Vývoj parlamentu a parlamentarismu u nás od r. 1918

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Vývoj parlamentu a parlamentarismu u nás od r. 1918 Dip lomová prá ce

Vypracovala: Eliška Valová Vedoucí práce: PhDr. Jiří Nolč

Obsah

Str.

………...…………………………………………………………… 1

1.

Úvod ..………………………………………………………………….2

3.

Tradic e par la me ntu z dob Rakouska-Uh ers ka ..………………….10

2. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

10. 11. 12. 13. 14.

Par la me nt a par la me ntar is mus ..………………………………….…3 Národn í v ý bor če skos lov e n ský – předobra z par la me ntu .….…...15

Re voluč n í Národn í s hromá ždě n í (1918 – 1920) …………. ……..18 Národn í s hromáždě n í repub l ik y Če skos lov e nské (1920- 1939) ..23 Prozatímn í státn í zř íz e n í–Státní rada československá (1940-1945) ...37

Prozatímn í Národn í s hromáždě n í (1945-1946) ….………………43 Ústavodár né Národn í s hromáždě n í (1946 – 1948) ..…………….48 Národn í s hromáždě n í (1948 – 1968) ..…………………………….54

Čes ká národn í ra da – reakc e na proces f edera l iza ce ČSSR ..…..61

Federá ln í s hromáž dě n í ČSSR (1969 – 1992) ..…………………..63

Zá n ik Če ské a Slove n ské f ederat iv n í r epub l ik y ..……………….70 Vz n ik Par la me ntu České repub l iky (1992 –1993) ……………….75

14.1. Kon st ituová n í Pos la ne cké s n ě mov n y ČR ……………………….76

14.2. Proces tvorb y Se nátu ČR ..……………………………………….79

15.

Zá v ěr ..………………………………………………………………..82

17.

Př íloh y ..………………………………………………………………84

16. 18. 19.

Res umé ..……………………………………………………………..83

Pozná mky ..……………………………………………………………93 Literatura ..……………………………………………………………97

1

Kapitola 1.:

Úvod

Každé ho Čec h a ce l ý ž ivot doprováze jí a ov l iv ň uj í ne jv y š š í státn í

orgán y, které ř ídí c hod státu, v y dá v a j í zákon y, v y h lá šk y apod.

Je n utné, a b y c h pře s ně v y me z i la t y orgán y, kter ý m i s e budu v prác i

za b ý v at. Jedn á se o státn í orgán y moc i zá konodárné.

Každý ob ča n s i k n i m na z ákla dě s v é z kuše nost i v yt voř i l v ztah – bu ďto

k ladn ý , ne bo záporn ý .

Ne vša k v š ic h n i ma j í představ u, ja k tyt o ne jv y š š í státn í orgán y pr acu j í

n e bo jaká je je j ic h f unkce.

Cíle m mé prá ce je proto ana l ý z a posta v e n í z ákonodár n ý c h orgá nů d a né

je j ic h

zakotve n í m

v ústa vá c h,

a le

s moce n ský m i pře vr at y ve s pole č nost i.

i

s le dová n í

z mě n

souv is e j íc íc h

Historie je j ic h v ý voje je n e je n z a j í m a vá, a le č asto i s lož itá. Prá ce

popisuje

v z n ik

z ákonodár n ý c h

orgá nů

od

v z n iku

s a mostatné ho

českos lov e n ské ho státu (s m ír n ý m přes a he m do dob Ra kouska-Uh erska) a ž do v yt vořen í autonomn í Če ské r epub l iky (1993) a nap l n ě n í ústav y v z n ike m Se n átu ČR v roce 1996.

Uvědomme s i, ž e se na tvorbě těc hto orgánů do znač n é m ír y podí l í me

( min i má ln ě volí me pos la n ce a se n átory ). Protože se domn ív á m, ž e je

v hodné z nát a le spoň zákla dn í úda je o Par la me ntu ČR a je ho v ý voj i, z voli la js e m s i tuto prob le mat iku za té ma s vé diplo mové prác e.

2

Kapitola 2.:

Parlament a parlamentarismus

V úvodn í č ást i práce je n ez b yt n é z m í n i t a osvět l it zákla dn í pojm y , je ž

se k da n é mu té matu v ztahuj í. Pokus m e se c h arakter izovat sa motn é podstaty

par la me ntu

a

par la me ntar is m u,

naz n ač it

f u ngová n í a z m í n it důlež it é as pekt y s n i m i souv is e j íc í.

zák la dn í

pr in c ip y

Par la me ntar is mus

Parla me ntar is mus je v podstatě s y non y me m par la me ntn í de mokrac ie .

Zpra v idla b ý v á prez e ntová n ja ko metoda uskuteč ňov á n í státn í moc i, for ma

v lá dy , v n íž e x istuje par la me nt, kter ý hra je podstatnou rol i v s y st é mu státn íc h

orgánů.

Rozdě le n í

moc i

je

za lože no

na

de mokrat ický c h

pr in c ipec h (dé mos = l id a krateó = v l áda, de mokr at iá = v láda l idu). Vešk erá moc ve státě pochá z í tedy od lidu, v iz ústa va ČR 1993,č lá n ek 2.:

(1) Lid je z droj em ve ške ré státní moc i; vyk onává ji prost ředni ctví m orgánů moci z ákonodárn é, výkonné a s oudní. Par la me nt je tedy l ide m

pověře n, a b y je j r eprez e ntova l. Zá stupc i lidu se k moc i dostá va j í pouze

volbou, mě l i b y z n át zá je m l idu a r espe ktovat je ho vůl i. De f a cto jde o spoje n í m y š le n ek s uvere n it y l idu a reprez e ntace v j e de n in st itut.

Parla me ntn í de mokrac i i lz e de f inovat n ěkolika pr in c ipy , které jsou př i

je j í m

f ungov á n í uplatňová n y . Uv eďme zde a le spoň pár z ákla dn íc h.

Každé mu jedi n c i jsou b ez v ý j i mky př iz n á na př iroze ná prá va, která jsou n edotknute lná. Ob ča n é jsou s i rov n i a mohou s e urč itou měrou podílet n a

sprá vě státu. Př i kon st ituová n í státn íc h orgán ů je klade n důra z na pr in c i p

de mokrat ické volb y ( n ee x iste n ce dědič n ý c h v ý s ad č i pouh é ho dosaze n í do f u nkce). Také moc ne spoč ív á v rukou jednoho neomeze n ě v ládnouc íh o pa nov n íka, krá le, c ís aře apod., a le je rozdě le na ( v iz dá le tr ipart ita moc i). Volbou je ustanove na i h la v a státu. Je jí f unkč n í obdob í i pra vomoc i jsou v y me ze n y zákone m.

Mez i da lš í zá sad y, které v y ja dřuj í pr i n c ipy f un gová n í de mokrat ické ho

státu, lze zařadit n apř. tyto: polit ická rozhodnut í koresponduj í s ná zore m 3

v ětš in y, a le součas n ě b y mě la db át na práv a me n š in ( ta ne mohou b ý t porušen a ), ve státě ne s m í b ýt omez e n pr in c ip s vobody a plur a l it y

polit ický c h sub je ktů. Dá le, a b y n edoc ház e lo ke z n euž í v á n í l ide m s v ěře n é moc i, je tato v láda omeze n a na dobu urč it ou. Podle T. G. Masar y ka

je

jádre m

de mokrac ie

dis kus e. Přesa hu je

z polit ické s f ér y i do každode n n í r ea l it y : „ De mokr ac ie n e n í pouze for mou státn í, n ý br ž také metodou vše ho veře j n é ho a soukromé ho ž ivota, je n ázore m na ž ivot…“ 3 8 )

Způsob, jaký m se úč ast n í l idé na v ý kon u státn í moc i, je j í rozdě le n í me z i

n e jv y š š í státn í orgán y a je j ic h v ztah y, r ea l iz ace v lád y, je v de mokrac i i dvoj í: 1.

De mokra c ie

př í má.

Je

to

prvotn í

for ma

de mokrat ické ho

rozhodová n í. Jed in e c s e př ímo úč ast n í tohoto procesu, kter ý prob íh á jako

h la sová n í s mož nost í odpovědí a no – n e. Nee x istuje zde je ště osoba zastupite le.

V souč as n é

době

je

ne j marka ntně jš í m

proje v e m

př í mé

de mokrac ie re f ere n dum ( lat. referendus zn a me n á vě c, o které má b ýt

podána zprá v a). B. Ba x a v y me zuje v kn i ze Parlame nt a parlame ntari s m re fer e ndum takto: „Re f er e ndum v n e jš ir š í m s m y s lu z n a me n á př í m ý proje v n ároda prostředke m v šeob ec né ho h lasov á n í“ 3 1 ) de mokrac ie

je

i

da lš í

l idové

Da lš í for mou př í mé

h la sov á n í - ple b is c it,

ve které m

se

ob y v ate lstvo v y ja dřuje k z á važ n é pol it i cké otázce, např. o př ipoje n í

k jin é mu státu. Rozdíl me z i ple b is c it e m a re f ere nde m spoč ív á v př edmětu,

o ně mž s e h la su je. Re f ere nda se v ětš inou tý ka j í z mě n zákonů, popř. ústav y, z at ímco ple b is c it otázek mé ně z á v až n ý c h. 2.

De mokra c ie za stupite lská je j iž pokroč ile jš í for mou de mokrac ie .

Rea l iz uje s e zpra v idla z prakt ic ký c h důvodů ( nere á l nost „ komun ik ace “

me z i větš í m počte m l idí). Zá mě r ně je v lá da s věře n a s boru z astupite lů, kteří jsou n a urč ité, č as e m ohra n ič e n é obdob í, vole n i. Volb y jsou procese m

ta jn ý m,

s vobodn ý m,

v šeob ec n ý m,

rov n ý m

a

př í m ý m.

Za stoupen í m ne bol i repr es e ntac í rozumí me, podle Ba x y , „ poměr, n a zák ladě které ho jedn a osob a (zá stupce) je dn á j mé n e m j i n é osob y n e b v íc e

4

osob jin ý c h ( za stoupen ý c h), takže proje v vůle on é osob y p lat í za proje v vů le této resp. těchto.“ 3 2 ) Pos la n ec

Ab y moh l i b ýt obča n é z vole n i do řad repreze nta ntů národa – pos la nců,

se nátorů apod. (dá le je n pos la n ců) - mus e jí s plňov at urč itá kr it ér ia. Tyto požada vky k práv n í m

se ob v y k le t ýka j í státn í př ís luš nost i, vě ku, způsob i lost i

aktům,

in kompat ib i l it y

f un kc í

apod.

Všeob ec n ě

bývaj í

n az ý v á n y požada vky vol it e lnost i. Mez i da lš í skuteč nost i, které vol ite ln ost v ně kter ýc h státech ov l iv ň uj í mohou patř it účast i že n na v ládě), rotace (tj.

např. poh la v í (prob le mat ik a

kol ik vole b n íc h obdob í může b ýt ve

f u nkc i), a le i n á bože nst v í č i v zdě lá n í.

Počet pos la n ců je růz n ý . Ex istuj í dv a zákla dn í pr in c ipy , kter ý m i je

stanove n. Stá lý počet posla nc ů b ý v á de f inov á n ústavou ne bo zákone m,

zat ímco poh y b l iv ý v y c h áz í z pře s ně sta n ove né ho množst v í ob y v ate l pro z vole n í je dnoho pos la n ce.

Vztah, kter ý volb a m i vz n iká me z i vol ič i a vole n ý m i se n az ý v á ma n dát. Slovo pochá z í z lat in y a má v ý z n a m pln á moc, pověře n í, z moc ně n í a pod. Jose f Zi me k ve s v é pub l ikac i Ústavnost a čes ký ús tavní v ývoj popisu je 3 druh y ma n dátů: 1) Man dát repreze ntativ n í – „zá kladní “ t y p ma ndátu, je v y koná v á n v z á j mu l idu, zá stupce n e n í l idu odpověd n ý , pouze z morá ln íh o

h le dis ka, a n e můž e b ý t odvolá n před uply n ut ím vole b n ího obdob í. 2) Ma ndát imperat iv n í

- je c h arakter ist ic ký polit ikovou odpovědnost í vůč i

s v ý m vol ičům 3) Ma n dát v áz a n ý – z v lá š tn í druh ma n dátu, kter ý b y l n a n aše m úze m í v plat nosti v 60. letec h. Je s pec i f ický t ím, že z astupite l mů že b ýt kontrolová n a popř ípadě odvolá n i pře d uply n ut í m vole b n ího obdob í.

V České repub l ic e s kláda j í pos la n c i a s e nátoři tz v. ma n dát voln ý .

Pos la n c i n e mohou b ýt bě h e m s vé ho působ e n í, které vz n iká dne m z vole n í,

z fu nkce odvolá n i a n e jsou s v ý m vol ič ům odpovědn i. Ma ndát vz n ik á volbou a za n iká z a těchto podmín e k: s lož e n í s l ib u s v ý h radou, odmít nut ím

s lož it s l ib , dobrovoln ý m vz dá n í m se ma n dátu, upl y n ut ím vole b n ího

5

obdob í,

rozpuště n í m

pos la ne cké

s n ě mov n y,

n es luč ite ln ost i f unkc í n e bo úmrt ím pos la n ce.

poruše n í m

z ákona

o

Ab y moh l i pos la n c i n ez á v is le v y koná v at své pov in nost i, jsou c hrá ně n i

i mun itou. Imun ita z n e mož ň uje trestn í postih pos la n ce a je ho př ípad n é

st íhá n í. Může b ý t a b solut n í ( ide mn ita), dík y n íž ne lz e pos la n ce ( n ikd y )

postih nout pro to, jak v obou s n ě mov n ác h a je j ic h orgá nec h h la sova l. Pos la n ec odpov ídá z a s v é proje v y uč in ě né na půdě par la me ntu pouze d isc ipl i n ár n í pra vomoc i Pos la ne cké s ně m ovn y, a proto za ně ne mů že b ý t st íhá n.

Vlast n í i mun ita je pojata jako ne mož nost trestn í ho post ihu pos la n ce,

odmít n e- l i komora souh la s s e st íhá n í m. V tomto případě je trestn í odpovědnost n a vžd y v y louče n a.

Pakl iže b y l pos la n e c zadr že n př í mo př i

pác há n í trestné ho č in u ne bo be zprostředn ě poté, mů že b ýt z adrže n. Pokud

n edá předseda komor y souh la s k je ho odev zdá n í soudu do 24 hodin, je po up l y n ut í této dob y propuště n. Sn ě mov n a n a s vé př íšt í sc hůz i o je ho st íh á n í rozhodne s koneč nou platnost í.

Skutečnost i, které se pos la n ec doz vě dě l př i v ý ko nu s vé ho „ povolá n í”,

n e n í pov in e n n ikomu sdě l it a toto právo mu zůstáv á i po skonče n í vole b n ího ob dob í. Jedin ý

pos la n ec

má

v šak

n eob v y klé,

kdy ž

doc ház í

k

v pos la n ecké

s n ě mov n ě

je n

ma lou

prav děpodob nost, že se mu podař í pr osadit s v é n á vr h y . Ne n í proto v yt váře n í

růz n ý c h

sdruže n í

pos la nců.

Ne jča stě j i vz n ika j í pos la n ec ké klub y pol it ic ký c h stra n. Jde o sdruže n í pos la n ců, kteř í c htě j í prosazov at obdob n é polit ické ide je a s měr v ý voje státu.

A co je v la stně podstatou č in nost i pos l a nce ? „ Prá v n í status pos la nc e je

dá n souhr ne m prá v a pov in nost í.“ 3 3 ) Zákla dn í m v ý c hodis ke m je rov nost me z i pos la nc i. M ez i prá va patří z e j mé n a: účast n a zákonodár né m proce su,

volit e lnost do orgánů par la me ntu, v y stupová n í v prostorách pos la nec ké s ně mov n y , akt iv n í úča st n a je dná n í orgá nů, prá vo podá vat s kupinov é n á vr h y.

Vůč i

orgánům

moc i

int er ve nov at ne bo interpe lov at.

v ý kon n é

smí

požadovat

in for ma ce,

6

Totéž v podobné m z ně n í plat í i pro se ná tory. Par la me nt

„J iž Proh lá š e n í prá v č lověka a ob ča na … z 26. srp na 1789 pojí má v ů be c

zákon ja ko v ý raz v šeobec n é vůle a př iz n á vá obča n ům prá vo brát i

účaste n stv í zástupců.“

na

34)

zadě lá v á n í

zákonů

buď

př ímo,

buď

prostředn ict v í m

Suv ere n ita l idu je z pra ktický c h důvodů repre ze ntová n a

skupinou z astupite lů, z vole n ý c h v e s vob odn ý c h, v šeo bec n ý c h, rov n ý c h , př ím ý c h a ta jn ý c h volb ác h. Ne jv y š š í za stupite ls ký orgá n ( v repub l ikác h a par la me nt n íc h de mokrac i íc h ) je par la me n t.

„Par la me nt ne bol i s bor zastupite ls ký je st orgáne m státn í m: proje v y vů l e

je ho, pokud se dě j í způsobe m ústa vou předepsa n ý m, m a j í ná le ž it é m ísto v e skladb ě státu, plat í za proje v y vůle sa motn é ho státu.“ 3 5 ) Uvědom me s i

a le, že „ par la me nt … v y pl ý v á s ice př ímo z ústa v y, a le ústa vou n e n í d á na j iž také je ho e x iste nc e ; ústa va s a ma par la me nt ještě netvoř í.“ 3 6 )

Znaků par la me ntu jako legis lat iv n ího orgánu s v ý s adn í m postave n í m

v rá mc i státu e x istuje h ne d ně kolik 3 7 ) : náz e v, s íd lo, m ísto v soustav ě

státn íc h orgánů, zř íz e n í, usta ve n í, nár oky n a v ý kon f un kce, s lože n í orgánu, struktura, vn itř n í orga n iz ac e, pravomoc i

a

for m y

č in nost i,

působ nost, organ iz ač n í pra v idla č in nost i, postave n í č le n ů orgá nu, for m y odpovědnost i z a v ý kon s věře n é fun kce.

Název je odvoze n z f ra n couzské ho s lova par leme nt z n a me n a j íc íh o

rozpravu. Dis kus i v íce osob n az n ačuje u n ás v e l m i d louho a s ob mě n a m i

už ív a n ý ná ze v – Národn í s hromá ždě n í. Sí dle m par la me ntů b ý v á zpra v id la

h la v n í mě sto státu. Parla me nt y jsou zř izová n y ú stavou a usta vová n y volb a m i. Postave n í par la me ntu v e státn í sprá v ě a je ho vzta h y k moc i v ý kon né

jsou

odliš n é.

Nároky

na

v ý kon

funkce

jsou

de f inov á n y

v požada v ku volit e lnost i do pos la ne cké fun kce. Podl e struktury lz e rozdě lit par la me nt y na un ika mer á ln í – j ednokomorové a b ika mer á ln í –

dvoukomorové. Protože par la me nt z pra v idla m ív á větš í počet č le nů,

us nadň uj í v n itř n í orga n iz ac i ř íd íc í a pomoc né orgán y ( v ý bor y , kom is e).

Do pravomoc í par la me ntu patř í zákonodárn á a ústa vodár ná č in nost a 7

in ic iat iv a, vrc holn é ř íz e n í státu a kontrola . Působ nost má omeze n ý rozsa h,

rozliš uje me j i na osob n í, č asovou, prostorovou a vě c nou (tj. ústa vodárnou, zákonodár nou, organ iz ač n í, in ic iat iv n ě pol it ic kou, kontroln í a v n itř n í).

Organ iz ač n í pra v idla pro jedná n í pa r la me ntu jsou ome ze n a dvě m a

způsob y : ča sově, t j. č in nost zákonodárn é ho sboru je ome ze n a n a tzv. vole b n í obdob í, př ič e mž plat í pr in c ip dis kont inuit y , a procedurá ln ě – př i le g is lat iv n í m procesu je n utné ř ídit s e pra v idl y da n ý m i z ákone m.

Vn itř n í je dnac í řády e x istov a l y n a n aš e m úze m í j iž od roku 1861. Liš í

se pouze v m íře rozpracová n í. Tato prav id la mohou b ýt ustanove n a v růz n ý c h

for má c h

–

par la me nt n í z v y klost i.

zákon ec h,

s n ě m ovn íc h

us n es e n íc h

n e bo

jako

Už it í moc i par la me ntu s věř e né ne n í n eome ze n é. Par la me nt ja ko ne jv y š š í

zastupite ls ký s bor má mez i státn ím i orgán y v ý s adn í postav e n í. Je ho zák ladn í úlohou je př i j í má n í zákonů, ústav n íc h zá konů, popř. ústav y . Kromě z ákonodár né moc i je v je ho pra vomoc i kontrola moc i v ý kon né. Vláda je Pos la n ecké s ně mov ně odpovědn á .

Součas ně je moc z ákonodár ná n ezá v is lá na moc i v ý kon né a soudn í. J sou

n a vzá je m sa mostatné, ne mohou b ý t dr uhou na hr aze n y, a le př itom se n a vzá je m kontroluj í. J iž fr a ncouz ský f i lozof a pol itolog 18. stolet í -

Char le s Luis de Montesquieu - dě l í moc ve státě n a z ákonodár nou ( legis lat iv u), v ý kon nou (e xekut ivu) a s oudn í ( just i c i). Podstatou trojí

dě lb y moc i (tr ipart it y moc i) je v yt vořen í s y sté mu vz á je mn ý c h brzd a v y v a žová n í, a b y se r iz iko je j ího z n euž it í s n íž i lo n a m in i mum. Legis lat iv a

ja ko je din á v y dá v á zákon y. Exekut iv a je může poza sta v it ( např. pr ez id e nt repub l iky ) a uv ádí je v ž ivot. Just ice doh l íž í n a korektnost postupů a n a dodržován í ústa v nost i.

Parla me ntn í for ma v lád y v z n ika la postupn ě. Prv n í z m ín k y o par la me ntu,

ja ko in st ituc i, poch áze j í z 11. stolet í z Fr a nc ie a An gl ie. Vý voje m se vš ak

zce la odl iš i l y . Na úze m í Če ské repub l iky se s etkáv á me s par la me nte m a ž v roce 1861, kdy je konst ituová n Říš ský s ně m, je n ž mě l b ýt porad n í m

orgáne m pa nov n íka. Historický m v ý voje m s e par la me nt postupn ě dostá vá 8

do popředí a je ho poz ice v s y sté mu státn í sprá v y n a b ý v á na důle ž itost i.

V součas nost i má ja ko jedin ý postav e n í in st itutu konst ituuj íc íh o č esk é zákon y .

Za par la me nt můž e me považovat i rakousko-uher skou ř íšs kou radu,

ačkoliv mě l c ís ař prá vo v eta a pa ns ká s ně mov n a f un gova la n a dě dické m a

j me nova c í m pr in c ipu. J ist ý m druhe m pa r la me ntu b y l y i z e ms ké s n ě m y , přestože

mě l y

omeze n é

pra vomoc i,

v ole b n í

s y sté m

byl

kur iov ý

a

n ee x istova lo vš eobe c né vole b n í prá vo. Sporn ý m i př ík la dy par la me ntů jsou i Re voluč n í Národn í s hromáždě n í z let 1918 - 1920, Prozatímn í Národ n í s hromá ždě n í z let 1945 - 1948 ne bo Če ská národn í rada (1968 - 1971). A par la me nte m b y l y i n e jv y š š í státn í orgá n y komun ist i c ké ér y, které b y l y vole n y podle společ n ý c h ka ndidátek Národn í f ront y.

I přestože tyto for my par la me ntu jsou v rozporu s v iz í státu za lože né m

n a de mokrat ic ký c h pr in c ipec h a ne splň uj í zákla dn í požada v ky s vobod y ,

rovnoprá v nost i a s vrc hov a nost i (apod.) ja ko u „ moder n íc h “ státoprávn íc h teorií, b y l y uz n á vá n y ja ko plnohodnotné a ne zpoc h y b n it e ln é státn í orgá n y .

Je tak na pr v n í poh le d patrné, že par la me ntar is mus ne b y l v ždy vládo u

lidu, lidem a pro lid ( Abra h a m Li n coln) a k součas n é mu de mokrat ick é mu pojet í dospě l až postupe m dob y .

Podív e j me s e n y n í, jak se par la me nt a par la me ntar is mus v y v í je l y n a

n aše m úze m í, a že budová n í státu na de mokrat ic ký c h a par la me ntn íc h pr in c ipec h ne b y lo v ždy v rukou l idu, ja k sta novu je ústav a, a le v moc i v y v ole n ý c h , kteř í s i toto právo na urč itou dobu osvoj i l i.

9

Kapitola 3.:

Tradice parlamentu z dob Rakouska–Uherska

Přestože

ústředn í m

té mate m

prác e

je

v ý voj

par la m e ntu

a

par la me ntar is mu až po vz n iku s a most atné ho če skos love n ské ho státu v roce 1918, pova žuj i z a důle ž it é z m í n it z de a le spo ň ve struč nost i počátk y ústav n ího v ý v oje če ské ho státu, které spada j í do po lov i n y 19. stolet í a

jsou spoje n y s rozpade m Ra kouska-Uh erska, protože mě l y také v l iv n a budová n í nové ho sa mostatné ho státu.

Revoluč n í léta 1848 – 1849 se ne v y h n ul a a n i h a b s burs ké mon arc h i i. Pod

tla ke m dob y, z e j mé n a kvůl i e ma nc ipac i obča nů, b y l donuc e n odstoupit z f u nkce ka nc lé ře Lothar M ettern ic h. Pa nov n ík s l í b i l v yt voře n í nové ústa v y (15.3.1948), která mě la n a hradit dosa v adn í a b solut i st ic ký r ež i m v lád y.

Tyto prvn í pokus y pře dz na me ná v a j í v z n ik kon st ituč n í monarc h ie a

součas n ě postupn ý pád monarc h ie a b solutn í. Moc pa no v n íka je postupn ě omezov á na, už n e n í n edě l ite ln á a neom eze n á.

Ke s lo vu se h lá s í l id,

požaduje úča st na v ládě, rov nost obča n ů před zákone m, s vobodu tisk u, zruše n í podda n stv í a mnoh á da lš í prá va.

Du b nová ústav a 1848 – tzv. Pi l lers dorfov a

I přes s l ib pa nov n íka, ne b y la nová ústav a v y pra cová n a s úča st í l idu (t j.

for mou jedn á n í de le gátů ze msk ý c h s n ě mů), ale š lo o ústavu oktrojov a nou, da nou shora. Je j í m autore m b y l tehde jš í m in istr v n itra F. X. Pil ler sdorf.

Ústava plat ila pouze pro rakouské ze mě, ne v zta hova la se n a Uhr y ,

Chorvatsko a Lomb ardsko-Be n átsko. Čes ké ze mě pova žova la za pou hou prov in c i i ř íše a n euz n a la je j ic h autonomi i a n i h istor ická prá v a.

Sedm h la v n íc h č ást í ob sa hov a lo c e lke m 59 §. Pojedn á va la ze j mé n a o

postave n í c ís ař e a ustavova la n ěkterá ob ča n ská a po lit ic ká prá v a l idu,

n apř íklad rov noprá v nost v y z n á n í, a le i n árodnostn í, s vobodu tisku n e bo l istov n í ta je mst v í.

10

Ústava na vr hova la v yt voře n í dvoukomorové ho par la me ntu, v ně mž mě l a

b ýt horn í s ně mov na j me nová n a a doln í s ně mov n a vole n a. Vole b n í řá d (v y dá n 8. května 1848) vš ak nedovolova l účast n it s e vole b v še m ob ča nů m b ez rozdílu a z a j iš ťov a l pr iv i le gov a né postav e n í š le c ht y.

Zveře j n ě n í vole b n ího řá du v y vola lo bouř livou de mon strac i vrc hol íc í 15.

kv ětna 1848 . Pa nov n ík j iž n á s leduj íc í de n v y da l proh lá š e n í, ž e ústav a v tomto zně n í je pouh ý m podklade m pro budouc í je dná n í ř íš ské ho s n ě mu. Dá le zruš i l horn í s n ě mov nu a jednokomorov ý ř íš sk ý s ně m proh lá s i l za ústavodár n ý .

Nov ý (z vole n ý ) Ústavodár n ý ř íš sk ý s ně m za há j i l s voj i č in n ost 10.

čer ve n ce 1848. Kvůl i re voluč n í s ituac i v e Vídn i pokračov a l v tvorb ě ústav y n a zá mku v Kroměř íž i.

Cíle m Kroměř íž ské ho s n ě mu b y lo v y pr a cová n í nové ústa v y . V ná vr h u se

ob je v i l y pře de v š í m požada v ky na dě lb u zákonodár né moc i mez i ř íš s k ý

s ně m a z e mské s ně m y a moc i v ý kon n é me z i ř íš skou v lá du a ze mské v lá d y .

Požada vek suv ere n it y l idu (a z toho v y pl ý v a j íc í moc i) b y l uz ákon ě n h n ed

v § 1. Z h ledis ka prá v n íh o ob sa hova l n á vr h ústa v y v e s vé druhé čá st i nově i soubor základn íc h pr á v a s vobod obča nů .

Parla me nt b y l opět na vrž e n dvoukomorov ý. J e ho ústředn í poz ic e

v rá mc i

ř íše

mě la

podpořit

ce ntra l is mus.

Ústava

se

t ýka la

pouz e

rakouský c h ze m í, t j. b ez Uher a se v er n í Itá l ie. Úze m í monarc h ie b y lo rozč le n ě no na 14 ze m í, č eské ze mě se s klá da l y ze 3 s a mostatn ý c h čá st í.

Návr h ústav y v ša k ne b y l n ikdy v koneč n é podobě projedn á n a sc h v á le n .

Cís ař Fr a nt išek Jose f I. nec h a l s ně m rozpust it a n ás i l n ě roze h n at, důvode m b y lo kon statován í, že s ně m n e b y l sc hope n za tak dlouhou dobu sp ln it s vůj úkol a r akouská monarc h ie je n adá le ce ntre m n epokojů a bouř í. Rozhodl se proto v y h lá s it v lá dou př ipra v e nou oktrojova nou ústa vu. Břez nová ústa va 1849 – tzv. Stadionov a

By la v y h lá š e na pa nov n íke m be z vědom í a projedná n í s n ě mu. Autore m

se sta l m in istr v n itra, hra b ě Fra nt išek Stadion. By la v y h lá še n a de n po

11

rozpuštěn í s n ě mu, tedy 7.3.1849, a le datov á na b y la jako c ís ařův ma n i f e st o rozpuštěn í ř íš s ké ho s ně mu 4.3.1849.

Ústava utuž ila ce ntra l ist ickou orie ntac i monar c h ie. Plat ila i pro Uhr y a

se ver n í Itá l i i. Je dnotliv á úze m í mě la tv ořit ce lek s jednotn ý m ř íš sk ý m obča n stv í m. Cís ařská hodnost se sta la dědič nou a pra vomoc i c ís ařov y

osob y b y l y opět posíle n y a upe v n ě n y . O zákonodárnou moc se d ě l i l s d voukomorov ý m ř íš s ký m s n ě me m a č ásteč ně i s e s ně m y ze ms ký m i.

Součas ně b y la k ústa vě v y dá n a l ist in a zákla dn íc h prá v ob ča nů, která

obdob ně ja ko ústava ne b y la res pektová na a rea l izov á na.

Jak j iž b y lo ře če no, ústa va n ikdy n e b y l a platn ý m prá v n í m dokume nte m.

Postupnou porážkou revoluc e a odez n í v á n í m r e voluč n í c h n á lad se zdá l a

b ýt př í l iš v e lký m ústupke m ze stran y pa n ovn íka. 31.12.1851 je zruše n a a

dochá z í k ná stupu tzv. ba c hov ské ho a b s olut is mu. Ob ča n ská prá v a b y l a zruše n a také a to tzv. s i lv e strovský m i pate nt y.

Kv ůl i v á le č n ý m neúspěc hům, f in a n č n í m u v y č erpá n í a polit ické mu nap ět í

uv n itř mon arc h ie muse l c ís ař m in istra Ba c ha propust it (1859), je ho

odchod se sta l s y mbole m pádu a bsol utis mu a postupn ý m ná vr ate m k ústav nost i.

