TÝDENÍK
31
17. ŘÍJNA 2007
V tomto čísle najdete: ∙ Platy zaměstnanců škol v prvním pololetí ........................................ 3 ∙ Učitel v Montessori školách není ten nejchytřejší ........................... 5 ∙ OECD – vyučovací povinnosti učitelů ............................................. 10
XV. ROČNÍK
Krátce...
16. října
V Telči začalo čtyřdenní setkání ředitelů českých a polských středních odborných škol. Ředitelé se vzájemně seznámí s národními školskými systémy, dalším vzděláváním ředitelů škol a učitelů a uplatněním absolventů středních odborných škol na trhu práce.
17. října V Praze ve Sport centru Prosek proběhla naučně zábavná soutěž pro žáky základních škol ze sedmého a osmého pražského obvodu s názvem Bez obav. Hlavním tématem byla bezpečnost dětí ve městě. Soutěž vychází z koncepce prevence kriminality v hlavním městě.
19. – 21. října
FOTO: ARCHIV
V Olomouci proběhne aktiv vedoucích základen EXOD. Základen se každoročně zúčastní několik set pracovníků škol a jejich rodinných příslušníků.
Před sněmovnou učitelé bouřili proti omezování výdajů na vzdělávání V úterý bylo před budovou dolní komory Parlamentu rušno. Na výzvu Českomoravského odborového svazu pracovníků školství přijely stovky učitelů a ostatních školských pracovníků, aby vyjádřily svou nespokojenost s financováním škol a školských zařízení v příštím roce. Poslancům, kteří se v té době kterých se mimo jiné hradí učební scházeli k projednávání návrhu pomůcky, školní potřeby a učebnistátního rozpočtu, dali jasně na- ce a výdaje spojené s modernizací jevo, že právě na nich nyní leží vybavení škol. Nepočítá ani s naodpovědnost za zabezpečení do- výšením prostředků na další vzděstatečných finančních zdrojů pro lávání pedagogických pracovníků. kvalitní vzdělávání nejmladší ge- Ministerstvo školství, mládeže a těnerace. lovýchovy tento objem prostředků V dopise, který poslancům dokonce snížilo o 25 procent oprovšech parlamentních stran předali, ti rozpočtu roku 2007. Jako ostudný považujeme náse mimo jiné uvádí: „Vláda v návrhu státního rozpočtu na rok 2008 vrh na zvýšení objemu mzdových pro oblast školství vůbec nebere prostředků pro rok 2008 (a také v úvahu předpokládanou inflaci, pro roky 2009 a 2010) pouze nezohledňuje ani nárůst výdajů o 1,5 procenta, což bude znamevyvolaný změnou DPH. V sou- nat při odhadované inflaci pokles vislosti s tím nejsou navýšeny fi- reálného platu v příštím roce minanční prostředky na zabezpečení nimálně o tři procenta. To vše za ostatních běžných výdajů stanove- situace, kdy platy ve školství stáných v §160 školského zákona, ze le zaostávají za platy srovnatelně
kvalifikovaných pracovníků v nevýrobní sféře. Svůj nezodpovědný přístup k resortu školství vyjádřila vláda schválením návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní, jejímž cílem je mimo jiné převedení zmíněných výdajů pro školy a školská zařízení zřizované kraji do daňových příjmů krajů. O výdajích na tuto část regionálního školství by tak rozhodoval kraj ve své samosprávné působnosti a stát by se zbavil významného nástroje, kterým ovlivňuje kvalitu, srovnatelnou úroveň a integritu české vzdělávací soustavy. Tato novela byla schválena i přes odmítavá stanoviska jak sociálních partnerů, tak i samotného ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.“ „Obracíme se na Vás jménem pracovníků školství, které zastupujeme,“ uvádí se dále v dopise školských odborů, „a společně s veřejností, které není lhostejný vývoj
„Víno si bere z hroznů barvu, člověk od člověka zkušenost.“
vzdělávání v naší zemi, Vás žádáme o podporu našich požadavků. Žádáme o navýšení výdajů kapitoly školství státního rozpočtu o 3 mld. Kč, které by pokryly dopady inflace v platové oblasti a posílily oblast ostatních běžných výdajů.“ V rámci vyhlášené stávkové pohotovosti to byla druhá demonstrace školských pracovníků, mezi nimiž se již otevřeně hovoří o možné stávce. Karla TONDLOVÁ
Tatské přísloví
2
„My se k žádným protestním akcím nepřipojíme, členové to vnímají pozitivně, protože se jim po tři roky nebudou zvyšovat členské příspěvky!“
KRESBA: Milan KOCMÁNEK
Přijímačky nebudou v jeden den
Mezinárodní den školních knihoven
Přijímací zkoušky ve středních školách napříště nebudou muset probíhat v jeden jediný den, tedy v pondělí 21. dubna. Školy je budou moci vypsat na kterýkoliv den v posledním úplném týdnu v dubnu. Změnu by měla přinést novela vyhlášky o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, se kterou přichází ministerstvo školství. To takto vychází vstříc Židovské obci, která upozornila na to, že by se v roce 2008 sešel termín přijímací zkoušky s židovským náboženským svátkem Pesah. A věřící děti by se nemohly zkoušek zúčastnit. „Původně jsme chtěli problém řešit přechodným opatřením, ale protože se situace během několika let může zopakovat, rozhodli jsem se pro novelu. Umožňujeme tak školám větší volnost ve stanovování termínu přijímacích zkoušek,“ řekla Týdeníku Školství Karolína Svobodová z tiskového odboru ministerstva školství. Nevylučuje, že některé školy zůstanou u pondělního termínu. To samozřejmě nemusí uchazečům s židovským vyznáním vyhovovat, pak ale budou podle K. Svobodové mít možnost zažádat ředitele o náhradní termín zkoušky. „Ten se ale nemusí konat v tom jednom daném týdnu, lze ho vypsat v horizontu měsíce,“ ujišťuje K. Svobodová. V těch školách, kam se hlásí žáci s židovským vyznáním a vědí o tom předem, budou moci rovnou vypsat termín přijímacího řízení na jiný den než 21. dubna.
V celém světě se od roku 1999 vždy čtvrté pondělí v říjnu slaví Mezinárodní den školních knihoven, letos tento den připadá na 22. říjen. Mezinárodní den knihoven vyhlásila Mezinárodní asociace školních knihoven. Jejími členy jsou učitelé, kteří se
Zdeňka LA SALA
dalo 1126 respondentů ve věku od patnácti let. K názoru, že možnost dosáhnout odpovídajícího vzdělání má každý, se častěji klonili lidé s dobrou životní úrovní a pravicově orientovaní. Na dosažení vzdělání mají podle mínění bezmála všech Čechů největší vliv dvě věci, a to píle a vlastní schopnosti. Téměř čtyři pětiny dotázaných se dále
Miliardy pro školství schváleny
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který v nejbližších letech přinese do českého školství 59 miliard korun, byl schválen Evropskou komisí. Operační program připravovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy se tak zařadil mezi vůbec první tři české operační programy pro léta 2007 – 2013, které prošly kompletní procedurou a byly úspěšně dokončeny. V úterý 16. října bylo za účasti evropského komisaře Vladimíra Špidly rozhodnutí o schválení těchto programů slavnostně podepsáno. MŠMT
starají o školní knihovny, školní knihovníci i ředitelé škol. Hlavním cílem oslav je upozornit na důležité místo školních knihoven ve vzdělávací práci škol. I proto asociace knihoven vždy vyhlásí téma, v jehož duchu oslavy probíhají. Tentokrát je zastřešujícím heslem Školní knihovny podporují učení. V rámci letošního Mezinárodního dne školních knihoven budou v naší republice probíhat nejen oslavy, ale mimo jiné bude také slavnostně otevřena nová školní knihovna v Základní škole a Mateřské škole v Brně na náměstí 28. říjoš na.
Dobré vzdělání lze získat Zhruba dvě třetiny Čechů si myslí, že každý má možnost dosáhnout vzdělání, které odpovídá jeho možnostem. Vyplynulo to ze zářijového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). V průzkumu odpoví-
domnívají, že vliv sehrává i vzdělání rodičů. Přibližně dvě třetiny respondentů přisuzují možnost dosažení vzdělání i znalosti správných lidí a původu z bohačtk té rodiny.
