Patrick Zandl - Koncernová pětiletka
Jako autor bych vám rád poděkoval za nákup této knihy. A pokud jste si ji nekoupili na Palmknihy.cz, ale nahrál vám ji váš kamarád nebo k vám připutovala jinak, mám pro vás dobrou zprávu. Zaplatit za ni můžete hned a přímo autorovi. Jak? Převodem 79 Kč na účet 2900065431/2010. Nemusíte na nic čekat, prudit se s e-shopem, objednávkami, stačí vyndat mobil a zaplatit převodem přes mobilní bankovnictví, nebo se nalogovat do e-bankingu. Ukázka v podobě jedné kapitoly je zdarma. Jako autor doufám, že tento přístup přispěje k vašemu pohodlí při nakládání s elektronickými knihami a také k tomu, že za ně nebudete váhat zaplatit cenu dvou piv v centru Prahy. Příjemné čtení, Patrick Zandl
-2-
Obsah Prolog ................................................................................................................................................ 3 Zoufalství začíná .............................................................................................................................. 4 Chatování ....................................................................................................................................... 6 Moje práce ...................................................................................................................................... 7 Takhle mě Lakmus dlouho nevytočil... ........................................................................................... 9 Státní kartel být může? ................................................................................................................ 11 Manželství .................................................................................................................................... 11 Ze špicla dealera neudělám... ....................................................................................................... 12 Pochcané dlaždičky rozbouřily firmu ........................................................................................... 13 Chatovací strategie ...................................................................................................................... 14 Osobní setkání s nickem ............................................................................................................... 15 Karlopárty s dcerou ...................................................................................................................... 15 Když auto, tak křivolace ............................................................................................................... 16 Víkendové soužití ......................................................................................................................... 18 Čtyřlístek k soudu ........................................................................................................................ 19 Manažerské praktiky .................................................................................................................... 19 Rozpočtové odměny ...................................................................................................................... 21 Na pokraji ráje ............................................................................................................................... 23 Kulturní šok .................................................................................................................................. 23 Křestní jméno: Kristýna ................................................................................................................ 24 Šokuji odhalenou identitou ........................................................................................................... 24 Přijede Hans! ................................................................................................................................ 25 Vzpurní ředitelé ............................................................................................................................ 27 Policejní tlačenka za oktávo ......................................................................................................... 28 Narozeninové květinování ............................................................................................................ 