20.10.1860 v y da l c ís ař uvozovac í ma n i f e st, kde zdůvodn i l předc hoz í

a bsolut is mus, a souča s ně s n í m i diplom , ve které m př is l íb i l prov ede n í z mě n a v y pra cová n í da lš í ústav y.

Únorová ústava 1861 – tzv. Sc h mer l in gov a

Ústava b y la v y h lá še n a 26. února 1861. Hla v n í měrou s e n a je j í m

v yt voře n í

podí le l

m in istr

Anton

z uvozov ac ího pate ntu a 48 př íloh.

v on

Sc h mer l in g.

Skl á da la

se

Základn í m státn í m zákonodár n ý m s bor e m ustanov i la ř íš s kou radu ja ko

dvoukomorov ý orgá n. Ta se dá le č le n i la na už š í (pos la n c i neuh erský c h

ze m í) a š irš í ( v š ic h n i pos la n c i), která se mě la se j ít př i je dná n í o spole č n ý c h z á lež itostec h ce lé mon arc h i e. To se v šak n ikdy n esta lo.

12

Naopak rozdě le n í s n ě mov n y předz n a me n a lo zrod dua l is mu v rakousk é mon arc h i i.

Parla me nt b y l opět rozdě le n na pa n skou s ně mov nu, v n íž za seda l i

děd ič n í č le nové a pérové (t j. j me nov a n í c ís aře m n a dož ivot í), a na pos la n eckou s n ě mov nu, je j íž č le n y vol i l y ze mské s n ě m y. Vole b n í s y sté m b y l kur iov ý.

V určit ý c h s ituac íc h př ipust ila ústa va mož nost pa nov n íka v lá dnout be z

par la me ntu.

Ústava pojatá c e ntra list icky soustředi l a větš in u zá konodár né moc i do

rukou říš ské rad y a c ís aře, z e ms ké s ně m y dis ponova l y je n omeze n ý m i

pravomoc e m i v me z íc h ř íš ský c h z ákonů jako např. zákon y o věc ec h školský c h.

Dokume nt n eobs a hov a l požada ve k uz ná n í z ákladn íc h obč a n ský c h prá v. Nás leduj íc í léta jsou ve z n a me n í boje proti rakouské mu c e ntra lis mu.

Ústav a b y la dík y n ekompromis n í mu postav e n í uh erské ho s n ě mu 18 65

odvolá n a. Situace s e v y h rotila po porážce Rakouska v prusko-rakouské

v á lce v roce 1866. Z h ledis ka ústa v nost i v y v r c holi l proce s dua l iz ac e státu a v z n ikla kon cepce rakousko-uh erské ho soustátí. Pros incov á ústa va 1867

Základn í pr i n c ipy dua l ist ic ké mon arc h ie s c h vá l i l a ř íš ská rada 21. 12.

1867 a soubor několika dokume ntů b ý v á souhr n ně oz na čová n jako tzv.

pros incová ústav a. Říš e b y la rozdě le n a na dvě v podstatě sa mostatné

sprá v n í je dnotky s v la stn í m i par la me nt y a v láda m i spoje né posta vou pa nov n íka. Liš i l y s e i n á z v y . Na je dné stran ě e x istova lo Krá lovst v í a

ze mě n a ř íš ské radě za stoupené na druhé Krá lov stv í uher ské. Pod

spole č n ý m n áz v e m z ača la v y stupovat až od roku 1868 jako Říš e rakouskouh erská.

Ústava b y la de f acto for má ln í m pokračová n í m ústav y z roku 1861.

Dvoukomorové ř íš ské radě př ib y l i i kontroln í kompete nce. Nov ě s i moh l a

13

ze s v é ho středu vol it předsedu a m ístopředse du. Čle nové v lá dy j í b y l i odpovědn í.

J iž po někol ikáté b y la for má ln ě za v ede na a rozš íř e na v šeobec n á prá v a

státn íc h obč a nů. Př ipome ň me a le spoň n ěkterá: s voboda s lov a, tisku, n á bože nská s voboda, právo s hromaž ďov at se n e bo národn í rov noprá v nost. 2. dub na 1873 b y la ústa va dopln ě na

zákon e m o př ím ý c h volb ác h do

ř íš ské rady. Dř ív e tato kompeten ce př ís luše la ze ms k ý m s n ě mům. Počet pos la n ců vzrost l z 203 na 355. Nov ě př ib y la i čtvrtá vole b n í kur ie. Tento dokume nt b ý v á někd y n az ý v á n dub novou ústavou 1873.

Pros incov á ústava r akouské ř íš e v stoupila do h istor ie ja ko prv n í, je ž

n e b y la oktrojov a ná, a le př i jatá ř íšsk ý m s n ě me m. Ve s vé postatě za lož i la pr in c ipy

konst ituc ion a l is mu

mon arc h ie. Tyto pr inc ipy

a

par la m e ntar is mu

na

úze m í

rakousk é

j iž b y l y za c hová n y a přetrva l y (a le spoň

for má ln ě ) až do konce monarc h ie v roce 1918. Pros in cová ústav plat i la pouze

v Předl ita v sku

(Rakousku),

k revoluč n í ústavě z roku 1848.

Uh ersko

(Za l it a v sko)

se

vr át ilo

14

Kapitola 4.:

Národní výbor československý – předobraz parlamentu

Po s mrt i Fra nt iška Jose f a I. na r akouský trůn na stoupi l nov ý c ís ař Kare l

I. I přesto, že z mír n i l polit ic ké repre s e uv n itř mo narc h ie, ne moh l j i ž zasta v it je j í v n itř n í polit ický rozpa d. J iž v roce 1914 se spoj i la soc iá ln í

de mokrac ie s ostatn í m i če ský m i a morav ský m i stran a m i a spole č ně

v yt voř i l i je dnotn ý pol it ick ý tá bor naz v a n ý Česká státoprávn í de mokra c ie.

V le dnu 1918 př i ja l i če št í pos la n c i ř íš s ké rady a ze ms ký c h s ně mů (tzv. ge nerá ln í

s ně m)

Tř íkrá lovou

deklara c i,

v n íž

z veř e j n i l i

požada v ek

sa mostatné ho če skos lov e ns ké ho státu. V dub n u 1918 v Ob ec n í m domě v Praz e probě h la s la v nostn í „ n árodn í př ís a ha “. V květ nu 1918 n ás le dov a l y da lš í

s la v nost i ( n apř. k v ý roč í za lož e n í Národn í ho div ad la), které

probouze l y da lš í v l n y ma n i f e stac í a odbojů .

Po uzná n í Českos lov e n ské národn í r ady v Pař íž i 29. čer v na 191 8

„ v z n ikl “ v Praz e v sobotu 13. čer ve n ce 1918 na podnět M as ar y ka Národn í

v ý b or če skos love n ský (zkr áce n ě naz ý v a n ý Národn í v ý bor), kter ý se t ímto postav i l do če la domá c ího polit ické ho „ boje “. Národ n í v ý bor e x istov a l v odliš n é podobě j iž v roce 1916. Vzh le de m k je ho souh la s n é mu postoji

s rakouskou v lá dou se v šak prot i ně mu utvoř ila opozice a je ho č le nov é n a

s vé f unkc e re z ignov a l i. V čer v e nc i 1917 tak s konč i l a je ho pol it ick á č in nost.

Národn í v ý b or ne vz n ikl de mokrat ic ký m i volb a m i, protože to s ituace

n eu mož ňova la. Re voluč n í c h aos a v e l m i r y c h l ý s le d udá lost í v y kona l i s v é. Vz n ikl tak nov ý orgá n b udouc í státn í moc i be z volb y l idu. Je ho zrod b y l akte m re voluč n í m. Re voluce to ale b y la pokojná, bez z br a n í a ná s i l í.

„Nov ý “ Národn í v ý bor př i pře v zet í moc i v ř íj n u 1918 přede v š í m

dek larov a l s vé c í le: „Pos lá n í Národn ího v ý boru če skos lov e n ské ho je dá no př íkaze m dob y : V sousta v né prác i s hromažďovat, pořádat a vést v šec h n y duše v n í,

morá ln í

a

h motné

síly

v ná rodě

k dosažen í

toho,

co

15

je

n e js v ětě jš í m, nez adate ln ý m prá v e m ka ždé ho národa, a co ne může b ýt a

n e bude odpír á no také národu na še mu: právo se b eurče n í v sa mostatné m, de mokrat ické m státě českos lov e n ské m s v la stn í sprá vou v e v la stn í m domě a pod v last n í s vrc hova nost í.“

1)

Zatímco de le ga ce Národn ího v ý boru ( v če le s Kra m ář e m a Klof á če m)

je d na la o kl íčov ý c h otázkác h budouc íh o státu v Že ne v ě, předsta v it e lé Národn ího

v ý boru

v Praze

v y h lá s i l i

28.

10.

1918

sa mostatn ý

českos lov e n ský stát s lov y : „Sa mostatn ý stát českos love n ský v stoup il

v ž iv ot.“ 1 3 ) Sa motn ý stát b y l „ uz ákon ě n “ provolá n í m Národn í ho v ý boru,

které se jme n uje „ Lide č es kos love n ský “ (z n á m ý m též pod náz v e m Ma n i f e st čes kos love n ské ho l idu). J í m b y lo oh lá še no

pře vz et í moc i ve

státě: „Národn í v ý b or, n ada n ý důvěrou v ešker é ho lidu če skos lov e ns ké ho, pře ja l jako jedin ý a odpovědn ý č i n ite l do sv ý c h rukou sprá vu s vé ho státu.“ 2 )

národn í v ý bor s e zde představuje jako s vrc hova n ý orgán státn í

moc i a také jako předsta v ite l je dnomy s ln é vůle n ároda.

Nen í zde popsá na budouc í for ma státu. Tu b y mě l urč it Národn í v ý bor

spole č ně s Če skos love n skou n árodn í radou v Pař íž i.

Konec dokume ntu obsa h uje i mperat iv, s n ad a b y nep a nov a l y poch y b nost i

o je ho platnost i: „ Podrobte se b ez v ý h r adn ě rozkazu Národn íh o v ý boru.“

3)

Za Národn í v ý bor l ist in u podepsa l i tz v. muž i 28. ř í jn a – F. Soukup, A. Šve h la, J. Stříbr n ý, A. Ra š ín a V. Šrobár.

V tomto oka mž iku s e součas n ě Národn í v ý bor proh lá s i l z ákonodár n ý m

orgáne m v tz v. recepč n í m zákon u (t j. zá kon č. 11 Sb. z. a n. z e dne 28.

10. 1918 o zř íz e n í sa mostatné ho státu čes kos lov e ns ké ho). Autore m, ste jn ě ja ko u předc hoz ího provolá n í, b y l Aloi s Ra š ín . Ne jedn a lo se o žád n ý

s lož it ý koncept. Nov ý n á vr h zákon a se v e še l na jedn u stránku for mátu A4. Raš ín ho v y pra cova l v noc i z 27. na 28. říj n a. By l v e l m i struč n ý

4)

a

n eobs a hov a l n ic z př ipra vova n é ho tzv. h ospodářské ho a tzv. pol it ick é ho

zákon a, protože n ikdo n epoč íta l s tak ry c h l ý m v ý v oj e m s itua ce a t yto zákon y , i kdy ž mě l y tvoř it zákla d prozatímn í ústav y, se n ac há ze l y pouz e v e for mě př ípra v.

16

„Ela borát“ obs a hov a l pouh ý c h pět č lá n ků . Národn í v ý b or v y h lá s i l „ ja ko

v y kona v ate l

státn í

s vrc hova nost i“ 5 )

prozatímn í

plat nost

stáva j íc ího

práv n ího řádu a sprá v n ího uspořádá n í, a b y ne v z n ikla v prá v n í m ř ádu

a narc h ie, dokud ne bude v yt voře n nov ý . Alois Ra š ín k tomu n ap sa l:

„ Zá kladn í m t ímto zákone m mě lo b ýt i za me ze no, ab y n e na sta l b ezprá v n í stav, a b y se ce lá státn í zprá v a ne za stav i la a a b y se 29. ř íjn a pracova lo dá le, jako b y re voluce vůb ec ne b y lo“ 1 4 ) . Zákon

neob sa hova l

z čes ké ho trůnu.

ani

z m í n ku

o

se saz e n í

Ha bs b urské

dy n a st ie

Předsedou Národn ího v ý boru b y l j m e nová n K. Kra mář (státoprávn í

de mokrac ie ), místopředs edy A. Šve h la (agrárn í stran a) a V. Klof á č (če sk á strana

soc ia l ist ická).

de mokrac ie ).

Je dnate le m

byl

z vole n

F.

Soukup

(soc iá ln í

Vrcholn í představ it e lé státu a stran se shodl i, ž e na budov á n í nové ho

státu se mus í podí let vš ec h n y je ho vr stv y a me n š in y . Polit ic ky b y l NV uskupe n tak, a b y počet zá stupců je dnotli v ý c h stran odpov ída l v ý s ledků m

v šeob ec n ý c h vole b do ř íš ské r ady v roce 1911. Za po lit ic kou stranu ted y

b y la pova žov á na ka ždá, je ž se vole b v roce 1911 zúča stn i la a z ís ka l a

m in i má ln ě 1% h la sů. 13. čer ve n ce mě l Národn í v ý bor ce lke m 38 č le n ů. 6 )

Roz lože n í polit ic ký c h s i l v y pada lo n a počátku takto: Českos lova n sk á soc iá ln ě de mokrat ická stran a – 10 zá stupců, Če ská stra na agr ár n í – 9, Čes ká stran a státopráv ně de mokrat ická – 9, Če ská stran a národně soc iá ln í – 4, katolické stra n y z ís ka l y ce lke m 4 posty a Národn í stran a strana pokroková po je dnom (ta mtéž, s. 288). Předsedn ictvo

Národn ího

v ý b oru

předsta vova lo

prozatímn í

a Če sk á v lá du.

Součas ně tak para le ln ě e x istova l y v lády dv ě. J edna v yt voře ná v domác í m prostředí, druhá v e x i lu. Tato situac e trva l a je n kr átce.

Běhe m pět i dn í v y da l Národn í v ý b or 17 dekretů s plat nost í z ákon a a 13.

l istopadu 1918 př i ja l prozat ímn í ústavu. Vý kon ná moc tak b y la s v ěře n a do rukou nové v lády . Zákonodár né moc i se c hopi lo Re vol uč n í Národ n í s hromá ždě n í.

17

Kapitola 5.:

Revoluční Národní shromáždění (1918 – 1920)

Budová n í státu na nov ý c h zá kladec h b y lo z n ač n ě kompl ikova n é a

n e j isté. Např íkla d př i tvorb ě ústa v y n e b y l y je ště v e l moc e m i of ic iá ln ě uz ná n y

h ra n ic e

čes kos love n ské ho

státu.

Situace

b y la

ce lkově

dost

n esta b i ln í a moh la se kdy koli v z mě n it. Zákla dn í pi l íř e př i kon st ituová n í státu

byly

tak

pouze

dva.

Za

pr vé

–

stát

bude

v y b udov á n

na

de mokrat ický c h pr in c ipec h a hodnotách s oh le de m n a l idská pr á va. Za druh é – for mou státu budiž repub l ika.

Novou – prozatímn í - ústa vu př ipra vov a l Národn í m v ý bor akt iv n ě od 5.

l istopadu 1918. Do tohoto dne ne v ědě l totiž Národ n í v ý bor v Praz e for mu budouc íh o státu. Bě he m jedn á n í v Že n e vě se j iž 18.10. 1918 rozhodlo, ž e

stát bude repub l ikou, av šak toto stanov is ko b y lo sd ě le no Národn í m u v ý b oru až 5. 11. ve čer – po ná vratu de legátů ze Šv ý c arska.

Ústava vz n ikla b ě he m pouh ý c h čtrn áct i dnů. Dé lka dokume ntu v y pov íd á

o časové t ís n i, ve které vz n ika l. Ob sa h uje pouze 21§. Prá vě pro svoj i

stručnost, prozatímnost, úče ln ost a r y c h l ost, za kterou b y l stvoře n, b ý v á tento zákon ozna čová n jako „druhé ústa v n í prov izor ium “ 7 ) Nikdo tehd y prav děpodob ně

n epředpokláda l,

že

tv orba

„of ic iá l n í“

ústav y

nově

v z n iknuv š ího státu n e bude otázkou někol ika mě s íc ů, a le dvou let. Hla v n í

ú loha př i je j í t vorbě je př is uzová n a s oc iá ln í mu de mokratov i Al f rédu Me is s n erov i.

Nás leduj íc í m dn e m (14. 11. 1918) za n i kl Národn í v ý bor č eskos lov e n sk ý

a jedin ý m zákonodárn ý m orgán e m ve státě b y lo ustav e no jednokomorové

Re voluč n í Národn í s hromáž dě n í. Součas n ě tak b y l y zruše n y i ve šk eré zákonodár né pra vomoc i z e msk ý c h s n ě mů. Veškeré

prá v n í

akt y

proh láš e n y za plat né.

př i jaté

Národn í m

v ý bore m

byly

(dle

§20)

18

Revoluč n í Národn í s hromáždě n í b y lo r ozš íře no na 256 pos la n ců. Op ět

n eš lo o de mokrat ic ké volb y , a le o kooptac i 8 ) ste jn ý m způsobe m jako

Národn í v ý bor, t j. dle v ý s ledků vole b 1911. Nov í č l e nov é b y l i j me nová n i

v ede n í m s v ý c h stran. Odtud také tzv. parta jn ict v í pr v n í repub l ik y 9 ) a

skuteč nost, že pos la n ec je s v ý m ma n dá tem spoje n s urč itou polit ic kou stranou. 55 ma ndátů obdrže la agrár n í stra na, 53 soc iá ln í de mokrac ie, 46

státopráv n í de mokraté (t j. staročeš i, m la dočeš i, r ea l isté apod.). Slove n št í pos la n c i z ís ka l i c e lke m 41 ma n dátů.

Nove lou 138/1919 (11. 3. 1919) s e z v ý š i l počet s love n ský c h pos la n ců o

čtrnáct a ce lkově mě lo Re voluč n í Národn í shromáždě n í 270 kře se l.

Prozatímn í ústa va je konstruová na na pr in c ipu dě lb y moc i. Národn í mu

s hromá ždě n í je př iz n á na pra vomoc zá kon odárná „ pro ce l ý stát i je dnotliv é je ho čá st i a pra vomoc dozorč í n ad moc í v ý kon nou až do dob y , kd y d l e ústav y koneč n é s e jde s e a usta v í s n ě mov n a v y š lá z vole b.“ 1 0 )

Národn í s hromáž dě n í dis ponova lo rozsá h l ý m i pra vo moce m i. Moh lo

volit pr ez ide nta , jme nov at sedmn á ct ič l e n nou v lá du a je j ího př eds edu. Vláda b y la Národn í mu s hromá ždě n í odpovědna a toto j í moh lo odvolat n adpolov ič n í

větš inou

h la sů př i

m in i má l n ě pa de sát iproce ntn í

úča st i

pos la n ců. Tím j í b y la v y s lov e na ned ůvěra . Usn áš e n ís c hopné b y lo RNS j i ž př i

př ítomnost i

m in i má ln ě

třet in y

pos la n ců.

K us ne se n í

stač i l a

n adpolov ič n í v ětš in a př ítomn ý c h. Ústav n í zá kon moh l b ýt z mě n ě n z a dvoutřetinov é větš in y př i př ítomnost i a le s poň dvou třetin pos la nc ů.

Prez ide nta z voli lo Národn í s hromáždě n í ih n e d ná s le duj íc í de n po s vé m

n astoupen í do funkce. Kon a lo se za je h o nepř ítomnost i. Pre z ide nt v té době

z astá va l

pravomoc í.

sp íše

f unkc i

s y m bol ic kou

be z

jak ý c hko l iv

reá ln ý c h

Zákone m 35/1918 Sb. z. a. n. ze dne 9. 11. 1918 b y l do na š ic h ú stav

vpra v e n poje m osob n í nedotknute lnost i č le nů Národn í ho s hromá ždě n í – ted y i mun it y . Autorem je a dvokát dr. V. Bouček

Dle nař íz e n í Národn ího s hromáždě n í n e lze pos la n ce st íhat kv ůl i tomu,

ja k v RNS ne bo je ho komis íc h h la sov a l. Osob n í n eodpověd nost za věc i 19

úředn í se na z ý v á ide m n ita ( v iz v ý š e). Nedá- l i s ně mo v n a souh la s s e st íhá n í m pos la n ce, je na v ždy v y louče no. Zatčen í pos la n ce př i pác h á n í

trestné ho č inu a ná s le dné drže n í v e vaz b ě může trvat ma x i má ln ě čtrn áct dn í, be z povole n í s ně mov n y va z ba pře stáv á.

Pos la n ec má prá vo n e v y pov ídat o věcec h, jež mu b y l y b ě he m je ho

působ e n í v Národn í m s hromá ždě n í s věře n y .

Jedn ac í řád je dnokomorové ho Národn í ho s hromá ždě n í upra vuje zákon

36/1918 Sb. z. a n. z e dne 9. 11. 1918. Autore m je a dvokát dr. L. W inter. Zákon má 88§ a je pr v n í m s v é ho druh u, kter ý n a na še m úz e m í je d ná n í

par la me ntu upra v uje. Dř ív e b y la s n ě mov n á m posk yt n uta v tomto s měru j istá a utonomie. Jedn a lo s e o v n itř n í řády , které s i tvoř il y sa m y a n e b y l y de f i nová n y př í mo ústav n í m zákone m. Zákon

v

úvodu

de f in uje

kon st ituov á n í

Národn íh o

s hromá ždě n í,

pravomoc i předse dy, m ístopředs edů, za pisov ate lů apod. Upra vuje ja k

č in nost jednotliv ý c h č le n ů , tak i Národn ího s hromá ždě n í ja ko ce lku pod n áz ve m „ Ja k Národn í s hromáž dě n í jedn á “. 1 1 )

Návr h zá kona s m í Národn í mu s hromáž dě n í předlož it v láda ne bo sku p in a

m in i má ln ě dv ac et i pos la n ců. Pořadí jednotli v ý c h ře č n íků je losová no.

Střída j í s e n ázor y pro a proti. Nikdo n es m í v y stoup it k da né prob le mat ic e

v íc e n ež dvakrát. Po předn es u čt yř proje vů může b ý t de b ata ukon če na. V tomto případě s i z b y l í řeč n íc i z vol í m ez i s e bou ge nerá l n ího řeč n íka – je d noho pro a jednoho proti.

Vláda dostan e s lovo, kdy koliv o ně pož ádá. Je j í m př ís pě v ke m můž e b ýt

de bata z novu otevře na.

Každý n á vr h je projedná v á n př i dvojí m čten í. Po prv n í m čte n í n ás le du j e

de bata a poz mě ňov ac í n á vr h y . Po druhé m čten í s e h la s uje o z ákonu jako ce lku.

Urážky prošetřuje po žádosti ura že n é h o kárn ý v ý bor. Pakl iž e pos la n ec

mař í jedn á n í NS, může b ýt z jedn á n í v y louče n až po dobu je dnoho mě s íce. Pak l iže se tato čin nost opakuje, s m í b ýt z b a ve n mě s íč n ího platu.

20

Zasedá n í

Národn íh o

s hromá ždě n í

je

dvoutřetinovou větš inou neroz hodn e ji n ak.

v eře jn é,

pokud

si

NS

V §84- 88 se hovoř í i o mater iá ln í m za bezpeč e n í pos la nc ů. M íst n í

obdrže l i mě s íč n í p lat v e v ý š i 1000 korun, m i mopr až št í n a v íc př íp latek 30 0 Kč. Předsedov i NS sta nov i l i plat ve v ý š i 2000 Kč. D á le moh l i b ezplat n ě použ ívat že le z n ic i plus lodě a předse da m ě l k dis poz ic i „ stá lý povoz “ 1 2 ) 23.

květn a

1919

(z ákon

č.

271/ 1919

Sb.)

b y la

ústav a

podru hé

nov e l izová n a. Na důraz n ý popud M as ar y ka b y l y poz mě ně n y para gra f y o moc i v ý kon n é, ze j mé n a o kompeten c íc h prez ide nta.

Prez ide nt n y n í j me nova l a odvolá va l v lá du. V předc há ze j íc í m z n ě n í b y l a

v lá da j me nov á na Národn í m s hromáždě n í m. Dá le mě l mož nost předsed at v lá dn í m sc h ůz í m, popř. se je n úča stn it. Vl áda j iž ne mě la přes n ě stanove n ý počet osob (dřív e 17t i č le n n á). Sta l se h la vou v ý ko n né moc i v e státě.

Doba vr áce n í zá kona ke zpětn é mu proje dná n í Národ n í mu s hromá ždě n í

(tj. prá vo veta) b y la prodlouže n a z os mi na čtrn áct dn í. K opětovné m u sc h v á le n í z ákona b y la nutná n adpolov ič n í účast pos l a nců.

Prez ide ntov i pr a vomoc i b y l y pos í le n y n a úkor Národn ího s hromáž dě n í.

Nove la také z a ve dla post „ n á mě stka pre z ide nta “. Tato f unkc e moh la b ýt

obsa ze n a za podmín e k, že b y l prez ide nt n e moce n. „Tr vá- l i taková c horoba

dé le n ež mě s íc, z volí Národn í s hromá ždě n í n á mě stka pr es ide ntova. Úřa d je ho trv á, dokud pře kážka n eodpadla.“ 1 3 ) Volb a n á mě stka prob íh á z a

ste jn ý c h podmín e k jako volb a prez ide nta. Tento post neb y l n ikdy ob saz e n.

„Re voluč n í Národn í s hromáždě n í čes kos love n ské z apoča lo s vou č in nost

dn e 14. listopadu r. 1918 o 11. hod. 40 m in . dopoledne a ukonč i lo ji d n e 15. dub na r. 1920 o 5. hod. 7 m in . rá no.“

15)

Je ho „ f un kč n í obdob í“ tr va lo

17 mě s íc ů. Za tak krátkou dobu uvedlo v ž ivot 393 zákonů. Ne n í to č ís lo

ma lé, a le doba s i v y ž adova la č in y . Nesta č ilo pouze na vr h nout a v yt voř it organ iza c i státn í moc i v e státě n e bo upra v it rakouský prá v n í řá d. By lo nut né

podpořit

ji

de mokrat ický m i

pr i n c ipy ,

f in a n č n í m

a

soc iá ln í m 21

za be zpeč e n í m a da lš í m i j istotami. Národn í s hromáž dě n í muse lo v yt voř it

n epře ber nou řadu opatřen í, a b y č eskos lov e nský stát n e je n že n e stráda l, a le

přede v š í m prosperova l v době, kdy se odtrh l od vá lkou v y č erpa n é rakousko-uher ské monar c h ie.

Práce to ne b y la le h ká. Prez ide nt Mas ar yk j i na pos ledn í m za sed á n í

Národn ího v ý b oru n á lež itě oce n i l: „Môž ete odstúpiť s v edomí m, že ste

v y kona l i s luš n ý kus zákonodár ne j prác e ; př i pomeroch ťa žký c h a c e lkom nov ý c h pra cova l i ste ve l m i pi ln e.“ 1 6 )

22

Kapitola 6.:

Národní shromáždění republiky Československé (1920 – 1939)

Jak již b y lo ře če no v ý š e, Re voluč n í Národn í s hro má ždě n í – přes n ě j i

je ho ústav n í v ý bor – př ipra vov a lo n á vr h nové ústa v n í l ist in y. Proces tvorb y b y l zpř ístupn ě n je n úzké mu okruh u pracov n ík ů a veř e jnost la ic ká i odborná b y la z dis kuse v y louče n a.

Vý s le dné z n ě n í textu b y lo kompromi se m me z i tz v. Pětkou (tj. pět i

n e js i ln ě jš í m i polit ic ký m i strana m i – a grárn í, n árodně-de mokrat ickou, l idovou, národně- soc ia l ist ickou a soc iá l n ě -de mokrat ic kou). Osnov a ústa v y b y la hotova a př ipr a ve n a k projedná n í 27. února 1920.

28. února za ča la sc hůze Re voluč n í ho Národn ího s hromáždě n í, která s e

„ z mě n i la v boj o př i jet í poz mě ňova c íc h n á vr hů“ 1 7 ) J edná n í trva lo 19 hod i n

a o poz mě ňovac íc h n á vrz íc h se h la sova lo sto padesát pět krát. Ústav a b y l a sc h v á le n a 29. února 1920 v ra n n íc h hodin ác h.

Tvůrce m zákla dn í „ kostr y “ ústa v y b y l prof. J iř í Hoetze l. Vý z n a mnou

měrou s e n a n í dá le podíle l i Anton í n Šv e h la a Al f réd Me is s n er, předsta v ite lé

de mokrat ické).

ne j v ětš íc h

pol it ick ý c h

stran

( agrár n í

a

soc iá ln ě -

Autoř i se nec h a l i ov l iv n it moder n í m i za hr a n ič n í m i ústav a m i, které

př iz působ i l i m íst n í m podmín ká m. J ako v zor y pos louž i l y ústa v y USA,

Šv ý c ars ka ne bo Rakouska. Pas áže o par la me ntu a je ho struktuře jsou in s pirov á n y ústa vou fr a ncouzs kou tzv. třetí repub l iky (1875). Na je j í m zák ladě b y lo utvoře no dvoukomorové Nár odn í s hromá ždě n í.

Dokume nt lz e rozdě lit n a tři č ást i: prea mb ul i, u vozovac í zákon a

ústav n í l ist in u (6 h la v, 134§). Vla stn í l istin a n e n í ozn ače n a jakou ústav n í

zákon. Tato skuteč nost v y pl ý v á z e z ákon a uvozovac íh o, kter ý př edepis u je, že „ zákon y odporujíc í ústav n í l ist in ě, j e jí m součá stká m a zákon ů m j i mě n íc í m a doplňu j íc í m jsou n eplat né “ 1 8 ) . Dá le de f inov a la ústa vu jako

r ig idn í, tuhou, je j íž čá st i mohou b ýt m ě ně n y pouze ústa v n í m i z ákon y . 23

V uvozova c í m z ákonu b y l y popsá n y kompetenc e a působ nost ústav n ího soudu.

Na konec s n ad je n dode j me, že ústa va b y la opět př ijata ne vole n ý m ( !)

zákonodár n ý m s bore m. I přesto plat ila jako zákla dn í z ákon státu do bře z na 1939. Poté s jist ý m i omeze n í m i až do 9. květ na 1948, kdy b y la v y stř ídá n a ústa vou novou.

Podív e j me s e n y n í, ja k prob íh a la tvorb a ústav y R e voluč n í m Národn í m

s hromá ždě n í m

a

jak

v y pada la

v č eskos lov e n ské m státě.

kone č n á

podoba

moc i

z ákonodár né

Hla va I, vš eobe c ná ustanove n í – stanov i la, ž e zdroje m moc i ve státě je

l id. „Ústa v n í l ist in a urč uje, kter ý m i orgán y s vr c hova n ý l id s i dá v á zákon y , uvá dí je v e skutek a na léz á prá vo.“ 1 9 ) Čes kos love n ský stát b y l v y h lá š e n repub l ikou.

Úze mí č eskos lov e n ské ho státu je je dnotn ý ce le k. V je ho rá mc i j e

uzákon ě na e x iste n ce autonomn ího úze m í Podkarpatské Rus i (dle m írov é s m louv y z e Sa int Ger ma in -e n- La y e z e dne 10. zář í 1919).

V §3 ústav y je postave n í Podkarpatské Rus i zpře s ně no. Stává s e

sa mosprá v nou jednotkou v rá mc i Če skos l ove ns ka. Má v la stn í s n ě m, kter ý

s i volí s vé předsedn ict vo. V če le stojí guv er nér j m e nova n ý prez ide nte m repub l iky na n á vr h v lád y . Guv er nér je podříz e n ý v lá dě a odpověd n ý s ně mu Podkarpatské Rus i. Ob ča n é Podkarpatské Rus i j sou za stoupen i

v pos la n ecké s ně mov n ě i s e nátu (dle vole b n íc h řádů platn ý c h pro ČSR).

Prv n í volb y se kon a l y v roce 1924 (n a úze m í Podkarpatské Rus i). V autonomn íc h otázkác h mě l s ně m zákon odárnou působ nost. Zákon y j í m sc h v á le n é muse l i b ýt podepsá n y guver nér e m i prez ide nte m r epub l iky .