Odchod zelených z koalice? Bývalá ministryně školství a místopředsedkyně zelených Dana Kuchtová nevyloučila odchod své strany z vládní koalice, jestliže partneři nebudou respektovat navržení Dušana Lužného do funkce ministra školství. Uvedla to v pořadu Nedělní partie televize Prima. Na dotaz, zda by v případě, že by premiér a předseda ODS Mirek Topolánek spolu s lidovci kandidaturu D. Lužného odmítali, doporučila Straně zelených odchod z koalice, odpověděla: „I toto hrozí.“ Dodala ale, že za sebe by v žádném případě hrozit nechtěla. Premiér by měl podle D. Kuchtové ocenit její vstřícnost,
tedy rezignaci. „Měli by ocenit kandidáta z akademického prostředí, který zná rezort, a my na něm trváme,“ uvedla. Předsedkyně poslaneckého klubu zelených Kateřina Jacques označila slova D. Kuchtové za předbíhání událostem. Přestože nominace D. Lužného republikovou radou nebyla podle představ poslaneckého klubu, je podle K. Jacques zřejmá, klub ji respektuje a nemá proti ni v tuto chvíli výhrady. Lužného nominaci na žádost D. Kuchtové minulou neděli v Brně prosadila republiková rada zelených. M. Bursík ji už ale v pondělí zpochybnil a spolu s K. Jacques označil rozhodnutí čtk za nešťastné.
Studentů je podle ČSSD dost Studentů vysokých škol je v současnosti již dostatek a další kroky by se měly soustředit hlavně na zvyšování kvality výuky. Zástupci ČSSD, kteří se rezortu věnují, tak minulý pátek reagovali na výzvu varující před poklesem úrovně vzdělanosti, kterou podepsala řada osobností. Podle stínového ministra školství Jiřího Havla je sice celkový podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí zatím nízký, ale vysoké školy v posledních letech rozšířily svoje kapacity a odchází na ně už dostatečný počet středoškoláků. „Kvantity už jsme dosáhli, z hlediska kvality však spokojeni být nemůžeme,“ řekl J. Havel, podle kterého je k dosažení lepší úrovně potřeba stabilizovat personální řízení rezortu. Mluvčí strany pro školství Vlasta Bohdalová připomněla, že za poslední období – více než rok – ministerstvo školství už potřetí zažívá velké personální čtk změny.
3
Platy zaměstnanců škol v prvním pololetí
Srovnávat je s ostatními profesemi, nebo dokonce s Evropskou unií se nedoporučuje
Nejvíce si proti prvnímu pololetí loňského roku polepšili zaměstnanci školních hospodářství, zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, škol s rozšířenou výukou sportovního zaměření a zaměstnanci speciálně pedagogických center.
FOTO: Petr MERTA
O
více než patnáct set korun si učitelé polepšili za první pololetí roku 2005 ve srovnání s prvním pololetím roku 2004, o více než 1000 korun vzrostly jejich platy v prvním pololetí roku 2006 ve srovnání s prvním pololetím roku 2005. A jaká je situace letos? Podle údajů ministerstva školství se platy učitelů krajských škol ve srovnání s prvním pololetím minulého roku zvýšily o 1357 korun, platy pedagogů obecních škol o 1137 korun. Zpráva je to potěšující, možná ale pro učitele na dlouhou dobu poslední. Vládou navrhované zvýšení platů o pouhé 1,5 procenta od roku 2008 povede totiž spíše k poklesu reálných platů než k jejich růstu. Za první pololetí roku 2007 dosáhl průměrný plat pedagogických pracovníků 22 289 korun. Podíváme-li se na platy pedagogických zaměstnanců krajského školství, pak z údajů ministerstva školství zjistíme, že jejich plat dosáhl výše 23 455 korun, učitelé obecního školství si vydělali v průměru 21 524 korun. Průměrný měsíční plat je však ovlivněn mnoha fakto-
ry, především skladbou škol, výší nenárokové složky platu nebo i věkovým složením zaměstnanců. Nároková složka platu učitelů, tzn. tarify, se v průměru zvýšily o 673 koruny, tj. o 4 procenta, nenároková složka platu vzrostla o 69 korun. Využito však zatím bylo pouze 49,3 procenta z celoročního rozepsaného limitu finančních prostředků určených na platy.
je, pak můžeme konstatovat, že průměrný plat vedoucích pracovníků dosáhl výše 29 392 korun, ostatních pedagogů pak 21 069 korun. Obdobný vývoj platů jako u pedagogických pracovníků měly i platy ostatních zaměstnanců škol. Průměrný měsíční plat nepedagogických zaměstnanců dosáhl v prvním pololetí letošního roku 11 798 korun, z toho
Máme zaměřeno na... Výši průměrných platů samozřejmě výrazně ovlivňují platy vedoucích pracovníků. V krajském školství pobíralo za první pololetí příplatek za vedení celkem 7313 zaměstnanců z celkového počtu 59 585 pedagogických pracovníků. Jejich průměrný měsíční plat zvýšil průměrný měsíční plat pedagogických pracovníků o 1235 korun. V obecním školství pobíralo příplatek za vedení 14 729 zaměstnanců z celkového počtu 90 705 pedagogů a jejich průměrný plat zvýšil průměrný plat učitelů o 1247 korun. Shrneme-li tyto číselné úda-
průměrná nenároková složka platu činila 1267 korun. Zaměstnanci krajského školství pobírali v průměru 13 160, tj. o 747 korun více než v loňském prvním pololetí, zaměstnanci obecního školství měli v průměru na svých výplatních páskách 10 456 korun. Oproti prvnímu pololetí minulého roku to je o 661 korun více. A jak jejich průměrné platy ovlivňují platy vedoucích pracovníků? Z celkového počtu 21 850 nepedagogických pracovníků krajského školství pobíralo v prvním pololetí příplatek za vedení 3250 zaměstnanců a jejich průměrný měsíční
plat zvýšil průměrný měsíční plat ostatních o 1015 korun. V obecním školství pracovalo 43 641 nepedagogických pracovníků, z toho 6969 pobíralo příplatek za vedení. Celkově tak zvýšili průměrný plat ostatních o 756 korun. Vyjádřeno konkrétními čísly dosáhl průměrný plat vedoucích nepedagogických pracovníků výše 16 327 korun, ostatních pak 10 961 korun. Platy pedagogických i nepedagogických zaměstnanců školství se sice ve srovnání s prvním pololetím minulého roku zvýšily, ale to neznamená, že jsou odpovídající. V průměru totiž nedosáhnou ani na průměrný plat v České republice (21 602 Kč). O srovnání s jinými zeměmi ani nemluvě. Podle statistiky, kterou zveřejnil časopis Průvodce pracovněprávními předpisy č. 9/2007, se výše průměrné čisté mzdy u svobodného a bezdětného občana v Evropské unii v roce 2006 pohybovala od 25 195 eur za rok v Lucembursku až po 2163 eur v Lotyšsku. Česká republika je z 25 zemí EU na 7. místě od konce, a to s 5098 eury ročně. Olga ŠEDIVÁ
4 Poznámka Přestože se často a opodstatněně říká, že školství je právě takové, jaká je společnost, nebývá tato pravda přijímána s pochopením a porozuměním. Zatímco obecně se nedodržování morálních zásad, korupce a soustavné úsilí zpoplatňovat kde co toleruje, ve školství se stále uplatňuje jiný metr. Logicky to vede k tomu, že mnozí se donkichotskému úsilí učitelů buď smějí, nebo si při hovorech o učitelích významně ťukají na čelo. Mají totiž představu, že škola a učitelé reprezen-
Flexibilní učitelé tují v současné společnosti cosi zpozdilého. Něco, co se svojí úpornou snahou o dodržování tradičních, na morálce postavených zásad již nemá v současnosti co pohledávat. Určitou výjimkou bývají mnohdy jen někteří z rodičů, kteří ještě musí do školy posílat své děti. Není zapotřebí nijak zdůrazňovat, že to v žádném případě nepřispívá ani k vážnosti učitelské profese, ani k prosazení oprávněných požadavků učitelů na zlepšení sociálního postavení. Můžeme si proto položit i otázku, jestli to všechno mají učitelé opravdu zapotřebí a jestli se s tím mají smířit. Odpověď je zcela jednoznačná – rozhodně ne. Proč by se i učitelé nemohli a neměli chovat tak, jak je ve společnosti obvyklé? Tedy nedělat nic zadarmo, vždy nejdříve natáhnout ruku a teprve potom začít pracovat a iniciativu s kreativitou projevovat, jak se říká, jen do výše svého platu. Nikdo by jim to nemohl vyčítat. Maximálně by se mohlo konstatovat, že jsou „flexibilní“. A nedostatek flexibility je přece školám často vytýkán. Petr KABEŠ
Státní rozpočet a regionální školství Vláda projednala a schválila státní rozpočet a ministerstvo školství dokončilo rozpis jeho základních položek. Vládní návrh počítá pro regionální školství s nárůstem objemu prostředků na platy pouze o 1,5 procenta. A to i na další roky, tedy roky 2009 a 2010. Co to pro nás znamená? Při odhadované inflaci, která by se měla pohybovat kolem 5 procent, dojde ke snížení reálného platu minimálně o 3 procenta.
