných úředníků, vedení EU protiteroristických odborníků a školení v Evropské policejní akademii, buď na dobrovolném ad hoc základu nebo na základě memoranda porozumění. Spojené království může vyžadovat vyjednání změny smlouvy EU pro zajištění výjimky zákonů policejní kontroly a trestního soudnictví EU, které Spojené království přijalo od vstoupení Lisabonské smlouvy v
1
Obvyklou odlišností mezi těmito dvěma systémy je, že systém obecného práva je zaměřen na případ, a proto je zaměřen na soud, což umožňuje prostor pro právo volné úvahy při výkonu pravomocí a pragmatický přístup ke konkrétním problémům před soudem. Obecné právo klade velký důraz na předchozí případy – precedent – které spojují budoucí rozsudky s dřívějšími případy na principu, že je nespravedlivé zacházet se stejnými skutečnostmi odlišně na základě jiných okolností. Systém občanského práva má tendenci být kodifikovaným orgánem obecných abstraktních principů, které řídí výkon soudcovského uvážení. Ve skutečnosti, přestože rozdíl v těchto dvou systémech klade důraz na precedent, je platným rozlišením, že soudci obecného práva interpretují zákony pouze tam, kde je nejasný význam, a soudci občanského práva někdy interpretují legislativu tam, kde je nejasný význam. Na rozdíl od většiny zemí s občanským právem nemá Spojené království psanou ústavu určující rozsah pravomocí exekutivy, legislatury a soudnictví a dozor ústavního soudu. Místo toho se naše ústava skládá z legislativy a praxe tvořené po staletí a obsahuje také Listinu práv ovlivňující pravomoci parlamentu přijatou v roce 1689, a v důsledku toho je nevymezená. To je výrazně odlišné od systému občanského práva, kde psaná ústava garantuje kompletní soubor pravomocí a práv pod dohledem ústavního soudu.
13
platnost, za účelem zajištění, aby Spojené království mohlo uzavírat mezinárodní smlouvy s partnery v EU pro dosažení flexibilnější spolupráce v těchto oblastech. Spojené království musí nabídnout funkční spolupráci na základě flexibilnějších smluv, která podporuje vymáhání zákonů Spojeného království, včetně kontroly jmen cestujících za účelem prevence či vyšetřování vážných trestných či teroristických činů. 1.10.
Volný pohyb osob
Právo na volný pohyb osob po EU přineslo řadu výhod. Dalo občanům svobodu pro volné studium, práci a cestování po EU a firmám poskytlo bohatší rezervu pracovních sil. Občany bývalých komunistických států je tato svoboda vnímána jako jeden z nejdůležitějších aspektů členství v EU. Zákony volného pohybu určené k usnadnění náboru pracovních sil a možnosti Evropanů pracovat však nyní umožňují zneužití některými evropskými státními příslušníky, kteří chtějí využívat lepších dávek a veřejných služeb poskytovaných v jiných členských státech. Evropská rada musí podat Komisi požadavek podle článku 241 Smlouvy o fungování Evropské unie na opětovné uvážení přístupu k sociální péči a právu na pobyt a poskytnout členským státům větší flexibilitu pro stanovení vlastních pravidel způsobilosti. Je třeba opravit směrnici o volném pohybu a zejména článek 7 tak, aby členským státům poskytovala větší volnost rozhodování pro zabránění poskytnutí nároku na dlouhodobé pobírání sociální podpory v členských státech evropským státním příslušníkům, kteří nejsou ekonomicky činní. Jsou potřeba další reformy směrnice o volném pohybu pro zvednutí hranice automatické způsobilosti na trvalý pobyt z 5 na 10 let. Další smlouvy o přistoupení k EU musí být flexibilnější ohledně řízení přechodu a provázat jejich pozvednutí na objektivnější kritéria, jako je relativní úroveň HDP na osobu v protikladu k časově omezenému řízení používanému dodnes. Smlouva o převozu vězňů EU byla sestavena za účelem umožnění zemím navracet státní příslušníky zemí EU do členských států svého občanství, nadále však zůstává otázkou, nakolik bude toto řešení efektivní. Je třeba provést revizi a dle potřeby tuto smlouvu posílit. Je třeba provést pozměňovací návrhy společného evropského azylového systému a dublinského nařízení, aby členské státy měly právo na navrácení azylantů do posledního známého členského státu EU, kde azylant pobýval, v případě, že není známa první země, přes kterou do EU vstoupili. 1.11.