21. ledn a 1924 v y da la v láda nař íz e n í č . 18/1924 Sb. z. a n., o volb ác h

do Národn ího s hromá ždě n í z a Podkarpatskou Rus pro prvn í vole b n í obdob í.

24

Vlast n í moc í z ákonodár nou, tj. s lož e n í m a působ nost í Národn íh o

s hromá ždě n í repub l iky Českos lov e n ské a je ho obou sn ě move n, se za b ý v á h la v a II. ústav n í l ist in y .

Tato část ústav n í ho dokume ntu proš la n e jv ětš í m počte m z mě n a úpra v.

Mě la totiž polož it trva lé zákla dy zákonodárn é ho s y sté mu r epub l iky . Nov ý

par la me nt ne mě l b ýt j iž dá le z v ětšová n kooptace mi a rozš iřová n í m s v ý c h

v la stn íc h řa d jako v př ípadě Národn ího v ý boru re spe kt ive Re voluč n íh o

Národn ího s hromá ždě n í, a le řádnou volbou. Prob lé m př i je ho tvorbě n asta l j iž n a počátku. Ústředn í m té mate m dis kuse se sta l f a kt, zda li má b ý t v yt voře n jednokomorov ý č i dvoukomorový par la me nt. Opráv ně n ý c h

n á m ite k

proti

vz n iku

dvoukomorové ho

s y st é mu

se

v y s kyt lo h ne d někol ik. Na př íklad j iž v §1 ústa v y je řeče no: „ Lid je je d in ý zdroj státn í moc i v re pub l ic e Če skos lov e n ské.“

20)

Z toho v y pl ý v á zá věr,

že vů le l idu b y mě la b ýt je dnotná a ne dí ln á, a tudíž ne n í potřeba d vou komor, ty b y mě l y m ít t ím páde m ste jn é úh l y poh ledu i zá v ěr y .

Úspěš n ě b y la překon á n i da lš í protest. Spoč íva l v ná zoru o nadřaz e nost i

je d né komor y par la me ntu druh é. By lo b y j istě z b yt eč né, kd y b y dru h á komora pouze pře b íra la hotové ná vr h y komor y pr v n í. Te nto závěr b y l j istě

v y v olá n zkuše nost í z let min u l ý c h – a to e x iste nc í kon zer vat iv n í pa nsk é s ně mov n y z dob Rakouska-Uh ers ka. Proto b y l y v yt vořen y komor y s e ste jnou důlež itost í a n a sobě n ezá v is lé.

Dvě s hodn é komor y s e opět je v í jako z b yte č né. Ab y ne doch áze lo ke

v z n iku dvou ste jn ý c h orgá nů s e s hodn ý m ne bo obdob n ý m polit ic k ý m

s lož e n í m, př istoupi l ústa v n í v ý bor k di f ere nc ia c i akt iv n ího a pa s iv n í ho vole b n ího pr á va pro obě komor y a také j in á pra v id la je j ic h ob novová n í (v iz vole b n í řád do NS RČS).

Příz n i v c i se n átu n aopak argume ntova l i, ž e př i je ho e x iste nc i b udou

n á vr h y zákon ů lé pe a deta iln ě j i projedn á n y. Druh á n ezá v is lá komora j e

mů že zkoumat z jin é ho úh lu poh le du. Ne n í s ice pra v děpodob né, ž e se n át bude m ít e xtré mn ě odliš n ý n ázor od pos la n ecké s ně mo v n y . Zpr a v idla jsou

předpoklá dá n y n ázor y podobn é č i s hodn é . Pos la ne cká s ně mov na tak bu de př i e x iste nc i se nátu n uce n a pracov at sv ě domit ě j i. Poz ice se n átu spoč ívá 25

přede v š í m v e fun kc i kontroln í – doh l íž e t na poctivost práce a zakroč it v př ípa dě, kdy b y pr v n í komora n ě jaký m z působ e m se l h a la.

Takto pojatá druh á komora je z árukou stab i l it y. Ome zuje př í l iš ve lkou

moc jednokomorové ho par la me ntu a je h o nác h y lnost n ec hat se ov l iv n it n á h l ý m zau jet ím ne bo v n ě jš í m v l iv e m.

Odpověď na otázku, jaký tedy v yt voř it par la me nt, b y la na le ze n a až po

d louhé m je dná n í a polit ick ý c h bojíc h . Proti vz n iku s e nátu v y stoup il y

stran y soc iá ln ě de mokrat ická a katolic ké. Naopak souh las n é sta nov is ko v e he me nt ně podporova l y stra n y agrár n í, n árodně de mokr at ická a s love n št í pos la n c i.

Ústav n í v ý bor se za b ý v a l peč l i v ý m studie m j in ý c h státn íc h zř íz e n í a

zkouma l v še c h n a pro a proti, a b y b y l n akonec ustav e n v rá mc i Národn í ho

s hromá ždě n í „druh ý “ zá konodár n ý s bor – se nát. Je ho práva a pov in nost i jsou ob sa že n y v zákon u č. 124/1920 Sb. z. a n., o s lože n í a pra vomoc i se nátu.

Podle ústav y Národn í s hromá ždě n í v y koná va lo zá konodár nou č in nost n a

ce lé m úze m í r epub l ik y. Je ho vz n ike m s konč i la zákonodárn á a sprá v n í č in nost ze mský c h s ně mů.

Prvn í komora – pos la n ecká s n ě mov n a – mě la 300 č l e nů a b y la vole n a

d le pr in c ipu poměr né ho za stoupen í. Vol it moh l i obča n é starš í 21 let, vole n i moh l i b ýt ob ča n é starš í 30 let. Vole b n í obdo b í b y lo sta nove no na 6 let.

Druhá komora – s e nát – mě la 150 č le n ů a b y la také vole na podle z ás ad y

poměr né ho zastoupen í. Volič i mus e l i b ý t starš í 26 l et a vole n í 45 let. Vole b n í obdob í mě lo trvat 8 let. Vole b n í m dne m b y la urče n a nedě le.

Podle §12 „ podrobnost i o v ý konu prá v a vole b n ího a prová dě n í vole b

obsa h uje řád vole n í do s ně mov n y pos la n ecké.“ 2 1 ) Ve lké obt íž e př i je ho tvorbě č i n i l y ze j mé n a dv ě skuteč nost i: 1. Zda bude v yt voře n z ákonodár n ý

s bor o je dné n e bo dvou komorác h ( v iz v ý še) a 2. Bě h e m př ípra v y zákona

je ště ne b y l y z ná m y hr a n ice s Rakouske m, Polske m a Ma ďarske m a tato skuteč nost se promít la př i tvorb ě vole b n íc h okresů. Počet ob y v ate l na 26

je d noho pos la nc e b y l v ládou sta nove n n a 50 t is., kromě h la v n ího mě sta

Prah y , které mu jako kulturn í mu a poli tic ké mu c e ntru b y lo př idě le no ma n dátů v íc e.

1. červe nce 1919 předlož i la v lá da Re vol uč n í mu Národn í mu s hromážd ě n í

n á vr h z ákon a o vole b n í m řádu pro Národn í s hromáždě n í repub l ik y Čes kos love n ské.

Prá vo

volit

b y lo

j iž

v yt voře no

na

moder n íc h

de mokrat ický c h pr in c ipec h. Úč astn it se m oh li ob ča né be z rozdí lu poh la v í.

Charakter vole b n ího prá va b y l v šeobec n ý , rov n ý, př í m ý a ta jn ý . Os nova

zákon a se úp ln ě oprostila od jakékol iv stran ic kosti. B y la uz n á na pr á va v šec h n árodnost í i společe n sk ý c h tř íd.

Vláda n a vr h la s n íž e n í hra n ic e věku vol ič ů na 20 let a vole n ý c h n a 30

let. Dá le in ic iova la za v ede n í vá za n ý c h ka ndidátn íc h l ist in, a b y počet ma n dátů korespondova l s roz lože n í m polit ic ký c h s i l v obou s n ě mov ná c h.

Návr h vole b n ího s y sté mu za lože n é ho n a pr in c ipu poměr n é ho zastoupen í

polit ický c h stran ob sa hova l zce la nov ý způsob s krut in ia, kter ý mě l

přes ně j i odpov ídat reá ln é mu poměru ode vzda n ý c h h la s ů. Zák lad tvoř i l

pr in c ip tz v. trojího skrut in ia. Vláda v yt v ořila nov ý s y sté m, kter ý n es č íta l

h la s y pouze v jednom vole b n í m okrese, a le v da lš í m kole i na úz e m í ce l é repub l iky . V pr v n í m skrut in iu b y l y se č ten y h la s y v každé m vole b n í m okrese z v lá š ť a b y l y př iřa ze n y

ma n dát y. V druhé m

s krut in iu b y l y

z b ý v a j íc í h la s y pro jednot liv é stran y sečte n y dohro mad y ze vš ec h z b ý v a j íc íc h okresů re pub l iky . Ma n dát y, které zůsta l y n eobs az e né, b y l y v e třetím skrut in iu rozdě le n y podle zá sa dy r e lat iv n í větš in y .

Dá le v lá dn í ná vr h z ákona obs a hova l č lá nky o akti v n í a pa s iv n í m

vole b n í m prá vu, o v y psá n í vole b a je j ic h v y h lá š e n í, o vole b n í komis i atd. Ústav n í v ý bor tento ná vr h př i ja l, s n íž i l pouze počet volič ů na jed e n ma n dát na 46 t is., upra v i l vole b n í mapu r epub l iky a sta nov i l 23 vole b n íc h kra jů, vě k pro aktiv n í vole b n í prá vo zv ý š i l na 21 l et.

Návr h b y l př i jat 29. února 1920 ja ko zá kon č. 123/1920 Sb. z. a n., jako

Řád o vole n í do pos la n ec ké s n ě mov n y .

§17 ústav y o v ý konu prá v a vole b n í h o a provádě n í vole b do se nátu

odkazuje na zákon č. 124/1920 Sb. z. a n. o s lože n í a pra vomoc i se n átu.

27

Z uvede n ý c h zákonů v y p l ý v á, ž e kompetenc e a půso b nost obou orgán ů

b y l y té měř s hodné a díky s y sté mům poměr né ho zastoupen í se př í l i š n e l iš i l y i v polit ic ké m s pektru.

Řád vole n í do Národn í ho s hromáždě n í b y l dopln ě n zá kone m o zř íze n í

stá lý c h vol ič ský c h sez n a mů. Ty muse l y b ýt za lože n y a aktua l izová n y

každou obc í. Tvoř il i zákla d ja k pro volb y do obec n í c h za stupite lste v, tak i pro volb y do Národn ího s hromáž dě n í. Cí le m je j ic h v z n iku b y lo zkrác e n í př ípra v y v y psa n ý c h vole b.

Po rozpadu rakousko-uh erské monar c h ie mě l i pr á vo účast n it se vole b

v š ic h n i obča n é Čes kos love n ska. „ Mě l i po převratu právo a pov in nost účast n it i se zákla dn íc h prac í n a b udová n í re pub l iky .“ 2 2 ) Poje m stran ic ké

př ís luš nost i se vš ak v době tzv. pr v n í re pub l ik y sta l podstatou polit ick é ho dě n í. Ne b y lo tudíž žádouc í, a b y s e tyto polit ic ké boje v y s kytova l i v ar má dě a me z i č etn ict ve m (pol ic i í). Vlá da poda la proto 10. břez n a 19 27 n á vr h z ákon a, kter ý ruš i l vole b n í prá vo v ojáků a č etn íků, č í mž b y l ovše m popřen ústa v n í pr in c ip rov nost i ob ča nů.

Podle § 19 ústa v y „o platnost i vole b do sně mov n y pos la n ec ké i do

se nátu rozhoduje vole b n í soud.“ 2 3 ) Ne b y lo b y totiž v hodn é, kdy b y o ověřová n í sprá v nost i vole b a o st íž noste c h rozhodova lo v la stn í Národn í

s hromá ždě n í, a proto poda la v lá da 8. l istopadu 1918 n á vr h zákona o zř íze n í n ez á v is lé in st ituce - vole b n íh o s oudu. Ná vr h se sta l z ákon e m č. 125/1920 Sb. ze d ne 29. února 1920.

V nás le duj íc í m paragr a f u zpře s ňuje ús tav n í l ist i n a podmín k y v ý konu

ma n dátu pro státn í za mě st na nc e a v y sokoškolské profe sor y. Za mě stna n c i v e státn íc h s luž bá c h a v y sokoškolšt í prof esoř i mě l i po s lože n í s l ib u prá vo

setrvá v at ve s v é m původn í m z a mě stná n í a nadá le pob í rat dř ívě jš í p lat. Dá le mě l i n árok na dovole nou a č asov ý postup. Čle no vé Národ n ího

s hromá ždě n í, kteř í před z vole n í m do parla me ntu nepr acov a l i v e státn íc h s luž b ác h, ne moh l i po dobu jednoho roku po skonče n í ma ndátu do n ic h

v stoupit. Čle n e m Národn ího s hromáždě n í n e moh l i b ýt obča n é z astá va j íc í v eře jn é f unkce, n apř. župa n i, okres n í n áč e ln íc i, č l e nové ústa v n ího soudu n e bo soudu vole b n ího.

28

J inde upra vuje ústava pov in n ost v y konat s l ib. Odepř e n í s l ib u n e bo

s lož e n í s l i b u s v ý h r adou z na me n á ztrátu ma ndátu. Tato přísa h a z n í :

„Sl i b uj i, že budu v ěre n repub l ic e Če skos lov e n ské a že budu za c hová v at i zákon y a ma n dát s vůj za stáv at i podle s vé ho n e j lepš í ho vě domí a

s vědom í.“ 2 4 ) Ma ndát v y koná v a j í č le nové Národn ího s hromáždě n í osob ně a

n es mě j í od n ikoho př ij í mat rozkaz y ( ma n dát voln ý ).

Podstata imun it y spoč ív á v trestn í n e odpovědnost i a ne mož nost i b ýt

st íhá n ja k pro h la sová n í v par la me ntu, tak za spác h á n í trestn ího č i n u (procesn í i mun ita). Č le nov é Národn ího s hromá ždě n í d isponuj í mož nost í odepř ít svě dect v í o skuteč nostec h, které ji m b y l y s v ěře n y jako č le nů m s ně mov n y , i kdy ž je j ic h č le n y j iž ne jsou.

Ab y ne b y l i pos la n c i a s e nátoři s v ádě n í ke z n euž í v á n í s vé moc i, b y l §26

dop lně n da lš í m usta nove n í m. 4. dub n a 1922 b y l podá n pos la n c i n á vr h

zákon a o ne s luč ite ln ost i f un kce ( in kompatib i l it y) pos la ne cké, se n átorské a da lš íc h v eře jn ý c h za mě st ná n í s č le n st v í m ve s prá v n í c h ra dác h podn iků, v ý dě le č n ý c h f ir má c h a da lš íc h spole č nostec h obc hodn íc h a prům y s lov ý c h.

Os nov a zákona přede pisova la ne s luč ite l n é č in nost i naprosté a součas n ě n a vr hova la v z n ik in kompat ib i ln íh o v ý b oru s moc í soudcovs kou, který b y

v da n é s ituac i roz hodova l. Se nát na vr h l ustav it i n kompat ib i ln í v ý bor pro každou komoru zv lá š ť. V tomto zně n í b y l z ákon č. 144/1924 Sb. z. a n. př ijat.

V dalš í m bodě př iz n á vá ústav n í l ist in a č le nům obou s n ě mov e n n árok na

n á hradu (rozumě j plat). Vý š i h motné ho za bezpeče n í f unkc ion ářů upra vu j e j iž dř ív e z m iňova n ý z ákon č. 36/1918 Sb., o jedn ac í m ř ádu Národn íh o

s hromá ždě n í. V únoru 1921 poda la skupin a pos la n ců n á vr h nové ho zákon a, kter ý

by

za j ist i l

z v ý š e n í te h de jš íc h

n á hrad

a za j ist i l t í m

dostatečnou f in a n č n í n ez á v is lost z ákonodárců. Zákon č. 115/1921 Sb. v stoupil v plat nost 18. břez na 1921.

Ne jrozsá h le jš í čá st II. h la v y ústav y , t j. paragra f y 28 – 53, zakotvu j e

č in nost

obou

komor

Národn ího

s hromá ždě n í,

působ nost, podmín k y us n áš e n í sc hopnost i a da lš í.

je j ic h

ko mpete nce

29

a

Dle §28 pre z ide nt s volá vá dv akrát do roka obě s ně mov n y . Řád n á

zas edá n í se kon a j í vžd y v bř ez nu a v ř í jn u. Mez i jednot liv ý m i z as edá n í m i

n e n í s ně mov n í prá ce přeruše n a. Prez ide nt také proh l a šuje za sedá n í za skonč e né v ždy obou s n ě mov e n z árove ň . Hla v a státu má prá vo s volat zas edá n í m i mořádn é do 14t i dnů od dob y , kdy podá n adpolov ič n í v ětš in a č le nů s n ě mov n y o n ě j žádost u předsedy v lá dy.

Každá ze s n ě move n je sc hopná us ná šet se za úč ast i a le spoň třetin y z e

v šec h pos la n ců. K plat nost i us n es e n í je nut n ý n adpo lov ič n í počet h la s ů př ítomn ý c h pos la n ců ne bo s e nátorů. J iž neplat í k la uzule z prozat ímn í ústav y, že komor y mohou jednat pouze za př ítomnost i v íc e jak třetin y

je j ic h č le n ů. Ve z v lá štn íc h př ípade c h, j ako jsou v y h lá še n í v á lky n e bo z mě na ústa v n í l ist in y, je k us n es e n í potřeba tř ípět inové větš in y v š ec h pos la n ců a souča s n ě i se nátorů.

Zasedá n í pos la n ecké s n ě mov n y i s e nátu jsou veře j n á, kromě z v lá štn íc h

př ípadů ( v iz dá le in je dna c í řá d). V nás le duj íc íc h

par agra f ec h

upra v uje

dokume nt

postup

př i

zákonodár né m procesu, projedn á vá n í z ákonů a status prez ide nta s práv e m v eta.

Návr h z ákonů může podat v láda i kter ákoliv s ně mo v na. Pouze n á vr h y

zákonů o rozpočtu a bran n é pos la n ecké s n ě mov ně.

moc i

muse j í

b ýt

n e jpr ve

předlože n y

K př ijet í ústa v n íh o zá kona je vž dy nut n ý souh la s obou s n ě mov e n

Národn ího s hromáž dě n í. Totéž plat í v podstatě i o ostatn íc h zákon ec h, n esta nov í- l i l ist in a j in ak – na př. př i opětovn é m projedn á vá n í z ákonů §4 4

n e bo př i vrác e n í zákonu s ně mov ná m pre z ide nte m d le §48. Přestože jsou ted y ob ě komor y za lože n y n a s hodn é m pr in c ipu f un gová n í, je dá n a

pos la n ecké s ně mov n ě mož nost za j ist ý c h okolnost í sc h v á l it zákon i proti vů l i se n átu.

„Se nát je pov in e n us né st i s e o ná vr h u zákona, př i jaté m pos la n e ckou

s ně mov nou, do šest i n edě l… Sně mov n a pos la n ecká pov i n n a je st us né st i s e o ná vrh u zákona, př ijaté m s e náte m, do tří mě s íc ů.“ 2 5 )

30

Nově ústa va zakotvuje poje m re f ere n da . Můž e b ýt v y h lá š e no v př íp adě,

že Národn í s hromáždě n í za m ít lo v lá dn í n á vr h zá kona, v této s ituac i „ můž e se v lá da us né st i, a b y h la sová n í m l idu b y l o rozhodnuto, má- l i se za m ít nut ý v lá dn í ná vr h stát i zákone m.“ 2 6 ) Us ne se n í v lád y mus í b ýt jednom y s l n é. Re f ere n dum se net ý ká ná vr hu ústav n ího z ákona.

Hla va státu má prá vo veta – tj. vrát it s př ipom í n ka m i zákon us n es e n ý

Národn í m s hromáždě n í m.

Koneč n é z n ě n í zákona budiž v y h lá š e n o takto: „Národn í s hromážd ě n í

repub l iky Če skos lov e n ské us n es lo se n a tomto zákon ě.“ 2 7 ) Vše c h n y

n á lež itost i, které má nov ě v y h lá še n ý zákon ob sa hovat jsou uv ede n y v z ákonu č. 139/1919 Sb. z. a n., ze dn e 13. břez n a 1919.

Dík y předpokladu, že nov ý zá konodárn ý s bor b ude dvoukomorov ý, s e

upust ilo od trans for ma ce dosa v adn ího je dnac í ho řádu pro Re voluč n í Národn í s hromá ždě n í a b y l y př ipra ve n y nov é n á vr h y zákonů o jedn ac íc h

řádec h pro obě komor y budouc ího par la me ntu. Autore m os nov y b y l taje mn ík Národn íh o s hromáždě n í J UDr. J. Haa sz. Kon eč n é z n ě n í b y lo

v y h lá š e no jako zákon č. 325/1920 Sb. z. a n., o jed n ac í m řádu pos la ne ck é s ně mov n y a zákon č. 326/1920 Sb. z. a n., o jedn ac í m řádu s e nátu.

Vzh lede m k tomu, že jsou oba zákon y té měř s hodné, v ě nuj me se pouz e

rozboru jedna c ího řádu pos la n ecké s ně mov n y .

Šestnáct h la v n íc h te mat ický c h okruhů upra vuj íc íc h jedn á n í pos la ne cké

s ně mov n y je rozč le ně no do 82 paragra fů.

Prvn í ob la st se za b ý v á podm ín ka m i účast i pos la n ců n a sc h ůz íc h.

Pos la n ec moh l dostat dovole nou od předsed y s ně mov n y . Opakov a n á

n eomluve n á úča st pos la nce na jedn á n íc h b y la trestá na ztrátou ná hra d y a ž n a še st mě s íců.

Druhá te mat ická čá st se t ýká z as edá n í s ně mov n y . Popis uje průbě h

ustav uj íc í s c hůz e vz n iklé s n ě mov n y , s lože n í s l ib u pos la n ců a volb y

da lš íc h f unkc ion ářů. Sně mov n a s e př i kaž dé m n á s ledu j íc í m za sedá n í vra c í k ná vr h ům, které ne projedn a la b ě he m m in ulé ho za sedá n í. Po souh la su v lá dy

můžou

v době,

kd y

proh láš e né z a per ma ne nt n í.

s n ě mov n a

n ez as edá,

je dnat

její

v ý bor y

31

Sně mov n í orgán y de f in uje č ást ná s le duj íc í. Sně mo v n a s i volí pře ds ed y a

m ístopředse dy. Předse dn ictvo n apř. rozhoduje o v ý da j íc h a rozpočtu s ně mov n y n e bo pořadu jedn á n í. Předseda ř ídí s c hůze s ně mov n y a db á n a

udržová n í pořádku bě h e m n ic h , dá le z astupuje s n ě mov nu na v e n ek a podepisuje dokume nt y s ně mov nou v y da n é. M ístopředsedové ho zastupu j í

v urč e né m pořadí. Pomoc n ý m i orgá n y jsou zapisov ate lé, kteř í doh l íže j í n a h la sová n í, pořadate lé, ka n ce lář e s ně mov n í , těs nopisecká a kn ihov n í.

Čtvrtá část zákona c harakter izuje př ís luš n íka pos la n ec ké ho klu bu.

Předsedové klubu ma j í dv ě pra vomoc i – h la sovat j mé n e m v šec h č le n ů k lu b u a úča stn it s e porad předsedn ictv a s n ě mov n y (po je ho v y z v á n í).

Obsá h lá š está čá st hovoř í o zřizová n í s n ě mov n íc h v ý borů. Pov in n ě jsou

zř izová n y v ý b or y rozpočtov ý a i n ic iat iv n í, f akultat iv n ě lz e usta v it da lš í,

n a vr h ne- l i to v láda n e bo min i má ln ě 21 pos la nců. Ná s le dně jsou zde rozpracová na pr a v idla pro volb y pře ds e dů a je j ic h ná mě stků, způ sob y

je d ná n í, us n áš e n í se ne bo úča st i j i n ý c h osob. Pos la nec z vole n ý do v ý bor u má pov in nost tento post přij mout a jedn á n í v ý borů s e úča stn it. Vý bor y jsou opráv n ě n y př iz v at s i na s vá jedn á n í z n a lce a s vědk y.

Ne jrozsá h le jš í čá st í je sedmá, je ž pojedn á vá o v la st n í s c hůz i pos la n ec ké

s ně mov n y . Ty jsou v eře jn é, veř e jnost může b ýt z je d ná n í v y louč e n a us ne se n í m s n ě mov n y, ne vš ak př i projedná v á n í rozpočtu a da ňov ý c h

otázek. Předs eda za h a juje s c hůz i b ez oh ledu na to, jaký je počet př ítomn ý c h pos la n ců. Zákon y a mez i n árodn í s m louv y se projedná v a j í v e dvoj í m čte n í. V rozprav ě n á lež í pr v n í s lovo zpra voda j i v ý boru, dá l e

hovoř í pos la n c i podle pořadí př ih lá š ek, v ždy je de n ná zor pro a je de n proti. Pouze č le n v lád y dosta ne s lovo, kdy koliv o ně j požádá. Ře č n íc i mohou

b ýt

předsedou

upozorně n i,

vz da luj í- l i

se

od

té matu

ne bo

překračuj í- l i me ze s luš nost i. Za urážku n e bo maře n í jedn á n í můž e b ýt

pos la n c i udě le n a důtka, v y louče n z je dná n í s c hůz e n e bo dokonce v y louče n po dobu až de set i sc h ůz í a z ba v e n mě s íč n íh o platu. Ve druhé m čten í j i ž d iskuse neprob íh á a kon á se n e jdř ív e po 24 hodin ác h od čten í pr v n ího.

Za jí ma v ý je §49 o jedn ac í ř eč i pos la n ecké s n ě mov n y . Čle nov é v lád y

hovoř í řeč í če skos love n skou. Pos la nc i jin é národnost i, tj. n ě mec ké, 32

rus ín s ké, maďarské a polské, s m í hovoř it i podáv at ná vr h y v e s vé m

ja z y c e. Nepř ipoj í- l i překla d do řeč i če skos lov e nské, ob stará ho s ně mov n í ka nce lá ř. K poz mě ňova c í m a ob sá h l ý m n á vr hům ne bo interpe lac í mu s í takov ý pos la n ec př i lož it překla d, jin a k se k n i m nepř ih l íž í. Pos la ne ck ý

s l ib lz e s lož it v jaz y c e v la stn í národnos ti. Zprá v y pr ez ide nta repub l ik y s ně mov n ě jsou v y dá n y v e vš ec h v ý š e uvede n ý c h ja z y c í c h.

Da lš í čá st i dokume ntu upra vuj í us n á š e n í s n ě mov n y n e bo ná vr h y na

j me nová n í. Des átá kapitola se z m iň uje m i mo j i n é o v y s lov e n í ne dů věr y

v lá dě. Ná vr h n a n ě j mus í podepsat m in i má l n ě 100 pos la n c i a k tomu j e projedná n in ic iat iv n í m v ý bore m. Interpe lac í

je

n az v á n

kva l i f ikova n ý

dotaz

podepsa n ý

a le spoň

21

pos la n c i. Adre sát na n ě j mus í do 2 mě s íců odpovědět, ne bo za m ít nout odpověď s př idá n í m důvodu.

Třináctá č ást s e za b ý v á ná le ž itost mi z ápisů z jed n á n í s ně mov e n. Da lš í

část i zaručuj í s vobodu je dná n í n e bo for mu komun ikace s e se náte m n e bo Stál ý m v ý bore m.

Záv ěreč n é pas áž e jedna c ího řádu hovoří o nároku pos la nců n a z v lá štn í

n á hradu ( v ý plata) a prá v u v y už ív at v l aky a dopra v n í lodě na úze m í repub l iky zdar ma.

Vrať me se a le zpět k ústa v n í l ist in ě. Ta v §53 zaklá dá in st itu c i

n e jv y š š íh o a kontroln ího úřadu kvůl i kontrole státn ího hospodářstv í a v ý š i státn ího dluhu. Za s vou č in nost je odpově dn ý Národn í mu s hromá ždě n í.

Pos ledn í paragra f ústa v n ího dokume ntu, vzta huj íc í se k zákonodár n é

moc i ve státě, zř izuje in st ituc i Stá lé ho v ý b oru. J e ho podstatu de f in u j e ústav a: „ V době od rozpuště n í n ěkteré s n ě mov n y n e b od upl y n ut í je j íh o

vole b n ího obdob í až do opětné ho se j it í s n ě move n, dá le po dobu, po kterou zas edá n í je j ic h je st odročeno n e b ukonč e no, č in í n eodkladn á opatřen í, i

kd y ž b y k n i m j i n ak b y lo tře ba zákona, a koná dozor na moc v lá d n í a

v ý kon nou 24 č le n n ý v ý bor.“ 2 8 ) Stá l ý v ý bor je opráv n ě n roz hodovat o de m is i v lá dy , ne má v ša k prá vo volit pr ez ide nta, mě n it ústav n í zákon y

n e bo v y pov ídat v á lku. Vy da ná opatřen í ma j í prozatím n í platnost zákon a. 33

Nepodeps a l- l i je prez ide nt, n e jsou v y h l áše n a. Je st l iže je ne sc h v á l í obě s ně mov n y do dvou mě s íců od je j ic h s e j it í, přestáv a j í p lat it. Dá le ná s leduje h la v a III. ústav y – moc v lá dn í a v ý kon n á.

Volb y do Národn ího s hromá ždě n í prob ě h l y v obdob í 1. Českos lov e n sk é

repub l iky ce lke m čt yř ikrát, a to v dub n u 1920, l istopadu 1925, ř í jn u 192 9 a květ nu 1935. Bě he m s v é ho čtvrtého vole b n ího obdob í b y lo Národn í s hromá ždě n í

rozpuště no státn í m pre z ide nte m Protektorátu Čec h y a

Morava, Em i le m Há c hou, dne 21. břez n a 1939. Podstatnou

úpra vu

ústa v y

a

s t ím

souv is e j íc í

z mě nu

kompetenc í

par la me ntu za př íč in i lo př i jet í dvou zákon ů: ústa v n í zákon č. 229/1938 Sb . z. a n., o autonomi i Slove n ské kra j in y a ústav n í zákon č. 328/1938 Sb. z. a n., o autonomi i Podkarpatské Rus i, ob a ze dn e 22. 11. 1938. Vz n ik l y autonomn í z ákonodár né orgá n y těc hto zem í – s n ě m y

J iž před tě m ito klíčov ý m i z mě n a m i ve struktuře státn íc h orgá nů poruš i l

Stál ý v ý bor Národn íh o s hromá ždě n í ústav n í nor mu – př i jet ím z ákon a č.

253/1938 Sb. z. a n., o zá n iku ma n dátů n ěkter ýc h č l e n ů Národn í ho

s hromá ždě n í. Tí mto n eopráv n ě n ě poz b y l i ma n dátů pos l a n c i a se n átoři z úze m í, která obsadi l i Ně mc i.

Da lš í m, mnoh e m zá v až n ě jš í m kroke m s e sta l ústav n í zákon č. 330/193 8

Sb., o zmoc ně n í ke z mě n á m ústa v n í l ist i n y a ústav n í c h z ákonů repub l ik y

Čes ko-Slove n ské ze dne 15. pros in ce 1938. Vláda př i pra v i la tento dokume nt s odůvodn ě n í m, že je nuc e na j ednat r yc h le v otázce autonom ie Slov e ns ka a Podkarpatské Rus i. Cituj i: „ Prez ide nt repub l ik y s a z moc ňu je,

a b y na je dnoh la s n ý n á vr h v lá dy … v y da l dekrétom s mocou ústa v né ho

zákon a nov ý te xt t ýc h usta nov e n í ústa v ne j l ist in y repub l ik y Če skoSlov e ns ke j a in ý c h zákonov ústa v n ý c h, ktorýc h z me n y b y v y ž adova l y nov é pomer y , ja ko a j urob i l rov n aký m s p ô sobom t ie opatren ia , ku ktorý m

sa v y ž aduje ústav n é ho zákona, pokia ľ sú nutn é vz h ľadom na nov é pomer y.“ 2 9 )

34

Úč in nost í zá kona tak de f acto skonč i la par la me nt n í de mokrac ie n a

úze m í

Če sko-Slov e ns ka.

v zda lo

zc e la

Národn í

s hromá ždě n í

předa lo

veš keré

své

kompeten ce do rukou prez ide nta (Há c h y ) a v lá dy. Nepoc hopite ln ě s e j ic h dobrovoln ě.