Jen půl procenta navíc Jak poznáte navýšení o 1,5 procenta na svých výplatních páskách? Obávám se, že velmi rozdílně, někteří vůbec. Zkušenosti ukazují, že část platového nárůstu (kolem jednoho procenta) je „spotřebována“ na nárokové platové postupy do vyššího platového stupně. To znamená, že u většiny zaměstnanců, u nichž k platovému postupu v příštím roce nedojde, se samozřejmě sníží hodnota reálného platu ještě více než o uvedená 3 procenta. Na aktivní a motivační platová opatření ve školství už nezbyde téměř nic. Takže skutečný příspěvek této vlády na platy zaměstnanců ve školství bude činit pouhých – dá se říct ostudných 0,5 procenta.
Kolik odejde lidí? Ministerstvo školství ale tvrdí, že na tom budeme lépe, že platy dosáhnou nárůstu o dalších 1,5 procenta, tedy 3 procenta celkem. Mluví totiž o dalších, vnitřních zdrojích pro zvýšení platového nárůstu. A jaké to jsou zdroje? Ty se vytvářejí snižováním počtu zaměstnanců, ale na to nemá ministerstvo už vůbec žádný vliv. Navýšení platů o dalších 1,5 procenta je podle našeho názoru naprosto nereálné. Během jednoho roku došlo k poklesu o necelých 1000 zaměstnanců regionálního školství. K navýšení platů o 1 procento je včetně odvodů zapotřebí 734 milionů Kč; ke slibovanému navýšení o 1,5 procenta je potřeba 1,1 mld. Kč. A kolik mzdových prostředků vytvoří 1000 zaměstnanců? Pouze 335 mil. Kč – tedy navýšení o 0,45 procenta. Podle našich velmi optimistických odhadů se tímto způsobem může
vytvořit navýšení pouze o další 0,5 procenta.
Na posledním místě Aby se navýšily platy o 1 procento, je zapotřebí odchodu asi 2200 lidí. Pro slibované navýšení o 1,5 procenta by školství muselo opustit asi 3300 lidí. Sami posuďte, zdali je to reálné. Navíc jakékoliv tlaky na snižování počtu zaměstnanců vytváří sociální problémy, zhoršují se pracovní podmínky (zvýšení počtu žáků ve třídách, nárůst přespočetných hodin, přesčasová práce a další), které omezují prostor pro zkvalitňování pedagogického procesu atd. Tato cesta je pro nás nepřijatelná. Při optimistickém výhledu může v roce 2008 většina zaměstnanců dosáhnout platového nárůstu od 0,5 procenta do 1 procenta. Což nás v porovnání s ostatními rezorty rozpočtové sféry opět řadí na poslední místo.
Na pomůcky nezbyde Další, pro regionální školství významnou položkou rozpočtu, jsou výdaje v části ostatních běžných výdajů, ze kterých se regionálnímu školství hradí zejména výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání. Ve vládou schváleném rozpočtu se pro tuto oblast počítalo se stejným objemem finančních prostředků jako pro rok 2007, tedy s částkou 1 657 760 000 Kč. Bez toho, aby ministerstvo financí dorovnalo dopady změny DPH z 5 procent na 9 procent a ministerstvo školství bez toho, aby požadovalo a prosadilo odpo-
vídající zvýšení tohoto objemu na vytvoření nutných podmínek pro úspěšnou realizaci probíhající reformy. A jaká je dnes současná situace po rozpisu rozpočtu ministerstvem školství? Jestli jsem se zmínil o ostudném propadu ve mzdové oblasti, situaci v zajištění financování ostatních běžných výdajů musím označit za zcela kritickou, která bude mít tak zásadní dopad, že se z ní regionální školství nevzpamatuje několik let. Rozpočtované výdaje nebudou postačovat ani na základní zabezpečení této oblasti. Co mě k tomuto tvrzení vede? Vláda v červenci tohoto roku a posléze v srpnu rozpočtový výbor poslanecké sněmovny schválily ministerstvu školství rozpočtovou změnu: převod 385 milionů z prostředků určených na zajištění financování rozvojových programů z EU, které byly použity k dofinancování soukromého školství. Při sestavování rozpočtu pro rok 2008 tento schodek ve finančních prostředcích ministerstvo školství nebylo schopno obhájit jako nutný a zákonem daný výdaj. Tato částka tedy nebyla započtena do základny rozpočtu pro rok 2008, kterou je rozpočet roku 2007. Tím vznikl propad pro rok 2008 a roky následující téměř ve výši 0,5 mld. Kč. Tyto chybějící prostředky k zajištění soukromého školství v návrhu rozpočtu pro rok 2008 přesunulo ministerstvo školství právě z ostatních běžných výdajů určených pro výdaje na učební pomůcky, potřeby, učebnice atd. Takže z původní částky 1 657 760 000 je nyní v návrhu pouze 1 231 mil. Kč, tj. o 427 mil. méně. Václav PÍCL místopředseda ČMOS pracovníků školství
5
Učitel v Montessori školách není ten „nejchytřejší“, v centru zájmu je dítě Montessori pedagogika i školy existují už sto let. Způsob výuky je to pro děti velmi přívětivý, bezesporu má spoustu pozitivních prvků. Přesto v našem vzdělávání, ani jinde ve světě, není příliš zastoupen. Proč podle něj učitelé nechtějí příliš učit? A proč rodiče toto vzdělání nevyžadují?
„M
yslím si, že je za tím trochu obava, spousta předsudků a u pedagogů také práce, která by je čekala. Řekla bych ovšem, že kdyby nevypukly nové školní vzdělávací programy, hodně škol by náš program zvolilo, protože dává velkou svobodu kantorovi i celému sboru. Teď, když si školy mají možnost tvořit programy podle svého, mohou využít i spoustu našich prvků k oživení výuky,“ soudí Jitka Brunclíková, předsedkyně Společnosti Montessori v České republice. Velkou předností Montessori pedagogiky jsou podle ní smíšené třídy – v nich se učí několik věkových skupin společně. Pomáhají si, přenášejí zkušenosti i vědomosti. Když do třídy přijdou noví prvňáci, mění se jen část zaběhnutého kolektivu, a tak je kantor daleko lépe může začlenit mezi ostatní. Na to podle J. Brunclíkové naši učitelé nejsou zvyklí. „U nás nezvoní, děti nesedí v lavicích. Pro učitele, který by chtěl učit podle Montessori pedagogiky, by to znamenalo v zásadě přerod z direktivního na empatického pedagoga, a s tím se hodně lidí nevyrovná. Učitel totiž zdaleka není ten nejchytřejší, my dokonce říkáme, že je upozaděný. Musí děti pozorovat, být jim k dispozici. Je to tedy dost odlišné od klasické školy. Takového způsobu výuky se také často dožadují rodiče, kteří
už doma sami dítě vedou trochu jinak,“ popisuje J. Brunclíková. V čem podle ní dostane dítě lepší základ do života než z takzvané klasické školy? „Respektujeme jeho individualitu, žák má naprosto otevřené podmínky k rozvoji. Využíváme například takzvaných senzitivních fází, což znamená, že se dítě učí určité dovednosti až tehdy, kdy je to pro ně nejvhodnější. Kdy je na to připraveno, těší se a má věkově i vývojově nejlepší podmínky. Takže se pak učí bez stresu,“ tvrdí J. Brunclíková. Jak se liší Montessori pedagogika od jiné alternativní metody, a to Waldorfské? „Diametrálně. U nás i ve Waldorfských školách vycházíme z potřeb dítěte, dáváme důraz na jeho individualitu. Nicméně Montessori pedagogika není podmíněna žádnou filozofií, zatímco Waldorfská ano. My máme úžasný systém didaktických pomůcek. Ve Waldorfské škole například jeden pedagog učí všechny předměty, což u nás není,“ vysvětluje J. Brunclíková. Často slyším, že děti z alternativních škol, ať už jsou to Waldorfské, Montessori či jiné, mají později problém začlenit se do těch takzvaně normálních škol, případně složit úspěšně přijímací zkoušky, které jsou hodně postaveny na znalostech. „My už máme zkušenosti z přechodu žáků do jiných škol a také jsme se na to ptali v zahraničí – naše děti nemají pro-
blém. Naopak, jejich sebevědomí a ochota učit se není podlomena, učí se rády. A já si myslím, že dnes už i kantoři docela vítají, když je dítě samostatné a dokáže se o sebe postarat. Jediný problém může být trochu v tom, že naše děti se vždy dokážou na vše zeptat, jsou zdravě suverénní a počínají si velice samostatně.