28 Rádia prodávejme vyčůraně ......................................................................................................... 29 Dojednáno live setkání s Kristýnou .............................................................................................. 30 Koncernové licence Microsoftu .................................................................................................... 31 Příliš vysoko na osobní zápisky .................................................................................................... 32 Brno je docela jiný svět ................................................................................................................ 33 Válečná porada ............................................................................................................................. 35 Druhá pozvánka do Brna .............................................................................................................. 36 Oswaldovi ukradli auto. V Brně .................................................................................................... 37 Koňská serenáda .......................................................................................................................... 37 Trochu zamilovaný ....................................................................................................................... 39 Farářské poradovánky .................................................................................................................. 41 Jenom přátelé ............................................................................................................................... 43 Oswaldovo auto ............................................................................................................................ 43 Život ponořený do přehrady ......................................................................................................... 46 Život po životě ................................................................................................................................ 50 Po uši namočení ........................................................................................................................... 50 Po bouřce ...................................................................................................................................... 54 Uklidňování .................................................................................................................................. 60 Říšské omalovánky ....................................................................................................................... 61 Tragédie špatné SMS ................................................................................................................... 66 Nebyl to příběh z červené knihovny ............................................................................................. 70 Doslov k Žertvovu deníčku ........................................................................................................... 72 Odklon ............................................................................................................................................. 77
Patrick Zandl .................................................................................................................................. 80 Ukázka z knihy Japonská zahrada od Ch. D. Sobegha ............................................................. 81
Patrick Zandl - Koncernová pětiletka
Prolog Denně si kupujete moje noviny, díváte se na moji televizi, posloucháte moje rádia, večer si sednete k časopisům, které vydávám, nebo si otevřete knihu z mého nakladatelství. Když zavolám premiérovi na mobil, přeruší zasedání vlády, a dokonce i zubařka na mě má čas ještě tento týden. Vedu mediální koncern zaměstnávající tolik lidí, že by dali dohromady menší městys. Kdybych vám řekl, kolik dělá můj plat, záviděli byste mi. A víte co? Já udělám něco lepšího. Řeknu vám, jak žiju. Abyste mi závidět přestali…
-3-
Patrick Zandl - Koncernová pětiletka