Pre z ide nt

prez ide ntov ý c h de kretů ne bo v lá dn í m i

a

v lá da

nyní

nař íz e n í m i se

mo h l i

for mou

spolupodp is e m

prez ide nta za sa hov at i do ústa v n í l ist in y . Orgá n y moc i v ý kon né tak

d isponova l y pra vomoce m i moc i zákonodárn é, b y la poruše n a tr ipart ita státn í moc i a a utonomie legis lat iv y, e xe kutiv y a ju st ic e. Předpoklá da n á p latnost tohoto prov izor ia b y la dv a roky.

14. břez na 1939 v eč er b y l i pr ez ide nt Hác ha a m in istr z a hra n ič n íc h věc í

Ch va lkovs ký pozv á n i do Ber lín a a donuce n i podeps at dokume nt, kter ý m žáda l i Ně me cko o ochra nu. V noc i na 15. bře z na 1939 ih n e d ná s ledova l a

okupace. 16. 3. 1939 b y l v y h lá š e n Protektorát Čech y a Mora va – ja ko součást Ně me cké ř íše. Toto v y h lá še n í n e b y lo ústa vou, a le s e hrá lo dů lež itou roli v ce l ý c h, ne je n pr á v n íc h, dě j in á c h č eskos lov e n ské ho státu.

Skutečnou moc í dis ponov a la pouze ně me cká okupač n í sprá v a, i kd y ž

for má ln ě b y la s l íb e n a státn í m orgá nům a utonomie : „Č lá n e k 3/ (1)

Protektorát Čech y a Morav a je st autonomn í a s pra vuj e se s á m. … (3) Tato v ý sostná prá va jsou v y koná v á na v la stn í m i orgá n y a v la stn í m i úřa d y

s v last n í m i úředn ík y … Hla v a autonomn í s prá v y protektorátu… pož ívá ochra n y a č estn ý c h prá v h la v y státu.“ 3 0 )

Na úze m í protektorátu tedy e x istova l y dv ě sousta v y n e jv y š š íc h státn íc h

orgánů – protektorátn í a ř íšs ké.

Státn í pre z ide nt Hác h a 21. břez n a 1939 rozpust il ( dekrete m) Národn í

s hromá ždě n í. Volb y ne b y l y provede n y v zákon e m př edepsa n é lh ůtě a až

do konce okupace ne e x istova l n a na še m úz e m í legit i m n í zá konodárn ý s bor.

Zákon y,

které

vz n ikl y

po

16.

břez n u

1939

(platné

pro

Čes kos love n sko), n e moh l y b ýt prá vopla tně v y voze n y z ústa v y, protože českos lov e n ský stát pozb y l t ímto dne m Národn ího s hromá ždě n í a žád n ý j in ý státn í orgá n ne mě l pra vomoc v y dá vat zákon y .

35

Jako nov ý „ repre ze ntat iv n í“ orgá n če ské ho národa v z n ikl 6. dub na 19 39

Vý bor Národn ího souruče n stv í. Ne b y l v š ak z astupite l s ký m orgá n e m ja ko Národn í s hromáždě n í. Je ho č le nové b y l i prez ide nte m j me nová n i. Za se da l v budově b ý v a lé ho Pos la n ecké s ně mov n y Národn ího s hromáždě n í a mě l

obdob né kompeten ce. Pra vomoc i v ý boru b y l y kontrola v lá dy a podáv á n í n á vr hů

m in ister stvům.

Po

n ástupu

He y dr ic h a

do

úřadu

ř íš ské ho

protektora (zář í 1941) zač a lo Národn í s ouručen stv í m ít i je n s y mbol ic k ý v ý z n a m, sta lo se z b yte č n ý m.

Postupně b y la stá va j íc í tz v. dvoukole jn ost státn í spr á v y n ič e na a v roce

1944 pozvoln a pře v ládla n a na še m úze m í sprá va n ě me cká, přede vš í m kvů l i He y dr ic hov ý m re for má m.

Situace na Slove n sku b y la odliš n á. 14. bře z na 1939 v y h lá s i l Slove n sk ý

s ně m

autonomn í

s lov e n ský

stát

a

součas n ě

sám

s e be

provola l

zákonodár n ý m s bore m. Slov e nsko b y lo pře budová vá no v un itár n í stát, v ně mž b y la státn í moc s věř e na do rukou prez ide nta podle n ě meck é ho n e bo

ita lské ho v zoru. Budová n í

f aš is tic ké ho rež i mu

prob íh a lo pod

ochra nou Ně mec ka a b y lo za št ítě no s mlouvou z bř ez na 1939. Ústava

Slov e n ské

repub l ik y

v stoupi la

v platnost

21.

7.

19 39.

Zákonodárn ý m s bore m se sta l Sně m, do ně hož mě lo b ýt vole no 80

pos la n ců na dobu pět i let. Pravomoc i s n ě mu b y l y okl e štěn y v e prospěc h prez ide nta, je hož pra vomoc i b y l y n eustá le rozš iřová n y a n apř. j iž v roce

1941 mě l prá vo určovat počet č le nů s ně m u odvolá n í m č i j me nová n í m a to b ez řádn ý c h vole b.

Na úze m í Podkarpatské Rus i

f ungov a l Sn ě m Podkarpatské Rus i. Te n

14. 3 . 1939 v y h lá s i l repub l iku Karpatská Ukra j in a a z voli l Ms gre. Prof.

ThDr. August in a Vološ in a prez ide nte m. 17. 3. b y la Podkarpatská Ru s obsa ze n a a opět připoje n a k Uher ské mu kr á lovst v í.

36

Kapitola 7.:

Prozatímní státní zřízení

– Státní rada československá

(1940-1945)

Zahra n ič n í odboj v z n ika l ne je n n a úze m í státu, a le i v za hr a n ič í. J iž do

druh é polov in y polit ický c h

roku 1939 spada j í

předsta v ite lů

o

pr v n í

znovuuz n á n í

pokus y

předn íc h če ský c h

če skos lov e n ské

státnosti.

Důs le dke m těc hto s na h v z n ikl v Pař íž i 17. listopadu 1939 Čes kos love n sk ý

n árodn í v ý bor ja ko zástupce če skos lov e nské ho lidu. Je ho c í le m b y lo obnove n í Če skos love n ské repub l iky a v yt voře n í če skos love n ské ar mád y .

Sídla Če skos lov e n ské ho národn íh o v ý boru a če skos lov e ns ké ar má d y

b y la po porážce Fra nc ie v čer v nu 1940 př esunuta na úz e m í Ve lké Br itá n ie.

Národn í v ý bor če skos lov e n ský n e moh l a také ne b y l v lá dou, protože

s voji č in n ost s měřova l pouze urč it ý m i s měr y a také ne b y l j in ý m i stát y ja ko v láda uz ná n.

Bene š i pře s s voj i a b dikac i (1938) nadá le v y stupov a l jako h la va státu.

Je nut no z mí n it, že v ústa v n í m dokume ntu n e n í de f inová n poje m plat nost i č i neplat nost i pr ez ide ntské a bdikace a ústa va také ne hovoř í o s ituac i, kd y

b y moh l b ýt pre z ide nt k a bdikac i don uce n a ta b y t í m páde m opět n e b y l a

p latná. Proto může b ýt Be n ešovo pokračová n í v e f unk c i pre z ide nta pojí má no z n ač n ě rozporupln ě, dle úh lu poh le du.

Pozdě ji, kdy ž konč i lo prez ide ntovo sedm i leté vol e b n í obdob í, us n es la s e

v lá da 3. pros in ce 1942, že je oprá v ně n zůstat ve fu n kc i a ž do dob y, dokud n e bude moc i b ýt z vole n řá dn ý m i volb a m i prez ide nt no v ý.

9. červe nc e 1940 b y l Be ne šovou nótou br it ské v ládě oz ná me n v z n ik

Prozatímn ího

státn ího

zř íz e n í

(tvořen é ho

zat ím

pouze

v lá dou

a

prez ide nte m): „ Ma j íce na zřete l i, že s vob odn ý č es kos love n ský n árod s á m

v p ln é volnost i stanov í v še, če ho jest třeb a k ob nove n í koneč n é státn í organ is ace po skonče n í v á lky , rozhodl i j s me se ustav it i te nto prozatímn í s y sté m státn ího zř íz e n í.“ 3 9 )

37

Prozatímn í če skos lov e ns ká v láda b y la An gl i í uz ná n a 21. čer ve n ce 1941,

Sovětský m s va ze m (18. čer ve n ce 1941) a Spoje n ý m i stát y a mer ick ý m i (31. červ e nc e 1941). Toto uzná n í b y lo podstatné kv ů l i d ip lomat ic ký c h je dná n í s předsta v ite l i v lá d ostatn í c h států.

mož nost i

Jak již sá m n áz e v Prozatím n ího státn í ho zř íze n í v y pov ídá, b y la je ho

„ zat ímn ost í“ deklarová na v ý j i me č nost s ituace a státn í ne z b yt nost i.

Základn í m prob lé me m Prozat ímn íh o státn ího zř íz e n í b y la otázka, jak s e

v y pořádat s nee x iste nc í prá voplatn é ho zá konodárné ho s boru. Podle ústa v y

z roku 1920 disponova lo zákonodár nou a ústavodár nou moc í pouz e Národn í

s hromáždě n í.

A tak ve sta v u ústav n ě-prá v n í

nouze

vydal

prez ide nt Be ne š 1 5. ř íj n a 1940 ústa v n í de kret o prozatímn í m v ý konu moc i

zákonodár né. Tím se sta nov i l ne j v y š š í m právotvorn ý m č in it e le m státu „ § 1. Dokud ne bude mož no provádět i ustanov e n í h la v y druh é ústa v n í l ist in y

z 29. února 1920 o moc i zákonodárn é, bude pres ide nt repub l iky úkon y …

pokud je k n i m z apotřeb í souh la su Národn íh o s hromáždě n í, v y koná v at i s e souh la se m v lád y.“ 4 0 ) J ak j iž b y lo ře če n o, k v ydá vá n í zákonů je nutn á

e x iste nce zákonodárn é ho s boru. Proto by la tato zákonodárná pra vomoc prez ide nta tran s for mov á na n a v y dá vá n í dekretů (n e zákonů). Dekret y moh l y b ýt v y dá vá n y pouze v nez b yt n ý c h př ípadec h a j e j ic h plat nost b y la pod mín ě n a

pozdě jš í

rat ih a b ic í.

Pre z ide nt

moh l

m i mo

j in é

uza v ír at

me z in árodn í s m louv y, v y h la šovat vá lku, z astupovat stát nav e nek atd.

Zře jmě, a b y ne moh l b ýt prez ide nt Be ne š osočová n z př is voje n í s i

v eškeré státn í moc i, b y la zdůraz ňová n a spoluodpověd nost v lá dy př i

v y dá vá n í dekretů. Souh las v lá dy na hr a zova l proto souh la s Národ n ího s hromá ždě n í.

Kromě v lády a pr ez ide nta se sta la třetím orgán e m Prozatí mn ího státn íh o

zř íze n í Če skos lov e n ská Státn í r ada, zř íze ná ústa v n í m dekr ete m 1/194 0 datovan ý m

21. čer v e nc e 1940, t j. dn e m, kd y

b y la

uz ná n a

An g l i í

českos lov e n ská v lá da. Dekret b y l vš ak v yt voře n a podepsá n a ž v ř í jn u

1940 a je datová n zpětně. Prá v ě k v ý z n a mu tohoto data se Be ne š vrát il v e s vé m proje vu př i za ha jova c í sc hůz i Státn í r ady (dn e 11. pros in ce 1940): 38

„ … ce lé na še odbojové h n ut í, od ch v í le, kdy doc í l i lo me z in árod n ího uz ná n í

a

utvoř ilo

v lá du,

e x istuje

z n ovu

prá v ně

a

po lit ic ky

jako

pokračová n í Pr v n í repub l iky , jako Če skoslov e n ský stát.“ 4 3 ) „ Js me státe m a uz na nou v ládou, má me pe v nou ústav n í a prá v n í strukturu a ce l ý hotov ý

zákon n ý s y sté m… Ne js me n ě jakou e m i grac í b ez v la st i, bez prá v n ího statutu, bez zákon a a dis c ipl ín y , kde b y s i moh l ka ždý dě lat, co b y c htě l…“ 4 4 )

Prob lé m v e v y dá n í dekretů č. 1/1940 a 2/1940 spoč ív á v tom, ž e n e jpr ve

b y l v y dá n de kret o ustave n í Státn í rady a teprve ná s ledn ě o prozatímn í m

v ý konu moc i z ákonodár né. Logick y spr á v n á pos loupnost v y dá v á n í de kretů

b y mě la b ýt opač n á. Sprá v ně b y n e jpr v e mě l b ýt v y h l á š e n de kret o zákonodár né moc i pre z ide nta, a b y b y l oprá v ně n da lš í dekr et y v y dá v at.

Českos love n ská Státn í r ada v z n ikla ja ko „poradn í s bor pres id e nta

repub l iky a jako pomocn ý kontroln í orgá n v rá mc i zat ím n ího státn ího zř íze n í Če skos love n ské repub l ik y.“ 4 1 ) Státn í rada mě la m ít n e jv íc e 40 (pozdě ji b y l počet zv ý š e n na ma x i má ln ě 50 č le nů). T ito b y l i j me nov á n i

prez ide nte m repub l ik y n a dobu jednoho roku, obdob ně jako předse da a

m ístopředse dové. Až pozdě j i b y l i vole n i Státn í radou (dle ústav n í ho dekretu č. 12/1942).

Vlast n í j me nová n í č le n ů n e b y lo s n adn ý m úkole m. B e ne š se pokus i l

up latn it de mokrat ickou

m y š le nku

o co ne jš ir š í

za stoupen í

růz n ý c h

polit ický c h s měrů č esk ý c h, s lov e ns ký c h , popř. ně mecký c h . Př i v ý b ěr u řádn ý c h č le n ů se proto uplatn i lo h ned n ě kolik v ý b ěrov ý c h kl íčů. Polit ic i

b y l i rozdě le n i jedn ak dle národnost i, dá le podle po lit ic ké př ís luš nost i n e bo ná bože n stv í. I přestože b y l i č le nov é rozdě le n i tak, a b y za stupova l i

š iroké spektrum polit ické ho ž ivota, chtě l se Be n eš v y h nout rozdě le n í e migr ač n í pol it iky kvůl i stran ic ký m zá j m ům. Podle j e ho představ y „ mě l i č le nov é Státn í rady za stupovat pouze sa m i se be a č eskos lov e n ský stát.“ 4 5 ) Předměte m č in nost i Státn í r ady

b y l o: „podati v usta nov e né lh ůtě

prez ide ntov i repub l iky n e bo v ládě pora dn í zprá v u o otázce ne bo věc i,

která jí b y la pre s ide nte m ne bo v lá dou předlože n a, m ůž e v šak také

39

z v la stn í ho podn ětu podávat i … me moranda z e vš ec h o borů státn ího ž ivota.“ 4 2 )

Ústav n í m dekr ete m pr ez ide nta repub l iky č. 12 Úř. vě st. čs l. b y l

poz mě n ě n dekret předc hoz í. Od 27. ř í jn a 1942 b y lo u mož ně no Státn í r adě

pod ílet se na legis lat iv n í m procesu. By lo sta nov e no, že: „Pre s id e nt repub l iky dř ív e ne ž už i je s vé ho prá v a … o prozatímn í m v ý konu moc i

zákonodár né, v y žá dá s i poradn í zpr á vu od Státn í rad y , n euč in i la- l i tak j iž

v lá da sa ma.“ 4 6 ) Dekret y proto mě l y b ýt nově uvoze n y s lov y : K ná vr h u v lá dy a po s ly š e n í státn í ra dy usta novuj i: “

Pov in nost prez ide nta v y žá dat s i poradn í z prá vu b y la zruše n a ústa v n í m

dekrete m č. 3/1945 Úř. vě st. čs l.

Da lš í m v e l m i v ý z n a mn ý m zákonodárn ý m spolupracov n íke m, kter ý s e

z nač nou měrou podí le l n a v y dá v á n í dekretů b y la Prá v n í r ada. By la zř íz e n a 4. února 1942 rozhodnut ím pr ez ide nta n a n á vr h v lád y, n ikol iv de krete m, a

je j í č in nost b y la ukon če na součas n ě s č in nost í Státn í rady 22. února 1945 (dekret o ukonče n í č i n nost i St. rady je z 11. ř íjn a 1944, č ís. 13). Sm y s le m je j í

e x iste n ce

b y lo v yt váře n í posudků k prez ide ntov ý m

k ná vr h ům v lády .

dekretům a

Dekrety, ústav n í dekr et y, v ládn í nař í ze n í, s m lou v y a v y h lá š ky b y l y

z veře jňov á n y v nově z a vede né m Úř edn í m v ěstn íku če skos lov e n ské m, kter ý mě l f ungovat obdob ně jako Sb írka zákonů a nař íz e n í. Sta lo se tak

dekrete m prez ide nta repub l iky č. 4/1940 Úř. v ěst. čs l. o v eře jn é m v y h lá š e n í nově v y dá va n ý c h prá v n íc h nore m č s l. v lá dy ze dne 26. ř íj n a

1940. Dekret y v ně m uv ede n é na b ý v a l y úč in nost i po 30 dne c h po je j ic h v y h lá š e n í, ne b y lo- l i v n ic h sta nove no j in ak.

By l rozdě le n n a dv ě čá st i,

prv n í obs a hov a la z ákon y a nor my , druhá dokume nt y a ozn á me n í. Vy c h á ze l v Londý n ě od 4. pros inc e 1940 do břez n a 1945.

Z v ý š e uvede né ho v y pl ý v á, že Státn í rada ne mě la v zá konodár né m

procesu rozhoduj íc í úča st. Je jí podí l na l egis lat iv n í m proce su b y l omeze n

n a pouh é prá vo podá vat i zprá v y o ka ždé m dekretu. Proto je nutn é uz n at, že f unkc e Státn í ra dy jako urč ité ho prozatímn í ho par la me ntu je do zn ač n é

40

m ír y n adne se n á a přec e ně n á. Šlo s pí še o jaký s i s y mbol ic ký obr az českos lov e n ské polit ické repr eze ntac e.

Na úze m í Slove n ska s e s it uac e v y v í je l a odliš n ě n ež v ze m íc h č es k ý c h.

Podepsá n í

oc hra n né

pozvoln a

proje vova l y

s m louv y

s Ně me cke m

urč i lo

da lš í

s měřov á n í

po

osvoboze n í

s love n ské ho státu. I přes odliš n é podm ín k y se n a je ho úze m í tak é odbojové

te nde n ce.

Ale

až

v ý c hodn í ho Slove n ska propukla č in nos t těchto ne legá ln íc h skupin a organ iza c í n apln o. Moci

se

organ izov a la

c hopi la

Slove n ská

n árodn í

rada,

která

s voje

i le gá ln ě od pros in ce 1943. 29. srpn a 1944

akt iv it y

v y h lá s i la

ozbroje n é povstá n í proti te hde jš í v ládě státu. Sama s e deklar ac í proh lá s i l a za

je dinou

opráv n ě nou

dis ponovat

ve škerou

moc í

z ákonodár nou

a

v ý kon nou na Slov e n sku. Tí mto akte m z 1. zář í 1944 l e ga l izova la s voj i č in nost. Sídl i la v Bá ň ské B y stř ic i.

J iž pr v n í de n s v é ho působe n í (1. 9. 1944) v y da la čt yř i nař íz e n í.

Deklara c í Slove n ské n árodn í rady ustav i la s vůj vz n i k, př ih lá s i la se k e

spoluprá c i s če ský m z a hra n ič n í m odboje m a stanov i la, že bude touto moc í d isponovat, dokud ne bude s itua ce na S l ove ns ku v y ře še n a a l id s i sá m n ez volí de mokrat ic ký m způsob e m s vé z ástupce.

Způsob orga n iza ce moc i předsta v i la v Nař íze n í SNR č. 1/1944 Sb. n.

SNR, o v ykoná vá n í zákonodár né, v ládn í a v ý kon n é moc i na Slove n sku. Toto obsa hov a lo pouh é tři paragr a f y. Ve skutečnost i tak s v ý m postoje m

zapř íč in i la v z n ik prá v n ího dua l is mu pro českos lov e n ský stát, protože tí m

ja s n ě v y louč i la zákonodárnou moc pre z ide nta Be n e še pro s lov e n ské úze m í. Dá le také ukon č i la platnost Ústa v y S love n ské repub l iky ( zákon e m č. 185/1939 Sb. z.) ze dn e 21. čer ve nc e 1939. Da lš í m i

n ař íze n í m i

b y lo

usta ve no

předse dn ictvo

rady

n e bo

pověře n ců, kter ý tvoři l y orgá n y s podob nou funkc í j a ko min isterst va.

s bor

Počet čle n ů SNR s e r y c h le z v y šova l z původn íc h 13-t i (1. 9. 1944), přes

41 (5. 9. 1944) až na 71 v bře z nu 1945. 4 7 ) V předsedn ictvu z as eda l i pr v n í

41

dn y Va vro Šrobár, Gusta v Hus ák, Já n Urs ín y a Da n ie l Ert l. Od 5. zář í 1944 b y lo předsedn ict vo vole no.

Také v ze m íc h Če ské a Mora vs kos lezské doš lo př i

os vobozová n í

k v yt voře n í organ izova n é ho odboje. 30. dub n a 1945 vz n ikla Čes ká národn í rada, která da la i mpuls k re voluč n í mu povstá n í v Praz e a dá le je ř íd i la.

Předsedou b y l A lb ert Pražák. 5. kv ětna 1945 pře vz a l a v ý kon nou moc. Tu předa la 11. květ na 1945 of ic iá ln í v ládě , jež s e na os voboze né úze m í vrát ila po jedn á n í v Koš ic íc h.

42

Kapitola 8.:

Prozatímní Národní shromáždění (1945 - 1946)

V závěru a po ukonče n í druh é s větové v á lky pa nov a la na úze m í

b ý v a lé ho Čes kos love n ska s lož itá prá v n í s ituace. Ex i stov a lo zde h n e d n ěkolik růz n ý c h skupi n prá v n íc h předpis ů a nore m. J e mož no je rozdě l it

do pět i skupin a to dle s ub jektu v z n iku n a: prá v n í předpis y orgá nů tzv. druh é repub l iky , orgánů Protektorátu Čec h y a Morava, prozat ímn ího státn ího zř íze n í, orgán ů s lov e ns ké ho státu a Slove n ské národn í rady . Ne lze

poc h y bov at

o

tom,

že

po

tz v.

M n ic hov ské

dohodě

byla

českos lov e n ská v láda nuce na v y dat prá v n í předpis y , které ne v y c h áze l y

z ústav y, a že ohromn é množ stv í předpi sů v y da n ý c h okupač n í s prá vou

n e lze pov ažov at za s luč it e ln é s ústav n í l ist inou. Proto b y lo nutn é v n é st pořádek do změt i růz norodýc h nore m. To se sta lo ústav n í m dekrete m č.

11/1944 Úř. vě st. čs l. o ob nove n í prá v n íh o pořádku (z e dn e 3. srp n a 1944). Dekret uzákon i l prá v n í kont inui tu s předmn ic hovs ký m prá v n í m řáde m. By la zde přede v š í m v y ře še n a va l i dita prá v n íc h př edpis ů. Předp is y českos lov e n ské ho

státu v y da né

do 29. zář í

1938

byly

uz ná n y

za

českos lov e n ský prá v n í řá d. Předpis y v y da n é od 30. zář í 1938 až do kon ce

dob y n es vobody (pozdě j i stanov e né n a 4. kv ětna 1945) n e b y l y do práv n ího řádu zařa ze n y . De kret y pre z ide nt y r epub l iky v y dá v a né dle § 2 ústa v n íh o dekretu č. 2/1940 podlé h a l y rat iha b ic i př ís luš n ý m i ústa v n í m i č in ite l i. Dodatečné sc h v á le n í mě lo tran s for movat dekret y na zákon y. „ Př ís lu š n í

ústav n í č in it e lé “ 4 8 ) ne b y l i de krete m b l íž e urče n i. Až po v y dá n í de kretu, kter ý tento dopln i l a z mě n i l, b y lo ja s n é, že j i m i b ude Prozat ímn í Národ n í s hromá ždě n í.

Nutno dodat, že na osvoboze né m úz e m í s ic e b y la o b nove n a platnost

ústav y z roku 1920, a le díky z mě n á m provede n ý m ústav n í m i dekret y a zákonodár né in ic iat iv ě Slove n ské n árodn í r ady n e moh lo dojít k ob nově

českos lov e n ské ho předmn ic hov ské ho prá v n íh o řádu na ce lé m úze m í státu. 43

Dů vode m v z n iku h n ed n ěkolika „plat n ý c h “ prá v n íc h nore m b y la e x iste n c e odliš n ý c h ústa v n íc h sub jektů, které je v y dá v a l y ( v i z úvod kapitol y ). Práv n í nor m y tz v. druhé repub l ik y upravu j í nově vz n iklou s itua c i a

poměr y. Na prá v n íc h předpis e c h v z n ikl ý c h v obdob í Protektorátu Čec h y a Morava

n e lze

ne v idět

v l iv

ně me cké

okupačn í

s prá v y .

Vy dá v á n í

prez ide ntský c h dekretů mě lo na hr adit nee x istuj íc í Národn í s hromáž dě n í a za j ist it kont inuitu č es kos love n ské ho prá v n íh o řádu. Na úze m í Slov e ns ka

b y l y zá kon y v y dá v á n y n e jpr ve v souladu s ústa vou z roku 1939, pozdě j i ja ko revoluč n í prá v n í řád v podá n í Slov e n ské národn í r ady.

V této s lož ité prá v n í s it uac i b y lo proto nez b yt né ob nov it prá v n í řád

českos lov e n ské ho státu a v yř eš it otázku práv n í kontinuit y .

I po koš ický c h jedn á n íc h a v z n iku nov é v lá dy Národn í front y Če c hů a

Slov áků

ústav n ího

z ůsta la

dekretu

pre z ide ntu z

15.

Be ne šov i

ř í jn a

1940

zákonodár ná

o

pr a vomoc

prozatímn í m

v ý konu

pod le moc i

zákonodár né. Ústa v n í dekret z 22. února 1945 (č.3/1945 Úř. vě st. čs l., o v ý konu moc i z ákonodár né v přec hodné m obdob í) potvrd i l Be n ešovo

setrvá n í v e fun kc i až do dob y, kdy vz n ik n e prozatím n í z ákonodár n ý s bor Čes kos love n ské repub l iky . O

způsobu,

ja ký m

v z n ikn e

tento

prozatímn í

legis l at iv n í

orgán,

in for muje ústa v n í dekret prez ide nta repub l ik y č. 18 Úř. vě st. čs l. ze 4. pros inc e

1944,

o

národn íc h

v ý bore c h

a

Prozatímn í m

Národn í m

s hromá ždě n í. Dekret de klaruje z ákladn í de mokrat ický pr in c ip, že l id j e

je d in ý m zdroje m státn í moc i: „Vy c h á z e je ze zákla dn í zá sady plat né ústav n í l ist in y Če skos love n ské repub l ik y , ž e l id je jed in ý m z droje m

v eškeré státn í moc i v re pub l ic e Če skos lov e n ské … usta vuj i k n á vr hu v lá dy a po s l y š e n í Státn í ra dy, že s vrc hov a n ý l id n a os voboze né m úze m í

repub l iky b ude tuto moc v pře c hodn é m obdob í v y kon á vat takto…“ 4 9 )

V č lá nku č. 1 b y lo uzákon ě no zakládá n í nov ý c h orgá nů státn í sprá v y n árodn íc h v ý borů ( m íst n íc h, okres n íc h , ze mský c h ) na os voboze n ý c h

úze m íc h. Člá ne k č. 3 z moc n i l v ládu stanov it nař íz e n í m i s plat nost í

zákon a, jak budou vole n y a jak budou s voje pra vomoc i v y kon á vat. 44

Prozatímn í Národn í s hromáždě n í potom vz n ikn e volb a m i v národn íc h

v ý b orec h. Slože n í, způsob vz n iku a působ nost tohoto prozatímn íh o zákonodár né ho s boru mě l spec i f ikovat zv l áštn í ústav n í dekret. O

otázkách

souv is e j íc íc h

se

v z n i ke m

Prozat ímn ího

Národn í ho

s hromá ždě n í jedn a la de le gac e v lá dy a předsedn ictvo Slov e ns ké n árodn í

rad y v Brat is la v ě 8. srp na 1945. Dis kutova l i n e je n obec n ě o obs a hu dekretu, a le na př. i o počtu a rozdě le n í m a ndátů. Dohodli se přede v š í m, ž e

Prozatímn í Národn í s hromáždě n í bude v y koná v at zákonodárnou moc pro ce lé úz e m í r epub l ik y.

Po této dohodě se Slove n skou národn í radou v y da l pr ez ide nt 25. srp n a

1945

ústav n í

dekret

č.

47/ 1945

Sb.,

o

Prozatím n í m

N árodn í m

s hromá ždě n í. Zde se sta nov i lo, ž e „ až do dob y, kdy se se jde Ústavodár n é Národn í s hromáždě n í, z vole né podle v š eobec n é ho, rov né ho, př ímé ho a tajn é ho

prá v a

h la sovac í ho

a

podle

zás ady

poměr n é ho

za stoupen í,

v y koná v á moc zákonodárnou podle tohoto dekretu pro ce lé úze m í

Čes kos love n ské repub l ik y Prozat ímn í Ná rodn í s hromáždě n í.“ 5 0 ) Do je ho

kompeten c í př ís luš e lo z e j mé n a potvrdit s etrvá n í pre z ide nta repub l ik y v e

f u nkc i až do dob y, kdy b ude z vole n pr ez ide nt nov ý, a také v y kon á vat př iměř e ně pr a vomoc Národn ího s hromá ždě n í podle ústa v n í l ist in y a p latn ý c h z ákonů.

Na zák ladě tohoto dekretu b y lo v y dá no v lá dn í nař íz e n í o volb ě

Prozatímn ího Národn ího s hromáž dě n í (č. 48/1945 Sb.) ze dn e 25. srp na

1945. Dokume nt s e skláda l ze čt yř čá st í. Prv n í se t ýka la volb y pos la nců,

volit e lů, de le gátů, kan didátn íc h l ist in a v la stn í ho h la sová n í, druh á čá st hovoř i la o volite l nost i, třetí stanov i la podmí n ky oprav n é ho ř íze n í a ověřová n í vole b, čtvrtá část obsa hova la z á v ěreč n á usta nove n í.

M in istr v n itr a V. Nosek v e s vé m proje vu z 27. srpna 1945 z důvodn i l

e x iste nc i a způsob vz n iku Prozatím n ího Národn ího s hromá ždě n í: „ Vlá da v l idov é de mokra c i i n ec h ce s ustave n í m zákonodár né ho s boru čekat i, a ž

budou s pln ě n y v e škeré pře dpoklady pr o provede n í ř ád n ý c h vole b … “

protože „ odstraně n í ná s le dků nac ist ic ké ho pa nstv í ve veř e jn é m ž iv otě a odstraně n í překáž ek , které se sta v í v c estu př ím ý m volb á m, v y žá dá s i 45

je ště n ě jaké ho času … Ne c hc e me, a b y nov ou ústavu repub l iky odh la sova lo

n árodn í s hromážd ě n í, na je hož v yt voře n í b y se úč ast n i l i nepřáte lé č es ké ho a s lov e n ské ho národa. “ 5 1 ) Protože okolnost i n edovolova l y za j ist it re á lnou

e v ide n c i vol ičů a pa nov a l z nač n ý c h c h a os v a dm in istrat ivě, roz hodla se v lá da, že „ ne c hc e če kat i… Proto se v y pi suj í j iž n y n í volb y na podk lad ě s y sté mu de le gač n ího.“ 5 2 )

M íst n í n árodn í v ý bor y a m ístn í sprá v n í komis e se sta l y dle §2, č lá nku 1

n ař íze n í, z ákla dn í m č lá n ke m vole b. Vol i l y n a veř e jn ý c h s c hůz íc h volit e le. Vol ite lé, z vole n í v ob vodu ste jn é ho národn í ho v ý boru, voli l i de le gát y n a

ze ms ký s je zd. Ze ms ké s jezd y se s eš l y 14. říj n a 1945 v Praz e a Br ně,

de legát i voli l i n e je n ze ms ké n árodn í v ý b ory, a le i pos la n ce Prozat ímn íh o Národn ího s hromáždě n í a ste jn ý počet je j ic h ná hr adn íků. Na Slove n sku s e volb y kona l y 28. srpn a 1945 v Bá ňské By stř ic i a 7. ř íjn a 1945 v Prešov ě.