nenutí dělat dvacet minut činnost, která je nebaví, nikdo jim ji pak násilně nepřeruší. U nás si každé dítě pracuje svým tempem a tak dlouho, jak potřebuje,“ říká J. Brunclíková. Jak ale učitelé v Montessori školách zajistí, že se nakonec všechny děti naučí penzum, které každé z nich musí zvládnout? „To samozřejmě hlídáme, učitelé mají týdenní plány, co je potřeba naučit, a během pěti let prvního stupně s nimi musí projít celé osnovy,“ zdůrazňuje J. Brunc-
FOTO: Petr MERTA
Neznamená to přitom, že nemají respekt vůči učiteli, ony postupují podle daných pravidel. A právě proto, že vědí, že existují pravidla a že existují i jinde, jsou zvyklé se jim podřídit,“ tvrdí J. Brunclíková. Do Montessori škol podle ní děti chodí rády. Mají režim, který jim vyhovuje. „Nikdo je
líková. I v Montessori škole se ovšem musí naučit takové „nudné“ věci, jako je násobilka nebo vyjmenovaná slova. Jak to dělají? „Na to máme spoustu krásných pomůcek a projektových příprav. Malé děti se učí vysloveně hrou a ty větší takovými jako rébusy. Žádné drilování.“ Zdeňka LA SALA
Tento systém výuky je hodně vzdálený našim tradicím, říká Jindřich KITZBERGER, náměstek pro regionální školství MŠMT
Proč není Montessori program akceptovatelný pro více učitelů a škol? Je dost vzdálený našemu tradičnímu pojetí pedagogiky. Přitom generace učitelů pracují především na základě svých vlastních zkušeností ze školy a na základě toho, co se učí na vysokých školách. A tam všude je Montessori systém poměrně ojedinělou záležitostí. Ale mnoho z metod Montessori pedagogiky se zmiňuje v souvislosti s reformou. Ano, my se snažíme některé
prvky z Montessori pedagogiky prosadit do reformy. Faktem ale je, že tento systém je tak odlišný, že se nepředpokládá, že by byl většinový či výrazný v onom hlavním vzdělávacím proudu. Ale ani v jiných zemích to tak není. Vždy je to alternativa a vždy jen menšina rodičů o tuto výuku stojí. Rodiče, učitelé, a koneckonců i bývalí představitelé ministerstva školství jsou tedy dost konzervativní. To ale žákům asi moc neprospívá. Jak to změnit? Určitě je naše školství kon-
zervativní, ale nejen to naše. Školství je konzervativní z podstaty. A z určitého pohledu je to i dobře, protože tak snadno nepodléhá momentálním výkyvům. Z druhé strany je pravda, že je hodně těžké přistoupit na jinou filozofii a změnit zaběhnuté stereotypy. Málokterý učitel má tuto odvahu, a i kdyby ji měl, začít takto učit se může podařit jedině tam, kde se celá skupina učitelů včetně vedení školy dá tímto směrem a školu přetvoří na úplně jiný systém. A do toho se málokdo pustí.
Jste pro to, aby škol s odlišným než klasickým programem spíš přibývalo? Určitě, protože pak lépe dosáhneme toho, čeho chceme, aby se metody ve školách více odlišovaly, aby byla výuka co nejpestřejší. Když je alternativa příliš zanedbatelná, celý systém má tendenci se jí jakoby nezabývat, nebo ji neuznávat jako rovnocennou. Současné ministerstvo alternativním proudům přeje, ale jde o to, aby i všechna budoucí ministerstva s nimi počítala. zls
6
Volno k přijímací zkoušce
Ředitelská abeceda
Přestup žáka základní školy
O přestupu žáka základní školy do jiné základní školy rozhoduje na základě žádosti zákonného zástupce žáka ředitel školy, do které se žák hlásí. Pokud ředitel školy rozhodne, že žádosti o přestup vyhoví, informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestupuje. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky. Při přestupu žáka vytvoří základní škola, do níž žák přestoupil, podmínky pro vyrovnání rozdílů ve znalostech žáka vyplývajících z odlišnosti školních vzdělávacích programů. § 49 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon § 69 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon § 165 odst. 2e) zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon MŠMT čj. 21296/2006-22 Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách od školního roku 2006/2007
Má zaměstnanec nárok na pracovní volno k vykonání přijímací zkoušky na vysokou školu?
Z
ákoník práce upravuje poskytování pracovního volna k účasti zaměstnance na přijímacích zkouškách v § 232 odst. 2 a 3, kde se stanoví: „2. K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. 3. Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkouš-
ky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.“ Zaměstnanec má tedy právo na pracovní volno k účasti na vykonání přijímací zkoušky; tomu odpovídá povinnost zaměstnavatele mu toto volno v nezbytném rozsahu poskytnout. Vít BERKA
Nárok na dovolenou
V jakém rozsahu vznikne nárok na dovolenou zaměstnankyni, která se vrátí z rodičovské dovolené a nastoupí do zaměstnání 1. listopadu letošního roku?
P
odmínkou pro poskytnutí dovolené za kalendářní rok je výkon práce po dobu alespoň 60 dnů v kalendářním roce, za který je dovolená poskytována (§ 212 odst. 1 zákoníku práce). Posuzování dob pro účely plnění této podmínky upravuje § 216 odst. 3, který stanoví: „Pro účely dovolené se jako výkon práce neposuzuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud nejsou uvedeny v prováděcím právním předpisu (§ 199 odst. 2). Doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci
z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.“ Rodičovská dovolená (na rozdíl od mateřské dovolené) je tedy tou důležitou osobní překážkou v práci, která se pro účely dovolené neposuzuje jako výkon práce. Zaměstnankyně v uvedeném případě podmínku stanovenou § 212 odst. 1 zákoníku práce nesplní. Proto se bude postupovat podle § 214 zákoníku práce, který upravuje dovolenou za kalendářní dny tak, že za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce náleží zaměstnanci dovolená v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok. Vít BERKA
Dva druhy práce
Nastupuji jako vychovatelka do družiny. Jsem zařazena v platové třídě pro vychovatelky. Jak mi má být vypláceno „suplování“ na 1. stupni, když mám vysokoškolské vzdělání pro tento obor a 20 let praxe v oboru? Mám být za odborně vykonanou práci hodnocena jako vychovatelka, nebo učitelka 1. stupně?
V
ykonáváte-li na základě dohody se zaměstnavatelem vedle práce vychovatelky i práci učitelky na 1. stupni základní školy, jedná se o dva různé druhy práce, a měla byste tudíž mít vedle pracovní smlouvy na práci vychovatelky i uzavřenu buď pracovní smlouvu, nebo někte-
rou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr na práci učitelky na 1. stupni základní školy a stanoveno pro každý druh práce i odpovídající zařazení do příslušného platového stupně příslušné platové třídy. Právní oddělení ČMOS pracovníků školství
FOTO: Petr MERTA
Přesčasy podle oblíbenosti
Peníze za přesčasové hodiny jsou v naší škole vypláceny asi dvakrát ročně formou odměny. Celková finanční částka však neodpovídá počtu odpracovaných přesčasových hodin a je závislá spíše na oblíbenosti u ředitele. Je to zákonné?