Zoufalství začíná Konec dovolené snů, návrat v zimě do promrzlé republiky – prostě leden. Jenže místo usmíření, místo domluvy jen další a další zoufalství a slzy. Možná naděje na to, že se všechno spraví, kdybychom ale spolu byli schopni o všech těch věcech mluvit. A tak jsem zase byl sám. Přicházel jsem pozdě večer z práce, aby ona mohla odejít. Hlídal jsem unavené dítě v bytě, který připomínal ubytovnu Rumunů. Já coby ředitel velké firmy, ona coby žena na mateřské dovolené. Už jsem musel být asi hodně zoufalý, když jsem se jí zeptal, co by dělala, kdyby mě doma našla s nějakou holkou v indiskrétní situaci. Zasmála se svým zvonivým trylkem, plným absurdně koncentrované jistoty, a ujistila mne, že by nám skočila koupit lahev dobrého vína, abychom tu nebyli na suchu. Jak praví klasik, neklaďte otázky, na něž neznáte odpověď. Čekal jsem cokoliv od frází typu: „To bys nikdy neudělal” nebo „Zmlátila bych tě”, až po tvrdší sebeujišťování: „Kde bys na to vzal čas, ty workoholiku?” nebo nejdrsnější: „Tebe s nějakou holkou? To by si dala”. Reakci, jíž se mi dostalo, jsem nečekal. Kamarádi mi neustále dokola omílají, že takový vztah se už nedá zachránit. Psycholog byl střízlivějšího názoru. Pravil, že vztah je ve vážné krizi a je třeba maximálně zvážit efektivitu jeho dalšího setrvání. Setrvala u něj jen moje pětistovka. Jsem pro lobotomii a pokus. Zítra někde opatřím milenku a uvidím, kdo s koho, říkal jsem si… Jenže jak sehnat milenku? Přes noc ze mě původní nadšení pro shánění milenky vyprchalo. Během bezesné noci na lůžku vedle manželky, která se ihned otočila na bok a při pokusu o pohlazení zašeptala jen to své „dobrou noc“, aby mi dala najevo, že z milostných hrátek nebude nic, jsem formuloval dva problémy: Shánět milenku je maximálně trapné při mojí stydlivé povaze. Holt jsem to se ženami zřejmě nikdy neuměl. Co tedy s tím – kde ji sehnat? A za druhé: Co s milenkou, když ji seženu? Skončit s holkou v posteli jen proto, aby manželka žárlila, je na všechny strany nechutné, nehledě na to, že jsem dospěl k závěru, že se nedokážu vyspat s holkou, ke které nic necítím. Postulování výše uvedených problémů mi ale pomohlo. Ostatně mojí prací je problémy definovat, roztřídit a vyřešit – proč se tedy nepoučit ze šéfování firmy a přejít k šéfování vlastního života? Příručky new age by ze mě měly radost. Rozhodl jsem se oba problémy svěřit do rukou povolaných spolupracovníků a na obědě jsem opatrně naťukával proslulého holkaře Péťu. Když asi deset minut nemohl pochopit moje nenápadné sondy, protože u mě na takové náznaky, jako kde sehnat babu, nebyl vůbec zvyklý, vybalil jsem to na něj natvrdo. Málem se zadusil pizza chlebem, vysrknul mi mattonku, a když se přestal dávit, ještě jednou se přeptal tak, aby ho nikdo v restauraci nemohl přeslechnout. Aspoň mi to tak přišlo, když jsem se hanbou propadal. Pak se uklidnil a jeho mozek šéfa IT oddělení naší firmy začal zase pracovat. Analyticky projel všechny ženské v práci a upozornil mě na výhody a nevýhody „lovu ve firmě”. Pochopil jsem, že tudy v mojí pozici a situaci cesta nevede. Pak mi nadhodil možnost zajít na dýzu nebo nějakou párty. Návrh, abych si dal do kapsy pár tabletek éčka a zkusil nějakou holku sbalit, jsem si nechal na později – i Petr sám přiznával, že tuto možnost uvádí pro úplnost, nikoliv jako doporučení. V podstatě mi Péťa nepomohl, pravil, že jeho ženská přes oči vždy praští a on pak už jede jak ohař po stopě. Oponoval jsem mu, že to se mi nikdy nestalo. Zasmál se a ujistil mě, že ta holka, co nám minulý týden prodávala bubnové scannery, po mně jela jak slepice po flusu a že kdybych ji pozval na kafe, mohl jsem skončit u ní v garsonce. Otázku, jak Petr věděl, že bydlí v garsonce, jsem si nechal od cesty, ale zaujalo mě to. Vůbec jsem si totiž nevšiml, že po mně nějaká ženská jede… No, Péťa má v tomhle ohledu vždycky velké oči… Nakonec usoudil, že mi může pomoci jedině kecání na chatu. Vybavil mě seznamem adres dobrých českých chatů, mobilními čísly a ICQ na jejich adminy, to abych tam hned zapadl a nahodil dobrý
-4-
Patrick Zandl - Koncernová pětiletka