By lo z vole no po čtyř ic et i pos la n c íc h pro každou ze še st i polit ic k ý c h

stran

Národn í

f ront y

Če c hů

a

Slov áků

(t j.

Komun ist i c ká

stran a

Čes kos love n ska, Če skos lov e ns ká soc iá l n í de mokr ac ie, Če skos lov e nsk á strana l idová, Českos lov e n ská strana n ár odně soc ia l ist ic ká, Komun ist ic ká strana Slov e n ska a De mokrat ická strana Slove n ska). Dá le b y l i z vole n i

zástupc i z m i mopolit ický c h ob la st í, tj. za vš e národn í z á j mov é organ iza ce,

ku ltur n í a v ěde čt í pra cov n íc i n e bo z j in ý c h v ý z n a mn ý c h s lože k veře j n é ho ž ivota. Vláda v y c h á ze la z předpokladu, že je třeb a př i za kládá n í nové

sprá v y repub l iky „ dát i přednost dohodě v še c h polit i c ký c h skupi n a v eře jn ý c h

s ložek

před

bojov ý m

soupeře n í m

polit ický c h

stra n.“ 5 3 )

V Čec h ác h, n a Mora vě a v e Sle zsku b y lo z vole no ce lk e m 200 pos la n ců, n a Slov e ns ku 100.

Za jí ma v ý m deta i le m b y lo s n íž e n í vě kov é hra n ice volit e lů na 18 let a

ka ndidátů n a pos la n ce na 21 let. Ostatn í podmín ky vol ite l nost i s e t ý ka l y n árodnost i, b y d l iště, státn í spole h l ivost i a be zúhon nost i. 20.

říjn a

1945

s vola l

pre z ide nt

repub l iky

Prozat ímn í

s hromá ždě n í k ustavuj íc í sc h ůz i do Prah y n a de n 28. ř íjn a 1945. Prvn í

sc h ůze Prozat ímn í ho Národn íh o shromá ždě n í

pros love m

pře ds edy

v lády

( Zd.

Fie r lin gere m),

b y la

který

Národn í za h á je n a

n ezapomn ě l 46

př ipome nout, že Národn í s hromá ždě n í z aseda lo n apos l edy 16. pros in c e 1938. Po ref erátu v y kona l i pos la n c i s l ib . Te nt ý ž de n je ště potvrd il i setrvá n í

Edvarda

Be n eš e

v pre z ide nts ké

f unkc i

(z vol e n

Národ n í m

s hromá ždě n í m 18. pros inc e 1935) a ž do nov é volb y pr ez ide nta. Prez id e nt v e s vé m proje vu uv íta l v z n ik PNS jako v ý z na mn ý krok od v lád nut í dekret y ke skuteč né par la me ntn í kontrole.

Prozatímn í Národn í s hromáždě n í se tak stalo pr v n í m pov á leč n ý m

„ par la me nte m“ . By lo z vole no v ř í jn u 1945 n epř í m ý m i volba m i (tzv.

de legátský m způsob e m). Tvoř il ho jednokomorov ý par l a me nt o 300 pos la n c íc h. Úkol y, před

n ěž

b y lo pr ozatímn í

Národn í

s hromážd ě n í

postave no, b y l y pro pová leč n ý v ý voj Če skos love n ska ne s m ír ně důlež it é. Ze j mé n a mu př ís luš e lo v y koná v at zákonodár nou moc pro ce lé úze m í

Čes kos love n ské r epub l iky (omeze n a ve v ěcec h t ý ka j íc íc h se Slov e ns ka), potvrdit prez ide nta repub l iky v úř adě, v y koná v at př iměře n ě pra vomoc Národn ího s hromá ždě n í podle ústa v n í l i st in y a j i n ý c h zákon ů. Da lš í m úkole m

b y lo

projedn á n í

pr ez ide ntský c h

dekretů

a

je j ic h

n á s led n á

ratih a b ic e (ústa v n í m z ákone m č. 57/1946 Sb., kter ý m se s c h va lu j í a proh lašu j í z a z ákon dekret y prez ide nta re pub l iky ). Ne jdůlež itě jš í s ložkou

č in nost i v šak b y l v co ne jkr atš í m č asové m inter v a lu př ipra v it a uskutečn it v šeob ec n é, ta jné, rov né a př í mé volb y do Ústavodárn é ho Národn ího s hromá ždě n í, a b y toto moh lo sc h v á l it nov ou ústavu repub l iky .

Prozatímn í Národn í s hromáždě n í za h á j i lo č i n nost dne 28. ř í jn a 1945 a

ukonč i lo j i v čer v nu 1946 po volb ác h s hromá ždě n í ( v květn u 1946).

do Ústavodárné ho Národn íh o

Ústav n í m zá kone m č. 57/1946 Sb. se sc h v a luj í a proh la šuj í z a zákon

dekret y pre z ide nta repub l ik y, b y lo v ně m stanov e no, že v še c h n y ústav n í

dekret y a dekret y v y da n é podle § 2 úst. dekretu č. 2/1940 (v četn ě) s e proh lašu j í z a ústav n í z ákon y a zá kon y . Tí mto dekr ete m b y l za vrš e n proces ratih a b ic e dekretů prez ide nta repub l ik y.

47

Kapitola 9.:

Ústavodárné Národní shromáždění (1946 – 1948)

Jedn í m z h la v n íc h úkolů Prozat ímn íh o Národn ího s hromáždě n í b y l a

př ípra v a vole b do Ústavodár né ho Národn í ho s hromáždě n í. Př i ja lo někol ik

zákonů ošetřuj íc íc h tuto prob le mat iku, z e jmé n a zákon č. 28/1946 Sb., o úpra vě stá l ý c h vol ič ský c h s ez n a mů a zá kone m č. 67/1946 Sb., o volb ác h do Ústavodárné ho Národn í ho s hromáždě n í .

Dne 11. dub n a 1946 se PNS us n es lo na př i jet í ústav n í ho zá kona č.

65/1946 Sb., o Ústavodárné m Národn í m s hromáždě n í.

V člá nku jedn a ústa v n ího z ákon a b y lo s tanove no, že b ude z vole no podle

v šeob ec n é ho, rovn é ho, př ímé ho a ta jn é h o h la sov ac ího prá v a dle zás ad y

poměr né ho zastoupen í a b ude mu př ís l ušet právo dát repub l ic e novou

ústav u. Dá le b y lo upře s n ě no, jak a v ja ké m rozs a hu b ude v y kon á vat

zákonodár nou moc. Shromáždě n í b y lo v yt voře no ja ko jednokomorové o 300 č le n ec h – pos la n c íc h. Je ho s ídle m b y la Pra ha, popř. ji n é m ísto. Se nát n e b y l ob novová n.

Právo volit mě l i v š ic h n i státn í obč a né s lov a n ské n árodnost i be z rozdíl u

poh la v í, kteř í dosá h l i 18. rok věku. Vole n i moh l i b ýt státn í obča n é v y h ovuj íc í

podmí n ká m

zákona

o

volb ě

Ústavodár né ho

N árodn íh o

s hromá ždě n í, kteř í dosá h l i 21. roku sv é h o věku. Podrobnost i o vole b n í m

práv u a vole b n í m proces u b y l y spec i f ikov á n y v e z v lá št n íc h zákonec h, t j.

zákon o úpra vě stá l ý c h sez n a mů vol ič s ký c h a o volb ě Ústa vodárn é ho Národn ího s hromáž dě n í.

Funkč n í obdob í s n ě mov n y b y lo v y h lá še no až do dob y , kdy s e s e jd e

zákonodár n ý s bor Če skos love n ské repub l i ky, ne jdé le v šak do dvou let. Pos la n c i

si

mě l i

vol it 24 č le n ů Stá lé ho v ý boru a

ste jn ý počet

n á hradn íků. Jedn ac í řád, pra v id la pro sty k s v ládou a jedn á n í na v e ne k b y la upře s ně n a v e z v lá štn í m z ákoně.

48

Funkce č le n a Ústa vodár né ho Národn í h o shromá ždě n í n e b y la s luč it e ln á

s fun kc í prez ide nta, guver néra, č le n ů ba nkov n í rady a v ý boru Národn í

b a nky . O plat nosti volb y a o in kompat ib i l itě roz hoduje ÚNS sa mo, volbou v ý b orů k tomuto úče lu se stav e n ý c h.

Přímé volb y do Ústavodár né ho Národn í ho s hromáždě n í b y la v y psá n y n a

26. květn a 1946 (podle z ákon a 67/1946 Sb. z 11 dub n a 1946). Na úze m í

Čec h, Mora v y a Sle z ska ka n didov a l y čt yř i polit ic ké stran y : Komun ist ick á strana Če skos lov e n ska, Če skos love n ská stran a l idov á, Českos lov e n sk á soc iá ln í de mokrac ie a Če skos love n ská s trana národně soc ia l ist ická. Na

Slov e ns ku poda l y ka nd idátky : Strana prá c e, Strana s lobody , Komun ist ic ká strana Slov e n ska a De mokrat ic ká stra na. 5 4 )

Vý s le dek vole b b y l oz ná me n ve v y h lá š ce mi n isterstv a v n itra v Úřed n í m

l istě repub l ik y Če skos love n ské. By lo z v ole no ce lke m 300 pos la nců, 150 v Čec h ác h, 81 n a Morav ě a v e Sle zs ku a 69 na Slove n sku. Volb y v roce

1946 z na me n a l y drt ivé v ít ěz stv í pro komun ist y . Ti v nové m par la me ntu –

Ústavodár né m Národn í m s hromáždě n í – z íska l i 114 ma n dátů z c e lkov é ho počtu 300 (v iz př í loh a č. 2).

Ústavodárné Národn í s hromáždě n í b y lo s volá no pre z ide nte m repub l ik y

Be ne še m ke s vé mu pr v n í mu za sedá n í na de n 18. čer ve ne c 1946.

Předseda v lá dy ( Z. Fie r l in ger) v z a h a jovac í m pro je v u zdůr az n i l, ž e

s ně mov n a b y la z vole na v př í m ý c h, v šeobe c n ý c h a ta jn ý c h volb ác h a pod le

de mokrat ický c h pr i n c ipů. Upozorn i l dá le , že h la v n í n ápln í č in nost i je st v y pr acov á n í nové de mokrat ické ústav y, která b y re sp ektova la novou for mu souž it í Čec hů a Slov áků a nov é požada vky l ido vé de mokrac ie.

Předsedou Ústavodár né ho Národn íh o s hromáždě n í b y l z vole n Anton í n

Zápotocký. Te n po s lože n í s l ib u pron es l děkov nou řeč, v n íž: „ n ast iň u j e h la v n í úkoly ÚNS zdůraz n i l, že př i pln ě n í těc hto úkolů bude ÚNS

v y c h á zet i v ždy z progra mu če skos love n ské v lády Národn í f ront y Če c hů a Slov áků př i jaté m dn e 5. dub na 1945 v Koš ic íc h .“ 5 5 )

49

Ústavodárné Národn í s hromá ždě n í pokračova lo v rozsá h lé zákonodár n é

č in nost i. Za krátkou dobu

s vé

e x iste n ce př i ja lo

cca

Zák la dn í m úkole m se v šak mě lo stát v yt v ořen í nové ú stav y .

200

zákonů.

V červe nc i 1946 s e v lá da roz hodla ustav it komis i, která b y mě la

v y pr acov at základn í kon cept nové ústa v y . Komun isté c htě li v y už ít s v é s i ln é poz ice ve v ládě a prosadit takto sv é re voluč n í c í le. J iž na podz i m 1946

se

z ača l y

oz ý v at

h la s y

opoz ic e,

která

požadova la

pře su nut í

ústavodár né in ic iat iv y na sa motn é Úst a vodárn é Národn í s hromá ždě n í, které b y lo za t ímto úče le m z vole no. Soc iá ln í de mokrac ie poda la ná vr h na v yt voře n í ústa v n ího v ý boru a k tomuto stanov is ku se př ipoji l y i ostatn í polit ické stran y .

K této přílež itost i b y l z ákone m č. 197/1946 Sb., o ústav n í m v ý boru

Ústavodár né ho Národn í ho s hromáždě n í, z e 17. ří jn a 1946, nově v yt voře n a ústav n í komis e. „Ústavodár né Národn í s hromáždě n í, j e muž podle č l. 1

ústav n ího zákona z e dne 11. dub na 1946, č. 65 Sb., přís luš í, a b y da lo

Čes kos love n ské repub l ic e novou ústavu, zvol í ze se b e z v lá št n í v ý bor ústav n í.“ 5 7 ) Počet č le nů ústav n ího v ý boru b y l sta nov e n n a 36. M ísta b y la

rozdě le n a

polit ick ý m

straná m

dle

s y sté mu

poměrn é ho

zastoupen í.

Ústav n í mu v ý b oru b y lo ulože no, a b y v y pra cov a l ná vr h nové ústav y a souv is e j íc íc h z ákonů a předlož i l je k proje dn á n í př í mo s n ě mov n ě.

Při projedná v á n í n á vr hů ústav y za ča lo doch ázet k rozporům k v ů l i

koncepc i ústa v nost i. Pojet í b ý v a lé londý n s ké a mosk e vské e m igra ce s e

podstatně l iš i la. „Spor o ústav u se stal spore m o polit ic ký c h arakter

státu.“ 5 6 ) Českos lov e n ská stra na l idov á , popř. Českos love n ská stra na n árodně soc ia l ist ic ká n a vr hov a l y použ it í ústa v y z roku 1920 s úpra v a m i, které b y provedl t ý m odborn íků n a tuto prob le mat iku. Oproti tomu Komun ist ická dokume ntu

dle

stra na

Če skos lov e n ska

budovate lské ho

př ipra v i la

programu

v lád y

ná vr h

(poky n y

ústav n í ho K le me nta

Gottwalda). Tyto ná vr h y se podstatně n e l iš i l y od pozdě jš í Ústa v y 9. kv ětna. J eště n a jaře roku 1948 n e b y l i č l e nové ústav n í ho v ý boru s c hopn i

se v z ákladn íc h otázkác h s hodnout. Jab lke m s v áru se sta l y přede vš í m

n á vr h y jedn á n í o pozic i n árodn íc h v ý borů ve státn í sprá vě a souča s ně také 50

je j ic h de f in ic e ja ko lidov ý c h orgá nů státn í moc i. Dá le n e moh l i pos la n c i dosáh nout

s hody

v bodec h

t ýka j íc íc h

se

posta ve n í

prez ide nta,

z národňov á n í ma jetku ne bo v y ja s n ě n í postave n í Slove n ska, a le i v da lš íc h sporn ý c h otázkác h.

Proces tvorb y ústa v y ov l iv n i l y tz v. únorové udá lost i 1948, které

předz na me n a l y

n á s le dné

z mě n y

předmn ic hovské ér y r epub l iky .

de mokratický c h

tradic

a

pr in c ipů

De mokratické pr in c ipy z ača l y b ýt př i budová n í v á lkou z n ič e né ho státu

trans for mov á n y r e voluč n í m i c í l y komun is tic ké stran y. Př i jet ím Koš ické ho v lá dn ího progra mu doš lo m j. také k ome z e n í plura l is mu pol it ický c h stran (např. zákaz č in nost i „ pra v icové “ a grár n í stra n y ). Kvůl i pov a leč n é mu

uspořádá n í Evropy a je j í mu rozdě le n í n a dv ě s f ér y v l i v u (kon f ere n ce n a Ja ltě) a díky odmít n ut í pomoc i v rá mc i Mars h a l lov a plá nu se dosta lo Čes kos love n sko do centra působe n í sověts ké ideologi e.

Kv ůl i pová le č né mu stav u státu doš lo k řadě z mě n v ob la stec h soc iá ln í,

hospodářsk é i pol it ické. Pod zá min kou n ové ho budov á n í státu zn ič e né ho

v á lkou prosadil i komun ist é řadu radiká l n íc h z mě n ( např. z národňová n í ma jetku). Toto obdob í lze c h arakter izov at ja ko přec hod de mokr ac ie k l idové de mokrac i i. Ostatn í m i strana m i b y l podce n ě n ne je n vole b n í úspě c h

Komun ist ické stra n y Če skos lov e ns ka, a le i v l iv Sovětské ho s v azu na s mě r v ý v oje státu.

Komun isté s e s n až i l i prov ádět důlež it é z mě n y a roz hodnut í b ez dohod y

v koa l ic i, b ez projedná n í ve v ládě, pouze s v ý m r ezortn ím n ař íz e n í m.

Čin nost v lá dy a ce lé Národn í f ront y b y l a stá le v íc e par a l y zová na, až s e Národn í fronta přesta la v l istopadu 1947 s c ház et úp lně.

Ústav ně-polit ic ká kr iz e zač a la v únoru 1948, když poda lo de m is i 12

č le nů v lá dy. Vlá da b y la nadá le for má ln ě sc hopná jed n at a us ná šet se. Po de m is i da lš íc h dvou č le n ů 25. února 1948 opust ila v ládu na dpolov ič n í

v ětš in a je j íc h č le n ů. Za těc hto podmí n ek n e b y la sc hopná s e us ná šet. Par la me nt se prob le mat ikou v y s lov e n í n e/ dův ěr y v lád ě n eza b ý v a l.

Po několikade n n í m jedn á n í pre z ide nt Be neš de m is e č le nů v lády př i ja l a

25. února 1948 j me nova l n a n á vr h K. Gottwa lda v ládu novou. 10. břez n a 51

1948 probě h lo z as edá n í Ústavodár n é ho Národn ího s hro máždě n í, které sc h v á l i lo progra mov é proh lá še n í nové Gottwa ldov y v l á dy , tzv. obroze né Národn í

front y.

Ve

24-č le n n é

v lá dě

nyní

b y lo

dva ná ct

pos la n ců

z komun ist ický c h stra n, což stra ně zaruč i lo f a kt ickou pře v a hu v e v šec h n e jv y š š íc h státn íc h orgá nec h.

Da lš í zpr acov á n í n á vr hu ústav n í ho dokume ntu se j iž uskuteč ňova lo

v nov ý c h podm ín ká c h, protože nová v lá da v bře z nu 19 48 v y h lá s i la ak č n í

progra m. Bě h e m ná s leduj íc íc h dvou mě s íců b y la dokonče n a prá ce n a koneč n é m z ně n í ústa v y.

Před sch v á le n í m ústav y doš lo 16. dub n a 1948 k př i jet í z ákon a č.

74/1948 Sb., jí mž s e na přec hodnou dobu do úč in nost i nové ústav y upra vuje

volb a

a

pr a vomoc

Národn íh o

s hromáždě n í

a

č i n nost

Ústavodár né ho Národn í ho s hromáždě n í. Tímto ústa v n í m zákone m b y l a prodlouže n a č in nost Ústavodár né ho Národn í ho s hromáždě n í do dob y , kd y

bude z vole no Národn í s hromáž dě n í: „Po skonč e n í č in nost i Ústa vodár né ho Národn ího s hromá ždě n í, z vole né ho podle ústav n ího zá kona z e dne 11 dub n a 1946, č. 65 Sb., o Ústavodár né m Národn í m s hro máždě n í, bude moc

zákonodár nou v y kon á vat, a to buď podle usta nove n í nov é ústa v y, a n e bo pokud nov á ústav a ne n a bude úč i n nost i, podle usta ve n í tohoto zákona, Národn í s hromáždě n í z vole né podle tohoto zákona.“ 5 8 ) Tí mto akte m b y la

s na h a v y ře š it s itua c i, kd y b y pr ez ide nt n epodepsa l novou ústa vu. Tato s itua ce skuteč n ě na sta la, kdy ž pre z ide nt Be ne š ústavu odm ít l podepsat a 2. červ n a 1948 ozn á m i l úm y s l a bdikov at a 7. červ na skuteč ně a b dikova l.

Da lš í podm ín ky v ý konu vole b n í ho práv a a o provádě n í vole b do

Národn ího s hromáždě n í obs a huj í zákon y 28/1946 Sb., o úpra vě stá l ý c h sez n a mů volič sk ý c h, a zákon č. 75/1948 Sb., o volb ác h do Národn íh o s hromá ždě n í. Podle n ě j b y lo rozdě le no stá tn í úze m í na 28 vole b n íc h kra jů, ze

kter ý c h

b y la

v yt vořen y

dvě

vole b n í

ob la st i.

Prove de n í

vole b

za j iš ťov a l y vole b n í v ý bor y ( m íst n í, kr a jské, ústředn í). Prá ve m volit

pos la n ce dis ponov a l i v š ic h n i státn í ob č a né Če skos lo ve n ské re pub l ik y , kteří spl n i l i podmí n ky pro zápis do stá lý c h s ez n a mů volič s ký c h. Každ ý 52

volič mě l je de n h la s, s mě l vol it pouze v je dné obc i a prá vo volit v y koná v at pouze osob ně. Vš ic h n i volič i (až n a zákon e m da n é v ý j i mk y )

b y l pov in n i se vole b zúča stn it. Tímto z ákone m b y l y za v ede n y jednotné ka ndidátky Národn í f ront y.

Nové Národn í s hromá ždě n í b y lo z vole n o 30. květn a 1948.

53

Kapitola 10.:

Národní shromáždění (1948- 1968)

Únorové udá lost i 1948 předz na me n a l y n ás le dné z mě n y tradic a pr in c ip ů

de mokrat ické předmn ic hov ské repub l ik y . Kone č n ý n á vr h ústa v y b y l

projedná v á n j iž z a odliš n ý c h podm ín ek, poté co nová v lá da v y h lá s i l a

v bře z nu 1948 akč n í progra m. By l př ijat n á vr h list i n y , kter ý prosazova l a

komun ist ická stra na. Dne 9. kv ětna 1948 př i ja lo Ústavodár né Národ n í s hromá ždě n í

ústa v n í

zákon

č.

českos lov e n ské mu státu novou ústavu.

150/1948

Sb.,

kter ý m

d a lo

Vlast n í dokume nt se skládá z úvodn íh o proh lá še n í , které popisuje boj

Čec h ů a Slov áků za s vobodu a souča s ně n ast iňuje a v yt y čuje s měr da lš ího v ý v oje státu ke koneč n é mu c í l i, j í mž j e v y b udová n í soc ia l is mu. Dá l e n ás le duje dv a ná ct základn íc h č lá n ků ústa v y, v e kter ý c h jsou de f inov á n y zák ladn í

skuteč nost i,

je ž

jsou

dá l e

podrob ně j i

n ás le duj íc íc h de set i ka pitolá c h o 178 paragra fe c h.

v y s v ět le n y

v

Ústava potvrdila ideu s vrc hov a nost i l i du a v ítěz stv í pra cuj íc íh o l idu a

dě ln ické třídy. Za kotv ila n e jv y š š í státn í orgá n y a je dnotn ý s y sté m

polit ické repre ze ntace v rá mc i Národn í front y. Dá le uzákon i la státn í, družste v n í a osob n í v la stn ictv í n a úkor soukromé ho, a le také zř íd i l a p lá nova n é n árodn í hos podářstv í a hospodářské plá n y. Ústa v n í l ist in ou b y l

zruše n Ústa v n í soud a naopak uz n á n y s lov e nské státn í orgá n y a s vé b y t nost s love n ské ho národa.

Češ i a Slovác i b y l y ústa vou deklarová n i jako dva rov nopráv n é n árod y.

Vz n iklo tak Národn í s hromáždě n í s kompetenc í pro ce lé úze m í státu a Slov e ns ká národn í ra da spolu se Sbore m pov ěře nců, které mě l y z na č ně omeze n é

kompete nce

zá lež itosti.

a

působ nost

pouze

pro

region á ln í

s love n sk é

54

Orgáne m z ákonodár né moc i b y lo usta v e no Národn í s hromáždě n í . By lo

de f i nová no jako jednokomorov ý s bor o 300 pos la nc íc h. Vole b n í ob dob í

b y lo stanov e no na dobu š est i let, obdob n ě ja ko u Pos la ne cké s n ě mov n y Národn ího

s hromáždě n í

dle

ústav y

z roku

kontrolovate ln í l ide m a také mu b y l i odpov ědn i!

1920.

Pos la nc i

byli

Pojet í pos la n ecké i mun it y s e s hodova lo s pojet ím ústa v y 1920, s l i b b y l

z mě ně n: „ Sl ib uj i, ž e budu v ěre n repub l ice Čes kos love n ské a je j í mu l idov ě

de mokrat ické mu zř íz e n í. Budu za c hová v at je j í z ákon y a s v ůj ma n dát

v y koná v at podle ne j lepš ího vědom í a s v ědomí k prospěc h u lidu a státu.“ 5 9 ) Akt iv n í vole b n í prá vo b y lo s n íž e no n a 18 let, pas iv n í vole b n í prá vo na

21 let. Pos la nc i b y l i vole n i podle poměr n é ho vole b n ího s y sté mu.

Nove l iz ace tohoto paragra fu b y la pr ovede n a ústa v n í m zákone m č.

26/1954 Sb., o volb ác h do Národn ího s hromáždě n í a o volb ác h do

Slov e ns ké národn í r ady . Zá kon ruš i l s y sté m poměr né ho za stoupen í a za vedl

je dnoma n dátové

ob vody

s větš inov ý m

vole b n í m

s y sté me m.

V zákoně b y la také nov ě z a vede na odpov ědnost pos la n ce vol ičům a je ho odvolate lnost z fu n kce.

Pos la n cům b y lo př iz ná no v § 48 právo n a dovole nou, ná hr adu, je j íž v ý š i

stanov í zákon, a na s luž e b n í pož itky.

Prez ide nt b y l pov in e n s volat Národn í s hromáž dě n í ke dvě ma řá d n ý m

zas edá n í m v roce – ja r n í mu a podz im n í m u – v bř ez nu a ř í jn u. V s it uac i, kd y

by

b y lo

potřeba,

moh l

prez ide nt s volat Národn í

s hromážd ě n í

k zas edá n í m m i mořádn ý m. Prez ide nt také mě l prá vo s n ě mov n u rozpust it kromě pos ledn íc h še st i mě s íců s v é ho vole b n í ho obdob í.

Zásady jedn á n í Národn ího s hromá ždě n í , je ho st yk y s v lá dou a n a v e nek

byly

upr a ve n y

z v lá štn í m

zákone m

o

jedn ac í m

řádu

Národ n ího

s hromá ždě n í. Říz e n í m sc h ůz í b y l pově řen předseda NS a t yto b y l y

zpra v idla veř e jn é. Národn í s hromáždě n í b y lo způsob i lé us ná šet s e z a

př ítomnost i a le spoň třet in y pos la n ců – opět shodně s ústa vou z roku 1920, kd y k platnost i us n es e n í stač i la n adpolov ič n í větš i n a př ítomn ý c h. Ná vr h y zákonů moh l y v y c há zet buď od v lády , ne b o od pos la n ců.

55

Národn í s hromáž dě n í s i vol i lo z v lá štn í m h la sov á n í m z e s v é ho středu

předse dn ictvo, které mě lo ce lke m dva cet čtyř i č le nů a sklá da lo s e

z předse dy, m ístopředs edů a ostatn íc h č le nů. Čle nové předse dn ictv a zůstá va l i po upl y n ut í vole b n ího obdob í ne bo po rozpuštěn í Národ n ího s hromá ždě n í ve s v ý c h f unkc íc h, dokud s i nov é Národn í s hromá ždě n í n ez volí s vé předsedn ictvo. V době,

kdy

s n ě mov n a

n eza se da la,

moh lo

předsedn i ct vo

v y kon at

n eodkla dná opatřen í, i za podm ín ek ,že b y k n i m j in ak b y lo třeb a zákona. Tato neodkladn á opatřen í b y la př ípustná pouze na ná vr h v lá dy a mě l a prozatímn í

plat nost.

Muse la

b ýt

podepsá n a

prez ide nte m

repub l ik y ,

předse dy NS a v lády a a le spoň polov i n ou č le n ů v lá dy . Opatřen í, která Národn í s hromáž dě n í n es c h vá l i lo do dvou měs íc ů ode dne, kdy se se š lo, pozb ý v a j í p latnost i.

Zvole n é Národn í s hromá ždě n í př i ja lo 14. červe n ce 1949 z ákon č.

195/1949 Sb., o jedna c í m řádu Národn ího s hromáždě n í. I přesto, že poúnorová

doba

poz na me n a la

v e škeré

práv n í

předpis y

zř ete ln ý m i

z ná mka m i komun ist ic ké ideologie (což se n e v y h n u lo a n i ústa v n í m u

dokume ntu), zákon o jedn ac í m řádu z roku 1949 s i pon ec h a l c h arakter předpisu upra vuj íc ího procedurá ln í pra v idla je dná n í par la me ntu a zřete ln ě n a vazova l na řády pře dc hoz í.

Ústava 9. kv ětna za c hov á va la s y sté m jar n ího a podz i mn ího za se dá n í

s vola n ý c h

prez ide nte m

kompeten ce m i,

které

r epub l ik y.

dř ív e

Předsedn ictvo

ná le že l y

Stálé mu

NS

d is ponova lo

v ý boru.

Důle ž it ý

de mokrat ický pr ve k dokume ntu – odvolate lnost pos la nc e – se proje v i l v §

66 zákon a o jedn ac í m ř ádu, podle n ě hož ma ndátov ý a i mun it n í v ý b or y zkouma j í „ zda se pos la n ec, je hož odvolá n í na vr h la vole b n í skup in a, n a je j íž ka ndidátn í l ist in u b y l z vole n, prov i n i l proti z á j mům l idu.“ 6 0 ) Jed n á n í

v ý b orů n e b y la v eře jn á. Pos la nc i moh l i podávat in ic i at iv n í ná vr h y zákonů obdob ně jako za pr v n í r epub l ik y v počtu dva cet i. By l- l i v jedna c í m sá le

me n š í počet pos la nc ů n ež jedn a třetin a, ne b y lo mož no vůb ec jedn at (původně h la sovat). Už ne b y lo roz l išov á no pořadí řeč n íků pro a prot i 56

n á vr hu.

Kdy koli v

moh la

b ýt

ukon če n a

rozprav a

be z

v y stoupe n í

ge nerá ln íc h řeč n íků. Dá le jsou zde roze brá n y podm ín ky interpe lac e, e x iste nce pos la n ec ký c h klub ů n e bo kárn é h o říze n í a da lš í.

Tento je dna c í řá d s v ý m ob sa h e m i rozs a he m (106§) př ib l iž n ě odpov íd a l

je d nac í mu řádu pr vorepub l ikové mu. To ov še m n eplat í o nové m je dna c í m

řádu př i jaté m po volb ác h do Národn ího s hromáždě n í roku 1954. Zákon č.

61/1954 Sb., z 14. pros in ce 1954 je mnoh e m stručn ě j š í (52 paragra f ů) a j e ce lkov ě z je dnoduše n. Např. konstatuje, že s c hůz e NS jsou z pra v id l a

v eře jn é a že NS můž e na ná vr h s v é ho předsed y n e bo n a ná vr h v lá d y us né st, že je je ho sc h ůze n e veře j n á. Dá le n apř. z m i z e l y podrob nosti o

dotazec h n a č le n y v lád y. Nově b y lo uzákon ě no prá vo jednot liv é ho pos la n ce podat in ic iat iv n í n á vr h zákona. By l y zruše n y pos la n ecké k lu b y n e bo pos íle n v l iv předsedn ictv a, které mj. rozhodova lo, které in ic iat iv n í n á vr h y pos la nc ů ma j í b ýt předměte m je dn á n í NS. Podle

ústav y

9.

kv ětna

v y kon á va l y

na

úz e m í

Slov e nska

moc

zákonodár nou a v ý kon nou s love n ské národn í orgá n y - Slov e nská národn í rada a Sbor pověře n ců ( moc v ý kon n á).