P
lat za práci přesčas dle § 127 zákoníku práce a příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah dle § 132 zákoníku práce jsou složkami platu. Prací přesčas se rozumí práce definovaná v § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce a je třeba ji odlišit od přímé pedagogické činnosti konané v rámci stanovené týdenní pracovní doby, ale nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy ve smyslu nařízení vlády č. 75/2005 Sb. Plat je dle § 141 zákoníku práce splatný po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na plat nebo některou jeho složku. Při měsíčním vyúčtování platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách platu, provedených srážkách a na žádost
zaměstnance předložit doklady, na jejichž základě plat vypočetl, viz § 142 dost. 4 zákoníku práce. Upozorňujeme, že dle § 96 zákoníku práce je pro tyto účely zaměstnavatel povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci pracovní doby, včetně vykonané přímé pedagogické činnosti, práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovosti. Z výše uvedeného vyplývá, že plat za práci přesčas a příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah jsou nárokovými složkami platu a nelze je ani zaměňovat s odměnami, ani je nevyplácet nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, kdy zaměstnanci právo na tyto složky platu vzniklo. Vámi popsaný postup zaměstnavatele je porušením zákoníku práce. Právní oddělení ČMOS pracovníků školství
7
zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady
Výročí školy oslavili učitelé i žáci projektovým dnem Škola hrou
Jak oslavit kulaté výročí školy a zároveň se pobavit i poučit, na to přišli učitelé i žáci Základní školy v Klášterci nad Ohří. Výročí školy připadlo na konec září, přípravy začaly ovšem už mnoho měsíců předem. Bylo potřeba si pořádně rozmyslet, kde oslavy konat, v jakém rozsahu, co bude obsahem oslav, kdo co zajistí. Příprav se jako již tradičně v této škole zúčastnili i žáci. Konečné rozhodnutí znělo, že výročí pořádně oslaví všichni – a žáci celé školy se zapojí do projektu Škola hrou. Měsíce utekly jako voda a dlouho očekávaný den pro žáky i jejich učitele přišel. Celá škola se neučila. Ale bylo tomu tak skutečně? Rej masek Děti prvního stupně si od osmi hodin připravovaly ve třídách věci, které si přinesly, ale i vyrobily během hodin výtvarné výchovy, na Rej masek, který se konal v tělocvičně. Během jedné hodiny karnevalu si všichni pořádně zaskotačili, zazpívali, samozřejmě byla vyhodnocena i soutěž o nejlepší masky z každé třídy. A zdaleka nebyly na prvních místech masky koupené v obchodě, cenily se více ručně zhotovené. Po odchodu z tělocvičny byly pro děti připraveny na chodbách po celé škole zábavné soutěže, které ovšem zase vyžadovaly um a i trochu přemýšlení.
nek nebo tužka a další drobné odměny za úspěšně splněný úkol bohatě stačily i potěšily každého bez rozdílu. Žáci druhého stupně začali soutěžit už od osmi hodin. V předem vytvořených skupinkách, ve kterých byly zastoupeny děti od šestky do devítky, chodili žáci podle plánků od třídy ke třídě, kde plnili „bojové“ úkoly. A nebyly vůbec snadné. Ke splnění úkolů bylo zapotřebí zdravého rozumu a také spolupráce mezi žáky. Zkuste si třeba postavit z lehkých kostek vysokou věž tak, aby nespadla. Ne každému se to povedlo napoprvé, ale nakonec to zvládli všichni. V další třídě si děti zahrály na první třídu – dostaly klasická rozstříhaná písmenka a měly sestavit co nejvíce slov. Nejlepší opět vyhrál malou odměnu. Ve výtvarné dílně si pro změnu žáci vyráběli střapce nebo klubíčka. Ve školním bytě žáci tvořili nepečené cukroví a to si mohli hned sníst.
Poznáte své učitele? Obrovský úspěch mělo u dětí, ale i vyučujících, skládání puzzle. Na skládačce byl vždy jeden obličej pedagoga, který ovšem občas nebyl vůbec k poznání – každý byl vyfotoSoutěže na chodbách grafován s nějakou grimasou; Nesoutěžilo se ani o me- zapojila se i paní ředitelka. V učebně chemie byl přidaile, ani o diplomy, ale to nikomu nevadilo, vždyť bonbo- praven „chemický bar“, kde si
děti mohly zkusit jednoduché zajímavé pokusy z chemie. Fyzika si připravila zase jiné lahůdky – zvedání lahve bez použití ruky, pouze s balonkem, nebo přenášení ledu. Dopoledne uběhlo velice rychle, bylo plné smíchu, ale i zamyšlení nad úkoly, o mnohých si děti povídaly ještě po skončení soutěží. Ale už tu byl čas na přípravu Reje masek pro druhý stupeň. Princezny se změnily ve zvířata, objevili se pankáči, dělníci v montérkách, fotbalisti a další různé pěkné masky. Nikomu se po skončení karnevalu nechtělo domů. Akademie pro rodiče Den však ještě nekončil. Od čtyř hodin probíhala opět v tělocvičně Akademie pro rodiče a hosty – a bylo se skutečně na co dívat. Všichni na ni budou určitě ještě hodně dlouho vzpomínat. Bylo úžasné, co se děti z první třídy naučily za pouhé dva týdny a jak bezprostředně předvedly své vystoupení O podzimu. Malé gymnastky zase prolétávaly vzduchem jako z gumy. Písničky, básničky, bojové sporty, vše mělo spád a účinkující žáci se do svých rolí skutečně položili. Odměnou jim byl obrovský potlesk všech zúčastněných. Do programu se zapojili i žáci s ukázkami z hodin fyziky – předvedli jednoduché po-
kusy. A na závěr této ukázky všichni přítomní znovuobjevili Cimrmanův spalovací motor, na který určitě nezapomeneme. Každý je mistrem Celý první den byl věnován dětem a jejich rodičům. Byl připraven všemi žáky i učiteli školy a všichni ho také společně prožili s úsměvy i radostí. Na další den byli pozváni hosté a proběhla oficiální část oslav, která byla zakončena přátelským posezením a rozhovory všech zúčastněných. Je už tradicí naší školy, že při velkých akcích vždy spolupracují všichni žáci i vyučující, každý tak, jak může. Děti se nedělí na třídy, ale spolupracují věkově rozdílné skupinky, a to je obrovský přínos pro všechny. Během celého dne nenastal jediný problém, přestože se jindy o přestávkách řeší často. Pokud děti skutečně něco zaujme, nezlobí. A pokud se mohou ukázat i před druhými, tak to rády udělají. Vždyť každé z nich umí něco jiného, každé je v něčem mistrem – a na to je potřeba vždy myslet. Kontakt: Alena Tučímová Základní škola Krátká 676 Klášterec nad Ohří E-mail:
[email protected] Stranu připravila Zlata ŠŤÁSTKOVÁ
8 Kdo zaplatí psychologické vyšetření Máme dotaz ke způsobu úhrady nákladů za psychologické vyšetření pedagogických pracovníků školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školských zařízení pro preventivně výchovnou péči. Uvedenou otázkou se zabývalo MŠMT a podalo k ní následující výklad (viz právní výklady 3/2006, tj. 22 480/2006 – 14, bod 10): „Podle § 18 odst. 2 a 3 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., může být pedagogickým pracovníkem zařízení nebo střediska ten, kdo mimo jiné splňuje podmínku psychické způsobilosti. Psychická způsobilost se zjišťuje psychologickým vyšetřením a prokazuje se a) před vznikem pracovněprávního vztahu k zařízení nebo středisku, b) za trvání pracovněprávního vztahu k zařízení nebo středisku, a to v případě, že 1. vznikne důvodná pochybnost o tom, zda pedagogický pracovník splňuje podmínku psychické způsobilosti; v takovém případě ředitel zařízení nebo střediska nařídí pedagogickému pracovníkovi podstoupit psychologické vyšetření a k tomu stanoví přiměřenou lhůtu, nebo 2. posudek o psychologickém vyšetření (dále jen „psychologický posudek“) pozbude platnosti. Podle našeho názoru je z pohledu hrazení nákladů za psychologické vyšetření nutné rozlišit následující situace: • Zaměstnavatel nařídí pedagogickému pracovníkovi podstoupit psychologické
vyšetření z důvodu důvodné pochybnosti o jeho psychické způsobilosti (§ 18 odst. 3 písm. b) bod 1 zákona č. 109/2002 Sb.). Zde jde o výlučný zájem zaměstnavatele – zaměstnanec má platný psychologický posudek, zaměstnavatel však má o jeho psychické způsobilosti důvodné pochybnosti (důvody nařízení vyšetření by měly být zaměstnavatelem prokazatelné pro případ následného sporu, kdy by měl zaměstnanec podezření z toho, že zaměstnavatel zneužívá svá práva vyplývající z pracovněprávního vztahu – § 7 odst. 2 zákoníku práce).