„imáž“, jak pravil. „Chat,” děl nejzkušenější děvkař našeho mediálního impéria, „je ideální prostředí. Najdeš tam dostatek ženských a není hned zřejmé, kdo jsi, takže se to opovaž vyžvanit dopředu.” “A co mám na chatu jako říkat?” přeptal jsem se v námitce, že lovení ženských na chatu není nic, s čím bych měl zkušenosti. “Kecat, co ti slina na jazyk přinese. Je to stejná improvizace, jako když Lakmus naběhne na kontrolu výdajů. I kdyby to měla být sebevětší pitomost, plácni to, hlavně nedávej předvídatelné odpovědi. Ty jsou průšvih,” shrnul Péťa a já pokýval hlavou, protože tezi o nutnosti podávat nepředvídatelné odpovědi jsem v rámci komunikace s basilejským vedením koncernu zastával zejména já. Nikdy bych nevěřil, že sehnat milenku je tak těžké. Jenže co s druhým problémem? Co mám s milenkou dělat, až ji seženu? Proboha, vždyť já jen chci, aby si mě manželka doma všimla. Už mě napadají šiblé myšlenky. Z oběda s Petrem jsem dorazil do kanceláře jako vždy pozdě – s Petrem se člověk pokaždé zakecá a dvě hodiny obědvání nebyly výjimkou. Proklouznout nepozorovaně kolem Mirky se mi nepodařilo. Mirka je sekretářka – mladá, ale úderná. Ihned mě upozornila, že mě šestkrát sháněl Bína a chtěl vědět, co si myslím o článku v Týdnu, kde našim novinám Dan Prokeš podhodnotil náklad a napsal o nás, že jsme na ústupu. Ujistil jsem Mirku, že Bína mi volal desetkrát na mobil, než mu došlo, že asi opravdu nemám chuť s ním mluvit, když jsem na obědě. Bína je náš šéf zpravodajství, dobrý kluk, jen někdy trochu neodbytný a vlezlý – co byste ale taky chtěli od zpravodajce. Zalezl jsem si do své kanceláře, zavřel za sebou polstrované dveře, výsadu to svého ředitelského postavení, a rozhodl jsem se, že dnes už toho moc neudělám a budu se oddávat svojí depresi. Nakonec jsem si Týden otevřel, ostatně sedět v kanceláři a nic nedělat, to jaksi nejde dohromady. Článek byl založen žlutým post-it lístkem a Bínovým škrabopisem, notně roztřeseným vztekem, bylo připsáno, kdybych to nepochopil: „Debil”. Prokešův článek nebyl nic dramatického, hoch si nenašel aktuální data naší prodejnosti a srovnával naše starší data s aktuálními daty konkurence. Ani jsem neměl chuť kvůli tomu volat Balšínkovi a začít mu šamponovat hlavu. Běžný přehmat, jaký se stane, nehledě na to, že se závěry článku jsem potajmu souhlasil. Když jsem listoval Týdnem dál, našel jsem zajímavý článek o internetovém chatu. Autor podrobně rozebíral případy několika holek, které si přes chat sháněly kunčafty jako prostitutky. Článek bych skoro hodnotil jako skrytou reklamu – tak nadšeně vyzníval. Mladé, krásné studentky, jejichž přátelé to ani netuší, se svlékají v kójích a ševelí klientovi svůdná slůvka za to, že nechává na lince vyvěšenou svou platební kartu. Případně se nechávají vydržovat. Druhá kladná reference, po Petrovi i Týden. Rozhodnuto, zkusím tu holku sehnat přes chat. Nakonec, nechci si nikoho vydržovat, stačí jedna schůzka, trochu randálu doma… Neříkal ten psycholog, že je vztah třeba oživit? Pokud je vůbec co. Zabalil jsem si notebook, sebral svůj kufřík a vystřelil jsem z kanceláře, na Mirku jsem jen křiknul, že dnes už nebudu. Domů jsem dorazil nezvykle brzy, krátce před šestou. Jak by taky ne, když jsem za ten den v práci vlastně nic neudělal. Jestli jsem doufal, že to ženu zaujme, šeredně jsem se spletl. Náladu mi vzalo to, že přes den evidentně nesáhla na nic jiného než na počítač. Bordel v bytě ze včerejška zůstal, dcera roztahala po bytě hračky, promíchala je s jídlem, a manželce to bylo jedno. Když jsem přišel, ani nezdvihla hlavu od počítače, kde se proháněla na nějakém diskusním serveru, a jenom na mě křikla ahoj. Políbil jsem dcerku a ženě jsem řekl, že bychom si mohli udělat hezkou večeři, že jsem přišel schválně z práce dříve. To už se na mě alespoň podívala a oznámila mi, že to je fajn, že se v Růžové čajovně sejde nějaká sešlost a že tam aspoň dorazí včas, když můžu takhle brzy pohlídat malou. Kontroval jsem jen chabě, řka, že jsem doufal v hezkou společnou večeři. Jenže na její tvrzení, že má
-5-
Patrick Zandl - Koncernová pětiletka
přece domluvenou tu čajovnu, se nedalo nic říct. Navíc, poznamenala, dcera má ráda japonskou směs a tu jí tam koupí. Nedalo mi to a zeptal jsem se, zda do čajovny dorazí i Gwal, mysteriózně vyhlížející mladíček, zabývající se šermem a vnitřním sebeničením, s nímž se v poslední době neustále vídá. Odpověděla mi, že jistě dorazí. Takové blaho to vědět – ať toho hajzla tramvaj poraziti ráčí, pomyslel jsem si. Inu, místo smíření bude Xchat.