Slov e ns ká n árodn í rada b y la z akotve n a jako v y kona v ate l zákonodárn é

moc i v e vě cec h n árodn í n e bo region á l n í pova h y, které s i v y ž adova l y

z v lá štn í úpra v u. Je j í de f i n it iv n í uzákon ě n í b y lo odraz e m nové pol it ick é a

n árodn í s itua ce a koneč n ý m uz ná n í m s v é b yt nost i s love n ské ho národa a je ho ne jv y š š íc h státn íc h orgá nů (které v z n ikl y re vo luc í v roce 1944). Síd le m Slov e n ské národn í rady b y la Brat is la v a. Obdob ně

ja ko

pos la n c i

Národn ího

s hromá ždě n í

skláda l i

pos la n c i

Slov e ns ké n árodn í ra dy s l ib, pož ív a l i n á hrady a mě l i i mun itu a prá vo odepř ít s vědectv í. Vole b n í obdob í trv a lo še st let a volb y prob íh a l y pod le

s y sté mu poměr né ho za stoupen í s jednotn ou kandidátkou Národn í f ront y.

Akt iv n í vole b n í prá vo mě l i obča n é od ukonče n é ho os m ná ctého roku věk u, pas iv n í vole b n í prá vo od dvac átého prv n í ho roku.

57

Po nove le z roku 1954 b y l vole b n í s y sté m poměr né ho za stoupen í

z mě ně n na v ětš inov ý s y sté m s jednoma ndátov ý m i ob vod y . Počet pos la n ců stoupl na 104 (z původn íc h 100) a b y l i n y n í volič i od volate ln í z f unkc e.

Vý voj če skos love n ské ho státu se ub ír a l od př ijet í ústa v y 9. kv ětna

s měre m k v y b udová n í soc ia l is mu. Na pře l omu 50. a 60. let b y lo hodnoce n í

dosaže n é ho stupně soc ia l is mu dle komun i st ické ideologie toto: „Budov á n í zák ladů soc ia l is mu b y lo v pře dc hoz íc h le tech tak úspě š né a tak poměr ně r yc h lé, že v na š í ze m i b y lo v podstatě odstran ě no v y koř isťová n í č lověk a č lověke m

a

v y b udová n y

zákla dy

soc ia l is mu.“ 6 1 )

Ne b y lo

div u,

že

komun ist ická stra na zač a la př ipr a vovat nov ý ústav n í dokume nt, protože obdob í l idov é de mokr ac ie skon č i lo a hospodářský a polit ic ký v ý voj dosp ě l do

stadia,

kdy

moh lo

b ýt

b udová n í

soc ia l is mu

započato.

Dalš í m

argume nte m, kter ý h á j i l potřebu tvorb y nov é aktuá ln í ústa v y, b y lo tvrze n í, že úkol y v yt y če n é v pová le č n ý c h dokume ntec h a ústav ě z roku 1948 jsou sp ln ě n y, a proto je tře ba sta nov it úkol y nov é.

V dub nu 1960 př ipr a v i l Ústředn í v ý b or KSČ zák lad n í pr in c ip y nové

ústav y a ozná m i l, že k dokume ntu probě h n e v še l idová dis kuse. Mez it í m

dn e

12.

čer v na

1960

probě h l y

volb y

do

Národn íh o

s hromá ždě n í, Slov e ns ké n árodn í rady i do národn íc h v ý borů v š ec h tř í stupňů.

Návr h ústa v y b y l sc h v á le n na c e lostátní kon f er e nc i KSČ ve dne c h 5. –

7. červ e nce 1960. Ústa va b y la př i jatá Nár odn í m s hro má ždě n í m o čt yř i d n y

pozdě ji – 11. čer ve n ce 1960 – ústa v n í m z ákone m č. 100/ 1960 Sb., ústa va Čes kos love n ské soc ia l ist ické repub l iky .

Ústava v 9 h la v á c h a 112 č lá n c íc h ja s n ě deklarova la v edouc í postav e n í

komun ist ické stra n y, která se tak sta la z droje m moc i v e státě. Hla v n í m

pr in c ipe m f un gová n í státu se sta l de mokr atický ce ntra lis mus uplat ňov a n ý

ja k v polit ické ob la st i, tak i v e spole če n ský c h organ iz ac íc h apod. Ja ko zák ladn í s větov ý názor b y l proh lá š e n mar x is mus- le n i n is mus. Akt iv n í

účast na s poleč e n ské m ž i votě mě la ob ča nům poskytovat č in nost ve

58

spole če n ský c h

organ iz ac íc h .

By l

z m ě ně n

ne je n

ná ze v

repub l ik y

(Českos lov e n ská soc ia l ist ická repub l ika), a le ná s ledn ě i státn í z n ak.

Změ n y čá steč ně post ih l y i zákonodár n ý s bor. Vole b n í obdob í Národn íh o

s hromá ždě n í b y lo s n íže no z e še st i let n a č tyř i. Počet pos la nc ů se nez mě n i l (300), a le b y l i l idu odpovědn i, moh l i b ýt l ide m odvolate ln í a mu se l i

volič ům s kládat účt y (tzv. ma ndát im perat iv n í). Působ nost NS b y la

omeze n a č lá nke m 40, kde se pra v í: „Veškerou s vou č i n nost í i prac í s v ý c h orgánů a pos la n ců působ í Národn í s hromáždě n í akt iv n ě k tomu, a b y b y l y p ln ě n y

úkoly

soc ia l ist ic ké ho

státu.“ 6 2 )

Pos la n ec ký

s l ib

byl

přetrans for mov á n do soc ia l ist ické ter m in ologie: „ Sl ib uj i n a s vou če st a s vědom í, že budu v ěre n Če skos lov e nské soc ia l ist ické re pub l ic e a v ěc i

soc ia l is mu. Budu dbát v ůle a z á j mů l idu, ř ídit s e ústa vou a ostatn í m i zákon y repub l iky a pracov at k tomu, a b y b y l y uv ádě n y v ž ivot.“ 6 3 )

Národn í s hromá ždě n í b y lo způsob i lé us n ášet s e z a př ítomnost i a le spoň polov in y je ho č le nů, což b y l podstatn ý posun ve srov ná n í s předc hoz í m i ústav a m i (1920, 1948) i ve srov n á n í s ústavou souča s nou. V době, kd y

Národn í s hromáž dě n í n eza seda lo, v y kon á v a lo je ho pra vomoc i a působ nost 30-ti č le n n é pře dse dn ictvo.

Nově b y la v ústa vě za kotven a odpov ědnost prez ide nta Národn í m u

s hromá ždě n í z v ý konu s v é f unkce. Te nto f akt zn a me n a l, že prez ide nt moh l

b ýt par la me nte m z f unkc e odvolá n – to b y lo opět novum ve srov ná n í s předc hoz í m i ústa va m i i ústavou součas n ou.

V postave n í Slov e ns ké n árodn í r ady n e doš lo radiká l n íc h z mě n. Nad á le

b y la orgá ne m státn í moc i i spr á v y n a úz e mí Slove n sk a. By la opráv n ě n a rozhodovat

ve

věc ec h

n árodn í

ne bo

regioná ln í

pova h y ,

a le

pouz e

v souladu s ce lostátn í m z ákonodárst v í m. Sbor pověře n ců ne b y l v ústa v ě

vů b ec z m í n ě n, tzn. že doš lo k podstatné redukc i s lo v e n ský c h n árodn íc h orgánů.

Kompl ikov a n ý polit ic ký v ý v oj od podzi mu 1967 a z e j mé n a na počátku

roku 1968 naz n ač i l budouc í s mě r v ý voje státu. Otázk y t ýka j íc í se 59

uspořádá n í státu a požada vek nové ho ře š e n í vzta hů a souž it í obou n árodů –

Čec h ů

a

Slováků

–

byly

stá le

aktuá ln ě jš í.

Slov e n št í

polit ičt í

předsta v ite lé neu stá le proje vova l i n e spokoje nost s as y metr ický m mode le m

státu a požadova l i je ho f e derat iv n í uspořádá n í. Pod t lake m těc hto požada vků doš lo od č er v na 1968 k radiká ln í m z mě n á m ústa v y, ze j mé n a v ob la st i ne jv y š š íc h státn íc h orgán ů.

60

Kapitola 11.:

Česká národní rada

– reakce na proces federalizace ČSSR J iž v břez n u 1968 v y da la Slov e ns ká n árodn í r ada proh lá š e n í společ n ě

s požada vke m se b eurče n í s lov e n ské ho n ároda v rá mc i rov noprá v né ho souž it í s národe m č es ký m.

Vzh lede m k n eodkladnost i těchto tende n c í b y l Národn í m s hromáž dě n í m

př ijat 24. červ n a 1968 ústav n í z ákon č. 77/1968 Sb., o přípra v ě f ed erat iv n í ho uspořádá n í Čes kos love n ské soc ia l ist ické repub l iky , n e je hož zák ladě b y la m j. v yt vořen a Če ská n árodn í rada. Ústav n í

zákon

byl

deklarová n

ja ko

dohoda,

ne

jako

požada v ek

s love n ský c h pol it iků: „ Vy c h áze j íc z prá v a če ské ho a s love n ské ho n ároda n a se be urče n í, ze zá sad y je j ic h rov nopráv nost i a ve s n aze umož n it f ed erat iv n í us pořádá n í Če skos love n ské soc ia l ist ické repub l iky n a zák la dě dohody ústa v n í polit ic ké repr eze ntac e ob ou národů, Národn í s hromáž dě n í

us ne s lo se n a tomto ústav n í m zá koně: … § 2 Úkoly spoje né s př ípra vou f ed erat iv n í ho uspořádá n í Českos lov e n ské soc ia l ist ické repub l ik y pln í

Čes ká n árodn í rada a Slov e n ská n árodn í r ada.“ 6 4 ) Čes ká národn í rada v té

době ještě nee x istova la, a b y lo proto nutné ji zř íd it jako prozatímn í orgá n

polit ické reprez e ntace (č es ké ho) n ároda. Radu mě lo podle zákona vol it Národn í

s hromáždě n í

na

n á vr h

Národn í

f ront y

je dnak

z pos la nc ů

Národn ího s hromáždě n í, je dna k z v ý z n a mn ý c h předsta v ite lů v eře jn é ho ž ivota. Počet čle nů b y l také sta nove n Nár odn í m s hro má ždě n í m.

Úkole m České národn í ra dy b y lo v yt v ářet a zastupovat n árodn í i

polit ické sta nov is ko k us pořádá vá n í v ztahů mez i č esk ý m a s love n sk ý m

n árode m a orga n izov at př ípra v n é práce př i tvorbě č es ké ho n árodn íh o státn ího orgánu.

Od vz n iku če skos lov e ns ké f edera ce 1. le dna 1969 a ž do je j ího rozpadu

31. pros ince 1992 působ i la Če ská národn í rada jako ne jv y š š í za stupite ls k ý

orgán Če ské soc ia l ist ické repub l iky . Skláda la se ze 200 pos la nc ů, 61

vole n ý c h ve v šeobec n ý c h př í m ý c h volb ác h n a pět let (od roku 1990 n a d v a

roky, od roku 1992 n a čt yř i roky). Je n pr v n í Če ská národn í ra da b y la vole na pos la n c i Národn ího s hromáždě n í (čer v e ne c 1968), do vole b v l istopadu 1971.

Do pravomoc í Če ské n árodn í r ady pa třilo ze j mé n a př i j í mat z ákon y ,

ratif ikovat s m lou v y , sc h v a lovat rozpočet ne bo volit č le n y Ne jv y š š ího soudu.

Po vz n iku Čes ké re pub l iky 1. ledn a 1993 b y la Če ská n árodn í rad a

trans for mov á na n a Pos la n eckou s n ě mov nu Par la me ntu Če ské r epub l ik y v souladu s ústa vou České repub l ik y z 16. prosin ce 1992.

62

Kapitola 12.:

Federální shromáždění (1969 – 1992)

Jak již b y lo řeč e no v ý š e, souž it í české ho a s lov e n ské ho n ároda

v a s y metr icky uspořáda né m státě b y lo n adá le ne mož né. V průb ě hu let 1967 a 1968 b y lo v z ne se no množ stv í da l š íc h požada v ků, s měřuj íc íc h k e z mě ně

stá va j íc íc h

poměrů,

ze j mé n a

k

ob nove n í

skutečn é

polit ic k é

p lur a l it y apod. Tyto však v y s l y š e n y ne b y l y . Kone c šedes át ýc h let je proto mož no z jednoduš e ně c h arakter izovat ja ko z mě n u un itár n ího státu n a f ed erat iv n í.

Návr h ústa v n íh o zákona o českos lov e n ské f ederac i př ipr a vova la v lád a

(respekt iv e je j í kom is e a v ý bor pro tuto prob le mat iku). Ná vr h zá kon a projedna l y Česká národn í rada a Slove n s ká národn í rada a jako společ n ý

ho předlož i l y ke sc h v á le n í Národn í mu s hromá ždě n í. Ú stav n í zá kon č. 143/1968 Sb., o českos lov e n ské f eder ac i, b y l př i jat 27. ř íjn a 1968.

Ústav n í zákon za sá h l podstatn ý m způsob e m do c hara kteru státu, protože

b y la z mě n ě n a for ma státn ího zř íze n í. Stá v a jíc í n e jv y š š í státn í orgá n y b y l y přetrans for mov á n y

a

dopln ě n y

nov ý m i

státoprávn í m i

sub jekt y .

Neza n edb ate lnou součá st í ústav n ího dokume ntu se sta lo i rozdě le n í pravomoc í a působ nost i me z i f e dera c i a re pub l iky .

Tento ústav n í zá kon n a hradi l III. – VI. h la vu ústa v y z roku 1960. Je ho

podstatou b y la z mě n a for m y un itár n ího státn ího zř íz e n í na f e derat iv n í. Zákon s e skláda l z os m i h la v a č le n i l s e dá le n a 151 č lá n ků. Úč in n ý m se sta l od 1. ledna 1969.

Důvody, proč b y la v yt vořen a f eder ace b y l y v úvodn í čá st i dokume ntu

dek larov á n y t yto: „… n aš e novodobé dě j i n y jsou prodch n ut y oboustran nou

vů l í ž ít v e společ n é m státě, oceňuj íc e s kutečnost, že pades át let n aš e ho spole č né ho státn ího ž ivota proh loub i lo a upe v n i lo n aš e odvěké přáte ls ké

s vaz ky … zárove ň v šak ukáz a lo, ž e ná š v z á je mn ý v ztah je tře ba v y b udovat

63

n a nov ý c h a spra v edl iv ě jš íc h zákla dec h.“ 6 5 ) Ze j mé n a zde b y l y v y h lá š e n y

zák ladn í poj m y jako dobrovolnost, suver e n it a n e bo se beur če n í. V h la v ě

druhé,

n az v a né

„Rozdě le n í

působ nost i

me z i

f e dera c i

a

repub l iky ,“ b y l y rozdě le n y kompeten ce m ez i státn í orgá n y , je j ic h v ý luč n á n e bo společ n á působ nost. Za v ý luč n é působ nost i f eder ace b y l y urč e n y za hra n ič n í

polit ika, obra na,

mě na,

f e derá ln í

zá konodárstv í, ochra n a

f ed erá ln í ústav nost i a f eder á ln í státn í h m otné rez er v y. Působ nost repu b l i k b y la stanov e na n egat iv n ě, tz v. z b ytkovou klauzul í. To zn a me n á, že repub l iká m b y l y pone c há n y kompetenc e, které n e b y l y v ý s lov ně s v ěře n y do působnost i f ederac e. Ne jpodstatně jš í

z mě n y

obs a hov a la

přede v š í m

h la v a

III.

ústav y .

Zakotv i la n e jv y š š í f e derá l n í zá konodár n ý orgán - Federá ln í s hromá ždě n í. To se skláda lo z e dvou s ně move n ( v iz př íloh a č. 2) – Sně mov n y l idu a

Sně mov n y n árodů. Obě s ně mov n y b y l y rov noprá v né. K p latn é mu us ne se n í Federá ln íh o s hromáždě n í b y lo tře ba souh la s u obou s ně move n , pokud n e bude ústa v n í m z ákone m sta nove no j in a k ne bo ne jde- l i o v n itř n í

zá lež itost jedn é ze s n ě move n. Obě s ně mov n y b y l y v yt vořen y ste jnou cestou n a z ákla dě v šeobe c né ho, rov né h o, ta jné ho a př í mé ho vole b n íh o

práv a. Akt iv n í a pas i v n í vole b n í prá v o zůsta lo ústavou n ez mě n ě no. Vole b n í ob dob í s n ě mov e n b y lo stanove n a jako pět ileté, za č ín a lo i konč i lo součas n ě.

O

ná vr h u

př i jaté m

druhou

s ně mov nou

se

muse la

ka žd á

s ně mov n a us n é st ne jdé le do tří mě s íc ů, jin ak b y l n á vr h automat icky př i jat.

Federá ln í s hromá ždě n í n e na v áza lo na tradic i v ert iká l n ího uspořádá n í

par la me nt n íc h

komor,

ja k

tomu

b y lo

v předv á leč n é m

Národn í m

s hromá ždě n í, kdy mě la pos la n ec ká s ně m ovn a větš í pra vomoc i n ež se n át. Sně mov na l idu i Sně mov na n árodů b y l y uspořádá n y hor izontá ln ě a b y l y zce la rov noprá v n é. Liš i l y se pouze způsob e m volb y s v ý c h č le n ů. Sně mov na

l idu

mě la

200

pos la n ců

vole n ý c h

na

ce lé m

úz e m í

Čes kos love n ské soc ia l ist ické repub l iky . Sně mov n a národů mě la 15 0 pos la n ců, z n ic h ž b y lo 75 vole no v Če ské soc ia l ist i cké repub l ice a 75 v e Slov e ns ké soc ia l ist ic ké repub l ice.

Sně mov n a národů jas n ě v y ja dřova l a

64

rovnoprá v né posta ve n í obou repub l ik, což b y lo rov něž v y já dře no tím, ž e obě čá st i Sně mov n y n árodů h la sov a l y oddě le ně.

V přípa dě, ž e s ně mov n y n edoš l y ke spole č né mu s hodné mu us ne se n í

k urč ité mu stanov is ku, b y lo v č lá n ku 44 z akotveno tz v. dohodovac í ř íz e n í. Pokud se tak sta lo, b y la vě c řeš e na v e s poleč né m v ý boru pro dohodovac í

ř íz e n í, kter ý b y l s lož e n ze ste jn é ho počtu pos la n ců z obou s ně mov e n. Je st liže i po tomto procesu n edoš l i pos l a nc i ke s hodné mu us n e se n í, b y l

prez ide nt opráv n ě n Federá ln í s hromáždě n í rozpust it před skon če n í m je ho vole b n ího ob dob í.

Těžiště působ nost i Fe derá ln í ho s hromá ždě n í b y lo přede v š í m př ij í má n í

ústav n íc h z ákonů a j in ý c h zákonů. Zde b y la je ho poz ic e jako n e jv y š š í ho zákonodár né ho

s boru

Če skos love n s ké

soc ia l ist ic ké

repub l ik y

n eza stupite ln á. Žádn ý j in ý státn í orgán n e moh l n ikd y , a n i z a m i mořádn ý c h okolnost í, př ij mout, mě n it n e bo doplňovat ústav n í z ákon.

Vlast n í z ákon před je ho v y h lá š e n í m b y l je ště podeps á n prez ide nte m

ČSSR, předs edou Federá ln ího s hromáždě n í a pře dse dou v lády . J e j ic h podpis y

v ša k

ne b y l y

pro

př ijet í

souč in nost i n e jv y š š íc h státn íc h orgá nů.

podstatné,

pouze

byly

v ý raz e m

Na ustavuj íc íc h s c hůz íc h obou s ně mov e n b y lo vole no předsedn ict vo

Federá ln íh o s hromáždě n í. Obě s ně mov n y vol i l y do předs edn ict va po dv acet i č le n ec h. J ako sa mostatn ý ústav n í orgán zůstá va lo ve s v é f unk c i i

po skonče n í vole b n ího obdob í až do dob y, než b y lo z vole no předse dn ictvo nov é.

Mez i

pra vomoc i

předsedn ictv a

patřil y

organ iz a ce

č in nost i

Federá ln íh o s hromáž dě n í, z astupová n í pre z ide nta v době, kdy n e v y koná v á s vou fun kc i, a pl n ě n í působ nost i Federá l n íh o s hromáždě n í v obdob í, kd y toto neza sedá. Mez i

důle ž it á

usta nove n í

ústav n ího

zákona

o

f edera c i

patř ilo

i

uzákon ě n í zákazu ma jor iz ace př i sc h v a lová n í v y j me no va n ý c h ná vr h ů zákonů. Cí le m b y lo v y louče n í ma jor iz ac e s lov e nské ho n ároda če ský m: „ V př ípadě, kdy podle tohoto ústav n íh o z ákona plat í zá kaz ma jor iza ce, h la suj í

ve

Sně mov n ě

národů

oddě le n ě

pos la n c i

z vole n í

v Česk é

soc ia l ist ické re pub l ic e a pos la n c i z vol e n í ve Slov e ns ké soc ia l ist ické 65

repub l ice. Us n es e n í je př i jato, h la suje- l i pro ně větš in a vš ec h pos la n c ů z vole n ý c h v České soc ia l ist ic ké repub l ic e a větš in a vš ec h pos la n c ů z vole n ý c h v Slove n ské soc ia l ist ické repub l ic e.“ 6 6 )

Pos la n c i b y l i pov in n i n a pr v n í sc h ůz i s v é s n ě mov n y , které se z úča stn i l i,

s lož it tento s lib : „Sl ib uj i n a s vou če st a svědom í, ž e budu věre n Čes kos love n ské soc ia l ist ické repub l ic e a v ěc i soc ia l is mu. Budu db át vů l e a zá j mů l idu, ř ídit se ústavou a ostatn ím i zákon y a pracov at k tomu, a b y

b y l y uv ádě n y v ž ivot.“ 6 7 ) I mun ita pos la n c ů b y la zakotve na opět na z ák lad ě

i mperat iv n íh o ma n dátu. Pos la n c i b y l i l idu nadá le odpov ědn i a l id e m odvolate ln í. Hla va

VII.

–

státn í

orgá n y

ČSR

a

SSR

-

upra v i la

posta ve n í

repub l ikov ý c h zákonodárn ý c h ( i v ý kon n ý c h) orgá nů. Vz n ike m f e dera ce

doš lo k ústav n í mu potvrze n í rov noprá v nost i obou národn íc h států – Čes kos love n ské

soc ia l ist ic ké

r epub l iky

i

Slov e nské

soc ia l ist ick é

repub l iky . Představ it e lka m i n árodn í suv ere n it y b y l y Če ská n árodn í ra da a Slov e ns ká národn í ra da.

Česká národn í rada se sta la n e jv y š š í m z astupite l s k ý m s bore m a je din ý m

zákonodár n ý m s bore m v České soc ia l ist ic ké repub l ic e, Slove n ská n árodn í

rada n a Slov e n sku. Počet pos la nců b y l sta nove n n a 200, Slove n sk é n árodn í rady na 150. Vole b n í obdob í b y lo pět ileté, sodně s Federá ln í m s hromá ždě n í m a n árodn í m i v ý bor y v šec h s tupňů.

Do zákonodárné působ nost i n árodn íc h rad patři la úpra v a věc í j i m

s věře n ý c h př í mo ústa v n í m zá kone m o českos lov e ns ké f edera c i, které patřil y

př í mo

do

v ý luč né

působ nost i

repub l ik.

Národ n í

r ady

tak é

d isponova l y kontroln í m i pra vomoce m i. Mez i n ě patř il a ze j mé n a kontrola ústav nost i a kontrola č in n ost i v lád repub l ik. Ná stroje m kontroly b y l y dotaz y a int erpe la ce pos la n ců.

Čin nost Federá ln íh o s hromáždě n í upra vov a l z ákon č. 56/1969 Sb., o

je d nac í m řá du Federá ln ího s hromáždě n í. Zákon b y l v plat nost i až do 1989, kd y b y l nove l izová n.

66

Přine s l v e l m i podrobnou úpra vu legis lat iv n ího procesu, kter ý b y l

odliš n ý od dnes ob v y klé ho s y sté mu n ěkolikeré ho čten í. Zákonodár n ý

proces se sklá da l z proje dná n í z ás ad zákon a a z projedná n í os nov y

zákon a. Ze zá sad z ákon a mě lo b ý t zře j mé, z da je nová úpr a va z ákon a n ez b yt n á.

Zá sad y

mě l y

umož n it

v ý b ěr

mez i

var ia nta m i

ře še n í.

Na vr hovate l b y l pov in e n k zá sadá m při lož it ekonom ický a polit ick ý

rozbor. Zásady pa k projedn a l př ís luš n ý v ý bor a sdě l i l s vé stanov isko n a vr hovate l i i předse dov i s n ě mov n y . Poté s e př edklá da l pln ý te xt zákona

(osnova) s poleč n ě se sprá vou, jak v y hov ě l ná m itká m v ý borů, n e bo proč j i m n e v y hov ě l. Sprá va b y la ná s le dně rozes lá n a v še m pos la ncům. Vý bor

projedna l poz mě ňov ac í n á vr h y č le n ů v ý boru i pos la n ců. O prov ede n ý c h z mě ná c h v osnov ě se ps a l v ý bor zprá vu a spolu s pře s n ý m z ně n í m j i

předlož i l s n ě mov n ě. Potom b y la v ede n a dis kus e n a da né té ma. By l- l i

n akone c zá kon sc h v á le n obě ma s ně mov na m i, předsedn ictvo FS je j do 14-t i dnů v y h lá s i lo.

Přínose m zá kona o jedna c í m ř ádu Feder á ln ího s hro máždě n í z roku 1969

b y lo opětovné vrác e n í n ěkter ý c h ú stav n í c h in st itutů do zákon a poté, co byly

v pades át ýc h a šede sát ý c h lete c h v y puštěn y . Šlo

např íkla d o

pod mín ky v y louče n í v eře jn ost i z e s c hůz e s ně mov n y. Veře jnost moh la b ýt n y n í v y louče n a je n z důvodu ochr a n y státn ího ta je mstv í ne bo důle ž ité ho

zá j mu státu. Dá le b y l y upra ve n y otázky týka j íc í se projedn á vá n í n á vr h u zákon a. Rozpra va ne moh la b ýt ukonč e n a, a n iž b y v y stoupil i v š ic h n i př ih lá š e n í řeč n íc i. V rozpravě mě l i pře dnost i t i řeč n íc i, kteř í hod la l i

předné st poz mě ňov ac í n á vr h. Sně mov n a b y la oprá v n ě na zkrát it dobu

řeč ně n í, ne vš ak pod patnáct min ut. V dokume ntu se již n eob je v i l y f rá ze o spoje n í pos la n ců s pracuj íc í m l ide m.

Zákon v § 82 upra v i l pos la ne cké n á hrad y. Nov in kou b y lo odepře n í

n á hrady pos la nc i, kter ý po de lš í dobu b ez om luv y n e v y koná v a l s voji

f u nkc i. Pos la n c i dá le b y l i opráv n ě n i b ez platně použ ít jednou za 14 d n í letadlo k ná v štěv ě s vé rodin y , b y l- l i pos la n ec dé le m i mo s v é trva l é b y d l iště.

67

Jedn ac í řá d Če ské národn í rady č. 1/1969 Sb. b y l úč in n ý také a ž do roku

1989. Ná vr h zá kona b y l projedn á n na prv n í sc hůz i ČN R. Obs a hov a l spole č né r y s y s jedn ac í m řáde m Federá l n íh o s hromá ždě n í plus někol ik

odliš n ý c h pr vků, kter ý m i se vrac e l ke starš í m pře dlohá m jedn ac íc h řádů.

Takov ý m za j í ma v ý m ná vr ate m je n apř. obnove n í pos la n ecký c h k lu b ů pod le stra n ické př ís luš nost i.

Prav idla zákonodár né ho proce su n árodn í rady s e podstatně l iš i la od

f ed erá ln íc h. Důraz b y l př ede v š í m kla de n n a projedn á vá n í v e v ý bor ec h. Nepředklá da l y s e z ás ady zákona, a le př í mo pře s né z ně n í s pole č ně s úda j i

o f i n a nč n íc h nák la de c h a na vr že n é m z pů sobu úhrady . I n ic iat iv n í n á vr h y

pos la n ců projedna lo předsedn ictvo, za m ít lo je, n e bo je př iká za lo v ý boru. Vý bor

projedna l

n á vr h.

Rozpra va

ve

v ý boru

se

vž dy

č le n i la

na

povše c h nou a podrobnou. ČNR pak n á vr h projedná v a la z pra v idla v je d nom čten í. Nakon ec s e o ná vr hu h la sov a lo.

Jedn ac í řád Če ské národn í rady v y bočuj e někter ý m i s v ý m i ustanove n í m i

z řady jedn ac íc h řádů š ede sát ý c h let. Je to např. ob nove n í m n ěkter ý c h de mokrat ický c h pr vků z e j mé n a předča s né ukonče n í rozpra v y ne bo zru še n í práv a předsedy v y louč it pos la n ce ze sc hůz e.

Zákon y o jedna c íc h ř ádec h b y l y n a h raze n y nov ý m i v bře z nu 1 989.

Př ijet í nov ý c h zákonů souv is e lo s proce se m pře sta v b y f ederac e, což se proje v i lo i v ústav n ěprá v n í ob la st i. Je j í m vrc hole m se pak mě la stát nová f ed erá ln í ústav a a ústa v y r epub l ikové.

V rušné m roce 1968 b y l y požadová n y podstatné z mě n y v růz n ý c h

ob lastec h

působ nost i

v prob le mat ic e

l idský c h

če skos love n ské ho pr á v.

Avš a k

státu,

kromě

ze jmé n a

vz n iku

v ša k

f ederat iv n ě

uspořáda né ho státu, ne b y l y žádn é z n ic h v y s l y š e n y ne bo rea l izová n y .

Za jí ma v é je, ž e i po v z n iku národn íc h repub l ik nedoš lo k př i jet í ústa v

v obou repub l ikác h a že pro ce lé úze m í plat ila ústa va společ n á. Vz n ik

dvou nov ý c h re pub l ikov ý c h ústav ne b y l v 70. letec h a n i pře dpoklá dá n, což

b y lo v rozporu s ústav n í m zákone m č. 143/1968 Sb., o českos love n sk é f ed erac i.

68

Až n a počátku de vades át ýc h let v y v rc h oli la in ic i at iv a osa mostatn it s e u

s love n ský c h polit ic ký c h představ it e lů a v z ář í 1992 b y la př i jata Ústa v a

Slov e ns ké repub l iky . Te nto akt se sta l začátke m konce če skos love n sk é f ed erac e.

69

Kapitola 13.:

Zánik České a Slovenské Federativní Republiky

Ústava z roku 1960 b y la postupe m dob y nov e l izov á na tak rozsá h le, ž e

je j í i n f or mat iv n í f un kce té měř za n ikla. Vý s ledke m těc hto ústavn íc h z mě n b y l z ce la odl iš n ý te xt ústav y ne ž původn í , doplně n ý s lož it ý m komple x e m

ústav n íc h z ákonů. Proto se také již teh dy jedn í m z aktuá ln íc h požada v ků sta la nut nost rev ize ústav y a př ípra v a nov é ho ústavn ího dokume ntu.

Z h ledis ka ústa v n ího doš lo ke z mě n á m kvůl i h luboký m soc iá ln ě-

polit ický m z mě n á m n a pře lomu let 1989 – 1990. J iž v pr v n í m pololet í roku 1990 b y la př i jata řada z ákonů vč etně ústav n íc h, je ž mě n i l y dos a vad n í práv n í ř ád. Tyto

z mě n y

mohou

b ýt

c h arakter izová n y

přede vš í m

ukonče n í m

v edouc ího postav e n í Komun ist ické stran y Če skos love n ska a rozpad e m soc ia l is mu.