NA VAŠE otázky
ODPOVÍDÁ Vít Berka Vzhledem k uvedenému se domníváme, že náklady na psychologické vyšetření se v tomto případě dají subsumovat pod pojem „náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ (psychologické vyšetření slouží mimo jiné k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnance) a že tyto náklady by v případech podle § 18 odst. 3 písm. b) bod 1 zákona č. 109/2002 Sb. měl hradit zaměstnavatel, a to vzhledem k ustanovení § 132 odst. 5 zákoníku práce („Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel.“). • Psychologický posudek pedagogického pracovníka pozbude platnosti (§ 18 odst. 3 písm. b) bod 2 zákona č. 109/2002 Sb.). V tomto případě je v zájmu pedagogického pracovníka, aby absol-
voval nové psychologické vyšetření, neboť musí po celou dobu trvání pracovněprávního vztahu k zařízení či středisku prokázat splnění podmínky psychické způsobilosti (neprokázání splnění této podmínky může být důvodem k výpovědi pracovního poměru ze strany zaměstnavatele podle § 46 odst. 1 písm. e) zákoníku práce). Psychologický posudek je platný sedm let ode dne jeho vydání a jeho platnost je „univerzální“, tj. platí i v případě, že pedagogický pracovník například po půlroce od absolvování vyšetření skončí pracovní poměr u jednoho zařízení či střediska a bude přijat na pozici pedagogického pracovníka v jiném zařízení či středisku – to znamená, že při změně zaměstnavatele nemusí absolvovat nové vyšetření podle § 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 109/2002 Sb. Zde je patrný rozdíl mezi psychologickým vyšetřením a periodickými zdravotními prohlídkami. Zdravotní prohlídky vykonává vždy závodní lékař pouze pro potřeby daného zaměstnavatele a při nástupu do nového zaměstnání musí být vždy vykonána nová vstupní zdravotní pohlídka, byť by zaměstnanec měl stále časově platnou periodickou zdravotní prohlídku. Z těchto důvodů jsme toho názoru, že zaměstnanec by v případě podstoupení psychologického vyšetření z důvodu podle § 18 odst. 3 písm. b) bod 2 zákona č. 109/2002 Sb. měl hradit náklady vyšetření sám. • Co se týče prokazování psychické způsobilosti před vznikem pracovněprávního vztahu (§ 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 109/2002 Sb.), měl by náklady psychologického vyšetření nést žadatel o zaměstnání, neboť v dané době ještě nevznikl pracovněprávní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, a nelze proto požadovat hrazení nákladů zaměstnavatelem podle § 132 odst. 5 zákoníku práce.
Pozor na fotky žáků na nástěnkách!
„N
ěkdy si připadám jako člověk, který už ničemu a nikomu nerozumí. Co jsme ještě včera dělali bezděčně a samozřejmě, dnes je mnohem složitější, a hlavně nebezpečnější,“ stěžuje si tělocvikářka Slámová. „Minulý týden jsme vyhráli okresní přebor v kopané. Podařilo se mi z utkání pořídit několik fotek, a tak jsem je hned na druhý den spolu s diplomy vyvěsila na naši hlavní nástěnku. Ale ouha!“ „Tuším, nač asi narážíš. Ochrana osobních údajů,“ skáče jí do řeči kolega Krátký. „Přesně tak! Do ředitelny si mě zavolal Macháček a dostala jsem docela slušný kartáč. Prý si musím dávat pozor, abych neporušovala právo žáků na ochranu jejich osobních údajů. Konkrétní tvář na fotce je konkrétní osobní údaj. Ani jsem se nestačila nadechnout. Musím zjistit, jak zlegalizovat „publikování“ fotek na nástěnce, ve školním časopise, ročence, v kronice či na internetu.“ „Blahopřeji! Další úkol, nad jehož logikou zůstává rozum stát. Nejdříve jsme nesměli bez svolení osmnáctiletých žáků informovat jejich rodiče o prospěchu. Potom se zase osmnáctiletí mohli sami omlouvat, bez vědomí rodičů. Teď pro změnu nesmíme zveřejňovat jména a fotky žáků. Nezdá se ti, že žijeme v jednom Absurdistánu? Člověk aby měl strach udělat docela obyčejnou nástěnku,“ nechá se slyšet Krátký. „Někdy mám dojem, že neviditelné síly stále chrání naše žáky. Ale kdo ochraňuje nás? Minulou hodinu jsem docela náhodou zjistila, že si Horáček nahrává můj výklad učiva na MP3. Jeho soused, známá firma Barteček, si mě několikrát tajně fotil mobilem,“ posmutní Slámová. „Nedávno si stěžovala moje známá, jak ji v nestřeženém okamžiku, když právě psali písemku, vyfotil jeden žák. Seděla za katedrou. Trochu si rukama pročesávala vlasy. Pak sklonila na okamžik hlavu a fotka byla na světě. Na ní, světe, div se, spící kantorka! To bylo pozdvižení. Co mohla, chuděra, vysvětlovat, když na fotce opravdu vypadala téměř, jako by klimbala?“ „Přitom podle školního řádu nesmějí žáci nosit do školy kromě zbraní, alkoholu a drog taky drahé věci. Tedy ani mobily. Jenže Barteček mi oponoval, že mobil není drahá věc. Čtyři tisíce sem, čtyři tam,“ protáhne obličej Slámová. „Abych to nezamluvila. Napsala jsem dotaz na ministerstvo, aby mi pomohli najít způsob, jak beztrestně vystavit na nástěnce fotky našich žáků. Odkázali mě na Úřad pro ochranu osobních údajů. Tam mi doporučili, abychom si nechali od žáků podepsat souhlas, že můžeme zveřejňovat jejich jména či fotky. Škoda, že jsme to nevěděli minulý týden. To zase žáci podepisovali opatření proti kouření ve škole.“ Roman KANTOR
9
Vzhůru za novým světem J
istě každý z nás někdy slyšel, viděl či snad i okusil ,,drobky“ života v některém z velkoměst. Také studenti Gymnázia Kroměříž chtěli prožít na vlastní kůži takovou atmosféru, jinou než ochutnávají tady, v našem ne příliš velkém městě a jeho okolí. A proto se na podnět profesorky Turkové rozhodli, že si udělají exkurzi do opravdové metropole. Do srdce a také hlavního města Francie, do Paříže. S doprovodem dvou zcestovalých řidičů a pana Formán-
ka, jenž nám byl po celý zájezd znalým a zkušeným průvodcem, jsme poznali opravdové krásy, zákoutí i další stránky bytí tohoto jedinečného města. Zdolali jsme jak nejznámější památky (Eiffelovu věž, zahrady a zámek ve Versailles, Moulin Rouge, muzeum Louvre atd.), tak i jiné, neméně významné, ale i netradiční a zajímavé objekty (Muzeum d‘Orsay, centrum G. Pompidoua, nákupní zónu Les Halles). Cestou jsme ještě stihli zastávku u slavné katedrály Notre Dame v Remeši. Snad nikdo, troufám
si říci, nebyl zklamán. Možná se někomu více líbila vyhlídka na město z paluby lodi, jinému naopak z ptačí perspektivy na vyvýšenině u baziliky Sacre Coeur. Ale určitě si každý našel ,,to své“ jedno či více míst, které si zamiloval, vryl do paměti navždy. Oceňuji tento zájezd za přínos jak kulturní, tak i nanejvýše pestrý a nezapomenutelný. A jistě nebudu sama, když se odvážím tvrdit, že se tam chci v budoucnu určitě ještě vrátit. Paris, je t‘aime. Monika STACHOŇOVÁ Gymnázium Kroměříž
Školní rok ve znamení spolupráce Š
edesát dva nových žáků letos poprvé vstoupilo na půdu Střední odborné školy veřejnoprávní a sociální ve Stěžerech. A hned se v polovině září zúčastnili akce „Prváci“ v Milovicích u Hořic. Cílem bylo sebepoznávání a seznámení se s třídním kolektivem. Neseznamujeme však pouze žáky naší školy mezi sebou, ale i s jinými národy. I proto jsme vypracovali Projekt dlouhodobé mezinárodní spolupráce škol (česká
P
střední odborná škola a francouzské lyceum) zaměřený na výměnu znalostí, zkušeností a postojů v oblasti národních kultur Francie a České republiky. Od Královéhradeckého kraje jsme na jeho realizaci získali dotaci. V září 2008 naši žáci navštíví Francii, v dubnu přijedou Francouzi k nám. Navázali jsme také spolupráci se školou „Sir Henry Cooper School“ ve východoanglickém městě Hull. A pro příští škol-
ní rok je domluvena práce na e-projektu „Naše město, náš kraj“ ve formě prezentace v PowerPointu. Získali jsme však i kontakt na školu v italské Anconě. Tato střední škola je zaměřena na obchod a cestovní ruch a v současnosti připravujeme možnost využití individuálních kontaktů studentů při výuce cizích jazyků prostřednictvím internetu.