Chatování Za ženou zaklaply dveře, já jsem nakrmil dceru a chvíli jsem si s ní hrál, než začala být unavená. Pak už chtěla svoji pohádku na dobrou noc, a tak jsem jí přečetl další kapitolu Malého prince. Když už začala podřimovat a začalo jí být jedno, co čtu, vytáhl jsem zápis z porady a přečetl jí ten. Usnula, jako mám chuť na některých poradách usnout já. Přišla ta pravá chvíle vyrazit na chat. Podrobné Petrovy reference mě nalákaly na Xchat, službu s pohnutou historií. Petr vyprávěl dojemný příběh o tom, že Xchat původně vytvořili dva studentíci s prapodivnými jmény Franci a Bizi, jenže pak službu dost blbě prodali NetCentru, provozovateli portálu Centrum. Nu a NetCentrum je ve smlouvě natáhlo a v podstatě jim nedalo ani korunu. Chlapci se nasrali a „za odměnu” mu nedali skripty chatu. NetCentrum si rychle muselo naprogramovat svůj chat, protože mu zbyly jen databáze uživatelů a doménové jméno. Původní Xchat kluci zase zprovoznili pod jménem Xko. Malou českou kotlinou každá taková ojebávka prosákne… Jenže Xko zůstalo výrazně menší, než Xchat, podporovaný masivní reklamní kampaní Centra. Noví uživatelé proudili hlavně na Xchat a to byl i důvod, proč jsem tam zamířil i já. Moje chatová premiéra nebyla jednoduchá, a to jsem s internetem docela kamarád. Což o to, zaregistrovat se na Xchatu je snadné, ale do kterého diskusního fóra jít hledat prostitutku, na to asi člověk jen tak nepřijde. Nakonec jsem si vybral nejnavštěvovanější auditorium, zdálo se mi pro moje experimenty vhodné. Chvíli jsem sledoval cvrkot konverzace. Bohužel, ačkoliv v místnosti chatu byly dvě stovky lidí, jen málo z konverzace se odehrávalo veřejně. Na to jsem byl připraven, Péťa výslovně upozorňoval, že většina konverzace se vede přímo mezi dvěma osobami, nikoliv veřejně „na skle”. A že komunikace na skle má svá specifika. Je třeba zaujmout a přitom nebýt adminem vyhozen. Zajímavá dvojkombinace. Nakonec jsem na sklo zahlásil, že hledám holku, která by se se mnou vyspala a že odměna je jistá. Sice jsem si už před tím umínil, že žádné spaní nebude, prostě ji přivedu domů a žena přijde, až tam bude, sklenka vína na stole, tichá hudba, prostě atmosférka, a do toho vstupuje manželka, vyvalená jak Klaus, když mu řeknete ne, jenže se mi nechtělo vysvětlovat celou epizodu svého životního dramatu, takže jsem vycházel z předpokladu, že když holka odsouhlasí vyspat, že by pak mohla divadlo vzít taky v pohodě. Což o to, maloval jsem si to dobře, jenže žádná se nepřihlásila, a tak jsem hlášení opakoval. To už jedna nevydržela a zeptala se mě, jestli si o holkách běžně myslím, že jsou prodejné kurvy. To mi mírně vzalo vítr z plachet, protože jsem podle článku v Týdnu spíš očekával něco jako „za tisícovku cokoliv“, ale morální kázání zrovna ne. Asi bych měl Balšínkovi přece jenom zavolat a dát mu kázání o tom, jak se ověřují fakta ve článcích! Pokoušel jsem se vykoktat nějakou ospravedlnitelnou a rádoby dojemnou omluvu, což mi vydrželo na deset minut, než ta dívčina s loginem Tandra pochopila, že nejsem dekadentní a šovinistický úchyl. Zapovídali jsme se. Nejdřív na mě byla, pravda, slušně odměřená, ale když jsem se omluvil, začala roztávat a nakonec si se mnou povídala o všem možném. Vytáhl jsem z ní, že studuje umělecké sklářství, že ji štvou kluci, kteří jí dávají vyžrat názor, že je to mužská práce a že jako holka to nikdy pořádně nedokáže, že její táta na ni tvrdě tlačí, aby pokračovala v rodové sklářské tradici a že je mu líto, že nemá syna a musí si „vystačit” s holkou. Za čtyři hodiny jsem o ní věděl první poslední. Tandra příliš často v životě nenarazila na člověka, který se uměl nejenom ptát, ale i poslouchat, -6-