Počátkem

ústav n íc h

z mě n

rea guj í c íc h

na

z mě n y

ve

v ý voj i

českos lov e n ské ho státu se sta l ústav n í zákon č. 135/1989 Sb., kter ý

za há j i l nove l iz ac i ústa v y a proce s ústav n íc h z mě n ve státě. Federá ln í s hromá ždě n í př i ja lo tento ústav n í zákon 29. l istopadu 1989. Na je ho

zák ladě doš lo k v y puštěn í v ý š e z m í n ě né ho č lá nku č. 4, kter ý v ústa v ě

z roku 1960 zakotv il v edouc í posta ve n í a úlohu komu n ist ické stra n y . Reakce na ztrátu vedouc ího postave n í KSČ se také odraz i la v e z mě n ě č lá nku 16 ústav y, ze kterého b y l v y puštěn te xt o up lat ňová n í mar x is mule n in is mu ve v ý c hově, vzdě lá n í a kultuře.

28. pros inc e 1989 př i ja lo Federá ln í s hromáž dě n í ústav n í zákon č.

183/1989 Sb., o volb ě nov ý c h pos la n c ů zákonodárn ý c h s borů. Zákon u mož n i l kooptovat nové pos la nc e Fe der á ln ího s hromáždě n í i n árodn íc h

rad poté, co na s v ůj ma n dát rez ignova l i mnoz í e xpon e nt i komun ist ick é ho rež i mu.

27. února 1990 b y l př i jat ústa v n í

zákon č. 46/1990 Sb., kter ý

b ezprostředn ě souv is e l s b l íž íc í m i se volb a m i

( v y h lá še n ý m i n a 8. a 9.

70

čer v na 1990). Zákon za kotv il in st itut voln é ho pos la nec ké ho ma ndátu pos la n ců

v še c h

za stupite lský c h

s borů

místo

dosa vadn ího

ma n dát

podle

sv é ho

vědom í

ma n dátu

i mperat iv n íh o: „Čle nov é za stupite lský c h s borů – pos la nc i – jsou pov in n i v y koná v at

svůj

osobně,

a

n e j lep š íh o

přes vě dče n í; ne jsou v ázá n i př íkaz y, které se t ý ka j í v ý konu ma n dátu. Dosa vadn í

odstav ec

3

se

v y poušt í.“ 6 8 )

Dá le

konkrétn ě

v y mez i l

in kompat ib i l itu v ý konu pos la n ec ké ho ma ndátu s v ý kone m j in ý c h státn íc h f u nkc í ( soudce, prokurátora, vojáka z pov olá n í, př í s luš n íka Sboru národn í

b ezpe č nost i n e bo Sboru ná pra v né v ý c hov y). Zákon také za z na me n a l s n íž e n í pos la n ců Sně mov n y l idu n a ste jn ý počet (150) ja ko u Sně mov n y n árodů ne bo z mě n i l z n ě n í pos la ne cké ho s l ib u.

Nás ledova la v y dá n í zá konů, které mě n i l y s pole če n ské zř íz e n í, na př.

b y l y zruš e n y n árodn í v ý b or y a ná s le dn ě i Národn í f ronta – č í mž b y l dokonče n proces ob nov y pol it ické plura l it y .

V duchu poč ín a j íc íc h n árodnostn íc h rozepř í př i ja lo 29. břez n a 199 0

Federá ln í s hromáždě n í ú stav n í zákon č. 81/1990 Sb., o z mě ně ná z vu Čes kos love n ské soc ia l ist ická

soc ia l ist ické

re pub l ika

se

repub l i ky:

mn ě n í

na

„ Ná ze v

Čes kos love n sk á

Če skolsov e nská

f ederat iv n í

repub l ika.“ 6 9 ) Kole m n áz vu v z n ikla tzv. pomlč kov á vá lka. Te nto spor skonč i l už po n ec e lé m mě s íc i sc h v á le n í m da lš ího ústa v n ího zákona o z mě ně n áz vu – č. 101/1990 Sb. – který m v z n ikla Če ská a Slove n sk á Federat iv n í

Repub l ika.

Spor y

o

n áze v

státu

ož iv i l y

prob le mat ik u

státopráv n ího ř eš e n í v ztahu Če c hů a Slov áků, které s e v y h rotil y konc e m roku 1992 zán ike m společ n é ho česko-s lov e nské ho státu.

V červ nu 1989 se kona l y volb y do Federá ln ího s hromáždě n í i do obou

n árodn íc h rad. Volb y probě h l y n a zákla dě obec n é ho, rovn é ho, přímé ho vole b n ího prá v a ta jn ý m h la sov á n í m podl e zá sad y poměr né ho za stoupen í

v e 12-t i vole b n íc h kra j íc h . Volič i mě l i mož nost ne j pr v e s i z vol it l ist in u polit ické stran y a poté v yuž ít čt yř i pr e f ere nč n í h l a s y , j i m iž ov l iv n i l i

postave n í j i m i pre f erov a né ho ka ndidáta. Volb y v y h rá lo na č es ké m úze m í

71

Ob ča n ské fórum. Prez id e nte m repub l iky b y l v č er ve nc i 1990 z vole n Vác la v Ha ve l.

Po červ nov ý c h volb á c h 1990 mě lo b ýt h la v n í m ú kole m z ákonodár n ý c h

s borů př ijet í nové ústa v y , kdy mě l b ýt n a pln ě n původn í předpoklad z roku 1968 o př ijet í společ n é ústav y f e derá ln í a dvou ústa v repub l ikov ý c h .

Tento c íl v šak n e b y l uskuteč n ě n, pouze n árodn í rady za ča l y od počátku roku 1990 přij í mat zá kon y souv is e j íc í s prob le mat ikou jednotl iv ý c h repub l ik.

Ke z lepše n í vzta hů mez i r epub l ika m i mě l př ispět i ústa v n í z ákon č.

327/1991 Sb., o refere n du, př ijat ý Federá l n í m s hromáž dě n í m 18. čer ve n c e 1991.

Ná vr h

zákon a

o

ce lostátn í m

re fere ndu

poda l

Federá ln í mu

s hromá ždě n í prez ide nt Vác la v Ha ve l. Pos la n c i se v m n oh ý c h bodec h rozchá ze l i, s hodl i s e pouze v zákla dn í kon cepc i, t j. že re f er e ndum se bud e

týk at pouze for my státopráv n ího uspořádá n í ČSFR a v y stoupe n í jed n é z n árodn íc h

repub l ik

předlože n y

ob ča nům

Slov e ns ké

Federat iv n í

z f eder ace.

Po

dlouh ý c h

je dná n íc h

byl

ná vr h

ústav n ího zákona s c h v á le n v této podobě: „V re f ere n du mohou b ý t České

a

Slov e nské

Federat iv n í

Repub l ik y

k rozhodnut í z ás adn í otázk y for m y státopráv n ího uspořádá n í Če ské a Repub l ik y …

O

n á vr hu

na

v y stoupe n í…

lz e

rozhodnout je n re f er e nde m … Vý s ledek re f ere nda v y h l á š e né ho podle č l. 1

odst. 1 má z á vaz nost ústa v n íh o z ákona .“ 7 0 ) Je n utné př ipome nout, že k uskuteč ně n í re f er e nda n ikd y n edoš lo.

V červ nu 1992 opět probě h l y volb y do Feder á ln ího s hromáždě n í i do

obou národn íc h rad. V č eský c h ze m íc h z v ít ěz i la Ob ča n ská de mokr at ick á strana, na Slov e ns ku Hnut í za de mokrat ic ké Slove n sko.

Po těchto volbác h z ača la in te nz i v n í pol it ic ká jedn á n í o z á n iku f edera ce

a v yt voře n í dvou s a mostatn ý c h repub l ik. Ná vr h y n a v yt voře n í un ie b y l y

za m ít nut y. Po dis kus íc h me z i ODS a HZDS b y l postup s lov e n ské stran y

v e l m i r y c h l ý. Ne jpr ve b y la Slove n skou n árodn í radou v y dá n a de klara ce o s vrc hov a nost i Slov e n ské repub l ik y : „ M y , de mokrat ick y z vole n á Slov e n sk á n árodná rada, s lá v nostne v y h la suje me, ž e tis ícroč né ús i l ie s lov e n ské ho n ároda o svojb yt nosť s a napln i lo.“ 7 1 ) 1. zář í 1992 sc h v á l i la Slove n sk á 72

n árodn í rada Ústav u Slove n ské repub l iky úč in nou od 1. říj n a 1992. Tě m ito dv ě ma akt y de fa cto zan ikla če skos lov e nská fe derac e, a le for má ln ě a

práv n ě s e tak sta lo až 1. le dna 1993. Ústav a tak v dob ě vz n iku zce l a ig norova la e x istuj íc í če skos lov e ns kou státnost a dala n a je vo s i ln ý z á je m Slov áků na zruše n í f ederac e.

Poté co neproše l ná vr h zákon a o zán i ku federac e, rozhodla s e Če sk á

n árodn í ra da postupovat obdob n ě ja ko Slove n ská národn í rada. 19.

l istopadu 1992 v y da la us n e se n í k souča s né státopráv n í s itua c i: „ Če ská

n árodn í rada ve s naz e za b ezpeč it pokojn ý v ý voj státopráv n í s itua ce s měřuj íc í k e x iste n c i sa mostatné ho če s ké ho státu od 1. ledna 1993

…pře b írá spolu s v ládou Če ské repub l ik y plnou odpovědnost za kont in u itu státn í moc i n a úze m í Če ské repub l ik y .“ 7 2 )

Od této ch v í le b y la č in nost státn íc h orgán ů or ie ntová na n a rozdě le n í

f ed erac e a v z n ik sa mostatn ý c h repub l ik . Kvů l i neúsp ěš n ý m polit ic k ý m

je d ná n í m a n eochotě obou národn íc h rad setrvá v at ve f ederac i b y lo ja s né, že f edera ce j iž ne b ude m ít dlouh é ho trvá n í.

Bez oh le du n a kompl ika ce, které se t ý ka l y ústa v n ího zákona o zá n ik u

f ed erac e, pokračova la Če ská národn í rada v procesu s c h va lová n í č esko-

s love n ský c h s m luv, které s e t ýka l y vzta hů se Slov e n skou repub l ikou po 1. le d nu 1993. Od

18.

listopadu

1992

byl

je din ý m

bode m

je dná n í

Federá ln íh o

s hromá ždě n í v lá dn í n á vr h ústav n íh o zá kona o zá n iku č es kos love n sk é

f ed erac e. Te nto ná vr h b y l sc h v á le n v e Sn ě mov ně l idu, a proto doš lo k dohodovac í mu ř íze n í. Nakonec v šak b y l po s lož it ý c h jedn á n íc h 25.

l istopadu sc h v á le n. V ob la st i n e jv y š š íc h státn íc h orgánů doš lo k tě mto z mě ná m: „Působ nost Čes ké a Slove n ské Federat iv n í Repub l ik y …pře c há z í n a Če skou repub l iku a Slove n skou repub l iku dne m 1. ledna 1993 … Zá n ike m Če ské a Slov e ns ké Federat iv n í Repub l ik y za n ika j í státn í orgá n y …

z ákonodár ná moc v České repub l ic e ná le ž í zá konodárn é mu s boru

s lož e né mu

z pos la n ců

z vole n ý c h

ve

volb ác h

v roce

1992

v Če sk é

repub l ice do Fe derá ln í ho s hromáždě n í ČSFR a Če ské národn í r ady .“ 7 3 )

73

Federá ln í

s hromá ždě n í

ukonč i lo

s voj i

č i n nost

17.

pros in ce

us ne se n í m k le git i m itě z á n iku f ederace a v z n iku ná stupn ic ký c h států.

199 2

74

Kapitola 14.:

Vznik Parlamentu České republiky (1992 – 1993)

16. pros inc e 1992 s c h vá l i la Čes ká n árodn í rada zákon č. 1/1993 Sb.,

Ústav u Če ské re pub l iky . Ústav a ČR b y l a pub l ikov á na ve Sb ír ce zá konů ČR pod č. 1/1993 Sb. s úč i n nost í od 1. 1. 1993.

1. ledn a 1993 v z n ikla Če ská repub l ika jako s vrc hov a n ý , jednotn ý a

de mokrat ický prá v n í

stát. J iž v č lá n ku 2, základn íc h usta nove n íc h,

zakotvuje ústa va z ás adu legit i m iz a ce státn í moc i l i de m: " Lid je z droje m v eškeré

státn í

moc i;

v y kon á vá

ji

prostředn ictv í m

orgá nů

moc i

zákonodár né, v ý kon n é a soudn í. Ústav n í z ákon můž e sta nov it, kdy l i d v y koná v á státn í moc př í mo. Státn í moc s louž í v š e m obč a nům a lze j i up latňov at je n v př ípade c h, v me z íc h a způsob y , které stanov í zákon." 7 4 )

Dá le je stanov e no, že polit ický s y sté m Če ské repub l ik y je postave n n a

s vobodné m a dobrovoln é m vz n iku a soupeře n í polit ick ý c h stra n, které respektuj í z ákladn í de mokrat ic ké pr in c ipy a odmít a j í n ás i l í a donuc e n í ja ko prostředek k dosaže n í s v ý c h c í lů.

Státn í orgán y jsou podle ústav y v yt voře n y de mokrat ický m způsobe m –

volb a m i. Díky n i m pře n áš í l id s voji s vr c hov a nost (moc) na za stupite ls ké orgán y a oprav ňu je je k v ý konu (dá le de f i nov a n ý c h) pra vomoc í.

Moc zákonodárná v Čes ké repub l ice n á le ž í Par la me ntu Čes ké repub l ik y

(č l. 15 Ústa v y ).

Parla me nt je je din ý m zá konodár n ý m orgá ne m v Če sk é repub l ic e, žád n ý

j in ý orgá n n edis ponuje pra vomoc í př i j í mat zákon y . M ez i je ho da lš í kompeten ce

patří

s m louv á m,

vol it

Ústava

z akotvuje

n apř.

dá vat

prez id e nta

souh la s

repub l ik y,

v y s lovovat dův ěru n e bo nedůvěru v ládě. Par la me nt

k

Pos la n ecká

dvoukomorov ý

s lož e n ý z Pos la ne cké s n ě mov n y a Se nátu

někter ý m

(tzv.

me z in árodn í m

s n ě mov n a

můž e

b i ka me ra l is mus),

75

Vzh lede m k f aktu, že kon st ituová n í Se nátu prob íh a lo je ště pozdě j i a

obtíž ně j i, ne ž dotváře n í Pos la n e cké s n ě mov n y , pone c h me n y n í Se nát stranou a v ě nuj me se n e jpr ve Pos la n ecké s ně mov n ě.

Kapitola 14.1.:

Konstituování Poslanecké sněmovn y ČR

Česká národn í ra da b y la dn e m úč in nost i ústav y (od 1. 1. 1993)

přetrans for mov á na n a Pos la n eckou s n ě mov nu Par la me ntu Če ské repub l ik y . Po přemě ně n a Pos la ne ckou s ně mov n u b y la pos la n ců m a pos la n eck é

s ně mov n ě jako ce lku t ímto zákon e m (úst. zák. č. 1/1993 Sb. z. a n.) př iz n á na tato práva a pov i n nost i.

Pos la n ecká s ně mov na má pře s n ě 200 pos la n ců, kteř í jsou vole n i do s vé

f u nkce n a čt yř i roky. Volb y jsou kon á n y tř ic et dnů pře d upl y n ut ím

aktuá ln í ho vole b n íh o ob dob í. Volb y do Pos la n ecké s ně mov n y se kon a j í tajn ý m h la sová n í m n a z ákladě v šeob ec n é ho, rovn é ho a př í mé ho vole b n ího

práv a, podle zá sady poměr né ho za stoupe n í. Akt iv n í vole b n í prá vo j e

u mož ně no každé mu obč a nu Če ské repub l iky , kter ý dosá h l požadova né ho v ěku - 18-ti let. Zvole n může b ý t ten, kter ý má prá vo vol it a dosá h l v ěku

21 let. Nikdo ne může b ý t souča s ně č le n e m obou komor - Pos la n eck é s ně mov n y a Se n átu. Zákon b l íže spe c i f i kuje, které funkce jsou s fu n kc í pos la n ce č i se nátora ne s luč it e ln é ( tzv. in kompat ib i l it a fun kc í ).

Mandát pos la n ce je konc ipová n jako tzv. ma n dát voln ý . Pos la n ec je j í m

z moc ně n za stupovat v Pos la ne cké s ně mov n ě ob vod, v ně mž b y l z vole n.

Ma ndát posla nc e vz n iká je ho zvole n í m. Pos la n ec ho s m í v y koná v at osobn ě a může se ho v zdát osob n í m proh lá še n í m na půdě s ně mov n y . Pos la nc i v y koná v a j í s v ůj ma n dát osobn ě v soula du se s v ý m s l i b e m a n e jsou nuc e n i db át ně jak ý c h př íka zů.

76

Slib pos la n ce ( i se nátora) zn í takto: „Slib uj i v ěr nost České repub l ic e.

Slib uj i, že budu za c hov á vat je j í Ústa vu a zákon y. S l ib uj i n a s vou č est, že

s vů j ma n dát budu v y koná v at v z á j mu v še ho l idu a pod le s v é ho n e j lep š íh o v ědomí a s v ědomí.“ 7 5 )

Pos la n ec ne může b ýt ze s vé f unkce odvolá n. J e ho ma n dát můž e

za n iknout pouze v těc hto případe c h: odepřen í m s l ib u ne bo s lože n í m s l ib u

s v ý h radou, upl y n ut ím vole b n íh o obdob í, vzdá n í m s e ma ndátu, ztrátou volit e lnost i, rozpuště n í m Pos la ne cké s n ě mov n y, v z n i ke m ne s luč ite lnost i f u nkc í, n e bo úmrt ím pos la nc e.

Pos la n ec je bě h e m v ý konu s v é fun kce c hrá ně n i mun itou (tj. překážkou

v pře stupkové m č i trestn í m postih u). Ab solutn í i mun it a – ide mn it a – za j iš ťu je, ž e pos la nc e ne n í

mož n é n i kdy post ih nout pro h la sov á n í

v Pos la n ecké s n ě mov n ě a je j ic h orgá ne c h. Za s v é pro je v y odpov ídá pouz e d isc ipl i n ár n í pra vomoc i Pos la n e cké s ně m ovn y. Vla stn í i mun ita je j c hrá n í

před procese m trestn ího st íh á n í, což zna me n á, že je j n e lz e trestně st íhat b ez souh la su Pos la nec ké s n ě mov n y . Odepře- l i Pos la n ec ká s n ě mov n a

souh la s, je trestn í st íh á n í n a v ždy v y louče no. Dá le pak z a pře stupk y pos la n ec podlé h á je n dis c ipl in á r n í pra vomoc i Pos la n ecké s n ě mov n y , pokud zákon n esta nov í j in a k.

Pos la n ec má prá vo odepř ít s v ěde ctv í o skuteč nostec h, které se dozv ědě l

v souv is lost i s v ý kone m s vé ho ma ndátu, a to i poté, kdy pře sta l b ý t pos la n ce m.

V ústavn í m

dokume ntu

jsou

také

de f i nová n y

ob l igatorn í

orgán y

Pos la n ecké s ně mov n y , t j. funkc ionář i – předse da a m ístopředsedové, v ý b or y a kom is e. Dá le může s n ě mov n a v y tvořit ně ja ký f akult at iv n í orgán,

přede v š í m v y š etřovac í kom is i z a úče le m v y š etřen í v eře jn é ho zá j mu (po n á vr hu m in i má ln ě pět in y pos la n ců).

Zasedá n í obou komor Par la me ntu jsou stá lá a zpra v id la veře j n á. Prv n í

zas edá n í s volá vá pre z ide nt repub l ik y do třic et i dnů od v y koná n í vole b.

Za sedá n í můž e b ýt us ne se n í m přeruše no, n e vš ak na dobu de lš í n ež 1 20 dnů v roce. Za sedá n í Pos la n ecké s ně mov n y konč í upl y n ut ím je j íh o vole b n ího ob dob í ne bo je j í m rozpuštěn í m.

77

Prez ide nt repub l ik y může Pos la n eckou s ně mov n u za př es n ě stanov e n ý c h

pod mín ek rozpust it.

Komor y Par la me ntu jedn a j í v ětš inou oddě le ně. Spo leč n á sc hůze j e

pov in n á je n pro volb u prez ide nta repub l ik y a pro př ijet í je ho s l ib u.

Vole b n í ob dob í pr v n í Pos la n ecké s n ě mov n y Čes ké repub l iky b y lo

stanove no podle č lá n ku 106 ústa v y do 6. červ n a 1996.

Podle ústav y b y l je dna c í m řáde m Pos la n ecké s n ě mo v n y jedn ac í ř ád

Čes ké n árodn í r ady až do dob y , dokud n e bude př i jat je dna c í řád nov ý . To se sta lo př i jet ím zákon a č. 90/1995 Sb ., o jedna c í m ř ádu Pos la ne ck é s ně mov n y .

Od

1.

srpna

1995

tak

s konč i la

úč in nost

dosa vad n í ho

prov izór ia, t j. nove l izova n é ho zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jedn ac í m

řádu ČNR. Nov ý zákon mnohe m lé pe v y h ovuje potřebá m Pos la n eck é s ně mov n y a je odraze m v ý voje par la me ntn íc h jedn ac íc h ř ádů na na še m úze m í.

Vlast n í

zákon s e s kládá z 21 č ást í. V úvodn íc h u stanove n íc h

je

přede v š í m z moc ně n í Pos la ne cké s n ě mov n y upra v it s i v n itř n í us ne se n í m

n epřes a huj íc í m rá me c da n ý z ákon e m. Dá le je de f inov á no: postave n í pos la n ců, ma ndát, imun ita, za se dá n í s ně mov n y, zř izov á n í v ý borů, průbě h

sc hůze s n ě mov n y, h la sová n í, pos la ne cké klub y , společ n á sc h ůze obou komor, legis lat iv n í proces, interpe la ce a da lš í.

Všeobec n á, přec hodn á a zá v ěreč n á ustanove n í v dva cáté prv n í č ást i

stanovuj í, ž e nov ě z vole n á Sn ě mov na n e může projedn at n á vr h y podan é m in ulé Sně mov ně ; taktéž ne lz e proje dnat n á vr h y poda né pos la n ce m, kter ý pozb y l ma ndátu. V prostorách Sně mov n y j e zákon e m zakázá no kouřen í.

§ 126 určuje, že Se n át se až do př i jet í zákon a o jedn ac í m ř ádu Se nátu

bude př i měře n ě ř ídit t ímto zákon e m

Tento zákon b y l dosud jednou nov e l izov á n, a to zákone m č. 47/2000 Sb.

V souv is lost i s potřebou r yc h lé ho př i j í má n í zákonů př ib l ižu j íc íc h n aš e právo prá vu Evropské un ie b y la za kotven a mož nost zr yc h l it legis lat iv n í

proces. Na vr h ne- l i to na vr hovate l zákon a, může b ýt je ho n á vr h zá kona 78

př ijat už v pr v n í m čten í. Vy louč e no to je u ústa v n í c h zá konů, zá kona o

státn ím rozpočtu a protestuje- l i proti takov é mu postupu 50 posla nců n e bo 2 pos la n ecké klub y .

27. září 1995 př i ja la Pos la n ecká s n ě m ovn a zá kon č. 274/1995 Sb., o

volb ác h do Par la me ntu ČR, kter ý upra vov a l průbě h vo le b do obou komor par la me ntu.

21. února 1996 př i ja la Pos la ne cká s n ě mov n a zákon č. 59/1996 Sb., o

s íd le Par la me ntu České repub l ik y. J e v n ě m uve de n tax at iv n í v ý č et budov, je ž tvoř í s ídlo obou komor – Pos la n ecké s n ě mov n y i Se nátu.

Poté, v květnu – čer v nu 1996, probě h l y pr v n í vol b y do Pos la n eck é

s ně mov n y . Ne j v y š š í počet ma ndátů obsadi la Ob ča n ská de mokrat ická strana, druhá se um íst i la Česká stran a soc iá l n ě de mokrat ická.

Kapitola 14.2:

Proces tvorby Senátu ČR

Jak již b y lo řeč e no v ý š e, Pos la n ecká s n ě mov na v z n ikla z Čes ké n árodn í

rad y 1. ledna 1993. Se nát v ze še l až z vole b kona n ý c h v l istopadu 1996 a proces je ho tvorb y b y l poz na me n á n h ne d n ěkoliker ý m i obt íže m i.

Senát b y l do ústav y z pros in ce 1992 zařaz e n v podobě s la b é dru h é

komor y. S je ho f unkč n í e x iste nc í poli tic ká reprez e ntace několik let otá le la.

J iž v čer v e nc i 1992, kdy z as eda la K omis e pře ds ed n ict va ČNR pro

Ústav u ČR, s e jedna lo o parla me ntu dvoukomorové m. Ústa v n í dokume nt mě l b ýt je dnoduc h ý a na v azov at na tradic e ústav n í l ist in y z roku 1920,

79

par la me nt mě l b ýt rozdě le n do dvou komor s odliš n ý m postav e n í m, vole n ý c h n a růz ná vole b n í obdob í.

S v ytvoře n í m Se nátu od počátku ne s ouh la s i l i repu b l iká n i, le v icov í

pos la n c i a čá st soc iá ln íc h de mokratů.

Argume nt y v neprospěc h dvoukomorové ho par la me ntu

tyto:

ne b ezpeč í

zdržov á n í

le gis lat iv n ího

procesu

b y l y z e j mé n a

v ča se

n utn ý c h

rad iká ln íc h z mě n v prá v n í m řádu, nákla dn ost druhé komor y a nez kuš e nost s b ika mer a l is me m.

Vize Se n átu odpov ída l y pojet í rady moudr ý c h kontroluj íc í par la me nt

n e bo orgán z astupuj íc í region y.

Sna ha usta v it Se n át v brz ké době po v z n iku s a mostatné ho če ské ho státu

n e b y la n i ja k pře vrat ně r y c h lá. Ná vr h př ís luš né ho ústa v n ího z ákon a b y l

n ěkolikrát za m ít nut. Dá le pak, a b y volič i n e b y l i „ u na v e n i“ z ča st ýc h vole b, b y lo n a vrž e no ,ab y s e kon a l y volb y do Pos la n ecké s n ě mov n y a Sen átu v e ste jn ý c h letec h. Z tohoto důvodu b y l ( log ic ky ) ter mín pr v n íc h vole b do Senátu odsunut až na rok 1996.

Vzh lede m k f unkč nost i Pos la n ecké s n ě mov n y b ez Se n átu, prob íh a l y

časté a inte n z ív n í dis kuse o nutnost i e x is tence Se n átu v če ské m ústa v n í m s y sté mu.

I přes let ité spor y odborn íků o úče lnost i Se nátu, v ze še l te nto z vole b

kona n ý c h 15. – 23. listopadu 1996.

Jeho kompete nc e z ákonodár né ho orgánu, jsou dá n y ústa vou (z 16.

pros inc e 1992). Par la me nt je tvořen dv ě ma komora mi: Pos la ne ckou s ně mov nou a Se n áte m. Se nát má 81 se nátorů, kteří jsou vole n i na dob u 6ti let. Ka ždé dv a roky s e volí třetin a se n á torů. Volb y do Se nátu se kon a j í

tajn ý m h la sová n í m n a zákla dě v š eobe c né ho, rov né ho, př ímé ho vole b n íh o práv a. Na rozdí l od Pos la nec ké s ně mov n y je z de v šak použ it s y sté m

v ětš inov ý . Prá vo volit je ste jn é jako u Pos la n ecké s ně mov n y . Prá vo b ý t

vole n s e l iš í v ěkovou hra n ic í – a ta je 40 let. Ma ndát se nátora vz n iká je ho z vole n í m a plat í př i je ho v ý konu ste jn é podmí n k y ja ko pro pos la n ce. 80

Nikdo ne může b ýt č le n e m obou komor Par la me ntu. Sl ib pos la n ce a se nátora je taktéž shodn ý .

Nastane- l i s ituace, že dojde k rozpuště n í Pos la n e cké s n ě mov n y , je Se n át

opráv ně n př i j í mat zá kon ná opatřen í v e v ěcec h, které ne s ne sou odklad u a

v y ž adova l y b y j in ak př i jet í zákona. Zas edá n í Se nátu jsou (také) stá lá. Sen át zprav idla proje dná ná vr h z ákon a sc h v á le n ý Pos la n eckou s n ě mov nou a us ne se se k ně mu do třicet i dn ů od je ho postoupen í.

Co je ště ř íc i k postav e n í Se n átu jako legis lat iv n í ho s ub jektu? Pro a

proti je ho e x iste nc i jsou mn ohá stanov is ka, a le n e n í c í le m této práce s e

j i m i za b ý v at. Můž e me s n ad je n kon statov at, že Ústav a Če ské r epub l ik y z pros inc e 1992, úč in n á od le dna 1993, ref le ktuje zákla dn í pra v id l a de mokrat ické ho státu – a to suvere n itu l idu a

tr ipart itu státn í moc i na

zákonodár nou, v ý kon nou a soudn í. Uv n it ř moc i le gis l at iv n í je pa k je ště

ja ko pojistka, br zda ne bo v y v á že n í z for mov á n dvouko morov ý Par la me nt ja ko j istota ne ma n ipulov ate ln é ho zákonodárn é ho procesu.

81

Kapitola 15.:

Závěr

M inulé stolet í b y lo pro Čec h y s v ědectv í m h le dá n í optimá ln íc h v ar ia nt

zákonodár né ho s boru. Zákonodárn é

s bor y

se

l iš i l y

n e je n

postave n í m

v ú sta vě,

je j í m

respektová n í m, a le i ře še n í m a ktuá ln í c h polit ick ý c h prob lé mů. J ist é

d if er e nce vz n ik l y j iž př i sta nove n í počtu komor, v i z n apř. jednokomorové

Ústavodár né Národn í s hromá ždě n í č i dvoukomorov ý Par la me nt Če ské

repub l iky . Taktéž postave n í komor ne b y lo v ždy z a lože no na ste jn é m zák ladě.

Moh lo

b ýt

uspořádá no

h orizontá ln ě

jako

v Národn í m

s hromá ždě n í repub l iky Českos lov e n ské, n e bo naopak vert iká l n ě, jak tomu b y lo v př ípadě Federá ln ího s hromá ždě n í.

Neb y lo také nepodstatné vš í mat s i, jak a do jaké m ír y aktuá ln í

moce n sko-polit ic ká

s ituac e

deter m i nov a la

s lože n í

a

zákonodár né ho s boru a jak se pol it ic ké poměr y odráže l y f u ngová n í.

pos la n í

n a je ho

Dip lomovou prac í js e m se pokus i la podat uce le n ý obraz o v ý voj i

a

h istor ii le gis lat iv n í moc i v České repub l i ce a o tom, jaký m i orgá n y b y la v té které době repreze ntová na.

Domn ív á m s e, že b y tato práce moh la pomoc i je j í m čten ářům or ie ntovat

se v sousta vě ne jv y š š íc h č esk ý c h z ákonodárn ý c h orgán ec h a je j ic h v ý voj i.

82

Kapitola 16.:

Resumé Předměte m dip lomové práce je ge n ez e če skos love n ský c h a če ský c h

zákonodár n ý c h orgánů od vz n iku s a mos tatné ho če skos love n ské ho státu v roce 1918 (s m ír n ý m přes a he m do dob Rakouska- Uher ska) až do př i jet í

ústav y pros in c i 1992, s plat nost í od 1. le dna 1993 (re spekt iv e do roku 1996, kdy prob ě h l y pr v n í volb y do Se nátu ČR).

Práce pojedn á vá o v ý voj i těchto orgánů n e je n jako in st itutů zakotve n ý c h

v ú stav ě, a le i v souv is lost i s h istor ic ký m v ý voje m. Zkoumá souv is lost i

me z i f ungová n í m těc hto orgánů v zá v is lost i n a aktuá ln í m moce n sk é m s y sté mu.

The sub ject of t he diploma the s is is t he ge ne s is of Czec hos lov akia n a nd

Cze c h legis lat iv e bodie s from the e sta b l is h me nt of the in depe nde nt Cze c hos lovakia n state in 1918 (wit h s l ight over lap to the t ime s of Au str ia-Hungar ia) up to the a doption of const itut ion in 1992, wit h e f f ect

f rom J a nuar y 1, 1993 (or more prec is e l y , from 1996 whe n th e f ir st CR se nate e le ct ion s took pla ce).