Demokratická odpovědnost
Nejlepším způsobem zajištění demokratické odpovědnosti je užší propojení evropského rozhodování s národními vládami a parlamenty a skrze ně s občany. Nejlepší rozhodnutí provádí ti, kdo jsou nejblíže osobám, jichž se daná rozhodnutí týkají. A nejlepším způsobem, jak toto realizovat, je navrácení řady kompetencí zpět členským státům a přísné uplatňování principu subsidiarity. Tento dokument uvedl několik oblastí, které vyžadují změnu poměru kompetencí. Je třeba vyřešit velmi reálný problém přehlasování suverénní vlády v Bruselu na základě hlasování kvalifikované většiny a svalení zákona na národ proti vůli vlády a občanů. Obavy z tohoto problému vznesla řada členských států. Rozšíření procedury záchranné brzdy eventuálně doplněné o větší využívání „užší spolupráce“ ochotných členských států představuje jedno z možných řešení tohoto problému. Záchranná brzda by umožnila každému členskému státu, který považuje návrh za ohrožení subsidiarity nebo důležitého národního zájmu, aby se mohl ohledně takového návrhu dovolat Evropské rady, kde by platilo jednomyslné, a tudíž národní veto.
14
Další možností je rozšíření systému dvojité většiny hlasů do dalších oblastí politiky pro zajištění, že eurozóna nebude důsledně přehlasovávat členské státy mimo eurozónu. Takový nebo obdobný systém musí být hlavní prioritou reformy. Třetí možností je zlepšení systému žluté a oranžové karty zlepšením efektivity Konference parlamentních výborů pro evropské záležitosti parlamentů Evropské unie. Musí se scházet častěji a musí být naprosto nezávislá na Evropském parlamentu. Mez vydávání žluté a oranžové karty je třeba snížit a doba poskytovaná parlamentům na zkoumání návrhů musí být prodloužena. Systém oranžové karty musí být modernizován o červenou kartu, která by umožňovala většině národních parlamentů v EU zcela zablokovat návrh EU – nikoliv pouze na základě subsidiarity. Systém karet je třeba rozšířit rovněž na stávající nařízení a směrnice. Pokud například 12 národních parlamentů bude požadovat derogaci či pozměňovací návrh stávající politiky EU, Komise musí být donucena k urychlení změn návrhů. Červená karta by se mohla používat obdobně pro okamžitou derogaci legislativy EU. To by poskytovalo způsob změny legislativy EU – souboru práva EU, který se za tu dobu vytvořil. Pokud by se toto ukázalo jako neúčinné, musíme jít ještě dál a zvážit poskytnutí každé nové národní vládě příležitost k výjimce z libovolné směrnice či libovolného nařízení EU, které předchozí vlády podepsaly. Všechny nové směrnice EU navíc musí mít ustanovení o skončení platnosti (sunset clause), což je datum konce platnosti dané směrnice, pokud nedojde k záměrnému prodloužení její platnosti.
15
Projekt Nový začátek Jsme skupina nezávisle smýšlejících členů parlamentu. Naším domovem je britská konzervativní strana a hledáme spojenectví se širší skupinou politiků, podnikatelů a dalších osob po celé Evropě, kteří mají zájem o dosažení pozitivní změny v Evropě. Projekt Nový začátek chce poděkovat těm, kdo významně přispěli k tomuto manifestu, jmenovitě to byli: členové parlamentu Gutto Bebb, Nick de Bois, Therese Coffey, George Eustice, Mark Garnier, Chris Heaton-Harris, Sir Gerald Howarth, Andrea Leadsom, Charlotte Leslie, Tim Loughton, David Mowat, Neil Parish, Priti Patel a Dominic Raab. 16
Další informace naleznete na webu www.eufreshstart.org Naše principy jsou pevné, naše praktické myšlení se však neustále vyvíjí. Jakékoliv konstruktivní reakce jsou velmi vítány.
17