Znáte je? Ve víně je sranda
MILAN KOCMÁNEK
„Kniha, přítel a láhev vína tě udělají šťastným,“ řekl Moliére. A právě takovou knihu vám představujeme. Autor její předmluvy Libor Nazarčuk, moravský sommelier, tvrdí, že pokud máte dobré přátele, určitě se brzy s lahví vína objeví. A pokud ne, tak se na určitou dobu, nebo i navždy, mohou stát vašimi přáteli postavičky z jihomoravského venkova. Jejich autora velmi dobře znáte i z Týdeníku Školství. A tak jistě neprohloupíte, když si tuto humornou knihu objednáte na adrese: Carpe diem, 691 11 Brumovice 175, telefon 519 423 378, e-mail:
[email protected]
Zdeňka HOVADOVÁ
Uličnická schválnost?
řiznávám, že Babičku Boženy Němcové jsem jako knihu nikdy nepřečetl. Vždy jsem četl jen některou kapitolu, určitý úryvek. Mezi knihy, u nichž jsem setrval v souvislé četbě od první do poslední stránky, nepatřila. Když jsem se pak v době středoškolských studií musel zabývat díly Boženy Němcové, z nichž mnohá byla zařazena do povinné četby, měl jsem pocit, že čtenářské období ta-
kových prací mám už dávno za sebou. Především školní výuka pak způsobila, že jsem Němcovou jako spisovatelku nevnímal příliš pozitivně. Přesto se nemohu ztotožnit s vyjádřením postmodernisty Václava Bělohradského, který nejen učitelům české literatury, ale i nejširší veřejnosti v obsáhlém rozhovoru v denním tisku sdělil, že Babička je nejvíce zneužitou knihou v české historii. Že v podstatě
jde o prorakouský, ruralistický kýč, v němž jsou i všechny skladebné prvky českého politického kýče. Například to, že panstvo shlíží s porozuměním na poctivě pracující lid a životním pravdám lidu nejen naslouchá, ale dokonce se z nich i učí. Bělohradský své striktní odsouzení Babičky uvedl v závěru rozhovoru o tom, jak knihy dovedou otřást světem. Nevím, nakolik myslel vše vážně, nebo nakolik chtěl jen
provokovat. Jeho slova „národ český se ustavil na Jiráskově převyprávění díla Josefa(!) Palackého a národotvorné interpretaci ruralistického kýče Boženy Němcové“ totiž působí – v případě absolventa Univerzity Karlovy (čeština, historie, filozofie) – spíše jako uličnická schválnost testující pozornost čtenářů než jako vážně míněná teze. František MORKES
10
OECD – vyučovací povinnosti učitelů
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) se sídlem v Paříži každoročně vydává publikaci Education at Glance, ve které jsou srovnávány údaje o vzdělávání a školských systémech v členských, případně přidružených zemích OECD. Publikované údaje v letošním vydání jsou většinou za školní rok 2004/2005 a kalendářní rok 2005. Tentokrát se zaměříme na srovnání České republiky a ostatních zemí OECD v oblasti vyučovací povinnosti učitelů. Kolik času stráví učitelé vyučováním? Obdobně jako průměrná velikost třídy, počet žáků na učitele či délka vyučování z pohledu žáka (doba výuky) nebo platy učitelů, také délka vyučovací doby (počet odučených hodin) má značný vliv na finanční zdroje, které jednotlivé země potřebují pro investice do vzdělávání. Rozsah vyučovací povinnosti a dalších nevyučovacích aktivit učitelů hrají velmi důležitou roli ve stanovení pracovních povinností učitelů a také mají značný vliv na to, jak atraktivním povoláním se učitelská profese jeví. Pracovní doba učitelů se dělí na dobu, kterou učitelé strávili vyučováním, a čas, který mají k dispozici pro další aktivity, jako například přípravu na hodinu, opravy, porady apod. Vysoký podíl vyučovací doby může znamenat, že učitelé mají méně času například na hodnocení studentů nebo přípravu výuky. Vyučovací povinnost je určena jako počet hodin, které učitel stráví vyučováním ve třídě. Nezapočítávají se přestávky, státní svátky a prázdniny.
jímavým příkladem odlišné kompozice vyučovací povinnosti jsou Dánsko a Island, které představují dva zajímavé protiklady. Ačkoliv obě země mají podobný rozsah vyučovací povinnosti v počtu hodin za rok, učitelé v Dánsku mají 200 vyučovacích dnů ve 42 týdnech, kdežto učitelé na Islandu mají 180 vyučovacích dnů ve 36 týdnech. Vysvětlení stejného ročního počtu vyučovacích hodin spočívá v odlišném počtu hodin vyučovacího dne. Učitelé na Islandu mají sice o 20 vyučovacích dní méně, avšak jejich vyučovací den činí v průměru 3,7 vyučovací hodiny oproti 3,2 hodiny učitelů v Dánsku. Tento relativně malý rozdíl ve vyučovací povinnosti
méně než 450 hodin za rok v Japonsku po více než 800 hodin v Austrálii (810), Mexiku (848), ve Skotsku (893) a v přidruženém Chile (873). Více než 900 hodin za rok odučí učitelé na Novém Zélandu (950) a v přidružené Ruské federaci (946). Největší vyučovací povinnost mají učitelé ve Spojených státech, kteří během roku učili 1080 hodin. V České republice odučili v roce 2005 učitelé na vyšší sekundární úrovni všeobecného vzdělávání 617 hodin za rok. Tak jako v případě učitelů primární úrovně vzdělávání, také na sekundární úrovni vzdělávání jsou mezi jednotlivými zeměmi velké rozdíly v rozsahu vyučovací povin-
li odučit na primární úrovni vzdělání v průměru 4,14 hodiny denně, na nižší sekundární 3,3 hodiny denně a na vyšší sekundární 3,14 hodiny denně.
Rozdíly ve vyučovací povinnosti Z hlediska rozdílu ve vyučovací povinnosti mezi jednotlivými úrovněmi vzdělávání lze země rozdělit na dvě základní skupiny. V první skupině jsou země, které mají značně velký rozdíl v rozsahu vyučovací povinnosti na jednotlivých úrovních vzdělávání. Do této skupiny patří především Francie, Maďarsko, Korea, Portugalsko a Izrael, kde učitelé na primární úrovni vzdělávání mají v průměru o 220 hodin výuky
Počet odučených hodin za rok podle úrovně vzdělávání (2005) (Čistý kontaktní čas v hodinách za rok na veřejných školách)
Vyučovací povinnost učitelů v primárním vzdělávání Jednotlivé země se značně liší v rozsahu vyučovací povinnosti učitelů, přičemž se však dá říci, že ve většině zemí platí, že učitelé primárního vzdělávání mají obvykle větší vyučovací povinnosti než učitelé sekundárního vzdělávání. V rámci zemí OECD odučili učitelé primární úrovně vzdělávání v průměru 803 hodin za rok. Počet odučených hodin v jednotlivých zemích je však značně odlišný. Například v Dánsku, Japonsku a Turecku učí učitelé méně než 650 hodin za rok, ve Francii, Irsku, Nizozemí a na Novém Zélandu naopak učí více než 900 hodin za rok. Největší vyučovací povinnost mají učitelé ve Spojených státech a v přidružené zemi Izraeli, a to více než 1000 hodin. V České republice v roce 2005 odučili učitelé na primární úrovni vzdělávání 813 hodin za rok, což odpovídá průměru zemí OECD. Velmi důležitou roli hraje rozložení vyučovací povinnosti během roku. Jednotlivé země se výrazně liší v kompozici vyučovací povinnosti. Například Korea je jedinou zemí, kde učitelé primárního vzdělávání učí 6 dnů v týdnu, přičemž však celková roční vyučovací povinnost je nižší než průměr zemí OECD, neboť počet odučených hodin za den je v Koreji nižší než ve většině ostatních zemích. Za-
Země jsou seřazeny sestupně podle počtu odučených hodin za rok na úrovni nižšího sekundárního vzdělávání. Zdroj: OECD v počtu hodin za jeden den zapříčiňuje podstatné rozdíly v celkovém počtu vyučovacích dnů.