The the s is de a ls wit h the e volut ion of th ese bod ies not on ly as in st itutes

con f ir me d in t he construct ion, but a lso in con n ect ion wit h h istor ica l

de ve lopme nt. The th es is in v e st igates th e con ne ct ion s betwee n fun ct ion in g of the se bodies in de pe nde nc e on re le va nt power s y ste m.

83

Kapitola 17.:

Přílohy

Př íloh a č. 1: Prv n í zá kon če skos love n ské h o státu 4 )

84

Př íloh a č. 2 : Přeh led par la me ntů od roku 1918 Ústava /

název parlamentu

Ústav a z r. 1920

Ná rodní shr omáždění 1) Poslanecká sněmovna 2) Senát

Ústav a z r. 1948

Ná rodní shr omáždění Slovenská národní rada

Počet

Volební

Volební

Volební

300

6 let

21/30

Poměrné zastoupení

členů

150 300 100

období

8 let 6 let 6 let

právo*

26/45 18/21 18/21

systém

Poměrné zastoupení Jednotná

kandidátka

Jednotná

kandidátka

národní fronty

Ústavní zákon o čs. federaci účinný 1.1.1969

Fede r ální shr omáždění 1)Sněmovna lidu 1969 – 1971

300

4 roky

1990-1992

150

2 roky

1971 – 1990 1992

2) Sněmovna národů Česká národní rada 1968

od 1968

Slovenská národní rada

Ústav a z r. 1993

Parlament České republiky

200 150

2x75

5 let

4 roky

18/21

národní fronty. Od r. 1990

dle

zásady

poměrného zastoupení 18/21

Obdobně

sněmovna lidu

150

Obdobně

150

shromáždění

200

Federálního

1) Pos la n ecká s ně mov na

200

4 roky

18/21

2) Sen át

81

6 let

18/40

jako

jako

u

Dle zásady poměrného

zastoupen í

Dle zásady většinového zastoupení

* aktiv n í / pa s iv n í vole b n í prá vo

85

Př íloh a č. 3: Struktura Fe derá ln í ho s hromá ždě n í, Sně mov n y Federá ln í ho s hromá ždě n í, Če ská n árodn í rada 7 9 )

86

Federá ln í s hromáž dě n í

87

Př íloh a č.4: Par la me ntn í b udov y 7 6 ) Historie jedné z nejstarších parlamentních budov v Evropě, Poslanecké sněmovny České republiky, se začala psát na samém konci 17. a na začátku 18. století. Kolem roku 1720 totiž vyrostl na pozemku s už tehdy bohatými dějinami hraběcí palác významného šlechtického rodu Thunů, palác, v němž se psaly dějiny. Právě tento palác se o 80 let později stal sídlem sněmu českých stavů, po dvou stech letech od jeho dokončení se v roce 1918 v historické sněmovní síni sešli zástupci lidu, aby sesadili habsbursko-lotrinský rod z českého trůnu a krátce po porážce Rakouska-Uherska v 1. světové válce vyhlásili samostatný stát - Československou republiku. Po federalizaci tohoto státu v roce 1968 je budova bývalého zemského sněmu odevzdána zákonodárné České národní radě, aby se po rozdělení společného státu Čechů a Slováků od roku 1993 stala sídlem jedné ze dvou komor svrchovaného Parlamentu České republiky - Poslanecké sněmovny. Dnešní Sněmovní ulice patřila už v době románské k jedné ze dvou hlavních cest, kudy putovali hosté a kupci od vltavských brodů na Pražský hrad, a svůj význam si ponechala v době gotické a renesanční, i když se přes ní přehnalo několik válečných i živelných bouří, znamenajících často její úplné zpustošení. Původní středověké domy připomínají ještě dnes zbytky mohutných sklepů s gotickými portály a mohutné silné zdi v přízemí budovy. Z renesance, kdy si v této pražské čtvrti začíná budovat svá sídla v blízkosti panovnické rezidence česká šlechta, pocházejí klenby v přízemí střední části dnešního paláce Poslanecké sněmovny.

Svůj stavební vrchol prožívá Sněmovní ulice v době barokní, kdy Thunové postupně skoupili všechny okolní zastavěné pozemky a na místě starých zbořených domů vybudovali palác v dnešní podobě. Do ulice ho otevírají dva portály, hlásící se do doby vrcholného baroka a připomínající tvorbu Santiniho, avšak skutečného architekta Thunovského paláce se dosud vinou nedostatku historických pramenů nepodařilo zjistit.

Palác byl v roce 1779 upraven na divadlo, do kterého s oblibou chodil císař Josef II., syn Marie Terezie. Prý mu dokonce dával přednost před ostatními. V létě roku 1794 divadlo vyhořelo. I proto roku 1801 byl palác Thunů prodán stavům Království českého, kteří se rozhodli v něm zřídit sněmovnu, kanceláře a stavovský archiv. Zemský výbor přikoupil v této době další část pozemků, čímž ještě doplnil stavební plochu, a začal s rekonstrukcí a výzdobou. Na průčelí budovy byl do středu klasicistního forntónu umístěn oválný znak se svatováclavskou korunou. O znak se opírají dva šikmo dolů postavené rohy hojnosti, napravo od něj sedí Apollón, chránící duševní bohatství, a nalevo Athéna, ochránkyně bohatství materiálního. Jsou to symboly tvůrčí mohutnosti české země a sídlo jejího sněmu ji mělo připomínat.

Po pádu Bachova absolutizmu v roce 1861 bylo nutno najít nové reprezentační prostory pro znovu obnovený zemský sněm, předtím v revolučním roce 1848 zrušený. Zvláštní komise navštívila Vladislavský sál na Pražském hradě, ale ten novým požadavkům nevyhovoval. Pro přestavbu se jako vhodnější ukázala dosavadní sněmovní budova. Byla prodloužena a 88

rozšířena zasedací síň, v níž byla červeně polštářovaná místa pro 241 osob, každé se stolkem a zásuvkou. Na straně proti vstupu vznikla na pěti sloupech galerie pro 130 - 150 osob. V roce 1895 při modernizaci technického zařízení a zavedení elektrického osvětlení přibyly do sněmovny velké závěsné lustry v novorenesančním stylu.

Zemský výbor Království českého získal v letech 1902 - 1903 pro svůj zemský úřad nové prostory a domy, především celý přilehlý blok v Tomášské ulici, počínaje palácem Auersperským, a dále i přilehlý blok na Malostranském náměstí - palác Šternberských a palác Smiřických. Roku 1903 bylo zřízeno klenuté přemostění úzké Thunovské uličky s krytou chodbou, která spojila sněmovnu se zadním traktem Šternberského paláce.

Se vznikem samostatného Československa se po roce 1918 mění charakter i funkce pražských malostranských paláců. Mnohé z nich začínají sloužit institucím nového státu, případně zahraničním diplomatickým úřadům. Budova bývalého zemského sněmu Království českého byla ve dvacátých letech určena pro senát Národního shromáždění Československé republiky, zatímco pro jeho poslaneckou sněmovnu bylo upraveno Rudolfinum.

Kvůli rozšířeným potřebám nového zastupitelského sboru byly ve třicátých letech prováděny na staré sněmovní budově četné opravy, adaptace a přístavby. V roce 1933 byla na jih od portálu do Sněmovní ulice osazena pamětní žulová deska k 15. výročí vzniku samostatného Československa. Jejími autory jsou L. Šaloun a F. Foit, deska je výrazně stylizována v duchu opožděného kubismu, zvláště pokud jde o velký státní znak. Nejpodstatnější přestavby se uskutečnily v letech 1935 - 1940, kdy byl palác převeden do dnešní podoby,

V padesátých a šedesátých letech se v budově střídaly instituce různého významu i poslání, například ministerstvo zdravotnictví či ministerstvo národní obrany. Od prvního dne roku 1969 začala ve Sněmovní ulici pracovat Česká národní rada, jeden ze tří parlamentů nově federalizovaného Československa, zákonodárný orgán České republiky. Pochopitelně že časté střídání uživatelů objektu neprospívalo. Některé prostory postrádaly účelného využití, chátralo technické zařízení, proto byla v letech 1985 - 1989 uskutečněna celková rekonstrukce historické budovy, která svým rozsahem patří k největším úpravám památkově chráněných objektů v Praze. Po dokončení rekonstrukčních prací ve všech přilehlých palácích, které se v roce 1992 zákonem o sídle českého parlamentu znovu vrátily k účelu, k němuž měly být původně upraveny už začátkem století, získává Česká republika pro svůj zákonodárný sbor důstojný stánek, schopný uspokojit nejmodernější potřeby parlamentu země s rozvinutou demokracií, při zachování historické malebnosti a účelnosti budovy, ověnčené staletími.

89

Př íloh a č. 5 : Budov y Se nátu ČR 7 8 ) Va ldšte jn s ký pa lá c

Jed n ac í s í ň

Va ldšte jn s ká z a hrada

90

Ga ler ie předse dů se n átu

Hla v n í s í ň

91

Př íloh a č. 6 :Mapa budov Se nátu 7 7 )

92

Kapitola 18.:

Poznámky 1)

K Á R N Í K , Z D E N Ě K . Č e s k é z e m ě v d o b ě p r v n í r e p u b l i k y 1 9 1 8- 1 9 3 8 . 1. v y d . P r a h a :

2)

V E S E L Ý , Z D E N Ě K . D ě j i n y č e s k é h o s t át u v d o k u me n t e c h . 1 . v y d . P r a h a : V i c t o r i a

3)

V E S E L Ý , Z D E N Ě K . D ě j i n y č e s k é h o s t át u v d o k u me n t e c h . 1 . v y d . P r a h a : V i c t o r i a

4)

V i z p ř í l o h a č . 1 : P r v n í z á k o n č e s k o s l o v e n s k é h o s t á tu . P ř ej a t o z K Á R N Í K , Z D E N Ě K .

5)

K Á R N Í K , Z D E N Ě K . Č e s k é z e m ě v d o b ě p r v n í r e p u b l i k y 1 9 1 8- 1 9 3 8 . 1. v y d . P r a h a :

6)

Ž A L O U D E K , K A R E L . E n c y k l o p e d i e p o l it i k y. 3. v y d P r a h a : L i b r i , 2 00 4 . s . 2 8 8 .

8)

Kooptace

L i b r i , 2 0 0 0. s. 2 8 - 2 9 .

p u b l i s hi n g , 1 9 9 4. s. 31 9 . p u b l i s hi n g , 1 9 9 4. s. 31 9 .

Č e s k é z e m ě v d o b ě p r v ní r e p u b li k y 19 1 8 - 1 9 3 8. 1. v y d . P r ah a : L i b r i , 2 0 0 0. s. 3 6. L i b r i , 2 0 0 0. s . 3 7 . 7)

Z I M E K , J O S E F . Ú st a v n o s t a č e s k ý ú st a v n í v ý v o j . 2 . v y d . B r n o : M U 2 0 0 3 . s . 6 1 . =

přidání

nového

rozhodnutím již volených členů

člena

do

již

voleného

sboru

nikoli

volbou,

ale

9)

K Á R N Í K , Z D E N Ě K . Č e s k é z e m ě v d o b ě p r v n í r e p u b l i k y 1 9 1 8- 1 9 3 8 . 1. v y d . P r a h a :

10)

Z á k o n č . 3 7 / 1 9 1 8 S b. , o p r o z a t í m n í ú s ta v ě

12)

Z á k o n č . 6 / 1 9 1 8 S b. z . a n. , o je d n a c í m ř á d u N á r o d n íh o s h r o m á ž d ě n í

L i b r i , 2 0 0 0. s . 6 4 11)

13)

14)

15)

16)

17)

18)

Z I M E K , J O S E F . Ú st a v n o s t a č e s k ý ú st a v n í v ý v o j . 2 . v y d . B r n o : M U 2 0 0 3 . s. 6 4. N á r o d n í s h r o m á ž d ě n í r e p u b l i k y Č e s k o s l o v e n s k é v p rvn í m d e s í t il e t í . P r a ha , 1 9 2 4 .s . 9

N á r o d n í s h r o m á ž d ě n í r e p u b l i k y Č e s k o s l o v e n s k é v p rvn í m d e s í t il e t í . P r a ha , 1 9 2 4 .s , 9 .

N á r o d n í s h r o m á ž d ě n í r e p u b l i k y Č e s k o s l o v e n s k é v p rvn í m d e s í t il e t í . P r a ha , 1 9 2 4 .s . 1 1 9

N á r o d n í s h r o m á ž d ě n í r e p u b l i k y Č e s k o s l o v e n s k é v p rvn í m d e s í t il e t í . P r a ha , 1 9 2 4 .s . 1 2 0

Z I M E K , J O S E F . Ú st a v n o s t a č e s k ý ú st a v n í v ý v o j . 2 . v y d . B r n o : M U 2 0 0 3 . s . 6 8 . Zákon

č.

121/1920

Č e s k o s l o v e n s k é r e p u bl i k y

Sb.

z.

a

n.,

kt e r ý m

se

uvozuje

ústavní

l i s t i na

19)

Z á k o n č . 1 2 1 / 1 9 2 0 S b . z . a n. , kt e r ý m s e u v o z u j e ú s t a v n í l i st i n a Č e s k o s l o v e n s k é

20)

Ústavní

zákon

č.

121/1920

S b .,

kt e r ý m

se

uvozuje

ústavní

l is t i na

21)

Ústavní

zákon

č.

121/1920

S b .,

kt e r ý m

se

uvozuje

ústavní

l is t i na

22)

N á r o d n í s hr o m á ž d ě n í r e p u b l i ky Č e s k o s l o v e n s k é v pr v n í m d e s í ti l e t í. P r a h a, 1 9 2 4. s.

23)

Ústavní

zákon

č.

121/1920

S b .,

kt e r ý m

se

uvozuje

ústavní

l is t i na

24)

Ústavní

zákon

č.

121/1920

S b .,

kt e r ý m

se

uvozuje

ústavní

l is t i na

r e p u b li k y

Č e s k o s l o v e n s k é r e p u bl i k y Č e s k o s l o v e n s k é r e p u bl i k y 456.

Č e s k o s l o v e n s k é r e p u bl i k y Č e s k o s l o v e n s k é r e p u bl i k y

93

25)

Ústavní

zákon

č.

121/1920

S b .,

kt e r ý m

se

uvozuje

ústavní

l is t i na

26)

Ústavní

zákon

č.

121/1920

S b .,

kt e r ý m

se

uvozuje

ústavní

l is t i na

27)

Ústavní

zákon

č.

121/1920

S b .,

kt e r ý m

se

uvozuje

ústavní

l is t i na

28)

Ústavní

zákon

č.

121/1920

S b .,

kt e r ý m

se

uvozuje

ústavní

l is t i na

29)

G R Ó N S K Ý , J Á N . D o k u m e n t y k ú s t a vn í m u v ýv o j i Č e s k o s l o v e n s k a I . ( 1 9 1 8 - 1 9 4 5 ) , 2.

30)

V E S E L Ý , Z D E N Ě K . D ě j i n y č e s k é h o s t át u v d o k u me n t e c h . 1 . v y d . P r a h a : V i c t o r i a

31)

B A X A , B O H U M I L . P a r l a m e n t a p a r l a m e n t a r i s m. P rah a , 1 9 24 . s . 1 4 1 .

Č e s k o s l o v e n s k é r e p u bl i k y Č e s k o s l o v e n s k é r e p u bl i k y Č e s k o s l o v e n s k é r e p u bl i k y Č e s k o s l o v e n s k é r e p u bl i k y

v y d . P r a h a : K a r o l i n u m , 2 0 0 4. s. 1 34 - 1 3 5 . p u b l i s hi n g , 1 9 9 4. s. 36 5 .

32)

B A X A , B O H U M I L . P a r l a m e n t a p a r l a m e n t a r i s m. P rah a , 1 9 24 . S. 13 4 .

33)

FILIP, JAN et al. Základy státovědy. 2. v yd. Brno: M U, 1997. s. 1 6 4

35)

B A X A , B O H U M I L . P a r l a m e n t a p a r l a m e n t a r i s m. P rah a , 1 9 24 . s . 1 .

34)

36)

B A X A , B O H U M I L . P a r l a m e n t a p a r l a m e n t a r i s m. P rah a , 1 9 24 . s . 1 3 7 .

B A X A , B O H U M I L . P a r l a m e n t a p a r l a m e n t a r i s m. P rah a , 1 9 24 . s . 1 3 4.

37)

Z n a k y p r á v n í h o s t a t u s u p a r la m e n t u j s o u p ř e j at y z p u b l i k a c e F I L I P , J A N e t a l . Z á k l a d y

38)

M A S A R Y K , T O M Á Š G . Sv ě t o v á r e v o l u c e . P r a h a : Č i n a O r bi s , 1 9 2 5. s.

s t á t o v ě d y . 2 . v y d . B r n o : M U , 1 9 9 7 . s . 1 5 8. 39)

B U D N Í K , J O S E F . P r o z a t í m ní st á t ní zř í z e n í Č e s k o s lo v e n s k é r e p u b l i ky. 1 . v y d . P r a h a :

40)

G R Ó N S K Ý , J Á N . D o k u m e n t y k ú s t a vn í m u v ýv o j i Č e s k o s l o v e n s k a I . ( 1 9 1 8 - 1 9 4 5 ) , 2.

41)

G R Ó N S K Ý , J Á N . D o k u m e n t y k ú s t a vn í m u v ýv o j i Č e s k o s l o v e n s k a I . ( 1 9 1 8 - 1 9 4 5 ) , 2.

42)

G R Ó N S K Ý , J Á N . D o k u m e n t y k ú s t a vn í m u v ýv o j i Č e s k o s l o v e n s k a I . ( 1 9 1 8 - 1 9 4 5 ) , 2.

43)

JECH, KAPLAN. Dekrety prezidenta republiky 1940 – 1945. 2. vyd. Brno: Doplněk,

44)

JECH, KAPLAN. Dekrety prezidenta republiky 1940 – 1945. 2. vyd. Brno: Doplněk,

45)

K U K L Í K , J A N . V z n i k Č e s k o s l o v e n s k é h o N á r o d n íh o v ý b o r u a p r o z at í m n í h o st á t ní h o

46)

B U D N Í K , J O S E F . P r o z a t í m ní st á t ní zř í z e n í Č e s k o s lo v e n s k é r e p u b l i ky. 1 . v y d . P r a h a :

47)

Z Á D Ě R A , V L A D I M Í R . D e s e t l e t p a r la m e n t n í r e t ro s p e k t i v y 1 9 3 5 – 1 9 4 5. 1. v y d .

48)

G R Ó N S K Ý , J Á N . D o k u m e n t y k ú s t a vn í m u v ýv o j i Č e s k o s l o v e n s k a I . ( 1 9 1 8 - 1 9 4 5 ) , 2.

Č e s k o s l o v e n s k ý k o m p a s , 1 9 4 7. s. 3 9. v y d . P r a h a : K a r o l i n u m , 2 0 0 4. s. 1 68 .

v y d . P r a h a : K a r o l i n u m , 2 0 0 4. s. 1 66 . v y d . P r a h a : K a r o l i n u m , 2 0 0 4. s. 1 67 .

2002. s. 18. 2002. s. 87.

z ř í z e n í Č S R v e m i g r a ci v l e t e c h 1 9 3 9 – 1 9 4 0. 1. v y d . P r a h a : K a r o l i n u m , 1 9 9 6 . s. 1 5 9 . Č e s k o s l o v e n s k ý k o m p a s , 1 9 4 7. s. 1 0 0. P r a h a : O r b i s , 1 9 4 6 . s . 4 6.

v y d . P r a h a : K a r o l i n u m , 2 0 0 4. s. . 1 7 8 .

94

49)

B U D N Í K , J O S E F . P r o z a t í m ní st á t ní zř í z e n í Č e s k o s lo v e n s k é r e p u b l i ky. 1 . v y d . P r a h a :

50)

P r v n í v o l b y d o P r o z a t í m ní h o N á r o d ní h o s h r o m á žd ě n í , d o o k r e s n í c h a z e m s k ý c h

51)

P r v n í v o l b y d o P r o z a t í m ní h o N á r o d ní h o s h r o m á žd ě n í , d o o k r e s n í c h a z e m s k ý c h

52)

P r v n í v o l b y d o P r o z a t í m ní h o N á r o d ní h o s h r o m á žd ě n í , d o o k r e s n í c h a z e m s k ý c h

53)

P r v n í v o l b y d o P r o z a t í m ní h o N á r o d ní h o s h r o m á žd ě n í , d o o k r e s n í c h a z e m s k ý c h

54)

S O U K U P , F R A N T I Š E K . R o č e n k a Ú s t a v o d á r n é h o Ná r o d n í h o s h r o m á ž d ě n í r e p u b li k y

55)

S O U K U P , F R A N T I Š E K . R o č e n k a Ú s t a v o d á r n é h o Ná r o d n í h o s h r o m á ž d ě n í r e p u b li k y

56)

Z I M E K , J O S E F . Ú st a v n o st a č e s k ý ús t a v ní vý v o j . 2. v y d . B r n o : M U 2 0 0 3 . s . 1 3 5 .

Č e s k o s l o v e n s k ý k o m p a s , 1 9 4 7. s. 1 0 1 .

n á r o d n í c h v ý b or ů . 1 . v y d . P r a h a : S t á t n í t is k á r n a, 19 45 . s. 7 .

n á r o d n í c h v ý b or ů . 1 . v y d . P r a h a : S t á t n í t is k á r n a, 19 45 . s. 3. n á r o d n í c h v ý b or ů . 1 . v y d . P r a h a : S t á t n í t is k á r n a, 19 45 . s. 4 .

n á r o d n í c h v ý b or ů . 1 . v y d . P r a h a : S t á t n í t is k á r n a, 19 45 . s. 4.

Č e s k o s l o v e n s k é 1 9 4 6 – 1 9 47 . 1 . v y d . P r a h a : O r b i s , 19 4 7 . s. 6. Č e s k o s l o v e n s k é 1 9 4 6 – 1 9 47 . 1 . v y d . P r a h a : O r b i s , 19 4 7 . s. 9. 57)

G R O N S K Ý , J Á N . D o k u m e n t y k ú s t a v ní m u v ý v o j i Č e s k o s l o v e n s k a I I / A (1 9 4 5 - 1 9 4 8 ) .

P r a h a : K a r o l i n u m , 2 0 0 2 , 1 . v y d . s . 1 56 . 58)

G R O N S K Ý J Á N . D o k u m e n t y k ú s t a v n í m u v ýv o j i Č e s k o s l o v e n s k a I I / A ( 1 9 4 5 - 1 94 8 ) .

59)

Ú s t a v n í z á k o n č . 1 5 0 / 1 9 4 8 S b. , ú st a v a Č e s k o s l o v e n s k é r e p u bl i k y

61)

Z I M E K , J O S E F . Ú st a v n o st a č e s k ý ús t a v ní vý v o j . 2. v y d . B r n o : M U 2 0 0 3 . s . 1 5 4

63)

Ú s t a v n í z á k o n 1 0 0 / 1 9 6 0 S b. , ú s ta v a Č e s k o s l o v e n s k é s o c i a l i s t i c k é re p u b li k y

P r a h a : K a r o l i n u m , 2 0 0 2 , 1 . v y d . s . 2 10 . 60) 62)

64)

Z á k o n č . 1 9 5 / 1 9 4 9 Sb . , o j e d n a c í m ř á d u N ár o d n í h o s h r o m á ž d ě n í

Ú s t a v n í z á k o n 1 0 0 / 1 9 6 0 S b. , ú s ta v a Č e s k o s l o v e n s k é s o c i a l i s t i c k é re p u b li k y

G R O N S K Ý J Á N . D o k u m e n t y k ú s t a v n í m u v ýv o j i Č e s k o s l o v e n s k a I I / A ( 1 9 4 5 - 1 94 8 ) .

P r a h a : K a r o l i n u m , 2 0 0 2 , 1 . v y d . s . 2 25 – 2 2 6 . 65)

Ú s t a v n í z á k o n č . 1 4 3 / 1 9 6 8 S b. , o č e s k o s l o v e n s k é f e d e r a c i

67)

Ú s t a v n í z á k o n č . 1 4 3 / 1 9 6 8 S b. , o č e s k o s l o v e n s k é f e d e r a c i

66) 68)

Ú s t a v n í z á k o n č . 1 4 3 / 1 9 6 8 S b. , o č e s k o s l o v e n s k é f e d e r a c i G R O N S K Ý , J Á N . D o k u m e n t y k ú s t a v n í m u v ý v o j i Č e s k o s l o v e n s k a I II . ( 1 9 6 8 – 1 9 8 9 ) . 1 .

v y d . P r a h a : K a r o l i n u m , 2 0 0 0. s. 8 6. 69)

G R O N S K Ý , J Á N . D o k u m e n t y k ú s t a v n í m u v ý v o j i Č e s k o s l o v e n s k a I II . ( 1 9 6 8 – 1 9 8 9 ) . 1 .

70)

G R O N S K Ý , J Á N . D o k u m e n t y k ú s t a v n í m u v ý v o j i Č e s k o s l o v e n s k a I II . ( 1 9 6 8 – 1 9 8 9 ) . 1 .

71)

G R O N S K Ý , J Á N . D o k u m e n t y k ú s t a v n í m u v ý v o j i Č e s k o s l o v e n s k a I II . ( 1 9 6 8 – 1 9 8 9 ) . 1 .

72)

G R O N S K Ý , J Á N . D o k u m e n t y k ú s t a v n í m u v ý v o j i Č e s k o s l o v e n s k a I II . ( 1 9 6 8 – 1 9 8 9 ) . 1 .

73)

G R O N S K Ý , J Á N . D o k u m e n t y k ú s t a v n í m u v ý v o j i Č e s k o s l o v e n s k a I II . ( 1 9 6 8 – 1 9 8 9 ) . 1 .

74)

Ú s t a v n í z á k o n č . 1 / 1 9 9 3 S b ., Ú st a v a Č e s k é r e p u bl i ky

v y d . P r a h a : K a r o l i n u m , 2 0 0 0. s. 1 17 .

v y d . P r a h a : K a r o l i n u m , 2 0 0 0. s. 2 31 - 2 3 2 . v y d . P r a h a : K a r o l i n u m , 2 0 0 0. s. 3 25 . v y d . P r a h a : K a r o l i n u m , 2 0 0 0. s. 3 45 .

v y d . P r a h a : K a r o l i n u m , 2 0 0 0. s. 3 47 - 3 4 8 .

95

75) 76)

Ú s t a v n í z á k o n č . 1 / 1 9 9 3 S b ., Ú st a v a Č e s k é r e p u bl i ky

P ř e j at o z : P o s l a n e c k á s n ě m o v n a Č R [ o n - l i n e ] . [ c i t . 2 4 . 3 . 2 0 0 6 ] . D o s t u p n ý z W W W :

http://www.psp.cz/docs/guide/ 77)

P ř e j at o

z:

Senát

ČR

[on-line].

[cit.

26.

3.

2006].

Dostupný

z WWW :

78)

P ř e j at o

z:

Senát

ČR

[on-line].

[cit.

26.

3.

2006].

Dostupný

z WWW :

79)

ZDOBINSKÝ

h t t p : / / w w w . s e n a t. c z / z a j i m a v o s t i / p a l a c e / i n de x . ht m l

h t t p : / / w w w . s e n a t. c z / z a j i m a v o s t i / p a l a c e / v i d e o / i n d e x .ht m l STANISLAV.

Zákonodárné

r e p u b l i c e . 1 . v y d . P r a h a : S v o b o d a , 1 9 8 2 . 7 6 s.

s b o ry

v Československé

s o ci a li s ti c k é

96

Kapitola 19.:

Literatura




BAXA, BOHUMI L. Parlame nt a parlamentaris m. Prah a, 1924.




BUDNÍ K,

JOSEF.

Pr ozatí mní

s tátní

zří zení

Če skosloven sk é




FILIP, J AN et a l. Základy státovědy. 2. v y d. Brno: MU, 1997. 352 s.

republiky. 1. v y d. Pra h a: Če skos love n sk ý kompa s, 1947. 113 s.


GRÓNSKÝ, J ÁN. Dokument y k úst avnímu vývoj i Če sk oslovenska I .




GRONSKÝ, J ÁN. Dok ument y k ústavní mu vý voji Če skoslov ens k a




GRONSKÝ, J ÁN. Dok ument y k ústavní mu vý voji Če skoslov ens k a




GRONSKÝ, J ÁN. Dokume nty k ústavnímu vývoji Čes kos love ns ka IV.




JECH, KAPLAN. Dek rety pr ezidenta republiky 1940 – 1945. 2. v y d .




KÁRNÍ K, ZDENĚK. Če sk é z emě v době první republiky 1918-1938.




KUKLÍ K,

(1918-1945) , 2. v y d. Prah a: Karolin um, 2004. 244 s.

II/A (1945-1948). 1. v y d. Pra ha: Karol in um, 2002. 235 s.

III.(1968 – 1989). 1. v y d. Prah a: Karolin u m, 2000. 308 s. (1989-1992). 1. v y d. Pra ha: Karoli n um, 2001. 399 s. Brno: Dopln ěk, 2002. 1068 s.

1. v y d. Pra ha: Li br i, 2000. 571 s. J AN.

Vz nik

Če skoslovenské ho

Národního

výboru

a

pro zatímního státní ho z říz ení ČSR v emi graci v le tech 1939 – 1940. 1.

v y d. Pra ha : Karolin um, 1996. 196 s.


Národní sh romáždění r epubli ky Čes kosl ovens ké v první m des ítiletí.




Pos la n ecká s ně mov na [on- l in e ] [c it. 24. 3. 2006]. Dostupn ý z




Pře jato z: Senát ČR [on- lin e ]. [c it. 26. 3. 2006]. Dostupn ý z W W W :




SOUKUP,

Prah a, 1924.

W W W : http://www.psp.cz http://www.se n at.cz

FRANTIŠEK.

Ročenka

Ústavodárného

Národní ho

shr omáždění republiky Če skoslovenské 1945 – 1946. 1. v y d. Pra h a: Or b is, 1946. 76 s.

97




SOUKUP,

FRANTIŠEK.

Ročenka

Ústavodárného

Národní ho

shr omáždění republiky Če skoslovenské 1946 – 1947. 1. v y d. Pra h a: Or b is, 1947.


TOBOLKA, ZDENĚK. Jak vz nikla ústava čes koslov ens ké republik y




VESELÝ, ZDENĚK. Dějiny če ské ho st át u v dokumente ch. 1. v y d.




ZÁDĚRA, VLADIMÍ R. De set l et parlamentní ret rospekti vy 1935 –




ZDOBINSKÝ STANISLAV. Zákonodár né sbory v Če sk osloven sk é




ZIMEK, JOSEF. Ústa v nost a če ský ústa v n í v ý voj. 2. v y d. Br no: M U




ŽALOUDEK, KAREL. Enc yklopedie poli tiky. 3. v y d Pra h a: Lib r i ,




Pr vní volby do Prozatímního Národního shr omáždění, do okr es níc h




Zákon č. 37/1918 Sb., o prozatí mn í ústa vě

z rok u 1920. 1. v y d. Pra ha: v y da la Čs. sociá l n í de mokra c ie, 1946. 38 s. Prah a: Victoria pub l is h in g, 1994. 543 s. 1945. 1. v y d. Pra ha: Or b is, 1946. 90 s.

sociali sti cké republ ice. 1. v y d. Pra ha : Svoboda, 1982. 76 s. 2003. 179 s. 2004. 575 s.

a zemský ch národníc h výborů. 1. v y d. Pra h a: Státn í t iskár na, 1945. 61 s.


Zákon č. 6/1918 Sb. z. a n., o jedn ac í m řá du Národn ího s hromáž dě n í




Zákon č. 121/1920 Sb. z. a n., kter ý m se uvozuje ústa v n í l ist in a




Ústav n í zákon č. 150/1948 Sb., ústav a Če skos love n sk é repub l iky

Čes kos love n ské repub l iky




Zákon č. 195/1949 Sb., o jedn ac í m řádu Národn ího s hromáždě n í




Ústav n í zákon 100/1960 Sb., Ústav a Če skos love n ské soc ia l ist ick é




Ústav n í zákon č. 143/1968 Sb., o českos lov e nské f edera c i

repub l iky

98

99