Vyučovací povinnost učitelů v sekundárním vzdělávání Učitelé nižší sekundární úrovně vzdělávání (tj. odpovídající 2. stupni základních škol) učí v zemích OECD v průměru 707 hodin ročně. Jejich vyučovací povinnost se pohybuje v rozmezí od méně než 600 hodin ve Finsku (592), Řecku (583), Maďarsku (555), Japonsku (505), Koreji (570) a Portugalsku (564) po více než 1000 hodin v Mexiku (1047) a ve Spojených státech (1080). V České republice v roce 2005 odučili učitelé na nižší sekundární úrovni vzdělávání 647 hodin za rok. Na vyšší sekundární úrovni všeobecného vzdělávání (tj. odpovídající středním školám všeobecného zaměření) je zatížení učitelů o něco nižší, než je tomu na nižší sekundární úrovni. Učitelé v programech všeobecného vzdělávání v průměru odučili 664 hodin za rok. Rozsah vyučovací povinnosti v zemích OECD má opět značný rozptyl od
nosti učitelů, a to jak v počtu vyučovacích hodin za den, tak v počtu vyučovacích dní za rok. Průměrný počet hodin za den, které musí učitelé odučit, se obecně značně liší, přičemž na nižší sekundární úrovni se pohybuje od méně než 3 hodin denně v Maďarsku a Koreji přes 5 hodin za den v Mexiku a na Novém Zélandu po 6 hodin za den ve Spojených státech. Také na vyšší sekundární úrovni všeobecného vzdělávání je situace podobná. Učitelé v Dánsku, Finsku, Řecku, Maďarsku, Koreji, Norsku a Portugalsku učí v průměru 3 a méně hodin denně, učitelé na Novém Zélandu a v přidružené Ruské federaci učí 5 hodin denně. Nejvíce hodin denně opět učí učitelé ve Spojených státech, a to 6 hodin denně. Korea je zajímavým příkladem rozdílů v organizace práce učitele. Učitelé v Koreji mají nejvyšší počet vyučovacích dní (220), avšak čtvrtý nejnižší počet odučených hodin na nižší sekundární úrovni vzdělávání a pátý nejnižší na vyšší sekundární úrovni vzdělávání. Učitelé v České republice měli v roce 2005 celkem 196 vyučovacích dní, přičemž muse-
více než učitelé na nižší sekundární úrovni a – s výjimkou Maďarska – o 250 hodin více než učitelé na vyšší sekundární úrovni všeobecného vzdělávání. Druhou skupinu tvoří země, ve kterých je rozsah vyučovací povinnosti na jednotlivých úrovních vzdělávání zhruba stejný. Jde především o Belgii (francouzská část), Dánsko, Island, Nový Zéland, Skotsko, Spojené státy, Brazílii, Chile, Estonsko a Slovinsko, kde je rozdíl mezi vyučovací povinností učitelů primární a vyšší sekundární úrovně velmi malý nebo takřka žádný. Zcela mimo pak stojí Mexiko a Ruská federace, kde panuje zcela odlišná situace. V těchto zemích mají učitelé sekundárního vzdělávání větší vyučovací povinnost než učitelé primárního vzdělávání. V České republice tvoří rozdíl mezi vyučovací povinností učitelů primární úrovně a vyšší sekundární úrovně vzdělávání 196 hodin v neprospěch učitelů primárního vzdělávání. Ve srovnání s učiteli nižšího sekundárního vzdělávání mají učitelé primární úrovně o 30 hodin vyšší vyučovací povinnost. Mgr. Pavlína ŠŤASTNOVÁ
11
ROZUM A CIT POMOC PĚSTOUNSKÝM RODINÁM
POMOZTE NÁM, PROSÍM, POMÁHAT I VY: Zasláním SMS* ve tvaru DMS ROZUMACIT na číslo 87777. Finančním příspěvkem na účet 268043001/2400. *cena sms je 30 Kč příjemce pomoci obdrží 27 Kč.
www.rozumacit.cz
HELAGO-CZ, s.r.o. Kladská 1082 500 03 Hradec Králové 3 Tel.: 495 220 229, 495 220 394 Fax: 495 220 154 GSM brána: 602 123 096 E-mail:
[email protected] http://www.helago.cz
(6.414,- Kč včetně DPH)
Kostra v životní velikosti již od 5.390,- Kč
Levné L evné anatomické modely ely
inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce Nakladatelství PARIS
Žižkova 2379, 734 01 Karviná – Mizerov tel. 596 338 026, fax 596 311 295 e-mail:
[email protected] www.paris-karvina.cz nabízí školám, školským zaŐízením, dalším pedagogickým institucím a státním orgánŢm ve školství odbornou publikaci
Spisová služba ve školské praxi Autor Irena Hajzlerová Publikace Spisová služba ve školské praxi je urýena zamĘstnancŢm všech typŢ škol, kteŐí mají na starosti spisovnu, vedou jakýkoliv druh administrativy nebo jiným zpŢsobem pŐicházejí do denního styku s nejrŢznĘjšími dokumenty a písemnostmi. Publikace si klade za cíl srozumitelnou formou pŐiblížit vše, co se týká spisové služby, která zajišŘuje spolehlivý chod administrativy v organizaci. Jsou zde vysvĘtleny pojmy a postupy související s danou problematikou a na konkrétních pŐípadech jsou objasnĘny jednotlivé paragrafy nového archivního zákona. UvádĘné poznatky vycházejí z celé Őady semináŐŢ, které autorka uskuteýnila pro odbornou veŐejnost ve školství.
www.helago.cz
předplatné týdeníku školství Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, 110 00, Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.
OBJEDNACÍ LÍSTEK* Objednávám ........................ předplatné Týdeníku Školství. Jméno – název odběratele: .................................................. ............................................................................................. Adresa: ..................................................................................
PŐináší ukázky podacího razítka, ýísla jednacího, správnĘ vyplnĘné stránky jak podacího deníku, tak archivní knihy a rovnĘž vysvĘtlení postupu pŐi vytváŐení spisového a skartaýního Őádu a plánu, výetnĘ ukázek a vzorŢ. PodrobnĘ je popsán postup pŐi skartaýním Őízení opĘt s ukázkami skartaýního návrhu s pŐiloženými soupisy vyŐazovaných dokumentŢ, výetnĘ vysvĘtlení chyb, kterých je nutno se vyvarovat. V pŐílohách naleznete: x x x x x x
vzorové spisové a skartaýní Őády a plány pro MŠ, ZŠ, SŠ, vzor pro prŢvodní dopis skartaýního návrhu, vzory pro správné psaní skartaýních seznamŢ, vzor žádosti o trvalý skartaýní souhlas u mateŐských škol, vyhláška 646/2004 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, metodický návod odboru archivní správy a spisové služby a odboru legislativy Ministerstva vnitra üR o tvorbĘ spisu a spisové znaýky.
Vzhledem k tomu, že tyto pŐílohy budou souýasnĘ na pŐiloženém CD-R, budou mít zájemci možnost uvedené vzory po doplnĘní vlastních údajŢ okamžitĘ použít, bez pŐedchozího pŐepisování. Publikaci lze objednat na výše uvedené adrese a kontaktech nakladatelství Paris. PARIS 9/2007, cena 220,- Ký (+ poštovné a balné), brož., 120 stran, CD-R s pŐílohami.
E-mail: .................................................................................
Závazná objednávka Objednávka …… ks publikace Spisová služba ve školské praxi
Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):
PŐesná adresa pro fakturu …………………………………………………………………………………………………
............................................PSČ dodací pošty: ..................
Podpis (u organizace razítko): ............................
TÝDENÍK
* Určeno jen pro zcela nové předplatitele !!!
w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z
Číslo 31
17. října 2007
Datum: .............................
Ulice, PSü ………………………………………………………………………… MĘsto ………………………………… Místo dodání (odlišné od fakturaýní adresy) …………………………………………………………………………… ü. úýtu ……………………………………………… Iü ………………………… telefon ………………………………… Podpis (u organizací razítko)
Datum objednávky …………………………
Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail:
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 780 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.